Informační společnost v číslech 2014 Vybrané poznatky z publikace Telekomunikační a internetová infrastruktura •
Počet klasických pevných telefonních linek se v České republice neustále snižuje, na konci roku 2012 jich bylo již pouze 1,5 milionu oproti téměř 4 milionům v roce 2000. Jejich počet na 100 obyvatel je u nás jedním z nejnižších mezi zeměmi EU. Na výše uvedeném poklesu se podílejí především linky “bytové“, kdy se jejich počet od roku 2000, tj. od momentu razantního nástupu mobilních technologií, snížil více než třikrát, a to z 2,7 milionu na 0,8.
•
S tím jak klesal počet pevných telefonních linek, rostl počet mobilních telefonů (aktivních SIM karet), kterých bylo v České republice v roce 2012 evidováno téměř 14,5 milionů. V roce 2010 vůbec poprvé počet smluvních neboli tarifních zákazníků předčil počet předplacených SIM karet. Tento trend pokračoval i v následujících letech a v roce 2012 dosáhl podíl tarifních zákazníků na celkovém počtu aktivních SIM karet již 55 %. Před deseti lety se jejich podíl pohyboval pouze kolem 20 %.
•
Ruku v ruce se snižováním počtu pevných telefonních linek, klesal v posledních letech i počet z nich provolaných minut. Jestliže ještě v roce 2005 bylo provoláno v rámci národního odchozího provozu z pevné telefonní linky stejně jako z mobilního telefonu, tj. 7,2 miliardy minut, tak v roce 2012 to byly již jen necelé 2 miliardy minut, tj. téměř 9krát méně než z mobilního telefonu.
•
V roce 2012 dosáhl v České republice počet pevných vysokorychlostních přípojek k internetu včetně bezdrátových přístupů 2,8 miliónů, což je čtyřikrát více než v roce 2005. Nejvíce přístupů k pevnému vysokorychlostnímu internetu bylo v roce 2012 vedeno prostřednictvím ADSL linky a pomocí bezdrátových přístupů (technologie WiFi). V obou případech byl podíl těchto technologií 35%. I když ADSL linka i u nás patří k nejčastějšímu typu připojení používaného pro přístup k internetu, v porovnání s ostatními státy EU je její podíl jeden z nejnižších. Česká republika si totiž dlouhodobě udržuje specifické postavení mezi zeměmi EU tím, že má velmi vysoké zastoupení přípojek uskutečněných prostřednictvím již zmiňovaných bezdrátových technologií, a to především pro přístup domácností k internetu.
•
Stejně jako ve většině ostatních zemí EU i v České republice stoupá význam připojení k internetu prostřednictvím mobilních sítí. Na konci roku 2012 bylo ve světě podle odhadu Mezinárodní telekomunikační unie již dvakrát více účastníků připojujících se k internetu prostřednictvím těchto sítí než prostřednictvím pevných přípojek. V České republice dosáhl jejich počet ve stejném období již 4,6 milionu, tj. téměř o 2 miliony více než přípojek pevných.
•
Většina přístupů k internetu prostřednictvím mobilních sítí je u nás realizována prostřednictvím SIM karty v mobilním telefonu. Ještě v roce 2011 byly tyto přístupy z větší části realizovány prostřednictvím standardní hlasové a datové služby, kterou mělo aktivováno 2,6 miliónu uživatelů a menší množství pak prostřednictvím speciálního (dedicated) tarifu poskytovaného nezávisle na hlasových službách (1,4 milionu uživatelů). V roce 2012 se však poměr těchto dvou typů SIM karet otočil a převažoval přístup prostřednictvím SIM karet poskytovaný nezávisle na hlasových službách a to v poměru 2,1 miliónu ku 1,9 miliónu standardních SIM karet.
•
Přibližně 0,6 milionu připojení k internetu prostřednictvím mobilních sítí je uskutečňováno jako trvalé prostřednictvím datových karet/modemů a 3G standardů nabízených nezávisle na hlasových službách a určených převážně pro přenosné počítače.
Domácnosti a informační technologie •
Nejrozšířenější informační technologií v našich domácnostech je od roku 2003 mobilní telefon. V roce 2012 k němu mělo přístup 98 % domácností oproti 33 % v roce 2000. Počet mobilních telefonů ve vlastnictví českých domácností připadajících na 100 domácností stoupl od roku 2000 téměř 5krát, a to ze 42 v roce 2000 na 204 v roce 2012.
•
Naopak procento českých domácností používajících pevnou telefonní linku pokleslo ze 76 % v roce 2000 na 22 % v roce 2012. V porovnání se státy EU dosáhla Česká republika v tomto ukazateli vůbec nejnižší hodnoty. Pevná telefonní linka se vyskytuje především v domácnostech důchodců, kde ji měla v roce 2012 téměř třetina českých domácností naopak v “mladých“ rodinách je existence pevné telefonní linky spíše výjimkou. Na konci roku 2012 uvádělo, že nemá mobilní ani pevný telefon pouze 1 % domácností, v roce 2000 bylo takovýchto domácností 15 %.
•
V devadesátých letech minulého století nebylo vybavení českých domácností osobním počítačem vůbec žádnou samozřejmostí. V roce 1991 mělo počítač pouze 100 tisíc (4 %) domácností a i o deset let později jich nebylo více než 600 tisíc (15 %). V současné době (2. čtvrtletí 2013) má počítač v České republice již bezmála 2,9 mil. (68 %) domácností a jen za poslední tři i roky vzrostl jejich počet téměř o půl milionu.
•
V České republice došlo v posledních letech k výraznému posunu v tom, jaký typ počítače je v domácnostech používán. V roce 2009 mělo přenosný počítač k dispozici pouze 36 % domácností s počítačem oproti 63 % v roce 2013. K podobné změně došlo i v počtu používaných počítačů v domácnostech, kdy v roce 2013 měla dva a více počítačů již více než třetina (39 %) domácností vybavených tímto zařízením oproti jedné čtvrtině před čtyřmi lety.
•
V současné době mají téměř všechny domácnosti s počítačem i připojení k internetu. V roce 2013 mělo připojení k internetu 67 % (2,8 milionu) českých domácností, tj. již 98 % z těch co měly doma osobní počítač, ale například v roce 2005 to byly necelé dvě třetiny domácností s počítačem. Během posledních pěti let podíl domácností připojených k internetu vzrostl o více jak polovinu. V roce 2008 bylo k internetu připojeno 42 % domácností, tj. o milion domácností méně než v roce 2013. I přes výrazný nárůst podílu domácností s připojením k internetu v posledních letech, Česká republika stále zaostává za průměrem EU.
•
Mezi jednotlivými kategoriemi domácností jsou zaznamenávány stále výrazné rozdíly ve využívání počítače a internetu. Výrazně lépe byly například vybaveny domácnosti s dětmi v porovnání s domácnostmi bez dětí. Stejně tak domácnosti s nejvyšším příjmem byly v roce 2013 vybaveny internetem téměř 3,5krát více než domácnosti s příjmem nejnižším.
•
Během posledních let došlo v českých domácnostech k zásadní změně ve způsobu připojení k internetu. Ještě v roce 2006 v našich domácnostech převládalo nízkorychlostní vytáčené připojení přes telefonní linku, používala jej více než třetina domácností s internetem. V roce 2013 se již 96 % domácností s internetem zcela běžně připojovalo vysokorychlostně. Na rozdíl od ostatních zemí EU se však v České republice jednalo nejčastěji o připojení pomocí bezdrátových technologií (WiFi), když se tímto způsobem připojovala polovina českých domácností vybavených internetem.
•
V roce 2012 utratily české domácností za ICT vybavení a služby celkem 86 miliard korun, tj. téměř dvakrát tolik než před deseti lety. Tyto výdaje domácností za ICT se v roce 2012 podílely 4,3 % na jejich celkových výdajích. V čase roste v celkových výdajích domácností za ICT význam poplatků za používání telefonu a připojení k internetu (ICT/telekomunikační služby). Pokud se podíváme na průměrné roční výdaje na jednoho člena domácnosti, zjistíme, že ještě v roce 2000 činily tyto průměrné výdaje na ICT služby 53 % celkových výdajů do ICT, kdežto v roce 2012 se jednalo již o 76 %.
•
Zatímco ještě v roce 2003 tvořily účty za provoz pevné telefonní linky téměř polovinu (49 %) výdajů domácností za telekomunikační služby tak v roce 2012 to nebyla již ani desetina (7 %), zbytek tvořily
z 66 % výdaje na provoz mobilních telefonů a z 27 % na provoz internetu. Po výrazném nárůstu výdajů českých domácností za telekomunikační služby, především na začátku století, které souviselo s rychlým rozšířením používání mobilních telefonů, dochází od roku 2006 ke stagnaci a v posledních třech letech dokonce k mírnému poklesu podílu telekomunikačních služeb jak na celkových, tak spotřebních výdajích domácností. •
Přestože domácnosti s nejnižšími příjmy utratily v roce 2012 v průměru na jednoho člena domácnosti o 6 tisíc korun méně za ICT vybavení a služby než domácnosti s příjmem nejvyšším, zaujímají tyto výdaje na jejich celkových spotřebních výdajích vyšší podíl (6 % versus 5 %).
Jednotlivci a informační technologie •
V roce 2013 nepoužívaly v České republice mobilní telefon pouze 4 % osob starších šestnácti let. Nikoho nepřekvapí, že mobilní telefon je dlouhodobě nejčastěji používán v mladých věkových skupinách 16–24 let a 25–34 let, ve kterých jej používá téměř 100 % jednotlivců již několik posledních let. Naopak nejméně uživatelů mobilních telefonů je u nejstarších osob - seniorů nad 75 let. Nicméně právě u této věkové skupiny došlo v posledních letech k největšímu nárůstu počtu jeho uživatelů. Například zatímco v roce 2007 nedosahoval podíl uživatelů mobilního telefonu v nejstarší věkové skupině ani 30 %, tak o šest let později používalo mobilní telefon již sedm z deseti osob starších 75 let.
•
V roce 2013 používalo osobní počítač 6 milionů jednotlivců, tj. 70 % populace starší 16 let. Za posledních 6 let počet uživatelů osobního počítače vzrostl o 1,5 milionu. V roce 2013, bylo v populaci osob starších 16 let poprvé více uživatelů internetu než počítače, v absolutních hodnotách se jednalo o rozdíl bezmála 20 tisíc osob. Tento fakt je způsoben rozmachem chytrých telefonů, které jsou stále častěji využívány právě i k připojování k internetu. Internet tedy v roce 2013 používalo také sedm z deseti jednotlivců starších 16 let.
•
K hlavnímu rozmachu v používání internetu však u nás došlo především v letech 2000 až 2012. Na počátku nového tisíciletí měla přístup k internetu jen relativně omezená skupina lidí. Nejčastěji šlo o studenty vysokých škol, IT odborníky, ale také o vybrané zaměstnance podniků s připojením k internetu. V roce 2003, tj. před deseti lety, používala internet pouze o něco více než čtvrtina, tj. přibližně 2,5 milionu jednotlivců. Nejrychleji přibývají uživatelé internetu v těch skupinách populace, které informační technologie používaly nejméně.
•
Obecně stále platí, že internet používají častěji muži než ženy, mladší než starší, či jednotlivci s vyšším než nižším vzděláním. Například internet ve druhém čtvrtletí 2013 používalo 73 % mužů, ale jen 68 % žen. Tento rozdíl je způsoben především starší generací, kdy například podíl mužů starších 65 let používajících internet je více jak 2krát vyšší než podíl žen užívajících internet v této věkové kategorii. Asi nebude pro nikoho žádným velkým překvapením, že internet je stále především doménou mladší a v posledních letech i střední generace. V roce 2013 jej například ve věku 24–44 let používalo více než 90 % těchto jednotlivců. S tím jak vzrůstá počet osob používajících internet, se však tyto rozdíly postupně zmenšují.
•
V mezinárodním srovnání je na tom Česká republika z hlediska podílu uživatelů internetu v dospělé populaci mnohem lépe než z hlediska podílu domácností s připojením k internetu. V roce 2013 jsme se v tomto ukazateli dokonce téměř dotáhly na průměr EU28. Jsou to především skandinávské státy, Nizozemsko a Lucembursko, kde internet používá již více než devět z deseti lidí. Rozdíly oproti státům severní a západní Evropy jsou v ČR především u starších ročníků a osob s nižším vzděláním. U některých skupin populace nemůžeme o zaostávání ve využívání internetu naopak mluvit vůbec, například studenti a jednotlivci s VŠ vzděláním se ve využívání internetu zcela vyrovnají stejným skupinám populace v západní a severní Evropě.
•
I když, jak bylo uvedeno výše, nejpoužívanější informační a komunikační technologií je u nás stále mobilní telefon, lze předpokládat, že se internet, i právě ve spojení s mobilním telefonem (internet
v mobilu), brzy stane všeobecně rozšířenou technologií, používanou napříč všemi věkovými a vzdělanostními kategoriemi. V roce 2013 totiž používala k připojení k internetu mobilní telefon či obdobná přenosná zařízení pětina dospělé populace a v nejmladší věkové kategorii to byla polovina. •
Internet nejčastěji používáme ke komunikaci a vyhledávání různých informací. Pro uživatele internetu se dnes stalo samozřejmostí nejen používání elektronické pošty, ale čím dál více lidí využívá internet i k telefonování. Mezi další časté činnosti prováděné jednotlivci na internetu patří i čtení online zpráv, novin a časopisů, které v roce 2013 provádělo 60 % dospělé populace (85 % z uživatelů internetu).
•
Obrovský rozmach v posledních letech zaznamenalo užívání sociálních sítí. Ve 2. čtvrtletí roku 2013 je u nás využívalo již téměř 3 miliony jednotlivců starších 16 let oproti necelým milionem před čtyřmi roky. Zatímco využívání e-mailu je napříč všemi věkovými skupinami vyrovnané, využití sociálních sítí jednoznačně převládá u mladších věkových skupin a mezi studenty.
•
Pokud se zaměříme na využití internetu k vybraným činnostem zábavy, zjišťujeme, že čím dál častěji si jednotlivci na internetu přehrávají filmy a především krátká videa. Mezi další často zmiňované činnosti z oblasti zábavy prováděné prostřednictvím internetu patří poslouchání rádia nebo sledování televize, a to především u nejmladší generace. V roce 2013 například pětina jednotlivců starších 16 let sledovala televizi na internetu a v případě mužů ve věku 16-24 let jich byla dokonce více než polovina.
•
Z dalších činností provozovaných na internetu rozhodně stojí za zmínku používání internetového bankovnictví. Ve 2. čtvrtletí roku 2013 jej používalo 3,4 mil jednotlivců (39 % jednotlivců; 56 % uživatelů internetu). V roce 2013 také 34 % osob starších 16 let nakoupilo nějaký produkt (zboží či službu) přes internet, v roce 2005 tak učinilo pouhých 5 %.
Podniky a informační technologie •
Připojení k internetu je v českých podnicích, na rozdíl třeba od domácností, již od začátku století naprostou samozřejmostí. Od roku 2003 má internet dokonce 90 a více procent podniků. K významnému posunu však došlo v případě technologií používaných pro připojení k internetu. Zatímco v roce 2002 se ještě více než polovina podniků u nás připojovala prostřednictvím klasické vytáčené linky a DSL technologie byly v České republice na úplném začátku, v lednu 2013 již DSL linku pro připojení k internetu používalo 69 % podniků a klasická vytáčená linka upadala v zapomnění.
•
S rozšiřováním nových technologií se tak zvyšuje rychlost připojení. Před deseti lety uvádělo 87 % podniků v České republice rychlost připojení k internetu nižší než 2 Mb/s a v roce 2013 mělo 90 % podniků naopak rychlost vyšší. Ve velkých podnicích působících například v peněžnictví a pojišťovnictví nebo v telekomunikačních činnostech více jak 40 % podniků uvádí rychlost svého internetového připojení vyšší než 100 Mb/s.
•
V lednu 2013 disponovalo v České republice webovými stránkami osm podniků z deseti, což je osmá nejvyšší hodnota v rámci zemí EU. Oproti roku 2000, kdy mělo webovou stránku 40 % podniků, se tak jejich podíl zdvojnásobil. Zároveň se výrazně změnil vzhled a obsah webových stránek. Třetina podniků má dnes svou webovou stránku i v jiném než českém jazyce.
•
V roce 2013 zveřejňovala téměř polovina podniků na svých webových stránkách katalogy a ceníky produktů či služeb a třetina firem v České republice umožňovala prostřednictvím svých stránek online objednávku či rezervaci. Stejně jako u jazykové podoby tak i v případě těchto služeb pro zákazníky platí, že existují poměrně výrazné rozdíly mezi sledovanými podniky. Například online objednávku umožňovala již polovina podniků z oblasti cestovního ruchu.
•
V posledních letech významně roste hodnota elektronických nákupů realizovaných pomocí objednávek zadaných přes počítačové sítě. Zatímco v roce 2002 tvořily elektronické nákupy podniků v České republice pouhá 4 % z objemu jejich celkových nákupů, tak v roce 2012 představovaly téměř
třetinu (30 %). Nejčastěji byly elektronické nákupy uskutečňovány prostřednictvím webových stránek. V roce 2012 takto nakupovalo 46 % firem, hodnota elektronických nákupů uskutečněných přes webové stránky však dosahovala necelých 9 % celkové hodnoty nákupů. Elektronickou výměnu dat přes internet či jiné sítě využívala k nákupu více jak pětina podniků a na celkových nákupech zaujímal tento způsob 22 %. •
Procento podniků elektronicky prodávajících je již tradičně nižší než procento podniků elektronicky nakupujících. V roce 2012 prodávalo elektronickou cestou své zboží nebo služby 27 % podniků (nakupovalo 49 %), tržby z těchto prodejů tvořily téměř čtvrtinu z celkových tržeb sledovaných podniků. Jde o jednu z největších hodnot v rámci zemí EU. Přes webové stránky prodávala pětina a pomocí elektronické výměny dat cca 15 % podniků. Hodnota tržeb z takto uskutečněných prodejů však tvořila pouze 5 % celkových tržeb z prodejů přes webové stránky a 20 % celkových tržeb z prodejů pomocí elektronické výměny dat. Prodej prostřednictvím webových stránek se používá především ve vztahu ke koncovým zákazníkům. Naopak elektronická výměna dat je typická pro obchodování mezi firmami navzájem.
•
Podíl zaměstnanců používajících v podnicích České republiky počítač se v posledních letech příliš nemění a pohybuje se okolo hodnoty 40 %, v lednu 2013 se jednalo konkrétně o 44 %. Osobní počítač s přístupem na internet pak používalo 37 % zaměstnanců podniků a i zde je v posledních letech zaznamenávána obdobná hodnota. Jde v obou případech o výrazně nižší hodnoty než ve většině zemí EU. Tato skutečnost je z velké části způsobena strukturou české ekonomiky s jedním z nejvyšších podílů zpracovatelského průmyslu na celkové zaměstnanosti v EU28.
•
Kromě klasického stolního počítače čím dál více podniků poskytuje svým zaměstnancům pro pracovní účely i různá přenosná zařízení. Přenosný počítač či smartphone v lednu 2013 využívalo cca 13 % zaměstnanců v podnicích.
•
K aktivnímu používání sociálních médií se v lednu 2013 hlásilo téměř 17 % podniků s více než 10 zaměstnanci. Stejně jako v případě mnoha dalších ukazatelů, dominují, i v případě sociálních médií, podniky z největší velikostní kategorie, kde je využívalo 27 % podniků. Mezi malými podniky pak sociální média aktivně používalo 15 % z nich.
•
Nejvíce využívaným typem sociálních médií byly v lednu 2013 mezi podniky sociální sítě, na kterých mělo vlastní účet založený 15 % podniků. Již podstatně méně podniků bylo zapojeno do firemních blogů (3,5 %) a na webech sdílejících multimediální obsah (5,6 %). Sociální média lze použít k umístění placené reklamy, tak činí 8 % podniků.
Veřejná správa a informační technologie •
Stejně jako u podniků je i v případě organizací veřejné správy již dlouhodobě k internetu připojena většina z nich. Během posledních let se mění způsob a rychlost používaného internetového připojení. Zatímco v roce 2005 bylo vysokorychlostně připojeno 86 % organizačních složek státu a pouze 41 % obecních úřadů, v roce 2011 se jednalo již o 98 % organizačních složek státu a 88 % obecních úřadů.
•
Dalo by se říci, že jako prostředník mezi občanem/podnikem a organizacemi veřejné správy slouží webové stránky, na kterých by měly být zveřejňovány důležité informace a poskytovány služby tak, aby byla potřeba návštěvy občana přímo na úřadě co nejvíce eliminována. Webové stránky jsou v dnešní době pro orgány veřejné správy naprostou samozřejmostí, což dokazují i výsledky šetření. Na konci roku 2011 mělo vlastní webové stránky 95 % organizačních složek státu, 100 % krajů a 98 % všech obcí.
•
V případě webových stránek záleží také na tom, jak jsou pro komunikaci s občany využívány a jaké služby a informace na nich orgány veřejné správy nabízejí. Naprostá většina organizací veřejné správy (přes 90 %) má na svých stránkách informace k životním situacím. Již méně častou službou je poskytování administrativních formulářů ke stažení a službou nabízenou jen v omezené míře je pak
možnost úplného elektronického podání. Například v roce 2011 administrativní formulář ke stažení nabízela polovina obecních úřadů, ale jeho on-line vyplnění umožňovalo již pouhých 14 % úřadů. •
Mezi jednotlivci bylo těch, kteří v roce 2013 využili internet ve vztahu k veřejné správě 28 %, přičemž 12 % jednotlivců s veřejnou správou elektronicky komunikovalo, čtvrtina vyhledávala informace, 12 % stahovalo formulář z webových stránek veřejné správy, ale pouze 7 % jednotlivců formulář na stránkách on-line vyplnilo. Česká republika se řadí ve využívání internetu ve vztahu k veřejné správě v rámci zemí EU na jedno z posledních míst.
•
V průběhu roku 2012 použilo alespoň jednou internet ve vztahu k veřejné správě v České republice bezmála 95 % podniků. Nejčastější činností, kterou podniky v této oblasti provozovaly, byla komunikace, získávání informací a také získávání formulářů. S veřejnou správou komunikovalo prostřednictvím internetu 91 %, informace z webových stránek veřejné správy získávalo 92 % a formuláře si stahovalo 90 % podniků. U podniků je, oproti jednotlivcům, poměrně běžné využívání i ostatních služeb nabízených veřejnou správou na internetu. On-line vyplnilo a odeslalo formulář veřejné správě 80 % podniků. Před třemi lety tuto možnost pouze 36 % podniků.
•
Úplné elektronické podání využilo v roce 2012 v České republice téměř 66 % podniků, ovšem v případě velkých podniků to bylo 91 %. V rámci úplného elektronického podání jsou podniky dotazovány, k jakým konkrétním podáním internet využívají. V roce 2012 jej využívalo 21 % podniků k úplnému elektronickému podání přiznání k dani z příjmu právnických osob, 45 % k přiznání k dani z přidané hodnoty, 32 % pro některé ze služeb České správy sociálního zabezpečení, 13 % podniků si prostřednictvím internetu kompletně vyřídilo celní řízení a 29 % službu zdravotních pojišťoven.
Zdravotnická zařízení a informační technologie •
V roce 2012 bylo v České republice vybaveno osobním počítačem 91 % samostatných ordinací lékaře, k internetu jich bylo připojeno 82 % a webové stránky mělo 27 % těchto ordinací. Před šesti lety mělo v ordinaci připojení k internetu jen šest z deseti lékařů.
•
Podíl zdravotnických zařízení s vlastními webovými stránkami vyznívá ve srovnání s jinými subjekty (podniky či úřady) podstatně hůře, neboť v roce 2012 vlastnilo webové stránky již zmiňovaných 27 % samostatných ordinací lékaře. V průběhu posledních 6 let se však jejich počet s webovými stránkami téměř ztrojnásobil. V roce 2006 tak například měla vlastní webové stránky pouze každá desátá ordinace samostatného lékaře. V rámci jednotlivých typů ordinací najdeme výrazné rozdíly tohoto ukazatele, např. v roce 2012 webové stránky mělo již 40 % ordinací dětského lékaře, ale pouze pětina ordinací praktického lékaře pro dospělé či 15 % zubních lékařů.
•
Zatímco v roce 2006 se mohli pacienti objednat pomocí on-line formuláře do necelých 3 % ordinací, v roce 2012 již tuto možnost nabízelo téměř 9 % samostatných ordinací lékaře. Stejně tak podíl on-line konzultací týkajících se zdraví vzrostl z 3,5 % v roce 2006, na 10 % ordinací v roce 2012.
•
V roce 2013 využilo internet pro vyhledávání informací o zdraví 39 % jednotlivců starších 16 let, tj. přibližně každý druhý uživatel internetu. Před šesti lety, tj. v roce 2007, to byl pouze každý desátý dospělý občan České republiky a přibližně každý pátý uživatel internetu. Tento druh informací vyhledávají až 2 krát více ženy než muži. Navíc vyhledávání informací o zdraví je spíše dominantou starší a střední generace.
