Informace a pravidla studia v doktorských studijních programech

Informace a pravidla studia v doktorských studijních programech

P 6208 Ekonomika a management, studijní obor Řízení a ekonomika podniku P 6209 Systémové inženýrství a informatika, studijní obor Ekonomická informatika

Liberec, prosinec 2014

1

© Zpracovali:

doc. Ing. Klára Antlová, Ph.D. prof. Ing. Ivan Jáč, CSc. doc. Ing. Miroslav Žižka, Ph.D.

Schváleno na zasedání oborové rady oboru Organizace a řízení podniků dne 29. 11. 2014. Schváleno na zasedání oborové rady společného programu Systémové inženýrství a informatika dne 12. 6. 2013.

22

Obsah: strana

Základní údaje

4

Studijní a zkušební řád

5

Doktorské studijní programy Ekonomické fakulty

11

Studijní program P 6208 Ekonomika a management Studijní obor Řízení a ekonomika podniku

11

Studijní program P 6209 Systémové inženýrství a informatika, studijní obor Ekonomická informatika

16

Některé důležité údaje o doktorském studiu na EF TUL

25

33

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O DOKTORSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMECH Základem pro doktorské studijní programy na Ekonomické fakultě je zákon ze dne 22. dubna 1998 o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). V tomto zákoně se v § 47 Doktorský studijní program uvádí: (1) Doktorský studijní program je zaměřen na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí činnost v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo na samostatnou teoretickou a tvůrčí činnost v oblasti umění. (2) Standardní doba studia je nejméně tři a nejvýše čtyři roky. (3) Studium v doktorském studijním programu probíhá podle individuálního studijního plánu pod vedením školitele. (4) Studium se řádně ukončuje státní doktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce, kterými se prokazuje schopnost a připravenost k samostatné činnosti v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo k samostatné teoretické a tvůrčí umělecké činnosti. Disertační práce musí obsahovat původní a uveřejněné výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění. (5) Absolventům studia v doktorských studijních programech se uděluje akademický titul "doktor" (ve zkratce "Ph.D." uváděné za jménem), v oblasti teologie akademický titul "doktor teologie" (ve zkratce "Th.D." uváděné za jménem). (6) Studium v doktorském studijním programu sleduje a hodnotí oborová rada ustavená podle vnitřního předpisu vysoké školy nebo její součásti, která má akreditovaný příslušný studijní program. Pro studijní programy ze stejné oblasti studia mohou vysoké školy nebo jejich součásti na základě dohody vytvořit společnou oborovou radu. Předsedu oborové rady volí ze svého středu její členové.

44

STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD TECHNICKÉ UNIVERZITY V LIBERCI Na zákon o vysokých školách navazují vnitřní předpisy Technické univerzity v Liberci. Jejich součástí je Studijní a zkušební řád, který po schválení Akademických senátem a registrací MŠMT nabyl účinnosti 11. června 2012. V části 3 tohoto Studijního a zkušebního řádu je upraveno studium v doktorských studijních programech.1 ČÁST TŘETÍ DOKTORSKÉ STUDIJNÍ PROGRAMY Článek 16 Studium v doktorských studijních programech (1) Doktorský studijní program (dále jen „DSP“) je zaměřen na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí činnost v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo na samostatnou teoretickou a tvůrčí činnost v oblasti umění. Studium je orientováno na vědeckou práci v daném oboru a úroveň znalostí je prokazována státní doktorskou zkouškou (dále jen „SDZ“). (2) Studium v DSP probíhá podle individuálního studijního plánu pod vedením školitele a zpravidla za účasti konzultanta. Školitele a konzultanta pro daného studenta na návrh oborové rady jmenuje a odvolává děkan. (3) Individuální studijní plán DSP stanoví: a) předměty a jejich časovou a obsahovou posloupnost, způsob ověřování studijních výsledků studenta doktorského studia (zejména ústní zkouška, písemná zpráva, účast na konferenci) v souladu se studijním programem, b) pedagogické působení, stanovené vedoucím školicího pracoviště, c) téma vědeckého bádání nebo tvůrčí činnosti v oblasti výzkumu, vývoje, rámcové vymezení tématu tvoří základ disertační práce, d) případné studium a praxe na jiných pracovištích, včetně zahraničních. (4) Studium v DSP obsahuje: a) studijní část ukončenou SDZ, b) vědeckou a výzkumnou část zaměřenou na zpracování disertační práce a ukončenou její obhajobou. (5) Splnění studijní části individuálního studijního programu studia prokáže student vykonáním zkoušek z předmětů akreditovaného DSP a SDZ. Vědeckovýzkumná část je ukončena zpracováním a odevzdáním disertační práce. (6) Studium v DSP sleduje a hodnotí oborová rada ustanovená podle § 47 odst. 6 zákona a čl. 18. (7) Plnění individuálního studijního plánu podléhá pravidelnému, nejdéle však ročnímu hodnocení, které schvaluje oborová rada. Závěrem hodnocení je jedno z těchto konstatování: a) student plní individuální studijní plán, b) student bez závažných důvodů neplní některé části individuálního studijního plánu, c) student ze závažných důvodů neplní některé části individuálního studijního plánu, 1

Úplné znění Studijního a zkušebního řádu TUL je dostupné na webových stránkách univerzity 55

d) student nesplnil povinnosti individuálního studijního plánu, V případě písmena b) a d) může děkan ukončit studium. Článek 17 Průběh studia v doktorském studijním programu (1) Na průběh studia v DSP se přiměřeně vztahuje část druhá. Podrobnější ustanovení o organizaci, průběhu studia, hodnocení studia, průběhu SDZ a obhajobě disertační práce stanoví opatření děkana. (2) Prezenční forma studia v DSP je uskutečňována na pracovišti garantujícím individuální studijní plán studenta a organizujícím jeho činnost i pobyt na pracovišti (dále jen „školicí pracoviště“). Kombinovaná forma studia se uskutečňuje převážně mimo školicí pracoviště především na základě samostatné přípravy studenta. (3) Student DSP může konat zkoušku ze zapsaného předmětu nejvýše dvakrát, tj. má právo na jeden opravný termín. Zkouška je komisionální. Výsledky zkoušky jsou klasifikovány „prospěl“ nebo „neprospěl“ a jsou zapsány ve výkazu o studiu a do IS STAG. Podmínky pro její opakování stanoví garant předmětu. (4) Student DSP má právo zúčastnit se výuky kteréhokoliv předmětu vyučovaného na TUL. (5) Termín pro podání žádosti o obhajobu disertační práce ve všech formách studia je nejdéle do šesti let od zápisu do studia, pokud děkan ve výjimečných případech nestanoví jinak. Do této doby se nezapočítává doba přerušení studia. Článek 18 Oborová rada (1) Studium sleduje a hodnotí oborová rad DSP ustanovená podle §47 odst. 6 zákona. (2) Oborová rada je základní odbornou, koncepční, kontrolní a hodnotící pracovní skupinou pro příslušný DSP. Za svoji činnost odpovídá děkanovi. Oborová rada má nejméně pět členů. (3) Oborovou radu pro každý DSP jmenuje a odvolává děkan po projednání ve vědecké radě fakulty, u DSP uskutečňovaných TUL ve spolupráci s vysokoškolským ústavem ředitel vysokoškolského ústavu po projednání ve vědecké radě TUL. Členy oborové rady mohou být pouze významní akademičtí a vědečtí pracovníci TUL a jiných vysokých škol a vědeckých pracovišť. (4) Předsedu a místopředsedu oborové rady volí ze svého středu její členové. Ke zvolení je nutný souhlas nadpoloviční většiny všech členů oborové rady. (5) Oborová rada zejména: a) projednává návrhy vyhlašovaných témat disertačních prací v rámci DSP, b) navrhuje složení přijímacích komisí pro DSP, c) navrhuje školitele DSP, d) navrhuje děkanovi předsedu a členy zkušební komise pro SDZ, e) navrhuje děkanovi předsedu a členy komise pro obhajobu disertační práce (dále jen „komise pro obhajobu“), f) sleduje vývoj DSP a iniciuje návrhy na změny, g) hodnotí průběh studia, projednává roční hodnocení studenta a předkládá je děkanovi.

66

(6) Oborová rada se schází z rozhodnutí jejího předsedy podle potřeby, nejméně však jednou za rok. Kopie zápisů z jednání oborové rady jsou zasílány děkanovi. (7) Mezi zasedáními oborové rady ji zastupuje její předseda nebo místopředseda. Článek 19 Školitel, konzultant a garant studijního předmětu (1) Školitelem může být profesor nebo docent, případně významný specialista v daném oboru. Školitel je odborným garantem studenta, je jmenován děkanem. (2) Školitel sestavuje se studentem individuální studijní plán. Vede odborně i organizačně studenta v průběhu studia, ve spolupráci s garanty studijních předmětů provádí kontrolu studijních povinností a jejich plnění studentem a předkládá oborové radě výroční hodnocení jeho studia, vyjadřuje se k žádosti o přerušení studia. Dále vede studenta při zpracovávání disertační práce. Má právo účastnit se zkoušek studenta v rámci jeho studia. (3) Pro konzultování vybraného okruhu problémů disertační práce může děkan na návrh školitele jmenovat jako konzultanta významného odborníka v daném oboru. (4) V případě prokázaného neplnění povinností školitele, nebo nemůže-li školitel svoji činnost vykonávat, může děkan provést změnu školitele. (5) Garant studijního předmětu DSP zodpovídá za výuku předmětu studijního programu. Zároveň je též zkoušejícím. Garantem studijního předmětu DSP je zpravidla profesor nebo docent. Článek 20 Státní doktorská zkouška (1) SDZ student prokazuje odborné a teoretické znalosti v daném studijním oboru DSP, včetně znalostí základních metod vědecké práce, způsobilosti osvojovat si nové poznatky vědy, hodnotit je a tvůrčím způsobem využívat. Požadavky na znalosti vycházejí z individuálního studijního plánu studenta. Jako součást SDZ student obhajuje předložené písemné teze ke SDZ. (2) SDZ se uskuteční zpravidla do 90 dnů od podání přihlášky k této zkoušce. (3) Přihlášku ke SDZ opatřenou vyjádřením školitele podává student po splnění všech povinností stanovených pro studijní část studia individuálním studijním plánem prostřednictvím studijního oddělení. (4) Student přiloží k přihlášce ke SDZ teze ve formě dohodnuté se školitelem. Teze obsahují zejména shrnutí a zhodnocení poznatků ve studované oblasti, seznam souvisejících vlastních prací. (5) Na základě stanoviska oborové rady rozhodne děkan o konání SDZ. Rozhodnutí děkana je oznámeno se zdůvodněním případného záporného stanoviska do třiceti dnů ode dne podání přihlášky předsedovi oborové rady, školiteli a studentovi. (6) Zkušební komise pro SDZ se skládá z předsedy, místopředsedy a minimálně dalších tří členů. Nejméně jeden člen komise musí být osobou mimo akademickou obec TUL. Školitel není členem komise pro obhajobu dizertační práce. (7) Předsedu, místopředsedu a další členy zkušební komise pro SDZ jmenuje na návrh oborové rady děkan. Ministerstvo může jmenovat další členy zkušební komise z významných odborníků v daném oboru.

77

(8) Právo zkoušet při SDZ mají pouze profesoři, docenti a odborníci schválení vědeckou radou fakulty nebo vědeckou radou TUL v případě studijních programů uskutečňovaných TUL a odborníci jmenovaní ministerstvem. (9) Při konání SDZ musí být přítomna nadpoloviční většina všech členů zkušební komise pro SDZ, mezi nimiž musí být předseda nebo místopředseda. (10) Na neveřejném zasedání zkušební komise pro SDZ zhodnotí průběh SDZ a tajným hlasováním rozhodne o její klasifikaci, přičemž klasifikační stupně jsou „prospěl“ nebo „neprospěl“. K dosažení klasifikace „prospěl“ je zapotřebí většiny kladných hlasů všech členů zkušební komise pro SDZ. (11) Zkušební komise pro SDZ ve svých závěrech rovněž zhodnotí předloženou písemnou práci a vyjádří se k dalšímu postupu studenta při vypracovávání disertační práce. (12) Je-li SDZ neúspěšná, seznámí předseda zkušební komise pro SDZ studenta s podmínkami, které zkušební komise pro SDZ stanovila pro její opakování. SDZ lze opakovat nejvýše jednou.

Článek 21 Disertační práce (1) Disertační práce je výsledkem řešení konkrétního vědeckého úkolu, prokazuje schopnost studenta samostatně tvůrčím způsobem vědecky nebo umělecky pracovat a musí obsahovat původní výsledky vědecké nebo umělecké práce. Disertační práce je ucelené pojednání, které obsahuje uveřejněné výsledky vědecké a tvůrčí práce studenta nebo výsledky přijaté k uveřejnění. (2) Disertační práce je psána v jazyce, ve kterém je akreditován studijní program nebo v jazyce anglickém. (3) Obsahem disertační práce jsou zejména tyto části: a) přehled o současném stavu problematiky, která je předmětem disertační práce, s odkazy na použité prameny, b) cíle disertační práce, c) popis vlastního řešení, d) původní výsledky a jejich uplatnění zejména ve veřejně oponovaných publikacích a projektech, e) zhodnocení výsledků pro vědní obor nebo pro praxi, f) doporučení na pokračování práce v daném tématu a oboru, g) seznam publikovaných prací studenta a jejich případné citace, h) seznam použité literatury, i) prohlášení o duševním vlastnictví, případně autorských právech, které je uvedeno zvláštním prohlášením v úvodu disertační práce, j) anotace zpravidla v anglickém a v některém dalším světovém jazyce. (4) Orientační rozsah disertační práce a další podmínky může určit oborová rada. (5) Disertační práce, která vznikla jako součást výzkumného projektu, řešeného větším pracovním týmem, obsahuje v povinných dokladech vyjádření nositele a řešitelů projektu, že

88

student je autorem té části práce, kterou předkládá, a studentova procentuálního podílu na celkovém projektu. (6) K disertační práci je přiložen autoreferát, který slouží k informování vědecké veřejnosti o hlavních výsledcích práce. V autoreferátu je stručně uveden obsah disertační práce v členění podle odstavce 3. Autoreferát je psán v českém jazyce nebo anglickém jazyce a jeho přílohou je jednostránkový obsah v českém, anglickém (v případě anglické verze) nebo v některém dalším světovém jazyce. Autoreferát je zveřejněn na www stránkách příslušné fakulty TUL. Článek 22 Oponenti disertační práce (1) Disertační práci posuzují nejméně dva oponenti jmenovaní děkanem na návrh oborové rady z řad významných odborníků v příslušném oboru; aspoň jeden z nich musí být profesorem nebo docentem. Nejméně jeden oponent nesmí být v zaměstnaneckém poměru k TUL. Oponentem nemůže být školitel a konzultant. (2) Oponent je povinen vypracovat samostatný písemný posudek nejpozději do 1 měsíce od doručení jmenování oponentem disertační práce nebo oznámit do 15 dnů ode dne doručení, že posudek nemůže vypracovat. Není přípustné, aby některý oponent nahradil posudek prohlášením, že se připojuje k posudku jiného oponenta. (3) Oponentský posudek musí obsahovat zejména: a) zhodnocení významu disertační práce pro obor, b) vyjádření k postupu řešení problému, použitým metodám a splnění stanoveného cíle, c) stanovisko k výsledkům disertační práce a významu původního konkrétního přínosu autora disertační práce, d) případné další vyjádření, zejména vyjádření k systematičnosti, přehlednosti, formální úpravě a jazykové úrovni disertační práce, e) vyjádření k publikacím studenta, f) jednoznačné vyjádření oponenta, zda doporučuje nebo nedoporučuje disertační práci k obhajobě. Článek 23 Obhajoba disertační práce (1) Student po úspěšně vykonané SDZ podává děkanovi žádost o obhajobu disertační práce, která je opatřena vyjádřením školitele ve smyslu doporučení nebo nedoporučení obhajoby disertační práce. Součástí žádosti je předložení čtyř výtisků disertační práce a nejméně deset autoreferátů. Vzít zpět žádost o obhajobu disertační práce v průběhu přípravného řízení až do zahájení obhajoby je možné nejvýše jednou. (2) Komisi pro obhajobu disertační práce jmenuje děkan na návrh oborové rady. (3) Komise pro obhajobu disertační práce má nejméně sedm členů a je složena z předsedy, místopředsedy a dalších významných akademických a vědeckých pracovníků působících na TUL, fakultě, jiných vysokých školách a vědeckých pracovištích, případně i jiných významných odborníků z praxe. Nejméně dva členové komise musí být osobami mimo akademickou obec TUL; nejméně dva členové komise musí být profesoři nebo doktoři věd. Školitel není členem komise pro obhajobu dizertační práce. (4) Místo a termín obhajoby disertační práce jsou zveřejněny na úřední desce fakulty nebo TUL. Všichni členové komise pro obhajobu disertační práce, školitel a student jsou pozváni k obhajobě. S pozváním všichni obdrží oponentní posudky a autoreferát. 99

(5) Obhajobu disertační práce řídí předseda a v jeho nepřítomnosti místopředseda komise pro obhajobu. (6) Podmínkou konání obhajoby disertační práce je účast předsedy nebo místopředsedy, alespoň jednoho oponenta a alespoň dvou třetin z celkového počtu členů komise pro obhajobu. (7) Obhajoba disertační práce se skládá z veřejné a neveřejné části. (8) Veřejná část obhajoby disertační práce je přístupna odborné veřejnosti. Nejdříve je představen student, který přednese stručný referát o výsledcích své disertační práce, pak jsou přečteny oponentské posudky, hodnocení školitele a proběhne rozprava. Student má povinnost reagovat na oponentské posudky a zodpovědět případné další dotazy. (9) Neveřejná část obhajoby disertační práce se koná pouze za přítomnosti členů komise pro obhajobu, přítomných oponentů a školitele. Tajně se hlasuje o rozhodnutí, zda student obhájil nebo neobhájil disertační práci. Klasifikační stupně jsou „prospěl“ nebo „neprospěl“. Stanovisko komise je kladné, vyjádří-li se nadpoloviční většina všech členů komise pro obhajobu pro hodnocení „prospěl“. (10) Výsledek obhajoby disertační práce oznamuje předseda komise pro obhajobu studentovi neprodleně po ukončené neveřejné části. (11) O průběhu obhajoby disertační práce podle odstavce 8 a o jejím výsledku se vyhotoví zápis. (12) Disertační práce včetně posudků oponentů a výsledků obhajoby disertační práce budou uloženy v souladu se Spisovým a skartačním řádem TUL. (13) Student může opakovat obhajobu po přepracování disertační práce nejvýše jednou, nejdříve však za půl roku. (14) Student, který vykonal SDZ a obhájil disertační práci, je absolventem studia v DSP. Přiznání akademického titulu s uvedením studijního programu a studijního oboru oznámí děkan absolventovi písemně.

10 10

DOKTORSKÉ STUDIJNÍ PROGRAMY EKONOMICKÉ FAKULTY Na Ekonomické fakultě je možno studovat ve dvou studijních programech:  P 6208  P 6209

Ekonomika a management, studijní obor Řízení a ekonomika podniku Systémové inženýrství a informatika, studijní obor Ekonomická informatika

V obou doktorských studijních programech je možné studovat v prezenční anebo kombinované formě studia. V prezenční formě studia děkan fakulty doktorandovi přiznává stipendium a mimořádné stipendium podle § 91 zákona o vysokých školách. Stipendium pobírají doktorandi nejvýše po dobu 4 let. V kombinované formě studia doktorandi stipendium nepobírají. Doktorandi v prezenčním studiu mohou žádat o ubytování na vysokoškolské koleji. Studijní plán sestavuje na začátku studia doktorand pod vedením svého školitele. Obsahuje seznam předmětů, časový rozvrh studia a vědecké činnosti doktoranda, plánované studijní pobyty s programem a pracovní název a obsah disertační práce. Předměty se realizují podle standardního studijního plánu a jsou ukončeny zkouškou. Pro udělení titulu doktor (ve zkratce Ph.D.) musí doktorand splnit podmínky studijního programu a studijního plánu doktoranda, a to: -

splnit svůj studijní plán vědeckovýzkumné a pedagogické činnosti, složit státní doktorskou zkoušku a obhájit disertační práci.

Absolventům doktorského studia vydá Ekonomická fakulta Technické univerzity v Liberci diplom, opravňující k používání titulu doktor (Ph.D.) s vyznačením absolvovaného oboru. Přílohou diplomu je dodatek k diplomu.

STUDIJNÍ PROGRAM P 6208 EKONOMIKA A MANAGEMENT STUDIJNÍ OBOR ŘÍZENÍ A EKONOMIKA PODNIKU Základní charakteristika Doktorské studium oboru Řízení a ekonomika podniku je zacílené na podnik jako spojení lidských, věcných a nehmotných činitelů, jehož cílem je co nejefektivnější vytváření výstupů určených k uspokojování potřeb zákazníka. Jde o široké spektrum ekonomických subjektů, tedy jak o podniky průmyslové, tak i podniky poskytující tržní a veřejné služby. Základem zkoumání je ekonomická teorie, vědecká analýza a syntéza, deskripce a klasifikace ekonomických jevů, které se vyskytují v podniku a jeho okolí, a jejich koncepční řízení z hlediska strategických cílů daného subjektu. Nedílnou součástí doktorského studijního oboru Řízení a ekonomika podniku jsou pokročilé metody, postupy a procedury, které umožňují uskutečňování podnikatelské strategie v podmínkách ekonomické integrace, globální, znalostní a inovativní ekonomiky. Dále jsou to poznatky o moderních statistických přístupech výzkumu trhu, analýzy a řízení podnikových 11 11

procesů. V neposlední řadě jsou v tomto oboru rozvíjeny a vyhodnocovány teorie, koncepty a metody v oblasti financí (rizika, úvěru, pojišťovnictví, podnikových financí), managementu, logistiky, inovací, znalostního managementu, marketingu a další. V průběhu studia participují doktorandi na výzkumných projektech školícího pracoviště, pod vedením školitelů podávají a řeší projekty v rámci studentské grantové soutěže, aktivně prezentují výsledky své výzkumné práce na tuzemských a zahraničních konferencích a výsledky své práce publikují v recenzovaných vědeckých časopisech. Skladba volitelných předmětů umožňuje efektivně uplatnit synergii vědních oborů fakult Technické univerzity v Liberci. Studenti tak mohou porozumět systému věd a výzkumným problémům na pomezí ekonomických a technických oborů. Profil a uplatnění absolventa Absolvent doktorského studia oboru získá erudované teoreticko-vědní kompetence, zároveň umí formulovat manažerské koncepce a strategie podniků jak výrobních tak poskytujících služby. Má vypěstovány takové vlastnosti, jako jsou samostatnost, podnikavost, tvořivost, smysl pro celoživotní vzdělávání, etiku tvůrčí práce a pro systematičnost a systémový přístup. Může pracovat v oblasti vědy, výzkumu a výuky i jako vedoucí pracovník vyšších stupňů řízení jak v hospodářské praxi, tak i v oblasti výkonu veřejné správy. Absolvent aktivně ovládá principy vědecké a výzkumné práce, je schopen řídit výzkumné týmy a dokáže tyto principy tvůrčím způsobem aplikovat při řešení podnikové, ekonomické a manažerské problematiky.

Profilace studenta je dána charakteristikou disertační práce a volbou volitelných předmětů pod vedením školitele. Student doktorského studijního programu absolvuje povinné předměty společného základu studia a nejméně 2 volitelné předměty, profilující jej ve zvoleném studijním oboru. A. Přehled předmětů a jejich způsob ukončování

BA. Povinné předměty: název kurzu přednášející Ekonomie III prof. Ing. Jiří Kraft, CSc. prof. Dr. rer. pol. Norbert Reetz Statistika a analýza dat prof. RNDr. Jan Picek, CSc. Ekonomika a řízení organizací prof. Ing. Iva Ritschelová, CSc. prof. Ing. Ivan Jáč, CSc. doc. Ing. Petra Rydvalová, Ph.D. prof. Ing. Miroslav Žižka, Ph.D. Metodologie vědy prof. Ing. Miroslav Žižka, Ph.D. Kolokvium Pedagogické působení I Pedagogické působení II Pedagogické působení III Pedagogické působení IV Vědecko-výzkumná činnost I Vědecko-výzkumná činnost II Pedagogické působení V Pedagogické působení VI Vědecko-výzkumná činnost III

KEK

rozsah výuky 40

počet kreditů 15

ukončení kurzu zk.

standardní zápis 1. - 2. semestr

SAD-D

FP-KAP

40

15

zk.

ERO-D

KPE

40

15

sdz

1. - 2. semestr 2. - 3. semestr

MEV-D

KPE

30

10

zp.

2. semestr

katedry * katedry * katedry * katedry * katedry * KIN ** KIN ** katedry * katedry * KIN **

8 0/4 0/4 0/4 0/4 40 50 0/4 0/4 50

10 5 5 5 5 15 25 5 5 25

zp. zp. zp. zp. zp. zp. zp. zp. zp. zp.

3. semestr 1. semestr 2. semestr 3. semestr 4. semestr 4. semestr 5. semestr 5. semestr 6. semestr 6. semestr

zkratka

katedra

EK3-D

KOL-D PP1-D PP2-D PP3-D PP4-D VV1-D VV2-D PP5-D PP6-D VV3-D

12 12

Zahraniční stáž ZAS-D Vědecko-výzkumná činnost IV VV4-D kreditů celkem

katedry * KIN **

3 měsíce 80

30 30 220

zp. zp.

7. semestr 8. semestr

Povinné předměty Ekonomie III a Statistika a analýza dat jsou zakončeny dílčí doktorskou zkouškou. Předmět Ekonomika a řízení organizací tvoří základní součást státní doktorské zkoušky. Poznámka: * Pedagogické působení je zakončeno zápočtem, který uděluje vedoucí katedry, na které doktorand vykonává pedagogickou činnost. ** Vědecko-výzkumná činnost je zakončena zápočtem, který uděluje na základě ročního hodnocení studia (zejména publikační činnosti) proděkan pro vědu a výzkum. zp. - získání kreditů není podmíněno klasifikací, do Výkazu o studiu se potvrzuje zisk kreditů slovem „započteno“, datem zápočtu a podpisem pedagoga zk. - získání kreditů je podmíněno klasifikací, do Výkazu o studiu se zapisuje známka slovy, připojí se datum a podpis pedagoga sdz - státní doktorská zkouška BB. Volitelné předměty, dále profilující zvolený obor studijního programu název kurzu přednášející Institucionální prostředí pro podnikání doc. Ing. Šárka Laboutková, Ph.D. Internacionalizační teorie obchodních strategií a procesů doc. Ing. Zuzana Pěničková, Ph.D. Logistické systémy řízení podniku doc. Dr. Ing. František Manlig Inovační management Prof. Dr. Peter E. Harland Management bezpečnosti informací doc. RNDr. Jaroslav Mlýnek, CSc. Vybrané statě z informačních systémů doc. Ing. Jan Skrbek, Dr. Marketing a řízení vztahů se zákazníky doc. Ing. Jozefína Simová, Ph.D. Světová ekonomika prof. Ing. Jiří Fárek, CSc. Projektové řízení zavádění inovací doc. Ing. Petra Rydvalová, Ph.D. doc. Ing. Klára Antlová, Ph.D Mezinárodní účetní standardy doc. Dr. Ing. Olga Hasprová Kvantitativní metody v manažerském rozhodování prof. Ing. Miroslav Žižka, Ph.D. Vybrané problémy teorie firmy a tržních struktur

KEK

rozsah výuky 20

počet kreditů 10

ukončení kurzu zk.

standardní zápis 1. - 4. semestr

ITP-D

KMG

20

10

zk.

1. - 4. semestr

LSR-D

KPE

20

10

zk.

INM-D

KIN

20

10

zk.

MBI-D

FP-KMD

20

10

zk.

1. - 4. semestr 1. - 4. semestr 1. - 4. semestr

SIS-D

KIN

20

10

zk.

1. - 4. semestr

MRV-D

KMG

20

10

zk.

1. - 4. semestr

SVE-D

KEK

20

10

zk.

PRI-D

KPE

20

10

zk.

1. - 4. semestr 1. - 4. semestr

MUS-D

KFÚ

20

10

zk.

KMR-D

KPE

20

10

zk.

VPF-D

KEK

20

10

zk.

zkratka

katedra

INP-D

13 13

1. - 4. semestr 1. - 4. semestr 1. - 4. semestr

prof. Ing. Jiří Kraft, CSc. Znalostní ekonomika ZEK-D a intelektuální kapitál doc. Ing. Václav Urbánek, CSc. Znalostní management ZNM-D doc. Ing. Klára Antlová, Ph.D. kreditů celkem

KPE

20

10

zk.

1. - 4. semestr

KIN

20

10

zk.

1. - 4. semestr

20

Z volitelných předmětů si student vybírá předměty tak, aby celková hodnota získaných kreditů za studium činila minimálně 240 kreditů. Student si vybírá minimálně 2 z uvedených volitelných předmětů. Doktorandovi, který absolvoval studium ve studijním programu nebo jeho část nebo studuje v jiném studijním programu uskutečňovaném na vysoké škole v České republice nebo v zahraničí, lze na jeho písemnou žádost uznat absolvované části studia nebo jednotlivé zkoušky. Při rozhodování se bere zřetel zejména na zaměření absolvovaného studia nebo jeho části, na studijní výsledky, na výsledky vlastní tvůrčí činnosti a dobu, která uplynula od ukončení dosavadního studia. O uznávání částí studia rozhoduje na návrh školitele a po vyjádření oborové rady děkan fakulty doktoranda. Vzorový studijní plán 1. semestr Výuka jednotlivých předmětů probíhá formou přednášek a seminářů v prvních třech semestrech doktorského studia. Doktorandům se doporučuje, aby v 1. semestru studovali první volitelný předmět, který si vyberou z volitelných kurzů a první polovinu povinných předmětů „Ekonomie III“ “ a „Statistka a analýza dat“. Zároveň by měli v průběhu 1. semestru pedagogicky působit (výuka 4 hodiny týdně) a na konci 1. semestru složit zkoušku ze svého volitelného předmětu a získat tak 15 kreditů. 2. semestr Ve 2. semestru by měli doktorandi absolvovat kurz Metodologie vědy, dále zbytek výše uvedených povinných předmětů a první polovinu hlavního povinného předmětu „Ekonomika a řízení organizací“. Zároveň by měli na konci 2. semestru složit zkoušky z obou povinných předmětů a získat tak dalších 30 kreditů. Za pedagogické působení by měli získat 5 kreditů. Získáním 60 kreditů je ukončen první ročník studia. 3. semestr Ve 3. semestru by měli doktorandi studovat zbytek povinného hlavního předmětu „Ekonomika a řízení organizací“, který je ukončen státní doktorskou zkouškou, kterou doktorand zpravidla skládá ve 4. semestru. Tím získá 15 kreditů. Zároveň absolvuje svůj druhý volitelný předmět za 10 kreditů. V průběhu 3. semestru doktorand absolvuje na školicí katedře kolokvium, na kterém představí teze disertační práce. Za pedagogické působení v tomto semestru obdrží dalších 5 kreditů. 4. – 8. semestr 4. až 8. semestr jsou určeny především ke zpracování studentského projektu nebo k participaci na výzkumných projektech katedry, k absolvování stáže na zahraniční univerzitě, k dokončení doktorské práce, publikování dílčích poznatků, individuálnímu bádání a individuálním konzultacím se školiteli. Za 4. až 8. semestr obdrží doktorand dalších 140 kreditů. Celkový zisk 240 kreditů je podmínkou obhajoby doktorské disertační práce. Vzorový studijní plán SEMESTR 1. + 2. 1. 1.

AKTIVITA DOKTORANDA ČESKY ANGLICKY Ekonomie III (P I) Economy III (P I) Volitelný předmět (V I) Supplementary Course (V I) Pedagogické působení I * Pedagogical Activity 14 14

POČET KREDITŮ 15 10 5

1. + 2. 2. 2. 2. + 3. 3. 3. 3. 4. 4. 5. 5. 6. 6. 7. 8.

Statistika a analýza dat (P II) Metodologie vědy Pedagogické působení II * Ekonomika a řízení organizací (P III)

Statistics and Data Analysis (P II) Methodology of Science Pedagogical Activity Economics and Organizations Management Colloquium Pedagogical Activity Elective Course (V I) Research Activity

Kolokvium Pedagogické působení III * Volitelný předmět (VII) Vědecko-výzkumná činnost I (sborník, konference) ** Pedagogické působení IV * Pedagogical Activity Vědecko-výzkumná činnost II Research Activity (projekt) *** Pedagogické působení V * Pedagogical Activity Vědecko-výzkumná činnost III Research Activity (článek Jrec) ** Pedagogické působení VI * Pedagogical Activity Zahraniční stáž Internship Abroad Vědecko-výzkumná činnost IV Research Activity (článek WoS/Scopus) ** Celkový počet kreditů

15 10 5 15 10 5 10 15 5 25 5 25 5 30 30 240

Poznámka: * pod pojmem pedagogické působení se rozumí výuka v rozsahu 4 hodiny týdně ** Minimální požadavky na vědecké aktivity doktoranda za celé studium: a) vystoupení na mezinárodní konferenci v cizím jazyce, b) publikace článku v recenzovaném časopisu, který je na seznamu rady vlády nebo ve sborníku konference zařazeném v databázi Web of Science, c) publikace v časopisu s nenulovým impact faktorem nebo v časopisu zařazeném v databázi Scopus. Seznam školitelů: doc. Ing. Klára Antlová, Ph.D. doc. Dr. Ing. Olga Hasprová prof. Ing. Ivan Jáč, CSc. prof. Ing. Jiří Kraft, CSc. doc. Ing. Šárka Laboutková, Ph.D. prof. Ing. Hana Lošťáková, CSc. doc. Dr. Ing. František Manlig doc. Ing. Dana Martinovičová, Ph.D. doc. Ing. Zuzana Pěničková, Ph.D. prof. Ing. Iva Ritschelová, CSc. doc. Ing. Petra Rydvalová, Ph.D. doc. Ing. Jozefína Simová, Ph.D. doc. Ing. Jan Skrbek, Dr. prof. Ing. Miroslav Žižka, Ph.D.

15 15

STUDIJNÍ PROGRAM P 6209 SYSTÉMOVÉ INŽENÝRSTVÍ A INFORMATIKA STUDIJNÍ OBOR EKONOMICKÁ INFORMATIKA Doktorský studijní program P 6209 je členěn na studijní obory - Ekonomická informatika - Informatika ve veřejné správě - Informační a znalostní management Je organizován a řízen 3 spolupracujícími vysokými školami a jejich fakultami. Jsou to: - Technická univerzita v Liberci, Ekonomická fakulta, na které se studuje obor Ekonomická informatika, - Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní se studijním oborem Informatika ve veřejné správě, - Univerzita Hradec Králové, Fakulta informatiky a managementu s oborem Informační a znalostní management. Studijní program P 6209 Systémové inženýrství a informatika se realizuje jako vzájemně propojená aktivita všech tří zúčastněných fakult, přičemž se nejedná o paralelně probíhající studium na zúčastněných fakultách, ale o studium společné, ve kterém se počítá s mobilitou jak studentů, tak pedagogů. Doktorský studijní program System Engineering and Informatics se studijním oborem Economics and Informatics lze studovat i v anglickém jazyce. Profilace studenta na jeden z oborů je dána charakteristikou disertační práce a volbou volitelných předmětů pod vedením školitele. Student doktorského studijního programu absolvuje 4 povinné předměty společného základu studia. Jsou to: -

Vybrané otázky ekonomické teorie Statistické a matematické metody v řízení Metodologie vědy Obecná teorie systémů

a nejméně 2 volitelné předměty, rozšiřující jeho znalosti ve zvoleném studijním oboru. Přitom je zapsán na té z fakult, která mu bude odborně nejbližší a kde bude pod vedením školitele realizovat disertační práci. Názvy a charakteristiky studijních oborů (1)

Ekonomická informatika

Obor Ekonomická informatika na Ekonomické fakultě Technické univerzity v Liberci je zaměřen na využití technických prostředků, programového vybavení a teoretických poznatků z oblasti informatiky v hospodářském řízení. Jde o oblast makrosféry (sféry centrálního řízení, makroúrovně) a mikrosféry (podnikové úrovně, mikroúrovně) a jejich komunikačního propojení a informačního zabezpečení jak na horizontální úrovni (jednotlivá odvětví národního hospodářství, podniky), tak na vertikální úrovni (propojení sféry centrálního řízení s podnikovou sférou). Jde o jednotlivé činnosti např. management, marketing a obchod, 16 16

financování a účetnictví, personální management a podobně. Důležitou roli hrají ekonomické aspekty aplikace informačních technologií v řízení podniků a veřejné správy. (2)

Informatika ve veřejné správě

Obor Informatika ve veřejné správě na Ekonomicko-správní fakultě Univerzity Pardubice nabývá v současné době stále více na významu, což je dokumentováno jak zprávami z EU, tak dlouhodobě připravovanou reformou. S uplatněním zákona o VÚSC od 1. 1. 2000 nabývá na významu informační propojení nových územních celků směrem horizontálním, ale i vertikálním a to nejen v rámci ČR, ale i v rámci Evropy. Tím se zvýší tlak na erudici a tvůrčí schopnosti jedinců na postech informatiků. Informatika ve veřejné správě je založena na rozvoji informačních a komunikačních technologií (ICT) zaměřených do oblasti veřejné správy (státní správy a samosprávy) s důrazem na bezpečnost a ochranu dat. Charakteristické je nejen tvůrčí využívání ICT, ale i tvorba a využívání specifických nástrojů na podporu rozhodování (geografické informační systémy GIS) v prostoru území. (3)

Informační a znalostní management

Obor Informační a znalostní management na Fakultě informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové představuje transdisciplinárně pojatý soubor poznatků, metod a doporučení systémových přístupů a informatiky, které pomáhají vhodně realizovat informační procesy manažerského myšlení a jednání k dosažení cílů uvažované organizace. Znalostní management lze považovat za další vývojový stupeň informačního managementu, kterého rozvoj byl iniciován postupným posunem zájmu organizací od informací ke znalostem, majícím mnohdy velice strategickou hodnotu. Chápeme jej jako strategii, která převádí intelektuální kapitál organizace (a to jak znalosti zaznamenané na vhodném médiu, tak i znalosti ukryté v talentu a zkušenostech pracovníků organizace) do vyšší produktivity, do nových hodnot, resp. do zvýšené konkurenceschopnosti. Informační a znalostní management tedy principiálně pokrývá ty procesy v organizaci, které jsou synergickou kombinací kapacity informačních a komunikačních technologií při zpracování dat a informací s tvůrčí a inovativní kapacitou lidských jedinců. Cíle studia Cíle studia, profil a uplatnění absolventa jsou uvedeny také podle spolupracujících fakult. (1) Ekonomická informatika Specifickým cílem je seznámení se s využitím moderních technických prostředků, programového vybavení, teoretického aparátu v hospodářské praxi. Tyto otázky jsou spojeny s novými trendy informačních a komunikačních technologií a jejich aplikacemi, např. v oblasti komunikací a vzájemného horizontálního a vertikálního propojení jednotlivých systémů (odvětví, podnikové systémy a systémy veřejné správy). V této souvislosti jde též o databázové systémy a informační technologie, které jsou spojeny s hospodářskými subjekty s přihlédnutím ke globalizaci ekonomických systémů. (2) Informatika ve veřejné správě Zvládnutí vysoce rozvinutých informačních a komunikačních technologií s tvůrčí aplikací do veřejné správy. Tvůrčí využívání technologie GIS s vytvářením vlastních rozhodovacích vrstev prostorového modelu území, tvorba distribuovaných databází a problematika minimalizace objemu přenášených zpráv. Vývoj a rozvoj uživatelsky přátelských technologií, zejména pro styk veřejnosti se sektorem veřejné správy. V neposlední řadě je též získávání informací z informačních zdrojů, jak pro občany, tak i pro sektor veřejné správy, jedním z cílů předmětného studijního oboru. (3)

Informační a znalostní management 17 17

Zvládnutí, vývoj a rozvoj informačních a komunikačních, resp. znalostních technologií určených zejména pro zachytávání a cílené využívání strukturovaných znalostí, přičemž využití těchto ICT lze v uvedených procesech považovat za klíčové. Potřeby současné praxe zahrnují mnohem víc, než pouze stabilní přístup k informacím, založený zejména na rozvoji Internetu a souvisejících technologií. Je třeba vyvíjet a využívat takové softwarové nástroje a rozvíjet s tím související informační (znalostní) a komunikační technologie, které získané informace přetvářejí ve znalosti a používají je k řešení problémů reálného světa. Studijní obor poskytuje teoretickou i praktickou kvalifikaci v uvedeném směru. Profil a uplatnění absolventa Profilem absolventa studijního programu je znalost informačních toků a ekonomických procesů v organizacích a institucích, znalost informačních a komunikačních technologií (ICT) a možností jejich tvůrčích aplikací. Absolvent bude připraven k další tvůrčí vědecké práci v příslušném vědním oboru. Absolvent oboru "Ekonomická informatika" doktorského studijního programu je profilován na vyšší hospodářské funkce v nejrůznějších odvětvích, kde bude schopen samostatně řešit komplexní problémy spojené s řízením podniků kvalifikovanou aplikací moderních prostředků informačních systémů. Bude schopen podílet se na vývoji a využití moderních trendů v informačních a komunikačních technologiích a jejich aplikaci v hospodářském prostředí. Absolvent oboru "Informatika ve veřejné správě" doktorského studijního programu je profilován na nejvyšší pozice na místech informatiků statutárních a velkých měst, okresů a VÚSC. Je připraven samostatně řešit a vést kolektiv při řešení složitých problémů budování a údržby databází, přenosu informací, vzdáleného připojení institucí, bezpečnosti a ochrany dat a informací. Důraz přípravy je kladen na tvůrčí aplikaci prohlubujících předmětů s přihlédnutím k očekávanému vývoji a změny stylu práce veřejně správních úřadů a institucí. Absolvent oboru "Informační a znalostní management" doktorského studijního programu je profilován na nejvyšší řídící pozice pro plnění nově vznikajících úkolů znalostního managementu, založených zejména na zachytávání a cíleném využívání strukturovaných znalostí, při využití informačních a komunikačních technologií jako klíčového nástroje. Bude schopen vyvíjet a aplikovat takové softwarové nástroje, které používají získané informace k řešení problémů, přičemž je mnohdy potřeba přetvářet získané informace ve znalosti a aplikovat je k řešení problémů reálného světa. Důraz přípravy je kladen na tvůrčí aplikaci metod a nástrojů informačního a znalostního managementu. Důležitou oblastí uplatnění absolventů všech tří oborů doktorského studijního programu je vědecká a odborná činnost, pedagogická činnost v oblasti vysokých škol a specializovaných institucí. Absolvent oboru „Ekonomická informatika“ bude schopen samostatně řešit složité problémy spojené s řízením podniků s využitím moderních prostředků informačních systémů a informačních a komunikačních technologií, nebo vést týmy řešící problémy uvedené povahy. Informatik ve veřejné správě bude schopen řídit proces návrhu a tvorby informačního systému, včetně zajištění dat a informací, a bude umět zavádět a aplikovat GIS pro podporu rozhodování na všech úrovních veřejné správy Znalostní manager bude v organizacích a podnicích schopen zavádět technologie a metody znalostního managementu, bude schopen kvalifikovaně analyzovat potřeby organizace v

18 18

uvedeném směru, jakož i navrhovat a řídit tvorbu systémů, zachytávajících a cíleně pro potřeby firmy využívajících globální i specializované firemní znalosti. Informační manager bude schopen kvalifikovaně posoudit a analyzovat informační toky a potřeby firem a organizací, řídit proces návrhu a tvorby příslušných informačních systémů a specializovaných systémů pro podporu rozhodování. Průběh studia a studijní program A. Přehled předmětů, jejich rozsah a způsob ukončování název kurzu zkratka přednášející Vybrané otázky ekonomické OET-D teorie prof. Ing. Jiří Kraft, CSc. prof. Ing. Ladislav Hájek, CSc. Obecná teorie systémů TSN-D doc. Ing. Vladimír Bureš, Ph.D. doc. Ing. Jiří Křupka, Ph.D. prof. Ing. Zdeněk Plíva, Ph.D. Statistické a matematické metody SMMv řízení D prof. RNDr. Hana Skalská, CSc. doc. RNDr. Bohdan Linda prof. RNDr. Jan Picek, CSc. Metodologie vědy MVI-D prof. Ing. Miroslav Žižka, Ph.D. prof. Ing. Vladimír Olej, CSc. doc. Ing. Vladimír Bureš, Ph.D. Pedagogické působení I * PP1-D Pedagogické působení II * PP2-D Pedagogické působení III * PP3-D Pedagogické působení IV * PP4-D Vědecko-výzkumná činnost I ** VI1-D Vědecko-výzkumná činnost II ** VI2-D Vědecko-výzkumná činnost III ** VI3-D Vědecko-výzkumná činnost IV ** VI4-D Vědecko-výzkumná činnost V ** VI5-D Vědecko-výzkumná činnost VI ** VI6-D Kolokvium KOL-D kreditů celkem

KEK

rozsah výuky 15

počet kreditů 15

ukončení kurzu zk.

standardní zápis 1. semestr

KIN

15

15

zk.

2. semestr

FP-KAP

15

15

zk.

3. semestr

KPE

15

15

zp.

4. semestr

KIN KIN KIN KIN KIN KIN KIN KIN KIN KIN katedry

0/4 0/4 0/4 0/4

5 5 5 5 10 10 20 20 25 15 10 190

zp. zp. zp. zp. zp. zp. zp. zp. zp. zp. zp.

1. semestr 2. semestr 3. semestr 4. semestr 2. semestr 4. semestr 5. semestr 6. semestr 7. semestr 8. semestr 8. semestr

katedra

8

V oboru Ekonomická informatika je nutné absolvovat povinné předměty, volitelné předměty profilující obor a další volitelné předměty. Skladbu volitelných předmětů stanovuje individuální studijní plán doktoranda. Z volitelných předmětů musí student získat tolik kreditů, aby celková hodnota získaných kreditů za celé studium činila minimálně 240 kreditů. Odbornou kvalitu navrhovaného doktorského studijního programu garantuje společná oborová rada. Poznámka: * Pedagogické působení je zakončeno zápočtem, který uděluje vedoucí katedry, na které doktorand vykonává pedagogickou činnost. ** Vědecko-výzkumná činnost je zakončena zápočtem, který uděluje na základě ročního hodnocení studia (zejména publikační činnosti) proděkan pro vědu a výzkum. 19 19

zp. - získání kreditů není podmíněno klasifikací, do Výkazu o studiu se potvrzuje zisk kreditů slovem „započteno“, datem zápočtu a podpisem pedagoga zk. - získání kreditů je podmíněno klasifikací, do Výkazu o studiu se zapisuje známka slovy, připojí se datum a podpis pedagoga Volitelné předměty profilující studijní obor Ekonomická informatika název kurzu přednášející Informační a znalostní management prof. RNDr. Peter Mikulecký, Ph.D. prof. Ing. Jan Čapek, CSc. doc. Ing. Jan Skrbek, Dr. Kvantitativní metody v manažerském rozhodování prof. Ing. Miroslav Žižka, Ph.D. Logistické systémy řízení podniku doc. Dr. Ing. František Manlig Moderní manažerské metody doc. Ing. Hana Mohelská, Ph.D. Pokročilé metody dataminingu doc. Ing. Pavel Petr, Ph.D. Projektové řízení zavádění a inovací informačních systémů doc. Ing. Klára Antlová, Ph.D. Stáž na vybrané vzdělávací nebo vědecko-výzkumné instituci v zahraničí (jeden semestr) nebo doporučený speciální volitelný předmět s vědecko-výzkumnou činností Systémová analýza a návrh systémů prof. RNDr., PhDr. Antonín Slabý, CSc. Teorie zabezpečení informací a dat prof. Ing. Jan Čapek, CSc. Transfer znalostí a technologií doc. Ing. Vladimír Bureš, Ph.D. Vybrané problémy řízení inovací doc. Ing. Klára Antlová, Ph.D. prof. Ing. Zdeněk Plíva, Ph.D. Vybrané problémy managementu znalostí prof. RNDr. Peter Mikulecký, CSc. Vybrané statě z informačních systémů doc. Ing. Jan Skrbek, Dr. Vybrané statě z marketingu doc. Ing. J. Simová, Ph.D.

KIN

rozsah výuky 10

počet kreditů 10

ukončení kurzu zk.

standardní zápis 1. - 8. semestr

KMRD

KPE

10

10

zk.

1. - 8. semestr

LSR-D

KPE

10

10

zk.

MMMD PMDD PRN-D

KIN

10

10

zk.

KIN

10

10

zk.

KIN

10

10

zk.

1. - 8. semestr 1. - 8. semestr 1. - 8. semestr 1. - 8. semestr

SVI-D

KIN

10

25

zp.

1. - 8. semestr

SAN-D

KIN

10

10

zk.

1. - 8. semestr

TZD-D

KIN

10

10

zk.

1. - 8. semestr

TZN-D

KIN

10

10

zk.

PRI-D

KIN

10

10

zk.

1. - 8. semestr 1. - 8. semestr

MZND

KIN

10

10

zk.

1. - 8. semestr

ISN-D

KIN

10

10

zk.

1. - 8. semestr

VMGD

KMG

10

10

zk.

1. - 8. semestr

zkratka

katedra

AIN-D

KIN

rozsah výuky 10

počet kreditů 10

ukončení kurzu zk.

standardní zápis 1. - 8. semestr

zkratka

katedra

IZM-D

Další volitelné předměty název kurzu přednášející Ambientní inteligence prof. RNDr. Peter Mikulecký, Ph.D.

20 20

Datové modelování doc. Ing. Stanislava Šimonová, Ph.D. Geografické informační systémy doc. Ing. Jitka Komárková, Ph.D. Evoluční algoritmy prof. RNDr. Josef Hynek, MBA, Ph.D. Expertní systémy doc. Ing. Petr Hájek, Ph.D. Fuzzy metody a jejich aplikace prof. RNDr. Martin Gavalec, CSc. Multiagentové modely a sociální simulace doc. RNDr. Kamila Olševičová, Ph.D. Návrh komunikačních protokolů doc. RNDr. Pavel Satrapa, Ph.D. Použitelnost SW produktů doc. Ing. Miloslav Hub, Ph.D. Teorie distribuovaných databázových systémů doc. RNDr. Jaroslava Mikulecká, CSc. Umělá a výpočetní inteligence prof. Ing. Vladimír Olej, CSc. Veřejná ekonomie a správa doc. Ing. Romana Provazníková, Ph.D. Pedagogické působení V * Pedagogické působení VI * Pedagogické působení VII * Pedagogické působení VIII *

DAMD

KIN

10

10

zk.

1. - 8. semestr

GSN-D

KIN

10

10

zk.

EAN-D

KIN

10

10

zk.

1. - 8. semestr 1. - 8. semestr

ESN-D

KIN

10

10

zk.

FMAD MSS-D

KIN

10

10

zk.

KIN

10

10

zk.

KPN-D

KIN

10

10

zk.

PSP-D

KIN

10

10

zk.

DBN-D

KIN

10

10

zk.

UIN-D

KIN

10

10

zk.

VES-D

KIN

10

10

zk.

PP5-D PP6-D PP7-D PP8-D

KIN KIN KIN KIN

0/4 0/4 0/4 0/4

10 10 5 5

zp. zp. zp. zp.

1. - 8. semestr 1. - 8. semestr 1. - 8. semestr 1. - 8. semestr 1. - 8. semestr 1. - 8. semestr 1. - 8. semestr 1. - 8. semestr 5. semestr 6. semestr 7. semestr 8. semestr

Poznámka: * Pedagogické působení je zakončeno zápočtem, který uděluje vedoucí katedry, na které doktorand vykonává pedagogickou činnost. Doktorandovi, který absolvoval studium ve studijním programu nebo jeho část nebo studuje v jiném studijním programu uskutečňovaném na vysoké škole v České republice nebo v zahraničí, lze na základě písemné žádosti uznat absolvované části studia nebo jednotlivé zkoušky. Při rozhodování se bere zřetel zejména na zaměření absolvovaného studia nebo jeho části, na studijní výsledky, na výsledky vlastní tvůrčí činnosti a dobu, která uplynula od ukončení dosavadního studia. O uznávání částí studia rozhoduje na návrh školitele a po vyjádření oborové rady děkan fakulty doktoranda. Státní doktorská zkouška a obhajoba disertační práce Státní doktorská zkouška představuje ukončení studijní části doktorského studia. Doktorand se může přihlásit ke státní doktorské zkoušce v případě, že úspěšně absolvoval povinné teoretické předměty a minimálně 2 volitelné předměty (kromě předmětu Pedagogické působení). Státní doktorská zkouška obsahuje zásadní témata z předmětů, které tvoří teoretický základ k tématu řešenému disertační prací. Obhajoba disertační práce představuje ukončení vědecko-výzkumné části doktorského studia a celé studium uzavírá.

21 21

Proto se doktorand může přihlásit k obhajobě disertační práce, pokud současně splnil následující podmínky: - úspěšně absolvoval státní doktorskou zkoušku, - seznam publikační činnosti obsahuje minimálně jednu celoautorskou publikaci v časopise s nenulovým impakt faktorem nebo dvě celoautorské publikace s nenulovou hodnotou SJR (v případě spoluautorství se doktorandovy podíly sčítají). V tomto případě se za celoautorskou publikaci doktoranda považuje i publikace, kterou vytvořil doktorand se svým školitelem, ve všech ostatních případech se podíly započítávají podle autorských podílů. Vzorový studijní plán SEMESTR 1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

AKTIVITA DOKTORANDA ČESKY ANGLICKY Vybrané otázky ekonomické teorie Selected Issues of Economic Theory Volitelný předmět I Supplementary Course I Pedagogické působení Pedagogical Activity Obecná teorie systémů General System Theory Vědecko-výzkumná činnost Research Activity Pedagogické působení Pedagogical Activity Statistické a matematické metody Statistical and Mathematical Methods v řízení in Management Volitelný předmět II Supplementary Course I Pedagogické působení Pedagogical Activity Metodologie vědy Methodology of Science Vědecko-výzkumná činnost Research Activity Pedagogické působení Pedagogical Activity Vědecko-výzkumná činnost Research Activity Pedagogické působení Pedagogical Activity nebo or Volitelný předmět III Supplementary Course III Vědecko-výzkumná činnost Research Activity Pedagogické působení Pedagogical Activity nebo or Volitelný předmět IV Supplementary Course IV Stáž na vybrané vzdělávací nebo Educational or Research Institution vědecko-výzkumné instituci Intership v zahraničí or nebo Special Module with Research Activity doporučený speciální volitelný předmět s vědecko-výzkumnou činností Pedagogické působení Pedagogical Activity Kolokvium Colloquium Pedagogické působení Pedagogical Activity Vědecko-výzkumná činnost Research Activity Celkový počet kreditů

POČET KREDITŮ 15 10 5 15 10 5 15 10 5 15 10 5 20 10 20 10 25

5 10 5 15 240

Profil a uplatnění absolventa Absolvent studijního oboru Ekonomická informatika doktorského studijního programu je profilován na vyšší manažerské funkce v nejrůznějších odvětvích, kde bude schopen samostatně řešit komplexní problémy spojené s řízením podniků využitím kvalifikované aplikace moderních prostředků informačních systémů a dalších informačních a komunikačních technologií. Bude schopen podílet se na vývoji a využití moderních trendů v informačních a komunikačních technologiích a jejich aplikaci v hospodářském prostředí. Seznam školitelů: doc. Ing. Klára Antlová, Ph.D. 22 22

prof. Ing. Jiří Kraft, CSc. doc. Dr. Ing. František Manlig doc. RNDr. Jaroslav Mlýnek, CSc. prof. Ing. Zdeněk Plíva, Ph.D. prof. Ing. Iva Ritschelová, CSc. doc. RNDr. Pavel, Satrapa, Ph.D. doc. Ing. Jozefína Simová, Ph.D. doc. Ing. Jan Skrbek, Dr. prof. Ing. Miroslav Žižka, Ph.D. Odbornou kvalitu navrhovaného doktorského studijního programu garantuje společná oborová rada, ve které jsou rovnoměrně zastoupeny všechny participující strany a další odborníci.

Vybraná témata doktorských prací (1)

Ekonomická informatika

1. Agilní systémy varování a vyrozumění v mimořádných situacích. 2. Možnosti cíleného příjmu informací v mimořádných situacích – bezpečnostní aspekty. 3. Návrh a rozvoj agilních smart aplikací pozičně orientovaného broadcastingu - ekonomickoinformatické aspekty. 4. Automatizovaná dokumentace dopravních nehod. 5. Autorizace webových obsahů z hlediska poskytování a příjmu – ekonomické a technologické aspekty 6. Nové metody řízení projektů – uplatnění měkkých agilních přístupů

(2)

Informatika ve veřejné správě

1. Marketing na internetu 2. Využití GIS (Geografického informačního systému) jako nástroje k podpoře rozhodování na úrovni města, okresu a/nebo VÚSC. 3. Vstupně - výstupní model vybrané části města, okresu a/nebo VÚSC 4. Informační systém podniku, města, okresu 5. Manažerský informační systém 6. Bezpečnost a ochrana dat IS vybraného subjektu 7. Řízení veřejné hromadné dopravy v reakci na změny v region 8. Komprimace dat v prostředí GIS 9. Komplexní optimalizace zimní údržby silnic regionu 10. Optimalizace svozu komunálního odpadu v regionu (3) 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Informační a znalostní management Informatické nástroje pro podporu znalostního managementu Aplikace umělé inteligence ve znalostním managementu: Báze znalostí Znalostní technologie pro korporativní paměť Integrace a modelování informací Inteligentní nástroje pro zpracování informací Aktivní prostředky a nástroje ve znalostním managementu

23 23

Uvedená témata ukazují zájemcům o doktorské studium možnosti volby. Je též možné zvolit jiná témata vyplývající např. z poznatků získaných v hospodářské praxi. Téma je třeba před podáním přihlášky předem projednat s některým z uvedených školitelů. Podrobnosti o doktorském studiu sdělí děkanát Ekonomické fakulty TUL, u studijního programu „Systémové inženýrství a informatika“ též děkanát FES UPA a děkanát FIM UHK.

24 24

NĚKTERÉ DŮLEŽITÉ ÚDAJE O DOKTORSKÉM STUDIU NA EKONOMICKÉ FAKULTĚ TUL  Přihlášky ke studiu do 17. 6. příslušného roku na příslušných formulářích a doplňky k přihlášce, ke kterým patří i dohoda s event. školitelem.  Přijímací zkoušky: stanoveny vyhláškou děkana (viz úřední deska fakulty)  Termíny státních doktorských zkoušek – zpravidla listopad a květen  Možnosti přerušení studia – rozhoduje děkan fakulty po vyjádření školitele. Celková doba všech přerušení studia nesmí přesáhnout dobu 24 měsíců.  Celková doba studia:  standardně čtyři roky, prodloužit dobu studia může děkan fakulty na základě žádosti studenta a po doporučení školitele a oborové rady  žádost o obhajobu disertační práce je nutno podat do šesti let od zápisu ke studiu, do této doby se nezapočítává doba přerušení studia  Počet examinátorů:  Dílčí zkoušky – 2  Státní doktorská zkouška – počty examinátorů jsou uvedeny v článku 20 Studijního a zkušebního řádu TUL  Obhajoba disertační práce – počty examinátorů jsou uvedeny v článku 23 Studijního a zkušebního řádu TUL  Malá obhajoba disertační práce: před obhajobou disertační práce se zpravidla koná na pracovišti doktoranda obhajoba za účasti školitele, vedoucího katedry, dalších akademických pracovníků katedry, příp. i dalších pracovníků z jiných kateder fakulty. Cílem malé obhajoby je posoudit formální a odbornou úroveň disertační práce. Zápis z malé obhajoby se přikládá k přihlášce k obhajobě disertační práce a obsahuje stanovisko katedry (doporučení/nedoporučení k obhajobě před komisí).

25 25