Informační a komunikační technologie O1

Informační a komunikační technologie

O1.

Informační a komunikační technologie studijní obor

O1.

1


O1.

Obsah : ÚVOD .......................................................................................................................... 3 1. Obsah a význam předmětu , pravidla provozu odborné učebny .................................... 3 2. Informatika – seznámení, historie, oblasti použití počítačů........................................... 4 SEZNÁMENÍ S POČÍTAČEM .......................................................................................... 5 3. Počítač – jak vypadá? ............................................................................................. 5 4. Základní jednotka ................................................................................................... 7 5. Přídavné zařízení, typy připojení a konektory ............................................................. 9 6. Základní deska - motherboard ............................................................................... 12 7. Procesor – hlavní výkoná jednotka - CPU ................................................................. 14 8. Paměť – jednotky, bity a bajty ............................................................................... 16 9. Paměť – základní informace a rozdělení ................................................................... 17 10. Vnitřní paměť – krátkodobá paměť ........................................................................ 18 11. Vnější paměť – dlouhodobá paměť ........................................................................ 19 12. Monitor a grafická karta – zobrazení informací ....................................................... 23 13. Klávesnice, myš – vstupní zařízení ........................................................................ 25 14. Tiskárny – výstupní zařízení ................................................................................. 27 POŘÍZENÍ POČÍTAČE, VOLBY TYPU, KONFIGURACE , VOLBA DODAVATELE............... 30 15. Pořízení počítače, konfigurace, volba dodavatele..................................................... 30 PROGRAMOVÉ VYBAVENÍ ......................................................................................... 32 16. Základní přehled a členění – systémové programy .................................................. 32 17. Základní přehled a členění – uživatelské programy ................................................. 33 18. Užitečné pojmy – verze, upgrade, aktualizace, instalace, oem, .... ............................ 34 OPERAČNÍ SYSTÉM ................................................................................................... 36 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27.

Význam operačního systému – základní software .................................................... Historie a druhy operačních systémů ..................................................................... Zavedení operačního systému – start počítače ....................................................... Disková zařízení , formátování ............................................................................. Soubory – jak jsou uloženy data ........................................................................... Soubory – cvičení, poznej soubor podle koncovky ................................................... Složka – jak zachovat pořádek v počítači .............................................................. Cesta, Úplná cesta – kde jsou má data .................................................................. Složka – cvičení a opakování ...............................................................................

36 37 38 40 41 42 43 44 45

OCHRANA DAT PŘED JEJICH ZNEUŽITÍM .................................................................. 47 28. Ochrana dat, zabezpečení počítače – data mají cenu zlata ...................................... 47 29. Možné způsoby ztráty dat, zálohování – data mají cenu zlata .................................. 48 ANTIVIROVÁ OCHRANA POČÍTAČE ........................................................................... 50 30. 31. 32. 33.

Počítačové viry – nebezpečí pro data a počítač ...................................................... Způsob napadení počítače – kudy do počítače ....................................................... Antivirové programy – nekonečný boj proti virům .................................................. AVG 7.0 – antivirový program ..............................................................................

50 51 52 53

2


O1.

ÚVOD 1.hodina 1. Obsah a význam předmětu , pravidla provozu odborné učebny

Pravidla provozu odborné učebny : 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Všechny závady a poškození nahlásí žáci neprodleně vyučujícímu V počítačové učebně nekonzumovat jídlo a pití Počítače zapínat až na pokyn učitele Žáci nesmí provádět žádné zásahy do el. zapojení počítačů Pokud se bude pracovat na počítači, na konci hodiny ukončit programy a PC vypnout. Nošení programů, her, vlastních CD. – Nejprve seznámit učitele s příslušným programem.

3


O1.

2.hodina 2. Informatika – seznámení, historie, oblasti použití počítačů Informatika je matematická disciplína, zabývající se strukturou, zpracováním a využitím informací. Zpracováním informací se rozumí jejich získávání, ukládání, zobrazení, třídění a výběry, přenos atd. Informace je pak obsah sdělení, které snižuje neurčitost (entropii = neuspořádanost), neboli zvyšuje pravděpodobnost správného určení následků nějaké příčiny, nějaké události. Počítač je pak stroj, který slouží ke zpracování informací, tj. umožňuje jejich ukládání, třídění, přenos atd. Zdroje informací Informace získáváme vlastně neustále našimi smysly. Nejvíce zrakem, pak sluchem a dalšími smysly. Většinou však pojmem informace zúženě myslíme znalosti a intelektuální poznatky. Informační zdroje: Slovní sdělení (výklad ve škole, komunikace s ostatními lidmi, poslech rozhlasu atd.). Televize (slovní i obrazové sdělení). Knihy, časopisy a literatura vůbec. Získávání informací pomocí výpočetní techniky (Internet, CD disky s informacemi nejrůznějšího druhu). Počítač jako prostředek – a jeho použití První počítače byly určeny na matematické výpočty nových zbraní a další vojenské aplikace. Hromadné rozšíření počítačů bylo umožněno vznikem databází (evidencí -účetnictví, mzdy, řízení výroby...), protože v této oblasti zpracování informací přinášely počítače velký finanční efekt, který zaplatil jejich vývoj. Teprve se vznikem mikropočítačů nastalo masové rozšíření počítačů mezi miliony uživatelů. Zpočátku bylo stále rozhodující zpracování dat (opět databáze, dále tabulkové procesory). Grafické možnosti počítačů způsobily, že se použití počítače rozšířilo ze stroje na zpracování informací na nástroj pro vyjádření tvořivých schopností člověka (textové editory, rastrové a vektorové grafické programy atd.). Vznik počítačových sítí se stal základem nasazení počítače jako prostředku týmové spolupráce, sdílení informací mezi lidmi v jednom podniku. Vývoj celosvětové počítačové sítě Internet způsobil, že dnes můžeme pomocí počítače v reálném čase komunikovat (slovem i obrazem) s kýmkoliv na světě. Můžeme také své informace nabídnout všem uživatelům Internetu a využívat téměř nekonečné množství informací, které na Internet umístili jiní lidé. Počítače se nacházejí v mnoha výrobcích, kde je na první pohled nevidíme. Opět se využívá jejich schopnost zpracovávat rychle informace (automobily, obráběcí stroje, domácí přístroje a elektronika; i mobilní telefony fungují díky počítačům...).

Historie počítačů Období

Velikost

Z čeho

Využití

Vyráběné množství

40.léta

haly

elektronky

jednotlivé kusy

50.léta

místnosti

tranzistory

60.léta

skříně

70.léta

malé skříně

80.léta

krabice stole

90.léta

sešit A4

vojenské účely voj.účely, hromadné zpracování dat. hrom.zpr.dat, vědecké výpočty široké využití v ekonomice a vědě proniká do všech oblastí zpracovávání informací a přenosu informací pronikl do všech oblastí zpracovávání informací a hromadně se vyskytuje ve školství a v domácnostech.

na

integrované obvody lepší integrované obvody mikroprocesor výkonnější mikroprocesor

malosériová výroba sériová výroba velkosériová výroba hromadná velkovýroba hromadná velkovýroba, koncentrace firem

4


O1.

SEZNÁMENÍ S POČÍTAČEM 3.hodina 3. Počítač – jak vypadá? Počítač :

HARDWARE

Části počítače : Paměť – slouží k uložení dat a programu, podle kterého data zpracovává. Procesor (CPU) – „mozek― vlastní výkonná část kde zpracování probíhá Vstupní zařízení – slouží pro vkládání dat, programů a příkazů jimiž se vlastně počítač ovládá ( např.klávesnice) Výstupní zařízení – slouží pro zobrazení výsledků práce Všechny části si musí předávat informace a signály a proto jsou propojeny soustavami vodičů, jímž se říká sběrnice. Všechny tyto součásti tvoří tzv. Technické vybavení počítače – HARDWARE. I nejsložitější hardware bez příslušných programů, tedy bez příslušného programového vybavení – SOFTWARE by byl k ničemu.

Vstupní zařízení :

....................................................

............................................................... .... ............................................................... ....

Výstupní zařízení :

...................................................

............................................................... .... ...................................................................

5


O1.

Architektura počítače : 1.Von Neumannova architektua 2.Hardwarská architektura 1.Von Neumannova architektura -

Společná paměť pro instrukce a data, paměť je nejslabším (nejpomalejším) článkem

2. Hardwarská architektura -

Rozdělená paměť, zvlášť pro instrukce (program), zvlášť pro data Výšší rychlost a vyšší bezpečnost

6


O1.

4.hodina 4. Základní jednotka Hlavní části a jádrem počítače je základní jednotka. Je to vlastně taková krabice, ve které jsou umístěny veškeré důležité části počítače. Na čelní straně najdete tlačítko POWER (zapnutí počítače), RESET (opakovaný start operačního systému), TURBO (přepínač frekvence procesoru, u dnešních PC se už nevyskytuje), LOCK (zámek pomocí kterého lze uzamknout klávesnici – ne vždy), šachty disketových jednotek a jednotek CDROM a dalších možných jednotek ( 5.25―mechanika, DVD, zálohovací pásková mechanika …) Na zadní straně systémové jednotky se nachází zásuvka pro připojení systémové jednotky do el.sítě, konektory pro zapojení monitoru, tiskárny, klávesnice, myši a dalších zařízení. Základní jednotka se vyrábí ve tvaru různě vysoké věže ( MiniTower , MidleTower , BigTower ) nebo ve tvaru ploché skříně, která se umístí pod monitor ( desktop ) Provedení zákl. jednotky :

Mini tower

Midle tower

Big Tower

Desktop

V základní jednotce je napevno zabudovaná základní deska (motherboard). Je to deska tištěných spojů do níž jsou zasazovány různé integrované obvody (procesor , paměť). Na základní desce je i několik vývodů sběrnic, které mají podobu zvláštních dlouhých zásuvek. Přes tyto vývody jsou na základní desku umisťovány rozšiřující desky-karty( grafická karta , síťová karta , zvuková karta a další..) Nezbytnou součástí základní jednotky je zdroj. Do zdroje se přivádí elektrická energie kabelem přímo ze zásuvky. Zdroj energii zpracuje a dále dodává o vhodném napětí do obvodů základní jednotky. Zdroj je chlazen ventilátorem.

7


Otázky : 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.

Otázky:

O1.

hod.2 Vysvětlete pojmy: informatika, informace, počítač. Co je cílem informatiky? Vyberte si jednu z disciplín patřících k informatice a vysvětlete předmět jejího zkoumání. Kterým smyslem získává člověk nejvíce informací o okolí? Proč vznikly první počítače? Proč databáze umožnily rozšíření počítačů? Kdy se počítače masově rozšířily? Co umožňují grafické možnosti současného počítače? Co umožnily počítačové sítě? Co nám umožňuje Internet? V jaké době byl vytvořen první počítač? a k jakému účelu? Jak probíhal vývoj počítačů od roku 1945 do 90. let našeho století? Co znamená zkratka PC? Co to znamená, že počítače jsou mezi sebou kompatibilní? Co je to a k čemu se používá notebook?

hod.3

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

„Televizi" u počítače se říká správně.... Z čeho se skládá počítačová sestava? Text a povely zadáváme na ........, počítač ovládáme pomocí .......... Co je to hardware? Co je to software? Vyjmenujte alespoň 3 vstupní zařízení a 3 výstupní zařízení. Mohu napsat dopis na počítači, na kterém není žádný software? Které programy obdržíme zdarma se systémem Windows 98 a co umožňují? 8. Která část počítače, obsahuje data, a která část obsahuje programy? 9. Lze ovládat počítač bez myši? 10. Pro zobrazení slouží díl počítače, který se jmenuje ... 11. Zkratkou CPU označujeme část počítače, kterou nazýváme …….. a její hlavní úlohou je ………….

Otázky:

hod.4

1. 2. 3. 4.

Co je to základní jednotka? K čemu slouží jednotlivá tlačítka a vypínače na vašem počítači? Co ukazují svítící diody na vašem počítači? Zapíná se monitor u vašeho počítače samostatně, nebo se zapne současně s počítačem? 5. Vypne se váš počítač sám (je ve skříni ATX), nebo ho musíte vypínat ručně? 6. Co se nachází na zadní straně základní jednotky? 7. Co se skrývá pod označením motherboard? 8. Mohu si vybrat tvar základní jednotky? Pokud ano jaké mám možnosti. 9. Co umožňuje zvuková karta? Musí být v každém počítači. 10. Do jaké části počítače se přivádí el. energie?

8


O1.

5.hodina 5. Přídavné zařízení, typy připojení a konektory Vedle základních zařízení, která jsou nutná pro provoz počítače (klávesnice a myš), lze k počítači připojit i další zařízení. Přídavná zařízení :

fotoaparát

videokamera

web kamera

reproduktory

volant

data projektor

scanner

joystick

myš tiskárna

klávesnice

Tiskárna – vytisknout textové nebo grafické výstupy z počítače na papír nebo jiný tiskový materiál. Joystisk - může mít tvar páky nebo volantu a slouží ke hraní počítačových her. Reproduktory (sluchátka) – umožňují přehrát zvuk z počítače. Digitální fotoaparát – pracuje jako běžný fotoaparát , ale je možno přenést obrázek přímo do počítače pro další úpravu. Web kamera – pracuje jako kamera, ovšem s nižším rozlišením. Používá se při on-line komunikaci – chatu. Videokamera – připojením můžeme do počítače, náhrát video a dále s ním pracovat. Data projektor – zařízení, umožňující zobrazit plochu obrazovky na zdi umístěné plátno. Často využíváno při prezentacích. Scanner – toto zařízení umožňuje sejmout obrázek z listu papíru , časopisu nebo knihy a převést jej do podoby v počítači kde je sním možno dále pracovat.

9


O1.

Připojení zařízení : Otvorům, které se nacházejí na zadní stěně počítače (základní jednotky), se říká porty. To, co se do těchto portů zasouvá, se většinou označuje jako konektor. Ten je umístěn na konci kabelu vedoucího od určitého zařízení (např. od monitoru, klávesnice, myši apod.). Většina portů je určena pro připojení určitého typu zařízení. Například paralelní port (LPT port) slouží k připojení tiskárny nebo skeneru. Jen málokdy se tento port používá k něčemu jinému. Sériový port slouží k připojení myši nebo externího modemu apod. Na druhé straně existuje univerzální port, který slouží k připojení celé řady různých zařízení. Jde o tzv. USB port (Universal - Seriál Bus), který je určen pro připojení klávesnice, myši, tiskárny, skeneru apod. (musí ale jít o tzv. USB zařízení — tj. o zařízení, která jsou pro USB port určena). Zadní strana základní jednotky : A - Síťová zásuvka. Síťová zásuvka slouží k připojení počítače do elektrické sítě. B - Síťová zásuvka pro monitor. Z této zásuvky je monitor napájen elektrickou energií. Ne všechny monitory však tuto zásuvku využívají. Některé se připojují do elektrické sítě přímo. C - Dva PS/2 porty. PS/2 port slouží k připojení myši nebo klávesnice. D - Dva USB porty. USB port je univerzální port, ke kterému lze připojit celou řadu různých zařízení (myš, klávesnici, tiskárnu, skener atd.). E - Sériový port. Sériový port se často označuje zkratkou COM. Slouží k připojení myši nebo externího modemu. F - Paralelní port. Paralelní port se často označuje zkratkou LPT. Nejčastěji se používá k připojení tiskárny a skeneru. G - pro monitor. Tento port slouží k připojení monitoru. Velikostí je podobný sériovému portu. Na rozdíl od něj však obsahuje 15 malých otvorů (sériový port má 9 „drátků") H – Audioporty. Jsou většinou tři a jsou určeny pro připojení reproduktorů, mikrofonu a externího zvukového zařízení (např. magnetofonu). zelený – výstup, modrý – vstup, červený - mikrofon CH - Game port. Game port se často označuje také jako joystick port. Slouží nejen k připojení joysticku, ale například i k připojení tzv. MIDI kláves. I - Druhý sériový port. Počítač většinou obsahuje dva sériové porty. Ten druhý se označuje jako C0M2 (první jako C0M1). Lze ho použít k připojení myši nebo externího modemu. J - Na tomto obrázku je druhý sériový port (I) umístěn na tzv. rozšiřovací kartě. K - Ventilátor. Ventilátor slouží k chlazení vnitřku počítače. Součástky uvnitř počítače (hlavně procesor) se při práci výrazně zahřívají, a proto je nutné je chladit.

10


O1.

Konektory : Konektor monitoru. Kabel vedoucí z monitoru je zakončen tímto konektorem. Na zadní stěně počítače se zasouvá do portu pro monitor (viz G). Nezapomeňte utáhnout šroubky (zabráníte tak nechtěnému vytržení konektoru). Z počítače do monitoru se po monitorovém kabelu dostává obraz. Konektor od klávesnice. Tento konektor je umístěn na kabelu vedoucím z klávesnice. Zasunuje se do příslušného portu na zadní stěně počítače (na našem obrázku tento port není, vyskytuje se především u starších typů počítačů). Sítový konektor. Síťový konektor naleznete na kabelu, který je zasunut do elektrické sítě. Po tomto kabelu je do počítače dodávána elektrická energie. Síťový konektor se zasouvá do síťového portu, umístěného na zadní straně počítači (viz A). USB konektor. USB konektor je umístěn na konci kabelu vedoucího z určitého zařízení (může jít např. o myš, klávesnici, tiskárnu, skener atd). USB konektor se zasouvá do USB portu, umístěného na zadní straně počítače (viz D). LPT konektor. LPT konektor je umístěn na kabelu vedoucím z tiskárny. Zasouvá se do paralelního portu na zadní stěně počítače (viz F). Nezapomeňte utáhnout šroubky (zabráníte tak nechtěnému vytržení konektoru). Z počítače do tiskárny se po kabelu dostávají data. Konektor PS/2. Tento konektor je umístěn na kabelu vedoucím z myši nebo klávesnice (některé myši a klávesnice používají jiné typy konektorů). Konektor PS/2 se zasunuje do příslušného portu PS/2 na zadní stěně počítače (viz C).

Sériový konektor. Tento konektor je umístěn na kabelu vedoucím z myši nebo z externího modemu (u novějších myší se tento konektor již příliš nepoužívá). Sériový konektor se zasunuje do sériového portu na zadní stěně počítače (viz E, I). Většina počítačů obsahuje dva sériové porty (označované C0M1 aC0M2). Konektor centronics. Konektor centronics je umístěn na opačném konci paralelního kabelu (zasunuje se do tiskárny). Nezapomeňte zajistit konektor pomocí drátků (zabráníte tak nechtěnému vytržení konektoru). Redukce Redukce je malé zařízení, které slouží k „přeměně" jednoho konektoru na jiný. Jestliže například chcete připojit myš s konektorem PS/2 ke staršímu počítači (kde není port PS/2, ale kde je volný port sériový), můžete použít tzv. redukci. Musí jít o takovou redukci, která na jednom konci obsahuje port PS/2 a na konci druhém sériový konektor (viz obrázek).

redukce – PS2 na COM

redukce - USB na PS2

11


O1.

6.hodina 6. Základní deska - motherboard V základní jednotce je napevno zabudovaná základní deska (motherboard). Je to deska tištěných spojů do níž jsou zasazovány různé integrované obvody (procesor , paměť). Na základní desce je i několik vývodů sběrnic, které mají podobu zvláštních dlouhých zásuvek. Přes tyto vývody jsou na základní desku umisťovány rozšiřující desky-karty( grafická karta , síťová karta , zvuková karta a další..). Pomocí kabelů s k ní připojují veškeré disky. Na základní je také umístěna rychlá vyrovnávací paměť (CACHE), která vyrovnává rychlost procesoru a operační paměti. Základní deska – je důležitý a poměrně drahý díl počítače.

Grafická karta

Zvuková karta Síťová karta Televizní karta a jiné….

Audio porty PCI slot

AGP slot

2 x PS2

Procesor

Operační paměť

Disketová mechanika

CD a DVD mechanika

Pevný disk

12


O1.

V dnesni době je většina zařízení ( grafická karta, zvuková karta, síťová karta … ) implementována na základní desku. Porty těchto zařízení jsou umístěny na boku základní desky. (viz obrázek) Pokud uživatel požaduje kvalitnější grafickou, zvukovou nebo jinou kartu, než která je součástí základní desky, pořídí si tuto kartu v podobě přídavné karty do slotu PCI nebo grafickou do AGP slotu. Pohled z boku :

PS2 – port klávesnice

PS2 – port myši

USB porty

Paraelní port - LPT

Sériový port – COM1

Síťový port – RJ45 Audio port - výstup Audio port - mikrofon Audio port - vstup

13


O1.

7.hodina 7. Procesor – hlavní výkoná jednotka - CPU Procesor je hlavní součástka počítače (mozek), která vykonává všechny jeho činnosti. Je to elektronická a velice složitá součástka. Procesor – CPU (Centrální procesorová jednotka) je hlavní částí počítače, která zpracovává data a řídí jejich přenos. Procesor je součástka, která dokáže vykonat matematické operace v minimálním čase. Do procesoru vstupují instrukce a data z paměti, podle instrukcí jsou zde data zpracovávána a výsledky se opět ukládají do paměti. ( operační paměti ) Procesor :

Chladič procesoru :

Kvalita (rychlost) procesoru je dána architekturou (typem), tj. jak dobře je vyroben a jeho frekvencí (taktem). Na frekvenci závisí kolik je schopen vykonat operací za 1 vteřinu. Př.

Pentium III 500 MHz

znamená

typ Pentium III a takt 500 Mhz ( 500 mil. op. /s )

Většinou platí, že novější typy pracují i na vyšším taktu. V současné době jsou na špici vývoje a výroby dvě firmy. Firma INTEL a AMD. Procesor se při práci hodně zahřívá a proto musí být chlazen. Na procesor se umisťuje chladič procesoru. Chladič se skládá z pasivní části (žebrování) a aktivní (větráček). Typy prcesorů : Intel – Intel Pentium 3, Intel Pentium 4, Intel Celeron … ( takt cca 2–3 GHz) AMD – AMD Sempron, AMD AthlonXP, AMD Athlon64 … ( takt cca 2-3 Ghz) Vývoj procesorů jde nezadržitelně dopředu a brzo se můžeme dočkat procesorů s daleko vyšší taktovací frekvencí a lepším typem. Výběr procesoru ovlivňuje i výběr základní desky. Při kopi počítače je třeba sledovat výkon procesoru vzhledem k jeho ceně a plánovanému využití. Do kanceláře stačí slabší procesor, na hry a poč. grafiku je třeba silný procesor.

14


Otázky:

O1.

hod.5

1. Jaké jsou nutná zařízení pro provoz počítače? 2. K čemu slouží zařízení nazvané scanner? 3. Pokud by jste používali počítač pouze na hry, jaké zařízení by jste k tomu potřebovali? 4. Musíte odstranit jedno zařízení u horního obrázku „přídavná zařízení― ,které to bude a proč? 5. Vyberte jedno zařízení, ketré by jste chtěli mít u Vašeho počítače a proč? 6. Co je to port a konektor? 7. K jakým portům lze připojit myš? 8. K čemu slouží USB port? 9. Co jsou to audioporty? a jakou mají barvu? 10. K čemu slouží redukce? Uveďte příklad. 11. Jaké vlastnosti má multimediální počítač? Co obsahuje? 12. Je obtížné zapojit do počítače správně všechny kabely? Proč?

Otázky: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Otázky:

hod.6 Co je to motherboard? Co označuje zkratka CACHE? Jmenujte dva integrované obvody, které jsou zasazovány přímo do základní desky. Jmenujte dvě zařízení, které jsou k základní desce připojeny pomocí kabelu. Co se skrývá pod značkou AGP a PCI. Co zanmená, že grafická karta je součástí základní desky? Jaké přídavné karty si uživatel může dokoupit do počítače?

hod.7

1. Co označuje zkratka CPU? 2. Co je hlavním úkolem procesoru? 3. Která firma udává směr ve vývoji procesorů? Jak se jmenuje současná řada procesorů? 4. Co ovlivňuje rychlost procesoru? 5. Co znamená, že procesor vykoná 1000 mil.op. za s.? 6. Na jakou činnost je třeba nejvýkonější procesor. 7. Uveďte příklad označení procesoru. 8. Co je to pasivní a aktivní chlazení procesoru?

15


O1.

8.hodina 8. Paměť – jednotky, bity a bajty Do počítače musí být zadán program a data které mají být zpracovány. Data mohou mít nejrůznější podobu ( čísla , písmena , obrázky , zvuky ..) Instrukce i data jsou v počítači přeložena do dvojkových čísel, řeči jedniček a nul , které jediné počítač rozumí. Vlastní zpracování proběhne ve dvojkovém kódu a výsledek je opět převeden do podoby jíž člověk rozumí. Počítač tedy pracuje pouze s čísly 1 a 0 ( dvojková soustava ), všechny písmena , čísla , obrázky a zvuky jsou v počítači uložena jako různá seskupení 1 a 0. Hodnoty 0 a 1 jsou v počítači uchovávány v podobě elektrického napětí v příslušných klopných obvodech. ( 1 – pod napětím , 0 – bez napětí ). Těchto jednotlivých klopných obvodů je v počítači milióny a milióny. Jeden obvod představuje 1 bit ( 0 nebo 1 ) , aby bylo možno pomocí těchto bitů zakódovat všechny instrukce a data musí být sdruženy do skupin nejčastěji po 8 , 16 , 32 a i více. Základní skupina 8 bitů se nazývá Byte (bajt) – označujeme B 8 Do jednoho Bajtu (osmice jednotlivých prvků) se dá zakódovat a uložit 2 to je 256 různých čísel. 1 bajt tedy může odpovídat 1 znaku abecedy. Nejmenší jednotka : 1 b (bit) = 0 nebo 1 Násobné jednotky : 1 1 1 1

B (bajt) = 8 b KB (kilobajt) = 1024 B ( 210 B) MB (megabajt) = 1 024 KB = 1 048 576 B ( 220 B) GB (gigabajt) = 1 024 MB = 1 073 741 824 B ( 230 B)

16


O1.

9.hodina 9. Paměť – základní informace a rozdělení Paměť je místo pro dočasné(krátkodobé) nebo trvalé(dlouhodobé) uložení dat a programů. V počítače najdeme hlavní paměť a různé pomocné přídavné paměti. Paměť je opět součástka, která se připojuje k základní desce. Při výběru a koupi paměti je třeba brát v úvahu jejich parametry. Parametry pamětí : kapacita (množství dat, které je schopno pojmout) přístupová doba (doba, která udává za jak dlouho po vyžádání jsou data vybavována) přenosová rychlost (udává kolik dat je schopna daná paměť vydat za 1 sekundu)

Rozdělení paměti : 1. Vnitřní paměť Slouží obvykle k krátkodobému uchování dat a instrukcí, které musí mít počítač(procesor) pohotově k dispozici.

2. Vnější pamět Slouží k dlouhodobému trvalému uložení dat.

17


O1.

10.hodina 10. Vnitřní paměť – krátkodobá paměť Slouží obvykle ke krátkodobému uchování dat a instrukcí, které musí mít počítač(procesor) pohotově k dispozici. Vnitřní paměť sestává z hlavní paměti typu RAM a pomocných pamětí typu ROM. Hlavní paměť- RAM (operační paměť) Je rychlou pracovní pamětí , která spolupracuje přímo s procesorem. Procesor do ní může rychle zapisovat a číst. Do operační paměti se musí při zapnutí počítače načíst operační systém a z ostatních pamětí data s kterými má počítač právě pracovat. Procesor si potom z paměti načítá instrukce a data programů a při zpracování si do ní ukládá výsledky a mezivýsledky. Kapacita činí v současné době obvykle 256 MB ,ale může činit i více. Paměť se dá doplňovat přidáváním paměťových modulů. Obecně platí čím více tím lépe. Počítač uchovává data v operační paměti pouze po dobu , kdy je zapnut. Po vypnutí data okamžitě zmizí a po opětovném zapnutí data zmizí. Pokud se mají data s operační paměti uchovat je třeba je před ukončením práce nahrát na vnější paměť.

DDR

SDRAM

SIMM

Operační paměť se umístí do slotu na základní desce. Vnitřní paměť-ROM Tato paměť je pouze pro čtení. Její obsah je v ní pevně uložen , je neměnný a nezávislý na napájení. Tyto paměti nemívají velkou kapacitu – obvykle 256 Kb. V paměti jsou uloženy data od výrobce nutné pro start počítače , které počítač získává těsně po zapnutí, kdy je jeho operační paměť ještě prázdná. ( např. programy pro počáteční kontrolu svých součástí ) Tato paměť je umístěna na základní desce.

18


O1.

11.hodina 11. Vnější paměť – dlouhodobá paměť Slouží k dlouhodobému a trvalému uložení dat. Jsou daleko pomalejší než paměti vnitřní za to však umožňují dlouhodobé uchování velkých objemů dat a programů a to trvale i povypnutí počítače. Z vnější paměti (pevný disk) si počítač načítá operační systém a další potřebné programy a data. Do vnější paměti jsou naopak zase přehrávána data z paměti RAM, která chceme uchovat i po vypnutí. Jako vnější paměť slouží různá paměťová zařízení, které pracují s různými paměťovými médii. Druhy vnějších pamětí : paměť s pružným diskem – 3,5― disketa ( 1.44 MB ) paměť s pružným diskem – ZIP disketa ( 100 MB, 250 MB, 750 MB ) paměť s pevným diskem – nevýměnné paměťové médium ( 80 GB – 300 GB ) paměť s optickým diskem – CD ROM ( 700 MB ) DVD ROM ( 4,6 GB ) USB Flash Disk – ( 128 MB, 256 MB, 512 MB, 1 GB ) 1. Paměť s pružným diskem – disketová mechanika Jedná se o paměť pracující s výměnným paměťovým médiem – disketa. Záznam a čtení se provádí na principu magnetického záznamu. Tato metoda umožňuje data libovolně zapisovat , přepisovat , mazat a číst. Disketa se v mechanice roztočí rychlosti 360 ot./min. Před použitím musí být disketa nejprve naformátována. Formátování diskety je vlastně rozdělení plochy diskety na určité množství stejně velkých úseků do nichž pak budou data po skupinách ukládána. Nové diskety už většinou bývají naformátované. Pokud tak není musí se naformátovat použitím příkazu FORMAT A: Disketa 5.25“ – průměr 13 cm , kapacita 360 Kb , později 1.2 MB Disketa 3.5“ – průměr 9 cm , kapacita 720 Kb , později 1.44 MB

disketová mechanika

3,5“ disketa – 1,44 MB

Disketu je možno chránit proti zápisu otevřením otvoru v rohu diskety. S disketou zacházíme opatrně – nedotýkáme se samotného kotouče , neohýbáme , nevystavovat velkým teplotám a mrazům , nesmí přijít do styku se zdrojem magnetizmu

ZIP - disketová mechanika

ZIP – disketa – 100 MB, 250 MB, 750 MB

ZIP diskety nejsou tak rozšířeny jako 3,5― a dnes jsou vytlačeny USB Flash disky.

19


O1.

2. Paměť s pevným diskem – hard disk Je vnější paměť počítače pracující s nevýměnným paměťovým médiem. Tímto médiem jsou kovové disky tloušťky asi 1 mm potažené z obou stran citlivou vrstvičkou magnetické látky , chráněné na povrchu tenkou vrstvičkou skla. Vlastní záznam či čtení dat probíhá na úplně stejném principu magnetického záznamu jako u disket. Oproti disketě kde je pouze jeden kotouček je pevného disku více kotoučků nad sebou. Rychlost otáčení je také mnohem vyšší u starších disků 3600 ot./min. u nových disků 7200 ot./min. Hlavičky které zapisují data se nedotýkají povrchu jako u disket, ale vznáší se nad povrchem v nepatrné vzdálenosti. Tím je povrch chráněn před opotřebením. Stejně jako u disket musí být disky před použitím naformátovány. Velikost úseků je opět 512 bajtů ,ale počet stop je na každém disku daleko vyšší. Disk je uzavřen v kovovém pouzdře a je chráněn před prachem. Kovové pouzdro je obvykle namontováno v základní jednotce a není běžně přístupné. Může být však také uložen v přenosném šuplíku s kterým muže být přenesen na jiný počítač. Dnes již seženete disky o velikosti 80-300 GB s rychlostí 7200 ot/min. hlavička zapisující na pevný disk

místo pro připojení kabelu pro propojení se základní deskou místo pro připojení kabelu napájení 3. Paměť s optickým diskem Dnes je již každý počítač vybaven CD/DVD mechanikou, v které je možné přehrávat CD/DVD média.

CD mechanika Jednotka pracuje s výměnným paměťovým médiem „cédéčkem― – kompaktní disk. Data se na disk ukládají úplně na odlišném principu než u diskety a hard disku. Jedná se o optický záznam, protože je zapisován a čten světelným paprskem laseru. CD disk je disk z umělé hmoty o průměru 12 cm a tloušťce 1.2 mm. Data jsou zaznamenána pouze na jedné straně pod průhlednou ochranou vrstvou.

disk

20


O1.

Druhy disků CD ROM – 700 MB Disk s kapacitou až 700 MB. Data jsou na disku uložena trvale a nedají se mazat a měnit. Takovéto CD si uživatel kupuje nahrané. ( hudební CD, hry …. ) CD-R – 700 MB Dnes si můžete koupit prázdné CD-R (Compact disk – recordable). Ty se od běžných disků odlišují svojí barvou a tím že nejsou nahrány přímo u výrobce, ale prodávají se prázdné. CD-R pak mohou být nahrány přímo u uživatele na jeho počítači ve zvláštní jednotce. Zápis se také provádí laserovým paprskem ale do povrchu se nevypalují prohlubně ,ale pouze se mění jeho odrazové schopnosti. CD-RW – 700 MB CD-RW je stejné jako CD-R pouze s možností opakovaného zápisu dat na disk. První CD byly snímány rychlostí 150 Kb/s ( 1x ) , dnes již je standard snímání dat z CD rychlostí až 6Mb/s (40x) . Vypalování CD-R a CD-RW disků se provádí rychlostí 1x – 40x ( 150 kb/s – 6 MB/s) DVD-R – 4,7 GB DVD-(Digital Versatile Disc) se rozšiřuje od roku 1995 , jedná se o všestranně použitelný disk s vysokou kapacitou 4,7 GB. Dnes se můžete setkat se dvěma formáty DVD-R a DVD+R DVD-RW – 4,7 GB DVD-RW je stejné jako DVD-R pouze s možností opakovaného zápisu dat na disk Média

CD-R

CD-R printable

DVD-RW

CD-R spindl

4. USB Flash disk USB Flash disk je čistě elektronická součástka. Není potřeba žádná mechanika. USB flash disk se připojuje do USB portu na zádní stráně počítače. Kapacita USB Flash disku se pohybuje od 128 MB do 1024 MB. Data jdou libovolně mazat a zapisovat. Výhody :

přenositelnost vysoká kapacita

Také se dají sehnat USB Flash disky v podobě MP3 přehrávačů s výstupem na sluchátka.

21


Otázky: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

O1.

hod.8

Co musíme zadat do počítače, aby mohl pracovat? Jakou podobu mohou mít data uložená do počíatače? Jak počítač zpracovává informace? Co je to jeden bit [b]? Kolik bitů je jeden bajt [B]? 1 bajt může odpovídat ......... Kolik různých znaků můžeme zakódovat pomocí 8 bitů, neboli jedním bajtem? Kolik B [bajtů] je jeden KB? Kolik 1 MB a kolik 1 GB?

Otázky:

hod.9

1. Co je to paměť počítače? 2. Jaké parametry ovlivňují kvalitu paměti? 3. Jaké je základní rozdělení paměti v počítači?

Otázky: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

hod.10

K čemu slouží vnitřní paměť počítače? Lze ještě nějak rozdělit vnitřní paměť? Co označuje zkratka RAM? K čemu slouží v počítači operační paměť? Kolik je dnes bežná velikost operační paměti? Co označují zkratky DDR, SIMM, SDRAM? Co se stane z daty v operační paměti po vypnutí počítače? Co je to paměť ROM a kčemu slouží?

Otázky:

hod.11

1. K čemu slouží vnější paměť počítače? 2. Vyjmenujte druhy vnější paměti počítače a jejich kapacitu? 3. K čemu slouží pevný disk a co se u něj hodnotí? 4. K čemu slouží disketová mechanika 3,5" a jakou má její disketa kapacitu? 5. Které dva druhy velkokapacitních disket se nejvíce rozšířily? 6. Jaká je kapacita disku CD-ROM? 7. Na jakém principu pracuje CD-ROM mechanika? 8. Co to znamená, že CD-ROM mechanika je čtyřicetirychlostní? 9. Jaká je kapacita disku DVD ROM? 10. K čemu se používají DVD disky? 11. Je možné chránit disketu proti zápisu? Jak? 12. Co označuje zkratka CD-R a CD-RW? 13. Jaká vnější paměť je nejdůležitější? Proč? 14. Jaká je kapacita současných pevných disků? 15. Která vnější paměť je nejvhodnější pro přenos dat mezi počítači? 16. Čím musí být vybaven počítač, abychom mohli ukládat data na optický disk?

22


O1.

12.hodina 12. Monitor a grafická karta – zobrazení informací Monitor nebo také zobrazovací jednotka je základním zobrazovacím výstupním zařízením počítače. Slouží ke sdělování výsledků či průběhu řešených úloh a komunikaci operačního systému nebo programu s uživatelem. Vše co má být zobrazeno na obrazovce, předává procesor nebo operační paměť počítače grafické kartě. Úkolem grafické karty (adaptéru) je data zpracovat a předat je monitoru , který je ke grafické kartě připojen kabelem. chladič grafického čipu

základní deska

výstup na televizi (TV out)

výstup na monitor (VGA out)

Grafická karta může pracovat ve dvou režimech : 1. Textový režim – v tomto režimu mohou být zobrazeny pouze znaky. Znaky jsou potom na obrazovce zobrazeny obvykle do 25 řádků po 80 znacích. 2. Grafický režim – v tomto režimu se zobrazují jednotlivé body , z nichž se tak může jakýkoli obraz sestavit Obraz se z jednotlivých bodů sestavuje nejprve ve videopaměti grafické karty. Každému bodu přísluší kousíček videopaměti kde se uloží informace o jeho jasu , barvě a poloze na obrzovce. Čím vyšší je velikost videopaměti tím vyšší rozlišení a barevnou hloubku můžeme zobrazit na monitoru – jemnější a kvalitnější obraz. Velikost videopaměti u prvních počítačů měla 256 Kb , 512 Kb později 1 Mb a dnes již není problém sehnat grafickou kartu která je osazena 64 Mb, 128 MB nebo 256 MB. Celkovému počtu bodů , které daná grafická karta zpracovává se říká rozlišovací schopnost grafické karty. Rozlišovací schopnost se udává v násobku počtu bodů ve vodorovném a svislém směru , které daná grafická karta dokáže zpracovat např. (1024 x 768).

23


O1.

Rozlišovací schopnost : 1024 bodů

Možné nastavení rozlišení :

768 bodů

640 x 480 800 x 600 1024 x 768 1280 x 1024 1600 x 1200

Počet barev : 16, 256, 65536 (16 bitová barevná hloubka) , 16 700 000 (24bit) a i více Rozlišovací schopnost je také dána monitorem , monitor nemusí umět všechny rozlišení jako zvládne grafická karta. Důležitým parametrem monitoru je obnovovací frekvence. Ta udává kolikrát za 1 vteřinu je obraz obnoven. Čím je tato hodnota vyšší tím je obraz ostřejší a stabilnšjší. Naopak nízká hodnota má za následek blikání obrazovky a způsobje bolest očí. Obnovovací frekvence (Hz) : 60Hz, 70Hz, 75Hz, 80Hz, 100Hz, 120Hz ,.... min. doporučená hodnota U přenosných počítačů se používá zvláštní plochá obrazovka ( display ) – LCD (Liquid Crystal Display) např, kalkulačky , digitální hodinky. Jednotlivé obrazové body jsou zde tvořeny vrstvičkou zvláštní kapaliny, která vlivem elektrického napětí může měnit svůj vzhled. Monitory se vedle své konstrukce rozlišují i podle velikosti. Velikosti monitorů : 14― – úhlopříčka 36 cm 15‘‘ – úhlopříčka 38 cm 17― – úhlopříčka 43 cm 19― – úhlopříčka 47 cm a vyšší – a dražší

LCD monitor

24


O1.

13.hodina 13. Klávesnice, myš – vstupní zařízení Klávesnice slouží pro ruční vkládání dat a příkazů do počítače. Jejím prostřednictvím komunikuje uživatel s operačním systémem, ovládá většinu programů ,zadává údaje a píše texty. Klávesnice obsahuje kromě kláves i mikroprocesor a pracovní paměť. Základním úkolem klávesnice je rozpoznat , která klávesa byla stisknuta , přiřadit jí správný kód a tento kód předat operačnímu sytému počítače. Ten zařídí další činnost podle toho jaká klávesa byla stisknuta. funkční klávesy

alfanumerická

numerická

řídící Běžná klávesnice obsahuje 101 nebo 102 kláves rozdělených do několika oddílů. 1. 2. 3. 4.

Alfanumerická sekce – obsahuje především klávesy označené písmeny a čísly Řídící sekce – obsahuje kurzorové šipky Numerická skce – slouží především pro psaní čísel Sekce funkčních kláves – tyto klávesy mají v různých programech různý význam.

Při vkládání znaků z klávesnice se orientujeme na monitoru pomocí kurzoru.

speciální značky tzv.

Význam některých základních kláves ENTER – odesílá obsah dialogového řádku do paměti , provede příkaz , ukončuje řádek SHIFT – klávesy se znaky umožňují vkládat 2 znaky. Pomocí shiftu píšeme druhý znak – slouží k psaní velkých písmen BACKSPACE – maže znak , který je nalevo od kurzoru, zbytek textu včetně kurzoru posouvá o jedno místo vlevo DELETE – maže znak , který je napravo od kurzory , zbytek textu se posune vlevo. INSERT – přepíná řežim vkládání a přepis znaků HOME - umístí kurzor na začátek řádku END – umístí kurzor na konec textu PAGE UP – posune kurzor na předchozí stránku textu PAGE DOWN – posune kurzor na následující stránku textu TAB – posune kurzor na další tabelační pozici – používá se při vytváření tabulek a odstavců CAPS LOCK – uzamyká klávesnici pro psaní velkých písmen a zpětně odemyká. NUM LOCK – aktivuje číselnou klávesnici BREAK – přerušení programu PRINT SCREEN – kopie obrazovky na tiskárnu CTRL , ALT – speciální klávesa pro ovládání ESC - návrat v nabídce zpět, zrušení příkazu, odmítání

25


O1.

Myš je vstupní polohovací zařízení sloužící k ovládání počítače podobně jako klávesnice, avšak jednodušším a příjemnějším způsobem. Jejím prostřednictvím lze pohybovat zvláštním ukazatelem po obrazovce , vybírat položky z nabídek a nebo kreslit obrázky. Pohyb je daleko přesnější a přirozenější než pohybovat kurzorem klávesnicí. Na spodní straně je těžká gumová kulička , která se při posunu myši po podložce kutálí. Kulička přiléhá ke dvěma válečkům, které se tak při pohybu kuličky otáčejí. Jeden se otáčí při pohybu do strany a druhý při pohybu nahoru. Při šikmých pohybech se otáčejí oba válečky. Zvláštní čidla sledují pohyb válečků a předávají informace počítači ve formě elektrických signálů. Ve vhodný okamžik lze předat počítači i další signál v podobě stisku levého nebo pravého tlačítka. Druhou možností je myš optická, která již neobsahuje gumovou kuličku. Pohyb je snímán opticky pomocí parsku. kolečko

pravé tlačítko

levé tlačítko speciální tlačítka

Levé tlačítko – používá se většinou pro výběr nabídky či nástroje, na kterém je právě kurzor. Pravé tlačítko – slouží k vyvolání místní nabídky (Windows) Kolečko – používá se k rolování stránky. Speciální tlačítka – těmto tlačítkům lze přiřadit speciální funkce, např. otevření často používaného programu. Při koupi myši je také důležité zvolit správný konektor pro připojení k počítači. Připojit myš lze pomocí : Sériového portu – COM1

PS2 portu

USB portu

26


O1.

14.hodina 14. Tiskárny – výstupní zařízení Tiskárna je výstupní zařízení počítače, umožňující vytisknout textové nebo grafické výstupy z počítače na papír nebo jiný tiskový materiál. Stejně jako monitor i tiskárna pracuje v textové a grafickém režimu. V textovém režimu může tiskána tisknout pouze jednotlivé znaky. Podoba jednotlivých znaků je uložena v paměti tiskárny a na tiskárnu se posílají pouze kódy znaků. V grafickém režimu může tiskárna pomocí malinkých teček vytisknout vlastně jakýkoli obraz nebo prvek včetně písmen. Určitý typ písma s určitým vzhledem , tedy znaková sada použitá pro zobrazení znaků se nazývá font. Existují dva typy fontů vektorové a rastrové. Rastrové fonty mají pevnou velikost a provedení zatímco u vektorových fontů lze měnit provedení a plynule velikost. U všech tiskáren je obraz vytvářen je obraz vytvářen v textovém i grafickém režimu vždy z malých teček. Čím jsou tečky menší a čím více jich písmenko nebo obrázek tvoří tím je výsledný tisk kvalitnější a jemnější. Největší množství bodů které určitá tiskárna může vytisknout na jednotku délky se nazývá hustota tisku – DPI. DPI udává počet bodů vytištěných na úsečce dlouhé jeden palec (2.54 cm) Jehličkové tiskárny. Jehličkové tiskárny vyťukávají postupně jednotlivé řádky písmen nebo obrázku několika jehličkami přes barvící pásku na papír. Nad barvící páskou se pohybuje tisková hlava s jehličkami (9,24 jehliček). Tyto jehly vystřelují do barvící pásky a přenášejí tak barvu na papír. Tisk probíhá po řádcích. U jehličkových tiskáren je nižší kvalita a vyšší hlučnost. Inkoustové tiskárny Vytvářejí postupně jednotlivé řádky písmen n ebo obrázků přímým tryskem kapiček inkoustu na papír. V tiskové hlavě je např. 48 úzkých trubiček které stříkají na papír malé kapičky rychleschnoucího inkoustu. Kapičky jsou mnohem menší než jehličky a umožňují daleko vyšší hustotu tisku. Rychlost tisku je zhruba stejná jako u jehličkových tiskáren ,ale zcela tiše. Laserové tiskárny Mají daleko složitější způsob tisku , podobající se kancelářským kopírkám. Laserový paprsek zde nejprve nasvítí všechny body textu nebo stránky na elektricky nabitý válec ( po řádkách ). Všechny osvícené body válce jsou přitom jinak elektricky nabité než body neosvětlené. Tak vznikne na válci jakýsi neviditelný elektrický obraz. Na válec se potom nasype jemná vrstvička práškové černé barvy (toneru) , která ulpí jen na těch místech válce kde je třeba. Tento obraz se poté již přetiskává na papír, který projíždí kolem válce. Papír s obtisknutým práškem musí projít pod topným válcem , kde se prášek rozehřeje a napevno spojí s papírem. Výsledný tisk je mnohem kvalitnější než u Jehličkových a inkoustových tiskáren , tichý a mnohem rychlejší.

27


O1.

Barevný tisk je možný u všech druhů tiskáren. Jehličkové potřebují barevnou pásku, Inkoustové hlavu s různobarevnými inkousty a laserové kazety s různobarevným práškem. Pro barevný tisk se běžně používají inkoustové tiskárny neboť laserové jsou velmi drahé. Dnes je možné koupit takzvané multifunkční zařízení, tiskárna a skanner v jednom. Uživatel tak získá možnost jednoduše funkci kopírky.

Multifunkční zařízení Ve speciálních grafických studiích je používáno zařízeníé zvané plotter. Plotter umožňuje tisk na mnohem větší formát. Dokáže potisknout pás paíru šířky formátu A1 (59,4cm) nebo A0 (84,1cm). Používají se pro tisk výkresů.

Plotter Pro domácí využití je nejvhodnější inkoustová tiskárna, její kvalita je plně dostačující s možnost fototisku. Pořizovací cena je také na rozumné úrovni. (2tis.). Jediným záporem je cena inkoustu. Ta se pohybuje kolem 800kč. Dnes je možnost koupit plnící set (refill) a doma si kazetu sám doplnit. Cena refillu se pohybuje kolem 300kč.

Plnící souprava - Crocodile

28


Otázky:

O1.

hod.12

1. K čemu slouží grafická karta? Musí být v každém počítači? 2. Jakou minimální obnovovací frekvenci obrazu musí zvládat grafická karta a monitor? Proč? 3. Co se hodnotí u monitoru? Co můžeme nastavit u obrazu na monitoru? 4. Kde vzniká obraz, který je pak zobrazen na monitoru? 5. Co ovlivňuje velikost videopaměti? 6. Co je to rozlišoavcí schopnost grafické karty? 7. Co je to obnovovací frekvence? 8. Co označuje zkratka LCD? 9. Co znamená monitor 17―.

Otázky: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

hod.13

K čemu slouží klávesnice a myš u počítače? K čemu slouží numerická část klávesnice? Co jsou to funkční klávesy? Vysvětlete význam kláves ENTER, SHIFT, ESC, CAPSLOCK, DELETE, BACKSPACE ? Jaké dva typy provedení myši jsou dnes k dispozici? Jaký je rozdíl mezi levým a pravým tlačítkem myši? Má optická myš proti kuličkové nějakou výhodu? Jaké znáte možnosti připojení myši k počítači? K čemu slouží kolečko na myši?

Otázky:

hod.14

1. Jaké druhy tiskáren rozlišujeme? 2. Jakým způsobem pracují jehličkové tiskárny? Jaké kvality, rychlosti a ceny tisku dosahuji? 3. Jak pracují inkoustové (tryskové) tiskárny? Jaké kvality, rychlosti a ceny tisku lze na nich dosáhnout? Na čem závisí? 4. Na jakém principu pracují laserové tiskárny? Jaké kvality, rychlosti a ceny tisku dosahují? 5. Co je to plotter a k čemu se používá? 6. Co označuje zkratka DPI ? 7. Co je to font?

29


O1.

POŘÍZENÍ POČÍTAČE, VOLBY TYPU, KONFIGURACE , VOLBA DODAVATELE 15.hodina 15. Pořízení počítače, konfigurace, volba dodavatele

Při prohlížení katalogu výpočetní techniky jsou téměř všechny hardwarové produkty zaznamenány formou zkratek, čísel a odborných slov. Mezi nejvíce používané zkratky které se téměř vžily patří : CPU – mikroprocesor Mhz – taktovací frekvence GB, MB, KB - kapacita paměti – giga bajt , mega bajt , kilo bajt … FDD – mechanika pružných disků HDD – pevný disk RAM – operační paměť SIMM , DIMM – moduly operační paměti CD ROM – optický disk ( cédéčko ) VGA – grafická karta MRP II – Norma určující přípustné množství škodlivého vyzařování monitorů LR – monitor se sníženým vyzařováním ISA , PCI – sběrnice počítače AGP – grafická sběrnice pro počítač Výběr typu počítače dnes již není takový problém jako v minulosti. Výkon počítače je už na tak vysoké úrovni, že běžný uživatel, který počítač používá na běžnou kancelářskou práci se již nemusí bát že dnes nový počítač by na tuto práci nestačil. Pokud budeme mít speciální požadavky na práci je třeba přizpůsobit počítač našim požadavkům. Největším faktorem ovlivňující konfiguraci počítače je na co plánujeme počítač používat. Podle tohoto faktoru můžeme rozdělit počítače do následujících skupin : 1. Levné počítače Počítače pro jednoduchou kancelářskou práci – používání textových a tabulkových editorů. Zpracování účetnictví na počítači. Použití operačního systému Windows je dnes už samozřejmostí. Pro tuto práci postačí i nejlevnější počítače bez větších nároků. Postačí počítač následující konfigurace : Pentium III 800 Mhz, 128MB paměť, 40 GB HDD, 15“ monitor, 2. Střední počítače Velká skupina počítačů pro různorodou práci – tato skupina obnáší také kancelářskou práci, počítače v této skupině slouží i jako multimédia tzn. možnost přehrání zvuku a videa. Počítače lze upravovat podle požadavků uživatele : Zvuková karta – možnost přehrání zvuku na počítači CD ROM – možnost použití datových a zvukových CD Modem – možnost připojit počítač k Internetu Síťová karta – možnost připojení počítače do počítačové sítě Standardní konfigurace : Pentium III ( 266 - 500 Mhz ), 256 MB paměť , 80 GB HDD , 17“ monitor

30


O1.

3. Výkonné počítače Počítače určené pro velmi náročnou práci se speciálními a různorodými požadavky na jednotlivé komponenty. Patří sem počítače pro náročné výpočetní úlohy , grafické aplikace a další náročné procesy. Konfigurace : Pentium IV 2 Ghz 512 MB paměti , 120 GB HDD , 19“ monitor I jednotlivé komponenty jako jsou zvukové a grafické karty se dále rozdělují podle možností použití. Zvukové karty - lze koupit zvukovou kartu za 500,- kč a zvukovou kartu za až 5000,- kč. Dražší karty využijete zpravidla pokud budete zpracovávat hudbu na počítači. Karty mají podporu 3D zvuku a rozšířené možnosti pro připojení dalších hudebních zařízení. Pro běžné použití postačí obyčejná grafická karta. Grafické karty - i zde platí, že slušná grafická karta se dá pořídit do 2000,- kč. Drahé grafické karty ( 6000-20000,- kč ) poskytují vysoký výkon ve zpravidla ve 3D, ale platíte za novinku. Také je potřeba mít patřičně výkonný procesor pro plné využití takovéto karty. Pak jsou speciální karty pro urychlení výpočtu a zobrazení ve speciálních kreslících programech, nebo pro střih a úpravu videa. Tyto karty jsou zatím hodně drahé a pro běžné použití nevhodné. Volba dodavatele Vybrat kvalitního a spolehlivého dodavatele je v současnosti daleko menší problém než v minulosti. Dříve bylo mnoho firem zabývajících se prodejem počítače. Mnozí prodávali počítače z druhé ruky bez zajištění potřebného servisu. Dnes přežívají jen silné firmy, které se vyznačují profesionalitou přístupu k zákazníku, kvalitním servisem i komplexními poradenskými službami. Přesto si, ale vždy před nákupem počítače ověřte image firmy, kvalitu výrobků a služby poskytované touto firmou. V žádném případě neplatí – čím nižší ceny tím lepší koupě. Prodejní cena výrobku je dána kromě ziskem firmy dána značkovostí a kvalitou služeb s výrobkem spojených. U neznačkových výrobků je zvýšené riziko poruchy a nekompatibility při případném rozšiřování konfigurace. Dalším aspektem při výběru dodavatele je i vzdálenost. Určitě je lepší koupit počítač v okolí blízkém bydliště. Velká vzdálenost může činit potíže při servisních zásazích a zkomplikovat a prodražit případnou opravu. U počítačů kupovaných od známých nebo přes inzerát nelze zajistit servis a zpravidla už počítač nemá záruku. V každém případě si volbu počítače a dodavatele dobře rozmyslet a poradit se s odborníkem.

Otázky:

hod.15

1. Popište následují počítačovou sestavu : CPU Intel 200 Mhz , 32 MB RAM , VGA ATI 8 MB , 4,2 GB HDD , Sound Card , CD-24x , FDD 3.35“ , 14“ Color monitor 2. Uveďte příklad využití levných a drahých počítačů? 3. Na co si dát pozor při koupi nového počítače? 4. Hrozí nějaké nebezpečí při koupi počítače přes inzerát?

31


O1.

PROGRAMOVÉ VYBAVENÍ 16.hodina 16. Základní přehled a členění – systémové programy Program je sled určitých pokynů (příkazů) sestavených k tomu, aby počítač vykonal námi požadovanou činnost. Programy se dají rozdělit do 3 základních skupin podle použití : 1. Systémové programy 2. Uživatelské aplikační programy 3. Zvláštní uživatelské programy 1. Systémové programy Tato skupina zahrnuje programy , které řídí umožňují či usnadňují vlastní chod a správu počítače. Systémové programy se zaměřují na samotný počítač a jeho činnost. Některé systémové programy jsou pro činnost počítače zcela nezbytné a musí být na počítači vždy nainstalovány. Do této skupiny patří především tyto programy : Operační systémy – Operační systém je soubor programů , který zajišťuje správnou činnost a spolupráci jednotlivých součástí počítače. Umožňuje komunikaci uživatele a počítače. Mezi nejznámější patří MS-DOS , Unix , OS/2 , Windows 95. Zvláštním druhem operačního systému jsou síťové operační systémy, které umožňují spojení jednotlivých počítačů do počítačových sítí. Např. Novell NetWare. Nadstavby operačních systémů – Tyto programy zlepšují, doplňují či rozšiřují možnosti operačních systémů. Systémové utility – Systémové utility jsou programy na zabezpečení nebo úpravu určité dílčí činnosti počítače – ovládání paměti , správa dat na disku , nastavení funkcí procesoru ( Norton Utility , CheckIt … ) Obslužné programy – řídí nebo spravují určité součásti hardware ( např. ovladače tiskárny , správce souborů ) Pomocí správce programů lze velmi snadno kopírovat , mazat a upravovat data a programy bez větších znalostí operačního systému. ( M602 , Norton Commander , Windows Commander ) Komprimační programy – tyto programy umožňují jiné programy nebo data tak zhustit (komprimovat), že potom zabírají na hard disku nebo disketě méně místa. Antivirové programy – tyto programy slouží k odhalování a po případě i ničení počítačových virů. ( Avast, AVG, VirusScan … )

32


O1.

17.hodina 17. Základní přehled a členění – uživatelské programy

2. Uživatelské aplikační programy Tyto programy jsou určeny pro rozmanité , všeobecné využití širokým okruhem uživatelů. Textové editory – slouží k psaní a tisku textových dokumentů. (MS-Word , WinText , T602 ….) Grafické editory – umožňují vytváření , upravování a tisk obrázků nebo jiných grafických dokumentů. ( Photoshop , Corel , Paintbrush … ) Databázové systémy – jsou programy pro shromaždování , zpracování , třídění , vyhledávání a velkých skupin údajů. ( MS-Access , FoxPro , Fand …) Tabulkové kalkulátory – program , který na počítači vytvoří velkou tabulku. Do políček lze zapisovat texty, čísla a vzorce. Program zabezpečí jejich okamžitý výpočet. (MS-Excel, Quattro, WinTab602 …) Prezentační programy – umožňuje pohodlnou tvorbu dokumentů obsahujících text i obrázky , které lze potom předvádět jako sérii obrazovek. (PowerPoint , CorelShow … ) Programy pro zpracování zvuku a obrazu – tyto programy slouží k nejrůznějším způsobům práce se zvukem a obrazem. (3D Studio Max , True Space , Cool Edit Pro … ) Plánovací a organizační programy – tyto programy udělají z počítače elektronický záznamník či kalendář. ( MS-Scheduler , MS Project , … ) Komunikační programy –slouží k vyhledávání , předávání či výměně informací v počítačových sítí. ( Pegasus-mail , MS Explorer , … ) Překladače programovacích jazyků – slouží k vytváření v programovacím jazyce. ( Pascal , C++ , Delphi , … )

různých

programů

3. Zvláštní uživatelské programy Programy , které jsou vytvořeny pro speciální účel, pro omezený okruh uživatelů nebo na zakázku. Těchto programů je ohromné množství. Informační systémy podniků Ekonomické a účetní programy Programy pro řízení strojů Programy pro měření Výukové programy Počítačové hry

33


O1.

18.hodina 18. Užitečné pojmy – verze, upgrade, aktualizace, instalace, oem, .... Většina programů, které si dnes můžete koupit má nejenom svůj název. U počítačového programu je důležitá jeho verze. Ta se označuje číslem za názvem programu. Př. označení programu : Program 1.0, po drobném vylepšení Program 1.1, po větším vylepšení Program 2.0 ... Pojmy se kterými se při pořizování progrmů setkáte : Aktualizace (Upgrade) – je jeho nahrazení (přehrání) novou verzí tohoto programu. např. Ms-Word 6.0 na Ms Word 7.0. Nové verze mají zpravidla nové funkce, bývají naročnější nahrdware. Proto je nutné zvážit zda se tato aktualizace vyplatí. OEM Software – jedná se o normální programy, které jsou nabízeny pouze současně s novým počítačem za sníženou cenu. ( i 1/3 ceny) Instalace – nahrání programu zpravidla z CD do počítače na pevný disk. Instalací zkopíruje potřebné data do počítače, a na ploše nám vytvoří ikonu pro snadné spuštění. Lokalizace – je překlad programu, v našem případě do češtiny. Většina známých programů lze pořídit v češtině.

34


Otázky:

O1.

hod.16

1. Co je to program? 2. Co jsou to systémové programy? A vyjmenujte několik programů, které patří do této skupiny.

Otázky:

hod.17

1. Co jsou to uživatelské programy? A vyjmenujte několik programů, které patří do této skupiny. 2. Do jaké skupiny programů by jste zařadili počítačové hry? 3. Jaké programy by jste chtěli mít na Vašem počítači? Proč?

Otázky:

hod.18

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Jak se označují počítačové programy? Co je to upgrade programu a proč se provádí? Co je to OEM software a proč je jeho koupě většinou výhodná? Co vše udělá instalační program? Co znamená, že program je lokalizovaný? Vysvětlete pojmy : aktualizace, OEM , instalace, lokalizace. Které velké světové softwarové firmy dodávají většinu programů? Máte ve škole k dispozici nějaký kancelářský balík? Pokud ano, z jakých programů se skládá? 9. K čemu všemu využíváte počítač ve škole? 10. K čemu využívají počítače podniky? 11. K čemu se dá počítač používat doma? Máte-li počítač doma, zkuste si uvědomit, na co ho nejvíce využíváte. 12. Proč v počátcích výpočetní techniky počítače nemohly být multimediální? 13. Co to znamená, že program je multimediální? 14. Co to znamená, že počítač je multimediální? 15. V čem spočívají a kde se využijí multimediální prezentace?

35


O1.

OPERAČNÍ SYSTÉM 19.hodina 19. Význam operačního systému – základní software Sebesložitější hardware bez příslušných programů, tedy bez příslušného programového vybavení – SOFTWARE by byl k ničemu. Všechny součásti oživnou když se do paměti nahraje základní program – operační systém . Operační systém zajišťuje správnou funkci a spolupráci všech součástí počítače a programů, zajišťuje využití připojených zařízení i komunikaci s uživatelem. Aby na počítači mohl fungovat jakýkoli program musí být nejdříve spuštěn operační systém, který umožní počítači využívat i jiné programy. Operační program se spouští automaticky po zapnutí počítače. př. operačních systémů :

MS-DOS Windows 3.1 , Windows 3.11 Windows 95, Windows 98, Windows 2000, Windows XP Unix OS2

Operační systém je skupina programů, které na počítači musí být vždy nainstalovány. Operační systém si uživatel nekupuje pro svoji práci , ale pro počítač, aby mohl vůbec pracovat. Proto se musíme naučit ovládat operační systém tak, aby naše práce s ním nevyžadovala žádné úsilí, byla samozřejmá a rychlá.

36


O1.

20.hodina 20. Historie a druhy operačních systémů

MS-DOS – operační systém osobních počítačů. Používá se od roku 1981. Zavedl řadu zvyklostí a pravidel , které se staly v oblasti osobních počítačů normou. Operační systém MS-DOS (Microsoft Disk Operating Systém) je jednouživatelský a jednoprogramový diskový operační systém. To znamená ,že nerozlišuje uživatele a neumožňuje práci více uživatelů. Neumí ani zajistit práci více programů najednou (multitask). Po startu počítače se systém zavádí z diskety nebo z disku (diskový op. systém). Poslední verze nese označení MS-DOS 6.22. A verze umístěná v rámci Windows 95 má označení MSDOS 7. Prostředí MS-DOSu neposkytuje uživateli příliš velké pohodlí při ovládání počítače a při správě souborů. Tento operační systém byl navržen počátkem 80.let a od té doby se pouze přidávaly jednotlivé funkce a příkazy, ale základ systému zůstával stejný. Uživatel musí počítači zadávat leckdy složité příkazy prostřednictvím dialogového řádku a musí znát přesnou skladbu jednotlivých parametrů – syntaxi. U operačního systému MS-Dos se výrobci softwaru tuto chybnou koncepci pokoušeli odstranit pomocí speciálních programů – nadstaveb. Mezi nejznámější patří M602 , Norton Commander , Volkov Commander a jiné. Tyto nadstavby usnadní ovládání počítače a zpříjemní práci s ním, ale neposkytují jednotné prostředí pro všechny spuštěné programy. Proto počátkem 90.let pro počítače pracující pod MS-DOS vzniklo prostředí Windows (okna), které je řešeno odlišně. Windows se díky své uživatelské přístupnosti velmi rychle staly standardem pro práci na počítači. Windows – je programové vybavení počítače, umožňující moderní a jednotné ovládání počítače, podporují celou řadu dalších uživatelských programů a umožňují snadné předávání dat mezi jednotlivými aplikacemi (progarmy). Windows umožňují následující činnosti : Pohodlné ovládání počítače Podpora celé řady dalších programů, jako je např. záznam a přehrávání zvuku a videa. Propojování objektů mezi jednotlivými programy ( obrázky , texty , zvuky ). Je možné do dopisu vkládat obrázky nebo zvuky z jiných programů. Jednotný systém ovládání programů, nápovědy, využívání společných služeb Windows. Možnost chodu více úloh najednou, např. probíhá tisk a je možné dále upravovat text, kreslit obrázek atd. Zobrazení více běžících programů na obrazovce najednou v jednotlivých oknech. Nabídka celé řady písem. Podpora českého prostředí. Provádění některých systémových nastavení pro všechny programy najednou. Správa souborů. Využití celé řady programů pro běžné kancelářské práce. Prostředí Windows poskytuje uživateli příjemné a snadno zvládnutelné prostředí pro komunikaci. Díky snadnému přístupu ke všem důležitým programům a funkcím je možné změnit základní parametry pro chod Windows. Proto hlavně začátečník musí být opatrný a pozorně sledovat všechna hlášení počítače. Pokud si neví rady je vhodnější požadovanou funkci přerušit než potvrdit. Verze Windows :

Windows 3.1, Windows 3.11, Windows 95, Windows 98, Windows 2000, Windows Millenium, Windows NT, Windows XP.

37


O1.

21.hodina 21. Zavedení operačního systému – start počítače

Co se děje v počítači po jeho zapnutí? 1. Nejprve proběhnou automatické počáteční testy, kdy si počítač zjišťuje z čeho se skládá a zda jsou tyto části v pořádku. 2. Je-li vše v pořádku začne hledat operační systém. Nejprve se většinou hledá operační systém na disketě , pokud není vložena disketa se systémem hledá na pevném disku. 3. Po nalezení systému přenese do paměti 2 základní soubory IO.SYS a MSDOS.SYS , které zajišťují základní funkce počítače. Posléze je zaved soubor COMMAND.COM , který zajišťuje komunikaci s uživatelem. Při zavádění operačního systému – bootování probíhají i další činnosti. Mezi tyto činnosti patří hledání souborů AUTOEXEC.BAT a CONFIG.SYS a provádění příkazů v nich uvedených. Tyto soubory obsahují příkazy pro operační systém , jimiž se nastavuje prostředí počítače a jeho chování. Tyto soubory nejsou součástí operačního systému ,ale může si je každý vytvořit a pozměnit podle potřeby. Měnit obsah těchto souborů je doporučeno jen zkušeným uživatelům – špatné nastavení může mít za následek nefunkčnost některých programů. Smazání systémových souborů IO.SYS , MSDOS.SYS a COMMAND.COM má za následek nefunkčnost počítače.

38


Otázky: 1. 2. 3. 4. 5.

hod.20

Jaké znáte základní 2 druhy operačních systémů? Co označuje zkratka MS-DOS? Co znamená, že MS-DOS je jednouživatelský a jednoprogramový op.systém. Má operační systém MS-DOS nějaké nevýhody? Jaké? Charakterizujte operační systém Windows. Jmenujte základní funkce operačního systému Windows? Jaké znáte druhy Windows?

Otázky: 1. 2. 3. 4. 5.

hod.19

Co je to SOFTWARE ? Je cílem naší práce na počítači ovládání operačního systému? Co je hlavní úlohou operačního systému? Mohli bychom pracovat na počítači, na kterém není operační systém? Proč? Vyjmenujte základní druhy operačních systémů.

Otázky: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

O1.

hod.21

Co je to bootování? Co je děje v počítači po jeho zapnutí? Které základní soubory tvoří jádro operačního systému? Kde počítač hledá operační systém? Co se stane, když uživatel smaže soubory IO.SYS a MSDOS.SYS?

39


O1.

22.hodina 22. Disková zařízení , formátování

Mezi disková zařízení patří zařízení, která umožňují trvalé uložení dat na nějaký disk. Mezi nejznámější patří : paměť s pružným diskem – disketa paměť s pevným diskem – hard disk paměť s optickým diskem - cédéčko Před použitím musí být disk nejprve naformátován. Formátování disku je vlastně rozdělení plochy disku na určité množství stejně velkých úseků do nichž pak budou data po skupinách ukládána. Jednotlivé vnější paměti ( disky , disketa , CDROM ) označují písmenem a dvojtečkou. A: disketa B: druhá disketa C: pevný disk D: , E: , F: atd. – další ( další pevný disk , CDROM , síťové disky .. ) Formátování disku se provádí příkazem FORMAT. Formátování diskety se provede příkazem FORMAT A: Zformátováním disku se nenávratně odstraní data, která tam byla, proto je uživatel předtím varován zda chce tuto činnost opravdu provést.

40


O1.

23.hodina 23. Soubory – jak jsou uloženy data Operační systém pracuje s daty rozdělenými do základních pojmenovaných jednotek, kterým se říká soubory. Soubor je skupina informací, které spolu nějakým způsobem souvisejí, vystupují při zpracování na počítači jako celek a jsou uloženy na paměťovém médiu pod svým označením. Každý soubor má své označení, které je tvořeno jeho jménem a příponou (koncovkou). Jméno souboru může být tvořeno až 256 znaky. Ve jménu nemohou být použity určité znaky ( . „ / \ [ ] + = ; mezera ) a obvykle se nepoužívají písmena s háčky a čárkou. Přípona souboru může být tvořena až 3 znaky, ale není povinná. Pokud je tak se od jména odděluje tečkou. Přípona doplňuje název souboru a většinou určuje o jaký typ souboru se jedná, co je jeho obsahem či v jakém programu byl vytvořen. Příklad označení souboru : zivotopis.doc , smlouva.txt

Základní typy přípon : SYS - označují systémové soubory, důležité soubory ( IO.SYS , MSDOS.SYS … ) EXE , COM - označují spustitelné soubory – programy ( T602.EXE , M602.EXE … ) BAT - označují dávkové spustitelné soubory – jedná se o textový soubor, který obsahuje příkazy operačního systému. Tyto příkazy jsou po spuštění jeden za druhým vykonány jako by byly psány ručně v příkazovém řádku. Další přípony určují o jaký typ souboru se jedná, nebo jakým programem byly vytvořeny. Mezi nejzákladnější patří : DOC - Dokumenty vytvořené v textovém editoru WORD ( pozvanka.doc , zapis.doc …. ) XLS - Tabulkový kalkulátor Excel ( rozpocet.xls .. ) WAV, MP3, MID - zvukový soubor BMP, JPG, GIF, ICO, TIFF - obrázek HTM, HTML – internetové stránky ZIP, ARJ, RAR, ACE – zabalené soubory AVI, MPG, MPEG - video Posledním druhem přípon jsou přípony, které označují další pomocné či datové soubory a které jsou vytvářeny podle potřeby uživatele. Těchto přípon je veliké množství a jejich podoba závisí pouze na uživateli. Obvykle zpřesňuje jméno souboru např. slovnik.ang , slovnik.ger , slovnik.rus …. Tyto koncovky pro běžného uživatele nemají takový význam. Uživatel pracuje většinou s programy ( EXE,COM ) a tyto programy předávají souborům příslušné koncovky. Každý soubor má kromě svého názvu i svou velikost, která je udávána v bajtech nebo Kilobajtech, datum a čas svého vzniku popřípadě poslední změny obsahu.

41


O1.

24.hodina 24. Soubory – cvičení, poznej soubor podle koncovky Cvičení : přiřazení koncovky ke správnému souboru. spustitelný soubor MP3 GIF AVI TIFF RAR DOC ACE TXT XLS EXE

zvuk MS - WORD MS - EXCEL text zabalený soubor obrázek video

42


O1.

25.hodina 25. Složka – jak zachovat pořádek v počítači Soubory jsou většinou umístěny na nějakém paměťovém médiu ( HD , FDD , CDROM ) v nějaké složce. Složka (Adresář) – je vlastně jakási elektronická škatulka s příslušným označením. Označení je stejné jako označení souborů. Složka může obsahovat různé soubory nebo i jiné složky (adresáře-podadresáře). Každá složka tedy může obsahovat :

-

pouze soubory soubory a složky pouze složky může být prázdný

Složky slouží k organizaci dat(souborů) na disku. Rozdělují soubory do skupin podle tématu. Složky se vytváří a ruší pomocí příkazů operačního systému. Data jsou na disku uspořádána způsobem , kterému se říká stromová struktura. Složky a podsložky si můžete představit jako strom , který vyrůstá z kořene a větví se do dalších a dalších podsložek. Na každém disku je hlavní nebo-li kořenová složka. Ta vzniká na disku nebo disketě hned po naformátování. Jednotlivé disky se označují písmenem a dvojtečkou. A: disketa B: druhá disketa C: pevný disk D: , E: , F: atd. – další ( další pevný disk , CDROM , síťové disky .. ) Kořenová složka se tedy označuje C:\ , A:\ , D:\ V této kořenové složce mohou být vytvořeny další složky a v nich další a další.. Ve složkách jsou pak podle potřeby uloženy různé soubory.

43


O1.

26.hodina 26. Cesta, Úplná cesta – kde jsou má data Složka, do kterého je počítač právě přepnut se nazývá – aktuální složka. Přístup k jednotlivým složkám lze popsat pomocí označení jednotky a názvů jednotlivých složek a podsložek. Jejich názvy se přitom oddělují znakem / ,tomuto zápisu se říká cesta. Tato cesta nás informuje v jaké složce se právě nacházíme. Např. C:\MARTINA\PROGRAMY určuje složku s programy a nyní můžeme spustit programy umístěné v této složce. Pokud bychom chtěli složku OBRAZKY musíme se nejdříve přepnout zpět do složky MARTINA a pak následně do složky OBRAZKY. Cesta – označuje přesné umístění složky př. C:\MARTINA\PROGRAMY Pokud za zápis cesty napíšeme ještě označení souboru získáme tzv, jednoznačné označení souboru – neboli úplnou cestu. Např. soubor M602.EXE umístěný ve složce PROGRAMY bude mít úplnou cestu – C:\MARTINA\PROGARMY\M602.EXE Tomuto zápisu se také říká plný název souboru. Nemohou existovat dva soubory se stejným označením a stejným umístěním. Úplná cesta – označuje přesné umístění souboru př. C:\MARTINA\PROGARMY\M602.EXE Napište cestu ke skožce PRIJATE ................................................................... Napište cestu ke složce ODESLANE ............................................................... .... Napište úplnou cestu k souboru TEPLICE.BMP ............................................................... .... Napište úplnou cestu k souboru TEPLICE.BMP ................................................................... Se zápisem cesty se stekáte v okně Windows v záhlaví,nebo v řádku Adresa, kde Vás cesta informuje kde se právě nacházíte. (viz obr.)

44


O1.

27.hodina 27. Složka – cvičení a opakování

1. Kořenovou složku označte tak, aby se jednalo o strukturu na 3,5― disketě. 2. Ve složce MP3 pojmenujte 2 složky a doplňte názvy souborů. 3. Ve složce KOMEDIE u souboru S tebou me bavi svet doplňte koncovku a druhý soubor. Soubory doplňte i ve složce AKCNI 4. Ve složce MARTINA je nepojmenovaná složka, pojmenujte ji a doplňte soubory tak, aby se jednalo o soubory vytvořené v MS-Wordu a MS-Excelu. 5. Ve složce CHATA doplňte soubory. 6. Napište cestu ke složce KOMEDIE Cesta : ................................................................ 7. Napište úplnou cestu k souboru Italie-03.jpg Úplná Cesta : ................................................................

45


Otázky: 1. 2. 3. 4.

hod.23

Co je to soubor? Jak se označují soubory? Co se dá určit podle koncovky souboru? Vyjmenujte základní typy koncovek.

Otázky: 1. 2. 3. 4.

hod.22

Co umožňují disková zařízení? Jaké znáte nejznámější disková zařízení? Co znamená formátování disku? Jakými písmeny a jak se označují jednotlivé vnější paměti?

Otázky: 1. 2. 3. 4.

O1.

hod.25

Co je to složka? Co může obsahovat složka? Jak se říká způsobu jak jsou data uspořádána na disku? Co je to kořenová složka (adresář) ? a co podle ní můžeme určit?

Otázky:

hod.26

1. Co je to aktuální složka? 2. Co je to CESTA a kčemu slouží? uveďte příklad. 3. Co je to ÚPLNÁ CESTA a kčemu slouží? uveďte příklad.

46


O1.

OCHRANA DAT PŘED JEJICH ZNEUŽITÍM 28.hodina 28. Ochrana dat, zabezpečení počítače – data mají cenu zlata Cena dat uložených v našem počítači může být velmi vysoká. Představují často stovky hodin naší práce nebo informace důležité pro fungování firmy. Zde se dozvíme o nebezpečích, která hrozí našim datům, a získáme znalosti o možnostech jejich ochrany. V současné době, kdy mnoho lidí a firem má většinu potřebných informací uloženu ve formě počítačových souborů, je problematika ochrany dat velmi závažná. Můžeme být ohroženi dvěma různými způsoby. Příklad 1: Úspěšný obchodník má na svém počítači adresy všech svých zákazníků i dodavatelů. Kdyby tyto informace zjistila konkurenční firma, mohlo by to pro něho znamenat vážné ohrožení. Příklad 2: Dnes většina firem vede účetní knihy pouze v elektronické podobě na počítači. Jeho porucha a ztráta veškerého účetnictví může při kontrole z finančního JE úřadu znamenat vážné problémy, statisícové ztráty a případně i zánik firmy. Nebezpečí pro naše data : V prvním případě zneužitím dat cizí osobou. Ve druhém je ohrožen ztrátou dat (ať technickým selháním počítače nebo chybou obsluhy – stejný efekt by mělo neúmyslné smazání pevného disku). 1. Zabezpečení počítače a dat před zneužitím cizí osobou Místnost s počítačem ochránit proti vniknutí cizí osoby - kvalitní dveře, bezpečnostní zámky, fólie nebo mříže na okna. Tento způsob je snad poněkud primitivní, je však velmi účinný a bezpečný. Jeho méně bezpečnou variantou je uzamčení počítače ve stole. Vázat spuštění počítače (přesněji start operačního systému) na heslo (dá se nastavit v tzv. setupu počítače). Účinná ochrana, heslo se však dá uhodnout nebo „odkoukat" při zadávání. Softwarová (programová) ochrana počítače. Existují speciální programy, které se stanou téměř součástí operačního systému a šifrují veškeré zápisy na disk a samozřejmě dešifrují čtení z něho. Oprávněný uživatel se opět musí prokázat heslem, bez kterého je obsah disku nečitelný. Např. programy WORD a EXCEL umožňují uložit soubor s heslem. Uživatel pak musí zadat heslo, jinak soubor nelze otevřít.

47


O1.

29.hodina 29. Možné způsoby ztráty dat, zálohování – data mají cenu zlata

Jak může uživatel přijít o data? 1. Technická porucha pevného disku Je velmi nepravděpodobná, moderní disky jsou velmi spolehlivé. Pokud se počet vadných sektorů zvyšuje, je třeba disk vyměnit. 2. Porušení dat na disku výpadkem napájení počítače K porušení dat nedochází při každém výpadku, ale pouze tehdy, když v okamžiku výpadku počítač zapisuje na disk. Výpadku napájení lze předejít použitím UPS - zdroje nepřetržitého napájení. 3. Smazání důležitých dat chybou (omylem) uživatele Situace kdy omylem smažete nějaký soubor nebo celý adresář je daleko častější než porucha disku. I když smažete nějaká data úmyslně, stane se že si po nějaké době uvědomíme, že to nebylo právě nejšťastnější. 4. Smazáním nebo porušením dat na disku působením počítačového viru Jak se chránit? Jediný a společný způsob je data zálohovat (archivovat). Archivace dat je jejich okopírování z pevného disku na nějaké jiné záznamové médium. Nejčastěji se používá archivace na diskety, u serverů sítí na pásky. Přechází se k archivaci na nové velkokapacitní diskety a poměrně často se využívají i prepisovatelné CD disky. Archivaci je třeba provádět často, pravidelně, pečlivě a na kvalitní záznamová média. Jak a kdy archivovat? Často: Při poruše je práce od archivace do poruchy ztracena. Doporučuji provádět archivaci důležitých dat každý den, případně pokaždé, když je zaznamenáno jejich větší množství. Pravidelně: Co člověk nedělá pravidelně, na to zapomíná a má to pro něho malý přínos. Podle zákona schválnosti se něco pokazí v okamžiku, kdy archivaci neuděláme. Kvalitní záznamová média: Opět - pokud bude jediná disketa špatná (nečitelná), bude celý archiv nepoužitelný. Pro domácí použití je nejvhodnější CD nebo DVD média. Média pro zálohování Na jaké media zálohovat? To záleží jednak na velikosti zálohovacích dat, frekvenci zálohování a typu zálohovaných dat. Zálohování na diskety – z hlediska běžného uživatele se jedná o nejběžnější typ zálohování. Pro zálohování větších objemů dat nepoužitelné. Trvanlivost dat na disketě je také podstatně kratší než u ostatních médií. Zálohování na pásku – je třeba vlastnit speciální páskovou mechaniku. Na pásku se řádově vejdou řádově 100MB dat. Trvanlivost dat se pohybuje kolem 5 let. Zálohování na optické média ( CD, DVD ) – jednou zálohovaná data jsou zde uložena trvale. Nelze přepisovat ani mazat. Velikost média – 700MB. / 4,7 GB Zálohování na jiný počítač ( HD ) – jedná se o zálohování dat v sítí na pevný disk jiného počítače. Pravděpodobnost že se poškodí oba harddisky v jeden okamžik je velmi malá.

48


Otázky:

O1.

hod.28

1. Před čím je třeba chránit data v počítači? A)........................B).................. 2. Jakými způsoby lze znemožnit práci s počítačem cizí osobě a jak je který způsob účinný? 3. Jak zabezpečíme data před zneužitím cizí osobou (uveďte všechny možnosti)? 4. Jak zabezpečíme data před poruchou počítače, chybou obsluhy a před počítačovými viry?

Otázky:

hod.29

1. Co je to archivace dat a jaké jsou zásady jejího provádění? 2. Na jaká média dnes archivujeme?

49


O1.

ANTIVIROVÁ OCHRANA POČÍTAČE 30.hodina 30. Počítačové viry – nebezpečí pro data a počítač Počítačové viry – jsou zvláštní počítačové programy. Jsou to ovšem programy o které nikdo nestojí, protože jejich posláním je znepříjemňovat práci na počítači, znemožňovat ji nebo jinak škodit. Počítačové viry tedy vytvářejí lidé, kteří chtějí druhým škodit. Počítačové viry nejsou živé, ale mají plno podobných vlastností jako živé viry. Počítačový vir je napsán tak, aby nepozorovaně vnikl do paměti počítače a aby se zde samovolně množil, šířil se mezi počítači, vyčkal na vhodné podmínky a uškodil. Jak pracuje počítačový vir? Je to malý prográmek, který se „přilepí" na nějaký jiný program. V případě spuštění tohoto „infikovaného" programu se provede i kód viru a on zahájí svou činnost: 1. Zkopíruje se (napadne je) do dalších programů na disku nebo na vložené disketě a často také do startovacího sektoru pevného disku a diskety. Pokud se tedy jeden infikovaný soubor dostane do našeho počítače (ať již z diskety nebo přes Internet) a spustíme ho, dojde k napadení mnoha programů v našem počítači. Z něho se pak vir může šířit dál. 2. V určenou dobu, která může být dána datem nebo nějakým stavem počítače, vir při spuštění provede svoji destrukční (ničící) činnost: smaže celý disk, změní obsah některých souborů, v nejlepším případě nám jen vypíše na monitor nějaké „vtipné" hlášení a nezničí nic.

50


O1.

31.hodina 31. Způsob napadení počítače – kudy do počítače Při analýze možností infekce virem je třeba rozebrat většinu hardwarových prostředků pro vstup dat. Lze vyloučit dotykové displeje, joysticky, tablety a myši. Možnost infikování viru : Vnější paměti – pomocí disket, výměnných pevných disků, magnetických pásek, optických disků (CD,DVD). Komunikační linky – viry se mohou přenášet pomocí lokální nebo globální počítačovou sítí, telefonními linkami, sériovou nebo paralelní linkou Internet – dnes nejčastější způsob. Stáhnutím zavirovaného souboru z Internetu, nebo pomocí emailu, kdy uživatel otevře lákavou přílohu emailu. Jak poznáme, že je počítač zavirovný? Nepoznáme :-) nejčastější případ Nezvyklé chování programů – programy nejdou spustit, vše trvá déle ...... Vir se projevil – a to už je pozdě. Jak nám mohou viry uškodit? Viry, kteří jen obtěžují uživatele na obrazovce, Hrají různé melodie, Samovolně píší po obrazovce, Požadují po uživateli různé činnosti, jinak mu nedovolí pokračovat v práci Ty skutečné viry si ovšem nehrají, ale skutečně ničí : Poškodí, nebo smažou data na disku Přeformátují celý harddisk Zničí harddisk, nebo jinou část počítače. Nepozorovaně mění data na disku, takže chyby se projeví až časem, kdy se už nedají opravit. Počítač, který je napaden virem zůstává více či méně funkční. Mohou se, ale vyskytnout neobvyklé známky chování počítače. V takovém případě ihned otestuje počítač antivirovým programem. Co dělat pokud zjistím, že mám zavirovaný počítač ? na počítači již nepracovat použít antivirový program, pokud budete mít štěstí podaří se vir zlikvidovat. podle názvu viru se pokusit na internetu najít pomoc. v nejhorších a bohužel nejčastějších případech pomůže jen kompletní nová instalace počítače a obnova dat ze zálohy.

51


O1.

32.hodina 32. Antivirové programy – nekonečný boj proti virům Proti virům se bojuje antivirovými programy. Antivirové progarmy – slouží k vyhledávání počítačových virů a jejich zlikvidování, pokud to ovšem jde. Antivirové programy se snaží nalézt na disku a v operační paměti nějakou skupinu dat, která vypadá jako již známý vir. Činnost antivirových programů spočívá v : Detekci virů (rezidentní ochrana) Testování počítače Odstranění škod Detekce virů - jedná se o hlavní činnost antivirových programů. Antivirové programy mohou detekovat vstup viru do systému, uložené neaktivované viry, aktivované viry. Rezidentní ochrana spočívá v neustálé kontrole počítače a při pokusu zkopírovat nebo spustit napadený soubor upozornit uživatele. Musí být neustále zapnuta. Testování počítače – Umožňuje zkontrolovat data na pevném disku, nebo jiném zařízení (disketa, CD, DVD) Odstranění škod – Pro odstranění viru slouží podrobné informace o známých virech. Většinu virů dokáží antivirové programy spolehlivě odstranit, ale u některých virů to jde těžko. Takový vir se dá odstranit pouze spolu se souborem, který napadl, takže uživatel o program nebo data stejně přijde. Některé viry se dají odstranit pouze přeformátováním disku a kompletní přeinstalací počítače. Proto je důležité se před viry chránit. Některé antivirové programy (AVG) používají pro detekci virů heuristickou analýzu. Tato metoda dokáže detekovat i neznámé viry. Metoda pracuje na principu shromaždování podezřelých příznaků a pokud tyto příznaky překročí určitou mez, je označena přítomnost viru. Nevýhodou je i možnost planého poplachu. Mezi nejznámější antivirové programy patří : AVAST – je produktem české firmy ALVIL Software. Jde o antivirový program pro DOS a Windows. Obsahuje kvalitní vyhledávací program, program pro odstraňování virů a monitor činnosti systému. Avast patří ke světové špičce. AVG - je také produktem české firmy Grisoft. Je známý hlavně svojí heuristickou analýzou, která je poměrně účinná. F-PROT - jedná se o produkt islandské firmy Frisk Software. Jde o program který je určen pro vyhledávání známých virů s přesnou identifikací viru. Antivirové programy vyhledávají většinou pouze známé viry. Jejich tvůrci reagují na nové viry s jistým zpožděním, takže viry jsou vždy o krok před antivirovými programy. Proto by uživatelé měli mít vždy poslední aktualizaci antivirového programu, která dokáže odhalit nejnovější viry. Aktualizace by se měla provádět min. jednou týdně. Pokud máte trvalé připojení na Internet je možné aktualizaci nastavit na automatické stahování.

52


O1.

33.hodina 33. AVG 7.0 – antivirový program Praktická práce s antivirovým programem AVG 7.0 Seznámení s prostředím a ovládáním antivirového programu Provedení aktualizace programu Otestování diskety a pevného disku počítače. Program lze spustit ve dvou provedeních : Základní zobrazení nebo Pokročilé zobrazení

Základní zobrazení

Pokročilé zobrazení

Virový trezor - je v podstatě speciální adresář určený pro ukládání napadených souborů. AVG Control Center – umožňuje nastavení vlastností antivirového programu. - vlastnosti rezidentní ochrany - kontrola pošty – E-mail - nastavení automatické aktualizace z Internetu - nastavit automatické časové spouštění testů - informace o programu a jeho aktualizaci. Testy - Základní nastavení Uživatelský test – umožňuje přesně určit oblast kontroly, specifikovat adresář. Kompletní test – kontroluje všechny pevné disky počítače. Výměnný test – kontrola FDD, CD , … V pokročilém nastavení (zobrazení) parametrů ovládajících průběh testů.

lze

nastavit

plno

Spouštěcí disketa Ve většině případů se spouští operační systém Vašeho počítače z pevného disku. Je-li ale operační systém napaden virem a tento virus je v paměti aktivní, dochází k aktivaci viru právě v okamžiku startu operačního systému z pevného disku po restartu počítače.

53


O1.

Pro odpovídající výsledky procesu hledání a především léčení je nezbytně nutné spustit počítač (a s ním i operační systém) z nezavirované systémové diskety. Rezidentní kontrola – vždy by měla být zapnuta. Pokud je aktivována tak na dolním panelu je zobrazena ikonka programu AVG.

54


Otázky: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Pokud se počítač neustále sám restartuje, co s ním může být? Čím vším můžeme zničit záznam na disketě? Co může způsobit nečitelnost záznamu na CD disku?

hod.32

Jak chráníme obsah disku v našem počítači proti virům? Co umí antivir? Co je to rezidentní ochrana? Musíme kupovat zahraniční antiviry? Jaké znáte antivirové programy? Co je třeba udělat v případě podezření na počítačový vir v našem počítači? Před čím musíme chránit počítač? Co je velmi důležité pro správnou funkci antivirového prgramu?

Otázky: 1. 2. 3. 4.

hod.31

Odkud můžeme „získat" počítačový vir? Jaké destrukční činnosti provádějí počítačové viry? Setkali jste se někdy s počítačovým virem? Jaké důsledky mělo jeho působení? Jaké finanční náklady si vyžádá obnova počítače do stavu před působením viru? Co nám umožní „přežít" smazání disku v našem počítači s úsměvem?

Otázky: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

hod.30

Co je to počítačový vir? Proč podle vás lidé vytvářejí počítačové viry? Jak je napsán počítačový vir? Co dělá počítačový vir stále a co udělá v určitý čas (určité situaci)?

Otázky: 1. 2. 3. 4. 5.

O1.

hod.33

Co je to Virový trezor a k čemu slouží? Co umožňuje AVG Control Center? K čemu slouží spouštěcí disketa? Jak nejrychleji poznáte, že je aktivována rezidentní ochrana programu AVG.

55

Informační a komunikační technologie O1

Recommend Documents