Informační bulletin KMIL č. 4, 1.verze

Informační bulletin KMIL č. 4, 1.verze Letní pozdravení Vážení a milí čtenáři KMILu a jeho Informačního bulletinu, je pro nás příjemným zjištěním, že jste dočetli náš časopis až k této rubrice, a že se pro vás časopis KMIL stal pravidelným průvodcem ve světě mikroorganismů, infekcí a jejich léčby. V Informačním bulletinu navazujeme na odborná sdělení rubrikou odborně společenskou. Chceme se s vámi podělit o některé události ze života našich odborných společností, sdělit vám informace o tom, co se děje v zákulisí různých organizací, co pro nás dělají a kam naše obory směřují. Jen těžko lze nudné schůze přebásnit do napínavého čtení, přesto však vězte, že někteří z nás na nich vysedávají v čase, kdy jiní jsou možná na koupališti, a snaží se, aby naše obory vzkvétaly. Není to odsudek těch, kteří nabírají nové síly u rybníka ani vynášení těch, kdo se potí v dusných zasedacích místnostech. Jistě si časem vymění svá místa, neboť k práci patří nezbytný odpočinek a léto je čas dovolených. Přesto se obvykle na našich pracovištích i v našich společnostech do posledního okamžiku řeší otázky bytí a nebytí, aby se zjistilo, že po zahájení nového školního roku najdeme vše tak, jak jsme to opustili při odchodu na zasloužený odpočinek (alespoň doufám). Tato útěcha by nám měla usnadnit odchod k rybníkům, mořím, horám a jiným přírodním lokalitám, kde budeme naslouchat cvrčkům, ptáčkům, dětem nebo jen tichu a k tomu vám přejeme pěkné počasí a dobrou náladu. J. Scharfen

Zprávy odborných společností Společnost pro epidemiologii a mikrobiologii ČLS JEP Ze zasedání 10.6.2003 1. Odborný časopis Společnosti "EMI". Prof. Ticháček oznámil ukončení práce šéfredaktora. Výbor rozhodl pověřit funkcí vedoucího redaktora dr. Křížovou, zástupcem byl navržen doc. Votava. Dr. Bláha pověřen příslušnou agendou s tiskovým odd. ČLS JEP. 2. Konference 19. Pečenkovy dny 2003, 24.-26.9. Poděbrady. Příprava odborného programu probíhá, dosud přihlášených účastníků 170, 32 přednášek, 8 posterů. Oficielním delegátem za slovenskou odbornou společnost SME SLS byl nahlášen MUDr. J. Kazár, DrSc. Výbor pověřil dr. Křížovou projednáním úhrady jeho vložného a ubytování s dr. Mayerhoferovou z HS hl.m. Prahy. 3. Celostátní sjezd mikrobiologů a epidemiologů SEM, Olomouc 20.-22.10.2004. Odborný garant - organizátor dr. Vlčková bude přizvána na některé podzimní zasedání výboru. 4. Přípravy 14th ECCMID Praha květen 2004. Informuje prof. Beran - zpráva o jednání mezinárodního programového výboru v Praze 2.-3.6., za čs. organizační výbor se účastnili prof. Beran, dr. Křížová, doc. Chalupa, doc. Jelínková. Převážná většina návrhů symposií předložených českou stranou byla přijata, některé v integrované formě. Jednou z úvodních klíčových prezentací byla pověřena dr. Křížová. Prof. Beran vypracuje příslušnou informaci pro naši veřejnost, k otištění v cirkuláři SEM, Zprávách CEM SZÚ, ev. další periodika, termín září 03. 5. Spolupráce se SIL ČLS. Doc. Staňková průběžně předkládala k vyjádření návrhy zákonů a vyhlášek MZ ČR v rámci připomínkových řízení. Doc. Staňková projedná na zasedání výboru SIL koncem června návrhy témat pro společné semináře v LD 2004. 6. Odb. semináře SEM + SIL: mimořádně úspěšně proběhl 3.6.03 seminář o antibiotické politice koord. dr. Urbáškovou. Členové výboru zajistí včasné vypracování programů nejbližších seminářů - říjen 03 koord. dr. Chmelík a listopad 03 koord. doc. Kříž. Výbor diskutoval témata seminářů pro plán období 2004. 7. Spolupráce s KVVOPZ (dr. Gotzmannová): výbor SEM doporučil vydání prozatímních osvědčení pro diagnostickou činnost v mikrobiologii pro Mgr. Šipku, prom.biol. Sanitrákovou, ing. Homolovou, Mgr. Hermanovou, MVDr. Slaninku, RNDr. Uhlířovou. 8. Schůzka Pracovní skupiny pro systém řízení jakosti v klin. laboratořích byla svolána prof. Paličkou na 6.5. v LD. Informaci podala doc. Jelínková, za mikrobiologii byli přítomni Jelínková, Scharfen, Žampachová. Výbor doporučil pověřiti dr. Žampachovou zastupováním Společnosti na dalších těchto jednáních. 9. Jednání zástupců odb. společností - uživatelů in vitro dg. prostředků, svolané na 28.5.03 Českou asociací dodavatelů zdrav. lab. techniky CZEDMA, za mikrobiologii se účastnily Jelínková a Bébrová. Předmětem bylo projednání návrhu na jazykovou formu příbalových návodů k produktům. Po obšírné diskusi výbor SEM nedoporučil v češtině pouze zkrácenou formu, rozhodně doporučil pro uživatele kompletní české znění. 10. Přijetí jedné nové členky SEM. 11. Příští zasedání výboru SEM se koná 9. září 2003 v SZÚ. 12. Upozornění: X. Prowázkove dni, Komárno 23.-24.10.2003, organizátor Mikrobiol-epidemiol. spoločnosť SLS, kontakt MUDr. A. Borovanová, e-mail: [email protected] 13. V Praze dne 30.6.2003 za SEM: J. Jelínková —1—

Z dění ve Společnosti infekčního lékařství 1.

2.

Ve dnech 21.-23.května 2003 proběhl již 5. ročník Pracovního setkání primářů a přednostů infekčních oddělení v ČR. První část setkání byla věnována otázkám organizačním, druhá část problematice odborné. V úvodním slovu předsedkyně doc.MUDr.M.Staňková, CSc. zhodnotila uplynulý rok, který lze pro naši společnost považovat za aktivní a úspěšný. V následujícím příspěvku primář MUDr.I.Dostál a prim.MUDr.J. Galský podali informaci o způsobu letošních voleb do výboru SIL. Přednáška doc.MUDr.J.Beneše,CSc. o perspektivách infekčního lékařství přinesla řadu kritických poznámek a témat k zamyšlení (další existence oboru po vstupu do EU není samozřejmostí, infektolog musí prokázat nepostradatelnost pro nemocnici, je malý počet ambulantních výkonů v porovnání s jinými obory, máme relativně nízký počet zástupců oboru s vědeckou hodností, obor nelze omezit pouze na klasické izolační nemoci..). Prim.MUDr.P.Kűmpel informoval o současné síti infekčních pracovišť. Rozložení pracovišť v současných krajích není rovnoměrné, ale stávající síť je akceptovatelná. Aktuální počet infekčních lůžek k 5/2003 je 1684, tj. 16,36 lůžek/ 100 000 obyvatel, což představuje 2,5% celkového lůžkového fondu ČR. Nadále ve vztahu ke Koncepci zůstává zcela insuficientní síť infekčních ambulanci (v současné době funguje 50 infekčních ambulancí, z toho 8 je privátních). Doc.MUDr.M.Staňková,CSc. a doc.MUDr.J.Beneš,CSc. referovali o časopisu KMIL, zarážející je nízký počet odpovědí na dotazníkovou akci s hodnocením úrovně časopisu, která byla rozeslána všem primářům infekčních oddělení. Prof.MUDr.J.Beran,CSc. podrobně informoval o přípravách na ESCMID 2004 v Praze, byla připravena poměrně široká nabídka nosných témat s aktivní účastí českých lékařů, čeká se na sestavení definitivního programu. V následující přednášce pak prof.MUDr.J.Beran,CSc.poskytl řadu informací a vlastních praktických poznámek ke zřízení a provozu ambulance pro cestovní medicínu a tropické nemoci. Tyto informace mohou být cenným návodem pro ustavení obdobných ambulancí na infekčních pracovištích, kde tuto ambulanci dosud nemají. Doc.MUDr.M.Staňková,Csc. presentovala s bohatou obrazovou dokumentací způsob vakcinace proti variole (očkovat lze pre- ale i postexposičně do 4. dne, očkování dvojhrotou jehlou s 0,0025ml vakcíny, 15 poklepů v oblasti m.deltoideus) a přijatá opatření MZ v prevenci šíření této nákazy. V odborné části se MUDr.S.Plíšek,PhD.,prim.MUDr.J.Galský a prim.MUDr.P.Kűmpel zabývali úskalím nových doporučených postupů léčby chronické hepatitidy C a B. Byl podán apel na všechna infekční pracoviště, aby byly striktně dodržovány přijaté postupy. Nedodržení postupu by mohlo vyvolat nepříznivé kroky ze strany zdravotních pojišťoven. Prim. MUDr.J.Hobstová se věnovala problematice vertikálního přenosu VHC, byla podpořena snaha o vytvoření registru dětí matek s chronickou VHC v době gravidity. Již popáté primáři bohatě diskutovali o nastolených otázkách antirabické profylaxe. Dosažený konsensus je uveřejněn na jiném místě tohoto časopisu. Prim.MUDr.H.Roháčová informovala s bohatou obrazovou dokumentací o stavu příprav pracoviště na Bulovce na izolaci pacientů s vysoce nebezpečnou nákazou (VNN). Na toto sdělení navázal prim.MUDr.V.Chmelík s návrhem organizace a zajištění péče o pacienty s podezřením na VNN na regionální úrovni. ( Zdravotní systém musí být schopen absorbovat všechna vyslovená podezření na VNN. Návrh reg.výjezdových skupin s odhadem rizika nákazy a určením místa další izolace a způsobu transportu pacienta). Prim.MUDr.P.Dlouhý v podnětném sdělení o MRSA ukázal další možnosti rozšíření práce infekčních pracovišť, obdobně prim.MUDr.J.Galský hovořil o nutné účasti infektologů v činnosti ATB středisek a prim.MUDr.V.Chmelík o významu přítomnosti infektologů v nemocničním týmu pro nozokomiální infekce. Setkání primářů bylo od počátku pracovní, proti předchozím setkáním s výrazným posunem ve smyslu zvýšení aktivní diskuze. Poděkování za organizaci patří doc.MUDr.J.Benešovi, CSc., doc. MUDr.M.Staňkové CSc., MUDr.S.Plíškovi,PhD. i sponzorující firmě Léčiva. 26.6.2003 proběhla řádná schůze výboru SIL ČLS JEP. Předsedkyně společnosti referovala o průběhu zasedání VR ČLK. Na ČLK nadále postrádají návrh funkčních licencí v našem oboru. Dříve navržené funkční licence - HIV/AIDS a tropická a cestovní medicína - byly rozšířeny o návrh funkční licence pro vysoce nebezpečné nákazy. Doc.MUDr.V.Dostál ověří možnost získání těchto licencí. Zástupci SIL podpořili návrh GE společnosti na úpravu úhrady u necílené jaterní biopsie a návrh navýšení úhrady u vyšetření CRP v ambulancích prakt. lékařů. Na dohodovacím řízení o úhradě poskytovaných zdrav. služeb nedošlo k dohodě ve věci úhrady za prohlídku dispenzarizované osoby. MUDr.M.Ticháček kritizoval zrušení LSPP v regionech, které vede k nárůstu výjezdů RZP a zvýšení počtu akutně hospitalizovaných pacientů. Apel na zástupce krajské samosprávy k zajištění nápravy, tj. obnovení LSPP. Na zasedání VR MZ ČR byl přednesen návrh Národního programu ATB politiky. MZ nadále požaduje vytvoření léčebných standardů, nyní zejména jako podklad pro zdrav. pojišťovny. Přesné požadavky na standardy dosud nebyly dány. Prim.MUDr.V.Chmelík referoval o systému krajského integrovaného krizového plánu, který byl zřízen na území Jihočeského kraje, a do kterého je začleněna péče o pacienty s podezřením na VNN. V případě podezření na VNN je aktivována výjezdní skupina ve složení infektolog (neustálá pohotovost jednoho ze tří jmenovaných)+ epidemiolog. Pacient zůstává v místě prvního vyslovení podezření, výjezdová skupina šetřením na místě rozhodne o stupni rizika, určí místo izolace a způsob transportu. Na základě této informace (model by měl platit pro celou ČR) doporučuje výbor SIL všem inf. pracovištím navázat spojení s krajským epidemiologem a dohodnout konkrétní postup při vyslovení podezření na VNN. Nadále platí pokyn MZ a SZÚ z 20.5.2003, dle kterého jsou pro izolaci pacientů s vysokým podezřením na SARS určena centrální infekční pracoviště - Infekční klinika FN Bulovka (tel: 2 6608 2600 či 2 6608 2700) - úroveň BL3 a Infekční klinika FN Brno-Bohunice (tel: 5 3222 3111).

—2—

Prim.MUDr.V.Chmelík dále informoval o ustavení Pracovní skupiny pro nozokomiální nákazy, která připravuje Registr nozokomiálních infekcí. Zřízení registru podporuje odbor. Zdrav. péče MZ, rovněž výbor SIL vyslovil programu podporu. Doc.MUDr.M.Staňková,CSc. informovala výbor o nepříznivé situaci ve Středočeském kraji, kde hrozilo nebezpečí zrušení všech tří infekčních oddělení ( Mělník, Ml.Boleslav, Příbram). Bezprostřední nebezpečí se podařilo odvrátit, nejistota do budoucna však existuje. Rozhodnutí učiněná na úrovni krajů mohou být v současné době nesystémová a obrana je obtížná. Platí vyhláška o minimální síti zdrav. zařízení,bude ale dodržována? Bylo konstatováno, že do soutěže o Kredbovu cenu byly přihlášeny práce pouze ze 2 pracovišť, byl prodloužen termín podávání návrhů prací do soutěže do 15.7.2003. Výbor potvrdil dosavadní složení komise pro posuzování prací. Prof.MUDr.J.Beran, CSc. informoval o jednání přípravného výboru ESCMID 2004, podařilo se prosadit významnou účast české reprezentace v jednotlivých symposiích, nebyla však přijata řada navržených klinických témat. 3. Na žádost byla sekretariátu VR ČLK odeslána informace o doporučené hustotě sítě ambulantní péče v oboru infekční lékařství: 0,8-l,0 LM na l00 000 obyvatel, dostupnost infektologa maximálně do 50 km. 4. Návrh zákona o způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání byl v Poslanecké sněmovně definitivně zamítnut, bude připraven návrh zcela nový. 5. Vzhledem k ročnímu období si dovolujeme popřát všem čtenářům krásný, klidný, teplý čas prázdnin. V Opavě 29.června 2003 MUDr.P.Kűmpel

Společnost pro lékařskou mikrobiologii České lékařské společnosti Schůze výboru SLM se uskutečnila dne 3.6.2003. Na programu schůze bylo zaujetí stanoviska k rozsahu českého překladu příbalových informací výrobců diagnostik v oboru lékařské mikrobiologie a projednání podpory společnosti k vytvoření mezioborové pracovní skupiny pro kvalitu v oborech s klinickým laboratorním segmentem. Jednání o způsobu překladu informací k zahraničním diagnostikům vyvolala asociace CZEDMA a účastnily se jí za SLM dr.Bébrová a za SEM Doc. Jelínková. Dr. Bébrová informovala výbor o jednání o příbalových informacích. Dr. Bébrová v zájmu získání přesných informací předala podklady pro další jednání o této problematice prim. Žampachové, která má nejvíce informací o problematice Správné laboratorní práce a Standardních operačních postupů v rámci Pracovní skupiny pro správnou laboratorní práci. Prim. Scharfen informoval o jednání mezioborové komise oboru s laboratorní složkou, kterou vede Doc. Palička, místopředseda ČLS. Jednání se zúčastnila Doc. Jelínková, prim. Žampachová a prim. Scharfen. Výbor podpořil ustavení mezioborové pracovní skupiny, kde mají každý obor zastupovat 2 zástupci, kteří mají dohromady jeden hlas. V sestavě přítomných, která stačila pro schválení (Doc.Součková, Dr.Bébrová, Dr.Průšová, prim. Čermák, prim.Horová, prim Heinigeová, prim Bergerová, prim.Scharfen, prim.Žampachová), byl schválen návrh prim.Scharfena, aby SLM zastupovala v mezioborové pracovní skupině pro kvalitu laboratorní diagnostiky prim.Žampachová, která vede Pracovní skupinu pro SLP. (Jak se ukázalo při vzájemném projednání této otázky se Společností pro epidemiologii a mikrobiologii ČLS, výbor SEM navrhl prim. Žampachovou, jako druhý člen do pracovní skupiny byl dodatečně za SLM po konzultaci s předsedkyní SEM Doc. Jelínkovou doplněn prim. Scharfen.) Prim Scharfen zaslal za obě společnosti potvrzení podpory pracovní skupiny s návrhem obou členů pracovní skupiny prof. Paličkovi. Prim Žampachová by měla rovněž pracovat na problému českých informací k diagnostikům, který jí předala Dr.Bébrová. Stanovisko výboru SLM k návrhu CZEDMA, aby v češtině byla pouze část příbalových informací není definitivní a dále se o něm bude jednat. Podle našich informací výbor SEM požaduje kompletní informaci o diagnosticích v češtině, což je blízké úvahám v naší společnosti. Prim Scharfen poděkoval prim. Horové za skvěle připravený seminář s SARS a Dr.Bébrové za účast na jednání se seskupením CZEDMA a za zpracování celého tématu. Prim Scharfen informoval, že agendu zasílání e-mailových pozvánek na semináře SLM předal sekretářce paní Evě Mrázkové (telefon 499 866 402, mail [email protected] ), která bude nadále rozesílat zájemcům o informace pozvánky případně další materiály SLM. Zapsal: J. Scharfen

Pracovní skupiny Rada pro akreditaci klinických laboratoř České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně 24. června se uskutečnila druhá schůze mezioborové pracovní skupiny oborů s klinickou laboratorní složkou při České lékařské společnosti JEP. Jednání se zúčastnili: za odborné společnosti: Ing. Bartoš (nukleární medicína), Doc. Jabor (biochemie), Dr. Kopecký (imunologie), Prof. Michalová (genetika), Prof. Penka (hematologie), Dr. Scharfen mikrobiologie), Ing. Šprongl (biochemie), Ing. Štědrý (nukleární medicína), Dr. Žampachová (mikrobiologie), Centrum pro řízení kvality ve zdravotnictví: MUDr. Věra —3—

Chaloupková, Csc., Česká lékařská společnost JEP: Prof. Vladimír Palička, místopředseda ČLS. Omluveni byli prof. Brdička (genetika), Dr. Lochman (imunologie),Dr. Pecka (hematologie) V průběhu jednání byla znovu otevřena otázka názvu skupiny a po diskusi byl hlasováním schválen název nový Rada pro akreditaci klinických laboratoř České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Prof. Palička informoval písemně Předsednictvo ČLS o vzniku, cílech a aktivitách Rady. Jednotlivé Odborné společnosti ČLS oficiálně vyjádřily souhlas s činností Rady a delegovaly odpovědné zástupce. Rada však zůstává otevřena pro další odbornosti a aktivně je vyzve. Hlavním bodem jednání byla struktura Registru a jeho specifikace pro jednotlivé odbornosti.Rada zdůraznila, že základním materiálem a podkladem pro akreditaci klinických laboratoří je ISO 15189 všichni přítomní schválili základní body a strukturu Registru se specifikací pro jednotlivé odbornosti. Cílem rady je prosazovat hlediska kvality a vzájemně spolupracovat podle koncepcí jednotlivých oborů a ve spolupráci s odbornými společnostmi ČLS. Oba mikrobiologové zastupující v Radě obor lékařské mikrobiologie a obě odborné společnosti se aktivně účastnili jednání. Další diskuse v oboru zaměřené na formulaci mikrobiologických položek v registru se uskutečnily pomocí internetu. Podle zápisu prof. Paličky a z vlastních zápisků zpracoval J. Scharfen

Programy odborných akcí Program odborných seminářů Společnosti pro epidemiologii a mikrobiologii ČLS a Společnosti infekčního lékařství ČLS v roce 2003 Lékařský dům v Praze, vždy v úterý od 13.30 hod. Koordinátor

Téma

7.10.

MUDr. V. Chmelík

Intenzivní medicína v infektologii

4.11.

doc. MUDr. B. Kříž, CSc.

Význam serologických přehledů pro prevenci vybraných infekčních onemocnění

2.12.

doc. MUDr. M. Bednář, CSc. MUDr. D. Průšová

Klinická mikrobiologie

Program odborných seminářů Společnosti pro lékařskou mikrobiologii ČLS v roce 2003 Lékařský dům v Praze, vždy od 9,30 hod, první úterý v měsíci. Hlavní téma na rok 2003: Metody v klinické mikrobiologii, jejich biologická podstata a limity, klinická interpretace výsledků vyšetření 7.října: ZMĚNA!!! Přesun z červnového termínu. Mikroskopie v klinicko mikrobiologické diagnostice. Koordinátor: MUDr. M.Förstl, 4. listopadu: Sérologické metody, Koordinátor prim. MUDr. E.Žampachová 2. prosince: Vyšetřování citlivosti a rezistence mikroorganismů. Koordinátor: RNDr. P. Urbášková, CSc.

19. Pečenkovy epidemiologické dny 2003 pořádané Hygienickou stanicí hl.m. Prahy a Společností pro epidemiologii a mikrobiologii JEP se uskuteční v Kongresovém centru Poděbrady ve dnech 24.-26.září 2003. Program je zacílen na následující témata: Alimentární nákazy, Vzdušné nákazy, Očkování, DDD a Varia. Informace jsou na adrese Hygienická stanice hl.m.Prahy, pošt. Schránka 203, Rytířská 10, 110 01 Praha 1, e-mail: [email protected] .

3. Česko – Slovenská mezioborová konference lékařské mykologie, Pardubice 6.-8.11.2003 Pořádá Mykologická sekce Československé společnosti mikrobiologické, Mykopatologická sekce České dermatovenerologické společnosti ČLS JEP, Slovenská mykopatologická spoločnosť SLS, Krajská nemocnice Pardubice. Téma: základní a klinické pohledy na problematiku lékařské mykologie z hlediska taxonomie, ekologie, epidemiologie, patogenity, imunologie, diagnostických postupů, antimykotik, vakcinace, klinických projevů a terapie. —4—

Přihlášky do 25.4.2003, sekretariát: Krajská nemocnice Pardubice, Laboratoř lékařské mykologie, Kyjevská 44, 523 03 Pardubice, ČR, tel.:+420 466 013 211, fax: +420 466 013 202, e-mail: [email protected], internet: www.nem.pce.cz .

PAPILLOMAVIRY, 21.10.2003 v 9,00 hod, areál SZÚ, Šrobarova 48, Praha 10, velká posluchárna v budově č. 11. Konzultační den Národní referenční laboratoře pro papillomaviry, Ústavu hematologie a krevní transfuze, U nemocnice 1, 128 44 Praha 2, Přihlášky Dr.Ruth Tachezy, ÚHKT, telefon: 221 277 222, 221 977 103, e-mail: [email protected] .

2. ročník celostátní konference s mezinárodní účastí na téma: CHLAMYDIOVÉ INFEKCE 1315.11.2003, hotel Voroněž Brno. pořádaný SZÚ Praha, NRL pro chlamydie a Laboratoře BIO-PLUS, spol.s.r.o., Brno pod záštitou Společnosti pro epidemiologii a mikrobiologii ČLS JEP, Sdružení praktických lékařů ČR, Česká pneumologická a ftizeologická společnost ČLS JEP, Společnost infekčního lékařství ČLS JEP, Česká oftalmologická společnost ČLS JEP, Česká revmatologická společnost ČLS JEP, Česká dermatovenerologická společnost ČLS JEP. Tématické sekce: Epidemiologie, mikrobiologie, Laboratorní diagnostika, Klinické sekce (respirační a systémové chlamydiové infekce, urogenitální chlamydiové infekce, terapie). Organizační sekretariát konference: praktické informace, registrace, úhrada: V.M.EST, a.s., Boleslavova 17, 140 00 Praha 4, Petra Čtvrtečková e-mail: [email protected], http://chlamydie.vmest.cz , telefon: 261 215 542, fax: 261 221 448, mobil: 606 628 221.

Katedra mikrobiologie IPVZ Katedra mikrobiologie IPVZ, Ruská 85, 100 05 Praha 10 Vedoucí: doc. RNDr. Jarmila Jelínková, CSc., tel. 271 019 294, 271 019 243, fax 271 019 269, e-mail: [email protected]

Katedra mikrobiologie 214001 Kurz – Klinická mikrobiologie infekčních komplikací u hospitalizovaných pacientů komplikací u hospitalizovaných pacientů Určeno pro: specialisty mikrobiology diagnostických laboratoří. Program: Konzultační a konsiliární činnost klinického mikrobiologa. Mezioborová spolupráce v péči o hospitalizované nemocné. Využití moderních diagnostických a informačních technologií. Vedoucí: MUDr. V. Jindrák Místo konání: Praha 5, Roentgenova 2, Nemocnice Na Homolce, oddělení klinické mikrobiologie Termín: 13.10.2003 - 16.10.2003 214002 Kurz- Tkáňové helmintózy II. (Trematoda) Určeno pro: specialisty parazitology, příp. mikrobiology a epidemiology. Program: Teoretická a praktická výuka ve vybraných oblastech problematiky trematodóz. Nové trendy v epidemiologii trematodóz (zejména schistosom); metody detekce a determinace infekčních agens z přírodních vodních nádrží; manifestní projevy infekcí a jejich diagnostika, interpretace výsledků, terapie. Vedoucí: RNDr. L. Kolářová, CSc. Místo konání: Praha 10, Ruská 85 Termín: 20.11.2003 - 21.11.2003 214003 Kurz o rezistenci baktérií k antibiotikům Určeno pro: lékaře a VŠ pracovníky mikrobiologických laboratoří. Program: Interpretace výsledků laboratorního stanovení rezistence, spolupráce s klinickými obory. Aktuality antibiotické politiky. Národní surveillance antibiotické rezistence pro indikaci léčby. Vedoucí: RNDr. P. Urbášková, CSc. Místo konání: Praha 4, Budějovická 15 Termín: 24.11.2003 - 26.11.2003 —5—

214004 Specializační odborná stáž v v diagnostice stafylokokových a dalších vybraných bakteriálních infekcí. Určeno pro: lékaře v přípravě k atestaci I. stupně a pro JOPZ ve speciální průpravě ve vyšetřovacích metodách v lékařské mikrobiologii. Program: Laboratorní diagnostika stafylokokových infekcí včetně metod průkazu toxinů. Identifikace etiologicky významných druhů stafylokoků. Laboratorní diagnostika u dalších vybraných bakteriálních agens. Vedoucí: RNDr. P. Petráš, CSc. Místo konání: Praha 10, Šrobárova 48, SZÚ - CEM, NRL pro stafylokoky Termín: 6.10.2003 - 10.10.2003 214005 Specializační odborná stáž v lékařské parazitologii Určeno pro: lékaře v přípravě k atestaci I. stupně z lékařské mikrobiologie a pro JOPZ ve speciální průpravě ve vyšetřovacích metodách v parazitologii. Program: Etiologie běžných parazitárních nákaz, základní diagnostické metody, demonstrace parazitárních agens. Vedoucí: RNDr. L. Kolářová, CSc. Místo konání: Praha 10, Ruská 85 Termín: 6.10.2003 10.10.2003 214006 Specializační odborná stáž v diagnostice bakteriálních střevních nákaz Určeno pro: lékaře v přípravě k atestaci I. stupně a pro VŠ ve speciální průpravě ve vyšetřovacích metodách v lékařské mikrobiologii. Program: Laboratorní diagnostika střevních nákaz bakteriální etiologie. Metody identifikace rodů a druhů střevních patogenů. Epidemiologická hlediska. Vedoucí: RNDr. P. Petráš, CSc. Místo konání: Praha 10, Šrobárova 48, SZÚ CEM, NRL pro stafylokoky Termín: 20.10.2003 - 24.10.2003

214007 Specializační odborná stáž v lékařské virologii Určeno pro: lékaře v přípravě k atestaci I. stupně a pro JOPZ ve speciální průpravě ve vyšetřovacích metodách v lékařské mikrobiologii. Program: Metody konvenční a expresní laboratorní diagnostiky lidských infekcí virové etiologie. Aktuality v etiopatogenezi a epidemiologii. Očkovací programy. Vedoucí: RNDr. V. Němeček, CSc. Místo konání: Praha 10, Šrobárova 48, SZÚ - CEM, NRL pro virové hepatitidy Termín: 3.11.2003 - 7.11.2003 214008 Specializační odborná stáž v lékařské mikrobiologii Určeno pro: lékaře v přípravě k atestaci I. stupně a JOPZ ve speciální průpravě ve vyšetřovacích metodách v lékařské mikrobiologii. Program: Teorie a praxe laboratorní diagnostiky, metody záchytu a identifikace původců infekcí. Etiopatogeneze, epidemiologie, léčba a prevence nákaz. Vedoucí: RNDr. J. Motlová, CSc. Místo konání: Praha 10, Šrobárova 48, SZÚ - CEM, NRL pro streptokoky a enterokoky Termín: 3.11.2003 - 14.11.2003 214009 Specializační odborná stáž v lékařské parazitologii Určeno pro: lékaře v přípravě k atestaci II. stupně z lékařské mikrobiologie, případně k nástavbové atestaci z lékařské parazitologie. Program: Etiologie významných autochtonních a importovaných parazitárních nákaz. Patologie, manifestní projevy nákaz, diagnóza, interpretace výsledků, terapie. Vedoucí: RNDr. L. Kolářová, CSc. Místo konání: Praha 10, Ruská 85 Termín: 10.11.2003 - 14.11.2003 214010 Specializační odborná stáž v klinické mikrobiologii Určeno pro: lékaře v přípravě k atestaci II. stupně. Program: Klinicko - mikrobiologická diagnostika, konsultační a konsiliární činnost. Rutinní využívání informačních technologií. Praktická mezioborová spolupráce v nemocniční i ambulantní péči. Spoluúčast na prevenci infekcí. Řízení a organizace klinicko - mikrobiologického pracoviště. Vedoucí: MUDr. V. Jindrák Místo konání: Praha 5, Roentgenova 2, Nemocnice Na Homolce, oddělení klinické mikrobiologie Termín: 10.11.2003 - 14.11.2003

—6—

Katedra hygieny a epidemiologie IPVZ, Ruská 85, 100 05 Praha 10 Vedoucí: MUDr. Vladimír Polanecký, tel. 224 212 039, 271 019 291, fax 271 019 269, e-mail: [email protected]

Katedra hygieny a epidemiologie 207101 Specializační kurz v epidemiologii Určeno pro: lékaře v přípravě k atestaci II. stupně. Program: Epidemiologické metody práce. Epidemiologická studie, modelové situace. Vybrané kapitoly ze speciální epidemiologie. Vedoucí: doc. MUDr. D. Göpfertová, CSc. Místo konání: Praha 10, Ruská 85 Termín: 10.11.2003 - 14.11.2003 207102 Kurz EPIINFO, EPIMAP pro pokročilé Určeno pro: epidemiology a asistenty hygienické služby, pracující s těmito programy, pro hygieniky i lékaře jiných oborů. Program: Tvorba dotazníků, práce s daty, analýza dat. Vedoucí: MUDr. V. Polanecký Místo konání: Praha 10, Ruská 85 Termín: 18.11.2003 - 21.11.2003 207103Kurz- Ochrana zdraví při cestách do tropických a subtropických oblastí Určeno pro: lékaře a české občany připravující se na dlouhodobý pobyt v zahraničí. Program: Problematika očkování, stravování a bydlení, prevence horečnatých a průjmových onemocnění, rizikové faktory pobytu v tropech. Vedoucí: prof. MUDr. J. Šejda, DrSc. Místo konání: Praha 10, Ruská 85 Termín: 22.10.2003 - 23.10.2003 207104 Kurz – Sexuálně přenosné nákazy Určeno pro: epidemiology, venerology, mikrobiology. Program: Přehled sexuálně přenosných nákaz. Epidemiologie, diagnostika, protiepidemická opatření a možnosti prevence vybraných sexuálně přenosných nákaz. Vedoucí: prof. MUDr. J. Šejda, DrSc. Místo konání: Praha 10, Ruská 85 Termín: 27.11.2003 207105 Kurz – Vybrané kapitoly z tropické a cestovní medicíny

—7—

Určeno pro: zájemce o působení v tropech a subtropech. Pro epidemiology, infektology, internisty, pediatry i lékaře jiných oborů, zabývající se problémy cestovní medicíny. Program: Etiologie, epidemiologie, klinika, terapie a prevence tropických nemocí. Vybrané problémy cestovní medicíny se zvláštním zřetelem na pobyt v tropech a subtropech. Vedoucí: prof. MUDr. J. Šejda, DrSc. Místo konání: Praha 4, Budějovická 15 Termín: 1.12.2003 - 5.12.2003 207002 Kurz – Specializační a pokračovací kurz v hygieně a epidemiologii Určeno pro: lékaře v přípravě k atestaci I. stupně. Program: Nejdůležitější tématické okruhy dané specializační náplní oborů hygieny komunální, výživy, dětí a dorostu, práce a pracovního lékařství a epidemiologie. Vedoucí: MUDr. V. Polanecký Místo konání: Praha 10, Ruská 85 Termín: 6.10.2003 - 10.10.2003 1. část (hygienické obory) 13.10.2003 - 17.10.2003 2. část (hygienické obory a epidemiologie) 29.10.2003 - 31.10.2003 3. část (epidemiologie) 3 části tvoří logický celek 214002 Kurz – Tkáňové helmintózy II. (Trematoda) Určeno pro: specialisty parazitology, příp. mikrobiology a epidemiology. Program: Teoretická a praktická výuka ve vybraných oblastech problematiky trematodóz. Nové trendy v epidemiologii trematodóz (zejména schistosom); metody detekce a determinace infekčních agens z přírodních vodních nádrží; manifestní projevy infekcí a jejich diagnostika, interpretace výsledků, terapie. Vedoucí: RNDr. L. Kolářová, CSc. Místo konání: Praha 10, Ruská 85 Termín: 20.11.2003 - 21.11.2003

Přihlášky na všechny školící akce prosím zasílejte na příslušných formulářích na adresu : PhDr.Morávková Eva – ved.studijního oddělení Hotel ILF Budějovická 15 145 00 Praha 4 nebo e-mail : [email protected] Veškeré informace o akcích konaných IPVZ s možností přihlásit se naleznete na www.ipvz.cz

Katedra infekčních nemocí Vedoucí: doc. MUDr. V. Marešová, CSc. FN Bulovka Budínova 2 Praha 8 - Libeň PSČ: 180 81 Telefon 1: 266 082 620 Telefon 2: 283 840 517 Fax: 283 840 504 EMAIL: [email protected] 203101 Kurz – Správná antibiotická praxe v ordinaci dětského lékaře Určeno pro: dětské lékaře. Program: Problematika antibiotické léčby. (Uspořádáno společně pod záštitou Odborné společnosti praktických dětských lékařů.) Vedoucí: doc. MUDr. V. Marešová, CSc. Místo konání: Praha 4, Budějovická 15 Termín: 18.10.2003 203102 Kurz – Správná antibiotická praxe v ordinaci dětského lékaře Určeno pro: dětské lékaře. Program: Problematika antibiotické terapie. (Uspořádáno společně pod záštitou Odborné společnosti praktických dětských lékařů.) Vedoucí: MUDr. L. Machala Místo konání: Praha 4, Budějovická 15 Termín: 22.11.2003 203103 Pokračovací kurz antibiotické terapie Určeno pro: infekcionisty, mikrobiology. Program: Problematika antibiotické terapie. Vedoucí: doc. MUDr. V. Marešová, CSc. Místo konání: Praha 4, Budějovická 15 Termín: 27.11.2003 203104 Aktuality v infektologii Určeno pro: infekcionisty. Program: Novinky v oboru infekčních nemocí. Vedoucí: doc. MUDr. V. Marešová, CSc. Místo konání: Praha 4, Budějovická 15 Termín: 1.12.2003 - 2.12.2003 203105 Specializovaná odborná stáž v infekčním lékařství Určeno pro: infekcionisty v přípravě k atestaci. Program: Infekční lékařství v celém rozsahu. Vedoucí: doc. MUDr. V. Marešová, CSc. Místo konání: Praha 8, Budínova 2, FN Bulovka, Infekční klinika Termín: 6.10.2003 - 31.10.2003 203106 Odborná stáž na infekční klinice Určeno pro: praktické lékaře, dětské lékaře, infekcionisty, internisty. Program: Problematika infekčních nemocí. Vedoucí: MUDr. L. Machala Místo konání: Praha 8, Budínova 2, FN Bulovka, Infekční klinika Termín: 17.11.2003 - 21.11.2003

Různé

Doporučený postup pro antibiotickou léčbu komunitních respiračních infekcí v primární péči.

Zadavatelé: Odborná společnost praktických dětských lékařů ČLS JEP Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP

Autoři (podle abecedy): Bébrová Eliška, MUDr., Mikrobiologické laboratoře ZÚ, Kladno Beneš Jiří, MUDr. CSc., Infekční klinika 3. LF UK, FN Bulovka, Praha Čížek Jindřich, MUDr., Dětské oddělení Nemocnice České Budějovice Dostál Václav, MUDr., Doc., Klinika infekčního lékařství, FN Hradec Králové Galský Jan, MUDr., Infekční oddělení Mělník

IBKMIL42003.doc

Vytvořeno dne 30.05.2006 18:18:00

Vytvořil MUDr. Scharfen CSc.

Chmelík Václav MUDr., Infekční oddělení Nemocnice České Budějovice Jindrák Vlastimil, MUDr., Oddělení klinické mikrobiologie Nemocnice Na Homolce, Praha Karen Igor, MUDr., praktický lékař, Benátky nad Jizerou Kolář Milan, MUDr., Doc., PhD., Ústav lékařské mikrobiologie, FN Olomouc Marek Jiří, MUDr., praktický lékař pro děti a dorost, Veselí nad Lužnicí Marešová Vilma, MUDr., Doc., CSc., Infekční klinika 2. LF UK, FN Bulovka, Praha Novák Ivan, MUDr. Doc., CSc., Dětská klinika IPVZ, Praha Nyč Otakar, MUDr., Ústav lékařské mikrobiologie, FN Motol Urbášková Pavla, RNDr., CSc., Národní referenční laboratoř pro antibiotika, SZÚ Praha

Oponenti (podle abecedy): Jablonický Pavol, MUDr., (Česká společnost pro otorhinolaryngologii a chirurgii hlavy a krku) Kolek Vítězslav, MUDr., Prof., DrSc., (Česká pneumologická a ftizeologická společnost) Šlapák Ivo, MUDr., Prof., DrSc., (Česká společnost pro otorhinolaryngologii a chirurgii hlavy a krku) Subkomise pro antibiotickou politiku ČLS JEP

Část 1: Jak pracovat s doporučeným postupem Úvod (část 2) doporučeného postupu obsahuje zejména základní popis klinických jednotek, které jsou jeho předmětem, s popisem indikačního prostoru antibiotické léčby a zdůvodnění oprávněnosti použití antibiotik. Pro rutinní použití doporučeného postupu jsou určeny indikační tabulky (část 3) a popis dávkování a délky podávání antibiotik pro jednotlivé indikace (část 4). Indikační tabulky (část 4) jsou uspořádány podle klinických jednotek (diagnos). Pro každou klinickou jednotku je nejprve uvedena tabulka se stručným popisem diagnostických vyšetření, která jsou nezbytná, případně vhodná pro ověření správnosti klinicky suspektní diagnosy a pro průkaz původce infekce. Jde o mikrobiologická vyšetření (správný postup průkazu původce infekce) a další vyšetření (hematologická, biochemická, imunologická, radiologická atd.), která mohou napomoci stanovení klinické diagnosy a zejména odlišení bakteriální a virové etiologie infekce. Vlastní indikační tabulka má dvě dílčí části. V první je popsán přístup k indikaci antibiotik, není-li znám původce infekce (empirická léčba), v druhé je popsána správná antibiotická léčba podle prokázaného původce infekce a jeho citlivosti k antibiotikům (cílená léčba). V obou případech je uvedena léčba volby. V případě, že je antibiotikum volby kontraindikováno (alergie, jiné důvody), je uvedena léčba alternativní s uvedením popisu alternativní situace. Popis dávkování a délky podávání antibiotik (část 4) je uveden podle jejich skupin a jednotlivých účinných látek, a to specificky pro každou indikaci. Je-li v indikačních tabulkách doporučeno použití určitého antibiotika nebo skupiny antibiotik, je v tomto seznamu třeba vyhledat v oddílu věnovaném danému antibiotiku příslušnou indikaci, kde je přesně popsáno, jaké je jeho správné dávkování a obvyklá délka podávání. V doporučeném postupu nejsou uvedeny zvláštní okolnosti, které se týkají některých rizikových skupin nemocných. V těchto případech je nutno dávkování a délku podávání individuálně upravit. Podobně je třeba postupovat při komplikovaném klinickém průběhu onemocnění.

Část 2: Úvod 22.6.200606

Strana 9 (celkem 26)

22.6.200606

IBKMIL42003.doc

Vytvořeno dne 30.05.2006 18:18:00


Cílem tohoto materiálu je vymezit postupy pro efektivní cílenou léčbu infekcí dýchacích cest v komunitě s využitím nových vědeckých poznatků o etiologii, patogenezi a léčbě, upřesněných výsledky národní analýzy jejich epidemiologie a zejména stavu a trendů rezistence původců k antibiotikům. Doporučený postup zužuje Konsensus používání antibiotik (14.) na prioritní léky volby a léky alternativní pro léčbu konkrétních onemocnění při zohlednění principu epidemiologické bezpečnosti a předběžné opatrnosti ve vztahu k riziku vzniku a vzestupu antibiotické rezistence. Vzestup a šíření antibiotické rezistence bakterií je výsledkem složitých biologických interakcí, které probíhají v humánní a mikrobní sféře pod vlivem různých faktorů. Z nich je množství a způsob spotřeby antibiotik primární a nejvýznamnější. Na lokální a národní úrovni mnoha zemí světa byla prokázána úzká souvislost mezi kvalitativními a kvantitativními parametry používání antibiotik a vzestupem a šíří bakteriální rezistence. Klasickým příkladem je celosvětově se zvyšující frekvence výskytu rezistence k penicilinu a současné multirezistence u Streptococcus pneumoniae, hlavního původce komunitních respiračních infekcí. Podobným příkladem je náhlý a prudký vzestup výskytu rezistence k makrolidům u Streptococcus pyogenes v oblastech, kde makrolidy částečně nebo zcela nahradily penicilinová antibiotika v léčbě tonzilofaryngitidy. Podle odhadů se v současné době až 90% celkového objemu antibiotik podávaných v humánní oblasti aplikuje v komunitě, z toho 80% pro léčbu infekcí dýchacích cest. Přibližně 75% antibiotik ordinovaných dětem je určeno pro léčbu infekcí horních cest dýchacích. Děti opakovaně léčené antibiotiky se stávají nosiči rezistentních baktérií, zejména Streptococcus pneumoniae a Haemophilus influenzae, které se mohou rychle šířit a kolonizovat horní cesty dýchací dospělých i dětí. Pokud se vyvine závažnější onemocnění způsobené tímto rezistentním kmenem, antibiotická léčba může selhat. Řada lékařů zdůvodňuje preskripci antibiotik snahou vyhovět pacientům či rodičům nemocných dětí očekávajících rychlejší uzdravení. V posledních letech je však k dispozici řada přesvědčivých důkazů o tom, že antibiotika nezlepšují výsledek léčby, neurychlují úzdravu a nezabraňují komplikacím u většiny komunitních infekcí horních cest dýchacích. Efektivní léčba infekcí horních cest dýchacích u imunokompetentních jedinců bez závažného základního neinfekčního onemocnění spočívá v podávání symptomatických přípravků jako jsou analgetika, antipyretika, nesteroidní antirevmatika, v dostatečném přísunu tekutin a případném klidu na lůžku. Podání pečlivě zvolených antibiotik s co nejužším spektrem účinku zahrnujícím pravděpodobného nebo prokázaného bakteriálního původce daného onemocnění se omezuje na nesporné případy středně těžkých a těžších bakteriálních infekcí horních a dolních dýchacích cest, prokázané případy streptokokové tonzilofaryngitidy a akutní otitis media u dětí. Zkušenosti z Holandska, kde je léčba volby této infekce pouze symptomatická však nepodporují nezbytnost podání antibiotik ani u akutní otitis media. Nezbytný je individuální přístup podle klinického stavu daného pacienta.

1. Rhinitis acuta, rhinopharyngitis acuta (akutní rýma, běžné nachlazení). Více než 80% rhinitid je provázeno změnami na sliznicích dutin, proto toto onemocnění bývá nazýváno také rhinosinusitida. Kašel provází asi 60–80 % rhinosinusitid. Hlenovitá sekrece z nosu se do tří dnů od počátku onemocnění mění v hlenohnisavou, obsahující deskvamované epiteliální buňky a kolonizující bakterie běžně se vyskytující v nose. Tato kvalitativní změna sekrece, která bývá často v ambulantní praxi nesprávně považována za bakteriální komplikaci, zejména provede-li se kultivační vyšetření hlenu nebo výtěru z nosu, však patří k přirozenému průběhu virové rhinosinusitidy. Antibiotika nejsou indikována (včetně lokálních lékových forem). Jejich podání nezabraňuje bakteriální komplikaci. Pouze pokud příznaky rhinitidy či rhinosinusitidy (nutno odlišit akutní bakteriální sinusitidy - viz bod 3) trvají při symptomatické léčbě déle než 10 – 14 dnů, lze uvažovat o cílené léčbě antibiotiky. 2. Pharyngitis acuta, tonsillopharyngitis acuta. Toto onemocnění je u dospělých a dětí způsobeno převážně viry a většinou je samoúzdravné. Virový a bakteriální původ tohoto onemocnění nelze spolehlivě klinicky odlišit bez kultivačního vyšetření, avšak zarudnutí tonzil a krku v přítomnosti rýmy, kašle, či konjunktivitidy svědčí o vysoce pravděpodobné virové etiologii a podání antibiotik je zbytečné. Nejčastějším bakteriálním původcem tohoto onemocnění je Streptococcus pyogenes (betahemolytické streptokoky skupiny A), který způsobuje zhruba 10% onemocnění u dospělých a 10–20% u dětí (v období epidemie spály až 30%) a lékem volby je penicilin. U nejasných klinických příznaků lze vyčkat výsledku kultivačního vyšetření. Je-li prokázán Streptococcus pyogenes, zabrání léčba penicilinem vzniku sterilních komplikací (revmatická horečka, glomerulonefritida), pokud je zahájena do 9 dnů od začátku onemocnění. Tonsilofaryngitida vyvolaná Corynebacterium diphtheriae (záškrt) je vzácné, závažné onemocnění, které vyžaduje specifickou léčbu na infekčním oddělení. 22.6.200606


22.6.200606

IBKMIL42003.doc

Vytvořeno dne 30.05.2006 18:18:00


3. Sinusitis acuta. Většina virových onemocnění horních cest dýchacích je provázena zánětlivými změnami v dutinách, které obvykle nejsou známkou bakteriálního zánětu a rentgenový snímek v prvních dnech proto nemá diagnostický význam. Akutní bakteriální sinusitida komplikuje zhruba 0,5–2% infekcí horních dýchacích cest. Pro diagnosu svědčí seropurulentní až purulentní sekrece z nosu trvající déle než 10-14 dnů, nebo horečka a výrazné bolesti v oblasti dutin, nebo bolesti zubů, případně bolesti hlavy zvýrazňující se při předklonu, které trvají nejméně 7 dnů. Antibiotická léčba by měla být rezervována pouze pro pacienty s výše uvedenými příznaky akutní bakteriální sinusitidy, zvláště pokud jsou podpořeny celkovými známkami zánětu včetně laboratorních. Pacientům s klinickými známkami sinusitidy a stejnostranné iritace trigeminu je nutné nasadit antibiotika ihned bez ohledu na dobu trvání nemoci. Zvolené antibiotikum by mělo mít co nejužší spektrum zahrnující oba nejčastěji se vyskytující původce (Streptococcus pneumoniae a Haemophilus influenzae). Pro správnou léčbu nemá význam vyšetření výtěru z krku a nosu, vhodným vzorkem je pouze výplach dutin provedený lege artis otorhinolaryngologem. Otitis media acuta. Eustachova trubice u kojenců a batolat je kratší a orientována více horizontálně než u větších dětí a dospělých, což umožňuje její rychlejší obstrukci a nahromadění sekretu v oblasti středouší s důsledkem zvýšené vnímavosti k infekcím a vysoké incidence akutní otitis media. Katarální otitida provází často virový zánět horních dýchacích cest a nevyžaduje podání antibiotik, léčba je pouze symptomatická. Pro diagnózu a léčbu otitis media je proto vždy nutné otoskopické vyšetření, popřípadě s odběrem aspirátu ke kultivaci. Je nutné odlišit otitis media acuta od sekretorické otitidy. Otoskopicky lze prokázat tekutinu ve středouší v obou případech. Pro akutní bakteriální otitidu však navíc svědčí místní (bolest, zarudnutí) a celkové známky zánětu (horečka). Výpotek se vyskytuje při většině akutních zánětů středouší, po určitou dobu perzistuje a nevyžaduje opakované nebo prolongované podávání antibiotik. O léčbě antibiotiky lze uvažovat také v případě otitis media s výpotkem trvajícím tři a více měsíců. Nekomplikované záněty středouší by měly být léčeny antibiotiky nejvýše po dobu 5–7 dní. Pokud se záněty středouší opakují v průběhu 6 měsíců, je nutná spolupráce se specialistou. 4.

5. Epiglottitis acuta Původcem tohoto závažného život ohrožujícího onemocnění s flegmonózním zánětem příklopky hrtanové je téměř výlučně Haemophilus influenzae typ b. Onemocnění, které většinou postihuje děti mezi 1-5 lety, začíná náhle vysokou horečkou a zchváceností a je provázeno silnou bolestí v krku, pro kterou je kašel jen povrchní a opatrný. Dítě nemůže polykat, odmítá tekutiny, sliny mu vytékají z úst. Hlas není afonický, spíše tichý, huhňavý, výrazný stridor není přítomen. Dítě zaujímá aktivní polohu v sedě v mírném předklonu, při položení do lehu se známky dušení výrazně prohlubují. Při vyšetření dutiny ústní lze za kořenem jazyka vidět oteklou epiglotis (syndrom třešně), pro nebezpečí obstrukce dýchacích cest není však vhodné vyšetření opakovat. Ze stejného důvodu je kontraindikován výtěr z krku pro kultivaci. Metodou volby pro záchyt původce je kultivační vyšetření krve odebrané před nasazením antibiotik (hemokultura). Onemocnění má perakutní průběh a bez zajištění volných dýchacích cest může končit fatálně, proto je nutno i při sebemenším podezření zajistit urgentní převoz na JIP k případnému provedení tracheální intubace. Dítě se převáží v poloze v sedě bez zbytečné manipulace. Počáteční léčba spočívá v parenterální aplikaci cefalosporinů 3. generace (alternativně chloramfenikolu). 6. Laryngitis acuta, laryngotracheitis acuta Původcem těchto virových zánětlivých onemocnění, nazývaných také virový pseudokrup, je nejčastěji virus parainfluenzy typ l. Onemocnění postihuje s nejvyšší frekvencí kojence a batolata, u nichž se zpočátku projevuje příznaky mírného kataru horních cest dýchacích, v noci se dítě probouzí záchvatem dusivého štěkavého kašle s namáhavým vdechem a slyšitelným inspiratorním stridorem způsobeným otokem v nejužší oblasti laryngu. Teplota bývá spíše subfebrilní, může být dysfonie až afonie. Stridor se polohou dítěte nemění, polykací obtíže dítě nemá. Dle rozsahu zánětu se objevuje dyspnoe, až se zatahováním jugula, eventuelně mezižebří. V závislosti na klinickém stavu se ještě před převozem do nemocnice doporučuje podání kortikoidů. Léčba spočívá v zajištění dostatečného přívodu kyslíku, tekutin a zklidňování dítěte, výrazně pomáhá vdechování chladného vlhkého vzduchu, antibiotika nejsou indikována. Při známkách obstrukce má být dítě hospitalizováno na JIP. U starších dětí a dospělých může nemoc virového původu začínat rýmou (l0-20%), zánět je však většinou lokalizován pouze na hrtan v oblasti hlasových vazů a projevuje se chrapotem až afonií. Příznaky onemocnění obvykle odeznívají v průběhu jednoho týdne, u kuřáků nebo u osob s větší hlasovou zátěží může mít onemocnění prolongovaný 22.6.200606


22.6.200606

IBKMIL42003.doc

Vytvořeno dne 30.05.2006 18:18:00


průběh. K léčbě se doporučuje pobyt ve vlhkém prostředí a inhalace vodních par, antibiotika se neindikují. Při protrahovaném průběhu je nutné laryngoskopické vyšetření k vyloučení tumoru. Tracheobronchitis acuta, bronchitis acuta, bronchiolitis acuta. Jedná se o zánět sliznice dýchacích cest, trachey či bronchů s rozvojem produktivního kašle, bez postižení plicního parenchymu (na základě fyzikálního nálezu či rentgenového snímku) u pacientů bez předchozího neinfekčního postižení bronchů či plic. Onemocnění je vyvoláno téměř výlučně viry, typickým představitelem onemocnění je chřipka. Epidemicky související případy u školních dětí a mladších dospělých mohou být způsobeny Mycoplasma pneumoniae. Jiné bakteriální druhy, jako Streptococcus pneumoniae a Haemophilus influenzae, jsou v této diagnóze nevýznamné a pokud jsou izolovány ze sputa, jejich původ je v horních cestách dýchacích. Onemocnění je samoúzdravné, antibiotika nezabrání bakteriálním komplikacím. Pacient má být seznámen s délkou trvání příznaků, zejména se skutečností, že dobu 14 dnů, po kterou obvykle trvá kašel provázející toto onemocnění, nelze zkrátit podáním antibiotik. U dětí s dlouhotrvajícím kašlem je nutné vyloučit neinfekční příčinu (astma, cizí těleso aj). Podání antibiotik je indikováno u pertuse, která podléhá povinnému hlášení. Bronchiolitis acuta je onemocněním kojenců, batolat, případně seniorů. Má závažný průběh, zejména u nezralých kojenců. Vyvolavatelem je RSV (respirační syncyciální virus). U rizikových osob je jedinou možností profylaxe. Klinicky se onemocnění projeví jako tachypnoe, dyspnoe, syndrom respirační tísně, s nevýrazným poslechovým nálezem. Onemocnění u kojenců vyžaduje hospitalizaci. Podání antibiotik průběh neovlivní. 7.

Akutní exacerbace chronické bronchitidy (AECB). Akutní exacerbace chronické bronchitidy je charakterizována zhoršením kašle, zvýšenou expektorací a změnou charakteru sputa i jeho barvy, často zhoršením dušnosti. Původci jsou do 40% viry, z baktérií jsou nejčastějšími vyvolavateli H. influenzae, Streptococcus pneumoniae méně často Moraxella catarrhalis. Poměrně časté nálezy multirezistentních gramnegativních bakterií, zejména Pseudomonas aeruginosa ve sputu svědčí většinou o kontaminaci sputa kmeny těchto bakterií osidlujícími horní cesty dýchací osob opakovaně léčených antibiotiky. Rutinní antibiotická léčba pacientů s AECB se nedoporučuje, jejich podání má prokazatelný účinek pouze pokud jsou u pacientů přítomny současně všechny tři příznaky onemocnění: zhoršující se dyspnoe, zhoršující se kašel a zvýšená produkce sputa, případně změna jeho barvy. Pacientovo uspokojení s léčbou závisí víc na kontaktu s lékařem než na indikaci antibiotik. U dětí se základní neinfekční plicní nemocí je nutné zvažovat epidemiologickou anamnézu a další okolnosti, aby antibiotika nebyla podávána zbytečně. 8.

9. Komunitní pneumonie a atypická pneumonie. Pneumonie je akutní infekce plicního parenchymu, postihující alveolární prostory a tkáň intersticia. Může postihnout celý lalok (lobární pneumonie), jeden nebo více segmentů (segmentární nebo lobulární pneumonie), přestupovat z bronchů na příslušné alveoly (bronchopneumonie) nebo postihuje tkáň intersticia (intersticiální pneumonie). Onemocnění začíná náhle vzniklou nebo postupně narůstající horečkou, která však u starých osob může chybět. Častými příznaky jsou rychlé dýchání a bolesti na hrudníku. Zpočátku neproduktivní kašel se pozvolna mění na vlhký s vykašláváním hnisavého nebo i hemoragického sputa. Inspirační krepitus nad postiženou plicí je slyšet dříve než se objeví rtg změny. Zkrácený poklep a vymizelé dýchání se objevují později. Dýchací fenomény mohou vymizet, nejsou slyšitelné při pleurálním výpotku, pleurální efúze často provázejí zánět plic. Tyto příznaky nebývají tak vyznačeny u atypických pneumonií. Typické příznaky jednotlivých typů jsou uvedeny v tabulce. TYPICKÉ PŘÍZNAKY ZÁNĚTU PLIC Příznaky Lobární pneumonie Pohyby omezené nad postiženou hrudníku plicí Poklep zkrácený nad postiženou plicí Dýchací trubicové dýchání, šelesty jemný krepitus na začátku a na konci onemocnění Pleurální časté šelesty 22.6.200606

Bronchopneumonie Atypická pneumonie beze změn, nebo symetrické beze změn variabilní nález

variabilní, často beze změn

drsné nebo normální, chrůpky a rachůtky

obvykle normální, rachoty a chropy ojediněle

ojedinělé

ojedinělé


22.6.200606

IBKMIL42003.doc

Horečka Sputum

Vytvořeno dne 30.05.2006 18:18:00

intermitentní, febrilní špičky na začátku onemocnění malé, často rezavé, hemoragické


kontinuální

intermitentní či kontinuální

bohaté, hnisavé

obvykle malé

U pacienta je důležité sledovat dechovou frekvenci, srdeční akci a TK. Při známkách sepse, dechové tísně, poruchy vědomí a jiných celkových závažných příznacích je nutno pacienta včas odeslat k hospitalizaci. Přibližně 10% komunitních pneumonií vyžaduje hospitalizaci, případně intenzivní péči s řízeným ventilačním režimem. Mortalita závisí na původci infekce, komorbiditách a věku postiženého. V kojeneckém a batolecím věku jsou hlavními vyvolavateli pneumonií viry včetně původců tzv. dětských infekcí (spalničky, plané neštovice, zarděnky). Protrahovaný průběh pneumonie nebo neúspěšná terapie obvykle vyžaduje hospitalizaci. V určitých případech je vhodné pacienta bronchoskopicky vyšetřit (vyloučení cizího tělesa, nádoru, TBC i k spolehlivému mikrobiologickému a histologickému vyšetření). Mikrobiologický průkaz původce pneumonie se opírá o mikroskopické a kultivační vyšetření sputa a hemokultivaci, serologické vyšetření je nezbytné pro průkaz atypické pneumonie. Legionelová infekce se diagnostikuje kultivačně a průkazem antigenu v moči, případně také serologicky. Etiologii pneumonie nelze v žádném případě určit vyšetřením výtěru z krku nebo z nosu.

Část 3: Indikační tabulky 1. Rhinitis acuta, rhinopharyngitis acuta (akutní rýma, běžné nachlazení). Diagnostické podklady (podrobnosti viz směrnice „Mikrobiologické podklady pro cílenou antimikrobiální léčbu komunitních respiračních infekcí) mikrobiologické vyšetření (vzorky) indikace a interpretace ostatní vyšetření běžně se nevyšetřuje běžně se nevyšetřuje

interpretace -

Léčba antibiotiky etiologie virová (rhinoviry, respirační viry) bakteriální

etiologický podíl dominantní -

indikace ATB ATB terapie neindikována

ATB volby -

ATB -

2. Pharyngitis acuta, tonsillopharyngitis acuta. Diagnostické podklady (podrobnosti viz směrnice „Mikrobiologické podklady pro cílenou antimikrobiální léčbu komunitních respiračních infekcí) mikrobiologické vyšetření (vzorky) indikace a interpretace ostatní vyšetření výtěr z krku – základní kultivační vyšetření „zlatý standard“, nezbytné vyšetření pro správnou indikaci ATB, nejcitlivější CRP (FW) průkaz Str.pyogenes a betahemolytických streptokoků s vyšetřením citlivosti výtěr z krku – přímý průkaz Str.pyogenes orientační vyšetření v ordinaci, neumožňuje vyšetření citlivosti, při negativním výsledku a při alergii k betalaktamům je nezbytná kultivace výtěr z krku – kultivační průkaz A.haemolyticum faryngitida s exantémem u adolescentů výtěr z krku – kultivační průkaz N.gonorrhoae promiskuitní osoby výtěr z krku – kultivační průkaz C.diphteriae osoby příchozí z epidemiologicky rizikových oblastí (příp. kontakty)

interpretace zvýšená hodn

Léčba antibiotiky etiologie etiologický podíl indikace ATB empirická (úvodní) terapie (na základě charakteristické klinické symptomatologie v neodkladné situaci) bakteriální méně obvyklý pouze při klinických a laboratorních virová (adenoviry, EBV, enteroviry) převládající známkách bakteriální infekce cílená terapie (na základě průkazu původce infekce a vyšetření citlivosti k antibiotikům) Streptococcus pyogenes dominantní u v přítomnosti klinických příznaků bakteriálních infekcí Streptococcus pyogenes výskyt podle aktuální v přítomnosti klinických příznaků rezistentní k makrolidům epidemiologické situace betahemolytické streptokoky skupiny C a G velmi vzácný pouze v přítomnosti klinických příznaků a po vyloučení jiné bakteriální etiologie

22.6.200606


ATB volby

ATB

penicilin

mak (aler

penicilin

mak (aler u ale výsle mak (aler

penicilin penicilin

22.6.200606

IBKMIL42003.doc

Vytvořeno dne 30.05.2006 18:18:00


Arcanobacterium haemolyticum Neisseria gonorrhoae

velmi vzácný velmi vzácný

v přítomnosti klinických příznaků vždy při pozitivním nálezu

Neisseria gonorrhoae producent betalaktamázy Corynebacterium diphtheriae

výskyt podle aktuální vždy při pozitivním nálezu epidemiologické situace velmi vzácný vždy při pozitivním nálezu

makrolidy amoxicilin ceftriaxon erytromycin

podl cipro (aler cipro (aler peni

3. Sinusitis acuta Diagnostické podklady (podrobnosti viz směrnice „Mikrobiologické podklady pro cílenou antimikrobiální léčbu komunitních respiračních infekcí) mikrobiologické vyšetření (vzorky) indikace a interpretace ostatní vyšetření tekutina z paranazální dutiny – mikroskopické a indikace mikrobiologického vyšetření je přímo závislá na indikaci punkce, CRP (FW) kultivační vyšetření případně endoskopického odsátí obsahu paranazální dutiny, vzhledem k tomu leukocyty není vyšetření často dostupné a terapie musí být prováděna empiricky rtg vyšetření

interpretace zvýšená hodn dtto pouze ve vyb

Léčba antibiotiky etiologie etiologický podíl indikace ATB empirická (úvodní) terapie (na základě charakteristické klinické symptomatologie v neodkladné situaci) bakteriální viz úvodní text ATB terapie je indikována pouze: virová - při persistujících (déle než 10-14 dnů) nebo rekurentních příznacích inf. HCD - při těžkém febrilním průběhu s typickými příznaky (bolest ve tváři…) cílená terapie (na základě průkazu původce infekce a vyšetření citlivosti k antibiotikům) Streptococcus pneumoniae převládající u akutních viz empirická terapie bakteriálních sinusitid

ATB volby

ATB

amoxicilin

doxy ko-tr (aler

amoxicilin

Haemophilus influenzae

běžný u akutních bakteriálních sinusitid

amoxicilin

Haemophilus influenzae producent betalaktamázy

výskyt podle aktuální viz empirická terapie epidemiologické situace (u nás převážně vzácný)

amoxicilin klavulanát cefuroxim, cefprozil

Moraxella catarrhalis

méně obvyklý u akutních bakt. sinusitid


doxy ko-tr mak (aler doxy ko-tr klar (aler doxy ko-tr klar (aler mak (aler

viz empirická terapie


4. Otitis media acuta Diagnostické podklady (podrobnosti viz směrnice „Mikrobiologické podklady pro cílenou antimikrobiální léčbu komunitních respiračních infekcí) mikrobiologické vyšetření (vzorky) indikace a interpretace ostatní vyšetření tekutina ze středouší – kultivační vyšetření mikrobiologické vyšetření je indikováno vždy, pokud je prováděna punkce otoskopické vyšetření výtěr ze zvukovodu po paracentéze – kultivační středouší (paracentéza), výtěr ze zvukovodu zvyšuje riziko kontaminace CRP (FW) vyšetření vzorku gramnegativními tyčinkami, případně Staphylococcus aureus, které obvykle nevyvolávají akutní mesotitidu vyšetření ORL specialistou

interpretace - při sporném parametry, př s otoskopicko - nezbytné u d

Léčba antibiotiky etiologie etiologický podíl indikace ATB empirická (úvodní) terapie (na základě charakteristické klinické symptomatologie v neodkladné situaci) virová převládající pouze v přítomnosti supurativního zánětu bakteriální méně obvyklý a specifických příznaků přetrvávajících po symptomatické léčbě (antiflogistika) cílená terapie (na základě průkazu původce infekce a vyšetření citlivosti k antibiotikům)

22.6.200606


ATB volby

ATB

amoxicilin

ko-tr (aler

22.6.200606

IBKMIL42003.doc

Vytvořeno dne 30.05.2006 18:18:00


Streptococcus pneumoniae

převládající u akutních bakteriálních infekcí


amoxicilin

Haemophilus influenzae

běžný u akutních bakteriálních infekcí


amoxicilin


výskyt podle aktuální viz empirická terapie epidemiologické situace (u nás převážně vzácný) méně obvyklý u viz empirická terapie akutních bakt. infekcí


amoxicilin klavulanát cefuroxim, cefprozil amoxicilin klavulanát cefuroxim, cefprozil

ko-tr mak (aler ko-tr klar (aler ko-tr klar (aler mak (aler

5. Epiglottitis acuta Diagnostické podklady (podrobnosti viz směrnice „Mikrobiologické podklady pro cílenou antimikrobiální léčbu komunitních respiračních infekcí) mikrobiologické vyšetření (vzorky) indikace a interpretace ostatní vyšetření krev na hemokultivaci metoda volby pro průkaz původce a následné vyšetření citlivosti provádějí se na JIP výtěry z horních cest dýchacích přísná kontraindikace !!!

interpretace -

Léčba antibiotiky. etiologie etiologický podíl indikace ATB empirická (úvodní) terapie (na základě charakteristické klinické symptomatologie v neodkladné situaci) bakteriální dominantní neodkladné podání intravenosních ATB cílená terapie (na základě průkazu původce infekce a vyšetření citlivosti k antibiotikům) Haemophilus influenzae typ b dominantní viz empirická terapie Haemophilus influenzae typ b producent betalaktamázy


ATB volby

ATB

ceftriaxon, cefotaxim

chlo (aler

ampicilin i.v.

chlo (aler chlo (aler

ceftriaxon, cefotaxim

6. Laryngitis acuta, laryngotracheitis acuta Diagnostické podklady (podrobnosti viz směrnice „Mikrobiologické podklady pro cílenou antimikrobiální léčbu komunitních respiračních infekcí) mikrobiologické vyšetření (vzorky) indikace a interpretace pomocná vyšetření běžně se nevyšetřuje běžně se nevyšetřuje

interpretace -

Léčba antibiotiky etiologie virová (respirační viry) bakteriální

22.6.200606

etiologický podíl převážná většina velmi vzácná

indikace ATB

ATB terapie neindikována


ATB volby -

22.6.200606

ATB -

IBKMIL42003.doc

Vytvořeno dne 30.05.2006 18:18:00


7. Tracheobronchitis acuta, bronchitis acuta, bronchiolitis acuta Diagnostické podklady (podrobnosti viz směrnice „Mikrobiologické podklady pro cílenou antimikrobiální léčbu komunitních respiračních infekcí) mikrobiologické vyšetření (vzorky) indikace a interpretace pomocná vyšetření běžně se neprovádí CRP(FW) sputum průkaz protilátek proti M.pneumoniae průkaz protilátek proti Chl.pneumoniae výtěr z nosohltanu – kult.průkaz Bordetella spp. průkaz protilátek proti Bordetella spp.

interpretace vyšetřovat po superinfekci, bakteriální in

při klinických známkách bakteriální superinfekce (purulentní expektorace) při podezření na primární bakteriální etiologii při podezření na primární bakteriální etiologii při podezření na pertusi při podezření na pertusi (retrospektivní ověření infekce)

Léčba antibiotiky etiologie etiologický podíl indikace ATB empirická (úvodní) terapie (na základě charakteristické klinické symptomatologie v neodkladné situaci) virová (respirační viry, rhinoviry) dominantní primárně bakteriální (mykoplasmata, chlamydie) vzácná bakteriální superinfekce (pneumokoky, hemofily)

vzácná

ATB terapie neindikována

při intenzivním kašli přetrvávajícím déle než 10 dnů a těžkém klinickém průběhu pouze při klinických a laboratorních známkách bakteriální superinfekce cílená terapie (na základě průkazu původce infekce a vyšetření citlivosti k antibiotikům) Mycoplasma pneumoniae vzácně se sezónními při intenzivním kašli přetrvávajícím déle výkyvy než 10 dnů a těžkém klinickém průběhu Chlamydia pneumoniae vzácně při intenzivním kašli přetrvávajícím déle než 10 dnů a těžkém klinickém průběhu Bordetella pertussis, B.parapertussis velmi vzácně vždy při pozitivním nálezu bakter. superinfekce Streptococcus pneumoniae vzácně pouze při klinických a laboratorních známkách bakteriální superinfekce bakter. superinfekce Haemophilus influenzae vzácně pouze při klinických a laboratorních známkách bakteriální superinfekce bakter. superinfekce Haemophilus influenzae velmi vzácně pouze při klinických a laboratorních producent betalaktamázy známkách bakteriální superinfekce bakter. superinfekce Moraxella catarrhalis velmi vzácně pouze při klinických a laboratorních známkách bakteriální superinfekce

ATB volby

ATB

doxycyklin (dospělí a děti nad 8 let makrolidy (děti do 8 let) amoxicilin

ko-tr (aler

doxycyklin (dospělí, děti nad 8 let) makrolidy (děti do 8 let) doxycyklin (dospělí, děti nad 8 let) makrolidy (děti do 8 let) erytromycin amoxicilin

-

ko-tr ko-tr (aler ko-tr (aler ko-tr (aler mak (aler

amoxicilin amoxicilin klavulanát cefuroxim, cefprozil amoxicilin klavulanát cefuroxim, cefprozil

8. Akutní exacerbace chronické bronchitidy Diagnostické podklady (podrobnosti viz směrnice „Mikrobiologické podklady pro cílenou antimikrobiální léčbu komunitních respiračních infekcí) mikrobiologické vyšetření (vzorky) indikace a interpretace pomocná vyšetření sputum – mikroskopické a kultivační vyšetření vyšetření je indikováno vždy při podezření na akutní exacerbaci, výsledek CRP (FW) mikroskopie kvantifikuje purulenci vzorku, prokazuje převládající rtg plic bakteriální morfologii a umožňuje lepší zacílení úvodní léčby, navazující kultivace identifikuje původce a umožňuje vyšetření jeho citlivosti k ATB

indikace a in zvýšená hodn pouze při pod

Léčba antibiotiky etiologie etiologický podíl indikace ATB empirická (úvodní) terapie (na základě charakteristické klinické symptomatologie v neodkladné situaci) bakteriální dominantní pouze ve fázi akutní exacerbace chronického zánětu s purulentní expektorací, klinickými a laboratorními známkami aktivní bakteriální infekce

22.6.200606


ATB volby

ATB

volba ATB závisí na dlouhodobé strategii léčby chronického onemocnění (viz úvodní text)

viz A

22.6.200606

IBKMIL42003.doc

Vytvořeno dne 30.05.2006 18:18:00


cílená terapie (na základě průkazu původce infekce a vyšetření citlivosti k antibiotikům) Haemophilus influenzae běžný viz empirická terapie

amoxicilin




Streptococcus pneumoniae

běžný


amoxicilin


vzácný


Staphylococcus aureus

vzácný


amoxicilin klavulanát cefuroxim, cefprozil oxacilin

gramnegativní tyčinky (enterobakterie…)

vzácný


podle výsledku testu citlivosti

doxy ko-tr klar (aler doxy ko-tr klar (aler doxy ko-tr mak (aler mak (aler ko-tr mak (aler podl

9. Komunitní pneumonie Diagnostické podklady (podrobnosti viz směrnice „Mikrobiologické podklady pro cílenou antimikrobiální léčbu komunitních respiračních infekcí) mikrobiologické vyšetření (vzorky) indikace a interpretace ostatní vyšetření krev na hemokultivaci základní vyšetření při septickém průběhu, 20 až 30% případů je provázeno rtg plic bakteriémií, nález v hemokultuře je vysoce specifický pro etiologii infekce CRP, FW krevní obraz sputum – mikroskopické a kultivační vyšetření pokud je k dispozici validní vzorek, poskytuje rychlou informaci o povaze zánětu a etiologii infekce zhodnocením mikroskopického vyšetření (do 30 minut po dodání do laboratoře) a následnou kultivací s vyšetřením citlivosti

interpretace zřetelné pneu zvýšená hodn leukocytosa s

Léčba antibiotiky etiologie etiologický podíl indikace ATB empirická (úvodní) terapie (na základě charakteristické klinické symptomatologie v neodkladné situaci) bakteriální dominantní neodkladná při typických příznacích, jiná (viz úvodní text) vzácně u specifických ambulantní léčba je přípustná pouze rizikových skupin u lehké formy onemocnění !!! cílená terapie (na základě průkazu původce infekce a vyšetření citlivosti k antibiotikům) Streptococcus pneumoniae převládající (zvláště viz empirická terapie věk nad 65 let) Haemophilus influenzae méně obvyklý viz empirická terapie

ATB volby

ATB

amoxicilin

klar (aler

amoxicilin penicilin (parenterální) amoxicilin


cefuroxim, cefprozil

mak (aler klar (aler klar (aler


výskyt podle aktuální viz empirická terapie epidemiologické situace (u nás převážně vzácný) vzácný viz empirická terapie

Legionella pneumophila

vzácný

Staphylococcus aureus

velmi vzácný (při chřipkové epidemii)

22.6.200606

cefuroxim, cefprozil

stav vyžaduje hospitalizaci, ambulantní erytromycin +/- rifampicin léčba je nevhodná nebo ciprofloxacin, ofloxacin stav vyžaduje hospitalizaci, ambulantní oxacilin (parenterálně) léčba ATB je nevhodná


22.6.200606

mak (aler viz A

klind

IBKMIL42003.doc

Vytvořeno dne 30.05.2006 18:18:00


10. Atypická komunitní pneumonie Diagnostické podklady (podrobnosti viz směrnice „Mikrobiologické podklady pro cílenou antimikrobiální léčbu komunitních respiračních infekcí) mikrobiologické vyšetření (vzorky) indikace a interpretace pomocná vyšetření průkaz protilátek proti Mycoplasma pneumoniae vyšetření párových sér s odstupem 2 až 3 týdnů, v úvodní fázi onemocnění rtg plic vyšetření chladových aglutininů CRP, FW krevní obraz průkaz protilátek proti Chlamydia pneumoniae vyšetření párových sér s odstupem 2 až 3 týdnů

interpretace diskrepance m normální neb normální hod

Léčba antibiotiky etiologie etiologický podíl indikace ATB empirická (úvodní) terapie (na základě charakteristické klinické symptomatologie v neodkladné situaci) respirační viry převládající u malých dětí viz níže pneumonie s atypickým průběhem (pomalý nástup příznaků, často s předchozí symptomatologií horních cest dýchacích), nereagující na základní léčbu Mycoplasma betalaktamovými ATB

ATB volby

ATB

-

-

doxycyklin (dospělí a děti nad 8 let) makrolidy (děti do 8 let)

mak (při

doxycyklin (dospělí a děti nad 8 let) makrolidy (děti do 8 let) doxycyklin (dospělí a děti nad 8 let) makrolidy (děti do 8 let)

mak (při mak (při

pneumoniae,Chlamydia pneumoniae

cílená terapie (na základě průkazu původce infekce a vyšetření citlivosti k antibiotikům) Mycoplasma pneumoniae hlavní etiologické agens viz empirická terapie se sezónním výskytem Chlamydia pneumoniae přesný etiologický podíl viz empirická terapie není znám

Legenda k položce etiologický podíl: velmi vzácný vzácný méně obvyklý běžný převládající dominantní

0 – 3% 3 – 10% 10 – 20% 20 – 50% 50 – 90% 90 a více %

Část 4: Popis dávkování a délky podávání antibiotik pro jednotlivé indikace Úvodní poznámka: V seznamu antibiotik jsou uvedeny pouze informace, které mají bezprostřední vztah k doporučené empirické (úvodní), popřípadě cílené terapii klinických jednotek uvedených v tabulkové části směrnice, zejména dávkování pro jednotlivé indikace. Tato část směrnice nenahrazuje kompletní dokumentaci k jednotlivým lékům, při jejichž výběru musí být zohledněny i skutečnosti nad rámec tohoto popisu (např. kontraindikace, nežádoucí účinky, interakce apod.)

PENICILIN Penicilin G 22.6.200606


22.6.200606

IBKMIL42003.doc Vytvořeno dne 30.05.2006 18:18:00 Vytvořil MUDr. Scharfen CSc. • Komunitní pneumonie způsobená Streptococcus pneumoniae (kmen dobře citlivý k penicilinu): Dospělí • •

2,4 MIU denně ve 4-6 dílčích dávkách po 4-6 hodinách, novorozenci 30 kIU/kg každých 12 hodin, děti starší 1 měsíce 7,5-15 kIU/kg každé 4 hodiny nebo 12,5-25 kIU/kg každých 6 hodin. Aplikuje se po dobu 10-14 dnů. Komunitní pneumonie způsobená Streptococcus pneumoniae (kmen intermediárně citlivý k penicilinu): Dospělí 8-12 MIU denně ve 4-6 dílčích dávkách po 4-6 hodinách, novorozenci až 50 kIU/kg každých 12 hodin, děti starší 1 měsíce 25 kIU/kg každé 4 hodiny nebo 50 kIU/kg každých 6 hodin. Aplikuje se po dobu 14 dnů. Tonsillopharyngitis acuta způsobená Corynebacterium diphtheriae (alternativa erytromycinu): Dospělí 812 MIU denně ve 4-6 dílčích dávkách po 4-6 hodinách, novorozenci až 50 kIU/kg každých 12 hodin, děti starší 1 měsíce 25 kIU/kg každé 4 hodiny nebo 50 kIU/kg každých 6 hodin. Aplikuje se po dobu 10 dnů.

Prokain-penicilin G • Tonsillopharyngitis acuta s prokázanou nebo předpokládanou etiologií Streptococcus pyogenes: Dospělí 0,75-1,5 MIU, děti starší 3 let 25 kIU/kg každých 24 hodin. Aplikuje se po dobu 10 dnů, nebo nejméně po dobu 5 dnů, pokud se 6.den aplikuje 1,2 MIU benzathin penicilinu. • Komunitní pneumonie způsobená Streptococcus pneumoniae (kmen dobře citlivý k penicilinu): Dospělí 1,5 MIU, děti starší 3 let 25 kIU/kg. Aplikuje se každých 12 hodin po dobu 10 dnů.

Penicilin V •

Tonsillopharyngitis acuta s prokázanou nebo předpokládanou etiologií Streptococcus pyogenes: Dospělí 2,4 MIU (nebo 1250 až 1500 mg) denně ve čtyřech dílčích dávkách po 6 hodinách nebo 3,6-4,5 MIU (nebo 2000 až 2500 mg) denně ve třech dílčích dávkách po 8 hodinách, děti 20 kIU/kg (nebo 10 až 12,5 mg/kg) každých 6 hodin nebo 25-30 kIU/kg (nebo 15 až 17,5 mg/kg) každých 8 hodin. Aplikuje se po dobu 10 dnů.

Penamecilin • Tonsillopharyngitis acuta s prokázanou nebo předpokládanou etiologií Streptococcus pyogenes: Dospělí a děti starší 8 let 0,5-1 MIU každých 8 hodin, děti ve věku 3-8 let 60-80 kIU/kg/den ve třech dílčích dávkách po 8 hodinách. Aplikuje se po dobu 10 dnů.

DALŠÍ PENICILINY Oxacilin: • Akutní exacerbace chronické bronchitidy způsobená Staphylococcus aureus: Dospělí 6-8 g/den parenterálně ve čtyřech dílčích dávkách po 6 hodinách, děti 12,5-25 mg/kg každých 6 hodin. Aplikuje se po dobu 7-10 dnů. • Komunitní pneumonie způsobená Staphylococcus aureus: Dospělí 8-12 (v těžkých případech až 18) g/den parenterálně ve 4-6 dílčích dávkách po 4-6 hodinách, novorozenci s tělesnou hmotností do 2 kg 25-50 mg/kg každých 12 hodin po dobu 1. týdne věku, dále 50 mg/kg každých 8 hodin, novorozenci s tělesnou hmotností nad 2 kg: 50 mg/kg každých 8 hodin po dobu 1. týdne věku, dále 50 mg/kg každých 6 hodin. Aplikuje se po dobu 1014 dnů. 1.1.1.1.1 Ampicilin • Epiglottitis acuta (Haemophilus influenzae neprodukující betalaktamázu): Nitrožilně 200-400 mg/kg/den v 46 dílčích dávkách po 4-6 hodinách. Aplikuje se po dobu 5-7 dnů. Amoxicilin: • Sinusitis acuta: Dospělí 0,75-1,5 g každých 8 hodin, děti starší 1 měsíce 50-90 mg/kg/den ve třech dílčích dávkách po 8 hodinách. Aplikuje se po dobu 7-10 dnů. • Otitis media acuta: Dospělí 0,75-1,5 g každých 8 hodin, děti starší 1 měsíce 75-90 mg/kg/den ve třech dílčích dávkách po 8 hodinách. Aplikuje se po dobu 7-10 dnů. • Akutní exacerbace chronické bronchitidy, (event. bakteriální superinfekce akutní bronchitidy): • Dospělí 0,75-1 g každých 8 hodin, děti starší 1 měsíce 50-90 mg/kg/den ve třech dílčích dávkách po 8 hodinách. Aplikuje se po dobu 5-7 dnů. 22.6.200606


22.6.200606

IBKMIL42003.doc Vytvořeno dne 30.05.2006 18:18:00 Vytvořil MUDr. Scharfen CSc. • Komunitní pneumonie: Dospělí 1-1,5 g každých 8 hodin, děti starší 1 měsíce 75-90 mg/kg/den ve třech dílčích

dávkách po 8 hodinách. Aplikuje se po dobu 10 dnů. Upozornění: Pneumonie se závažným průběhem vyžaduje vždy parenterální zahájení léčby.

Amoxicilin-klavulanová kyselina: • Sinusitis acuta, otitis media acuta, akutní exacerbace chronické bronchitidy (event. bakteriální superinfekce akutní bronchitidy) způsobené betalaktamázu produkujícími kmeny Haemophilus influenzae nebo Moraxella catarrhalis: Perorálně dospělí a děti nad 40 kg 500-875 mg amoxicilinu (tj. 625 mg-1 g kombinovaného přípravku) každých 8 hodin. U dětí do 1 roku věku 125 mg amoxicilinu každých 8 hodin (tj. 156 mg kombinovaného přípravku v 5 ml sirupu). U dětí do 3 let věku 250 mg amoxicilinu každých 8 hodin (tj. 312 mg kombinovaného přípravku v 5 ml sirupu), nebo u dětí do 40 kg hmotnosti 250-500 mg amoxicilinu (tj. 375– 625 mg kombinovaného přípravku). Aplikuje se po dobu 5-10 dnů (obvykle 48-72 hodin po poklesu teploty a ústupu známek infekce). CEFALOSPORINY 2. GENERACE Cefuroxim: • Sinusitis acuta, otitis media acuta způsobená betalaktamázu produkujícími kmeny Haemophilus influenzae nebo Moraxella catarrhalis: Dospělí 500 mg každých 12 hodin, děti 30 mg/kg/den ve dvou dílčích dávkách každých 12 hodin. Aplikuje se po dobu 7-10 dnů. • Akutní exacerbace chronické bronchitidy, (event. bakteriální superinfekce akutní bronchitidy) způsobená betalaktamázu produkujícími kmeny Haemophilus influenzae nebo Moraxella catarrhalis: Dospělí a děti starší než 13 let 250-500 mg každých 12 hodin, děti 30 mg/kg/den ve dvou dílčích dávkách každých 12 hodin. Aplikuje se po dobu 5-7 dnů. • Komunitní pneumonie, způsobená betalaktamázu produkujícími kmeny Haemophilus influenzae nebo Moraxella catarrhalis: Perorálně dospělí 500 mg každých 12 hodin, děti 30 mg/kg/den ve dvou dílčích dávkách každých 12 hodin. Aplikuje se po dobu 10-14 dnů. Parenterálně 750 mg-1,5 g ve třech dílčích dávkách po 8 hodinách, u novorozenců 30-50 mg/den ve dvou až třech dílčích dávkách po 8-12 hodinách, u dětí starších 3 měsíců 50-100 /kg/den ve třech až čtyřech dílčích dávkách po 6-8 hodinách. Celková denní dávka nesmí překročit celkovou maximální dávku pro dospělé. Upozornění: Pneumonie se závažným průběhem vyžaduje vždy parenterální zahájení léčby. Cefprozil: • Sinusitis acuta, otitis media acuta způsobená betalaktamázu produkujícími kmeny Haemophilus influenzae nebo Moraxella catarrhalis: Dospělí 500 mg každých 12 hodin, děti 30-40 mg/kg/den ve dvou dílčích dávkách každých 12 hodin. Aplikuje se po dobu 7-10 dnů. • Akutní exacerbace chronické bronchitidy, (event. bakteriální superinfekce akutní bronchitidy) způsobená betalaktamázu produkujícími kmeny Haemophilus influenzae nebo Moraxella catarrhalis: Dospělí a děti starší než 12 let 250-500 mg každých 12 hodin, děti 30 mg/kg/den ve dvou dílčích dávkách každých 12 hodin. Aplikuje se po dobu 5-7 dnů. • Komunitní pneumonie způsobená betalaktamázu produkujícími kmeny Haemophilus influenzae nebo Moraxella catarrhalis: Perorálně dospělí 500 mg každých 12 hodin, děti 30-40 mg/kg/den ve dvou dílčích dávkách každých 12 hodin. Aplikuje se po dobu 10-14 dnů. Upozornění: Pneumonie se závažným průběhem vyžaduje vždy parenterální zahájení léčby. CEFALOSPORINY 3. GENERACE Ceftriaxon: • Tonsillopharyngitis acuta způsobená Neisseria gonorrhoeae produkující betalaktamázu: Nitrosvalově 250 mg jednorázově. • Epiglottitis acuta: Nitrožilně 80 mg/kg/den každých 24 hodin. Aplikuje se po dobu 7-10 dnů. 22.6.200606


22.6.200606

IBKMIL42003.doc

Vytvořeno dne 30.05.2006 18:18:00


Cefotaxim: • Epiglottitis acuta: Nitrožilně 100-180 mg/kg/den ve třech až čtyřech dílčích dávkách po 6-8 hodinách. Aplikuje se po dobu 7-10 dnů. MAKROLIDY, AZALIDY: Upozornění: Skupina těchto antibiotik má téměř identické spektrum účinnosti na citlivé mikroby a jejich vliv na mikroflóru člověka i prostředí se sčítá. Při jejich nekritickém, masivním používání, zejména vytvářejí-li po aplikaci dlouhodobě nízké koncentrace v těle pacienta (např. azitromycin), dochází k rychlé selekci rezistentních bakteriálních kmenů, které posléze převládají. V zájmu zachování účinnosti celé skupiny těchto antibiotik je proto nezbytné striktní dodržování jejich specifických indikací. Erytromycin: • Tonsillopharyngitis acuta s prokázanou nebo předpokládanou etiologií Streptococcus pyogenes (při alergii k penicilinu): Dospělí perorálně 500 mg každých 6 hodin, děti 30-50 mg/kg/den ve čtyřech dílčích dávkách po 6 hodinách. Aplikuje se po dobu 10 dnů. • Tonsillopharyngitis acuta vyvolaná Arcanobacterium haemolyticum: Dospělí perorálně 500 mg každých 6 hodin, děti 30-50 mg/kg/den ve čtyřech dílčích dávkách po 6 hodinách. Aplikuje se po dobu 5 až 7 dnů. • Tonsillopharyngitis acuta vyvolaná Corynebacterium diphtheriae: Parenterálně dospělí 1-4 g ve čtyřech dílčích dávkách po 6 hodinách, děti 30-50 mg/kg/den ve čtyřech dílčích dávkách. Aplikuje se po dobu 10 dnů. • Sinusitis acuta (při alergii k betalaktamům, není-li vyvolána Haemophilus influenzae): Dospělí perorálně 500 mg každých 6 hodin, děti 30-50 mg/kg/den ve čtyřech dílčích dávkách po 6 hodinách. Aplikuje se obvykle po dobu 10 dnů. • Otitis media acuta (při alergii k betalaktamům, není-li vyvolána Haemophilus influenzae): Dospělí perorálně 500 mg každých 6 hodin, děti 30-50 mg/kg/den ve čtyřech dílčích dávkách po 6 hodinách. Aplikuje se po dobu 5 až 10 dnů. • Tracheobronchitis acuta vyvolaná Mycoplasma pneumoniae nebo Chlamydia pneumoniae: Dospělí perorálně 500 mg každých 6 hodin, děti 30-50 mg/kg/den ve čtyřech dílčích dávkách po 6 hodinách. Aplikuje se po dobu 7 až 10 dnů. • Bakteriální superinfekce akutní bronchitidy (při alergii k betalaktamům, není-li vyvolána Haemophilus influenzae): Dospělí perorálně 500 mg každých 6 hodin, děti 30-50 mg/kg/den ve čtyřech dílčích dávkách po 6 hodinách. Aplikuje se po dobu 7 až 10 dnů. • Bronchitis acuta vyvolaná Bordetella pertussis a Bordetella parapertussis: Dospělí perorálně 500 mg každých 6 hodin, děti 30-50 mg/kg/den ve čtyřech dílčích dávkách po 6 hodinách. Aplikuje se po dobu 10 dnů. • Akutní exacerbace chronické bronchitidy (při alergii k betalaktamům, není-li vyvolána Haemophilus influenzae): Dospělí perorálně 500 mg každých 6 hodin, děti 30-50 mg/kg/den ve čtyřech dílčích dávkách po 6 hodinách. Aplikuje se po dobu 5 až 7 dnů. • Komunitní pneumonie (při alergii k betalaktamům, není-li vyvolána Haemophilus influenzae): Dospělí perorálně 1 g každých 6 hodin, děti 50 mg/kg/den ve čtyřech dílčích dávkách po 6 hodinách. Aplikuje se po dobu 10-14 dnů. • Komunitní pneumonie vyvolaná Legionella pneumophila: Parenterálně 900 až 1200 mg každých 6 hodin. Aplikuje se po dobu 14 dnů (event. v kombinaci s 600 mg rifampicinu denně). • Atypická pneumonie vyvolaná Mycoplasma pneumoniae nebo Chlamydia pneumoniae: Dospělí perorálně 500 mg každých 6 hodin, děti starší 6 měsíců 30 mg/kg/den ve čtyřech dílčích dávkách po 6 hodinách. Aplikuje se po dobu 10-14 dnů. Upozornění: Pneumonie se závažným průběhem vyžaduje vždy parenterální zahájení léčby.

Klaritromycin • •

Tonsillopharyngitis acuta s prokázanou nebo předpokládanou etiologií Streptococcus pyogenes (při alergii k penicilinu): Dospělí 250-500 mg každých 12 hodin, děti starší 6 měsíců 15 mg/kg/den ve dvou dílčích dávkách po 12 hodinách. Aplikuje se po dobu 10 dnů. Tonsillopharyngitis acuta vyvolaná Arcanobacterium haemolyticum: Dospělí 250-500 mg každých 12 hodin, děti starší 6 měsíců 15 mg/kg/den ve dvou dílčích dávkách po 12 hodinách. Aplikuje se po dobu 5 až 7 dnů.

22.6.200606


22.6.200606

IBKMIL42003.doc Vytvořeno dne 30.05.2006 18:18:00 Vytvořil MUDr. Scharfen CSc. • Sinusitis acuta (při alergii k betalaktamům): Dospělí 250-500 mg každých 12 hodin, děti starší 6 měsíců

15 mg/kg/den ve dvou dílčích dávkách po 12 hodinách. Aplikuje se obvykle po dobu 10 dnů. Otitis media acuta (při alergii k betalaktamům): Dospělí 250-500 mg každých 12 hodin, děti starší 6 měsíců 15 mg/kg/den ve dvou dílčích dávkách po 12 hodinách. Aplikuje se po dobu 5 až 10 dnů. • Tracheobronchitis acuta vyvolaná Mycoplasma pneumoniae nebo Chlamydia pneumoniae: Dospělí 250500 mg každých 12 hodin, děti starší 6 měsíců 15 mg/kg/den ve dvou dílčích dávkách po 12 hodinách. Aplikuje se po dobu 7 až 10 dnů. • Bakteriální superinfekce akutní bronchitidy (při alergii k betalaktamům): Dospělí 250-500 mg každých 12 hodin, děti starší 6 měsíců 15 mg/kg/den ve dvou dílčích dávkách po 12 hodinách. Aplikuje se po dobu 7 až 10 dnů. • Akutní exacerbace chronické bronchitidy (při alergii k betalaktamům): Dospělí 250-500 mg každých 12 hodin, děti starší 6 měsíců 15 mg/kg/den ve dvou dílčích dávkách po 12 hodinách. Aplikuje se po dobu 5 až 7 dnů. • Komunitní pneumonie (při alergii k betalaktamům): Dospělí 500 mg každých 12 hodin, děti starší 6 měsíců 15 mg/kg/den ve dvou dílčích dávkách po 12 hodinách. Aplikuje se po dobu 10 až 14 dnů. • Komunitní pneumonie vyvolaná Legionella pneumophila: Dospělí parenterálně 500-1000 mg každých 12 hodin (event. v kombinaci s 600 mg rifampicinu denně). Aplikuje se po dobu 14 dnů. • Atypická pneumonie vyvolaná Mycoplasma pneumoniae nebo Chlamydia pneumoniae: Dospělí 250-500 mg každých 12 hodin, děti starší 6 měsíců 15 mg/kg/den ve dvou dílčích dávkách po 12 hodinách. Aplikuje se po dobu 10 až 14 dnů. Upozornění: Pneumonie se závažným průběhem vyžaduje vždy parenterální zahájení léčby. •

Roxitromycin • Tonsillopharyngitis acuta s prokázanou nebo předpokládanou etiologií Streptococcus pyogenes (při alergii k penicilinu): Dospělí a děti s hmotností vyšší než 40 kg 150 až 300 mg každých 12 hodin, děti s hmotností nižší než 40 kg 2,5-5 mg/kg každých 12 hodin. Aplikuje se po dobu 10 dnů. • Tonsillopharyngitis acuta vyvolaná Arcanobacterium haemolyticum: Dospělí a děti s hmotností vyšší než 40 kg 150 až 300 mg každých 12 hodin, děti s hmotností nižší než 40 kg 2,5-5 mg/kg každých 12 hodin. Aplikuje se po dobu 5 až 7 dnů. • Sinusitis acuta (při alergii k betalaktamům, není-li vyvolána Haemophilus influenzae): Dospělí a děti s hmotností vyšší než 40 kg 150 až 300 mg každých 12 hodin, děti s hmotností nižší než 40 kg 2,5-5 mg/kg každých 12 hodin. Aplikuje se obvykle po dobu 10 dnů. • Otitis media acuta (při alergii k betalaktamům, není-li vyvolána Haemophilus influenzae): 5-9 mg/kg/den ve dvou dílčích dávkách po 12 hodinách. Aplikuje se po dobu 5 až 10 dnů. • Tracheobronchitis acuta vyvolaná Mycoplasma pneumoniae nebo Chlamydia pneumoniae: Dospělí a děti s hmotností vyšší než 40 kg 150 až 300 mg každých 12 hodin, děti s hmotností nižší než 40 kg 2,5-5 mg/kg každých 12 hodin. Aplikuje se po dobu 7 až 10 dnů. • Bakteriální superinfekce akutní bronchitidy (při alergii k betalaktamům, není-li vyvolána Haemophilus influenzae): Dospělí a děti s hmotností vyšší než 40 kg 150 až 300 mg každých 12 hodin, děti s hmotností nižší než 40 kg 2,5-5 mg/kg každých 12 hodin. Aplikuje se po dobu 7 až 10 dnů. • Akutní exacerbace chronické bronchitidy (při alergii k betalaktamům, není-li vyvolána Haemophilus influenzae): Dospělí a děti s hmotností vyšší než 40 kg 150 až 300 mg každých 12 hodin, děti s hmotností nižší než 40 kg 2,5-5 mg/kg každých 12 hodin. Aplikuje se po dobu 5 až 7 dnů. • Atypická pneumonie vyvolaná Mycoplasma pneumoniae nebo Chlamydia pneumoniae: Dospělí a děti s hmotností vyšší než 40 kg 150 až 300 mg každých 12 hodin, děti s hmotností nižší než 40 kg 2,5-5 mg/kg každých 12 hodin. Aplikuje se po dobu 10 až 14 dnů. Upozornění: Pneumonie se závažným průběhem vyžaduje vždy parenterální zahájení léčby. Spiramycin • Tonsillopharyngitis acuta s prokázanou nebo předpokládanou etiologií Streptococcus pyogenes (při alergii k penicilinu): Dospělí perorálně 1 g každých 8-12 hodin, děti 50 mg/kg/den ve dvou až třech dílčích dávkách po 8 nebo 12 hodinách. Aplikuje se po dobu 10 dnů.

22.6.200606


22.6.200606

IBKMIL42003.doc Vytvořeno dne 30.05.2006 18:18:00 Vytvořil MUDr. Scharfen CSc. • Tonsillopharyngitis acuta vyvolaná Arcanobacterium haemolyticum : Dospělí perorálně 1 g každých 8-

12 hodin, děti 50 mg/kg/den ve dvou až třech dílčích dávkách po 8 nebo 12 hodinách. Aplikuje se po dobu 5 až 7 dnů. • Sinusitis acuta (při alergii k betalaktamům, není-li vyvolána Haemophilus influenzae): Dospělí perorálně 1 g každých 8 nebo 12 hodin, těžší infekce 4-5 g/den ve třech dílčích dávkách po 8 hodinách, děti 50 mg/kg/den, těžší infekce 100-125 mg/kg/den ve třech dílčích dávkách po 8 hodinách. Aplikuje se obvykle po dobu 10 dnů. • Otitis media acuta (při alergii k betalaktamům, není-li vyvolána Haemophilus influenzae): Dospělí perorálně 1 g každých 8 nebo 12 hodin, těžší infekce 4-5 g/den ve třech dílčích dávkách po 8 hodinách, děti 50 mg/kg/den, těžší infekce 100-125 mg/kg/den ve třech dílčích dávkách po 8 hodinách. Aplikuje se po dobu 7-10 dnů. • Tracheobronchitis acuta vyvolaná Mycoplasma pneumoniae nebo Chlamydia pneumoniae: Dospělí perorálně 1 g každých 8-12 hodin, děti 50 mg/kg/den ve dvou až třech dílčích dávkách po 8 nebo 12 hodinách. Aplikuje se po dobu 7 až 10 dnů. • Bakteriální superinfekce akutní bronchitidy (při alergii k betalaktamům, není-li vyvolána Haemophilus influenzae): Dospělí perorálně 1 g každých 8-12 hodin, děti 50 mg/kg/den ve dvou až třech dílčích dávkách po 8 nebo 12 hodinách. Aplikuje se po dobu 7 až 10 dnů. • Akutní exacerbace chronické bronchitidy (při alergii k betalaktamům, není-li vyvolána Haemophilus influenzae): Dospělí perorálně 1 g každých 8-12 hodin, děti 50 mg/kg/den ve dvou až třech dílčích dávkách po 8 nebo 12 hodinách. Aplikuje se po dobu 5 až 7 dnů. • Komunitní pneumonie (při alergii k betalaktamům, není-li vyvolána Haemophilus influenzae): Dospělí perorálně 1 g každých 8 nebo 12 hodin, těžší infekce 4-5 g/den ve třech dílčích dávkách po 8 hodinách, děti 50 mg/kg/den, těžší infekce 100-125 mg/kg/den ve třech dílčích dávkách po 8 hodinách. Aplikuje se po dobu 10 až 14 dnů. • Komunitní pneumonie vyvolaná Legionella pneumophila: Nitrožilně 1 g každých 8 hodin v prvních 3-5 dnech, pak eventuelně orálně 4-5 g/den ve třech dílčích dávkách po 8 hodinách. Aplikuje se po dobu 14 dnů (event. v kombinaci s 600 mg rifampicinu denně). • Atypická pneumonie vyvolaná Mycoplasma pneumoniae nebo Chlamydia pneumoniae: Dospělí perorálně 1 g každých 8 nebo 12 hodin, těžší infekce 4-5 g/den ve třech dílčích dávkách po 8 hodinách, děti 50 mg/kg/den, těžší infekce 100-125 mg/kg/den ve třech dílčích dávkách po 8 hodinách. Aplikuje se po dobu 10 až 14 dnů. Upozornění: Pneumonie se závažným průběhem vyžaduje vždy parenterální zahájení léčby. Azitromycin • Sinusitis acuta (při alergii k betalaktamům): Dospělí 500 mg první den, 250 mg po další 4 dny nebo 500 mg denně po dobu 3 dnů, děti starší 2 let 12 mg/kg po dobu 5 dnů. • Otitis media acuta (při alergii k betalaktamům): (pouze u dětí starších 6 měsíců) 10 mg/kg první den, 5 mg/kg po dobu dalších 2-5 dnů. • Tracheobronchitis acuta vyvolaná Mycoplasma pneumoniae nebo Chlamydia pneumoniae: Dospělí 500 mg první den, 250 mg po další 4 dny nebo 500 mg denně po dobu 3 dnů, děti starší 2 let 12 mg/kg po dobu 5 dnů. • Bakteriální superinfekce akutní bronchitidy (při alergii k betalaktamům): Dospělí 500 mg první den, 250 mg po další 4 dny nebo 500 mg denně po dobu 3 dnů, děti starší 2 let 12 mg/kg po dobu 5 dnů. • Akutní exacerbace chronické bronchitidy (při alergii k betalaktamům): Dospělí 500 mg první den, 250 mg po další 4 dny nebo 500 mg denně po dobu 3 dnů, děti starší 2 let 12 mg/kg po dobu 5 dnů. • Atypická pneumonie vyvolaná Mycoplasma pneumoniae nebo Chlamydia pneumoniae: Dospělí 500 mg první den, 250 mg po další 4 dny, děti starší 2 let 12 mg/kg po dobu 5 dnů. Upozornění: Pneumonie se závažným průběhem vyžaduje vždy parenterální zahájení léčby.

FLUOROCHINOLONY Ciprofloxacin: • Tonsillopharyngitis acuta způsobená Neisseria gonorrhoeae: 500 mg orálně jednorázově. • Komunitní pneumonie způsobená Legionella pneumophila: 500-750 mg orálně každých 12 hodin. Aplikuje se po dobu 14 dnů. Ofloxacin: 22.6.200606


22.6.200606

IBKMIL42003.doc Vytvořeno dne 30.05.2006 18:18:00 Vytvořil MUDr. Scharfen CSc. • Tonsillopharyngitis acuta způsobená Neisseria gonorrhoeae: 400 mg orálně jednorázově. • Komunitní pneumonie způsobená Legionella pneumophila: 400 mg orálně každých 12 hodin. Aplikuje se po

dobu 14 dnů.

DALŠÍ ANTIBIOTIKA Chloramfenikol: • Epiglottitis acuta: Nitrožilně 50-100 mg/kg/den ve čtyřech dílčích dávkách každých 6 hodin. Aplikuje se po dobu 7-10 dnů. Klindamycin: • Komunitní pneumonie způsobená Staphylococcus aureus: Parenterálně dospělí alespoň 900 mg každých 6 hodin během hospitalizace, děti starší 1 měsíce 20-40 mg/kg/den ve čtyřech dílčích dávkách každých 6 hodin. Aplikuje se po dobu 14 dnů. Doxycyklin: • Sinusitis acuta: Dospělí 200 mg v jedné dávce každých 24 hodin, nebo rozděleně ve dvou dílčích dávkách po 12 hodinách, děti starší 8 let s hmotností nižší než 45 kg 4,4 mg/kg/den v jedné dávce každých 24 hodin, nebo rozděleně ve dvou dílčích dávkách každých 12 hodin. Aplikuje se po dobu 7-10 dnů. • Akutní exacerbace chronické bronchitidy (event. bakteriální superinfekce akutní bronchitidy): Dospělí první den 200 mg v jedné dávce, nebo rozděleně ve dvou dílčích dávkách po 12 hodinách, od druhého dne podle závažnosti infekce 100-200 mg denně v jedné dávce po 24 hodinách, nebo ve dvou dílčích dávkách 100 mg každých 12 hodin, dětem starším 8 let věku s hmotností nižší než 45 kg se první den podává 4,4 mg/kg/den v jedné dávce po 24 hodinách, nebo ve dvou dílčích dávkách každých 12 hodin, od druhého dne podle závažnosti infekce 2,2-4,4 mg/kg/den v jedné dávce po 24 hodinách, nebo ve dvou dílčích dávkách každých 12 hodin. Aplikuje se po dobu 5-7 dnů. • Atypická komunitní pneumonie způsobená Chlamydia spp. a Mycoplasma pneumoniae: Dospělí 200 mg ve dvou dílčích dávkách po 12 hodinách, děti starší 8 let věku s hmotností nižší než 45 kg první den 4,4 mg/kg/den ve dvou dílčích dávkách po 12 hodinách, od druhého dne 2,2 mg/kg/den každé 24 hodiny. Aplikuje se po dobu 1014 dnů. Upozornění: Pneumonie se závažným průběhem vyžaduje vždy parenterální zahájení léčby. Ko-trimoxazol • Sinusitis acuta, otitis media acuta: Dospělí perorálně 960 mg každých 12 hodin, děti starší 2 měsíců věku 8 mg/kg/den (vztaženo na obsah trimethoprimu) ve dvou dílčích dávkách každých 12 hodin. Aplikuje se po dobu 7-10 dnů. • Akutní exacerbace chronické bronchitidy (event. bakteriální superinfekce akutní bronchitidy): Dospělí 960 mg každých 12 hodin, děti starší 2 měsíců věku 8 mg/kg/den (vztaženo na obsah trimethoprimu) ve dvou dílčích dávkách každých 12 hodin. Aplikuje se po dobu 5-7 dnů.

Rifampicin •

Komunitní pneumonie vyvolaná Legionella pneumophila: 300 až 600 mg perorálně každých 12 hodin, vždy pouze v kombinaci s erytromycinem (případně jiným vhodným makrolidem). Upozornění: Pneumonie se závažným průběhem vyžaduje vždy parenterální zahájení léčby.

Literatura: 1. Reese R.E., Betts R.F., et al: Handbook of Antibiotics, 3rd edition. Lippincott Williams & Wilkins, 2000. 2. Reese R.E., Douglas R.G., A Practical Approach to Infectious Diseases, 4th edition. Little, Brown and Company, 1996. 22.6.200606


22.6.200606

IBKMIL42003.doc

Vytvořeno dne 30.05.2006 18:18:00


3. Mandell G.L., Bennet J.E., Dolin R., Principles and Practice of Infectious Diseases, 5th edition, Churchill Livingstone, 2000. 4. Dowell S.F., Marcy S.M., et al. Principles of Judicious Use of Antimicrobial Agents for Pediatric Upper Respiratory Tract Infections. Pediatrics 1998; 101,1:163-184. 5. Gonzales R., Bartlett J.G., et al. Principles of Appropriate Antibiotic Use for Treatment of Acute Respiratory Tract Infections in Adults: Background, Specific Aims and Methods. Annals of Internal Medicine 2001;134,6:478-529. 6. Nelson J.D., Bradley J.S., Nelson´s Pocket Book of Pediatric Antimicrobial Therapy, 15th edit. 2002, Lippincott Wiliams & Wilkins, USA 7. Feigin R.D., et al. Textbook of pediatric infectious diseases, 4th edition. Saunders 1998. 8. Urbášková P., Rezistence k antibiotikům Streptococcus pneumoniae, Streptococcus pyogenes, Haemophilus influenzae a Moraxella catarrhalis v České republice v roce 1996 a 1997. Klin. mikrobiol. inf. lék., 1998; 4:292-298 9. Urbášková P., Rezistence k antibiotikům u kmene Streptococcus pneumoniae ze závažných infekcí v České republice v roce 1996 – 1998. Klin. mikrobiol. inf. lék., 1999; 5:49-54 10. Urbášková P., Pracovní skupina pro monitorování rezistence bakteriálních respiračních patogenů v ČR. Vzestup rezistence Streptococcus pyogenes k makrolidovým antibiotikům v České republice. Praktický lékař, 1999; 79:636-640 11. Urbášková P. a pracovní skupina pro monitorování rezistence bakteriálních respiračních patogenů. Trendy rezistence izolátů Streptococcus pneumoniae, Haemophilus influenzae a Streptococcus pyogenes z dýchacích cest v České republice v průběhu tří let (1996 – 1998). Klin. mikrobiol. inf. lék., 1999; 5:311-319 12. Urbášková P. a pracovní skupina pro monitorování rezistence bakteriálních respiračních patogenů. Surveillance rezistence k antibiotikům u nejčastějších bakteriálních původců respiračních infekcí v České republice. Remedia, 2000; 3:195-203 13. Urbášková P. a pracovní skupina pro monitorování rezistence. Předběžné výsledky surveillance rezistence tří nejčastějších bakteriálních původců respiračních infekcí k antibiotikům v České republice v roce 2000. Zprávy CEM, 2001; 10:117-118 14. Hoza J., Jindrák V., et al. Konsensus používání antibiotik I. Peniciliny. Praktický lékař, 2002 15. Jindrák V. Mikrobiologické podklady pro cílenou antimikrobiální léčbu komunitních respiračních infekcí, Doporučené postupy pro praktické lékaře ČLS JEP 2002, http://www.cls.cz/dp/2002/t281.rtf 16. Čižman M., Pokorný M., Seme K., Oražem A., Paragi M., The relationship between trends in macrolide use and resistance to macrolides of common respiratory pathogens, J. Antimicrob. Chemother. (JAC), 2001, 47, 475-477 17. Baquero F., Negri M. C. Strategies of Minimize the Development of Antibiotic Resistance. J. Chemother.,1997, 9, Suppl. 3, 29-37 18. Bauernfeind A., Jungwirth R., Eberlein E. Comparative Pharmacodynamics of Clarithromycin and Azithromycin against Respiratory Pathogens. Infection, 1995, 23(5), 316-321 19. Kastner, U., Guggenbichler, JP., Influence of macrolide antibiotics on promotion of resistance in the oral flora of children, Infection 2001, Oct., 29(5): 251-256 20. WHO Global Strategy for Containment of Antimicrobial Resistance. World Health Organization, Geneva 2000. 21. Opinion of the Economic and Social Committee on the ”Resistance to antibiotics as a threat to public health”. Official Journal of the European Communities, 28.12.1998. 22. Communication from the commission on a community strategy against antimicrobial resistance. Commission of the European Communities, Brussels 20.6.2001. 23. Council recommendation of 15 November 2001 on the prudent use of antimicrobial agents in human medicine (Text with EEA relevance). Official Journal of the European Communities, 5.2.2002. 24. Kolektiv autorů Subkomise pro ATB politiku ČLS JEP. Konsensus používání antibiotik II. Makrolidy. Praktický lékař (předáno k publikaci). 22.6.200606


22.6.200606

IBKMIL42003.doc

Vytvořeno dne 30.05.2006 18:18:00


25. Long SS, Dowell SF. Principles of Anti-infective Therapy. In: Long SS, Pickering SK, Prober CG. Principles and Practice of Pediatric Infectious Diseases, 2nd edition, Churchill Livingstone, 2003.

22.6.200606


22.6.200606

Informační bulletin KMIL č. 4, 1.verze

Recommend Documents