INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE A SPOLEČNOST Témata
Termíny Utajená komunikace Elektronický podpis Datové schránky Sociální sítě
Všimnete si! Kontrolní otázky
TERMÍNY E-komerce (Electronic Commerce (elektronický obchod) Informační a počítačová gramotnost E-learning Wikipedie
Zpět na
Témata
E-KOMERCE (ELECTRONIC COMMERCE (ELEKTRONICKÝ OBCHOD)
Pod tímto pojmem chápeme elektronický obchod. Jedná se nakupování a prodávání produktů a služeb elektronicky prostřednictvím Internetu a dalších sítí.
Zpět na
Terminy
INFORMAČNÍ A POČÍTAČOVÁ GRAMOTNOST
Informační gramotnost Počítačová gramotnost
Zpět na
Terminy
INFORMAČNÍ GRAMOTNOST
Informační gramotností (information literacy) je znalost a uvědomění si: kdy a proč potřebujeme informace, kde je najít a jak je hodnotit, použít a jak je sdělovat etickým způsobem. Informační gramotnost však nesmíme zaměňovat s počítačovou gramotností. Informační gramotnost je širší pojem U informačně gramotného jedince je předpokládána počítačová gramotnost, naopak počítačově gramotný jedinec nemusí být nutně informačně gramotný. Zpět na
Informační a počítačová gramotnost
POČÍTAČOVÁ GRAMOTNOST Počítačová gramotnost:
je soubor znalostí, schopností a dovedností zaměřených na ovládání a využívání počítače v životě. Počítačově gramotný člověk umí ovládat osobní počítač s běžným programovým vybavením včetně jeho periferií a využívat počítačové sítě (především Internet). Přesné definování pojmu počítačová gramotnost například vymezuje strukturovaný sylabus ECDL (European Computer Driving Licence).
ECDL European Computer Driving Licence
Zpět na
Informační a počítačová gramotnost
ECDL (EUROPEAN COMPUTER DRIVING LICENCE)
Jedná se o mezinárodně uznávanou, objektivní a standardizovanou metodu pro ověřování počítačové gramotnosti. Zjišťuje pomocí praktických testů, zda je libovolná osoba schopna využívat základní informační a komunikační technologie. Koncept ECDL (ICDL) dnes zahrnuje celou škálu certifikačních a vzdělávacích programů: ECDL Core (základní počítačová gramotnost a digitální kvalifikace), nejznámější a nejrozšířenější program ECDL Advanced (profesionální počítačové znalosti a dovednosti). EqualSkills a e-Citizen (v ČR aktuálně nedostupné). Pro úplné začátečníky jsou pak určeny programy
ECDL hloubka digitálních a počítačových znalostí a dovedností
Zpět na
Informační a počítačová gramotnost
ECDL HLOUBKA DIGITÁLNÍCH A POČÍTAČOVÝCH ZNALOSTÍ A DOVEDNOSTÍ
Zpět na
Informační a počítačová gramotnost
E-LEARNING
E-Learning je elektronické vzdělávání. Jednán se o vzdělávání formou interaktivních multimediálních počítačových kurzů. Je to velmi efektivní vzdělávací proces s nízkými náklady pro kohokoliv, kdykoliv a kdekoliv. K učení jsou v elektronických kurzech využity nejen texty, ale i obrázky, grafy a audio-a videozáznamy
Zpět na
Terminy
WIKIPEDIE
Je internetová otevřená encyklopedie, kterou může každý upravovat. Existuje v mnoha jazycích. Česká verze zahájila svoji činnost v roce 2002, nyní má 284 803 článků Nachází na internetové adrese: http://cs.wikipedia.org/ V současné době obsahuje 116 057 článků. Nejrozsáhlejší je anglická verze, v současné době představu 2 683 717 článků.
Zpět na
Terminy
Utajená komunikace Po tisíciletí v různých dějinných období byla snaha při komunikaci utajit před nepovolanými osobami obsah sdělovaných zpráv. To se provádělo dvěma způsoby:
Staganografie je věda, která se zabývá, jak informaci nejlépe šifrovanou – schovat, podle řecký slov steganos (schovaný) a graphein (psáti). (např. nečitelné inkousty, mikrotečky…)
Kryptografie je věda zabývající se šifrováním, tedy utajováním informací. Její název pochází z řeckého slova kryptos (skrýt). Cílem kryptografie není utajit samu existenci zprávy, ale její význam, a to pomocí šifrování.
Zpět na
Terminy
Staganografie
Steganografie (řecky: steganós-schovaný, gráphein-psát) je vědní disciplína (podobor kryptografie) zabývající se utajením komunikace prostřednictvím ukrytí zprávy. Zpráva je ukryta tak, aby si pozorovatel neuvědomil, že komunikace vůbec probíhá. Síla této komunikace stojí a padá na jejím utajení (jedná se o takzvanou bezpečnost skrze utajení – security through obscurity), a proto zachycení skryté zprávy tak prakticky znamená její prolomení. Aby ani v tom případě nedošlo k prozrazení obsahu zprávy, zpravidla se kombinuje s dalšími metodami šifrování.
Příklady z historie
Zpět na
Utajená komunikace
Staganografie – Příklady z historie Neviditelné inkousty
Mezi řádky nevinného dopisu se mohla ukrývat úplně jiná zpráva. Běžné zdroje byly ocet, mléko či různé ovocné šťávy, které po zaschnutí nejdou na papíře vidět, ovšem když je zahřejeme, tak ztmavnou a zpráva je na světě. Později už běžné zdroje bylo příliš jednoduché odhalit, a proto se začaly používat „inkousty“, které reagovaly jen na určité chemikálie. Dnes se tato metoda používá například u výroby bankovek, kde v papíru jsou viditelná vlákna pouze v určitém druhu světla.
Dřevěné destičky zalité voskem
V antickém Řecku jeden z prvních zaznamenaných případů steganografie popisuje vyrytí zprávy přímo do dřevěné destičky, která byla následně zalita voskem a na první pohled vypadala jako nepopsaná.
Mikrotečka
Tato technika se používala často za II. světové války. Požadovaný text se zmenšil, vytiskl a vlepil většinou na prostor interpunkčních znamének jiného textu psaného normální velikostí. Pro přečtení informace se použil mikroskop.
Digitální staganografie
Zpět na
Utajená komunikace
Digitální (počítačová) staganografie
V případě počítačové steganografie se jedná o ukrytí dat uvnitř jiných dat. Ta musí být dostatečně proměnlivá, aby byla stále platná i ve chvíli, kdy se do nich zamíchají naše ukrývané informace. Pro tyto účely jsou nejvhodnější multimediální informace jako je obrázek, video či zvuková nahrávka. Mírná obměna dat u nich nehraje žádnou roli a nedochází ke znehodnocení dat. Nejčastěji se používají obrázky jpeg. Ty jsou dnes naprosto běžné a můžete je v klidu nosit třeba v digitálním fotoaparátu. Ten vše zobrazí a nikdo nepojme podezření
Zpět na
Utajená komunikace
Kryptografie – šifrování
Kryptografie Vývoj kryptografie Elektronické šifrování (kryptografie) Druhy elektronického šifrování (kryptografie) Symetrické šifrování Schéma symetrického šifrování Asymetrické šifrování Veřejný klíč Soukromý (privátní) klíč Schéma asymetrického šifrování
Zpět na
Utajená komunikace
Kryptografie
Kryptografie neboli šifrování je nauka o metodách utajování smyslu zpráv převodem do podoby, která je čitelná jen se speciální znalostí. Slovo kryptografie pochází z řečtiny – kryptós je skrytý a gráphein znamená psát. Někdy je pojem obecněji používán pro vědu o čemkoli spojeném se šiframi jako alternativa k pojmu kryptologie. Kryptologie zahrnuje kryptografii a kryptoanalýzu, neboli luštění zašifrovaných zpráv.
Zpět na
Kryptografie – šifrování
Vývoj kryptografie Celé období kryptografie můžeme rozdělit do dvou částí: 1) Klasická kryptografie, která přibližně trvala do poloviny 20. stol. vyznačovala se tím, že k šifrování stačila pouze tužka a papír, případně jiné jednoduché pomůcky. 2) Moderní kryptografie, během 1. poloviny 20. stol. ale začaly vznikat různé sofistikované přístroje, které umožňovaly složitější postup při šifrování. V dnešní době se k šifrování zpravidla nepoužívají žádné zvlášť vytvářené přístroje, ale klasické počítače, kdy hovoříme o elektronickém šifrování
Zpět na
Kryptografie – šifrování
Elektronické šifrování (kryptografie)
Dnes se používá k šifrování v profesionální praxi výhradně počítače. Počítač šifruje mnohem rychleji a počítačové klíče jsou velmi bezpečné. Počítače pracují s binárními čísly posloupnosti jedniček a nul známými jako binární čísla. Před šifrováním se proto musí každá zpráva převést do binárních čísel.
Zpět na
Kryptografie šifrování Zpět na–Šifrování
Druhy elektronického šifrování (kryptografie)
Elektronická kryptografie může být:
symetrická asymetrická jejich kombinace
Zpět na
Kryptografie – šifrování
Symetrické šifrování
je takový šifrovací algoritmus, který používá k šifrování i dešifrování jediný klíč Výhodou symetrických šifer je jejich nízká výpočetní náročnost. Nevýhodou je nutnost sdílení tajného klíče, takže se odesilatel a příjemce tajné zprávy musí předem domluvit na tajném klíči.
Zpět na
Kryptografie – šifrování
Schéma symetrického šifrování
Otevřený text
Šifrovaný text
Šifrovaný text
Otevřený text
Zpět na
Kryptografie – šifrování
Asymetrické šifrování
Spočívá v konstrukci dvojice jednoznačně matematicky svázaných různých klíčů, veřejného a privátního klíče.
Výhody
Veřejný klíč, využívá se k zašifrování zpráv a je publikován. Majitel klíče ho volně uveřejní, a kdokoli jím může šifrovat jemu určené zprávy; Privátní klíč je určený k dešifrování přijaté zprávy. Musí být pečlivě chráněn a zůstat před ostatními utajen. Zašifrujeme-li danou zprávu veřejným klíčem příjemce, pak pouze on s pomocí svého privátního klíče může tuto zprávu dešifrovat a přečíst. odpadá pro odesílatele a příjemce sdílení tajného klíče. Ten, kdo šifruje, nemusí s dešifrujícím příjemcem zprávy sdílet žádné tajemství, čímž eliminují potřebu výměny klíčů.
Nevýhody
algoritmy pro šifrování s veřejným klíčem mohou být i statisíckrát pomalejší než u symetrického šifrování. Zpět na
Kryptografie – šifrování
Veřejný klíč
Tímto klíčem lze zprávu pouze zašifrovat Majitel klíče ho volně uveřejní, a kdokoli jím může šifrovat jemu určené zprávy Klíč může být umístěn například na internetu, kde bude každému volně přístupný
Zpět na
Kryptografie – šifrování
Soukromý (privátní) klíč
Tímto klíčem lze zprávu pouze dešifrovat Dešifrovací klíč je soukromý Majitel jej drží v tajnosti a pomocí něj může tyto zprávy dešifrovat
Zpět na
Kryptografie – šifrování
Schéma asymetrického šifrování
Zpět na
Kryptografie – šifrování
Elektronický podpis
Elektronický podpis – princip Vytvoření elektronického podpisu Ověření elektronického podpisu Schéma elektronického podpisu Elektronický podpis – státní správa Certifikát Funkce certifikační autority Instalace certifikátu v počítači Elektronická podatelna (e-podatelna) Elektronické bankovnictví Elektronické bankovnictví - certifikát
Zpět na
Témata
Elektronický podpis – princip
U elektronického podpisu se využívá princip asymetrického šifrování s využitím dvou klíčů veřejného a privátního Při podepisování datové zprávy jsou tedy klíče kryptoalgoritmu využity v obráceném pořadí než v procesu šifrování. Uživatel, který chce ke své zprávě připojit elektronický podpis, použije k tomu svého privátního klíče. Každý, kdo zná jeho veřejný klíč Pomocí veřejného klíče lze ověřit připojený podpis a ví se, že zprávu mohl odeslat pouze on, neboť vlastní příslušný privátní klíč.
Zpět na
Elektronický podpis
Vytvoření elektronického podpisu
Uživatel, který bude podepisovat datovou zprávu, je vlastníkem privátního klíče a ostatním je znám jeho veřejný klíč. Vytvoření elektronického podpisu se provádí ve dvou krocích: a) z datové zprávy vytvoří pomocí hash funkce kontrolní vzorek zprávy, b) výstup hash funkce (kontrolní vzorek zprávy) se zašifruje privátním klíčem a zašifrovaný kontrolní vzorek, tvořící elektronický podpis, ke zprávě připojí.
Zpět na
Elektronický podpis
Ověření elektronického podpisu
Ověření elektronického podpisu probíhá následovně: po obdržení datové zprávy s elektronickým podpisem vypočte
pomocí stejné hash funkce kontrolní vzorek zprávy, s využitím veřejného klíče osoby, která se podepsala, dešifruje elektronický podpis a získá kontrolní vzorek zprávy, oba zjištěné vzorky porovná a shodují-li se, je pravost elektronického podpisu potvrzena.
Příjemce podepsané datové zprávy si tak ověří: Autentičnost podepisující osoby. Zprávu mohl podepsat
pouze ten, kdo má k deklarovanému veřejnému klíči odpovídající privátní klíč. Integritu zprávy. V době, která uplynula mezi podepsáním zprávy a ověřováním podpisu, nebyla tato zpráva modifikována. Neodmítnutelnost odpovědnosti. Osoba, která tuto zprávu podepsala, nemůže svou činnost popřít, neboť její znalost privátního klíče je unikátní. Zpět na
Elektronický podpis
Schéma elektronického podpisu
Zpět na
Elektronický podpis
Elektronický podpis – státní správa Elektronický podpis může získat pro komunikaci se státní správou fyzická nebo právnická osoba v souladu se zákonem č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu u certifikační autority Certifikační autorita Na základě zákona o elektronickém podpisu je certifikační autorita pověřena státem vydávat certifikáty uživatelům Certifikát Je dokument, který stvrzuje, že veřejný klíč (uvedený na certifikátu) patří jednoznačně dané osobě.
Zpět na
Elektronický podpis
Certifikát
Certifikát obsahuje další informace týkající se uživatele, doby platnosti klíče, informace o používání klíče a informace o certifikační autoritě. Časové razítko
slouží k „orazítkování“ dokumentu, u kterého požadujeme důkaz, že v
daném čase v této podobě existoval. obsahuje především aktuální datum a čas, číslo časového razítka a identifikaci poskytovatele, který toto razítko vydal.
Elektronická značka
Elektronická značka je stejná jako zaručený elektronický podpis, tj.
jedná se o digitální podpis Odlišnost elektronické značky a zaručeného elektronického podpisu má především právní charakter Elektronický podpis vytváří fyzická osoba (stejně jako vlastnoruční) Elektronickou značkou může datové zprávy označovat i právnická osoba nebo organizační složka státu. Lze ji přirovnat k otisku úředního razítka Zpět na
Elektronický podpis
Funkce certifikační autority
Vydává dle zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu v platném znění certifikáty uživatelům Zajišťuje dvě základní funkce: certifikační zaručující, že deklarovaný veřejný klíč patří dané osobě validační potvrzuje platnost certifikátu
Zpět na
Elektronický podpis
Instalace certifikátu v počítači Vydaný certifikát musí uživatel uložit do operačního systému v jeho počítači. Operační systém má vyhrazené místo, kde jsou uloženy všechny certifikáty (privátní klíče) Certifikát je platný pouze pro jeden počítač, nelze ho přenášet. Certifikát platí pouze jeden kalendářní rok. V případě zničení počítače nebo přeinstalování systému v počítači je nutno požádat o nový certifikát.
Zpět na
Elektronický podpis
Elektronická podatelna (e-podatelna)
je místem, které slouží k přijímání/vstupu a vypravování/výstupu elektronických písemností do/z úřadu, firmy atd. Tvoří ji souhrn technického vybavení, umožňující se připojit prostřednictvím sítě na elektronickou poštovní
schránku podatelny, uložit a evidovat doručenou elektronickou poštu a postoupit ji k dalšímu vyřízení.
Orgán státní správy za tímto účelem dle zákona č. 227/2000 Sb. mají povinnost provozovat elektronickou podatelnou.
Zpět na
Elektronický podpis
Elektronické bankovnictví
Banky využívají v elektronickém bankovnictví pro přístup jejich klientů k bankovním účtům elektronický podpis (certifikát) Princip elektronického podpisování při bankovních operacích elektronickou cestou je totožný s elektronickým podpisem dle zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu. Tento zákon se však nevztahuje na elektronického bankovnictví. V tomto případě je certifikační autoritou samotný příslušný bankovní ústav Bankový ústav má pro tento účel zřízenu vlastní elektronickou podatelnu. Zpět na
Elektronický podpis
Elektronické bankovnictví - certifikát Banka zde hraje roli certifikační autorit. Banky vydávají svým klientů přístup k jejich bankovním účtům prostřednictvím elektronického bankovnictví vlastní certifikáty (elektronický podpis). Banka má vlastní elektronickou podatelnu, která kontroluje platnost certifikátů klientů, když se přihlašují k jejich účtu. Certifikát banky bude uložen v operačním systému na počítači klienta mezi ostatními certifikáty
Zpět na
Elektronický podpis
DATOVÉ SCHRÁNKY Co je to „Datová schránka“? Právní důsledky využívání datové schránky
Zpět na
Témata
CO JE TO „DATOVÁ SCHRÁNKA“? Datová schránka je v českém právním řádu od roku 2009 definována jako elektronické úložiště speciálního typu zřízené podle příslušného zákona č. 300/2008 Sb., které je určeno k doručování elektronických dokumentů mezi orgány veřejné moci na straně jedné a fyzickými a právnickými osobami na straně druhé . Datová schránka je povinná pro orgány státní moci, právnické osoby a od 1.1 2014 pro OSVČ, zřídit si ji mohou i nepodnikající fyzické osoby.
Orgány veřejné moci jsou povinny posílat dokumenty adresátům přednostně do datové schránky, mají-li ji zřízenu, a vzhledem k právní fikci doručení tak mají subjekty, jimž schránka byla zřízena, de facto povinnost si z ní dokumenty vyzvedávat
Zpět na
Datové schránky
PRÁVNÍ DŮSLEDKY VYUŽÍVÁNÍ DATOVÉ SCHRÁNKY Orgány veřejné moci
Adresáti
jsou povinny posílat dokumenty adresátům přednostně do datové schránky
Jsou povinni si datovou schránku zřídit subjekty, jimž schránka byla zřízena, mají povinnost si z ní dokumenty vyzvedávat.
Pokud bude do datové schránky doručen dokument, je právní předpoklad, že příslušný subjekt (adresát) je obdržel. Nepřečtení (nevyzvednutí) dokumentu z datové schrány neomlouvá. Zpět na
Datové schránky
Co to je „Sociální síť“ Nejznámější sociální sítě České sociální sítě Využití sociálních sítí firmami
Zpět na
Témata
Sociální síť nebo společenská síť (anglicky social network) je služba na Internetu, která registrovaným členům Umožňuje si vytvářet osobní (či firemní) veřejný či částečně veřejný profil, komunikovat spolu, sdílet informace, fotografie, videa, provozovat chat a další aktivity. Někdy se za sociální síť považují i internetová diskusní fóra, kde si uživatelé vyměňují názory a poznatky na vybraná témata (těhotenství, automobily, finanční poradenství, apod.). Komunikace mezi uživateli sociálních sítí může probíhat buď soukromě mezi dvěma uživateli nebo (nejčastěji) hromadně mezi uživatelem a skupinou s ním propojených dalších uživatelů. Pojmenování pochází ze sociologického pojmu sociální síť – skupina lidí, která spolu udržuje komunikaci různým prostředky. V současnosti nejznámější a největší sociální sítí na světě je Facebook s téměř miliardou registrovaných uživatelů Zpět na
Sociální sítě
Facebook – vznikla v roce 2004 původně jako síť určená pro studenty Harvardovy univerzity, slouží jako platforma pro vytváření osobních, firemních a skupinových profilů a propojování přátel, dále jako herní server, pro internetová fóra, pro ukládání a sdílení multimédií. Twitter – vznikla v roce 2006 a slouží především pro mikroblogy Instagram ICQ Skype Ask.fm Thumblr Google+ – vznikla v roce 2011 jako obdoba sítě Facebook, kde hlavní rozdíl spočívá v nastavení sdílení přes tzv. kruhy, do kterých si lze rozdělit jednotlivé osoby a sdílet dané věci jen s těmi, pro které to má přínos, nebo se jich to týká. Myspace – vznikla v roce 2003 a slouží jako sociální síť, pro internetové profily lidí, pro ukládání a sdílení multimédií, druhá nejpoužívanější sociální síť na světě, patří společnosti Specific Media Zpět na
Sociální sítě
Lidé.cz – slouží jako internetové fórum, pro internetové profily především lidí, pro blogy, jako chatovací server, jako internetová seznamka, pro internetové kurzy, pro ukládání a sdílení fotografií, tento server je uživatelsky spojen se sociální sítí Spolužáci.cz Spolužáci.cz – slouží pro internetové profily, pro ukládání a sdílení multimédií, jako chatovací server, je určen pro spolužáky a bývalé spolužáky, tento server je uživatelsky spojen se serverem Lidé.cz, obdoba amerického Classmates Líbímseti.cz – slouží pro internetové profily lidí, jako internetová seznamka, jako chatovací server, pro blogy SitIT.cz – slouží k propojení vědeckých pracovníků v České republice. Síť je provozována v rámci projektu SOSIRE a vyvíjena specialisty z UK-MFF,ČVUT,ČZU a spolupráci s firmou IBM Česká republika Šeptter – slouží ke sdílení recenzí, informací a zkušeností s firmami a živnostníky v České republice. Je součástí hodnotícího portálu Šeptanda.info. SportCentral.cz – slouží k vyhledávání sportovních zařízení, rekreačních sportovců, týmů, trenérů, a komunikaci mezi těmito skupinami ČSFD.cz– slouží jako sociální síť pro filmové fanoušky, nejaktivnější filmový web v České republice SCUK.cz– slouží jako sociální síť pro přátelé a fanoušky dobrého jídla, naleznete zde přehled nejlépe hodnocených českých restaurací a možností koupě čerstvých potravin
Zpět na
Sociální sítě
Přestože sociální sítě byly původně založeny, aby sloužily lidem, řada firem již zjistila, že se jim otevřel nový komunikační kanál se svými zákazníky. Firmy přistupují k sociálním sítím různými způsoby. Jedni je nepovažují za důležité pro svůj byznys a tudíž neinvestují úsilí do vybudování svých profilů. Druzí investují omezené úsilí, vytvoří si profil firmy na sociální síti, případně pozorují, co o nich další uživatelé říkají. Třetí skupina firem se na sociální síti či sítích naplno věnuje komunikaci se svými zákazníky či potenciálními zaměstnanci. Obecně se zdá, že sociální sítě dávají do rukou zákazníků firem silný nástroj na projevení svých názorů a proto stále více firem se přinejmenším snaží citlivě monitorovat dění na sociálních sítích, které se týká jejich značky.
Zpět na
Sociální sítě
Všimnete si!
Kryptografie – Kryptologie Certifikát Šifrovací klíč Elektronické šifrování Rozdíl používání privátního a veřejnou klíče Privátní a veřejný klíč Časová razítko Stenografie – Steganografie – Kryptografie Sociální sítě Informační – počítačová gramotnost Zpět na
Témata
Kryptografie – Kryptologie Kryptologie je věda o šifrování (vymýšlí různé šifrovací metody a šifry)
Krykptografie je vlastní uplatnění šifrování a dešifrování
Zpět na
Všimnete si
Certifikát souvisí s elektronickým podpisem
certifikát je dokument, který stvrzuje, že veřejný klíč (uvedený na certifikátu) patří jednoznačně dané osobě
Zpět na
Všimnete si
Šifrovací klíč je soubor pravidel v rámci daného šifrovacího systému nutný k zašifrování dané zprávy
Zpět na
Všimnete si
Elektronické šifrování se provádí v binárním kódu
tzn. že každá zpráva se před elektronickým šifrováním musí převést do binárního kódu (na 0 a 1) až potom počítač provede
zašifrování.
Zpět na
Všimnete si
Rozdíl používání privátního a veřejnou klíče U asymetrického šifrování a elektronického
podpisu se používá rozdílně privátního a veřejného klíče Asymetrické šifrování veřejný klíč se používá k zašifrování zpráv, privátní klíč se používá k dešifrování.
Elektronický podpis privátním klíčem se vzorek zprávy zašifruje, veřejným klíčem se dešifruje
(tím se ověří autentičnost zprávy)
Zpět na
Všimnete si
Privátní a veřejný klíč je dvojice klíčů, která je jednoznačně
matematicky svázána oba klíče do sebe zapadají, jsou jedineční
Zpět na
Všimnete si
Časová razítko Slouží k „orazítkování“ dokumentu, u kterého požadujeme důkaz, že v daném čase v této podobě existoval.
Zpět na
Všimnete si
Stenografie – Steganografie – Kryptografie Stenografie (Těsnopis) jedná se o rychlopis pomocí speciálních znaků v českém jazyce se nazývá těsnopis
Steganografie je věda, která se zabývá, jak informaci schovat, podle řecký slov
steganos (schovaný) a graphein (psáti). (např. nečitelné inkousty, mikrotečky…) snaží se informaci schovat, jinak je informace čitelná
Kryptografie je věda zabývající se šifrováním, tedy utajováním informací.
Její název pochází z řeckého slova kryptos (skrýt) informace se v tomto případě neschovává, každý si ji může přečíst (pokud to umí, pokud má příslušný klíč k jejímu dešifrování). Zpět na Všimnete si
Sociální sítě Sociální síť nebo společenská síť (anglicky social
network) je služba na Internetu, která registrovaným členům Umožňuje si vytvářet osobní (či firemní) veřejný či částečně veřejný profil, komunikovat spolu, sdílet informace, fotografie, videa, provozovat chat a další aktivity. Někdy se za sociální síť považují i internetová diskusní fóra, kde si uživatelé vyměňují názory a poznatky na vybraná témata (těhotenství, automobily, finanční poradenství, apod.). Zpět na
Všimnete si
Informační – počítačová gramotnost Informační gramotností (information literacy) je znalost a uvědomění si:
kdy a proč potřebujeme informace, kde je najít a jak je hodnotit, použít a jak je sdělovat etickým způsobem.
U informačně gramotného jedince je předpokládána počítačová gramotnost
Počítačová gramotnost:
je soubor znalostí, schopností a dovedností zaměřených na ovládání a využívání počítače v životě.
Počítačově gramotný člověk umí ovládat osobní počítač s běžným programovým vybavením včetně jeho periferií a využívat počítačové sítě (především Internet).
Počítačově gramotný jedinec nemusí být nutně informačně gramotný. Zpět na
Všimnete si
KONTROLNÍ OTÁZKY Správnou odpověď najdete ve výše uvedeném textu
Sada otázek Sada otázek Sada otázek Sada otázek
1 – 10 21 – 21 22 – 28 29 – 32
Zpět na
Témata
SADA OTÁZEK 1 – 10 1. Elektronické vzdělávání formou interaktivních multimediálních počítačových kurzů se nazývá… 2. Funkci certifikační a validační plní… 3. Internetová online encyklopedie, kterou může každý upravovat se nazývá… 4. Čeho je výhodou, že odpadá pro odesílatele a příjemce sdílení jednoho tajného klíče… 5. Dokument, který stvrzuje, že veřejný klíč patří jednoznačně dané osobě se nazývá… 6. V databázi příslušné banky u elektronického bankovnictví je evidován… 7. U elektronického šifrování se musí každá zpráva převést do… 8. Které duhy elektronického šifrování známe? 9. Symetrické šifrování používá k šifrování a dešifrování… 10.Veřejný klíč se užívá u asymetrického šifrování… Zpět na
Kontrolní otázky
SADA OTÁZEK 21 – 21 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.
Veřejný klíč u elektronického podpisu se užívá … Elektronická podatelna je… ECDL – European Computer Driving Licence je … Symetrické šifrování je… Privátní klíč v asymetrickém šifrování je určený… Asymetrické šifrování spočívá v … Privátní klíč u elektronického podpisu je určený… Časové razítko slouží k… Výhodou asymetrického šifrování je… Výhodou symetrického šifrování je… Věda, která se zabývá, jak informaci (nejlépe šifrovanou) schovat se nazývá…
Zpět na
Kontrolní otázky
SADA OTÁZEK 22 – 28 22.Sítě, které umožňuje si vytvářet osobní (či firemní) veřejný či částečně veřejný profil, komunikovat spolu, sdílet informace, fotografie, videa, provozovat chat a další aktivity se nazývají… 23.Věda zabývající se šifrováním, tedy utajováním informací s nazývá… 24.Elektronické úložiště speciálního typu zřízené podle zákona č. 300/2008 Sb., které je určeno k doručování elektronických dokumentů mezi orgány veřejné moci na straně jedné a fyzickými a právnickými osobami na straně druhé s nazývá… 25.Facebook a Twitter jsou… 26.Soubor znalostí, schopností a dovedností zaměřených na ovládání a využívání počítače v životě s nazývá… 27.Za II. světové války se používalo k ukrytí zpráv tzv. mikrotečky. Věda, která se zabývá podobným ukrýváním tajných zpráv se nazývá… 28.Mezinárodně uznávána objektivní a standardizovaná metoda pro ověřování počítačové gramotnosti se nazývá… Zpět na
Kontrolní otázky
SADA OTÁZEK 29 – 32 29.Pokud ukryjeme digitální data do jiných dat, např. text do obrázku ve formátu JPEG, tuto metodu nazýváme digitální (počítačovou)… 30.Pokud umíme informace vyhledávat, analyzovat a používat máme gramotnost… 31.Nauka o metodách utajování smyslu zpráv převodem do podoby, která je čitelná jen se speciální znalostí se nazývá… 32.Který pojem je širší – počítačová nebo informační gramotnost
Zpět na
Kontrolní otázky
