5 2014 Informační příloha MO ČR a AČR 5 20 2014 014 14
Připraveno redakcí
Nové padáky v akci
118 Exkluzivní informace o zavádění nového padákového kompletu OVP-12SL do výsadkových jednotek Armády České republiky
Nové padáky V AKCI Každému zavedení nové součásti do výzbroje Armády České republiky je třeba věnovat pozornost. A report se tentokrát zaměřil na padákový komplet – osobní výsadkový padák OVP-12SL, který v listopadu 2012 schválil do užívání u organizačních celků Ministerstva obrany náčelník Generálního štábu Armády ČR generálporučík Petr Pavel. Závažných důvodů, proč zavést do výzbroje Armády ČR nový osobní výsadkový padák, bylo několik. Uvést lze rozhodující skutečnost, sice že doposud užívaným OVP-80 končila jejich technická životnost. Počty „osmdesátek“ se rychle snižovaly, a to až do stavu, který již nezabezpečoval plnohodnotný výcvik profesionálů. Tudíž bylo třeba nejen alokovat potřebné finanční prostředky, ale rovněž specifikovat určení, včetně takticko-technických dat, nového OVP. Zainteresované resortní složky vytyčily potencionálnímu výrobci, respektive dodavateli požadavek, že padákový komplet bude sloužit k provádění bojových skupinových a cvičných seskoků výsadkářů, skupin i hromadných výsadků z malých výšek z dopravních výsadkových letounů a vrtulníků používaných v české armádě a v NATO. Pro úplnost je třeba říct, že padákový komplet tvoří hlavní padák (OVP – osobní výsadkový padák) a záložní padák (ZVP – záložní výsadkový padák). Klíčovým požadavkem bylo nucené otevření padáku výtažným lanem. Samozřejmě, že specifikovány byly i další funkční parametry a provozní podmínky.
Například se jednalo o maximální provozní hmotnost výsadkáře s výstrojí a výzbrojí a s padáky OVP a ZVP (160 kg), o výšku použití při seskoku z letadla s nuceným otevřením a vysazovací rychlostí do 250 km/hod (od 150 m/T), řiditelnost (dva řídící prvky), přistání (proti větru i po větru), hmotnost kompletu pro seskok (maximálně 17 kg) nebo sílu přízemního větru (0 až 8 m/s). Neméně zajímavými údaji jsou teploty okolního prostředí, při nichž je zaručena funkčnost hlavního padáku (od -40 do +93,3 stupňů Celsia), jakož i životnost padáku v počtu seskoků (270) nebo v letech (maximálně 15,5 let). Zavedení vojenského materiálu do užívání u organizačních celků resortu Ministerstva obrany nebývá procházkou růžovou zahradou. V případě padákového kompletu OVP-12SL ještě do striktně nařízených zákonných postupů zasáhly „jisté“ indicie. Ty měly za následek určité prodlení zaváděcího procesu. Konkrétně, vyšlo to bezmála na tři roky. Pitvat příčiny by bylo neprofesionální. Koneckonců důležitý je přece výsledek.
Přesto není nezajímavé letmé nahlédnutí do výsledků zkoušek. Předepsané zkoušky zpočátku provedla akreditovaná padáková zkušebna státního podniku LOM Praha. Jejich výsledky byly potvrzeny odborem vojenského letectví MO. Následovaly vojskové zkoušky. Při nich zkušební komise zjistila některé nedostatky a zkoušky byly přerušeny. Pokračovalo se doplňkovými vojskovými zkouškami. Ty byly ve všech bodech splněny. Na základě dosažených výsledků komise konstatovala,
5 2014
že zkoušené komplety OVP-12SL splňují všechny hodnocené parametry a doporučila zavedení padákového kompletu do užívání u organizačních celků MO. Další souhlasná stanoviska k tomu přidaly Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti, sekce logistiky MO, odbor vojenského letectví MO, Národní úřad pro vyzbrojování MO, sekce rozvoje druhů sil – operační sekce MO a nakonec náčelník Generálního štábu Armády České republiky.
Pro úplnost, dodavatelem (výrobcem) padákového kompletu OVP-12SL pro Armádu ČR se stala akciová společnost MarS Jevíčko.
Skákání takzvaně nalehko Nejvyšší čas na vizitku padákového kompletu. Osobní výsadkový padák je určen k provádění jednotlivých, skupinových i hromadných bojových a cvičných seskoků i z výšky 300 metrů, ve dne i v noci, z letounů
i vrtulníků. K padáku lze připevnit výstroj a výzbroj výsadkáře, schválené do používání s osobními výsadkovými padáky v AČR tak, aby výstroj a výzbroj nebránily správné funkci padáku. Padák umožňuje bezpečné přistání řádně vycvičenému výsadkáři. Nosný postroj padáku OVP-12SL umožňuje pomocí tříkroužkového odpoutávacího systému oddělit vrchlík od těla výsadkáře, je-li jím vlečen po dopadu na zem. Záložní výsadkový padák ZVP-80.08 se používá jako záložní při předem plánovaných seskocích s padákem OVP-12SL. Používá se v případě selhání a poškození hlavního padáku. Padák ZVP se uvádí v činnost vytažením ručního uvolňovače. „Na základě smlouvy bude dodáno čtyři sta padákových kompletů OVP-12SL. První z nich jsme obdrželi v loňském roce,“ říká podplukovník Petr Štěpán, zástupce vedoucího oddělení záchranné a výsadkové služby a tělesné výchovy odboru rozvoje přípravy vojsk sekce rozvoje a plánování schopností MO a upřesňuje, že tři sta kompletů připadne chrudimským výsadkářům, padesát skupině speciálních sil v Prostějově a padesát jich bude distribuováno do vyškovského výcvikového střediska výsadkářů. „Do současné doby jsme od dodavatele převzali tři sta dvacet padákových kompletů. Zbývajících osmdesát kusů bude dodáno v průběhu letošního roku,“ dodává pplk. P. Štěpán. U leckoho může budit zájem výše uvedené číslo čtyři sta. Komentář podplukovníka
119
120 Štěpána je následující: „Novým padákovým kompletem jsme prioritně vyzbrojili nosné útvary u výsadkového vojska. Se zavedením OVP-12SL počítáme také u průzkumného praporu v Prostějově. Chceme v používání tohoto typu padáku pokračovat i v budoucím období. Tato smlouva však garantuje dodávku čtyř set kusů kompletů. Zda se do armády budou nakupovat další osobní výsadkové padáky, záleží na celé řadě faktorů a rozhodnutí,“ říká zkušený vojenský výsadkář a konstatuje, že počet eventuálních uživatelů v resortu obrany výrazně přesahuje počet dodaných padákových kompletů OVP-12SL. Člověk nemusí být fenomenálním matematikem, aby došel k závěru, že jednu „dvanáctku“ tedy používá vícero výsadkářů. „Za ideální stav považuji mít minimálně tisíc pět set kusů tohoto typu osobního výsadkového padáku,“ argumentuje zástupce vedoucího oddělení záchranné a výsadkové služby a tělesné výchovy. Dobrou zprávou je, že všech tři sta dvacet dodaných padákových kompletů již bylo zaskočeno, srozumitelněji řečeno, byl s nimi proveden seskok. Tou méně vlídnou zprávou je, že se s nimi skáče takzvaně nalehko. V reálu – bez připevněné výstroje a výzbroje výsadkáře! I laik ví, že nadcházejícím
seskokům s výstrojí a výzbrojí musí předcházet předepsaná schvalovací procedura, která vyvrcholí vojskovými zkouškami. Ve finální fázi budou zpracovány metodické postupy a zahájí se praktický výcvik. „Věřím, že se nám ve druhé polovině letošního roku podaří dokončit vojskové zkoušky a v roce 2015 obnovit seskoky s výstrojí a výzbrojí na novém padákovém kompletu OVP-12SL,“ vyslovuje se stručně, ale zcela výstižně o profesní metě podplukovník Petr Štěpán. Není tajemstvím, že jisté okolnosti z nedávných let měly negativní dopad na praktikovaný systém výcviku výsadkářů Armády ČR. Neotesaně řečeno, seskoky bez výstroje a výzbroje de facto negovaly smysluplnost, neřku-li efektivitu, nasazení výsadkáře do bojové akce v zájmovém prostoru. Skákání „nalehko“ trvalo bezmála čtyři roky a z dostupných informací vyplývá, že nepochybně představovalo výrazný profesní handicap. „Samozřejmě, že to nebyl optimální stav. Obnovení seskoků s výstrojí a výzbrojí je konečně posun kupředu. Stojíme však na začátku jistého procesu. Do reálného provozu nelze skočit takříkajíc po hlavě. Tady je prioritní bezpečnost. Kvap není tou klíčovou indicií. Budeme postupovat uvážlivě,“ konstatuje pplk. Štěpán.
„Vpřed!“ Je pár minut před desátou hodinou, když na ploše chrudimského letiště přistává víceúčelový transportní vrtulník Mi-171Š z výzbroje 22. základny vrtulníkového letectva Sedlec, Vícenice u Náměště nad Oslavou. Záhy se k němu vydává patnáctičlenná řada profesionálů Armády České republiky. Už na první pohled je zřejmé, že jsou identicky vybaveni, a to novým padákovým kompletem OVP-12SL. Výše popsané dění se onu březnovou středu několikrát opakuje. To proto, že probíhají cvičné seskoky výsadkářů ze 4. brigády rychlého nasazení a z dalších útvarů AČR. Kontrolní úkony potvrzují, že vše je tak, jak má být. Kapitán „stosedmdesátjedničky“ dostává povolení ke vzletu. Dva výkonné motory TV3-117VM hravě zvedají vrtulník ze země. O pár minut později je již Mi-171Š ve výšce pět set metrů a směřuje k bodu vysazení. Jako první se vyhazuje fléra, aby se zjistil směr větru. Patnáct výsadkářů na palubě stroje se nachází pod pečlivým dohledem výsadkového průvodce neboli vysazovače. První pětice dostává pokyn „Vztyk!“. Vysazovač ukáže rukou na lano a velí: „Zakotvit!“. Záhy ustupuje od dveří a jeho místo zaujímá první výsadkář. Povel k jeho výskoku je nanejvýš srozumitelný – klepnutí na rameno a povel „Vpřed!“. S intervaly v řádu vteřin vyskakují další čtyři profesionálové. Vrtulník opouští prostor chrudimského letiště, aby se okruhem nad něj zase vrátil. Následuje druhý a třetí výsadek. Poté jde stroj na přistání, aby nabral další skupinu. Vše probíhá bez jakéhokoliv zádrhelu. Očividná je i spokojenost přítomných aktérů této výcvikové aktivity.
„V dopolední části cvičení bylo provedeno sto pět seskoků s novým padákovým kompletem OVP-12SL,“ říká zástupce vedoucího oddělení záchranné a výsadkové služby a tělesné výchovy na sekci rozvoje a plánování schopností Ministerstva obrany podplukovník Petr Štěpán a dodává, že dnešní seskoky s „dvanáctkami“ jsou plánovány také na noční hodiny. Jedenáct. To je aktuální počet seskoků plukovníka gšt. Miroslava Hlaváče, velitele 4. brigády rychlého nasazení, s novým padákovým kompletem OVP-12SL. „Přezbrojení na nový padákový komplet bylo nanejvýš potřebné. Dříve používaným OVP-80 končila technická životnost a nebyl jich k dispozici potřebný počet. Zavedení OVP-12SL jednoznačně hodnotím jako pozitivní krok, včetně toho, že má lepší parametry než předcházející padák,“ argumentuje plk. Hlaváč. V této souvislosti velitel „čtyřky“ komentuje fakt, že ze čtyř set padákových kompletů, které budou dodány do Armády ČR, jich tři sta připadlo chrudimským výsadkářům: „Chrudimský 43. výsadkový prapor je v rámci brigády jedinou jednotkou takzvaně ryze výsadkovou, a tudíž to má svoji profesní logiku. Navíc se zde organizuje výsadková příprava 4. brigády rychlého nasazení.“ Počet tři sta padákových kompletů bere plukovník Hlaváč jako realitu. Na jedné straně nepovažuje za optimální stav, když jeden OVP-12SL provozuje nejeden výsadkář, na druhé straně si uvědomuje ekonomickou situaci, respektive možnosti resortu obrany v zavádění nových součástí do výzbroje AČR. „Zcela zodpovědně říkám, že stávající počet nových padákových kompletů OVP-12SL postačuje k tomu, abychom plnohodnotně zabezpečili výcvik u brigády. Výsadkáři si udržují profesní schopnosti, a to je podstatné. Dalším krokem, který chceme realizovat ve druhé polovině letošního roku, budou seskoky s výstrojí a výzbrojí. Skákání takzvaně nalehko pro nás bylo určitým limitem, ale dnes už vidíme pomyslné světlo na konci tunelu,“ konstatuje plukovník Miroslav Hlaváč a krátce po seskoku říká na adresu OVP-12SL následující slova: „Mně osobně se na tomto typu padáku skáče dobře. Jsem s ním spokojený. Je to progres ve výsadkové přípravě.“ V obdobném duchu hovoří i velitel chrudimského 43. výsadkového praporu podplukovník Róbert Dziak: „Přezbrojení na OVP-12SL pro nás de facto znamenalo, že můžeme pokračovat ve výcviku. Další dobrou zprávou je, že tento typ padáku je vhodný nejen pro typ vojska, který představuje náš výsadkový prapor, ale také pro činnost starších neboli zkušenějších výsadkářů, kterých je u chrudimského praporu většina.“ Také jeho profesní srovnání s dřívějším padákem OVP-80 vyznívá ve prospěch nového padákového kompletu OVP-12SL. „Vyhovuje mi, jsem s ním velice spokojený,“ argumentuje pplk. R. Dziak. Pavel Lang Foto: Jan Kouba
5 2014
121
vyhlašuje
pro zájemce o službu u této elitní jednotky AÛR
Kdy? 12. kvåtna 2014 Kde? Letecká kasárna Proståjov Je urÜeno pro dvå skupiny uchazeÜđ: kategorii A – zájemci o službu u bojových jednotek (7 dnđ) kategorii B – zájemci o službu u ostatních souÜástí skupiny (2 dny) Skládá se ze dvou Üástí: – základního výbåru (pro kategorii A i B) – výbårového týdne (pouze pro kategorii A) Vstupní podmínky: • minimálnå dva roky aktivní služby u útvarđ a zaĄízení AÛR nebo absolvent vojenské vysoké školy (ve zvláštních pĄípadech mđže být odpuštåno) • zdravotní klasiłkace A • Üistý rejstĄík trestđ • úplné stĄedoškolské vzdålání s maturitou (výjimky pouze u zabezpeÜovací jednotky) • pokud možno bezpeÜnostní provårka požadovaná na danou funkci Ubytování je zajištåno v prostoru kasáren bez možnosti opuštåní ubytovacího prostoru. Na první dva dny výbårového Ąízení je nutné si zabezpeÜit stravu. Zájemci o výbårové Ąízení, kontaktujte oddålení personalistiky 601. skupiny speciálních sil nejpozdåji do 5. kvåtna 2014 na tel. (973) 411 595 (411 539), (724 692 676, 725 705 125) nebo na e-mail
[email protected]. Více informací o útvaru a výbårovém Ąízení naleznete na internetových ý stránkách www.601skss.cz.
122 Celková rozloha vojenských újezdů by se měla zmenšit o jednu třetinu, což přinese nejen úspory, ale i jejich efektivnější využití
Menší a efektivnější Armádu České republiky s největší pravděpodobností čeká od počátku příštího roku nejrozsáhlejší úprava vojenských výcvikových prostorů za posledních dvacet let. V současné době projednává Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR zákon o zrušení vojenského újezdu Brdy a změně hranic dalších újezdů. Proto jsme se rozhodli přinést informace nejen o stávajícím stavu vojenských újezdů, ale i o připravovaných změnách.
Nejen vojenský újezd Brdy Právě projednávaný zákon o zrušení vojenského újezdu Brdy a změně hranic dalších újezdů by měl přinést následující změny. Předně se připravuje zrušení vojenského újezdu Brdy. Ten je prioritně určen k výcviku dělostřelectva a s ohledem na parametry ani neumožňuje plnohodnotný výcvik mechanizovaných jednotek. V posledních letech navíc došlo ke snížení intenzity dělostřeleckého
K výrazné redukci vojenských újezdů došlo naposledy počátkem devadesátých let minulého století. Na základě usnesení vlády ČSFR č. 541 ze dne 5. září 1991 byly zrušeny vojenské újezdy Ralsko, Dobrá Voda a Mladá. Tím se jejich počet snížil z původních osmi na současných pět. Jejich rozloha se zmenšila z 1 774,8 km2 na 1 296,6 km2. Vojenské újezdy Ralsko a Mladá ale využívaly převážně sovětské útvary rozmístěné v Československu. Takže naše armáda vlastně zrušila jen jeden vojenský újezd, a to Dobrou Vodu. V roce 1993 měla Armáda České republiky sto patnáct tisíc vojáků. V současnosti jich má jednadvacet tisíc. Na jednoho vojáka tedy připadá přes šest hektarů výcvikového prostoru. To je téměř čtyřikrát více, než bývá obvyklé ve vyspělých západních zemích.
výcviku. Např. v roce 2010 se zde uskutečnily dělostřelecké střelby v délce trvání osmi dnů. Velký podíl na využití tohoto prostoru tvoří výcvik ve střelbě z ručních zbraní, který je možné běžně provádět v jiných vojenských újezdech a částečně i mimo vojenské újezdy. Chybí zde i potřebné ubytovací kapacity. Pro potřeby výcviku 13. dělostřeleckého pluku zůstane zachováno v blízkosti posádky Jince posádkové cvičiště o rozloze pět set šedesát hektarů. Vojenský újezd Boletice bude zmenšen o dvanáct procent, vojenský újezd Březina o pět procent, vojenský újezd Hradiště o patnáct procent a vojenský újezd Libavá dokonce o jednatřicet procent. Z celkové výměry vojenských újezdů – téměř sto třiceti tisíc hektarů – bude takto uvolněno čtyřicet dva tisíc hektarů. Tedy zhruba jedna třetina.
Vojenský újezd Boletice Leží v Jihočeském kraji. Jeho rozloha je dvacet jedna tisíc devět set padesát tři hektarů. Z toho osm tisíc osm set čtyřicet sedm tvoří výcvikové plochy a třináct tisíc sto šest je využíváno k hospodářským účelům. Na území újezdu žije dvě stě sedmdesát osm obyvatel. Výcviková zařízení se nachází v nadmořských výškách sedm set až tisíc metrů. Nejvyšším vrcholem je Lysá (1 228 m). Na území újezdu je celkem patnáct výcvikových ik ý h zařízení. ří í Jedná se o střelnici bojových vozidel Jablonec, střelnici bojových vozidel Podvoří, pěchotní střelnici Podvoří, výcvikový trenažér Jakub, protitankovou střelnici Javoří, pěchotní střelnici Otice, součinnostní střelnici Třebovice, součinnostní střelnici Brzotice, dělostřeleckou a leteckou střelnici Ondřejov, cvičiště řízení bojových vozidel Dolany, řidičské cvičiště Kovářovice, vodní cvičiště Loutka, cvičiště boje o osadu a stanoviště UN Ondřejov, ženijní cvičiště – cvičiště trhání Pražačka a cvičiště minování Sádlno. Kromě toho disponuje újezd dvanácti ubytovacími zařízeními. Jen na Podvoří je možné ve dvou srubových táborech, kasárnách, ubytovně a na statku ubytovat devět set třicet osob. Celkové ubytovací kapacity lze navýšit až na patnáct set osob.
5 2014 Při návrhu změny hranic jednotlivých újezdů byly zohledněny především restituční nároky týkající se pozemků v okrajových částech. Restituční nároky uvnitř vojenských újezdů bude nutné řešit vykoupením, případně směnou za jiné pozemky. Dalším přínosem by mělo být vyčlenění vyhlášených kulturních památek z území vojenských újezdů a jejich převedení na obce, občanská sdružení a další subjekty. „Neméně podstatným důvodem optimalizace je narovnání občanských práv obyvatel vojenských újezdů, kteří při neexistenci obce na území vojenského újezdu nemohou volit ani být voleni do zastupitelstva a nemohou zde vlastnit nemovitý majetek. Cílový stav je stav bez obyvatel na území vojenského újezdu,“ řekl v této souvislosti v Poslanecké sněmovně ministr obrany ČR Martin Stropnický.
Šest nových obcí Jen v uvolněných částech čtyřech vojenských újezdů, které si armáda ponechá, by mělo vzniknout šest nových obcí. Konkrétně se bude jednat o Polnou na Šumavě, Bražec, Doupovské Hradiště, Město Libavá, Kozlov a Luboměř pod Strážnou. V těchto případech se jedná o nápravu křivd z padesátých let minulého století, ke kterým docházelo v souvislosti se zřizováním vojenských újezdů. Dojde totiž k obnovení původních obcí, které byly zrušeny na základě zákona 169/1949 Sb. a staly se součástí vojenských újezdů. Další vyčleňované části vojenských újezdů budou přičleněny k již existujícím obcím. Samostatnou kapitolu v tomto směru představuje vojenský újezd Brdy, ve kterém má trvalý pobyt pouze dvacet šest občanů. Vytvoření nové obce tedy nepřipadá v úvahu. Zde žijící obyvatelé budou přičleněni k pěti sousedním obcím – Jincům, Skořicím, Zaječovu, Podluhám a Obecnici. Újezd bude rozdělen na základě principů, které umožní, aby se situace co nejvíce blížila historickým katastrům obcí před jeho vznikem. Katastrální členění z roku 1949 totiž maximálně
Vojenský újezd Brdy Leží ve Středočeském kraji. Jeho rozloha je dvacet šest tisíc devět hektarů. Z toho je však jen tři tisíce dvě stě sedmnáct využíváno pro výcvik a dvacet dva tisíc sedm set devadesát dva pro hospodářské účely. Na území újezdu žije třicet pět obyvatel. Újezd se nachází v centrální části Brd v nadmořské výšce od čtyři sta čtyřiceti do osmi set metrů. Nejvyšší vrchol je Tok (865 m). Na území újezdu leží celá řada historických, přírodních a technických zajímavostí. K výcviku je využívána dělostřelecká střelnice, pěchotní střelnice Velcí, pistolová střelnice Jince, házeliště ručních granátů a trhací jáma Brda, cvičiště boje o osadu a řidičské cvičiště. Pro ubytování vojáků je k dispozici pouze výcvikové zařízení Valdek s ubytovací kapacitou čtyřicet dva osob. V dalším zdejším objektu je možné ubytovat ještě osmdesát osob, ovšem jen krátkodobě. respektovalo zdejší vodohospodářské poměry, tedy přirozená rozvodí a možnosti obcí ovlivňovat zásobování vodou a protipovodňová opatření.
Dlouhodobě výrazné úspory V současné době se na provoz pěti vojenských újezdů vynakládá ročně zhruba čtyři sta třicet pět miliónů korun. Jedná se o prostředky určené na vojenské újezdy, střediska obsluhy výcvikových zařízení a nemovitou infrastrukturu. Výjimkou v tomto směru je vojenský újezd Březina, na který je vynakládáno ročně pouze třináct miliónů korun. V této částce ale chybí prostředky na provoz, protože ten zajišťuje prapor zabezpečení posádky Velitelství výcviku – Vojenské akademie a není ho možné přesně vyčíslit. Roční náklady na vojenský újezd Brdy, který by měl být zrušen, přestavují částku téměř sedmdesát osm miliónů korun. Ani tyto údaje ale nejsou dostatečně reprezentativní. V důsledku snižování vojenského rozpočtu, především v posledních letech, byl resort nucen omezovat také prostředky vyčleňované na opravy inženýrských sítí, budov, komunikací a bytového fondu ve vojenských újezdech. Výsledkem je jistá skrytá zadluženost na této nemovité infrastruktuře.
123
124 Vojenský újezd Březina Leží v Jihomoravském kraji. Jeho rozloha je patnáct tisíc osm set sedmnáct hektarů. Z toho je dva tisíce devět set devadesát dva hektarů využíváno pro výcvik a dvanáct tisíc osm set dvacet pět pro hospodářské účely. Na území újezdu žijí čtyři obyvatelé. Újezd se nachází v severní části Drahanské vrchoviny. Výcviková zařízení jsou ve výškách od čtyři sta padesáti do pět set padesáti metrů nad mořem. Nejvyšším bodem je bezejmenná kóta óta s nadmořskou výškou šest set čtyřicet pět metrů, nacházející se severovýchodním směrem od osady Drahany. Celkem je zde čtrnáct výcvikových zařízení. Konkrétně se jedná o střelnici bojových vozidel Ferdinandsko, pěchotní střelnici a házeliště ručních granátů Ferdinandsko, střelecko-metodické cvičiště, dělostřeleckou takticko-průpravnou střelnici Kotáry, takticko-průpravné cvičiště s využitím bojové techniky, cvičiště řízení bojových vozidel Vešperk, cvičiště řízení kolových vozidel Česlava, takticko-průpravná cvičiště, cvičiště ostrého trhání a minování Pulkava, Hanácká Louka a Svatá Anna, ženijní metodické cvičiště, vodní cvičiště Myslejovice, univerzální výcvikový trenažér Koloseum, prostor pro taktický výcvik Jeseník, cvičiště zápalných látek a zkušební terénní okruh. Jako jediné ubytovací zařízení s kapacitou dvě stě padesát lůžek zde slouží srubový tábor. Nespornou výhodou tohoto vojenského újezdu je blízká dislokace Velitelství výcviku – Vojenské akademie Vyškov, jež v posádce disponuje dostatečnou ubytovací kapacitou. Tento výcvikový prostor je v rámci AČR, s ohledem na své specifické podmínky a vybudovanou infrastrukturu, přednostně využíván pro základní a zdokonalovací výcvik vojenských profesionálů a k provádění odborných vojenských kurzů. To je také nejdůležitějším argumentem pro jeho zachování. Navrhované změny sice přinesou jednorázové navýšení nákladů spojené se změnou hranic vojenských újezdů a zabezpečením samosprávy nově vzniklých obcí, do budoucna by ale tato opatření měla generovat výrazné snížení výdajů na provoz jednotlivých újezdů. Jenom roční úspory spojené s dřívějším pronájmem restitučních pozemků a zefektivněním výcviku a výkonu státní právy týkající se újezdů by měly být padesát miliónů. Dalších sto patnáct miliónů úspor ročně by resortu mělo přinést převedení majetku státu v hodnotě jedné miliardy na nově vznikající obce, případně na kraje. Na druhé straně této rovnice jsou nové výdaje. Zaměření, vytyčení a stabilizace nových hranic obcí přijdou jednorázově na pětadvacet miliónů korun. Tyto náklady
budou hrazeny ze zákona Ministerstvem zemědělství ČR. Finanční náklady na zabezpečení fungování nových obcí a výkon státní správy jsou odhadovány na jedenáct miliónů ročně.
Očistu zajistí armáda Na nové obce, případně na ty stávající, k nimž budou části újezdu přičleněny, je nutné převést i určitý majetek. Bude se jednat například o budovu vhodnou pro sídlo úřadu, případně jeho hospodářskou část, dále nezbytné kancelářské vybavení a nábytek. Dále by obce měly do svého majetku získat inženýrské sítě, vodní zdroje a studny, vodovody, kanalizace, čističky odpadních vod, veřejná osvětlení, autobusové zastávky, bytový fond, pozemky související s objekty bydlení a pozemky v intravilánech obcí.
Jedině tak budou moci uspokojovat potřeby svých obyvatel související s bydlením, ochranou a rozvojem zdraví, dopravou, výchovou a vzděláváním, ochranou veřejného pořádku, celkovým kulturním rozvojem a potřebnými informacemi. Nezbytné bude rovněž zajistit očistu vyčleňovaných území. U většiny již dříve zpřístupněných okrajových částí vojenských újezdů byl pyrotechnický průzkum proveden už v minulosti. Na ostatních vyčleňovaných pozemcích, kde v minulosti probíhala vojenská činnost, bude očista zajištěna silami AČR, a to do konce letošního roku. K zajištění očisty sedmnácti tisíc hektarů pozemků ve vojenském újezdu Brdy byl Generálním štábem AČR zpracován plán očisty území. Předpokládá se kombinace hloubkového pyrotechnického průzkumu (výcvikové a cílové plochy v okrajových částech) a povrchového
5 2014
Vojenský újezd Hradiště Leží v Karlovarském kraji. Jeho rozloha je třicet tři tisíc sto šedesát jedna hektarů. Z toho sedmnáct tisíc patnáct hektarů se využívá k výcviku a šestnáct tisíc sto čtyřicet šest pro hospodářské účely. Na území újezdu žije pět set devadesát tři obyvatel. Výcviková zařízení se nacházejí od čtyř do osmi set metrů nad mořem. Nejvyšším vrcholem je Hradiště (934 m). Území újezdu bylo za první republiky osídleno prakticky výhradně Němci, kteří byli po roce 1945 odsunuti. Centrem této oblasti bylo okresní město Doupov, které již neexistuje. Podle něho stále přežívá neoficiální označení tohoto prostoru. Celkem se zde nachází sedm výcvikových zařízení. Konkrétně se jedná o součinnostní střelnici Žďár, pěchotní střelnici Plešivec, střelnici bojových vozidel Mětikalov, protiletadlovou střelnici a střelnici bojových vozidel Březina, cvičiště řízení bojových vozidel Tureč a ženijní cvičiště Brodce. K dispozici jsou zde čtyři ubytovací zařízení s celkovou kapacitou pět set čtyřicet lůžek. Kromě toho je zde ještě polní tábořiště Hlavákov a Sedlec, které slouží k rozvinutí polního tábora s kapacitou až dva tisíce osob. Výcvikový prostor využívá především 4. brigáda rychlého nasazení, jejíž žatecká posádka se nachází poblíž.
sběru munice na ostatním území. V roce 2012 byla zahájena očista prostoru, kterou v současné době provádí dva prvky zřízené 15. ženijním plukem – skupina specialistů zajišťujících hloubkový pyrotechnický průzkum cílových a dopadových ploch střelnic Kolvín a Bahna a odřad pyrotechnické očisty.
Ten plní úkoly očisty na ostatním území vojenského újezdu Brdy. Oba prvky budou mít až devadesát tři osob. V roce 2014 je plánováno vyčistit tři tisíce sto sedmdesát pět hektarů. Úkoly stanovené v návrhu zákona, tedy provést očistu prostoru nejpozději do dvou let
od zrušení újezdu (do konce roku 2017), budou splněny.
Vladimír Marek Foto: autor a archiv redakce
Vojenský újezd Libavá Leží v Olomouckém kraji. Celková jeho rozloha je třicet dva tisíc sedm set dvacet čtyři hektarů. Z toho deset tisíc sedm set sedmdesát hektarů je využíváno k výcviku a dvacet jedna tisíc devět set padesát čtyři pro hospodářské účely. Žije zde tisíc sto osm obyvatel. Výcviková zařízení se nachází ve výškách pět set až šest set padesát metrů nad mořem. mořem Nejvyšším vrcholem je Chlum (706 m). V tomto vojenském újezdu bylo uplatněno nejvíce restitučních nároků. V největším sídelním útvaru a zároveň správním středisku újezdu Městě Libavá je nejen prodejna potravin a restaurace, ale i poštovní úřad, základní škola, posádková ošetřovna a posádkový dům armády. Nachází se zde třináct výcvikových zařízení. Konkrétně se jedná o pěchotní střelnice Loučka, Smilov a Daskabát, střelnici bojových vozidel Přáslavice, součinnostní střelnici Velká Střelná, střelnici bojových vozidel Smilov a bojovou dráhu Smilov, pokusnou dělostřeleckou (balistickou) střelnici Smilov, cvičiště řízení bojových vozidel a řidičské cvičiště Anenský vrch, vodní cvičiště Čermná, vodní a ženijní cvičiště Barnov, cvičiště ostrého trhání, které tvoří trhací jámy Anenský vrch, Čepka, Čermná a U panenky Marie, taktické cvičiště Slepičí vrch, cvičiště boje o osadu Stará Voda, dělostřelecké cvičiště Čihadlo, Barnovský vrch a Olověný vrch. K dispozici je zde i vrtulníkové letiště Bores, vojenské vlečky Velká Bystřice a Domašov nad Bystřicí a školící a výcvikové zařízení Jívová a Hadinka. Vojáci mohou využívat sedm ubytovacích zařízení s celkovou kapacitou téměř devíti set lůžek. Výcvikový prostor využívá přednostně 7. mechanizovaná brigáda, jejíž jednotky jsou dislokovány přímo ve vojenském újezdu a v jeho blízkosti.
Budišov nad Budišovkou
Vítkov MČsto Libavá Heroltovice
Domašov n.B. Doma
Vojenský újezd LIBAVÁ Jívová
LubomČĜ p. Strážnou
Hluboþky
Kozlov a Slavkov
Mrsklesy
Připravila redakce časopisu A report – měsíčníku Ministerstva obrany ČR Adresa: Rooseveltova 23, 160 01 Praha 6 Kontakt: Jan Procházka (šéfredaktor) 973 215 553, 724 033 407, e-mail:
[email protected], www.army.cz Grafická úprava a zlom přílohy atm+: Andrea Bělohlávková (A report) 973 215 786 Titulní foto: Jan Kouba
125
