ČÍNA VZOR PRO NAŠE ZAMĚSTNANCE?

6 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 9. ÚNORA 2011, DATUM VYDÁNÍ: 17. ÚNORA 2011, CENA: 6 KČ

Čtěte v čísle i na http//www.oskovo.cz  Ministr Drábek v palbě kritiky (z televizní diskuse) – str. 2  Zprávy ze zahraničí – str. 3

Příloha – str. I až IV:  Změny v zákoně o zaměstnanosti od 1. 1. 2012  Platy a odměny v odborových organizacích v roce 2012  Pohled do sociální oblasti: co se změnilo od začátku roku?  Právní novinky – leden 2012  Co přináší zákon o důchodovém spoření (V.)

Členem sekce elektro je také ZO OS KOVO Minerva Boskovice (snímek z provozu firmy z roku 2008)

A když se vám to nepovede… budu mít nárok na nemocenskou?

ČÍNA – VZOR PRO NAŠE ZAMĚSTNANCE? Sekce elektro OS KOVO řešila jak čelit tlaku zaměstnavatelů

Dané slovo neplatí aneb Kam kráčí tripartita? To, že dané slovo neplatí, bohužel ukazuje současná vláda. Když usoudí, že je pro ni výhodné něco odborům slíbit, tak to učiní; a když dospěje k závěru, že čas slibů pominul, k ničemu se nehlásí. Jako slibotechna se vláda projevila v rozhodování o zavedení předdůchodů pro těžké profese (horníci, hutníci). Vloni předdůchody přislíbila sociálním partnerům na tripartitě, ale dnes tvrdí, že „žádná dohoda neby-

REDAKČNÍ KOMENTÁŘ la, byly jen různé názory na věc“. To jsou slova ministra práce a sociálních věcí J. Drábka pronesená v diskusi na ČT 24 v pořadu Otázky Václava Moravce 5. února. Nijak ho nerušilo, že zástupci odborů a zaměstnavatelů jsou přesvědčeni o dohodě. Jestliže dané slovo pro vládu neplatí, stává se tripartita jen nezávazným debatním kroužkem, od něhož si nelze příliš slibovat. Pravda, není to poprvé v novodobé historii ČR. JANA BENEŠOVÁ Poznámka: Záznam z této televizní diskuse přinášíme na str. 2

Sekci elektro OS KOVO tvoří 25 členských základních organizací. V elektroprůmyslu v České republice podniká 126 zaměstnavatelů v působnosti Odborového svazu KOVO a pracuje v něm 16 722 zaměstnanců. Zaznělo to na valné hromadě sekce elektro, která se konala 31. ledna v Praze.

M

ezi hlavní priority elektrosekce patří ko- nance na úroveň Číny. Evropská komise spolu lektivní vyjednávání, a to jak na podni- s Evropskou centrální bankou a Mezinárodním kové, tak i odvětvové úrovni. V současné době je měnovým fondem bude vyvíjet tlak na vlády jedkolektivní smlouva vyššího stupně uzavřená notlivých členských států EU, aby se snažily s Českomoravskou elektrotechnickou asociací ovlivnit kolektivní vyjednávání s cílem snížit s platností do 31. 12. 2012. Letos se bude připravo(Pokračování na str. 2) vat návrh nové vyšší kolektivní smlouvy na roky 2013 a 2014. Očekává se, že vyjednávání budou velmi složitá vzhledem k ekonomické situaci. Obsah návrhu této smlouvy bude považován za minimum pro návrhy podnikových kolektivních smluv pro následující období. Důležitá je rovněž problematika flexibility práce. „Nechceme tvořit strategii kolektivního vyjednávání, která by byla jen na papíře a obtěžovala základní organizace. Chceme ale čelit tlaku zaměstnavatelů. Pokud se nám nepodaří koordinovat alespoň minimum věcí, tak zůstanete sami. Máme informace od našich kolegů z evropských odboro- Místopředseda OS KOVO Jaroslav Souček (vpravo) se na valné hromadě sekce vých centrál, že existuje úsilí elektro rozloučil s dlouholetými významnými členy této sekce Milanem Matysčákem dostat evropské zaměst- (vlevo) a Janem Vrabcem

1

KOVÁK číslo 6 — 17. února 2012

MINISTR DRÁBEK V PALBĚ KRITIKY Diskuse o situaci na úřadech práce a o předdůchodech na ČT 24 O problémech s novým systémem vyplácení sociálních dávek, o penzijní reformě, zvláště o takzvaných předdůchodech, a také o důsledcích nepřijetí evropské fiskální smlouvy se mluvilo 5. února v pořadu ČT 24 Otázky Václava Moravce. Diskutovali mimo jiné ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09), místopředseda Senátu Parlamentu ČR Zdeněk Škromach (ČSSD), předseda Odborového svazu KOVO Josef Středula a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Pavel Juříček. Předkládáme čtenářům výtah z této diskuse. Vyplácení sociálních dávek J. Drábek: Deficit ve výplatách je někde hluboko pod 1 procento případů. Z. Škromach: Pane ministře, lžete! To vyplývá ze všech mailů, které mi v této záležitosti chodí. Na severu Moravy a na Zlínsku musela charita rozdávat potravinové balíčky, aby ti lidé vůbec přežili. Volal mi starosta z Ostravy, že budou muset propouštět sociálně slabé z ubytovny, protože nemají z čeho platit nájem. J. Středula: Ta situace je naprosto šílená. Já jsem měl možnost hovořit s lidmi z úřadu práce. A tvrzení, že je to v zásadě zvládnuté, že se to bude dolaďovat? Já vznáším zásadní námitku, že to není pravda. Nebýt osobního přístupu zaměstnanců na úřadech práce, tak se nevyplatí většina dávek. Jejich připomínky ohledně nekompatibilnosti systémů rozdělování dávek nebral nikdo vážně. V této chvíli je situace opravdu dramatická. Mnoho lidí dodnes dávky nedostalo. Ostře to kontrastuje se systémem, který byl u nás v 90. letech zaveden. A nic nebránilo tomu, aby ty dva systémy běžely paralelně vedle sebe a dolaďovaly se v průběhu času. To se však nestalo. P. Juříček: Určitě ve firmě bychom se nemohli chovat tak, jak tady ten projekt probíhal. Svaz průmyslu zavedení jednotného inkasního místa podporoval, ale bylo třeba stanovit cíl, který je stále trochu v mlhách, jaké jsou náklady, výnosy. Ten proces ale zcela zvládnut nebyl. Na druhou stranu je pravda, že se u nás vyplácí 1,5 miliónu dávek měsíčně, což není obvyklé a je to obtížné. Dejme tedy ministerstvu čas, ať to napraví. J. Středula: Plno dávek bylo v lednu vyplaceno jen proto, že ještě starý systém dobíhá. Podle nového systému by řada lidí dodnes nedostala žádné dávky a dokonce by o nich ani nepadlo rozhodnutí. J. Drábek: Přechod je postupný, dávky přiznané loni se vyplácejí podle starého systému. J. Středula: Odbory mají také požadavek, aby zaměstnanci na úřadech práce nebyli postiženi za nevyplácení dávek, protože oni postupovali podle možností, a tak vypláceli dávky mimo předpisy. Lidé tak riskují své osobní postavení, a způsobil jste to vy, pane ministře, ne oni. Z. Škromach: Zahráváte si se životy a osudy lidí, a vy říkáte, že se staly drobné chyby.

Oblast předdůchodů J. Drábek: Dospěli jsme ve vládě k závěru, že předdůchody bude nejlepší nechat k dojednání v kolektivním vyjednávání. Začaly se totiž aktivizovat různé skupiny pracovníků, kteří chtěli předdůchody také. Například pracovníci horské služby,

2

ti by na předdůchod právo neměli, a přitom zachraňují v náročných podmínkách životy lidí. Proto chceme, aby na předdůchod mohl dosáhnout každý. Z. Škromach: My bychom chtěli, aby připojištění pro předdůchod nebylo u rizikových profesí, jako například horníci nebo hutníci, dobrovolné, ale aby bylo pro zaměstnavatele povinné. Aby tak tito lidé měli možnost odejít až pět let předem do důchodu.

lidí, kteří v těch těžkých profesích pracují, a to je vážná situace. Když začínala tato vláda, tak jedním z našich prvních požadavků bylo zavedení předdůchodů, a premiér s tím vyjádřil souhlas. Celou tu dobu byl čas vytvořit zákonný podklad. Nesouhlasím s tím, aby se řešení zase oddalovalo. Když se jedná o vás ve vládě, tak jste schopni se velmi rychle na něčem domluvit, ale když jde o lidi, tak hledáte způsoby jak se z toho vylhat. P. Juříček: Mělo by platit, že když se na něčem na tripartitě domluvíme, tak by to mělo platit i nadále. Věk pro odchod do důchodu se prodloužit musí, a proto jsme navrhovali možnost lidí v těchto profesích odejít do předčasného důchodu. Když budou mít všichni zaměstnanci možnost odejít o 3 až 5 let dříve do důchodu před dosažením 67 let, tak vlastně nula od nuly pojde. Všichni půjdou do důchodu ve věku jako nyní, jen nově už za peníze zaměstnavatelů, případně i zaměstnanců. To se nám zdá nekorektní. J. Drábek: Žádná dohoda nebyla, byly jen různé názory na věc. A my jsme se o tom ve vládě poradili a toto je výsledek.

Evropská fiskální smlouva J. Středula: Chceme o nepřipojení ČR k evropské fiskální smlouvě jednat na tripartitě, protože si myslíme, že to ve svém důsledku může ohrozit i pracovní místa. Situace je vážná vzhledem k budoucím rozpočtovým obdobím. Měli bychom ukázat, že ČR nechce jen v tom exkluzivním klubu, jakým EU je, čerpat výhody, ale chce se také podílet na řešení problémů. Měli bychom dát najevo, že když máme výhody z úzké vazby na Německo, tak jsme ochotni nést i nevýhody z toho vyplývající. P. Juříček: Je třeba si uvědomit, že průmysl tvoří v ČR téměř 40 procent HDP. A my jsme v podstatě odvozená ekonomika od té německé, polské a francouzské. To jsou rozhodující země, kam vyvážíme. A jenom do Německa směřuje asi 40 procent našeho vývozu. Jsme závislí na západoevropských státech a je naprosto pragmatické se podle toho zařídit. Jde o to, aby Evropa byla trochu více konkurenceschopná na světových trzích. ČR s 10 milióny obyvatel sama neudělá vůbec nic. MARTIN BENEŠ

ČÍNA – VZOR PRO… (Dokončení ze str. 1)

P. Juříček: Jak je to teď postaveno, tak s tím absolutně nesouhlasíme. Je to takové alibi vlády, která dá od toho ruce pryč a nechá to na kolektivním vyjednávání. Tak to se nám nelíbí. J. Středula: Mluvíme o těžkých profesích, kde jde jen o výjimky, aby ti lidé fyzicky zvládli pracovat až do 65 nebo 70 let. Nemáme k novému návrhu vlády ani žádný materiál, ale nyní se dozvídáme nějaké pravidlo, že by tam muselo být naspořeno 30 procent průměrné mzdy zaměstnance. Takže úspory na předdůchod by musely být ve výši několika tisíců Kč měsíčně. My se dnes na podnicích v kolektivním vyjednávání dohadujeme o desetinách procenta nárůstu mezd, a tak jsem tedy zvědav, jak se budeme dohadovat o takovýchto sumách. Jak nám zaměstnavatelé řeknou, že to jsme se úplně pomátli. A ti lidé dopadnou stejně jako dneska. My chceme, aby obě strany měly povinnost se na to skládat. Někdy mám pocit, že politické půtky jsou pro někoho důležitější než osudy

mzdy. Má se tak zvýšit konkurenceschopnost Evropské unie. Jakákoliv snaha zlepšit životní úroveň lidí vymizela s koncem bipolárního světa,“ upozornil na valné hromadě sekce místopředseda OS KOVO Jaroslav Souček. „Když nezačneme plnit ani ty minimální parametry, tak neuděláme ani první krok jak čelit zaměstnavatelům,“ dodal. „Setkávám se s neochotou jednat. Dohadujeme se o desetiny procenta navýšení mezd a zaměstnavatelé se vzájemně domlouvají na společném postupu, takže my musíme dělat totéž,“ konstatoval předseda 1. základní organizace Stříbro Miroslav Čech. „Vnímám také neochotu lidí zapojit se do práce odborů, protože se bojí o místo. Pokud se tomu ale nepostavíme, tak už neobhájíme nic. Musíme lidi přivést k tomu, aby začali odborům zase věřit,“ vyzval M. Čech. „U nás se podařilo získat mladé odboráře do závodního výboru, a ti dále získávají nové členy. Tím se také daří udržet stav členské základny,“ informoval Bohuslav Husák ze SEM Drásov. V souvislosti s ukončením členství v sekci se na valné hromadě se svými kolegy rozloučili spoluzakladatel a dlouholetý předseda sekce elektro Milan Matysčák a dlouholetý člen rady sekce Jan Vrabec. Text a snímky MARTIN BENEŠ


PROFESE NA CELÝ ŽIVOT? NUDA! Italský premiér radí mladým nezaměstnaným zvykat si na změnu „Jedna práce na celý život je nudná. Je přece krásné měnit místa a přijímat nové výzvy!“ Těmito těžko uveřitelnými slovy se předseda italské vlády Mario Monti nedávno pokusil rozehnat oprávněné chmury italské mládeže trpící nezaměstnaností. Chtěl mladé přesvědčit o tom, že přijímat jakoukoli pracovní příležitost, a měnit tak profesi jako ponožky, je přece v moderním světě samozřejmý jev, ne-li přímo „lákavé zpestření“ života.

N

ezaměstnanost italské mládeže dosahuje 31 co souvisí s mobilitou a změnami“, postěžoval si procent. Proto Montiho výroky (jež mohou na své krajany. znít jako libá hudba i českým pravicovým politikům Reforma pracovního trhu je jedním z hlavních a podnikatelům) vyvolaly v italské veřejnosti a pře- nástrojů šéfa vlády jak vyvést zemi z krize. Ještě devším v mladší generaci mimořádné pohoršení. před koncem minulého roku Monti přijal program Premiér se poté snažil argumentovat, že jeho slova úspor 33 miliard eur, který by měl obnovit důvěru byla médii vytažena z kontextu. „Já jsem jen mínil, finančních trhů v italskou ekonomiku. Itálie musí že si mladí musí zvyknout na myšlenku, že nemo- v únoru a březnu splatit svým věřitelům téměř jednu hou mít pevné místo po celý život, jak to bylo zvy- miliardu eur a v druhém čtvrtletí letošního roku dalJAN HÁLA kem v mé generaci,“ pokoušel se poopravit svůj cy- ších přibližně 80 miliard eur. nicky znějící názor. Ve snaze uvolnit podnikatelům možnost dávat výpovědi a zbavovat se zaměstnanců se vláda pokouší prosadit liberálnější pravidla. V tomto bodě však Montiho kabinet narazil na zásadní odpor odborů, které podobné pokusy striktně odmítly, konstatoval rakouský deník Die Presse. Podle Montiho jsou některé profese až příliš silně chráněny před výpověďmi, což by se mělo podle jeho představ zákonem změnit. Mladí lidé by prý také měli prokázat větší flexibilitu a hledat si práci v zahraničí. Italové mají také všeobecně sklon posuzovat Ještě včera jsem lepil pytlíky, ale dneska jsem rád tady mezi vámi. Jedna všechno s nedůvěrou, „zejména vše, práce na celej život je nuda!

RAKOUSKO A AGENTURNÍ PRACOVNÍCI Dočasné síly jsou vítané hlavně v průmyslových firmách Agenturní pracovníky by v Rakousku bylo ochotno zaměstnávat až 75 procent podniků, 69 procent v nich vidí možnost jak doplnit potřeby zaměstnavatelů po pracovních silách a 68 procent dokonce začleňuje zapůjčené pracovníky mezi kmenové zaměstnance. To vyplynulo z průzkumu, v němž byli dotázáni personalisté a členové podnikových rad 100 vídeňských firem patřících mezi 500 největších v zemi.

R

akouské podniky zaměstnávají agenturní pracovníky označované za „časáky“ především kvůli překlenutí zakázkových špiček a také kvůli nahrazení kmenových zaměstnanců v době jejich nemoci či dovolených.

Většinou zaučení dělníci Asi 45 procent „časáků“ dostává práci až na půl roku a 37 procent až na jeden rok, a to hlavně v průmyslové výrobě (z 34 procent), v administrativě (11 procent) a ve službách zákazníkům (10 procent). Podíl této kategorie na počtu všech pracovníků v každém zhruba druhém podniku představuje necelá dvě procenta, u čtvrtiny firem pět a u 17 procent dokonce až deset procent. Pro „časáky“ je však bohužel příznačná nízká kvalifikace, neboť 58 procent z nich jsou zaučení dělníci nebo lidé s pouze ukončeným

povinným školním vzděláním, jen asi 16 procent ukončilo učební poměr a pouze necelá tři procenta studovala. Zhruba 25 procent těchto „časáků“ jsou ženy. Minimální mzda časového pracovníka je 1 327,48 eura. Počet agenturních pracovníků se v současnosti odhaduje na 80 000 lidí.

Vídeňská kampaň Existenci těchto pracovních sil zabezpečuje zákon z roku 1988, který byl již vícekrát novelizován, navíc se na časovu práci od roku 2002 vztahuje i vlastní kolektivní smlouva. Hospodářská komora ve Vídni připravila na pomoc „časákům“ kampaň pod názvem Časová práce zaslouží uznání, jež má změnit rozšířený negativní pohled a předsudky na tzv. zapůjčované pracovníky. (jh)

Vlna propouštění na Slovensku ZVLÁŠTĚ NA VÝCHODĚ ZEMĚ JSOU OBAVY Z DALŠÍHO VÝVOJE Koncem minulého roku zasáhla Slovensko vlna propouštění. Jako první doplácí na pokles zakázek ze zahraničí pro průmysl východoslovenský region, kde panují obavy z dalšího vývoje. Hromadné propouštění úřadům práce nahlásily textilní i strojařské firmy, jako například český Unex ve Snině. „Když jsme závod otvírali, očekávali jsme, že se stane plnohodnotnou zálohou českého podniku, ale z dlouhodobého hlediska se ukázalo, že je to neudržitelné,“ sdělil mluvčí Unexu Boris Keka. Podle jeho slov se propouštění týká 80 lidí, takže jich v závodě zůstane už jen 140, a dokonce prý není vyloučen ani další odchod pracovních sil. Nemenší problémy zažívají mnohá další místa na východě Slovenska. Do konkursu se dostal dodavatel automobilového a elektrotechnického průmyslu Fopex, navíc 58 osob přišlo o práci v textilce VSK v Humenném. Nejvíce ohrožené nezaměstnaností je stavebnictví, například ve Spišské Nové Vsi propustila firma APS Alkon téměř 50 osob. Ve Vranově nad Toplou přišlo na podzim o práci 50 zaměstnanců dřevařské firmy Bukóza. Problémy ohlásily i velké továrny, například hutníci v US. Steel v Košicích byli nuceni zkrátit pracovní týden na čtyři dny. I když nezaměstnanost postihuje takřka celé Slovensko, jsou okresy, kde zejména strojírenské společnosti rozšiřují výrobu a přijímají nové síly. Například západoslovenská Bytča zaznamenala od ledna do prosince 2011 pokles nezaměstnanosti o 1,2 procenta, neboť 900 osob nalezlo práci v automobilce KIA v nedaleké Žilině, kde dokonce chtějí počátkem roku 2012 přijmout desítky dalších. Také Volkswagen Slovakia, který má na Slovensku asi 7 000 zaměstnanců, pokračuje v záměru investovat v nejbližších letech v souhrnu asi 1,5 miliardy eur a v rámci pokračujícího náboru chce přijmout 1 800 nových sil. VW prodlužuje výrobu vozů SUV, o něž je v zahraničí zvýšený zájem, na nepřetržitý provoz sedm dní v týdnu, a to až do 30. června 2012. Výroba automobilů Volkswagen Touareg, Audi Q7 a karosérií Porsche Cayenne začala v nepřetržitém čtyřsměnném provozu sedm dní v týdnu v září 2010, od roku 2011 se sortiment rozšířil o malometrážní vozy VWup!, Škoda Citigo a Seat Mini. Pro rok 2012 si vedení vytyčilo cíl vyrobit 400 000 vozů. Přes tyto skutečnosti se slovenští odborníci shodují v názoru, že pozitivní vývoj je omezený jen na několik málo západních oblastí země. (jh)

KOVÁK • Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email: [email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016255, O. Beneda, A. Sobolová , J. Sůva, JUDr. V. Štich, L. Zimmermann • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605

3

4

1

2

3

ANO/NE

Podeps. prohlášení

Rodné jméno

4

5

6

Stanovená odměna

Datum narození

7

8

ANO/ NE

9

Zdravotní pojištění

Rodné číslo/č. OP

10

ANO/NE

Sociální pojištění

Bydliště

11

12

Poznámka

Místo narození

ROK

Poznámka: měsíce mohou být uvedeny i slovně – jedná se pouze o vzor. Mzdové listy lze zakoupit i jako hotové tiskopisy, popřípadě pokud někdo účtuje v „podvojném“ účetnictví, může si dokoupit i mzdový program.

nedoplatek

přeplatek

vyrovnání daně

sražené zálohy na daň

daň z ročního základu

Roční zúčtování daně

k výplatě

srážky celkem

srážková daň

daň po slevách

slevy na dani

záloha na daň

základ daně

zaměstnanec zdr. pojištění

zaměstnanec soc. pojištění

zaměstnavatel zdr. pojištění

zaměstnavatel soc. pojištění

zdanitelný příjem celkem

osvobozeno od daně

základní příjem/hrubý

Vyplaceno měsíc

Vztah / funkce, DPP, DPČ

NOVÁK Antonín

Příjmení, jméno


VZOR MZDOVÉHO LISTU

Vzor mzdového listu pro neuvolněného funkcionáře odborové organizace, pro dohodu o provedení práce a dohodu o činnosti (zjednodušený) - k článku J. Plesníkové, příloha, str. VI a VII:

KOVÁK číslo 6 — 17. února 2012/příloha

ZMĚNY V ZÁKONĚ O ZAMĚSTNANOSTI OD 1. 1. 2012 Doc. Ing. PAVEL JANÍČKO, poradce ČMKOS pro zaměstnanost

V tomto textu uvádíme základní změny, ke kterým došlo v rámci celkové tzv. sociální reformy v oblasti zaměstnanosti prostřednictvím novely zákona o zaměstnanosti. Jde o změny v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, platné od 1. 1. 2012.

1. Úprava nelegální práce Došlo k upřesnění definice nelegální práce. Nově je definována nelegální práce jako výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah, nebo jako výkon práce cizinců (z tzv. třetích zemí), kteří nemají pracovní povolení. Jsou zvýšeny i sankce jak pro firmy zaměstnávající cizince (až do výše 10 miliónů Kč), tak i pro samotné nelegální zaměstnance (až do výše 50 000 Kč). Byl i usnadněn přístup kontrolních úřadů (inspektorátu práce).

2. Úprava definice vhodného zaměstnání S úpravou definice „vhodného zaměstnání“ (§ 20) souvisí zavedení nového důvodu pro vyřazení z evidence úřadu práce (§ 30). Jako nový důvod pro vyřazení uchazeče o zaměstnání je zavedeno odmítnutí uchazeče o zaměstnání vykonávat na nabídku úřadu práce veřejnou službu v rozsahu nejvýše 20 hodin týdně, a to už po dvou měsících nepřetržité evidence. Veřejné služby jsou formou pracovní aktivity, kterou mohou nařídit úřady práce po dohodě s místními úřady, a jsou neplacené, jde například o pomocné práce ve zdravotnických zařízeních nebo úklidové práce na veřejných prostranstvích. Podle informací z MPSV by v těchto případech měly úřady práce přihlížet k celkové délce evidence a měly by prý nabízet výkon těchto veřejných služeb v zásadě uchazečům, kteří jsou v evidenci déle než 1 rok. V této souvislosti byla i zrevidována a oslabena definice vhodného zaměstnání, kdy je pro uchazeče vhodným zaměstnáním i výkon veřejně prospěšných prací v délce nejvýše poloviny týdenní zákonné pracovní doby, pokud tato práce odpovídá jeho zdravotní způsobilosti, a to bez ohledu na jeho kvalifikaci.

3. Studenti jako uchazeči o zaměstnání Nově mohou být do evidence uchazečů o zaměstnání zařazeny i osoby „soustavně se připravující na budoucí povolání“ (tedy studenti). A to pokud tyto osoby splní podmínku, že v předchozích dvou letech byly zaměstnány nebo provozovaly jinou výdělečnou činnost po dobu alespoň 12 měsíců.

4. Nové překážky pro zařazení do evidence Novou překážkou pro zařazení do evidence uchazečů je skutečnost, že fyzická osoba bez vážného důvodu ukončí sama nebo na základě dohody se zaměstnavatelem vhodné zaměstnání zprostředkované krajskou pobočkou Úřadu práce ČR, nebo že zaměstnavatel s fyzickou osobou ukončí vhodné zaměstnání zprostředkované krajskou pobočkou Úřadu práce z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Tato osoba pak může být znovu zařazena do evidence až po 6 měsících.

5. Zrušení povinnosti zaměstnavatelů hlásit volná pracovní místa Nově je přeformulován § 35 v tom smyslu, že dosavadní povinnost zaměstnavatelů hlásit volná pracovní místa na úřady práce je nahrazena pouhou možností. Tento mechanismus je tedy postaven na dobrovolnou bázi a dobrovolné rozhodnutí zaměstnavatelů. Mimo jiné to znamená, že se ještě ztíží pozice úřadů práce z hlediska provádění aktivní politiky zaměstna-

nosti a z hlediska možnosti nabízet uchazečům pracovní místa, neboť nebudou mít k dispozici dostatek informací.

6. Zkrácení rozhodného období pro přiznání podpory v nezaměstnanosti V novém znění zákona o zaměstnanosti (§ 41) bylo zkráceno ze 3 na 2 roky tzv. rozhodné období, ve kterém je uchazeč povinen pro nárok na podporu v nezaměstnanosti získat zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců. Znamená to, že se zhoršuje postavení nezaměstnaných, protože se jim tato podmínka bude hůře naplňovat, a sníží se tedy potenciálně počet žadatelů o podpory.

7. Osoby se zdravotním postižením Osoby zdravotně znevýhodněné budou transformovány postupně do kategorie osob se zdravotním postižením; kategorie osob se zdravotním znevýhodněním bude zrušena (jde asi o 40 000 osob). Status osoby se zdravotním postižením bude zachován ještě po dobu 12 měsíců ode dne, kdy byla fyzická osoba posouzena, že již není invalidní. Ruší se institut chráněných pracovních dílen, pracovní místa v nich budou transformována do podoby individuálních chráněných pracovních míst. Zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají více než 50 % zaměstnanců pracujících na chráněných pracovních místech (dosud šlo obecně o zdravotně postižené), bude poskytován příspěvek ve výši 75 % skutečně vynaložených mzdových nákladů (dosud 100 %) na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, nejvýše však 8 000 Kč (§ 78).

8. Sdílené zprostředkování zaměstnání Úřad práce může nově při realizaci aktivní politiky zaměstnanosti spolupracovat se soukromými agenturami práce při zprostředkování zaměstnání. Na základě dohody mezi úřadem práce a agenturou práce, se souhlasem uchazečů o zaměstnání, budou moci být převedeny určité skupiny uchazečů o zaměstnání k agentuře práce, která jim bude po stanovenou dobu zprostředkovávat zaměstnání. Agentuře práce může být za toto zprostředkování poskytnut příspěvek konkrétně vymezený v zákoně o zaměstnanosti (5 000 Kč za zprostředkování, 1 250 Kč za umístění na dobu neurčitou a 500 Kč za setrvání v pracovním poměru alespoň 6 měsíců).

9. Omezení pro agentury práce Agentury práce na základě této novely zákona o zaměstnanosti nesmějí dočasně přidělovat cizince (z tzv. třetích zemí) a osoby se zdravotním postižením k výkonu práce u uživatele (tj. firma využívající agenturní práce).

10. Možnost volby rekvalifikace Uchazeč se může rozhodnout, že využije pro rekvalifikaci jiného kursu, než nabízejí úřady práce s tím, že úřad práce může po dohodě hradit náklady této rekvalifikace až do výše 50 000 Kč v průběhu 3 let.

11. Kontrolní činnost Kontrolní činnost dodržování ustanovení zákona o zaměstnanosti je převedena z Úřadu práce ČR na Státní úřad inspekce práce.

I


CO PŘINÁŠÍ ZÁKON O DŮCHODOVÉM SPOŘENÍ (V.)

JUDr. ZDENĚK HÁJEK, specialista ČMKOS na sociální zabezpečení

21. Účastník má právo znát vzorec pro výpočet svého doplňkového důchodu Pojišťovna je také podle § 24 zákona povinna na internetu uveřejňovat aktuální nabídky pojištění důchodu, včetně vzorce pro výpočet důchodu a parametrů pro tento výpočet, který je součástí pojistných podmínek. Účastníkovi důchodového spoření by mělo stačit zadání částky, kterou má u dané penzijní společnosti naspořenu, aby zjistil výši důchodu, kterou mu nabízí pojišťovna. Ta má také ze zákona povinnost garantovat zájemci nabídku po stanovenou dobu. Nabídky zasílá pojišťovna také všem penzijním společnostem, které provozují důchodové spoření. Penzijní společnost je povinna 2 měsíce před dosažením důchodového věku účastníka, stanoveného zákonem o důchodovém pojištění, nebo po vzniku nároku účastníka podle § 14 odst. 1 (nárok na převedení prostředků jako úhrady jednorázového pojistného na pojištění důchodu na základě pojistné smlouvy o pojištění důchodu) na jeho žádost oslovit pojišťovny s žádostí o poskytnutí závazné nabídky a tyto nabídky účastníkovi bez zbytečného odkladu předat. Současně má povinnost informovat účastníka o skutečnosti, že tato nabídka je pro pojišťovnu závazná po dobu 6 měsíců ode dne jejího přijetí. Pojišťovna je povinna poskytnout závaznou nabídku nejpozději do 10 dnů. Závazná nabídka pojišťovny se nesmí k datu přijetí žádosti penzijní společnosti odlišovat od aktuální nabídky.

22. Ochrana účastníka – důchodové spoření nemůže provozovat každý Provozovat důchodové spoření může podle § 25 zákona pouze penzijní společnost, které bylo uděleno povolení k činnosti podle zákona o doplňkovém penzijním spoření a povolení k vytvoření důchodových fondů. Rovněž

II

žádost o povolení k vytvoření důchodových fondů může podat jen penzijní společnost (§ 26 zákona). Penzijní společnost je upravena v zákoně o doplňkovém penzijním spoření s tím, že zákon o důchodovém spoření stanoví speciální požadavky pro ty penzijní společnosti, které budou mít zájem o obhospodařování důchodových fondů v rámci tzv. II. fondového pilíře. ČNB povolení k vytvoření důchodových fondů podle § 26 zákona udělí, jestliže penzijní společnost doloží průhledný a nezávadný původ svého kapitálu a bude splňovat podmínky pro řádné obhospodařování důchodových fondů a pro řádný výkon dalších činností penzijní společnosti. Dále musí předložit plán obchodní činnosti podložený reálnými ekonomickými propočty a musí mít věcné, personální a organizační předpoklady pro obhospodařování všech důchodových fondů. Povolení k vytvoření důchodových fondů se uděluje na dobu neurčitou. Součástí výroku rozhodnutí o udělení povolení k vytvoření důchodových fondů je schválení depozitáře důchodových fondů a jejich statutů. Žádost o povolení k vytvoření důchodových fondů se podává na předepsaném tiskopise. Jeho vzor a obsah příloh stanoví prováděcí právní předpis. O žádosti o povolení k vytvoření důchodových fondů rozhodne dle § 27 zákona Česká národní banka do 6 měsíců ode dne jejího doručení. Další ochranou účastníků důchodového spoření je v zákoně zakotvené ustanovení o tom, že „penzijní společnost musí svoji činnost vykonávat s odbornou péčí“.

23. Kapitál je třeba udržovat ve výši přiměřené prostředkům účastníků Počáteční kapitál penzijní společnosti pro výkon činnosti, která zahrnuje také provozování důchodového spoření, činí podle § 28 zákona nejméně 300 miliónů Kč. Penzijní společnost navíc musí průběžně udržovat kapitál ve výši přiměřené prostředkům účastníků (§ 29). Řádově vyšší požadavek na počáteční kapitál k vytvoření důchodových fondů, než je tomu u tzv.


III. doplňkového pilíře a v průběhu činnosti jeho navyšování, má podle předkladatele zákona zajistit bezpečnost prostředků účastníků. Kromě základního kapitálového požadavku musí penzijní společnost mít i dostatečné kapitálové krytí vůči prostředkům, které ještě nebyly převedeny do obhospodařovaných fondů a jsou drženy na tzv. technickém účtu, a to zejména z toho důvodu, že tyto prostředky nejsou odděleny od majetku penzijní společnosti a v případě jejího úpadku by „spadly“ do její konkursní podstaty. Počet účastníků v důchodových fondech obhospodařovaných penzijní společností musí po uplynutí 24 měsíců ode dne udělení povolení k vytvoření důchodových fondů dosahovat alespoň 50 000 účastníků (§ 30 zákona). Účelem zakotvení této povinnosti do zákona je zabezpečení stability sektoru a efektivity správy důchodových fondů. Penzijní společnosti je stanovena povinnost dosáhnout ve dvouleté lhůtě od udělení povolení k vytvoření důchodových fondů tohoto počtu účastníků ve svých fondech z důvodu zabezpečení stability sektoru a efektivity správy důchodových fondů. Zda toho jeho společnost bude schopna dosáhnout, by měl každý podnikatel, který bude chtít v této oblasti podnikat, zvážit hned na začátku při vytváření podnikatelského záměru.

24. Uchovávání dokumentů a úplata penzijní společnosti Vzhledem k dlouhodobé povaze vztahů vyplývajících z důchodového spoření se zavádí povinnost uchovávat dokumenty závažnější povahy, jako je například smlouva o důchodovém spoření uzavřená s účastníkem, nejméně v délce 20 let a záznamy komunikace s účastníky či zájemci v délce nejméně 5 let. Konkrétně zákon v § 31 stanoví, že dokumenty týkající se důchodového spoření, včetně smluv, musí penzijní společnost uchovávat po celou dobu trvání závazkového vztahu a po jeho skončení ještě po dobu nejméně 20 let, záznamy komunikace se zájemcem o důchodové spoření nebo účastníkem týkající se důchodového spoření po celou dobu trvání závazkového vztahu a po jeho skončení ještě po dobu nejméně 5 let, nebo po dobu nejméně 5 let od poslední komunikace se zájemcem. Konkrétní způsob uchovávání dokumentů a jejich výběr upraví ČNB vyhláškou.

25. Nárok penzijní společnosti na úplatu Penzijní společnost má podle § 32 nárok na úplatu hrazenou z majetku důchodového fondu. Její výše musí být stanovena ve statutu důchodového fondu. Úplata je tvořena úplatou za obhospodařování majetku v důchodových fondech a u konzervativního, vyváženého a dynamického důchodového fondu úplatou za zhodnocení majetku v těchto důchodových fondech. Z úplaty se hradí veškeré náklady, které hradí penzijní společnost třetím osobám, mj. za výkon činnosti depozitáře důchodového fondu a auditora, poplatky hrazené bance, poplatky osobám provádějícím obchody s investičními nástroji, náklady na propagaci a reklamu a náklady na zprostředkování smluv o důchodovém spoření. Výše úplaty nesmí překročit 0,3 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu v důchodovém fondu státních dluhopisů, 0,4 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu v konzervativním důchodovém fondu (takto stanovená úplata se sníží o náklady na nákup cenných papírů kolektivního investování), 0,5 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu ve vyváženém důchodovém fondu (takto stanovená úplata se sníží o náklady na nákup cenných papírů kolektivního investování) a 0,6 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu v dynamickém důchodovém fondu

(takto stanovená úplata se sníží o náklady na nákup cenných papírů kolektivního investování). V zákoně je dále uveden způsob stanovení průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu a maximum výše úplaty nebo případy, kdy na úplatu nemá penzijní společnost nárok.

26. Předcházení přebíhání mezi penzijními společnostmi Důchodové spoření je koncipováno jako dlouhodobé pravidelné spoření na stáří. Příliš časté přestupy klientů mezi jednotlivými penzijními společnostmi by celý systém neúměrně zatěžovaly. Z toho důvodu mají alespoň část nákladů spojených s přestupy nést i účastníci důchodového spoření. V § 33 zákon proto vymezuje, kdy má penzijní společnost nárok na jednorázové poplatky od účastníka. Je tomu při změně strategie spoření nebo při převodu prostředků účastníka k jiné penzijní společnosti (nejvýše 800 Kč). Dále jde o poplatek za odeslání výpisu důchodového spoření častěji než jednou ročně a poplatek při poskytování informací jiným způsobem, než stanoví zákon (výše obou poplatků by měla odpovídat účelně vynaloženým nákladům). Zákon v § 34 stanoví výjimky z placení poplatků za změnu strategie spoření a za převod prostředků účastníka mezi různými důchodovými fondy obhospodařovanými jednou penzijní společností nebo převod všech prostředků účastníka do důchodových fondů jiné penzijní společnosti. Jde o případy, které účastník nemohl ovlivnit. Je-li změna strategie spoření provedena pouze jednou za rok, je bezplatná. Převod prostředků účastníka k jiné penzijní společnosti je bezplatný, pokud od vzniku účasti na důchodovém spoření u penzijní společnosti do dne doručení výpovědi nebo uzavření dohody o skončení smlouvy uplynulo více než 5 let.

27. Odměna za zprostředkování důchodového spoření je limitována Jeden z problémů systému penzijního připojištění je již tradičně rostoucí provize (akviziční náklady) placená zprostředkovatelům za zprostředkování uzavření smlouvy s klientem. Penzijní společnost proto podle zákona o důchodovém spoření může zprostředkovateli zaplatit odměnu za zprostředkování uzavření jedné smlouvy o důchodovém spoření nejvýše do zákonem stanoveného limitu. Ilustrační snímky Petr Vurma

III


JASNÝ POHLED DO SOCIÁLNÍ OBLASTI: Ing. HANA POPELKOVÁ, poradkyně ČMKOS pro sociální zabezpečení

Od ledna 2012 se změnily podmínky pro výplatu dávek státní sociální podpory, dávek v hmotné nouzi, příspěvku na péči z oblasti sociálních služeb a dávek pro osoby zdravotně postižené (informaci o změnách u posledně jmenovaných dávek naleznete v Kováku č. 34/2011 – Šetřit se má i na zdravotně postižených). Jednotně se pro všechny tyto systémy mění organizace i způsob výplaty dávek. O dávkách nově rozhoduje úřad práce, kde se o dávky také žádá. V současné době jsme bohužel svědky velkých problémů, které výplatu dávek provázejí. Úřady práce jsou zavaleny velkým množstvím žádostí o dávky, což komplikuje špatně fungující informační systém. Řada dávek tak byla poskytnuta formou jakési zálohy, aby osoby nezůstaly bez prostředků. Chybou systému byla naopak některým zaslána dávka za leden i několikrát. Lze očekávat, že problémy s výplatou dávek budou pokračovat i v nejbližších měsících. Výplata dávek se má nově realizovat prostřednictvím karty sociálních systémů. Bude se jednat o čipovou kartu, tzv. S-kartu, která by měla být občanům k dispozici zhruba od června 2012. Bude sloužit k identifikaci osob, které pobírají některé sociální dávky, dále k prokazování nároků zdravotně postižených osob (například při parkování), k výběru dávek z bankomatu nebo přímo k úhradě za nákup zboží či služeb. Dávky však nadále budou na žádost příjemce vypláceny i v hotovosti.

postiženými dětmi, kteří doposud mohli čerpat rodičovský příspěvek až do 7 let věku dítěte. Tato možnost pro rodiče se zdravotně postiženými dětmi již zachována není. Potěšeni naopak budou rodiče, kterým se podaří jejich dítě umístit do ma-

Státní sociální podpora Tyto dávky úřad práce vyplácel již dříve, rodiny tak žádosti o dávky státní sociální podpory běžně na tomto úřadě podávaly. Změnu zaznamenají zejména rodiče u rodičovského příspěvku a domácnosti, které pobírají příspěvek na bydlení. U obou těchto dávek se mění podmínky pro jejich výplatu.

Rodičovský příspěvek Od ledna 2012 se změnil způsob stanovení výše rodičovského příspěvku. Doposud si rodiče dopředu zvolili dobu jeho pobírání a v závislosti na tom jim byl vyplácen příspěvek v příslušné výši. Jednalo se o částku 11 400 Kč měsíčně při čerpání do 2 let věku dítěte, 7 600 Kč při čerpání do 3 let věku dítěte nebo 3 800 Kč při čerpání dávky do 4 let dítěte. Zvolený způsob výplaty však již nebylo možno dodatečně změnit. Nově je rodiči dopředu „přidělena“ částka 220 000 Kč, kterou si v průběhu péče o dítě může vyčerpat. Rodič si výši příspěvku volí sám, avšak s jistými omezeními. Příspěvek totiž nesmí být vyšší než 70 % předchozího příjmu, což je úroveň peněžité pomoci v mateřství. Zajímavostí je, že při této volbě výše rodičovského příspěvku lze vycházet i z příjmů druhého rodiče, který však rodičovský příspěvek ve skutečnosti čerpat nebude. Tím může například matka dítěte získat nárok na vyšší rodičovský příspěvek, než jaký by jí vycházel z jejích předchozích příjmů. Ovšem za předpokladu, že příjem manžela byl vyšší. Rodič však musí počítat s tím, že při vyšším měsíčním příspěvku vyčerpá celkovou částku určenou na rodičovský příspěvek dříve a může pak zůstat bez příjmů. Výši příspěvku však nelze volit zcela neomezeně, zákon stanoví maximální výši rodičovského příspěvku, a to částkou 11 500 Kč měsíčně. Při této výši bude rodiči příspěvek poskytován po dobu 19 měsíců, čímž mu bude vyplaceno celkem 218 500 Kč. Následující měsíc již dostane jen doplatek do celkové částky (1 500 Kč), pak bude příděl prostředků zcela vyčerpán. Výše příspěvku již není zafixována natrvalo, jako tomu bylo dříve. Rodič si ji nově může podle svých potřeb upravit jednou za tři měsíce, a tím si současně prodloužit (nebo i zkrátit) dobu, po kterou chce rodičovský příspěvek dostávat. Dostává tak možnost, aby si příspěvek přizpůsobil svým potřebám, ale současně to přináší i větší nároky na plánování v rámci rodiny i pracovní kariéry, a tím i větší zodpovědnost. Výplata příspěvku končí buď vyčerpáním celkové částky příspěvku (tj. 220 000 Kč), jak jsme již uvedli, nebo dovršením 4. roku věku dítěte. Omezení doby čerpání do 4 let dítěte se však negativně dotkne rodičů se zdravotně

IV

teřské školy či jiného předškolního zařízení péče o dítě. Rodičovský příspěvek totiž budou nadále dostávat, neboť nově mohou děti od 2 let navštěvovat tato zařízení neomezeně, aniž by to nějak ovlivnilo čerpání rodičovského příspěvku. Pro děti do 2 let bude zavedeno jednotné konto 46 hodin za měsíc, po které může být dítě umístěno ve školce nebo obdobném zařízení péče o děti. Zrušen je tedy dosavadní limit čtyř hodin denně při maximálně pěti dnech v měsíci. Nově je do rodičovského příspěvku promítnuta prevence proti záškoláctví dětí. Při výplatě rodičovského příspěvku se totiž sleduje, zda starší dítě v rodině řádně plní povinnou školní docházku. V případě neplnění této povinnosti se snižuje celková částka, která může být rodiči v podobě rodičovského příspěvku vyplacena, o 22 800 Kč, tj. na 197 200 Kč. Pro úplnost dodáváme, že nová pravidla pro rodičovský příspěvek platí pro nároky vzniklé po 1. 1. 2012. Rodiče, kteří pobírali příspěvek již v roce 2011 a pokračují v jeho čerpání, mohou v případě zájmu přejít na nový způsob výplaty dobrovolně.

Příspěvek na bydlení Do příspěvku na bydlení se nově zavádí maximální doba, po kterou je možno tento příspěvek pobírat. V průběhu 10 let (sledovací období) může osoba, respektive domácnost, dostávat příspěvek nejvýše po dobu 84 kalen-


Co je nového od začátku roku? dářních měsíců. Poté již nemá na dávku nárok, a to ani při změně bytu. Vláda tuto dobu pokládá za dostatečnou k tomu, aby si domácnost pořídila takové bydlení, které odpovídá úrovni jejích příjmů. Doba pobírání příspěvku se začíná počítat od ledna 2012, k výplatě příspěvku před tímto datem se proto nepřihlíží. Pokud by tak rodina od počátku tohoto roku pravidelně každý měsíc příspěvek pobírala, od ledna 2019 na něj ztratí nárok. Ten by se jím obnovil opět až po uplynutí dalších 3 let, kdy skončí lhůta „sledovaných“ 10 let. Omezení doby výplaty příspěvku na nejvýše 84 měsíců se naštěstí netýká osob starších 70 let a osob zdravotně postižených, kterým byla z této podmínky udělena výjimka.

Pomoc v hmotné nouzi Tato oblast zaznamenala od ledna 2012 největší změny. Řada zpřísňujících opatření byla doplněna až při projednávání návrhu zákona v Poslanecké sněmovně, kde se strhl o podobu zákona velký boj. Na tomto místě přinášíme pouze přehled těch změn, se kterými se zaměstnanci mohou setkat nejčastěji. Dávky hmotné nouze nově přecházejí z obecních úřadů na úřady práce. U těchto dávek má nově úřad práce možnost poskytnout jejich část pomocí platební funkce S-karty nebo prostřednictvím poukázky tak, aby bylo možno prostředky využít pouze na nákup stanoveného zboží (například nákup potravin, úhrada nákladů na bydlení). Prostřednictvím S-karty může úřad sledovat, za co osoba svoji dávku utrácí. Toto opatření bylo zavedeno v rámci ochrany před možným zneužitím dávek a touto „kontrolovanou“ formou lze poskytnout až dvě třetiny z přiznané výše dávky. O jakou částku se bude konkrétně jednat, je ponecháno na rozhodnutí úřadu práce.

Zpřísnění podmínek pro nezaměstnané osoby Mění se podmínky v přístupu k nezaměstnanému, jemuž v posledních 6 kalendářních měsících před podáním žádosti o dávku hmotné nouze byl skončen pracovní poměr z důvodu, že zvlášť hrubým způsobem porušil povinnosti při výkonu práce. Nově je těmto osobám zajištěna sociální ochrana pouze na nejnižší úrovni, tj. ve výši existenčního minima. Značně se tak snižuje úroveň sociální ochrany těmto nezaměstnaným osobám.

Posuzování movitého majetku Podle dosavadní právní úpravy se při žádosti o některou dávku hmotné nouze posuzovala možnost využití majetku (například jeho prodej či pronájem) tak, aby se žadateli o dávku zvýšil příjem. Nemovitý majetek se posuzoval po 3 měsících, movitý majetek (například auto) až po 6 měsících tak, aby se této osobě například nezkomplikovalo dojíždění do zaměstnání. Nově se bude možnost prodeje (nebo jiného využití) movitého majetku posuzovat také již po 3 měsících.

Doplatek na bydlení U doplatku na bydlení se nově zavádí maximální doba pobírání této dávky, stejně jako u příspěvku na bydlení z dávek státní sociální podpory. Osoba (domácnost) může příspěvek pobírat nejvýše po dobu 84 kalendářních měsíců. Poté již nemá na dávku nárok, a to ani při změně bytu. Doba 7 let je údajně dostatečná k tomu, aby se domácnost přestěhovala do levnějšího bytu, který si může ze svých příjmů dovolit platit, aniž by k tomu potřebovala dávky hmotné nouze. Lze očekávat, že řada lidí nebude mít dostatek prostředků na úhradu nájemného či poplatků za energii atd. a že si tím vybudujeme novou generaci osob bez domova. Otázkou zůstává, jak se mají nejchudší domácnosti s tímto návrhem vyrovnat, když dosud není vybudována dostatečná síť sociálního bydlení, a není tedy možnost získat méně nákladné bydlení. Otázkou také je, jak si společnost poradí s armádou osob bez přístřeší? Na ulici se totiž mohou dostat celé rodiny, tj. včetně malých dětí. Doba pobírání doplatku na bydlení se naštěstí začíná sledovat až od ledna 2012, neboť k výplatě doplatku před tímto datem se nepřihlíží. Omezení doby výplaty doplatku na bydlení na nejvýše 84 měsíců se však netýká osob starších 70 let a osob zdravotně postižených, kterým byla z této podmínky udělena výjimka.

Sociální služby Od ledna 2012 se mění způsob posuzování stupně závislosti osoby. Namísto posuzování dosavadních 36 úkonů závislosti osoby se nově bude hodnotit schopnost zvládat základní životní potřeby, a to v 10 oblastech, například v oblasti mobility, orientace, komunikace, stravování, péče o domácnost. Jak se tato změna osvědčí v praxi a jak bude vyhovovat závislým osobám i osobám, které o ně pečují, se ukáže během několika let. Přiznání stupně závislosti totiž ovlivňuje i měsíční výši příspěvku na péči, který slouží k úhradě výdajů za sociální služby.

Příspěvek na péči Do příspěvku na péči se převádí stávající sociální příplatek z oblasti dávek státní sociální podpory, který byl ještě do konce minulého roku vyplácen nízkopříjmovým zdravotně postiženým osobám s dětmi. Pro ostatní rodiny byl sociální příplatek zrušen již od ledna 2011. Příspěvek na péči se v důsledku této změny navyšuje o 2 000 Kč měsíčně, ale pouze v případě, že náleží zdravotně postiženému dítěti mladšímu 18 let nebo handicapovanému rodiči pečujícímu o dítě do 18 let. V obou případech musí být splněna podmínka nízkého příjmu v rodině. Hranice příjmu pro finanční zvýhodnění je stanovena ve výši dvojnásobku životního minima, jako tomu bylo u sociálního příplatku. Rodinám s nejnižšími příjmy se však tímto opatřením snížil objem prostředků – při nejnižším příjmu dostávaly v podobě sociálního příplatku na postižené dítě téměř o 2 500 Kč více, než o kolik je jim dnes zvýšen příspěvek na péči. Sociální příplatek totiž při příjmu na úrovni životního minima činil až 4 500 Kč, ale navýšení příspěvku na péči představuje pouze 2 000 Kč. Z finanční podpory navíc zcela vypadly zdravotně postižené osoby, které pečují o dítě starší 18 let, například studující střední či vysokou školu. Ty doposud sociální příplatek dostávaly, ale navýšení příspěvku na péči jim nenáleží. Od ledna 2012 se současně zvýšil příspěvek na péči pro děti od 1 roku do 18 let věku při středně těžké závislosti, tj. ve II. stupni. Těmto dětem se s ohledem na výši nákladů na potřebné sociální služby zvyšuje příspěvek z dosavadních 5 000 Kč na 6 000 Kč měsíčně. Ilustrační snímky Petr Vurma

V


PLATY A ODMĚNY V ODBOROVÝCH ORGANIZACÍCH V ROCE 2012 JINDRA PLESNÍKOVÁ, specialistka na daně, úsek odborové politiky OS KOVO

Na přelomu roku bylo novelizováno cca 161 zákonů a některé tyto novely se významně dotkly i problematiky platů a odměn v odborových organizacích. Mnohdy se jeví jako velký problém jak odměnit některé funkcionáře. Týká se to ale i výplaty jiným osobám, pokud tyto pro odborovou organizaci vykonají nějakou práci. Je proto vhodné si tyto výplaty rozdělit na jednotlivé možnosti podle toho, o jaký druh platby se jedná. Jako první si uvedeme odměnu zvoleného funkcionáře tzn. funkční požitek. Pokud je funkcionář zvolen a je založen i pracovní poměr, je jasné, že tato odměna podléhá jak dani z příjmů v souladu s ustanovením § 6 odst. 10 zákona 586/1992 Sb., o daních z příjmů, tak i platbám na sociální a zdravotní pojištění, stejně jako mzda. U funkcionářů odborových organizací hraje ještě svou významnou roli zákoník práce, přesněji ustanovení § 203, kterým je stanoveno mimo jiné, že pracovní volno pro jiný úkon v obecném zájmu přísluší zaměstnanci k výkonu funkce člena orgánu odborové organizace podle tohoto zákona, člena rady zaměstnanců a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a činnosti člena volební komise podle tohoto zákona, jakož i k výkonu funkce člena orgánu právnické osoby voleného za zaměstnance podle zvláštního právního předpisu s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku, a dále přísluší k výkonu jiné odborové činnosti, zejména k účasti na schůzích, konferencích nebo sjezdech, k účasti na školení pořádaném odborovou organizací v rozsahu 5 pracovních dnů v kalendářním roce, nebrání-li tomu vážné provozní důvody, s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. V takovém případě, pokud zmíněné uvolnění odborová organizace dohodne se zaměstnavatelem v kolektivní smlouvě, hradí mzdu (plat) včetně odvodů a sociální a zdravotní pojištění zaměstnavatel. Tyto výdaje pak může v souladu s ustanovením § 24 odst. 2 písm. p) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, zahrnout do svých daňově uznatelných výdajů. Jedná-li se o funkcionáře, který je sice zvolen, ale funkci vykonává nepravidelně ve svém volném čase a pobírá v souladu s pravidly organizace stanovenou odměnu například v zásadách hospodaření, tak tato odměna podléhá zdanění v souladu s ustanovením § 6 odst. 10 zákona 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a současně odvodům na zdravotní pojištění, a to již od 1. 1. 2008. Nově však od 1. 1. 2012 tato odměna podléhá i sociálnímu pojištění za podmínek stanovených zákonem. Pokud odměna v daném měsíci nepřesáhne částku 5000 Kč, je zdaněna tzv. zvláštní (srážkovou) sazbou daně, tj. 15 procenty, v souladu s ustanovením § 6 odst. 4 a § 36 zákona o daních z příjmů. Je-li ale částka 5000 Kč v měsíci vyšší, je následně zdaněna zálohou, a to 15 procenty, podle ustanovení § 38 h odst. 4 zákona o daních z příjmu. Organizace musí být na finančním úřadu zaregistrována ke každé sazbě samostatně, tzn. zvlášť k daní srážkové a zvlášť k dani zálohové. Zálohová daň se odvádí vždy 20. v měsíci, a pokud 20. padne na víkend nebo svátek, tak první následující pracovní den; srážková daň vždy poslední den následujícího měsíce, pokud tento padne na víkend nebo svátek, tak první následující pracovní den.

VI

Následně je nutné vypracovat a doručit na finanční úřad vyúčtování daně, a to nejpozději do 2. 5. 2012 u srážkové daně a do 1. 3. 2012 u daně zálohové. Dále to ale znamená, že pro účely daně je použita tzv. superhrubá mzda, protože tato odměna, jak již bylo uvedeno výše, se ještě zahrnuje do vyměřovacího základu na zdravotní a sociální pojištění (zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, kde je stanoveno, že zaměstnáním se pro účely zdravotního pojištění rozumí činnost zaměstnance, ze které mu plynou od zaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků zdaňované podle zvláštního právního předpisu, kterým je v tomto případě ustanovení § 6 zákona 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, kde je nově od 1. 1. 2012 vymezen okruh pojištěných osob, a to ustanovením § 5 – novela zákon č. 470/2011 Sb.). V § 5 písm. a) se doplňují body 16 až 20, které znějí: 16. společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, a ředitelé obecně prospěšné společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, 17. prokuristé, pokud se jejich příjem z činnosti prokuristy považuje za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů, 18. členové kolektivních orgánů právnické osoby, kteří jsou za činnost v těchto orgánech odměňováni, pokud se jejich příjem za činnost v těchto orgánech považuje za příjem ze závislé činnosti nebo funkční požitky podle zákona o daních z příjmů, 19. likvidátoři, pokud se jejich příjem z činnosti likvidátora považuje za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů, 20. vedoucí organizačních složek právnické osoby uvedených v § 167c, jejichž místo výkonu práce je trvale v České republice. Ustanovení § 6 odstavec 3 písm. b) a c) dále stanovuje, že zaměstnanci jsou účastni pojištění, jestliže: b) zaměstnání trvalo nebo mělo trvat aspoň 15 kalendářních dnů a c) sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání za kalendářní měsíc činí aspoň částku rozhodnou pro účast na pojištění (dále jen „rozhodný příjem“). Tato částka od 1. 1. 2012 činí 2500 Kč.

Uzavírání dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a jiné smlouvy Organizace může pro své potřeby uzavírat dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti v souladu ze zákoníkem práce. Kromě těchto


dohod může organizace uzavírat i smlouvy podle občanského zákoníku, například smlouvu příkazní podle § 724 nebo smlouvu inominátní podle § 51 (smlouva blíže nepojmenovaná). DOHODA O PROVEDENÍ PRÁCE: Dohoda se uzavírá v souladu s ustanovením § 75 zákoníku práce a nemůže býtt uzavřena ústně, tak jak tomu bylo v minulosti. Pokud není uzavřena písemně, je neplatná. Dohoda o provedení práce je od 1. 1. 2012 limitována počtem 300 hodin v kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele. Dohoda podléhá dani z příjmů podle zákona č. 586/1992 Sb., v platném znění. I zde platí, že pokud odměna za dohodu nepřesáhne v daném měsíci 5000 Kč, je zdaněna srážkovou sazbou daně, tj. 15 procenty, a nepřiznává se následně do ročního daňového přiznání. Přesáhne-li ale odměna tuto částku, je zdaněna zálohou 15 procent a je nutné vystavit pracovníkovi potvrzení o příjmu a zdanění, aby mohl příjem z dohody zdaněný zálohou zahrnout do svého ročního daňového přiznání. Toto platí v případě, že funkcionář nepodepsal prohlášení u organizace. Obvykle je to proto, že pobírá popřípadě ještě jiný příjem ze závislé činnosti zdaňovaný zálohovou daní nebo že je osobou samostatně výdělečně činnou. Z dohody o provedení práce se platí sociální a zdravotní pojištění v případě, že započitatelný příjem zaměstnance bude vyšší než 10 000 Kč za kalendářní měsíc u jednoho zaměstnavatele. Dohodu o provedení práce uzavírá organizace například s knihovníkem dvakrát do roka na inventuru knihovny, přebalení knih a vyřazení poškozených kusů z knihovny, na vedení účetnictví, popřípadě administrativní práce spojené s chodem odborové organizace. Ustanovení § 7a: Pojištění zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce (1) Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce jsou účastni pojištění, jestliže splňují podmínku uvedenou v § 6 odst. 1 písm. a) a byl jim zúčtován započitatelný příjem v částce vyšší než 10 000 Kč. (2) Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce jsou účastni pojištění jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání této dohody, do nichž jim byl zúčtován započitatelný příjem z dohody o provedení práce ve výši uvedené v odstavci 1; ustanovení § 7 odst. 3 platí zde obdobně. Pojištění vzniká zaměstnanci činnému na základě dohody o provedení práce dnem, ve kterém poprvé po uzavření dohody o provedení práce začal konat sjednanou práci, a zaniká dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla tato dohoda sjednána. (3) Zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce je účasten pojištění též, jestliže vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více dohod o provedení práce a úhrn započitatelných příjmů z těchto dohod podle odstavce 2 dosáhl v kalendářním měsíci aspoň částku uvedenou v odstavci 1; zaměstnanec je účasten pojištění nejvýše po dobu trvání takových zaměstnání v tomto kalendářním měsíci. Za téhož zaměstnavatele se přitom považuje též právní nástupce zaměstnavatele. DOHODA O PRACOVNÍ ČINNOSTI: Dohoda se uzavírá v souladu s ustanovením §§ 76 zákoníku práce a musí mít taktéž písemnou formu. Je zdaněna podle zákona o daních z příjmů, a to obdobně jako dohoda o provedení práce. Stejně jako u dohod o provedení práce se v případě, že je zdaněno zálohou, musí vystavit potvrzení o příjmu pro roční daňové přiznání fyzické osoby. Sociální a zdravotní pojištění se z dohod o pracovní činnosti platí, pokud odměna z těchto dohod dosáhne nebo přesáhne 2500 Kč v měsíci a pokud současně tato dohoda byla uzavřena na dobu delší než patnáct kalendářních dnů po sobě jdoucích. U dohod uzavřených na dobu delší než patnáct dnů po sobě jdoucích se pro účely zdravotního a sociálního pojištění sleduje pouze vydělaná částka. Takže třeba dohoda uzavřená na dobu jednoho roku s pracovní dobou například u knihovníka na každé úterý v měsíci je považována za dlouhodobý pracovní vztah s upravenými podmínkami. Dohodu o pracovní činnosti uzavírá organizace například s lektorem jazyků, účetní apod. PŘÍKAZNÍ SMLOUVA: Jedná se o smlouvu podle občanského zákoníku, § 724. Příkazní smlouvu lze uzavřít na jakoukoliv činnost, například s vedoucími táborů. Odměna získaná na základě příkazní smlouvy je zdaněna stejně jako odměna z dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Z od-

měny na základě příkazní smlouvy se platí sociální pojištění a zdravotní pojištění. Riziko příkazní smlouvy je v tom, že když například dojde k úrazu vedoucího, nemůže uplatňovat stejné nároky jako u pracovněprávních vztahů. Navíc s povinností placení zdravotního pojištění se tato smlouva stala pro odborové organizace nevýhodnou, a lze proto doporučit její nahrazení dohodou o provedení práce. SMLOUVA INOMINÁTNÍ (BLÍŽE NEPOJMENOVANÁ): Jedná se o smlouvu podle § 51 občanského zákoníku a lze podle ní uzavírat všechny smluvní vztahy tam, kde není jiná forma smlouvy předepsána. Práva a povinnosti účastníků smlouvy se řídí především obsahem smlouvy. Pokud je funkcionář nebo pracovník na základě dohody poživatel starobního důchodu nebo žena na mateřské či rodičovské dovolené, tzn. bez zdanitelných příjmů, může u organizace podepsat prohlášení a uplatnit slevu na dani ve výši 2070 Kč/měs. (roční 24 840 Kč), což znamená, že do výše měsíčních zdanitelných příjmů 13 800 Kč by nebyly odváděny daně z příjmů. Organizace je i nadále povinna v souladu s ustanovením § 38j zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, vést pro poplatníka mzdový list (viz vzor na str. 4). Z uvedeného ustanovení zákona plynou plátci i další povinnosti. Mzdový list obsahuje zejména:  rekapitulaci o sražených zálohách a dani srážené podle zvláštní sazby daně za každý kalendářní měsíc i za celé zdaňovací období,  poplatníkovo jméno a příjmení, též dřívější,  rodné číslo a u poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 datum narození, číslo pasu nebo jiného dokladu prokazujícího jeho totožnost, kód státu, jehož je rezidentem, a bylo-li mu tímto státem přiděleno, i daňové identifikační číslo a rodné číslo,  bydliště a u poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 bydliště ve státě, jehož je rezidentem,  jméno, příjmení a rodné číslo osoby, na kterou poplatník uplatňuje slevu na dani podle § 35ba a daňové zvýhodnění a dále výši jednotlivých nezdanitelných částek základu daně podle § 15, částek slevy na dani podle § 35ba a daňového zvýhodnění s uvedením důvodu jejich uznání,  za každý kalendářní měsíc 1. úhrn zúčtovaných mezd bez ohledu, zda jsou vypláceny v penězích nebo v naturáliích, 2. částky osvobozené od daně z úhrnu zúčtovaných mezd uvedeného v bodě 1, 3. povinné pojistné z úhrnu zúčtovaných mezd uvedených v bodě 1, 4. základ pro výpočet zálohy na daň nebo daně podle zvláštní sazby, 5. vypočtenou zálohu nebo daň sraženou podle zvláštní sazby daně, 6. měsíční slevu na dani podle § 35ba a zálohu sníženou o měsíční slevu na dani podle § 35ba, 7. měsíční daňové zvýhodnění, měsíční slevu na dani podle § 35c, měsíční daňový bonus a zálohu sníženou o měsíční slevu na dani podle § 35ba a 35c, 8. skutečně sraženou zálohu. Na žádost poplatníka je plátce (organizace) daně povinen za období, za které byla vyplácena nebo zúčtována mzda, vystavit nejpozději do deseti dnů od podání žádosti doklad o souhrnných údajích uvedených ve mzdovém listě, které jsou rozhodné pro výpočet základu daně, záloh a pro poskytnutí slevy na dani podle § 35ba a daňového zvýhodnění. Kopii vystaveného dokladu plátce uschová. Plátce (organizace) daně nebo plátcova pokladna podle zákona o daních z příjmů, kde je v průběhu vykazovaného zdaňovacího období vybírána nebo srážena daň nebo záloha na daň z příjmů poplatníkům, podávají vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků včetně příloh. Poznámka: Občanské sdružení, tzn. ani odborová organizace, nemá ze zákona povinnost zřízení datové schránky, takže i nadále může komunikovat se správcem daně písemnou formou. Vyúčtování podle odstavce 4 podávají plátci daně nebo plátcovy pokladny nejpozději do 20. března po uplynutí vykazovaného zdaňovacího období. (Dokončení na str. VIII)

VII


PRÁVNÍ NOVINKY – LEDEN 2012 Mgr. IVA SLAVĚTINSKÁ, právnička, úsek odborové politiky OS KOVO  1/2012 Sb. - ZÁKON, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tato novela upravuje zejména ustanovení související s nelegální prací, upravuje definici nelegální práce cizinců, působnost Ministerstva práce a sociálních věcí ve vztahu k nelegální práci i možnosti neposkytnutí příspěvků například na chráněná pracovní místa v případě nelegální práce pro zaměst-

vení souvisejících s přijetím nového zákona o celní správě celkem ve 47 souvisejících právních předpisech.  19/2012 Sb. - ZÁKON, kterým se mění zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tato novela upravuje mj. ustanovení týkající se rozhodčích doložek (například rozhodčí doložky pro spotřebitelské smlouvy mohou být sjednávány pouze od smlouvy samostatně), rovněž obsahuje úpravu způsobilosti osob být rozhodcem a úpravu rejstříku rozhodců pro spotřebitelské spory vedeném Ministerstvem spravedlnosti. navatele.  3/2012 Sb. - NAŘÍZENÍ vlády, kterým se mění nařízení vlády  20/2012 Sb. - VYHLÁŠKA, kterou se mění vyhláška č. 268/2009 Sb., č. 455/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, které rost- o technických požadavcích na stavby. Tato vyhláška mj. mění některá ustanoliny nebo houby se považují za rostliny a houby obsahující omamnou nebo vení týkající se větrání a vytápění prostor v pobytových a obytných místnostech, psychotropní látku a jaké je jejich množství větší než malé ve smyslu trest- ustanovení o proslunění bytů, ustanovení o neprůzvučnosti, upravuje i nové ustaního zákoníku. Tímto nařízením vlády se mění ustanovení upravující, co se po- novení o stavbách pro skladování přípravků a prostředků na ochranu rostlin.  23/2012 Sb. - SDĚLENÍ važuje za omamnou a psychotropní látku.  4/2012 Sb. - NAŘÍZENÍ vlády, kterým se Ministerstva financí, jímž se mění nařízení vlády č. 467/2009 určují emisní podmínky DluSb., kterým se pro účely trestního hopisu České republiky, zákoníku stanoví, co se považuje 2012–2017, VAR %. Ministerza jedy a jaké je množství větší než stvo financí tímto sděluje malé u omamných látek, psyemisní podmínky, za nichž chotropních látek, přípravků je objsou vydávány státní dluhosahujících a jedů. Toto nařízení pisy, a to na dobu 5 let.  27/2012 Sb. - VYupravuje, co se považuje za množHLÁŠKA, kterou se mění ství větší než malé u některých lávyhláška Ministerstva dotek a jedů.  9/2012 Sb. - NAŘÍpravy a spojů č. 31/2001 Sb., ZENÍ vlády o úpravě náo řidičských průkazech hrady za ztrátu na výdělku a o registru řidičů, ve znění po skončení pracovní nepozdějších předpisů. Touto schopnosti vzniklé pracovvyhláškou se nově upravuje vyním úrazem nebo nemocí bavení nezbytné pro řádné proz povolání, o úpravě náhrady vádění dopravně psychologicza ztrátu na výdělku po kého vyšetření.  28/2012 Sb. - VYHLÁŠKA skončení pracovní ne- Já to, vole, vyřešil! Nasbíral jsem lysohlávku, babka mi ji, vole, zavařila a já mám celej rok, vole, o dalším studiu, popřípadě výuce, které schopnosti nebo při invali- drogu v množství větším než malém… se pro účely státní sociální podpory a důditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady). Toto nařízení obsahuje úpravu chodového pojištění považují za studium na středních školách. Tato vyhláška náhrad za ztrátu výdělku, a to jak pro stav před 31. 12. 2011, tak i po tomto datu. upravuje, co se pro účely důchodového pojištění a státní sociální podpory pova 15/2012 Sb. - ZÁKON, kterým se mění zákon č. 178/2005 Sb., o zrušení žuje za studium na středních a vysokých školách.  34/2012 Sb. - VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních věcí o uloFondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení Fondu ná- žení kolektivních smluv vyššího stupně. Ministerstvo práce a sociálních věcí rodního majetku), ve znění pozdějších předpisů. Tímto zákonem se mění ně- sděluje, že u něj byla mj. uložena i kolektivní smlouva vyššího stupně uzavřená která ustanovení týkající se použití výnosů z prodeje majetku na základě privati- dne 21. 12. 2011 na rok 2012 mezi smluvními stranami Odborovým svazem KOVO a Svazem sléváren ČR. začních projektů.  17/2012 Sb. - ZÁKON o Celní správě České republiky. Tento zákon ruší  37/2012 Sb. - ZÁKON, kterým se mění některé zákony v souvislosti s účinností od 1. 1. 2013 stávající zákon o celní správě, tímto zákonem se mj. s reformou dohledu nad finančním trhem v Evropské unii. Tímto zákonem se upravuje působnost generálního ředitelství cel i celních úřadů, upravuje i práva mění v souvislosti s reformou dohledu nad finančním trhem zejména některá a povinnosti celníků, upravuje i celní informační systém. ustanovení zákona o bankách, zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, zá 18/2012 Sb. - ZÁKON, kterým se mění některé zákony v souvislosti kona o kolektivním investování, zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu, s přijetím zákona o Celní správě České republiky. Změna příslušných ustano- zákona o podnikání na kapitálovém trhu.

Povinnost podávat vyúčtování podle zákona, včetně příloh, má plátce nebo plátcova pokladna i v případě, že mu v průběhu zdaňovacího období nevznikla povinnost odvádět úhrn sražených záloh správci daně, a to z důvodu poskytnutí slev na dani nebo daňového zvýhodnění. Plátci daně nebo plátcovy pokladny jsou povinni na mzdovém listě dále uvést částky pojistného sražené nebo uhrazené na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na všeobecné zdravotní pojištění, které je podle zvláštních právních předpisů ze svých příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků povinen platit po-

VIII

platník, a to za každý kalendářní měsíc a v úhrnu za celé zdaňovací období. Závěr: V případě výplat je vždy nutné vycházet z konkrétní situace v organizaci a z činností, za které bude uvedená odměna vyplacena. Ve výjimečných případech může organizace použít i ustanovení § 10 zákona 586/1992 Sb., o daních z příjmů, což je příležitostná činnost. Výplaty podle tohoto ustanovení jsou osvobozeny u jednoho plátce do výše 20 000 Kč. Musí se ale skutečně jednat o příležitostnou činnost, kterou může být například posekání trávy v zařízeních organizace.

ČÍNA VZOR PRO NAŠE ZAMĚSTNANCE?

Recommend Documents