INFORMAČNÍ SPOLEČNOST V ČÍSLECH

INFORMAČNÍ SPOLEČNOST V ČÍSLECH 2016 ČESKÁ REPUBLIKA A EU

Kód publikace: 061004-16 Č.J.: 958/2016-63

ISBN: 978-80-250-2699-1

© Český statistický úřad, Praha 2016

Obsah ÚVOD ............................................................................... 5 A

Telekomunikační a internetová infrastruktura .............. 7 Pevná telefonní síť ............................................................ 8 Mobilní telefonní síť .......................................................... 10 Internetové domény ......................................................... 12 Vysokorychlostní internetová síť...................................... 14

B

Domácnosti ................................................................... 17 Domácnosti s pevnou telefonní linkou ............................. 18 Domácnosti s mobilním telefonem................................... 20 Domácnosti s osobním počítačem................................... 22 Domácnosti s připojením k internetu ............................... 24

C

Jednotlivci ...................................................................... 28 Jednotlivci používající vybrané ICT ................................. 29 Jednotlivci používající internet......................................... 31 Jednotlivci používající internet v mobilu .......................... 33 Jednotlivci používající sociální sítě .................................. 35 Jednotlivci vyhledávající informace na internetu .............. 37 Jednotlivci nakupující/prodávající přes internet ................ 39 Jednotlivci používající internetová úložiště ....................... 41 Jednotlivci používající internet v oblasti zábavy .............. 43 Jednotlivci používající internet v oblasti komunikace ....... 44 Jednotlivci vyhledávající na internetu informace o zdraví 46 Jednotlivci ve věku 55 až 74 let a ICT ............................. 49

D

Podniky .......................................................................... 51 Podniky s připojením k internetu ..................................... 53 Podniky s webovými stránkami ....................................... 55 Podniky využívající sociální média .................................. 57 Elektronické obchodování podniků .................................. 59 Podniky používající vybrané softwarové aplikace ............. 64 Zaměstnanci používající v práci vybrané ICT ................... 66 Účel použití internetu v podnicích ..................................... 68 Podniky s firemní počítačovou sítí .................................... 70 Bezpečnost informačního systému v podnicích ................ 72

3

E

Veřejná správa................................................................ 74 Czech Point ...................................................................... 75 Elektronická přiznání pro finanční správu v ČR ................ 76 Použití internetu jednotlivci ve vztahu k veřejné správě .... 77 Použití internetu podniky ve vztahu k veřejné správě ....... 79 Využívání datových schránek ........................................... 81

F

Vzdělávání a digitální dovednosti ................................. 82 Počítače (s internetem) ve školách dostupné žákům ....... 83 Jednotlivci s vybranými počítačovými dovednostmi .......... 85 Jednotlivci používající internet k činnostem v oblasti vzdělávání ........................................................................ 89 Studenti používající internet ............................................ 91

4

Úvod I v letošním roce připravil Český statistický úřad aktualizované vydání brožurky: „Informační společnost v číslech“. Stejně jako v předchozích letech je brožurka koncipována tak, aby v přehledné formě poskytla dostatečné množství oficiálních statistických údajů o rozvoji informační společnosti v České republice a umožnila srovnání s jednotlivými státy EU. Brožurka je rozdělena do následujících šesti kapitol: A.

Kapitola Telekomunikační a internetová infrastruktura obsahuje základní údaje o počtu účastníků v pevné a mobilní telefonní a internetové síti. Jsou zde také údaje o počtu registrovaných národních domén.

B.

V kapitole Domácnosti jsou uvedeny informace o přístupu domácností k pevné telefonní lince, mobilnímu telefonu, osobnímu počítači a internetu v členění podle typu sledovaných domácností.

C.

Kapitola Jednotlivci uvádí informace o uživatelích mobilních telefonů, osobních počítačů či tabletů a internetu v dospělé populaci. Tyto základní informace jsou doplněny o údaje o vybraných aktivitách prováděných jednotlivci na internetu se zaměřením na online nakupování a nově i na vyhledávání informací o zdraví či konzultace s lékaři přes internet.

D.

Kapitola Podniky přináší přehled o rozšíření, způsobu a míře využívání ICT a vybraných IS mezi podniky a jejich zaměstnanci. Tyto informace jsou doplněny o podrobnější údaje o elektronickém obchodování, nově o využívání sociálních médií a bezpečnosti informačního systému.

E.

Kapitola Veřejná správa informuje o využívání služeb eGovermentu jednotlivci a podniky. Do kapitoly jsou zařazeny údaje o podaných elektronických přiznáních pro finanční správu a o využívání služeb Czech Pointu. Nově jsou do této kapitoly zařazeny informace o datových schránkách a jejich využívání.

F.

Kapitola Vzdělávání a digitální dovednosti obsahuje tři tematické části: dostupnost počítačů (s internetem) žákům na různých typech škol, vybavení škol ostatními ICT (školním intranetem, školní bezdrátovou sítí). Dále zde naleznete údaje o digitálních dovednostech jednotlivců, a také informace o vybraných činnostech prováděných studenty na internetu.

Nejnovější údaje za Českou republiku jsou v případě jednotlivců tříděny podle pohlaví, věku a vzdělání, u podniků podle odvětví a velikosti sledovaných subjektů. V kapitole Vzdělávání a digitální dovednosti je dostupné členění např. podle typů škol. Kromě podrobných dat za Českou republiku, každá kapitola obsahuje metodický úvod a u většiny ukazatelů i mezinárodní srovnání za země EU. Data za Českou republiku jsou v naprosté většině případů vlevo (sudé strany), srovnání se zeměmi EU pak vpravo (liché strany). Internetová verze této publikace obsahuje ve vybraných kapitolách i další ukazatele, které se nevešly do její papírové verze. Pro podrobnější informace o šetřeních ČSÚ navštivte naše webové stránky www.czso.cz, sekci Informační technologie. https://www.czso.cz/csu/czso/vyuzivani_informacnich_technologii Praha, duben 2016 Kontaktní osoba: Ing. Martin Mana [email protected] Český statistický úřad Odbor statistik rozvoje společnosti 5

6

A Telekomunikační a internetová infrastruktura Telekomunikační a internetová infrastruktura je základním stavebním prvkem většiny informačních technologií a informační společnosti jako celku. Údaje o stavu a vývoji infrastruktury v oblasti elektronických komunikací v České republice a v zemích EU v této kapitole pochází, na rozdíl od většiny ostatních kapitol, od poskytovatelů těchto služeb. Referenční období: všechny údaje uvedené v této kapitole, pokud není uvedeno jinak, se vztahují k 31. 12. sledovaného roku. Údaje v této kapitole se vztahují pouze ke službám poskytovaným na maloobchodní úrovni, tzn. služby poskytované koncovým uživatelům. Vysvětlivky: •

Účastník pevné a mobilní telefonní a internetové sítě je fyzická nebo právnická osoba, která je napojena na veřejnou pevnou telefonní síť na základě smlouvy s poskytovatelem přístupu k těmto sítím.

•

Počet účastníků v pevné telefonní síti je měřen na základě počtu pevných telefonních linek (účastnických stanic) poskytovaných prostřednictvím komutované telefonní sítě (PSTN) nebo internetové technologie (VoIP). Počet účastníků v mobilní telefonní síti je měřen prostřednictvím počtu aktivních SIM karet, tj. těch, které byly použity pro volání či jinou činnost minimálně jednou za poslední tři měsíce. SIM karty dělíme na předplacené (pre-paid), kdy zákazník neuzavírá s poskytovatelem žádnou smlouvu, pouze předem zaplatí určitou částku, ze které mu poskytovatel postupně odečítá platby za poskytnuté služby, a tarifní (post-paid), kdy zákazníci mají s operátorem uzavřenou smlouvu, na jejímž základě platí za služby podle měsíčního vyúčtování.

•

Širokopásmový (vysokorychlostní) internet je přístup s nominální rychlostí ≥ 256 kb/s směrem k účastníkovi (download) prostřednictvím jedné z následujících „drátových“ technologií xDSL vedení; TV kabel (CATV) a optické vedení (FTTx) a dále pak pomocí bezdrátového a mobilního vysokorychlostního přístupu. Pevný bezdrátový přístup k síti internet zahrnuje připojení prostřednictvím rádiové linky jak v licencovaných (FWA), tak v nelicencovaných (WiFi) kmitočtových pásmech, kdy přijímací zařízení je umístěno v pevném místě (budova, byt) – tzv. WLL (Wireless Local Loop). Mobilní přístup k síti internet zahrnuje připojení prostřednictvím mobilní sítě pomocí SIM nebo datových karet/modemů, a to v rámci standardní hlasové a datové služby (dočasný / ad-hoc přístup) nebo nabízený nezávisle na hlasových službách s možností trvalé dostupnosti (trvalý / dedicated přístup). Počet účastníků širokopásmového přístupu k síti Internet je měřen prostřednictvím počtu tzv. přístupů.

•

Doména (internetová doména/doménové jméno) je jednoznačný identifikátor počítače nebo počítačové sítě připojené k internetu. Doména se registruje u registrační autority, která je pověřena správou příslušných domén nejvyšší úrovně (Top Level Domain).

Údaje za Českou republiku vychází, kromě počtu registrovaných domén (zdroj: cz.nic), z datových zdrojů Českého telekomunikačního úřadu. Více informací naleznete na: www.ctu.cz a www.nic.cz Mezinárodní srovnání bylo zpracováno ČSÚ z veřejně dostupných údajů Mezinárodní telekomunikační unie (telekomunikační síť) a Evropské komise (internetová síť). Více informací na: http://www.itu.int/ITU-D/ict/ a http://ec.europa.eu/digital-agenda/en/digital-agenda-scoreboard Více informací k tomuto tématu naleznete na: https://www.czso.cz/csu/czso/telekomunikacni_a_internetova_infrastruktura 7

A Telekomunikační a internetová infrastruktura Tab. A1 Pevná telefonní síť v ČR tisíce stanic/miliony minut 2012 Účastnické stanice/linky celkem (tis.)

2013

2014

2 103

1 991

1 875

1 478

1 245

1 022

stanice fyzických osob (bytové)

763

649

589

stanice právnických osob (podnikové)

715

596

433

625

747

853

stanice fyzických osob (bytové)

269

383

344

stanice právnických osob (podnikové)

356

364

509

Telefonní provoz v pevné telefonní síti (mil. reálných odchozích minut)

2 272

2 141

2 062

1 739

1 559

1 370

533

582

692 1 274

v PSTN pevné telefonní síti

ve VoIP pevné telefonní síti

podle typu použíté sítě: z PSTN pevné telefonní sítě z VoIP pevné telefonní sítě podle místa příjemce telefonního hovoru volání do národních pevných sítí

1 524

1 411

volání do národních mobilních sítí

437

439

480

mezinárodní volání

139

132

153

ostatní volání

172

159

155

Graf A1 Účastníci v PSTN pevné telefonní síti v ČR Celkem - miliony stanic/linek

počet účastníků na 100 obyvatel

35,6 35,8 36,0 33,5

14,1

9,7 1,0

17,8

1,5

21,6

1,9

2,8

3,4

3,7

3,7

3,7 2,8

2,1

1,8

1,6

20,5

2,3

27,3

26,7 15,7 17,6

1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010 2012 2014

Graf A2 Účastníci v PSTN pevné tel. síti podle jejich typu fyzické osoby (bytové stanice) právnické osoby (podnikové stanice)

3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0

1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010 2012 2014

Graf A3 Telefonní provoz v pevné telefonní síti (v mil. reálných odchozích minut)

2009

2010

2011

2012

2013

692

1 370

582

1 559

VoIP linky

533

1 739

546

2 028

489

2 274

2 793

406

PSTN linky

2014

Zdroj: Český telekomunikační úřad, 2015 8

A Telekomunikační a internetová infrastruktura Graf A4 Účastníci v pevné telefonní síti v zemích EU (počet PSTN a VoIP linek/stanic na 100 obyvatel) 2014

2005

Francie Německo V. Británie Lucembursko Řecko Portugalsko Irsko Nizozemsko Belgie Španělsko Švédsko Rakousko Chorvatsko Itálie Dánsko Estonsko Maďarsko Kypr Bulharsko Rumunsko Lotyšsko Litva Česko Slovensko Polsko Finsko 0

10

20

30

40

50

60

70

Zdroj: Mezinárodní telekomunikační unie, 2015 9

A Telekomunikační a internetová infrastruktura Tab. A2 Mobilní telefonní síť v ČR v tisících/milionech 2012

2013

2014

14 456

13 411

13 518

předplacené

6 548

5 195

5 055

tarifní

7 908

8 216

8 463

Aktivní SIM karty v mobilní síti (tis.)

Telefonní provoz v mobilní telefonní síti (mil. reálných odchozích minut) volání v rámci národní sítě

16 169

18 066

20 732

15 862

17 704

20 197

307

362

535

mezinárodní volání

Graf A5 Účastníci v mobilní telefonní síti celkem Celkem - miliony aktivních SIM karet

120

na 100 obyvatel

132

136

137

13,8

14,4

14,5

2008

2010

2012

128

104 84 12,3 10,6

42 9

8,6

4,3

1,0 1998

13,5

2000

2002

2004

2006

2014

Graf A6 Aktivní SIM karty podle typu (v milionech a v %) předplacené

tarifní

100% 1,9

3,0

75%

5,0

6,5

7,3

7,9

8,5

7,3

7,1

6,5

5,1

2008

2010

2012

2014

50% 6,7

7,5

25%

7,4

0% 2002

2004

2006

Graf A7 Celkový telefonní provoz - pevné (PSTN linky) a mobilní sítě (v mil. reálných odchozích minut)

2004

2005 2006 2007

2008 2009 2010

20 732

18 066

2011 2012 2013

1 370

1 559

1 739

16 169

z mobilní sítě

2 028 15 209

2 274 14 638

2 793 13 509

3 170 12 351

3 544 10 497

5 445 9 249

7 208 7 193

6 495

8 180

z pevné sítě (pouze PSTN linky)

2014


A Telekomunikační a internetová infrastruktura Graf A8 Účastníci v mobilní telefonní síti v zemích EU (počet aktivních SIM karet na 100 obyvatel) 2014

2005

Estonsko

109,1

Itálie

121,9

Rakousko

105,2

Lucembursko

111,4

149,5

76,3

148,9

Litva

132,5

147,0

Finsko

100,5

Polsko

160,7 154,2 151,9

139,7

81,3

Bulharsko

137,7

Česko

115,1

Švédsko

100,8

127,8

78,1

127,0

Dánsko

100,6

125,9

V. Británie

108,6

Německo

94,6

Maďarsko

92,3

118,1

Slovensko

84,2

116,9

Lotyšsko

84,0

116,8

Nizozemsko

97,1

116,4

Belgie

91,4

Portugalsko

87,9

112,1

Slovinsko

92,9

110,3

Řecko

98,4

107,8

Španělsko

60,4

105,9

Rumunsko

102,7

105,1

Irsko

83,2

104,4

Francie

78,3

101,2

Kypr

75,8

96,3

Malta

0

129,5

123,6 120,4

114,3

30

60

90

120

150

Zdroj: Mezinárodní telekomunikační unie, 2015 11

A Telekomunikační a internetová infrastruktura Tab. A3 Registrované národní domény (.cz) v ČR v tisících 2012

2013

2014

992

1 080

1 153

381

408

453

843

870

884

149

210

269

Celkem z toho s DNSSEC zabezpečením podle použitého protokolu IPv4 IPv4+IPv6; IPv6

DNSSEC je rozšíření systému doménových jmen (DNS) zvyšujících jejich bezpečnost. Více informací na: http://www.dnssec.cz/ Protokoly IPv4 a IPv6 : https://www.nic.cz/ipv6/ nebo: http://cs.wikipedia.org/wiki/IPv6

Graf A9 Registrované domény .cz celkem v tisících

na 100 obyvatel 11,1 9,6 7,1

1 173 1 010

4,8 1,8

1,7

0,8 83

171

186

2000

2002

2004

749

2,8 506 283 2006

2008

2010

2012

2014

Graf A10 Registrace a rušení domén .cz (v tis.)

90

102

2010

2011

2012

155

165

238

244 122

234

210

rušení

252

registrace

2013

2014

Graf A11 Domény .cz podle protokolu Rok 2010

5%

Rok 2014

23%

IPv4

IPv4 + IPv6; IPv6 77%

95%

Zdroj: CZ.NIC, 2015 12

A Telekomunikační a internetová infrastruktura Graf A12 Registrované národní domény v zemích EU (počet na 100 obyvatel) 2014

2010

Nizozemsko (.nl)

25,3

Dánsko (.dk)

19,8

Německo (.de)

17,2

V. Británie (.uk)

14,4

Lucembursko (.lu)

11,4

14,9

Rakousko (.at)

12,0

14,6

Švédsko (.se)

11,4

Belgie (.be)

10,2

Česko (.cz)

7,2

Polsko (.pl)

5,3

6,6

Portugalsko (.pt)

3,3

6,6

Maďarsko (.hu)

5,9

6,6

Estonsko (.ee)

4,6

6,1

Slovensko (.sk)

4,3

5,9

Litva (.lt)

3,9

5,8

Finsko (.fi)

4,8

5,7

Lotyšsko (.lv)

4,1

5,6

Slovinsko (.si)

4,4

5,6

Itálie (.it)

3,5

4,5

Francie (.fr)

2,9

4,3

Irsko (.ie)

3,4

4,3

Španělsko (.es)

2,7

32,9 22,7 19,6 16,0

13,8 13,3 11,2

3,8

Řecko (.gr)

1,3

3,4

Rumunsko (.ro)

2,3

3,2

1,7

Chorvatsko (.hr)

Kypr (.cy) 1,0 0

2,0 1,3 5

10

15

20

25

30

Zdroj: CENTR.org a národní správci ccTLD, 2015 13

A Telekomunikační a internetová infrastruktura Tab. A4 Vysokorychlostní internetová síť v ČR v tisících účastníků (přípojek/přístupů) 2012 Pevný vysokorychlostní internet celkem

2013

2014

2 776

2 885

3 009

xDSL linka

952

953

953

TV Kabel (CATV)

524

518

527

Optická sít´ (FTTx)

299

368

418

1 001

1 046

1 111

4 643

5 601

7 165

2 780

4 149

5 333

1 863

1 452

1 832

Bezdrátový pevný přístup (WiFi) Mobilní vysokorychlostní internet celkem Trvalý přístup poskytovaný nezávisle na hlasových službách Dočasný "ad-hoc" přístup v rámci standardní hlasové a datové služby

Graf A13 Pevný vysokorychlostní internet celkem mil. přípojek (přístupů)

2,2 0,2 2004

6,4 0,7 2005

17,0

14,5

10,6

1,5

1,1 2006

2007

18,3

1,8

1,9

2008

2009

na 100 obyvatel

23,0

21,4

2,5

2,2

2010

2011

28,9

25,3

27,0

2,8

2,9

3,0

2012

2013

2014

Graf A14 Pevný vysokorychlostní internet podle rychlosti (%) 30 Mbit/s a více 6%

10 až 29,9 Mbit/s

méně než 10 Mbit/s

21%

29%

24%

26%

30%

32%

46%

42%

2013

2014

24%

66%

55%

2011

2012

Graf A15 Pevný vysokorychlostní internet podle typu připojení rok 2010

32% 8%

38%

xDSL linka

rok 2014

TV kabel (CATV) 37%

32%

optická síť (FTTx) 21%

Bezdrátový pevný přístup (WiFi)

14%

18%


A Telekomunikační a internetová infrastruktura Graf A16 Pevný vysokorychlostní internet v zemích EU v roce 2014 (počet účastníků na 100 obyvatel) Celkem*

z toho pomocí xDSL linky 42,3

Nizozemsko

19,0

Dánsko

20,4

Francie

34,9

V. Británie

29,4

36,5

Německo

28,6

36,4

Belgie

17,3

Malta

17,2

Lucembursko

25,9

Švédsko

13,6

Finsko

17,6

42,0 39,3

35,6 35,3 33,2 33,1 32,1 31,0

EU28

21,9

Estonsko

11,4

29,4

Řecko

29,1

29,2

Kypr

23,3

Česko

28,8 27,9

9,2

Slovinsko

12,4

27,7

Španělsko

19,3

27,6

Irsko

18,0

27,5

Portugalsko

10,7

27,5

5,8

27,5

Litva Rakousko

18,2

Maďarsko

8,3

Lotyšsko

7,2

Itálie

21,8

Chorvatsko

18,7

Slovensko

8,6

Bulharsko

3,2

Rumunsko

5,2

Polsko

7,5

27,5 26,2 25,2 23,6 22,5 22,3 20,6 20,1 18,7

* Zahrnuje i pevný bezdrátový přístup prostřednictvím rádiové linky založený na WiFi technologii, kdy je přijímací zařízení umístěno v pevném místě (budova, byt). Používá se v některých zemích jako alternativní primární přístup k internetu. Zdroj: Evropská komise, 2015 15

A Telekomunikační a internetová infrastruktura Graf A17 Mobilní vysokorychlostní internet v zemích EU (počet účastníků na 100 obyvatel) 2014

2010

Finsko

84,1

137,8

Estonsko

26,3

114,4

Švédsko

82,4

111,4

Dánsko

63,8

Polsko

40,7

87,2

V.Británie

35,9

87,0

Irsko

40,0

109,3

81,9

Španělsko

27,4

78,1

Nizozemsko

33,6

76,6

EU28

25,9

71,9

Itálie

20,8

70,9 69,3

Chorvatsko Rakousko

27,7

66,7

Bulharsko

8,1

66,1

Německo

25,9

64,8

Francie

29,2

64,4

Česko

38,0

64,0

Lotyšsko

24,5

63,3

Slovensko

27,8

Litva

15,8

Lucembursko

45,0

Kypr

33,5

57,3

9,5

57,2

Rumunsko

11,3

53,8

Malta

12,3

52,5

Belgie

Slovinsko

61,5 60,3 57,7

29,6

46,9

Portugalsko

38,6

46,3

Řecko

25,1

42,2

Maďarsko 7,8

34,3

16

Zdroj: Evropská komise, 2015

B Domácnosti Český statistický úřad sleduje údaje o rozšíření vybraných informačních technologií v českých domácnostech prostřednictvím samostatného ročního statistického zjišťování: Výběrové šetření o informačních a komunikačních technologiích v domácnostech a jejich využívání jednotlivci (VŠIT). První (pilotní) šetření proběhlo v roce 2002. Šetření je prováděno formou osobního rozhovoru s využitím osobního počítače (Computer Assisted Personal Interviewing – CAPI), a to na výběrovém vzorku cca 10 tis. jednotlivců ve věku 16 a více let v 5 tis. domácnostech. Od roku 2006 probíhá toto šetření dle Nařízení Evropské komise a Evropského parlamentu ke statistikám informační společnosti: “REGULATION No. 808/2004“ a tím umožňuje přinášet srovnatelné údaje s jednotlivými zeměmi EU. Poznámky: Referenční období: Údaje za domácnosti v ČR se vztahují ke 2. čtvrtletí příslušného roku. Srovnatelnost údajů publikovaných ČSÚ a Eurostatem: Údaje, které uvádí Eurostat za české domácnosti, se mírně odlišují od údajů, které za ČR publikuje ČSÚ. Rozdíl je způsoben tím, že Eurostat do údajů zahrnuje pouze domácnosti, v nichž žije alespoň jedna osoba ve věku 16 až 74 let. ČSÚ standardně uvádí data za všechny domácnosti. Mezinárodní data a srovnání některých ukazatelů pocházejí z databáze Eurostatu aktualizované na konci roku 2015. Vysvětlivky: • Domácnost s počítačem je domácnost, kde alespoň jeden její člen měl doma přístup ke stolnímu nebo přenosnému počítači (vlastní, služební, půjčený atd.). • Domácnost s internetem je domácnost, kde alespoň jeden její člen měl doma přístup k internetu, bez ohledu na typ používaného zařízení či způsob připojení. Pozn.: Způsob připojení domácnosti k internetu zahrnuje pouze typ připojení domácnosti jako takové dodávané poskytovatelem a nikoli způsob případného sdílení tohoto připojení více počítači v rámci jedné domácnosti. Podrobné metodické informace k tomuto šetření jsou uvedeny v publikaci ČSÚ: „Využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci v roce 2015; kód: 062004-15“, která je volně přístupná na stránkách ČSÚ. https://www.czso.cz/csu/czso/vyuzivani-informacnich-a-komunikacnichtechnologii-v-domacnostech-a-mezi-jednotlivci-v-roce-2015 Regionální srovnání je dostupné také v jednotlivých krajských ročenkách na webových stránkách ČSÚ. Jako doplňkový zdroj informací k šetření VŠIT slouží statistika rodinných účtů ČSÚ. Z tohoto zdroje pocházejí údaje o vybavenosti domácností pevným a mobilním telefonem – stav ke konci sledovaného roku (viz tab. B1 a B2). Podrobné metodické informace naleznete zde: https://www.czso.cz/csu/czso/statistika-rodinnych-uctu-metodika Část mezinárodního srovnání (statistiky domácností s pevnou telefonní linkou a s mobilním telefonem) byla zpracována ČSÚ z veřejně dostupných údajů Evropské komise, konkrétně z šetření „Ecommunications and Telecom Single Market Household Survey“ z roku 2014. Více informací k tomuto tématu naleznete také zde: https://www.czso.cz/csu/czso/domacnosti_a_jednotlivci https://www.czso.cz/csu/czso/vydaje_domacnosti_na_ict

B Domácnosti Tab. B1 Domácnosti v ČR s pevnou telefonní linkou 2012 21,8

2013 19,5

Celkem podle typu domácnosti domácnosti bez dětí 25,1 22,1 domácnosti s dětmi 15,5 14,8 podle postavení osoby v čele domácnosti zaměstnanec 16,5 15,4 osoba samostatně výdělečně činná 23,7 20,2 nezaměstnaný 10,0 10,4 důchodce 30,6 27,4 podle věku osoby v čele domácnosti do 29 let 3,7 2,9 30–39 let 7,4 6,3 40–49 let 18,9 16,3 50–59 let 20,8 19,8 60–69 let 28,5 25,0 70 a více let 36,4 32,5 podíl z celkového počtu domácností v dané sociodemografické skupině

% 2014 17,1 18,6 14,1 13,1 19,2 10,9 23,0 2,8 5,4 14,1 17,8 21,3 27,4

Graf B1 Domácnosti s pevnou telefonní linkou 100% Celkem

domácnosti důchodců

75%

50%

0%

1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

25%

Graf B2 Domácnosti a jejich přístup k telefonu mají pevnou linku i mobilní telefon

mají pouze mobilní telefon

mají pouze pevnou linku nemají ani pevnou linku ani mobilní telefon

16% 22% 25%

1% 1% 5%

75%

40%

8% 1% 2%

43%

13%

82%

2014 52%

2010 2005

15%

2000

podíl z celkového počtu domácností Zdroj: ČSÚ, Statistika rodinných účtů

B Domácnosti Graf B3 Domácnosti v zemích EU s pevnou telefonní linkou; 2015 93%

Malta Německo

85%

Lucembursko

85%

Nizozemsko

85% 83%

Řecko

81%

Francie

78%

V. Británie

75%

Chorvatsko

73%

Belgie Slovinsko

72%

Španělsko

71%

Portugalsko

71% 65%

EU28

65%

Irsko

59%

Kypr Itálie

54%

Švédsko

53% 45%

Maďarsko Bulharsko

43%

Estonsko

42%

Dánsko

40%

Rakousko

40% 37%

Rumunsko

31%

Litva Polsko

29%

Lotyšsko

28% 26%

Slovensko 14%

Finsko Česko

13% 0%

25%

50%

75%

100%


B Domácnosti Tab. B2 Domácnosti v ČR s mobilním telefonem počet telefonů připadající na 1 člena domácnosti* 2012 2013 2014 0,96 0,97 0,98

Celkem podle typu domácnosti domácnosti bez dětí domácnosti s dětmi podle postavení osoby v čele domácnosti zaměstnanec samostatně činný nezaměstnaný důchodce podle příjmového zařazení domácnosti s nejnižšími příjmy (první kvintil) druhý kvintil třetí kvintil čtvrtý kvintil s nejvyššími příjmy (poslední kvintil)

1,00 0,93

1,01 0,93

1,03 0,93

0,99 0,97 0,87 0,90

0,98 0,98 0,93 0,93

0,99 0,97 0,92 0,96

0,86 0,88 0,92 0,94 0,97 0,98 1,02 1,01 1,11 1,11 *pouze na členy domácností starší 6 let v daném typu domácnosti

0,89 0,94 0,98 1,03 1,13

Graf B4 Mobilní telefony v domácnostech počet telefonů na 100 domácností celkem počet telefonů na 100 domácností důchodců % domácností celkem s mobilním telefonem

206

204

142

188

199

135

2002

96%

128

32

2000

99%

2010

2012

2014

58

42 6

90

98

6%

114

29% 142

33%

169

63%

% domácností důchodců s mobilním telefonem 98% 97% 94% 88% 79% 94% 92% 71% 85% 51%

2004

2006

2008

Graf B5 Počet mobilních telefonů na 1 člena domácnosti* 2014 průměrná domácnost

2004 0,62

domácnosti s nejvyššími příjmy (první kvintil) domácnosti s nejnižšími příjmy (poslední kvintil)

0,98

0,78 0,52

1,13 0,89

*pouze na členy domácností starší 6 let v daném typu domácnosti Zdroj: ČSÚ, Statistika rodinných účtů

B Domácnosti Graf B6 Domácnosti v zemích EU s mobilním telefonem; 2015 Celkem Finsko

87%

Česko

84%

Litva

71%

Slovensko

70%

Polsko

68%

Lotyšsko

65%

Dánsko

60%

Rakousko

59%

Estonsko

57%

Rumunsko

57%

Bulharsko

54%

Maďarsko

53%

Švédsko

47%

Itálie

43%

Kypr

41%

Irsko

34%

EU28

33%

Portugalsko

28%

Španělsko

28%

Slovinsko

28%

Belgie

27%

Chorvatsko

23%

V. Británie

22%

Francie

19%

Řecko

16%

Nizozemsko

15% 15%

Lucembursko

15%

Německo Malta

vybavené pouze mobilním telefonem

7% 0%

25%

50%

75%

100%


B Domácnosti Tab. B3 Domácnosti v ČR s osobním počítačem; 2015

Celkem podle typu domácnosti domácnosti bez dětí domácnosti s dětmi podle příjmové skupiny domácnosti první (nejnižší) kvartil druhý kvartil třetí kvartil čtvrtý (nejvyšší) kvartil

Celkem 73,1

stolní 41,9

% přenosný 54,7

65,1 93,8

37,5 53,4

47,0 74,9

34,3 57,2 85,7 96,7

15,9 30,0 48,7 60,1

21,7 35,6 61,6 81,7

podíl z celkového počtu domácností daného typu

Graf B7 Domácnosti s počítačem Celkem

z toho přenosný počítač

40%

30% 2005

2007

55% 43%

33%

20% 2009

73%

68%

65%

54%

2011

2013

2015

Graf B8 Domácnosti s počítačem podle typu domácnosti 2015

2010 59%

Celkem

73% 85%

s dětmi 50%

bez dětí

94%

65% 92%

s nejvyššími přijmy 21%

s nejnižšími příjmy

97%

34%


Graf B9 Počet počítačů používaných v domácnostech* dva a více

pouze jeden

52%

2015

48%

39%

2013

61%

30%

2010

70%

Graf B10 Typ počítačů používaných v domácnostech* pouze přenosný 43%

2015 20%

2010 2006

stolní i přenosný

5%

14%

pouze stolní

32% 23%

25% 57%

81%

*podíl z celkového počtu domácností majících doma počítač Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci

B Domácnosti Graf B11 Domácnosti v zemích EU s počítačem 2015

2006 96%

Nizozemsko

80%

Lucembursko

77%

95%

Dánsko

85%

92%

Německo

77%

91%

V. Británie

71%

90%

Finsko

71%

89% 88%

Švédsko

82%

Estonsko

52%

Irsko

59%

Rakousko

67%

82%

Belgie

58%

82%

EU28

61%

82%

Francie*

66%

82%

Malta

61%

81%

Slovensko

50%

80%

88% 84%

79%

Česko

39%

Polsko

45%

78%

Slovinsko

65%

78% 77%

Chorvatsko Lotyšsko

41%

76%

Španělsko

56%

76%

Maďarsko

50%

75%

Itálie

52%

73%

Kypr

52%

71%

Portugalsko

46%

71%

Rumunsko

26%

69%

Řecko

37%

69%

Litva

40%

68% 59%

21%

Bulharsko 0%

25%

50%

75%

100%

* údaj za rok 2007 podíl z celkového počtu domácností s alepoň jedním členem ve věku 16 až 74 let v dané zemi Zdroj: Eurostat, 2015

B Domácnosti Tab. B4 Domácnosti v ČR s připojením k internetu 2013 Celkem

% 2015

2014

67,0

72,1

73,1

domácnosti bez dětí

57,4

64,6

65,2

domácnosti s dětmi

91,5

93,0

93,6

první (nejnižší) kvartil

29,0

32,4

33,8

druhý kvartil

50,5

56,5

57,2

třetí kvartil

86,4

87,0

85,8

čtvrtý (nejvyšší) kvartil

94,9

97,4

96,8

podle typu domácnosti

podle příjmové skupiny domácnosti


Graf B12 Domácnosti s připojením k internetu Celkem

z toho s vysokorychlostním připojením

49%

70%

64%

59%

32%

73%

67%

62%

44%

19% 26%

5% 2005

2007

2009

2011

2013

2015

Graf B13 Způsob připojení k internetu používaný domácnostmi*

2011

3%

20% 20%

4%

22% 21%

50%

56%

vytáčené/ISDN linka

51%

2009

4%

22% 21%

29% 17%

18%

14% 19%

2007

bezdrátové (WiFi)

42% 11%

TV kabel

42%

ADSL

2013

2015

Graf B14 Způsob připojení k internetu používaný domácnostmi* podle velikosti obce (počtu obyv.); 2015 ADSL 64%

TV kabel

bezdrátové (WiFi)

64%

58% 37%

23%

21% 7%

10%

do 1 999

2 000-9 999

17%

21%

10 000-49 999

43%

18%

50 000 a více

*podíl z celkového počtu domácností s internetem v dané skupině Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci

B Domácnosti Graf B15 Domácnosti v zemích EU s připojením k internetu 2015

2005

Lucembursko

65%

97%

Nizozemsko

78%

96%

Dánsko

75%

92%

V. Británie

60%

91%

Švédsko

73%

91%

Německo

62%

90%

Finsko

54%

90%

Estonsko

37%

Irsko

47%

Francie*

41%

83%

EU28

48%

83%

Rakousko

47%

82%

Malta

41%

82%

Belgie

50%

82%

Slovensko

23%

88% 85%

79%

Česko

19%

79%

Španělsko

36%

79%

Slovinsko

48%

78%

Chorvatsko*

41%

77%

Lotyšsko

31%

76%

Polsko

30%

76%

Maďarsko

22%

76%

Itálie

39%

75%

Kypr

32%

71%

Portugalsko

32%

70%

Litva

16%

68%

Řecko

22%

68%

Rumunsko*

14%

68%

17%

Bulharsko* 0%

59% 25%

50%

75%

100%

* jedná se o údaje za rok 2006 podíl z celkového počtu domácností s alepoň jedním členem ve věku 16 až 74 let v dané zemi Zdroj: Eurostat, 2015

C Jednotlivci Český statistický úřad sleduje podrobné údaje o jednotlivcích používajících vybrané informační a komunikační technologie prostřednictvím samostatného ročního statistického zjišťování: Výběrové šetření o informačních a komunikačních technologiích v domácnostech a jejich využívání jednotlivci (VŠIT). Šetření je prováděno ve 2. čtvrtletí sledovaného roku formou osobního interview s využitím osobního počítače, a to na výběrovém vzorku cca 10 tis. jednotlivců ve věku 16 a více let. Od roku 2006 probíhá toto šetření dle Nařízení Evropské komise a Evropského parlamentu ke statistikám informační společnosti: “REGULATION No. 808/2004“ a tím umožňuje přinášet srovnatelné údaje s jednotlivými zeměmi EU. Poznámky: Referenční období: 2. čtvrtletí sledovaného roku. Kategorie vzdělání je publikována za věkovou skupinu 25 a více let. Srovnatelnost údajů publikovaných ČSÚ a Eurostatem: Údaje, které uvádí Eurostat za české jednotlivce, se mírně odlišují od údajů, které publikuje ČSÚ. Rozdíl je způsoben tím, že Eurostat zahrnuje pouze jednotlivce ve věku 16 až 74 let. ČSÚ u tohoto šetření standardně uvádí data za jednotlivce starší 16 let. Z tohoto důvodu jsou v jednotlivých tabulkách za ČR uvedeny dvoje hodnoty: celkem 16+ a celkem 16-74. Mezinárodní data pocházejí z databáze Eurostatu, která byla naposledy aktualizována na konci roku 2015. Více viz.: http://ec.europa.eu/eurostat/web/information-society/data/database Vysvětlivky: •

Za jednotlivce používající ICT - uživatele mobilního telefonu, počítače, internetu nebo internetu v mobilu - jsou považování ti jednotlivci, kteří použili tyto technologie alespoň jednou v posledních třech měsících, a to kdekoliv (doma, v práci, ve škole apod.) a pro jakýkoliv účel (soukromý i pracovní).

•

Použití internetu – rozumí se jakákoliv aktivní činnost na internetu, např. prohlížení webových stránek, stahování souborů, používání emailů, z jakéhokoliv místa (domácnost, škola, práce atd.), pro jakýkoliv účel (soukromý, pracovní atd.), a to jak na počítačích (i přenosných), tak na mobilních telefonech či jiných zařízeních. Internetové činnosti: sledovány jsou činnosti na internetu, kterým se respondent věnoval pro soukromé účely v posledních 3 měsících před šetřením. Poznámka: Pouze u nákupu přes internet a použití internetu ve vztahu k veřejné správě je referenčním obdobím posledních 12 měsíců před šetřením. Nákup přes internet zahrnuje objednání zboží nebo služeb elektronickou cestou přes internet. Samotný akt nákupu přes internet je z hlediska kupujícího tvořen sledem webových stránek, kterými prochází a které umožňují zadání objednávky. Zboží objednané přes tyto sítě nemusí být placeno přes internet, dodání zboží či služeb je možné on-line (po internetu) nebo off-line (poštou nebo osobně).

•

•

Podrobné metodické informace k tomuto šetření jsou uvedeny v publikaci ČSÚ: „Využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci v roce 2015; kód: 062004-15“, která je volně přístupná na stránkách ČSÚ. https://www.czso.cz/csu/czso/vyuzivani-informacnich-a-komunikacnichtechnologii-v-domacnostech-a-mezi-jednotlivci-v-roce-2015 Údaje o rozšíření používání ICT v závislosti na pohlaví sledovaných jednotlivců najdete v publikaci: “Zaostřeno na ženy a muže 2015; kód: 300002-15“. Více informací k tomuto tématu naleznete na: https://www.czso.cz/csu/czso/domacnosti_a_jednotlivci 28

C Jednotlivci Tab. C1 Jednotlivci v ČR používající vybrané ICT; 2015 mobil 97,0 98,6

% tablet 10,3 11,1

počítač 74,4 80,0

Celkem 16+ Celkem 16–74 podle pohlaví muži 16+ 97,2 76,7 ženy 16+ 96,9 72,3 podle věkových skupin 16–24 let 99,4 96,2 25–34 let 99,8 93,3 35–44 let 99,6 92,8 45–54 let 99,6 85,6 55–64 let 97,7 66,4 65+ 88,5 27,7 podle dokončeného vzdělání (25+) základní 87,2 28,4 střední bez maturity 96,0 60,9 střední s maturitou 98,9 83,5 vysokoškolské 98,9 93,4 podle specifické skupiny populace ženy na rodičovské dovolené 100,0 92,4 studenti 16+ 99,8 98,9 starobní důchodci 90,0 32,1 podíl z celkového počtu jednotlivců v dané sociodemografické skupině

10,9 9,7 22,0 16,8 14,5 7,1 4,4 1,4 2,6 5,3 10,8 15,2 15,3 25,2 1,6

Graf C1 Jednotlivci starší 16 let používající počítač v milionech 59%

51%

42%

5,3

4,4

3,7

2005

v procentech

2007

2009

67%

70%

74%

5,9

6,2

6,5

2011

2013

2015

Graf C2 Používání počítače podle pohlaví a věku nikdy nepoužili počítač příležitostně (méně než 1x za týden)

ženy

25-34

57%

21%

2015

24%

60%

55-64

2010 12%

2010

38%

45–54

2015

79%

2015

57%

35-44

2010

72%

90%

2015

2010

92%

78%

45%

28%

11%

9%

16-24

2015

95%

78%

2015

2010

90%

2010

19% 68%

2015

16%

33% 53%

26%

muži

2010

73%

61%

2010

Celkem

2015

17% 71%

57%

2010

2015

30%

pravidelně (alespoň 1x týdně)

65+

Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci 29

C Jednotlivci Graf C3 Jednotlivci v zemích EU používající počítač ve vybraných věkových skupinách; 2015 16-24 let

55-74 let

Lucembursko Dánsko Nizozemsko Finsko Švédsko V. Británie Německo Estonsko Belgie Francie Rakousko EU28 Česko Lotyšsko Irsko Malta Španělsko Maďarsko Slovensko Slovinsko Litva Portugalsko Polsko Itálie Chorvatsko Kypr Řecko Rumunsko Bulharsko 0%

25%

50%

75%

100%

podíl z celkového počtu jednotlivců v dané věkové skupině v dané zemi Zdroj: Eurostat, 2015 30

C Jednotlivci Tab. C2 Jednotlivci v ČR používající internet; 2015 Celkem 75,7 81,3

doma 73,6 79,0

% pravidelně 71,7 77,2


74,2 69,4 96,1 94,4 90,8 80,9 60,6 23,6 23,8 56,3 80,9 93,2 91,5 98,0 27,3

Graf C4 Jednotlivci starší 16 let používající internet v milionech

v procentech

56%

45% 32%

6,6

6,2

5,8

5,0

76%

70%

65%

3,9 2,8 2005

2007

2009

2011

2013

2015

Graf C5 Používání internetu podle pohlaví a věku

Celkem

ženy

68% 2% 13% 28%

66%

87% 15% 42%

80% 94%

29%

83% 95%

2015

41%

92% 97%

41%

64%

58% 74%

66% 78% muži

2010

29%

32%

35%

62% 76%

2005

16-24 25-34 35-44 45–54 55-64

65+

podíl z celkového počtu jednotlivců v dané sociodemografické skupině Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci 31

C Jednotlivci Graf C6 Jednotlivci v zemích EU používající internet 2015

2005

Lucembursko

69%

97%

Dánsko

77%

96%

Nizozemsko

79%

Finsko

73%

V. Británie

66%

Švédsko

81%

Estonsko

58%

88%

Německo

65%

88%

93% 93% 92% 91%

Belgie

58%

85%

Francie*

47%

85%

Rakousko

55%

84%

Česko

32%

Irsko

37%

81% 80%

EU28

51%

79%

Lotyšsko

42%

79%

Španělsko

44%

79%

Slovensko

50%

78%

Malta

38%

Slovinsko

47%

73%

Maďarsko

37%

73%

Kypr

31%

72%

Litva

34%

71%

Chorvatsko*

38%

Portugalsko

32%

69%

Polsko

35%

68%

Řecko

22%

76%

70%

67%

Itálie

34%

Bulharsko*

24%

57%

Rumunsko*

21%

56%

0%

66%

25%

50%

75%

100%

podíl z celkového počtu jednotlivců ve věku 16 až 74 let v dané zemi * jedná se o údaje za rok 2006, v případě Chorvatska za rok 2007 Zdroj: Eurostat, 2015 32

C Jednotlivci Tab. C3 Jednotlivci v ČR používající internet v mobilu % 2013

2014

2015

Celkem 16+ 20,7 28,5 Celkem 16–74 21,9 30,9 podle pohlaví muži 16+ 25,6 34,3 ženy 16+ 15,1 23,0 podle věkových skupin 16–24 let 49,2 64,8 25–34 let 37,2 52,9 35–44 let 24,9 34,0 45–54 let 13,8 22,6 55–64 let 4,8 9,9 65+ 1,3 2,5 podle dokončeného vzdělání (25+) základní 1,5 4,0 střední bez maturity 8,8 13,8 střední s maturitou 19,3 28,7 vysokoškolské 35,9 44,6 podle specifické skupiny populace ženy na rodičovské dovolené 22,2 32,8 studenti 16+ 52,7 69,0 starobní důchodci 1,3 2,5 podíl z celkového počtu jednotlivců v dané sociodemografické skupině

37,0 40,1 41,7 32,5 77,1 68,0 48,6 28,1 14,2 3,1 9,2 20,5 34,8 59,1 51,2 80,1 3,3

Graf C7 Jednotlivci starší 16 let používající internet v mobilu v milionech

v procentech 37% 29% 21%

4%

8%

0,4

0,7

2010

2011

3,2

13%

2,5 1,8

1,2 2012

2013

2014

2015

Graf C8 Používání internetu v mobilu podle pohlaví a věku; 2015

ženy

16-24 25-34 35-44 45-54 55-64

3% 11%

14%

28% 32%

21%

49% 52%

44%

54% muži

33%

42%

49% 37% Celkem

68% 71%

% jednotlivců používajících internet 77% 80%

% jednotlivců celkem

65+


C Jednotlivci Graf C9 Jednotlivci v zemích EU používající internet v mobilu 2015

2011

Dánsko

33%

75%

Švédsko

33%

74%

V. Británie

40%

73%

Lucembursko

34%

73%

Nizozemsko

38%

72%

Finsko

33%

Španělsko

17%

Rakousko

26%

Irsko

20%

59%

Belgie

17%

58%

Německo

15%

Malta

23%

56%

Kypr

9%

55%

Estonsko

11%

55%

Francie

22%

54%

EU28

19%

Chorvatsko

16%

Slovinsko

18%

Slovensko

22%

Maďarsko

10%

Portugalsko

7%

Česko

9%

Lotyšsko Řecko

69% 65% 61%

57%

52% 49% 47% 47% 46% 41% 40%

12%

39%

8%

38% 36%

12%

Litva

34%

5%

Bulharsko

34%

11%

Polsko

31%

3%

Rumunsko

11%

Itálie 0%

10%

25% 20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

podíl z celkového počtu jednotlivců ve věku 16 až 74 let v dané zemi Zdroj: Eurostat, 2015 34

C Jednotlivci Tab. C4 Jednotlivci v ČR používající sociální sítě 2013 34,3 36,3

% 2015 37,4 40,7

2014 36,9 40,0


37,6 37,3 88,7 72,3 46,9 23,9 10,1 3,3 9,2 22,1 35,5 47,2 67,4 93,3 3,7

Graf C10 Jednotlivci starší 16 let používající sociální sítě v milionech

v procentech 37%

37%

3,0

3,2

3,3

2013

2014

2015

34%

31% 25% 9%

2,7 2,2

0,8 2010

2011

2012

Graf C11 Používání sociálních sítí podle pohlaví a věku 2015

16-24 25-34 35-44 45–54 55-64

1% 3%

6% 10%

72% 47%

ženy

12% 24%

24% 37%

muži

25%

26% 38%

Celkem

46%

25% 37%

67%

89%

2011

65+

podíl z celkového počtu jednotlivců v dané sociodemografické skupině Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci 35

C Jednotlivci Graf C12 Jednotlivci v zemích EU používající sociální sítě 2015 Lucembursko

46%

Belgie

40%

V. Británie

50%

2011 68% 67% 66%

Dánsko

55%

Švédsko

54%

Maďarsko

52%

Malta

45%

59%

Nizozemsko

46%

59%

65% 62% 61%

Finsko

45%

Lotyšsko

55%

58%

Německo

42%

57%

Estonsko

37%

58%

56%

Kypr

34%

54%

Slovensko

48%

54%

Irsko

40%

Španělsko

35%

53% 51%

EU28

38%

Portugalsko

32%

Litva

37%

Rakousko

35%

45%

Chorvatsko

32%

45%

50% 48% 46%

Řecko

28%

44%

Rumunsko

25%

44%

Bulharsko

30%

42%

Polsko

36%

41%

Česko

27%

Itálie

26%

38%

Francie

36%

38%

Slovinsko

32%

37%

0%

10%

41%

20%

30%

40%

50%

60%

70%


C Jednotlivci Tab. C5 Jednotlivci v ČR čtoucí on-line zprávy a vyhledávající vybrané informace na internetu; 2015 čtení online zpráv* Celkem 16+ Celkem 16–74 podle pohlaví muži 16+ ženy 16+ podle věkových skupin 16–24 let 25–34 let 35–44 let 45–54 let 55–64 let 65+ podle dokončeného vzdělání (25+) základní střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské podle specifické skupiny populace ženy na rodičovské dovolené studenti 16+ starobní důchodci * čtení on-line zpráv, novin a časopisů

% o cestování a ubytování

o zboží a službách

65,2 70,0

63,2 68,0

44,6 48,1

68,4 62,2

63,3 63,0

43,4 45,6

79,9 85,0 81,3 75,4 57,3 24,5

78,0 84,1 81,2 71,8 55,0 21,0

56,0 64,3 59,0 50,8 33,9 12,3

21,3 51,5 75,8 85,4

20,6 49,6 74,1 82,7

9,3 29,0 54,0 69,3

79,9 83,0 27,7

81,9 77,7 24,3

55,5 55,1 15,0

podíl z celkového počtu jednotlivců v dané sociodemografické skupině

Graf C13 Jednotlivci starší 16 let čtoucí online zprávy na internetu v milionech

% jednotlivců celkem 65%

60% 50%

39% 12% 1,0 2005

20%

3,5

5,7

5,3

4,4

1,8 2007

2009

2011

2013

2015

Graf C14 Vyhledávání informací o cestování a ubytování podle pohlaví a věku; 2015

Celkem

ženy

50% 34%

16-24 25-34 35-44 45-54 55-64

12% 43%

51% 59%

59% 63%

64% 67%

% jednotlivců používajících internet

56% 58%

62%

56% muži

46%

43%

45%

59%


65+


C Jednotlivci Graf C15 Jednotlivci v zemích EU čtoucí on-line zprávy na internetu 2015

2009 84%

Finsko

64%

Lucembursko

55%

Estonsko

63%

Švédsko

50%

Česko

43%

70%

Lotyšsko

46%

69%

Litva

49%

82% 80% 76%

67%

Dánsko

64%

66%

V. Británie

43%

65%

Německo

27%

63%

Maďarsko

36%

62%

Chorvatsko

36%

62%

Španělsko

38%

62%

Malta

32%

61%

Řecko

21%

57%

Rakousko

41%

57%

Kypr

27%

57%

Slovinsko

34%

56%

Nizozemsko

46%

55%

EU28

31%

54%

Portugalsko

28%

53%

Belgie

34%

52%

Slovensko

35%

51% 47%

Polsko

18%

Francie

21%

Bulharsko

21%

Irsko*

29%

Rumunsko

21%

37%

Itálie

23%

37%

0%

42% 40% 38%

30%

60%

90%

podíl z celkového počtu jednotlivců ve věku 16 až 74 let v dané zemi * údaj za rok 2011

Zdroj: Eurostat, 2015 38

C Jednotlivci Tab. C6 Jednotlivci v ČR využívající internetové bankovnictví a nakupující či prodávající on-line; 2015 nakupování on-line

% prodej on-line

44,9 48,5

41,9 45,3

12,5 13,5

47,0 43,0

42,6 41,2

14,9 10,1

36,1 68,4 68,5 54,8 33,4 10,2

60,6 66,9 59,2 41,2 25,7 8,0

22,6 23,1 16,3 11,8 4,5 1,5

8,9 30,4 58,1 76,3

7,8 26,6 49,2 62,1

2,4 8,3 13,2 17,0

61,8 31,6 11,7

65,2 61,4 9,6

21,1 21,1 1,4

internetové bankovnictví Celkem 16+ Celkem 16–74 podle pohlaví muži 16+ ženy 16+ podle věkových skupin 16–24 let 25–34 let 35–44 let 45–54 let 55–64 let 65+ podle dokončeného vzdělání (25+) základní střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské podle specifické skupiny populace ženy na rodičovské dovolené studenti 16+ starobní důchodci


Graf C16 Jednotlivci starší 16 let nakupující on-line v milionech

v procentech jednotlivců celkem 42% 34% 28%

22%

3,7 3,1

15%

2,5

5%

2,0

1,3 0,5 2005

2007

2009

2011

2013

2015

Graf C17 Nakupování on-line podle pohlaví a věku; 2015

41% 48%

59% 63%

67% 70%

61% 62%

56% 41% ženy

8% 28%

muži


26% 38%

Celkem

43% 55%

42%

55%


16-24 25-34 35-44 45-54 55-64

65+


C Jednotlivci Graf C18 Jednotlivci v zemích EU nakupující on-line 2015

2009 81%

V. Británie

66%

Dánsko

64%

79%

Lucembursko

58%

78%

Německo

56%

73%

Nizozemsko

63%

71%

Švédsko

63%

71%

Finsko

54%

71% 65%

Francie

44%

Estonsko

17%

Rakousko

41%

Belgie

36%

EU28

36%

Irsko

37%

51%

Malta

34%

51%

Slovensko

28%

59% 58% 55% 53%

50% 45%

Česko

24%

Španělsko

22%

Slovinsko

24%

39%

Lotyšsko

19%

38%

Polsko

23%

Maďarsko

16%

42%

37% 36%

8%

32%

Řecko

10%

32%

Litva

Chorvatsko

10%

31%

Portugalsko

13%

31%

Itálie

12%

Kypr

16% 5%

Bulharsko

2%

Rumunsko 0%

26% 23% 18% 11%

10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90%


C Jednotlivci Tab. C7 Jednotlivci v ČR používající internetová úložiště; 2015 % Celkem Celkem 16+ Celkem 16–74 podle pohlaví muži 16+ ženy 16+ podle věkových skupin 16–24 let 25–34 let 35–44 let 45–54 let 55–64 let 65+ podle dokončeného vzdělání (25+) základní střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské podle specifické skupiny populace ženy na RD studenti 16+ starobní důchodci

18,5 20,0

z toho placenou verzi 2,7 3,0

22,0 15,2

3,8 1,7

39,3 33,9 22,0 14,7 8,2 2,0

5,9 4,8 3,4 1,9 1,4 0,4

4,0 5,0 17,3 41,3

0,7 0,4 2,2 7,6

23,0 44,5 2,1

2,0 6,6 0,3


Graf C19 Jednotlivci používající internetová úložiště k ukládání vybraných typů souborů; 2015 fotografií

15%

textových/tabulkových dokumentů

18% 10%

12%

6%

Celkem 16+

hudby/videí

12%

9%

muži

8%

4%

ženy

Graf C20 Používání internetových úložišť podle pohlaví a věku; 2015

muži

ženy

16-24 25-34 35-44 45-54 55-64

2% 7%

8% 12%

15% 17%

22% 23%

15% 21%

22% 28%

19% 24% Celkem

34% 36%


39% 41%


65+


C Jednotlivci Graf C21 Jednotlivci v zemích EU používající internetová úložiště; 2015 44%

Lucembursko Dánsko

43%

V. Británie

43% 41%

Švédsko Nizozemsko

36%

Irsko

35%

Finsko

35% 31%

Estonsko

30%

Malta

29%

Belgie

25%

Maďarsko Španělsko

25%

EU28

25% 23%

Německo Rumunsko

22%

Portugalsko

21%

Lotyšsko

21%

Kypr

21%

Rakousko

21% 20%

Česko

19%

Itálie Francie

19%

Slovinsko

19%

Slovensko

19%

Řecko

18%

Bulharsko

17%

Litva

16% 14%

Polsko

13%

Chorvatsko 0%

10%

20%

30%

40%

50%

podíl z celkového počtu jednotlivců ve věku 16 až 74 let Zdroj: Eurostat, 2015

42

C Jednotlivci Tab. C8 Jednotlivci v ČR používající internet ke sledování videí, televize či k hraní her; 2015 % sledování videí*

sledování televize

39,7 43,0

20,3 21,9

19,0 20,5

44,5 35,2

23,0 17,7

27,5 10,8

85,0 66,5 49,5 33,2 17,1 6,3

43,0 30,3 24,0 18,6 11,0 4,6

58,9 31,7 19,1 11,1 5,9 2,5

11,1 24,8 39,1 52,0

5,9 12,2 17,0 27,0

7,2 12,7 15,1 14,7

53,6 90,5 7,4

25,6 46,1 5,3

12,6 62,6 2,8

Celkem 16+ Celkem 16–74 podle pohlaví muži 16+ ženy 16+ podle věkových skupin 16–24 let 25–34 let 35–44 let 45–54 let 55–64 let 65+ podle dokončeného vzdělání (25+) základní střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské podle specifické skupiny populace ženy na rodičovské dovolené studenti 16+ starobní důchodci

hraní her


Graf C22 Jednotlivci starší 16 let sledující videa* na internetu v milionech

v procentech jednotlivců celkem 36%

40%

3,2

3,5

2013

2015

27% 15%

11%

2,4 1,0

1,3

2007

2009

2011

* přehrávání hudby, filmů nebo videí

Graf C23 Hraní her na internetu podle pohlaví a věku; 2015

20%

6% 9%

3% 9%

32%

16-24 25-34 35-44 45-54 55-64

65+

19% ženy

11% 13%

33%

35% muži

11% 15%

28%

25% 19% Celkem


59% 61%



C Jednotlivci Tab. C9 Jednotlivci v ČR používající internet k posílání e-mailů a k telefonování; 2015 posílání e-mailů

% telefonování přes internet

70,6 30,3 Celkem 16+ 75,9 32,7 Celkem 16–74 podle pohlaví 72,4 30,8 muži 16+ 68,8 29,9 ženy 16+ podle věkových skupin 91,8 59,1 16–24 let 92,0 44,8 25–34 let 35–44 let 90,0 33,4 45–54 let 80,7 28,3 55–64 let 60,3 19,0 65+ 23,5 10,1 podle dokončeného vzdělání (25+) základní 23,0 8,8 střední bez maturity 55,1 16,5 střední s maturitou 80,8 32,0 vysokoškolské 92,4 45,8 podle specifické skupiny populace ženy na rodičovské dovolené 88,5 43,3 studenti 16+ 95,1 63,2 27,8 10,5 starobní důchodci podíl z celkového počtu jednotlivců v dané socio-demografické skupině

Graf C24 Jednotlivci starší 16 let telefonující přes internet v milionech

v procentech jednotlivců celkem 36%

32% 23% 15%

0,5 2005

3,2

2,8

6%

30% 2,7

2,1 1,3 2007

2009

2011

2013

2015

Graf C25 Posílání e-mailů podle pohlaví a věku; 2015

83% 24%

60%

89%

81% 93%

90% 96%

92% 96%

92% 95%

94%


69%

71%

72%

93%

93%


Celkem

muži

ženy

16-24 25-34 35-44 45-54 55-64

65+


C Jednotlivci Graf C26 Jednotlivci v zemích EU telefonující přes internet 2015 Litva

34%

2009 51%

Bulharsko

27%

47%

Lucembursko

27%

46%

Kypr

16%

45%

Dánsko

33%

44%

Lotyšsko

32%

Slovensko

35%

Estonsko

30%

Maďarsko

23%

V. Británie

18%

39%

Švédsko

19%

39%

Belgie

18%

Malta

14%

44% 42% 41% 40%

36% 34%

Česko

26%

Nizozemsko

12%

Chorvatsko

9%

30%

Řecko

9%

29%

EU28

17%

29%

Irsko

14%

29%

Polsko

20%

Německo

15%

33% 31%

28% 27%

Slovinsko

14%

26%

Rakousko

17%

26%

Finsko

16%

26%

Francie

23%

26%

Portugalsko

12%

Rumunsko

14%

Španělsko

14%

23%

Itálie

12%

22%

0%

26% 24%

10%

20%

30%

40%

50%

podíl z celkového počtu jednotlivců ve věku 16 až 74 let Zdroj: Eurostat, 2015 45

C Jednotlivci Tab. C10 Jednotlivci v ČR vyhledávající na internetu informace o zdraví % 2013 38,5 41,6

2014 41,8 44,8

2015 37,3 39,9

Celkem 16+ Celkem 16-74 podle pohlaví muži 16+ 28,6 32,5 ženy 16+ 47,7 50,7 podle věkových skupin 16–24 let 38,1 36,7 25–34 let 52,1 54,3 35–44 let 51,7 52,7 45–54 let 46,8 49,8 55–64 let 34,3 41,0 65+ 12,0 18,9 podle dokončeného vzdělání (25+) základní 10,9 12,0 střední bez maturity 28,6 30,5 střední s maturitou 49,5 53,9 vysokoškolské 58,9 65,1 podle specifické skupiny populace studenti 16+ 37,0 26,0 ženy na rodičovské dovolené 72,2 78,0 starobní důchodci 15,2 22,1 podíl z celkového počtu jednotlivců v dané sociodemografické skupině

26,4 47,9 22,9 45,7 48,1 47,5 40,9 18,1 12,9 28,4 49,5 57,7 19,6 68,3 21,8

Graf C27 Jednotlivci starší 16 let vyhledávající na internetu informace o zdraví

2005

2010

2011

2012

49%

56%

2013

37%

42%

55% 39%

52% 36%

44%


29%

31%

19%

3%

11%


2014

2015

Graf C28 Vyhledávání na internetu informací o zdraví podle pohlaví a věku; 2015

muži

ženy

64%

60%

16–24 25–34 35–44 45–54 55–64

18%

41%

48% 51%

23% 24%

46% 48%

48% 26% 34%

37% 49% Celkem

48% 55%


65%


65+

Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci

46

C Jednotlivci Graf C29 Jednotlivci v zemích EU vyhledávající na internetu informace o zdraví podle pohlaví; 2015 muži

ženy

Finsko Německo Nizozemsko Švédsko Dánsko Lucembursko Slovinsko Maďarsko Francie Rakousko Slovensko Česko V. Británie Estonsko Litva Lotyšsko EU28 Španělsko Belgie Malta Irsko Portugalsko Kypr Řecko Bulharsko Itálie Polsko Rumunsko 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

podíl z celkového počtu mužů a žen ve věku 16 až 74 let v dané zemi Zdroj: Eurostat, 2015 47

C Jednotlivci Tab. C11 Jednotlivci v ČR, kteří využili on-line kontakt s lékařem* % 2014

2015 11,4 12,2

8,4 Celkem 16+ Celkem 16-74 9,1 podle pohlaví muži 16+ 7,4 ženy 16+ 9,5 podle věkových skupin 16–24 let 7,2 25–34 let 14,4 35–44 let 11,3 45–54 let 9,1 55–64 let 6,9 65+ 2,4 podle dokončeného vzdělání (25+) základní 0,8 střední bez maturity 3,4 střední s maturitou 10,0 vysokoškolské 22,0 podle specifické skupiny populace studenti 16+ 7,5 ženy na rodičovské dovolené 15,3 starobní důchodci 2,6 podíl z celkového počtu jednotlivcůy v dané jsociodemografické skupině

8,4 14,1 6,7 16,3 15,8 15,4 9,8 4,0 2,4 6,6 15,6 22,6 7,5 27,2 4,1

Graf C30 Jednotlivci starší 16 let, kteří využili on-line kontakt s lékařem* % jednotlivců celkem

5%

13%

9%

7%

2012


11%

8%

2013

11%

2014

15%

2015

Graf C31 On-line kontakt s lékařem* podle pohlaví a věku; 2015

Celkem

muži

16–24 25–34 35–44 45–54 55–64

14% 4%

10% 14%

15% 18%

16% 17% 7% 7%

ženy

16% 17%


14% 19%

8% 11%

11% 15%


65+

* konzultace s lékařem nebo objednání se k němu na vyšetření přes webové stránky lékaře Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci 48

C Jednotlivci Tab. C12 Jednotlivci v ČR ve věku 55 až 74 let používající vybrané ICT; 2015 Celkem

muži

% ženy

Mobilní telefon nikdy nepoužili mobilní telefon 3,7 4,4 Počítač nikdy nepoužili počítač 31,4 29,3 použili počítač v posledních 3 měsících 54,1 57,6 z toho pravidelně 48,3 51,8 z toho přenosný počítač 28,2 30,2 Internet nikdy nepoužili internet 33,8 31,0 použili internet v posledních 3 měsících 55,5 59,1 z toho pravidelně 48,5 52,3 z toho internet v mobilu 10,0 12,5 podíl z celkového počtu jednotlivců v dané socio-demografické skupině

3,1 33,4 50,9 45,0 26,4 36,4 52,0 44,9 7,6

Graf C32 Jednotlivci ve věku 55 až 74 let používající internet podle pohlaví

59%

55%

52%

47%

44%

41%

muži

44%

38%

33%

32%

27%

ženy

23%

23%

18%

14%

Celkem

2005

12%

9%

6%

Graf C27 Jednotlivci starší 16 let vyhledávající na internetu informace o zdraví

2007

2009

2011

2013

2015

Graf C33 Používání internetu jednotlivci ve věku 55 až 74 let nikdy nepoužili internet internet používají příležitostně (méně než 1x za týden) internet používají pravidelně (1x týdně a častěji)

89%

78%

53%

67%

43%

34%

18% 18% 16% 10%

7% 6% 5%

16%

2005

2007

31%

23% 2009

2011

39%

2013

48%

2015

podíl z celkového počtu jednotlivců v dané socio-demografické skupině Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci 49

C Jednotlivci Graf C34 Jednotlivci v zemích EU ve věku 55 až 74 let, kteří nikdy nepoužili internet 2009

2015 91%

69%

Řecko

87%

67%

Bulharsko

91%

64%

Rumunsko

84%

62%

Kypr

84%

60%

Portugalsko Polsko

57%

Chorvatsko

57%

Litva

56%

Itálie

55%

76% 84% 81% 76% 72%

54%

Slovinsko Španělsko

49%

Maďarsko

49%

Malta

48%

75% 71% 74% 64%

45%

Slovensko Lotyšsko

43%

Irsko

42%

73% 66% 60%

37%

EU28

60%

36%

Rakousko

67%

34%

Česko

48%

31%

Belgie

53%

28%

Francie Estonsko

26%

Německo

25%

Finsko

15%

V. Británie

15%

64% 47% 40% 35%

11% 22%

Švédsko

26%

Nizozemsko

10%

Lucembursko

9%

30%

8%

29%

Dánsko 0%

25%

50%

75%

100%


D Podniky Data uvedená v této kapitole vycházejí z výsledků Ročního statistického šetření o využívání ICT v podnikatelském sektoru (ICT 5-01), které provádí Český statistický úřad již od roku 2002, kdy proběhlo pilotní šetření s údaji za roky 2000 a 2001. Šetření ICT 5-01 je prováděno na výběrovém vzorku cca 9 tis. podniků s 10 a více zaměstnanými osobami ve vybraných odvětvích. Výsledky jsou pak dopočítány na celkovou populaci sledovaných podniků. Od roku 2006 probíhá toto šetření dle Nařízení Evropské komise a Evropského parlamentu ke statistikám informační společnosti: “REGULATION No 808/2004“ a tím umožňuje přinášet srovnatelné údaje s jednotlivými zeměmi EU. Poznámky: Referenční období: leden příslušného roku (např. leden 2015), v případě elektronického obchodování a použití internetu ve vztahu k veřejné správě jde o údaje za celý referenční rok (např. rok 2014). Srovnatelnost údajů publikovaných ČSÚ a Eurostatem: Údaje, které uvádí Eurostat za ČR, se mohou nepatrně odlišovat od údajů, které za ČR uvádí ČSÚ. Rozdíl je způsoben tím, že Eurostat do údajů, které publikuje, nezahrnuje, na rozdíl od ČR, všechny podniky ze sekce Finančního zprostředkování. Data pro mezinárodní srovnání pocházejí z databáze Eurostatu, která byla aktualizována na konci roku 2015. Vysvětlivky: •

Podniky využívající sociální média – takové podniky, které mají vytvořený uživatelský profil, účet nebo uživatelskou licenci na některém z typů sociálních médií (tj. sociální sítě, firemní blogy, weby sdílející multimediální obsah – např. You Tube).

•

Elektronická výměna dat (EDI) – přenos strukturovaných zpráv (např. objednávek, faktur, platebních příkazů apod.) mezi dvěma počítačovými aplikacemi uskutečněný přes internet nebo jiné počítačové sítě a realizovaný v předem dohodnutém formátu datových zpráv založených na standardech umožňujících jejich automatizované zpracování jako je např. XML, EDIFACT aj., tj. bez použití manuálního zápisu, přepisu či opisu zprávy.

•

Elektronické obchodování (nákup nebo prodej) – zadání nebo akceptace objednávek přes internet nebo ostatní počítačové sítě prostřednictvím webových stránek nebo pomocí elektronické výměny dat (EDI), a to bez ohledu na způsob platby nebo realizace dodávky. Nezahrnují se zde nákupy (prodeje) realizované na základě objednávek, které byly připraveny z informací získaných na internetu, ale podány klasickou cestou (telefon, fax, písemná objednávka) nebo prostřednictvím e-mailu.

•

Hodnota e-prodejů (e-nákupů) podniků – uvádí se v procentech, je to podíl elektronických prodejů (nákupů) na celkových tržbách (nákupech) podniků.

•

Automatizované sdílení dat o objednávkách – propojení informačního systému pro zadávání/přijímání objednávek s ostatními vnitřními podnikovými procesy (výroba, logistika, distribuce, správa majetku, prodej, fakturace, účetnictví aj.). Díky tomuto propojení je v podnicích možné sdílet data o přijatých objednávkách jednotlivými informačními systémy případně je přenášet automatizovaně.

51

D •

ERP (Enterpeise Resource Planning) – manažerský informační systém, který integruje a automatizuje velké množství procesů souvisejících s produkčními činnostmi podniku. ERP zpracovává značnou část firemních transakcí a umožňuje přístup k aktualizovaným údajům pomocí jednotné databáze, která zaznamenává každou informaci pouze jednou.

•

CRM (Customer Relationship Management) – manažerský informační systém, který se používá pro správu a využití informací o zákaznících (koordinaci vztahu podniku se zákazníky). Tento systém je založen na intenzivním využití informačních technologií a umožňuje sběr, integraci, zpracování a analýzu informací týkajících se zákazníků.

•

SCM (Supply Chain Management) – informační systém umožňující řízení celého dodavatelsko-odběratelského řetězce v reálném čase.

•

Vzdálený přístup k firemní el.poště – možnost využívat firemní email z míst mimo prostory firmy (např. z domova), bez ohledu na typ zařízení, ze kterého se dá k tomuto e-mailu připojit.

•

E-bankovnictví (internet banking) – využití internetu k bankovním a finančním službám.

•

E-learning – využití internetu ke školení a vzdělávání zaměstnanců.

•

Firemní (interní) počítačová síť (LAN) – lokální počítačová síť, která propojuje alespoň dva počítače za účelem sdílení informací, souborů, interních e-mailů a aplikací v rámci podniku. K páteřní firemní počítačové síti je možné koncová zařízení připojit také pomocí bezdrátové technologie (např. WiFi).

•

Intranet – interní webové stránky využívající stejné protokoly jako internet, poskytující obsah a služby výhradně uvnitř firmy. Intranetové stránky nejsou přístupné externím subjektům.

•

Webové stránky typu „wiki“ – oproti blogům, což jsou internetové deníky, jejichž obsah může měnit pouze „majtel“ daného blogu, může tyto stránky upravovat v podstatě kdokoli s přístupem na daný web. Dokumenty typu „wiki“ jsou často označovány jako internetová encyklopedie.

•

Bezpečnost informačního systému – měření, kontrola a operace aplikované na informační systémy za účelem zajištění integrity, spolehlivosti, dostupnosti a důvěrnosti dat a systémů.

Podrobné metodické informace k tomuto šetření jsou uvedeny v publikaci ČSÚ: „Informační a komunikační technologie v podnikatelském sektoru za rok 2015, kód 062005-15“, která je volně přístupná na stránkách ČSÚ www.czso.cz. https://www.czso.cz/csu/czso/vyuzivaniinformacnich-a-komunikacnich-technologii-v-podnikatelskem-sektoru-vroce-20142015 Více informací k tomuto tématu naleznete na: https://www.czso.cz/csu/czso/podnikatelsky_sektor

52

D Podniky Tab. D1 Podniky v ČR s připojením k internetu; leden 2015 % rychlost připojení 2 Mb/s a vyšší 93,8 92,8 96,9 99,1

Celkem (10 a více zaměstnanců) malé (10–49 zaměstnanců) střední (50–249 zaměstnanců) velké (250 a více zaměstnanců) podle ekonomické činnosti Zpracovatelský průmysl 93,7 Výroba a rozvod energie, plynu a vody 94,8 Stavebnictví 96,8 Obchod, opravy a údržba mot. vozidel 95,6 Velkoobchod, kromě motorových vozidel 95,8 Maloobchod, kromě motorových vozidel 90,2 Doprava a skladování 92,3 Ubytování 95,0 Stravování a pohostinství 81,2 Činnosti cestovních agentur a kanceláří 98,3 Audiovizuální činnosti; vydavatelství 100,0 Telekomunikační činnosti 100,0 Činnosti v oblasti IT 98,9 Peněžnictví a pojišťovnictví 91,7 Činnosti v oblasti nemovitostí 96,3 Profesní, vědecké a technické činnosti 96,3 Administrativní a podpůrné činnosti 91,2 podíl z celkového počtu podniků v dané kategorii

30 Mb/s a 100 Mb/s vyšší a vyšší 19,2 7,5 15,9 6,5 27,8 9,6 45,0 19,1 16,1 24,7 16,4 23,2 14,2 15,7 19,8 29,9 11,4 26,5 46,6 79,9 46,6 45,7 24,5 24,2 25,2

5,8 8,6 7,8 6,7 5,1 6,1 4,1 10,6 3,8 10,9 28,1 62,4 24,5 19,7 11,7 11,5 7,8

Graf D1 Rychlost* internetového připojení v podnicích

2003

2005

2007

2009

2011

98%

94% 2%

6%

87% 13%

73%

více než 2 Mb/s

27%

63%

38%

82% 8%

18%

92%

méně než 2 Mb/s

2013

2015

*maximální rychlost připojení (download) uvedená ve smlouvě

Graf D2 Technologie použitá pro vysokorychlostní internetové připojení v podnicích*; leden 2015 66%

xDSL technologie 59%

bezdrátové (Wi-Fi) 31%

mobilní pronajatý digitální okruh

14%

optický kabel

13%

* možnost označit všechny používané typy připojení (více odpovědí) podíl z celk. počtu podniků s připojením k internetu Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v podnicích 53

D Podniky Graf D3 Podniky v zemích EU s připojením k internetu rychlostí 30 Mb/s a vyšší; leden 2015 Celkem

z toho s rychlostí 100 Mb/s a vyšší

Dánsko

26%

Švédsko

27%

49%

Nizozemsko

20%

48%

Litva

21%

48%

Belgie

18%

Lucembursko

18%

Estonsko

14%

55%

45% 43% 39%

Finsko

22%

39%

Portugalsko

17%

38%

Malta

10%

38%

9%

Bulharsko

36%

Irsko

12%

Rumunsko

12%

34%

Lotyšsko

19%

34%

Slovinsko

14%

29%

Německo

11%

29%

Španělsko

14%

29%

Rakousko

10%

EU28

11%

Maďarsko

10%

25%

V. Británie

8%

25%

Francie

9%

34%

27% 27%

21%

* podniky s 10 a více osobami Slovensko 10% zaměstnanými 21% Polsko

8%

Česko

7%

Chorvatsko

6%

21% 19% 18%

Řecko

2%

13%

Itálie

5%

12%

Kypr 1% 0%

7% 10%

20%

30%

40%

50%

60%

podíl z celkového počtu podniků s 10 a více zaměstnanci v dané zemi Zdroj: Eurostat, 2015 54

D Podniky Tab. D2 Podniky v ČR s webovými stránkami; leden 2015 %

Celkem (10 a více zaměstnanců) malé (10–49 zaměstnanců) střední (50–249 zaměstnanců) velké (250 a více zaměstnanců) podle ekonomické činnosti Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod energie, plynu, vody Stavebnictví Obchod, opravy a údržba mot. voz. Velkoobchod, kromě motor. vozidel Maloobchod, kromě motor. vozidel Doprava a skladování Ubytování Stravování a pohostinství Činnosti cest. agentur a kanceláří Audiovizuální činnosti; vydavatelství Telekomunikační činnosti Činnosti v oblasti IT Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činn. Administrativní a podpůrné činnosti

přizpůsobené Celkem cizojazyčné pro mobilní zařízení 82,7 35,0 26,0 80,4 28,3 24,6 90,2 56,7 29,5 94,0 71,5 39,1 83,0 87,9 86,0 94,6 90,6 58,5 70,2 98,1 74,7 96,6 98,0 97,5 95,3 94,1 83,4 90,4 74,2

44,1 27,2 12,7 17,9 39,9 13,9 25,8 84,4 33,9 51,4 53,4 23,9 61,2 48,4 31,7 48,8 28,7

22,4 22,3 21,8 35,7 29,5 20,7 19,0 53,1 35,5 38,8 54,8 52,2 45,7 39,4 26,2 24,8 27,3

podíl z celkového počtu podniků v dané kategorii

Graf D4 Podniky s webovými stránkami Celkem

v cizojazyčné verzi

40%

2000

35%

30%

28%

n.a.

83%

74%

70%

2005

2010

2015

Graf D5 On-line služby na stránkách podniků; leden 2015 konfigurace produktu

malé

62%

platba

střední

35% 18% 16% 11%

34% 13% 8% 7%

58% 36% 10% 8% 6%

35% 11% 8% 7% Celkem

sledování zakázky

64%

objednávka

59%

katalog

velké

podíl z celkového počtu podniků v dané velikostní skupině Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v podnicích 55

D Podniky Graf D6 Podniky s webovými stránkami v zemích EU; leden 2015 Celkem

s možností učinit on-line objednávku

Finsko

20%

Dánsko

30%

Švédsko

34%

90%

Nizozemsko

35%

90%

Rakousko

21%

87%

Německo

13%

87%

95% 92%

Malta

29%

83%

Slovinsko

16%

83%

Česko

35%

83%

Belgie

20%

81%

V. Británie

19%

81%

Estonsko

14%

80%

Slovensko

21%

79%

Lucembursko

14%

79%

Litva

20%

EU28

17%

75%

Irsko

24%

75%

Španělsko

14%

75%

77%

Kypr

12%

72%

Chorvatsko

13%

71%

Itálie

13%

71%

Francie

17%

Polsko

13%

65%

Maďarsko

16%

64%

Portugalsko

10%

61%

Řecko

14%

61%

Lotyšsko

15%

Bulharsko

13%

Rumunsko

19% 0%

67%

59% 48%

25%

50%

75%

100%

podíl z celkového počtu podniků s 10 a více zaměstnanci v dané zemi 56

Zdroj: Eurostat, 2015

D Podniky Tab. D3 Podniky v ČR používající sociální média; leden 2015 % z toho: Celkem Celkem (10 a více zaměstnanců) malé (10–49 zaměstnanců) střední (50–249 zaměstnanců) velké (250 a více zaměstnanců) podle ekonomické činnosti Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod energie, plynu a vody Stavebnictví Obchod, opravy a údržba motorových vozidel Velkoobchod, kromě motorových vozidel Maloobchod, kromě motorových vozidel Doprava a skladování Ubytování Stravování a pohostinství Činnosti cestovních agentur a kanceláří Audiovizuální činnosti; vydavatelství Telekomunikační činnosti Činnosti v oblasti IT Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činnosti Administrativní a podpůrné činnosti

24,9 23,3 28,5 41,6

sociální sítě 23,5 21,7 27,6 39,9

18,3 13,4 11,8 37,2 34,4 30,6 14,3 67,9 41,2 72,9 71,6 58,3 47,7 35,9 18,6 29,2 23,1

17,3 13,2 10,7 36,7 30,8 28,9 13,2 66,1 40,5 72,9 69,9 55,8 45,2 34,0 18,0 28,0 21,9

podnikové blogy 4,6 3,6 6,6 14,0 2,6 1,8 0,1 3,7 6,5 5,2 1,9 16,1 4,4 24,2 21,8 12,0 24,4 15,5 4,3 8,2 4,2


Graf D7 Typy sociálních médií využívaných podniky; leden 2015

malé

střední

21%

40%

14%

9%

11%

28%

7%

4%

8%

22%

4%

3%

9%

Celkem

24%

5%

3%

webové stránky založené na sdílení znalostí a informací (např. Wikipedia) podnikové blogy (např. Twitter) weby sdílející multimediální obsah (např. YouTube) sociální sítě (např. Facebook)

velké

podíl z celkového počtu podniků v dané velikostní skupině

Graf D8 Důvody využívání sociálních médií podniky; leden 2015 90%

zlepšování obrazu firmy/uvádění produktů na trh

67%

získávání názorů/otázek od zákazníků

42%

získávání nových zaměstnanců

31%

spolupráce s obchodními partnery

28%

zapojování zákazníků do inovování zboží/služeb

19%

výměna názorů uvnitř firmy

podíl z celkového počtu podniků s 10 a více zam., používajících sociální média Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v podnicích

57

D Podniky Graf D9 Podniky v zemích EU využívající socíální sítě 2015 Malta

52%

Irsko

46%

Nizozemsko

45%

Kypr

37%

Dánsko

36%

V. Británie

40%

Švédsko

42%

Finsko

34%

Belgie

31%

Slovinsko

34%

2013 71% 62% 61% 56% 53% 52% 51% 47% 42% 41% 39%

Rakousko

35%

Španělsko

29%

38%

Lucembursko

26%

37%

Portugalsko

33%

37%

EU28

28%

36%

Litva

31%

36%

Itálie

21%

35%

Německo

29%

33%

Chorvatsko

30%

33%

Řecko

28%

33%

Estonsko

24%

Bulharsko

30%

31% 30%

* podniky s 10 a více Slovensko 21% zaměstnanými 29% osobami Francie

17%

Maďarsko

22%

Lotyšsko

13%

28% 27% 25%

Česko

15%

23%

Rumunsko

17%

23%

Polsko

16% 0%

10%

20% 20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%


D Podniky Tab. D4 Hodnota elektronických nákupů podniků v ČR; 2014 % Celkem

pomocí EDI*

35,7 24,2 31,1 41,6

23,6 9,9 15,6 32,0

přes webové stránky 12,1 14,4 15,6 9,6

36,0 57,1 15,4 62,6 28,0 48,1 11,4 16,1 21,3 32,8 24,4 34,4 49,9 14,5 18,2 21,6

25,4 41,0 9,6 34,6 15,6 37,9 4,2 4,8 11,9 9,9 5,2 19,4 21,8 3,1 4,8 7,2

10,6 16,1 5,8 28,0 12,4 10,2 7,1 11,2 9,4 22,9 19,2 15,0 28,2 11,3 13,4 14,5

Celkem (10 a více zaměstnanců) malé (10–49 zaměstnanců) střední (50–249 zaměstnanců) velké (250 a více zaměstnanců) podle ekonomické činnosti Zpracovatelský průmysl Výr. a rozvod energie, plynu a vody Stavebnictví Obchod, opravy a údržba motor. vozidel Velkoobchod, kromě motor. vozidel Maloobchod, kromě motor. vozidel Doprava a skladování Ubytování Stravování a pohostinství Činnosti cest. agentur a kanceláří Audiovizuální činnosti; vydavatelství Telekomunikační činnosti Činnosti v oblasti IT Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činn. Administrativní a podpůrné činn.

podíl na celkové finanční hodnotě nákupů podniků v dané kategorii EDI = elektronická výměna dat (Electronic Data Interchange)

Graf D10 Podniky nakupující elektronicky* 2010

42%

49%

2012

56% 40%

celkem

46%

53%

2014

51%

malé

60% 62%

63%

střední

67%

73%

velké

*podniky, které v průběhu sledovaného roku zadaly alespoň jednu elektronickou objednávku prostřednictvím počítačových sítí podíl z celkového počtu podniků v dané velikostní skupině

Graf D11 Hodnota elektronických nákupů podniků pomocí elektronické výměny dat (EDI)

přes webové stránky

40% 30% 20%

23%

7%

9%

10%

12%

2011

2012

2013

2014

20%

7% 2010

10% 0%

24%

22%

18%

podíl na celkové finanční hodnotě nákupů uskutečněných v podnicích Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v podnicích 59

D Podniky Graf D12 Podniky v zemích EU nakupující elektronicky; 2014 72%

Dánsko*

68%

Rakousko 56%

Česko

54%

Německo V. Británie

51%

Finsko

51%

Irsko

47%

Nizozemsko

47% 44%

Švédsko Francie

43%

Belgie

43% 40%

EU28

38%

Itálie

35%

Lotyšsko

32%

Lucembursko

31%

Maďarsko Slovinsko

28%

Litva

27%

Španělsko

26%

Malta

26%

Estonsko

23%

Portugalsko

23%

Slovensko

22%

Chorvatsko

22%

Kypr

22% 21%

Polsko 14%

Rumunsko Bulharsko

13%

Řecko

11% 0%

20%

40%

60%

80%

podíl z celkového počtu podniků s 10 a více zaměstnanci v dané zemi * údaj za rok 2013 Zdroj: Eurostat, 201 60

D Podniky Tab. D5 Hodnota elektronických prodejů podniků v ČR; 2014

Celkem

pomocí EDI*

28,8 13,8 17,8 38,8

23,6 8,7 11,3 34,2

38,1 42,7 4,1 39,7 21,8 13,5 26,4 27,8 5,9 38,0 27,0 27,3 18,5 3,9 4,6 31,2

36,1 37,9 3,0 31,0 10,8

Celkem (10 a více zaměstnanců) malé (10–49 zaměstnanců) střední (50–249 zaměstnanců) velké (250 a více zaměstnanců) podle ekonomické činnosti Zpracovatelský průmysl Výr. a rozvod energie, plynu a vody Stavebnictví Obchod, opravy a údržba motor. vozidel Velkoobchod, kromě motor. vozidel Maloobchod, kromě motor. vozidel Doprava a skladování Ubytování Stravování a pohostinství Činnosti cest. agentur a kanceláří Audiovizuální činnosti; vydavatelství Telekomunikační činnosti Činnosti v oblasti IT Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činnosti Administrativní a podpůrné činnosti

% přes webové stránky 5,2 5,1 6,5 4,6 2,0 4,8 0,5 8,7 11,0 8,6 6,4 19,8 4,1 31,4 23,4 15,2 7,7 2,9 1,6 13,5

4,8 7,9 1,8 6,6 3,6 12,2 10,8 1,0 3,0 17,7

podíl na celkových tržbách podniků v dané kategorii EDI = elektronická výměna dat (Eledctronic Data Interchange)

Graf D13 Podniky prodávající elektronicky* 2010

2012

2014 46% 44% 46% 35%

27% 27% 25%

24% 25% 23%

celkem

malé

32%

28%

střední

velké

*podniky, které v průběhu sledovaného roku obdržely alespoň jednu elektronickou objednávku prostřednictvím počítačových sítí podíl z celkového počtu podniků v dané velikostní skupině

Graf D14 Hodnota elektronických prodejů podniků pomocí elektronické výměny dat přes jiné sítě než je internet pomocí elektronické výměny dat přes internet 30%

přes webové stránky

25% 20% 15% 10% 5% 0%

5%

8%

10%

11%

11%

10%

10%

11%

12%

13%

6%

6%

5%

6%

5%

2010

2011

2012

2013

2014

podíl na celkových tržbách podniků Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v podnicích 61

D Podniky Graf D15 Podniky prodávající elektronicky v zemích EU; 2014 Celkem

z toho přes webové stránky

Irsko

26%

Švédsko

23%

Dánsko

21%

27%

Německo

22%

27%

Belgie

21%

Česko

20%

25%

Nizozemsko

21%

25%

V. Británie

20%

Slovinsko

17%

Francie

16%

Chorvatsko

17%

20%

Portugalsko

13%

20%

Finsko

16%

19%

EU28

16%

19%

Malta

18%

19%

Litva

17%

19%

Španělsko

14%

18%

Rakousko

14%

18%

Slovensko

12%

Estonsko

12%

Maďarsko

11%

32% 28%

26%

23% 22% 21%

15% 15% 14%

9%

Polsko

12%

10%

Kypr

11%

Lucembursko

8%

10%

Lotyšsko

8%

10%

Itálie

8%

Bulharsko

8%

10% 9% 8%

Rumunsko 7%

Řecko 0%

7% 10%

20%

30%

40%


D Podniky Graf D16 Hodnota elektronických prodejů podniků v zemích EU; 2014 37%

Irsko 30%

Česko 23%

Lucembursko* Finsko

21%

Slovensko

21%

V. Británie

21% 20%

Maďarsko Dánsko

20%

Švédsko

19%

Francie

17%

Německo

17% 17%

EU28

16%

Slovinsko Portugalsko*

16%

Rakousko

16%

Španělsko

14%

Chorvatsko

14%

Belgie**

14%

Estonsko

13%

Nizozemsko

13%

Polsko

13% 10%

Litva Itálie

9%

Malta*

9%

Lotyšsko*

8%

Rumunsko

8% 6%

Kypr Bulharsko

5%

Řecko

1% 0%

10%

20%

30%

40%

podíl na celkových tržbách v podnicích s 10 a více zaměstnanci v dané zemi * údaje za rok 2013, ** údaje za rok 2011 63


D Podniky Tab. D6 Podniky v ČR používající softwarové aplikace ERP, CRM a SCM; leden 2015 % ERP 30,3 21,4 57,8 81,8

Celkem (10 a více zaměstnanců) malé (10–49 zaměstnanců) střední (50–249 zaměstnanců) velké (250 a více zaměstnanců) podle ekonomické činnosti Zpracovatelský průmysl 37,6 Výroba a rozvod energie, plynu a vody 33,4 Stavebnictví 16,1 Obchod, opravy a údržba mot. vozidel 45,9 Velkoobchod, kromě motor. vozidel 40,1 Maloobchod, kromě motor. vozidel 19,4 Doprava a skladování 20,6 Ubytování 16,8 Stravování a pohostinství 11,1 Činnosti cest. agentur a kanceláří 37,8 Audiovizuální činnosti; vydavatelství 39,6 Telekomunikační činnosti 53,5 Činnosti v oblasti IT 54,0 Peněžnictví a pojišťovnictví 40,2 Činnosti v oblasti nemovitostí 22,5 Profesní, vědecké a technické činnosti 26,8 Administrativní a podpůrné činnosti 27,3 podíl z celkového počtu podniků v dané kategorii

CRM 22,6 17,4 39,9 46,8

SCM 1,9 1,4 2,2 10,2

22,0 27,5 11,5 40,3 36,3 13,4 14,9 19,9 5,9 36,2 39,2 53,3 54,0 44,1 11,8 27,4 21,2

2,2 1,0 0,6 6,5 2,8 2,0 2,0 1,3 1,1 2,2 1,0 1,7 5,1 1,2 1,3 0,3 0,7

Graf D17 Podniky používající softwarovou aplikaci ERP 2010

2015 73%

82%

58% 45% 21%

30%

21%

13%

Celkem

malé

střední

velké

Graf D18 Podniky používající automatizované sdílení dat o objednávkách 2010

2013

69% 47%

51%

56%

Celkem

41%

45%

2015

75% 77%

86% 88% 89%

49%

malé

střední

velké


D Podniky Graf D19 Podniky v zemích EU používající vybrané softwarové aplikace; leden 2015 ERP

CRM

Německo Belgie Dánsko Nizozemsko Portugalsko Švédsko* Kypr Rakousko Litva Francie Lucembursko Řecko Finsko Itálie EU28 Španělsko Slovinsko Slovensko Česko Malta Chorvatsko Irsko Bulharsko Estonsko Rumunsko Polsko V. Británie Maďarsko Lotyšsko 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

podíl z celkového počtu podniků s 10 a více zaměstnanci v dané zemi * údaj za ERP je za rok 2014

Zdroj: Eurostat, 2015 65

D Podniky Tab. D7 Zaměstnanci podniků v ČR používající v práci vybrané ICT; leden 2015 % počítač Celkem (10 a více zaměstnanců) malé (10–49 zaměstnanců) střední (50–249 zaměstnanců) velké (250 a více zaměstnanců) podle ekonomické činnosti Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod energie, plynu a vody Stavebnictví Obchod, opravy a údržba motor. vozidel Velkoobchod, kromě motor. vozidel Maloobchod, kromě motor. vozidel Doprava a skladování Ubytování Stravování a pohostinství Činnosti cestovních agentur a kanceláří Audiovizuální činnosti; vydavatelství Telekomunikační činnosti Činnosti v oblasti IT Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činnosti Administrativní a podpůrné činnosti

45,9 45,1 44,5 47,0

počítač s přenosná přístupem zařízení* na internet 38,3 12,5 42,9 14,4 39,4 12,2 35,8 11,8

41,0 52,2 41,3 70,3 64,3 43,7 35,6 37,8 25,2 78,0 76,0 86,3 87,5 80,0 57,0 77,5 21,1

30,8 47,0 40,7 53,0 60,3 29,1 25,3 34,4 22,2 73,0 74,7 86,0 87,3 79,1 52,3 75,9 19,5

7,6 15,0 17,4 15,0 23,6 5,4 8,2 6,7 4,1 13,6 36,8 59,6 50,3 30,4 14,2 26,7 5,8

podíl z celkového počtu zaměstnanců v podnicích v dané kategorii

Graf D20 Zaměstnanci používající v práci počítač

2003

2010

38%

46%

41%

2005

33%

25%

18% 2001

28%

37%

32%

s přístupem na internet

38%

Celkem

2015

podíl z celkového počtu zaměstnanců v podnicích s 10 a více zaměstnanci

Graf D21 Podniky poskytující svým zaměstnancům:; leden 2015

Celkem

malé

střední

95%

87%

75%

85%

72%

44%

56%

53%

14%

62%

22%

57%

školení zaměřené na získání počítačových znalostí přenosná zařízení* s přístupem na internet vzdálený přístup k firemní elektronické poště

velké

* notebooky, tablety, smartphony apod. podíl z celkového počtu podniků v dané velikostní skupině Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v podnicích 66

D Podniky Graf D22 Zaměstnanci podniků v zemích EU používající v práci internet; leden 2015 Celkem

na přenosných zařízeních

Švédsko

45%

72%

Dánsko

43%

71%

Finsko

38%

Nizozemsko

28%

V. Británie

23%

Francie

21%

Německo

16%

52%

Rakousko

22%

52%

Lotyšsko

18%

49%

Španělsko

22%

49%

70% 61% 56% 53%

EU28

20%

49%

Slovinsko

17%

48%

Irsko

42%

46%

Malta

17%

46%

Chorvatsko

23%

45%

Lucembursko

19%

44%

Estonsko

16%

Itálie

15%

Slovensko

15%

39%

Kypr

12%

39%

Litva

14%

39%

Řecko

14%

38%

Polsko

16%

38%

Česko

12%

37%

Portugalsko

14%

36%

Maďarsko

15%

35%

42% 41%

* podniky s 10 a více zaměstnanými osobami

10%

Rumunsko

8%

Bulharsko 0%

10%

30% 25% 20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

podíl z celkového počtu zaměstnanců v podnicích s 10 a více zaměstnanci v dané zemi 67


D Podniky Tab. D8 Využívání internetu v podnicích v ČR; leden 2015 % podniky používající internet k: bankovnictví e-learningu telefonování Celkem (10 a více zaměstnanců) 92,9 malé (10–49 zaměstnanců) 92,1 střední (50–249 zaměstnanců) 95,4 velké (250 a více zaměstnanců) 97,4 podle ekonomické činnosti Zpracovatelský průmysl 94,1 Výr. a rozvod energie, plynu a vody 95,5 Stavebnictví 94,2 Obchod, opravy a údržba mot. voz. 98,1 Velkoobchod, kromě motor. vozidel 95,2 Maloobchod, kromě motor. vozidel 90,9 Doprava a skladování 93,8 Ubytování 91,3 Stravování a pohostinství 81,7 Činnosti cest. agentur a kanc. 99,3 Audiovizuální činn.; vydavatelství 98,4 Telekomunikační činnosti 98,3 Činnosti v oblasti IT 95,9 Peněžnictví a pojišťovnictví 87,3 Činnosti v oblasti nemovitostí 94,5 Profesní, vědecké a technické činn. 91,2 Administrativní a podpůrné činn. 85,6 podíl z celkového počtu podniků v dané kategorii

23,0 18,0 37,1 58,4

36,0 32,2 47,8 57,6

20,1 22,1 18,7 38,5 24,2 17,7 14,0 17,9 9,5 22,4 41,6 59,8 74,3 54,3 20,3 38,3 18,8

36,1 35,2 25,2 39,4 45,0 32,8 30,1 28,6 20,5 67,2 61,0 87,6 76,2 50,6 34,5 40,1 32,6

Graf D23 Podniky používající internet k e-learningu 2011

2013

2015 58% 45% 48%

15%

19%

30%

23% 12% 15%

Celkem

37%

22%

18%

malé

střední

velké

Graf D24 Podniky používající internet k telefonování 2011

2013

2015

44% 25%

32%

36%

Celkem

23%

29%

33%

32%

malé

50%

48%

střední

58%

40%

velké


D Podniky Graf D25 Podniky v zemích EU používající internet k e-learningu; leden 2015 34%

Finsko 31%

Rakousko Belgie

29%

Irsko

28% 27%

Německo

26%

Slovinsko V. Británie

25%

Dánsko

24%

Česko

22%

Chorvatsko

22%

Švédsko

22% 21%

Lucembursko

21%

Malta Kypr

20%

Portugalsko

20%

EU28

19%

Francie

19% 18%

Španělsko

16%

Slovensko 12%

Maďarsko

11%

Estonsko Lotyšsko

10%

Itálie

10%

Nizozemsko

10%

Řecko

10%

Polsko

10% 8%

Litva 5%

Bulharsko

4%

Rumunsko 0%

10%

20%

30%

40%


D Podniky Tab. D9 Podniky s firemní počítačovou sítí v ČR; leden 2015 % z toho používající:

Celkem Celkem (10 a více zaměstnanců) malé (10–49 zaměstnanců) střední (50–249 zaměstnanců) velké (250 a více zaměstnanců) podle ekonomické činnosti Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod energie, plynu a vody Stavebnictví Obchod, opravy a údržba mot. vozidel Velkoobchod, kromě motor. vozidel Maloobchod, kromě motor. vozidel Doprava a skladování Ubytování Stravování a pohostinství Činnosti cest. agentur a kanceláří Audiovizuální činnosti; vydavatelství Telekomunikační činnosti Činnosti v oblasti IT Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činn. Administrativní a podpůrné činnosti

74,3 69,2 91,5 97,7

WLAN 57,7 51,5 77,1 91,9

intranet 33,7 28,4 46,9 79,2

75,7 81,4 72,3 81,2 84,7 60,0 65,4 76,5 42,3 87,1 95,5 98,3 97,8 92,9 78,3 85,1 63,2

58,5 62,6 53,2 64,9 68,0 45,5 50,5 64,7 32,5 67,0 86,6 84,9 89,4 65,1 56,3 62,2 52,3

32,4 42,3 25,1 34,1 38,6 24,8 27,6 31,6 24,9 43,6 60,1 73,2 82,9 67,2 36,0 40,1 30,8

podíl z celkového počtu podniků v dané kategorii WLAN - bezdrátové připojení k firemní počítačové síti

Graf D26 Podniky s bezdrátovým připojením k firemní síti

Celkem

92%

88%

67%

střední

80%

2015

77%

73%

51%

malé

64%

2013

52%

47%

2011

41%

28%

58%

53%

46%

34%

2009

velké

Graf D27 Podniky mající intranet (interní webové stránky)

malé

47%

48%

45%

38%

28%

29%

14%

26%

34%

34%

31%

20%

Celkem

79%

2015 79%

2013

75%

2011

68%

2009

střední

velké


D Podniky Graf D28 Podniky v zemích EU používající webové stránky typu "wiki" ke sdílení svých znalostí a informací; leden 2015 11,6%

Litva 7,9%

Irsko

7,3%

Lucembursko Německo

7,1%

Chorvatsko

7,0%

Malta

6,7%

Finsko

6,7%

Nizozemsko

6,4%

Řecko

6,3%

Švédsko

6,2%

Belgie

5,7%

Rakousko

5,7%

Slovensko

5,7%

EU28

4,5%

Maďarsko

4,5% 4,3%

V. Británie Španělsko

3,9%

Francie

3,9%

Dánsko

3,9% 3,4%

Lotyšsko

2,9%

Česko

2,8%

Kypr

Bulharsko 2,7% zaměstnanými osobami * podniky s 10 a více 2,6%

Polsko Slovinsko

2,5%

Portugalsko

2,5%

Itálie

2,4%

Estonsko

2,3%

Rumunsko

2,0%

0,0%

2,5%

5,0%

7,5%

10,0%

12,5%

15,0%


D Podniky Tab. D10 Podniky v ČR s definovanou bezpečnostní politikou informačního systému % leden 2010 leden 2015 Celkem (10 a více zaměstnanců) malé (10–49 zaměstnanců) střední (50–249 zaměstnanců) velké (250 a více zaměstnanců) podle ekonomické činnosti Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod energie, plynu a vody Stavebnictví Obchod, opravy a údržba mot. vozidel Velkoobchod, kromě motor. vozidel Maloobchod, kromě motor. vozidel Doprava a skladování Ubytování Stravování a pohostinství Činnosti cest. agentur a kanceláří Audiovizuální činnosti; vydavatelství Telekomunikační činnosti Činnosti v oblasti IT Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činn. Administrativní a podpůrné činnosti

21,7 15,2 42,7 66,0

33,4 26,2 56,0 74,7

22,2 25,0 12,9 27,0 32,5 14,5 14,0 13,2 10,2 27,2 35,7 42,0 54,9 67,1 20,9 29,0 19,4

33,6 39,7 23,8 39,0 41,8 16,9 23,0 33,6 11,6 41,9 53,6 53,7 74,6 77,6 35,2 47,0 35,5


Graf D29 Termín poslední revize/definování bezpečnostní politiky IS v podnicích v ČR; leden 2015 v posledních 12 měsících

12-24 měsíců

78%

76%

24 měsíců a déle 74%

71%

9% 16%

14%

Celkem

malé

11%

8%

18%

18%

střední

velké

8%

podíl na celkovém počtu podniků s definovanou bezpečnostní politikou IS

Graf D30 Podniky, jejichž bezpečnostní politika IS pokrývá vybraná rizika; leden 2015 2010

2015 44%

24%

28%

23%

úmyslné zahlcení a kolaps IS

28%

prozrazení důvěrných dat (vniknutí do systému)

30%

zničení či poškození dat

podíl z celkového počtu podniků Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v podnicích 72

D Podniky Graf D31 Podniky s definovanou bezpečnostní politikou informačního systému v zemích EU; leden 2015 Celkem z toho definovanou/revidovanou v posledním roce Švédsko

26%

Portugalsko

29%

51% 49%

Itálie

27%

43%

Irsko

30%

42%

Chorvatsko

29%

42%

Malta

26%

41%

Slovensko

25%

41%

Dánsko

25%

38%

Kypr

16%

38%

Finsko

24%

Španělsko

23%

35%

V. Británie

25%

35%

Slovinsko

27%

35%

Česko

25%

33%

Belgie

21%

32%

37%

EU28

20%

Nizozemsko

20%

29%

Německo

19%

29%

Rakousko

20%

28%

Francie

14%

Lucembursko

20%

32%

27% 25%

* podniky s 10 a více zaměstnanými osobami 18%

Rumunsko

25%

8%

Řecko

23%

Bulharsko

13%

Lotyšsko

11%

17%

Estonsko

8%

17%

Polsko

6% 6%

Maďarsko 0%

19%

13% 10% 10%

20%

30%

40%

50%

60%


E Veřejná správa Do roku 2012 sbíral Český statistický úřad údaje o využívání informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě z ročního šetření o využívání ICT veřejnou správou, které bylo přílohou ročního státního statistického výkazu organizačních složek státu. Nyní jsou k získání dat o využívání ICT v souvislosti s veřejnou správou využívány údaje zveřejňované několika institucemi, např. Finanční správou a Ministerstvem vnitra ČR. Jsou to data o počtu elektronických podání pro finanční správu, údaje o počtech výstupů služeb poskytovaných v rámci projektu Czech Pointu a údaje o využívání datových schránek. Nejnovější údaje z těchto zdrojů se vztahují k roku 2015. Cenným zdrojem informací o využívání ICT ve vztahu k veřejné správě jsou také samostatná šetření ČSÚ o využívání informačních a komunikačních technologií jednotlivci a podniky. Více viz informace uvedeny v kapitolách C a D této publikace. Konkrétně se jedná o údaje o využívání internetu jednotlivci a podniky ve vztahu k veřejné správě využívání webových stránek veřejné správy k vyhledávání informací, stažení formulářů a k vyplňování a odeslání formulářů. V případě podniků i údaje o úplném elektronickém podání a využívání datových schránek podniky. Údaje za jednotlivce se vztahují k posledním 12 měsícům od okamžiku šetření (2. čtvrtletí 2015) a data za podniky se týkají roku, který předcházel tomuto šetření (v této publikaci se konkrétně jedná o údaje za rok 2014). Vysvětlivky: •

Elektronické daňové podání – občané vyplní formulář daňového přiznání přímo na webové stránce dané instituce a přímo z této webové stránky jej i odešlou (v nutných případech zahrnuje také elektronický podpis).

•

Úplné elektronické podání (většinou daňového přiznání) odpovídá schopnosti veřejné správy vyřešit danou situaci zcela elektronicky. V případě ČR se jedná především o následující elektronická podání: daň z příjmů (fyzických nebo právnických osob), daň z přidané hodnoty, elektronické služby České správy sociálního zabezpečení nebo elektronické celní řízení.

•

Czech Point - Projekt Ministerstva vnitra ČR kladoucí si za cíl vytvořit univerzální podatelnu, ověřovací místo a informační centrum, kde by bylo možné na jednom místě (úřadě) získat veškeré údaje, opisy a výpisy, které jsou vedeny v centrálních veřejných evidencích a registrech, jakož i v centrálních neveřejných evidencích a registrech ke své osobě, věcem a právům.

•

Formulář ke stažení – na webové stránce jsou formuláře ke stažení (nejčastěji ve formátu doc a pdf), občané/firmy si stáhnou formulář z webové stránky úřadu, vyplní ručně nebo na počítači, ručně podepíší a doručí na úřad.

•

On-line vyplnění formulářů – firmy vyplní formulář přímo na webové stránce (správnost vyplnění je kontrolována počítačem).Takto vyplněné formuláře mohou být vytištěny, ručně podepsány a odeslány poštou nebo elektronicky.

•

On-line vyplnění a odeslání formulářů – občané vyplní formulář přímo na webové stránce (správnost vyplnění je kontrolována počítačem).Takto vyplněné formuláře jsou následně z webové stránky elektronicky odeslány.

Mezinárodní srovnání je možné pouze v případě využívání informačních a komunikačních technologií jednotlivci. Data pro toto srovnání pocházejí z databáze Eurostatu, která byla aktualizována na konci roku 2015. Více informací k tomuto tématu naleznete na:

https://www.czso.cz/csu/czso/verejna_sprava 74

E Veřejná správa Tab. E1 Czech Point - počet vydaných výstupů v ČR v tis. 2013

2014

2015

2 033

2 061

2 044

1 587

1 604

1 552

z Rejstříku trestů

731

755

808

z Katastru nemovitostí

400

376

349

z Obchodního rejstříku

297

295

241

z Registru řidičů

82

99

91

ze Živnostenského rejstříku

77

78

62

Konverze dokumentů celkem

397

406

441

z elektronické do listinné podoby

303

310

302

z listinné do elektronické podoby

94

96

139

50

51

51

30

34

35

Celkem Výpisy celkem

Ostatní výstupy celkem z toho zřízení datové schránky

Graf E1 Czech Point - počet vydaných výstupů (v tis.)

2008

2010

2013

2 044

2014

1 552

2 060

1 604

2 033

2012

1 587

1 899

2011

1 658

1 840

z toho výpisy

1 702

1 814

2009

1 700

1 486

1 452

980

980

Celkem

2015

Graf E2 Czech Point - výpisy podle služeb (v tis.; %) Rejstřík trestů 100%

Katastr nemov.

Obchodní rejstřík

ostatní

136 251

142

159

80%

326

297

60%

350

415

400

716

819

731

808

2009

2011

2013

2015

153 241 349

40% 20% 0%

Graf E3 Czech Point - konverze dokumentů (v tis.; %) z elektronické do listinné 100%

8

z listinné do elektronické

25

51

94

96

139

98

165

303

310

302

2011

2012

2013

2014

2015

80% 60% 40%

83

20% 0% 2010

Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR - www.czechpoint.cz, 2016 75

E Veřejná správa Tab. E2 Vybraná elektronická přiznání podaná pro finanční správu v ČR v tis. 2013

2014

2015

Daň z přidané hodnoty

540

1 502

1645

Daň silniční

50

86

147

Daň z přjmů fyzických osob

43

72

147

Daň z příjmů právnických osob

29

43

155

Daň z nemovitostí

16

17

25

Graf E4 Elektronická podání pro finanční správu (v tis.) z toho ověřeno zaručeným e-podpisem

2007

2009

1 635

2 054

2011

1 089

576 783

241

262

132

147

3 644

Celkem

2013

2015

Graf E5 Elektronická podání přiznání k dani z příjmu fyzických osob v tis.

podíl na celkovém počtu podání 6,9% 147 3,4%

1,0%

1,3%

2,2%

1,7%

72

19

23

32

43

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Graf E6 Elektronické podání přiznání k dani z příjmů právnických osob v tis.

podíl na celkovém počtu podání 33,7%

140

3,6%

4,9%

6,4%

7,4%

13

18

23

29

2010

2011

2012

2013

10,9% 43 2014

2015

Zdroj: Finanční správa, 2016 76

E Veřejná správa Tab. E3 Jednotlivci v ČR používající internet ve vztahu k veřejné správě; 2015 % on-line stahování vyplnění a Celkem formulářů odeslání formulářů 30,6 13,2 9,2 32,9 14,3 9,9


30,8 30,3

13,8 12,6

10,5 7,9

19,3 45,5 45,4 37,9 25,8 9,0

7,4 20,2 20,5 17,3 10,8 2,7

5,3 14,3 14,4 11,0 7,5 2,2

4,9 18,6 39,7 57,7

1,2 6,4 17,6 30,4

0,7 3,9 12,7 21,4

46,1 17,3 9,9

16,6 5,9 2,8

13,6 4,2 2,1

podíl z celkové počtu jednotlivců v dané socio-demografické skupině

Graf E7 Jednotlivci používající internet ve vztahu k veřejné správě pro soukromé účely

45%

14% 26%

3% 9%

26% 38%

ženy

32%

17% 30%

muži

35% 46%

21% 31%

Celkem

2015

16-24 25-34 35-44 45-54 55-64

65+

17% 19%

19% 31%

2010

Graf E8 Používání internetu ve vztahu k veřejné správě k vybraným činnostem

vyhledávání informací

stahování formulářů

13%

12%

14%

9%

2015

9%

7%

6%

33%

2013

13%

12%

18%

2011* 12%

28%

27%

26%

25%

2009

vyplnění a odeslání komunikace s úřady formulářů e-mailem

*v roce 2011 proběhlo Sčítání lidu, domů a bytů, kdy mohli občané vyplňovat formuláře zcela on-line podíl z celkového počtu jednotlivců ve věku 16 a více let Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci 77

E Veřejná správa Graf E9 Jednotlivci používající internet ve vztahu k veřejné správě v zemích EU; 2015 Celkem Dánsko

71%

Estonsko

80%

Finsko

63%

Nizozemsko

56%

Švédsko

49%

Lucembursko

36%

Francie

48%

Rakousko

37%

Irsko

50%

Německo

19%

Belgie

39%

k vyplnění a odeslání formulářů on-line 88% 81% 80% 75% 73% 70% 63% 57% 56% 53% 52%

Lotyšsko

36%

Slovensko

16%

Španělsko

38%

V. Británie

34%

Řecko

37%

46%

EU28

32%

46%

Slovinsko

24%

Litva

42%

44%

Portugalsko

41%

43%

Maďarsko

32%

42%

Malta

28%

42%

Chorvatsko

21%

Kypr

24%

Česko

12%

Polsko

22%

27%

Itálie

18%

24%

Bulharsko

15% 8%

Rumunsko 0%

52% 51% 49% 49%

45%

35% 34% 32%

18% 11%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%


E Veřejná správa Tab. E4 Podniky v ČR používající internet ve vztahu k veřejné správě; rok 2014 %

Celkem (10 a více zaměstnanců) malé (10–49 zaměstnanců) střední (50–249 zaměstnanců) velké (250 a více zaměstnanců) podle ekonomické činnosti Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod energ., plynu a vody Stavebnictví Obchod, opravy, údržba mot.vozidel Velkoobchod, kromě motor. vozidel Maloobchod, kromě motor. vozidel Doprava a skladování Ubytování Stravování a pohostinství Činnosti cest. agentur a kanceláří Audiovizuální činnosti; vydavatelství Telekomunikační činnosti Činnosti v oblasti IT Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technic.činnosti Administrativní a podpůrné činnosti

Celkem

stahování (získávání) formulářů

on-line vyplnění formulářů

96,6 96,0 98,4 99,7

92,0 90,7 96,3 98,8

86,3 84,1 93,9 97,5

97,3 96,8 98,6 99,0 96,6 94,1 97,5 96,6 87,9 97,6 99,4 100,0 99,0 98,4 97,3 97,6 92,5

93,8 92,9 96,5 97,3 92,0 84,1 90,9 93,4 76,6 94,2 96,7 99,2 97,2 89,4 91,5 93,2 89,6

89,0 89,0 91,3 92,9 86,0 70,7 87,0 87,2 68,2 87,3 92,7 95,1 93,3 84,7 88,3 88,6 83,5


Graf E10 Podniky používající internet ve vztahu k veřejné správě

k získávání informací

61%

36%

ke stahování formulářů

86%

81%

2014 92%

90%

79%

94%

92%

2012

61%

63% Celkem

2010

82%

97%

95%

67%

94%

2008

k on-line vyplnění formulářů

Graf E11 Používání datových schránek pro odeslání

Celkem

malé

střední

96%

92%

90%

91%

2014

88%

77%

84%

2013

67%

59%

81%

71%

64%

2012

velké

podíl na celkovém počtu podniků v dané kategorii Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v podnicích 79

E Veřejná správa Tab. E5 Podniky v ČR používající internet pro úplné elektronické podání určené pro veřejnou správu % Celkem (10 a více zaměstnanců) malé (10–49 zaměstnanců) střední (50–249 zaměstnanců) velké (250 a více zaměstnanců) podle ekonomické činnosti Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod energie, plynu a vody Stavebnictví Obchod, opravy a údržba motorov. vozidel Velkoobchod, kromě motorových vozidel Maloobchod, kromě motorových vozidel Doprava a skladování Ubytování Stravování a pohostinství Činnosti cestovních agentur a kanceláří Audiovizuální činnosti; vydavatelství Telekomunikační činnosti Činnosti v oblasti IT Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činnosti Administrativní a podpůrné činnosti

2012

2013

2014

65,9

78,5

86,3

61,2 82,9 91,4

75,2 90,5 94,6

84,3 92,8 96,3

71,8 74,8 70,4 64,7 66,1 52,3 62,8

80,9 84,1 76,5 80,9 84,0 69,5 75,3

88,0 92,6 90,8 93,2 85,1 82,1 85,0

57,5 42,7 54,1 69,5 79,8 77,2 72,6 66,4 54,1 53,6

76,2 61,5 70,0 77,9 84,1 85,5 78,6 80,4 70,0 71,3

85,9 68,6 82,9 90,1 95,1 89,6 85,2 90,6 84,6 84,0


Graf E12 Podniky používající internet pro úplné elektronické podání určené pro veřejnou správu 2010

2012

86%

84%

66%

75%

2014 93%

83%

96% 88% 91%

61%

48%

41%

Celkem

malé

střední

velké

Graf E13 Využívání úplného elektronického podání pro: 2012

2013

2014

78% 67%

65%

57%

53%

45% 32%

přiznání DPH

54%

42% 29%

hlášení pro ČSSZ

hlášení pro zdravotní poj.

33% 21% přiznání k dani z příjmu

podíl z celkového počtu podniků v dané kategorii Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v podnicích 80

E Veřejná správa Tab. E6 Nově zřízené datové schránky v ČR v tis. 2012

2013

2014

Celkem

50,4

55,9

66,7

zřízeno ze zákona

36,7

25,2

31,0

zřízeno na žádost

13,8

30,7

35,7

právnická osoba podnikající fyzická osoba

24,1 18,9

26,0 17,7

32,6 20,1

ostatní fyzická osoba

7,2

12,1

14,0

orgán veřejné moci

0,3

0,0

0,1

podle typu subjektu

Graf E14 Počet nově zřízených datových schránek podle povinnosti zřízení (v tis.) zřízeno ze zákona

zřízeno na žádost

36,7 27,6

25,2

24,8 13,8

31,0

35,7

13,8

7,1

2010

30,7

2011

2012

2013

2014

Graf E15 Počet nově zřízených datových schránek podle typu subjektu (v tis.) právnická osoba

podnikající fyzická osoba

ostatní fyzická osoba 32,6

29,0 25,0

26,0

24,1 18,9 2,7

6,2 6,2 2010

20,1

17,7

14,0

12,1

4,1

7,2

2011

2012

2013

2014

Graf E16 Počty transakcí uskutečněných přes datové schránky různými subjekty (v tis.)

2 341

221

55 372 1 498

2013

94

8 045 62

621

2012

13 006

45 200

právnická osoba ostatní fyzická osoba

40 092 4 650

232

2011

43

31 818

2 828

108

2010

30

26 114

1 325

orgán veřejné moci podnikající fyzická osoba

2014

Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR, 2015 81

F Vzdělávání a digitální dovednosti Údaje o počtu stolních počítačů, tabletů a notebooků celkem a s připojením k internetu přepočtených na 100 žáků/studentů jednotlivých stupňů škol, stejně tak jako monitoring vybavení škol dalšími ICT (např. školní bezdrátovou sítí nebo intranetem) v ČR pocházejí z datových zdrojů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. MŠMT sbírá tyto údaje na všech mateřských, základních, středních a vyšších odborných školách v rámci ročních výkonových výkazů, konkrétně Výkazu o ředitelství škol (R 13-01). Od roku 2005 jsou tyto údaje k dispozici také v krajském členění. Poznámky: Referenční období: stav k 30. 9. sledovaného roku Srovnatelnost údajů podle stupně škol: hodnoty o počtu počítačů na 100 žáků celkem jsou nižší než hodnoty za jednotlivé stupně základních škol. Důvodem je skutečnost, že v mnoha školních budovách probíhá výuka více stupňů škol, jeden počítač tak bývá často dostupný a započítaný pro žáky několika stupňů. Zároveň z tohoto důvodu v celkových údajích není možné jednotlivé stupně škol odlišit. Proto jsou do celkových údajů započítány i MŠ, které ale jednotlivě nejsou uváděny. Do průměru za všechny stupně škol je však počítač započítán pouze jednou, bez ohledu na to, na kolika stupních je používán. Pro mezinárodní srovnání internetu ve školách jsou použity údaje ze šetření PISA, které proběhlo v roce 2012. Údaje publikované v této kapitole pocházejí z dotazníku, na který odpovídali žáci/studenti škol. Pro sledování počítačových a internetových (tj. digitálních) dovedností jednotlivců v České republice je zdrojem Výběrové šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci (VŠIT) – více viz kapitola C této publikace. Pro sledování počítačových dovedností jednotlivců v ostatních zemích EU je zdrojem databáze Eurostatu, která byla aktualizována na konci roku 2015 . Údaje o studentech provádějících vybrané činnosti na internetu pocházejí, stejně jako data za jednotlivce, z Výběrového šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci (VŠIT). Pro mezinárodní srovnání údajů o studentech byla zdrojem výše zmíněná databáze Eurostatu. Srovnatelnost údajů publikovaných ČSÚ a Eurostatem: Údaje, které uvádí Eurostat za české jednotlivce, se mírně odlišují od údajů, které publikuje ČSÚ. Rozdíl je způsoben tím, že Eurostat zahrnuje pouze jednotlivce ve věku 16 až 74 let. ČSÚ u tohoto šetření standardně uvádí data za jednotlivce starší 16 let. Z tohoto důvodu jsou v jednotlivých tabulkách za ČR uvedeny dvoje hodnoty: celkem 16+ a celkem 16-74. Referenční období údajů za jednotlivce: poslední 3 měsíce před šetřením (pokud není uvedeno jinak) Vysvětlivky: •

Student je jednotlivec starší 16 let, který se v době šetření vzdělával a nebyl ekonomicky aktivní.

Více informací k tomuto tématu naleznete zde: https://www.czso.cz/csu/czso/informacni_technologie_ve_skolstvi https://www.czso.cz/csu/czso/digitalni-dovednosti 82

F Vzdělávání a digitální dovednosti Tab. F1 Počítače dostupné žákům v ČR ve školním roce 2015/16 počet zařízení na 100 žáků* stolní přenosný tablet počítač počítač Celkem na prvním stupni základních škol

13,3

1,8

na druhém stupni základních škol

23,0

2,6

0,9 1,4

na středních školách

19,6

2,2

0,9

na vyšších odborných školách

40,9

3,0

0,5

na prvním stupni základních škol

13,0

1,7

0,9


22,8

2,5

1,4


19,3

2,2

0,9


39,1

3,0

0,3

z toho s připojením k internetu

*nezahrnuje zařízení, která jsou v osobním vlastnictví žáků/studentů

Tab. F2 Vybavení škol bezdrátovou sítí (WiFi) a intranetem ve školním roce 2015/16 počet škol údaj v %* Školní bezdrátová síť (Wi-fi) na prvním stupni základních škol

3 227


2 211

81,6


1 135

87,0

167

83,9

na prvním stupni základních škol

586

14,3


550

20,3

na středních školách na vyšších odborných školách

601

46,1

108

54,3


78,7

Školní intranet

* podíl z celkového počtu škol

Graf F1 Počet stolních počítačů na 100 žáků s připojením k internetu v daném typu škol školní rok 2014/15

školní rok 2015/16 39,1 35,9

23,1 22,8 18,9 19,3 13,5 13,0

1. stupeň ZŠ

2. stupeň ZŠ

SŠ

83

VOŠ

Zdroj: MŠMT ČR, 2016

F Vzdělávání a digitální dovednosti Graf F2 Žáci v zemích EU ve věku 15 let, kteří mají ve škole přístup k internetu ; 2012 mají přístup k internetu a používají ho mají přístup k internetu, ale nepoužívají ho nemají přístup k internetu 97%

Dánsko

Nizozemsko

89%

8%

Finsko

89%

7%

Švédsko

87%

9%

Česko

81%

12%

7%

Rakousko

79%

15%

6%

Portugalsko

76%

21%

Slovensko

75%

14%

11%

Španělsko

73%

18%

8%

Estonsko

72%

22%

6%

Maďarsko

69%

22%

9%

Řecko

68%

25%

7%

Slovinsko

66%

Německo

66%

Polsko

63%

Belgie

62%

Irsko

61%

19%

26%

25%

19%

0%

9%

11%

19%

32%

53%

Itálie

15%

23%

25%

50%

7%

24%

75%

100%

Zdroj: OECD, šetření PISA, 2012 84

F Vzdělávání a digitální dovednosti Tab. F3 Jednotlivci v ČR s vybranými počítačovými dovednostmi; 2015 % kopírování souboru Celkem 16+ Celkem 16–74 podle pohlaví muži 16+ ženy 16+ podle věkových skupin 16–24 let 25–34 let 35–44 let 45–54 let 55–64 let 65+ podle dokončeného vzdělání (25+) základní střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské podle specifické skupiny populace ženy na rodičovské dovolené studenti 16+ starobní důchodci

úprava fotografií

programování

55,4 59,8

25,3 27,4

3,3 3,6

58,8 52,1

31,5 19,4

6,1 0,6

85,7 78,8 72,4 58,5 39,3 13,7

51,2 43,1 31,4 20,8 11,8 4,5

8,2 6,5 3,3 3,3 0,5 0,2

12,8 32,7 67,8 86,0

5,3 10,6 30,9 44,9

0,2 0,5 3,5 9,1

72,8 91,2 15,0

32,0 56,9 5,3

0,7 9,7 0,2


Graf F3 Jednotlivci, kteří uvedli, že pracovali se softwarem na úpravu fotografií podle pohlaví a věku; 2015

21% 24%

31% 34%

5% 16%

ženy

12% 17%

muži

19% 26%

32% 41%

25% 34% Celkem

43% 45%


51% 53%


16-24 25-34 35-44 45-54 55-64

65+

Graf F4 Programování podle pohlaví a věku; 2015

3,3% 3,8%

0,2% 0,9%

ženy

3,3% 3,5%

0,6% 0,9% muži

6,5% 6,8%

8,2% 8,5%


0,5% 0,7%

Celkem

6,1% 7,9%

3,3% 4,4%


16-24 25-34 35-44 45-54 55-64

65+


F Vzdělávání a digitální dovednosti Graf F5 Jednotlivci ve věku 16-24 let a ve věku 65-74 let v zemích EU, kteří uvedli, že pracovali se softwarem na úpravu fotografií; 2015 16-24 let

65-74 let

Portugalsko

6%

76%

Litva

3%

76% 75%

23%

Finsko

70%

3%

Slovinsko

69%

26%

Dánsko Estonsko

9%

68%

Chorvatsko

3%

68%

Německo

22%

68%

Rakousko

20%

Španělsko

7%

Malta

8%

60%

Lotyšsko

3%

59%

Polsko

4%

EU28

13%

57%

Francie

15%

56%

Lucembursko

38%

56%

66% 64%

58%

4%

55%

V. Británie

25%

55%

Švédsko

23%

54%

Nizozemsko

27%

54%

Kypr

5%

53%

Belgie

13%

52%

Česko

6%

Maďarsko

51% 50%

Itálie

5%

Slovensko

2%

Irsko

5%

Bulharsko

1%

32%

Rumunsko

2%

32%

Řecko

1%

31%

0%

10%

44% 37%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

podíl z celkového počtu jednotlivců v dané věkové skupině v dané zemi Zdroj: Eurostat, 2015 86

F Vzdělávání a digitální dovednosti Tab. F4 Jednotlivci v ČR, kteří uvedli, že použili vybraný kancelářský software; 2015 %


textový editor (např. Word) 52,9 57,0

tabulkový editor (např. Excel) 41,5 44,9

54,7 51,2

43,7 39,4

32,1 26,6

83,7 73,7 69,6 56,8 37,1 12,4

74,3 59,6 52,5 43,3 27,7 7,4

65,5 46,2 35,8 27,1 12,8 3,8

11,3 28,9 65,5 86,0

6,9 16,2 52,8 76,3

4,5 8,6 33,8 63,9

68,0 91,1 14,5

47,7 83,1 8,6

38,5 74,8 3,9

prezentační software 29,3 31,8


Graf F6 Jednotlivci v ČR, kteří uvedli, že pracovali s textovým editorem podle pohlaví a věku; 2015

37% 53%

12% 43%

57% 64%

ženy

70% 74%

51% 69%

muži

74% 77%

55% 69%

Celkem


84% 86%

53% 69%


16-24 25-34 35-44 45-54 55-64

65+

Graf F7 Jednotlivci, kteří uvedli, že použili prezentační software podle pohlaví a věku; 2015 % jednotlivců používajících internet

13% 19%

4% 14%

ženy

16-24 25-34 35-44 45-54 55-64

65+

27% 31%

27% 36%

muži

36% 38%

32% 41%

Celkem

46% 48%

29% 39%

66% 68%



F Vzdělávání a digitální dovednosti Graf F8 Jednotlivci v zemích EU, kteří uvedli, že použili tabulkový procesor; 2015 Celkem Lucembursko

48%

Dánsko

36%

z toho s pokročilými znalostmi 65% 63%

Finsko

35%

52%

Nizozemsko

33%

51%

Estonsko

32%

Chorvatsko

23%

46%

Rakousko

32%

46%

Švédsko

22%

45%

Česko

17%

44%

V. Británie

30%

43%

Belgie

21%

42%

Slovinsko

32%

Francie

26%

41%

Litva

27%

41%

Řecko

15%

50%

42%

40%

Malta

32%

38%

Německo

32%

38%

Španělsko

24%

38%

Maďarsko

19%

37%

EU28

24%

Portugalsko

31%

36%

Slovensko

18%

35%

Lotyšsko

19%

37%

32%

Itálie

21%

Irsko

19%

28%

Kypr

10%

28%

31%

9%

Polsko

24%

Bulharsko

11%

Rumunsko

6% 0%

16% 9%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%


F Vzdělávání a digitální dovednosti Tab. F5 Jednotlivci v ČR používající internet k vybraným činnostem z oblasti vzdělávání; 2015 % vyhledávání vyhledávání v informací o internetových encyklopediích vzdělání 19,3 34,7 20,9 37,3

Celkem 16+ Celkem 16–74

online kurz 2,6 2,8

podle pohlaví muži 16+ ženy 16+

18,1 20,4

34,8 34,6

2,4 2,8

podle věkových skupin 16–24 let 25–34 let 35–44 let 45–54 let 55–64 let 65+

43,7 30,6 23,6 16,5 9,6 2,1

67,5 49,8 39,7 32,3 23,6 10,0

4,4 3,9 4,0 2,4 1,4 0,3

podle dokončeného vzdělání (25+) základní střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské

1,6 5,4 23,7 39,9

4,8 15,2 41,4 64,2

0,0 0,5 3,6 6,0

podle specifické skupiny populace ženy na rodičovské dovolené studenti 16+ starobní důchodci

27,0 53,3 2,0

45,4 80,6 10,9

3,7 5,2 0,2


Graf F9 Vyhledávání informací o vzdělávání na internetu podle pohlaví a věku; 2015 % jednotlivců používajících internet

2% 7%

10% 14%

ženy

17% 19%

20% 28%

muži

24% 25%

18% 23%

Celkem

31% 32%

19% 25%

44% 45%


16-24 25-34 35-44 45-54 55-64

65+

Graf F10 Používání internetových encyklopedií typu Wiki podle pohlaví a věku; 2015

16-24 25-34 35-44 45-54 55-64

10% 35%

24% 35%

35% 47% ženy

32% 37%

35% 45% muži

40% 42%

35% 46% Celkem

50% 52%


68% 70%


65+


F Vzdělávání a digitální dovednosti Graf F11 Jednotlivci v zemích EU používající internetové encyklopedie typu Wiki; 2015 79%

Lucembursko 72%

Finsko 66%

Německo Dánsko

61%

Švédsko

61%

Nizozemsko

57%

Rakousko

57% 55%

Estonsko Velká Británie

54%

Španělsko

53% 47%

Malta

46%

Chorvatsko EU28

45%

Kypr

44%

Maďarsko

44%

Belgie

43% 41%

Portugalsko Itálie

38%

Slovinsko

38%

Česko

37% 36%

Slovensko Řecko

34%

Litva

33% 30%

Polsko Francie

27%

Irsko

26% 24%

Bulharsko

22%

Lotyšsko

17%

Rumunsko 0%

20%

40%

60%

80%

podíl z celkového počtu jednotlivců ve věku 16 až 74 let v dané zemi 90


F Vzdělávání a digitální dovednosti Tab. F6 Studenti v ČR používající internet; 2013-2015* % Celkem Celkem z toho internet v mobilu Používání internetu k vybraným činnostem: účast v sociálních sítích přehrávání hudby, filmů a videí čtení online zpráv telefonování přes internet hraní her vyhledávání informací o cestování sledování televize na internetu nakupování online internetové bankovnictví

muži

ženy

98,2 67,0

98,3 69,6

98,0 64,4

91,3 87,5 82,8 68,9 62,4 60,1 47,5 34,9 30,1

92,2 88,9 83,6 68,2 76,7 56,4 51,5 35,2 30,0

90,5 86,0 81,9 69,7 47,7 63,9 43,4 34,6 30,3

podíl z celkového počtu studentů ve věku 16 a více let v dané skupině

Graf F12 Studenti a jednotlivci starší 16 let používající internet k vybraným činnostem; 2013-2015*

58% internetové 31% bankovnictví

36%

31%

nakupování online

hraní her

čtení online zpráv

přehrávání videí

sociální sítě

25%

49%

52%

64%

86%

jednotlivci celkem

84%

89%

93%

studenti

*jedná se o klouzavé průměry počítané za roky 2013-2015 podíl z uživatelů internetu mezi studenty a jednotlivci celkem

Graf F13 Studenti a jednotlivci starší 16 let používající internet v mobilu jednotlivci celkem

Celkem v roce 2014

Celkem v roce 2015

55% 31%

24%

43%

36%

52% 27%

47%

49%

38%

69%

80%

studenti

přes přes přes Wi-Fi přes Wi-Fi mobilní mobilní v roce v roce 2015 sítě v roce sítě v roce 2014 2014 2015

podíl z uživatelů internetu mezi studenty a jednotlivci celkem Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci 91

F Vzdělávání a digitální dovednosti Graf F14 Studenti v zemích EU používající sociální sítě a nakupující přes internet; 2015 účast v sociálních sítích

nakupování přes internet

V. Británie Nizozemsko Rakousko Dánsko Finsko Švédsko Malta Německo Francie Lucembursko Estonsko Irsko Belgie Slovensko EU28 Slovinsko Česko Polsko Portugalsko Španělsko Chorvatsko Řecko Maďarsko Litva Lotyšsko Itálie Bulharsko Kypr Rumunsko 0%

20%

40%

60%

80%

100%

podíl z celkového počtu studentů v dané zemi Zdroj: Eurostat, 2015 92

B Domácnosti Graf B16 Domácnosti s vysokorychlostním internetem podle příjmových skupin v zemích EU; 2015 domácnosti s nejvyššími příjmy (čtvrtý kvartil) domácnosti s nejnižšími příjmy (první kvartil) Nizozemsko Lucembursko Dánsko Finsko Německo Rakousko Estonsko EU28 Belgie Francie Španělsko Kypr Řecko Lotyšsko Slovensko Chorvatsko Slovinsko Polsko Česko Portugalsko Maďarsko Litva Rumunsko Bulharsko 0%

10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

podíl z celkového počtu domácností s alepoň jedním členem ve věku 16 až 74 let daných příjmových skupin v dané zemi Zdroj: Eurostat, 2015

B Domácnosti Graf B17 Domácnosti v zemích EU v oblastech s vysokorychlostním pokrytím mobilního internetu (4G, LTE); 2015 Nizozemsko

100%

Švédsko

99%

Dánsko

99% 98%

Slovinsko

96%

Lucembursko Maďarsko

95%

Portugalsko

94%

Německo

94%

Česko

94% 92%

Finsko

90%

Litva Irsko

90%

Itálie

90%

V. Británie

90%

Rakousko

90%

Lotyšsko

89%

EU28

86%

Belgie

86% 84%

Estonsko Řecko

80%

Španělsko

79% 78%

Francie

76%

Polsko

72%

Malta

69%

Chorvatsko

66%

Rumunsko Slovensko

61%

Kypr

60%

Bulharsko

48%

podíl z celkového počtu domácností v dané zemi Zdroj: Evropská komise, 2015

INFORMAČNÍ SPOLEČNOST V ČÍSLECH

Recommend Documents