INFORMACE. Nov stavební zákon a zmûny zákona o státní památkové péãi 2. díl

INFORMACE

Nov˘ stavební zákon a zmûny zákona o státní památkové péãi 2. díl Stavební fiád

kou, nepodléhají volnému reÏimu. Ochrana zájmÛ pa-

o montované zahradní domky). Je nutné upozornit, Ïe

mátkové péãe v pfiípadû volného reÏimu tak leÏí prak-

umístûní nebo uÏívání tohoto v˘robku lze zakázat pou-

ticky v˘luãnû na orgánu památkové péãe.

ze tehdy, nebyla-li prokázána shoda jeho vlastností

Paragraf 104 StavZ nabízí uzavfien˘ v˘ãet staveb, te-

s poÏadavky na stavby (podle zákona ã. 22/1997 Sb.

rénních úprav, zafiízení a udrÏovacích prací, které vyÏa-

a jeho provádûcích pfiedpisÛ) anebo pokud by bylo na-

dují ohlá‰ení stavebnímu úfiadu. Konstrukce ohlá‰ení

ru‰eno Ïivotní prostfiedí v jeho okolí.

ve StavZ je odli‰ná od konstrukce zavedené v zákonu

Nabízí se otázka, jakou formu bude mít závazné

ã. 50/1976 Sb. Podle zákona ã. 50/1976 Sb. mohl

stanovisko orgánu památkové péãe, které má b˘t vy-

stavební úfiad, obdrÏev ohlá‰ení, stanovit, Ïe ohlá‰e-

Ïádáno podle § 14 odst. 1 nebo 2 PamZ a které bude

Stavební fiád doznal oproti úpravû v zákonû

nou drobnou stavbu ãi stavební úpravu lze provést jen

pfiílohou ohlá‰ení: zda pÛjde o samostatné správní

ã. 50/1976 Sb. fiady velmi podstatn˘ch zmûn. Obec-

na základû stavebního povolení. JestliÏe stavební úfiad

rozhodnutí, anebo jen závazné stanovisko podle

nû platí, Ïe tûÏi‰tû rozhodování o umisÈování staveb je

do tfiiceti dnÛ nesdûlil stavebníkovi, Ïe proti ohlá‰e-

§ 149 Sp¤. Text nového § 44a PamZ, kter˘ dává pra-

poloÏeno do územního plánování a navazujícího územ-

n˘m pracím nemá námitek, ani v této lhÛtû nestanovil,

vidlo pro posouzení, jakého druhu bude v˘stup orgánu

ního fiízení. Tato konstrukce, jiÏ StavZ zvolil, vede ke

Ïe práce mohou b˘t provedeny jen na základû staveb-

památkové péãe (zda rozhodnutí, nebo závazné sta-

komplikovanûj‰ímu územnímu fiízení, av‰ak také k jed-

ního povolení, uplatnila se nevyvratitelná domnûnka

novisko podle § 149 Sp¤), nasvûdãuje spí‰e druhé

nodu‰‰ímu fiízení stavebnímu. Je tfieba zdÛraznit, Ïe

vydání souhlasu a stavebník mohl práce provést. Po-

moÏnosti. Stavebnímu úfiadu je v pfiípadû ohlá‰ení dá-

ani zjednodu‰ující postupy, které nov˘ StavZ nabízí

dle StavZ jiÏ nemÛÏe stavební úfiad rozhodnout o tom,

na rozhodovací pravomoc v § 107 StavZ: stavební

a které mají stavební úfiady pfiednostnû vyuÏívat, ne-

Ïe ohlá‰ené práce mohou b˘t provedeny jen na zákla-

úfiad je v jist˘ch pfiípadech pfiíslu‰n˘ rozhodnout o zá-

odstraÀují povinnosti ukládané jin˘mi právními pfiedpi-

dû stavebního povolení, mÛÏe v‰ak ohlá‰ené práce

kazu provedení zam˘‰len˘ch prací. Stavební úfiad sice

sy, napfiíklad PamZ. Stavebník a vÛbec kaÏd˘ subjekt

zakázat (§ 107 StavZ). Rozhodnutí o zákazu mÛÏe sta-

nemusí svoji rozhodovací pravomoc in concreto vyuÏít

práva je vázán právním fiádem jako celkem: i kdyÏ jej

vební úfiad vydat do tfiiceti dnÛ ode dne ohlá‰ení a to-

(nebudou-li splnûny podmínky podle § 107 StavZ);

tfieba jeden pfiedpis zbavuje nûkter˘ch povinností, nic

to rozhodnutí je prvním úkonem v fiízení (odpadá tedy

jestliÏe v‰ak budou ohlá‰ené práce v rozporu se zá-

to nemûní na nutnosti dodrÏovat ve‰keré pfiedpisy

oznámení o zahájení fiízení).

vazn˘m stanoviskem orgánu památkové péãe, musí je

ostatní, cel˘ právní fiád. TfiebaÏe nûkteré stavby nevy-

NáleÏitosti ohlá‰ení upravuje § 105 StavZ a nava-

stavební úfiad zakázat, jsa tímto závazn˘m stanovis-

Ïadují povolení ani ohlá‰ení, je k nim zapotfiebí – mimo

zující provádûcí vyhlá‰ka. Paragraf 105 odst. 3 StavZ

kem vázán. I v pfiípadû, kdy orgán památkové péãe po-

jiné – závazné stanovisko orgánu památkové péãe:

pfiitom stanoví obecnou povinnost pfiiloÏit k ohlá‰ení

soudí zam˘‰lené práce jako pfiípustné bez podmínek,

jestliÏe vlastník pozemku v památkové zónû zam˘‰lí

závazná stanoviska dotãen˘ch orgánÛ. Pokud ohlá‰ení

nebude zfiejmû vûdût, jaká závazná stanoviska vydají

na nûm vybudovat napfiíklad stavbu pro zemûdûlství

nemá pfiedepsané náleÏitosti, není ohlá‰ením a sta-

ostatní dotãené orgány a zda bude, ãi nebude staveb-

podle § 103 odst. 1 písm. a) bod 2. StavZ, nemusí ji

vební úfiad je povinen je usnesením odloÏit (§ 105

ní úfiad nakonec ohlá‰en˘ zámûr zakazovat neboli zda

ohlásit stavebnímu úfiadu, av‰ak musí si k ní vyÏádat

odst. 4 StavZ), k ãemuÏ je mu stanovena patnáctidenní

stavební úfiad vyuÏije svou rozhodovací pravomoc. Lze

závazné stanovisko podle § 14 odst. 2 PamZ.

lhÛta, a pouãit stavebníka o tom, Ïe se stavbou nelze

tak mít za to, Ïe orgán památkové péãe vydá na základû

StavZ zavádí ve stavebním fiádu tfii reÏimy: povolo-

zaãít. Tento postup se uplatní i v pfiípadû, Ïe ohlá‰ení

Ïádosti osob uveden˘ch v § 14 odst. 1 nebo 2 PamZ zá-

vací (§ 109 a následující StavZ), ohla‰ovací

nemá povinné pfiílohy – závazná stanoviska dotãen˘ch

vazné stanovisko coby jednu z pfiíloh ohlá‰ení ve for-

(§ 104–108 StavZ) a voln˘ (§ 103 StavZ). Oproti zá-

orgánÛ; stavebník není v takovém pfiípadû oprávnûn za-

mû závazného stanoviska podle § 149 Sp¤, nikoli ve

konu ã. 50/ 1976 Sb. byl roz‰ífien katalog staveb

m˘‰lené práce provést.

formû samostatného rozhodnutí, neboÈ pro ohlá‰ení

a prací, pro nûÏ není vyÏadováno povolení ani ohlá‰ení anebo pro které postaãuje ohlá‰ení.

Ohlá‰ené práce mÛÏe stavebník realizovat na základû písemného souhlasu stavebního úfiadu. Je tu také

je dána stavebnímu úfiadu pfiíslu‰nost rozhodovat o zákazu provedení ohlá‰en˘ch prací.

Na tomto místû je tfieba podotknout, Ïe StavZ rozli-

zavedena takzvaná fikce souhlasu: jestliÏe stavební

Stavby, které nejsou zafiazeny do ohla‰ovacího ani

‰uje a ãiní i pokus definovat stavbu (§ 2 odst. 3 StavZ),

úfiad nedoruãí souhlas stavebníkovi do ãtyfiiceti dnÛ od

do volného reÏimu, podléhají stavebnímu fiízení. Para-

zafiízení (§ 3 odst. 2 StavZ) a terénní úpravu (§ 3

ohlá‰ení ani mu v této lhÛtû nedoruãí zákaz provedení

graf 109 StavZ upravuje okruh úãastníkÛ stavebního

odst. 1 StavZ). Definice stavby je dosti problematická;

ohlá‰en˘ch prací, platí, Ïe souhlas byl udûlen a sta-

fiízení a pfiedstavuje zvlá‰tní úpravu oproti obecné

pokud by vznikla pochybnost, zda nûco je stavbou, ãi

vebník mÛÏe práce provést (§ 106 odst. 1 StavZ).

úpravû úãastenství v Sp¤. Îádost o stavební povolení

zafiízením, je urãující stanovisko stavebního úfiadu.

Souhlas je ãasovû omezen (§ 106 odst. 3 StavZ).

musí (vedle obecn˘ch náleÏitostí Ïádosti podle Sp¤)

Paragraf 103 StavZ zavádí taxativní (uzavfien˘) v˘-

JestliÏe stavební úfiad zjistí, Ïe zam˘‰lená stavba,

obsahovat náleÏitosti a pfiílohy podle § 110 StavZ

ãet staveb, terénních úprav, zafiízení a udrÏovacích

terénní úpravy, zafiízení nebo udrÏovací práce jsou

a navazující provádûcí vyhlá‰ky. Paragraf 110 odst. 2

prací, které nevyÏadují stavební povolení ani ohlá‰ení.

v rozporu se závazn˘m stanoviskem dotãeného orgá-

písm. d) StavZ stanoví, Ïe jednou z povinn˘ch pfiíloh

Tento v˘ãet je velmi kazuistick˘, a lze se tak obávat,

nu, je povinen práce zakázat, jak jiÏ bylo v˘‰e uvedeno.

Ïádosti jsou závazná stanoviska dotãen˘ch orgánÛ,

Ïe v praxi bude pÛsobit problémy. Jak jiÏ bylo v˘‰e na-

DÛvodÛ pro zákaz zam˘‰len˘ch prací je ov‰em více,

av‰ak pouze „pokud je stavebník obstaral pfiedem“.

znaãeno, k zámûrÛm vymezen˘m v tomto ustanovení

nejde jen o rozpor se závazn˘m stanoviskem (§ 107

StavZ v‰ak nestanoví, Ïe by stavebník mûl závazná

není sice tfieba stavebního povolení ani ohlá‰ení,

StavZ). Stavební úfiad tedy musí nejprve posoudit, zda

stanoviska obstarávat pfiedem; pro závazné stanovis-

av‰ak musejí b˘t splnûny ve‰keré povinnosti podle

je obdrÏené ohlá‰ení úplné. Není-li úplné, odloÏí je

ko orgánu památkové péãe sice § 14 PamZ pfiedepi-

zvlá‰tních právních pfiedpisÛ. Z hlediska památkové

usnesením a stavebníka pouãí o správném postupu.

suje povinnost vyÏádat si je, av‰ak tato povinnost ne-

péãe je nutné upozornit na povinnost vyÏádat si závaz-

Je-li sice ohlá‰ení úplné, av‰ak zam˘‰lené práce jsou

tíÏí stavebníka, n˘brÏ osoby v tomto ustanovení

né stanovisko (§ 14 PamZ) a téÏ na oznamovací povin-

v rozporu napfiíklad se závazn˘m stanoviskem orgánu

jmenované (mohou b˘t sice totoÏné se stavebníkem,

nost a navazující povinnost strpût provedení záchran-

památkové péãe, stavební úfiad provedení prací zaká-

ale nemusejí).

ného archeologického v˘zkumu podle § 22 PamZ. Na

Ïe. StavZ tu nabízí mechanismy k ochranû zájmÛ pa-

Ov‰em i kdyÏ nebude pfiílohou Ïádosti o stavební

rozdíl od § 79 StavZ (kter ˘ vyluãuje voln˘ reÏim pro

mátkové péãe, pfiedpokládá v‰ak rychlé a kvalitní jed-

povolení závazné stanovisko orgánu památkové péãe

umisÈování staveb, jde-li o kulturní památky) § 103

nání jak orgánÛ památkové péãe, tak i (a to zde

podle § 14 odst. 1 nebo 2 PamZ, je orgán památkové

StavZ zná pouze jedinou v˘jimku z volného reÏimu pro

pfiedev‰ím) stavebního úfiadu.

péãe dotãen˘m orgánem a stavební úfiad je povinen

pfiípad kulturních památek, a to v § 103 odst. 1 písm. e):

Paragraf 108 StavZ zavádí zvlá‰tní úpravu ohlá‰ení

oznámit mu zahájení stavebního fiízení a dát mu moÏ-

udrÏovací práce na stavbû, která je kulturní památ-

u v˘robkÛ, které plní funkci stavby (jde napfiíklad

nost uplatnit závazné stanovisko (§ 112 StavZ). Po-

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 1 / INFORMACE

53

vinnost oznámit úãastníkÛm fiízení a v‰em dotãen˘m

vedení kontroly projektové dokumentace uzavfiená

Jde-li o stavbu ohlá‰enou, postaãí k provedení její

orgánÛm zahájení stavebního fiízení je povinností

mezi stavebníkem a autorizovan˘m inspektorem. Au-

zmûny souhlas stavebního úfiadu (§ 118 odst. 4 StavZ),

obecnou a stavební úfiad ji musí splnit vÛãi ve‰ker˘m

torizovan˘ inspektor vydá certifikát, jímÏ stvrzuje, Ïe

pfiiãemÏ se pfiimûfienû pouÏijí ustanovení § 105–107

dotãen˘m orgánÛm, bez ohledu na to, zda jiÏ ten ãi

ovûfiil projektovou dokumentaci a ostatní podklady

StavZ o ohlá‰ení. K ohlá‰ení zmûny stavby pfied do-

onen dotãen˘ orgán uplatnil závazné stanovisko, nebo

z hledisek podle § 111 StavZ a Ïe navrhovaná stavba

konãením musí tedy b˘t pfiiloÏeno – mimo jiné – závaz-

nikoli. I ve stavebním fiízení je zavedena zásada kon-

mÛÏe b˘t provedena. Dal‰í podmínkou vyuÏití zkráce-

né stanovisko orgánu památkové péãe. Paragraf 118

centrace: stavební úfiad stanoví pro uplatnûní závaz-

ného stavebního fiízení je, Ïe byla opatfiena souhlasná

odst. 3 StavZ zavádí zjednodu‰ené schvalování zmûny

n˘ch stanovisek, námitek a pfiípadn˘ch nov˘ch dÛkazÛ

závazná stanoviska v‰ech dotãen˘ch orgánÛ a vyjád-

stavby pfied dokonãením ve formû zápisu do stavební-

lhÛtu (nejménû desetidenní) a k opoÏdûn˘m podkla-

fiení osob, které by byly úãastníky stavebního fiízení.

ho deníku nebo záznamu o stavbû; tento zápis mÛÏe

dÛm nepfiihlíÏí. Souãástí stavebního fiízení je ústní jed-

Pokud jsou v tûchto vyjádfieních uplatnûny námitky,

ãinit stavební úfiad nebo autorizovan˘ inspektor. Schvá-

nání, pfiípadnû ohledání na místû; od obojího lze za

postupuje autorizovan˘ inspektor podle § 117 odst. 4

lení zápisem se v‰ak mÛÏe uplatnit jen za vyjmenova-

podmínek § 112 odst. 2 StavZ upustit.

StavZ: nepodafií-li se mu odstranit rozpor y, pfiedloÏí

n˘ch podmínek, mezi nimiÏ je i podmínka, Ïe se zmûna

Dotãen˘m orgánem v oblasti památkové péãe je pro

vûc stavebnímu úfiadu, kter˘ mÛÏe námitky vypofiádat,

nedot˘ká vefiejn˘ch zájmÛ chránûn˘ch zvlá‰tními pfied-

stavební fiízení ten orgán, od nûhoÏ má b˘t závazné sta-

pfiípadnû o nich rozhodnout (§ 114 StavZ), anebo roz-

pisy, anebo se jich sice dot˘ká, ale dotãen˘ orgán se

novisko podle § 14 PamZ vyÏádáno, tedy obecní úfiad

hodnout o tom, Ïe stavba je pro zkrácené stavební fií-

zmûnou souhlasí (písemnû nebo „prohlá‰ením do pro-

obce s roz‰ífienou pÛsobností nebo krajsk˘ úfiad. Po-

zení nezpÛsobilá. JestliÏe tedy napfiíklad orgán památ-

tokolu“, aniÏ v‰ak StavZ specifikuje, o jak˘ protokol se

kud není závazné stanovisko vyÏádáno osobou podle

kové péãe uplatní k zámûru nesouhlasné závazné

má jednat).

§ 14 odst. 1 ãi 2 PamZ, mÛÏe je dotãen˘ orgán uplatnit

stanovisko, nemÛÏe b˘t zkrácené stavební fiízení pro-

ve stavebním fiízení z moci úfiední – § 112 StavZ.

vedeno.

Závazné stanovisko orgánu památkové péãe vydávané jako podklad pro stavební úfiad posuzující zam˘‰-

Ve stavebním fiízení je stavební úfiad povinen po-

Zkrácené stavební fiízení není správním fiízením. Je-

lenou zmûnu stavby pfied jejím dokonãením má podobu

soudit podanou Ïádost z hledisek vyjmenovan˘ch

ho jádrem je postup autorizovaného inspektora, sta-

závazného stanoviska podle § 149 Sp¤, nikoli samo-

v § 111 StavZ. Posuzuje mimo jiné i soulad pfiedloÏe-

vební úfiad rozhoduje pouze o námitkách nebo o ne-

statného rozhodnutí. Stavební úfiad zde má zakotvenou

n˘ch podkladÛ s poÏadavky, které uplatnily dotãené

zpÛsobilosti stavby pro zkrácené stavební fiízení.

pfiíslu‰nost rozhodovat o zmûnû stavby pfied dokonãe-

orgány. Pokud stavební úfiad zjistí, Ïe pfiedloÏená pro-

Stavebnímu úfiadu se stavba pouze oznamuje; o moÏ-

ním nebo (byl-li zámûr pouze ohlá‰en) o jejím zákazu.

jektová dokumentace není v souladu s tûmito poÏa-

nosti provedení stavby „rozhoduje“ autorizovan˘ in-

Paragraf 190 odst. 3 StavZ je pfiechodné ustanove-

davky, vyzve stavebníka, aby tento nedostatek v pfii-

spektor tím, Ïe vydá certifikát a související písemnos-

ní, které fie‰í procesní reÏim fiízení zahájen˘ch pfied na-

mûfiené lhÛtû odstranil. Pokud tak stavebník neuãiní,

ti podle § 117 odst. 3 StavZ.

bytím úãinnosti StavZ, tedy pfied 1. 1. 2007. Obecnû

stavební úfiad Ïádost o stavební povolení zamítne.

Autorizovan˘m inspektorem (§ 143 a následující

platí, Ïe stavební úfiad dokonãí fiízení podle dosavad-

Paragraf 114 StavZ upravuje námitky úãastníkÛ fiíze-

StavZ) mÛÏe b˘t ministrem pro místní rozvoj jmenová-

ních pfiedpisÛ (zejména podle zákona ã. 50/1976 Sb.),

ní a reÏim jejich vypofiádání. Nedojde-li k dohodû o ná-

na fyzická osoba splÀující podmínky podle § 143 StavZ.

vyjma tûch stavebních fiízení neukonãen˘ch v prvním

mitce (ke „smírnému“ vyfie‰ení), rozhodne o ní staveb-

Jmenována je na dobu deset let s moÏností prodlou-

stupni, která se t˘kají staveb, u nichÏ podle StavZ po-

ní úfiad na základû obecn˘ch poÏadavkÛ na v˘stavbu,

Ïení (§ 143 odst. 4 StavZ). DÛvody zániku funkce

staãuje ohlá‰ení – § 190 odst. 3 písm. a) StavZ.

závazn˘ch stanovisek dotãen˘ch orgánÛ nebo technic-

autorizovaného inspektora upravuje § 144 StavZ.

k˘ch norem.

Oprávnûní autorizovaného inspektora ve vztahu k ãin-

Územnû plánovací informace

JestliÏe podaná Ïádost splÀuje poÏadavky podle

nostem podle StavZ upravuje § 149 odst. 1 StavZ.

Paragraf 21 StavZ upravuje nov˘ institut – územnû

§ 111 StavZ, poÏadavky dotãen˘ch orgánÛ nevyjímaje,

Autorizovan˘ inspektor odpovídá za ‰kodu, kterou zpÛ-

plánovací informaci. Paragraf 21 odst. 1 StavZ vyjme-

vydá stavební úfiad stavební povolení (§ 115 StavZ),

sobil pfii v˘konu své ãinnosti; musí proto mít uzavfieno

novává, ãeho se poÏadované územnû plánovací infor-

které je správním rozhodnutím. Jeho obsahové náleÏi-

poji‰tûní odpovûdnosti za ‰kodu (§ 146 odst. 2 StavZ).

mace mohou t˘kat. Územnû plánovací informace má

tosti stanovuje provádûcí vyhlá‰ka. Ve stavebním povo-

Svoji ãinnost vykonává na základû písemné smlouvy

ãasovû omezenou platnost: platí jeden rok ode dne

lení mÛÏe stavební úfiad urãit podmínky, napfiíklad

a za úplatu; odpovídá za odbornou úroveÀ jím vytvofie-

vydání, pokud správní orgán nesdûlí Ïadateli, Ïe v fie-

k ochranû vefiejn˘ch zájmÛ. Je‰tû je nutné upozornit na

n˘ch certifikátÛ a jin˘ch dokumentÛ i své ãinnosti obec-

‰eném území do‰lo ke zmûnû podmínek, za kter˘ch

§ 149 odst. 3 Sp¤, podle kterého je správní orgán

nû (§ 147 StavZ).

byla vydána (§ 21 odst. 3 StavZ). Územnû plánovací

v pfiípadû, Ïe bylo v fiízení vydáno závazné stanovisko

Paragraf 118 StavZ upravuje institut zmûny stavby

informace se poskytuje na základû Ïádosti, v níÏ musí

znemoÏÀující vyhovût Ïádosti, povinen neprovádût dal-

pfied jejím dokonãením; definován je v § 2 odst. 6 StavZ

Ïadatel mimo jiné uvést, jak˘ zámûr v území má (§ 21

‰í dokazování a Ïádost zamítnout. JestliÏe tedy napfií-

– jde o zmûnu v provádûní stavby oproti jejímu povole-

odst. 2 StavZ a navazující provádûcí vyhlá‰ka).

klad orgán památkové péãe uplatní ve stavebním fiíze-

ní nebo dokumentaci ovûfiené stavebním úfiadem.

Z hlediska Sp¤ jde o pfiedbûÏnou informaci (§ 139

ní závazné stanovisko, jímÏ posoudí zam˘‰lené práce

Rozli‰uje se pfiitom, zda jde o stavbu povolenou, nebo

Sp¤). JestliÏe Ïadatel uvede v Ïádosti nepravdivé, ne-

jako nepfiípustné, stavební úfiad s odkazem na § 149

ohlá‰enou. Jde-li o stavbu povolenou, rozhoduje o po-

úplné nebo zkreslené údaje anebo nûkteré údaje zata-

odst. 3 Sp¤ Ïádost o stavební povolení zamítne, mÛ-

volení zmûny stavby pfied dokonãením stavební úfiad,

jí, je územnû plánovací informace od poãátku neplatná

Ïe v‰ak také vyvolat dohodovací fiízení podle § 136

a to na základû Ïádosti mající náleÏitosti podle § 118

(§ 139 odst. 4 Sp¤).

odst. 6 Sp¤.

odst. 1 StavZ. Stavební úfiad tuto Ïádost projedná

Jedním z druhÛ územnû plánovací informace je in-

Stavební povolení má ãasovû omezenou platnost

s úãastníky fiízení a s dotãen˘mi orgány v rozsahu,

formace o podmínkách, za nichÏ lze provést jednodu-

(§ 115 odst. 4 StavZ): pozb˘vá platnosti, není-li stav-

v jakém se dot˘ká práv úãastníkÛ a vefiejn˘ch zájmÛ

chou stavbu bez pfiedchozího územního rozhodnutí ne-

ba zahájena do dvou let ode dne, kdy nabylo právní

chránûn˘ch dotãen˘mi orgány. Na fiízení o povolení

bo souhlasu – § 21 odst. 1 písm. d) StavZ. Zde StavZ

moci; tuto lhÛtu mÛÏe stavební úfiad na Ïádost pro-

zmûny stavby pfied dokonãením se vztahují pfiimûfienû

zavádí podstatné zjednodu‰ení, které se t˘ká staveb

dlouÏit rozhodnutím podle § 101 písm. c) Sp¤ – jde

ustanovení o stavebním, pfiípadnû územním fiízení;

uveden˘ch v § 104 odst. 1 a navazujícím § 104 odst. 2

o takzvané nové rozhodnutí ve vûci.

mÛÏe se uplatnit i zkrácené stavební fiízení (§ 118

písm. a) – d) StavZ; jde mimo jiné o rodinné domky do

Jako zvlá‰tní subkategorii stavebního fiízení zavádí

odst. 2 StavZ) – z toho vypl˘vá napfiíklad povinnost

150 m zastavûné plochy. Pokud jsou tyto stavby

§ 117 StavZ zkrácené stavební fiízení. Jde o zjednodu-

stavebního úfiadu rozhodovat o zmûnû stavby pfied do-

v souladu s územnû plánovací informací (která nahra-

‰ující postup, kter˘ lze vyuÏít pouze za pfiísnû vymeze-

konãením v souladu se závazn˘mi stanovisky dotãe-

zuje územní rozhodnutí ãi souhlas), budou umístûny

n˘ch podmínek. Základní podmínkou je smlouva o pro-

n˘ch orgánÛ.

v zastavûném území nebo zastavitelné plo‰e a jsou

54

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 1 / INFORMACE

2

splnûny dal‰í podmínky podle § 104 odst. 1 StavZ,

Îádost o vydání kolaudaãního souhlasu mÛÏe b˘t

Právû vysvûtlené postupy, které StavZ zavádí pro

postaãí k jejich provedení ohlá‰ení bez pfiedchozího

doloÏena také certifikátem autorizovaného inspekto-

umisÈování staveb, se t˘kají také zmûn dokonãen˘ch

územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. Toto

ra, kter˘ stvrdí, Ïe stavba nemá závady bránící jejímu

staveb, coÏ vypl˘vá z § 2 odst. 4 StavZ. Zmûnou do-

zjednodu‰ení ov‰em nijak nevyluãuje povinnosti podle

bezpeãnému uÏívání a není v rozporu se závazn˘mi

konãené stavby se pfiitom rozumí (§ 2 odst. 5 StavZ)

zvlá‰tních právních pfiedpisÛ – napfiíklad povinnost vy-

stanovisky dotãen˘ch orgánÛ, a Ïe tudíÏ stavební úfiad

nástavba, pfiístavba, stavební úprava zachovávající

Ïádat si závazné stanovisko orgánu památkové péãe,

mÛÏe vydat kolaudaãní souhlas. V takovém pfiípadû

vnûj‰í ohraniãení stavby pÛdor ysné i v˘‰kové a také

je-li ho tfieba (toto závazné stanovisko je povinnou pfií-

mÛÏe stavební úfiad upustit od závûreãné kontrolní

zateplení plá‰tû stavby. V této souvislosti nutno odká-

lohou ohlá‰ení – § 105 odst. 3 StavZ), nebo povin-

prohlídky stavby (§ 122 odst. 5 StavZ).

zat na § 81 StavZ upravující územní rozhodnutí o zmû-

nost oznámit zámûr Archeologickému ústavu AV âR

U staveb, které nejsou uvedeny v § 122 odst. 1

nû stavby. Vzhledem k tomu, Ïe nástavba ani pfiístavba

a strpût provedení záchranného archeologického v˘-

StavZ (typicky jde o stavby, jejichÏ vlastnosti mohou

nejsou uvedeny v § 103 ani 104 StavZ, lze soudit, Ïe

zkumu (§ 22 odst. 2 PamZ).

budoucí uÏivatelé ovlivnit – rodinné domy a podobnû),

je k nim tfieba stavebního povolení. U stavebních úprav

není vydáván kolaudaãní souhlas – tyto stavby lze uÏí-

(vãetnû zateplení plá‰tû stavby) je situace sloÏitûj‰í:

vat na základû oznámení stavebnímu úfiadu. Staveb-

nûkteré stavební úpravy jsou v reÏimu volném (§ 103

StavZ opou‰tí institut kolaudace, jak jej zná zákon

ník je povinen svÛj zámûr zaãít uÏívat stavbu oznámit

StavZ), nûkteré v reÏimu ohla‰ovacím (§ 104 StavZ),

ã. 50/1976 Sb. – kolaudaãní fiízení a rozhodnutí. Stav-

stavebnímu úfiadu alespoÀ tfiicet dnÛ pfiedem. NáleÏi-

ostatní (zejména ty, jimiÏ se zasahuje do nosn˘ch kon-

by lze podle StavZ uÏívat na základû oznámení staveb-

tosti tohoto oznámení stanovuje provádûcí vyhlá‰ka.

strukcí stavby) v reÏimu povolovacím.

nímu úfiadu a v nûkter˘ch pfiípadech na základû kolau-

JestliÏe stavební úfiad do tfiiceti dnÛ nezakáÏe uÏívání

Paragraf 126 a 127 StavZ upravují zmûnu v uÏívání

daãního souhlasu (§ 119 StavZ). Základním dûlicím

stavby (rozhodnutím, které je prvním úkonem v fiízení),

stavby. Stavbu lze uÏívat pouze k úãelu stanovenému

kritériem je, zda budoucí uÏivatelé mohou ovlivnit vlast-

lze s uÏíváním stavby zaãít. Stavební úfiad je povinen

v dokumentech vyjmenovan˘ch v § 126 odst. 1 StavZ

nosti stavby, jeÏ má b˘t uÏívána (§ 122 odst. 1 StavZ).

uÏívání stavby zakázat z dÛvodÛ vymezen˘ch v § 120

(toto ustanovení pouÏívá i pojem „kolaudaãní rozhodnu-

Stavbu, jejíÏ vlastnosti nemohou budoucí uÏivatelé

odst. 2 StavZ, napfiíklad pokud stavba ohroÏuje bez-

tí“, ãímÏ navazuje na úpravu v zákonû ã. 50/1976 Sb.).

ovlivnit, lze uÏívat v˘luãnû na základû kolaudaãního

peãnost, nesplÀuje podmínky ochrany Ïivota nebo

Zmûna v uÏívání stavby, coÏ je legislativní zkratka pro

souhlasu. Pfiíkladn˘ v˘ãet toho, o jaké stavby se jed-

zdraví osob ãi zvífiat, pokud je provedena v rozporu

zmûny vyjmenované v § 126 odst. 2 StavZ (zmûny

ná, podává § 122 odst. 1 StavZ (nemocnice, ‰koly

s povolením ãi ohlá‰ením a podobnû. Toto zakazovací

v úãelu uÏívání stavby, v jejím provozním zafiízení, ve

a podobnû). Kolaudaãní souhlas se také uplatní v pfií-

rozhodnutí má b˘t vydáno na základû závûreãné kon-

zpÛsobu v˘roby nebo v jejím podstatném roz‰ífiení

padû zmûny stavby, která je kulturní památkou.

trolní prohlídky stavby; lze soudit, Ïe v pfiípadû ozná-

a zmûna v ãinnosti, jejíÏ úãinky by mohly ohrozit Ïivot

Kolaudaãní souhlas vydává stavební úfiad, a to na

mení zámûru zaãít uÏívat stavbu podle § 120 odst. 1

a vefiejné zdraví, Ïivot a zdraví zvífiat, bezpeãnost nebo

Ïádost stavebníka, jejíÏ povinnou pfiílohou jsou závaz-

StavZ je závûreãná kontrolní prohlídka povinná (§ 120

Ïivotní prostfiedí), je pfiípustná pouze na základû sou-

ná stanoviska dotãen˘ch orgánÛ – stavebník je povi-

odst. 2 StavZ s ní v˘slovnû poãítá a na rozdíl od § 122

hlasu, pfiípadnû rozhodnutí stavebního úfiadu.

nen si je opatfiit. Její obsahové náleÏitosti stanovuje

StavZ není stanoveno, v kter˘ch pfiípadech by od ní by-

provádûcí vyhlá‰ka. Stavební úfiad urãí termín závû-

lo moÏno upustit).

UÏívání staveb

Takové zmûny ve zpÛsobu uÏívání stavby, které podstatnû mûní nároky stavby na okolí (blíÏe nedefinova-

reãné kontrolní prohlídky stavby, pfii níÏ zkoumá stav-

Po odstranûní zji‰tûn˘ch nedostatkÛ, kvÛli kter˘m

né), navíc vyÏadují i územní rozhodnutí o zmûnû stavby

bu z hledisek vyjmenovan˘ch v § 122 odst. 3 StavZ

bylo uÏívání stavby zakázáno, mÛÏe b˘t zapoãato s uÏí-

– § 81 odst. 2 písm. c) StavZ. Uveden˘ souhlas sta-

(napfiíklad zda byla stavba provedena v souladu

váním stavby pouze na základû písemného souhlasu

vebního úfiadu se vydává na základû oznámení, jehoÏ

s ohlá‰ením ãi povolením, zda její skuteãné provedení

stavebního úfiadu (§ 120 odst. 4 StavZ); ten bude

povinnou pfiílohou jsou závazná stanoviska dotãen˘ch

nebude ohroÏovat Ïivot, vefiejné zdraví nebo Ïivotní

zfiejmû vydán na základû Ïádosti stavebníka.

orgánÛ, orgán památkové péãe nevyjímaje – § 127

prostfiedí a podobnû). Posuzuje také závazná stano-

Pokud pfii provádûní stavby do‰lo k nepodstatn˘m

odst. 1 StavZ. Stavební úfiad má celkem ãtyfii moÏnos-

viska, která stavebník k Ïádosti o kolaudaãní souhlas

odchylkám skuteãného provedení stavby od stavební-

ti, jak na oznámení reagovat, je-li perfektní (tedy má-li

(povinnû) pfiedloÏil. Závûreãná kontrolní prohlídka je

ho povolení, ohlá‰ení nebo ovûfiené projektové doku-

v‰echny náleÏitosti a pfiílohy). JestliÏe se zmûnou v uÏí-

povinná vyjma pfiípadu, kdy je Ïádost doloÏena certifi-

mentace, pfiiloÏí stavebník povinnû k oznámení podle

vání stavby souhlasí, za‰le svÛj souhlas do tfiiceti dnÛ

kátem autorizovaného inspektora.

§ 120 StavZ, respektive k Ïádosti o kolaudaãní sou-

oznamovateli. Pokud bude stavební úfiad po dobu tfii-

JestliÏe stavební úfiad nezjistí závady bránící bez-

hlas podle § 122 StavZ, dokumentaci skuteãného pro-

ceti dnÛ neãinn˘, uplatní se fikce souhlasu. Pokud

peãnému uÏívání stavby ani rozpor se závazn˘mi sta-

vedení stavby. StavZ pfiitom neupravuje, jaká odchylka

v‰ak stavební úfiad se zmûnou v uÏívání stavby nesou-

novisky dotãen˘ch orgánÛ, vydá do patnácti dnÛ ode

je „nepodstatná“ – bude tedy zfiejmû záleÏet na posou-

hlasí (napfiíklad proto, Ïe je v rozporu se závazn˘mi sta-

dne závûreãné kontrolní prohlídky kolaudaãní souhlas.

zení stavebního úfiadu, zda oznaãí odchylky jako ne-

novisky dotãen˘ch orgánÛ), do tfiiceti dnÛ od doruãení

Ten není správním rozhodnutím, z hlediska Sp¤ jde

podstatné, nebo jako odchylky takové povahy, která za-

oznámení zam˘‰lenou zmûnu v uÏívání stavby zakáÏe,

o sdûlení podle § 154 a násl. Sp¤. Pokud stavební

pfiíãiní zákaz uÏívání stavby. Dokumentace skuteãného

a to správním rozhodnutím, které je pr vním úkonem

úfiad naopak zjistí závady bránící bezpeãnému uÏívání

provedení stavby musí b˘t vÏdy pfiiloÏena, jde-li o stavby

v fiízení. Koneãnû stavební úfiad mÛÏe písemnû vyrozu-

stavby nebo zjistí rozpor se závazn˘mi stanovisky, ne-

technické nebo dopravní infrastruktury (§ 121 StavZ).

mût oznamovatele, Ïe zam˘‰lená zmûna stavby bude

vydá kolaudaãní souhlas a uÏívání stavby zakáÏe

Paragraf 123 StavZ umoÏÀuje stavebnímu úfiadu vy-

podléhat rozhodnutí o zmûnû v uÏívání stavby (§ 127

správním rozhodnutím, které je prvním úkonem v fiíze-

dat na Ïádost stavebníka za urãit˘ch podmínek (t˘kají-

odst. 3 StavZ) a urãí oznamovateli, jaké podklady má

ní (odpadá tedy oznámení o zahájení fiízení). Odvolání

cích se pfiedev‰ím ochrany Ïivota, zdraví a Ïivotního

do fiízení pfiedloÏit.

proti tomuto rozhodnutí nemá odkladn˘ úãinek. Jakmi-

prostfiedí) ãasovû omezené povolení k pfiedãasnému

le stavebník odstraní zji‰tûné nedostatky stavby, ozná-

uÏívání stavby pfied jejím dokonãením.

Obecnû pro zmûnu v uÏívání stavby platí, Ïe musí b˘t v souladu se zámûry územního plánování, s vefiej-

mí to stavebnímu úfiadu. Ten je povinen ovûfiit, zda to-

Paragraf 124 StavZ upravuje zku‰ební provoz. Jeho

n˘mi zájmy chránûn˘mi StavZ a také se zvlá‰tními

to písemné oznámení odpovídá skuteãnosti (aniÏ je

úãelem je ovûfiení funkãnosti a vlastností provedené

právními pfiedpisy (§ 126 odst. 3 StavZ). Vzhledem

blíÏe urãeno, jak se má toto „ovûfiení“ provést – zfiej-

stavby; mÛÏe se (podle textu § 124 odst. 1 StavZ)

k zakotvení rozhodovací pravomoci stavebního úfiadu

mû prohlídkou stavby); pokud ano, vydá kolaudaãní

uplatnit zfiejmû jen u staveb podléhajících kolaudaãní-

nebude mít závazné stanovisko orgánu památkové pé-

souhlas. Pokud nikoli, mûl by stavební úfiad stavební-

mu souhlasu. Lze jej uloÏit jiÏ ve stavebním povolení

ãe formu samostatného rozhodnutí, n˘brÏ závazného

kovi sdûlit, jaké nedostatky pfietrvávají, pfiiãemÏ trvají

anebo samostatn˘m rozhodnutím, pro nûÏ mÛÏe b˘t

stanoviska podle § 149 Sp¤.

právní úãinky zakazovacího rozhodnutí.

podkladem i poÏadavek dotãeného orgánu.

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 1 / INFORMACE

55

Vefiejnoprávní smlouvy

Odstranûní staveb vyjmenovan˘ch v § 103 StavZ (te-

Obdobn˘ postup, kter˘ § 129 upravuje pro nafiíze-

Sp¤ ve své ãásti páté upravuje vefiejnoprávní

dy staveb, které lze vybudovat bez povolení i ohlá‰ení)

né odstranûní staveb, se pouÏije i na nafiízené odstra-

smlouvy, coÏ jsou smlouvy, kter˘mi se zakládají, mûní

nevyÏaduje oznámení stavebnímu úfiadu. Stejnû tak ne-

nûní terénních úprav a zafiízení, jakoÏ i na odstranûní

nebo ru‰í práva a povinnosti v oblasti vefiejného prá-

vyÏaduje ohlá‰ení stavebnímu úfiadu odstranûní terén-

staveb, které vyÏadují pouze územní rozhodnutí.

va. Paragraf 159 Sp¤ stanoví, Ïe vefiejnoprávní smlou-

ních úprav a zafiízení, pokud stavební úfiad ve staveb-

va nesmí b˘t v rozporu s právními pfiedpisy, nesmí je

ním povolení nestanovil jinak (§ 128 odst. 5 StavZ).

Stavební dozor a zvlá‰tní pravomoci stavebního

obcházet a musí b˘t v souladu s vefiejn˘m zájmem.

V souvislosti s § 128 StavZ je tfieba upozornit na

Paragraf 4 odst. 1 StavZ umoÏÀuje orgánÛm územní-

povinnosti vlastníka kulturní památky upravené v § 9

úfiadu StavZ opou‰tí pojem „státní stavební dohled“ a na-

ho plánování i stavebním úfiadÛm uzavírat s Ïadateli

odst. 1 PamZ: vlastník kulturní památky je povinen

hrazuje jej pojmem „dozor“. Tato zmûna se promítá

vefiejnoprávní smlouvy namísto toho, aby vydávaly

chovat se k ní tak, aby nedo‰lo k jejímu znehodnoce-

i do § 28 odst. 2 a § 29 odst. 2 PamZ. Taxativní v˘ãet

správní rozhodnutí, ov‰em za dodrÏení základní pod-

ní, po‰kození ãi ohroÏení. Podle § 9 odst. 3 PamZ je

oprávnûní stavebního úfiadu pfii v˘konu dozoru upravuje

mínky, Ïe tím nebudou poru‰ena práva a zájmy dotãe-

kaÏd˘ subjekt povinen poãínat si tak, aby nepÛsobil

§ 132 odst. 2 StavZ; dozor se t˘ká zaji‰Èování ochrany

n˘ch osob ani práva dotãen˘ch orgánÛ hájících zvlá‰t-

nepfiíznivé zmûny stavu kulturních památek. Z tûchto

vefiejn˘ch zájmÛ, ochrany práv a oprávnûn˘ch zájmÛ fy-

ní vefiejné zájmy. Podmínkou také je, Ïe StavZ

povinností vypl˘vá, Ïe vlastník nesmí odstranit (tedy

zick˘ch a právnick˘ch osob a téÏ toho, jak fyzické

uzavfiení vefiejnoprávní smlouvy namísto vydání urãité-

zniãit) stavbu, která je kulturní památkou. To platí

a právnické osoby plní své povinnosti vypl˘vající ze StavZ

ho rozhodnutí v˘slovnû umoÏÀuje.

i pro terénní úpravy nebo zafiízení, které jsou kulturní

a jeho provádûcích pfiedpisÛ (§ 132 odst. 1 StavZ).

Podle § 78 odst. 3 StavZ mÛÏe b˘t uzavfiena vefiej-

památkou, coÏ v‰ak bude zfiejmû ménû ãast˘m pfiípa-

Paragraf 132 odst. 3 StavZ definuje, co se pro úãely

noprávní smlouva o umístûní stavby, o zmûnû vyuÏití

dem. Ani pokud by vlastník stavby-kulturní památky

dozoru rozumí vefiejn˘m zájmem: nejde zde o jak˘koli

území a o zmûnû vlivu stavby na vyuÏití území, která

ohlásil stavebnímu úfiadu zámûr ji odstranit a staveb-

vefiejn˘ zájem, n˘brÏ pouze o takov˘ vefiejn˘ zájem, kte-

nahradí územní rozhodnutí. Ostatní územní rozhodnutí

ní úfiad by byl neãinn˘, není vlastník kulturní památky

r˘ je v tomto ustanovení uveden. Jedním z vefiejn˘ch záj-

vefiejnoprávní smlouvou nahradit nelze, neboÈ to StavZ

oprávnûn ji odstranit. JestliÏe by tak uãinil, poãínal by

mÛ, kter˘ poskytuje základnu pro v˘kon zvlá‰tních (do-

nepfiipou‰tí. Podmínkou uzavfiení vefiejnoprávní smlou-

si protiprávnû, coÏ vypl˘vá i z § 128 odst. 2 StavZ.

zorov˘ch) pravomocí stavebního úfiadu, je i zájem na

vy je souhlas v‰ech dotãen˘ch orgánÛ; pokud byÈ jen

Paragraf 128 odst. 6 StavZ pamatuje na situaci,

tom, aby stavba neohroÏovala zájmy památkové péãe

jedin˘ z nich nevyjádfií souhlas, nelze vefiejnoprávní

kdy se vlastníkÛv zámûr odstranit stavbu, terénní úpra-

a archeologické nálezy – § 132 odst. 3 písm. c) StavZ.

smlouvu uzavfiít.

vy nebo zafiízení t˘ká nemovitosti, která není kulturní

Jde-li o národní kulturní památky, je k v˘konu dozo-

Podle § 116 odst. 1 StavZ mÛÏe b˘t namísto vydá-

památkou, ale nachází se v památkové rezervaci, zónû

ru z hlediska památkové péãe pfiíslu‰n˘ krajsk˘ úfiad

ní stavebního povolení uzavfiena vefiejnoprávní smlou-

nebo ochranném pásmu podle § 17 PamZ. V takovém

jako orgán památkové péãe a poÏívá pfiitom oprávnûní

va o provedení stavby nebo terénních úprav, pokud

pfiípadû je vlastník povinen vyÏádat si k odstranûní zá-

a pravomocí, které orgánu dozoru dává StavZ. Jde-li

s tím souhlasí v‰echny dotãené orgány.

vazné stanovisko orgánu památkové péãe (novelizova-

o kulturní památky a o nemovitosti, které nejsou kul-

Je tfieba upozornit, Ïe proces uzavírání vefiejnopráv-

n˘ § 14 odst. 2 PamZ pamatuje i na závazné stanovis-

turními památkami, ale nacházejí se v památkové re-

ní smlouvy mezi stavebním úfiadem a Ïadatelem (sta-

ko k odstranûní stavby, zafiízení a terénním úpravám).

zervaci, zónû ãi památkovém ochranném pásmu, nese

vebníkem) není správním fiízením. Není zde tedy pro-

Pokud toto závazné stanovisko stanoví podmínky, je

tyto pravomoci orgán památkové péãe – obecní úfiad

stor pro uplatÀování závazn˘ch stanovisek dotãen˘ch

stavební úfiad povinen ve tfiicetidenní lhÛtû stavebníko-

obce s roz‰ífienou pÛsobností (opût v‰ak jen pro háje-

orgánÛ, coÏ musejí mít dotãené orgány na pamûti pfii

vi sdûlit, Ïe zam˘‰lené odstranûní lze provést jen na

ní zájmÛ památkové péãe).

rozvaÏování, zda vyjádfií souhlas s uzavfiením vefiejno-

základû povolení. To platí zfiejmû i pro pfiípad, kdy or-

Paragrafy 133 a 134 StavZ upravují kontrolní pro-

právní smlouvy, nebo nikoli. Z hlediska památkové pé-

gán památkové péãe posoudí zam˘‰lené odstranûní ja-

hlídky stavby, které provádí stavební úfiad za úãelem

ãe je v‰ak nutné pfiipomenout, Ïe moÏnost uzavfiení

ko nepfiípustné z hlediska zájmÛ památkové péãe.

zji‰tûní skuteãností vyjmenovan˘ch v § 133 odst. 2

vefiejnoprávní smlouvy nezbavuje povinnosti vyÏádat si závazné stanovisko podle § 14 PamZ. OdstraÀování staveb

Paragraf 129 StavZ upravuje nafiízené odstranûní

StavZ. Kontrolní prohlídky mohou b˘t uskuteãÀovány

stavby. Stavební úfiad mÛÏe nafiídit odstranûní stavby

jak pfii v˘stavbû, tedy u rozestavûné stavby, tak i v ji-

z dÛvodÛ vyjmenovan˘ch v § 129 odst. 1 StavZ. DÛvo-

n˘ch pfiípadech (§ 133 odst. 1 StavZ), napfiíklad pfii na-

dy podle § 129 odst. 1 písm. a) StavZ (závadn˘ stav

fiízen˘ch zabezpeãovacích nebo udrÏovacích pracích.

StavZ rozli‰uje dva druhy odstranûní stavby, terén-

stavby) mohou nastat i u kulturní památky, s ohledem

Jedním z vefiejn˘ch zájmÛ podle § 132 odst. 3

ních úprav a zafiízení: odstranûní zam˘‰lené (§ 128

na § 9 PamZ v‰ak nelze pouze nafiídit její odstranûní

písm. a) StavZ je i provádûní stavby v souladu s roz-

StavZ) a odstranûní nafiízené (§ 129 StavZ).

v reÏimu § 129 StavZ – nejprve musí b˘t rozhodnuto

hodnutím nebo jin˘m opatfiením stavebního úfiadu.

o zru‰ení prohlá‰ení stavby za kulturní památku (§ 8

Zde je tfieba zdÛraznit, Ïe podle § 4 odst. 5 StavZ mo-

PamZ).

hou dotãené orgány (tedy i orgány památkové péãe)

JestliÏe vlastník stavby zam˘‰lí ji odstranit, je povinen tento svÛj zámûr ohlásit stavebnímu úfiadu. StavZ zavádí pro dal‰í postup stavebního úfiadu podobnou

Paragraf 129 odst. 2–4 StavZ umoÏÀuje dodateãné

kontrolovat dodrÏování podmínek, které stanovily ve

konstrukci, jako zavádûl zákon ã. 50/1976 Sb. pro

povolení ãerné stavby za urãit˘ch podmínek – stavební

svém závazném stanovisku a které se staly souãástí

ohlá‰ení stavby. Vlastník stavby oznámí stavebnímu

úfiad zahájí z moci úfiední fiízení o odstranûní, pfiiãemÏ

v˘roku rozhodnutí, souãástí opatfiení obecné povahy

úfiadu zámûr ji odstranit, a pokud stavební úfiad do tfii-

je na stavebníkovi ãi vlastníkovi, aby poÏádal o její do-

nebo jiného úkonu orgánu územního plánování nebo

ceti dnÛ nesdûlí, Ïe je k odstranûní stavby tfieba po-

dateãné povolení a pfiedloÏil k tomu pfiíslu‰né doklady

stavebního úfiadu. Orgány památkové péãe se v pfiípa-

volení, mÛÏe b˘t stavba odstranûna, ov‰em pfii dodr-

(stejné jako k Ïádosti o stavební povolení). Paragraf

dû tûchto podmínek nemusejí obracet na stavební

Ïení podmínek stanoven˘ch zvlá‰tními pfiedpisy

129 odst. 5 StavZ upravuje moÏné prodlouÏení doby

úfiad, mohou jejich dodrÏování kontrolovat samy a pfii

(§ 128 odst. 2 StavZ). JestliÏe stavební úfiad sdûlí, Ïe

tr vání doãasné stavby (podmínkou je Ïádost jejího

neplnûní tûchto podmínek mohou zasáhnout pfiímo.

stavbu je moÏné odstranit jen na základû povolení, ur-

vlastníka). Paragraf 129 odst. 6 StavZ upravuje tak-

Paragrafy 135 a 136 StavZ pamatují na situaci, kdy

ãí také, které podklady je tfieba doplnit, a dnem jejich

zvané vrácení v pfiede‰l˘ stav: jde o obnovení pfiedchá-

stavba hrozí zfiícením a ohroÏuje tím Ïivoty osob nebo

doplnûní je zahájeno fiízení. Povolení k odstranûní

zejícího stavu stavby, u níÏ byly v rozporu se StavZ pro-

zvífiat. V takovém pfiípadû je stavební úfiad povinen na-

stavby má formu správního rozhodnutí a stavební

vedeny úpravy spoãívající v odstranûní nûkteré její ãás-

fiídit vlastníkovi stavby její neodkladné odstranûní.

úfiad je pfied jeho vydáním povinen zámûr projednat

ti; v takovém pfiípadû postupuje stavební úfiad, jako by

Hrozí-li nebezpeãí z prodlení, zajistí stavební úfiad od-

s úãastníky fiízení a s dotãen˘mi orgány (§ 128 odst. 3

‰lo o ãernou stavbu, a to vãetnû moÏné Ïádosti vlast-

stranûní stavby sám, a to prostfiednictvím stavebního

StavZ).

níka o dodateãné povolení – § 129 odst. 6 StavZ.

podnikatele – § 2 odst. 2 písm. b) StavZ. JestliÏe

56

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 1 / INFORMACE

stavba sice nehrozí pfiímo zfiícením a není nutné ji od-

a § 143 Sp¤) bez pfiedchozího písemného fiízení. Má-li

mÛÏe stavební úfiad po dohodû s Ministerstvem kultu-

stranit, ale sv˘m stavem ohroÏuje zdraví a Ïivoty osob

dojít k vyklizení bytu nebo místnosti slouÏící k bydlení,

r y âR zmûnit nebo i zru‰it stavební povolení (§ 176

nebo zvífiat, stavební úfiad nafiídí jejímu vlastníkovi pro-

musí b˘t pro osoby zde Ïijící zaji‰tûno pfiístfie‰í.

odst. 5 StavZ).

Ochrana vefiejn˘ch zájmÛ

mohou stavebníkovi vzniknout náklady, které by mu ji-

Jako dÛsledek postupÛ upraven˘ch v § 176 StavZ

vedení nutn˘ch zabezpeãovacích prací. I zde je moÏné, aby v pfiípadû nebezpeãí z prodlení zajistil stavební úfiad nutné zabezpeãovací práce sám prostfiednictvím

Paragraf 176 StavZ fie‰í situaci, kdy pfii postupu

nak nevznikly. Paragraf 176 odst. 6 StavZ mu proto dá-

stavebního podnikatele. StavZ nerozli‰uje, zda stavba

podle StavZ nebo v souvislosti s ním dojde k nepfiedví-

vá moÏnost uplatnit nárok na náhradu tûchto nákladÛ

poÏívá památkové ochrany: zájem na ochranû Ïivota

dan˘m nálezÛm kulturnû cenn˘ch pfiedmûtÛ, detailÛ

u toho dotãeného orgánu, kter ˘ rozhodoval podle

a zdraví tedy staví nad zájmy památkové péãe. Sta-

stavby, chránûn˘ch ãástí pfiírody nebo k archeologic-

§ 176 odst. 2 StavZ, respektive se kter˘m stavební

vební úfiad zji‰Èuje pouze skuteãn˘ stav stavby, nikoli

k˘m nálezÛm. V takovém pfiípadû je stavebník povinen

úfiad dohodoval zmûnu stavebního povolení podle

napfiíklad její právní reÏim z hlediska pfiedpisÛ památ-

oznámit nález stavebnímu úfiadu a orgánu památkové

§ 176 odst. 3 StavZ. Byl-li nález prohlá‰en za kulturní

kové péãe (§ 135 odst. 4 StavZ).

péãe, respektive orgánu ochrany pfiírody, a je také po-

památku a stavební povolení bylo v dÛsledku toho

Rozhodnutí o neodkladném odstranûní stavby nebo

vinen práce v místû nálezu pfieru‰it a uãinit opatfiení

zmûnûno nebo zru‰eno podle § 176 odst. 5 StavZ,

o provedení nutn˘ch zabezpeãovacích prací mÛÏe b˘t

nezbytná k tomu, aby nález nebyl po‰kozen nebo zni-

mÛÏe stavebník uplatnit tento nárok u Ministerstva

vydáno jako v˘sledek bûÏného správního fiízení (s tím,

ãen. Tato povinnost mÛÏe b˘t smluvnû pfievedena na

kultury âR. Pro poÏádání o náhradu nákladÛ má sta-

Ïe odvolání proti tomuto rozhodnutí má vylouãen od-

stavebního podnikatele nebo na osobu, která zabezpe-

vebník v obou pfiípadech ‰estimûsíãní promlãecí lhÛtu:

kladn˘ úãinek), mÛÏe v‰ak b˘t vydáno i jako v˘sledek

ãuje pfiípravu stavby ãi provádí jiné práce podle StavZ.

po jejím marném uplynutí nárok zaniká.

fiízení na místû, pokud jsou stavem stavby bezpro-

Stavební úfiad v dohodû s dotãen˘m orgánem sta-

ReÏim § 176 StavZ se ov‰em, a to je tfieba pfiipo-

stfiednû ohroÏeny Ïivoty a zdraví osob nebo zvífiat, ty-

noví podmínky k ochranû zájmÛ památkové péãe, re-

menout, t˘ká pouze nepfiedvídan˘ch nálezÛ, ke kter˘m

picky pokud stavba bezprostfiednû hrozí zfiícením – jde

spektive ochranû pfiírody a krajiny; mÛÏe také rozhod-

do‰lo pfii postupu podle StavZ. Net˘ká se tedy auto-

o ústní nafiízení odstranûní stavby nebo nutn˘ch za-

nout o pfieru‰ení prací (§ 176 odst. 1 StavZ). JestliÏe

maticky nálezÛ uãinûn˘ch pfii provádûní archeologic-

bezpeãovacích prací; procesnû je upraveno v § 143

hrozí nebezpeãí z prodlení a podmínky stanovené sta-

k˘ch v˘zkumÛ (§ 22 PamZ). Net˘ká se ani tûch nálezÛ,

Sp¤.

vebním úfiadem se ukáÏou jako nepostaãující pro

které jsou sice náhodné, ale do‰lo k nim pfii postu-

NeÏ stavební úfiad nafiídí neodkladné odstranûní

ochranu nálezu, mÛÏe dotãen˘ orgán (tedy orgán pa-

pech, které StavZ neupravuje – napfiíklad pfii zemûdûl-

stavby nebo provedení nutn˘ch zabezpeãovacích pra-

mátkové péãe nebo orgán ochrany pfiírody) stanovit

sk˘ch ãi lesnick˘ch pracích, ale také pfii ãinnostech,

cí, nafiídí i vyklizení stavby (osobám, které se v ní na-

opatfiení k ochranû nálezu a rozhodnout o pfieru‰ení

které StavZ ze své pÛsobnosti vyluãuje, coÏ je napfií-

cházejí) a pfiípadné vyvedení zvífiat – § 140 StavZ.

prací. K tomu má dotãen˘ orgán lhÛtu pût pracovních

klad provádûní prací nevyÏadujících stavební povolení

Stavební úfiad je také oprávnûn nafiídit vlastníkovi

dnÛ ode dne, kdy mu byl nález oznámen. JestliÏe do-

ani ohlá‰ení (§ 103 StavZ). Na takové náhodné nálezy

stavby, stavebního pozemku nebo zastavûného stavební-

tãen˘ orgán rozhodne o pfieru‰ení prací, mÛÏe v nich

se vztahuje § 23 odst. 2–4 PamZ.

ho pozemku provedení nezbytn˘ch úprav (§ 137 StavZ),

stavebník pokraãovat aÏ na základû písemného sou-

Paragraf 177 StavZ upravuje mimofiádné postupy

a to v pfiípadech uveden˘ch v § 137 odst. 3 StavZ – ty-

hlasu dotãeného orgánu, kter˘ o pfieru‰ení prací roz-

pro pfiípad stavu nebezpeãí, nouzového stavu, stavu

picky tehdy, není-li stavba postavena nebo uÏívána

hodl (§ 176 odst. 3 StavZ).

ohroÏení státu, váleãného stavu, pfii bezprostfiednû

v souladu s povolením stavebního úfiadu. DÛvody, pro

Paragraf 176 odst. 3 StavZ zakotvuje tzv. klauzuli

hrozící Ïivelní pohromû nebo závaÏné havárii. V tako-

které lze nezbytné úpravy nafiídit, vyjmenovává § 137

rebus sic stantibus: stavební úfiad mÛÏe na základû

vém pfiípadû se mohou uplatnit opatfiení, jimiÏ se pfied-

odst. 1 StavZ; nezbytné úpravy mohou cílit i k zaji‰tûní

oznámení nálezu zmûnit (nikoli zru‰it) stavební povo-

chází bezprostfiednû hrozícím dÛsledkÛm Ïivelní pohro-

ochrany architektonického a archeologického dûdictví

lení, a to po dohodû s dotãen˘m orgánem památkové

my ãi závaÏné havárie nebo jimiÏ se ãelí úãinkÛm

– § 137 odst. 1 písm. i) StavZ. To platí pfiimûfienû i pro

péãe nebo ochrany pfiírody.

tûchto událostí, tedy zjednodu‰ené postupy podle

Dotãen˘m orgánem památkové péãe je krajsk˘

§ 177 odst. 2 StavZ (jde napfiíklad o odstraÀování sta-

Vlastník stavby je povinen ji fiádnû udrÏovat [§ 154

úfiad [podle nového § 28 odst. 2 písm. d) PamZ] s v˘-

veb nebo budování terénních úprav bez pfiedchozího

odst. 1 písm. a) a § 3 odst. 4 StavZ], a jestliÏe tak ne-

jimkou pfiípadÛ, kdy k nálezu do‰lo pfii pfiípravû nebo

povolení ãi oznámení). Paragraf 177 odst. 3 StavZ

ãiní, stavební úfiad jej vyzve k provedení udrÏovacích

provádûní obnovy kulturní památky ãi pfii pfiípravû ne-

pak upravuje zjednodu‰ené postupy pro obnovu sta-

prací (§ 139 StavZ). Pokud vlastník stavby této v˘zvy

bo provádûní prací v území, na nûmÏ uplatÀuje svÛj zá-

veb nebo terénních úprav po‰kozen˘ch Ïivelní pohro-

neuposlechne, stavební úfiad mu nafiídí, aby údrÏbu

jem památková péãe (tedy v památkov˘ch rezer va-

mou nebo závaÏnou havárií.

stavby realizoval; náklady na udrÏovací práce nese

cích, památkov˘ch zónách a památkov˘ch ochrann˘ch

vlastník stavby. Je tfieba upozornit, Ïe udrÏovací práce

pásmech). V tûchto pfiípadech je dotãen˘m orgánem

musejí b˘t provádûny v souladu se v‰emi právními

obecní úfiad obce s roz‰ífienou pÛsobností, coÏ vypl˘-

pfiedpisy, které se na nû vztahují, tedy i v souladu

vá z nového § 29 odst. 2 písm. b) PamZ.

terénní úpravy a zafiízení (§ 137 odst. 2 StavZ).

Závûrem I kdyÏ StavZ nabízí rÛzná zjednodu‰ení, roz‰ifiuje katalog staveb, které lze provést i bez ohlá‰ení, upra-

s pfiedpisy památkové péãe. Jde-li tedy o údrÏbu stav-

Jde-li o dÛleÏit˘ a cenn˘ nález, mÛÏe Ministerstvo

vuje rÛzné zjednodu‰ující postupy a podobnû, nezba-

by, která je kulturní památkou, anebo která sice není

kultury âR rozhodnout o tom, Ïe jde o nález mimofiád-

vuje to Ïádn˘ subjekt povinností dodrÏovat právní fiád

kulturní památkou, ale nachází se v památkové rezer-

ného v˘znamu, a rozhodnout o jeho prohlá‰ení za kul-

jako celek, pfiedpisy památkové péãe nevyjímaje.

vaci, v památkové zónû nebo v památkovém ochran-

turní památku, a to z vlastního podnûtu (§ 176 odst. 4

Vlastník stavby, která je kulturní památkou, tak sice

ném pásmu, mÛÏe stavební úfiad rozhodnout pouze

StavZ). Pozoruhodné je, Ïe rozhodnutí o prohlá‰ení za

nemusí nûkteré zam˘‰lené stavební úpravy ohlásit

v souladu se závazn˘m stanoviskem pfiíslu‰ného or-

kulturní památku z vlastního podnûtu Ministerstva

stavebnímu úfiadu, ale není zbaven povinnosti vyÏádat

gánu památkové péãe.

kultury âR pfiedpokládá StavZ i u archeologick˘ch nále-

si k nim závazné stanovisko orgánu památkové péãe

Paragraf 140 StavZ upravuje vyklizení stavby: sta-

zÛ, které mohou b˘t prohlá‰eny podle § 3 odst. 1 PamZ

podle § 14 odst. 1 PamZ.

vební úfiad je nafiídí, jestliÏe jsou závadami na stavbû

za kulturní památku jen na návrh Akademie vûd âR.

StavZ také poskytuje instrumenty pro hájení zájmÛ

bezprostfiednû ohroÏeny Ïivoty nebo zdraví osob ãi zví-

Lze nicménû soudit, Ïe § 176 odst. 4 StavZ pfiedsta-

památkové péãe: orgán památkové péãe je dotãen˘m

fiat nebo jestliÏe stavební úfiad hodlá pfiikázat neod-

vuje zvlá‰tní úpravu vÛãi § 3 odst. 1 PamZ a Ïe lze

orgánem a jako podklad pro územnû plánovací doku-

kladné odstranûní stavby ãi provedení nutn˘ch zabez-

v tomto pfiípadû prohlásit archeologick˘ nález za kul-

mentace, pro územní rozhodování, pro stavební povo-

peãovacích prací. Rozhodnutí o vyklizení bude mít

turní památku i z vlastního podnûtu Ministerstva kul-

lení i pro dal‰í postupy podle StavZ vydává stanoviska

pravidelnû formu ústního nafiízení (§ 140 odst. 3 StavZ

tur y âR. Je-li nález prohlá‰en za kulturní památku,

a závazná stanoviska. Je v‰ak nutné opût upozornit

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 1 / INFORMACE

57

jednak na zásadu koncentrace (podle které lze stano-

zafiízení, k odstranûní stavby, k úpravû dfievin nebo

ã. 50/1976 Sb.), n˘brÏ tento zvlá‰tní zákon. Vyvlast-

visko ãi závazné stanovisko uplatnit jen v urãité lhÛtû,

k udrÏovacím pracím na nemovitosti. Zafiízením se

Àování podle VyvlZ nebudou provádût stavební úfiady,

jinak se k nûmu nepfiihlíÏí), jednak na vázanost dotãe-

podle StavZ rozumí i informaãní a reklamní panel, ta-

n˘brÏ vyvlastÀovací úfiady (§ 15 VyvlZ), coÏ jsou obec-

ného orgánu sv˘m pfiedchozím (závazn˘m) stanovis-

bule ãi deska, takÏe osazování reklam v památkov˘ch

ní úfiady obcí s roz‰ífienou pÛsobností, magistráty

kem. Orgán památkové péãe tedy nesmí podcenit v˘-

rezervacích a zónách jiÏ od 1. 1. 2007 podléhá reÏimu

územnû ãlenûn˘ch statutárních mûst a Magistrát hlav-

znam Ïádného podkladu, kter ˘ stavebnímu úfiadu

§ 14 odst. 2 PamZ bez ohledu na to, zda pfii osazová-

ního mûsta Prahy.

nebo orgánu územního plánování poskytuje: nemÛÏe

ní reklamy dojde, nebo nedojde k zásahu do stavby.

V˘znamn˘ch zmûn doznává úprava památkov˘ch

pfiedpokládat, Ïe pfiípadné v˘hrady vyjádfií aÏ v navazu-

Naproti tomu § 14 odst. 2 PamZ ve spojení s § 17

ochrann˘ch pásem v § 17 PamZ. Paragraf 17 odst. 5

jícím závazném stanovisku. Dotãen˘ orgán nemÛÏe na-

PamZ omezuje okruh prací na nemovitostech v památ-

PamZ v˘slovnû pfiipou‰tí moÏnost zmûny ochranného

pfiíklad posoudit zam˘‰lenou stavbu v územním fiízení

kov˘ch ochrann˘ch pásmech, které vyÏadují závazné

pásma. Tato moÏnost se t˘ká ochrann˘ch pásem ne-

jako pfiípustnou bez dal‰ích podmínek a ve stavebním

stanovisko orgánu památkové péãe, aãkoli je lze ob-

movité národní kulturní památky, památkové rezerva-

fiízení ji posoudit naopak jako zcela nepfiípustnou.

sahovû podfiadit pod v˘ãet v § 14 odst. 2 PamZ. Ne

ce a památkové zóny: o zmûnû takového ochranného

Je tedy nezbytné, aby orgány památkové péãe vydá-

kaÏd˘ zásah na nemovitosti v památkovém ochran-

pásma rozhoduje obecní úfiad obce s roz‰ífienou pÛ-

valy (závazná) stanoviska rychle a pfiitom kvalitnû. To

ném pásmu, kter˘ lze podfiadit pod v˘ãet v § 14 odst.

sobností, a to v˘luãnû na návrh krajského úfiadu, kte-

ov‰em pfiedpokládá bezvadnou spolupráci s Národním

2 PamZ, tedy bude vyÏadovat závazné stanovisko:

r˘ je povinen tento návrh pfiedem dohodnout s Minis-

památkov˘m ústavem, o jehoÏ odbornou pomoc se bu-

podle § 17 odst. 1 PamZ je pfiímo ze zákona vylouãe-

terstvem kultur y âR. MoÏnost zmûny ochranného

dou dotãené orgány památkové péãe (zejména obecní

na povinnost vyÏádat si závazné stanovisko ke stavbû,

pásma podle tohoto ustanovení se nevztahuje na

úfiady obcí s roz‰ífienou pÛsobností) opírat: Národní

ke zmûnû stavby, k udrÏovacím pracím a k umístûní

ochranná pásma nemovit˘ch kulturních památek.

památkov˘ ústav musí své vyjádfiení zpracovat rychle

nebo odstranûní zafiízení, av‰ak pouze za podmínky,

Paragraf 17 odst. 6 PamZ zakotvuje v návaznosti

a pfiitom natolik dobfie, aby bylo pro dotãen˘ orgán vy-

Ïe provedením tûchto prací se Ïádn˘m zpÛsobem ne-

na § 94 StavZ moÏnost zmûnit nebo zru‰it pravomoc-

uÏitelné.

zasáhne do vnûj‰ího vzhledu nemovitosti.

né rozhodnutí o ochranném pásmu. Toto rozhodnutí

Stejnû tak je podle § 17 odst. 1 PamZ moÏné, aby

lze jednak zmûnit, pokud se zmûní úãel, pro kter˘ bylo

po 1. 1. 2007 územní rozhodnutí o památkovém

ochranné pásmo vymezeno (napfiíklad pokud se zmûní

V souvislosti s pfiijetím StavZ byl pfiijat také zákon

ochranném pásmu urãilo nemovitosti, u nichÏ je vylou-

podmínky v nûkteré ãásti památkové rezervace, k jejíÏ

ã. 186/2006 Sb., o zmûnû nûkter˘ch zákonÛ souvise-

ãena povinnost vyÏádat si závazné stanovisko, pfii-

ochranû ochranné pásmo slouÏí), jednak je lze zru‰it,

jících s pfiijetím stavebního zákona a zákona o vyvlast-

ãemÏ tato v˘luka se mÛÏe t˘kat buì v‰ech prací (zá-

pokud zanikl pfiedmût ochrany (napfiíklad pokud je zru-

nûní, kter˘ ve své ãásti první novelizuje PamZ s úãin-

sahÛ) vyjmenovan˘ch v § 14 odst. 2 PamZ, anebo jen

‰eno prohlá‰ení nemovitosti – kulturní památky, která

ností od 1. 1. 2007. Tato novela pfiiná‰í do PamZ

nûkter˘ch prací z tohoto v˘ãtu. Zde jiÏ nejde o v˘luku

je chránûna ochrann˘m pásmem – za kulturní památ-

nûkteré dosti zásadní zmûny, o nichÏ nyní pojednáme.

zákonnou, n˘brÏ o v˘luku stanovenou na základû zá-

ku). V obou pfiípadech rozhoduje obecní úfiad obce

kona územním rozhodnutím.

s roz‰ífienou pÛsobností po vyjádfiení Národního pa-

Novela zákona o státní památkové péãi

Novela pfiedev‰ím sjednocuje pojmosloví novelizovan˘ch ustanovení PamZ s pojmoslovím Sp¤ a StavZ.

Lze soudit s vyuÏitím argumentu e ratione legis, Ïe

mátkového ústavu. Tato zmûna nebo zru‰ení se mÛÏe

Paragraf 11 odst. 3 PamZ tak pfiedepisuje v‰em

tato v˘luka se net˘ká jen ochrann˘ch pásem nemovi-

t˘kat v‰ech ochrann˘ch pásem podle PamZ – ochran-

správním úfiadÛm, mezi nimiÏ jsou zvlá‰È zdÛraznûny

t˘ch kulturních památek (v˘slovnû zmínûn˘ch v § 17

n˘ch pásem nemovit˘ch národních kulturních pamá-

orgány krajÛ a obcí (coÏ jsou mimo jiné v‰echny sta-

odst. 1 PamZ), n˘brÏ v‰ech památkov˘ch ochrann˘ch

tek, nemovit˘ch kulturních památek, památkov˘ch re-

vební úfiady), povinnost vydávat rozhodnutí, jimiÏ mo-

pásem. Zejména u ochrann˘ch pásem památkov˘ch

zervací i památkov˘ch zón.

hou b˘t dotãeny zájmy památkové péãe na ochranû,

rezervací a zón by bylo absurdní, kdyby se tak nesta-

zachování a vhodném vyuÏití kulturních památek, pa-

lo, tfiebaÏe zákon tuto otázku v˘slovnû nefie‰í.

V návaznosti na zmûnu v˘ãtu prací v § 14 odst. 2 PamZ a na vylouãení povinnosti vyÏádat si závazné

mátkov˘ch rezer vací a památkov˘ch zón, v˘luãnû na

Paragraf 14 odst. 4 PamZ pfiedepisuje stavebnímu

stanovisko k nûkter ˘m zásahÛm v památkov˘ch

základû závazného stanoviska obecního úfiadu obce

úfiadu povinnost (ponûkud duplicitnû ve vztahu k § 11

ochrann˘ch pásmech podle § 17 PamZ doznala odpo-

s roz‰ífienou pÛsobností nebo – jde-li o národní kultur-

odst. 3 PamZ a § 4 StavZ) rozhodovat v území, na kte-

vídajících zmûn i sankãní ustanovení, konkrétnû § 35

ní památku – závazného stanoviska krajského úfiadu.

rém uplatÀuje zájmy památková péãe, v souladu se

odst. 1 písm. h) PamZ a § 39 odst. 1 písm. g) PamZ.

Správní orgán, kter˘ rozhoduje v urãité vûci, tedy musí

závazn˘m stanoviskem dotãeného orgánu. To platí

Paragraf 23b PamZ zavádí nov˘ institut – plán úze-

mít nejprve jako podklad pro své rozhodnutí závazné

i pro rozhodování o obnovû kulturních a národních kul-

mí s archeologick˘mi nálezy. Ten mÛÏe vydat kraj

stanovisko, a pak má dvû moÏnosti: buì se jím fiídit,

turních památek. Dotãen˘m orgánem je zde obecní

v pfienesené pÛsobnosti formou obecnû závazného

neboÈ obsah závazného stanoviska je pro správní

úfiad obce s roz‰ífienou pÛsobností (vyjma národních

právního pfiedpisu – nafiízení kraje. Kraj se pfiitom opí-

úfiad, kter˘ vydává rozhodnutí, závazn˘ (§ 149 odst. 1

kulturních památek, u nichÏ je dotãen˘m orgánem

rá o bezplatnou odbornou pomoc Archeologického

Sp¤), anebo vyvolat rozpor, kter˘ se bude fie‰it postu-

krajsk˘ úfiad). Tato povinnost stavebního úfiadu nava-

ústavu AV âR a Národního památkového ústavu. Plán

pem podle § 136 odst. 6 Sp¤. Pokud jde o stavební

zuje na § 4 StavZ a je vlastnû podmnoÏinou povinnos-

území s archeologick˘mi nálezy mÛÏe b˘t vydán pro

úfiad a jeho rozhodování, které je upraveno ve StavZ,

ti rozhodovat na základû závazného stanoviska stano-

celé území kraje nebo jen pro jeho ãást. Jeho základ-

je tato povinnost jakoby duplicitní s § 4 StavZ, av‰ak

vené v § 11 odst. 3 PamZ.

ním cílem je vymezení území, na nichÏ se vyskytují ne-

je tfieba podotknout, Ïe § 11 odst. 3 PamZ se t˘ká

V § 14 odst. 5 a 7 PamZ je upraven v˘ãet prací tak,

bo se mohou odÛvodnûnû vyskytovat archeologické

v‰ech správních orgánÛ, nikoli jen v oblastech uprave-

aby odpovídal novému v˘ãtu v § 14 odst. 2 PamZ. Jde-li

nálezy, a naopak i území, která tuto vlastnost nemají.

n˘ch StavZ.

o práce, k nimÏ postaãuje ohlá‰ení, mÛÏe stavební

Smyslem je jednak zapojit ochranu archeologického

Velmi podstatn˘ch zmûn doznává § 14 PamZ: § 14

úfiad souhlasit s provedením ohlá‰en˘ch prací, pouze

dûdictví do procesÛ územního plánování (jak to pfied-

odst. 2 PamZ roz‰ifiuje katalog prací na nemovitos-

není-li to v rozporu se závazn˘m stanoviskem orgánu

pokládá ÚArcheo), jednak územnû vymezit území s ar-

tech v památkov˘ch rezervacích, památkov˘ch zónách

památkové péãe (které je povinnou pfiílohou ohlá‰ení).

cheologick˘mi nálezy, k nûmuÏ se vztahuje oznamova-

a památkov˘ch ochrann˘ch pásmech, které vyÏadují

Paragraf 15 odst. 3 PamZ je upraven v návaznosti

cí povinnost stavebníka podle § 22 odst. 2 PamZ. Po

závazné stanovisko obecního úfiadu obce s roz‰ífienou

na pfiijetí zákona ã. 184/2006 Sb., o odnûtí nebo

vydání plánu území s archeologick˘mi nálezy bude

pÛsobností. Pfiitom je pouÏito pojmosloví StavZ. Zá-

omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stav-

oznamovací povinnost tíÏit stavebníka jen tehdy, bude-li

vazné stanovisko je tfieba ke stavbû, ke zmûnû stav-

bû (zákon o vyvlastnûní). Obecnou úpravu vyvlastnûní

zam˘‰let stavební ãinnost na území, které bude v plá-

by, k terénním úpravám, k umístûní nebo odstranûní

jiÏ tedy neobsahuje StavZ (na rozdíl od zákona

nu území s archeologick˘mi nálezy oznaãeno jako úze-

58

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 1 / INFORMACE

mí, v nûmÏ se archeologické nálezy vyskytují nebo se mohou odÛvodnûnû vyskytovat.

(Pr vní ãást textu byla uvefiejnûna ve Zprávách památkové péãe 66, 2006, ã. 6, s. 497–502.)

Plán území s archeologick˘mi nálezy jakoÏto právní pfiedpis je obecnû závazn˘, a to i pro orgány územního

Literatura:

plánování, stavební úfiady a podobnû. Lze jej vydat na

1. MAREâEK, J.: Nov˘ stavební zákon, in: Stavební právo

dobu maximálnû dvaceti let a lze jej zmûnit, jestliÏe se

– bulletin, 2006, ã. 2, s. 3–9.

v˘znamnû zmûní vûdecké poznatky o archeologick˘ch

2. PLOS, J.: Zákon ã. 183/2006 Sb., o územním plánová-

nálezech a jejich v˘skytu v území, které je plánem fie-

ní a stavebním fiádu (stavební zákon), www.cka.cc/prav-

‰eno (§ 23b odst. 3 PamZ).

ni_predpisy/hlavni_zakony/, vydáno 4. 10. 2006.

Zmûn doznala také kompetenãní ustanovení PamZ.

3. DÛvodová zpráva k zákonu ã. 183/2006 Sb.

Ministerstvu kultur y âR je v § 26 PamZ novû dána

4. DÛvodová zpráva k zákonu ã. 186/2006 Sb.

pfiíslu‰nost uplatÀovat stanovisko k politice územního

5. Návrhy provádûcích vyhlá‰ek ke stavebnímu zákonu:

rozvoje, k zásadám územního rozvoje a k územnû plá-

– a) vyhlá‰ka o dokumentaci staveb,

novací dokumentaci pro území, ve kterém se nacháze-

– b) vyhlá‰ka, kterou se provádûjí nûkterá ustanovení sta-

jí památková rezervace, nemovitá vûc nebo soubor ne-

vebního zákona o územním fiízení, vefiejnoprávní smlouvû

movit˘ch vûcí zapsané na Seznamu svûtového

a územním plánování,

kulturního a pfiírodního dûdictví. Ve vztahu k tomuto

– c) vyhlá‰ka o obecn˘ch poÏadavcích na vyuÏívání území,

území uplatÀuje Ministerstvo kultury âR také stanovisko

– d) vyhlá‰ka o územnû analytick˘ch podkladech, územnû

k vymezení zastavûného území – § 2 odst. 1 písm. d)

plánovací dokumentaci a zpÛsobu evidence územnû plá-

StavZ. Krajsk˘ úfiad uplatÀuje stanovisko k územnû

novací ãinnosti.

plánovací dokumentaci a k vymezení zastavûného území v pfiípadech vyjmenovan˘ch v novém § 28 odst. 2

1

Obr. 1. Profesor John Ruskin. Fotografie pofiízena firmou Elliott & Fry, Lond˘n. (Pfievzato z John RUSKIN: Sesame and Lilies and the Political Economy of Art, Collins’ Clear-Type Pres, London – Glasgow)

písm. c) PamZ. Je také dotãen˘m orgánem k zabezpeãení nepfiedvídan˘ch nálezÛ kulturnû cenn˘ch pfiedmûtÛ, detailÛ stavby nebo archeologick˘ch nálezÛ (§ 176 StavZ) v pfiípadech stanoven˘ch v § 28 odst. 2 písm. d)

Osobnost Johna Ruskina – cesta k moderní památkové péãi

striktnû odmítal odtrÏení tvorby od pomûrÛ, v nichÏ se rozvíjela. S precizností sobû vlastní se snaÏil vyloÏit pfiíãiny umûleckého cítûní a potfieby umûlecké tvofiivosti, skr yté v lidském nitru. Zab˘val se pÛsobením

PamZ, poskytuje v zájmu zabezpeãení péãe o národní kulturní památky závazná stanoviska a jiné podklady

Osobnost Johna Ruskina je neodmyslitelnû spjata

umûní na celkovou náladu spoleãnosti. AÏ pfiíli‰ ãasto

do fiízení veden˘ch jin˘mi správními orgány [§ 28 odst.

s v˘vojem památkové péãe. Ruskin byl jedním z hlav-

ostfie kritizoval populární vkus své doby a rovnûÏ prÛ-

2 písm. e) PamZ] a vykonává dozor pfii obnovû národ-

ních propagátorÛ konzervaãního pfiístupu ve vûci ochra-

mysl znetvofiující anglickou krajinu a znevaÏující dosa-

ních kulturních památek podle § 28 odst. 2 písm. f)

ny architektonick˘ch památek. Usiloval o postihnutí

vadní kvalitu ruãní práce. RuskinÛv zpÛsob my‰lení

PamZ.

vlastní hodnoty historické stavby, která byla uchována

6

1

Obecní úfiad obce s roz‰ífienou pÛsobností zabezpe-

dle jeho názoru ve stáfií budovy. Ruskinovo pojetí péãe

ãuje pfiedpoklady pro komplexní péãi o kulturní památ-

o stavební památky do jisté míry souviselo s postojem,

■ Poznámky

ky a o nemovitosti, které nejsou kulturní památkou,

jejÏ zastával k umûní, náboÏenství a pfiírodû i k dobû

1 AÏ Alois Riegl definoval u stavebních památek takzva-

ale vyskytují se v památkové rezervaci, v památkové

a spoleãnosti, v níÏ Ïil. Právû svou v‰estranností a v˘ji-

nou hodnotu stáfií (Alterswert), která mûla b˘t v budouc-

zónû nebo v památkovém ochranném pásmu [§ 29

meãností patfiil k nejv˘znamnûj‰ím muÏÛm Anglie

nosti stále více oceÀována. Srov. Denkmalpflege. Deutsche

odst. 2 písm. b) PamZ]; k tomu úãelu vydává téÏ zá-

19. století. My‰lenky Johna Ruskina ovlivÀovaly její kul-

Texte aus drei Jahrhunder ten (ed. Norber t HUSE),

vazná stanoviska a jiné podklady do fiízení veden˘ch ji-

turní, sociální i ekonomické pomûry. Nebyl jen uznáva-

C. H. Beck, München 2006, s. 90; Ivo HLOBIL: Alois

n˘mi správními úfiady a v nûkter˘ch pfiípadech, vyjme-

n˘m historikem umûní, estetikem ãi umûleck˘m kriti-

Riegl a teorie moderní památkové péãe, in: Alois Riegl:

novan˘ch v novém § 29 odst. 2 písm. c) PamZ,

kem, ale také originálním spisovatelem, filozofem,

Moderní památková péãe, Národní památkov˘ ústav, Pra-

uplatÀuje stanoviska k územnû plánovací dokumenta-

sociálním reformátorem a hospodáfisk˘m teoretikem.

ha 2003, s. 105–106, 119; Petr KROUPA: âas a autenti-

ci a k vymezení zastavûného území. Obecní úfiad také

Velikost v umûní povaÏoval Ruskin za projev rozumu

vykonává z hlediska památkové péãe dozor (dfiívûj‰í

velikého ãlovûka stvofieného Bohem. Architektura pro

s. 435; Petr KROUPA: Základní principy památkové

státní stavební dohled) pfii obnovû kulturních památek

nûj znamenala nejsilnûj‰í pospolité (spoleãenské)

péãe? (Detektivní pátrání), in: Zprávy památkové péãe

a pfii stavbû, zmûnû stavby, terénních úpravách, umís-

umûní, které reprezentovalo a navÏdy bude reprezen-

61, 2001, ã. 10, s. 302–313.

tûní nebo odstranûní zafiízení, odstranûní stavby nebo

tovat Ïivot pfiíslu‰ného národa. Ve sv˘ch úvahách do-

2 Katharine Everett GILBERTOVÁ, Helmut KUHN: Dûjiny

udrÏovacích pracích na nemovitosti, která není kultur-

spûl k pfiesvûdãení, Ïe „umûní jakékoliv zemû je uka-

estetiky, Státní nakladatelství krásné literatur y, hudby

ní památkou, ale nachází se v památkové rezervaci,

zatelem jejích spoleãensk˘ch a politick˘ch ctností“.

v památkové zónû nebo v památkovém ochranném

Stavební dílo pokládal za symbol jednoty tvofiené pev-

3 John RUSKIN: Lectures on Ar t, Delivered before the

pásmu – § 29 odst. 2 písm. g) PamZ. Tato dozorová

n˘m spojením psychického a fyzického úsilí, pfiesnûji

university of Oxford in hilary term, 1870, Frank F. Lovell

pravomoc se tedy od 1. 1. 2007 neomezuje jen na

fieãeno du‰evní práce autora a poctivé dovednosti fie-

and Company, New York, s. 22: „The art of any country

kulturní památky, jako tomu bylo do konce roku 2006.

meslníka, podobnû jako plnohodnotn˘ Ïivot. Láska ke

is the exponent of its social and political virtues.“

Národní památkov˘ ústav je podle novelizovaného

kráse u nûj zpoãátku byla vyvolávána neúnavn˘m pozo-

4 K. E. GILBERTOVÁ, H. KUHN, cit. v pozn. 2, s. 328–329,

§ 32 PamZ také poskytovatelem údajÛ podle zvlá‰tní-

rováním pfiírody, aÏ posléze jej uchvátila krása artifici-

332–334.

ho právního pfiedpisu, jímÏ je StavZ. Je tedy povinen

ální. Vûfiil, Ïe estetického ideálu v umûní lze dosáhnout

5 TamtéÏ, s. 328; Gustav PAULI: Die Kunst des Klassizis-

podle § 27 StavZ poskytovat pofiizovateli územnû ana-

pouze zachycením podnûtÛ pfiicházejících z pfiírody.

2

3

4

cita památky, in: Zprávy památkové péãe 64, 2004, ã. 5,

a umûní, Praha 1965, s. 327.

mus und der Romantik, Propyläen – Verlag, Berlin 1925,

lytick˘ch podkladÛ údaje o území (t˘kající se napfiíklad

Johna Ruskina je nutné fiadit k tûm pfiedstavitelÛm

kulturních památek ãi území s archeologick˘mi nále-

pozdního romantismu, kter ˘m se podafiilo vytvofiit

6 K. E. GILBERTOVÁ, H. KUHN, cit. v pozn. 2, s. 328,

zy), a to bezplatnû.

praktick˘ program zaloÏen˘ na úzkém propojení umûní

333–334; Otakar JOSEK: Filosofie Ruskinova, in: âeská

Jifií KLUSO≈, Martin ZÍDEK

5

se sociálními a ekonomick˘mi podmínkami. Ruskin

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 1 / INFORMACE

s. 138, 141.

mysl II, 1901, ã. 3, s. 187–188.

59

lze ãásteãnû objasnit na základû ambivalentního vzta-

tehdej‰í umûlecké kritiky. Ruskin se v nich mimo jiné

si získala ‰irok˘ okruh ãtenáfiÛ pfiedev‰ím pro Ruski-

hu k vûdû, kter ˘ zastával. Ta byla dle jeho soudu

pokusil rozvést historii v˘voje citu pro pfiírodu u rÛz-

novy odváÏné útoky na konvence a brilantní obhajobu

schopna ve spolupráci s umûním dospût k definitivní-

n˘ch národÛ a vysvûtlit bezprostfiední vztahy mezi pfií-

reprezentativního národního stylu. PoÏadoval, aby ne-

mu zhodnocení kaÏdého fenoménu. Ruskin v‰ak neu-

rodou a du‰evním rozpoloÏením ãlovûka. Velk˘ úspûch

jen jednotlivé domy byly krásné, ale mûla b˘t uprave-

znával vûdu v podobû afektované uãenosti, která se

Modern Painters si vyÏádal v následujících letech se-

na celá mûsta. Ruskin zdÛrazÀoval nutnost mimofiád-

utápí v detailech a ru‰í pfiirozenou jednotu lidské exi-

psání dal‰ích dílÛ. Druh˘, z roku 1846, zahrnoval ori-

ného pfiístupu k vefiejn˘m budovám urãujícím

ginální, silnû náboÏensky podbar venou teorii krásy

umûleck˘ vzor. Detailnû promy‰lenou estetickou kon-

a v‰eho umûní. Dílo bylo ukonãeno aÏ pát˘m svazkem

cepcí se mûlo docílit mravního povznesení národa

7

stence.

13

vydan˘m roku 1860.

Biografie Johna Ruskina

a ‰ífiení v‰eobecného vzdûlání. Hlavní my‰lenky Johna

John Ruskin se narodil 8. února roku 1819 v Lond˘-

Ve 40. letech 19. století podnikl Ruskin nûkolik za-

Ruskina nezaznamenaly ani po dvaadvaceti letech zá-

nû manÏelÛm Johnu Jamesovi Ruskinovi a Margaretû

hraniãních cest, které ovlivnily jeho následná Ïivotní

sadní zmûnu. Svûdãí o tom jeho pfiedná‰ky z roku

Coxové-Ruskinové. Rodiãe vychovávali svého jediného

rozhodnutí. Italsk˘m pobytem (náv‰tûva Pisy, Luccy

1870, Lectures on Art, urãené posluchaãÛm oxford-

chlapce opravdu s úzkostlivou péãí. J. James Ruskin

a zvlá‰tû Benátek) byl natolik uchvácen, Ïe se zfiekl

ské univerzity.

byl poctiv˘ starosvûtsk˘ obchodník se ‰panûlsk˘m ví-

dráhy v˘tvarného umûlce a zasvûtil svÛj Ïivot mnoho-

nem a zároveÀ vá‰niv˘ milovník umûní. Obzvlá‰tû lás-

stranné práci uãitele umûní.

ku k malífiství a poezii v‰tûpoval synovi odmaliãka.

odradila od náv‰tûvy Amiensu a Normandie. V pozd-

■ Poznámky

John Ruskin byl zpoãátku vzdûláván v˘hradnû svou pu-

ním létû 1848 se zde, doprovázen svou Ïenou

7 Srov. O. JOSEK: Filosofie Ruskinova, in: âeská mysl II,

ritánskou matkou. KaÏdodenní proãítání i memorování

Euphemií Chalmers Grayovou, oddával studiu architek-

1901, ã. 1, s. 3, 6.

bible a rovnûÏ ãtení literárních dûl znám˘ch autorÛ, ze-

tonick˘ch skvostÛ gotiky – francouzsk˘ch katedrál.

14

18

Ani vleklá nemoc jej ne-

15

8 Hugo ALTMANN: John Ruskin, in: Biographisch-Biblio-

jména Waltera Scotta, mûlo vliv na formování jeho

Na základû dojmÛ z cest po severní Francii sestavil

graphisches Kirchenlexikon, 1999, Band XV, Spalten

osobitého stylu psaného projevu. Starostliv˘m rodi-

Ruskin sbírku esejÛ nazvanou The Seven Lamps of Ar-

1217–1248, citováno 22. 2. 2006, dostupné z http://

ãÛm se podafiilo nadlouho ochránit malého Johna

chitecture, vydanou na jafie 1849. V této práci dál roz-

www.bautz.de/bbkl/r/ruskin_j.shtml; John Ruskin, in:

pfied nepfiízní okolního svûta a vybudovat mu tak do-

vinul rozpracovanou teorii umûní. Pfiesunul zde svÛj

Volné smûr y IV, 1900, prosinec, leden a únor – ãíslo

konal˘ ‰Èastn˘ domov. Patrnû tehdy byl vloÏen Ruski-

zájem od benátského malífiství k pro nûj nejsilnûj‰ímu

H. Schwaigra, s. 90.

novi do srdce zárodek exaltovaného, idealistického Ïi-

spoleãenskému umûní – k architektufie. V architekto-

9 H. ALTMANN, cit. v pozn. 8.

8

nickém v˘tvoru, v uvûdomûní si jeho historického v˘-

10 TamtéÏ; John Ruskin, cit. v pozn. 8, s. 90; John Rus-

V roce 1831 zaãal Ruskin nav‰tûvovat ‰kolu reve-

znamu spatfioval památku reflektující Ïivot národa.

kin, in: Brockhaus’ Konversations-Lexikon, Band XIV,

renda Thomase Dalea. Av‰ak nemoc – zánût pohrud-

Ruskinovo chápání syntetického stavitelského díla ja-

F. A. Brockhaus, Leipzig – Berlin – Wien, 1898, s. 29.

nice – zpÛsobila pfiedãasné pfieru‰ení ‰kolní v˘uky.

ko obrazu národní ctnosti se tu rozcházelo se zpÛso-

11 H. ALTMANN, cit. v pozn. 8.

Nejen pro rozpt˘lení pfii rekonvalescenci hradili rodiãe

bem Ïivota vy‰‰ích spoleãensk˘ch vrstev viktoriánské

12 TamtéÏ.

synovi soukromé hodiny kreslení a malby. O rok poz-

Anglie, vyznaãujícím se frivolním luxusem jako symbo-

13 Celkem bylo vydáno sedm separátních dílÛ. Obecnû

dûji, ke sv˘m tfiináct˘m narozeninám, dostal Ruskin

lem národní dekadence.

John Ruskin vidûl hlavní

se hovofií o pûti svazcích Modern Painters vydan˘ch v le-

od otce dárek v podobû básnické sbírky Italy od Sa-

principy architektury pfied boÏím oltáfiem jako hofiících

tech 1843 (I), 1846 (II), 1856 (III–IV) a 1860 (V). Srov.

muela Rogerse s ilustracemi Josepha Mallorda Willia-

sedm lamp symbolizujících obûÈ, pravdu, sílu, krásu,

napfiíklad H. ALTMANN, cit. v pozn. 8; Otakar JOSEK:

ma Turnera. Tak skrze poezii nahlédl do umûleckého

Ïivot, pamûÈ a úctu.

Apo‰tol krásy a altruismu, in: Osvûta, listy pro rozhled

votního názoru.

16

svûta Itálie (pfiedev‰ím Benátek, Florencie, ¤íma)

Lampa obûti reprezentuje dle Ruskina u architektu-

a zároveÀ do svûta Turnerova díla, které nikdy nepfie-

ry vlastnost, která naproti pouhému budování zohled-

John, cit. v pozn. 10, s. 29.

Àuje dÛstojnost a krásu, pfiestoÏe postrádají úãelnost.

14 H. ALTMANN, cit. v pozn. 8; John Ruskin, cit. v pozn. 8,

V záfií 1836 byl John Ruskin imatrikulován na uni-

Pravda pfiedstavuje kvalitu a poctivost ruãní v˘roby

s. 90.

verzitû v Oxfordu a vstoupil do Christ Church Colle-

i vhodn˘ v˘bûr stavebních materiálÛ. Síla prezentuje

15 Dne 10. dubna 1848 se John Ruskin v Perthu oÏenil

Bûhem studií se pokou‰el s neutuchající horli-

pevnost a trvanlivost jednoduch˘ch konstrukcí. Krása

s o deset let mlad‰í malífikou Euphemií (Effií) Chalmers

vostí psát básnû. Roku 1839 byla Ruskinova básnická

má stále pfiipomínat skuteãnost, Ïe jí lze dosáhnout

Grayovou. Jejich sÀatek byl nakonec anulován v roce

aktivita korunována úspûchem, kdyÏ získal cenu New-

jen napodobováním pfiírody, která je bezednou studni-

1854. H. ALTMANN, cit. v pozn. 8.

digate za poezii. O Velikonocích 1840, v ãase vrcholí-

cí inspirace. Lampa Ïivota charakterizuje architekturu

16 Podobn˘ názor jiÏ obhajovali architekt Augustus Welby

cích pfiíprav na závûreãné zkou‰ky v Oxfordu, prodûlal

pfiiná‰ející naplnûní existence prostfiednictvím forem

Northmore Pugin ãi skotsk˘ historik a filozof Thomas Car-

tûÏk˘ tuberkulózní záchvat, jenÏ oddálil témûfi o dva ro-

projevu, smûlost a jedineãnost. PamûÈ, která je obsa-

lyle. Ten byl Ruskinov˘m pfiítelem a vzorem. Oba muÏi,

ky dokonãení studia. Na univerzitu se vrátil v dubnu

Ïena v architektonickém díle, udrÏuje stále Ïivé spoje-

Ruskin i Carlyle, zastávali shodná stanoviska rovnûÏ

1842, aby úspû‰nû získal bakaláfiskou hodnost. O rok

ní s minulostí. Ruskin prohla‰oval, Ïe bez architektury

v sociálních a hospodáfisk˘ch otázkách. H. ALTMANN, cit.

mÛÏeme Ïít, ctít Boha, ale nemÛÏeme bez ní vzpomí-

v pozn. 8; Kenneth FRAMPTON: Moderní architektura.

Ruskin se jiÏ dávno pfied absolutoriem velmi aktiv-

nat. Úcta pak poukazuje na fakt, Ïe v architektufie není

Kritické dûjiny, Academia, Praha 2004, s. 51–52;

nû zapojoval do umûlecké kritiky. Ve sv˘ch sedmnácti

moÏná absolutní svoboda tvorby. Je nutné respektovat

K. E. GILBERTOVÁ, H. KUHN, cit. v pozn. 2, s. 324–327;

letech (1836) hájil dílo jím obdivovaného Turnera proti

univerzální styl akcentující v‰e opravdové a osvûdãe-

Karl O. HARTMANN: Die Baukunst in ihrer Entwicklung

ostré kritice vlivného Blackwood’s Magazine (A Reply

né. V esejích se stfiídají pasáÏe vûnované velmi speci-

von der Urzeit bis zur Gegenwart, Band III, Carl Scholtze

to Blackwood’s Criticism of Turner). Je‰tû jasnûji for-

fick˘m technick˘m problémÛm s vá‰nivû podan˘mi

(W. Junghaus), Leipzig 1911, s. 342–344.

muloval své základní principy pozdûj‰ího programu kri-

úvahami o globálních otázkách.

9

stal ctít.

ge.

10

11

pozdûji obdrÏel i titul magistra.

17

v umûní, vûdû a politice XXXI, díl II, 1901, s. 885; Ruskin

17 H. ALTMANN, cit. v pozn. 8; Ruskin se na svou práci

tiky umûní v ãláncích z let 1837 a 1838 The Poetry of

Mnoho architektÛ se cítilo touto knihou dotãeno.

Architecture, vydan˘ch v The Architectural Magazi-

VÏdyÈ jejich profesionalitu napadal amatér, a to tím,

on Art; J. RUSKIN, cit. v pozn. 3, s. 79–81.

Nicménû jeho zásadní práce tepr ve získávala

Ïe je obviÀoval z naprostého ignorování estetiky. Sou-

18 H. ALTMANN, cit. v pozn. 8; J. RUSKIN, cit. v pozn. 3,

ucelenûj‰í podobu. V dubnu 1843 vy‰el první svazek

dob˘ design se stal dle Ruskina nositelem chybn˘ch

s. 47, 75: „I can get no soul to believe that the begin-

Ruskinov˘ch Modern Painters, díla, které mu ve dva-

zdání. Obdobnû hodnotil i v˘sledky práce restaurátorÛ

ning of art is in getting our country clean and our people

ceti ãtyfiech letech zajistilo pevnou pozici na v˘sluní

star˘ch budov. Kniha The Seven Lamps of Architecture

beautiful.“

ne.

12

60

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 1 / INFORMACE

The Seven Lamps of Architecture odvolával i v Lectures

K Ruskinovu postavení uznávaného umûleckého

Ruskin zdûdil po smrti svého otce v roce 1864 po-

kritika pfiispûla vedle v˘‰e zmiÀovan˘ch kniÏních titulÛ

mûrnû rozsáhl˘ majetek. Získané jmûní postupnû vyu-

i dal‰í díla. Mezi ta nejznámûj‰í se bezpochyby fiadí

Ïil k uskuteãnûní sv˘ch ideálÛ a k vefiejnému prospû-

tfiísvazková práce The Stones of Venice. První svazek

chu. Vedle financování Cechu svatého Jifií obdaroval

– Foundations – byl vydán v roce 1851, zb˘vající dva,

také

The Sea Stories a The Fall, roku 1853. Zvlá‰tní v˘-

Ruskin’s School v Camberwellu. Akademickou dráhu

znam s pfiesahem do souãasnosti má druh˘ svazek,

zahájil roku 1867 jako lektor na univerzitû v Cambrid-

vûnovan˘ gotickému umûní. Ruskin vnímal gotiku jako

gi, aby o dva roky pozdûji ode‰el na oxfordskou uni-

energické a velkomyslné umûní, jeÏ se projevuje lás-

verzitu – na novû ustavené místo profesora v˘tvarn˘ch

kou ke svobodû, novotám a pfiírodním jevÛm. Do opo-

umûní. Oficiálnû je zastával od roku 1870. V letech

zice k uctívané gotice stavûl renesanãní architekturu,

1873–1884 byl rovnûÏ ãlenem malífiské spoleãnosti

která zrcadlí lásku k rozmafiilosti a smyslnosti.

19

Jeho

Whitelands

College

v

Chelsea

a

John

24

Old Water-Color Society, s níÏ pravidelnû vystavoval.

brilantní popisy benátsk˘ch staveb jsou i dnes velice cenn˘m studijním materiálem, zejména co se t˘ãe stavebnû-historick˘ch anal˘z. Nicménû vûhlasnou se stala

■ Poznámky

kapitola On the Nature of Gothic, v níÏ se pokusil Rus-

19 Srov. K. E. GILBERTOVÁ, H. KUHN, cit. v pozn. 2,

kin objasnit roli dûlníka (fiemeslníka) ve vztahu k umû-

s. 334; Jean-Luc CHALUMEAU: Pfiehled teorií umûní. Pfie-

leckému dílu. RovnûÏ se snaÏil dokázat, Ïe znamenité

hled filozofie a historie umûní, Portál, Praha 2003, s. 42.

formy vyspûlé architektur y mûly své kofieny v obãan-

20 H. ALTMANN, cit. v pozn. 8; K. FRAMPTON, cit.

ském a regionálním stavitelství. Poprvé zde jasnû for-

v pozn. 16, s. 52; J. RUSKIN, cit. v pozn. 3, s. 78.

muloval své stanovisko, které zastával v sociálnû-kul-

21 William Morris nav‰tûvoval Ruskinovy pfiedná‰ky v Ox-

turních a hospodáfisk˘ch otázkách. Vyjádfiil se proti

fordu spoleãnû se sv˘m pfiítelem Edwardem Burne-Jone-

prÛmyslové dûlbû práce a degradaci pracovního v˘konu

sem. Právû tito muÏi pfiivedli v 60. letech 19. století k Ïi-

dûlníka strojem. Na základû teorií ekonoma a filozofa

votu druhou fázi prerafaelistick˘ch aktivit, orientovanou

18. století Adama Smithe konfrontoval tradiãní fiemes-

na fiemesla. H. ALTMANN, cit. v pozn. 8; Amy DEMP-

20

lo s odosobnûnou mechanizovanou v˘robou.

SEYOVÁ: Umûlecké styly, ‰koly a hnutí, Nakladatelství

Uvedená kapitola druhého svazku The Stones of Ve-

Slovart, 2002, s. 19–20; K. FRAMPTON, cit. v pozn. 16,

nice byla separátnû uvefiejnûna v roce 1854 u pfiíleÏi-

s. 52–54; Norbert LYNTON: Umûní 19. a 20. století, Ar-

tosti zaloÏení Working Men’s College, kde v letech

tia, Praha 1981, s. 38, 40; William Morris, in: Brockhaus’

1854–1858 Ruskin vyuãoval. Tato událost se stala im-

Konversations-Lexikon, Band VIII, F. A. Brockhaus, Leipzig

pulsem pro nadcházející ãinnost Williama Morrise

– Berlin – Wien, 1898, s. 13; G. PAULI, cit. v pozn. 5,

(1834–1896), osobitého básníka, pfiekladatele, v˘-

s. 141; J. ·TULC: William Morris a moderní ochrana pa-

tvarného umûlce a agilního socialisty. RuskinÛv text na

mátek, in: Památky a pfiíroda 9, 1984, ã. 9, s. 532–533.

nûj zapÛsobil nejen po stránce obsahové, ale také sv˘-

22 John Ruskin, cit. v pozn. 8, s. 94; Ruskin John, cit.

mi literárními kvalitami. V téÏe dobû zaãal Morris na-

v pozn. 10, s. 29.

21

v‰tûvovat i jeho pfiedná‰ky na univerzitû v Oxfordu.

3

23 Nicménû Ruskinova neúspû‰ná obec Cech sv. Jifií za-

Zhruba od roku 1857 byla kritika umûní Johna Rus-

pÛsobila na architekty (napfiíklad Ebenezera Howarda, Ri-

kina pomûrnû ãasto ovlivÀována jeho spoleãensk˘mi

charda Normana Shawa) spjaté s hnutím zakládajícím za-

a politick˘mi názor y. JiÏ v pfiedná‰kách na Working

hradní mûsta v posledním desetiletí 19. století.

Men’s College poukazoval na odstra‰ující fakt, Ïe nej-

K. FRAMPTON, cit. v pozn. 16, s. 32–33, 56–57; John

dÛleÏitûj‰í vlastností urãující Ïivot bûÏného Angliãana

Ruskin, cit. v pozn. 8, s. 94.

je chamtivost. Sv˘m vystoupením bránícím sociálnû

24 Ruskinovy kresby a akvarely jsou i dnes v Anglii vyso-

slab‰í proti útisku vzbudil ve viktoriánské Anglii obrov-

ce cenûny. H. ALTMANN, cit. v pozn. 8; John Ruskin, cit.

skou boufii rozhofiãení, která podryla jeho povûst pro-

v pozn. 8, s. 94–96.

roka krásy.

2

4

22

Pohánûn neutuchající vírou v lep‰í Ïivot pro v‰echny bez v˘jimky se pokusil Ruskin zaloÏit malou obec, kde mûlo dojít k naplnûní jeho pfiedstav. Za tímto úãelem bylo roku 1871 zakoupeno území v Paddingtonu a ustaven okruh pfiátel, jenÏ pfiijal jméno Cech sv. Jifií (Guild of St. George). V obci se provozovala pouze rukodûlná v˘roba, jakákoliv strojová produkce byla naprosto vylouãena. Vznikla zde rovnûÏ originální sbírka umûleck˘ch i fiemesln˘ch v˘tvorÛ, pfiírodnin a podobnû, která byla zcela odli‰ná od obvykl˘ch sbírek muzejních. Zastoupení v ní mûl vÏdy pouze jedin˘ reprezentant svého druhu, a to ten nejdokonalej‰í, pfiiãemÏ cílem bylo vzbudit v pozorovateli obdiv. Stala se fakticky jedin˘m hodnotn˘m v˘sledkem kolonizaãního pokusu, ponûvadÏ obec se záhy rozpadla z dÛvodu hroma23

dících se nedostatkÛ v celkové organizaci.

Obr. 2. John Ruskin, Study of a Peacock’s Breast Feather (Studie pavího pera z oblasti hrudi), 1873, akvarel. (Pfievzato z webu Sheffield Galleries & Muzeums Trust, Ruskin Collection) Obr. 3. John Ruskin, Spray of Dead Oak Leaves (Listy vûtve mrtvého dubu), 1879. (Pfievzato z webu Sheffield Galleries & Muzeums Trust, Ruskin Collection) Obr. 4. Light and Shave with Refusal of Colour. Petal-vault of Scarlet Geranium (Svûtlo a stín bez pouÏití barvy. Kvûtenství ãerveného mu‰kátu), Schools of St. George, Elementary Drawing – Plate XII. (Pfievzato z John Ruskin: The Laws Of Fésole, Frank F. Lovell nad Company, New York) Obr. 5. The Bible of Amiens, Northern Porch before Restoration (Severní portál katedrály v Amiensu pfied restaurováním) – Plate II. (Pfievzato z John Ruskin: Our Fathers Have Told Us, Frank F. Lovell and Company, New York)

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 1 / INFORMACE

5

61

Obr. 6. W. G. Collingwood, John Ruskin in his Study at Brantwood (John Ruskin ve své pracovnû v Brantwoodu), 1881. (Pfievzato z the Victorian Web)

■ Poznámky 25 Nelze vylouãit, Ïe pfiíbuzensk˘ vztah manÏelÛ Ruskinov˘ch – jako bratrance a sestfienice – mohl b˘t pfiíãinou váÏného ner vového onemocnûní jejich syna. H. ALTMANN, cit. v pozn. 8; John Ruskin, cit. v pozn. 8, s. 90. 26 Krása památky byla uznána jako produkt historické epochy a jejího specifického ducha. Podrobnûji Handbuch Denkmalschutz und Denkmalpflege (ed. Dieter J. MARTIN, Michael KRAUTZBERGER), C. H. Beck, München 2004, s. 8–9; K. O. HARTMANN, cit. v pozn. 16,

6

s. 233, 264; G. PAULI, cit. v pozn. 5, s. 14–16, 18. 27 Denkmalpflege, cit. v pozn. 1, s. 23–25; K. E. GILBERTOVÁ, H. KUHN, cit. v pozn. 2, s. 336; Handbuch

Roku 1878 prodûlal Ruskin pr vní rozsáhlej‰í fázi

velebil velkolepost této gotické katedrály, ov‰em niko-

Denkmalschutz und Denkmalpflege, cit. v pozn. 26, s. 9.

svého nervového onemocnûní. Postupem ãasu se in-

liv jako projev jediné dovr‰ené umûlecké my‰lenky.

28 Pojem restaurování jiÏ není u architektonick˘ch pamá-

tervaly mezi obdobími du‰evní nerovnováhy neustále

Obecnû nepovaÏoval dokonalou kopii starého za jedi-

tek spojován pouze s puristick˘mi snahami v minulosti.

zkracovaly. Pfiesto se mu podafiilo ve ‰Èastnûj‰ích do-

nou moÏnost znovunalezení duchovních hodnot v ar-

Dne‰ní praxe ukládá, aby kaÏd˘ odborn˘ restaurátorsk˘

bách dopsat jednu z jeho nejvût‰ích próz – vlastní Ïivo-

chitektonickém díle.

Tyto úvahy se staly pfiedstup-

zásah plnû respektoval autenticitu dochovaného díla. Ro-

topis Praeterita (1885–1889). V roce 1884 ode‰el

nûm hledání nov˘ch cest smûfiujících k moderní péãi

man KUBIâKA, Jifií ZELINGER: V˘kladov˘ slovník malífi-

John Ruskin do mûsta Conistonu v Lake District. Od

o stavební památky.

ství, grafiky a restaurování, Grada Publishing, Praha

roku 1887 se jiÏ docela stranil vefiejnosti. Zemfiel

Rozdílná pojetí

20. ledna roku 1900 na svém statku Brantwoodu

V˘sledkem pfiedchozího v˘voje bylo vymezení dvou

29 Denkmalpflege, cit. v pozn. 1, s. 84–94; Josef

hlavních, nicménû protichÛdn˘ch pfiístupÛ k ochranû

·TULC: K oÏívání romantick˘ch koncepcí a puristick˘ch

architektonického dûdictví bûhem 19. století – restau-

metod pfii sanaci a komplexní obnovû stavebních pamá-

rátorského a konzer vaãního. Zastánci restaurování

tek, in: Památky a pfiíroda 9, 1984, ã. 3, s. 129–130;

JiÏ ve druhé polovinû 18. století v˘raznû krystalizo-

spatfiovali ve stavební památce historick˘ dokument

J. ·TULC, cit. v pozn. 21, s. 532–533; Zdenûk WIRTH:

valy snahy o systematickou údrÏbu architektonick˘ch

reprezentující pfiedev‰ím dobu svého vzniku. Pfii rekon-

Zachování a ochrana historick˘ch a umûleck˘ch pamá-

památek. Ta primárnû vycházela z provádûní nezbyt-

strukcích vût‰inou neãinili zásadní rozdíl mezi docho-

tek. V˘voj otázky v 19. století, in: âesk˘ ãasopis historic-

n˘ch oprav historick˘ch budov. Av‰ak k prosazení sku-

van˘m – star˘m – a obnovovan˘m – nov˘m – materiá-

k˘ XIII, 1907, s. 328–330.

teãné památkové péãe stále je‰tû chybûly organizaãní

lem. NezohledÀovali vypovídací hodnotu autentické

30 Denkmalpflege, cit. v pozn. 1, s. 84–88; Petr KROU-

pfiedpoklady. Nicménû nové tendence v umûleckohisto-

hmoty památky ani svûdectví pozdûj‰ích stavebních

PA: Georg Dehio a koncepce památkové péãe na zaãátku

rickém bádání pfiinesly i podstatnou zmûnu v posuzová-

etap.

ní star˘ch umûleck˘ch dûl. Ta jiÏ nebyla pokládána jen

dovy, vzorov˘ obraz minulosti, nikoliv zachování stavby

za hodna obdivu po umûlecké stránce, ale bylo zaháje-

jako svûdka dûjinného v˘voje.

25

u Conistonu v Lancashiru.

Postoj k památkám – jejich ochrana

28

27

2004, s. 249.

Jejich cílem byla slohová ãistota historické bu29

20. století, in: Zprávy památkové péãe 66, 2006, ã. 3, s. 253. 31 Pfiedním reprezentantem restaurátorské metody ve

no hledání duchovních hodnot v nich obsaÏen˘ch. Do-

Nejvlivnûj‰ím pfiedstavitelem restaurátorské meto-

viktoriánské Anglii se stal architekt Georg Gilbert Scott,

spûlo se k poznatku, Ïe nejen v kaÏdém jednotlivém dí-

dy byl bezesporu francouzsk˘ architekt a teoretik umû-

v Nûmecku pak architekt Bodo Ebhardt. I. HLOBIL, cit.

le, ale i v dílech urãit˘ch epoch je zformován v˘raz

ní Eugène-Emmanuel Viollet-le-Duc (1814–1879), vel-

v pozn. 1, s. 106–109; P. KROUPA, Základní principy, cit.

vlastní ideje – duch doby. Ten mohl b˘t nejhmatatelnûji

k˘ obdivovatel stfiedovûku. Na gotick˘ch katedrálách,

v pozn. 1, s. 301–302; Z. WIRTH, cit. v pozn. 29,

zachycen a uchován v dokonalém architektonickém dí-

které stály ve stfiedu Viollet-le-Ducova zájmu, jej nejví-

s. 328–332.

le, které se mûlo stát absolutním vzorem pro pfiítom-

ce fascinovala konstrukãní fantazie nûkdej‰ích stavi-

32 Handbuch Denkmalschutz und Denkmalpflege, cit.

nost.

telÛ. K restaurování architektonického díla pfiistupoval

v pozn. 26, s. 9–10.

Nov˘ trend teoreticky nastínil jiÏ proslul˘ nûmeck˘

racionálnû a velmi svûdomitû. Na základû dÛkladného

33 Srov. J. ·TULC, cit. v pozn. 29, s. 130; J. ·TULC, cit.

archeolog a historik umûní Johann Joachim Winckel-

stavebnû-historického prÛzkumu se mu snaÏil navrátit

v pozn. 21, s. 532–533.

mann, jemuÏ se podafiilo odhalit onu duchovní hodnotu

pfiedpokládan˘ pÛvodní vzhled.

u starovûk˘ch památek ve spise z roku 1755 Gedan-

ov‰em nebral v potaz pfiípadné neoãekávané zmûny,

35 H. ALTMANN, cit. v pozn. 8; Denkmalpflege, cit.

ken über die Nachahmung der griechischen Werke.

které mohly v prÛbûhu v˘stavby v minulosti nastat. V˘-

v pozn. 1, s. 91–92; K. O. HARTMANN, cit. v pozn. 16,

Romantismus vztáhl analogické úvahy i na památky

sledkem tedy byla zrestaurovaná stavba, zachovaná

s. 343–344, 367.

evropského stfiedovûku. Pro vzkfií‰ení duchovního od-

pro budoucnost v podobû, ve které pravdûpodobnû ni-

36 Zdenûk WIRTH: V˘voj zásad a prakse ochrany památek

kazu této epochy se zdálo b˘t opodstatnûn˘m uvedení

kdy pfiedtím neexistovala. Puristická metoda rekon-

v období 1800–1950, in: Umûní V, Nakladatelství âesko-

(zrestaurování) stavby z období gotiky do podoby, která

strukce (stylového restaurování) architektonick˘ch pa-

slovenské akademie vûd, Praha 1957, s. 109–110.

by co nejpfiesvûdãivûji ztvárnila stfiedovûké pfiedstavy.

mátek se rozvíjela nejen ve Francii, ale rovnûÏ ve

37 H. ALTMANN, cit. v pozn. 8; Denkmalpflege, cit.

Ponûkud odli‰n˘ pohled na vûc zastával napfiíklad

Velké Británii, Nûmecku, Rakousku a dal‰ích ze-

mlad˘ Johann Wolfgang von Goethe. Vyjádfiil jej ve své

mích.

26

30

Takov˘to pfiístup

31

práci z roku 1772 Von deutscher Baukunst, v pasáÏi

Druhá tendence, vycházející z podnûtn˘ch my‰lenek

vûnované oslavû ‰trasburského dómu. Goethe sice

Johna Ruskina, pfiinesla zcela jinou pfiedstavu o za-

62

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 1 / INFORMACE

34 P. KROUPA: âas a autenticita, cit. v pozn. 1, s. 435.

v pozn. 1, s. 90–91. 38 Morris vytvofiil nov˘ návrh funkce obytného domu a zlep‰ovací plán zahradního mûsta v podobû osídlení

32

Rozhodnû se nejedna-

la práce The Seven Lamps of Architecture. V kapitole

fiiãnû vzdûlaní mohou vnímat krásu, a to vãetnû krásy

lo o pouh˘ protest proti aktivitám puristÛ. Jejím zámû-

The Lamp of Memory se Ruskin poprvé dotkl negativ-

jejich vlastní zemû (krajiny a mûst), jako památku. Za-

rem bylo provádûní ochrany a údrÏby historick˘ch bu-

ních stránek restaurování starobyl˘ch budov. Tvrdil, Ïe

jisté nepopíral fakt, Ïe národ, kter˘ dokázal vybudovat

dov v souladu s naprost˘m respektováním jejich

vzpomínka na ducha a ruce fiemeslníka, kter˘ jednotli-

mûsta s reprezentativní architekturou, dokázal obdob-

vypovídací hodnoty coby nenahraditelného hmotného

vé ãásti architektonického díla tvofiil, je po zásahu re-

ná mûsta také niãit. Na tváfinosti mûsta se v‰ak mo-

Jedinû konzer vace

staurátora stejnû tak nenávratnû ztracena jako stopy

hla stejnû negativnû podepsat lhostejnost jeho obyva-

mohla zprostfiedkovat dÛleÏité uvûdomûní si dûjinné

stáfií, vtisknuté do povrchu stavby tokem dûjin. Chtûl,

tel k minulosti, ke sv˘m památkám, na kterou Ruskin

kontinuity a neopakovatelnost pocitu starobylosti u ar-

aby se o památky peãovalo a nebylo nutné je restau-

tak ãasto upozorÀoval. Obával se dokonce, Ïe jeho

rovat: „Starejte se o své památky a nebudete mít po-

studenti jiÏ nebudou moci obdivovat nejen pravé hod-

chování stavebních památek.

pramene a zdroje autenticity.

33

34

chitektonické památky.

John Ruskin byl pfiedním stoupencem konzervaãní

42

tfiebu je znovu vytváfiet.“

noty historick˘ch svûtsk˘ch i církevních budov, ale ani

metody a nekompromisním odpÛrcem restaurování.

Je v‰ak nezbytné zdÛraznit, Ïe Ruskin sice lpûl na

malebnost ulic starobyl˘ch mûst. Ve sv˘ch pfiedná‰-

Jak jiÏ bylo zmínûno, architekturu vnímal jako nejsil-

autenticitû stavby, nicménû si velmi dobfie uvûdomoval

kách poukazoval na skuteãnost, Ïe tito svûdkové mi-

nûj‰í pospolité umûní, které je schopno charakterizo-

nezbytnost oprav, které mohly památce zajistit del‰í

nulosti mizejí aÏ pfiíli‰ rychle, a vybízel k pokusu o jejich

vat národní Ïivot v jeho rozkvûtu ãi úpadku. Aby histo-

existenci. Prvofiadá pro nûj byla pravidelná údrÏba bu-

zachování, pfiinejmen‰ím prostfiednictvím vûrohodné

ricky vûrn˘ obraz národa nebyl fal‰ován ani jinak

dovy, spoãívající kupfiíkladu v odstranûní spadl˘ch listÛ

kresebné dokumentace.

pfiizpÛsobován panujícímu spoleãenskému mínûní,

a vûtví z okapu ãi plevele ze spár kamenné zdi. Ruski-

My‰lenky Johna Ruskina t˘kající se péãe o památ-

prosazoval Ruskin v pfiípadû péãe o stavební památky

nova v˘zva ve vûci oprav znûla: „Hlídejte starou stavbu

ky, znovuoÏivení fiemeslné ruãní práce, boje proti prÛ-

právû konzervaãní pfiístup. Poukazoval na skuteãnost,

s úzkostlivou péãí; …poãítejte její kameny jako draho-

myslové v˘robû i kritiky spoleãensk˘ch pomûrÛ pfie-

Ïe prostfiednictvím architektur y lze rozvíjet kontakt

kamy v korunû; postavte kolem stráÏe jako stráÏe

vzal a dále ‰ífiil William Morris.

s minulostí. Nejen pamûÈ, ale i vzne‰enost, osobitost

u bran pfii obléhání mûsta, svaÏte dohromady stavbu

v˘razu, trvanlivost konstrukcí, poctivost fiemeslnické

Ïelezn˘m spojem tam, kde je uvolnûná; podepfiete ji

práce, pravost materiálu a respekt k pfiirozenosti zÛ-

trámem tam, kde se naklání; postarejte se o pûkn˘

■ Poznámky

stávají v architektonickém díle dle Ruskina trvale fixo-

vzhled této opory: lep‰í nûjaká opora neÏ ztracen˘ pr-

zaloÏeného na fiemeslnickém cechu ãi druÏstvu. V˘voj

Z uveden˘ch dÛvodÛ by mûla b˘t stavební pa-

vek v konstrukci. Konejte to v‰echno s citem a neú-

hnutí zakládajícího zahradní mûsta byl úzce spjat s rozvo-

mátka udrÏována ve stavu, v nûmÏ se dochovala do

navnû, aby mohly i dal‰í generace stanout v jejím stínu

jem Arts and Crafts Movement (název od roku 1888). Ob-

pfiítomnosti. To znamená se v‰emi zmûnami, nedo-

– Ïít a zanechat odkaz. Její poslední den musí jednou

rození dekorativního umûní a umûleck˘ch fiemesel pÛsobi-

statky a pfiednostmi svého v˘voje. Av‰ak nelze u ní vy-

nastat, ale nezmafi te její danou a nepochybnou exi-

lo i na pevninû – Ar t Nouveau, Jugendstil, rakouská

louãit potfiebné transformace, kter˘mi bude procházet

stenci a nepfiipusÈte její poníÏení a chybnou obnovu,

a ãeská secese. H. ALTMANN, cit. v pozn. 8;

pfii realizaci udrÏovacích prací v rámci peãlivé konzer-

která ji je‰tû pfiipraví o poslední poctu, uctûte ji vzpo-

K. FRAMPTON, cit. v pozn. 16, s. 56–57; Karel B. MÁDL:

vace. Právû ta je schopna zpomalit proces chátrání

mínkou.“

35

vány.

stavby do té míry, Ïe její hodnoty budou moci obdivo36

43

47

48

Prohla‰oval, Ïe se

Sloh na‰í doby, in: Volné smûry IV, 1900, prosinec, leden

Je více neÏ jisté, Ïe zájem Johna Ruskina o archi-

a únor – ãíslo H. Schwaigra, s. 162–171; G. PAULI, cit.

tekturu se neomezoval pouze na velkolepé gotické

v pozn. 5, s. 141; J. ·TULC, cit. v pozn. 21, s. 532.

Stejnû jako Viollet-le-Duc byl rovnûÏ John Ruskin

stavby. Dokázal jej oslovit i typick˘ vzhled ‰v˘carské li-

39 Denkmalpflege, cit. v pozn. 1, s. 85; K. FRAMPTON,

obdivovatelem stfiedovûké epochy. Dle jeho názoru by-

dové architektury na úpatí Alp: „Ov‰emÏe umûní, kte-

cit. v pozn. 16, s. 77–78, 83.

ly právû v gotické architektufie nejpfiíkladnûji skloube-

ré tesá a koloruje prÛãelí ‰v˘carské chalupy, nepatfií

40 H. ALTMANN, cit. v pozn. 8; Denkmalpflege, cit.

ny dovednosti tehdej‰ích fiemeslníkÛ, kter˘m sociální

k Ïádnému vysoce postavenému druhu umûní; nicmé-

v pozn. 1, s. 85; K. FRAMPTON, cit. v pozn. 16, s. 77.

pomûry umoÏÀovaly pfiem˘‰let o své práci a rozvíjet ji.

nû svûdãí o ucelenosti a jemnosti schopností hora-

V˘zdoba ve stfiedovûkém umûní vycházela dle Ruskina

la.“

vat i pfií‰tí generace.

37

z pfiírodních forem.

44

V pfiípadû ‰v˘carského domu v tradiãní krajinû

41 Norbert HUSE: Denkmalpflege und Moderne, in: Von der Moderne zu europäischen Stadt, Stuttgar t 2002,

Tyto jeho postoje mimofiádnû sil-

se podafiilo staviteli harmonicky skloubit dovednost,

s. 2–9.

nû zapÛsobily na Williama Morrise, kter˘ zaloÏil roku

krásu a úãelnost. To byly dle Ruskina tfii nepostrada-

42 Denkmalpflege, cit. v pozn. 1, s. 90–91.

1861 podnik nabízející fiemeslnû zhotovené vybavení

telné atributy stavitelského umûní.

38

a doplÀky interiérÛ inspirovan˘ch gotikou.

45

43 Jedná se o úryvek z nûmeckého pfiekladu Ruskinova

Vrátíme-li

Zcela jin˘ postoj v‰ak zaujal pfii hodnocení celkové-

se je‰tû na okamÏik k osobnosti Viollet-le-Duca, zjistí-

ho v˘razu krajiny severního Skotska (pohofií Grampiá-

s. 91.

me, Ïe vedle zanícení pro stfiedovûk a snahy prodlouÏit

ny, mûsto Inverness), kde byl zpoãátku pfiekvapen na-

44 John RUSKIN: The Two Paths, Delivered in 1858–

existenci stavebním památkám jej spojovalo s Johnem

prostou absencí pro nûj hodnotné architektur y ãi

1859, Frank F. Lovell and Company, New York, s. 9: „It is

Ruskinem také úsilí o vytvofiení reprezentativního ná-

jin˘ch pfiíkladÛ umûní. Zdej‰í horalovo obydlí popsal ja-

true that the ar t which car ves and colours the front of

Ne náhodou se my‰lenky tûchto mu-

ko hromadu ‰ed˘ch kamenÛ se stfiechou pokrytou ãer-

a Swiss cottage is not of any very exalted kind; yet it tes-

ÏÛ staly na pfielomu 19. a 20. století klíãov˘m podnû-

nou udusanou ra‰elinou a odumfiel˘m vfiesem, nicmé-

tifies to the completeness and the delicacy of the faculti-

tem pro tvorbu celé fiady v˘znamn˘ch architektÛ,

nû jeho vlastní konstatování jej pfiimûlo k dal‰ímu

es of the mountaineer…“

jak˘mi byli napfiíklad Viktor Horta, Antonio Gaudí y Cor-

pfiem˘‰lení o vlivu umûní na lidskou mysl. Prostou

45 J. RUSKIN, cit. v pozn. 3, s. 66–67.

stavbu skotského domu porovnal s okázalou architek-

46 K tomuto Ruskinovu závûru pfiispûla i tehdej‰í politic-

Názorová stanoviska Johna Ruskina a Viollet-le-Du-

turou Indie, ne v‰ak z hlediska estetického, n˘brÏ na

ká situace. Jednalo se o nejvût‰í protibritské povstání

ca se v pfiístupu k ochranû architektonického dûdictví

základû morálního principu. Ruskin dospûl k pozoru-

v Indii, v letech 1857–1859. Bûhem konfliktu docházelo

diametrálnû rozcházela. Pfiesto se v‰ak spoleãnû podí-

hodnému (tak jej sám oznaãil) závûru. Ra‰elinou po-

na obou stranách k obrovsk˘m brutalitám a krutostem.

lela na utváfiení ideové platformy moderní památkové

kr ytá chalupa se pro nûj stala v˘razem vír y, odvahy,

J. RUSKIN, cit. v pozn. 44, s. 10–12.

péãe. Oba se tak právem zafiadili k duchovním otcÛm

obûtavosti a ãistoty, na rozdíl od paláce ze slonoviny,

47 J. RUSKIN, cit. v pozn. 3, s. 73–74.

kter˘ pfiedstavoval lest, krutost, zbabûlost, modláfiství

48 Je nutné si uvûdomit, Ïe Ruskinovy úvahy o umûní, ar-

39

rodního slohu.

40

net, Hendrik Petrus Berlage ãi Frank Lloyd Wright.

41

péãe o stavební památky.

Zachování památky – údrÏba, nutné opravy

46

a bestialitu.

Prvním stûÏejním dílem Johna Ruskina vûnovan˘m

PfiestoÏe byla morálka vesniãana posuzována Rus-

architektufie, v textu jiÏ nûkolikrát zmiÀovan˘m, se sta-

kinem kladnû, zastával pfiesvûdãení, Ïe pouze lidé pat-

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 1 / INFORMACE

díla Die sieben Leuchter der Baukunst, Leipzig, 1904,

chitektufie i památkách se témûfi neustále prolínaly se sociálními, náboÏensk˘mi, politick˘mi a ekonomick˘mi otázkami. Srov. J. RUSKIN, cit. v pozn. 3, s. 19–20, 78–83.

63

od svého uãitele Ruskina nauãil vyjadfiovat nespokoje-

51 K. FRAMPTON, cit. v pozn. 16, s. 55; J. ·TULC, cit.

památek. DÛvodÛ je bezesporu více. Památky zahrad-

nost. ObviÀoval tehdej‰í vÛdce viktoriánské spoleã-

v pozn. 21, s. 532–533.

ní architektury mají svá specifika a podle toho k nim

nosti z toho, Ïe nedokázali zabránit odtrÏení práce od

52 âesk˘ pfieklad Manifestu Spoleãnosti pro ochranu

musíme pfiistupovat. Návrh rekonstrukce historick˘ch

radosti, umûní od fiemesla a od individuálního pfiístu-

starobyl˘ch staveb je souãástí ãlánku J. ·TULCE, cit.

zahrad a parkÛ vyÏaduje kvalitní odborné zpracování

v pozn. 21, s. 532–533; dále napfi. Denkmalpflege, cit.

projektové dokumentace a dostateãnou odbornou

dovûku. Domníval se, Ïe v tomto období evropsk˘ch

v pozn. 1, s. 92–93.

znalost pfii obnovû jednotliv˘ch vegetaãních prvkÛ.

dûjin se podafiilo nejlépe uskuteãnit prolnutí umûní

53 Podrobnûji Denkmalpflege, cit. v pozn. 1, s. 124–

Pfii zpracování projektové pfiípravy na obnovu pamá-

s kaÏdodenním Ïivotem, bylo dosaÏeno rozkvûtu fieme-

131; P. KROUPA, cit. v pozn. 30, s. 252–256; I. HLOBIL,

tek zahradní architektur y je tfieba pamatovat pfiede-

sel a docíleno skuteãného pocitu sounáleÏitosti. Po-

cit. v pozn. 1, s. 101–117; Alois RIEGL: Moderní památ-

v‰ím na cíl památkové péãe, kter ˘m je zachování od

kládal architekturu za vrchol umûní, v nûmÏ jsou zahr-

ková péãe, Národní památkov˘ ústav, Praha 2003,

pfiedkÛ zdûdûn˘ch cenn˘ch umûleck˘ch dûl pro budou-

nuty v‰echny ostatní umûlecké dovednosti. Zvlá‰tní

s. 8–75; Max DVO¤ÁK: Katechismus památkové péãe,

cí generace. V rámci pfiípravy obnovy zahradnû-architek-

dÛraz kladl na úãelnost. Kupfiíkladu pfii volbû stavební-

Národní památkov˘ ústav, Praha 2004, s. 195.

tonické památky je nutné shromáÏdit co nejvíce znalos-

pu.

49

Morris se rovnûÏ nechal inspirovat dobou stfie-

ho materiálu, aÈ jiÏ ‰lo o kámen, dfievo nebo cihlu, ne-

tí o vlastním díle, o jeho tvÛrcích, o pfiíslu‰n˘ch

bylo dle Morrise moÏné brát v úvahu pouze jejich krá-

historick˘ch obdobích i slozích a pfiistupovat k pfiíslu‰-

su, ale bylo nutné dÛkladnû zváÏit, jak˘ materiál bude 50

vyhovovat konkrétnímu místu a okolním podmínkám.

Stejnû jako Ruskin spatfioval i William Morris v re-

né památce a jejím tvÛrcÛm s dostateãn˘m respektem.

Obnova historick˘ch zahrad a parkÛ v âR

staurování úhlavního nepfiítele architektonick˘ch pa-

Specifikem památek zahradní architektury je omezená délka Ïivota jejich základního pr vku – rostlin, proto je památkovou podstatou zachování principu, ne

1

mátek. V prÛbûhu zdafiilého pokusu pfiekazit plán sira

V˘voj okrasn˘ch zahrad a parkÛ má v ãesk˘ch ze-

jednotlivé rostliny. Autenticitu památek zahradní archi-

Georga Gilberta Scotta, kter˘ chtûl restaurovat, pfies-

mích dlouhou tradici, jeÏ zaãíná obdobnû jako v jin˘ch

tektury vytváfiejí Ïivé i neÏivé skladebné prvky, jejich

nûji fieãeno pfiestavût, opatství Tewkesbur y, zaloÏil

stfiedoevropsk˘ch státech v období vrcholné gotiky.

poãet, vlastnosti a uspofiádání, ale i atmosféra objek-

Morris roku 1877 Spoleãnost pro ochranu starobyl˘ch

Bezpochyby nejvût‰í rozmach ãeského zahradního

tu, která je do jisté míry ovlivÀována vnûj‰ím okolím

staveb (Society for the Protection of Ancient Buil-

umûní pfiinesla druhá polovina 18. století, kdy dosáhla

objektu, zpÛsobem jeho údrÏby a vyuÏívání.

51

dings).

Jejím ãlenem se stal také John Ruskin. Text

svého vrcholu tvorba barokních zahrad. Kromû italské

Pfii kaÏdé rekonstrukci je tfieba provést dÛkladn˘

manifestu této spoleãnosti je po vûcné stránce stále

barokní dispozice (úpravy zahrad PraÏského hradu, zá-

rozbor kompozice a vyhodnocení historické hodnoty

aktuální i pro souãasnou památkovou péãi. NejenÏe

mecká zahrada v âeském Krumlovû, Kuks, Krásn˘

jednotliv˘ch rostlin, jejich skupin a porostÛ dfievin.

se ãlenové uvedené spoleãnosti rozhodli chránit

DvÛr, KromûfiíÏ), která v âechách vyzrála aÏ do monu-

NavrÏené zmûny druhového sloÏení historického za-

v‰echny historické budovy – ze v‰ech dob a slohÛ, ale

mentální podoby, se ojedinûle objevuje i vliv francouz-

hradního díla nemusejí b˘t vÏdy negativní, ãasto se jed-

rovnûÏ povaÏovali za svou povinnost zachovat je ve

ské „lenotrovské“ dispozice. Pfiíkladem ohromující re-

ná o zmûnu vyuÏívání a poÏadavkÛ na jeho funkci, zmû-

alizace tohoto typu je zámek Troja s plo‰n˘m typem

nu stanovi‰tních podmínek, v˘skyt chorob a ‰kÛdcÛ,

Postoj Johna Ruskina k architektonick˘m památ-

architektonické zahrady a s hvûzdicovou dispozicí sa-

pfiizpÛsobení druhové skladby souãasn˘m moÏnostem

kám, kter˘ byl aktivnû rozvíjen Williamem Morrisem,

du a zámecká zahrada v Hole‰ovû. Dal‰í pfiíklady vr-

péãe o dfieviny, svou roli hraji i dostupnost rostlinného

rozhodn˘m zpÛsobem ovlivnil dal‰í v˘voj památkové

cholné barokní francouzské zahrady najdeme v Dobfií‰i

materiálu a technologie obnovy vegetaãních prvkÛ.

péãe. RuskinÛv odkaz ve vûci ochrany historick˘ch sta-

a v parku Karlovy Koruny u Chlumce nad Cidlinou.

stavu, v jakém jim je pfiedaly pfiedchozí generace.

52

Autenticita památek zahradní architektury je ideá-

veb se stal na pfielomu 19. a 20. století v˘chodiskem

Zaãátkem 19. století se u nás objevují první parky

lem, ke kterému se mÛÏeme pfiiblíÏit, ale ne dogma-

pro památkáfiskou ãinnost historikÛ umûní Georga De-

zaloÏené podle zásad „upravené pfiírody“ a vzorÛ ze

ticky navrátit. Rekonstrukce zahrady nebo parku je

hia, Aloise Riegla a Rieglova nástupce Maxe Dvofiáka.

sousedních nûmeck˘ch zemí, které ãerpaly z kentov-

proto úkolem nároãn˘m, nelze se striktnû drÏet jedno-

Jmenovaní muÏi se pokusili novû zdÛvodnit principiální

ského parku anglického. Vliv krajináfiského parku byl

ho hlediska, ale v‰e je tfieba posuzovat ve vzájemn˘ch

nutnost památkové péãe. SnaÏili se nalézt vûcná krité-

ohromn˘, odolávaly mu jen pfiedmûstské villegiatury.

vztazích.

ria pro to, aby mohla b˘t pfiesnû formulována skuteãná

Romantickému uspofiádání krajiny se pfiizpÛsobovala

Tyto metodologické problémy, dané tím, Ïe zahrady

podstata dané stavební památky. Usilovali o pfiehled-

i architektura, drobné stavby a pomníky. Z velkého

jsou krajnû nestabilní „Ïivou památkou“, jsou navíc

53

né objasnûní jejích památkov˘ch hodnot.

mnoÏství pfiíkladÛ uveìme napfiíklad Klamovku, senti-

zmnoÏeny takfika „katastrofálním“ nedostatkem fi-

Na základû názorov˘ch stanovisek Johna Ruskina

mentální park na Cibulce, park ve Veltrusích, Vla‰imi,

nanãních prostfiedkÛ. Finanãní nároky na kvalitní re-

zaãala b˘t architektonická památka posuzována nejen

u zámku Kaãina u Kutné Hory, parky v Opoãnû, Hlubo-

konstrukce a údrÏbu historick˘ch parkÛ a zahrad pfii-

z hlediska celkového historického v˘voje, ale pfiede-

ké nad Vltavou, v Teplicích, v Sychrovû, Îlebech a na

tom b˘vají vysoké.

v‰ím z hlediska autenticity. Mûla se stát hodnovûrn˘m

Konopi‰ti.

V souãasné dobû u nás prakticky neexistuje samo-

svûdkem minulosti. V ní mûly b˘t zakódovány lidské

Od 20. let 19. století vznikaly vefiejné mûstské par-

statn˘ specializovan˘ dotaãní program na podporu ob-

osudy, vznik a zánik jednotliv˘ch epoch, v její hmotû

ky (napfiíklad v Litomûfiicích, Plzni nebo na Karlovû ná-

novy historické zelenû v jejích komplexních památkáfi-

mûl b˘t trvale zachován patrn˘ bûh ãasu. Stavební pa-

mûstí v Praze) a v neposlední fiadû se navazovalo na

sko-environmentálních aspektech. Obnova historické

mátka nemûla zÛstat pouh˘m obrazem dûjin, mûla se

PücklerÛv krajinn˘ park (napfiíklad park hrabûte Sylva-

zelenû je v rámci Národního památkového ústavu a re-

stát i jejich formou.

-Tarouccy v PrÛhonicích). Boufiliv˘ stavební v˘voj zna-

sor tu kultur y podporována v zásadû ze dvou finan-

menal ve vût‰inû na‰ich mûst utlaãení star˘ch zahrad,

ãních zdrojÛ:

Jana KOUDELOVÁ

nedostatek voln˘ch ploch nutil k získávání nov˘ch za

1. z takzvan˘ch „mal˘ch penûz na údrÏbu“ v rámci

■ Poznámky

mûstem, kter ˘m se jiÏ nedostalo kvalitní parkové

jednotliv˘ch objektÛ ve správû Národního památkové-

49 William Morris se velmi aktivnû zapojoval do politiky.

úpravy.

ho ústavu,

Po dvouletém ãlenství (1883–1885) v Socialistické demo-

PfiestoÏe je v âechách a na Moravû spousta krás-

2. z programového financování Ministerstva kultury

kratické federaci, v jejímÏ ãele tehdy stál Friedrich Engels,

n˘ch historick˘ch zahrad a parkÛ, nacházejí se ãasto

âR (ISPROFIN). Nyní se napfiíklad zvaÏuje finanãní pfiís-

zaloÏil svou vlastní Socialistickou ligu. K. FRAMPTON, cit.

kvÛli v˘voji událostí posledních desetiletí v katastro-

pûvek Veltruskému parku na zásahy zvy‰ující hladinu

v pozn. 16, s. 55; K. E. GILBERTOVÁ, H. KUHN, cit.

fálním stavu. Kromû rekonstrukcí a obnov nûkolika

podzemních vod.

v pozn. 2, s. 334–335.

málo lokalit nedochází v âeské republice ke kvalitním

Urãitou dotaãní podporu lze ov‰em získat také pro-

50 TamtéÏ, s. 335–336.

a komplexním obnovám zahradnû-architektonick˘ch

stfiednictvím Ministerstva Ïivotního prostfiedí âR.

64

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 1 / INFORMACE

1

3

C

2

1

4

K

V

H

2

B A D

A

1

K dispozici je zde Program péãe o krajinu, kter ˘ má

2

Rok

Místo akce

Kraj

2002 2002 2003 2003 2004

Holovousy Telã Franti‰kovy Láznû Chanovice âerno‰ice

Královéhradeck˘ Vysoãina Karlovarsk˘ PlzeÀsk˘ Stfiedoãesk˘

2004 2004 2004 2004 2005 2005 2005 2005 2005

Vy‰kov Vla‰im Praha, Nové Mûsto Habroviny Hole‰ov ZaluÏany Kaãina Beãváry Befikovice

Jihomoravsk˘ Stfiedoãesk˘ Praha Jihomoravsk˘ Zlínsk˘ Stfiedoãesk˘ Stfiedoãesk˘ Stfiedoãesk˘ Ústeck˘

ov‰em v zásadû jinou filozofii neÏ památková péãe, protoÏe se na historickou zeleÀ dívá jako na ekologick˘ systém územní stability krajiny. ProtoÏe neodmyslitelnou souãástí historické zelenû je vodní prvek, uplat2

nit se mÛÏe i Program revitalizace fiíãních systémÛ.

âástka (v Kã)

3

Dotaãní Objekt titul

âíslo akce

120 000 60 000 223 000 48 000 54 400

1.1. 1.4. 1.4. 1.5. 1.1

historická náves klá‰terní zahrada lázeÀsk˘ park zámeck˘ park historická zahrada základní umûlecké ‰koly

660/1/02 660/9/02 830/10/03 670/23/03 PÚP/670/01/04

159 000 72 000 350 000 169 600 240 000 67 200 131 000 184 000 448 000

1.1. 1.1. 1.1 1.1. 1.1. 1.1. 1.1. 1.1. 1.1.

zámecká zahrada zámeck˘ park Katefiinská zahrada zámecká zahrada regenerace zámecké zelenû regenerace zámecké zelenû zámeck˘ park zámeck˘ park areál léãebny

PÚP/670/23/04 PÚP/670/06/04 PÚP/670/14/04 PÚP/670/26/04 PUP/670/01/05 PUP/670/02/05 PUP/670/16/05 PUP/670/20/05 PUP/670/18/05

Z v˘‰e uveden˘ch dÛvodÛ vznikl v roce 2001 na ministerstvu Ïivotního prostfiedí Program péãe o urbani3

zované prostfiedí, z nûhoÏ je moÏné finanãnû podporovat pfiípravu projektové dokumentace na rehabilitaci urbanizované krajiny sídel a celkÛ vyhrazené zelenû, nicménû otevfienû se hlásí i k rehabilitacím historick˘ch parkÛ a zahrad, na které se dívá holisticky jako na památku i ekosystém. KaÏdoroãní dotace programu je zhruba 3 miliony korun, za pûtileté pÛsobení bylo jiÏ do zhotovení projektov˘ch dokumentací investováno cca 15 milionÛ korun. Bilance tohoto programu

Pfiíklady projektÛ zpracovan˘ch z podpory Programu

poskytuje nezanedbateln˘ vhled do stavu obnov na-

péãe o urbanizované prostfiedí:

‰ich historick˘ch parkÛ a zahrad. V následující tabulce je prezentováno nûkolik nejzajímavûj‰ích pfiípadÛ rehabilitací.

Kaãina – návrh v˘sadeb a pûstebních opatfiení pro zámeck˘ park Kaãina Datum zpracování: listopad 2005. Zpracovatel: Ing. Jana Kohlová, Ing. Pavel ·imek, Ing.

■ Poznámky

Pavel Borusík.

Obr. 1. Kaãina (okres Kutná Hora), zámeck˘ park, mapa Stabilního katastru, 1839. Obr. 2. Kaãina (okres Kutná Hora), zámeck˘ park, kompoziãní schéma: klasicistní krajinné kompoziãní osy (silné linky typu 1), klasicistní vymezovací kompoziãní osy hlavní (linky typu 2), klasicistní vymezovací osy vedlej‰í (linky typu 3), pohledy mezi jednotliv˘mi úseky (ãerchované linky typu 4), kompoziãní uzel celoareálového v˘znamu (K), hlavní kompoziãní uzly (body typu H), vedlej‰í kompoziãní uzly (body typu V), arboretum (A). Obr. 3. Kaãina (okres Kutná Hora), zámeck˘ park, princip obnovy skupin stromÛ: skupiny stromÛ na doÏití s následnou obnovou (odstín typ A), skupiny stromÛ k regeneraci, dosadby, péãe o nárosty (odstín typ B), skupiny stromÛ na doÏití bez obnovy (odstín typ C), skupiny stro-

1 Z hlediska terminologického Mezinárodní charta o his-

Základní princip: Zámek Kaãina, sídlo Národního

torick˘ch zahradách (tzv. florentská) fiíká, Ïe „historická

zemûdûlského muzea, je nejv˘znamnûj‰í empírovou

zahrada náleÏí stejnû tak mal˘m, drobn˘m zahradám jako

stavbou âR a v˘znamnou empírovou stavbou celé Ev-

rozsáhl˘m tvarovan˘m nebo krajináfisk˘m parkÛm“.

ropy a jeho zámeck˘ park je mimofiádnû historicky

V tomto textu se pfiidrÏujeme tradiãního rozdûlení na za-

cenn˘m územím. Jedná se o dÛleÏitou památku za-

hrady, jejichÏ dispozice a struktura jsou formalizované,

hradního umûní z konce 18. a první tfietiny 19. století

a parky, které se vûdomû (a mnohdy rafinovanû) snaÏí pfii-

se zachovalou vysokou autenticitou. Byl vyuÏíván jak

podobnit volné pfiírodû.

pro reprezentaãní úãely, tak pro pobyt hrabûcí rodiny

2 Pfii obnovách parkÛ a zahrad ve vztahu k vodoteãím do-

a pro poskytování hospodáfiského zázemí. Kompozice

chází ãasto ke konfliktÛm mezi zájmy památkové

skupin stromÛ z velké ãásti odpovídá období zaloÏení,

péãe a Ïivotním prostfiedím. Dûje se tak ale i jinde; pfiipo-

komunikace zãásti zanikly, popfiípadû byly pfietrasová-

meÀme téma rehabilitací po‰kozen˘ch alejí, jejichÏ jed-

ny. Pohledové vazby do okolní krajiny postupnû zmize-

notlivé dfieviny jsou ekotopem chránûného brouka pách-

ly a je tfieba je obnovit. Souãasn˘ stav území naprosto

ny. Koncept velkolepé úpravy byl rozvíjen postupnû,

níka hnûdého. Na odbahnûní vodoteãí se mÛÏeme dívat

neodpovídá v˘znamu místa.

coÏ dokládají dochované mapy krajinn˘ch úprav. Do-

mÛ k odstranûní v 1. etapû (1), skupiny stromÛ k odstranûní v 2. etapû (odstín typ D), skupiny stromÛ novû zakládané (2).

souhlasnû, jako to ãiní památkáfi, kter ˘ sleduje zájem

Krajinn˘ komplex Kaãinska vznikl jako komponova-

konãené krajinné úpravy vãetnû ãestného dvora zám-

ãistoty architektonizované pfiírody, nebo „se zdviÏen˘m prs-

ná krajina koncem 18. století v duchu klasicistních

ku nejúplnûji dokládá Stabilní katastr z roku 1839.

tem ãi oboãím“ ekologa, pro nûhoÏ je biodiverzita vyãi‰tû-

úprav na barokním základû. Pfii volbû místa pro nov˘

Teprve krize v 70. letech 19. století pfiinesla do kraji-

ného rybníãku men‰í neÏ biodiverzita bahnité hladiny, za-

reprezentativní zámek hrála velkou úlohu jeho konfi-

ny zmûny a nûkteré ãásti byly zalesÀovány.

rÛstající rákosinami.

gurace. Vybraná lokalita vévodila celé okolní krajinû

V pfiedváleãném období byl zámek zcela skr yt za

3 I. DEJMAL, T. HÁJEK: Program péãe o urbanizované

a bylo moÏno zde uplatnit v plné mífie klasicistní zása-

novû vysázen˘mi porosty. Tím byl zcela zru‰en základ-

prostfiedí, in: Vefiejná správa, pfiíloha, leden 2002.

dy komponování a zároveÀ vyuÏít barokní základ kraji-

ní klasicistní princip dominantního umístûní stavby

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 1 / INFORMACE

65

Beãváry – studie obnovy parku a památkovû chrá-

a ikonografické zdroje, které se podafiilo k objektu

Datum zpracování: 2005.

shromáÏdit. Autofii se zámûrnû zab˘vali spí‰e star‰ími

Zpracovatel: Ing. David Mikolá‰ek.

zdroji, aby bylo moÏno posoudit autenticitu jednotli-

Základní princip: Zpracovaná studie má slouÏit jako

v˘ch kompoziãních prvkÛ objektu.

podklad pro posouzení zámûrÛ a pfiípravy realizace ob-

Obsah projektu: Je zde podrobnû zpracován histo-

novy zámeckého parku a areálu. Park se v pÛvodní po-

rick˘ v˘voj území. Hlavním zdrojem informací byla ma-

dobû z dob pfied zaãátkem 20. století nezachoval. Po

pa z první poloviny 18. století, která pfiedstavuje plnû

odstranûní následkÛ zanedbání péãe o porosty zde zÛ-

barokní podobu zámeckého areálu z doby Franti‰ka

staly pfiedev‰ím dfieviny z úprav proveden˘ch ve 30. le-

Antonína hrabûte Rottala. Pro potfieby studie je zá-

tech. Uspofiádání a skladba porostÛ v parku odpovídá

meck˘ areál rozdûlen do ãtyfi kompoziãních úsekÛ

tehdy obvyklému stylu blízkému je‰tû doznívající sece-

(park, baÏantnice, ml˘nská zahrada a zásobní zahra-

si svou dekorativností, pouÏitím barevn˘ch a tvarovû

da), kompoziãní úsek parku je dále dûlen na nûkolik

v˘razn˘ch kultivarÛ dfievin s vyuÏitím velkého mnoÏství

kompoziãních oddûlení.

dekorativních doplÀkÛ. Ze star‰í doby mohou b˘t jen 4

duby a lípy na obvodu pÛvodního parku. V hranicích pÛvodního parku byla v minul˘ch letech

me jiÏ na mapû panství Hole‰ova z roku 1764. Projekt obsahuje rozbor historick˘ch a jin˘ch vstupních mate-

ploch staveb a zelenû areálu se mnohokrát zmûnily.

riálÛ, provozu, rozbor stávající kompozice a v˘chodi-

V plánech zahradních a krajináfisk˘ch úprav bylo i vy-

sek rozvojov˘ch principÛ, rozbor vztahÛ k okolním plo-

budování velkého parku v polích a na plo‰e dnes za-

chám, podrobn˘ dendrologick˘ prÛzkum s metodikou

stavûné zemûdûlsk˘m podnikem. Podíl skuteãnû rea-

hodnocení dfievin, vyhodnocením aktuálního stavu

lizovan˘ch úprav jiÏ není moÏné zjistit. V hranicích

a návrhem fie‰ení vãetnû pûstebního zámûru a návrhu

souãasného zámeckého parku se nedají obnovit pÛ-

pûstebních opatfiení. Speciální kapitola je vûnována

vodní kompozice cest, porostÛ a architektonick˘ch

hodnocení odrÛdové skladby a stavu ovocn˘ch sadÛ.

prvkÛ. Cílem projektu je, aby novû navrÏené úpravy na

Vypracovaná dokumentace je velmi kvalitním prvním

zmen‰ené plo‰e parku mûly vztah ke zbytkÛm kompo-

krokem ke stabilizaci vegetaãní sloÏky parku.

i úpravy dvora.

Obr. 4. Beãváry (okres Kolín), zámeck˘ park, plán arcivévody Karla, 1800. Obr. 5. Beãváry (okres Kolín), zámeck˘ park, ortofotomapa, 2003.

v krajinû. Zcela niãiv˘ úãinek pro kompozici navazující baÏantnice mûly dosadby v pováleãném období, kter˘mi byly uzavfieny hlavní prÛhledy oborou.

Hole‰ovsk˘ zámeck˘ park je charakteristick˘ trojzubcem kanálÛ se stfiedov˘m bazénem, kter ˘ najde-

zfiízena dvû fotbalová hfii‰tû. Velikost a uspofiádání

zice celého pÛvodního parku. Studie doporuãuje

5

v˘m ústavem. V materiálu jsou interpretovány mapové

nûného areálu zámku Beãváry

Dostupné archivní materiály: plán hole‰ovského zámku a zámecké zahrady, polovina 18. století; mapa

Obsah projektu: V projektu jsou obsaÏeny dostup-

panství Hole‰ov, 1764; mapa prvního vojenského ma-

né archivní materiály a podklady poskytnuté objedna-

pování, 1780–1783; soubor akvarelÛ z poãátku

telem, je zde popis prÛzkumov˘ch prací, kompletace

19. století; indikaãní skica, 1830; Hole‰ov s pfiedmûs-

podkladÛ a fotodokumentace. V rámci zpracované

tím a baÏantnicí, mapa 1831; indikaãní skica, 1871;

studie byla aktualizována inventarizace stávajících ve-

mapa druhého vojenského mapování, 1836–1852; ma-

getaãních prvkÛ, byly navrÏeny neodkladné v˘chovné

pa tfietího vojenského mapování, 1876–1878; katast-

a kompoziãní zásahy vãetnû specifikace prací a cen

rální mapy z let 1830, 1870, 1914, 1946; Obnova zá-

a cel˘ zámeck˘ areál byl posouzen z hlediska vazeb

mecké zahrady, Ing. arch. Otakar Kuãa, 1955–1962;

na pfiírodní prostfiedí a sídlo. V rámci zámûru je navr-

letecké snímky – stav zámecké zahrady po obnovû,

Ïena etapizace obnovy a následná péãe o vegetaãní

70. léta 20. století a stávající stav.

prvky.

Ukázky: plán hole‰ovského zámku a zámecké za-

Dostupné archivní materiály: plán Laudonova pan-

hrady, polovina 18. století; rozdûlení na kompoziãní

ství, 1736; první vojenské mapování, 1781; druhé vo-

úseky, oddûlení a skupiny, provozní schéma stávající-

Obsah projektu: Pfiedmûtem projektu je návrh v˘sa-

jenské mapování, 1852; tfietí vojenské mapování,

ho stavu v leteckém snímku (obr. 6–8).

deb a pûstebních opatfiení nutn˘ch k zaji‰tûní dlouho-

1878; katastr z roku 1841; ortofotomapy z let 1938,

dobé stability dfievin v fie‰eném objektu. Kromû zá-

1954, 1960, 1968, 1975, 1982, 1986, 1988, 1990,

kladního prÛzkumu území obsahuje studie podrobn˘

1993, 2003.

dendrologick˘ prÛzkum, v˘chodiska návrhu dosadeb vegetaãních pr vkÛ a dal‰í vegetaãní úpravy, rozbor

Ukázky: plán arcivévody Karla, 1800; ortofotomapa, 2003 (obr. 4–5).

kompoziãních vazeb v území, principy obnovy skupin

Shrnutí V tûchto tfiech projektech jejich autofii velmi dobfie uchopili podstatu památkové obnovy historick˘ch parkÛ a zahrad. Nezamûfiili se na jednotlivé detaily, n˘brÏ na celek. V souãasné dobû prakticky neexistuje kom-

stromÛ, specifikaci rostlin vãetnû rozpoãtu, vazby

Hole‰ov – obnova zámeckého parku

plexní vzorník dobovû pfiípustn˘ch a Ïádoucích zásahÛ

s okolní krajinou a ‰ir‰í vztahy. V návrhu je zahrnut pro-

Datum zpracování: fiíjen 2005.

do historické zelenû – ani vzhledem k originální kom-

jekt arboreta a ovocného sadu s krajov˘mi odrÛdami.

Zpracovatel: Ing. Pavel ·imek – Florart; projektova-

pozici, ani k péãi a obhospodafiování. Projektanti ne-

li: doc. Ing. Pavel ·imek, Ph.D., Ing. Martin Kováfi, Ing.

zvládají takové základní ãinnosti jako urãení historické

Pavel Borusík.

hodnoty dfievin a této historické hodnotû nepfiizpÛsobí

Dostupné archivní materiály: mapa Stabilního katastru 1839; mapa území mezi Nov˘mi Dvory a Sv. Mikulá‰em s návrhem vodního kanálu a parkov˘ch úprav,

Základní princip: Cílem projektu bylo vyhodnotit

kompozici. Pokud se rozhodnou k restituci nûjakého

kolem roku 1790; plán krajinn˘ch úprav, mapa s návr-

stav dfievinn˘ch vegetaãních pr vkÛ a navrhnout sou-

pÛvodního stavu, jsou nedÛslední a nedokáÏí se zba-

hem nového parku, asi 1793–1796; katastrální mapa

bor pûstebních opatfiení. Ta jsou koncipována tak, aby

vit nahodil˘ch vegetaãních prvkÛ.

Svatého Mikulá‰e, 1946.

respektovala historické principy zaloÏení objektu.

Ukázky: mapa Stabilního katastru 1839, kompoziãní schéma, princip obnovy skupin stromÛ (obr. 1–3).

66

Kompoziãní zámûr a principy pûstebních opatfiení byly v rozpracovanosti odsouhlaseny Národním památko-

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 1 / INFORMACE

Sylvie MARE·OVÁ, TomበHÁJEK

6

Obr. 6. Hole‰ov (okres KromûfiíÏ), zámecká zahrada, plán hole‰ovského zámku a zámecké zahrady, polovina 18. století. Obr. 7. Hole‰ov (okres KromûfiíÏ), zámecká zahrada, rozdûlení na kompoziãní úseky, oddûlení a skupiny. Obr. 8. Hole‰ov (okres KromûfiíÏ), zámecká zahrada, provozní schéma stávajícího stavu v leteckém snímku.

O S O B N Í Z P R ÁV Y

7

8

následující my‰lenkou: „Obraz, jemuÏ se dnes chce-

mentace. Nepfiítomnost jednoho ãlovûka znamenala

me vûnovat, patfií bezesporu mezi ona vûãnû Ïivá díla,

dosti svízelnou situaci a do té jsem se dostala v sou-

jejichÏ skuteãná nesmr telnost prostupuje míjejícími

vislosti s odjezdem kolegynû Ing. Inky Truxové do Ja-

generacemi obohacena ãasem a jeho pfiemûnami,

ponska. Od vedení ústavu jsem mûla pokyn hledat

a tak narÛstající nov˘mi v˘znamy i do daleké budouc-

nûkoho, komu by vyhovoval pracovní pomûr na dobu

nosti.“

urãitou, aby se kolegynû eventuálnû mohla vrátit na

Snahu Jaroslava PetrÛ v‰emi prostfiedky pozved-

„své“ místo. To samozfiejmû nebylo vÛbec jednodu-

nout odborné povûdomí v oblasti umûní a památkové

ché. Zpoãátku se problém vyfie‰il díky Ing. Petru Ku-

péãe dokumentuje téÏ úsilí o komentované vydání pra-

be‰ovi, kter˘ se v rámci civilní vojenské sluÏby potfie-

cí jin˘ch autorÛ. Patfií k nim napfiíklad Katechismus pa-

boval dostat do Prahy. Ov‰em po jeho návratu do

mátkové péãe od spoluzakladatele evropské památko-

Památkového ústavu v Olomouci jsem se v podobné

vé péãe, prezidenta Rakouského památkového úfiadu

situaci ocitla znovu.

ve Vídni, ãeského rodáka Maxe Dvofiáka (1874–1921).

Krátce nato ‰iroká odborná vefiejnost zaznamenala,

PhDr. PetrÛ jej pfieloÏil z nûmãiny a napsal k nûmu ediã-

Ïe v oddûlení zahrad a parkÛ PraÏského ústavu památ-

ní poznámku a doslov, stejnû jako k publikaci profeso-

kové péãe zaãal pÛsobit PhDr. PetrÛ. Pfiijetí mé nabídky

ra Václava Richtera Památka a péãe. V odborné redak-

si peãlivû rozm˘‰lel, ale kdyÏ jsem mu pfiislíbila pfieroz-

ci PhDr. PetrÛ vy‰la i publikace Demolovaná krása od

dûlení agendy v tom smyslu, Ïe jemu bude pfiíslu‰et

Hanse Sedlmayera. Tímto poãinem mûla b˘t mimo ji-

evidence a dokumentace, r ychle jsme se domluvili.

Mûla jsem moÏnost blíÏe poznat ãlovûka, kter˘ si

né zdÛraznûna generaãní kontinuita velk˘ch osobností

Pozdûji se k nám pfiipojil je‰tû Ing. Vlastimil Koupal.

váÏil obyãejn˘ch vûcí a pilnû pracoval ve prospûch

v poãátcích památkové péãe; Hans Sedlmayer byl to-

tûch v˘jimeãn˘ch. Jeho profesí a skuteãnou doménou

tiÏ jedním z posledních pfiím˘ch ÏákÛ Maxe Dvofiáka.

Vzpomínání na pana doktora PetrÛ

bylo umûní. Nosil je v hlavû i v srdci stejnû jako rodinu, pfiátele, milovanou OstruÏnou.

O tom, jak velk˘ v˘znam mûlo zprostfiedkování prací zahraniãních autorÛ také pro památky zahradního

Na panu doktorovi jsem obdivovala nejen jeho nesmírné vûdomosti, ale téÏ vlastnosti jako houÏevnatost, pracovitost a k tomu v‰emu tûÏko definovatelnou smûsici pokory a bojovnosti.

umûní, svûdãí napfiíklad kapitola Krajináfisk˘ park, kte-

Îili jsme v dûlné a zároveÀ velmi pfiátelské atmo-

PhDr. Jaroslav PetrÛ se narodil 27. dubna 1930

rou PhDr. PetrÛ pfieloÏil z knihy Hanse Sedlmayera Ver-

sféfie. NahlíÏeli jsme vzájemnû do ÏivotÛ na‰ich rodin.

v Duchcovû. Svátek mûl v tent˘Ï den jako narozeniny.

lust der Mitte (Ztráta stfiedu) pfii pfiíleÏitosti stého v˘-

K rodinû pana doktora patfiilo letní stûhování do Ost-

Absolvoval reálné La Quardiovo gymnázium v Praze 7.

roãí jeho narození (1896–1984). Jen z ní namátkou

ruÏné. Pro pfiesun do JeseníkÛ vÏdycky najal majitele

Dûjiny umûní vystudoval na Univerzitû Palackého

krátce citujme: „Zahradní umûní tvofií nejobsáhlej‰í

dodávky, kter˘ kromû osob dopravil do OstruÏné také

v Olomouci. Po promoci v roce 1956 zÛstal na Mora-

formu soudobého umûleckého díla, jakou si lze vÛbec

domácí zvífiata a kvûtiny. Stejn˘ obfiad se konal pfii pfie-

vû, kde po ãtyfiech letech zaãal pÛsobit v památkové

pfiedstavit: vrcholné souborné umûlecké dílo (Überge-

sunu zpût. Hroznû se tam vÏdycky tû‰il. A to nejen

péãi. Té se pak neúnavnû vûnoval cel˘ Ïivot. Na Zlín-

samtkunstwerk).“

kvÛli v˘hledÛm na vrcholky okolních hor, ale i z dÛvo-

sku stál u jejích zaãátkÛ, pracoval v Brnû a posléze od roku 1982 v Praze.

Z Ïivotní cesty pana doktora a mojí se na tfii a pÛl roku staly rovnobûÏky, kdyÏ jsme do poloviny roku

du, Ïe se manÏelce Michaele pfiece jen tro‰ku ulevilo v péãi o jejího otce.

MnoÏství odborn˘ch publikací, studií, ãlánkÛ a sta-

1998 sdíleli spoleãnou kanceláfi ve ãtvrtém patfie Pla-

Mé pozornosti pochopitelnû nemohla uniknout

tí, z nichÏ mnohé jsou vûnovány zahradám a parkÛm

t˘zu, sídle tehdej‰ího PraÏského ústavu památkové

zvlá‰tní náklonnost, kterou pan doktor choval k vnuã-

a jejichÏ poãet se blíÏí k tisícovce, samo o sobû mluví

péãe. Toto období pro mû velmi mnoho znamenalo, rá-

ce Anitce. Dostala jméno po mamince, manÏelce syna

o nesmírné erudici PhDr. J. PetrÛ.

da na nû vzpomínám a velmi dobfie si také pamatuji,

Jeníka, kter˘ se svou rodinou zÛstal v Olomouci.

Velikost jeho odkazu krásnû vystihuje úvaha na té-

jak to zaãalo:

Obdiv mého manÏela neznal mezí, kdyÏ pan doktor

ma skuteãné nesmrtelnosti umûleckého díla. Zaznûla

V miniaturním oddûlení se kolem zahrad a parkÛ

okamÏitû identifikoval malífie Hausku jakoÏto autora

v pfiedná‰ce Cesta k uchopení umûleckého díla v roce

dûlalo v‰echno, to znamená nejen spisová agenda,

obrazu zachycujícího siluetu Hradãan z ménû známé-

1993 v Ostravû na sympoziu Múzická kreativita jako

konzultace a památkové dozor y, ale i dokumentace

ho smûru od Letné. ZnalcÛm prestiÏní aukãní sínû

cesta k obnovû ekologie du‰e. PhDr. PetrÛ se v ní za-

vãetnû revize fondu a evidence, zatímco pro jiné dru-

Dorotheum, která obraz vystavovala, se to totiÏ nepo-

b˘val Tizianov˘m obrazem Apollon a Marsyas a uvedl ji

hy památek fungovalo samostatné oddûlení doku-

vedlo.

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 1 / I N F O R M A C E | O S O B N Í Z P R ÁV Y

67

Pfii zpûtném pohledu vypadá mnoÏství obrazÛ domá-

aktivity v nov˘ch podmínkách organizace oboru, v˘raz-

cích a evropsk˘ch malífiÛ, které pro‰ly Josefíkov˘m ate-

nû se zapojil i do pfiípravy nového zákona o památko-

liérem, aby v pfiíkladnû restaurovaném stavu s pln˘m

vé péãi.

respektem k pÛvodnímu tvÛrci znovu zdobily interiéry

V doc. Jifiím Josefíkovi ode‰el nejen v˘znamn˘ pfied-

kostelÛ, galerií nebo instalovan˘ch objektÛ, neuvûfiitel-

stavitel oboru restaurování a památkové péãe, ale

nû veliké. Stejnû tak je tomu v pfiípadû nástûnn˘ch ma-

pfiedev‰ím dobr ˘ ãlovûk a pfiítel, nesmlouvav˘ sám

leb, aÈ jiÏ gotick˘ch nebo barokních, vãetnû transferÛ,

k sobû a tolerantní k jin˘m. ProÏil dlouh˘ a plodn˘ Ïivot

na jejichÏ záchranû se podílel sám nebo jako ãlen ‰ir-

naplnûn˘ prací, která mu byla v‰ím a ve které nachá-

‰ího kolektivu. Restaurování nástûnn˘ch maleb tvofiilo

zel skuteãné uspokojení. âest jeho památce. Milan TOGNER

znaãnou ãást Josefíkovy pracovní náplnû a jejich dne‰ní stav jednoznaãnû vypovídá o dÛsledné akribii vûnované jejich záchranû. Restaurování se mu stalo nejen

PhDr. Jaroslav PetrÛ (Foto archiv rodiny)

povoláním, ale pfiedev‰ím posláním, kterému se vûnoval s pln˘m nasazením nejen v praktické ãinnosti umûl-

Jsem pfiesvûdãena, Ïe na stole pana doktora zÛ-

ce-restaurátora, ale i jako teoretik.

Osobnost a dílo Alexandra Skalického (Îivotní a umûlecká pouÈ jednoho fotografa)

staly mnohé nedokonãené práce, kdyÏ 24. záfií 2006,

Vûdomí potfieby a nutnosti restaurátorské doku-

po pÛl století ãinorodého pÛsobení ve prospûch pa-

mentace spolu se zájmem o dokumentaãní postupy

mátek a ãeského umûní vãetnû umûní zahradního, je-

vedly Josefíka k dÛsledné propagaci dokumentaãních

Je tomu jiÏ dlouho, co znám fotografa Alexandra

ho pozemské putování k lítosti nás v‰ech skonãilo.

materiálÛ a svou aktivitu na tomto poli prosazoval

Skalického, kter˘ zaãal pracovat v Národním památko-

i v mezinárodním mûfiítku. Mimochodem, peãlivû a pfií-

vém ústavu, územním odborném pracovi‰ti v Pardubi-

Do kanceláfie v Plat˘zu si pan doktor PetrÛ jednoho

kladnû zpracované restaurátorské dokumentace Jose-

cích (tehdy je‰tû v Památkovém ústavu v Pardubicích),

dne nastûhoval obrovsk˘ fíkus. Byl na nûj velmi py‰n˘.

fíkov˘ch akcí, které dnes vydají na úctyhodnou kniho-

kam nastoupil v pomûrnû zralém vûku na oddûlení evi-

KdyÏ jsem v polovinû roku 1998 z ústavu odcházela,

vnu, snesou nejpfiísnûj‰í mûfiítka a mohou stále slouÏit

dence a dokumentace, aby pomohl mapovat památko-

daroval mi jej.

jako pfiíklad a ideální vzor. V˘razná angaÏovanost v re-

v˘ fond v˘chodoãeského regionu. On sám se v˘znam-

Loni na jafie zaãal fíkus chfiadnout. Vynesli jsme ho

staurátorském oboru, akcentovaná úãastí na fiadû me-

nû podílel na úkolech spojen˘ch se zpracováváním

na zahradu, postavili do stínu, rosili a pfiihnojovali. Ale

zinárodních restaurátorsk˘ch sympozií a setkání, spo-

informací o kulturních památkách, zvlá‰tû pak pro ob-

nic nepomohlo. Musela jsem jej hluboce sefiíznout. Na

lu s odbornou publikaãní ãinností stavûla, zvlá‰tû

last Náchodska, kam podnikal „spanilé jízdy“, aby do-

klacíku se za nûjakou dobu objevily tfii nové lístky, ale

v 60. letech 20. století, Josefíka do role v˘znamného

kumentoval polozapomenuté svûdky minulosti. Tento

i ty posléze opadly.

protagonisty oboru. V roce 1964 se stal spoluzakla-

prostor, jejÏ dÛvûrnû znal, byl zároveÀ jeho nitern˘m

datelem dnes jiÏ legendární skupiny R 64, která ve

domovem.

BoÏena PACÁKOVÁ-HO·ËÁLKOVÁ

své dobû jednoznaãnû nastoupila cestu k modernímu

A. Skalick˘ se velmi zajímal o plastiky, zejména

Bibliografie díla PhDr. Jaroslava PetrÛ byla ve tfiech

pojetí restaurátorské ãinnosti a spolu s v˘ukou prof.

o venkovská kamenosochafiská díla kultovního, ale

ãástech uvefiejnûna v následujících periodikách:

Slánského na AVU a prof. Veselého na bratislavské

i funerálního charakteru. První setkání s ním na mne

Zpravodaj památkové péãe a ochrany pfiírody 8, 1989,

V·VU vytvofiila jeden ze základÛ dobré úrovnû restau-

hluboce zapÛsobilo, protoÏe ãlovûka s takov˘m vnitfi-

ã. 1, s. 59–80; Bulletin SdruÏení profesionálních pra-

rátorské praxe v nûkdej‰ím âeskoslovensku.

ním nábojem a zaujetím pro kulturní památky lze

covníkÛ památkové péãe, 1999, ã. 4, s. 3–10; Zahra-

V roce 1968 se Jifií Josefík habilitoval pro obor re-

v souãasném pfietechnizovaném a odlid‰tûném svûtû

staurování malífisk˘ch dûl na restaurátorské speciálce

jen tûÏko hledat. VÏdyÈ dne‰ní plnû konzumní spoleã-

praÏské AVU. KdyÏ se po roãním pfieru‰ení pfii pracov-

nost je prodchnuta postupn˘m potlaãováním romanti-

ním pobytu ve Schweinfurtu, kde restauroval sbírku ví-

ky, veskrze racionálním pragmatick˘m uvaÏováním

Za doc. akad. mal. Jifiím Josefíkem

ce neÏ tfií set obrazÛ, vrátil na Akademii pfievzít svou

a opovrhováním v‰edními a obecn˘mi vûcmi, jak je na-

docenturu, byl oznaãen za pravicového opor tunistu

z˘vali Jifií Wolker, básník poetismu, ãi literát Karel âa-

(âeská Tfiebová 29. 7. 1920 – Mirotice 13. 10. 2006)

a okamÏitû propu‰tûn. Následovala trudná léta nor-

pek. Pfii hlub‰ím poznání ‰irokého spektra zájmÛ Ale-

malizace se znaãnû omezen˘mi moÏnostmi pracov-

xandra Skalického se pfied námi objevil ãlovûk

Ti‰e a v ústraní svého domu v Miroticích ode‰el ve

ních pfiíleÏitostí a s existenãní nejistotou. V˘chodis-

renesanãního zaloÏení, jako by se vynofiil z kfiehkého

vûku osmdesáti ‰esti let malífi a restaurátor Jifií Jose-

kem se doc. Josefíkovi stalo pÛsobení na v˘chodním

oparu minul˘ch dob. Mûly na to nepochybnû vliv Ïivot-

fík. Pro okruh pfiátel a znám˘ch zcela pfiekvapivû a ne-

Slovensku pfii prÛzkumech stfiedovûk˘ch nástûnn˘ch

ní zku‰enosti, které získal pfiedev‰ím studiem a neú-

ãekanû – jeho neustál˘ zájem o dûní v oboru a pfiíslo-

maleb v regionech Gemeru a Spi‰e a posléze i pra-

navnou kaÏdodenní praxí.

veãná vitalita nepfiipou‰tûly úvahu o moÏnosti opu‰tûní

covní zakotvení v levoãském restaurátorském atelié-

Pan Alexandr Skalick˘ se narodil v Praze 7. záfií,

práce, kterou miloval a která se mu stala skuteãnû ce-

ru. Právû zde mohl Josefík zúroãit své bohaté znalosti

v období sklonku zlatistého léta, roku 1932, v dobû

loÏivotní náplní.

malífisk˘ch technik a technologie nástûnn˘ch maleb,

IX. sletu v‰esokolského, pofiádaného na oslavu st˘ch

a navíc zde vychoval, byÈ neoficiálnû, fiadu mlad˘ch

narozenin dr. Miroslava Tyr‰e, ve stovûÏatém tajem-

restaurátorÛ.

ném mûstû, jeÏ zajisté zanechalo v jeho umûnímilovné

da – park – krajina XV, 2005, ã. 3, s. VII–VIII.

V mládí se stal jedním z prvních posluchaãÛ obnovené Akademie v˘tvarn˘ch umûní v Praze, kam nastoupil bezprostfiednû po skonãení války v roce 1945, absolvo-

Rehabilitace v roce 1990 a pfiiznání titulu docenta

du‰i nejeden hlubok˘ záÏitek a podnítilo jeho sbûratel-

val u prof. Sychry (1950) a pokraãoval na novû zaloÏe-

ãásteãnû napravily kfiivdy minul˘ch let. Josefíkova pra-

skou vá‰eÀ, nejspí‰e inspirovanou téÏ magickou do-

né restaurátorské speciálce u prof. Slánského (1953).

covní aktivita ani pfies pfiece jen vy‰‰í vûk nijak neuti-

bou rudolfinskou. Snad právû proto v Ïivotû miloval

Hlubok˘ zájem o malífiské techniky a jejich dÛvûrná zna-

chala. Dokládají to rozsáhlé kolektivní restaurátorské

umûní a krásu. V letech 1952–1953 zaãal studovat

lost podmínily jeho poãáteãní vlastní tvorbu (mozaiky

akce z 90. let na nástûnn˘ch malbách v Chotû‰ovû,

AVU u profesora Vlastimila Rady, snového a zlidovûlé-

pro Památník neznámého vojína v Praze, vitráÏe pro

Slaviãínû, prÛzkum v Chabrech a samozfiejmû fiada ob-

ho malífie ãeského venkova, jenÏ ve své tvorbû navazo-

svûtovou v˘stavu v Bruselu, fiada portrétÛ jeho blízk˘ch

noven˘ch závûsn˘ch obrazÛ, vût‰inou z galerijních

val na lidov˘ styl rodiny MánesÛ a Mikolá‰e Al‰e, tedy

a pfiátel), která posléze pfierostla do intenzivního zájmu

a muzejních sbírek (Banská ·tiavnica, Olomouc, Kro-

vskutku národní umûlce. Z Prahy se A. Skalick˘ pfiestû-

o restaurování obrazÛ a nástûnn˘ch maleb.

mûfiíÏ a podobnû). SoubûÏnû pokraãovaly i Josefíkovy

hoval do v˘chodoãeského regionu, do kraje BoÏeny

68

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 1 / O S O B N Í Z P R ÁV Y

Nûmcové, Aloise Jiráska, Karla a Josefa âapkÛ, Fran-

a hledal novou umûleckou cestu v barevné harmonii,

Alexandr Skalick˘

ti‰ka Kupky, Josefa ·ímy a mnoha dal‰ích umûlcÛ

poté se dostal i k problematice architektury. ZároveÀ

V˘bûrová bibliografie 1958–2006

a spisovatelÛ.

se ãástí tvorby opût vrátil k surrealismu – v podobû

Krajina kolem Náchoda je líbeznû lyrická a pfiímo

cyklu fotografií Poho‰tûní pro Salvátora Dalího.

1958

pfiedurãena pro umûlcovu tvorbu. Také proto v jeho

Skrze svou velkou sbûratelskou vá‰eÀ moÏná Ale-

Nav‰tivte Broumov ve Hradeckém Kraji, vlastivûdn˘

vnitfiním Ïivotû dozrály umûlecké pfiedpoklady, které

xandr Skalick˘ pochopil smysl lidského bytí. Jeho sbû-

propagaãní leták v Broumovû, MNV v Broumovû, Brou-

zúroãil do podoby snov˘ch obrazÛ-fotografií i literár-

ratelské úsilí jej stále udrÏovalo v jisté svûÏesti

mov 1958.

ních a v˘tvarn˘ch pfiíspûvkÛ pro republiková i regionál-

a umoÏÀovalo jiÏ od 50. let 20. století tvofiit a publiko-

Madona z broumovského klá‰tera z roku 1420, její

ní periodika. V letech 1985–1987 se dostal na kon-

vat texty o umûleck˘ch památkách, alternativní kultu-

mistr a kofieny slohu, in: Hradeck˘ kraj, sborník, Kraj-

zer vatofi, obor fotografie do Hradce Králové k prof.

fie a v˘tvarném umûní. Tyto texty (více neÏ dvû stû) do-

sk˘ dÛm osvûty, Hradec Králové 1958, s. 149–156.

Jánu ·mokovi, kde se mu otevfiely dal‰í moÏnosti na

plnil pozoruhodn˘m mnoÏstvím vlastních fotografií.

Národopisné sbírky Okresního muzea v Broumovû, in:

cestû k umûlecké fotografické tvorbû.

Jeho studie, ãlánky a stati mÛÏeme nalézt v ãasopi-

âesk˘ lid 45, 1958, ã. 3, s. 235.

Soustavnûji se v‰ak zaãal zab˘vat ãernobílou foto-

sech Antique, Domov, Bydlení, Architekt, Umûní a fie-

UkfiiÏování z Otovic u Broumova, in: Zpravodaj Okres-

grafií od roku 1956, kdy nav‰tûvoval krásná místa

mesla, ale také ve Zprávách památkové péãe a jinde.

ního muzea v Broumovû, 1958, s. 20–27.

a pamûtihodnosti Náchodska i dal‰ích regionÛ, nalé-

Pro své jedineãné a osobité pojetí témat se umûlcovo

1959

zal vhodné námûty z oblasti jednoduch˘ch, ale jedi-

fotografické dílo objevilo v Galerii v˘tvarného umûní

Nález mincí v Broumovû, in: Zpravodaj Okresního mu-

neãn˘ch artefaktÛ – kamenosochafisk˘ch dûl, funerál-

v Havlíãkovû Brodû, ve sbírkách Severoãeského mu-

zea v Broumovû, 1959, s. 42–44.

ních a svûtsk˘ch architektur i dal‰ích umûleck˘ch

zea v Liberci nebo ve V˘tvarném centru Chagall v Os-

1962

památek. I kdyÏ byl vÏdy nerozluãnû spjat s domovem,

travû.

Nález mincí v Broumovû, in: Numismatick˘ sborník

rád podnikal krátké, av‰ak inspirující cesty do zahra-

ZároveÀ lze pfiipomenout, Ïe mnohé ãlánky o auto-

niãí, kde objevoval zajímavé objekty pro fotografování

rovû Ïivotû a tvorbû vy‰ly v odborn˘ch encyklopediích,

1966

a také spfiíznûné du‰e, zejména v Itálii.

jako napfiíklad ve Slovníku ãesk˘ch a slovensk˘ch v˘-

ZáÏitek z díla Jana Baucha, in: Katalog v˘stavy Jana

Od 60. let 20. století, v dobû obnovení zájmu o po-

tvarn˘ch umûlcÛ; v˘pravn˘ je katalog Alexandr Skalic-

Baucha v Muzeu B. Nûmcové v âeské Skalici. 3. dub-

etismus, lyriku a surrealistické v˘tvarné tradice v na‰í

k˘, fotografie 1977–1997, v nûmÏ se odkr˘vá pomûr-

na – 9. kvûtna 1966.

kultufie, se zaãal pfiátelit s v˘znamn˘mi osobnostmi v˘-

nû chronologicky pln˘ch dvacet let jeho tvorby.

1980

âSAV, Praha 1962, s. 324–325.

tvarného Ïivota; docházel k nim do ateliérÛ, kde je za-

KdyÏ listujeme kronikou Ïivota fotografa Alexandra

Zdenûk Sklenáfi – uãitel a mág ãeského moderního

chycoval pfii tvÛrãí práci. Vznikla tak galerie osobností,

Skalického, mÛÏeme vidût celé spektrum jednoho lid-

man˘rismu, in: Panorama. âasopis Klubu pfiátel v˘-

které k nám prostfiednictvím fotografa Skalického pro-

ského osudu, protkaného dokonal˘m naplnûním tvÛr-

tvarného umûní, Praha 1980, ã. 3–4, s. 50–52, ã. 5,

mlouvají i dnes a stále Ïijí v jeho tvorbû – originální

ãí, nekonãící umûlcovy práce vykonávané nejen pro

s. 31.

jsou zejména portréty malífie Josefa Istlera, Jifiího An-

vlastní vnitfiní uspokojení, ale pfiedev‰ím pro radost

1981

derleho, surrealisty Josefa VyleÈala, Michaela Rittstei-

a poznání skuteãn˘ch estetick˘ch hodnot ostatních li-

Stodola plná fantasie /Vladimír Preclík/, in: Domov,

na, ZdeÀka Sklenáfie, lyrického Vladimíra Suchánka

dí. Jeho dílo zanechává hlubokou stopu v umûlecké

1981, ã. 4, s. 25–28.

a zvlá‰tû nestora ãesk˘ch v˘tvarníkÛ – Jana Baucha.

tvorbû nejen regionální, ale i celorepublikové. Co jiné-

1982

Z regionálních v˘chodoãesk˘ch malífiÛ a grafikÛ zachy-

ho dodat k zajisté jedineãné osobnosti Alexandra Ska-

Znovu oÏiven˘ ml˘n, in: Domov, 1982, ã. 4, s. 25–27.

til na fotografiích napfiíklad Jifiího ·indlera, romanticky

lického, která se v urãit˘ okamÏik zjevila v náchod-

Nad tvorbou Josefa Lieslera, in: Panorama. âasopis

ladûného v˘tvarníka. Ze sochafiÛ pro dal‰í generace

ském regionu, neÏ parafrázi slov z nesmr telné

Klubu pfiátel v˘tvarného umûní, 1982, ã. 4, s. 7–9.

uchoval podoby Vladimíra Preclíka, Franti‰ka ·torka,

Babiãky BoÏeny Nûmcové, jeÏ knûÏnin˘mi ústy vûãnû

1983

Jindry Vikové nebo Olbrama Zoubka.

promlouvá k pfií‰tím generacím: „‰Èastn˘ to muÏ“.

Sochafiská tvorba malífie /Jan Bauch/, in: âeskoslo-

Oldfiich VA≈URA

Vût‰ina Skalického pozoruhodn˘ch poãinÛ vznikla

vensk˘ voják, 1983, ã. 11, s. 13. Sbírka lidov˘ch keramik a fajánsí v Muzeu B. Nûmcové

zejména v dobû 70. a 80. let, kdy umûlec hledal únik z reality a doufal, Ïe nalezne svÛj labyrint svûta a ráj

O Alexandru Skalickém:

v âeské Skalici, in: âesk˘ lid, 1983, ã. 3, s. 175.

srdce. V jeho tvorbû se objevila témata z oblasti exi-

1. BARAN, Ludvík: O svobodu vûdûní, in: Bydlení 19,

O jednom podkroví na malém mûstû /Anna Sládko-

stenciální filozofie, sociologie, krásy hledané v hudeb-

ã. 3, 1998, s. 66–67.

vá/, in: Domov, 1983, ã. 6, s. 8–10.

ní a v˘tvarné kultufie. Rád se vûnoval fotografiím lid-

2. Kdo je kdo: Alexandr Skalick˘ památkáfi a nezávisl˘

1984

sk˘ch rukou, „nástroji“, kter˘ ãlovûk dennû potfiebuje

fotograf, in: Noviny Náchodska, 23. února 2002, ví-

M. NYKLOVÁ: O ptácích, ktefií nelétají /P. a J. Radovi/

k Ïivotu a kter˘ tak ãasto ve sv˘ch dílech zachycovali

kendová pfiíloha, s. 16.

(foto A. Skalick˘), in: Domov 1984, ã. 4, s. 19–22.

Franti‰ek Bílek nebo Otokar Bfiezina.

3. SKALICK¯, Alexandr: Co mi dalo náchodské gymná-

1985

Ve Skalického díle lze nalézt zachycené a ztvárnûné

zium, in: Almanach: 100 let Jiráskova gymnázia v Ná-

Chalupa v Dobfianech, in: Domov, 1985, ã. 1,

základní zdroje v‰eho Ïivého: vodu – symbol zrození,

chodû 1997, s. 76–77, Jiráskovo gymnázium, Náchod

s. 11–13.

zemi symbolizující proces Ïivota, stárnutí a smr ti,

1997.

Dílo Vûr y Li‰kové, in: Umûní a fiemesla, 1985, ã. 1,

oheÀ jako sílu i protiklad zmaru, nebe coby nekoneãn˘

4. Slovník ãesk˘ch a slovensk˘ch v˘tvarn˘ch umûlcÛ

s. 27–29.

vesmír, ale také spasení a vûãné království BoÏí. Jeho

1950–2005, XIV., (sh–sr), heslo Skalick˘ Alexandr, fo-

Pravoslav a Jindfii‰ka Radovi, in: âeskoslovensk˘ ar-

ãernobílá fotografie do konce 80. let 20. století zrcad-

tograf, publicista, s. 133, 134, V˘tvarné centrum Cha-

chitekt 31, 1985, ã. 14, s. 8.

lila Ïivotní realitu, stále se opakující Teatrum mundi –

gall, Ostrava 2005.

Deset úspû‰n˘ch let Vladimíra Suchánka. /Bibliofilie

nûkdy nahlíÏenou i pfies rÛÏové br˘le mámení, jak je

5. SOMMER, Jan: Fenomén barokních kostelÛ na

V. S. 1974–1984/, in: Zprávy spolku sbûratelÛ a pfiá-

ve svém díle popsal Jan Amos Komensk˘.

Broumovsku (recenze), http://sweb.cz/monudet/md-

tel exlibris, 1985, ã. 1, s. 10–12.

rec/mdrec0408.htm.

1986

6. www.alexandrskalicky.cz.

Zámeck˘ park v Ratibofiicích, in: Domov, 1986, ã. 3,

Nov˘m impulsem ve Skalického básnicko-poetistické fotografii byl rok 1989, kdy v souvislosti se spoleãensko-ekonomick˘mi zmûnami dospûl k barevné fo-

s. 27–28.

tografii a vytvofiil soubor s názvem Îivé terãe. Od

Zahrádka pro radost, in: Domov, 1986, ã. 4,

tohoto okamÏiku se odpoutal od ãernobílé fotografie

s. 32–34.

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 1 / O S O B N Í Z P R ÁV Y |

69

M. NYKLOVÁ: Na okraj jednoho domu (foto A. Skalic-

1994

ního okresního archivu Náchod, 1998, ã. 4, s. 239–

k˘), in: Domov, 1986, ã. 4, s. 39–42.

Zámek v Ratibofiicích, in: Domov 34, 1994, ã. 2,

241.

1987

s. 56–57.

Náhrobní kámen ze zámku v Dolních Teplicích nad Me-

Tvorba sochafie Franti‰ka ·torka, in: âeskoslovensk˘

KfiíÏová cesta ve Stárkovû, in: Nበãas 34, 1994,

tují, in: Stopami dûjin Náchodska. Sborník Státního

architekt 33, 1987, ã. 3, s. 8.

ã. 13, s. 4.

okresního archivu Náchod, 1998, ã. 4, s. 242–244.

Zahrádka pro radost, in: Domov, 1986, ã. 4, s. 32–34.

Klasicistní statek z Broumovska, in: Domov 34, 1994,

Historické veduty Police nad Metují, in: Broumovsko

M. NYKLOVÁ: Ml˘n v Pekle (foto A. Skalick˘), in: Do-

ã. 2, s. 44–46.

12, 1998, ã. 3–4, s. 4–5.

mov, 1987, ã. 5, s. 35–36.

Podnût pro imaginaci – oheÀ a kov /Kováfi Jifií Pfeifer,

Jindfiich /Heinrich/ Kulka: Rodinn˘ dÛm ãp. 22 v Hro-

1988

in: Domov 34, 1994, ã. 9, s. 44–45.

novû, in: Muzejní a vlastivûdná práce – âasopis Spo-

Ironie architekta Gustava Peichla, in: Architektura

Josef Istler – obrazy a realizace v architektufie, in:

leãnosti pfiátel staroÏitností 106, 1998, ã. 4,

âSR XLVII, 1988, ã. 6, s. 16.

Zpravodaj 5, Spoleãnost ochráncÛ památek ve v˘-

s. 209–219.

1989

chodních âechách, 1994, ã. 3.

1999

Jak jsem fotografoval národního umûlce Jana Baucha,

Novoroãenka Pravoslava Rady, in: Zpravodaj 5, Spo-

PraÏsk˘ atelier v ulici âeskoslovenské armády. /Malífi

in: Panorama. âasopis Klubu pfiátel v˘tvarného umû-

leãnost ochráncÛ památek ve v˘chodních âechách,

Jan Bauch/, in: Panorama. âlensk˘ vûstník Klubu pfiá-

ní, 1989, ã. 2, s. 10–11.

1994, ã. 4, s. 16–18.

tel v˘tvarného umûní v Praze, 1999, s. 12–13.

Ikonografie broumovského klá‰tera, in: Náchodsko od

1995

¤e‰ení pro miniaturní zahradu, in: DÛm a zahrada 4,

minulosti k dne‰ku, sborník, Okresní muzeum v Ná-

Zahrádka po ãesku, in: Domov 35, 1995, ã. 3,

1999, ã. 6, s. 78–81.

chodû, 1989, ã. 3, s. 154–163.

s. 44–46.

Plakátová tvorba Josefa VyleÈala, in: Umûní a fiemesla

Modernizace venkovské chalupy, in: Domov, 1989,

Mûstské divadlo a hotel Beránek, in: Nበãas 35,

41, 1999, ã. 6, s. 46–47.

ã. 6, s. 43, 45.

21. bfiezna 1995, ã. 12, s. 4–5.

Genealogie a povaha andûlÛ a andílkÛ ãeského baro-

1990

OhroÏené stavby: Jiráskova chata na Dobro‰ovû, in:

ka, in: Dûdictví Koruny ãeské. âasopis Nezávislé pa-

Rekonstrukce historického domeãku, in: Domov 30,

Architekt XLI, 1995, ã. 6, s. 2.

mátkové unie v Praze 8, 1999, ã. 4, s. 5–6.

1990, ã. 1, s. 25–27.

1996

2000

Patfií k ãeské krajinû /Stav památek lidové architektu-

Umûní b˘t sám sebou /vzpomínka na mistra Bau-

Fotografické medailony z náhrobkÛ, in: Dûdictví Koru-

ry/, in: PochodeÀ 79, 20. dubna 1990, s. 4.

cha/, in: Antique 3, ã. 1, 1996, s. 50–51.

ny ãeské. âasopis Nezávislé památkové unie v Praze

1991

Zahrádka jako dlaÀ, in: Domov 36, 1996, ã. 5,

9, 2000, ã. 1, s. 4.

Restaurovaná stodola v Praze, in: Domov 31, 1991,

s. 44–45.

KaÏdé období se nûjak zapsalo do zástavby Broumo-

ã. 4, s. 33–36.

KfiíÏová cesta v Dolním Ard‰pachu, in: Nበãas 36,

va, in: Noviny Náchodska, 9. záfií 2000, s. 14.

Pfiívûtivé údolí, in: Domov 31, 1991, ã. 5, s. 31–33.

20. srpna 1996, ã. 34, s. 5.

Specifika vesnick˘ch sídel v na‰em regionu, in: Rod-

Kouzlo znovu objeven˘ch lidov˘ch betlémÛ, in: Domov

Zahrada Peggy Guggenheim, in: Domov 36, 1996,

n˘m krajem. Vlastivûdn˘ sborník Kraje Aloise Jiráska,

31, 1991, ã. 6, 1991, s. 6–7.

ã. 10, s. 48–49.

BoÏeny Nûmcové a bratfií âapkÛ, 2000, ã. 21,

Kdo podpofií záchranu Dientzenhoferov˘ch kostelÛ na

OhroÏené stavby: Barokní památky na Broumovsku,

s. 12–13.

Broumovsku, in: Broumovsko 5, 1991, ã. 4, s. 8.

in: Architekt, 1996, ã. 25–26, s. 52–53.

Richard Klenka – architekt ‰koly ve Velkém Pofiíãí, in:

PhDr. Stanislav Brandejs – historik na‰eho kraje, in:

KfiíÏová cesta ve Stárkovû /okr. Náchod/, in: Muzejní

Stopami dûjin Náchodska. Sborník Státního okresní-

Broumovsko 5, 1991, ã. 4, s. 3.

a vlastivûdná práce – âasopis Spoleãnosti pfiátel sta-

ho archivu Náchod 6, 2000, s. 301–315.

1992

roÏitností 104, 1996, ã. 3, s. 145–151.

2001

PhDr. Stanislav Brandejs, historik na‰eho kraje (vari-

1997

Zahrady a vily man˘rismu, in: Panorama. âlensk˘ vûst-

anta z ãasopisu Broumovsko, roz‰ífieno o bibliografii

Drobné fotografické podobizny. Fotografické medailo-

ník Klubu pfiátel v˘tvarného umûní v Praze, 2001,

prací Dr. Brandejse), in: Zpravodaj 3, Spoleãnost

ny z náhrobkÛ, in: Antique 4, 1997, ã. 5, s. 30–31.

s. 16–17.

ochráncÛ památek ve v˘chodních âechách, 1992.

Umûní laskavého srdce – napsáno k osmdesát˘m na-

OhroÏen˘ historick˘ objekt barokní fary naleznete také

Na samotû v Orlick˘ch horách, in: Domov 32, 1992,

rozeninám náchodské malífiky Anny Sládkové, in: No-

v ·onovû u Broumova, in: Noviny Náchodska, 20. led-

ã. 9, s. 11–13.

viny Náchodska, 16. ãervence 1997, s. 13.

na 2001, s. 14.

âtyfii dopisy od malífie Franti‰ka Kavána, in: Krkono‰e

Architektonické prolínání 1929–1996. Fotografie,

Jak fotografovat architekturu a umûlecké pfiedmûty,

25, 1992 ã. 10, s. 22.

A. Skalick˘ st., in: Domov 37, 1997, ã. 5, s. 54–55.

in: Dûdictví koruny ãeské. âasopis Nezávislé památ-

Rozsah po‰kození barokních památek na Broumov-

Zahrádka v Orlick˘ch horách, in: Bydlení 18, 1997,

kové unie v Praze IX, 2001, ã. 1–2, s. 21–23.

sku, in: Zpravodaj 3, Spoleãnost ochráncÛ památek

ã. 8, s. 75–79.

Stavby Otakara Novotného pro rodinu BartoÀÛ na Ná-

ve v˘chodních âechách, 1992.

Lidová architektura na Broumovsku v minulosti

chodsku, in: Rodn˘m krajem. Vlastivûdn˘ sborník Kra-

1993

a dnes, cenn˘ pfiínos ojedinûlosti a charakteru obcí

je Aloise Jiráska, BoÏeny Nûmcové a bratfií âapkÛ,

Dne‰ní stav lidové architektur y na Broumovsku, in:

a krajiny, in: Noviny Náchodska, 23. záfií 1997, s. 13.

2001, ã. 23, s. 22–25.

Nበãas 33, 4. kvûtna 1993, ã. 18, s. 5–6.

1998

BrokofÛv úãet na sloup P. Marie v Broumovû, in: Brou-

Historické veduty z Broumovska, in: Muzejní a vlasti-

Vila v Hronovû navrÏená Jindfiichem /Heinrichem/ Kul-

movsko XV, 2001, ã. 1–2, s. 7–8.

vûdná práce – âasopis spoleãnosti pfiátel staroÏitnos-

kou je cennou realizací meziváleãné avantgardy, in:

2002

tí 101, 1993, ã. 1, s. 38–41.

Noviny Náchodska, 10. ledna 1998, s. 13.

OhroÏená stavba? Mûstská knihovna v Náchodû, Ota-

Zahrádka sbûratelÛ rostlin, in: Domov 33, 1993, ã. 9,

Oázu nevyhlíÏejte jen na pou‰ti. Penzion pro dÛchodce

kar Novotn˘, in: Architekt, 2002, ã. 4, s. 34–37.

s. 42–44.

v Novém Mûstû nad Metují, in: Bydlení 19, 1998,

Náchod, in: Lipus Radovan, Vávra David: ·umná mûs-

Babylon v Náchodû, in: Domov 33, 1993, ã. 9,

ã. 3, s. 64–65.

ta, Petrov, Brno 2002, s. 242–247.

s. 54–55.

Drobné sakrální stavby a skulptury v krajinû, in: Rodn˘m

Architektura Adolfa Erbena, in: Rodn˘m krajem. Vlasti-

Gotická plastika z Police nad Metují, in: âeské památ-

krajem. Vlastivûdn˘ sborník Kraje Aloise Jiráska, BoÏeny

vûdn˘ sborník Kraje Aloise Jiráska, BoÏeny Nûmcové

ky 4, 1993, ã. 1, s. 8–9.

Nûmcové a bratfií âapkÛ, 1998, ã. 17, s. 39–40.

a bratfií âapkÛ, 2002, ã. 24, s. 19–21.

Smírãí kfiíÏ u Stárkova, Drobné nálezy na Stárkovsku

Práce lidov˘ch kameníkÛ a sochafiÛ na Broumovsku

a Teplicku, in: Stopami dûjin Náchodska. Sborník Stát-

v minulosti, in: Dûdictví koruny ãeské. âasopis Nezá-

70

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 1 / O S O B N Í Z P R ÁV Y

vislé památkové unie v Praze XI, 2002, ã. 4, s. 14–15.

2006

Stavby ing. Antonína Hartmana v Náchodû, in: Rodn˘m

Setkání s Giorgiem Morandim, in: Panorama. âlensk˘

krajem. Vlastivûdn˘ sborník Kraje Aloise Jiráska, BoÏe-

vûstník Klubu pfiátel v˘tvarného umûní v Praze, 2006,

ny Nûmcové a bratfií âapkÛ, 2002, ã. 25, s. 52–54.

s. 11–12.

2003

Postupim – zámek Sanssouci, zahrady a parky, in: Pa-

Barokní fara v ·onovû u Broumova, in: Stopami dûjin

norama. âlensk˘ vûstník Klubu pfiátel v˘tvarného umû-

Náchodska. Sborník Státního okresního archivu Ná-

ní v Praze, 2006, s. 14–15.

chod 9, 2003, s. 61–76.

SEMINÁ¤E KONFERENCE AKCE

Celostátní semináfi AranÏování kvûtin v historickém interiéru

Vojensk˘ hfibitov v Josefovû, in: Stopami dûjin Náchod-

Zahraniãní publikace:

ska. Sborník Státního okresního archivu Náchod 9,

Czech Babylon, in: The Architectural Review CXCIII,

2003, s. 167–178.

1993, ã. 1161, s. 76–77.

In memoriam Josefa Istlera (1919–2000), in: Panora-

Temporary Bank Nove Mesto nad Metuji, in: World Ar-

celostátní semináfi na téma AranÏování kvûtin v histo-

ma. âlensk˘ vûstník Klubu pfiátel v˘tvarného umûní

chitecture, 1994, ã. 31, s. 100–101.

rickém interiéru, tentokrát na státním zámku v Jaro-

v Praze, 2003, s. 4–5.

Der Kreuzweg von Starkstadt, in: Braunauer Rundbrief,

mûfiicích nad Rokytnou. Akci uspofiádal Národní pa-

Stavby architekta Du‰ana S. Jurkoviãe na Náchodsku,

Kloster Rohr, 1996, März, April, 2, 1996, s. 203–205.

mátkov˘ ústav, územní odborné pracovi‰tû v Brnû ve

in: Rodn˘m krajem. Vlastivûdn˘ sborník Kraje Aloise

The culture in Praha between 19th and 20th century,

spolupráci se státním zámkem Jaromûfiice nad Rokyt-

Jiráska, BoÏeny Nûmcové a bratfií âapkÛ, 2003, ã. 26,

in: Territorio, Politecnico di Milano, 2003, ã. 26,

nou a Kvûtinovou galerií Brno.

s. 53–56.

s. 87–88.

Lidová architektura na Broumovsku, s. 12–13; So-

JUDr. Franti‰ek Ulrich Mayor and Initiator of the New

chafiské památky v krajinû Broumovska, s. 47–49, in:

Hradec Králové, in: Territorio, Politecnico di Milano,

Petr BERGMAN, Mar tin BURIAN, Jana JE¤ÁBKOVÁ:

2006, ã. 36, s. 98–105.

Ve dnech 30. 8. 2006 – 1. 9. 2006 se uskuteãnil

Broumovsko, interpretace kulturního a historického dûdictví na Broumovsku, Broumov 2003.

Monografie:

Slatina nad Úpou: rok 1875 a pÛvab na‰ich chalup,

NOVOTN¯, Otakar: Caca BartoÀ a Náchod, Momenti di

in: Dûdictví koruny ãeské. âasopis Nezávislé památ-

Architettura Moderna 21. Alinea Editrice, Firenze

kové unie v Praze XII, 2003, ã. 2, s. 12–13.

1999, 19 s., 30 ãb. vyobrazení.

Pohledové karty, in: Dûdictví koruny ãeské. âasopis

DENTI, Giovanni, SKALICK¯, Alexandr: Paesaggi del

Nezávislé památkové unie v Praze XII, 2003, ã. 3,

Barocco Boemo. /Architetture di Christoph e Kilian Ig-

s. 10–11.

naz Dientzenhofer nella regione di Broumov/. Alinea

Barokní fara v ·onovû u Broumova, in: Zprávy památ-

Editrice, Firenze 2001, 59 s., 94 vyobrazení a map.

kové péãe 63, 2003, ã. 5, s. 337–339.

Náchod, soupis a popis památek, Státní oblastní ar-

Goãárova vila v âer veném Kostelci, in: Rodn˘m kra-

chiv Zámrsk – Státní okresní archiv Náchod, Náchod

jem. Vlastivûdn˘ sborník Kraje Aloise Jiráska, BoÏeny

2003, 112 s., 44 ãb. vyobrazení.

Nûmcové a bratfií âapkÛ, 2003, ã. 27, s. 44–47.

Josef Goãár, Magazzini Wenke a Jaromûfi, Momenti di

JiÏ posedmnácté se se‰li na tfiídenním semináfii pra-

2004

Architettura Moderna 32. Alinea Editrice, Firenze

covníci památkov˘ch ústavÛ a muzeí, ktefií se zab˘vají

Kostel sv. Jakuba v âernãicích, in: Rodn˘m krajem.

2004, 20 s., 11 vyobrazení, 19 ãb. fotografií.

aranÏováním kvûtin ve sv˘ch objektech. Základ tûmto

Vlastivûdn˘ sborník Kraje Aloise Jiráska, BoÏeny Nûm-

DENTI, Giovanni, SKALICK¯, Alexandr: Krajinou ãeské-

‰kolením dali PhDr. Miroslava Nováková-Skalická

cové a bratfií âapkÛ, 2004, ã. 28, s. 57–59.

ho baroka. /Církevní stavby Kry‰tofa a Kiliána Ignáce

a Ing. Pavel Vlá‰ek, odborní pracovníci tehdej‰ího Kraj-

Novodobá architektura Náchoda, in: Muzejní a vlasti-

DientzenhoferÛ na Broumovsku/, nakladatelství JAL-

ského stfiediska státní památkové péãe a ochrany pfií-

vûdná práce – âasopis Spoleãnosti pfiátel staroÏitnos-

NA, Praha 2004, 66 s., 61 ãb. fotografií, 1 fotografie

rody v Brnû v 80. letech 20. století.

tí 112, 2004, ã. 1, s. 1–22.

barevná.

Interiéry moderní architektury z let 1900–1938 v na-

Jaromûfiice nad Rokytnou (okres Tfiebíã), zámek, semináfi AranÏování kvûtin v historickém interiéru. (Foto D. Fetterová)

Program setkání byl sestaven z odborn˘ch pfiedná‰ek o kvûtinách – Marta SEDLÁKOVÁ: Cesta tulipánÛ;

‰em regionu, in: Rodn˘m krajem. Vlastivûdn˘ sborník

Nepublikované práce:

Jifií MARTÍNEK: PouÏití letniãek; EvÏen KOPECK¯:

Kraje Aloise Jiráska, BoÏeny Nûmcové a bratfií âapkÛ,

Dvacet osm regionálních map Broumovska podle ma-

AranÏování z praktického pohledu zámeckého zahrad-

2004, s. 52–54.

teriálÛ ONV v Broumovû, originály a otisky, ãer ven

níka; Dagmar FETTEROVÁ: Jaromûfiick˘ park; Slávek

2005

1959, pfiíroda, dûjiny, socializace venkova, osobní ar-

RABU·IC: Dûjiny aranÏování kvûtin s praktick˘mi ukáz-

Zahrada a Villa Aldobrandini ve Frascati, in: Panora-

chiv autora.

kami vázání – tentokrát svatebních kytic (Slávek Ra-

ma. âlensk˘ vûstník Klubu pfiátel v˘tvarného umûní

Sbírka keramiky v Muzeu B. Nûmcové v âeské Skalici,

bu‰ic a Marie Bittnerová).

v Praze, 2005, s. 3–4.

Rudolfinsk˘ man˘rismus, 30 s. strojopisu, 1982.

Palazzo Te v Mantovû, in: Panorama. âlensk˘ vûstník

Popis památek mûsta Náchoda, fiíjen 1994, 216 s.

ní kvûtin v jednotliv˘ch místnostech prvního poschodí

Klubu pfiátel v˘tvarného umûní v Praze, 2005, s. 8–9.

strojopisu a 458 fotografií, MûÚ v Náchodû, majetko-

zámku, ale vyzdobeno bylo i schodi‰tû a sala terrena

¤adové rodinné domky Adolfa Loose na Babí, in: Rod-

v˘ odbor, archiv Národního památkového ústavu, ÚOP

s fiímsk˘mi láznûmi.

n˘m krajem. Vlastivûdn˘ sborník Kraje Aloise Jiráska,

v Pardubicích.

BoÏeny Nûmcové a bratfií âapkÛ, 2005, ã. 30,

Náchod, památky a v˘voj mûsta, 2001, 108 s. strojo-

Moravû je seznámení úãastníkÛ s pouÏíváním vhod-

s. 45–47.

pisu, 105 vyobrazení, SOkA Náchod, fond rukopisÛ,

n˘ch fiezan˘ch kvûtin, vûtví dfievin a plodÛ v historic-

Malífi Antonín Hudeãek na Policku, in: Rodn˘m krajem.

bez obrazového materiálu.

k˘ch objektech. Úãast ãtyfiiceti osmi pracovníkÛ z tfii-

Vlastivûdn˘ sborník Kraje Aloise Jiráska, BoÏeny Nûm-

Evidenãní karty, pasporty, fotodokumentace, kresby,

ceti ãtyfi hradÛ a zámkÛ âR a dvou pracovnic ze zámku

cové a bratfií âapkÛ, 2005, ã. 31, s. 37–39.

archiv Národního památkového ústavu, ÚOP v Pardu-

Betliar na Slovensku dokazuje, Ïe o semináfi je stále

Josef ·ustr, architekt a stavitel, in: Rodn˘m krajem.

bicích.

rostoucí zájem a je vedoucími historick˘ch objektÛ

Vlastivûdn˘ sborník Kraje Aloise Jiráska, BoÏeny Nûmcové a bratfií âapkÛ, 2005, ã. 31, s. 50–52.

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 1 / O S O B N Í Z P R ÁV Y | S E M I N Á ¤ E , K O N F E R E N C E , A K C E

Vyvrcholením semináfie bylo samostatné aranÏová-

StûÏejním pfiínosem této jiÏ tradiãní akce na jiÏní

podporován. Dagmar FETTEROVÁ

71

V˘ s t a v y n a z á m k u v Ly s i c í c h

Erzherzog Friedrich, se kterou podnikl cestu kolem svûta. V prÛbûhu cesty nav‰tívil dvakrát Japonsko

V letních mûsících roku 2006 byly na zámku v Lysi-

a âínu, kde uskuteãnil také ãetné v˘pravy do vnitroze-

cích instalovány dvû zajímavé v˘stavy a byla otevfiena

mí. V prosinci 1874 dokonce nav‰tívil i japonského cí-

nová expozice Historick˘ koãár Berlina.

safie. Dále zavítal na indonéské ostrovy a poté se pfies Tich˘ oceán dostal aÏ do JiÏní a Severní Ameriky.

Terakota v zahradách Autofii: EvÏen Kopeck˘, ªudmila Dufková, OranÏerie Státního zámku v Lysicích, 15. 6. 2006 – 15. 9. 2006.

1

2

rovech, Gibraltaru a v AlÏíru a koneãnû 21. kvûtna 1876 zakotvila korveta v Pule.

Jako kaÏd˘ rok se i letos v zámecké oranÏerii stát-

Ze své dvouleté cesty si v roce 1876 pfiivezl bohat˘

ního zámku v Lysicích pofiádala tematicky zamûfiená

etnografick˘ materiál, dobovou dokumentaci i fiadu

v˘stava. V roce 2000, kdy se zde po rekonstrukci

umûleck˘ch artefaktÛ, které pfiedstavovaly ukázky de-

uskuteãnila pr vní v˘stava nazvaná Krása star ˘ch

korativního umûní z porcelánu, keramiky, lakov˘ch pra-

oranÏerií, následovaly dal‰í, napfiíklad Poklady zahrad-

cí, dále velkou sbírku zbraní a numismatickou kolekci

ních zákoutí ãi expozice vûnovaná rÛzn˘m druhÛm

pfiedev‰ím z Japonska, âíny a Siamu. Hrabû Dubsk˘

kvûtináãÛ a starému zahradnímu náfiadí nebo v˘stava

dovezl ‰edesát beden, které obsahovaly kolem 1300

pojmenovaná Voda krásná, voda Ïivá. Tématem leto‰-

pfiedmûtÛ, z nichÏ se znaãná ãást dochovala právû na

ní v˘stavy byla terakota.

lysickém zámku. V zámecké knihovnû se dochoval

Vzhledem k omezen˘m v˘stavním moÏnostem se

dvousvazkov˘ vázan˘ deník se záÏitky a popisy krajin

autofii snaÏili obeznámit náv‰tûvníky se struãnou his-

a obyvatel zemí, jeÏ nav‰tívil, které dokládají jeho eru-

torií fenoménu zvaného terakota v textu na prezentaã-

dici etnografa, antropologa, pfiírodovûdce i geologa.

ním panelu.

2. pracovní setkání Historické o r a n Ï e r i e a z a h r a d n í s t a v b y, v˘zkum – konzervace – vyuÏití

Pfii návratu pfies Atlantik se zastavil na Azorsk˘ch ost-

Mezi nejv˘znamnûj‰í dochované pfiedmûty patfií sou-

Terakota jako materiál slouÏila ke zhotovování so-

bor devíti fotografick˘ch alb, která obsahují volné listy

chafisk˘ch dûl, k v˘robû nepolévané figurální keramiky,

s dobov˘mi fotografiemi z celé oblasti Dálného v˘chodu.

reliéfnû zdoben˘ch dlaÏdic a reliéfÛ, ozdobn˘ch prvkÛ

Tematicky se jedná o krajinné scenerie i zábûry nejv˘-

architektur y a koneãnû i jin˘ch ozdobn˘ch a uÏitko-

znamnûj‰ích buddhistick˘ch chrámÛ a ‰intoistick˘ch sva-

Pracovní setkání 2.–4. 10. 2006 se na rozdíl od

v˘ch pfiedmûtÛ bûÏné produkce, jako byly kvûtinové

tyní nebo komponované fotografie tradiãních japonsk˘ch

pfiedchozího uskuteãnilo mimo jihomoravsk˘ region.

vázy ãi kvûtináãe. Souãasná expozice byla zamûfiena

ãinností, jako bylo servírování ãaje, hra na hudební ná-

Pofiadatelem byl NPÚ – ÚOP v Brnû v kooperaci

zejména na objekty, které tvofiily souãást zahrad a ar-

stroje, meditace, cviãení v bojov˘ch umûních a podobnû.

s územními pracovi‰ti v Ostravû a Olomouci, a dále se

chitektury. V˘bûr exponátÛ byl limitován charakterem

Fotografie pocházejí z dílen nejv˘znamnûj‰ích fotografÛ

správou zámkÛ v Kunínû, Raduni a Hradci nad Moravi-

a v˘stavními moÏnostmi zdej‰ího prostoru. V pr vní

daného období (Kusakabe Lingej, Tamamura Káhej, Oga-

cí. Dne 2. 10. byla na zámku v Kunínû ve spolupráci

ãásti v˘stavy byly pfiedstaveny pfiedmûty, které souvi-

wa Kazuma a dal‰í). Kromû toho byla na v˘stavû k vidûní

se správou zámku v Lysicích zahájena v˘stava Od Se-

sely pfiímo s architekturou – napfiíklad terakotové reli-

i díla chomutovského rodáka barona Raimunda Stillfrie-

renyiÛ k HarrachÛm za úãasti fieditele NPÚ – ÚOP

éfy, které byly souãástí ‰títové zdi zdej‰ího skleníku,

da von Ranthenitz, kter˘ v letech 1871–1885 ve svém

v Ostravû Ing. Igora Krãmáfie. Dne 3. 10. byly pfiedne-

dále rÛzné dekorativní architektonické prvky nebo zce-

ateliéru v Jokohamû vychoval celou generaci japonsk˘ch

seny následující tematické pfiíspûvky. Vûra SKÁLOVÁ:

la bûÏná produkce terakotov˘ch kvûtináãÛ ãi zahrad-

fotografÛ. Velká ãást vystaven˘ch pfiedmûtÛ, napfiíklad fo-

Zajímavé skleníky ve v˘chodních âechách; Jozef

ních obrubníkÛ. Ve druhé ãásti byly instalovány rÛzné

tografie provedené technikou albuminového papíru, byla

LA··ÁK: Postfiehy k nûkter˘m olomouck˘m oranÏéri-

druhy zahradních nádob a váz, na nichÏ mohli ná-

vefiejnosti pfiedstavena poprvé.

ím; Lenka K¤ESADLOVÁ: Zahradní architektura v Kro-

v‰tûvníci sledovat rÛznorodost a bohatost pouÏitého

mûfiíÏsk˘ch zahradách; Veronika VÁGENKNECHTOVÁ:

vegetabilního dekoru. Dále terakotové plastiky, které

Drobné zahradní stavby ve vybran˘ch parcích SR; Dag-

b˘valy umístûné v nikách na budovách, plastiky Ïen-

Dal‰ím v˘znamn˘m v˘stavním poãinem letní sezony

mar FETTEROVÁ: OranÏerie v Nûmecku; Petr VÍTÒ:

sk˘ch postav zvané kar yatidy, jeÏ plnily podpÛrné

roku 2006 na státním zámku v Lysicích je prezentace

OranÏerie v Telãi. Po pfiedná‰kách mûli úãastníci jed-

funkce a ãasto na sv˘ch hlavách nesly jiÏ zmiÀované

lehkého uzavfieného koãáru na vysok˘ch kolech, zva-

nání mimofiádnou pfiíleÏitost nahlédnout do historic-

zahradní vázy. Podle dobov˘ch fotografií byly tyto kary-

ného Berlina. Koãár, pocházející z lysického mobiliáfie,

k˘ch knih o zahradní architektufie ze sbírek NPÚ – ÚP

atidy souãástí zdej‰í kapucínské zahrady je‰tû kon-

byl dlouhá léta uloÏen v nevyhovujících podmínkách,

v Praze. Poté probûhla prohlídka zámku a repliky zá-

cem 19. století. Vystavené pfiedmûty pocházely ze zá-

a proto bylo nutné jej podrobit komplexnímu restaurá-

mecké kuÏelny v Kunínû. Následoval exkurzní program

meck˘ch i soukrom˘ch sbírek.

torskému zásahu, na kterém se podíleli specialisté na restaurování dfieva, kovu, textilu, malby, zlacení

s prohlídkou oranÏerií v areálech Radkov-Dubová, Dolní Îivotice, Velké Heraltice a RaduÀ. V Hradci nad Mo-

Nová expozice Historick˘ koãár Berlina

Lodní deník Ervína Dubského

a konzervaci kÛÏe. Vzhledem k ãasové i finanãní ná-

ravicí se uskuteãnila noãní prohlídka zámku. Dne

Autofii v˘stavy: Filip Suchomel, Marcela Suchomelo-

roãnosti jednotliv˘ch pracovních postupÛ probíhaly

4. 10. program pokraãoval exkurzí do arboreta Nov˘

vá, v˘stavní prostory státního zámku v Lysicích, 30. 6.

restaurátorské práce v nûkolika etapách od roku

DvÛr u Opavy s náv‰tûvou nového skleníkového kom-

2006 – 1. 10. 2006.

2003. Na obnovu koãáru byly uvolnûny finanãní pro-

plexu a skonãil prohlídkou rekonstruované stfie‰ní zahrady v Lipníku nad Beãvou. Dagmar FETTEROVÁ

Obr. 1. Kunín (okres Opava), zámek, replika kuÏelny v parku. (Foto Dagmar Fetterová) Obr. 2. RaduÀ (okres Opava), zámek, obnovená oranÏerie se zahradním parterem. (Foto Dagmar Fetterová)

72

Druhou expozicí zahájenou v prÛbûhu ãervna byla

stfiedky z Programu restaurování movit˘ch kulturních

repríza v˘stavy nazvané Lodní deník Ervína Dubského.

památek Ministerstva kultury âeské republiky i z roz-

V˘stava vznikla ve spolupráci NPÚ – ÚOP v Brnû s Mo-

poãtu státního zámku v Lysicích. V roce 2006 byly pro

ravskou galerií v Brnû a mûla svoji premiéru na jafie

jeho expozici zrekonstruovány prostory pÛvodních ba-

2006 právû v Moravské galerii.

rokních koníren v pfiedzámãí, jejichÏ souãástí je i novû

Hrabû Erwin Antonín Anna Dubsk˘ z Lysic, v˘znam-

otevfiená kavárna pro náv‰tûvníky. Ti tak mají pfiíleÏi-

n˘ pfiedstavitel ãeské ‰lechty 19. století, se proslavil

tost trávit chvíle odpoãinku v blízkosti historického vo-

jako admirál rakousko-uherského váleãného loìstva.

zidla, pocházejícího z období kolem roku 1780.

V letech 1874–1876 se stal kapitánem na kor vetû

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 1 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE

ªudmila DUFKOVÁ

XIII. mezinárodní kongres T I C C I H 2 0 0 6 v Te r n i a ¤ í m û

napovídá podtitul konference) – a tfiinácti tematick˘ch

obrysÛ a perspektiv oboru industriální archeologie.

workshopÛ vûnovan˘ch napfiíklad zpÛsobÛm doku-

Nûkteré pfiíspûvky se dotkly i fenoménu globaliza-

mentace prÛmyslového dûdictví, projektÛm regenera-

ce, a to zejména ve vztahu k zachování identity dyna-

Ve dnech 14.–18. 9. 2006 probûhl v Terni a ¤ímû

cí a konverzí, brownfields, správû a fiízení muzeí, ar-

micky se mûnících prÛmyslov˘ch lokalit. V závûreã-

XIII. mezinárodní kongres TICCIH. Zúãastnilo se ho na

chivÛ a nadací, industriálnímu turismu a jednotliv˘m

n˘ch jednáních se téÏ diskutovalo o nutnosti zapojit

ãtyfii sta delegátÛ z tfiiceti devíti zemí. TICCIH (The In-

typologick˘m druhÛm.

6

do jednání i pfiedstavitele asijsk˘ch a africk˘ch zemí

ternational Committee for the Industrial Heritage; Me-

Jednání v˘boru TICCIH a národních reprezentantÛ

zinárodní v˘bor pro ochranu prÛmyslového dûdictví)

se za âeskou republiku zúãastnil PhDr. Benjamin Frag-

vznikl roku 1971 pfii UNESCO a pÛsobí jako odborn˘

ner, kter˘ pfiítomné informoval o stavu ochrany prÛmys-

poradce ICOMOS. První kongres TICCIH probûhl roku

lového dûdictví, aktivitách probíhajících v na‰í republi-

Kongresová jednání doplnila fiada v˘stav, kulturních

1973 v Ironbridge Gorge Museum. Dal‰í mezinárod-

ce a pfiípravû 4. mezinárodního bienále Industriální

akcí a exkurzí po Terni a okolí. PrÛmyslov˘ rozvoj Terni

ní kongresy se pak konaly kaÏdé dva aÏ tfii roky zejmé-

stopy 2007. The National Reports, zpráva publikovaná

nastal sice aÏ v posledních dvaceti letech 19. století,

na v evropsk˘ch zemích, jen dvakrát v Severní Ameri-

je‰tû pfied zahájením kongresu, obsahuje informace

ale byl velmi rychl˘, ãerpající z místního nadbytku vod-

ce – v Lowellu (Massachusetts) a v Montrealu.

jednotliv˘ch národních reprezentantÛ TICCIH. Kongre-

ní energie a ze strategické geografické polohy celého

V rámci kongresÛ probíhají i jednání a volba v˘boru

su se zúãastnili i prof. Petr Urlich, kter˘ Terni nav‰tívil

kraje, která pomáhala chránit podniky s vojenskou v˘-

TICCIH a setkání národních reprezentantÛ, jejichÏ po-

jiÏ v rámci workshopÛ mezinárodního programu Wor-

robou. Vznikly zde mimo jiné ocelárny (Acciaierie,

vinností je propagovat zájmy TICCIH ve sv˘ch zemích.

king Heritage, do nûhoÏ se zapojilo V˘zkumné cent-

1884), v˘robna juty (Jutifico Centurini, 1887), Grube-

Oficiální stanovy TICCIH byly formulovány roku 1978:

rum prÛmyslového dûdictví âVUT v Praze.

rovy pfiádelny (Lanificio Gruber), Ïelezárny (Ferriera)

1

7

(kongresu se napfiíklad poprvé zúãastnila âína). Historie Terni; exkurze

podle nich má tato organizace slouÏit jako mezinárod-

V rámci úvodního bloku konference prezentovala

a metalurgické Boscovy závody (Officine Bosco,

ní platforma pro v˘zkum, ochranu a propagaci prÛmy-

Lenka Popelová pfiíspûvek Aesthetic and Symbolic Di-

1890). Velké elektrochemické spoleãnosti zaãaly pÛ-

slového dûdictví. Jak od 70. let 20. století vzrÛstal zá-

mensions of Industrial Buildings – One of the Classi-

sobit v údolí fieky, v blízk˘ch mûsteãkách Collestatte

jem a v˘znam ochrany prÛmyslového dûdictví,

fication Categories. V referátu pfiedstavila aktivity

(1896) a Papigno (1901) a postavily zde hydroelekt-

zvût‰ovalo se i pole pÛsobnosti TICCIH (napfiíklad pfii

V˘zkumného centra prÛmyslového dûdictví a na pfií-

rárny. Dnes jsou ale mnohé z tûchto prÛmyslov˘ch lo-

propojování prÛmyslové a sociální sféry, v oblastech

kladech na‰ich industriálních objektÛ pak jejich moÏ-

kalit uzavfieny.

industriálního turismu, vzdûlávání ‰iroké vefiejnosti,

nou kategorizaci na základû esteticko-symbolick˘ch

V˘robní závody se promísily se sítí mûstsk˘ch slu-

v problematice konverzí a brownfields, pfii roz‰ifiování

kvalit vníman˘ch jak na úrovni jednotliv˘ch objektÛ,

Ïeb a vytvofiily osu, která vychází z historického centra

zájmu i na zemû tfietího svûta a podobnû).

tak i vût‰ích urbanistick˘ch celkÛ. Eva Králová (Slo-

mûsta a konãí aÏ u slavného Mramorového vodopádu

Pfiedchozí mezinárodní kongres TICCIH probûhl ro-

venská republika) prezentovala pfiíspûvek Industrial

(jeho scenerii obdivovali jiÏ stafií ¤ímané). Uvedené

ku 2003 v ruském NiÏném Tagilu. ByÈ poznamenán

Heritage of Slovakia: the Forgotten Treasure of Land

plochy se v‰ak dnes opût navracejí do Ïivota v rámci

pozdûj‰í tragickou smrtí ruského organizátora Eugena

and Human Spirit, v nûmÏ hovofiila o nejdÛleÏitûj‰ích

obnovy Ïivotního prostfiedí tohoto sektoru mûsta

Logunova, pfiedstavoval dal‰í krok k jasnûj‰í definici

protoindustriálních a prÛmyslov˘ch lokalitách Sloven-

v okolí fieky Nera. Cílem zdej‰ího projektu regenerace,

toho, co vlastnû prÛmyslové dûdictví pfiedstavuje a ja-

ské republiky a problematice jejich zachování. Pfiíspû-

tak jak byl pfiedstaven v rámci projektu Working Heri-

ká jsou jeho specifika. Delegáti zde podepsali Chartu

vek doc. Milo‰e Matûje z územního odborného praco-

tage jako modelov˘ pfiíklad (byÈ nûkteré tyto realizace

industriálního dûdictví (The Nizhny Tagil Char ter for

vi‰tû NPÚ v Ostravû nazvan˘ Coal Mining, Coke Plant,

nepfiedstavují prvotfiídní architekturu), je zdÛraznit v˘-

the Industrial Heritage), která v sedmi hlavních bo-

Ironworks and Industrial Town Vítkovice, Part of Ostra-

znam fieky a integrovat prÛmyslové dûdictví do okolní

dech shrnuje podstatu industriálního dûdictví, upozor-

va’s Industrial Agglomeration – Reuse, Transformation

struktury mûsta. V posledním desetiletí zde díky tomu

Àuje na jeho celospoleãenské hodnoty, definuje hlavní

and Restoration byl vûnován nejv˘znamnûj‰ím prÛmys-

do‰lo k fiadû konverzí: multimediální aktivity v Bosco-

priority a zpÛsoby, jak tuto nedílnou souãást na‰eho

lov˘m památkám a zpÛsobÛm jejich ochrany zejména

v˘ch dílnách, kulturní aktivity v továrnû SIRI, spoleãen-

kulturního odkazu chránit a napomoci jejímu zachová-

na Ostravsku.

2

ní. V duchu Benátské charty navrhuje, aby se cílenû

Je moÏné zhodnotit, jaké v˘sledky pfiinesla leto‰ní

identifikovaly a propagovaly nejv˘znamnûj‰í a nejcha-

konference? Vzhledem k velkému mnoÏství pfiednese-

■ Poznámky

rakteristiãtûj‰í pfiíklady industriálního dûdictví, které

n˘ch referátÛ (témûfi dvû stû) je dost tûÏké dospût

1 Ironbridge Gorge Museum bylo tehdy vedeno Neilem

by se chránily a udrÏovaly k uÏitku a prospûchu pro

k jednoznaãn˘m závûrÛm. Nicménû jako jeden z hlav-

Cassonsem, dnes fieditelem English Heritage.

souãasnost i budoucnost.

ních a vícekrát zdÛrazÀovan˘ch bodÛ mÛÏeme uvést

2 Viz http://vcpd.cvut.cz a www.mnactec.com/ticcih.

V roce 2006 za‰títily XIII. kongres (jehoÏ hlavní jed-

nutnost vût‰í metodiãnosti a vyjasnûní hodnotov˘ch

3 Associazione Italiana per il Patrimonio Archeologico In-

nání se odehrávala v Terni, malém prÛmyslovém mûs-

kritérií vyuÏívan˘ch pfii dokumentaci, posuzování

dustriale. Organizace vznikla roku 1997.

tû leÏícím na fiece Nara asi 100 km od ¤íma) italské

a hodnocení prÛmyslového dûdictví. Ta b˘vají vût‰inou

4 Instituto per la Cultura a la Storia d’Impresa „Franco

zamûfiena pfiíli‰ jednostrannû, tfieba jen na technolo-

Momigliano“.

gicko-historickou stránku, a ãasto opomíjejí dal‰í dÛ-

5 Natáãel se zde napfiíklad oskarov˘ snímek Roberta Be-

leÏité aspekty, ãímÏ dochází k v˘slednému zkreslení.

nigniho La Bella Vita ãi ménû úspû‰n˘ Pinocchio.

prezidentem TICCIH Eusebim Casanellesem, zástupci

Jako v mnoha dal‰ích oborech, i zde je nutné apliko-

6 Nûkteré pfiíspûvky je jiÏ dnes moÏné najít na http://

italské vlády, mûstské správy Terni a pfiedstaviteli AIPAI

vat interdisciplinární pfiístup, kter˘ by prÛmyslové dû-

www.ticcihcongress2006.net/papers.html.

a ICSIM. Podtitul leto‰ní konference znûl Industrial

dictví interpretoval nejen z dosud zabûhnut˘ch pohle-

7 V˘stava Working Heritage vznikla jako souãást stejno-

Heritage and Urban Transformation, Productive Terri-

dÛ historie techniky ãi architektur y, ale i z pohledu

jmenného projektu v rámci programu EU Culture 2000.

tories and Industrial Landscape, nicménû v rámci kon-

oborÛ, jako jsou sociologie, politologie, ekonomie,

U nás byla poprvé prezentována u pfiíleÏitosti 3. bienále

ference zaznûly pfiíspûvky dot˘kající se v‰ech tematic-

ekologie a psychologie; ve smyslu, jak o tom mluví

Industriální stopy 2005.

k˘ch okruhÛ. Pfiedná‰kov˘ program byl rozdûlen do tfií

i zmínûná Char ta industriálního dûdictví. Îe je to

8 DÛleÏitou práci by v tomto smûru mohly sehrát úÏeji za-

ãástí – obecnûj‰ího úvodního zasedání a dvou násle-

úkol velmi sloÏit˘, není asi nutné zdÛrazÀovat, ale

mûfiené sekce TICCIH, které pofiádají vlastní konference

dujících paralelních sekcí (první byla zamûfiena na pro-

právû tato vícevrstevnatost je pro prÛmyslové dûdic-

a setkání. Zatím existují jen typologické sekce – napfií-

blematiku industriálního dûdictví a transformace úze-

tví specifická. V podtextu mnoha pfiíspûvkÛ tak bylo

klad textilního prÛmyslu; v budoucnu by mûly vzniknout

mí, druhá na v˘robní oblasti a industriální krajiny, jak

moÏné zaznamenat právû ono sloÏité hledání nov˘ch

sekce zamûfiené i obecnûj‰ím smûrem.

3

organizace AIPAI, vedená G. L. Fontanou, a ICSIM.

4

Jednání bylo stylovû zahájeno v b˘val˘ch elektrochemick˘ch závodech v Papignu (dnes filmov˘ch ateliérech)

5

8

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 1 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE

73

ské akce v Gruberovû pfiádelnû ãi zmínûné centrum fil-

vÛbec. Referující se bohuÏel pro nemoc omluvil, ale je-

mové tvorby v Papignu. Po vykoupení star˘ch továren

ho text byl v písemné podobû vloÏen do podkladov˘ch

mûstská rada naplánovala jejich pfiestavbu, do níÏ za-

materiálÛ, coÏ umoÏÀuje povaÏovat jej za zvefiejnûn˘

pojila i privátní sektor a vyuÏila téÏ finance z fondÛ Ev-

a informovat struãnû o jeho obsahu. Dr. J. Plos, po-

ropské unie na národní i regionální úrovni.

dobnû jako v fiadû sv˘ch pfiedchozích materiálÛ, pod-

V rámci kongresu se konala exkurze do muzea kera-

robil kritice tezi „ukonãenosti“ stavebního v˘voje his-

miky v Perugii a do b˘valé prÛmyslové zóny v Ostii. (Uví-

torick˘ch a dnes chránûn˘ch ãástí Prahy, kterou

tání v Ostii probûhlo na univerzitû Roma Tre, poté jsme

povaÏuje za mylné kritérium, jímÏ památková péãe

nav‰tívili elektrárnu Montemartini, konvertovanou pro

brání dal‰ímu rozvoji mûsta. Pod hlaviãkou zachování

muzeum Capitolini, a místní trÏnici, kde se transforma-

historické autenticity je tak podle dr. Plose paradoxnû

ce území tepr ve pfiipravuje.) Velk˘m záÏitkem byla

zamezeno „vzniku nov˘ch autentick˘ch vrstev urbán-

i krátká náv‰tûva ¤íma zakonãená slavnostním poho‰-

ních a architektonick˘ch“ a mûsto smûfiuje k svému

tûním na terase památníku Vittoria Emanuela II.

umrtvení. Volá proto po revizi ochranného pásma PraÏ-

Po skonãení kongresu bylo moÏné zúãastnit se

ské památkové rezervace, po pfiedvídatelnosti odbor-

dvou dal‰ích exkurzí po prÛmyslov˘ch památkách Itá-

n˘ch nálezÛ a správních aktÛ v oblasti památkové pé-

lie. Del‰í, ‰estidenní trasa vedla severní ãástí Itálie

ãe, které by umoÏnily investorÛm zorientovat se snáze

(Florencie, textilní muzeum v Pratu, Muzeum prÛmys-

v památkáfisk˘ch poÏadavcích a podmínkách, a v závû-

lového dûdictví v Boloni, Benátky, Schio a dal‰í), krat-

ru vyslovuje smûlou hypotézu, Ïe bychom si „mûli také

‰í, tfiídenní naopak na jih, do okolí Neapole (v˘robna

poctivû pfiiznat, Ïe omezení v˘‰ky zástavby v urãit˘ch

hedvábí v San Leuciu, tûstovin v Gragnanu, papírny

obdobích nebylo ani zdaleka vedeno jen citem pro har-

v Amalfi, Národní Ïelezniãní muzeum v Pietrarse v Nea-

monii a estetiku mûsta jako celku i jeho ãástí, jako

Telemostem vstoupili do programu konference ze

poli, Citta della Scienza a b˘valé Ïelezárny Ilva v Bag-

spí‰e ohledy technick˘mi, provozními a bezpeãnostní-

·anghaje architekti Jan a Ivana Bendovi se svou asij-

noli).

mi, u nichÏ jsme následnû a nûkdy trochu násilnû tyto

skou zku‰eností. Jejich názor, zcela podstatnû ovliv-

estetické hodnoty teprve pfieãetli“.

nûn˘ dlouhodob˘m pobytem a projektováním v úplnû

Pfií‰tí kongres TICCIH se bude konat roku 2009 ve

Obr. Pozvánka na konferenci.

Freibergu s podtitulem Industrial Heritage, Ecology

Druhou stranu názorového tábora pfiedstavoval pfií-

odli‰ném kulturním prostfiedí, byl obsahovû velmi

and Economy. Na pfiípravû se budou spolupodílet

spûvek Ing. arch. Milo‰e Solafie, památkáfie z ústfied-

problematick˘. Na obhajobu stavby v˘‰kov˘ch budov

i územní odborné pracovi‰tû Národního památkového

ního pracovi‰tû Národního památkového ústavu. Pfiiz-

v Praze uvedli pfiíklad ·anghaje jako mûsta, které se

ústavu v Ostravû a V˘zkumné centrum prÛmyslového

nal v úvodu, Ïe chápe, jak˘m jsou mrakodrapy poku‰e-

ãínská vláda rozhodla promûnit v metropoli svûtové-

dûdictví.

ním pro architektonickou tvorbu, ale poukázal zároveÀ

ho obchodu pro Dáln˘ v˘chod a jako jeden z nezbyt-

na jejich schopnost v˘raznû ovlivnit ãi ovládnout identi-

n˘ch atributÛ pro tuto promûnu podpofiila i v˘stavbu

tu místa. Proto jsou pozitivním prvkem pro mûsto, kte-

mrakodrapÛ.

Lenka POPELOVÁ

rému vlastní identita schází, napfiíklad asijská nebo

Obklopeni fascinujícím rozvojem tohoto mûsta polo-

americká mûsta, ale to není pfiípad Prahy. Té zase chy-

Ïili architekti Jan a Ivana Bendovi tuto sugestivní otáz-

bí vize vlastního rozvoje, musejí b˘t odpovûdnû zváÏe-

ku: Má Praha zÛstat jedním z mnoha kuriózních histo-

ny její potfieby a hodnoty, a pak teprve je moÏné se roz-

rick˘ch mûst ve stfiední Evropû, nebo se má zpátky

hodnout, co dále. Proti mrakodrapÛm na Pankráci

zafiadit mezi dynamická a prosperující centra evrop-

Dne 18. záfií 2006 byla v rámci mezinárodního sta-

hovofií jejich velká blízkost historickému centru, umoc-

ského dûní? Nesmyslnost této argumentace je zfiej-

vebního veletrhu FOR ARCH uspofiádána konference

nûná polohou nad praÏskou kotlinou, a tím i neÏádou-

má, pokud odpovíme protiotázkou: Má se Praha stát

s mnohoslibn˘m názvem V˘‰kové budovy a Praha.

cí vizuální souvislost s historick˘m centrem, ale i fiada

jedním z mnoha kosmopolitních moderních mûst, ne-

V úvodu programu, po odeznûní spoleãensk˘ch pro-

obecn˘ch argumentÛ, které je tfieba zvaÏovat u v‰ech

bo zÛstat historick˘m unikátem, kterému v Evropû ani

jevÛ Ing. Miloslavy Veselé za pofiádající nadaci ABF,

v˘‰kov˘ch budov: energetická nároãnost, bezpeãnost-

ve svûtû není rovno? BohuÏel památkáfiská hlediska

a. s., a prof. Ing. Václava Havlíãka, rektora âVUT, jmé-

ní rizika, zv˘‰ené poÏadavky na dopravní obsluÏnost

byla manÏeli Bendov˘mi bagatelizována historicky

nem ãtyfi osobností nesoucích nad konferencí zá‰titu,

a podobnû. Doplnûní souãasné torzální zástavby na

scestn˘m pfiímûrem: „Napadlo nás, jak by asi dopadl

zdÛraznili moderátofii Ing. arch. Oleg Haman, pfiedseda

pankrácké pláni se Ing. Solafi nebrání, ale je tfieba

Karel IV., kdyby Matyበz Arrasu podal jeho jménem

Obce architektÛ âR, a doc. Miloslav Pavlík, prorektor

podle nûj volit niωí mûfiítko a brát pfiísn˘ ohled na pro-

na tehdej‰ím magistrátu Ïádost o povolení stavby

âVUT a prezident S. I. A., Ïe tématu v˘‰kov˘ch budov

storové souvislosti s PraÏskou památkovou rezervací,

chrámu sv. Víta. Obáváme se, Ïe by stavba byla zamít-

v Praze se stále nedostává seriózní diskuse, vedené

komplexem Vy‰ehradu a neusilovat o konkurenci do-

nuta z mnoha rÛzn˘ch hledisek: Ïe stavba je pfiev˘‰e-

vûcnû a na vhodn˘ch úrovních s vylouãením emocí,

minantnímu postavení PraÏského hradu. Na jin˘ch

na, Ïe poru‰uje horizontalitu niωích budov na hranû

které konkrétní zámûry vzbuzují. Tato konference mûla

místech Prahy, která do vizuálních kontaktÛ s historic-

hradãanského komplexu, Ïe ru‰í celkové drobné mû-

b˘t jedním z pfiíspûvkÛ k takové diskusi.

k˘m jádrem nevstupují, není tfieba se z památkového

fiítko Hradãan a Malé Strany, Ïe poru‰uje horizont Pra-

hlediska v˘‰kov˘m budovám bránit.

hy, Ïe je architektonicky pfiíli‰ moderní anebo Ïe by se

K o n f e re n c e V˘ ‰ k o v é b u d o v y a Praha

Prvním referujícím byl doc. Ing. arch. Jaroslav Trávníãek, kter ˘ je autorem dosud poslední realizované

Dal‰í blok konference byl vûnován mezinárodním

tato stavba hodila spí‰e na pfiedmûstí.“ K tomu není

v˘‰kové stavby v Praze, a to hotelu Forum u Nusel-

pfiíkladÛm a souvislostem. Estonsk˘ architekt urbanis-

tfieba dal‰ího komentáfie, jen je nutné s politováním

ského mostu, dokonãeného v roce 1988. Ve svém

ta Ülar Mark pfiedstavil promy‰lené hledání vhodného

konstatovat, Ïe vystoupení architektÛ Bendov˘ch bylo

pfiíspûvku vzpomínal na sloÏité a dlouhodobé hledání

místa pro v˘‰kové stavby v Tallinu, polsk˘ architekt

sice efektním bodem konference, ale sv˘m odtrÏením

formy budoucí stavby, a to v kontextu s jiÏ dfiíve reali-

Marcin Klukowski situaci ve Var‰avû, kde se nov˘mi

od praÏské reality také zcela irelevantním.

zovan˘mi pankráck˘mi v˘‰kov˘mi budovami i panora-

mrakodrapy mûsto snaÏí doslova pfiebít dominantu

V odpoledním programu dále vystoupil prof. Ing.

matick˘mi pohledy z centra Prahy.

Paláce kultury ze stalinské epochy, a slovensk˘ archi-

arch. Jan Boãan, kter˘ vyprávûl o své zajímavé zku‰e-

Dal‰í pfiíspûvek mûl zaznít z úst JUDr. PhDr. Jifiího

tekt Miroslav Kus˘ situaci v Bratislavû, kde se bydlení

nosti z Gruzie, kde se po úspû‰né realizaci budovy

Plose, fieditele kanceláfie âeské komor y architektÛ,

v nejvy‰‰ích patrech nov˘ch i projektovan˘ch v˘‰ko-

ãeského velvyslanectví v Tbilisi stal místní architekto-

kter˘ je znám˘m obhájcem v˘stavby v˘‰kov˘ch budov

v˘ch budov stalo pfiekvapivû obchodním hitem.

nickou celebritou a toto pfiekvapivé postavení mu pfii-

74

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 1 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE

neslo i zakázku na první v˘‰kovou stavbu v zemi. Pfie-

probíhajícím archeologickém v˘zkumu, kter˘ byl vyvo-

hledn˘ souhrn historie i souãasnosti stavby v˘‰kov˘ch

lán celkovou rekonstrukcí románského objektu pro

budov v evropsk˘ch mûstech pak pfiednesl doc. Ing.

budoucí muzejní vyuÏití.

arch. Michal Hexner, kter˘ v pfiípadû Prahy a její pan-

Petr âECH: Lokalizace zaniklého minoritského kos-

krácké plánû vyslovil názor, Ïe by na zachování dosud

tela sv. Petra a Pavla v Îatci. Záchrann˘ archeologick˘

stojících v˘‰kov˘ch budov osobnû nelpûl.

v˘zkum ve v˘kopech pro inÏen˘rské sítû pfiinesl infor-

Závûr konference patfiil dvûma technick˘m pfiíspûvkÛm (Ing. Petr Paliãka a doc. Ing. Karel Kabele), které

mace o situování klá‰terního kostela, známého pouze z nûkolika zmínek v písemn˘ch pramenech.

byly vûnovány problémÛm bezpeãnosti a dal‰ím speci-

Ivan GOJDIâ: Ke stavebnímu v˘voji konventu domi-

fick˘m aspektÛm v˘‰kov˘ch budov z hlediska techniky

nikánÛ v Ko‰icích. Jedin˘ zahraniãní pfiíspûvek se t˘-

jejich stavby a provozu.

RECENZE BIBLIOGRAFIE

Publikace Encyklopedie mûstsk˘ch vûÏí v âechách, na Moravû a ve Slezsku

kal stavebnû-historického prÛzkumu, kter˘ probûhl pfii

Zdenûk FI·ERA: Encyklopedie mûstsk˘ch vûÏí v âe-

Konference byla rozhodnû zajímavá a pouãná,

rekonstrukci jednoho z nejvût‰ích stfiedovûk˘ch men-

chách, na Moravû a ve Slezsku, nakladatelství Libri,

a mûla-li b˘t zahájením otevfiené a vûcné diskuse

dikantsk˘ch klá‰terÛ na Slovensku. Pod dne‰ní podla-

Praha 2006, 271 stran.

o v˘‰kov˘ch stavbách v Praze, splnila rozhodnû svÛj

hou kostela jsou (aã velmi obtíÏnû) pfiístupné architek-

úãel. Není v‰ak zcela jasné, kdy a kdo bude ve slib-

tonické prvky z nejstar‰í fáze jeho v˘stavby.

ném dialogu pokraãovat. Katefiina BEâKOVÁ

Monastická architektura ve svûtle archeologick˘ch v˘zkumÛ a stavebnû-historick˘ch prÛzkumÛ – pracovní setkání Pod tímto názvem se uskuteãnilo 16. listopadu 2006 dal‰í diskusní pracovní setkání pofiádané Cent-

Nakladatelství Libri pfii‰lo v roce 2006 opût s jed-

Miroslav KOVÁ¤: Ze stavebních prÛzkumÛ mona-

ním dosud encyklopedicky nezpracovan˘m tématem,

stické architektury na praÏské Malé Stranû (klá‰tery

a to s problematikou mûstsk˘ch vûÏí (ãi mûstsk˘ch

augustiniánÛ u sv. Tomá‰e a johanitÛ u Panny Marie

hlásek). Tematicky se k ní váÏe snad jen badatelské

pod fietûzem). Pfii nyní probíhající kontroverzní rekon-

dílo Karla Kibice Historické radnice, Praha 1988,

strukci augustiniánského klá‰tera u sv. Tomá‰e se

a z novûj‰ích titulÛ rovnûÏ encyklopedická publikace

autorovi prÛzkumu podafiilo objevit mnoÏství detailÛ,

s katalogem od Karla Kuãi âeské, moravské a slezské

které vypovídají o stavební podobû klá‰tera ve vrchol-

zvonice, Praha 2001.

ném stfiedovûku a raném novovûku. V dal‰í fázi bude

Pátefi Fi‰erovy knihy tvofií katalog mûstsk˘ch vûÏí,

nutné tyto nové poznatky zhodnotit a zasadit do kom-

zahrnující na sto padesát tûchto objektÛ, z nichÏ více

plexnûj‰ího pohledu na stavební v˘voj klá‰terního are-

neÏ tfietina je zpfiístupnûna vefiejnosti. Úvodní pasáÏe

álu. V druhé ãásti pfiíspûvku zaznûla informace o kom-

jsou v‰ak stejnû dÛleÏité jako samotn˘ katalog, neboÈ

plikovaném stavebním v˘voji ranû gotické kaple pfii

se v nich autor vûnuje nejen historickému a stavební-

kostele Panny Marie pod fietûzem.

mu v˘voji tûchto stráÏních objektÛ, ale také jejich kla-

rem medievistick˘ch studií AV âR a UK v Praze. Semi-

Michal PATRN¯: Stavebnû-historick˘ prÛzkum b˘va-

sifikaci a terminologii vãetnû Ïivota kolem vûÏí a hlav-

náfi fiídil D. Folt˘n a P. Sommer. V‰echny pfiíspûvky, kte-

lé augustiniánské kanonie v Tfieboni. Autor prezento-

nû v nich samotn˘ch. Práce je v˘sledkem pfiedev‰ím

ré zde byly pfiedneseny, mûly vysokou informaãní

val v˘sledky nového prÛzkumu tfieboÀského klá‰tera,

autorova soustfiedûného badatelského zájmu a terén-

úroveÀ. Vznik vût‰iny z nich byl podmínûn souãasn˘mi

náleÏícího k nejrozsáhlej‰ím jihoãesk˘m zaloÏením,

ních prÛzkumÛ realizovan˘ch v letech 2004–2006. Fi-

stavebními pracemi, nejãastûji rekonstrukcemi, které

navíc patfiícího k církevním areálÛm nepostiÏen˘m za

‰era se také vûnuje hodnotn˘m, jiÏ zbouran˘m vûÏím

pfiedcházejí novému vyuÏití b˘val˘ch klá‰terních staveb.

husitsk˘ch válek.

a dále uvádí i sporné stavby, které jsou obtíÏnû zafia-

Organizátofii nevyÏadovali dodrÏování ãasov˘ch limitÛ,

Jan BERÁNEK: Stavebnû-historick˘ prÛzkum b˘valé-

ditelné (v dÛsledku své funkce ãi pÛvodního vlastníka)

coÏ umoÏnilo nûkter˘m pfiedná‰ejícím seznámit audito-

ho konventu dominikánÛ na praÏské Malé Stranû.

mezi mûstské vûÏe. V závûru úvodní ãásti knihy je

rium i s mnoh˘mi detaily, které se t˘kaly prezentované-

Rozsáhlá pfiemûna areálu, kter˘ pfied rekonstrukcí od

uvedeno informativnû jen nûkolik pfiíkladÛ v˘vojovû

ho tématu. Bûhem dne zaznûly následující pfiíspûvky:

19. století slouÏil jako tiskárna, na hotelové zafiízení

cenn˘ch zvonic v sousedních zemích (Rakousko,

Mar tin WIHODA: Pfiíbûh ztracené premonstrátské

pfiinesla pfiíleÏitost poznat jednotlivé stavební etapy.

Nûmecko, spolková zemû Bavorsko a Polsko).

kanonie sv. Jifií ve Stfielné. Autor po rozsáhlém histo-

Z v˘sledkÛ prÛzkumu b˘valého dominikánského kon-

V úvodu se Z. Fi‰era zab˘vá definicí a rozdûlením

rickém exkurzu seznámil pfiítomné s nálezy román-

ventu kromû jiného vypl˘vá, Ïe v hmotû jiÏního kfiídla

mûstsk˘ch vûÏí, pfiiãemÏ vychází z vlastního zpracování

sk˘ch dlaÏdic, které uãinil na katastru b˘valé obce

nejsou zachovány Ïádné pfiedbarokní konstrukce. V˘-

problematiky a v˘sledkÛ sv˘ch v˘zkumÛ a bádání. Au-

Olejovce ve vojenském újezdu Libavá. DlaÏdice bezpo-

chodní kfiídlo bylo pro potfieby klá‰tera upraveno z re-

tor ãlení mûstské vûÏe podle ãtyfi sledovan˘ch kritérií

chyby náleÏely k této kanonii. Cenobium zde existova-

nesanãních domÛ. Pfii stavebnû-historickém prÛzkumu

do více skupin, coÏ na jedné stranû urãitû témûfi vyãer-

lo patrnû v 2.–4. desetiletí 13. století.

nebyly rozpoznány Ïádné konstrukce zafiaditelné do

pá danou problematiku, na druhé stranû v‰ak jednotli-

stfiedovûku.

vé typy vûÏí pfiíli‰ rozmûlÀuje a mÛÏe ãlenûní ãinit i po-

Jana MA¤ÍKOVÁ: Rekonstrukce stavební podoby „monasteria“ pfii bazilice sv. Víta na PraÏském hradû.

V únoru 2007 by se mûlo uskuteãnit dal‰í pracov-

nûkud nepfiehledn˘m. Autor se podrobnû zab˘vá

Autorka, dlouhodobû se zab˘vající podobou nejstar‰í

ní setkání, tentokrát vûnované nov˘m zji‰tûním uãinû-

historick˘m v˘vojem mûstsk˘ch vûÏí od nejstar‰í fáze

sakrální architektury na PraÏském hradû, prezentova-

n˘m pfii archeologick˘ch v˘zkumech a stavebnû-histo-

spojené s koncem 14. století aÏ po jejich stav ve dru-

la v˘sledky nejnovûj‰ích anal˘z torz zdûn˘ch konstruk-

rick˘ch

architektur y.

hé polovinû 20. století, k nûmuÏ uvádí nûkteré zajíma-

cí, k jejichÏ poznání pfiispívá i poãítaãová 3D projekce

Pfiednesené pfiíspûvky by mûly vyjít ve sborníku Histo-

vé skuteãnosti, jako napfiíklad spojení dÛvodÛ v˘stavby

a modelování.

ria Monastica, jako dal‰í svazek ediãní fiady Colloquia

mûstsk˘ch vûÏí se statutárním a majetkoprávním po-

mediaevalia Pragensia, kterou vydává Centrum medi-

stavením daného mûsta. Dal‰í mezník (tentokrát ãaso-

evistick˘ch studií v Praze.

v˘) ve v˘voji mûstsk˘ch vûÏí (v tomto pfiípadû ov‰em se

Karel NOVÁâEK: Stavební aktivity kladrubsk˘ch benediktinÛ v pfiedhusitském období. DÛkladn˘ v˘zkum

prÛzkumech

kladrubského benediktinského klá‰tera v posledních

monastické

Jan HAVRDA

zcela negativními dopady) znamenala tfiicetiletá válka,

letech pfiinesl nové poznatky a ukazuje se, Ïe i v go-

kdy v podstatû docházelo jen k bofiení tûch existují-

tickém období zde probûhlo nûkolik stavebních etap,

cích. Jak autor pí‰e, napfiíklad 19. století pfiineslo po-

ve star‰í literatufie spí‰e opomíjen˘ch.

krok do vybavení mûstsk˘ch vûÏí (zfiizování vûÏních hro-

Michal SOUKUP: Nové poznatky z archeologického

mosvodÛ, zavedení telegrafÛ a posléze i telefonÛ).

v˘zkumu konventu benediktinek v Teplicích. Autor

K pochopení typologie vûÏí je velmi dÛleÏit˘ jejich

pfiedstavil pfiedbûÏné v˘sledky, získané pfii stále je‰tû

stavební rozbor a k snaz‰í orientaci v problematice

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 1 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE | RECENZE, BIBLIOGRAFIE

75

samotného v˘voje tûchto objektÛ pak bezesporu pfii-

Forum urbes medii aevi III.

spívá kapitola pojednávající o ãlenûní mûstsk˘ch vûÏí

Milo‰ GREGOR, Peter UHLÍK: Mineralogická charakteristika stavebn˘ch materiálov z Venturskej ulice

na jednotlivé úãelové ãásti. Jako nejstar‰í mûstskou

Forum urbes medii aevi III., Vrcholnû stfiedovûká

vûÏ uvádí Z. Fi‰era kulatou vûÏ v DomaÏlicích (nezvykl˘

zdûná architektura ve stfiední Evropû. Sborník pfiipravil

Jaroslava ÎUFFOVÁ, Milan KAZMIR: Prejazdov˘ dom

kulat˘ tvar je indikátorem znaãného v˘znamu pro urãe-

Jifií DOLEÎAL, vydala ARCHAIA Brno, o. p. s., 2006.

s jednorázovo vzniknut˘m uliãn˘m krídlom. K nezná-

ní stáfií). DÛvodem zafiadit vûÏe mezi nejstar‰í stavby

ISBN 80-903588-1-2.

svého druhu mÛÏe b˘t dále jejich obrann˘ charakter a rovnûÏ skuteãnost, Ïe napfiíklad nemají obvodové

ã. 11–13 v Bratislave, s. 124–129.

mému typu prejazdového domu Trnavy, s. 130–149. Autofii identifikovali v centrální ãásti mûsta ‰est domÛ

Na konci roku 2006 vy‰lo tfietí ãíslo sborníku, kter˘

s jednorázovû vznikl˘m uliãním kfiídlem s prÛjezdem.

obsahuje pfiíspûvky pfiednesené v Jihlavû na pfiedloÀ-

Nejstar‰í z nich mÛÏe pocházet z poloviny 14. století.

Autor knihy sleduje i zahraniãní slohové vlivy na sta-

ské konferenci FUMA. Jak jiÏ podtitul napovídá, toto

Tento typ je spojen˘ s nûmeck˘mi kolonisty.

vební podobu vûÏí a pfiípadnû i jejich v˘zdobu (Sasko,

setkání bylo zamûfieno v˘luãnû na téma mû‰Èanské

Ivan STANÍK: Najstar‰í typ murovaného stredoveké-

Slezsko, vla‰sk˘ smûr z Itálie). Celou publikací se pro-

architektur y. S v˘jimkou Polska na nûm zaznûly pfií-

ho me‰tianského domu so vstupnou ‰íjou v Trnave na

líná snaha Z. Fi‰ery maximálnû rozkr˘t celou proble-

spûvky ze v‰ech stfiedoevropsk˘ch zemí.

Hlavnej ulici ã. 16, s. 150–169. Jeden z nejlépe do-

fiímsy.

matiku, napfiíklad u stavebního rozboru nevynechal

Frank LÖBBECKE: Steinere Wohnbauten des 12. und

chovan˘ch mû‰Èansk˘ch zdûn˘ch domÛ nejstar‰í fáze

ani související stavební prvky, jako schodi‰tní vûÏe ãi

13. Jahrhunder ts in Freiburg im Breisgau, s. 6–17.

zástavby s podfiezávan˘m spárováním slouÏí autorovi

pfiístavby. Zab˘vá se také problémem v˘‰kové úrovnû

Není v Nûmecku mnoho mûst, v nichÏ jsou dochovány

jako ukázková stavba pro celou skupinu domÛ. Ty tvo-

vûÏe. Samotn˘ Ïivot ve vûÏi dokládá zevrubnû pasáÏ

fragmenty stfiedovûk˘ch domÛ v takovém mnoÏství ja-

fiily dominantní druh zástavby mûsta po 13. a 14. sto-

v rámci stavebního rozboru popisující celé hlásné pat-

ko ve Freiburgu. Od dfievohlinit˘ch domÛ nahrazova-

letí.

ro – pfiedsíÀ, hlavní obytnou svûtniãku, otopné zafiíze-

n˘ch postupnû od poloviny 12. století kamenn˘mi ob-

Petr JU¤INA: Objev kamenného románského palá-

ní, kuchyni a dále komory vãetnû pfiíslu‰enství vûÏních

jekty aÏ k témûfi typizovanému obytnému domu

ce na Novém Mûstû praÏském, s. 170–177. PfiedbûÏ-

bytÛ (to jest voda, vûÏní odpady, záchod). Souãástí

13. století vede ãtenáfie jeden z nejlep‰ích znalcÛ této

ná publikace mimofiádného archeologického nálezu

vûÏních bytÛ, umístûn˘ch zpravidla níÏe neÏ hlásné

problematiky v Nûmecku.

z 12. století v prostoru kasáren na námûstí Republi-

patro, byly skladovací místnosti, prostor k umístûní

Paul MITCHELL: Early stone houses in Vienna,

ky. Je pouze ‰koda, Ïe ze tfií objektÛ stavûn˘ch kvád-

domácích zvífiat a rovnûÏ rumpál, nacházející se na

s. 18–25. VídeÀsk˘ v˘zkum se ve vût‰ím mûfiítku roz-

fiíkovou technikou je prezentován pouze jeden, zatím-

ochozu vûÏe. Samostatnou kapitolu zasvûtil autor vûÏ-

bíhá teprve v posledních dvou dekádách, archeologic-

co dal‰í dva, objevené na úsecích zkouman˘ch jin˘mi

níkÛm a hlásn˘m.

k˘ obraz stfiedovûké Vídnû proto není dosud zcela jas-

organizacemi, jsou pouze zmínûny. Pfiitom zejména

Pomûrnû pfiehledná, abecednû fiazená hesla kata-

n˘. To je i pfiípad zdûn˘ch domÛ, jejichÏ poãátky se

nejv˘chodnûji objeven˘ objekt, postaven˘ smí‰enou

logu vûÏí jsou uvedena mûstsk˘m znakem pfiíslu‰né

autor zab˘vá. Jedná se o otázku existence tûchto

technikou, je z hlediska v˘voje románsk˘ch domÛ nej-

lokality, doplnûna dále souãasnou fotografií vûÏe (ne-

obydlí jiÏ ve 12. století.

zajímavûj‰í. Je zfiejmé, Ïe zpracování a publikace tak

bo i jejích ãástí, detailÛ, interiéru, zvonÛ) a vût‰inou

Doris SCHÖN: Wiener Bürgerhausarchitektur des

také historickou vedutou ãi jin˘m grafick˘m ztvárnû-

13. und 14. Jahrhunderts, s. 26–36. Autorka pfiedklá-

ním mûsta s vûÏemi nebo i historick˘m plánem. Po-

dá pr vní v˘sledky v˘zkumu stfiedovûk˘ch vídeÀsk˘ch

drobn˘ popis je doprovozen v závûru literaturou, ãasto

mû‰Èansk˘ch domÛ.

velkého v˘zkumu nebudou jednoduché, nicménû doufejme, Ïe pfiedvedená praxe se nestane normou. Radek BLÁHA, Jan FROLÍK, Jifií SIGL: Poãátky zdûné mû‰Èanské architektury v Hradci Králové a Chrudimi,

je téÏ pfiipojeno pÛdor ysné schéma ãásti vûÏe nebo

Stefan SCHOLZ: Gegenseitige Beziehungen der

s. 178–188. Podle archeologického v˘zkumu vznikla

pÛdorys kostela s vûÏí. Uprostfied katalogu je vloÏena

Profan- und Sakralarchitektur des 13. Jahrhunderts

nejstar‰í kamenná zástavba v obou mûstech aÏ ve

osmistránková barevná pfiíloha pfiedstavující zhruba

in den böhmischen und östereichischen Ländern –

14. století, pfiiãemÏ v pfiípadû Chrudimi byla zfiejmû

devadesát vybran˘ch mûstsk˘ch vûÏí na území ães-

Präsentation eines bilateralen Forschungsprojekt,

vût‰í ãást zástavby je‰tû dfievûná.

k˘ch zemí.

s. 38–75. Autor prezentuje ãást projektu o vzájem-

Petr HEJHAL, Petr HOLUB, Petr HRUB¯, David MER-

Na závûr autor zafiadil rozsáhl˘ soupis pramenÛ a li-

n˘ch vztazích architektur y 13. století v Rakousku

TA: Mû‰Èanská zdûná zástavba stfiedovûké Jihlavy

teratur y (vãetnû stavebnû-historick˘ch prÛzkumÛ

a v âechách. Zab˘vá se historick˘m kontextem a me-

(k souãasnému stavu poznání), s. 190–229. Kvalitní

a dvou disertaãních prací na sledované téma) a dvû

todikou projektu. Kritizuje tzv. typologicko-morfologic-

souhrn znalostí o jihlavské mûstské zástavbû, nava-

základní orientaãní mapy mûst s mûstsk˘mi vûÏemi

kou ‰kolu.

zující na dfievo-hlinitou fázi v˘stavby, zahrnuje i objekty

âech a Moravy se Slezskem. Jak b˘vá zvykem u podobnû koncipovan˘ch publikací, nechybí ani struãn˘

András VÉGH: Medieval stone cellars in the suburb of Buda (today Watertown), s. 76–80.

slovníãek odborn˘ch v˘razÛ. Souãástí katalogu je

Zoltán KÁRPÁTI: Medieval Houses, plots and city

i soupis mûst bez zji‰tûn˘ch mûstsk˘ch vûÏí, t˘ká se

planing surrouding St. Sigismund’s Church in Buda,

míst, kde (jak uvádí autor) existence vûÏe nebyla za-

s. 82–86.

zji‰tûné mimo mûstské hradby. Dana NOVOTNÁ: MoÏná podoba nejstar‰ího kamenného domu v Jihlavû, s. 230–241. Rudolf PROCHÁZKA, Pavel BORSK¯, Dagmar âERNOU·KOVÁ, Petr HOLUB, Václav KOLA¤ÍK, David

chycena nebo ji v˘voj lokality pfiímo vyluãoval. Úvodní

Viktor FERUS, Peter BAXA: Me‰tiansky dom v Brati-

MERTA, Marek PE·KA, Jaroslav SADÍLEK: Zdûn˘ dÛm

staÈ, která obsahuje jiÏ zmínûn˘ historick˘ v˘voj mûst-

slavû v druhej polovinû 13. storoãia, s. 88–101. Za-

stfiedovûkého Brna. Struãné charakteristiky stojících

sk˘ch vûÏí, je doplnûna pfievzat˘mi rekonstrukcemi

tím ãtrnáct identifikovan˘ch objektÛ vystavûn˘ch novû

a archeologicky plo‰nû odkryt˘ch reliktÛ, s. 242–265.

bran s vûÏemi tfií slovansk˘ch hradi‰È – Vlastislav,

pfiíchozími obyvateli v druhé polovinû 13. století ozna-

Struãn˘ popis 78 objektÛ.

Koufiim a Mikulãice.

ãují autofii jako prototyp bratislavského gotického

Tím, Ïe pfiedkládaná práce Z. Fi‰er y je poãinem

mûstského domu.

v podstatû prÛkopnick˘m, by mûla poskytnout nejen

Branislav LESÁK, Ivan STANÍK: V˘sledky záchranné-

moÏnost orientace v této problematice, ale mohla by

ho archeologického v˘zkumu na parcele Ventúrska uli-

se stát i velmi hutn˘m podkladem (ãi základem) pro

ca ã. 11–13 vo vztahu k poznaniu stredovekej muro-

dal‰í zpracování tématu a zároveÀ v˘razn˘m impulsem

vanej architektúry v Bratislave, s. 102–123. Unikátní

pro diskusi jak na poli odborném, tak pfiedev‰ím ter-

objekt smí‰ené konstrukce, do jehoÏ spodního podla-

minologickém.

Ïí zahloubeného 2 m, které bylo vystavûno z lomového Lubomír PROCHÁZKA

kamene, se sestupovalo vstupní ‰íjí. Horní podlaÏí mûlo stûny z hlinûné nabíjenice.

76

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 1 / RECENZE, BIBLIOGRAFIE

Celkovû lze konstatovat, Ïe sborník ku prospûchu svému i celého oboru pomalu dospívá. Byla ustanovena nová redakãní rada se zahraniãní úãastí, v‰echny ãlánky procházejí recenzním fiízením a korekturami. Michal TRYML

Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ

ní principy návrhu vãetnû bohaté obrazové dokumen-

tace stfiedovûkého kamenného zdiva, zejména sever-

tace.

ní fasády románského paláce a spodní par tie vûÏe

Za zprávou následuje recenze Rostislava ·VÁCHY:

sv. Barbory) a je mu líto fiady historick˘ch konstrukcí,

Litomy‰l na ‰piãce, s. 54–56. V‰ímá si zastropení

které musely ustoupit (napfiíklad historické schodi‰tû

dvorku a jeho oddûlení velikou sklenûnou stûnou

a ãerná kuchynû v hospodáfiském dvofie). V závûru

a práce s barokním krovem, kde jsou mezonetové loÏ-

upozorÀuje, Ïe s vynaloÏením srovnateln˘ch prostfied-

nice, jejichÏ osvûtlení je zaji‰tûno nûkolika fiadami

kÛ by v Olomouci mohla vzniknout nová, specializova-

prÛbûÏn˘ch vik˘fiÛ na stfie‰e, které se zpoãátku setka-

ná budova, v jejímÏ pfiípadû by se nemusela fie‰it otáz-

Stavba roku 2006, s. 10–11.

ly s nedÛvûrou památkov˘ch úfiadÛ. Zamítnuta byla

ka, zda je dÛleÏitûj‰í architektonické dûdictví, nebo

Informace o v˘sledcích 14. roãníku soutûÏe se

Pleskotova snaha ozdobit vrata v KaÀkovû prÛãelí ob-

muzejní provoz.

struãn˘m pfiedstavením vítûzn˘ch staveb a jejich foto-

razem UkfiiÏovaného od Jana Merty. Nejvût‰í hodnota

grafiemi.

dostaveb a rekonstrukcí architektonick˘ch památek

Stavba 2006/5

Rostislav ·VÁCHA: OdváÏné památkáfiství Luigiho Snozziho, s. 72–75.

Richard BIEGEL: Konference na lodi, s. 16–17.

spoãívá podle autora v architektovû schopnosti pa-

Úvodní text k ãlánku Luigiho SNOZZIHO: âíst pa-

Zpráva o konferenci na lodi, kterou uspofiádalo V˘-

mátku kulturnû pov˘‰it, udûlat z ní v˘znamnûj‰í archi-

mátku. Zamy‰lení nad rekonstrukcí klá‰tera Madonna

zkumné centrum prÛmyslového dûdictví âVUT na té-

tekturu, neÏ jaká byla pfied jeho zásahem. Pleskotova

del Sasso v Orselinû (Ticino). Snozzi patfií k moderním

ma soustavy jezÛ na dolním Labi. Bûhem plavby na lo-

dostavba zámeckého pivovaru pfiedstavuje podle re-

regionalistÛm, ktefií vynikli jako tvÛrci pozoruhodn˘ch

di Mal‰i deseti zdymadly na trase Podûbrady – Mûlník

cenze nadprÛmûr v obnovû památek.

úprav a dostaveb památkovû chránûn˘ch objektÛ.

se úãastníci mohli seznámit s vodními stavbami lemu-

Obnovou pivovaru se zab˘vá také ãlánek Petra

Osobitost jeho teoretick˘ch textÛ spoãívá v tom, Ïe

jícími tuto ãást fieky a vyslechnout doprovodné referá-

·TONCNERA Litomy‰lsk˘ pivovar na s. 4 v rubrice Ak-

hovofií nejen o památkách, ale i o památkáfiích. KaÏd˘

ty. Ke konferenci vy‰la publikace.

tuality, kter˘ pfiipomíná sloÏitou pfiípravu obnovy pivo-

architekt stojící pfied úkolem obnovy by mûl dÛkladnû

varu z hlediska památkové péãe.

památku poznat ve v‰ech jejích v˘vojov˘ch fázích

Kanceláfisk˘ objekt Nestlé âesko, s. 24–28.

Arcidiecézní muzeum v Olomouci, s. 62–65.

a kaÏdou z nich si pfiedstavit jako zámûrnû vytvofien˘

v Praze-Modfianech od architekta Mar tina Kotíka,

Autorská zpráva (Petr Hájek, TomበHradeãn˘, Jan

umûleck˘ celek. Jako umûleck˘ celek mají vyznít i jeho

Omicron-K. Na základní informace o stavbû, fotografie

·épka – H·H architekti) o pfiemûnû areálu takzvaného

úpravy. Pfiitom je dÛleÏité neztratit linii a nebát se ob-

a plány navazují dvû recenze: Vladimír KRÁTK¯:

Pfiemyslovského hradu na Arcidiecézní muzeum, dopl-

ãas nûco starého v zájmu nového celku definitivnû od-

V Modfianech, za tramvajovou tratí a Josef ·ANDA:

nûná fotografiemi a plány. Pfii rekonstrukci objektÛ

stranit, ov‰em na základû dÛkladného a odpovûdného

Stavební kvality Nestlé.

hradu byly respektovány v‰echny dochované styly od

poznání.

âlánek pfiedstavuje novou budovu firmy Nestlé

Lidmila CIHLÁ¤OVÁ, Milena SR·≈OVÁ: Velké rozvojové území Vysoãany, s. 29–45.

románského aÏ po 20. století. Do rekonstruované a restaurované drúzy pÛvodních objektÛ byly provede-

Umûní 2006/5

Materiál o rozsáhlé oblasti b˘val˘ch továren v ka-

ny nové zásahy, které jsou redukovány na nezbytné

tastru Prahy-Vysoãan a Hloubûtína, zvané Velké rozvo-

prvky, jasnû se odli‰ují od pÛvodních konstrukcí a pro-

jové území. Z nûkter˘ch pozemkÛ byly industriální ob-

stupují interiérem a exteriérem celého areálu (napfií-

Markéta SVOBODOVÁ: âeskosloven‰tí studenti ar-

jekty odstranûny, jinde se demolice pfiedpokládá,

klad propojení kapitulního dûkanství a biskupského

chitektury na Bauhausu. – Czechoslovak Students of

av‰ak podstatná ãást hal a jin˘ch objektÛ zÛstane za-

paláce, spoleãensk˘ sál, technické a provozní zázemí

Architecture at the Bauhaus, s. 406–419.

chována a pfiemûnûna pro jiné vyuÏití. Plánuje se zde

v hospodáfiském dvofie). Vût‰ina technologií byla

Pfiíspûvek pfiiná‰í nová zji‰tûní k pÛsobení studentÛ

v˘stavba asi dvanácti tisíc nov˘ch bytÛ, dále rÛzn˘ch

umístûna do nov˘ch podlah, protoÏe historické se ne-

z âeskoslovenska na Bauhausu. NejenÏe roz‰ifiuje do-

obchodních center a kanceláfisk˘ch budov, hotelÛ,

dochovaly. Díky stylové rozmanitosti areálu bylo moÏ-

sud znám˘ seznam jmen, ale rovnûÏ ukazuje, jak˘ mû-

sportovi‰È a relaxaãních zón. Vznikne tak nové mûsto

né instalovat exponáty do pfiíbuzného prostfiedí.

lo toto ‰kolení charakter. Zab˘vá se také dÛvody, proã

(pfievzato z webu http://www.intimate.cz/umeni/cz/ index.html)

pro asi ãtyfiicet tisíc obyvatel. Zkultivováno bude pfií-

Na zprávu navazuje recenze Martiny MERTOVÉ: Ná-

studenti nerealizovali více staveb. V závûru je vûnová-

rodní prostfiedí s pÛvabnou fiekou Rokytkou a rozsáh-

padná autenticita H·H, s. 66–71, která v úvodu naãr-

na pozornost aktivitám cizích absolventÛ Bauhausu

l˘mi zatravnûn˘mi plochami s vzrostlou zelení. âlánek

tává tfii moÏná fie‰ení rekonstrukcí historick˘ch objek-

na území âSR.

nás seznamuje s historií území, s urbanistickou studií

tÛ: syntetick˘ pfiístup, podmínûn˘ rozhodn˘m vstupem

Eva P¯CHOVÁ: âeská bytová v˘stavba v období

Velké rozvojové území Vysoãany a jednotliv˘mi pláno-

teoretikÛ památkové péãe a ãásteãnou kapitulací ar-

1945–1964. – Czech Housing Development from

van˘mi i realizovan˘mi stavbami vãetnû rekonstrukcí

chitekta, dobrovoln˘ syntetick˘ pfiístup architekta, kte-

1945 to 1964, s. 420–432.

nûkter˘ch historick˘ch staveb.

r˘ vûdomû posiluje empatii k historickému prostfiedí,

Pováleãná bytová v˘stavba v âechách byla spojena

a do tfietice pfiístup H·H, kter˘ odsouvá památkovou

zejména s otázkou industrializace a vznikem sídli‰È.

Martina BU¤IâOVÁ, ·tûpán KUBÍâEK: Areál tiskár-

péãi do pozadí. V˘sledkem není památkáfiská archi-

Autorka textu mapuje tento v˘voj od pr vní dvouletky

Na pfiedchozí téma navazuje autorská zpráva o pfie-

tektura, ale obû strany – památkáfii i architekti – na-

(1946–1947), která je‰tû navazovala na tradice funk-

stavbû prÛmyslového objektu, kter˘ prochází postup-

konec dÛslednû hájily autentické prvky minulosti. Re-

cionalismu, pfies etapu socialistického realismu a ná-

nou renovací. Autofii návrhu objekt oãi‰Èují a vracejí mu

konstrukce H·H vychází podle autorky jako nápadná,

sledn˘ch pr vních typizovan˘ch panelov˘ch domÛ aÏ

pÛvab historické industriální budovy. Hotovou stavbu

zámûrnû se vymezující vÛãi historii, ale její nápadnost

k takzvan˘m experimentÛm 60. let, jejichÏ rozmach

doplÀují v˘raznû definované novotvary zádvefií, scho-

v sobû nese víru, Ïe je jedinou cestou, jak historii zpfií-

zastavilo období normalizace po roce 1968.

di‰tû a sociálního zázemí. Za autorskou zprávou násle-

stupnit pro dne‰ního ãlovûka. Nedostatky spatfiuje au-

duje je‰tû recenze Luká‰e BERANA: Pfiidaná hodnota.

torka na stranû provozovatele, kterému se nedafií pro-

Pfiestavba a konverze ve Vysoãanech, s. 48–49.

stor patfiiãnû oÏivit.

ny AF BKK, s. 46–47.

V ãasopise jsou dále tyto recenze: Helena SOUKUPOVÁ: Du‰an Folt˘n a kolektiv, Encyklopedie moravsk˘ch a slezsk˘ch klá‰terÛ, s. 459–

Pfiestavbû z památkáfiského hlediska se vûnuje ãlá-

461; Ivo KO¤ÁN: Bofiivoj Nechvátal, Kapitulní chrám

Autorská zpráva (Josef Pleskot, AP ateliér – Pavel

nek Milo‰e SOLA¤E O pfiestavbû Kapitulního dûkan-

sv. Petra a Pavla na Vy‰ehradû, s. 461–463; Hynek

Fanta, Daniel KfiíÏ, Veronika Va‰ková-·kardová,

ství na Olomouckém hradû na Arcidiecézní muzeum

LÁTAL: Pavel Kalina – Jifií KoÈátko, Praha 1310–1419.

I. Grosseová, Z. Rudolf) o pr vní a druhé fázi rekon-

v rubrice Aktuality na s. 6. Autor povaÏuje celkov˘ v˘-

Kapitoly o vrcholné gotice, s. 464–466; Pavel VLâEK:

strukce pivovaru na ubytovací a spoleãenské centrum

sledek za nadprÛmûrnû zdafiil˘, i kdyÏ nesouhlasí s fia-

Jan Wrabec, Architektoniczny j´zyk Dientzenhoferów

YMCA obsahuje historii objektu, aktuální vyuÏití a hlav-

dou proveden˘ch úprav (napfiíklad pohledová prezen-

czeskich na Âlàsku, s. 466–470.

Zámeck˘ pivovar v Litomy‰li, s. 50–61.

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 1 / Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ

77

Era 21 2006/5

Památník je dominantou parku pfii Jablonecké ulici.

Era 21 2006/6

Ivan LEJâAR: Brno s nádraÏím v centru, s. 8.

Tvofií jej objekt o rozmûrech 3,2 x 4,5 x 0,7 m ze dvou

Obãanská koalice NádraÏí v centru prezentovala

zrcadlov˘ch tabulí vsazen˘ch do ocelového rámu. Pa-

Krajsk˘ soud v Brnû vyhovûl Ïalobû architektÛ Gry-

studii Pfiestavba Ïelezniãního uzlu Brno, která dokazu-

mátník je umístûn v tûÏi‰ti parku na kfiiÏovatce chod-

ma, Sapáka a ·krabala a pro nesplnûní soutûÏních

je, Ïe na místû stávajícího nádraÏí lze vybudovat ná-

níkÛ a kompoziãnû doplnûn tfiemi 10 m dlouh˘mi par-

podmínek i jiné nesrovnalosti zru‰il v˘sledek v˘bûrové-

draÏí moderní, coÏ by mûlo v˘hody niωích nákladÛ,

kov˘mi lavicemi z lepeného dfieva.

ho fiízení, kter˘m bylo pro zhotovení projektové doku-

ponechání atraktivní polohy osobního nádraÏí v blízkosti centra mûsta a spojení rozvojové oblasti Zvonafi-

Aeonscope – virtuální realita v galerii. Futura Pragensis, s. 46–47.

Causa Vila Tugendhat pokraãuje, s. 7–8.

mentace a autorsk˘ dozor pfii rekonstrukci vily vybráno SdruÏení pro vilu Tugendhat.

ka s Komárovem vymístûním nákladového prÛtahu.

V˘stava Futura Pragensis, poprvé pfiedstavená ve

Studie polemizuje s platn˘m územním plánem, kter˘

VeletrÏním paláci v Praze na pfielomu let 2005/2006,

Z pÛvodnû tfiípodlaÏní cihlové budovy z konce

navazuje na koncepci rozvoje centra vycházející z od-

prezentuje architektonické vize a moÏné scénáfie roz-

19. století v prÛmyslovém areálu nedaleko praÏské

sunu nádraÏí, vzniklou jiÏ ve 20. letech 20. století.

voje Prahy a dal‰ích mûst. Skládá se z návrhÛ realizo-

Palmovky vznikl rekonstrukcí a nástavbou dal‰ích

vateln˘ch v blízké budoucnosti i umûleck˘ch experi-

dvou podlaÏí objekt s atypick˘mi mezonetov˘mi byty

mentÛ a vzdálen˘ch utopií. Prostfiedkem v˘stavy je

a v˘raznû industriálním charakterem. Stavba je pfied-

Autorská zpráva o zmûnû zavû‰ené fasády z koufio-

vir tuální galerie aeonScope, kde se vût‰ina návrhÛ

stavena fiadou mal˘ch fotografií.

vého skla ze 70. let 20. století na kulisu v hausman-

odehrává ve vir tuální realitû a pozorovatel je mÛÏe

novském stylu pfii rekonstrukci budovy b˘valé banky

jednodu‰e „proÏívat“ pouh˘m procházením.

Edouard FRANC ¸ OIS: Hotel Fouquet’s Barriere v PafiíÏi, s. 12–13.

na apartmánov˘ dÛm. Petr HÁJEK, TomበHRADEâN¯, Jan ·ÉPKA / H·H

Cyril ¤ÍHA: Arcidiecézní muzeum Olomouc: pût fragmentÛ k mozaice, s. 50–51.

Lofty Palmovka. Masák & Partner, s. 50–51.

Andrej KRAUSKY: Od Wagnera k postmodernû, s. 60–61. Historick˘ ãlánek je vûnován profilovému tématu tohoto ãísla, jímÏ je slovinská architektura a její vazby na

ZobecÀující pohled na rekonstrukce památkov˘ch

architekturu ãeskou z hlediska dûjin architektur y

Autorská zpráva s fotografiemi a pÛdorysy. Arcidie-

objektÛ srovnává spí‰e konzervaãní pfiístup V. Girsy,

20. století na území Slovinska. Maks Fabiani, spolu-

cézní muzeum je umístûno do komplexu takzvaného

kter ˘ chápe památku jako zavr‰ené umûlecké dílo,

pracovník Otto Wagnera, a WagnerÛv Ïák JoÏe Pleãnik

Pfiemyslovského hradu, národní kulturní památky s tisí-

a kontrastní pfiístup H·H pfii rekonstrukci muzea, pojí-

jsou v˘znamn˘mi pfiedstaviteli slovinské architektury.

ciletou historií. Komplex sestává z objektÛ románského

mající historii a tradici památkov˘ch objektÛ jako otev-

Secesní styl prvního z nich obohatil hlavní mûsto pfied

biskupství, kapitulního dûkanství a hospodáfiského dvo-

fien˘ projekt. V závûru se autor pozastavuje nad mar-

1. svûtovou válkou, druh˘ ovládl sv˘m nav˘sost osobi-

ra a navazuje na kostely sv. Václava a sv. Anny. Pfii

ginalizací role architektÛ ze strany fieditelství muzea.

t˘m pfiístupem období mezi válkami. Paralelnû s ãin-

architekti: Arcidiecézní muzeum Olomouc, s. 15–19.

návrhu byly respektovány v‰echny dochované styly od

Frank WEINER: Arcidiecézní muzeum Olomouc: Pfie-

ností tûchto architektÛ se vyvíjel funkcionalismus, kte-

románského po 20. století. Do rekonstruované a re-

stavba muzeí: Spoj mezi tabulou rasa a existujícím,

rému se dafiilo i po 2. svûtové válce, za socialismu.

staurované zkoláÏované drúzy pÛvodních objektÛ byly

s. 51–52.

Edvard Ravnikar propojil funkcionalismus s místní tra-

provedeny nové zásahy, které jsou redukovány na

V obecnûj‰ím ãlánku iniciovaném pfiestavbou mu-

funkãnû a provoznû nezbytné prvky. Nové objekty z be-

zea se autor zam˘‰lí nad vztahem architektury novo-

tonu, oceli a skla se jasnû odli‰ují od pÛvodních kon-

staveb a architektury renovací. Funkce se v ãase pro-

strukcí a prostupují cel˘m areálem. Na zprávu navazují

mûÀují, forma v‰ak zÛstává relativnû stálá. Právû

âlánek pfiedstavuje nové praÏské sídlo firmy Nestlé

recenze Cyrila ¤ÍHY Arcidiecézní muzeum Olomouc:

pevnost formy dûlá podle nûj projekty pfiestaveb tak

od autorÛ M. Kotíka, L. Zemana a P. Kozákové / Omic-

pût fragmentÛ k mozaice a Franka WEINERA Arcidie-

pfiitaÏliv˘mi a komplikovan˘mi.

ron-K na fotografiích a plánech.

cézní muzeum Olomouc: Pfiestavba muzeí: Spoj mezi tabulou rasa a existujícím na s. 50–52 (viz dále). Helika: Justiãní areál na Míãánkách, s. 20–21.

dicí a pfietavil jej ve styl zvan˘ lublaÀská architektonická ‰kola. Administrativní budova v Modfianech, s. 94–96.

Osamu OKAMURA: Rozhovor s Ivanem Kroupou o Metacity.cz, s. 54–55. Rozhovor s autorem ãeské ãásti expozice desátého

Autorská zpráva o rekonstrukci a dostavbû areálu

bienále architektury v Benátkách vûnovaného tématu

b˘val˘ch Roháãov˘ch kasáren v Praze 10 na sídlo pro

závratnû rychlé urbanizace svûta. Mimo jiné ostfie kri-

40 % justiãní kapacity hlavního mûsta. Návrh zachová-

tizuje organizaãní zázemí ãeskoslovenské úãasti.

Urbanismus a územní rozvoj 2006/5 Celé ãíslo je vûnováno problematice ochrany pfied povodnûmi a jejímu odrazu v územním plánování.

Architekt 2006/11

vá a rekonstruuje stávající historické objekty po obvo-

Helena ÎÁâKOVÁ: Naznaãená budoucnost, s. 71–73.

du areálu a do jejich stfiedu umisÈuje novou budovu

Rozhovor s v˘tvarníkem, scénografem a hudební-

s prosklenou fasádou, která respektuje v‰echny od-

kem Vladimírem BroÏem. V jeho nakladatelství se pfii-

stupy a svou v˘‰kou nepfiesahuje hfiebeny stfiech okol-

pravuje utopistick˘ sketch book, zobrazující pfiehna-

Autorská zpráva s fotografiemi a plány o nové lávce

ních objektÛ.

nou úãast graffiti na ulici, ke které by do‰lo, kdyby se

v âesk˘ch Budûjovicích, jeÏ je souãástí budované cyk-

spoleãnost nebyla schopna nadmûrné produkci graffi-

listické stezky a je napojena na ulici E. Pittera, kterou

ti bránit. Rozhovor se dot˘ká vztahu architektur y

spojuje s budoucím obytn˘m komplexem navrÏen˘m

Autofii leto‰ního letního pavilonu galerie Serpentine

a spoleãnosti na jedné stranû a graffiti a mlad˘ch

na levém bfiehu. Oblouková konstrukce lávky navazuje

vytvofiili velkolepé nafukovací zastfie‰ení vejãitého tva-

tvÛrcÛ na stranû druhé, problematiky rozvoje Prahy

na stávající budûjovické obloukové mosty.

ru. Prostor pod ním vymezen˘ kruhovou obvodovou

a jejích dopravních struktur, památkové ochrany sta-

stûnou z prÛsvitného polykarbonátu byl vyuÏit jako ka-

veb z totalitní éry a podobnû.

Rem KOOLHAAS, Cecil BALMOND: Pavilon galerie Serpentine 2006, s. 24–25.

várna a fórum s v˘stavním prostorem. Objekt byl pochozí platformou napojen na budovu galerie. Na ãlánek navazuje recenze Adama GEBRIANA Pavilon galerie Serpentine 2006: nikoli architektura bez obsa-

David KARÁSEK: Mûstsk˘ mobiliáfi a design, s. 98–99. Zamy‰lení nad navrhováním mûstského mobiliáfie a jeho funkcí v mûstském prostoru.

hu, ale obsah bez architektury na s. 52–53.

Jifií STRÁSK¯, Jaroslav BARON: Lávka pfies Vltavu, s. 38–41.

Petr UHLÍK, Mar tin MATISKA: Vila u Vltavy, s. 42–47. Autorská zpráva s fotografiemi a plány. Pozemek leÏí ve vilové ãtvr ti blízko centra âesk˘ch Budûjovic, hmota a objem domu odpovídají okolní zástavbû. Na pozemku stál rodinn˘ dÛm arch. J. ·estáka z druhé poloviny 60. let 20. století, z nûhoÏ byla zachována jen

Petr JANDA, Jakub NA·INEC, Ale‰ KUBALÍK, Josef

ãást konstrukcí spodní stavby. Hmota vily je navrÏena

KOCIÁN / sporadical: Památník obûtem komunismu

jako abstraktní krychle z monolitického betonu, kter˘

v Liberci, s. 28–29.

byl obloÏen tmav˘mi lícovkami.

78

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 1 / Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ

Svatopluk SLÁDEâEK: Polyfunkãní dÛm Kvûták, s. 48–51. Autorská zpráva s fotografiemi a plány o novém domu v Uherském Hradi‰ti, kter˘ má v reakci na sloÏit˘

ba má b˘t zprovoznûna koncem roku 2008, s kom-

pfiedpokládala redakce ãasopisu, Ïe první ãíslo v roce

pletním dokonãením se poãítá do roku 2010.

2005 zasvûtí tomuto tématu. Nakonec bohuÏel muse-

Rekonstrukce mostu u Jána v Plzni ukonãena. Mûstská doprava do centra otevfiena, s. 30–31.

lo dojít ke zmûnû, jelikoÏ Ernst Bacher po tûÏké nemoci dne 28. dubna 2005 zemfiel. První ãíslo ãasopisu,

pÛdorysn˘ tvar prÛãelí ve tvaru vlnovky, sousedí s b˘-

Most zaloÏen˘ jiÏ v roce 1520 byl roku 1889 nahra-

valou synagogou a s pû‰í pasáÏí spojující mûstské

zen mostem z ocelové nosné konstrukce, jeÏ byla ve

centrum s autobusov˘m nádraÏím. Na ãlánek navazu-

40. letech 20. století vymûnûna za konstrukci Ïelezo-

Na rok 2005 v‰ak pfiipadlo je‰tû jedno v˘roãí. Sice

je recenze Vûry KONEâNÉ První architektura ve mûstû

betonovou. Postupné zhor‰ování stavu mostu dovr‰ila

opût vázané k úmrtí, av‰ak úsek, kter˘ od té doby uply-

(s. 52–53). Autorka v nûm chválí památkáfie, ktefií

povodeÀ v roce 2002, která naru‰ila statiku natolik,

nul na ãasové ose, jiÏ vymazal emotivní náboj události.

podpofiili vznik moderní stavby na velmi problematic-

Ïe byla nutná celková rekonstrukce.

V roce 2005 ubûhlo sto let od smrti Aloise Riegla.

kém místû v sousedství nûkolika historick˘ch budov. Petr HRÒ·A, Petr PELâÁK / Architekti HrÛ‰a & Pel-

Dana BOHUSLAVOVÁ: âeká Prahu stovûÏatou toweromanie?, s. 46–51.

pÛvodnû koncipované jako dar k oslavû narozenin, muselo b˘t pojednáno jinak.

V ãasopise se tak setkaly osudy a dílo dvou generálních konzer vátorÛ památkové péãe v Rakousku,

âlánek se zab˘vá obecnû genezí vûÏí a jejich v˘vojem

pr vního a toho zatím pfiedposledního. Shodou okol-

v jednotliv˘ch zemích Evropy a poté upozorÀuje na trend

ností to byl navíc právû Ernst Bacher, kdo se naposle-

·estipodlaÏní dÛm v dopravnû velmi zatíÏené radiále

budování nov˘ch vûÏovit˘ch staveb ve velk˘ch mûstech

dy s mimofiádnou akribií zab˘val Rieglov˘m teoretic-

VídeÀská v Brnû stojí na parcele sousedící se dvûma

po celém svûtû a na ohroÏení pozice Prahy jako mûsta

k˘m památkáfisk˘m odkazem v publikaci Kunstwerk

historizujícími domy jako zbytek pÛvodní ulice. PÛdorys-

na Seznamu svûtového kulturního dûdictví UNESCO

oder Denkmal? Alois Riegls Schriften zur Denkmal-

nû ustupujícím prÛbûhem v ulici VídeÀské tvofií motiv na-

v pfiípadû vybudování dal‰ích mrakodrapÛ na Pankráci.

pflege vydané spolkov˘m památkov˘m úfiadem ve Víd-

ãák, Ateliér Brno: Nájemní dÛm na VídeÀské, s. 54–59.

vázání na sousední objekt a souãasnû udrÏuje dostateãn˘ odstup od vozovky pro potfiebnou ‰ífii chodníku. âeské nominace na Cenu Miese van der Rohe 2007, s. 60–61. Zpráva o ãeském v˘bûru pro evropskou architektonickou soutûÏ. Ivana BENDOVÁ, Jan BENDA: Mrakodrapy – víc neÏ jen vysoké domy, s. 66–7. Pfiedná‰ka je pfiíspûvkem do diskuse na semináfii

Dana BOHUSLAVOVÁ: Ladronka – pfiíklad symbiózy klasiky a moderny v Praze, s. 56–59.

ni v roce 1995. Pr vní ãíslo Österreichische Zeitschrift für Kunst

Historie areálu Ladronka a zpráva o jeho rekon-

und Denkmalpflege roku 2005 tedy v úvodních pfií-

strukci, která se stala Stavbou roku 2006. Autory ar-

spûvcích pfiipomnûlo Ïivotní bûh a odborné aktivity Er-

chitektonického návrhu jsou ·afer Hájek Architekti,

nesta Bachera. Jejich autor y jsou Andreas LEHNE,

s. r. o., hlavním dodavatelem spoleãnost Podzimek

Wilhelm Georg RIZZI a Eva FRODL-KRAFT. Pfiehled Ba-

a synové Jihlava.

cherovy publikaãní ãinnosti v letech 1995–2005 zpra-

Jaroslav HU≈ÁâEK: Rekonstrukce radnice v Jihlavû, s. 64–69.

1

coval Erich LEITNER.

Bacherovu oblíbenému tématu, vitráÏi, jsou vûnová-

V˘‰kové budovy a Praha. âe‰tí architekti pÛsobící

Zpráva o rozsáhlé a dlouhodobé rekonstrukci pÛ-

v âínû upozorÀují, Ïe problematika v˘‰kové v˘stavby

vodních domÛ jihlavské radnice, která pfiinesla velké

ãínaje stranou 42 a konãe stranou 107. Tuto ãást uvá-

není jen záleÏitost estetická a Ïe není moÏno ji fie‰it

mnoÏství nov˘ch poznatkÛ ze záchrann˘ch archeologic-

dí BacherÛv ãlánek o tzv. Clannerov˘ch oknech od

v rámci diskuse úzké profesní skupiny.

k˘ch a restaurátorsk˘ch v˘zkumÛ. âlánek je doplnûn

vitráÏisty Petera Hemmela, která vytvofiil pro opatsk˘

fotografiemi a vizualizacemi nov˘ch interiérÛ radnice.

kostel na Nonnbergeru v Salcburku. âlánek je posled-

Pavel ZATLOUKAL: Zdenûk Hynek, s. 80. Nekrolog za olomouckého architekta zesnulého v srpnu 2006. Pavel ·KRANC: Ekumenick˘ monument v pluralitní dobû, s. 81. Ohlas na anketu Pomník II. odboji, uvefiejnûnou v Architektu 8/2006.

Radomíra SEDLÁKOVÁ: Od funkcionalismu pfies sorelu k novému zaãátku, s. 74–79.

Obnova Velké Fürstenberské zahrady byla zahájena, s. 18–19. Informace o historii zahrady a o projektu její obnovy, která by mûla b˘t hotova koncem roku 2007. Helena SOUKUPOVÁ: Klá‰ter sv. AneÏky âeské po

stfiedovûké sklomalby v Salcburku, Tyrolích a Vorarlbergu. Stfiedovûk˘m vitráÏím a malbû na skle byl vûnován i pfiíspûvek Günthera BUCHINGERA. Pojednává mimo

jednoho v˘znamného projektu z té doby. Doplnûno

jiné o souvislostech mezi vitráÏí, nástûnnou malbou

ilustracemi.

a stfiedovûk˘m monumentálním malífistvím a o jejich

pod Araratem. M˘ty o Noemovû ar‰e, s. 80–85.

ãen˘ch k rozliãn˘m úãelÛm. 4

v˘znamn˘m místÛm a památkám na území Arménie.

a uÏití drobnûj‰ích sklenûn˘ch objektÛ, které se obje-

Bohatû ilustrováno. Ivan Me‰troviã – Dalmácie, s. 86. Zpráva o architektonickém díle chor vatského sochafie.

■ Poznámky 1 Andreas LEHNE: Vor wor t, in: Österreichische Zeit-

Blanka KYNâLOVÁ

schrift für Kunst und Denkmalpflege LIX, 2005, se‰it 1, s. 5–6; Wilhelm Georg RIZZI: Ernst Bacher 1935–2005, tamtéÏ, s. 7–8; Eva FRODL-KRAFT: Ernst Bacher im Kunst-

První se‰it Österreichische Zeitschrift für Kunst und Denkmalpflege pro rok 2005

ce. âlánek je doplnûn fotografiemi a plány. Pfievzato ze Zpráv památkové péãe 66, 2006, ã. 4, s. 283–289.

vztahu v rámci vybavení architektonick˘ch prostorÛ urChristina WOLF v následující studii sledovala v˘voj

nû expozice Národní galerie a v roce 2002 postihla

podnítily diskusi t˘kající se pfiístupu k chránûné památ-

3

Cestopisnû zamûfien˘ ãlánek se vûnuje jednotliv˘m

Text shrnuje události poslední doby: Do‰lo k promû-

ní práce, které pfiinesly fiadu nov˘ch zji‰tûní a souãasnû

ní autorovou prací, jiÏ pfiipravoval pro soupis památek

1945–1959. Autorka ilustruje kaÏd˘ rok medailonkem

roce 1989, s. 20–27.

klá‰ter povodeÀ. Od té doby v objektu probíhají staveb-

2

StaÈ o architektufie v âeskoslovensku v období

Adéla NùMCOVÁ: Arménská architektura v zemi

Fórum architektury & stavitelství 2006/5

ny zhruba dvû tfietiny rozsahu popisovaného ãísla, po-

historisches Institut des Bundesdenkmalamtes, tamtéÏ, s. 9–10; Erich LEITNER: Nachträge zum Schriftenverzeichnis Univ. Prof. Dr. Ernst Bacher – die Jahre 1996–2005, tamtéÏ, s. 11–13.

Pr vní ãíslo 59. roãníku rakouského ãasopisu pro

2 Ernst BACHER: Das Clanner-Fenster von Peter Hemmel

umûní a památkovou péãi mûlo b˘t pÛvodnû vûnováno

in der Abteikirche am Nonnberg, in: Österreichische

pfiipomenutí kulatého Ïivotního v˘roãí prof. dr. Ernsta

Zeitschrift für Kunst und Denkmalpflege LIX, 2005, se‰it 1,

Stavba Nové spojení, která propojí praÏské Hlavní

Bachera, dlouholetého generálního konzervátora pa-

s. 42–50.

nádraÏí, Masarykovo nádraÏí, nádraÏí LibeÀ, Vysoãany

mátkové péãe v Rakousku a univerzitního uãitele dûjin

3 Günther BUCHINGER: Spätmittelalterliche Ausstat-

a Hole‰ovice, by mûla pfiinést potfiebnou integraci Ïe-

umûní, kter˘ se mûl 14. listopadu 2005 doÏít sedm-

tungsprogramme in Westösterreich. Ein Beitrag aus der

leznice do systému mûstské hromadné dopravy, zv˘‰it

desát˘ch narozenin. ProtoÏe Bacherov˘m Ïivotním od-

Glasmalereiforschung, in: Österreichische Zeitschrift für

komfort cestujících a rychlost pfiepravy v Praze. Stav-

born˘m zájmem byla malba na skle a umûní vitráÏe,

Kunst und Denkmalpflege LIX, 2005, se‰it 1, s. 51–62.

Antonín KRU·OVEC: Stavba, o které se mluví, s. 28–29.

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 1 / Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ

79

vují vedle monumentálních sklomaleb slouÏících jako

lení textilu, které vedl aÏ do roku 1897. Po své habili-

které pasáÏe, jeÏ by nejlépe charakterizovaly a pfiiblíÏi-

vitráÏe pfiedev‰ím v církevních objektech, jak v sakrál-

taci v roce 1889 a jmenování mimofiádn˘m profeso-

ly souãasnosti Rieglovu osobnost.

ním, tak v profánním prostfiedí, kde se pouÏívaly jako

rem v roce 1895 se stal roku 1897 fiádn˘m profeso-

souãást vybavení-v˘zdoby interiérÛ. V rakousk˘ch mu-

rem vídeÀské univerzity.

zeích, na hradech a zámcích je zachováno na ãtyfii sta

Dal‰ím pfiíspûvkem vûnovan˘m Aloisovi Rieglovi je 8

práce Helmuta STAMPFERA o Rieglov˘ch vyjádfieních

Rieglovo pÛsobení v památkové péãi zaãalo v roce

ke konkrétním restaurátorsk˘m akcím. Takov˘ch Rieglo-

1902, kdy se stal vydavatelem periodika Mitteilungen

v˘ch dokumentÛ existuje celá fiada. Také v pramenech

Dosud ne zcela dÛkladnû zmapovanou, poznanou

der k. k. Zentralkommission zur Er forschung und Er-

k opravám a restaurování nûkter˘ch ãesk˘ch památek,

a umûleckohistoricky zhodnocenou souãástí památ-

haltung der Kunst und historischen Denkmale. V lednu

jeÏ se realizovaly v období Rieglova generálního konzer-

kového fondu v Rakousku jsou podle Evy JÖRG, au-

1903 se stal ãlenem centrální komise a o nûco pozdû-

vátorství, je moÏné najít podobná vyjádfiení.

torky dal‰ího pfiíspûvku, malby na skle a vitráÏe

ji byl povûfien pro nûj novû zfiízenou funkcí generálního

Helmut Stampfer se více zab˘val Rieglov˘m po-

vzniklé v období 19. a 20. století. âlánek, kter˘ na-

konzervátora (Generalkonservator), kterou zastával aÏ

sudkem k restaurování stfiedovûk˘ch nástûnn˘ch

vazuje na autorãinu univerzitní disertaãní práci, popi-

do své smrti v roce 1905.

maleb ve starém kfiestním kostele St. Johann im

sklomaleb tohoto druhu.

5

suje sumárnû v˘voj oboru v tomto období a techniky

Z uvedeného struãného pfiehledu Rieglova Ïivota je

Kreuzgang v Brixenu. Malby byly známy centrální ko-

realizací, coÏ autorka dokládá na vybran˘ch pfiíkla-

patrné, Ïe je moÏné uvaÏovat o tfiech etapách jeho

misi od roku 1856. V roce 1882 byly neodbornû od-

dech.

profesního zamûfiení: v letech 1886–1897 pÛsobil

kr yty. Dne 12. ãer vna 1900 povolilo ministerstvo

âást publikace vûnovanou malbû na skle a vitráÏi

v muzejní sféfie, 1897–1903 byl ãinn˘ jako univerzitní

kultu a vyuãování subvenci 6800 korun na restauro-

zcela logicky uzavírá text Elisabethy OBERHAIDACHER-

uãitel a posléze se v letech 1903–1905 vûnoval

vání maleb pod podmínkou, Ïe „restaurátorské prá-

ochranû památek a péãi o nû.

ce budou provedeny v úplné shodû s centrální komi-

6

-HERZIG podávající pfiehled restaurátorsk˘ch aktivit vztahujících se k záchranû sklomaleb a vitráÏí v Ra-

Ke zji‰tûní toho, jak˘ byl Riegl ãlovûk, se musíme

sí“. Theofil Melicher, vídeÀsk˘ historick˘ malífi

kousku v posledních letech. To v‰e je dokumentováno

vrátit k vyjádfiením jeho ÏákÛ – Maxe Dvofiáka a Hanse

a korespondent centrální komise, zaãal okamÏitû

na vybran˘ch pfiíkladech. K ãlánku je pfiipojen text

Tietzeho. V˘znamnou Rieglovou vlastností byla podle

s restaurováním. Dne 9. fiíjna informoval dûkan

smûrnice pro konzervování a restaurování sklomaleb

Maxe Dvofiáka jeho veselost, ale souãasnû bezmála

Franz Egger centrální komisi, Ïe „renovace maleb na

a vitráÏí, kter ˘ byl v˘sledkem dlouholet˘ch diskusí

posvátná váÏnost, s níÏ se vûnoval v‰em otázkám, do-

triumfálním oblouku je ‰Èastnû ukonãena a Ïe bude

v rámci ãinnosti Mezinárodního v˘boru pro restaurová-

konce i tûm nejménû v˘znamn˘m, a jejich nejhlub‰ím

slouÏit jako zdafiil˘ vzor“.

ní sklomalby a vitráÏí a kter˘ byl schválen na generál-

pfiíãinám „sub specie aeternitatis“. Pfiesvûdãením

V následujícím roce se v‰ak objevily z rÛzn˘ch stran

ním shromáÏdûní Internationalen Corpus Vitrearum

a zálibou byl muzejník. Rozpory s vedením muzea jej

ostré kritiky Melicherova restaurování. Ministerstvo

1. záfií 2004 v Norimberku.

v‰ak pfiinutily odejít na univerzitu. Podle Dvofiáka: „Po

kultu a vyuãování proto nafiídilo 13. ãervna 1902 pro-

Vedle ãlánkÛ vûnovan˘ch sklomalbû a vitráÏi pfiines-

jeho odchodu z muzea jsem mûl pfiíleÏitost s ním sko-

vedení komisionální prohlídky. Komise se se‰la

lo toto ãíslo 59. roãníku rakouského ãasopisu pro

ro dennû mluvit. Nikdy si v nejmen‰ím nestûÏoval, ale

17.–18. fiíjna 1902 na místû v Brixenu a zúãastnili se

umûní a památkovou péãi hned nûkolik zajímav˘ch

byl, nejúspû‰nûj‰í badatel ve svém oboru, ne‰Èastn˘

jí Josef Neuwirth, kter˘ byl zároveÀ pfiedsedou komi-

pfiíspûvkÛ zamûfien˘ch na problematiku teorie i praxe

a nespokojen˘.“

se, Franz Egger, dómsk˘ probo‰t, Johann Wakchegger,

památkové péãe. Jejich autofii se z rÛzn˘ch pohledÛ

O Rieglov˘ch univerzitních pfiedná‰kách pí‰e Hans

dómsk˘ beneficiát a korespondent centrální komise,

a v ‰ir‰ích souvislostech zab˘vali osobností historika

Tietze: „zvlá‰tní osobit˘ byl zpÛsob Rieglova pfiedne-

Wilhelm von Arbesser, okresní hejtman, Alois Riegl,

umûní, muzeologa a památkáfie Aloise Riegla, od je-

su… pfiedãítal svÛj velmi peãlivû vypracovan˘ rukopis

Hans Semper a malífi Adolf Böhm. Riegl zpracoval

hoÏ úmrtí v roce 2005 uplynulo sto let.

vûtu po vûtû, ale kaÏdou vûtu nebo kaÏd˘ odstavec

17. fiíjna 1902 o provedené prohlídce restaurovan˘ch

doprovodil volnû fieãen˘m objasnûním, které oÏivilo

maleb rozsáhl˘ posudek, v nûmÏ se mimo jiné zab˘val

ria HÖHLE, obsahuje velice hutn˘ RieglÛv medailon,

pevnou logiku my‰lenkové v˘stavby“. Odli‰oval cviãe-

otázkou patiny maleb. Dospûl ke shodnému závûru

kter˘ vedle ãetn˘ch informací o Rieglovû Ïivotû a ãin-

ní od hlavních pfiedná‰ek.

s malífiem Adolfem Böhmem, kter˘ posoudil stav ma-

První z tûchto pfiíspûvkÛ, jehoÏ autorkou je Eva Ma7

nosti pfiipomíná jeho základní v˘znam pro dûjiny umûní a památkovou péãi v Rakousku. V ãeském prostfiedí nebude na ‰kodu pfiipomenout si nûkterá základní data z Rieglova Ïivotopisu.

Riegl byl nedosl˘chav˘. Na pozadí tohoto faktu je

leb lapidárnû, kdyÏ konstatoval, Ïe „v dÛsledku napu‰-

tfieba vidût jeho na první pohled ne zcela pochopiteln˘

tûní stûn mastnou substancí ztratily malby charakter

pfiechod z univerzitního pÛsobení do oblasti památko-

freska, doplÀky jsou provedeny bez ocenûní starého

vé péãe. Uvûdomoval si, Ïe by nedosl˘chavost vedla

a s velkou necitlivostí“.

9

Alois Riegl se narodil 14. ledna 1858 v Linci jako

ke komunikaãním problémÛm se studenty. Práce

syn úfiedníka tamní tabákové továrny. S otcem se stû-

v centrální komisi pfiitom nebyla lákavá, instituce mû-

ãlánek Bernda EULER-ROLLEHO,

Po Stampferovû rieglovském pfiíspûvku následuje

hoval do Kremsu v Rakousku a pak do Zablotova v Ha-

la povûst zpáteãnického úfiadu, muselo se hodnû ces-

hu k Rieglovû teoretické ãinnosti vûnuje pÛsobení pa-

liãi, kde nav‰tûvoval tamní polské ‰koly. Po otcovû

tovat, jednat na objektech a podobnû.

mátek na lidské city a pocity. âlánek je ti‰tûnou verzí

10

kter˘ se i ve vzta-

pfiedãasném úmrtí se v roce 1873 vrátil do Lince, kde

Dvofiák napsal: „s obdivuhodnou obûtavostí, s pílí,

pfiedná‰ky, kterou autor pfiednesl na kolokviu koncipo-

na gymnáziu klá‰tera Kremsmünsteru v roce 1874

jako by tu‰il, Ïe jeho ãas je seãten, vûnoval poslední

vaném Klausem Janem Philippem a Hermannem Hip-

maturoval. Na pfiání sv˘ch poruãníkÛ potom studoval

tfii roky svého Ïivota reorganizaci centrální komise.

pem Vorwärts in die Vergangenheit, zurück in die Zu-

dva roky práva na vídeÀské univerzitû. Na nû navázal

Bylo nezapomenuteln˘m záÏitkem sledovat, jak Rieg-

kunft. Das europäische Denkmalschutzjahr 1975 und

studiem filozofie a univerzálních dûjin.

lova strhující osobnost a jeho zapálené pfiesvûdãení

die Folgen, konaném v Hamburger Wartburghaus ve

V˘znamn˘ pro jeho dal‰í v˘voj byl vstup do vûdecké

umoÏnilo v nejkrat‰ím ãase reorganizaci centrální ko-

dnech 2.–4. záfií 2005.

organizace nazvané Institut für Österreichische Ge-

mise na nov˘ch ideov˘ch základech.“ Dvofiák dále

Bernd Euler-Rolle se v textu zab˘vá emotivními hod-

schichtsforschung v roce 1881. V nûm se nauãil his-

k Rieglovû osobnosti pfiipomínal: „Tich˘, osamûl˘

notami památek, které se staly v souladu s dokumen-

torickému fiemeslu a poznal také dûjiny umûní. V Insti-

muÏ, kter˘ byl pro svou nedosl˘chavost zpola odlou-

tem z Nara, jenÏ byl zpracován a schválen konferencí

tutu napsal dnes bohuÏel ztracenou práci Romani-

ãen˘ od svûta, vzdálen˘ dennímu Ïivotu a denním bo-

UNESCO v roce 1994, jednou z v˘znamn˘ch souãástí

schen Bauten Salzburgs und die Entwicklung des ro-

jÛm, kter˘ Ïil sv˘mi my‰lenkami a bádáním, se náhle

hodnot památky. Tyto pocitové hodnoty památek v‰ak

manischen Stils in Bayern.

stal zapálen˘m, neúnavn˘m organizátorem.“

byly popisovány nejménû od 18. století. JiÏ v roce

V roce 1886 nastoupil Riegl jako dobrovolník do

V pfiedcházejícím textu jsem se pokusil z rozsáhlé-

1798 napsal Novalis: „v nás nebo nikde je vûãnost

Österreichisches Museum für Kunst und Industrie,

ho, citacemi pramenÛ a literatury dÛkladnû doprovo-

s jejími svûty, minulost a budoucnost“ a v roce 1799

v roce 1887 se stal kustos-adjunktem a pfievzal oddû-

zeného pfiíspûvku Evy Marie Hönle vybrat alespoÀ nû-

doplnil: „celé dûjiny jsou Evangelium“. KdyÏ nûmecká

80

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 1 / Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ

Allgemeine deutsche Real-Encyclopädie v roce 1824

ní otázky po smyslu (transcendentálním, objektivním)

10 Bernd EULER-ROLLE: Der „Stimmungswert“ im spät-

objasÀovala pojem památka, uvádûla, Ïe jde o „po-

díla. Pro restaurování mohou mít tyto názor y vliv pfii

modernen Denkmalkultus-Alois Riegl und die Folgen, in:

svátné pouto svazující (spojující) souãasn˘ svût s mi-

osvobozování se od zabûhnut˘ch my‰lenkov˘ch vzorÛ.

Österreichisches Zeitschrift für Kunst und Denkmalpfle-

nul˘m svûtem“. Na poãátku 19. století si první prusk˘

Koller zvolil omezen˘ poãet stále se opakujících tvr-

konzer vátor památkové péãe Ferdinand von Quast

zení z kaÏdodenní restaurátorské praxe, na nichÏ se

11 Manfred KOLLER: Versuch der Rekonstruktion und

v posudku na práce provedené na románské bazilice

pokusil demonstrovat, kdy nová „dekonstruktivní“

Dekonstruktion in Denkmalpflege und Restaurierung, in:

v Trevíru (Trier) postûÏoval, Ïe „duch staroby se ztratil

anal˘za a pozorování historického stavebního nebo

Österreichische Zeitschirft für Kunst und Denkmalpflege,

stejnû tak jako… v‰echna poezie, která v nás pfii po-

umûleckého díla mÛÏe poslouÏit ke kladení otázek.

LIX, 2005, s. 35–41.

hledu na staré zdi vzbuzovala pohnutí“.

PÛvodní vzhled: kdo ví pfiesnû, jak˘ byl skuteãnû pfied

Vztahem k Rieglovu teoretickému odkazu se rámco-

tfiemi sty lety? Obnova, restaurování: Ïádné doplnûní

vû zab˘val i následující pfiíspûvek Manfreda KOL-

nemÛÏe znovuvytvofiit pÛvodní stav celku, zvlá‰tû ne je-

11

LERA,

ge LIX, 2005, s. 27–34.

P a m á t k y n a i n t e r n e t u ( a k t u a l i t y, komentáfie, upozornûní) Seznamy památek, 1. díl

kter˘ reflektoval i souãasnou situaci a hledal

ho zestárlou souãasnost nebo zmûny na jeho pravdû-

moÏná aktuální fie‰ení. V ãlánku jeho autor mimo jiné

podobném nûkdej‰ím vzhledu. Konzervování substan-

uvedl, Ïe sto let po smrti Aloise Riegla je moÏné zahr-

ce (hmoty): kdyÏ budou pouÏity cizorodé prostfiedky,

nout jeho urãení památkové hodnoty a znalost histo-

bude rovnûÏ tato substance sama o sobû zmûnûna.

rického rozmûru kaÏdé stavební, umûlecké, kulturní

Trvanlivost zásahu: je vÏdy relativní ve vztahu k okolní-

Vnímání hodnot kulturního dûdictví je nezpochybni-

památky pod obecn˘ památkov˘ pojem monumentum.

mu prostfiedí a jeho zatíÏení. Reverzibilita: spoãívá

telnou sférou na‰eho spoleãenského prostfiedí. Zá-

Spoleãenská situace památkové péãe je v‰ak na po-

v pravém slova smyslu pouze v opatfieních upravujících

kladní souãástí odkazu, o jehoÏ pfiedání potomkÛm

ãátku 21. století odli‰ná od doby kolem roku 1900.

kontakt povrchov˘ch ploch (ve smyslu odnímatelné

v co nejlep‰ím stavu jednotlivci i ‰ir‰í zájmové skupiny

Památková péãe je uznávanou spoleãenskou institucí

protézy). Alterswert (hodnota stáfií): je moÏná pouze ja-

usilují s nepominutelnou silou, jsou hmotné památky,

a je také v‰eobecnû uznávanou odbornou ãinností. Je-

ko pomíjiv˘, „transhistorick˘“ stav, stárnutí je eo ipso

movité ãi nemovité. Tento vstfiícn˘ pfiístup k památ-

jí v˘sledky jsou pfiitom vyuÏívány na podporu cílÛ jin˘ch

pokraãující proces; má napfiíklad vídeÀsk˘ ‰tûpánsk˘

kám je pfiedev‰ím zaloÏen na rozvoji poznávání pamá-

skupin (architektÛ, byrokratÛ, umûleckého prÛmyslu,

kostel vypadat jako 850, 500, nebo 150 let star˘?

tek (o podnûtech tohoto zájmu nyní nebudeme uvaÏo-

cestovního ruchu).

vat). Studium památek od sv˘ch poãátkÛ usiluje

Spoleãenské vnímání oboru památkové péãe zÛstá-

Tolik ve struãnosti o pfiíspûvcích v pr vním ãísle

o sestavování stále zpfiesÀovan˘ch pfiehledÛ, soupi-

vá v poloze, kdy ideální obraz restaurování – „renovo-

59. roãníku rakouského ãasopisu pro umûní a památ-

sÛ, inventáfiÛ – regionálních, typologicky ãi chronolo-

vání“ – je charakterizován slovy povrchních hodnocení

kovou péãi z roku 2005. âlánky mají základní v˘znam

gicky vymezen˘ch. Seznamy památek ov‰em nejsou

typu „vypadat jako nov˘“, „v b˘valé kráse“ nebo „za-

také pro ãeskou památkovou péãi, která v souãasnos-

jen oporou vûdcÛ, pfiípadnû orientaãní pomÛckou tu-

záfiit v novém lesku“ a podobn˘ch emotivních kritérií.

ti prochází obdobím zmûn, jeÏ lze povaÏovat za uná-

ristÛ ãi sbûratelÛ informací, ale spolu s rozvojem zá-

Naproti tomu jen zfiídka se setkává se zájmem o roz-

hlená a nesystémová rozhodnutí, nemající oporu v dÛ-

konn˘ch vymezení ochrany památek a zfiízením stát-

hodující kritérium stálosti a trvanlivosti (konzervová-

kladné interdisciplinární anal˘ze stávající situace

ních

ní), autenticity (pravost, pÛvodnost jako materiální

z pohledu dlouhodob˘ch cílÛ památkové péãe.

památkové péãe nab˘vají zcela zásadního v˘znamu

Vratislav NEJEDL¯

a formální identita) a historické pravdivosti (se sta-

institucí

pro

prosazování

ãi

zaji‰Èování

v mnoha sférách Ïivota.

vem související vzhled, Rieglova Alterswert). Hromadí-

Pfiesn˘ v˘ãet a vymezení památek je vlastnû pod-

cí se poÏadavky památkáfiÛ na zachování „dochované-

mínkou vymahatelnosti urãit˘ch ãinností od vlastníkÛ

ho vzhledu“ pfiitom nechtûnû napomáhají omezení se

■ Poznámky

památek, ale je nutn˘m nástrojem i v rámci koordina-

pouze na optické vnímání památek. K aktuálnímu po-

4 Christina WOLF: Rund- und Kabinettscheiben vom

ce územního plánování. Z úzk˘ch odborn˘ch hledisek

rozumûní památce pfiíslu‰í ale také pojmy pro zpro-

späten 15. bis zum 17. Jahrhunder t in Österreich. Ein

se v‰ak takové precizní vymezení rozsahu ochrany mÛ-

stfiedkování jejích v˘znamov˘ch vrstev a hodnotov˘ch

Randgebiet der Österreichischen Kunstgeschichtsfor-

Ïe jevit jako problematické, protoÏe napfiíklad právnû

kritérií. Ty podléhají stál˘m zmûnám v˘znamÛ, a mu-

schung, in: Österreichische Zeitschrift für Kunst und

je podmínka ochrany stanovena aÏ od data právoplat-

sejí proto b˘t ãas od ãasu novû urãovány a aktualizo-

Denkmalpflege LIX, 2005, se‰it 1, s. 63–77.

ného zápisu památky do úfiedních seznamÛ, aãkoliv je

vány.

5 Eva JÖRG: Die Kunst der Glassmalerei im 19. und

zfiejmé, Ïe hodnoty, kvÛli nimÏ byla „vûc“ za památku

Koller se dále vûnoval pojmÛm restaurování a re-

frühen 20. Jahrhundert in Österreich. Ein teiler forsche-

nakonec prohlá‰ena, existovaly prakticky jiÏ od jejího

konstrukce, které se snaÏil historicky zakotvit a nalézt

tes, weitgehend undokumentiertes Gebiet, in: Österrei-

vzniku. Z tohoto hlediska je zpûtnû „zábûr“ seznamÛ

jejich aktuální v˘znamy. Poté rozebral v˘znam termínu

chische Zeitschrift für Kunst und Denkmalpflege LIX,

rovnûÏ velmi vypovídající, a to jak o stavu poznání,

dekonstrukce, jejÏ se pokusil zavést jako aktuální po-

2005, se‰it 1, s. 77–91.

o zpÛsobech shromaÏìování dat, tak samozfiejmû

jem pro popis souãasné situace v památkové péãi.

6 Elisabeth OBERHAIDACHER-HERZIG: Mittelalterliche

i o prioritách stanoven˘ch pfii ochranû památek. Pfies-

Tento pojem uvedl jako odpovídající spoleãenské situ-

Glasmalerei. Erforschung und Restaurierung. Ausgewähl-

to se nejednou setkáme s názory samotn˘ch praktic-

aci po zmûnách, ke kter ˘m do‰lo na konci 20. a na

te Beispiele aus der Tätigkeit der letzten Jahre, in: Öster-

k˘ch památkáfiÛ zlehãujícími v˘znam soupisÛ.

poãátku 21. století. Po pfiipomenutí moÏností vyuÏití

reichische Zeitschrift für Kunst und Denkmalpflege LIX,

strukturalistick˘ch my‰lenek a metod, pfiedev‰ím Jea-

2005, se‰it 1, s. 92–107.

památek také v na‰í památkové péãi stabilní (takzva-

na-Françoise Lyotarda, mimo jiné konstatoval, Ïe vy-

7 Eva Maria HÖHLE: Alois Riegl, Kunsthistoriker und

né státní seznamy památek byly ustaveny zákonem

tváfiení otázek zÛstává ve spoleãenské komunikaci od-

Denkmalpfleger. Zum 100. Todestag, in: Österreichische

z roku 1958, pfiiãemÏ do nich byly pojaty rozsáhlé dfií-

kázáno na médium fieãi. Vztah objekt-subjekt pfiitom

Zeitschrift für Kunst und Denkmalpflege LIX, 2005, se‰it

vûj‰í v˘sledky soupisn˘ch prací). V˘vojem na‰ich se-

formoval v‰echny oblasti moderní spoleãnosti. Pozná-

1, s. 14–21.

znamÛ se nemohu kvalifikovanû zab˘vat, protoÏe ‰lo

ní ve spoleãnosti proto nemÛÏe fungovat jako ab-

8 Helmut STAMPFER: Ein Gutachten von Alois Riegl, in:

o dynamick˘ proces, veden˘ osobnostmi, jejichÏ úko-

straktní model, ale musí b˘t mezi individui, zvlá‰tû

Österreichische Zeitschrift für Kunst und Denkmalpflege

lem by mûlo b˘t peripetie popsat.

mezi objektem a subjektem, vÏdy znovu vytváfieno.

LIX, 2005, Heft 1, s. 22–24.

Nicménû jiÏ po nûkolik desetiletí je pozice seznamÛ

âeské památkové péãi na poãátku náleÏela pfii za-

KaÏd˘ „text“ (v pfiípadû památkové péãe památka

9 Melicher pfii restaurování zv˘raznil kontury, zesílil barvy

vádûní v˘poãetní techniky i v mezinárodním mûfiítku

nebo umûlecké dílo) je moÏné ãíst bez pfiedem urãe-

malby. Jeho pfiemalby byly pfii restaurování v letech

nepfiehlédnutelná pozice. Pozdûji v‰ak do‰lo k urãité

ného cíle. Navzdory tomu na‰e kultura klade imanent-

1972–1973 odstranûny.

stagnaci. Velk˘ v˘znam ov‰em má zpfiístupnûní v˘-

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 1 / Z O B S A H U O D B O R N ¯ C H â A S O P I S Ò | PA M ÁT K Y N A I N T E R N E T U

81

znamné ãásti Ústfiedního seznamu kulturních památek

databází památek http://www.culture.gouv.fr/cultu-

gerisch so unproblematisch war, sondern weil es sich

na webu. Rozsáhlá databáze nemovit˘ch kulturních

re/inventai/presenta/bddinv.htm (rozli‰ení podle lo-

um eine kultivierte Persönlichkeit handelt, die auch in

památek je ve své základní evidenãní náplni plnû vefiej-

kalit, typu, autora…).

höchst spannungsgeladenen Momenten geduldig zu diskutieren und unermüdliche Überzeugungsarbeit zu

nû pfiístupná a hojnû uÏívána zejména pfii ovûfiování

Cel˘ systém umoÏÀuje brilantní prohledávání a mÛ-

podmínek ochrany toho kterého objektu. Pfiesto se

Ïe b˘t oporou kaÏdému zájemci o památky ve Francii.

v poslední dobû nበseznam nerozvíjí v nûkter˘ch po-

Naproti tomu pozoruhodn˘m pfiíkladem úzce speci-

tfiebn˘ch smûrech, i kdyÏ fiada pfiípravn˘ch krokÛ jiÏ léta

alizovaného soupisu je http://www.claustro.com/,

aus auf den einzigartigen gotischen Dachstuhl freizule-

probíhá (napfiíklad vazba na mapové podklady, potfieb-

pfiiná‰ející postupnû doplÀované mimofiádnû bohatû

gen, das die überwiegende Mehrzahl aller Denkmal-

ná právû pfii územním plánování, prezentace odborné-

dokumentované inventáfie nûkter˘ch stavebních ele-

pfleger, Beratungsorgane und kompletten Institutionen

ho hodnocení památek – zatím jsou k dispozici jen ta

mentÛ (ambity, portály a pfiedsínû románsk˘ch koste-

vorher abgelehnt hatte. Die Genehmigung der Umbau-

nejzákladnûj‰í evidenãní data –, pfiipojení obrazové do-

lÛ) a ikonografick˘ch motivÛ ze ‰panûlské stfiedovûké

ten an der St. Annakirche war der heißeste Denkmal-

kumentace).

architektury (v˘bûrovû i z jin˘ch zemí).

pflegefall des Jahres 2001.

leisten verstand. Schließlich wurde ein Vorhaben durch- und umgesetzt, den Blick vom Kirchenparterre

V na‰ich pomûrech si rychle vydobyl vynikající pozi-

Zwei Jahre nach der öffentlichen Inbetriebnahme

maticky prezentovan˘ kompletní „památkov˘ GIS“ do-

ci vzornû koncipovan˘ seznam technick˘ch a prÛmy-

des Objekts in der St. Annakirche (2004), das unter

sud na webu chybí, i kdyÏ dílãí v˘sledky z nûkter˘ch zemí

slov˘ch staveb https://registr.cvut.cz/, jehoÏ obsah

der Bezeichnung Prager Kreuzung bekannt gemacht

jiÏ dávají jasnou pfiedstavu o oãekávateln˘ch pfiínosech.

se velmi dynamicky rozrÛstá. Jednotlivá hesla jsou

wurde und dessen klangvolle Gesellschafts- und Kul-

Potfiebné investice v‰ak vût‰inou pfiesahují moÏnosti or-

elektronicky dostupná ve velké podrobnosti a vût‰i-

turveranstaltungen schon tausende von Besuchern

ganizací památkové péãe v jednotliv˘ch státech, zatímco

nou se znaãn˘m mnoÏstvím obrazové dokumentace.

verzeichnen konnten, hat es den Anschein, dass der

Problematika je v‰ak natolik komplikovaná, Ïe syste-

rechte Zeitpunkt für eine Umfrage gekommen war, die

nejspí‰e v˘hodné a z historického pohledu logické mezi-

K dal‰ím zajímav˘m soupisÛm památek na webu

státní koordinování je zcela v nedohlednu. RovnûÏ exis-

se vrátíme nûkdy pfií‰tû. MÛÏete se jimi také probírat

aus der Position von Denkmalpflegern, Architekten und

tují urãité rozpaky z publikace fiady detailních údajÛ, kte-

v na‰em prÛbûÏnû roz‰ifiovaném seznamu odkazÛ

Kunsthistorikern das Resultat der Innenausgestaltung

ré pak jsou vesmûs dostupné jen oprávnûn˘m osobám,

https://www.npu.cz/prur/odkazy/, v kategorii Sezna-

bewerten sollte.

pfiípadnû jen na interních sítích institucí.

my památek.

Die eingegangenen Antworten repräsentieren so gut

Jan SOMMER

Samostatnû se u nás rozvíjela tvorba databáze ar-

wie das gesamte Meinungs- und Professionenspek-

cheologick˘ch nalezi‰È, protoÏe se do této oblasti za-

trum. Man kann erfreut feststellen, dass Stil und Dik-

pojila fiada institucí (Archeologick˘ ústav AV âR, NPÚ

tion der Antworten, die auf eine Kritik und insgesamt

[dfiíve SÚPP], muzea a ve velkém rozsahu byly zain-

negative Bewertung abzielen, dennoch kultiviert, ja

teresovány i okresní úfiady, dnes kraje).

RESUMÉ

sogar bei der Suche nach mildernden Umständen entgegenkommend klingen und gegenüber der allgemein

Evidence movit˘ch památek není vefiejnû pfiístupná,

respektierten Architektin einen im besten Sinne des

coÏ má dÛvod v potfiebû zamezit zneuÏití informací

Zusammenfassung

Wortes galanten Ton finden.

umûleck˘ch dûl zcizen˘ch z kostelÛ; samozfiejmû ani

Eine Prager Kreuzung (der Denkmalpflege)

Information über die Stabilisierung der Königspalast-

tyto údaje nejsou volnû k dispozici.

Umfrage zu Innenarchitektur der St. Annakirche in

-Interieurs auf Burg Bezdûz

der Prager Altstadt

Václav GIRSA, Miloslav HANZL, Dagmar MICHOINOVÁ

o zciziteln˘ch pfiedmûtech. Po roce 1990 se památková péãe podílela spolu s Policií âR na vytvofiení velmi rozsáhlé databáze, uÏívané zejména pfii identifikaci

Zpfiístupnûní databáze nemovit˘ch kulturních památek zapsan˘ch v Ústfiedním seznamu kulturních památek, ze zákona vedené Národním památkov˘m ústa-

Katefiina BEâKOVÁ Die Stiftung VIZE 97 von Dagmar und Václav Havel

Die königliche Burg Bezdûz wurde von Pfiemysl Otakar II. gegründet und ihre selten gut erhaltene frühgoti-

vem, v‰ak pfies svá omezení poskytuje velmi r ychlé

hat im Jahr 1998 das Gebäude der ehemaligen

sche Architektur schafft eine eindrucksvolle authentische

a prÛbûÏnû aktualizované informace.

St. Annakirche angemietet mit der Absicht, diese zu

Atmosphäre. Seit Anfang der 90er Jahre des 20. Jhs.

http://monumnet.npu.cz/monumnet.php

einem Kultur- und Gesellschaftszentrum auszubauen.

spielen sich auf dem Burggelände Rettungsarbeiten

Velmi svébytnou cestou se vydala památková péãe

Die Anlage mit ihren einzigartig erhaltenen Bau- und

mit enger Zielsetzung ab, die sich vor allem auf die

(ministerstvo kultury) ve Francii. Rozsah zpfiístupnûní

Kunstelementen musste zunächst Umbauten unterzo-

Stabilisierung der authentischen Baumasse konzen-

vûcn˘ch dat a informací o památkách prakticky nemá

gen werden, die eine Nutzung zum avisierten Zweck

trieren. Die bautechnischen Restaurierungsarbeiten

ve svûtovém mûfiítku obdoby. Jedná se o:

erst möglich machten sollten. Der Innenausbau des

gehen in kleinen Etappen vor sich, dafür aber mit

entweihten Kirchengebäudes mit abgerissenem

umso größerem Nachdruck auf die Respektierung des

gouv.fr/documentation/joconde/fr/ (lze doporuãit sle-

Gewölbe, in dem sich zu Projektbeginn eine mehrge-

Aussagewerts eines solchen Baudenkmals.

dování aktuálních doplÀkÛ v pfiíslu‰ném roce – 2007

schossige Holzkonstruktion aus der Zeit seiner Nut-

– databázi muzejních sbírek http://www.culture.

Auf dem Burggelände kann man eine ganze Reihe

http://www.culture.gouv.fr/documentation/joconde/fr/

zung für Industriezwecke befand, stellte eine Aufgabe

von schwerwiegenden Situationen vorfinden, die nach

decouvrir/nouveaute2007.htm),

dar, deren Schwierigkeitsgrad sich zu Anfang kaum

unverzüglicher Reparatur rufen. Im Hinblick auf den

jemand vorstellen konnte. Dabei handelte es sich

alarmierenden Schwund des gotischen Verputzes im

nicht nur um hohe bautechnische bzw. finanzielle

Inneren des Königspalasts und die dadurch drohen-

Ansprüche oder einen immensen Umfang an Restau-

den ernsthaften Schäden wurde im Jahr 2002 die Sta-

documentation/merimee/nouvers.htm, v‰e s velmi

rierungsarbeiten bei der Freilegung der gotischen

bilisierung der inneren Baustruktur des Königspalasts

rychle dostupnou obrazovou dokumentací.

Wandmalereien, sondern in erster Linie um die ethi-

in Angriff genommen – die Sicherstellung und Konser-

sche Ebene beim Zugang zu diesem Baudenkmal und

vierung des Gebäudeinneren.

– databázi movit˘ch památek http://www.culture. gouv.fr/documentation/palissy/nouvers.htm – historick˘ch staveb http://www.culture.gouv.fr/

Pro r ychlé vyhledávání lze zvlá‰tû doporuãit vstup pomocí orientaãní mapky http://www.culture.gouv.fr/ documentation/memoire/LISTES/bases/france-

den ihm innewohnenden Möglichkeiten. Für die Stiftung VIZE 97 als Bauherrn war es ein-

Der Pallas wurde in der ersten Bauetappe der Burg um die Mitte des 13. Jahrhunderts angelegt. Die

fach ein ausgesprochener Glücksfall, dass sie die

ursprünglich unter den Pfiemysliden entstandene Dis-

Souhrnn˘ pfiehled v‰ech databází http://www.cultu-

Architektin Eva Jifiiãná für ihr Projekt gewinnen konnte.

position wurde vom Augustinerorden in der ersten

re.gouv.fr/culture/bdd/index.html. Tfiídûné vstupy do

Nicht etwa deswegen, weil deren Entwurf denkmalpfle-

Hälfte des 17. Jahrhunderts adaptiert und erfuhr

dpt.htm.

82

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 1 / PA M ÁT K Y N A I N T E R N E T U | R E S U M É | Z U S A M M E N FA S S U N G

dann weitere Umgestaltungen durch den Orden der

sende Mauerwerk wurde nur behutsam gereinigt. An

ebenso wertvoll wie die seiner übrigen Mitschüler und

Benediktiner von Montserrat, der bis zur Aufhebung

Stellen mit merklichen Schäden mussten herausge-

Lehrer aus der um Josef Václav Myslbek gescharten

des Klosters durch Kaiser Joseph II. im Jahr 1789 auf

löste Steine ergänzt werden. Dabei wurden sämtliche

starken Bildhauergeneration, zu der auch Jan ·tursa

der Burg saß. Bei den Umbauarbeiten im Barock

wichtigen Spuren der Bauentwicklung respektiert.

oder Josef Mafiatka zählten. In die breite Skala von Pelikáns Schaffen, die freie

wurde ein Teil der eingewölbten Säle grundlegend

Der gesamte Konservierungseingriff hatte keine

umgestaltet, unter anderem durch neuen Verputz,

anderen Ambitionen, als auf eine angemessene, kulti-

Genreplastik, Medailleurarbeiten oder Bauplastik

ebenso eine Vergrößerung der äußeren Maßwerkfen-

vierte und zur gegebenen Zeit erschwingliche Weise

umfasst, stellen die Kriegerdenkmäler und vor allem

ster vorgenommen.

die Lebensdauer der erhaltenen Original-Baumasse zu

die Funeralplastik eine außerordentlich hochwertige

verlängern. Die recht schwierige Ausführung der Stabi-

Sparte dar. Bereits seine erste Umsetzung (Grabmal

tungsarbeiten ein. Schrittweise kam es zu einer neuen

lisierungs- und Konservierungsarbeiten im Inneren

für den tragisch umgekommenen Mitschüler Vladimír

Einwölbung der Kapelle, anschließend auch des Pal-

des Pallas auf Burg Bezdûz hat den Aussagewert des

Chroust aus dem Jahr 1909) wurde zu einem wichti-

las. Dessen Innenräume haben jedoch das ganze

Denkmals nicht beeinträchtigt und voll die unnach-

gen Entwicklungsmoment, an dem sich Talent und

20. Jahrhundert hindurch keinerlei Änderungen erfahren.

ahmliche Atmosphäre der monumentalen Interieurs

künftige Fähigkeiten von Julius Pelikán ablesen ließen.

bewahrt.

Gleichzeitig ist es ein Beleg für sein dem Jugendstil

Im Jahr 1911 setzten auf Bezdûz intensivere Ret-

Vom konzeptionellen Zugang zur Burganlage als Gesamtkomplex ausgehend wurde festgelegt, das

Die verantwortungsvolle und effektive Nutzung der

entspringendes Inhalt-Form-Empfinden. In den 20er

Innere des Königspalasts als ein gedecktes Exterieur

für die Rettung des stark gefährdeten Interieurs im

Jahren des 20. Jahrhunderts ist eine Reihe von Arbei-

mit ständigem Torsocharakter zu behandeln. Überein-

Königspalast aufgebrachten Geldmittel kann gleichzei-

ten in Marmor mit christlicher Thematik entstanden,

stimmend wurde festgelegt, dass die Sicherungs- und

tig als Aufruf zur weiteren Rettungsarbeiten an diesem

unter anderem eine Pieta oder eine Christusstatue, für

Rettungsarbeiten das Gepräge einer komplexen Kon-

Baudenkmal gelten.

die eine gewisse Innigkeit des Ausdrucks und intime Ausführung typisch sind. Pelikán ist zudem Autor einer

servierungsbehandlung haben sollten, in unerläss-

Reihe von Grabmälern für Persönlichkeiten des öffent-

lichen Fällen durch beschränkte technische Maßnahme gestützt, die jedoch immer sorgfältig erwogen

Die Funeralplastik im Werk des Bildhauers Julius

lich Lebens. Mit seiner unpathetischen Schaffens-

und bei der konkreten Lösung harmonisch in den Rah-

Pelikán

weise hat er einen Wandel in der Auffassung von

men des Ganzen eingefügt werden müssen. Außer-

Renata SK¤EBSKÁ

Friedhofsplastik in Mähren herbeigeführt und ist so zu

dem wurde festgestellt, dass eine Komplettierung der

Letzte Ruhestätten sollen den Verstorbenen Ruhe,

einem Künstler geworden, der häufig mit mehr oder

Fenster- und Türfüllungen nicht angebracht (und zu

den Hinterbliebenen Trost und Versöhnung spenden.

weniger Erfolg nachgeahmt wurde. Eins seiner häufi-

diesem Zeitpunkt unerschwinglich) ist.

Dennoch waren sie so gut wie in allen historischen

gen Motive waren auch Bildnisse der Verstorbenen.

Epochen problematische Orte, an denen man auf Ver-

Hinsichtlich Form und künstlerischen Ausdrucks

und nach den ersten Sondierungsarbeiten wurde ein

ehrung sowie Verunglimpfung, Kult sowie Verwüstung

sind für Pelikán die geschlossene Komposition und

detailliertes Konservierungsprojekt aufgestellt, das

stoßen konnte. Einen unbestreitbaren Einfluss hatten

Suche nach Harmonie kennzeichnend. Die Form ist

die Stabilisierung der Pallas-Innenräume mit Aus-

Kriege, sowohl Macht- als auch Religionskriege, aber

tektonisch fest, kohärent in Volumen und Konturen, in

nahme der beiden westlichen, für die Öffentlichkeit

auch gesellschaftliche Intoleranz oder schlicht

denen er konsequent die Realität durchsetzt. Durch

gesperrten Räume umfasste.

menschliche Dummheit gepaart mit Gleichgültigkeit.

Schlichtheit erzielt er gerade bei der Funeralplastik ein

Von Menschen des 21. Jahrhunderts, das sich mit

Gefühl von Überzeitlichkeit, Unendlichkeit und Ruhe.

Rettung der gefährdeten Gotik- und Barockputzlagen,

seinem Wissensstand, Fähigkeiten sowie kulturellen

Ein interessantes künstlerisches Detail ist seine Bear-

die von Fall zu Fall einen unterschiedlichen Zustand

Höhe brüstet, könnte man folglich erwarten, dass sie

beitung der Augen. Die Bildnisse haben realistisch

mit einer ganzen Skala typischer Verfallserscheinun-

ihre „intellektuelle und ethische Reife“ wenigstens

dargestellte Pupillen, wodurch der Künstler den Effekt

gen aufwiesen. Im Hinblick auf den festgestellten

gegenüber den Verstorbenen in Toleranz und Ehrfurcht

eines persönlichen Kontakts mit dem Betrachter

hohen Gehalt an wasserlöslichen Salzen im Putz auf

zu zeigen vermögen. Leider beweisen die zunehmen-

erzielt hat. Bei allegorischen Szenen und biblischen

Erdgeschosshöhe wurde gleichzeitig mit der Flächen-

den Diebstähle und geradezu vandalischen Grab-

Gestalten hingegen hat er mit gleichsam „blinden“

konservierung mittels Auftrag von klarem Kalkwasser

schändungen, dass die inhumane Haltung gegenüber

Augen gearbeitet. Diese Gestalten sehen mit einem

in den Oberpartien zur Entsalzung durch Bandagierung

Grabstätten immer noch nicht passé ist. Die ersten

inneren Blick, was die Wirkung des Werks noch stei-

geschritten. Die Putzlagen aus Mittelalter und Barock

„Opfer“ waren die gusseisernen Grabkreuze, die von

gert. Neben Frauengestalten hat der Autor häufig mit

wurden stabilisiert und im erhaltenen Zustand konser-

den Friedhöfen fast restlos verschwunden sind. Nach

dem Relief gearbeitet, dessen häufiges Thema die

viert, keineswegs ergänzt oder mit neuem Material

und nach verschwinden Bronzeplastiken und auch der

Mann-Weib-Beziehung oder die Familie war. Ein weite-

kaschiert.

Diebstahl von Marmorskulpturen ist nicht länger

rer großer, in Pelikáns Funebralikonografie eingesetz-

außergewöhnlich. Heute ist das wohl keine politische

ter Umkreis sind Kinder als Sinnbild der Reinheit,

Portale ist als Torso mit ausgebrochenem Maßwerk

Angelegenheit mehr, sondern nur gewöhnliche

Hoffnung und neuen Lebens.

und einer unvollständigen Ausführung der Gewände

menschliche Dumpfheit und Intoleranz, und das nicht

Während formalerseits der Ausgangspunkt für Peli-

erhalten. Die erhaltenen Teile wurden behutsam gerei-

nur gegenüber anderen Kulturen oder Nationalitäten,

káns Gesamtwerk in einer ästhetisch von klassischen

nigt und konserviert, die Reste der Oberflächenbe-

sondern vor allem gegenüber Toten, die niemanden

Idealen ausgehende bildhauerische Bearbeitung der

handlung mit Nachkittung von risikoträchtigen Fugen

mehr haben, der sich um ihre Gräber kümmern

Masse lag, stand der einfühlsame Künstler ausdrucks-

eingeschlossen.

könnte.

mäßig stark unter dem Einfluss des Umfelds, in dem

Nach Erstellung einer eingehenden Dokumentation

Eine vordringliche Aufgabe war in erster Linie die

Ein beträchtlicher Teil der gotischen Fenster und

Das grundlegende Baumaterial des Pallas ist

Eine Persönlichkeit, die sich unter anderem intensiv

er wirkte. Die Funeralplastik in der mährischen Haná

Bruchstein aus örtlichen Quellen (fester Phonolith),

mit der Funeralplastik befasst hat, war der Bildhauer

zeichnet sich vorwiegend durch Ruhe und emotionale

sorgsam gefluchtet und in den Fugen verkeilt, ergänzt

Julius Pelikán. Sein Schaffen, das in hohem

Ausgeglichenheit aus. Nach innerer Festigung und Fin-

durch behauene Sandsteinelemente. Ein Großteil der

Maße das bildnerische Antlitz Mährens und des böh-

dung des eigenen Stils in den 30er Jahren des 20.

Innenwandflächen ist unverputzt erhalten. Das bloßlie-

misch-mährischen Hochlands mitgeprägt hat, ist bis-

Jahrhunderts nahm Pelikáns Schaffen eine Hand-

gende Mauerwerk war überwiegend stabil, lediglich

lang noch nicht umfassend aufgearbeitet worden und

schrift an, die im Vergleich mit anderen Künstlern der

mit lokalen Kleinschäden infolge nachträglicher Ein-

von seinem Werk hat nicht einmal die Fachwelt

Region unverkennbar ist. Typisch dafür ist die natürli-

griffe oder Destruktionen. Das keine Schäden aufwei-

sonderlich Kenntnisse. Dabei sind seine Arbeiten

che Spannung des Körpers, eine gegenseitige Ausge-

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 1 / R E S U M É | Z U S A M M E N FA S S U N G

83

glichenheit der einzelnem Partien, eine feinfühlige

Den Stil anbelangend, wurde das Vorbild Josef Ber-

Medaillons; Allegorien des Todes und Apotheosen des

Modellierung im Bestreben, Emotionen und Realität zu

glers tonangebend, der die Bildhauerkunst in Böhmen

Lebens nach dem Tode wurden zugunsten zivilerer

erfassen, die Beherrschung der von der Pyramide aus-

auch mit den Gegebenheiten des hochentwickelten

Konzeptionen zurückgedrängt. Auch bei repräsentati-

gehenden Gesamtkomposition, die ausgezeichnete

römischen Neoklassizismus Canovas bekannt

ven Aufträgen erhielt allmählich das architektonische

Einfügung in Außen- und Innenräume und die souve-

gemacht hat und sie an die Seite des traditionellen,

Grabmal bzw. die Gruft den Vorzug vor der Monumen-

räne Verarbeitung des Bildhauerwerkstoffs. In der

hierzulande akzeptierten Wiener Klassizismus der Zeit

talstatuengruppe. Dazu kam es in spürbarem Umfang

Plastik arbeitet er bei Mädchen- und Frauengestalten

nach Donner gestellt hat. Anfang der 30er Jahre kam

aber erst in den 80er und 90er Jahren des 19. Jahr-

mit einer geschmeidigen, in rhythmischen Kurven

es jedoch zu einem spürbaren Bruch der traditionellen

hunderts. Es handelt sich also um so etwas wie eine

schwingenden Linie.

neoklassizistischen Linie, da eine Bildhauergeneration

letzte Verwerfung, von der aus die Bildhauerkunst

ausstarb – Ignác II. Platzer (1826), Josef Malinsk˘

durch erhöhte Hinnahme des Realismus durch den

Werk auf. Sie ist vom Bestreben motiviert, einen Bild-

(1727) und Václav Prachner (1832), in deren Werkstät-

dekorativen Jugendstil als einen letzten historischen

hauer darzustellen, der als ein zu Beginn des 20. Jahr-

ten die neue Generation bislang noch nicht heranrei-

Stil hindurch unaufhaltsam der Moderne entgegen-

hundert wirkender Künstler von der malerischen Sze-

fen konnte. In Prag nahmen damals neben einigen

strebte.

nerie der Haná inspiriert wurde und in der Folgezeit

Holzschnitzern vor allem die Zöglinge V. Prachners,

seinerseits zur Inspiration für die dortigen Künstler

Ferdinand Pischelt und Anton Mezer die Arbeit auf und

wurde. Wie eine ganze Reihe anderer Künstler, die

neben der traditionellen Platzerwerkstatt konnte sich

Der Renaissance-Ofen im Rathaus von Velké Mezifiíãí

nicht unmittelbar im Zentrum des Geschehens tätig

in erster Linie Josef Max durchsetzen.

Oldfiich INOCHOVSK¯, âenûk PAVLÍK,

Diese Andeutung führt nur einen Bruchteil von Pelikáns

waren, wurde er jedoch sehr zu Unrecht übergangen.

Der Kontinuitätsbruch in der Werkstattpraxis

Michal VITANOVSK¯ Im Jahr 1997 wurde bei Umbauarbeiten im histori-

Hier handelt es sich also um einen Versuch, eine

brachte zwangsläufig auch den Antritt neuer Themen

Schuld abzutragen und einen Künstler zu rehabilitie-

mit sich. Über neoklassizistische Schemen, Romantik

schen Rathaus von Velké Mezifiíãí eine Vielzahl von

ren, der auf bedeutende Weise das bildhauerische

und Historismus kam die Funeralbildhauerei unter

Überresten eines buntglasierten Renaissance-Kachel-

und künstlerische Empfinden Mährens geprägt hat.

dem Einfluss der nazarenischen Ästhetik schrittweise

ofens gefunden. Der Verdienst an dessen teilweisen

Gleichzeitig soll auf einen Bildhauer verwiesen wer-

bis auf christologische Themen mit Nachdruck auf

Rettung kommt neben den Bauarbeitern auch dem

den, der einen Großteil seiner Arbeit der Funeralplas-

Erlösung und Jüngstem Gericht. So verlor sich allmäh-

erstgenannten Autor dieser Studie zu. Die Kollektion

tik gewidmet hat.

lich das mehrfigurige Grabmal und wurde durch eine

ist heute als Bestandteil des reichen Kachel-Fundus

kompakte Solitärgestalt abgelöst. Als Beispiel soll

im Museum von Velké Mezifiíãí untergebracht. Dies ist

Zu einigen Motiven der Funeralplastik im zweiten

hier die Statue des Trauernden Engels von Josef Max

der erste Fall eines kompletteren derartigen Fundes

Viertel des 19. Jahrhunderts

genannt werden, anhand derer der Autor über die

aus einem Rathaus. Mit ihrer technischen Ausführung,

Adam HNOJIL

tschechische neoklassizistische Produktion V. Prach-

Farbigkeit, künstlerischen Qualität von Reliefs und Iko-

ners bis auf Antonio Canova, den bedeutendsten

nografieprogramm ist dieses Ensemble beachtenswert

derts befassende Arbeit bringt eine gewisse Übersicht

Schöpfer dieser Darstellungsweise gelangt ist. Eine

und hat in Tschechien kein gleichwertiges Gegen-

der einzelnen Grabmaltypen, die in den 30er, 40er und

andere Statue von Max, die Historie, stellt für die

stück. Eine besondere Bedeutung muss ihm allein

50er Jahren des 19. Jahrhunderts aufgetaucht sind,

tschechische Bildhauerei einen neuen Ikonografietyp

schon deshalb beigelegt werden, weil es sich um ein

und das hauptsächlich am Beispiel der Kunstproduk-

dar. In diesem Fall nimmt der Autor als Vorbild eine

Werk regionaler Handwerker handelt.

tion des Bildhauers Josef Max (1804–1855), der ganz

Plastik von Bertel Thorvaldsen an, die dieser als Teil

Der Schöpfer hat sich größte Mühe gegeben, die

entscheidend und richtungsweisend die Entwicklung

des Grabmals für Eugène de Beauharnais geschaffen

Kacheln so bunt wie möglich zu gestalten. Ihre Reliefs

der Bildhauerkunst in Böhmen beeinflusst hat. Neben

hat.

wurden in einer reichen Skala aus sechs Farben gla-

Die sich mit der Funeralbildhauerei des 19. Jahrhun-

siert, die sich auf Exemplaren mit identischem Relief

der Abgrenzung einiger Grundtypen und deren Analyse

Weitere neue Typen der Funeralplastik stellen

versucht der Autor, die Voraussetzungen und mutmaß-

Maxens Statuen der Melancholie, die auf einen Kup-

absichtlich nicht an gleichen Stellen wiederholen.

lichen Ursachen ihrer Entstehung aufzudecken. Die

ferstich Albrecht Dürers verweist, und Christus dar,

Außer einer farbigen Flächendeckung ist gelegentlich

Notwendigkeit, gerade der Funeralplastik Aufmerksam-

der im tschechischen Milieu wieder in Zusammenhang

auch eine Ornamentierung durch Pinselauftrag zu

keit zu schenken, ergibt sich für ihn aus dem Umstand,

mit einem Werk Thorvaldsens auftauchte. Parallel zu

sehen. Neben vielfarbigen Reliefs kommen auch ein-

dass Grabmäler heute gerade wegen der langjährigen

diesen Christusgestalten kamen weitere christologi-

farbige, und zwar braune oder grüne Kacheln vor. Der

Missachtung ihres Kunstwerts und ihrer Marginalisie-

sche Themen zur Anwendung wie z.B., das Motiv „Las-

unterschiedlich intensiven Berußung nach zu schlie-

rung im Rahmen der Kunstgeschichte zu den ganz

set die Kindlein zu mir kommen“. Etwas später

ßen, war dieser Ofen in Gebrauch.

besonders bedrohten Denkmälern gehören. Infolgedes-

erschien in monumentaler Gestalt auch eine Skulptur

An dieser Kachelkollektion waren als Urheber zwei

sen hat sich auch in Kunstwissenschaftlerkreisen die

des als Richter thronenden Christus. In den 50er Jah-

Künstler von unterschiedlichem Niveau beteiligt. Dem

Vorstellung eingebürgert, dass es sich hier gar nicht

ren des 19. Jahrhunderts hielt das Thema des

ersten, der noch im spätgotischen Stil um das Jahr

um Kunst handelt und dass solche Werke folglich kei-

Gekreuzigten wieder in Böhmen Einzug, gleichfalls

1500 arbeitete, kann man nur einen Kacheltyp von

nen Schutz zu genießen haben.

durch die nazarenische Ästhetik bedingt und allmäh-

relativ hoher künstlerischer Qualität zuschreiben. Der

lich vom Realismus des Josef Václav Myslbek ver-

andere, wohl ein örtlicher Handwerker, hat um die

unterschiedlichen Plattformen entsprossen. Das war

drängt, dessen Gekreuzigter aus dem Jahr 1885 für

Mitte des 16. Jahrhunderts zur ersten Kachel eine

zum einen die werkstattmäßige Praxis als Träger der

lange Zeit zur obersten Norm wurde. Dieser Crucifixus

Kammer und die restlichen sieben gefundenen Typen

barocken Bildhauertradition, wobei anderseits nach

war auch die letzte progressive Änderung in der Bild-

gefertigt. Allen Anstrengungen zum Trotz ist es ihm

Aufhebung des Zunftsystems auch mit der Akademie

hauertradition des 19. Jahrhunderts und zugleich der

nicht gelungen, hinsichtlich der künstlerischen Qua-

als zentraler Bildungsinstitution gerechnet wurde, wel-

Schwanengesang für die Monumentalplastik auf Fried-

lität dem ersten Autor nahe zu kommen.

che die Bildhauerkunst mit theoretischen Kenntnissen

höfen, denn bereits seit den 80er Jahren des 19. Jahr-

versah, Aufträge einbrachte und den Künstlern den

hunderts hielt hier in zunehmendem Maße ein funera-

mespendenden Frontseiten von drei rechteckigen

Kontakt mit der modernsten zeitgenössischen Kunst

ler Utilitarismus Einzug. Der neue Trend beruhte vor-

Frieskacheln hat gezeigt, dass bei allen die Verarbei-

vermittelte. In dieser Polarität ist wahrscheinlich eine

wiegend auf einer zunehmenden Akzeptierung von Ver-

tung von profanen Legendenthemen vorliegt. Alle ver-

funktionierende gegenseitige Symbiose entstanden.

storbenenporträts in Form von Büsten und

wendeten Legenden entstammen der westeuropäi-

Die Bildhauerkunst des 19. Jahrhunderts ist zwei

84

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 1 / R E S U M É | Z U S A M M E N FA S S U N G

Die ikonografische Analyse der Reliefs auf den wär-

schen mittelalterlichen Literatur, wobei bei Brunsvik

prinzipielle Notwendigkeit von Denkmalpflege ver-

Prague Crossroads and whose major social and cultu-

eine tschechische Variante vorliegt, unter anderem

sucht. Sie suchten nach ewigen Kriterien, anhand

ral events had been visited by almost a thousand

durch patriotische Elemente bereichert.

derer das tatsächliche Wesen eines jeweiligen Bau-

people, that the right time to conduct a survey and

denkmals formiert werden konnte und strebten nach

assess the final interior design from the viewpoint of

Maßstab 1 : 20 erlaubt eine dem derzeitigen Kennt-

einer übersichtlichen Klarstellung von dessen Denk-

conservationists, architects and art historians had

nisstand entsprechende Veranschaulichung seines

malswerten.

come.

Ein dreidimensionales Idealmodell des Ofens im

mutmaßlichen Aussehens.

Aufgrund Ruskins Anschauungen wurde das Bau-

The responses obtained represent an almost entire

denkmal allmählich nicht nur aus der Sicht seiner his-

opinion and professional spectre. It should be appreci-

torischen Gesamtentwicklung eingestuft, sondern vor

ated that the style and diction of the responses which

Die Persönlichkeit John Ruskins – der Weg zur

allem aus dem Blickwinkel seiner Authentizität. Es

tend to criticism and negative conclusion in the

modernen Denkmalpflege

sollte zu einem glaubwürdigen Zeugen der Vergangen-

assessment are cultured, sometimes even forthcom-

Jana KOUDELOVÁ

heit werden, in ihm sollten Menschenschicksale, Auf-

ing, also in the search for extenuating circumstances

und Untergang einzelner Epochen verschlüsselt sein,

and gallant to the respected architect in the best

sönlichkeit John Ruskins, und das hauptsächlich in

in seiner Substanz sollte der sichtbare Zeitlauf erhal-

sense of the word.

Bezug auf die Entwicklung der Denkmalpflege. Ruskin

ten bleiben. Das Baudenkmal sollte nicht nur ein blo-

gehörte unbestritten zu den bedeutendsten Männern

ßes Abbild der Geschichte bleiben, sondern auch

Englands im 19. Jahrhundert. Er war nicht nur ein

deren Form annehmen.

Die Autorin befasst sich in ihrem Artikel mit der Per-

Information on the Stabilization of Interiors of the

anerkannter Kunstkritiker und -historiker, sondern

Royal Palace of the Bezdûz Castle

auch Philosoph, Schriftsteller, Sozialreformer und Wirt-

Václav GIRSA, Miloslav HANZL, Dagmar MICHOINOVÁ The royal Bezdûz Castle was founded by Pfiemysl

schaftstheoretiker. Mit seiner Haltung gegenüber Baudenkmälern wurde er zum führenden Verfechter der

Summary

Otakar II and its rarely well preserved Early Gothic architecture creates an impressive authentic atmos-

konservierenden Methode beim Schutz historischer

phere. Since the early 1990’s, precisely aimed protec-

Bauwerke und zum unermüdlichen Kritiker der Restauriererei. Er bemühte sich um die Erfassung des Eigen-

Prague‘s Crossroads (of Conservationists)

tion works, mainly concentrated on the stabilization of

wertes von historischen Bauwerken, der ihm zufolge

Survey on the Adaptation of the Interior

the authentic body, have been taking place in the

ihrem Alter einbeschlossen war. Er erklärte, ohne

St. Ann’s Church in Old Town, Prague

castle area. The building and restoration activities are

Architektur könne man leben, Gott verehren, aber

Katefiina BEâKOVÁ

conducted in short stages while emphasizing respect

keine Erinnerung pflegen. Ein Bauwerk galt für Ruskin

Dagmar and Václav Havels Foundation VISION 97

for authenticity of the monument.

als Symbol der aus fester Verbindung von psychischer

rented the building of the former Church of St. Ann in

The castle complex comprises numerous serious

und physischer Anstrengung bestehenden Einheit,

1998 aiming to convert it to a centre of cultural and

situations requiring an immediate repair. Owing to the

genauer gesagt, aus der geistigen Tätigkeit seines

social life. However, the building with uniquely preser-

alarming decrease of Gothic plasters in the interiors

Schöpfers und der redlichen Fertigkeit des Handwer-

ved construction and art components had to undergo

of the Royal Palace and the danger of critical collap-

kers. Die Architektur stellte für ihn die stärkste gesell-

reconstruction which would facilitate its use for the

ses, stabilization of the inner structure of the Royal

schaftliche Kunst dar, die früher genau wie in aller

planned purpose. The change of the interior of the

Palace – securing and conserving its interiors – was

Zukunft das Leben des jeweiligen Volkes repräsen-

deconsecrated church with a removed vault, whose

begun in 2002.

tiert. Seine Vorstellungen von der Baudenkmalpflege

space was, at the start of the project, filled with a few

hingen gewissermaßen mit der Haltung zusammen,

storeys of an inserted timber structure coming from

of the castle erection, in the mid 13 century. The origi-

die er gegenüber Kunst, Religion und Natur sowie der

the time of its industrial utilization, represented

nal Premyslide spatial arrangement was adapted by

Zeit und Gesellschaft einnahm, in der er lebte. Zu den

a challenge, the demanding nature of which hardly

the Augustinian Order prior to the mid 17 century and

bekanntesten Arbeiten Ruskins gehören „Modern

anybody was initially able to recognize. The demands

further modified by the Order of Montserrat Benedicti-

Painters“, „The Seven Lamps of Architecture“ und

were not only of construction, technical and financial

nes, who resided in the castle until 1789, when empe-

„The Stones of Venice“.

character, they equally concerned the vast volume of

ror Joseph II closed the cloister. As part of the Baro-

the restoration works involved in revealing the Gothic

que alterations, a part of the arched halls of the first

bung von Handwerk und Handarbeit, Kampf gegen

mural paintings, and in particular the ethical level of

floor were principally modified, among others, by new

Industrieproduktion und Gesellschaftskritik hat William

the approach to the monument’s potential.

plasters and extension of some external traceried win-

Ruskins Gedanken zu Denkmalpflege, Wiederbele-

Morris übernommen und weitergetragen. Genau wie

It was a gain for the Foundation VISION 97 as

The Royal Palace was founded during the first stage

dows.

Ruskin erblickte Morris in der Restaurierung den Erz-

an investor to invite architect Eva Jifiiãná. Though her

feind der Baudenkmäler. Im Jahr 1877 gründete er die

design was not utterly flawless from the point of view

commenced at the Bezdûz Castle. Gradually, the chapel,

Gesellschaft zum Schutz alter Bauwerke, der auch

of conservationists, she is a cultured personality, who

and later also the Royal Palace were newly roofed. Its

John Ruskin als Mitglied beitrat. Die genannte Gesell-

was patient enough to lead discussions and tirelessly

interiors, however, remained entirely unaltered through-

schaft hat nicht nur beschlossen, alle historischen

reason in socially most tense moments. The final

out the 20 century.

Gebäude – aus allen Zeiten und Stilen zu schützen,

design, which was adopted and implemented, involved

sondern hielt es auch für ihre Pflicht, diese in dem

exposure of the unique Gothic roof frame in the ceiling

it was decided to treat the interiors of the Royal

Zustand zu bewahren, in dem sie ihr von den vorigen

of the church parterre which a great majority of con-

Palace as a covered exterior which still remains

Generationen hinterlassen worden waren.

servationists, their advisory bodies and entire institu-

a torso. Also, it was agreed that the safety securing

tions rejected. The process of approval of the conver-

should be conducted as complex conservation treat-

torischer Bauwerke wurde um die Wende vom 19. und

sion of St. Ann’s Church was the hottest cause in

ment, accompanied, if necessary, by minimized techni-

20. Jahrhundert zum Ausgangspunkt für die Denkmal-

monument conservation of the year 2001.

cal measures which should always be judged carefully

Ruskins Vermächtnis hinsichtlich des Schutzes his-

pflegetätigkeit der Kunsthistoriker Georg Dehio, Alois

It became apparent two years after the official open-

In 1911, more intensive protection works were

As concerns the approach to the castle as a whole,

and incorporated in the whole harmoniously in every

Riegl und Riegls Nachfolger Max Dvofiák. Die Genann-

ing ceremony of the building of St. Ann’s Church (in

specific case. Besides, it was decided that it was not

ten haben sich an einer neuen Begründung für die

2004), which had been introduced under the name

desirable (and currently also realistic) to make new

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 1 / R E S U M É | Z U S A M M E N FA S S U N G | S U M M A R Y

85

were another leitmotif of Pelikán’s funeral iconography.

window and door panelling. After preparing detailed

The 21st century man, priding himself on his erudi-

documentation and conducting surveys, a detailed

tion, knowledge, skills and cultural maturity, might be

conservation project was drawn up which included the

expected to prove his “intellectual and ethical matu-

Pelikán was sculptural treatment of material ensuing

stabilization of the interiors of the Royal Palace,

rity“ in his tolerance and respect for the dead at least.

from the aesthetically classic ideal, expressionally, the

except for two west-oriented, inaccessible to public

Unfortunately, growing numbers of thefts and acts of

sensitive sculptor was strongly influenced by the sur-

rooms.

vandalism prove that non-human approach to burial

roundings in which he worked. The funeral sculpture of

grounds has outlived. Cast-iron crosses, which have

the region of Haná is mainly characterized by the calm

was an emergent task. Those plasters were in

got lost almost entirely from burying grounds, were the

and composure of feeling. When he had found and

a mixed state of repair, with a wide range of typical

first victims. Bronze sculptures are gradually disappear-

stabilized his own style in the 1930’s, J. Pelikán’s

manifestations of degradation. In view of the detection

ing and also thefts of marble sculptures are becoming

work took on a style which was exceptional in compari-

of a high content of water-soluble salts in ground-floor

commonplace. It seems to be mere human foolish-

son with that of the other artists in the region. It was

plasters, preservative treatment of surfaces in higher

ness and intolerance not only to different cultures and

characterized by natural body tension, balance of indi-

sections applying pure limewater took place simulta-

nationalities, but also to the deceased who have no-

vidual body parts, sensitive modelling aimed to

neously with salt removal by taping. Medieval, as well

one to care for their graves today, rather than a politi-

express emotions and reality, a mastered complex

as Baroque plasters were stabilized and conserved in

cal issue.

composition based on the pyramid principle, excellent

Preservation of Gothic and Baroque plasters at risk

the preserved condition; they were neither changed by

A personality, who was, among others, intensively

While formally, the starting point of the art of Julius

inclusion in the exterior, as well as the interior, and

involved in creating funeral sculptures was sculptor

masterly treatment of sculptural material. In the sculp-

A considerable number of Gothic windows and door-

Julius Pelikán. His art, which strongly influenced artis-

ture of maidens and women’s figures, he worked with

ways has come to our days as torsos, with broken tra-

tic appearance of Moravia and Vysoãina, has not been

lithe lines stretched out in a rhythmically wavy silhou-

cery and incomplete moulded jambs. The preserved

comprehensively described and even the expert com-

ette of the curves.

parts were carefully cleaned and conserved, including

munity is not sufficiently familiar with his work. Des-

residues of surface treatment, hazardous cracks were

pite that, the artist’s work is as valuable as that of his

work. It was motivated by an effort to introduce

sealed.

schoolmates and professors, a strong generation of

a sculptor, who, as an artist of the early 20 century,

sculptors grouped around Josef Václav Myslbek,

was inspired by the scenic nature of Haná and who

among whom also Jan ·tursa and Josef Mafiatka ranked.

later on became an inspiration for local artists. In

A wide range of Pelikán’s works of art, comprising

spite of that he was unjustly neglected, equally as

additions nor covered with new material.

The basic building material used in the construction of the palace was quarry stone from local sources (hard clinkstone), carefully fitted and wedged in joints,

This outline represents a mere fraction of the artist’s

with sculpted sandstone elements. A considerable

sculptures of free genre, medal creation and architec-

a number of others, working outside the

part of the interior face of the structures was preser-

tural design, also includes memorials to those who

country’s centre. In this light, this article is aimed to

ved plasterless. The uncovered masonry was, for the

died of exceptional quality and funeral sculptures in

pay our debt to the sculptor and rehabilitate the artist,

most part, stable, with only local defects caused by

particular. The very first work (the tombstone of his

who significantly influenced sculptural and artistic feel-

additional measures and destruction.

tragically departed mate Vladimír Chroust from 1909)

ing in Moravia. At the same time, this article seeks to

became a major development turning point in which

draw attention to the artist who devoted a major part

fully cleaned only. Loose stones were added in places

the talent and future abilities of J. Pelikán could be

of his work to funeral sculpture.

with more serious defects. All major characteristics of

noticed. At the same time, it documented his Art Nou-

the building history of the construction were respected.

veau feel for the form and content. In the 1920’s,

The masonry which proved to be faultless was care-

a number of works of art in marble on Christian topics

On a Few Motifs of Funeral Sculpture in the Second

extend the lifetime of the original preserved material

were created, such as the Pieta and Christ’s sculp-

Quarter of the 19 Century

in an appropriate, cultivated, and in the given time

ture, which were characterized by warm expression

Adam HNOJIL

achievable manner. The demanding stabilization and

and intimate interpretation. Pelikán also created an

conservation of the interiors of the palace of the Bez-

array of tombstones of public figures. His secular work

ture seeks to yield an overview of individual types of

dûz Castle did not, in any way, damage the historical

brought about change in the understanding of funeral

tombstones as they appeared in the 1930’s,

value of the monument and fully preserve the unique

sculpture in Moravia making him an artist who was

1940’s and 1950’s. It mainly uses the example of art

character of the monumental interiors.

often imitated, more or less successfully. Another

production of sculptor Josef Max (1804-1855), who

motif, which he frequently used, was portrayal of those

significantly influenced the development and trends in

deceased.

the sculpture of Bohemia. Beside the specification of

The whole conservation project was aimed to

The responsibly and effectively invested financial funds utilized for the preservation of seriously endan-

The investigation of the 19 century funeral sculp-

In view of the form and artistic expression, the

a few basic types and their analysis, the author aims

time, a challenge for further continuation of preserva-

artist was characterized by closed composition and

to follow the prerequisites for and probable causes of

tion works in this monument.

a desire for harmony. The form was tectonically firm,

their origin. The author focuses on funeral sculpture

compact in volumes and contours in which he consis-

as tombstones belong to the most endangered monu-

tently sought reality. The austerity of his funeral sculp-

ments and relics, which especially resulted from long-

Funeral Sculpture in the Work of Sculptor Julius Peli-

ture created a sense of timelessness, infiniteness and

term belittlement of their art value and their marginali-

kán

peace. His treatment of eyes was an interesting art

zation within the art history. As a result, the art and

Renata SK¤EBSKÁ

detail. Portrayals had realistically created pupils, which

history community adopted the idea that they did not

helped the artist to achieve the effect of personal con-

represent art and therefore there was no need to pro-

deceased and comfort to those alive. Despite that, in

tact with the viewer. In contrast, his allegorical scenes

tect them.

almost every historical period, they have been proble-

and Biblical figures had “blind“ eyes. The figures saw

matic sites where people could encounter respect, as

through their inner sight, which intensified the effect of

ferent platforms. First of all, it represented the work-

well as non-respect and even demonstrations of cult

the sculpture. Beside female figures, the artist often

shop practice as a bearer of the Baroque sculpture

and devastation. Wars, political and religious, but also

worked with the relief, the usual topic of which was the

tradition; and after the cessation of the guild system,

social intolerance, or simply human ignorance and

relation between a man and a woman or in a family.

it was the academy as a central educational institu-

indifference have had an indisputable effect on them.

Children, as a symbol of purity, hope and new life,

tion that provided sculpture with theoretical knowledge

gered interiors of the Royal Palace are, at the same

Places of eternal rest should provide peace to the

86

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 1 / RESUMÉ | SUMMARY

The sculpture of the 19 century grew from two dif-

and commissions, and offered artists contact with the

and 1890’s. It was the last interruption of its kind,

conservation. Ruskin undoubtedly ranked among pro-

latest art of its time. Mutually functioning symbiosis

from which onwards sculpture developed, by a growing

minent personalities of 19 century England. He was

probably arose from that polarity. As concerns the

adoption of realism, through decorative Art Nouveau,

a respected art critic and historian, as he was a philo-

style, the leading model was that of Josef Bergler, who

as the last historical style, towards modernism.

sopher, writer, social reformer and economy theoretician. In his approach to historical monuments, he

introduced advanced Roman Canova’s Neoclassicism

became a major promoter of the conservation method

into Czech sculpture and added it to the traditional, locally acknowledged Viennese post-Donner Classi-

An Exceptional Renaissance Stove from the Town

in the preservation of historical buildings and an untir-

cism. However, in the early 1830’s, the traditional

Hall in Velké Mezifiíãí

ing critic of restoration. He strived to reveal the actual

Neoclassicist line was noticeably disrupted when

Oldfiich INOCHOVSK¯, âenûk PAVLÍK,

value of any historical monument, which was preser-

a generation of sculptors deceased, including Ignác II

Michal VITANOVSK¯

ved, according to Ruskin, in its age. He stated that without architecture, people can live, worship God, but

Platzer (1826), Josef Malinsk˘ (1827) and Václav Prachner (1832), in the studios of whom a new gene-

When in 1997, the historical town hall in Velké

cannot cherish their memories. Ruskin regarded the

ration did not have time to grow up. Then, especially

Mezifiíãí was being reconstructed, a set of remnants of

architectural work as a symbol of integrity created by

V. Prachner‘s pupils, Ferdinand Pischelt and Anton

a Renaissance colourfully glazed stove was discover-

a firm connection of mental and physical effort, or,

Mezer, began to work in Prague, in addition to a few

ed. Oldfiich Inochovsk˘, one of the authors of this

more accurately, of the intellectual work of the archi-

wood carvers; and beside the traditional

study, participated in its partial preservation together

tect and the honest craftsmanship of the artisan. Rus-

Platzer's workshop it was particularly Josef Max, who

with the reconstruction workers. The set is nowadays

kin considered architecture as the most influential

won recognition.

deposited as a part of the tile collection in the

social art, which represented and would always repre-

museum in Velké Mezifiíãí. It was the first, almost com-

sent the life of a respective nation. His understanding

practice necessarily brought about new topics. Via

plete finding of its type in the town hall environment.

of conservation of historical monuments was, to a cer-

Neoclassicist schemes, Romanticism and Historism,

The set is noteworthy for its technical accomplish-

tain extent, given by his approaches to art, religion

under the influence of Nazarene aesthetics, funeral

ment, colour pattern, artistic quality of the reliefs, as

and nature, as well as the time and society, in which

sculpture gradually matured and began to apply Chris-

well as its iconographic scheme. It has no parallel in

he lived. John Ruskin’s best known works include

tological topics, stressing especially Resurrection and

the Czech lands. The fact that it was produced by

“Modern Painters“, “The Seven Lamps of Architec-

the Judgement Day. As a result, the multi-figural tomb-

regional craftsmen makes it even more remarkable.

ture“ and “The Stones of Venice“.

The disruption in the continuity of the workshop

stone gradually vanished and was replaced by a soli-

The craftsmen did their best to make the tiles as

Ruskin’s ideas concerning monument conservation,

tary figure. Let us mention the statue of the Mourning

colourful as possible. Their reliefs were glazed using

handicraft, fight against industrial production and criti-

Angel by J. Max as an example. In that statue, J. Max

a wide scale of six colours that did not, in purpose,

cism of social conditions were adopted and further

reached, through the production of V. Prachner, the

recur in the same place of the tiles with the identical

developed by William Morris. Similarly as Ruskin, also

most prominent artist dealing with the topic, Antonius

relief. Sometimes, surfaces were overlaid with colours,

Morris considered restoration as the irreconcilable

Canova. Another Max’s statue, allegory of History,

other times they were ornamentally treated with

enemy of historical monuments. In 1877, he founded

represented a new iconographic type of Czech sculp-

a brush. Beside polychrome reliefs, the stove had

the Society for the Protection of Ancient Buildings,

ture. In that case, the artist adopted as a model

some monochromatic, brown and green, tiles. Judging

which John Ruskin joined. The above Society not only

a sculpture by Bertel Thorvaldsen, created as a part

from intensive smoking of the walls, the stove was in use.

passed a decision to protect all historical buildings –

of the tombstone of Eugen de Beauharnais.

The set was created by two artists of different

coming from all time periods and of all architectural

level. One of them, creating in the Late Gothic Style

styles, they also felt obliged to preserve them in con-

sented by Max’s statues of Melancholy, which was

around 1500, can be ascribed one type of the tile of

dition, in which previous generations had passed them

influenced by Albrecht Dürer‘s copperplate, and Christ,

a relatively high artistic quality. The other, maybe local

on.

who appeared in Czech sculpture in connection with

craftsman worked out a chamber around the first tile,

Thorvaldsen’s work. Also other Christological themes,

as well as the seven remaining discovered types

Ruskin’s legacy for protection of historical monuments

such as the motif Let the Little Ones Come to me,

around the mid 16 century. Despite all his effort, he

became a starting point for conservation activities of

were employed parallelly. A few years later, the statue

failed to come close to the artistic quality of the first

art historians, including George Dehio, Alois Riegl and

of sitting Christ as the judge was used in a monument-

artist.

Riegl‘s successor Max Dvofiák. The above mentioned

Further new types of funeral sculpture were repre-

At the turn of the 19 and 20 century,

al form. In the 1850’s, the Czech lands witnessed the

The iconographic analysis of the reliefs of front

men sought to justify the principal necessity of monu-

return of the theme of the Crucified, also conditioned

heat generating walls of three rectangular horizontal

ment conservation in a new manner. They tried to find

by Nazarene aesthetics; gradually it was forced out by

tiles revealed that all of them showed some profane

material criteria which would enable them to formulate

the realism of Josef Václav Myslbek, whose Crucified

legendary topics. All the utilized legends came from

accurately the factual substance of any historical

created in 1885 became the top standard for long.

West European medieval literature; the legend of

monument. They looked for transparent clarification of

This Crucified also remained the last progres-

Brunswick was presented in the Czech alternative enrich-

its historical values.

sive change in the tradition of the 19 entury’s sculp-

ed, among others, by patriotic elements.

ture and, at the same time, became the end of monu-

The ideal 3-D model of the stove in the scale 1 : 20

Based on John Ruskin’s thoughts, historical monuments began to be looked at not only from the per-

mental sculpture in graveyards, as from the 1880’s, it

made it possible to present its probable appearance

spective of the historical development, but, primarily,

was more and more replaced by funeral utilitarism.

based on the current state of knowledge in an illustra-

their authenticity. They were becoming true witnesses

The new trend consisted primarily in an increased

tive manner.

of the past. In them, human fates, as well as birth and fall of epochs were encoded. Their mass was sup-

adoption of portrayal of the deceased in busts and

posed to preserve the flow of time for ever. Architec-

medallions; the allegory of Death and celebration of life after death were suppressed in favour of a more

The Personality of John Ruskin – A Way towards

tural monuments ceased to be a mere reflection of

civil interpretation. Even in the case of a more respec-

Uptodate Monument Conservation

history, they also became its form.

table commission, the architectonic tombstone or

Jana KOUDELOVÁ

sepulchre were preferred to a monumental sculptural group. That trend took place particularly in the 1880’s

The author devoted her article to the personality of John Ruskin and especially his relation to monument

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 1 / RESUMÉ | SUMMARY

87

Z P R ÁV Y P A M ÁT K O V É P É â E

Do ãísla 1/2007 pfiispûli

roãník 67 / 2007 / ãíslo 1

âasopis státní památkové péãe

PhDr. Katefiina BEâKOVÁ, Muzeum hlavního mûsta Prahy /

ISSN 1210-5538

PhDr. ªudmila DUFKOVÁ, NPÚ – ÚOP v Brnû / Ing. Dagmar

Praha, únor 2007

FETTEROVÁ, NPÚ – ÚOP v Brnû / doc. Ing. akad. arch. Václav

Recenzovan˘ ãasopis

Girsa, Fakulta architektury âVUT, GIRSA AT, Praha / Mgr.

Vydává Národní památkov˘ ústav – ústfiední pracovi‰tû, Vald‰tejnské nám. 3/162, 118 01 Praha 1

MUDr. TomበHÁJEK, Dr., konzultant, Praha / arch. Miloslav

s finanãní podporou Ministerstva kultury âeské republiky.

HANZL, GIRSA AT, Praha / Mgr. Jan HAVRDA, NPÚ – ÚOP v hlavním mûstû Praze / Adam HNOJIL, NPÚ – ÚP, Praha /

Vychází 6x roãnû. Rozsah jednoho roãníku vãetnû pfiíloh ãiní pfiibliÏnû 550 stran.

Ing. BoÏena PACÁKOVÁ-HO·ËÁLKOVÁ, Podûbrady / Ing. Oldfiich INOCHOVSK¯, Velké Mezifiíãí / Mgr. Jifií KLUSO≈,

Redakce: PhDr. Krist˘na Kolajová, Mgr. Lucie Ernstová

Ministerstvo kultury âR / Mgr. Jana KOUDELOVÁ, NPÚ – ÚOP

Pfieklad do nûmãiny: Jürgen Ostmeyer

v Ostravû / PhDr. Kvûta K¤ÍÎOVÁ, NPÚ – ÚP, Praha /

Pfieklad do angliãtiny: PhDr. Stanislava Kasíková

Ing. TomበKYNCL, Brno / Mgr. Blanka KYNâLOVÁ, Fakulta

Grafická úprava a sazba: MgA. Jan Hora

architektury âVUT, Praha / Ing. Sylvie MARE·OVÁ, Minister-

Redakãní rada:

stvo Ïivotního prostfiedí âR / Ing. Dagmar MICHOINOVÁ,

PhDr. Katefiina Beãková, Mgr. Lucie Ernstová, doc. Ing. akad. arch. Václav Girsa, Pavel Jerie, prof. Ing. arch.

NPÚ – ÚP, Praha / PhDr. Vratislav NEJEDL¯, CSc., NPÚ – ÚP,

Karel Kibic, DrSc., PhDr. Krist˘na Kolajová, PhDr. Petr Kroupa, Ing. Hana Kruisová, Ing. arch. Vûra Kuãová,

Praha / akad. mal. Antonín NOVÁK, Praha / âenûk PAVLÍK,

Ing. arch. Petr Malinsk˘, doc. PhDr. Ing. arch. Milo‰ Matûj, Ph.D. et Ph.D., Ing. Dagmar Michoinová, PhDr. Ivan

Praha / Ing. arch. Lenka POPELOVÁ, âVUT, Praha /

Prokop Muchka, doc. PhDr. Marie MÏyková, CSc., akad. mal. Zuzana Poláková, Ing. Jan Sommer, PhDr. Michal

PhDr. Lubomír PROCHÁZKA, CSc., Hornické muzeum Pfiíbram /

Tryml

Mgr. Renata SK¤EBSKÁ, Mûstské muzeum a galerie v Hranicích / Ing. Jan SOMMER, NPÚ – ÚP, Praha / Mgr. Petr

Adresa redakce: ZPP, Vald‰tejnské nám. 3, 118 01 Praha 1, tel.: 257 010 144–5

·TONCNER, NPÚ – ÚP, Praha / prof. PhDr. Milan TOGNER,

e-mail: [email protected]

Univerzita Palackého v Olomouci / PhDr. Michal TRYML,

Pfiedtisková pfiíprava: NLN, s. r. o., Jana Masaryka 56, 120 00 Praha 2, tel.: 222 519 660

NPÚ – ÚOP v hlavním mûstû Praze / Mgr. et Mgr. Oldfiich

Tisk: R MEDIA, s. r. o., Moravské nám. 13, 602 00 Brno

VA≈URA, NPÚ – ÚOP v Pardubicích / akad. sochafi Michal

Objednávky pfiedplatného pfiijímá redakce

VITANOVSK¯, Praha / JUDr. Martin ZÍDEK, Ministerstvo kul-

Roãní pfiedplatné roãníku 67 je 510 Kã. Cena jednotlivého ãísla roãníku 67 je 95 Kã.

tury âR

Registrace povolena pod ã. MK âR 5993. MIâ 47 992 Podávání novinov˘ch zásilek povoleno RPP Bratislava, ã. j. 465 – RPP/952 ze dne 18. 1. 1995. NevyÏádané rukopisy nevracíme. Za pÛvodnost a vûcnou správnost uvefiejnûn˘ch pfiíspûvkÛ odpovídají autofii.

Prodejní místa

Obsah pfiíspûvkÛ nemusí souhlasit se stanoviskem vydavatele. V‰echna práva k obsahu pfiíspûvkÛ a oti‰tûné dokumentaci náleÏejí autorÛm. Jakékoliv dal‰í pfievzetí obsaÏen˘ch údajÛ musí b˘t doloÏeno uvedením pramene (§ 31 autorského zákona).

Redakce ãasopisu / Vald‰tejnské nám. 3, Praha 1

Vydavatel Ïádá o zaslání pfiípadné recenze ãi publikace citující z ãasopisu Zprávy památkové péãe.

Knihkupectví Academia / Václavské námûstí 34, Praha 1, /

Vydavatel neodpovídá za obsah inzerátÛ a jejich pravdivost (viz § 5 tiskového zákona). Podle § 420

Národní tfiída 7, Praha 1

obãanského zákoníku nenese odpovûdnost za zpÛsobené ‰kody. PouÏití inzerovan˘ch v˘robkÛ ãi sluÏeb

Knihkupectví Academia / námûstí Svobody 13, Brno

v jednotliv˘ch pfiípadech nezakládá souhlasné stanovisko v˘konného orgánu státní památkové péãe.

Knihkupectví Academia / Zámecká 2, Ostrava Knihkupectví KAROLINUM / Celetná 20, Praha 1

Uzávûrka ãísla 1 byla ke dni 31. 12. 2006.

Knihkupectví STUDENTCENTRUM / KfiíÏkovského 14, Olomouc 2 Knihkupectví Michala Îení‰ka / Alfa pasáÏ, Po‰tovská 4, Brno Knihkupectví Archa / Tfiída T. Bati 190, Zlín Knihkupectví Otava / Komenského 33, Jihlava

Obr. na 1. stranû obálky – Praha, Staré Mûsto, kostel sv. Anny, pilastry a v˘bûhy strÏen˘ch kleneb. (Foto E. Havlová, 2004) Obr. na 2. stranû obálky – Bezdûz (okres âeská Lípa), hrad, královsk˘ palác, valená klenba srubové komory. (Foto L. Bezdûk, 2002) Obr. na 4. stranû obálky – Praha, Staré Mûsto, kostel sv. Anny, pohled ke knûÏi‰ti b˘valého kostela. (Foto E. Havlová, 2004)

88

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 1 /