Index udržitelného rozvoje (SD Index) pro vybrané rozvojové země – Haiti a Mongolsko (Peter Mederly, Pavel Nováček1)
1. Úvod Předkládaná studie hodnocení indexu udržitelného rozvoje dvou rozvojových zemí (Haiti a Mongolsko) navazuje na víceleté iniciativy autorů v oblasti vývoje souhrnného ukazatele vyjadřujícího kvalitu života a udržitelný rozvoj na globální úrovni zemí světa (publikovány např. v pracích Mederly, Nováček, Topercer 2002, 2003 a souhrnně v práci Mederly, Topercer, Nováček 2004). Hlavní motivací při tvorbě SD Indexu byla výzva hledat takový souhrnný ukazatel, který by dostatečně přesně vyjadřoval míru pokroku světových zemí ve směřování k udržitelnému rozvoji, a to na základě všeobecně dostupných dat pro dostatečně velký počet zemí, čímž by umožňoval pravidelné srovnávání jejich „pokročilosti“ v delším časovém horizontu. SD Index jsme vyvinuli v letech 2000 - 2001 v středoevropském výzkumném uzlu Millennium Project v rámci studie „Global Partnership for Sustainable Development“. Poprvé byl publikován v pravidelné roční zprávě „2001 State of the Future“ (Gordon, Glenn 2001). Jeho cílem je komplexní vyjádření stavu (a postupně i vývoje) jednotlivých zemí světa v oblasti směřování k trvale udržitelnému rozvoji. Strukturou indexu jsme se pokusili rovnocenně vyjádřit hlavní problémové oblasti světového vývoje prostřednictvím tematických okruhů a jednotlivých ukazatelů - proměnných. Naší ambicí bylo navázat na některé z existujících obdobných ukazatelů, hodnotících pokrok jednotlivých světových zemí v oblasti lidského rozvoje, kvality života a udržitelného rozvoje - např. Human Developmet Index, HDI (UNDP od r. 1990), Environmental Sustainability Index (World Economic Forum, Yale Center for Environmental Law and Policy 2001 a později), nebo UN CSD Dashboard (Consultative Group for Sustainable Development, UN CSD 2000 a později). Druhá verze SD Indexu pro světové země byla publikována v nejnovější správě 2005 State of the Future (Gordon, Glenn 2005). Prezentované výsledky pro dvě rozvojové země Haiti a Mongolsko jsou pilotními pokusy hodnocení časových řad (pro období 1970-2002) včetně nástinu trendů (pro období 2005-2015) na národní úrovni se zachováním struktury původního indexu.
2. Metodika Index udržitelného rozvoje je koncipován hierarchicky – zahrnuje 7 hlavních problémových oblastí a 14 tematických okruhů. Hlavní problémové oblasti jsme zvolili tak, aby zachytily podle možnosti všecky nejdůležitější aspekty světového vývoje (k čemuž se čtyři konvenční oblasti udržitelného rozvoje environmentální, sociální, ekonomická a institucionální - jeví jako nedostatečné, resp. nehomogenní). V každé ze sedmi oblastí byly vytipovány dva tematické okruhy a v nich různý počet proměnných (viz. tabulka č. 1). Hlavní oblasti a okruhy byly stanoveny teoreticky - na základě víceletého studia globální problematiky, výběr proměnných byl přizpůsoben tak, aby bylo možné jejich dlouhodobé sledování a vyhodnocování, aby byly zabezpečeny co nejúplnější soubory údajů pro co nejvíce zemí a aby potřebné zdroje dat byly široce dostupné a jejich počet minimalizován.
1
Peter Mederly, Regioplan Nitra, Slovak Republic, e-mail
[email protected]; Pavel Novacek, Center for Social and Economic Strategies, Charles University in Prague and Center for Interdisciplinary Studies, Palacky University in Olomouc, Czech Republic, e-mail
[email protected]; 1
Index udržitelného rozvoje (SD Index)
Obr. 1 - Základní schéma SD indexu A - Politika a lidská práva B – Rovnost 2 - Demografické ukazatele a očekávaná C – Demografické ukazatele délka života D - Očekávaná délka života, úmrtnost E - Zdravotní péče 3 - Zdravotní stav a zdravotní péče F - Nemoci a výživa G – Vzdělání 4 - Vzdělání, technologie a informace H - Technologie a sdílení informací 5Ekonomický rozvoj a zahraniční I – Ekonomika zadlužení K – Zadluženost L - Ekonomika - čisté domácí úspory 6 - Spotřeba zdrojů, ekologická efektivnost M - Ekonomika - spotřeba zdrojů N - Životní prostředí – přírodní zdroje, využití půdy 7 - Kvalita životního prostředí O - Životní prostředí - problémy měst a venkovské krajiny 1 - Lidská práva, svoboda a rovnost
Získané údaje byly zpracovány pomocí statistického balíku NCSS 2001 (Hintze 1997 - 2002). Protože velká většina proměnných nesplňuje předpoklady normality rozdělení početností, rovnosti rozptylů, linearity vztahů a/nebo má příliš velké zastoupení odlehlých hodnot, bylo potřebné před samotným výpočtem indexů data upravit tzv. „ořezáním“ (trimming) a logaritmickou transformácí. Dílčí indexy byly transformovány do jednotné škály v intervalu <0,1> tak, aby vždy 0 byla rovná nejnepříznivější hodnotě a 1 rovná nejpříznivější hodnotě. Celkový index SDI pro jednotlivé země byl vypočítán jako aritmetický průměr transformovaných hodnot všech vybraných proměnných a obdobným způsobem byly vypočítány i dílčí indexy pro 7 problémových oblastí. Do hodnocení vstupovalo 179 zemí, přičemž celkové pokrytí údaji bylo velmi dobré (podařilo se získat 91.2 % potřebných dat). Tab. 1 –Seznam proměnných vstupujících do výpočtu SD Indexu Proměnná
A1 A2 A3 A4 B1 B2 C1 C2 D1 D2 D3 D4 E1 E2 E3 E4 E5 E6 E7
Jednotka 1 - Human rights, freedom and equality Index of political rights Index Refugees - country of origin per thous. Peo Military expenditure % of GDP Military personnel % of labour force Gender development index Index Children labour force % of 10-14 year 2 - Demographic development and life expectancy Annual population growth % Share of population 0-14 to 65+ % Infant mortality rate per 1000 birth Under 5 mortality rate per 1000 birth Life expectancy at birth years Death rate, crude per 1,000 people 3 - Health state and health care Health expenditure, public % of GDP Health expenditure, per capita USD/cap. Child immunization – DPT % of children < 12 months Child immunization – measles % of children < 12 months Physicians per 1000 peo. Birth attended by skilled health start % of total Hospital beds per 1000 peo. 2
Zdroj
Rok
Počet z.
FH HDR WDI WDI HDR WDI
2000 2000 2000 1999 2000 2000
179 107 139 159 145 167
WDI WDI WDI WDI WDI WDI
2000 2000 2000 2000 2000 2000
179 179 179 179 179 179
WDI WDI WDI WDI WDI WDI WDI
2000 2000 1999 2000 1998 2000 1998
177 175 178 176 167 159 109
Proměnná
F1 F2 F3 F4 F5 G1 G2 G3 G4 H1 H2 H3 H4 H5 H6 I1 I2 I3 I4 I5 I6 I7 I8 I9 I10 I11 K1 K2 L1 L2 L3 M1 M2 M3 M4 N1 N2 N3 N4 O1 O2 O3 O4 O5
Jednotka Zdroj Tuberculosis per 100,000 peo. WDI Prevalence of HIV % of adult WDI Prevalence of child malnutrition, by weight % of children < 5 WDI Undernourishment % of people HDR Access to improved water sources % of popul. with access WDI 4 - Education, technologies and information Adult illiteracy rate % of 15+ WDI School enrollment, secondary % net WDI School enrollment, primary % net WDI Public spending on education, total % of GDP WDI Telephone mainlines per 1000 peo. WDI Personal computers per 1000 peo. WDI Internet users per 10000 peo. WDI Daily newspapers per 1000 peo. WDI Television sets per 1000 peo. WDI Mobile phones per 1000 peo. WDI 5 - Economic development and foreign indebtedness GDP per capita USD, const. 1995 WDI PPP GDP per capita curr. int. $ WDI Annual GDP growth % HDR Adjusted savings: net national saving % of GNI WDI Gross domestic savings % of GDP WDI Aid per capita current US$ WDI Current account balance % of GDP WDI Foreign direct investment, net inflows % of GDP WDI High-technology exports % of manufactured exports WDI Overall budget balance, including grants % of GDP WDI Unemployment, total % of total labor force WDI External debt, total DOD, current US$ WDI Total debt services % of GNI WDI 6 - Resource consumption Adjusted savings: energy depletion % of GNI WDI Adjusted savings: mineral depletion % of GNI WDI Adjusted savings: net forest depletion % of GNI WDI GDP per unit of energy use PPP $ per kg of oil equivalent WDI Commercial energy use per cap. Kg of oil eqv. WDI Electric power consumption per capita kWh WDI Passenger cars per 1,000 people WDI 7 - Environmental duality Nationally protected areas % of land area WDI Freshwater resources m3 per capita WDI Forest area % of land area WDI Arable land % of land area WDI Population in agglomeration > 1 mil. % of total WDI Rural population density peo/km2 WDI Urban population growth annual % WDI CO2 emissions metric tons per capita WDI Urban population % of total WDI
Rok 2000 2000 2000 2000 2000
Počet z. 149 149 126 129 146
2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 1998 2000 2000
154 134 154 157 179 150 177 152 179 170
2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 1999 2000 2000
170 162 163 166 154 156 161 159 129 117 102 138 136
2000 2000 2000 2000 2000 2000 1999
176 171 171 121 128 123 166
2001 2000 2000 2000 2000 2000 2000 1999 2000
144 148 174 176 175 174 178 178 178
Jednotka – jednotka měření,Zdroj – zdroj dat (WDI – World Development Indicators 2003,FH – Freedom House, HDR – Human Development Report 2003), Rok –rok aktualizace dat pro většinu zemí, Počet z. – počet zemí s dostupnými daty.
3
Největší předností tohoto indexu by mohlo být, že vychází z dostupných celosvětových zdrojů informací, které jsou pravidelně vyhodnocovány a aktualizovány - použity byly v podstatě jen dva hlavní zdroje materiál Světové banky World Development Indicators a ročenka UNDP Human Development Report. Doplňkovým zdrojem informací je Freedom House - Index of Freedom. Proto je reálné sestavení indexu několik let zpět a jeho pravidelná aktualizace v budoucnosti. Stejně tak je možné i určení trendů vývoje SDI v jednotlivých zemích do současnosti, jako i jejich prodloužení do budoucnosti, což by mohlo být významným politickým nástrojem. Ostatní porovnávané přístupy tvorby indexů trvalé udržitelnosti mají v této oblasti o mnoho horší výchozí pozici. Bližší metodický postup tvorby SD indexu pro světové země je uveden v práci Mederly, Topercer, Nováček (2004). V další etapě prací bylo provedeno pro vybrané rozvojové země (Haiti a Mongolsko) hodnocení dosavadního vývoje indexu v období 1970-2002 a určení pravděpodobných trendů pro období 2005-2015. Práce probíhali v následujících krocích: •
zběr dat – proveden byl sběr dat pro 63 indikátorů SD Indexu. Pro časové srovnání bylo určeno období 1970-2002 (roky 1970-95 v pětiletém intervalu, dále pak roky 1997,1998, 2000 a 2002). Zdrojem údajů byly především databázy Světové banky (World Development Indicators) a UNDP (Human Development Reports), chybějící data byly dohledávány i v jiných zdrojích (OSN, mezinárodní instituce, národní databáze).
•
kontrola dat – provedena byla kontrola správnosti dat, vyřazení indikátorů s malým pokrytím dat (méně než polovina údajů pro období 1980-2002). Sestaveny byly výslední soubory (55 indikátorů pro Haiti a 53 pro Mongolsko). Celkové pokrytí dat činilo 71 % v případě Haiti, 75 % v případě Mongolska.
•
doplnění dat interpolací a externím odhadem – chybějící data jsme v celém sledovaném období doplnili expertním odhadem, data pro rok 2005 jsme určili na základě nejnovějších trendů za období 1995-2002.
•
konverze dat pro výpočet indexů – v souladu s metodikou použitou při výpočtu SD Indexu pro světové země jsme všechny data převedly do logaritmické stupnice a ve druhém kroku jsme použili převod na jednotnou stupnici 0-1 Goverovou transformací. Použita byla stejná stupnice pro všechny roky a všechny proměnné, ktorá vycházela z mezinárodního srovnání – hodnota 0 znamená nejméně žádoucí hodnotu ve vztahu k udržitelnému rozvoji a naopak 1 je nejvyšší hodnotou (žádoucí hodnotou ve vztahu k udržitelnému rozvoji světových zemí).
•
výpočet dílčích indexů podle 7 hlavních oblastí a celkového SD indexu – ve stanovených 7 oblastech udržitelného rozvoje jsme aritmetickým průměrem dosažených hodnot vypočetly hodnotu dílčího SD indexu pro danou oblast, a to pro všech 10 let v zkoumaném období 19702005. Aritmetickým průměrem všech proměnných jsme pak vypočetly celkový SD Index.
•
odhad trendů dílčích indexů pro období 2010 a 2015 – pro odhad hodnot jsme použili soubor metod regresní analýzy. Pro určení konkrétní metody extrapolace trendů (lineární, logaritmický, polynomický, exponencionální, mocninový trend) jsme se rozhodovaly na základě analýzy každé časové řady a míry její korelace s dosavadními trendy.
4
3. SD Index pro světové země a pozice Haiti a Mongolska SD Index 2003 (publikován v r. 2005 v rámci práce Gordon, Glenn 2005) byl vypočítán pro 179 zemí světa v relativní stupnici 0 - 1, přičemž s rostoucí hodnotou indexu se zlepšuje i pozice země ve směřování k udržitelnému rozvoji. Celkový index byl stanoven jako aritmetický průměr dílčích indexů sledovaných 65 proměnných (z toho počtu proměnných, pro které byly k dispozici údaje). Kromě toho byly vypočítány i dílčí indexy pro 7 sledovaných problémových oblastí a na základě jejich porovnání byla hodnocena vyrovnanost rozvoje jednotlivých zemí. V dalším textu stručně komentujeme dosažené výsledky. 1. Lidská práva, svoboda a rovnost - udržitelný rozvoj zřejmě není dosažitelný, pokud lidé musí žít v totalitním státu, v nesvobodě, nebo také ve společnosti, která je polarizována obrovskými majetkovými rozdíly. Proto považujeme tuto oblast za jednu z klíčových v celé problematice udržitelného rozvoje, i když byla dosud poněkud opomíjena. Na prvních místech jsou vyspělé demokratické země (Kanada, Island, Japonsko, Lucembursko, Nový Zéland, Austrálie...), na posledních místech africké země a některé jiné země s nedemokratickým režimem (Eritrea, Bhutan, Burundi, Etiopie, Angola, Rwanda, Zaire...). Ze 155 hodnocených zemí patří Mongolsku 70. místo a Haiti 148. místo. 2. Demografický vývoj a očekávaná délka života - přesto, že celosvětově klesá míra populačního růstu, zatím každý rok přibývá na Zemi šedesát miliónů lidí, především v rozvojových zemích. Rozvinuté země naopak stagnují, populace slábne a v některých regionech dokonce vymírá (počet narozených je menší než počet úmrtí). Na prvních místech v této oblasti se umístnily Island, Nový Zéland, Cyprus, Kuba, Finsko, Norsko, na posledních pozicích jsou Niger, Afghánistán, Mali, Angola, Sierra Leone a další země. Ze 179 hodnocených zemí patří Mongolsku 111. místo a Haiti 137. místo. 3. Zdravotní stav a zdravotní péče - do značné míry je závislá na výkonnosti ekonomiky. Proto zůstává v rozvojových zemích lepší zdravotní stav obyvatel a zdravotní péče jednou z priorit a tato oblast je rovněž jednou z klíčových na cestě lidstva k udržitelnému rozvoji. Na prvních pozicích se umístnily vyspělé země (Island, Norsko, Nizozemsko, Německo, Izrael, Švýcarsko, Lucembursko a j.), na posledních pozicích jsou Etiopie, Angola, Afghánistán, Čad, Niger, Kongo. Ze 177 hodnocených zemí patří Mongolsku 96. místo a Haiti 167. místo. 4. Vzdělání, technologie a informace - v rozvinutých zemích s moderní ekonomikou se staly hlavním faktorem ekonomického rozvoje a vytváření bohatství. Je to také oblast, která může napomoci rozvojovým zemím překonat bludný kruh chudoby a zaostalosti, rychlého populačního růstu a ničení životního prostředí. Informace jsou zbožím, které se sdílením nezmenšuje, nýbrž naopak (tzv. „non-zero sum economy“). Na prvních pozicích jsou severské země (Švédsko, Dánsko, Island, Norsko, Finsko), Švýcarsko a další, na posledních pozicích jsou africké země (Burkina Faso, Zaire, Středoafrická republika, Čad, Mali, Mozambik). Ze 175 hodnocených zemí patří Mongolsku 103. místo a Haiti 166. místo 5. Ekonomický rozvoj a zahraniční zadluženost - stupeň ekonomické vyspělosti podmiňuje do značné míry schopnost země směřovat k udržitelnému rozvoji. Bohaté země si udržitelný rozvoj „mohou dovolit“ a obyvatelstvo je vůči životnímu prostředí a udržitelnému rozvoji vnímavější. Naopak zahraniční zadluženost, především v rozvojových zemích, ničí nadějné vyhlídky na lepší budoucnost. Země, která má věnovat desítky procent výnosů svého exportu na umořování dluhu, nebo dokonce jen na splácení úroků, jsou v pasti, ze které se samy nemohou osvobodit. Na prvních místech v této oblasti jsou Lucembursko, Singapur, Irsko, Nizozemsko, Švýcarsko, Dánsko, Kanada, na posledních pozicích jsou Libanon, Sierra Leone, Svatý Tomáš, Komory, Guayana, Nikaragua a j. Ze 169 hodnocených zemí patří Mongolsku 98. místo a Haiti 88. místo. 6. Spotřeba přírodních zdrojů a eko-efektivnost - existují ekonomicky úspěšné země, které nedosahují příznivých hodnot tohoto indexu a naopak některé rozvojové země se mohou při spotřebě přírodních zdrojů chovat efektivně. Na první pozice v této oblasti se dostaly Svatý Tomáš, Irak, Svazijsko, Mauricius, Vanuatu, St. Kitts a Nevis, Fidži, Komory a další, naopak na posledních pozicích jsou Libérie, Guinea, Ghana, Kuvajt, Sierra Leone, Etiopie a jiné země. Ze 171 hodnocených zemí patří Mongolsku 147. místo a Haiti 122. místo 5
7. Kvalita životního prostředí a environmentální problémy - pro dosažení udržitelného rozvoje jsou klíčovým ukazatelem. Bez kvalitního prostředí není možný udržitelný rozvoj společnosti. Na prvních pozicích ze 178 zemí v této oblasti jsou Guayana, Středoafrická republika, Samoa, Zambie, GuineaBissau, Namíbie a jiné, na posledních pozicích jsou arabské země Kuvajt, Spojené arabské emiráty, Líbye, Libanon, Jordánsko, Bahrajn. Ze 178 hodnocených zemí patří Mongolsku 13. místo a Haiti až 168. místo. Výsledná hodnota celkového indexu byla vypočítána jako aritmetický průměr všech dílčích indexů jednotlivých proměnných. Zařazení zemí do tříd podle hodnocení trvalé udržitelnosti je do značné míry podobné jako v případě dílčích indexů za první až pátou problémovou oblast. Potvrzuje to dnešní rozdělení světa a jeho polarizaci na bohaté a „západním“ způsobem rozvinuté země Severu (velmi často za cenu příliš velké spotřeby přírodních zdrojů, nižší eko-efektivnosti a kvality životního prostředí) a chudé, ze „západního“ úhlu pohledu málo rozvinuté země Jihu. Mezi první je možné jednoznačně zařadit západoevropské země, USA, Kanadu, Austrálii, Nový Zéland a Japonsko, když v současnosti se k vyspělým zemím řadí také některé z bývalého východního bloku (středoevropské a pobaltské státy). K těm druhým patří většina afrických zemí, některé země jižní a jihovýchodní Asie a ze západní civilizační oblasti je to právě Haiti. Mezi těmito skupinami zemí je propastný rozdíl. V tomto prostoru se pohybují ostatní světové země - např. většina zemí Jižní Ameriky, většina zemí bývalého Sovětského svazu, většina asijských zemí včetně Mongolska. Mezi deset nejrozvinutějších zemí světa podle SD Indexu patří Švédsko 0.885, Finsko 0.882, Švýcarsko 0.874, Lucembursko 0.873, Nový Zéland 0.871, Norsko 0.87, Dánsko 0.858, Irsko 0.855, Nizozemsko 0.848 a Rakousko 0.847. K deseti nejméně rozvinutým zemím se patří Mauretánie 0.339, Zaire 0.338, Eritrea 0.337, Burkina Faso 0.336, Etiopie 0.325, Sierra Leone 0.313, Niger 0.312, Burundi 0.306, Somálsko 0.295 a Afghánistán 0.233. Mongolsku patří ve světovém srovnání celkově 88. pozice (index 0,611) a Haiti je těsně před poslední desítkou zemí na 169. pozici (index 0,348).
Obr. 2 Sustainable Development Index- světové země
6
Tab. 2 - Výsledky SD Indexu pro vybrané země Země
SD Index
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Sweden Finland Switzerland Luxembourg New Zealand Norway Denmark Ireland Netherlands Austria
0.885 0.882 0.874 0.873 0.871 0.870 0.858 0.855 0.848 0.847
25 28 29 41
Slovak Republic Hungary Czech Republic Poland
0.783 0.773 0.763 0.725
88 Mongolia 169 Haiti
0.611 0.348
170 171 172 173 174 175 176 177 178 179
0.339 0.338 0.337 0.336 0.325 0.313 0.312 0.306 0.295 0.233
Mauritania Congo, Dem. Rep. Eritrea Burkina Faso Ethiopia Sierra Leone Niger Burundi Somalia Afghanistan
1
2 3 4 5 6 Nejlepších 10 zemí 21 12 12 1 9 113 15 5 9 5 8 120 10 15 6 6 5 58 4 16 7 20 1 105 5 2 19 10 17 134 22 6 2 4 14 138 12 11 8 2 6 69 7 23 22 22 3 92 9 19 3 7 4 84 14 14 15 9 15 71 Země Visegrádské čtyřky 31 30 20 33 81 85 25 43 23 27 53 54 28 39 13 26 56 97 29 33 34 34 75 87 Mogolsko a Haiti 70 111 96 103 98 147 148 137 167 166 88 122 Nejhorších 10 zemí 134 157 145 154 147 145 149 171 166 174 138 128 155 146 147 162 161 63 128 172 168 175 142 36 152 173 177 168 102 166 131 175 164 167 168 167 123 179 173 169 140 160 153 168 153 161 153 154 174 170 178 175
1 - 7 - pořadí v dílčích problémových oblastech
7
7 24 33 52
Průměrné pořadí
11 20 159 103 129 75
27.4 27.9 21.7 25.5 28.3 29.4 38.1 38.9 36.4 30.4
31 112 124 132
44.4 48.1 54.7 60.6
13 168
91.1 142.3
146 7 94 67 83 55 109 156 117 125
146.9 133.3 132.6 126.9 145.9 146.7 150.4 156.9 153.7 159.3
4. SD Index – hodnocení časových řad pro Haiti a Mongolsko V následujícím textu uvádíme rozpracování SD Indexu pro modelové země - Haiti a Mongolsko na základě časových řad. Struktura indexu a způsob jeho výpočtu jsou uvedeny v předešlých kapitolách. Hodnotíme dosavadní vývoj země v období 1970-2005 a předpokládaný trend do r. 2015 podle jednotlivých problémových okruhů.
4.1 SD index - Haiti V tabulce 3 jsou uvedeny originální zdrojová data včetně chybějících dat, v tabulce 4 potom vstupní matice dat pro výpočet indexů za sledované období 1970-2005 (doplnění chybějících dat bylo realizováno expertním odhadem, resp. lineární regresí). Tab. 3 – Časové řady dat pro Haiti (podle World Bank, UN Development Programme e.g. ) A1 A4 A5 B2 B3 C2 C3 D1 D2 D4 D5 E1 E2 E3A E3B E4 E5 E6 F1 F3 F4 F6 G1 G2B G3 H1 H3 H4 H5 H6 I1 I2 I3 I4A I5 I6 I7 I8 K1
Variable / year
2002
2000
1998
1997
1995
1990
1985
1980
1975
1970
Index of political rights Military expenditure Military personnel Gender development index Children labour force Annual population growth Share of population 0-14 / 65+ Infant mortality rate Under 5 mortality rate Life expectancy at birth Death rate, crude Health expenditure, public Health expenditure, per capita Child immunization - DPT Child immunization - measles Physicians Birth attend. by health staff Hospital beds Tuberculosis Prevalence of child malnutrition, Undernourishment Access to improv. water sources Adult illiteracy rate School enrollment, primary Public spending on education, Telephone mainlines Internet users Daily newspapers Television sets Mobile phones GDP per capita PPP GDP per capita Annual GDP growth Gross domestic savings Aid per capita Current account balance Foreign direct investment High-technology exports External debt, total
6
6
5
4
5
4
5
7
6
7
1,5
1,7
1,5
0
0,3
0,2
1,68
1,73
0
0
0,458
0,467
22
22,8
23,8
0,426
2,15
2,05
11,31
11,41
79,0
81,0
123
0,354 25,3
27,8
2,10
2,24
2,04
1,89
11,63
11,71
11,85
11,63
10,56
9,67
9,05
8,71
70,5
71,1
73,0
85,4
110,0
122,8
130,0
141
125
116
125
130
150
200
210
221
52,0
52,7
53,6
53,7
53,6
53,1
51,9
51,1
14,0
13,1
12,6
12,5
12,5
12,4
13,5
15,1
16,5
18,6
2,4
1,3
1,3
1,3
1,2
21,0
17,2
15,1
12,5
18,4 3 0,08
0,08
0,776
0,784
43 53
54
32,9
34
41
23
32
31
21
1,72
0,16
0,16
0,08
0,14
0,11
24,2
21,0
20,0
23,0
20,0
20,0
0,700
0,700
0,714
0,700
0,800
0,723
0,741
409
450
17,0
17,0
47
50 50,2
59
27,5
26,8
59
65
37,0
53 52,2
53,2
55,2
60,3
64,9
69,4
73,8
77,8
47,8
89,9
76,8
64,4
53,3
1,46
1,18
1,48
6,9
5,3
3,6
3,5
7,0
8,5
6,7
18,9
17,5
2,7
1,12 16,0
8,9
8,0
8,4
100
25
0
0
3,0
47,6
604
71 48,1
41,5
2,7
6,0
5,4
5,1
4,9
4,6
3,4
3,0
17,0
6,8
0
0
0
0
0
0
0
410
368
370
366
368
481
527
607
500
471
1610
1920
1383
1400
1410
1603
1389
1340
777
-0,9
1,1
3,1
1,4
-0,4
1,7
0,1
4
4,1
3,6
-3,0
18,9
-6,9
-4,4
-12,4
-1,1
3,2
8,1
6,5
7,5
19,0
26,2
53,2
43,3
101,3
26,0
25,5
19,6
12,1
1,7
-6,4
-1,0
-1,7
-3,1
-2,0
-4,0
-7,5
-3,0
1,1
0,3
0,3
0,1
0,3
0,3
0,2
0,9
0,4
0,7
3,5
1,6
13,8
1047
806
889
717
302
70
39
0,2
3,5 1248
1460
1047
8
K3 L1 L2 L3 M1 M3 M4 O6 N1 N3 N4 O1 O2 O3 O5 O7
Variable / year
2002
2000
1998
1997
1995
1990
1985
1980
1975
1970
Total debt services Adjus. savings: energy depletion Adjus.savings: mineral depletion Adjus.savings: net forest deplet. GDP per unit of energy use Commercial energy use Electric power consumption Passenger cars Nationally protected areas Forest area Arable land Population in aglom. > 1 mil. Rural population density Urban population growth CO2 emissions Urban population
0,4
1,0
1,0
1,2
3,5
1,1
2,2
1,8
1,2
1,8
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0,8
1,3
2,6
0,9
0,9
5,2
7,1
7
4,9
5,5
6,2
8,2
9,2
5,8
7,5
5,9
5,9
6,5
4,3
3,4
2,2
257,0
256,2
237,5
239,4
244,9
323,7
392,1
350,2
328,0
36,0
36,6
41,5
30,3
61,0
53,1
41,3
26,0
12,0
4,4
4,6
19,2
18,3 718
0,4
0,4
0,0
3,2 20,3
5,7
20,3
20,3
20,3
20,1
20,1
19,8
885
862
822
781
749
727
4,0
4,2
4,2
3,9
3,4
3,4
4,0
0,150
0,130
0,153
0,161
0,140
0,098
0,086
33,8
32,6
29,5
26,3
23,7
21,7
19,8
22
13
914 3,7
3,9
0,200 36,9
35,7
34,5
Tab. 4 – Vstupní data pro výpočet SD Indexu (Haiti, 1970-2005) A1 A4 A5 B2 B3 C2 C3 D1 D2 D4 D5 E1 E2 E3A E3B E4 E5 E6 F1 F3 F4 F6 G1 G2B G3 H1 H3 H4 H5 H6 I1 I2 I3 I4A
1970 7 1,7 0,3 0,26 41,5 1,73 8,71 141,0 221 47,6 18,6 0,9 16,0 18 19 0,08 16 0,784 757 43,0 74 38 77,8 53,3 1,50 2,0 0 17,5 2,0 0 471 600 3,6 7,5
1975 6 1,6 0,3 0,28 37,0 1,68 9,05 130,0 210 49,5 16,5 1,0 17,0 18 19 0,08 18 0,776 730 40,0 72 42 73,8 64,4 1,50 2,8 0 18,9 2,7 0 500 777 4,1 6,5
1980 7 1,5 0,2 0,30 32,9 1,72 9,67 122,8 200 51,1 15,1 1,1 18,0 18 19 0,11 20 0,741 700 37,0 70 46 69,4 76,8 1,48 3,6 0 6,7 3,0 0 607 1340 4,0 8,1
1985 5 1,5 0,2 0,32 30,0 1,89 10,56 110,0 175 51,9 13,5 1,1 18,0 23 21 0,14 20 0,723 650 32,0 67 50 64,9 89,9 1,18 5,3 0 8,5 3,4 0 527 1389 0,1 3,2
1990 4 1,7 0,3 0,35 27,8 2,04 11,63 85,4 150 53,1 12,4 1,2 18,4 41 31 0,08 23 0,800 604 26,8 65 53 60,3 47,8 1,46 6,9 0 7,0 4,6 0 481 1603 1,7 -1,1 9
1995 5 1,5 0,0 0,41 25,3 2,24 11,85 73,0 130 53,6 12,5 1,3 12,5 34 32 0,16 20 0,700 525 27,5 59 62 55,2 59,0 1,30 8,4 0 3,5 4,9 0 368 1410 -0,4 -12,4
1998 5 1,5 0,0 0,44 23,8 2,05 11,63 70,5 116 53,6 12,6 1,3 17,2 39 44 0,16 21 0,714 480 22,0 54 67 52,2 67,0 1,20 8,5 5 2,7 5,2 2 370 1383 3,1 -6,9
2000 6 1,5 0,0 0,47 22,8 2,15 11,42 81,0 125 52,7 13,1 2,4 21,0 43 54 0,18 24 0,700 450 17,0 50 71 50,2 68,0 1,12 8,9 25 3,0 5,4 7 368 1400 1,1 -5,0
2002 6 1,5 0,0 0,46 22,0 2,1 11,31 79,0 123 52,0 14,0 2,7 22,0 43 53 0,20 25 0,700 409 17,0 47 71 48,1 70,0 1,10 16,0 100 3,0 6,0 17 410 1610 -0,9 -3,0
2005 6 1,5 0,0 0,46 21,0 2 11,20 77,0 120 52,0 14,0 2,7 23,0 44 55 0,21 25 0,700 400 17,0 47 71 47,0 70,0 1,10 18,0 150 3,0 7,0 30 410 1610 -1,0 -3,0
I5 I6 I7 I8 K1 K3 L1 L2 L3 M1 M3 M4 O6 N1 N3 N4 O1 O2 O3 O5 O7
1970 1,743 1,1 0,7 15,0 39 1,8 0 2,6 9,2 1,107 328,0 22,0 3,4 0,0 11,0 18,3 0 718 4,0 0,09 19,8
1975 12,057 -3,0 0,4 15,0 70 1,2 0 1,3 8,2 1,107 350,2 26,0 3,7 0,2 9,5 19,2 7 727 3,5 0,10 21,7
1980 19,643 -7,5 0,9 15,0 302 1,8 0 0,8 6,2 3,420 392,1 41,3 4,0 0,4 8,0 19,8 13 749 3,5 0,14 23,7
1985 25,545 -4,0 0,2 14,0 717 2,2 0 0,0 5,5 4,290 323,7 53,1 4,3 0,4 6,5 20,1 17 781 3,9 0,16 26,3
1990 25,997 -2,0 0,3 13,8 889 1,1 0 0,0 4,9 6,550 244,9 61,0 4,6 0,4 5,7 20,1 18,5 822 4,2 0,15 29,5
1995 101,254 -3,1 0,3 1,6 806 3,5 0 0,0 7,0 5,890 239,4 30,3 4,4 0,4 4,4 20,3 20 862 4,2 0,13 32,6
1998 53,230 -1,0 0,3 3,5 1047 1 0 0,0 5,2 6,000 240,0 41,0 4,4 0,4 3,8 20,3 21 885 3,9 0,17 34,5
2000 26,175 -6,4 0,3 3,5 1460 1,0 0 0,0 0,9 7,502 256,2 36,6 4,4 0,4 3,2 20,3 22 914 3,7 0,20 35,7
2002 19,000 -4,1 0,2 3,5 1248 0,4 0 0,0 0,9 5,800 258,0 36,0 4,4 0,4 3,0 20,3 23 920 3,7 0,22 36,9
2005 20,000 -5,1 0,2 3,5 1300 0,5 0 0,0 0,9 6,000 260,0 36,0 4,4 0,4 2,9 20,3 25 930 3,7 0,24 37,5
1 - Lidská práva, svoboda a rovnost Do této oblasti bylo zahrnuto celkem 5 proměnných (A1, A4, A5, B2, B3), které se týkají zejména politických práv občanů, militarizace země, rodové rovnosti a práv dětí. V sledovaném období dokumentuje dílčí index celkové pomalé zlepšování situace Haiti v této oblasti, ovšem poslední období a trend je spíše stagnující – proto bez významné změny v politicko-společenské oblasti není možno očekávat výraznější pozitivní trend. Celkově poměrně vysoká hodnota dílčího indexu (0,4-0,5) vzhledem k jiným oblastem je dána oficiálními údaji o ozbrojených silách a výdaji na armádu, které jsou velmi nízké. Je to částečně v rozporu s reálnou vnitřně-politickou situací země, pro vyjádření které však nejsou k dispozici relevantní údaje. Časový průběh dílčího indexu je uveden na obrázku 3. Obr. 3 –Dílčí SD Index pro Haiti – Lidská práva, svoboda a rovnost 1 Politics, human rights, equity 0,70 0,60 0,50 0,40 0,30 0,20 0,10 0,00 1970
1975
1980
1985
1990
1995
2000
10
2005
2015
2 - Demografické ukazatele a očekávaná délka života Do této oblasti bylo zahrnuto celkem 6 proměnných (C2, C3, D1, D2, D4 a D5), které reprezentují základní parametry populačního růstu, věkové struktury, úmrtnosti a očekávané délky života. Hodnoty dílčího indexu pro Haiti v této oblasti jsou velmi nízké – i když je možno dokumentovat mírný pozitivní trend, vysoké hodnoty populačního růstu, nepříznivé hodnoty úmrtnosti a nízká délka života řadí Haiti k nejzranitelnějším zemím světa. Do r. 2015 je předpoklad velmi mírného nárůstu hodnoty indexu na základě trendu snižování porodnosti, úmrtnosti a postupné změny věkové struktury obyvatel. Časový průběh dílčího indexu je uveden na obrázku 4. Obr. 4 – Dílčí SD Index pro Haiti - Demografické ukazatele a očekávaná délka života 2 Demographic development 0,70 0,60 0,50 0,40 0,30 0,20 0,10 0,00 1970
1975
1980
1985
1990
1995
2000
2005
2015
3 - Zdravotní stav a zdravotní péče V této oblasti bylo hodnoceno celkem 11 proměnných (E1, E2, E3A, E3B, E4, E5, E6, F1, F3, F4 a F6), které reprezentují hlavní parametry zdravotního stavu (vybrané nemoci, podvýživa, přístup k pitné vodě), zdravotní péče (očkování dětí, dostupnost lékařů a lůžek v nemocnicích) a výdajů na zdravotnictví. Výchozí pozice Haiti v této oblasti v 70.létech byla velmi zlá, do r. 1990 se mírně zlepšila, a po jisté stagnaci přišlo ke druhému výraznějšímu zlepšení k r. 2000. Hlavním důvodem zlepšující se situace je podstatné zvýšení výdavků na zdravotní péči, zlepšení očkování a přístupu k pitné vodě. Do r. 2015 je předpoklad dalšího nárůstu hodnoty indexu na základě zlepšování výše uvedených ukazatelů. Časový průběh dílčího indexu je uveden na obrázku 5. 4 - Vzdělání, technologie a informace Do této oblasti bylo zařazeno celkem 8 proměnných (G1, G2B, G3, H1, H3, H4, H5, H6), které zahrnují vybrané ukazatele vzdělávání, informatice a sdílení informací . Výchozí pozice Haiti v r. 1970 byla i v této oblasti velmi zlá. Po mírném nárůstu hodnoty indexu do r. 1985 přichází prakticky až do r. 2000 k zhoršení situace, které bylo zapříčiněno zejména zhoršením ukazatelů školní docházky a přístupu k informacím. Pozitivní trend dílčího indexu v období po r. 2000 (který je pravděpodobný až do r. 2015) je dán především informatizací společnosti, ovšem hodnoty gramotnosti obyvatel, docházky do škol a výdajů na vzdělávání jsou nadále velmi nízké. Časový průběh dílčího indexu je uveden na obrázku 6.
11
Obr. 5 – Dílčí SD Index pro Haiti - Zdravotní stav a zdravotní péče 3 Health state, health care 0,70 0,60 0,50 0,40 0,30 0,20 0,10 0,00 1970
1975
1980
1985
1990
1995
2000
2005
2015
Obr. 6 – Dílčí SD Index pro Haiti - Vzdělání, technologie a informace 4 Education, technologies 0,70 0,60 0,50 0,40 0,30 0,20 0,10 0,00 1970
1975
1980
1985
1990
1995
2000
2005
2015
5 - Ekonomický rozvoj a zahraniční zadlužení V ekonomické oblasti bylo hodnoceno celkem 10 proměnných (I1, I2, I3, I4A, I5, I6, I7, I8, K1, K3), které reprezentují ukazatele hrubého domácího produktu, jeho růstu, zahraniční pomoci a investic a zadlužení země. Na rozdíl od většiny jiných oblastí byla pozice země v této oblasti v r. 1970 dobrá a byla podmíněna relativně příznivým vývojem ekonomiky a nízkým zadlužením země. Trend ekonomického vývoje Haiti byl však až do r. 1995 negativní s výraznými propady v první polovině 80. a 90. let. Tento vývoj byl sice zmírněn zlepšením v r. 2000, ale celkový výhled ekonomiky země do r. 2015 není příznivý – trend předpokládá stagnaci vybraných ekonomických ukazatelů. Zlepšení nepříznivé situace předpokládá výraznější zahraniční pomoc a celkovou restrukturalizaci ekonomiky země. Časový průběh dílčího indexu je uveden na obrázku 7.
12
Obr. 7 – Dílčí SD Index pro Haiti - Ekonomický rozvoj a zahraniční zadlužení 5 Economy, indebtedness 0,70 0,60 0,50 0,40 0,30 0,20 0,10 0,00 1970
1975
1980
1985
1990
1995
2000
2005
2015
6 - Spotřeba zdrojů, ekologická efektivnost Do této oblasti bylo zahrnuto celkem 7 proměnných (L1, L2, L3, M1, M3, M4 a O6), které reprezentují základní parametry spotřeby přírodních zdrojů a energie (energy, mineral and forest depletion, energy and electric power consumption, automobilizace). Hodnoty dílčího indexu pro Haiti v období 1970-85 poměrně výrazně vzrostly, co bylo dáno zlepšováním většiny ukazatelů. Od r. 1995 dochází k stagnaci – úroveň využívaní zdrojů a spotřeby energií se stabilizovala a není reálný předpoklad zlepšování hodnoty indexu, zejména při zvyšování ekonomické produkce. Současná hodnota indexu a trend do r. 2015 jsou ve srovnání s jinými oblastmi rozvoje na Haiti relativně příznivé, je však nutno počítat s postupným zhoršováním hodnot indexu. Časový průběh dílčího indexu je uveden na obrázku 8. Obr. 8 – Dílčí SD Index pro Haiti - Spotřeba zdrojů, ekologická efektivnost 6 Resource consumption, ecoefficiency 0,70 0,60 0,50 0,40 0,30 0,20 0,10 0,00 1970
1975
1980
1985
1990
1995
2000
13
2005
2015
7 - Kvalita životního prostředí V této oblasti bylo hodnoceno celkem 8 proměnných (N1, N3, N4, O1, O2, O3, O5, O7), které reprezentují hlavní parametry využití země (lesnatost, podíl orné půdy), urbanizace (hustota obyvatel, populace ve městech) a životního prostředí (emise, podíl chráněných území). Výchozí pozice Haiti v této oblasti v 70.létech byla velmi dobrá, čeho důvodem byla nízká urbanizace a znečištění prostředí a relativně příznivý poměr orné půdy a lesů. Postupně však přicházelo ke snižování hodnoty indexu z důvodu zhoršování většiny uvedených ukazatelů a tento nepříznivý trend trvá i v současnosti. Projevuje se např. celkovou degradací krajiny a biotických zdrojů, vysokou koncentrací obyvatel v hlavním městě, ale i velkým tlakem na potravinové zdroje. Do r. 2015 bez výrazného zásahu státu resp. mezinárodní pomoci není na Haiti reálný předpoklad zlepšování situace v oblasti životního prostředí Časový průběh dílčího indexu je uveden na obrázku 9. Obr. 9 – Dílčí SD Index pro Haiti - Kvalita životního prostředí 7 Environmental problems, quality of environment 0,70 0,60 0,50 0,40 0,30 0,20 0,10 0,00 1970
1975
1980
1985
1990
1995
2000
2005
Celkový SD Index Výslední SD Index byl vypočten jako průměr hodnot všech uvažovaných proměnných, a proto se v něm projevují rozvojové trendy ve všech oblastech v sprůměrované, shlazené podobě. Průměrný vývoj celkového indexu ve sledovaném období 1970-2005 s trendem do r. 2015 je uveden v tabulce 5 a znázorněn na obrázku 10. Pro období 1970-90 je dokumentován velmi mírný nárůst hodnoty indexu, který pokračuje i v současnosti po prudkém výkyvu v desetiletí 1990-200. Předpokládaný pozitivní trend vývoje do r. 2015 je podmíněn právě zlepšením indexu od r. 1995. Jiný pohled na celkový rozvoj a kvalitu života v zemi dává srovnání vývoje v jednotlivých problémových okruzích. Z obrázku 11 je zřejmý nerovnoměrný a neproporční vývoj v těchto oblastech – zatímco v oblastech politické, zdravotní, vzdělanostní a informační a spotřeby zdrojů převažuje pozitivní vývoj, naopak v oblastech ekonomiky a životního prostředí je vývoj negativní. Druhým zjevným momentem vyplývajícím z analýzy vývoje jednotlivých problémových okruhů je postupné zmírňování rozdílů úrovně rozvoje (zmenšování rozptylu hodnot dílčích indexů). Tento jev je vcelku pozitivní, ovšem dosažen je zejména z důvodu stagnace a zhoršování situace v některých oblastech a jenom zčásti z důvodu výraznějšího zlepšení situace v ostatních oblastech. Celkový trend snižování rozdílů v jednotlivých rozvojových oblastech, ovšem bez významnějšího zlepšování celkové hodnoty SD indexu je zřejmý z obrázku 12, který dokumentuje vývoj tzv. IDB (index vyrovnanosti rozvoje). Index je sestaven jako podíl nejvyšší a nejnižší hodnoty dílčích indexů.
14
Pro období do r. 2015 je tedy možno na základě dokumentovaného dosavadního vývoje předpokládat mírné zlepšování hodnoty indexu, které by mohlo naznačovat postupné zlepšování kvality života obyvatel Haiti. Je však zřejmé, že pozitivní trendy nejsou dostatečné a pro jejich pokračování a prohloubení by bylo zapotřebí nastartovat celkovou reformu a politicko-ekonomickou stabilizaci země. Tab. 5 – Časová řada SD Indexu pro Haiti (1970-2005) and trendy pro období 2005-2015 1 - Lidská práva, svoboda a rovnost 2 - Demografické ukazatele a očekávaná délka života 3 - Zdravotní stav a zdravotní péče 4 - Vzdělání, technologie a informace 5 - Ekonomický rozvoj a zahraniční zadlužení 6 - Spotřeba zdrojů, ekologická efektivnost 7 - Kvalita životního prostředí SD Index Index vyrovnanosti rozvoje
1970 0,373
1975 0,403
1980 0,395
1985 0,441
1990 0,461
1995 0,450
2000 0,477
2005 0,479
2010 0,481
2015 0,487
0,157 0,017 0,071
0,181 0,030 0,103
0,195 0,045 0,103
0,206 0,058 0,138
0,226 0,088 0,042
0,231 0,085 0,066
0,226 0,208 0,136
0,229 0,226 0,231
0,239 0,229 0,250
0,243 0,259 0,318
0,643
0,610
0,581
0,471
0,509
0,255
0,411
0,389
0,362
0,368
0,194 0,562 0,288 37,6
0,202 0,563 0,296 20,2
0,274 0,525 0,298 12,8
0,423 0,484 0,304 8,2
0,442 0,463 0,306 12,1
0,427 0,447 0,258 6,9
0,499 0,432 0,331 3,7
0,481 0,412 0,339 2,1
0,495 0,397 0,355 2,2
0,484 0,384 0,378 2,0
Obr. 10,11 – SD Index pro Haiti – celkový index SD Index - Haiti 0,70 0,60 0,50 0,40 0,30 0,20 0,10 0,00 1970
1975
1980
1985
1990
1995
2000
15
2005
2015
SD Index - Haiti, 1970-2005 1 Politics, human rights, equity
0,80
2 Demographic development 0,70 3 Health state, health care
0,60 0,50
4 Education, technologies
0,40 5 Economy, indebtedness 0,30 0,20
6 Resource consumption, ecoefficiency
0,10
7 Environmental problems, quality of environm.
0,00
1970
1975
1980
1985
1990
1995
2000
2005
QSL Index
Obr. 12 – Časová řada SD Indexu a vyrovnanost rozvoje pro Haiti Haiti - 1970 QSL Index 0,288 IDB 37,59
Haiti - 1980 QSL Index 0,298 IDB 12,79 Politics
Politics
Environment
Demography
Resource
Health
Economy
Environment
Demography
Health
Economy
Environment
Health
Economy
Haiti - 2005 QSL Index 0,339 IDB 2,13
Resource
Health
Education
Environment
Politics
Demography
Resource
Health
Economy
Education
16
Education
Haiti - 2015 QSL Index 0,378 IDB 2,00
Politics
Demography
Demography
Resource
Education
Politics
Economy
Politics
Resource
Education
Haiti - 2000 QSL Index 0,331 IDB 3,67
Environment
Haiti - 1990 QSL Index 0,306 IDB 12,07
Environment
Demography
Resource
Health
Economy
Education
4.2 SD Index –Mongolsko V této kapitole uvádíme rozpracování SD Indexu pro Mongolsko – použita byla stejná metodika jako v případě Haiti. Originální zdrojová data včetně chybějících dat pro Mongolsko jsou uvedeny v tabulce 6, vstupní matice dat pro výpočet indexů za sledované období 1970-2005 (s doplněním chybějících dat bylo realizováno expertním odhadem, resp. lineární regresí) je uvedena v tabulce 7. Tab. 6 – Časové řady dat pro Mongolsko (podle World Bank, UN Development Programme e.g.) Variable / year A1 A3 A4 A5 B2 B3 C2 C3 D1 D2 D4 D5 E1 E2 E3A E3B E4 E5 E6 F1 F2 G1 G2A G2B G3 H1 H2 H3 H4 H5 H6 I1 I2 I3 I4A I5 I7 I9 I10 K1 K3 L1
Index of political rights Refugees - country of origin Military expenditure Military personnel Gender development index Children labour force Annual population growth Share of population 0-14 / 65+ Infant mortality rate Under 5 mortality rate Life expectancy at birth Death rate, crude Health expenditure, public Health expenditure, per capita Child immunization - DPT Child immunization - measles Physicians Birth attend. by health staff Hospital beds Tuberculosis Prevalence of HIV Adult illiteracy rate School enrollment, secondary School enrollment, primary Public spending on education, Telephone mainlines Personal computers Internet users Daily newspapers Television sets Mobile phones GDP per capita PPP GDP per capita Annual GDP growth Gross domestic savings Aid per capita Foreign direct investment Overall budget balance, including grants Unemployment, total External debt, total Total debt services Adjus. savings: energy depletion
2002
1,45 62 89 6,5 53 28,4 205 29,6 73 100 436 1760 2,5 18,1 85 7
2000 2,5 0,3 2,5 1,69 0,699 1,35 0,97 8,49 62 78 65,1 6,35 4,64 23 94 94 2,43 96,6 7,5 216 0,05 1,57 61,1 88,83 2,35 49,5 13,5 125 29,5 71,2 65,1 428,3 1720 1,1 13,6 90,69 5,54
-4 3,4 978 4,7 0
-6,9 4,6 896 4,04 0
2 2,3 1,70 0,679 1,15 1,15 8,15 60 74 65,4 6,1 4,6 27 96 96 2,5 97 7,5 200
1998 2,5
1997 2,5
2 1,7
1,9 1,6
1,57 0,94 9,23 64 82 64,8 6,6 4,05 24 94 93 2,4 93,4 7,5
9,44
64,5 7,3
92 98 99
1,7 58,1 55,9 88,4 85,1 5,7 5,7 44,6 36,6 7,8 5,4 15 27 30 65,7 3,9 0,84 417,7 400,8 1560 1554 3,5 4,0 15,2 23,4 86,5 97,0 1,9 2,6 -10,6 5,7 727 3,2 0
17
-8,7 601 0
1995 2,5 0 1,7 1,7
1990
1985
1980
1,9 1,28 10,46 67 88 64,2 7,5 2,9 21 88 85 2,6 99 9,6 120
2,45 1,69 10,32 77 107 62,7 8,2 6,45 60 84 92 2,54 100 12,3 79
1,9 59,2 79,6 6,3 35 3,4 1 30,8 66,2 0,2 392,5 1410 3,9 24,8 92,6 1,1
2,2 81 96,1 12,3 32 0 0 76,9 66,3 0 489,3 1710 -2,5 9,2 6,2 1,5
2,6 91 97,8 10,9 25,6 0 0 92,7 23,6 0 446,9 1290 7 21,3 1,5 0
-8,4 5,4 531 5,6 4
-6 6,5 355 4 0
0
4
7
5,7 3,3
10 3,6
2,27 13,88 87 124 60,2 9,2
80 18
1975
1970
7
7
7
3,53 3,01 14,59 97 140 57,7 10,6
2,72 14,93 98 145 55,2 12,1
4,23 3,08 14,58 102 150 52,7 13,8
76 17 9,5
1,73
11,2
9,5
99,6
3,2 92,0 99,9 12 23
3,9 79 99,9
4,8 83 99,9
0 106,4 3,4 0 380 1000 8,0 23,0 0,7
0 77,4 2,4 0
0 105,9 0,8 0
0
0
1
0
Variable / year L2 L3 O6 N1 N2 N3 N4 O2 O3 O5 O7
Adjus.savings: mineral depletion Adjus.savings: net forest deplet. Passenger cars Nationally protected areas Freshwater resources Forest area Arable land Rural population density Urban population growth CO2 emissions Urban population
2002 2000 2,4 1,6 0 0,0 26 18,4 11,5 11,5 14115 14512 6,8 6,79 0,75 0,75 88 88,59 1 1,03 3,12 3,17 56,8 56,59
1998 6,9 0 16
1997 8,4 0 14,9
1995 18,2 0 10,5
0,84 0,84 77,3 73,5 1,3 3,27 3,6 56,7 56,75
14400 6,8 0,84 74,4 1,4 3,48 56,8
1990
1985 5 0 0 0 5,7 7 16800 18200 7,2 0,88 0,86 66 63,4 2,8 3,5 4,5 4,690 57 55
1980
1975
1970
0 0
0 0
0 0
0,75 67,4 4,1 4,09 52,1
0,5 89,8 4,2 2,75 48,7
0,5 92,7 4,2 2,23 45,1
Tab. 7 – Vstupní data pro výpočet SD Indexu (Mongolsko, 1970-2005) A1 A3 A4 A5 B2 B3 C2 C3 D1 D2 D4 D5 E1 E2 E3A E3B E4 E5 E6 F1 F2 G1 G2A G2B G3 H1 H2 H3 H4 H5 H6 I1 I2 I3 I4A I5 I7 I9 I10
1970
1975
1980
1985
1990
1995
1998
2000
2002
2005
7 0 10 3,6 0,7 4,23 3,08 14,58 102 150 52,7 13,8 7 60 60 10 1,73 80 9,5 300
7 0 10 3,6 0,7 3,75 2,72 14,93 98 145 55,2 12,1 7 60 68 14 5 90 10,3 200
7 0 10 3,6 0,7 3,53 3,01 14,59 97 140 57,7 10,6 7 60 76 17 9,5 95 11,2 150
7 0 10 3,6 0,7 3 2,27 13,88 87 124 60,2 9,2 7 60 80 18 9 99,6 11,7 115
4,8 83 99,9 12 17 0 0 105,9 0,8 0 300 800 3 15 1 0
3,9 79 99,9 12 20 0 0 77,4 2,4 0 340 900 5,5 20 1 0
3,2 92,0 99,9 12 23 0 0 106,4 3,4 0 380 1000 8,0 23,0 0,7 0
2,6 91 97,8 10,9 25,6 0 0 92,7 23,6 0 446,9 1290 7 21,3 1,5 0
0
0
0
0
4 0 5,7 3,3 0,7 2,45 1,69 10,32 77 107 62,7 8,2 6,45 60 84 92 2,540 100 12,300 79 0 2,2 81 96,1 12,3 32 0 0 76,9 66,3 0 489,3 1710 -2,5 9,2 6,2 1,5 -6 6,5
2,5 0 1,7 1,7 0,685 1,9 1,28 10,46 67 88 64,2 7,5 2,9 21 88 85 2,6 99 9,6 120 0 1,9 59,2 79,6 6,3 35 3,4 1 30,8 66,2 0,2 392,5 1410 3,9 24,8 92,6 1,1 -8,4 5,4
2,5 0,1 2 1,7 0,678 1,57 0,94 9,23 64 82 64,8 6,6 4,05 24 94 93 2,4 93,4 7,5 170 0 1,7 58,1 88,4 5,7 44,6 7,8 15 30 65,7 3,9 417,7 1560 3,5 15,2 86,5 1,9 -10,6 5,7
2,5 0,2 2,5 1,69 0,699 1,35 0,97 8,49 62 78 65,1 6,35 4,64 23 94 94 2,43 96,6 7,5 216 0,05 1,57 61,1 88,83 2,35 49,5 13,5 125 29,5 71,2 65,1 428,3 1720 1,1 13,6 90,69 5,54 -6,9 4,6
2 0,2 2,3 1,70 0,679 1,15 1,15 8,15 60 74 65,4 6,1 4,6 27 96 96 2,5 97 7,5 200 0,05 1,45 62 89 6,5 53 28,4 205 29,6 73 100 436 1760 2,5 18,1 85 7 -4 3,4
2 0,3 2,1 1,1 0,685 1 1 7,5 55 62 66,2 5,85 4,6 30 98 98 2,8 98 7,5 180 0,05 1,4 65 90 6,5 60 150 1000 30 85 200 450 1800 5 18 100 7 -4 3,6
18
1970 K1 K3 L1 L2 L3 O6 N1 N2 N3 N4 O2 O3 O5 O7
0 0 0 3 5 20000 10 0,5 92,7 4,2 2,23 45,1
1975
0 0 0 3,5 5,5 19300 9,2 0,5 89,8 4,2 2,75 48,7
1980
0 0 0 4 6,0 18700 8,500 0,75 67,4 4,1 4,09 52,1
1985
1990
1995
1998
2000
2002
2005
0 0 0 4,8 6,5 18200 7,8 0,86 63,4 3,5 4,690 55
355 4 0 5 0 5,7 7 16800 7,2 0,88 66 2,8 4,5 57
531 5,6 4 18,2 0 10,5 8 14400 6,8 0,84 74,4 1,4 3,48 56,8
727 3,2 0 6,9 0 16 9,5 14450 6,8 0,84 77,3 1,3 3,27 56,7
896 4,04 0 1,6 0,0 18,4 11,5 14512 6,79 0,75 88,59 1,03 3,17 56,59
978 4,7 0 2,4 0 26 11,5 14115 6,8 0,75 88 1 3,12 56,8
1450 5 0 2,4 0 30 11,5 14000 6,8 0,75 88 1 3 57
1 - Lidská práva, svoboda a rovnost Do této oblasti bylo zahrnuto celkem 6 proměnných (A1, A3, A4, A5, B2, B3), které se týkají zejména politických práv občanů, militarizace země, rodové rovnosti a práv dětí. V sledovaném období dokumentuje dílčí index nízkou úroveň a stagnaci Mongolska v této oblasti v období do r. 1990 (totalitní režim) a prudké zlepšení po r. 1990 v důsledku změny politicko-společenské situace v zemi. Tato situace předznamenává mírný pozitivní trend v období do r. 2015 s tím, že dílčí index v této oblasti je nejvyšší ze všech sledovaných problémových oblastí a Mongolsko je možno zařadit mezi země se standardní demokracií. Časový průběh dílčího indexu je uveden na obrázku 13. Obr. 13 –Dílčí SD Index pro Mongolsko – Lidská práva, svoboda a rovnost 1 Lidská práva, svoboda a rovnost y = 0,0601x + 0,2774 0,90 0,80 0,70 0,60 0,50 0,40 0,30 0,20 0,10 1970
1975
1980
1985
1990
1995
2000
2005
2015
2 - Demografické ukazatele a očekávaná délka života Do této oblasti bylo zahrnuto celkem 6 proměnných (C2, C3, D1, D2, D4 a D5), které reprezentují základní parametry populačního růstu, věkové struktury, úmrtnosti a očekávané délky života. 19
Hodnoty dílčího indexu pro Mongolsko jsou v této oblasti nízké – i když je možno dokumentovat stálý pozitivní trend zejména od r. 1980, který by měl pokračovat i do r. 2015. K limitujícím indikátorům v této oblasti patřili v minulosti zejména nepříznivá věková struktura obyvatel, demografický vývoj a nepříznivá úmrtnost). Všechny tyto ukazatele se postupně zlepšovaly – největší rezervy má Mongolsko dodnes v oblasti novorozenecké a dětské úmrtnosti. Časový průběh dílčího indexu je uveden na obrázku 14. Obr. 14 – Dílčí SD Index pro Mongolsko - Demografické ukazatele a očekávaná délka života 2 Demografické ukazatele a očekávaná délka života 0,90 y = 0,1214x0,6723
0,80 0,70 0,60 0,50 0,40 0,30 0,20 0,10 1970
1975
1980
1985
1990
1995
2000
2005
2015
3 - Zdravotní stav a zdravotní péče V této oblasti bylo hodnoceno celkem 9 proměnných (E1, E2, E3A, E3B, E4, E5, E6, F1, F2), které reprezentují hlavní parametry zdravotního stavu (vybrané nemoci, podvýživa, přístup k pitné vodě), zdravotní péče (očkování dětí, dostupnost lékařů a lůžek v nemocnicích) a výdajů na zdravotnictví. Výchozí pozice Mongolska v této oblasti byla lepší jako v předcházející oblasti – ukazatele zdravotní péče a zdravotního stavu obyvatel byly v 70.létech poměrně dobré. Největší rezervy byly zejména v očkování dětí a ve zvýšeném výskytu některých chorob, kde se situace postupně do r. 1990 zlepšovala. Po r. 1990 zaznamenala hodnota indexu v této oblasti pokles – poukazuje to na zhoršené zdravotní péče v zemi po r. 1990, v současném období je však trend opět pozitivní s předpokladem mírného nárůstu do r. 2015 – hodnota indexu z r. 1990 však do tohoto roku pravděpodobně nebude dosažena. Časový průběh dílčího indexu je uveden na obrázku 15. 4 - Vzdělání, technologie a informace Do této oblasti bylo zařazeno celkem 10 proměnných (G1, G2A, G2B, G3, H1, H2, H3, H4, H5, H6), které zahrnují vybrané ukazatele vzdělávání, informatice a sdílení informací . Výchozí pozice Mongolska v r. 1970 byla v této oblasti průměrná – socialistický režim sice zaručoval poměrně vysokou úroveň vzdělání, ukazatele informatizace jsou však velmi nízké (platí to však všeobecně). Hodnota indexu se do r. 1990 mírně zvyšuje, ovšem podobně jako v oblasti zdravotního stavu a péče po r. 1990 přichází k poklesu hodnoty indexu. Vlivem informatizace společnosti a zlepšení přístupu ke vzdělání však dochází v letech 2000-2005 k prudkému nárůstu hodnoty indexu s předpokladem pozitivního trendu i do r. 2015. Časový průběh dílčího indexu je uveden na obrázku 16.
20
Obr. 15 – Dílčí SD Index pro Mongolsko - Zdravotní stav a zdravotní péče 3 Zdravotní stav a zdravotní péče 0,90 0,80 0,70 0,60 0,50 0,40 0,30 0,20
y = 0,6198x 0,1087
0,10 1970
1975
1980
1985
1990
1995
2000
2015
2005
Obr. 16 – Dílčí SD Index pro Mongolsko - Vzdělání, technologie a informace 4 Vzdělání, technologie a informace 0,90 0,80 0,70 0,60 0,50 0,40 0,30 0,20
y = 0,009x2 - 0,054x + 0,522
0,10 1970
1975
1980
1985
1990
1995
2000
2005
2015
5 - Ekonomický rozvoj a zahraniční zadlužení V ekonomické oblasti bylo hodnoceno celkem 10 proměnných (I1, I2, I3, I4A, I5, I7, I9, K1, K3), které reprezentují ukazatele hrubého domácího produktu, jeho růstu, zahraniční pomoci a investic a zadlužení země. Mongolsko zaznamenává v této oblasti poměrně malý výkyv – hodnoty indexu v celém sledovaném období oscilují v rozmezí 0,15 bodu. Pozice země ve světovém kontextu je průměrná – hodnoty HDP jsou sice nízké, ovšem poměrně příznivé jsou ukazatele nezaměstnanosti, rozpočtové bilance, do nedávného doby i zahraničního zadlužení. Po mírním nárůstu hodnoty indexu v období 1970-85 byl v období 199095 zaznamenán propad ekonomických ukazatelů, ovšem období 2000-2005 naznačuje mírný pozitivní trend – vyhlídky do budoucna jsou tedy relativně příznivé. Časový průběh dílčího indexu je uveden na obrázku 17.
21
Obr. 17 – Dílčí SD Index pro Mongolsko - Ekonomický rozvoj a zahraniční zadlužení 5 Ekonomický rozvoj a zahraniční zadlužení 0,90
y = 0,0014x2 - 0,0203x + 0,6036
0,80 0,70 0,60 0,50 0,40 0,30 0,20 0,10 1970
1975
1980
1985
1990
1995
2000
2005
2015
6 - Spotřeba zdrojů, ekologická efektivnost Do této oblasti bylo zahrnuto celkem 4 proměnné (L1, L2, L3, O6), které reprezentují základní parametry spotřeby přírodních zdrojů a energie (energy, mineral and forest depletion, automobilizace). Výsledky indexu v této oblasti je nutno brát s rezervou, protože jde o nejhůře daty pokrytou oblast. Vývoj indexu je poměrně kolísavý a poměrně výrazně ukazuje na propad ekologické efektivnosti výroby v období 1990-95. Trend od r. 2000 je mírně pozitivní. Časový průběh dílčího indexu je uveden na obrázku 18. Obr. 18 – Dílčí SD Index pro Mongolsko - Spotřeba zdrojů, ekologická efektivnost 6 Spotřeba zdrojů, ekologická efektivnost 0,90 0,80 0,70 0,60 0,50 0,40 0,30 0,20
y = 0,0068x2 - 0,0836x + 0,9008
0,10 1970
1975
1980
1985
1990
1995
2000
22
2005
2015
7 - Kvalita životního prostředí V této oblasti bylo hodnoceno celkem 8 proměnných (N1, N2, N3, N4, O1, O2, O3, O5, O7), které reprezentují hlavní parametry využití země (lesnatost, podíl orné půdy), urbanizace (hustota obyvatel, populace ve městech) a životního prostředí (emise, podíl chráněných území). V této oblasti patří Mongolsko mezi úspěšné země s vysokou hodnotou indexu – dáno je to zejména nízkým zalidněním území a tlakem na přírodní zdroje. Stupeň urbanizace je nízký, úroveň degradace krajiny nízká. Je však faktem, že některé specifické problémy životního prostředí Mongolska nejsou do ukazatelů zahrnuty (desertifikace, eroze a pod.). Vývoj indexu od r. 1970 je rovnoměrný (od r. 1990 pozitivní), poměrně málo rozkolísaný s předpokladem mírného nárůstu do r. 2015. Časový průběh dílčího indexu je uveden na obrázku 19. Obr. 19 – Dílčí SD Index pro Mongolsko - Kvalita životního prostředí 7 Kvalita životního prostředí 0,90 0,80 0,70 0,60 0,50 0,40 0,30 0,20
y = 0,6166e 0,0203x
0,10 1970
1975
1980
1985
1990
1995
2000
2005
Celkový SD Index Výslední SD Index byl vypočten jako průměr hodnot všech uvažovaných proměnných, a proto se v něm projevují rozvojové trendy ve všech oblastech v sprůměrované, shlazené podobě. Průměrný vývoj celkového indexu ve sledovaném období 1970-2005 s trendem do r. 2015 je uveden v tabulce 8 a znázorněn na obrázku 20. Prakticky pro celé období od r. 1970 je dokumentován mírný nárůst hodnoty indexu, který by mohl pokračovat až do r. 2015. Hodnota indexu se v období 1970-2005 zlepšila přibližně o 0,1 bodu. Jiný pohled na celkový rozvoj a kvalitu života v zemi dává srovnání vývoje v jednotlivých problémových okruzích. Z obrázku 21 je zřejmý nerovnoměrný vývoj v jednotlivých oblastech. Zatímco výrazně pozitivní vývoj je možno dokumentovat v oblastech politiky a lidských práv, vzdělanosti a informatizace, mírně pozitivní vývoj v oblastech demografie, zdraví a zdravotní péče, naopak stagnující vývoj je ve zbývajících oblastech ekonomiky, ekoefektivnosti, spotřeby zdrojů a kvality životního prostředí. Pro období do r. 2015 je možno na základě dokumentovaného dosavadního vývoje předpokládat mírné zlepšování hodnoty SD indexu pro Mongolsko, které by mohlo naznačovat postupné zlepšování kvality života jeho obyvatel. Druhým zjevným momentem vyplývajícím z analýzy vývoje jednotlivých problémových okruhů je postupné zmírňování rozdílů úrovně rozvoje (zmenšování rozptylu hodnot dílčích indexů). Tento jev je pozitivní a zařazuje v současnosti Mongolsko mezi země s poměrně vyrovnaným rozvojem ve všech hlavních oblastech.
23
Celkový trend snižování rozdílů v jednotlivých rozvojových oblastech s mírným zlepšováním celkové hodnoty SD indexu je zřejmý z obrázku 22, který dokumentuje vývoj tzv. IDB (index vyrovnanosti rozvoje). Index je sestaven jako podíl nejvyšší a nejnižší hodnoty dílčích indexů. Tab. 8 – Časová řada SD Indexu pro Mongolsko (1970-2005) a trendy pro období 2010-2015 1 - Lidská práva, svoboda a rovnost 2 - Demografické ukazatele a očekávaná délka života 3 - Zdravotní stav a zdravotní péče 4 - Vzdělání, technologie a informace 5 - Ekonomický rozvoj a zahraniční zadlužení 6 - Spotřeba zdrojů, ekologická efektivnost 7 - Kvalita životního prostředí SD Index Index vyrovnanosti rozvoje
1970 0,407
1975 0,411
1980 0,413
1985 0,419
1990 0,533
1995 0,729
2000 0,701
2005 0,769
2010 0,818
2015 0,878
0,145 0,601 0,452
0,181 0,678 0,450
0,203 0,705 0,471
0,274 0,724 0,485
0,366 0,820 0,508
0,423 0,719 0,441
0,494 0,736 0,535
0,531 0,764 0,724
0,532 0,787 0,765
0,571 0,796 0,882
0,556
0,578
0,586
0,597
0,495
0,478
0,530
0,554
0,534
0,541
0,763 0,669 0,512 5,28
0,774 0,652 0,531 4,29
0,785 0,631 0,542 3,86
0,800 0,632 0,560 2,93
0,565 0,646 0,570 2,24
0,501 0,706 0,570 1,72
0,672 0,740 0,600 1,50
0,719 0,740 0,624 1,45
0,700 0,741 0,634 1,54
0,745 0,755 0,653 1,62
Obr.20, 21 – SD Index pro Mongolsko – celkový index SD Index - Mongolsko 0,90 0,80 0,70 0,60 0,50 0,40 0,30 0,20
y = 0,0005x2 + 0,0097x + 0,506
0,10 1970
1975
1980
1985
1990
1995
2000
24
2005
2015
SD Index Mongolsko 1970-2005 1,00
1 Politics, human rights, equity
0,90
2 Demographic development
0,80
3 Health state, health care
0,70 4 Education, technologies
0,60 5 Economy, indebtedness
0,50 0,40
6 Resource consumption, ecoefficiency
0,30
7 Environmental problems, quality of environm.
0,20
SD Index
0,10
1970
1975
1980
1985
1990
1995
2000
2005
Obr. 22 – Časová řada SD Indexu a vyrovnanost rozvoje pro Mongolsko
Politics
Politics
Environment
Demography
Resource
Health
Economy
Education
Economy
Demography
Resource
Health
Economy
Education
Environment
Health
Economy
Health
Education
Environment
Politics
Demography
Resource
Health
Economy
Education
Mongolia - 2015 SD Inde x 0,653 IDB 1,62
Politics
Demography
Demography
Resource
M ongolia - 2005 SD Inde x 0,624 IDB 1,45
Politics
Resource
Politics
Environment
M ongolia - 2000 SD Inde x 0,600 IDB 1,50
Environment
M ongolia - 1990 SD Inde x 0,570 IDB 2,24
M ongolia - 1980 SD Index 0,542 IDB 3,86
M ongolia - 1970 SD Inde x 0,512 IDB 5,28
Education
Environment
Resource
Economy
Demography
Health
Education
5. Závěr Hlavním cílem této práce byl rozbor základních ukazatelů kvality života a udržitelného rozvoje (formou sestavení dílčích indexů souhrnného indexu udržitelného rozvoje) ve dvou modelových rozvojových zemích – Haiti a Mongolsku. Práce navazuje na předešlý výzkum orientovaný na sestavení indexu pro všechny světové země a jejich vzájemné srovnání. Haiti a Mongolsko patří mezi rozvojové země, jejich současná pozice ve světě je však rozdílná. Výsledky poukazují na neuspokojivý dosavadní vývoj a současnou situaci ve většině oblastí života na Haiti, 25
v některých oblastech i na nepříznivý trend pravděpodobného dalšího vývoje. Hlavními cíly udržitelného rozvoje pro Haiti by tak mělo být jednak dosažení proporčnosti rozvoje ve všech oblastech, jednak zlepšování situace ve většině rozvojových oblastí tak, aby byla dosažena dostatečná úroveň zabezpečující důstojný život pro obyvatele této země. V případě Mongolska je situace o poznání příznivější – ve většině ukazatel má tato země podstatně lepší pozici než Haiti. I přesto je však Mongolsko jednoznačně patří mezi rozvojové země a i v případě příznivého vývoje potrvá několik desetiletí, než bude možno označit Mongolsko za vyspělou zemi po všech stránkách. Pozornost v dalších letech je nutno zaměřit na celkový proporčně vyrovnaný rozvoj země ve všech oblastech. Prezentovaný QSL index pro obě země je nutno brát jako doplňkový ukazatel ilustrující vývoj zemí, protože zejména v případě Haiti je zřejmá jednak nedostatečná kvalita statistických informací, jednak významná „bílá místa“ domácí statistiky, kdy pro mnohé důležité rozvojové ukazatele neexistují relevantní informace a data. Do úvahy je potřeba brát fakt, že indexy nevyjadřují přesná čísla, ale spíše relativní srovnání jednotlivých zemí, v případě časových řad pak srovnání vývoje v určitém časovém období.
6. Literatura GLENN, J. C., GORDON, T. J., et al. 2001: 2001 State of the Future. The Millennium Project. American Council for the United Nations University, Washington, D.C. GLENN, J. C., GORDON, T. J., et al. 2005: 2005 State of the Future. The Millennium Project. American Council for the United Nations University, Washington, D.C. HINTZE, J. L. 1997–2001: User’s Guide - I, II, IV. NCSS Statistical System. Number Cruncher Statistical Systems, Kaysville, Utah, 3492 pp. MEDERLY, P., NOVÁČEK, P. & TOPERCER, J. 2002:How to Measure Progress Towards Sustainability – The Sustainable Development Index. Futures Research Quarterly, 18,2, pp. 5-24. MEDERLY, P., NOVÁČEK, P. & TOPERCER, J. 2003: Sustainable Development Assessment: Quality and Sustainability of Life Indicators at Global, National and Regional Level. Foresight, 5,5, pp. 42-49. MEDERLY, P., TOPERCER, J., NOVÁČEK, P., 2004: Indikátory kvality života a udržitelného rozvoje. Kvantitativní, vícerozměrný a a variantní přístup. CESES, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, Praha, 117 pp. ISBN: 80-239-4389-8. POTŮČEK, M., et al. 2002: Průvodce krajinou priorit pro Českou republiku. CESES, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy & Gutenberg, Praha, 686 pp. PRESCOTT-ALLEN, R. 1999: Assessing Progress Towards Sustainability: The System Assessment Method. IUCN International Assessment Team / PADATA.
SAMUEL-JOHNSON, K., ESTY, D. C., et al. 2001: 2001 Environmental Sustainability Index. An Initiative of the Global Leaders of Tomorrow Environment Task Force, World Economic Forum. Yale Center for Environmental Law and Policy, Yale University. TER BRAAK, C.
J. F. & ŠMILAUER, P. 2002: CANOCO Reference Manual and CanoDraw for Windows User’s Guide: Software for Canonical Community Ordination (version 4.5). Biometris, Wageningen & České Budějovice, 500 pp.
UN 2000: Indicators of Sustainable Development: Framework and Methodologies. Background paper for the ninth session of the CSD. United Nations, Division for Sustainable Development, New York. UN CSD 2001: Highly Aggregated Sustainable Development Indices. Consultative Group on Sustainable Development Indicators, IISDnet. UNDP 1990-2005: Human Development Report. United Nations Development Program, New York.
26
World Bank 2001-05: World Development Indicators (2001, 2003, 2005). The World Bank, Washington, D.C. ZAR, J. H. 1996: Biostatistical Analysis. 3rd ed. Prentice-Hall, Upper Saddle River, 662+256 pp.
27
