Systematické pořádání
Informační fondy II
Klasifikace věd X Selekční jazyk
Systematické selekční jazyky - přehled
2
1
Systematické selekční jazyky
3
Systematické selekční jazyky
Systematické pořádání - ve starověku
Systematické katalogy - ve starověku
Stavění dokumentů podle oborů - aplikace klasifikace věd
Spíše místní seznamy
4
1
Systematické selekční jazyky
Systematické selekční jazyky Středověk: klášterní knihovny univerzitní knihovny
Knihovna v Nippuru Knihovna krále Ašurbanipala v Ninive Čínská knihovna dynastie Han Řecká knihovna v Alexandrii
5
Stavění fondu + katalogy Aplikace klasifikace věd 6
Systematické selekční jazyky
Systematické selekční jazyky Konrad Gesner: Bibliotheca universalis Jacques-Charles Brunet: Příručka knihkupce a sběratele knih Josef Jungmann: Historie literatury české
Novověk: katalogy univerzálních vědeckých knihoven bibliografické soupisy
- aplikace klasifikace věd 7
8
2
Systematické selekční jazyky
Systematické selekční jazyky
19. stol. - přechod od klasifikace věd k samostatně vytvořeným selekčním jazykům
-
-
-
9
vznik celosvětově užívaných jazyků 2. pol. 19. stol. rozšíření - 1. pol. 20 stol. po 2. světové válce kritika a vytlačování předmětovými selekčními jazyky 70. léta 20. stol. vznik nových jazyků
10
Systematické selekční jazyky
Systematické selekční jazyky Druhy notací:
Systematické selekční jazyky používají umělý jazyk. Systém znaků umělého jazyka se nazývá notace.
numerická - použití číslic, nejčastěji arabských (1,2,3,4,5 ...) alfabetická - použití písmen, nejčastěji anglické abecedy (A,B,C,D,E ...) alfanumerická - použití kombinace číslic a písmen (B 60B 15/26)
11
12
3
Systematické selekční jazyky
Systematické selekční jazyky Melvil Dewey (1851-1931)
William Torey Harris Charles Ammi Cutter Otto Hartwig
13
14
Dewey decimal clasification
Dewey decimal clasification
1. vyd. - 1876 - 42 s. 2. vyd. - 1885 - 314 s. 5. vyd. - 1899 - 511 s. 14. vyd. - 1942 - 1927 s. 18. vyd. - 1972 - 2700 s. 15
16
- v současnosti: 23. vyd. - přeloženo do více než 30 jazyků - užívá se v 135 zemích - asi 250.000 knihoven - autorská práva od r. 1988 vlastní OCLC (Online Computer Library Center) - vydání tištěné (4 svazky) i elektronické (aktualizované)
4
Dewey decimal clasification
Dewey decimal clasification
číselná notace - arabské číslice hierarchie desetinný princip expanzivnost, enumerativnost
17
Hlavní třídy: 000 generalities 100 philosophy 200 religion 300 social sciences 400 philology 18
Dewey decimal clasification
19
500 natural sciences 600 applied sciences 700 arts 800 literature and rhetoric 900 geography and history
Jemnější klasifikace předmětů podle jazykových, etnických a zeměpisných hledisek Předmětový rejstřík (relativní index): abecedně uspořádaný soupis pojmů v přirozeném jazyce (anglicky) O předmětu může být pojednáno z různých hledisek, proto u jednoho pojmu může být více znaků umělého jazyka
Dewey decimal clasification zdroje: OCLC's Dewey Decimal website: http://www.oclc.org/dewey PRESCOTT, Sarah. Melvil Dewey, the father of modern librarianship [online]. Dostupné z: http://www.napavalley.edu/Library/Documents/M elvil%20Dewey.pdf 20
5
Dewey decimal clasification
UDC
zdroje: Full text of A Classification and subject index for cataloguing and arranging the books and pamphlets of a library http://www.gutenberg.org/ebooks/12513
21
Get to know the Dewey Decimal Classification system http://www.oclc.org/dewey/resources/tutorial/adult s_tutorial_0606.ppt
Universal decimal clasification = Mezinárodní desetinné třídění (MDT)
22
UDC
UDC
Henri La Fontaine 1854-1943
1895 - Mezinárodní bibliografická konference v Bruselu - rozhodnutí o založení Mezinárodního bibliografického ústavu (Institut internationale de bibliographie) 23
24
http://nobelprize.org/peace/ laureates/1913/fontainebio.html
6
UDC
UDC Paul Otlet 1869-1914
25
http://www.boxesandarrows.com/view/forgo tten_forefather_paul_otlet
Pro účely celosvětové bibliografie převzato Deweyho desetinné třídění
26
UDC
UDC
1905 - je považován za rok skutečného vzniku MDT 1. úplné vydání - Manuel de répertoire bibliographique universelle
27
1. vyd. 1895, další 1897 ve francouzštině a němčině, jen nepatrné změny oproti DDC 1899 - přidává se systém pomocných znaků, podrobné rozpracování jednotlivých tříd
2. vydání - 1927-1933 - Classification décimal universelle změna v notaci: odstraněna trojmístnost nepíší se nuly po jednomístné nebo dvoumístné číslovce
28
7
UDC
UDC
Frits Donker Duyvis - 1894-1961
1931 - změna instituce zanikl Mezinárodní bibliografický ústav, činnost přešla do Mezinárodního ústavu pro dokumentaci (Institut international de documentation) - sídlo v Haagu
od r. 1926 generální tajemník Mezinárodního bibliografického ústavu podílel se na 2. vydání MDT 29
30
UDC
UDC
1937 - změna názvu Mezinárodní federace pro dokumentaci (Federation international de documentation - FID)
1992 - Konsorcium pro MDT (UDC Consortium) - zakládající členové: FID, anglický, holandský, francouzský, japonský a španělský vydavatel MDT
FID - federace národních členů - za Česko: ÚVTEI, Národní knihovna ČR 31
32
8
Použití v českých zemích
Použití v českých zemích
1895 - F. X. Prusík referoval o snahách Mezinárodního bibliografického ústavu, jeho syn pokračoval, vydal české vydání tabulek MDT
33
20. léta 20. stol. - rozšíření MDT do českých knihoven
po 2. světové válce - zkrácené vydání MDT v češtině 60. léta 20. stol. - Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací výtahy z MDT úplné vydání MDT - většina hlavních tříd 34
Použití v českých zemích
Použití v českých zemích
L. N. Tropovskij (1885-1944) - "socialistická" úprava MDT - týká se tříd 1,2,3
35
Ladislav Kofnovec (*1924)
36
9
Použití v českých zemích
UDC
90. léta 20. stol. - zánik ÚVTEI od r. 1993 zastupuje Česko v Konsorciu pro MDT Národní knihovna ČR 1994-1995 - tištěné vydání zkrácených tabulek MDT elektronické vydání - CD-ROM, online 37
38
UDC
-
39
UDC - hlavní třídy 0 obecnosti 1 filozofie 2 náboženství 3 společenské vědy 4 dříve jazykověda, nyní volná
číselná notace - arabské číslice hierarchie desetinný princip expanzivnost, enumerativnost
5 přírodní vědy 6 užité vědy 7 umění 8 jazykověda, literatura 9 geografie, životopisy, dějiny
40
10
UDC - hierarchie
41
6 užité vědy 66 chemické inženýrství 666 sklo, keramika 666.1 sklářský průmysl 666.15 tabulové sklo 666.155 vrstvenné bezpečnostní sklo 666.155.5 netříštivé sklo, neprůstřelné sklo
UDC - druhy znaků hlavní znak rozvinutý znak pomocný znak - všeobecný - zvláštní složený znak 42
UDC - spojovací symboly
+ / : :: [] 43
UDC - pomocné znaky
přiřazení rozšíření vztah nezaměnitelný vztah podřazení 44
všeobecné: = jazyka (0..) formy dokumentu ( ) místa "." času (= ) etnický .00 hlediska -03 materiálu -05 osob
11
UDC - pomocné znaky
UDC - tabulky
zvláštní: -1/-9 analytické .01/.09 opakující se charakteristiky '1/'9 syntetické
45
úplné zkrácené střední speciální
46
UDC
Třídění Kongresové knihovny
zdroje:
město Washington D.C. založeno 1790 1800 - hlavní město USA, sídlo Kongresu 1800 - založena knihovna Kongresu knihovna umístěna v jedné místnosti budovy Kongresu velikost fondu: 900 svazků stavění fondu: formátové
UDC Corsorcium http://www.udcc.org/ Mezinárodní desetinné třídění [online]. Dostupné z: http://aip.nkp.cz/mdt 47
48
12
Library of Congress Classification
Třídění Kongresové knihovny
Library of Congress Classification LCC
49
50
Library of Congress Classification
Library of Congress Classification
1897 - postavena nová budova 51
1814 - za války s Británií budova Kongresu i s knihovnou vyhořela 1815 - Thomas Jefferson (1743-1826) nabídl svou osobní knihovnu, pořádanou podle jeho vlastního systému užíval se v knihovně do konce 19. stol. v průběhu 2. pol. 19. stol. se začaly objevovat nedostatky Jeffersonova systému
fond knihovny - 1 milion svazků 52
13
Library of Congress Classification
53
James C. M. Hanson a Charles Martel pověřeni výběrem nového klasifikačního systému 3 možnosti: Dewey decimal classification Expansive classification - Ch. A. Cutter Hall Schema - Otto Hartwig
Library of Congress Classification
54
Library of Congress Classification
55
notace: alfanumerická mnemotechnická hierarchie enumerativnost pragmatičnost omezené použití pomocných znaků
vybrána klasifikace Ch. A. Cuttera provedeno mnoho úprav → vytvoření nového klasifikačního systému není založen na žádné filozofické klasifikaci věd vytvořen pro potřeby konkrétní knihovny přizpůsoben jejímu fondu
CCL - přehled hlavních tříd
56
14
CCL - příklad dalšího členění A AC AE AG AI AM AN AP AY
57
General Works Collections Encyclopaedias General reference works Indexes Museums Newspapers Periodicals Yearbooks
CCL - příklad dalšího členění
AP General Works - Periodicals AP 1Periodicals AP 101-115 Humorous periodicals AP 200-230 Juvenile periodicals AP 250-265 Periodicals for Women AP 270-271 Periodicals for Blacks 58
LCC - shrnutí -
-
-
59
LCC - použití
univerzální třídění vytvořené pro potřeby konkrétní knihovny různá úroveň propracovanosti - uspořádání tříd není shodné uspořádání třídy podle oboru vliv amerického prostředí
-
Knihovna Kongresu akademické knihovny v USA vědecké knihovny v USA vliv sdílené katalogizace zapracováno do výměnných formátů
60
15
LCC - dostupnost
61
tištěné tabulky - včetně pomocných tabulek a rejstříku elektronická verze - 6. vydání The Library of Congress Cataloging. [online]. http://www.loc.gov/catdir/cpso/lcco/lcco.html The Library of Congress Classification. [online]. www.lib.ipfw.edu/1163.html
Ranganathanovo třídění Shiyaly Ramamrita Ranganathan 1892-1972
62
Ranganathanovo třídění
63
Shiyaly Ramamrita Ranganathan - významná osobnost indického a světového knihovnictví - vystudoval matematiku a vyučoval ji na univerzitě - 1924 přijal lépe placené místo knihovníka na univerzitě v Madrasu - 1924-1925 studium knihovnictví v Londýně
Ranganathanovo třídění
64
- 1925-1944 knihovník na univerzitě v Madrasu - 1945-1954 vyučuje knihovnictví na univerzitě v Banarasu a v Dillí - 1951-1961 Komise pro obecnou teorii klasifikace FID - 1954-1957 výzkum v Zürichu - 1965 - udělen titul profesor
16
65
Ranganathanovo třídění
Ranganathanovo třídění
Five laws of librarian science: 1. Books are for use. 2. For every reader, his or her book. 3. For every book, its reader. 4. Save the time of the reader. 5. A library is a growing organism. "Jestliže má být dosaženou mókši, rozhodněte se pro knihovnickou profesi."
Colon Classification (CC) 1933 - poprvé publikováno další rozvoj:1939 - 2. vyd. 1950 - 3. vyd. 1952 - 4. vyd. 1957 - 5. vyd. 1960 - 6. vyd. Po Ranganathanově smrti pokračování ve vývoji, ale postupně opuštěno
66
Ranganathanovo třídění
Ranganathanovo třídění
- na jiném principu než dosavadní třídění - nikoli enumerace ale fasetový princip - kombinace třídicích charakteristik - analyticko-syntetické schéma 67
Struktura: hlavní třídy fasety kategorie indikátory (spojovací symboly) 68
17
Ranganathanovo třídění
Ranganathanovo třídění
Charakteristika: - hlavní třídy - nejsou všechny souřadné - hierarchie pouze formální: např. třídy B až M jsou podtřídami A třídy C až F tvoří obecnou třídu BZ neprovádí se další rozklad jako např. u DDC - princip postkoordinace 70
69
Ranganathanovo třídění
Ranganathanovo třídění
Fasety - skupiny třídicích charakteristik, označeny číselně Orgány lidského těla 1 lidský organismus 2 zažívací orgány 23 jícen 24 žaludek 25 střeva 71
Kategorie 5 základních charakteristik - PMEST
3 oběhový systém 32 srdce 35 krev 36 cévy 72
Personality - osobnost Matter - hmota, látka Energy – energie Space – prostor Time - čas
18
Ranganathanovo třídění
Ranganathanovo třídění - použití
Příklady znaků: C3:11;5 rychlost zvuku ve vodě C53;30bL82;47:7 spektrum rentgenového paprsku v ortopedické chirurgii
73
Q60r4
vliv buddhismu na křesťanství
74
Blissovo bibliografické třídění (BC)
Blissovo bibliografické třídění (BC)
Henry Evelyn Bliss (1870-1955)
Bibliographic classification
knihovník v College of the City of New York 75
- za Ranganathanova života v některých indických knihovnách, především univerzitních, ale i veřejných a odborných (500 knihoven) - převaha DDC a UDC i v Indii - podpora FID - Donker Duyvis: “nejflexibilnější a nejlogičtější systém” - vliv na další klasifikace (např. UDC, BSO, Blissovo třídění)
1940-1953 - 4 svazky
76
19
Blissovo bibliografické třídění (BC)
Blissovo bibliografické třídění (BC)
Struktura: - horizontální a vertikální úroveň - od abstraktního ke konkrétnímu - průsečík dvou hledisek
77
Horizontální úroveň 4 paralelní hlediska poznání: filozofie věda dějiny technika a umění (praktická aplikace věd) 78
Blissovo bibliografické třídění (BC)
Blissovo bibliografické třídění (BC)
Vertikální úroveň - 6 skupin věd abstraktní vědy přírodní vědy biologické vědy antropologické vědy psychologické vědy sociální vědy 79
80
20
Blissovo bibliografické třídění (BC)
81
Hlavní třídy označeny velkými písmeny A - filozofie B - fyzika C - chemie D - astronomie E - biologie F - zoologie atd.
Blissovo bibliografické třídění (BC) Další hierarchické úrovně - velká písmena kde je to možné, mnemotechnická notace AA - dějiny filozofie AAJ - Sókratés AAK - Platón
82
Blissovo bibliografické třídění (BC)
HB - human body HH - human hygiene NA - North America
Blissovo bibliografické třídění (BC)
Využití: ve školních knihovnách ve Velké Británii 1967 - 2. vyd. 83
84
vznik Bliss Classification Association podpora třídění
21
Blissovo bibliografické třídění (BC)
Blissovo bibliografické třídění (BC)
pozoruhodné třídění
Prameny: Bliss classification association - home page http://www.sid.cam.ac.uk/bca/bcahome.htm
- princip alternativnosti - o předmětu, jevu či procesu reálného světa lze pojednat z různých hledisek
85
86
Vývoj po 2. sv. válce
87
60. léta 20. stol. - krize systematického pořádání - kritika enumerativních jazyků, především UDC - s nástupem výpočetní techniky uplatňování principu postkoordinace - vznik propojovacích jazyků
Guide to the Bliss Clasisification http://www.scribd.com/doc/20740612/AGuide-to-the-Bliss-Classification-Scheme
Broad system of ordering (BSO) = široký pořádací systém mezinárodní program UNISIST při FID v konfrontaci s UDC 88
22
Broad system of ordering (BSO)
89
Funkce: - nástroj propojení informačních systémů, služeb a středisek používajících různé selekční jazyky - nástroj pro indexování odvětví a oborů - nástroj identifikace a lokalizace všech druhů zdrojů informací
Broad system of ordering (BSO) Struktura: 3 skupiny věd 1. metodologické vědy a techniky 2. pořadí věd podle komplexnosti - fyzika, biolékařské vědy, společenské vědy 3. technika a různé lidské činnosti 90
Broad system of ordering (BSO)
91
Broad system of ordering (BSO)
92
23
Broad system of ordering (BSO)
Broad system of ordering (BSO)
Notace - numerická, arabské číslice + dvoupísmenný kód země počet míst na jednotlivých hierarchických úrovních: 3,2,2 = 999 hlavních tříd, 99 podtříd, 99 skupin ... oddělení hierarchických úrovní: čárka
3 všeobecné fasety: času -01 obecná charakteristika -012 prehistorické období -013 starověk -014 středověk konkrétní datum -019 BC 450 = r. 450 př. Kr. -019 AD 2004 = r. 2004 po Kr.
93
95
94
Broad system of ordering (BSO)
Broad system of ordering (BSO)
3 všeobecné fasety: místa -02 obecná charakteristika -020 fyzikální zóny nebo oblasti -023 východní polokoule -026 oblasti vymezené politicky konkrétní země -026 CS = Československo
3 všeobecné fasety: typu dokumentu -02 20 sekundární dokumenty 32 current contents 39 abstrakty 40 recenze 96
24
Broad system of ordering (BSO)
Broad system of ordering (BSO)
Příklady znaků: 140,20 zpracování informací 252,40 astrofyzika 265,67,49 mlha jako meteorologický jev 575,32,40 adopce dětí 439,32,25,30 diagnózy 439,32,35,60 endokrinologie
Prameny:
97
98
Rubrikátory
Rubrikátory
Vznik - v bývalém SSSR pro státy RVHP
polytematická klasifikace nejvýše 3 hierarchické úrovně numerická notace - arabské číslice propojovací jazyk
60. léta 20. stol. VINITI (= Všesvazový institut vědeckých a technických informací) MSVTI (= Mezinárodní systém vědeckých a technických informací) 99
University College London. BSO - Broad system of ordering dostupný z: http://www.ucl.ac.uk/fatks/bso
10 0
25
Rubrikátory
Rubrikátory
Skupiny vědních oborů
Další hierarchické úrovně:
00/26 27/43 44/81
Společenské vědy Přírodní a exaktní vědy Technické a užité vědy
100 podtříd 100 skupin oddělovaly se tečkou
10 1
= 100 hlavních tříd
10 2
Rubrikátory
Rubrikátory
Příklady znaků:
Zdroje: VINITI – hlavní stránka http://www2.viniti.ru/
05 demografie 20 informatika 83 statistika 06.51 světová ekonomika 10 3
10 4
Rubrikátor NTI http://www2.viniti.ru/index.php?option=conte nt&task=view&id=57
26
10 5
10 7
INSPEC Classification
INSPEC Classification
INSPEC - hlavní bibliograficko-informační služba světové vědecké a technické literatury pro oblast fyziky, elektrotechniky, elektroniky, strojírenství, výpočetní techniky a informačních technologií
bibliografická databáze obsahuje více než 10 milionů bibliografických záznamů roční přírůstek 400.000 záznamů
založeno: 1967
10 6
excerpce více než 3.400 vědeckých a technických časopisů a 2.000 sborníků z konference
INSPEC Classification
INSPEC Classification
speciální klasifikace, pro vybrané vědní obory a obory lidské činnosti Klasifikace rozdělena do 5 hlavních skupin: A Physics B Electrical and electronic engineering C Computers and control D Information technology for business E Manufacture and production engineering
Další hierarchické členění: A00 General A01 communication, education, history, philosophy A02 mathematical methods in physics A03 classical and quantum physics 10 8
A10 Physics of elementary particles and fields
27
INSPEC Classification
International Patent Classification
v tištěné i elektronické formě Zdroje: http://www.theiet.org/resources/inspec/ http://pn.iee.org.uk/resources/inspec/about/rec ords/iclass.cfm 10 9
11 1
11 0
společná klasifikace pro patenty a vynálezy hierarchická klasifikace smíšená notace struktura: sekce třídy podtřídy skupiny a podskupiny
International Patent Classification
International Patent Classification
Přehled sekcí: A Human necessities B Performing operations; Transporting C Chemistry; Metallurgy D Textiles; Paper E Fixed constructions F Mechanical engineering; Lichting; Heating G Physics H Electricity
třída: dvě arabské číslice příklady: A 21 pečení, příprava těsta A 47 nábytek, domácí předměty B 61 železnice C 14 kůže D 21 papír E 04 budovy F 17 sklady a distribuce
11 2
28
International Patent Classification
International Patent Classification skupina: jedno- až třímístné číslo
podtřída: písmeno latinské abecedy podskupina: za lomítkem dvě číslice příklad: A 01 B 1/24 Ruční nářadí k použití na louky nebo zahrady
příklad: A 01 D sklizeň 11 3
11 4
International Patent Classification
International Patent Classification
univerzální třídění pro speciální druh dokumentu
v tištěné i elektronické formě
1. vydání - 1968 v současnosti 10. vydání, platné od 1.1. 2011 česká verze v Úřadu pro průmyslové vlastnictví 11 5
11 6
Zdroje: http://www.wipo.int/classifications/ipc/en/ http://www.upv.cz/cs.html http://www.upv.cz/cs/publikace/tridniky/tridnikvynalezy.html
29
International Patent Classification
11 7
další třídění patentových dokumentů: Locarno - Mezinárodní třídění průmyslových vzorů Nice - Mezinárodní třídění výrobků a služeb za účelem zápisu ochranných známek Vídeň - Mezinárodní třídění obrazových prvků ochranných známek
Třídění českých státních norem národní třídění hierarchická klasifikace numerická notace 11 8
Třídění českých státních norem
Třídění českých státních norem třídy: 100 tříd, některé neobsazené
struktura: třída - 2 znaky skupina - 1 znak podskupina - 1 znak + pořadové číslo normy - 2 znaky 11 9
příklady:
12 0
01 - obecná třída 11 - čerpadla 30 - silniční vozidla 40 - jaderná technika 71 - sklo a tavené horniny 89 - hudební nástroje
30
Třídění českých státních norem
Třídění českých státních norem
Příklad: v tištěné i elektronické formě ČSN 22 0476 22 0 4 12 1
76
válcovací stopky fréz třída: nástroje skupina: přehled podskupina: upínací prvky pořadové číslo
Zdroje: http://www.unmz.cz/urad/unmz http://normy.cz/ 12 2
ICS
ICS - hlavní třídy (2 číselné znaky) - skupiny (3 číselné znaky) - podskupiny (2 číselné znaky) - oddělují se tečkou
International Classification for Standards Připravuje: ISO - International Organization for Standardization 12 3
hierarchická klasifikace
12 4
Táž norma může být zařazena do několika skupin či podskupin v závislosti na její hlavní charakteristice.
31
ICS
ICS Zdroje:
Příklady: 43 technika silničních vozidel 43.060 spalovací motory 43.060.50 elektrická zařízení a kontrolní systémy 12 5
12 6
http://www.iso.org/iso/ics6-en.pdf http://www.iso.org/iso/iso_catalogue/catalo gue_ics/catalogue_ics_browse.htm http://www.jism.gov.jo/english/standardizat ion/js standards/standards.htm
32