Čína udává tempo i rytmus str NOVINKY. Polemika: Proč máme subdodavatele z Číny? str

NOVINKY Y

4 / 2011

Čína udává tempo i rytmus str. 14–19

tPolemika: Proč máme T R A D E R E V I E W z Číny? 4 / 2 011 subdodavatele str. 20–21

tVietnamskou ekonomiku táhnou zahraniční investice str. 32–36

t Oborové téma: Strojírenství od str. 38

1

14. ročník EXPORTNÍ CENA DHL UNICREDIT pod záštitou agentury CzechTrade

ZVIDITELNĚTE SVÉ EXPORTNÍ ÚSPĚCHY PŘIHLASTE SE DO SOUTĚŽE! Zapojte se do 14. ročníku Exportní ceny DHL UNICREDIT, ve které se již více než 14 let udělují prestižní ceny exportně orientovaným malým a středně velkým firmám v České republice s důrazem na jejich význam pro českou ekonomiku. Soutěž pod záštitou vládní agentury CzechTrade vám nabízí zajímavé srovnání s ostatními exportéry a zviditelnění vaší firmy u odborné i širší veřejnosti. Vítězové navíc získávají atraktivní ceny od významných partnerů Exportní ceny DHL UNICREDIT. Všichni přihlášení exportéři získají zajímavé benefity: ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ NOVICKÝ A MEJZLÍK – jedna právní konzultace zdarma. COFACE – prvním 10 přihlášeným exportérům poskytne informace o 3 vybraných společnostech. KOMPASS Czech Republic s.r.o. – slevový certifikát na služby ve výši 3000 Kč + DPH. ČESKÁ INFORMAČNÍ AGENTURA – ČIA – předplatné elektronického manažerského zpravodajského přehledu na 5 týdnů. VYDAVATELSTVÍ SMART-MEDIA – roční předplatné časopisů Svět průmyslu a předplatné Trade Investment na dva roky. Účast na Klubových setkáních exportérů. Přihlaste se do soutěže ještě dnes prostřednictvím www.exportnicena.cz Účast v soutěži je bezplatná, pro přihlášení uveďte základní údaje o vaší firmě a jejím exportu.

Uzávěrka přihlášek do soutěže je 21. října 2011 ve 12:00 hodin. Soutěžní kategorie Malá společnost Středně velká společnost Exportér regionu – Královéhradecký kraj Exportér teritoria – Společenství nezávislých států Nejúspěšnější klient CzechTrade Další ocenění Zvláštní ocenění CzechTrade za exportní inovaci roku GENERÁLNÍ PARTNER

ZAKLADATEL

ZÁŠTITA

ODBORNÝ GARANT

POŘADATEL

AGENTURA HELAS

PARTNEŘI

'ƌŽ:>dǌĞĐŚZĞƉƵďůŝĐƐ͘ƌ͘Ž͘

MEDIÁLNÍ PARTNEŘI

M A G A Z Í N

T Ý D E N Í K U

P R O F I T

ÚVODEM

Vážení čtenáři, v době, kdy píšu tento úvodník, je to na den přesně třicet let, kdy IBM představila v hotelu Waldorf Astoria v New Yorku první písíčko jako takovou technickou kuriozitu. Technologický šéf IBM Mark Dean vzpomíná na svém blogu, jak tehdy zdaleka netušili, že tím odstartovali převratnou epochu osobních počítačů. Netušil to ani spoluzakladatel společnosti Microsoft Bill Gates, který se později díky softwaru pro PC stal nejbohatším mužem světa. Vždyť tehdy takový počítač potřeboval několik místností a obrovskou investici, kterou si mohlo dovolit jen pár vyvolených. Dnes tentýž Mark Dean tvrdí, že písíčko čeká podobný osud jako psací stroj. Nezmizí, ale nebude lídrem oboru. On sám už jej vyměnil za tablet. V roce 1981 si Mark Dean určitě nedovedl představit, že se dožije i konce písíček. A nejen toho, ale i ztráty vlivu IBM v této oblasti, jež vyvrcholila v roce 2005 odprodejem počítačové divize čínské firmě Legend (dnes Lenovo), která se stala největším výrobcem počítačů na světě. Svět se mění a my s ním, jak tvrdí klasik, a já bych k tomu jen dodal, že stále rychleji. Kdo na změnu zareaguje včas, je na ni připraven anebo dokonce krok před ostatními, vyhrává. Ale o tom už jsem psal v různých souvislostech mnohokrát. Právě proto tak často skloňuji slova jako inovace a konkurenceschopnost, právě proto budujeme nový CzechTrade, který má českým firmám cestu

k informacím o nových trendech usnadnit. Chceme být radarem, který zachytí události, jako byla ta před třiceti lety v hotelu Waldorf Astoria, a dá těm schopným a kreativním nový náboj. Chceme je pozitivně provokovat, říkat jim i to, co si dosud nemohli přečíst ani v odborných časopisech. Vytvořit platformu, na níž si budeme sdělovat, zda by různé trendy a jevy pro nás nemohly znamenat příležitost. Součástí dialogu s vámi je i Trade Review. Číslo, které máte v ruce, potvrzuje, že Čína udává tempo i rytmus a s největší pravděpodobností tak tomu bude i v budoucnu; svědčí o tom nejen zmíněná zkušenost IBM. Máme se jí bát, nebo se jí snažit porozumět a využít příležitosti, které nabízí? Odpověď je, zdá se, víc než zřejmá. Čína se bez nás obejde, ale naopak to dost dobře fungovat nemůže. Vyzpovídali jsme několik z vás, kteří se v Číně prosadili. Shodují se jednoznačně v tom, že máme světovému velikánovi co nabídnout. Například manželé Bendovi se na čínském trhu prosadili se svou architektonickou kanceláří. Tvrdí, že kromě jiného využili středoevropskou kulturní zkušenost v kombinaci s komplikovanou politickou historií, která je pro stále náročnějšího čínského klienta zajímavá. Firma Jansen Display se zase rozhodla bojovat s levnou čínskou nabídkou jejími vlastními zbraněmi. Přesunula do Číny výrobu některých segmentů. Obavy ze ztráty know-how? Byly, ale jak tvrdí ředitel firmy Vít Zajíček, konkurence si volný prostor na trhu stejně časem najde. Obavy ze špatné kvality? „Mýtus,“ říká předseda představenstva společnosti BENEŠ a LÁT Josef Lát. „Kvalitu dostanete jen takovou, jakou požadujete,“ shoduje se s Vítem Zajíčkem. Souhlasí i Ladislav Titlbach, majitel společnosti HARMONIKAS. Ten věří, že se jeho firmě podaří i s pomocí CzechTrade do tří až pěti let na čínském trhu stabilně zakotvit. Jako se to podařilo například společnosti ŽĎAS, o níž se v čísle také dočtete.

Trochu ve stínu Číny informujeme také o příležitostech na vietnamském trhu, který i přes rostoucí deficit zahraničního obchodu a největší inflaci v Asii zůstává především pro dlouhodobé investory stále velmi atraktivní. A jelikož se blíží Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně, obohatili jsme Trade Review o oborové téma: strojírenství. Premiéru mají naše analýzy, které nabízí podrobné informace o konkurenceschopnosti a postavení české strojírenské produkce na trzích Číny, Brazílie, Mexika a JAR. Šancím na brazilském trhu se věnujeme podrobněji, a to jak z pohledu vedoucího naší kanceláře v São Paulu, tak v exkluzivním rozhovoru s Carlosem Luízem Ferreirou, členem představenstva Brazilské asociace dovozců ve strojírenství a spolumajitelem významné importérské a distributorské firmy SIMCO, jehož jsme doprovázeli na cestě k dalšímu potenciálnímu českému partnerovi. Prozradíme vám také, jak vidí budoucnost českého strojírenství ředitel Svazu strojírenské technologie Petr Zemánek. A společně s ním vás pozveme do Brna, protože na mezinárodním strojírenském veletrhu nemůžeme chybět. Kromě tradičních dvoudenních konzultací s vedoucími našich zahraničních kanceláří vám CzechTrade nabídne první seminář zaměřený na inovace a foresight, tedy právě na mapování novinek a trendů. Náš stánek najdete v pavilonu P a budeme na něm společně se Svazem strojírenské technologie a Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. Těším se, že se na veletrhu potkáme.

Ivan Jukl generální ředitel CzechTrade

TRADE REVIEW, dvouměsíčník pro zahraniční obchod agentury CzechTrade, MK ČR 17031, ISSN 1804-9486 Vydává CzechTrade Sídlo: Dittrichova 21, 128 01 Praha 2 Zelená linka pro export: 800 133 331 Fax: 224 914 665 Internet: http://www.czechtrade.cz E-mail: [email protected] IČ: 00001171, DIČ: CZ00001171

T R A D E R E V I E W 4 / 2 011

Redakční rada: Ing. Lada Rindošová, Ing. Miroslav Mevald, MBA, Ing. Milan Ráž, Mgr. Aleš Řiháček, MBA, Bc. Martin Šperl Kontakt na redakci časopisu: PhDr. Jana Jenšíková – šéfredaktorka [email protected] Pro © CzechTrade vyrobil ANTECOM s.r.o.

3

OBSAH

6

Konkurenceschopnost

t $ FTUBNF[JTWʏUPWPVÝQJʊLV bude trnitá

8

10 11

12

14

20

22

24

26

28

32

Krátce / Novinky t . JOJTUFSTUWBQSʹNZTMVB‫[ڀ‬BISBOJʊÓTFTIPEMB na podpoře exportérů t 1SʹNZTMPWâWâ[LVN[ÓTLÈQʹMNJMJBSEZ t 3BUJOHɇFTLBTF[WZÝVKF t /PWâQSPKFLU[BNʏʭFOâOB‫ڀ‬FGFLUJWOʏKÝÓFYQPSUOÓ služby podnikatelům t %BMÝÓʊFTLÏWâSPCLZEP‫ڀ‬LPTNV t 3PTUF[ÈKFNP‫ڀ‬WâDIPEOÓUSIZ

36

38

40

ČIA news

42

Trendy

t 1ʭÓÝUÓDITUPMFUOÈTʊFLÈIPEOʏQSÈDF

Sonda

44

t ɇÓOTLÈJOTQJSBDF

Specifika trhu / Příležitosti t ɇ ÓOBVEÈWÈUFNQPJ‫ڀ‬SZUNVT Kdo nepodniká v Číně, jako by nebyl

Polemika t + BOTFO%JTQMBZ Proč máme subdodavatele z Číny?

Exportní úspěchy t ) "3.0/*,"4 Když se hraje na správnou notu

Exportní úspěchy t 5&4$"/DFOUSFNJOPWBDÓ

Analýzy CzechTrade t ɇÓOBB‫ڀ‬FYQPSUOÓQPUFODJÈMɇ3

46

48

50

52

53

Specifika trhu / Příležitosti t 7 JFUOBNTLPVFLPOPNJLVUÈIOPV zahraniční investice

Analýzy CzechTrade t 7JFUOBNB‫ڀ‬FYQPSUOÓQPUFODJÈMɇ3

Strojírenství / Rozhovor t 1 FUS;FNÈOFL Ve světové konkurenci dlouhodobě nezvítězí levnější, ale kvalitnější nabídka

Strojírenství / Analýzy CzechTrade t &YQPSUOÓQPUFODJÈMʊFTLÏIPTUSPKÓSFOTUWÓ

Strojírenství / Rozhovor t $ BSMPT-VÓ['FSSFJSB Horizontální vyvrtávačka FERMAT prodána během tří dnů

Strojírenství / Příležitosti t #SB[JMTLÈFLPOPNJLBBLDFMFSVKF

Strojírenství / Exportní úspěchy t Ç Ɋ"4 Krize změnila naše priority

Náš partner t , PNFSʊOÓCBOLBTFMFUPTPQʏU těší na strojírenské firmy

Náš partner t 7 ZWÈäÓUFTWÏTUSPKFEP‫ڀ‬SJ[JLPWâDI[FNÓ Nezapomeňte na pojištění EGAP!

Finanční rádce exportéra t +BLQPNÈIÈGPSGBJUJOH

Akce

Mapy světového obchodu t 7 âWP[B‫ڀ‬EPWP[PCSÈCʏDÓDITUSPKʹ t 7âWP[B‫ڀ‬EPWP[FMFLUSJDLâDI a dieselelektrických lokomotiv

Připravujeme ` Podíváme se podrobně na rakouský a německý trh. ` Z dalších teritorií se zaměříme více na Brazílii a Peru. ` Nebudou chybět analýzy CzechTrade i přehledy největších světových exportérů a importérů. ` A přiblížíme další příběhy českých firem, které dosáhly úspěchů v zahraničí.

4

T R A D E R E V I E W 4 / 2 011

NOVINKY

CzechTrade připravuje v rámci doprovodného programu Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně seminář na téma

INOVACE,

které mění svět techniky

> Přiblížíme vám spolupráci významné inovační firmy Dvořák Svahové sekačky a vyhledávaného autora nových produktových řešení, firmu DIVAN DESIGN. > Na praktických příkladech vám předvedeme aplikaci nových myšlenek, které jsou významným a strategickým potenciálem průmyslu. > Přijďte se inspirovat a hledat komerčně využitelné výhody pro vaše nová technická řešení. > Přijďte se naučit vidět a slyšet to, co ostatní zatím nevidí a neslyší. Kdy: 6. říjen 2011 od 10.00 do 13.00 hod. Kde: Veletrhy Brno, Veletržní 1, administrativní budova BVV sál 103 Přihlásit se můžete na www.czechtrade.cz/kalendar-akci

T R A D E R E V I E W 4 / 2 011

5

KONKURENCESCHOPNOST

Cesta mezi světovou špičku bude trnitá S profesorem Michalem Mejstříkem jsme hovořili o strategii konkurenceschopnosti České republiky. Jeho tým totiž prováděl pro Národní ekonomickou radu vlády analýzy konkurenceschopnosti naší země a hledal cesty k jejímu posilování. Důsledně přitom vycházel z prokázané minulosti, tedy tvrdých analytických dat. dokumenty – s kohezní politikou po roce 2014 a s proexportní strategií. Významným prvkem je i její orientace na data a měřitelné cíle, tj. v průběhu její implementace bude možné sledovat, zda má strategie reálné výsledky. To je poměrně inovativní přístup, neboť české koncepční materiály se dosud snažily obvykle měřitelným cílům spíše vyhýbat.

Jaký bude mít strategie podle vás přímý dopad na české firmy?

Michal Mejstřík

Věnuje se podle vás strategie konkurenceschopnosti ČR, kterou představilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), oblastem opravdu důležitým pro českou ekonomiku? Jak vnímáte strategii jako celek? Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období 2012–2020 je velmi komplexním, holistickým nástrojem pro rozvoj ekonomické výkonnosti ČR. Na rozdíl od doposud obvykle realizovaných sektorových strategií dává širší vizi a v zásadě vytváří pro ostatní strategie určité „zastřešení“. Dílčí strategie a koncepce by v ČR měly být nadále realizovány vždy v těsné koordinaci se strategií mezinárodní konkurenceschopnosti. Již nyní je tento cíl explicitně vyjádřen jejím provázáním se dvěma připravovanými 6

Základní myšlenkou je podpořit české podniky a podnikatele a maximálně jim usnadnit pohyb na tuzemském trhu i pronikání na zahraniční trhy. Přímé pozitivní dopady na české firmy by měla mít zejména opatření uvedená v kapitole nazvané Efektivnost trhu zboží a služeb a zkvalitňování charakteristik podnikání. Jedná se zejména o rozšíření informačních služeb pro podniky ze strany MPO, rozšíření služeb pro inovační podnikání (např. podpora patentování v zahraničí), zlepšení a zjednodušení celních služeb apod. Významně by se měla zefektivnit spolupráce výzkumných pracovišť a podniků. Nepřímé pozitivní dopady na české firmy by měly mít i plánované reformy v oblasti institucí, trhu práce nebo vzdělávání.

Váš tým spolupracoval při práci na analýzách konkurenceschopnosti také s agenturou CzechTrade. Jak hodnotíte tuto spolupráci? S agenturou CzechTrade jsme spolupracovali na analýze informací o exportu a importu zboží pomocí tzv. Lafayova indexu, který měří projevenou komparativní výhodu země při exportu určité komodity. Svým rozsahem šlo o poměrně unikátní analýzu v českých podmínkách, neboť exporty byly rozklíčovány až na šesticiferné HS6 kódy, které rozeznávají 7000 celních

položek (pro srovnání – obvykle se používá dvoučíselný OKEČ, jehož rozlišovací schopnost pokrývá pouze odvětví).

Spolupráce s CzechTrade byla plynulá a na vysoké odborné úrovni, což se pozitivně projevilo na kvalitě výsledného analytického výstupu.

Spolupráce s CzechTrade byla plynulá a na vysoké odborné úrovni, což se pozitivně projevilo na kvalitě výsledného analytického výstupu, který byl využit ve zprávě NERV i ve strategii mezinárodní konkurenceschopnosti a je ceněn odborníky z praxe i akademických institucí.

MPO chce v rámci strategie zavést fiskální opatření, která zefektivní hospodaření státu. Které z navrhovaných opatření (zákon o rozpočtové kázni, fiskální numerické pravidlo nebo rozpočtová pravidla pro místní vlády) považujete za nejnutnější? Za velmi důležitý prvek strategie považuji především to, že jednoznačně vyjadřuje požadavky na konzervativní T R A D E R E V I E W 4 / 2 011

KONKURENCESCHOPNOST

a předvídatelné hospodaření státu v zájmu zvyšování konkurenceschopnosti České republiky. Krize jasně ukázala, že v oblasti fiskální politiky potřebuje naše země určité ochranné mechanismy. Mezi ně by mohla patřit například Rozpočtová rada vlády, která by vyhodnocovala oblasti a konkrétní institucionální uspořádání fiskálního rámce, u nichž doposud nejsou zajištěny záměry vlády a požadavky směrnice Rady o požadavcích na rozpočtové rámce členských států, a přispívala tak významnou měrou k naplňování zákona o rozpočtové kázni. K účinné realizaci všech fiskálních opatření předpokládaných ve strategii je ovšem nezbytně nutné, aby byla k dispozici funkční státní pokladna a všechny podstatné dokumenty týkající se fiskální politiky, protože bez dostatečných informací by nebylo možné tato opatření realizovat.

Jaká z navrhovaných opatření pro konkurenceschopnost českého daňového systému jsou podle vás nejpřínosnější a co by znamenala v praxi? Obecně považuji za důležité, že strategie zmiňuje nutnost zlepšení našeho daňového systému (v návaznosti na komparativní analýzu provedenou v rámci činnosti NERV) v provázanosti na reformy v oblasti trhu práce (sociální zabezpečení) a zdravotnictví (zdravotní pojištění). Ukazuje se, že optimalizovat je třeba celý model fungování státu, tak aby dostatečně motivoval jednotlivce k hledání zaměstnání a zároveň zachoval spravedlnost v přístupu k sociálním vymoženostem. Krize ukázala, že německý, ale i severský model, který spoléhá na kombinaci efektivity a hustší sociální sítě financované z daní (cílem severského modelu není primárně flexibilita, ale tzv. flexicurity – flexibilita a sociální jistoty), je relativně odolný i v době ekonomických turbulencí. Základem konceptu flexicurity

jako možného směřování českého sociálního modelu je flexibilita a jistota na trhu práce, obojí jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance.

Můžete být konkrétnější? Flexibilita pro zaměstnavatele se týká podmínek najímání a propouštění zaměstnanců, stejně jako určování růstu mezd. Jistota se projevuje ve schopnosti trhu práce uspokojit poptávku po správně kvalifikované pracovní síle. Pro zaměstnance naopak flexibilita znamená možnost přizpůsobení pracovního života vlastním potřebám. Jistota se týká obecně zaměstnání spíše než jednoho daného pracovního místa. V konkurenceschopném daňovém systému s efektivně fungujícím trhem práce (při zachování sociální sítě) musí být daně dostatečně vysoké pro udržení systému přerozdělování, ale v oblastech s vysokou konkurencí současně i mírně podbízivé. Český daňový systém zatím bohužel redukuje zaměstnanost a zisky více, než je nutné, preferuje financování dluhem a není dostatečně jednoduchý pro běžné spotřebitele/plátce. Z konkrétních opatření proto bude významné směřování k preferovanému posunu od zdanění práce ke zdanění spotřeby, sjednocení sazeb DPH, minimalizaci nepotřebných výjimek či tvorbě daňových podlah – minimálních nezdanitelných základů při výpočtu odvodu pojistného na zdravotní a sociální pojištění.

Prof. Ing. Michal Mejstřík, CSc. Předseda vědeckopedagogické rady Institutu ekonomických studií při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, předseda Mezinárodní obchodní komory v ČR, člen NERV, předseda dozorčí rady ČSA, předseda představenstva společnosti EEIP, a.s.

OECD vítá českou strategii mezinárodní konkurenceschopnosti Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj ocenila strategii mezinárodní konkurenceschopnosti připravenou ministerstvem průmyslu a obchodu. Loňské doporučení OECD pro Českou republiku bylo také jedním z hlavních důvodů, které ministerstvo přiměly analýzu konkurenceschopnosti a navazující strategii připravit. „OECD vítá snahu České republiky cíleně a koordinovaně prosazovat kroky, které povedou ke zvýšení její konkurenceschopnosti,“ uvedl Andreas Wörgötter, přední ekonomický expert OECD pro region střední a východní Evropy. „Zkušenosti s realizací podobně ambiciózních koncepcí ze zahraničí ukazují, že cesta od přijetí k uskutečnění reforem umí být poměrně klikatá. Česká republika by měla usilovat o to, aby ze zkušeností zemí OECD vytěžila maximum, a vytvořila tak podmínky, které ji v rámci OECD zařadí na špičku,“ dodává Andreas Wörgötter. Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti představuje 43 projektů podrobně rozpracovaných do jednotlivých kroků, které by měla Česká republika v nejbližších letech přijmout, aby posílila svoje postavení na ekonomické mapě světa. Více informací: www.businessinfo.cz

Rozhovor zpracovala redakce Trade Review společně s redakcí agentury ČIA. Více najdete v on-line zpravodajství a manažerských informačních přehledech agentury ČIA.

T R A D E R E V I E W 4 / 2 011

7

KRÁTCE

Česká republika:

Ministerstva průmyslu a zahraničí se shodla na podpoře exportérů Ministři Martin Kocourek a Karel Schwarzenberg podepsali společnou dohodu o garantované úrovni služeb v oblasti prosazování obchodních zájmů českých firem. „Naším úkolem je naplnit obsahem základní teze o významu zahraničního obchodu pro Českou republiku,“ řekl po podpisu dohody ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek. „Aktivní proexportní politika je klíčovou hospodářskou prioritou této vlády. Budeme dál pokračovat ve vytváření předpokladů dlouhodobého růstu českého hospodářství a v posilování naší konkurenceschopnosti. Ministerstvo průmyslu a obchodu zavádí do praxe řadu opatření na podporu exportu. Konkrétně to platí například o naší síti pro exportéry, v jejímž rámci navyšujeme kapacity agentury CzechTrade v zahraničí, soustředíme se na oborovou specializaci a více se budeme věnovat aktivnímu vyhledávání obchodních a investičních příležitostí pro naše firmy. Přenášením poznatků ze zahraničních trhů,

větším důrazem na podporu moderních oborů a funkčním propojením proexportní politiky s politikou inovací chceme podpořit pozitivní změny ve struktuře české ekonomiky,“ dodal ministr Kocourek. Podpisem dohody vyvrcholila pravidelná porada českých diplomatů zaměřená na podporu ekonomických zájmů ČR v zahraničí. Letos se zaměřila zejména na nový model této podpory, konkurenceschopnost české ekonomiky a otázky spojené s podporou vědy, výzkumu a inovací. (Zdroj: MPO)

Česká republika:

Průmyslový výzkum získá půl miliardy Více než půl miliardy korun bude v příštím roce směřovat na podporu nových výzkumných a vývojových projektů českých firem a jejich partnerů z výzkumné sféry. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) totiž znovu otevřelo svůj program TIP, díky němuž mohou odstartovat desítky nových výzkumných projektů. „Program TIP motivuje firmy k investicím do původního českého průmyslového výzkumu a vývoje. Má totiž jednu hlavní podmínku – výsledky podpořených projektů musejí mít reálnou šanci uplatnit se

na trhu a nesmí končit jenom v šuplíku. Celkem takových projektů v příštím roce podpoříme kolem sto padesáti,“ uvedl ministr Martin Kocourek. „Letos jsme vyhlásili už čtvrtý ročník programu TIP. V předchozích letech jsme díky němu pomohli uskutečnit přes 700 výzkumných a vývojových projektů, které si dosud rozdělily 6,3 miliardy korun,“ dodal Petr Očko, ředitel sekce fondů EU, výzkumu a vývoje MPO. Informace o tom, které projekty podporu získají, budou známé v lednu příštího roku. Měly by být zaměřené na výzkum a vývoj nových materiálů a výrobků, nové progresivní technologie a na nové informační a řídicí systémy; to vše s přednostním využitím na území ČR. Dotace ministerstva průmyslu a obchodu může pokrýt až 80 procent nákladů. (Zdroj: MPO)

Česká republika:

Rating se zvyšuje Agentura Fitch Ratings potvrdila hlavní rating Česka na úrovni A+. Zachovala u něj také pozitivní výhled, což znamená, že rating může zvýšit. Agentura v prohlášení ale varuje před riziky napětí ve vládní koalici, které by mohlo ohrozit snižování rozpočtového deficitu a strukturální reformy.

CzechTrade:

Nový projekt zaměřený na efektivnější exportní služby podnikatelům Cílem projektu je v první řadě vytvořit ucelený vzdělávací a rozvojový program v oblasti zahraničního obchodu pro pracovníky státní správy zapojené do exportních služeb. Součástí projektu je i zhodnocení dosavadní úrovně znalostí a dovedností těchto pracovníků, prohloubení a rozšíření jejich klíčových kompetencí, analýzy služeb poskytovaných v oblasti zahraničního obchodu, efektivní využití ICT nástrojů a zefektivnění úrovně poskytování služeb státu českým podnikatelům. Agentura CzechTrade jako realizátor projektu vytvoří komplexní vzdělávací materiály, ověří

8

jejich obsah a kvalitu při vlastním vzdělávání, nastaví systém práce s cílovou skupinou a zlepší další procesy při poskytování exportních služeb. Svou jedinečností projekt reflektuje proexportní politiku České republiky a výrazně se zaměřuje na podporu její konkurenceschopnosti. Jedinečnou je i vybraná cílová skupina, kterou tvoří nejen zaměstnanci agentury CzechTrade, ale i dalších organizací státní správy. Zapojení pracovníci poskytují podnikatelské veřejnosti poradenské služby zaměřené na zahraniční obchod a exportní příležitosti. Realizace projektu

tak bude mít dopad i na rozvoj aktivit českých podnikatelů v zahraničí. Závěrem projektu bude zavedení systémových inovací v rozvoji pracovníků státní správy a nově vytvořený vzdělávací program. Ten se stane součástí přípravy pracovníků státní správy na působení v zahraničí, aby byla zajištěna kvalita a efektivita lidských zdrojů a úroveň poskytování služeb podnikatelům. Projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.

T R A D E R E V I E W 4 / 2 011

NOVINKY

„Pozitivní výhled odráží zlepšování státních financí Česka a výrazný pokrok v penzijní reformě,“ uvedla analytička agentury Michele Napolitanová. „Přetrvává však riziko, že by politické napětí v koaliční vládě mohlo ohrozit snižování rozpočtového deficitu a pokračování strukturálních reforem,“ dodala. Rating dlouhodobých českých devizových závazků je tak na úrovni A+ s pozitivním výhledem. Rating závazků v místní měně agentura potvrdila na úrovni AA–. Uvedla, že by mohla rating ČR ještě zlepšit za předpokladu „dalšího snižování rozpočtového deficitu spolu se stabilizací státního dluhu... stejně tak při pokroku v penzijní a zdravotnické reformě“. Pozitivní vliv by mohlo mít i zlepšení podmínek pro byznys. Za pozitiva Česka Fitch označuje nízké zahraniční zadlužení, bankovní sektor, vysoké příjmy na jednoho obyvatele a lidský kapitál. Známkou A+ agentury označují bezpečné dluhopisy, negativní dopad ekonomických změn však není vyloučen. Hodnocení A+ je jen jeden stupeň od kategorie velmi kvalitní rating. (Zdroj: HN)

dostaly od ESA finanční injekci na přípravu dalších inovací,“ říká Ivan Jukl, generální ředitel agentury CzechTrade a člen ESACzech Republic Task Force. ESA je mezistátní organizace založená s cílem zvýšit konkurenceschopnost průmyslu členských zemí na světovém trhu technologií. Česká republika se stala jejím členem v listopadu 2008. Přispívá do rozpočtu ESA řádově 150 miliony korun ročně (povinný fixní příspěvek plus variabilní účast na různých dobrovolných programech). Finance se vrací částečně zpět do ČR i prostřednictvím výše uvedených projektů. K této problematice se Ivan Jukl vyjadřuje také na svém blogu: www.czechtrade.cz

Česká republika:

Roste zájem o východní trhy Pozornost tuzemských exportérů se soustřeďuje na tradiční trhy ve východní Evropě, kde dominuje Rusko. Firmy se zajímají i o asijské země, ve Střední Asii jde hlavně o Kazachstán, v jižní Asii o Indii a v jihovýchodní Asii o Vietnam. Z evropských zemí je v hledáčku zájmu především Německo. Vyplynulo to z červnových konzultací podnikatelů s ekonomickými diplomaty a řediteli zahraničních kanceláří CzechTrade, které zveřejnil Svaz průmyslu a dopravy ČR.

Česká republika:

Další české výrobky do kosmu Evropská kosmická agentura (ESA) doporučila k realizaci 17 z 63 českých projektů podaných do druhé výzvy pobídkového programu pro česká pracoviště. Firmy, výzkumné instituce a univerzity z ČR se tak budou podílet na výzkumných projektech v oblasti pozemního segmentu, pozorování Země, raketových nosičů, navigace, a zejména pak v oblasti technologických řešení s širším využitím. U čtyř doporučených projektů je řešitelem ČVUT či Ústav Akademie věd ČR a u 13 potom soukromé firmy. Pro schválené projekty z druhé výzvy je připraven rozpočet ve výši přes 75 milionů korun. Zatímco z první výzvy vzešlo 14 českých projektů, čerpajících z rozpočtu v celkové hodnotě 65 milionů korun, tentokrát bylo doporučeno 17 projektů s rozpočtem ještě zhruba o deset milionů vyšším. Šampiony druhé výzvy se staly dvě brněnské společnosti: CSRC a Frentech Aerospace, které z celkového objemu ukrojily projekty za více než 50 milionů korun. „Pro české podniky to znamená ohromné povzbuzení, protože úspěch CSRC i Frentechu v ESA je úspěchem reálných výrobků s celosvětovým tržním potenciálem. Věřím, že jim usnadní expanzi na nové trhy a že je brzy budou následovat i ostatní podniky, jejichž projekty T R A D E R E V I E W 4 / 2 011

CHCETE C CHCE CH H CE CETE M MÍT ÍT S ÍT SVÉHO V É HO VÉH VÉ HO Č ČÍNSKY Í N SKY ÍN SK S KY M ML MLUVÍCÍHO LUV U V Í C ÍH ÍHO O STROJÍRENSKÉHO S ST TR RO O JÍR OJ J Í R E NS JÍ N KÉ É HO O SPECIALISTU, S P EC E C IA IALI L ST LI ST U, U, KTERÝ KT T E RÝ P PRO RO V RO VÁS ÁS SB BU BUDE U DE D D DLOUHODOBĚ LO O UH UHO O D OB O BĚ Ě PRACOVAT PR P R RA ACOV OVAT AT NA ZÁPADĚ NA ZÁP Á ADĚ Ě ČÍ ČÍNY? Í NY? CzechTrade Chengdu chce umožnit českým strojírenským firmám využít co nejefektivněji příležitosti, které rozvíjející se trh západní Číny nabízí. Proto nabízí služby čínského specialisty, který bude schopen díky svým předchozím zkušenostem být v každodenním kontaktu s potencionálními klienty v západní Číně a bude tento trh dlouhodobě zpracovávat s jediným cílem – prosadit se. Pro každou z českých strojírenských firem bude pracovat podle individuálních požadavků. Nabídka je určena převážně těm, kteří již do Číny vyvážejí, mají s ní zkušenosti a chtějí obsáhnout i západočínský region. Západní Čína nastartovala díky dotacím od centrální vlády svou cestu za prosperitou. Má rozlohu 4,8 milionu km2 a žije v ní 370 milionů obyvatel. Prozatím je nedostatečně obsazena výrobky z Evropy a USA, k čemuž přispívá jak jazyková, tak teritoriální výlučnost. Zároveň jde o oblast, kde je soustředěna velká část čínského strojírenského průmyslu – v Sečuánu sídlí firmy jako CHINA ERZHONG (největší čínská firma v těžkém strojírenství), DONGFANG ELECTRIC (největší čínský výrobce turbín pro vodní, parní a jaderné elektrárny), v Sečuánu je také výroba čínského neviditelného letounu a kosmický program, v Chongqingu (přezdívanému čínský Detroit) jsou loděnice a výrobci aut jako Citroën, Volkswagen, Ford, Mazda, Volvo, Toyota, Suzuki, Iveco a v provincii Šan-si leží centrum čínského leteckého průmyslu s dodávkami nejen pro domácí letecký průmysl, ale i pro Boeing a Airbus. Nepropásněte svou příležitost! Více informací: [email protected]

9

ČIA NEWS

Czech Top 100: Tuzemským firmám vzrostl vývoz o třicet procent Vývoz 50 největších tuzemských exporterů dosáhl v roce 2010 celkového objemu 832 miliard Kč. V meziročním srovnání se tak zvýšil o 30 %. Vyplývá to z údajů sdružení Czech Top 100. Pozici největšího exportéra obhájila s objemem 198 miliard Kč (+18,9 %) automobilka Škoda Auto. Druhou příčku opět obsadila společnost Foxconn CZ, jejíž objem exportu vzrostl na 110 miliard Kč. Třetí pozice pak patřila RWE Transgas s vývozem za 68,5 miliardy Kč, což představuje nárůst o více než polovinu ve srovnání s rokem 2009. Desítku největších vývozců podle Czech Top 100 stejně jako loni doplnily společnosti Agrofert Holding, Toyota Peugeot Citroën Automobile Czech, Unipetrol, OKD a Moravia Steel. Nově se mezi deseti nejvýznamnějšími exportéry prosadily společnosti Panasonic AVC Networks Czech a Alpiq Energy. Těsně pod hranicí nejvýznamnější exportérské desítky skončily společnosti Bosch Diesel, Siemens Group ČR a ArcelorMittal Ostrava.

Vozům Avia se daří doma i v zahraničí Výroba nákladních vozů české společnosti Avia Ashok Leyland Motors za první pololetí letošního roku meziročně vzrostla o 64,4 % na 286 kusů. Společnost prodala na tuzemském trhu 90 automobilů, což je v meziročním srovnání nárůst o 26,7 %. Podle statistik Sdružení automobilového průmyslu automobilka navýšila v tomto období export meziročně o 82,2 % na 186 vozidel.

Dvacetiprocentní nárůst exportu Škody Auto Výroba tuzemské automobilky Škoda Auto vzrostla za první pololetí o 24,2 % na 356 187 osobních a lehkých užitkových

vozů. Společnost exportovala 425 525 vozů, což je v porovnání se stejným obdobím roku 2010 nárůst o 22,2 %. Údaje zveřejnilo Sdružení automobilového průmyslu.

Škoda Vagonka dodá vlaky Litevským drahám Společnost Škoda Vagonka uzavřela smlouvu s Litevskými drahami na dodávku pěti dvoupodlažních souprav City Elefant za celkem 39 milionů eur (zhruba 955,11 milionu Kč) v období let 2012 až 2014. Vlaky budou jezdit na trase Vilnius‒Kaunas s maximální rychlostí 160 km/h. Jak uvedl generální ředitel společnosti Jiří Paruza, Škoda Vagonka v posledních letech navyšuje podíl exportních zakázek. V letošním roce předpokládá podíl exportu 45 %, v příštím roce až 60 %.

Ekova Electric a Cegelec zmodernizují švédské tramvaje Ostravská společnost Ekova Electric a francouzský Cegelec zmodernizují celkem 79 tramvají M31 pro Dopravní podnik Göteborg. Na zakázce se česká firma bude podílet subdodavatelsky. Podle společnosti Ekova Electric činí celkový finanční objem zakázky 170 milionů Kč. První modernizovaná tramvaj bude dodána zpět do Švédska v říjnu, poslední dodávka by se pak měla uskutečnit v roce 2016.

Pivovar Primátor má nové zahraniční partnery Pivovar Primátor vyvezl v červnu 3679 hektolitrů piva. Jak uvedla exportní manažerka Lenka Matoulková, tento objem měsíčního exportu byl nejvyšší od roku 1993. Nárůst byl podle ní způsoben rozšířením zákaznické základny. Oproti stejnému období v roce 2010 získal pivovar 14 nových zákazníků v dalších destinacích. Nárůst v letošním roce podpořily hlavně trhy v Řecku, Rusku, Koreji, Slovensku, Litvě a na Ukrajině.

Vývoz firmy Heluz vzrostl o polovinu Zatímco obrat společnosti Heluz cihlářský průmysl se loni udržel na úrovni roku 2009, tedy 1,3 miliardy Kč, objem exportu se zvýšil o 50 % a nyní činí téměř čtvrtinu celoroční produkce. Jak uvedl obchodní ředitel firmy Jan Krampl, letos společnost očekává spíše nižší stavební aktivitu, výrazné oslabení předpokládá zejména u velkých developerských projektů. V průběhu roku Heluz plánuje navýšit investice. Předpokládaná částka 38 milionů Kč je oproti loňskému roku více než dvojnásobná.

Stock Plzeň vyváží fernet do Číny a Japonska Společnost Stock Plzeň začala prodávat své značky Fernet Stock a Fernet Stock Citrus v Číně a v nejbližších měsících spustí také export na japonský trh. Firma již působí v rámci východní Asie ve Vietnamu a Thajsku. Jak uvedl generální ředitel Stocku Plzeň Petr Pavlík, v první fázi půjde o dodávky v řádu tisíců litrů.

Export Pivovarů Staropramen klesl loni o devět procent Export společnosti Pivovary Staropramen klesl v loňském roce meziročně o 9 %, ale licenční výroba v zahraničí se zvýšila o 17 %. Mezi největší trhy pivovarů patří Velká Británie, Německo, Švédsko, Slovensko, Ukrajina a Rusko. Informaci uvedl pro ČIA mluvčí společnosti Pavel Barvík.

PSJ má další projekt v Rusku Stavební společnost PSJ zahájila výstavbu obchodního komplexu v Tambove v Rusku pro investorskou společnost Eko Prom Lipeck. Náklady by měly činit 10,5 milionu eur (zhruba 253,58 milionu Kč). Projekt financuje UniCredit Bank ve spolupráci s pojišťovnou EGAP.

VOUCHER

1 měsíc zdarma

Energetická efektivnost Týdně e-mailem: Úspory a efektivnost – Trh s energiemi – Obnovitelné zdroje – Nové projekty – Dotace Objednávejte na: [email protected], předmět „Trade“

10

|platnost do 31. 12. 2011/1 firma

T R A D E R E V I E W 4 / 2 011

TRENDY

Příštích sto let nás čeká hodně práce Obdivuji americký entuziasmus, chuť podnikat a přijímat nové výzvy. Mám rád jejich sebevědomí i optimistický pohled na svět. Líbí se mi jejich snaha vyniknout a nechat schopné zbohatnout, ať jsou odkudkoliv. Nelíbí se mi ovšem americké členění na vítěze a poražené. Nemám rád jejich černobílý a zjednodušený pohled na svět. A nebaví mě jejich hrdinové a padouši. Všechna uvedená pozitiva i negativa bezezbytku nabízí světový bestseller Příštích sto let od George Friedmana. Karel Havlíček

Kniha slibovala podle recenzí i podle těch, kteří mi ji doporučili na dovolenou, mnohé. Objektivně vzato – nepřekvapila. Stojí za to si ji přečíst, zamyslet se nad mnohými prognózami, poučit se, něco použít a zbytek nebrat příliš vážně. I přes velké množství opravdu zajímavých informací má bestseller jeden problém, který se ve Friedmanově tvorbě objevuje pravidelně a autor sám to ani nepopírá: je příliš americký. To jej činí sice čtivým, současně je to ale jeho největší slabina.

Polsko a Turecko světovými velmocemi? Jaká je tedy ve zkratce předpověď zakladatele a šéfa prognostické společnosti Stratfor pro příštích sto let? Podle něj budou USA nadále dominovat světu, a to jak politicky, tak vojensky a ekonomicky. Evropa bude i v budoucnu hrát druhé housle, nicméně nikoliv jako EU, ale jako nesourodý a rozdrobený kontinent s bohatou historií a nostalgickými vzpomínkami. Čína se rozpadne na fragmenty, podobný osud čeká Rusko, naopak světovými velmocemi se stanou Polsko a Turecko, které tak doplní USA a Japonsko jakožto rozhodující hráče na zeměkouli. Mexiko bude pro USA hrozbou až za 100 let a Německo bude hrát stále významnou roli, byť jeho růst pravděpodobně oslabí. Vše podstatné se lze dočíst na prvních třiceti stránkách, čímž neříkám, že nemá cenu knihu přečíst celou.

Je Friedman dobrým prognostikem? Suma sumárum, jestliže bych chtěl jako představitel Spojených států amerických T R A D E R E V I E W 4 / 2 011

napsat jejich lepší prognostickou oslavu, nevymyslel bych ji lépe. Nechci ale bagatelizovat vliv USA. Naopak, sdílím Friedmanovu úvahu, že Severní Amerika bude skutečně v následujících desetiletích světovým lídrem, a nikterak mi to nečiní problém. Stejně tak se mi líbí, jak uchopil latinskoamerickou problematiku a problémy eskalující v arabském světě. Zde je podle mého názoru autor nejsilnější a již z tohoto důvodu má význam knihu dočíst.

Neztrácejme vlastní úsudek

S nadhledem je však třeba brát způsob, jakým Friedman střílí přesná data znamenající milníky ve 21. století. Například, že v roce 2100 vypukne americko-mexický konflikt. A i když se nemohu ubránit pocitu, že přání zde bylo otcem myšlenky, uznávám, že jeho pohled na současnou Evropu je racionální, zejména na její západní část.

Krize nás naučila posuzovat firmy a státy nikoliv podle výše obratu, ale podle struktury bilance, což v sobě zahrnuje schopnost splácet blahobyt, který jsme si vytvořili. V tomto ohledu má USA, ale i EU mnoho co dohánět.

Přání otcem myšlenky Ostatní je již jen utopie a zbožné přání toho, kdo je chtě nechtě poznamenán studenou válkou. Friedman jakožto bývalý poradce americké vlády v otázkách obrany někdy dělá dojem, že právě píše scénář k dalšímu dílu Jamese Bonda, nevěda si rady, co s chybějící rudou hvězdou na raketě silného, leč respektovaného padoucha. Pohled na Čínu, Rusko a východní Evropu je zkreslený. Role baltských zemí a budoucí úloha Polska jsou fantasmagorie, na které bych nevsadil ani korunu. Naopak bych si vsadil na dominantní úlohu Německa, stejně jako na výrazně silnější roli Evropské unie, než kterou jí autor připisuje.

Jsem totiž přesvědčen, že nerozhoduje pouze HDP, kterým Friedman velmi rád poměřuje prakticky vše. Dlouhodobě věřím spíše pracovitosti, spolehlivosti a schopnosti proměnit kreativní myšlení v reálné skutky. Nevěřím nakresleným vizím a papírovým výkonům.

Dovolím si drze vlastní prognózu. Příštích sto let bude pod nadvládou USA, EU a Číny. Z pohledu strategického rozložení sil a světové politické, vojenské a hospodářské rovnováhy je to téměř ideální vzorec. Dovedu si ale představit, komu se líbit nebude.

Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA, je generálním ředitelem společnosti SINDAT, která řídí majetkové účasti skupiny výrobních a výzkumných podniků. Spolupracuje s akademickou a zaměstnavatelskou sférou, je děkanem Fakulty ekonomických studií VŠFS a předsedou Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.

11

SONDA

Hotel Crowne Plaza Suzhou, projekt architektonické kanceláře Ivany a Jana Bendových

Čínská inspirace Čína je zemí mnoha tváří. Jejích 1,3 miliardy lidí představuje zhruba počet obyvatel Evropské unie a Jižní i Severní Ameriky dohromady. O životě a podnikání v této zemi jsme hovořili s architekty, manželi Ivanou a Janem Bendovými, kteří v Číně žijí a pracují již dvacet let. Co vás přivedlo do Číny? Architekt má být tam, kde se staví. Něco nového vytvořit znamená poznat, pochopit a hledat, co lidi spojuje.

Čína si v posledních třiceti letech hodně polepšila. Dá se ještě očekávat růst její poptávky po dovozech, když tam rostou mzdy a koupěschopnost obyvatelstva? Čína je značně nehomogenní teritorium s nevyváženými příjmy a výdaji obyvatel. Chudší, západní provincie prodělávají bouřlivý rozvoj. Na celkovou profitabilitu budou mít mimo jiné velký vliv rostoucí cena tamější pracovní síly a vyšší náklady na dopravu zboží. Na přelomu tisíciletí těžil z předností globalizace jak čínský průmysl, tak zbytek světa. Levné čínské zboží umožnilo i českým rodinám pořídit si věci, o nichž se jim ještě před dvaceti lety ani nezdálo. S digitální revolucí a omezeností přírodních zdrojů se ekonomický model, 12

založený na snadné dostupnosti surovin, levné energii a pracovní síle a ignorování stavu zhoršujícího se životního prostředí, pomalu vyčerpává. Právě tady vidíme velkou příležitost pro české podnikatele. Jejich kreativita a schopnost nekonvenčních řešení by ve spojení s čínským ekonomickým a tržním potenciálem mohly posloužit oběma partnerům. Záleží však na tom, s jakým úmyslem podnikatelé přicházejí. V Čechách stále přežívá názor, že Číňané akceptují vše, co se doma neprodá. Ale s takovou arogancí se daleko nedojde.

dobrým a skvělým domem spočívá v životní zkušenosti a pocitech z konkrétního architektonického prostoru. Domníváme se, že je to právě středoevropská kulturní zkušenost v kombinaci s komplikovanou politickou historií, která je pro stále náročnějšího čínského zákazníka zajímavá.

Pokud uvedeme zkušenosti z našeho oboru, do Číny přišlo mnoho architektů ze všech koutů světa a většinou zase odešli. Kreslili pouze to, co se naučili doma. To tady nestačí. Dobře fungující a vypadající dům je pouze základ. Tradiční práci architekta je třeba obohatit o takové aspekty, jako je „branding“, porozumět trhu i čínské mentalitě, maximalizovat potenci stavebního pozemku apod. Podstatnější než krásný dům je přesvědčit investora, proč by v něm měli lidé bydlet či se v hotelu ubytovat. Krása je individuální kategorií, ale rozdíl mezi

Když na konci sedmdesátých let zaměřilo vedení Číny levnou pracovní sílu a úspory do oblasti investic a v roce 1985 se země ekonomicky otevřela světu, nebyla připravena. Chyběly hospodářské zákony, funkční daňový systém, technické a kvalitativní standardy. Od té doby se mnohé změnilo a období „zlaté horečky“ doznívá. Podmínky pro zahraniční investment podléhají pravidlům a čínští klienti jsou sofistikovanější a náročnější. Mnohé snahy zahraničních firem neznalých aktuální situace na čínském trhu se Číňanům jeví jako naivní a arogantní.

Již dvacet let pracujete v Číně v jednom z nejdynamičtějších hospodářských odvětví. Jak se podle vás za tu dobu změnilo tamější podnikatelské prostředí?

T R A D E R E V I E W 4 / 2 011

SONDA

Čínská ekonomika se pohybuje na pomezí státního a soukromého sektoru. Ale neefektivita a netransparentnost nejvíc ohrožuje právě polostátní firmy. Jak se tomuto jevu Čína brání?

Již nyní jsme propásli spoustu příležitostí a do Číny se dostáváme většinou přes Německo, které tam má asi deset tisíc firem. Jak hodnotíte možnosti našich přímých dodavatelů?

Některé zahraniční firmy se tam snažily aplikovat vlastní, doma prosperující byznysový model. Až na výjimky se vrátily domů s nepořízenou a mnohdy se značnou finanční ztrátou. Číně je třeba porozumět nejen po stránce obchodní, ale především po stránce kulturní a společenské. Ztráta tváře je tradičním orientálním principem, s nímž je třeba počítat i při obchodních jednáních. Ústní dohoda má stále v mnoha případech větší váhu než psaná smlouva. Zatímco pro obchodníka ze Západu je podstatný výsledek smlouvy, pro čínský protějšek je důležitější proces vyjednávání. Západ se na svět dívá v kategoriích, Čína ho chápe v jeho vztazích. Oba přístupy mají své přednosti i úskalí. Ale pokud chcete s Číňany „hrát hru“ na jejich domácím území, musíte tato tradiční orientální pravidla respektovat.

Měli bychom se posuzovat realisticky. Česko je malá ekonomika a Čína se bez nás obejde. Ale to neznamená, že jsme jako korektní partneři bez šancí. Svědčí o tom expanze mladoboleslavské Škodovky, Laski a dalších. Češi tu pracují v zahraničních firmách a o jejich schopnostech nikdo nepochybuje. Někteří však mají málo dobré vůle a urputnosti na složitém trhu prorazit.

Říše středu je na mezinárodní scéně čím dál asertivnější. Promítá se sílící sebevědomí i do chování jejích občanů? Čína si uvědomuje svou rostoucí ekonomickou sílu, aby se však stala opravdovou světovou velmocí, musí umožnit svobodnou výměnu informací a volný tok peněz. Ani jedno zatím nesplňuje. Mladá generace však ovládá angličtinu, cestuje a intenzivně se učí.

Často se hovoří o čínském plagiátorství. Kde spatřujete hranici mezi vzájemně výhodným partnerstvím a zcizováním know-how? Naše stočlenná kancelář produkuje pouze myšlenky a výkresy. Je tak dobrá, jak schopní lidé v ní pracují. Proto jsme začali její pracovníky zasvěcovat do našeho projekčního a stavebního know-how, protože dovednosti absolventů fakult architektury nejen v Číně, ale i ve vyspělých zemích nejsou nejlepší. Školy jsou zaměřeny převážně akademicky, a pokud mají jejich absolventi navrhnout kuchyň nebo toaletu, jsou v koncích. Volkswagen ve spolupráci s čínským partnerem se stejným objemem akcií tu vyrábí technicky a technologicky složité vozy a podobně i další firmy. Přitom profitují

ČÍNSKÉ DESATERO

manželů Bendových I.

Byznys v Číně není možné dělat na dálku anebo na půl úvazku.

II.

Úspěch závisí na vztazích s obchodními partnery. Často je navštěvujte a vyhledejte si opravdu spolehlivého místního spolupracovníka, který bude pracovat ve váš prospěch.

III.

O svých obchodních protějšcích si zjistěte co nejvíc informací.

IV.

Zvěte je na obědy, večeře a drinky, noste jim drobné dárky a neustále je ujišťujte, že vaše ústní dohoda platí.

V.

Přitakání ještě nemusí znamenat pochopení a souhlas. Ověřte si, zda vaše sdělení pochopili správně. Neznalost jazyka a nekvalitní překlady vedou často ke zbytečným nedorozuměním.

VI. Číňané se neradi soudí, proto je ústní dohoda podstatnější než psaná. VII. U písemné formy platí čínská verze, proto má cizinec, dojde-li k soudnímu sporu, jen malou šanci na úspěch. VIII. Naprosto nezbytná je vaše trpělivost, jasná a konkrétní strategie a perfektní příprava na jednání. IX. Číňané jsou zpočátku nedůvěřiví, jednejte s nimi s respektem. X.

Nepodceňujte je.

obě strany. Podle našeho názoru se hodnota know-how přeceňuje. Chránit je třeba strategické technologie, ale u běžného spotřebního zboží to nemá smysl. V minulosti byl čínský císař majitelem veškerého „know-how“ ve své říši. Země prosperovala nebo upadala s moudrostí císaře. Naproti tomu v Evropě a později v Americe bylo know-how veřejným majetkem. Před staletími nejvyspělejší země na světě – Čína – začala pomalu zaostávat. Podle našeho názoru je v současném globálním světě třeba, s výjimkou zbraní, přehodnotit principy „utajování pokroku“.

Uplatňují Číňané preference či omezení vůči zahraničním podnikatelským subjektům?

Ivana a Jan Bendovi T R A D E R E V I E W 4 / 2 011

Pokud se člověk vejde do pravidel a pravomocí příslušného úředníka, většinou se dá vyjednat cokoli. Ale pravidla uplatňovaná na úřadech v Šanghaji nemusí platit třeba v Pekingu. Výklad zákona i jeho praktická aplikace se mohou v různých regionech lišit. 13

SPECIFIKA TRHU

Čína udává tempo i rytmus Kdo nepodniká v Číně, jako by nebyl V pomyslném ringu světového obchodu střídá bez velkého humbuku „Made in China“ sebevědomý a tvrdý protihráč: „Owned by China“.

Čínská lidová republika

Aleš Červinka vedoucí zahraniční kanceláře CzechTrade Šanghaj, Čína [email protected]

Ivan Vyroubal vedoucí zahraniční kanceláře CzechTrade Chengdu, Čína [email protected]

Rozloha: 9 596 960 km² (3. největší na světě) Počet obyvatel: 1 345 810 000 (1. na světě/odhad 2011) Hlavní město: Peking Hlavní jazyk: mandarínská čínština Měna: čínský jüan (CNY/RMB)

Čína už není terra incognita Před pár lety představovala země draka pro české exportéry neprobádané území. Vše bylo problémem. Najít importéra, domluvit se nebo i do Číny zajet. Dnes se české firmy prohánějí po Číně sem a tam a jsou tu často už jako doma. To, co bylo dříve nemožné, je běžné: například připravit materiály v čínštině nebo mluvit čínsky. Tvrdíme s nadsázkou, že v Číně se dnes prodá vše, ovšem pokud to už čínské podniky nevyrábí při padesátiprocentních nákladech. Číňané si cení špičkovou kvalitu, originalitu a zdravý způsob života. A mají

14

slabost pro luxusní zahraniční zboží. Známý je příklad minerální vody Zaječická hořká, kterou v Pekingu doslova vyvažují zlatem. Jednu lahev tam koupíte v přepočtu za 600 Kč. Podobně u Číňanů uspěla i česká přírodní kosmetika. Za jedno mýdlo zaplatíte v čínské metropoli až 500 Kč.

i další klienti CzechTrade, mezi nimi Petrof, Tedom, Jansen Display, Harmonikas, Crystalex či Moser.

Čínský trh si získaly převážně české strojírenské firmy, jako jsou TOS Varnsdorf, ŽĎAS, Pramet Tools, Vítkovice nebo INCO engineering. Bodovaly také výrobky s vysokou přidanou hodnotou značek LINET, TESCAN, SVCS Process Innovation nebo Unites Systems. A svými obchodními úspěchy v tomto teritoriu se mohou pochlubit

Obchodování v Číně je vždy běh na dlouhou trať. Pokud to myslíte opravdu vážně, musíte si uvědomit, že proniknout na trh s 1,3 miliardy potencionálních zákazníků vás bude stát hodně času a peněz. A ovoce sklidíte, jen pokud přitom budete ještě dost aktivní a trpěliví; vybudujete obchodní vztah, „guang xi“, a přitom budete mít Čínu rádi.

Úspěch nepřijde hned a není zadarmo

T R A D E R E V I E W 4 / 2 011

PŘÍLEŽITOSTI

omezeními, například zvyšováním akontace při hypotéce na druhý byt, omezením počtu nemovitostí na jednoho člověka, omezením nákupu bytů pro cizince, uvalením daně na nákup nemovitostí. Největší překážku ale tvoří místní provinční vlády, pro které jsou zisky z prodeje půdy značným zdrojem příjmů.

Další růst HDP i spotřeby

V současné době roste životní úroveň čínského obyvatelstva, zvyšuje se kupní síla střední vrstvy a to vše láká firmy z celého světa. Jak ukazují příklady, které uvádíme v tomto vydání Trade Review, české firmy nejsou bez šancí. Obecně platí, že hodnota českého exportu do ČLR se neustále pomalu zvyšuje. Za loňský rok jsme překročili poprvé v historii vývozní hranici 1 mld. USD, což je oproti 831 milionům USD v roce 2009 poměrně velký nárůst. Jedním z důvodů je i fakt, že díky finanční krizi byly české společnosti donuceny hledat nové trhy mimo Evropu a řadě z nich se v Číně podařilo uspět. Letos očekáváme vzhledem ke zlepšujícímu se stavu českého průmyslu a dalšímu růstu čínského domácího trhu pokračování tohoto trendu, tedy opětovný nárůst českého exportu do Číny. Významně by přitom měl pomoci fakt, že Česká republika je součástí Evropské unie, největšího obchodního partnera Číny. Proto doporučujeme, aby české firmy více využívaly podpory EU.

Bude Čína dál vítězit? Rok 2010 se nesl v duchu světové výstavy EXPO v Šanghaji a vyrovnávání se s důsledky celosvětové finanční krize, z níž Čína vyšla jako vítěz. Přispělo k tomu i rozhodnutí čínské vlády, která do ekonomiky napumpovala 586 miliard USD formou investic do projektů na rozvoj infrastruktury, bankovních půjček čínským firmám, vládních dotací venkovskému T R A D E R E V I E W 4 / 2 011

obyvatelstvu na nákup bílé techniky apod. Tak se podařilo, že dělníci, kteří přišli o práci v důsledku uzavření továren orientujících se převážně na export zboží do USA a Evropy, byli zaměstnáni blíže svým domovům právě v rámci projektů na výstavbu infrastruktury a dalších investičních akcí financovaných vládou. Díky vládním projektům se rovněž podpořila výroba a využití výrobních kapacit v energeticky náročných oborech, jako jsou ocelárny a cementárny.

Nicméně pro letošní rok se i přes řadu problémů, kterým čínská ekonomika čelí, očekává silný růst hospodářství (odhad růstu okolo 9 % HDP) podpořený dalším růstem spotřeby domácností. Poroste však i inflace a mzdy. Vláda se bude i nadále snažit „krotit“ zvyšující se ceny nemovitostí řadou dalších opatření. Budou pokračovat projekty do rozvoje infrastruktury (do roku 2012 bude mít Čína 13 000 km vysokorychlostních tratí pro vlaky dosahující rychlosti až 350 km/h, investice ve výši 700 miliard RMB), bude docházet k pomalému a postupnému zhodnocování jüanu vůči dolaru a bude se rozšiřovat možnost využití RMB v mezinárodním obchodu (již nyní funguje v rámci zemí ASEAN a v Číně má povolení k obchodu v RMB přes 67 000 obchodních společností). Vzhledem k ukončení světové krize a růstu světového obchodu předpokládáme pokračování růstu čínského exportu, ale rovněž importu (převážně high-tech produktů, technologií, surovin). Očekává se další nárůst zahraničních investic hlavně ve formě budování výzkumných a vývojových center, převodu vyspělých technologií, budování poboček pro jihovýchodní Asii především velkých zahraničních společností. Pro

Řada čínských exportních firem byla pod vlivem poklesu vývozu nucena přeorientovat svou produkci na domácí trh, kde se díky vládním stimulům a rostoucím platům rychle zvyšuje spotřeba domácností. Největší hrozbou pro čínskou ekonomiku jak vloni, tak i v tomto roce zůstává rostoucí inflace (především u potravin). Za rok 2010 činila průměrná míra CPI 3,3 %, nicméně v závěru roku byla meziměsíční míra inflace téměř 6 % (u potravin přes 17 %). V tomto roce vláda plánuje udržet inflaci do 4,5 %, nicméně v červnu činila meziměsíční inflace 6,4 %, což je tříleté maximum. Tento fakt se samozřejmě odráží i v platech, které se rovněž zvyšují, ale ne takovým tempem. Další otázkou zůstává bublina na realitním trhu. Ve velkých čínských městech jsou podle expertů ceny nemovitostí v průměru o 30 % vyšší, než je jejich reálná hodnota, a tyto ceny stále rostou. Vláda se snaží o „ochlazení“ trhu s realitami různými 15

SPECIFIKA TRHU

čínskou ekonomiku bude také důležité, jak se podaří centrální vládě zvládnout plánované a někde již nastartované reformy (například ve zdravotnictví či bankovnictví).

Čínská podpora exportu Jak už jsme naznačili, čínská vláda podporuje převážně zahraniční investice ve formě high-tech výrobků, nových technologií, výzkumných a vývojových center a podobně. Existuje tzv. katalog investic, kde jsou zahraniční investice rozdělené do tří kategorií ‒ podporované, omezené a zakázané. Podle zařazení do příslušné kategorie se pak odvíjí celkový přístup čínských orgánů k zahraniční firmě a její investici v zemi. Po celé Číně jsou rovněž vytvořeny speciální ekonomické a investiční zóny, kde může zahraniční investor získat preferenční přístup včetně daňových úlev, prominutí nájmu výrobních prostor po určitou dobu apod. Vedle těchto zvláštních průmyslových zón ještě existují vládní instituce na podporu zahraničních investic, které jsou většinou

Provincie Šanghaj Tchien-ťin Peking Ťiang-su Če-ťiang Vnitřní Mongolsko Kuang-tung Liao-ning Šan-tung Fu-ťien Ťi-lin Che-pej Chu-pej Čchung-čching Šen-si Chej-lung-ťiang Ning-sia Šan-si Sin-ťiang Che-nan Chu-nan Čching-chaj Chaj-nan Ťiang-si Sečuán Kuang-si An-chuej Tibet Kan-su Jün-nan Kuej-čou 16

HDP/obyv. v USD 10 828 10 400 10 378 7 682 7 390 6 969 6 440 6 172 6 078 5 748 4 614 4 152 4 079 4 043 3 966 3 946 3 853 3 759 3 670 3 605 3 576 3 545 3 496 3 127 3 104 3 050 3 045 2 497 2 379 2 320 1 953

Hrubý domácí produkt na obyvatele v USD (2010)

Chej-lung-ťiang

Ťi-lin Liao-ning

Peking

Sin-ťiang Kan-su

Vnitřní Mongolsko

Tchien-ťin Che-pej Šan-si Šan-tung

Ning-sia Čching-chaj Šen-si Tibet

Che-nan Chu-pej

Sečuán

Chu-nan Kuej-čou Jün-nan

Kuang-si

Ťiang-su An-chuej

Šanghaj

Če-ťiang Ťiang-si Fu-ťien

Kuang-tung

do 3 000

3 000–4 000

Chaj-nan

4 000–7 000

nad 7 000

Zdroj dat: Wikipedia T R A D E R E V I E W 4 / 2 011

PŘÍLEŽITOSTI

Struktura hospodářství Číny Podíl na HDP

Podíl na zaměstnanosti

9,6 %

39,5 % 33,3 % 46,8 %

`

Strojírenství

`

Elektrotechnika

`

Těžební průmysl

`

Potraviny a nápoje

`

Energetika

`

Ostatní (logistika a dopravní prostředky, třídírny odpadů, recyklační technologie, technologie na úpravu vody, sklo, chemický průmysl, zdravotnická technika, hudební nástroje, luxusní výrobky)

27,2 %

43,6 % služby

průmysl

součástí lokální provinční vlády či většího města. Dále jsou po celé Číně pobočky CCPIT (China Council for the Promotion of International Trade, http://english.ccpit. org/) neboli Čínská obchodní komora. V Číně zatím není aktivní žádná soukromá obdoba obchodní komory sdružující české firmy.

Veřejné zakázky a protekcionismus Zvláště v některých oborech (například zařízení pro obnovitelné zdroje) panuje v Číně velmi silný protekcionismus. Při některých výběrových řízeních jsou upřednostňovány a podporovány domácí firmy, případně je stanoven požadavek, aby zahraniční subjekt vstoupil do výběrového řízení výhradně s čínskou firmou formou joint venture. Tak tomu je například v automobilovém průmyslu, kde zahraniční firma ucházející se o vstup na čínský trh musí založit joint venture s místní automobilkou. Čínské firmy tak mají zaručeno, že se tím snadno dostanou k technickému know-how zahraničních automobilek. Podobná situace panuje i ve výběrových řízeních na turbíny do větrných elektráren. Zahraniční výrobci jsou v tomto případě vytlačováni čínskými firmami, které při výběrovém řízení slíbí téměř nemožné a nabídnou takové podmínky (včetně supernízkých cen), jež si zahraniční firmy nemohou dovolit poskytnout. Tyto domácí firmy jsou většinou velké státní společnosti, které mají velmi silnou státní podporu při financování a v poskytování různých úlev. Na toto téma ostatně již v minulém roce ostře poukazovaly Spojené státy americké nebo Obchodní komora EU v Číně. Ta na základě stížností velkých zahraničních firem jako GE, Siemens aj. podala oficiální protest u čínské vlády, neboť takovéto jednání je v rozporu se závazky Číny a pravidly WTO. Čína se nicméně vyjádřila k danému T R A D E R E V I E W 4 / 2 011

PŘÍLEŽITOSTI PRO ČESKÉ FIRMY

zemědělství

Zdroj: Wikipedia

problému odmítavě s tím, že její podpora a dotace obnovitelných zdrojů energie jsou srovnatelné s politikou USA a EU.

DESATERO OBCHODOVÁNÍ S ČÍNOU

Tradice českého strojírenství trvá

I.

Bez aktivní přítomnosti na čínském trhu neprorazíte.

Nejvyšší podíl na českém exportu do Číny má jednoznačně skupina výrobků Stroje a dopravní prostředky. Je to poměrně logické – vozy Škoda vyráběné v licenci v závodu Shanghai Volkswagen využívají cca 85 až 90 % dílců od místních dodavatelů, zbytek se dováží. Firma Bonatrans také dováží do Číny svá železniční dvojkolí. V Pekingu působí kancelář Vítkovic, které dodávají na čínský trh své zalomené hřídele. Řada našich firem jako TOS Varnsdorf, Škoda Machine Tools, Fermat apod. dováží do Číny své obráběcí stroje. TOS Varnsdorf má dokonce vybudovaný joint venture s čínskou firmou v provincii Jün-nan na jihu Číny. Firma Ferrit dováží do Číny své důlní lokomotivy, ŽĎAS prodává v Číně lisy, manipulátory a tak bychom mohli pokračovat.

II.

To, co by v Evropě trvalo hodinu, bude v Číně trvat i sedmkrát déle.

III.

Čínský partner vám nikdy neřekne ne a zřídka vyjádří otevřeně svůj názor, aby neztratil tvář („diu mian zi“).

IV.

Nebuďte ve stresu a na obchodní jednání si vyhraďte dostatek času.

V.

Ujistěte se (raději několikrát), že vám obchodní partner skutečně rozumí.

Čeští výrobci těží ze své dlouhé tradice ve strojírenství, referencí ještě v rámci hospodářské pomoci ČSSR Číně, výzkumu a vývoje, kvalifikovaných odborníků a zkušeností. Dokážou proto nabídnout kvalitní a vysoce sofistikované produkty s cenou podstatně nižší, nežli je tomu například u německých firem, které jsou v Číně tvrdým konkurentem. Velké strojírenské podniky mají dostatek financí na časté cesty specialistů (prodejců, servisních techniků, inženýrů) do teritoria, na vybudování vlastního zastoupení v Číně, dokážou poskytnout odborný servis a dodávky náhradních dílů, mají tým lidí se zkušenostmi s exportem výrobků do zahraničí. Předpokládáme, že tento trend potrvá a i v budoucnu bude strojírenství z hlediska českého exportu do Číny klíčovým segmentem.

VII. Buďte vždy zdvořilí a trpěliví.

VI. Naučte se pár čínských slovíček, nebojte se jídelních hůlek a alkoholu (opětujte časté přípitky u jídla).

VIII. Svoji prezentaci a všechny propagační materiály si připravte v čínštině. IX. Počítejte s častými cestami do Číny a s dlouhodobým budováním obchodního vztahu (v Číně se těmto vztahům říká „guang xi“), při němž je osobní jednání nutností. X.

Vytvořte si pozitivní vztah k Číně, váš obchodní partner to vycítí a ocení.

17

SPECIFIKA TRHU

Vedle strojírenství bychom na další místo v pomyslném žebříčku čínských šancí pro české firmy zařadili zařízení pro obnovitelné zdroje energie. Na tomto poli v Číně úspěšně funguje například firma Tedom se svými kogeneračními jednotkami či firma Wikov s převodovkami do větrných elektráren.

Ekonomicky nejvyspělejší jsou v zásadě tři oblasti východní Číny: Yangtze River Delta (Delta Dlouhé Řeky) – Šanghaj, Jiangsu, Zhejiang a Anhui, Beihai Area (okolí zálivu Beihai) – Peking, Tianjin a Pearl River Delta (Delta Perlové Řeky) – provincie Guangdong, Guangzhou, Shenzhen.

Z geografického hlediska je zřejmé, že dochází k přesunu těžkého strojírenství a energeticky náročného průmyslu z velkých měst na východě Číny dále do vnitrozemí (centrální a západní Číny), kde se nabízí levnější pracovní síla a nižší náklady spojené s pronájmem či vybudováním výrobních prostor. Ve velkých městech, jako je Šanghaj či Peking, převládají hlavně služby jako například finančnictví a bankovnictví, high-tech obory s přidanou hodnotou, výzkumná a vývojová centra, IT, biotechnologie.

Na celém východním pobřeží je celá řada obrovských přístavů, funguje zde vysokorychlostní železnice, je tu postaveno velké množství moderních dálnic a letišť, takže po logistické stránce vše výborně funguje. Musíme však zmínit, že daň pro zahraniční firmy lokalizované na východním pobřeží či ve velkých aglomeracích je rovněž vyšší než v jiných, ne tak bohatých oblastech Číny.

CzechTrade v Číně: Šanghaj a Chengdu Agentura CzechTrade má v Číně dvě kanceláře. Jednu v Šanghaji, která je synonymem velmi bohaté a rozvinuté Číny, a druhou v Chengdu, jež je střediskem západní Číny, dosud vnímané jako zaostalá, chudá, taková čínská popelka. Přirovnání pro Šanghaj je výstižné. Jedno z největších čínských měst s více než 20 miliony obyvatel chce být do roku 2020 mezinárodním finančním a obchodním centrem. Hodně tomu pomohla loňská světová výstava EXPO. Je zde dostatek kvalifikovaných místních pracovníků, ale také nejvyšší mzdy v celé zemi. Šanghaj se snaží přilákat více mezinárodních firem, kterým poskytuje zvýhodněné podmínky při zřizování jejich regionálních ústředí pro Čínu či jihovýchodní Asii. Jak už bylo uvedeno, trendem východního pobřeží Číny je pomalu vytlačovat těžký a tzv. špinavý průmysl (ocelárny, papírenství, chemické podniky atd.) dále na venkov a do centrální Číny. Po celém východním pobřeží existuje mnoho zvláštních ekonomických zón, které nabízejí zvýhodněné podmínky pro zahraniční investice. Výše uvedené druhy průmyslu však s touto podporou již nemohou počítat, jsou preferována odvětví jako elektroprůmysl, vyspělé technologie, farmacie, IT, environmentální technologie, logistika. V samotné Šanghaji nyní sílí investice do oblasti služeb – především turistického ruchu, finančnictví, bankovnictví, poradenství, školství. Všechny tyto oblasti jsou místní vládou podporovány a zvýhodňovány. 18

Přirovnání Chengdu k popelce dnes již pokulhává. Mohutný rozvoj západní Číny v posledním desetiletí, patrně umožněný obrovským přílivem peněz z Pekingu, mění jak viditelnou tvář Chengdu a celé západní Číny, tak i tu obchodní zásadním způsobem. Chengdu je již několikátým rokem nejrychleji se rozvíjejícím městem v Číně, držet krok s ním v tomto směru dokáže jen 300 km vzdálená municipalita Chongqinq se svými 35 miliony obyvatel. Ulice jsou přeplněny auty, vyrůstají obrovské nové čtvrti, obchodní centra jsou zejména o víkendech nacpána k prasknutí a v restauracích se stojí fronty na místa k sezení. Město vydává obrovské sumy na rekonstrukce nábřeží a náměstí. Tento nárůst kupní síly v západní Číně se konkrétně projevuje větším zájmem místních firem na přímém importu zboží ze zahraničí, a to i v případě spotřebního zboží. V Chengdu již delší dobu působí česká finanční skupina se svými půjčkami domácnostem, tento rok se tu chystá otevřít pobočku český výrobce zdravotních přístrojů a česko-čínská společnost plánuje zřídit centrum prodeje českého skla doplněné případně o české potraviny. CzechTrade Chengdu má na starosti hlavně západní Čínu, což představuje 12 čínských provincií. Pro české společnosti jsou nejvíce zajímavé tyto: Sichuan – strojírenství, obnovitelné zdroje energie, vodní energetika, automobilový průmysl, spotřební zboží (obecně centrum pro expanzi v západní Číně). Chongqing – strojírenství, automobilový průmysl, spotřební zboží. Shaanxi – letecký průmysl, důlní stroje, obnovitelné zdroje energie. Gansu – obnovitelné zdroje energie. Xinjiang – obnovitelné zdroje energie, důlní technika. Vnitřní Mongolsko – obnovitelné zdroje energie, důlní technika, zejména povrchové dobývání surovin.

POZVÁNKA V ČÍNĚ MUSÍTE BÝT VIDĚT Využijte tradiční veletrhy a prezentace u čínských partnerů, které pro vás připravuje CzechTrade CHINA INTERNATIONAL GENERAL AVIATION CONVENTION 2011 14.‒16. 10. 2011, Xian, provincie Shaanxi V Xianu se nachází šest klíčových výzkumných středisek avioniky, sedm klíčových výzkumných středisek obranného průmyslu, čtyři národní speciální výzkumná střediska a dvacet klíčových výzkumných ústavů na ministerské úrovni a další letecké výzkumné ústavy spolu s podpůrnými provozy a institucemi. Celková výroba letadel v provincii Shaanxi pokrývá třetinu výroby letadel v Číně. Účast na veletrhu bude pro každou českou firmu spojena s návštěvou dvou relevantních místních partnerů. Více informací u gestora akce Jiřího Rejla, e-mail: [email protected] CHINA COAL AND MINING EXPO 28.‒31. 10. 2011, Peking Kancelář CzechTrade v Chengdu zajišťuje českým firmám také prezentace u čínských projekčních ústavů zaměřených na důlní i povrchovou těžbu surovin. Součástí bude také přímé kontaktování s relevantními institucemi a lidmi ovlivňujícími projektování a další vývoj projektů v oblasti dobývání surovin. Více informací u gestora akce Václava Štiky, e-mail: [email protected] 100% DESIGN SHANGHAI 3.–5. 11. 2011, Šanghaj Po loňském úspěchu pokračuje agentura CzechTrade v organizování české účasti na této prestižní mezinárodní designové výstavě. www.100percentdesign.com.cn Více informací u gestora akce Zuzany Sedmerové, e-mail: [email protected]

T R A D E R E V I E W 4 / 2 011

PŘÍLEŽITOSTI

REGIONÁLNÍ CENTRUM DÁLNÝ VÝCHOD NABÍZÍ ČESKÝM FIRMÁM: • • • •

•

Působnost Regionálního centra CzechTrade Dálný východ Čína (v současnosti dvě zahraniční kanceláře CzechTrade v Šanghaji a Chengdu), Vietnam (v současnosti jedna zahraniční kancelář v Ho Či Minově Městě), Japonsko, Jižní Korea, Singapur, Malajsie, Indonésie, Tchaj-wan, Filipíny, Thajsko, Laos, Kambodža, Mongolsko

Regionální centrum Dálný východ Role Czech Trade při zvyšování konkurenceschopnosti české ekonomiky je dnes v aktivním vyhledávání budoucích příležitostí pro české firmy, které se opírá o odbornou znalost, sledování a vyhodnocování trendů budoucího vývoje a změn (trhu, poptávky, chování spotřebitelů, technologického vývoje atd.). To vše s využitím moderních nástrojů, jakými jsou například trade intelligence a foresight. V souladu se strategií CzechTrade probíhá

posilování stávajících kapacit zahraničních zastoupení, která se stanou součástí budované páteřní zahraniční sítě pro export, zahrnující 10 regionálních center (RC). (Obrázek s umístěním center jsme publikovali v minulém čísle.) V rámci této sítě tak mohou firmy s vysokou přidanou hodnotou či jinak definovanou konkurenční výhodou svého produktu využít synergického efektu, cíleně nabídnout své unikátní služby v různých částech světa a maximálně využít svého exportního potenciálu. RC Dálný východ

• • •

•

projekty zaměřené na sběr a vyhodnocení signálů z teritoria, služby „šité na míru“ podle požadavků českých firem, dlouhodobou exportní asistenci, využití rozšířené sítě Regionálního centra a prostor kanceláří CzechTrade včetně navazujících služeb dlouhodobého charakteru, sourcing pro české firmy za účelem růstu konkurenceschopnosti na mezinárodním trhu, prověřování bonity zahraničních firem, asistenční služby při komunikaci a kontaktu se zahraničními firmami, specifické služby zaměřené na vyhledání místních partnerů doplněné o průzkum trhu a analýzu Trade Intelligence, zakládání poboček v zahraničí apod.

je pilotní částí tohoto projektu. Již dnes disponuje kvalitním týmem, který tvoří zahraniční kanceláře a místní oboroví specialisté přímo v regionu. Při své práci pro české exportéry se opírají o unikátní znalosti, díky nimž dokážou rozpoznat signály a budoucí trendy. Právě na nich a na rychlosti jejich rozpoznání je každá dobrá příležitost založena.

Ferrit dodal do Číny desítky lokomotiv V návaznosti na společné aktivity s agenturou CzechTrade vyvezla společnost Ferrit do Číny již 28 důlních lokomotiv. Zatímco loni na jaře zvítězila v tendru na dodávku lokomotiv do čínské provincie Shandong v objemu 1 milion eur, letos už dodá stroje za cca 5 milionů eur. Společnost také uvažuje o zřízení výroby v Číně. „Čínu považujeme za velmi perspektivní trh, kde se těží více než dvě miliardy tun uhlí ročně,“ uvádí Petr Kovář, obchodní ředitel společnosti Ferrit. „Právě na tento trh jsme se dostali s velkou pomocí kanceláře CzechTrade v Chengdu, která úspěšně zorganizovala naši první čínskou akviziční cestu. Měli jsme možnost navštívit největší T R A D E R E V I E W 4 / 2 011

uhelné revíry a jednat s vedením důlních společností. Vedoucí kanceláře Ivan Vyroubal také velmi dobře připravil prezentace českých firem sdružených v alianci Česká dobývací technika, mezi něž patří i naše společnost. Díky CzechTrade jsme se rychle zorientovali na čínském trhu uhelného hornictví.“ Společnost Ferrit je jediným dodavatelem závěsných lokomotiv na tuzemském trhu. S úspěchem vyváží své stroje do Ruska, na Ukrajinu, do Kazachstánu, Albánie, Mexika, Estonska, Polska a na Slovensko. První exporty důlního zařízení uskutečnili loni také do Turecka a Íránu a za pomoci CzechTrade plánují proniknout na další trhy Jižní a Střední Ameriky. 19

POLEMIKA

Proč máme subdodavatele z Číny? „Po krizi ještě nebylo ani vidu ani slechu a některé naše výrobky již ztrácely v soutěži s levnou čínskou nabídkou konkurenceschopnost,“ vzpomíná výkonný ředitel společnosti Jansen Display Vít Zajíček. „Rozhodli jsme se proti ní bojovat jejími vlastními zbraněmi, tedy nízkou cenou.“ Po celých šestnáct let svého působení si malý český výrobce P. O. S. materiálů (point of sales) a potřeb pro reklamní průmysl udržuje kvalitu, rychlost, jedinečný design a vysoké inovativní tempo. Ročně přináší na trh čtyřicet nových výrobků. Převážnou většinu komponent však musí dovážet ze zahraničí. „Často si kladu otázku, proč máme jen dvacet procent dodavatelů z Česka,“ uvažuje Vít Zajíček. „Rádi bychom dali přednost firmám, které se nacházejí jen pár desítek kilometrů od nás, ale bohužel jsou příliš drahé, pomalé a většinou mívají zájem pouze o velké zakázky. Léta jsme proto preferovali partnery z Francie, Německa, Belgie či Polska.“ Před pár lety však začala i tato nákupní strategie selhávat. Na trhy se tlačila levná čínská produkce. Jansen Display zaznamenal u některých výrobků pokles marže pod patnáct procent a stávaly se neprodejnými. Načas dokonce vedení firmy zvažovalo přesun výroby do Číny, ale z obavy o know-how a udržení kvality od této varianty ustoupilo. Nabízelo se však ještě jedno řešení – přesunout do Číny výrobu některých segmentů. I když se obávali plagiátorství, bylo jim jasné, že konkurence si volný prostor na trhu stejně časem najde a pomůže jediné: zůstat krok před ostatními. 20

Jak ušetřit s CzechTrade „Před šesti lety jsem požádal vedoucího zahraniční kanceláře CzechTrade v Šanghaji Aleše Červinku, zda by nám mohl vytipovat vhodné potenciální dodavatele segmentů, jako jsou kovové rohy, profily nebo plastové součástky. Přestože agentura zatím nemá tuto službu ve svém portfoliu, pan Červinka mi je nejen velmi ochotně vyhledal, ale osobně mě na ně i kontaktoval,“ vypráví Vít Zajíček. „Byl to klíčový tah, jenž rozhodl o našem dalším růstu, který neohrozila ani krize.“ Nezbytností však byl několikaměsíční pobyt českého manažera u subdodavatelů, důkladná znalost místních podmínek a zvyklostí. „Je třeba jim být skutečným partnerem, trpělivě vysvětlovat každý detail a ověřit si, zda vás protějšek, který se učí novou věc, správně pochopil. Asiaté totiž neříkají ze slušnosti ne, a pak dochází ke zbytečným nedorozuměním. Musí se důsledně vyžadovat plnění zadání a průběžně kontrolovat, to je ale ostatně potřeba všude. Zpočátku to chce pár měsíců na místě, později stačí namátkové osobní inspekce v intervalu dvou tří měsíců. Nelze sice očekávat hladkou spolupráci jako s německými firmami, ale není pravda, že čínské výrobky jsou obecně méně kvalitní. To je mýtus, T R A D E R E V I E W 4 / 2 011

POLEMIKA

Jansen Display s.r o. Ryze česká společnost byla založena v roce 1995 a sídlí v Krupce u Teplic. Patří mezi největší evropské výrobce a exportéry vybavení pro reklamní průmysl. V rámci stotřicetičlenné společnosti působí tým deseti designérů a vývojových pracovníků. Díky vysoké flexibilitě, značnému inovačnímu potenciálu, nízkým cenám a krátkým dodacím lhůtám si udržuje své odběratele i mezi významnými subjekty, jako jsou T-Mobile, Erste Bank, Gillette, Coca-Cola, Londýnské metro, Burger King, Procter and Gamble, Staropramen či L’Oréal CZ. Její pobočky se nacházejí v Praze, Kolíně nad Rýnem, Cambridgi, Bratislavě, Budapešti a Varšavě. který v Česku přežívá a škodí nám. Každý výrobek od kteréhokoli dodavatele je takové kvality, jakou a jak důsledně ji od něho požadujete. Přední světové společnosti, třeba Apple, využívají při kompletaci svých výrobků segmenty ze zemí s levnou pracovní silou a říká snad někdo, že jsou nekvalitní?“ V současné době tvoří materiál čínské provenience na výrobcích Jansen Display až třicet procent, což firmě umožňuje udržet jejich konkurenceschopnost. Díky pomoci šanghajské kanceláře CzechTrade se v průběhu posledních let společnosti podařilo snížit náklady na některé výrobky až na polovinu a několikanásobně zvýšit export. „České firmy si často stěžují, že se nedá levné Číně konkurovat. S tím nemohu souhlasit. V současné době dokážeme přidanou hodnotou a cenou finálních výrobků konkurovat i Číně. Mezi platy dělníků v tamějších podnicích a u nás totiž již není tak velký rozdíl. Peking je devátým a Šanghaj dvanáctým nejdražším městem na světě a tomu odpovídají i příjmy. A efektivita práce a inovativní potenciál je tady pořád větší,“ odmítá rezignaci některých českých exportérů Vít Zajíček.

300 až 350 tisíc korun a dodací lhůta se pohybuje od tří do šesti měsíců. Z Číny ji seženeme za osmdesát tisíc a do třiceti dnů. Tak udržíme inovativní tempo a ušetřené prostředky můžeme vložit do modernizace strojového parku.“

Kde nás bota tlačí? Firmy si stále častěji stěžují na akutní nedostatek absolventů technických oborů. Podle Tomáše Feřteka z neziskové společnosti Eduin se však jejich počet v letech 1998 až 2007 kontinuálně zvyšoval a dnes jsme pravděpodobně na průměru EU či mírně nad ním. Tito pracovníci zřejmě schází proto, že hledají uplatnění v jiných oborech, než vystudovali. Zajímavý pohled nabízejí i poslední statistiky o nezaměstnanosti vysokoškoláků: řada z nich jsou právě absolventi technických oborů a jediný obor, kde není žádný nezaměstnaný, je psychologie. Je tedy psycholog připraven univerzálně, a má tudíž větší prostor pro uplatnění? „Kvalitní pracovníci do vývoje a výroby jsou obrovský problém,“ říká ředitel Jansen Display. „Seženu obchodníky nebo ekonomy, ale těch, kdo umí na stroji, kreslit modely a vkládat do práce vlastní myšlenky, je poskrovnu. Vytváříme lidem hodně prostoru pro jejich kreativitu, ale většinou dávají přednost jasnému zadání a pasivnímu plnění úkolu. Proto si vážím těch, kteří mají ambici prorazit s neotřelým nápadem.“ Zdá se, že problém se neskrývá jen ve vzdělání. Ve výrobě či skladu Jansen Display dnes pracují i lidé s maturitou. Ještě před krizí se dobří pracovníci sháněli jen velmi obtížně. Přicházeli čerství absolventi středních škol bez praktických zkušeností a požadovali nepřiměřeně vysoký plat. Velká nezaměstnanost v severních Čechách ale

Josef Lát:

ČÍNSKÁ NEKVALITA JE MÝTUS Podobnou zkušenost s dovozy z Číny má i producent výrobků z neželezných kovů a plastů a lídr v technologii nízkotlakého lití akciová společnost BENEŠ a LÁT. Zákazníkům dodává výrobky pro technické aplikace z jednoho zdroje. V době tlaku na snižování počtu dodavatelů a flexibilitu dodávek v čase je to konkurenční výhoda. „Nad dovozy polotovarů a forem z Číny jsme dlouho váhali, ale povzbudila nás osobní zkušenost pana Zajíčka z Jansen Display. Využili jsme také publikovaného poradenství agentury CzechTrade, a vyvarovali se tak nechtěných efektů,“ říká předseda představenstva společnosti Josef Lát. „Detailně jsme zformulovali objednávky a opakovaně si ověřovali, zda nám partner správně rozumí. Zpočátku jsme do Číny létali nejen na průběžné kontrolní dny, ale i převzít finální produkci. Časem se obě strany naučily předcházet případnému nepochopení. Spolupráce s čínskými dodavateli je sice složitější než s evropskými partnery, ale naprosto souhlasím s Vítem Zajíčkem, že čínská nekvalita je mýtus: kvalitu dostanete jen takovou, jakou požadujete.“ myšlení mnoha lidí změnila. „U nás začínají od píky a s nevelkými penězi, ale kdo se snaží firmě přinést něco navíc, brzy postoupí na vyšší pozici a je motivován i finančně,“ uzavírá Vít Zajíček.

Stále častěji se ozývají hlasy, že Evropa zpohodlněla, v boji s konkurencí si jednotlivé státy pomáhají skrytým protekcionismem a liberalizace trhu nefunguje, jak by měla. Evropská unie deklaruje volný pohyb zboží, služeb a kapitálu, ale v praxi to platí jen pro zboží. To však tvoří pouze třicet procent jejího hrubého domácího produktu, sedmdesát procent připadá na služby. Protekcionismus a nepružnost evropských firem otevřeně kritizuje i manažer z Jansen Display. „Ještě tu dost nepřemýšlíme, na čem ušetřit a jak výrobu zefektivnit. V Evropě po nás chtějí například za formu T R A D E R E V I E W 4 / 2 011

21

EXPORTNÍ ÚSPĚCHY

Když se hraje na správnou notu Hodně se píše o čínském kopírování. Často právem. Ale podloudné praktiky se objevují i na starém kontinentu. Někteří evropští obchodníci dovážejí levné čínské harmoniky, do nich používají i české hlasy a vydávají je za nástroje vyrobené v Evropě. Když se to zákazníci doví, kazí to solidním firmám obchod. „Možná to někoho překvapí, ale se svými čínskými partnery máme naopak velmi korektní vztahy. Na své nástroje umísťují loga různých výrobců hlasů, aby mohl každý zájemce posoudit jejich kvalitu a nekupoval zajíce v pytli. Školákům stačí na cvičení levnější nástroj, ale pro konzervatoristy přijde takový kus běžně na dvě stě tisíc,“ tvrdí majitel společnosti HARMONIKAS Ladislav Titlbach. Věří, že do tří až pěti let se jeho firma v Číně prosadí. „Na základě naší loňské návštěvy jsme tam na jaře odeslali první dodávky hlasů partnerům Tianjin Parrot Musical Instruments, Tianjin Baidi, Cang Zhou Goldenlion a Tianjing Aidi. Víc se ukáže na podzimních veletrzích v Šanghaji a ve Frankfurtu a během cesty plánované napřesrok po firmách kolem Šanghaje.“

Rodinná firma Má vůbec v globalizovaném světě šanci na přežití? „Určitě. Máme jinou podnikatelskou filozofii než manažersky řízené společnosti. Sleduji spolu s dcerou a synem, které jsem vtáhl do podnikání, dlouhodobost a stabilitu podniku. Snažíme se slušně zaplatit naše zaměstnance a zisk přednostně vkládáme do technického a technologického vybavení a rezerv. Kdo nepřišel k penězům lacino, tomu nechybí ani vytrvalost,“ říká Ladislav Titlbach. V třiašedesátém dostal po kraslické průmyslovce na výrobu hudebních nástrojů umístěnku do Loun, kde se vyráběly harmoniky. „V té době jsme dělali hlásky do školních nástrojů a v technickém rozvoji měli ti, kteří se na něm chtěli podílet, značnou finanční podporu státu. Navázal

NENÍ HLAS JAKO HLAS HARMONIKAS nedodává do zahraničí finální hudební nástroje, ale jejich důležité segmenty, tzv. hlasy. Jedná se o precizně opracované plátky převážně z hliníku, u náročnějších nástrojů ze zinku nebo mosazi, případně z nerezové oceli, které se pohybují v kovové hlasové destičce. Vůle pro pohyb mezi jazýčkem a otvorem v destičce musí být co nejmenší, aby se předcházelo zbytečné ztrátě vzduchu a obtížnému rozeznívání nástroje. Na to je technika HARMONIKAS ideální. jsem spolupráci s panem profesorem na ČVUT, milovníkem hry na harmoniku, a s výzkumným ústavem materiálů v Běchovicích a vyvíjeli jsme hlásky na vědecké bázi,“ vzpomíná Ladislav Titlbach. V sedmasedmdesátém byl podnik začleněn do projektu na úsporu deviz, jehož cílem bylo postavit nový závod, vybavit ho zahraniční licencí a nahradit dovoz ze Západu domácí výrobou. Ze záměru sice sešlo, ale podniku zůstal milion dolarů na nákup strojního zařízení ze západní Evropy. „Po roce devadesát jsem však na frankfurtském veletrhu pochopil, že ani nadšení a nejlepší technika, kterou ostatně máme v Lounech dodnes, nestačí, chybí-li tradice a zahraniční zkušenosti.“ V dvaadevadesátém roce přišla privatizace. Staronoví majitelé se záhy dostali

22

T R A D E R E V I E W 4 / 2 011

EXPORTNÍ ÚSPĚCHY

do finančních problémů, a tak si Ladislav Titlbach splnil přání osamostatnit se: vzal si úvěr a v roce 1999 koupil lounskou výrobu hlasů. Začátky byly kruté. Začínal se dvěma zákazníky a do toho ještě zasáhla cyklická krize ve výrobě hudebních nástrojů. „Svou obchodní politiku jsme postavili na tom, že díky špičkové technice dokážeme vyrobit kvalitní hlasy opakovatelných parametrů a podle přání zákazníků. Trvalo však léta, než se nám podařilo prorazit v oboru, který je po staletí doménou italské firmy Antonelli specializující se na ruční výrobu. Když jsem před dvanácti lety začal s našimi vzorky objíždět potenciální evropské odběratele, prakticky nikdo se se mnou nebavil. V Rakousku nám trvalo deset let, než jsme se tam uchytili, a podobně tomu bylo také v Německu a ve Slovinsku. Dnes se vedle nadějně se rozvíjejících obchodů s Ruskem řadí tyto státy k našim nejsilnějším destinacím,“ zdůrazňuje Ladislav Titlbach, jak důležitá je v obchodování trpělivost.

V domovině harmonik První kontakt s obchodníky z Číny, kde byly ve starověku poprvé použity jazýčkové hlásky u předchůdce foukací harmoniky šengu, navázala firma HARMONIKAS před devíti lety na frankfurtském veletrhu. Nic z něj však nebylo. V roce 2006 se spolu s dalšími členy Asociace výrobců hudebních nástrojů poprvé zúčastnila pod záštitou CzechTrade jednoho z nejvýznamnějších mezinárodních veletrhů v oblasti výroby hudebních nástrojů Music China v Šanghaji. „Tehdy mi jeden čínský

T R A D E R E V I E W 4 / 2 011

HARMONIKAS s.r.o. V roce 1999 navazuje rodina Titlbachových na staletou tradici výroby harmonik, akordeonů a hlasů v Čechách. Se zásadní změnou koncepce výroby hlasů, novými poznatky v technologii přesného stříhání, profilového broušení, elektroerozivního drátového obrábění a poloautomatického ladění a za využití umu zkušených pracovníků se v Lounech začaly vyrábět hlasy i pro vysoce kvalitní hudební nástroje. Kromě stálých zákazníků na domácím trhu má HARMONIKAS kolem 150 odběratelů ve většině států Evropské unie, Severní a Jižní Americe, Rusku a Číně. řemeslník přinesl na stánek ukázat můj výkres, který si ještě za minulého režimu přivezl spolu s dokumentací ze studijní cesty do bývalého Československa. Bylo to milé, ale i přes naše každoroční prezentace zůstávali Číňané v hektickém veletržním prostředí odtažití. Již tehdy nás ale upozornil vedoucí šanghajské kanceláře CzechTrade Aleš Červinka, že Číňané kladou stále větší důraz na kvalitu a touží po evropském zboží,“ pokračuje Ladislav Titlbach. Čína však Lounské trochu odrazovala velkou vzdáleností. Když jim přesto Aleš Červinka loni nabídl, že společně objedou několik čínských stavitelů akordeonů

a harmonik, rádi kývli. „Pan Červinka vytipoval podniky v okolí Pekingu, domluvil termíny a rezervovali jsme si dost času. Ale naprosto klíčová byla jeho asistence. Tlumočí z čínštiny přímo do češtiny, čímž se do značné míry eliminují nedorozumění a nepřesnosti, dokonale zná místní prostředí a není mu nic zatěžko,“ zdůrazňuje šéf HARMONIKAS to, co tvrdí i řada dalších našich exportérů.

Hlasy z Loun ožívají i v tradičních ruských bajanech Před šesti lety uspořádalo naše velvyslanectví spolu s kanceláří CzechTrade v Moskvě setkání zástupců společnosti HARMONIKAS se šesti potenciálními ruskými zákazníky. Na základě tohoto jednání se rozvinul velký projekt pro bajany (ruské akordeony). „Zpočátku byli Rusové velmi opatrní, protože se obávali o své know-how. Naše časté návštěvy a korektní jednání rozptýlily jejich obavy a v současné době jsou našimi stabilními zákazníky,“ popisuje Ladislav Titlbach spolupráci se světoznámými výrobci koncertních knoflíkových akordeonů (bajanů), firmami Jupiter a Tulská garmoň. „Část produkce si Rusové, podobně jako Italové, dělají již dvě stě let ručně sami. Takový komplet pro jednu harmoniku vypilovává zkušený řemeslník dva měsíce a každá sada se vlivem jeho kondice nutně trochu odlišuje. Naší předností je rychlost, přesnost opracování a spolehlivý záruční a pozáruční servis.“

23

EXPORTNÍ ÚSPĚCHY

TESCAN centrem inovací Přístroje značky TESCAN používají společnosti a vědecké instituce zabývající se nanotechnologiemi či materiálovým inženýrstvím téměř po celém světě. Mezi největší odběratele patří kromě firem ve Spojených státech a Rusku také Německo, Jižní Korea a v posledních letech zejména Čína. Bylo jich pět Předseda představenstva Jaroslav Klíma rád vzpomíná na to, jak pět přátel, vývojářů Tesly Brno, tehdejšího dominantního výrobce elektronových mikroskopů ve východní Evropě, dalo dohromady své celoživotní úspory a založilo společnost s ručením omezeným s tehdy nejnižším povoleným kapitálem sto tisíc korun. Jak začínali v jedné místnosti bez možnosti větrání, střídali se na jednom počítači XT ze Slušovic a v ojeté Škodě 120 jezdili přes celé Německo instalovat své první výrobky. Jak po dvou letech přijali první tři zaměstnance a všechny vydělané peníze hned investovali do materiálu na další zakázku nebo na nákup měřicích přístrojů. Postupně rostli, zaměstnávali stále více 24

spolupracovníků, rozšiřovali prostory i počet zemí, kam exportovali. „Zažili jsme však také různé peripetie. Ty nás přesvědčily, že nelze zůstat nadlouho malou firmou, aspoň ne v našem oboru, kde český a dokonce evropský trh je malý pro specializovaného výrobce a kde všechny konkurenční firmy operují globálně,“ dodává Jaroslav Klíma.

Čína klíčovým trhem V roce 2009 si v TESCANu uvědomili, že jejich prodeje ve snad nejperspektivnějším teritoriu na světě, v Číně, neodpovídají kvalitě a ceně mikroskopů. „Rozhodli jsme se proto poprvé k neověřenému kroku a společně s naším menšinovým tchajwanským partnerem jsme v Šanghaji založili distribuční

a servisní firmu TESCAN China,“ vzpomíná Jaroslav Klíma. V začátcích pomohla i šanghajská kancelář CzechTrade. Výsledky přišly až nečekaně rychle. V roce 2010 stoupl prodej mikroskopů ve srovnání s rokem 2009 více než trojnásobně. „A přitom začínáme v Číně prodávat i ty složitější a dražší přístroje,“ pochvaluje si Jaroslav Klíma. Přístroje značky TESCAN využívá mimo jiné několik čínských univerzit, jako jsou například Tsinghua University, Fudan University nebo Chongqing University. Najdete je v tamních významných společnostech, mimo jiné v Shenzhen Huawei Communication Technologies, Volkswagen (China) Investment Company Limited, T R A D E R E V I E W 4 / 2 011

EXPORTNÍ ÚSPĚCHY

TESCAN a.s. V roce 1991 založilo TESCAN několik bývalých zaměstnanců brněnské Tesly jako malou firmu na programovatelné řídicí jednotky, digitizéry pro starší analogové rastrovací elektronové mikroskopy a výrobu drobných příslušenství. Za dvacet let se tato firma vypracovala mezi pět nejvýznamnějších výrobců přístrojů s fokusovaným svazkem nabitých částic na světě. Před více než rokem se TESCAN přetransformoval v akciovou společnost a uskutečnil některé změny ve své struktuře. Mezi nejvýznamnější patřilo založení dceřiné společnosti TESCAN China Ltd. a ovládnutí majoritního podílu TESCAN USA Inc. TESCAN má dnes 140 zaměstnanců v Brně, 19 v dceřiné distribuční a servisní firmě v Šanghaji a 14 v podobné dceřince v USA. Společnost je pyšná na to, že je finančně zdravou českou firmou s poměrně nízkým podílem cizích zdrojů tvořených bankovními úvěry. V loňském roce prodala více než sto mikroskopů a její tržby činily téměř 380 milionů korun. Letos se očekává prodej dvou stovek mikroskopů a tržby kolem půl miliardy. FAW VOLKSWAGEN Automotive, Beijing Hyundai Motor Company a China National Petroleum Corporation.

Americká expanze „Povzbuzeni úspěchem v Číně jsme loni koupili také americkou distribuční firmu a investujeme dále do rozvoje prodejní sítě ve Spojených státech. Náklady jsou to velké, ale přináší výsledky. Už letos v polovině května jsme měli uzavřené kontrakty na dodávky mikroskopů do USA v hodnotě dvakrát vyšší než loni za celý rok,“ zdůrazňuje předseda představenstva.

T R A D E R E V I E W 4 / 2 011

Nedávno TESCAN instaloval mikroskop s fokusovaným iontovým svazkem LYRA3 na Middle Tennessee State University a další přístroj slouží na jedné z nejprestižnějších univerzit světa, Massachusettském technologickém institutu (MIT). „Je pro nás velkou ctí, že tak špičková instituce, jakou je MIT, využívá právě náš mikroskop,“ podotýká Jaroslav Klíma. „Svědčí to o hlavní devíze našich přístrojů, kterou je kombinace výkonnosti a současně nízké náročnosti na obsluhu v multiuživatelských výzkumných prostředích.“ Mikroskop TESCAN zvítězil také ve výběrovém řízení univerzity v kalifornském Berkeley, kde s ním budou v rámci projektu NASA pracovat vědci ve vesmírné laboratoři. A už letos na podzim bude přístroj značky TESCAN využívat i institut biologického inženýrství Harvardské univerzity. TESCAN pro něj připravuje nestandardní konfiguraci přístroje podle speciálních požadavků. Mikroskop bude vybaven obří komorou s neobvyklým počtem detektorů a kamer pro pohled do komory. „Některé obrázky můžete pořídit pouze pomocí mikroskopu od firmy TESCAN,“ zdůrazňuje James C. Weaver z Harvardu, když hovoří o svých nejoblíbenějších snímcích pozemské a podmořské flóry a fauny. Obří komora byla vyvinuta v rámci projektu Fiblys, jednoho z výzkumných projektů spolufinancovaných z fondů EU, kterých se TESCAN s vybranými renomovanými firmami a univerzitami účastní.

financování nákupu distribuční společnosti v USA. Díky své flexibilitě a konkurenceschopným cenám se stala důležitým partnerem, bez něhož by náš další rozvoj byl složitější.“

Se spolehlivou bankou v zádech

TESCAN jako silná nadnárodní skupina

Bez spolehlivého finančního partnera se expandující společnost neobejde. Proto TESCAN dlouhodobě spolupracuje s Komerční bankou. Spolupráce se prohloubila před třemi lety v souvislosti s výběrovým řízením na financování nové výrobně-administrativní budovy. Tehdy Komerční banka nabídla TESCANu výrazně lepší podmínky pro financování této stavby než konkurence.

Jaroslav Klíma neskrývá skutečnost, že byl již několikrát osloven strategickým investorem. „Jsme pod stálým tlakem konkurence, a pokud nechceme splynout s nějakou nadnárodní skupinou, pak musíme buď růst, nebo vyklízet pozice. A my preferujeme tu první možnost. Usilujeme o to, abychom se stali skutečným lídrem v oboru a vytvořili vlastní nadnárodní skupinu s centrálou v Brně.“

„V oblasti trade finance využíváme pravidelně především akreditivy a bankovní záruky. V poslední době spolupracujeme s Komerční bankou také v oblasti zajišťování kurzových rizik. Kromě obvyklých spotových, forwardových nebo swapových produktů používáme opce nebo různé strukturované opční obchody. V souvislosti s poskytnutými dlouhodobými úvěry jsme uzavřeli úrokové swapy na zajištění úrokového rizika u těchto úvěrů,“ vypočítává Petr Němec, ředitel divize finance společnosti TESCAN, a pokračuje: „Loni se Komerční banka podílela i na akvizičním

Jen málokterá firma se dnes může pochlubit tím, že je její produkce na řadu měsíců dopředu vyprodána a kapacity stávajících prostor vyčerpány. TESCAN má to štěstí. „K dalšímu rozvoji potřebujeme kvalitní zázemí,“ prozrazuje své plány Jaroslav Klíma. „Na konci minulého roku jsme se proto rozhodli postavit v Brně další nový moderní závod s čistou výrobou. Stále rychleji se rozvíjející nanotechnologie volají po nových typech přístrojů a my vidíme, že jinak než přes inovace si naše firma v globálním měřítku nemá šanci udržet konkurenceschopnost.“ 25

ANALÝZY CZECHTRADE

Čína a exportní potenciál ČR V následujících tabulkách a textu je zhodnocen vývoj zahraničního obchodu a konkurenceschopnosti ČR ve vztahu k čínskému trhu. Cílem této analýzy je identifikovat obory, v nichž Čína vykazuje komparativní nevýhodu, a nalézt české obory, kterým se na čínském trhu podle statistických hodnot daří nadprůměrně. Analýza je provedena na statistických datech seskupených podle HS klasifikace (Harmonised System). V roce 2010 importovala Čína celkově 4731 položek klasifikovaných podle HS6. V rámci bilaterálního obchodu s Českou republikou importovala Čína celkem 1454 položek podle klasifikace HS6. NEJVÝZNAMNĚJŠÍ POLOŽKY ČÍNY PODLE PODÍLU NA KLADNÉ KOMPARATIVNÍ VÝHODĚ (PODLE LFI INDEXU) LFI 2010

Podíl na kladné komparativní výhodě

Přenosná digitální zařízení pro automatizované zpracování dat

29 945

8,72 %

8,72 %

852520

Přístroje vysílací se zařízením přijímacím

14 445

4,21 %

12,93 %

890190

Plavidla nákladní dopravy ostatní a jiná i k osobní přepravě

8 756

2,55 %

15,48 %

852812

Televizní přijímací přístroje, barevné

5 518

1,61 %

17,09 %

851780

Ostatní telekomunikační přístroje

5 516

1,61 %

18,69 %

854140

Zařízení polovodičová fotosenzitivní, svítící diody

5 357

1,56 %

20,25 %

844359

Tiskařské stroje pro potisk textilních materiálů

4 220

1,23 %

21,48 %

640299

Obuv z kaučuku, plastů ostatní

3 667

1,07 %

22,55 %

851790

Části přístrojů elektronických pro drátovou telefonii a telegrafii

3 597

1,05 %

23,60 %

847160

Vstupní nebo výstupní jednotky

3 567

1,04 %

24,64 %

950390

Hračky ostatní

3 127

0,91 %

Kód HS6

Název položky

847130

Kumulovaná komparativní výhoda

25,55 % Zdroj dat: Comtrade, výpočty CzechTrade

Z tabulky je patrné, že největší komparativní výhodu má Čína v položce 847130 – Přenosná digitální zařízení pro automatizované zpracování dat, jejíž podíl na kladné komparativní výhodě činí více než 8,72 %. Na druhém místě se s podílem 4,21 % nachází položka 852520 – Přístroje vysílací se zařízením přijímacím. Třetí příčku pak zaujímá položka 890190 – Plavidla nákladní dopravy ostatní a jiná i k osobní přepravě s podílem 2,55 %. Nejsilněji zastoupeným oborem je výroba elektronických zařízení a součástek, dále pak strojírenství, výroba lodí, obuvi a hraček. Tyto první tři položky tvoří podíl na kumulované komparativní výhodě celkem 15,48 %. Nejvyšší komparativní nevýhodu vykazuje Čína v položkách 270900 – Oleje minerální a z nerostů živičných (LFI = -47 759), 854229 – Ostatní monolitické integrované obvody (LFI = -46 798) a 260111 – Železné rudy, koncentráty neaglomerované (LFI = -27 113).

Analýza bilaterálního obchodu ČR–Čína Kód HS6

Název položky

845931 701810

LFI Čína LFI ČR 2010 2010

BMR

BMG

MG

Stroje vyvrtávací, frézovací, číslicově řízené

0,1491

0,8788

1,0029

-32

354

Perly skleněné, imitace perel, drahokamů ap.

0,1213

1,1897

1,2299

37

891

IMP 2010 (USD)

EXP 2010 (USD)

BIMP 2010 (USD)

97 418 608

18 230 228

11 547 757

82 124 739

196 926 385

9 445 420

853221

Kondenzátory elektrické pevné tantalové

0,0985

1,1944

1,1015

-198

676

725 531 574

259 108 212

81 676 518

901210

Mikroskopy (ne optické), difraktografy

0,0918

1,2169

1,1538

-59

601

149 701 503

1 823 848

16 779 566

844520

Stroje textilní spřádací, dopřádací

0,0717

0,8398

1,0883

-9

110

83 736 168

69 610 179

1 357 517

846031

Stroje k ostření (brusky nástrojů apod.), čís. říz.

0,0715

1,2565

1,2410

-51

-7

128 444 962

1 516 531

9 916 697

844839

Části ostatních strojů pro přípravu vlák. text., zařízení pomocná

0,0666

1,1307

1,1429

-15

164

176 425 351

157 184 498

13 321 503

830120

Zámky do vozidel motorových z kovů obecných

0,0542

2,5629

1,1789

39

972

145 974 935

275 180 917

28 121 679

831110

Elektrody povl. pro svařování el. obloukem z kovů obecných

0,0517

1,4915

1,1941

41

-41

45 304 700

167 908 710

2 141 705

843120

Části vozíků samohybných aj. se zař. manipulačním

0,0461

4,5485

1,0742

64

362

103 906 307

297 988 929

9 547 462

BMR = průměrný podíl české položky HS na místním (čínském) trhu BMG = průměrný růst českého exportu na trh Číny pro HS položku MG = průměrný růst místního (čínského) trhu pro HS položku

Zdroj dat: Comtrade, výpočty CzechTrade Data jsou seřazena sestupně podle nejvyšší hodnoty BMR.

26

T R A D E R E V I E W 4 / 2 011

ANALÝZY CZECHTRADE

Na základě provedené analýzy bylo identifikováno TOP 10 nejvýznamnějších komodit čínského importu z České republiky. Předchozí tabulka je představuje řazené sestupně podle výše průměrného podílu importu příslušných položek klasifikace HS6 z ČR na celkovém importu Číny v letech 2003–2010 (BMR). 1. Na prvním místě se umístila položka 845931 – Stroje vyvrtávací, frézovací, číslicově řízené s podílem téměř 15 % na čínském importu této položky. Strojírenské vývozy patří mezi tradičně silné exporty ČR obecně a platí to i pro ČLR. Je to i důkazem zvyšujících se exportních aktivit českých strojírenských podniků směrem k Číně. Česká republika těží ze své dlouhé tradice ve strojírenství, referencí ještě v rámci hospodářské pomoci ČSSR Číně, výzkumu a vývoje, kvalifikovaných odborníků i zkušeností, takže dokáže nabídnout kvalitní a vysoce sofistikované produkty s cenou podstatně nižší, nežli je tomu např. u německé konkurence, která má však v Číně velký zvuk. Tyto velké strojírenské podniky mají dostatek financí na časté cesty specialistů (prodejci, servisní technici, inženýři) do teritoria a na vybudování vlastního zastoupení v Číně, dokážou poskytnout odborný servis a dodávky náhradních dílů, mají tým lidí se zkušenostmi s exportem svých výrobků do zahraničí atd. To vše jsou předpoklady k tomu, aby zde uspěly, a domníváme se, že tento segment zůstane pro ČR z hlediska exportu do Číny klíčovým i v následujících letech. 2. Druhou příčku v TOP českých komoditách čínského importu obsadila položka 701810 – Perly skleněné, imitace perel, drahokamů ap. s podílem více než 12 % na importu sledované položky. Jedná se o další tradiční položku českého exportu, jejíž významnost směrem k Číně je daleko výrazněji vidět, pokud se k ní ještě přidají české exporty této komodity do Hongkongu (z HK totiž tyto perly směřují dále do vnitrozemské Číny). Česká republika těží ze své sklářské tradice, zkušeností a kvalifikovaných pracovníků. Nestačí však nabídnout standardní produkty, ty si již čínské firmy dokáží vyrobit samy. Musí se jednat o originální kousky z ČR, kde hraje roli evropský design a kvalitní zpracování – za ně čínský spotřebitel neváhá utratit značné finanční prostředky. Řada českých společností již má v Číně vybudované své vlastní obchodní zastoupení, případně mají místní agenty a distributory. 3. U položky 853221 – Kondenzátory elektrické pevné tantalové se jedná především o exporty z tchajwanské výroby kondenzátorů v ČR. 4. Za zmínku stojí také položka 901210 – Mikroskopy (ne optické), difraktografy s podílem českého exportu na celkovém čínském importu dané položky jen těsně pod 10 %, což je s ohledem na velikost čínské ekonomiky jistě zajímavé číslo. O výrobci elektronových mikroskopů, brněnské firmě TESCAN, která již má v Číně svou dceřinou společnost, se více dočtete na str. 24–25. 830120 – Zámky do vozidel motorových z kovů obecných, 841590 – Části, součásti strojů, přístrojů klimatizačních, 841330 – Čerpadla hmot pohon., mazadel pro pístové motory – u těchto položek se jedná především o součásti pro kompletaci aut společností Škoda a VW. Vozy Škoda jsou vyráběné v licenci v závodu (čínsko-německý joint venture) Shanghai Volkswagen využívajícím cca 85–90 % dílů od místních dodavatelů, zbytek se dováží. 844520 – Stroje textilní spřádací, dopřádací – Čína využívá dodávek rotorových dopřádacích textilních strojů, náhradních dílů k těmto strojům a rovněž dodávky repasovaných starších dopřádacích strojů v hojné míře také z naší republiky. ČR, jako u většiny významných českých položek, těží ze své tradice v textilním průmyslu (dřívější Výzkumný ústav bavlnářský v Ústí nad Orlicí, technologie rotorového předení bavlny v 70. letech), kdy v rámci hospodářské pomoci bylo dodáno z ČSSR velké množství těchto textilních dopřádacích strojů do ČLR. V současnosti již největší české firmy v zahraničním vlastnictví (německé a švýcarské společnosti) převádí svou výrobu do Číny, nicméně za uvedené sledované období činil vývoz těchto textilních strojů do Číny značný podíl. 846031 – Stroje k ostření (brusky nástrojů apod.) – české firmy dodávají na čínský trh své nástroje pro obráběcí stroje zahraniční i domácí produkce, dále také strojní zařízení na tyto nástroje. Zajímavý je fakt, že u většiny z uvedených položek došlo ve sledovaném období k růstu bilaterálního importu z ČR. Největší růst čínského importu českých komodit zaznamenaly položky 843120 – Části vozíků samohybných aj. se zař. manipulačním a 284440 – Prvky, izotopy, sloučeniny radioaktivní (ne uran), slitiny. U první položky se jednalo o průměrný roční nárůst importu z ČR v hodnotě 355 % a u druhé položky o 348 %. Velmi důležité je zjištění, že u všech uvedených patnácti položek byly místní trhy (importní) těchto komodit ve sledovaném období v růstu. Největší růst čínského importu se projevil u položky 701810 – Perly skleněné, imitace perel, drahokamů ap., a to o průměrně 23 % ročně. Jako zvlášť zajímavé se jeví položky, u kterých je hodnota LFI ČR kladná a hodnota LFI Číny záporná. Jsou to případy položek, u nichž jsou hodnoty LFI zvýrazněny červenou barvou. Jedná se o položky, kde stupeň specializace ČR je vyšší než u Číny. Poznámka: Výše uvedená analýza je jen dílčí částí nástroje Trade Intelligence agentury CzechTrade. Dále je možné ke každé položce provést jako placenou službu například analýzu konkurence, jejímž prostřednictvím lze zjistit hlavní konkurenty pro ČR na čínském trhu pro konkrétní položky HS klasifikace a dále pak koncentraci místního trhu a formulovat následná doporučení. Jako budoucí příležitosti pro export z ČR do Číny byly označeny ty komodity, které ve sledovaném období zaznamenaly nadprůměrný nárůst (tj. index BMG > 3, tj. nárůst větší než 200 %). Na základě provedené analýzy byla zpracována tabulka deseti položek podle klasifikace HS6 s příležitostí pro české komodity na čínském trhu, seřazených podle hodnoty BMG (více informací na str. 30).

T R A D E R E V I E W 4 / 2 011

27

TABULKY NEJVĚTŠÍCH SVĚTOVÝCH EXPORTÉRŮ A IMPORTÉRŮ

Země 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.

Německo Japonsko Itálie USA Švýcarsko Čína Korejská republika Španělsko Francie Rakousko Belgie Spojené království Česká republika Nizozemsko Singapur

Export v USD 8 743 419 000 4 894 062 314 3 997 543 458 3 089 157 018 2 267 995 534 1 796 969 255 1 401 919 576 1 044 349 626 1 035 773 764 908 765 361 871 163 735 825 353 573 784 632 662 596 949 272 491 431 010

Dovoz obráběcích strojů (2009) % svět. exportu 23,5 13,2 10,8 8,3 6,1 4,8 3,8 2,8 2,8 2,4 2,3 2,2 2,1 1,6 1,3

Země 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 26.

Čína USA Německo Indie Korejská republika Francie Itálie Rusko Mexiko Brazílie Švýcarsko Belgie Spojené království Thajsko Česká republika

Import v USD 6 561 832 237 3 389 481 240 2 989 514 000 1 428 207 332 1 301 960 756 1 236 498 790 1 224 204 559 1 177 161 016 1 163 583 892 972 582 027 956 159 302 829 924 898 823 782 523 777 576 803 435 572 624

KANADA

% svět. importu 17,7 9,1 8,0 3,8 3,5 3,3 3,3 3,2 3,1 2,6 2,6 2,2 2,2 2,1 1,2

USA

IRSKO

Vývoz obráběcích strojů (2009)

MEXIKO

Zdroj dat: Comtrade

Obráběcí stroje jsou kvůli vysokým nárokům na přesnost vyráběny hlavně v zemích se strojírenskou tradicí a s dostatkem kvalifikované pracovní síly. Daleko nejvýznamnějším producentem i exportérem je Evropa, přičemž jen samotné Německo pokrývá téměř čtvrtinu světového vývozu. V první desítce jsou zastoupeny i zbylé německy mluvící země – Švýcarsko a Rakousko – a dále Itálie, Francie a Španělsko. Japonsko, druhý největší exportér, vyveze tolik obráběcích strojů jako všechny ostatní mimoevropské země dohromady, a to včetně USA. Vzhledem ke své velikosti zaujímá velmi slušnou pozici Česká republika, když vyveze téměř tolik jako Británie a skoro polovinu toho co Čína. Prudce se rozvíjející říše středu platí za výrazně největšího dovozce obráběcích strojů.

Vývoz elektrických a dieselelektrických lokomotiv (2009) Země 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 19.

Německo USA Kanada Španělsko Rakousko Čína Francie Ukrajina Švýcarsko Korejská republika Švédsko Itálie Rusko Mexiko Česká republika

Export v USD 773 683 000 410 889 977 187 577 990 134 011 601 96 490 804 88 289 351 61 726 321 56 962 933 53 327 346 42 931 876 33 280 604 30 531 245 24 906 113 22 773 220 5 934 579

1 2 3 4

BRAZÍLIE

5

6

Dovoz elektrických a dieselelektrických lokomotiv (2009) % svět. exportu 37,7 20,0 9,2 6,5 4,7 4,3 3,0 2,8 2,6 2,1 1,6 1,5 1,2 1,1 0,3

Země 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 47.

Egypt Austrálie Španělsko Portugalsko Brazílie Rakousko Slovinsko Rusko Norsko Kazachstán Nizozemsko Čína Litva Švýcarsko Česká republika

Import v USD 279 002 122 276 921 886 147 455 919 132 003 946 103 703 267 98 941 467 69 331 535 67 393 557 50 851 213 41 833 391 38 622 646 38 354 303 28 938 111 27 701 452 2 037 613

KANADA

% svět. importu 13,6 13,5 7,2 6,4 5,1 4,8 3,4 3,3 2,5 2,0 1,9 1,9 1,4 1,4 0,1

USA

Výroba lokomotiv je velmi koncentrována, omezena na malý počet zemí. Tři hlavní exportéři, Německo, USA a Kanada, obstarají 2/3 světového vývozu. Mezi největšími dovozci (Egypt, Austrálie, Španělsko a Portugalsko) nefiguruje žádná hospodářská supervelmoc. Naopak, překvapivě se jedná o země středního významu či velikosti. Lze to vysvětlit tím, že k nákupu lokomotiv dochází jednou za čas a rozhoduje o něm většinou jedna velká společnost, navíc s významnou státní účastí. 28

1 CHILE PERU

Elektrické a dieselelektrické lokomotivy jsou v současnosti nejdůležitějšími typy hnacích drážních vozidel. Prvně jmenovaný typ využívá k pohonu elektromotor napájený elektřinou snímanou z trolejí. V oblastech s neelektrifikovanými tratěmi (tj. bez trolejí) se používají většinou dieselelektrické lokomotivy, jejichž elektromotor je napájen elektřinou vyráběnou pomocí spalovacího motoru a generátoru.

MEXIKO

Zdroj dat: Comtrade

2

BRAZÍLIE

T R A D E R E V I3E W 3/ 2011

SVĚTOVÝ OBCHOD S OBRÁBĚCÍMI STROJI (2009)

JAPONSKO

ČÍNA 15

14

23

TURECKO IZRAEL

20

JAR

SAE

22 161718 19

INDIE

Hongkong

VIETNAM

MALAJSIE SINGAPUR

AUSTRÁLIE

INDONÉSIE

21

Zdroj dat: Comtrade

ITÁLIE

KOREJSKÁ REPUBLIKA

NOVÝ ZÉLAND

8 10

Pozn.: Mapa neobsahuje země s obratem pod 30 mil. USD.

FILIPÍNY

9

import export

THAJSKO

7

4 mm2 odpovídají 30 mil. USD obratu obchodu

KAZACHSTÁN

ŘECKO

ŠVÝCARSKO

ŠPANĚLSKO

SVĚTOVÝ OBCHOD S ELEKTRICKÝMI A DIESELELEKTRICKÝMI LOKOMOTIVAMI (2009) NORSKO

LEGENDA

ŠVÉDSKO

4 mm2 odpovídají 1,5 mil. USD obratu obchodu

5 6

LITVA

import export

UKRAJINA

O SK M ZE ZO

POLSKO ČESKÁ REPUBLIKA

SLOVINSKO

4

ŘECKO

GRUZIE

RUMUNSKO

SLOVENSKO

8

ČÍNA

13

KOREJSKÁ REPUBLIKA

14 15

16

SINGAPUR

AUSTRÁLIE

EGYPT

9 10

29

JAR

11

12

Zdroj dat: Comtrade

MALAJSIE

MAROKO

ITÁLIE

ŠPANĚLSKO

RAKOUSKO

KAZACHSTÁN

ARMÉNIE

FRANCIE ŠVÝCARSKO

T R A D E R E V I E W 4 / 2 011

RUSKO

NI

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

IRSKO

NĚMECKO

Pozn.: Mapa neobsahuje země s obratem pod 1,5 mil. USD.

1. KOSTARIKA 2. BOLÍVIE 3. ARGENTINA 4. BOSNA A HERCEGOVINA 5. ESTONSKO 6. LOTYŠSKO 7. BĚLORUSKO 8. BULHARSKO 9. POBŘEŽÍ SLONOVINY 10. KAMERUN 11. MOSAMBIK 12. TANZANIE 13. ÁZERBÁJDŽÁN 14. TURECKO 15. INDIE 16. VIETNAM

7

PORTUGALSKO

PORTUGALSKO

FRANCIE

RAKOUSKO

BELGIE

UKRAJINA

ČESKÁ REPUBLIKA

NIZOZEMSKO

SL OV EN SK O

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

NĚMECKO

RUSKO

POLSKO

DÁNSKO

BĚLORUSKO

11 12 13

L EG EN DA

RUMUNSKO

ŠVÉDSKO

1. KOLUMBIE 2. VENEZUELA 3. EKVÁDOR 4. PERU 5. CHILE 6. ARGENTINA 7. MAĎARSKO 8. SLOVINSKO 9. BOSNA A HERCEGOVINA 10. CHORVATSKO 11. ESTONSKO 12. LOTYŠSKO 13. LITVA 14. ŘECKO 15. ÁZERBÁJDŽÁN 16. MAROKO 17. ALŽÍRSKO 18. TUNISKO 19. EGYPT 20. NIGÉRIE 21. SAÚDSKÁ ARÁBIE 22. BAHRAJN 23. PÁKISTÁN

FINSKO

BULHARSKO

NORSKO

ANALÝZY CZECHTRADE

BUDOUCÍ PŘÍLEŽITOSTI PRO ČESKÉ FIRMY NA ČÍNSKÉM TRHU `

691410 – Výrobky ostatní z porcelánu

`

852692 – Přístroje rádiové pro dálkové řízení

`

741533 – Šrouby, vruty; svorníky, (maticové šrouby) a matice

`

852721 – Rádia s magnetofonem pro vozidla motorová, vnější zdroj

`

481159 – Papír, karton, lepenka, natřené, impreg. n. potažené plasty, ostatní

`

830810 – Svorky, háčky, očka z kovů ob. pro oděvy, obuv aj.

`

843149 – Části ost. jeřábů, strojů, zemních fréz ap. sněh.

`

680520 – Brusiva přírod., umělá na podložce z papíru ap.

`

900290 – Hranoly, zrcadla aj., články optické, zasazené

`

701990 – Výrobky z vláken skleněných ostatní Zdroj dat: Comtrade (2005‒2009), výpočty CzechTrade

Jako nejvýznamnější příležitost pro český export je možné označit položku 691410 – Výrobky ostatní z porcelánu, jejíž podíl na čínském dovozu není zatím nijak podstatný, ale průměrně se zvyšoval o neuvěřitelných 1950 % ročně. Nejvýznamnější dovozy této komodity (objem v USD) byly uskutečněny v posledních třech letech. Celkově rostl místní trh této položky průměrně o 17 % ročně. Další významný růst bilaterálního importu zaznamenala v uplynulých letech položka 852692 – Přístroje rádiové pro dálkové řízení, jejíž nárůst dosahoval průměrně ročně 1415 %. Tato položka zaznamenala i růst celkového importu (tedy růst místního trhu), a to o průměrných 43 % ročně. Čína v této komoditě vykazuje stabilní komparativní nevýhodu. ČR naopak vykazuje komparativní výhodu. Zajímavou položkou je i komodita 481159 – Papír, karton, lepenka, natřené, impreg. n. potažené plasty, ostatní – jedná se především o technický papír (craft), který figuruje v českém exportu do Číny již delší dobu. Ve struktuře českého exportu do Číny hrají dominantní roli stroje a přepravní zařízení, tržní výrobky a chemikálie. Obecně lze říci, že vysoké uplatnění na čínském trhu najdou všechny výrobky vysoce sofistikované, těžko okopírovatelné high-tech výrobky a technologie s vysokou přidanou hodnotou. V tomto smyslu jde zvláště o produkty z oblasti elektrotechnického, elektronického a softwarového průmyslu. Dále lze uvést pokročilé výrobky, zařízení a technologie pro potřeby chemického, důlního, automobilového a leteckého průmyslu, do budoucna léky a v závislosti na vývoji mezinárodně uplatňovaných omezení případně i zbraně. Stálá poptávka je po obráběcích strojích, dále pak obuvnických a textilních strojích, zdravotnických zařízeních, strojích a zařízeních pro zpracování kovů atd. Nevyužitý potenciál z pohledu českého vývozu skýtají i projekty výstavby vodních a jaderných elektráren. V oblasti potravinářského průmyslu by ČR mohla do Číny vyvážet pivo, pšenici a mléčné výrobky (sušené mléko, velký zájem je o syrovátku, v menší míře sýry). Velmi perspektivní oblastí je ochrana životního prostředí a turistický ruch. Pokud jde o spotřební zboží, nejtypičtější položkou pro český export do Číny je zřejmě sklo (stolní nápojové sklo střední a vyšší třídy), dárkové zboží, vybavení hotelů a rezidencí, polotovary pro výrobu bižuterie, vázy, lustry atd.

inzerce

30

T R A D E R E V I E W 4 / 2 011

ANALÝZY CZECHTRADE

VYPISOVATELÉ: NADACE PRO ROZVOJ ARCHITEKTURY A STAVITELSTVÍ MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU ČESKÉ REPUBLIKY SVAZ PODNIKATELŮ VE STAVEBNICTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE ECONOMIA, a. s., ČASOPIS STAVITEL

1.

Rekonstrukce zastupitelského úřadu ČR v Brazílii Autor: Ing. arch. Petr Hlaváček, Ing. arch. Magdalena Hlaváčková, Ing. Ondřej Korčák Dodavatel: PSJ, a.s. Investor: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky Přihlašovatel: PSJ, a.s.

Novinkou letošního ročníku soutěže Stavba roku 2011 je nová kategorie Stavba roku v zahraničí. Soutěž je určena pro stavby mimo území České republiky s tím, že česká firma je alespoň jedním partnerem: investorem stavby, zpracovatelem projektu, dodavatelem stavby, příp. dodavatelem materiálu či vybavení stavby, který se svým exportem na stavbě významně podílí.

LETOS P O P RV É N OVO U K ATE S TOUTO GORIÍ

Soutěž je vypsána pod záštitou: předsedy Senátu Parlamentu ČR ministra životního prostředí ČR ministra pro místní rozvoj ČR ministra dopravy ČR primátora hlavního města Prahy

Partnerská záštita: Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě

www.stavbaroku.cz 2. Silniční tunely Hédinsfjardargöng, Island

Partner:

Dodavatel: Sdružení Metrostav – Háfell, sdružení firem Metrostav a.s. a Háfell ehf, Island, Vatnsklaedningar ehf, dodavatel dílčí části Investor: Vegagerdin Přihlašovatel: Metrostav a.s.

Hlavní mediální partner:

T R A D E R E V I E W 4 / 2 011

Vyhodnocení soutěže je zařazeno do Dnů stavitelství a architektury organizovaných SIA ČR – Radou výstavby

Mediální partneři:

31

SPECIFIKA TRHU

Vietnamskou ekonomiku táhnou zahraniční investice Přes rostoucí deficit zahraničního obchodu a největší inflaci v Asii zůstává Vietnam pro dlouhodobé investory a zejména pro přímé zahraniční investice stále velmi atraktivní destinací. Řada velkých zahraničních investorů například počítá s přesunem některých částí svého produkčního řetězce z Číny do Vietnamu, především z důvodu nižších mzdových nákladů. V roce 1995 se urovnaly vztahy s USA a od začátku roku 1997 je Vietnam členem Světové obchodní organizace (WTO). Přísun zahraničního kapitálu prostřednictvím přímých zahraničních investic má stěžejní význam v rozvoji celé vietnamské ekonomiky a v posledních letech je hnací silou ekonomického růstu země. Zahraniční investice hrají důležitou úlohu rovněž v procesu modernizace vietnamské

ekonomiky a podstatnou měrou přispěly ke vzniku a rozvoji řady ekonomických oborů, jako například ropného a plynárenského průmyslu. Průmyslová výroba produkovaná podniky se zahraničním kapitálem v minulém roce významným způsobem přispěla k dosažení růstu HDP ve výši 6,8 %.

Příliv přímých zahranič. investic do Vietnamu v posledních 5 letech (v mil. USD) Luboš Marek vedoucí kanceláře CzechTrade Ho Či Minovo Město, Vietnam [email protected]

2006

2007

2008

2009

2010

Přislíbené investice

9,0

17,8

60,2

16,3

17,2

Realizované investice

4,1

8,0

11,5

10,0

11,0

Rozložení zahr. investic do jednotlivých sektorů vietnam. ekonomiky (v mil. USD) Přislíbené investice 1–12/2010

Celkem přislíbené investice do 12/2010

Celkem realizované investice do 12/2010

Zpracovatelský průmysl

4 032

93 975

31 980

Nemovitosti

6 710

47 995

11 595

279

11 383

2 968

1 707

11 508

3 608

Sektor

Hotely a cestovní ruch Stavebnictví IT

70

4 726

2 930

Zábavní průmysl

36

3 461

1 014

Těžební průmysl

–

2 939

2 347

10

3 080

1 497

824

3 179

1 001

Zemědělství a lesnictví Vietnamská socialistická republika

Logistika

Rozloha: 329 560 km²

Energetika, voda, plyn

2 942

4 857

1 115

Počet obyvatel: 90 549 390 mil.

Bankovnictví a finance

16

1 321

1 171

Hlavní město: Hanoj

Zdravotnictví

2

891

213

Jazyk: vietnamština (úřední),

Školství

106

380

117

angličtina (rozšířena jako druhá řeč)

Jiné

492

3 176

1 481

Měna: vietnamský dong (VND)

Celkem

17 229

192 323

63 057

32

T R A D E R E V I E W 4 / 2 011

PŘÍLEŽITOSTI

Vietnam již není chudou zemí, jak si možná mnozí představují. Ve „slamnících“ mají lidé podle oficiálních údajů uschováno přes 1000 tun investičního zlata, nemovitosti mají vysokou hodnotu, cestování se stalo masovou záležitostí. Existují však stále propastné rozdíly mezi bohatými a chudou většinou. Standardem současné vietnamské movitější rodiny je vila či byt v luxusní čtvrti velkoměsta, služka, prostorný vůz s řidičem a děti v místních privátních zahraničních školkách a školách, kde je školné opravdu vysoké. Šéf jedné české pobočky ve Vietnamu mi popisoval, jak ráno jezdí do práce na motorce, zatímco luxusní vozy rozvážejí děti v uniformách do okolních soukromých škol. Nejoblíbenější destinací pro univerzitní studia jsou pak Spojené státy, pro méně movité alespoň nedaleký Singapur či Austrálie.

V celosvětovém srovnání je Vietnam osmou nejoblíbenější destinací zahraničních investorů. Podle vládních odhadů by mohl objem přislíbených zahraničních investic v tomto roce dosáhnout 20 miliard USD a objem realizovaných investic zhruba 12 miliard USD. K největším investorům ve Vietnamu patří Tchaj-wan, Jižní Korea, Singapur a Japonsko. K nejatraktivnějším sektorům pro přímé zahraniční investice se řadí ve Vietnamu dlouhodobě zpracovatelský průmysl, realitní sektor a stavebnictví. V minulém roce dominoval přímým zahraničním investicím opět sektor nemovitostí (již tři roky po sobě), následovaný zpracovatelským průmyslem a energetikou.

Letošní rok ve znamení XI. sjezdu komunistické strany V polovině ledna proběhl v Hanoji XI. sjezd Komunistické strany Vietnamu, ústavou dané jediné politické strany v zemi. Jeho součástí byly také volby, které podle názoru některých obyvatel mohly přinést určité politické uvolnění. Nic takového se však zatím nekoná. Ve Vietnamu existuje svoboda pohybu i podnikání a vládní garnitura má pevně v rukou nejen silové složky, ale i ekonomickou moc. Možnost politické nestability jako například v nedalekém demokratickém Thajsku je spíše odstrašujícím příkladem.

Struktura hospodářství Vietnamu Podíl na HDP

Podíl na zaměstnanosti

20,6 %

38,3 %

25,8 %

41,1 %

služby

53,9 %

20,3 %

průmysl

Ve stínu XI. sjezdu strany však po několika letech nebývalého rozvoje a optimismu postupně přichází ekonomické problémy. Jedním z nich je vysoká inflace (nejvyšší v Asii a jedna z pěti nejvyšších na světě), velmi citlivé politické téma. Meziroční inflace dosáhla v červenci letošního roku hodnoty 22,16 %.

Roste inflace i deficit zahraničního obchodu V důsledku prudkého růstu inflace a následného růstu úrokových sazeb zpomalil meziroční růst vietnamského HDP v prvním čtvrtletí tohoto roku na 5,4 %. Jedná se o první pokles dynamiky růstu vietnamské ekonomiky od krize v roce 2008. Slušný hospodářský růst přetrval v době hospodářské krize hlavně díky prudkému nárůstu domácí poptávky. Druhým problémem je prohlubující se deficit zahraničního obchodu, jehož vlivem vysychají také vietnamské devizové rezervy. Přesná výše rezerv je ve Vietnamu v zájmu udržení stability měny tajná. Světová banka ji však odhaduje na 12 miliard USD, což je zhruba polovina ideální hodnoty (cca 25 mld. USD) potřebné pro udržení stability kurzu. Hlavní vinu na vysokém deficitu zahraničního obchodu má pasivní saldo obchodu s Čínou. Naopak s vyspělými zeměmi, jako jsou státy EU a USA, má Vietnam výrazně pozitivní bilanci, neboť zde umisťuje většinu svých produktů. Vietnamská vláda aplikuje administrativní opatření na omezování dovozu, která zřejmě porušují pravidla WTO. Omezuje se dovoz luxusního zboží (kosmetika, alkohol aj.) a aut.

zemědělství

Zdroj: Wikipedia T R A D E R E V I E W 4 / 2 011

33

SPECIFIKA TRHU

ztráty hlásí i některé další státní podniky, které patří do první desítky největších vietnamských firem: EVN (Vietnam Electricity), Agribank, Viettel nebo Vietnam Southern Food Corporation. (Podle agentury Standard & Poor’s má Vietnam rating BB-, stejný jako například Bangladéš nebo Mongolsko.)

České příležitosti ve Vietnamu Když se ve Vietnamu řekne Česká republika, většina lidí si představí alespoň dobré pivo, pamětihodnosti Prahy a umělecké sklo (především značku Bohemia Crystal). Od českých výrobků se všeobecně očekává vysoká kvalita, ale také málo konkurenceschopná cena. Pokud chce česká firma uspět na tak vzdáleném trhu, musí brát obchod opravdu vážně. Základním předpokladem, a to platí všude, je mít konkurenceschopný produkt.

Dalším administrativním opatřením pro udržení měnové stability je povinný prodej devizových rezerv státních podniků, k němuž se sáhlo naposledy v květnu letošního roku. S tím souvisí třetí aktuální problém, a to je fungování a hospodaření státních firem.

O hospodaření největších státních kolosů se do nedávné doby příliš nemluvilo. Loni se však zjistilo, že státní loďařská firma Vinashin má vážné finanční problémy a dluhy ve výši 4,5 miliardy USD. Jednalo se o šokující zprávu, neboť ještě krátce předtím se oslavovaly úspěchy této firmy. Ty však byly pouze na papíře. Vysoké

Kromě perspektivních oborů pro české exportéry, které uvádíme v rámečku, vidíme šance i v mnoha dalších oblastech. Například na dovozu mléčných výrobků je vietnamský trh závislý ze 70 %. Vietnam stále zůstává 13. nejlidnatější zemí světa s rychlým hospodářským růstem, která leží ve středu skupiny zemí ASEAN. A tato ambiciózní oblast Asie má více než půl miliardy obyvatel.

inzerce

Pomáháme českým firmám uspět v zahraničí PROEXPORTNÍ PROJEKT Česká republika - Váš obchodní partner®

je určen pro obchodní a podnikatelské kruhy ve vybrané zemi či skupině zemí. Jeho cílem je představit zahraničním zájemcům o obchod s ČR naše ekonomické a podnikatelské prostředí a podmínky pro vzájemný obchod. Účast v projektu přinese cílené oslovení podnikatelské veřejnosti v teritoriích exportního zájmu.

Aktuální projekty: 34

NĚMECKO POBALTÍ POLSKO SEVERSKÉ

ZEMĚ UKRAJINA

T R A D E R E V I E W 4 / 2 011

www.ppagency.cz

PŘÍLEŽITOSTI

DESATERO OBCHODOVÁNÍ S VIETNAMEM I.

II.

PERSPEKTIVNÍ OBORY PRO ČESKÉ FIRMY `

Energetika

`

Zdravotnická technika a vybavení

`

Stavebnictví

`

Zpracování zemědělských produktů

`

Strojírenství

`

Voda, odpady, životní prostředí

`

Sklo, bižuterie, luxusní zboží

POZVÁNKA Na níže uvedených veletrzích organizuje agentura CzechTrade účast českých firem spojenou s asistenčními službami. Na veletrhu Pharmed and Healthcare a VIIF je účast při splnění určitých podmínek bezplatná. PHARMED & HEALTHCARE VIETNAM zdravotnický veletrh 21.–24. 9. 2011 HCMC International Exhibition & Convention Center (HIECC) www.pharmed.com.vn PRŮMYSLOVÝ VELETRH VIIF všeobecný průmyslový veletrh 19.–23. 10. 2011 Hanoj, Giang Vo www.vietnamindustrialfair.com OIL AND GAS Energetika 27.–29. 10. 2011 Hanoj, VEFAC www.cpexhibition.com

T R A D E R E V I E W 4 / 2 011

Trocha nedůvěry neuškodí Nedůvěřivost Vietnamců si nesmíte brát nijak osobně, neboť ve Vietnamu se důvěřuje pouze členům rodiny a do jisté míry i dlouholetým a nejbližším přátelům. Stejná nedůvěra je na místě i z vaší strany! Ano může znamenat i ne Upřímnou pravdu, která je pro vás nepříjemná, neočekávejte. Namísto sdělení, že váš produkt je drahý, nebo že je nezajímavý, se vietnamský partner bude spíše vyhýbat setkání nebo nebude přijímat hovor. Při jednání je třeba počítat se skutečností, že Vietnamci nejenže neradi přiznávají, že něčemu nerozumí, ale také neradi říkají ne. Proto je třeba si odpovědi typu „asi ano“ vykládat jako „spíše ne“ a „možná“ jako „určitě ne“. Vietnamci velmi zřídka projeví nesouhlas cestou konfrontace. Otázka typu „Je to jasné?“ nebo „Rozumíte?“ je zbytečná, neboť odpověď bude vždy „Ano!“.

III. Slova nemají velkou váhu Buďte připraveni na to, že vietnamští obchodníci si často libují v nezávazných slibech a rozhodnutích. Za každé tvrzení si proto pro jistotu doplňte slovo „možná“. Pozvání „Až budete v Hanoji, tak mě navštivte“ si vykládejte pouze jako zdvořilostní frázi. Domluvíte-li si schůzku déle než jeden den dopředu, je třeba termín krátce před setkáním ještě potvrdit, jinak může být schůzka považována za zrušenou. IV. Buďte nezávislí K základním podmínkám úspěchu patří nejen získání dobrého partnera, ale především pevné řízení ze strany české firmy. Závislost zahraničních podnikatelů na Vietnamcích, kteří ovládají jejich řeč, je nejčastější příčinou problémů. Ve Vietnamu úspěšné korejské a japonské firmy si své projekty řídí a organizují od A do Z zásadně samy. V.

Emoce Počítejte s tím, že při jednání Vietnamci příliš neprojevují své

emoce a neodhalují tím své pocity. Případné nadměrné zvyšování hlasu se vnímá jako ztráta sebekontroly. VI. Image Dbejte na svůj image. Zvláště při prvním setkání si váš partner bude všímat především věku, společenského postavení, jaké máte oblečení, značku telefonu atd. Zároveň se příliš nespoléhejte na svůj první dojem a dbejte na to, aby se vietnamský protějšek nedostal do trapné situace a neztratil tvář. Vaše jednání by to mohlo do budoucna zkomplikovat, protože image – tvář je velmi důležitá. VII. Obchod jako boj Západní podnikatelé předpokládají, že je v obchodování třeba dosáhnout výsledku „win-win“, tj. spokojenosti na obou stranách. Pro většinu Vietnamců je obchod vždy tvrdou hrou, která má vítěze a poraženého. Zejména od zahraničního partnera se očekává, že při obchodě či investici ve Vietnamu bude jeho zisk nulový, ne-li záporný. VIII. Korupce S provizním systémem se setkáte ve Vietnamu často. Zatímco ve státní firmě či úřadu je tento problém běžný, naštěstí není pravidlem u soukromých firem. IX. Nepodceňujte „protivníka“ Malá znalost vietnamské společnosti a tamního podnikatelského klimatu a nereálné představy některých českých podnikatelů jsou bohužel velmi časté. X.

Patriotismus Patriotismus je ve Vietnamu velmi silný. Není proto vhodné vyhledávat politická témata ani poukazovat na některé nedostatky současného Vietnamu, případně vyjadřovat odpor k některým specialitám vietnamské kuchyně. Vietnamská tradice a kultura je velice vážená a adaptabilita naopak velmi nízká, což je patrné na komunitním způsobu života Vietnamců v zahraničí.

35

ANALÝZY CZECHTRADE

Vietnam a exportní potenciál ČR VÝZNAMNÉ ČESKÉ KOMODITY DOVÁŽENÉ NA VIETNAMSKÝ TRH (2005–2009) Na základě provedené analýzy bylo identifikováno celkem osm významných položek z hlediska vietnamského importu z ČR. Tabulka je uvádí řazené sestupně podle největšího objemu exportu z ČR podílejícího se na celkovém importu dané položky HS do Vietnamu.

Kód HS

Název položky

902110

Ortoped. pom. a přístroje n. pom. a příst. k léčbě zlomenin

841582

Stroje klimatiz. se zař. chladicím vestavěným

121020

Šištice chmel. čerstvé, sušené, drcené, lupulin

844839

Části ost. strojů pro přípr. vlák. text., zař. pom.

Další významnou položkou pro český export do Vietnamu je položka 841582 ‒ Stroje klimatiz. se zař. chladicím vestavěným, kde podíl ČR na importu této položky tvoří 2,6 %.

220300

Pivo ze sladu

040410

Syrovátka, i zahuštěná, slazená

391732

Trouby aj. z plastů, ost., nekombin., bez přísluš.

846693

Části, přísluš. obráběcích strojů na kovy ap.

Z hlediska nejvyššího nárůstu importu z České republiky do Vietnamu za sledované období (2005‒2009) vykazují nejvyšší hodnoty položka 846693 ‒ Části, přísluš. obráběcích strojů na kovy ap., která zvýšila své hodnoty v průměru o 181 % ročně, a položka 391732 ‒ Trouby aj. z plastů, ost., nekombin., bez přísluš. (178 %). Naopak pokles (téměř o 65 % ročně) na sledovaném trhu za období 2005‒2009 zaznamenává položka 040410 ‒ Syrovátka, i zahuštěná, slazená. Vietnamský importní trh této komodity ale roste průměrně téměř o 8 % ročně. To znamená, že Vietnam začal zvyšovat import této komodity z jiných teritorií. Nejen syrovátka, ale veškeré mléčné produkty jsou pro české exportéry velkou příležitostí. Vietnam importuje asi 70 % mléčných produktů, zejména sušené mléko pro další zpracování. Z finálních mléčných produktů se na vietnamském trhu nejčastěji setkáváme s francouzskými, australskými a novozélandskými výrobky.

Zdroj dat: Comtrade (2005–2009), výpočty CzechTrade

Nejvíce dlouhodobě exportovanou položkou z České republiky je komodita klasifikovaná podle HS kódu 902110 – Ortoped. pom. a přístroje n. pom. a příst. k léčbě zlomenin. Podíl ČR na importu této položky činí 2,9 % z celkové hodnoty vietnamského importu. Za povšimnutí stojí i průměrný nárůst importu této položky z ČR, který se ve sledovaném období zvýšil průměrně o 31,8 % ročně. Za touto úzce specifickou položkou je však třeba vidět konkrétní, s velkou pravděpodobností jedinou českou firmu.

Podle hodnot Lafayova indexu je nejvýznamnější položka 4220300 (pivo) a 121020 (chmel), u kterých Vietnam vykazuje nejvyšší komparativní nevýhodu a ČR naopak nejvyšší komparativní výhodu.

BUDOUCÍ PŘÍLEŽITOSTI PRO ČESKÉ FIRMY NA VIETNAMSKÉM TRHU Kód HS

Název položky

401012

Dopravníkové pásy zpevněné textil. materiálem

853649

Relé, 60–1000 V

852990

Části vysílačů, radarů, přístr. rozhl., televiz. ap.

848340

Kola, převody ozubené, šrouby kuličk., převodovky

901720

Nástroje kreslicí, rýsovací, počítací ostatní

841319

Čerpadla ostatní s měřicím zařízením

392690

Výrobky z plastů ap. materiálů ostatní

848310

Hřídele převodové (vč. vačkových, klik.), kliky

732010

Pružiny listové, listy k nim z železa, oceli

848210

Ložiska kuličková

853710

Rozvaděče ap. pro zařízení, rozvody el., do 1000 V

841350

Čerpadla objemová ostatní s kmitavým pohybem

Zdroj dat: Comtrade (2005–2009), výpočty CzechTrade

36

Jako budoucí příležitosti se označují ty komodity, které ve sledovaném období zaznamenaly nadprůměrný nárůst importu z České republiky (tj. Bilateral import grow > 300 %). Tuto podmínku splnily čtyři položky (401012, 848340, 852990 a 853649). V dalším kroku byly vybrány položky s růstem bilaterálního importu vyšším než 200 % (BMG > 2). Největší nárůst importů v období 2005‒2009 do Vietnamu zaznamenala položka 401012, tj. Dopravníkové pásy zpevněné textil. materiálem. Průměrný nárůst importu této položky z České republiky činil významných 826 % ročně a i v celkovém měřítku import této položky do Vietnamu roste průměrně o cca 30,6 % ročně za sledované období. Z vybraných dvanácti položek vykazujících příznaky budoucích příležitostí pro české firmy na vietnamském trhu se tato položka jeví nejvýznamněji. Za toto období se zvýšil i bilaterální obchod s položkou 853649 ‒ Relé, 60‒1000 V (ČR‒ Vietnam) o nezanedbatelných téměř 500 % ročně. I u této komodity se místní trh položky zvyšoval průměrně o 37 % ročně. U všech výše uvedených položek se vietnamský trh (import) zvyšoval. Nejvíce se toto zvýšení projevilo u položky 852990 ‒ Části vysílačů, radarů, přístrojů rozhl., televiz. ap. (zvýšení vietnamského importu o průměrných 42 % ročně). Bilaterální import této komodity se rovněž zvyšoval, a to o 275 % ročně. Z hlediska komparativní výhody měřené Lafayovým indexem vykazují nejlepší hodnoty české komodity označené HS kódem 853710 – Rozvaděče ap. pro zařízení, rozvody el., do 1000 V a 848310 – Hřídele převodové (vč. vačkových, klik.), kliky. U nich vykazuje Vietnam vysokou míru komparativní nevýhody a zároveň ČR u těchto komodit vykazuje komparativní výhodu. Nárůst importu těchto položek z ČR do Vietnamu činil za sledované období 130 %, respektive 150 %. V celkovém měřítku roste import těchto položek do Vietnamu o 31 % a 3,9 % . T R A D E R E V I E W 4 / 2 011

ANALÝZY CZECHTRADE

Česká exportní banka, a.s. pro úspěch vašich nápadů www.ceb.cz

Rok 2011 – startujeme podporu inovačních projektů Navštivte nás na 53. mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně

T R A D E R E V I E W 4 / 2 011

Náš stánek najdete na volné ploše F u pavilonu37 Z

STROJÍRENSTVÍ

Ve světové konkurenci dlouhodobě nezvítězí levnější, ale kvalitnější nabídka Ředitel Svazu strojírenské technologie Petr Zemánek chápe podporu rozvoje strojírenských oborů jako své životní poslání, kvůli němuž se dokonce před necelým rokem vzdal kapitánského můstku v německé firmě Erwin Junker. „Budu dělat všechno pro to, aby ke světově uznávaným českým značkám, jako jsou například TOS, MAS, Šmeral nebo Škoda, brzy přibyly další,“ říká. Vývoz obráběcích a tvářecích strojů za první čtvrtletí letošního roku v České republice dosáhl hodnoty 2287,5 milionu Kč. Tento výsledek na jedné straně potvrdil stagnaci oboru obráběcích a tvářecích strojů, ovšem propad vývozu ve srovnání se stejným obdobím loňského roku není zase tak dramatický. Můžeme to tedy chápat tak, že v tomto oboru nastává jisté oživení? Předně je nutné si uvědomit, že z hlediska posouzení konjunktury nejsou statistické výsledky vývozu, výroby, spotřeby ani stavu zakázek postačujícími údaji. Náš obor má totiž svá specifika. Výrobní cykly v našich podnicích se pohybují od čtyř měsíců do cca jednoho roku, podle náročnosti stroje. Také investiční rozhodování je zásadně dlouhodobé, trvá až několik měsíců a vzhledem k tomu, že se většinou jedná o statisíce eur, vyžaduje zapojení a součinnost celého podnikového managementu. Proces začíná výrobně-technickým záměrem a končí definitivním schválením celé investice. Ale i za těchto podmínek, které jsou často složitější, než tomu bývá u jiných strojírenských oborů, mohu v podstatě potvrdit mírný optimismus, založený na zvýšené poptávce po našich strojích ve světě.

Svaz strojírenské technologie je zájmovým sdružením, které bylo založeno v roce 1990. V současné době sdružuje 46 nejvýznamnějších podniků z oboru obráběcích a tvářecích strojů působících na území České a Slovenské republiky.

Bohužel však „oborovým tahounem“ už dost dlouho není Evropa. Do tvrdé konkurence s lacinou mimoevropskou produkcí se dnes mohou pouštět především podniky 38

technologiích pro výrobu vysoce spolehlivých strojů, které budou pro klienta atraktivní i přes nepoměrně vyšší pořizovací cenu. Masová výroba jednoúčelových nebo jednoduchých univerzálních strojů se jednoznačně přesunula do Asie. I když, jak už tomu tak bývá, i zde najdeme výjimky.

V jakých teritoriích vidíte do budoucna hlavní potenciální odbytiště pro export českých strojírenských výrobků?

Petr Zemánek s moderním výrobním portfoliem a progresivními technologiemi, které mají spolehlivou distribuční síť i v těch nejvzdálenějších zemích.

Jak se tedy změnil a dále mění světový trh z pohledu výrobců působících ve strojírenských oborech? Není možné nevidět, že řada špičkových firem, které ještě před dvaceti lety byly lídry oboru, z trhu úplně zmizely. Je totiž čím dál tím obtížnější uplatnit se s výrobou univerzálních, standardních strojů. Většina evropských, a tedy i českých a slovenských výrobců může konkurovat pouze díky náročnému, specifickému výrobnímu programu vycházejícímu z nejnovějších poznatků aplikovaného výzkumu. Hledáme jakostní řešení založená na sofistikovaných

Obrovský potenciál má momentálně Rusko a některé další země a oblasti bývalého Sovětského svazu, například Kazachstán, Tatarstán apod. Do popředí zájmu se bezesporu dostávají i země ASEAN, a to nejen jejich tradiční výkladní skříň Singapur, ale také Indonésie, Malajsie, Thajsko a Vietnam. Já osobně vidím velkou budoucnost v rozvoji obchodní spolupráce s Brazílií a dalšími zeměmi Latinské Ameriky a také s Jihoafrickou republikou. Doufám proto, že ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR, Svazem průmyslu a dopravy, Hospodářskou komorou a agenturou CzechTrade a za vydatné pomoci pracovníků Ministerstva zahraničních věcí ČR působících na zastupitelských úřadech se nám podaří získat pro naše členské podniky nové obchodní kontakty v zajímavých teritoriích. V tomto smyslu sehrává významnou roli také ICC – Mezinárodní obchodní komora – která navíc zajišťuje i zpětnou vazbu, tedy pečuje o fungování zastoupení zahraničních firem v Čechách.

V čem konkrétně spočívá podpora inovací a nových výrobků ze strany SST? Ze zkušenosti vím, že ve světové konkurenci dlouhodobě nezvítězí levnější, ale kvalitnější nabídka. Proto budeme vždy podporovat inovativní výrobky podložené špičkovou technologií, stroje vyznačující T R A D E R E V I E W 4 / 2 011

ROZHOVOR

Musíme se prostě rozhlížet po světě, sbírat informace a usilovně pracovat. se spolehlivostí a ekologičností. Jak už jsem se zmínil, Evropa už asi dlouho nebude vyrábět levné stroje. Je nutné si ovšem uvědomit, že ani čínské nebo jiné asijské firmy dnes už také nejsou v našem oboru žádnými začátečníky, a budou tudíž co nevidět řešit obdobné problémy, jaké máme my v Evropě. I tam začne být vyvíjen tlak na snižování nákladů a dobývání nových trhů, výrobci se budou muset soustředit na vědu a výzkum, neopomíjet kvalitu, postarat se o profesní přípravu kvalifikované pracovní síly a nezanedbávat odpovědný poprodejní servis svých strojů. Musíme se prostě rozhlížet po světě, sbírat informace a usilovně pracovat.

Podporujete také vzájemnou kooperaci mezi našimi a zahraničními výzkumnými centry. Kde se už objevují první výsledky? Inovace je dnes neustále se opakující klíčové slovo, ale zdaleka neoznačuje pouze nový stroj nebo nový technologický postup přenesený z oblasti aplikovaného výzkumu do výroby. Pro mne jako pro manažera se pod tímto pojmem skrývá především hledání nových cest v rámci řízení SST, nová orientace marketingu na ty výrobní a průmyslové sféry, které momentálně naše stroje potřebují nebo je v blízké budoucnosti potřebovat budou. V této oblasti před námi stojí řada úkolů, především nalézt optimální cesty informací o jednotlivých nových nebo inovovaných produktech a jejich technických možnostech směrem od výrobců k zákazníkovi a v konečném důsledku ke zvyšování povědomí o kvalitních a spolehlivých českých obráběcích strojích, jejichž výroba má tak slavnou tradici a stále dobrý zvuk nejen v Evropě. Ale vraťme se teď skutečně k inovacím ve smyslu nových technických a technologických řešení. V této oblasti se totiž máme čím chlubit. Už přes deset let funguje naším svazem spoluzaložené Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologii, jehož hlavním úkolem je vytvářet v České republice výzkumnou profesionální základnu pro český průmysl strojírenské výrobní techniky, vychovávat novou generaci mladých výzkumníků v tomto oboru a v neposlední řadě být T R A D E R E V I E W 4 / 2 011

dobře vybaveným výzkumným, vzdělávacím a školicím pracovištěm. Mladí odborníci, kteří jsou zaměstnanci centra nebo s ním spolupracují, se spolu s odbornými pracovníky technických univerzit a výrobci strojů podílejí na řešení celé řady technických otázek a zprostředkovávají pro průmyslovou praxi nejnovější odborné poznatky. V rámci tohoto rozhovoru není bohužel dost prostoru na to, abychom se podrobněji věnovali jednotlivým dílčím úkolům, které výzkumná centra v současné době řeší, jako je například stavba pokročilých simulačních modelů, vývoj virtuálních prototypů strojů, diagnostika, ale také třeba minimalizace dopadů výroby na životní prostředí v rámci celého životního cyklu stroje.

Hovoříme o tom, že jednou z prioritních aktivit SST je podpora vývoje nových výrobků a jejich uvádění na nové trhy. V tom má SST a agentura CzechTrade společný cíl. V čem vidíte hlavní potenciál budoucí spolupráce mezi oběma organizacemi? Signály o tom, že se začínají otevírat nové možnosti pro tento typ spolupráce, přicházejí spíše z mimoevropských teritorií, tedy z Asie – kde půjde, jak už jsem se zmínil, kromě Číny a Indie hlavně o Rusko a postsovětské státy – ale také o Latinskou Ameriku. Obecně se dá říci, že spojené úsilí SST a agentury CzechTrade by mohlo vyústit i v zakládání joint ventures. To je jedna rovina spolupráce. Další, sofistikovanější, bude snaha o mezinárodní koordinaci výzkumných úkolů mezi výzkumnými centry nebo přímo zakládání českých center pro přenos nových technologií a know-how v zahraničí. Byl bych rád, aby se při společné práci uplatnily všechny specifické možnosti, které potenciál pracovníků CzechTrade i SST nabízí. Agentura CzechTrade, zastupující vlastně v zahraničí naše ministerstvo průmyslu a obchodu, připravuje v různých teritoriích základní podmínky pro realizaci obchodních aktivit všeho druhu, zatímco SST musí plnit své poslání oborové profesní asociace, jejímž úkolem je prosazovat v zahraničí zájmy výrobců obráběcích a tvářecích strojů a strojírenských technologií a hledat pro jejich produkci uplatnění na světových trzích. Proto se domnívám, že CzechTrade je pro nás ideálním partnerem, který přispěje znalostmi lokálních podmínek, včetně legislativy ovlivňující realizaci obchodních případů. Na takto připravené půdě se naši výrobci už budou pohybovat mnohem snadněji a mohou se úspěšně vyvarovat i celé řady problémů plynoucích z pouhé neznalosti místních poměrů

a zvyklostí. Kombinace specifického poslání obou našich organizací poskytne členské základně SST skutečně neocenitelný servis.

Jaké novinky chystáte na letošní strojírenské veletrhy? Letos máme před sebou dvě velké veletržní události mezinárodního charakteru, výstavu EMO Hannover 2011 v druhé polovině září a Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně počátkem října. Nemohu opomenout skutečnost, že při přípravě obou těchto akci se projevil synergický efekt spolupráce Svazu strojírenské technologie, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Hospodářské komory a agentury CzechTrade, a to je pro mne více než pozitivní signál do budoucna. EMO v Hannoveru, kterého se účastní tři desítky našich podniků, bývá už tradičně vlajkovou lodí akciové společnosti Deutsche Messe. Doufáme, že česká expozice návštěvníky veletrhu zaujme a že hodně zájemců se zúčastní také naší tiskové konference. Mnohem více úkolů však pro SST vyplývá ze spoluorganizátorství Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. Letos budeme zajišťovat chod společného stánku s ministerstvem průmyslu a obchodu a evropskou asociací výrobců obráběcích strojů CECIMO. Znamená to mimo jiné, že se budeme prezentovat poprvé společně také s agenturami CzechTrade a CzechInvest. Jako každoročně proběhne i letos mezinárodní konference připravená ve spolupráci s Ústavem řízení a ekonomiky podniku na téma Příležitosti a rizika obchodování v zemích BRIC. Ve spolupráci s MPO připravujeme dvě incomingové mise vypravené z perspektivních teritorií Kazachstánu a Turecka a z iniciativy Francouzsko-české obchodní komory se budeme podílet na zajištění programu francouzské podnikatelské mise z provincie Rhône-Alpes.

Ing. Petr Zemánek (*1961) je od prosince 2010 ředitelem Svazu strojírenské technologie. Po maturitě v oboru mechanik seřizovač CNC strojů na SOŠ studoval obor zahraničního obchodu Vysoké školy ekonomické a paralelně pracoval v TOS Hostivař jako programátor CNC strojů a později byl zodpovědný za tuzemský prodej. Poté přešel pod křídla značky Erwin Junker. Od roku 1992 až do loňského roku byl předsedou představenstva a generálním ředitelem tohoto světového výrobce brusek.

39

STROJÍRENSTVÍ

Exportní potenciál českého strojírenství Rusko, Čína, Brazílie, Indie, Mexiko, Spojené státy americké, Jihoafrická republika (JAR) a Egypt. Agentura CzechTrade považuje tyto země z pohledu exportu strojů a strojírenského zařízení za jedny z klíčových, proto na ně její zahraniční zastoupení zaměří své aktivity. Na následujících stránkách vám přinášíme podrobné informace o konkurenceschopnosti a postavení české produkce na trzích Číny, Brazílie, Mexika a JAR. Analýza sleduje konkrétně trh skupin zboží zařazeného do položek 8458, 8459 a 8460. Číselný kód položky představuje první čtyři čísla v desetimístném kódu celní deklarace, pod kterým čeští výrobci zboží vyvážejí. Prvních šest čísel celní deklarace je celosvětově sjednoceno, další čtyři si stanovuje každý stát individuálně. Data pro podobné analýzy CzechTrade jsou získávána z oficiálních statistik OSN. V této studii byla použita data agregovaná na skupinu výrobků. Na přání zákazníka mohou pracovníci CzechTrade zpracovat analýzu zaměřenou na konkrétnější technologie. Analýza využívá kromě statistik také znalostí a zkušeností zástupců CzechTrade v zahraničí. Na základě tohoto spojení lze podle konkrétního zadání vytvořit individuální marketingovou strategii pro vstup či rozšíření obchodních aktivit na trhu.

Položka 8458 Soustruhy pro obrábění kovů Vývoj

Pořadí ČR 2006–2010

Země

HHI

2006

2007

2008

2009

2010

Čína

0,179

614 280 7 038

675 878 25 597

625 508 3 381

463 362 13 208

629 973 4 292

8.

Brazílie

0,136

73 481 785

106 741 126

184 797 46

107 547 3 195

129 023 4 094

11.

Mexiko

0,170

133 770 583

154 253 247

147 063 177

89 714 164

106 964 274

18.

JAR

0,182

36 478 0

40 847 635

47 068 0

19 633 140

19 781 0

16.

Zdroj dat: Comtrade; výpočty CzechTrade – hodnoty v tis. USD Herfindahl-Hirschmanův index (HHI) – index koncentrace trhu: HHI < 0,1 – diverzifikovaný trh (tj. o trh se dělí vice exportérů), HHI 0,1–0,18 – střední diverzifikace trhu, HHI > 0,18 – koncentrovaný trh (tzn. na trhu je jen pár hlavních hráčů). Tento údaj je vztažený k importu do země. Celkový import do země za rok (červená linka) – první řádek tabulky Import ČR do země za rok (zelená linka) – druhý řádek tabulky V posledním sloupci je uvedeno pořadí České republiky řazené podle celkové sumy dovozů do země za sledované období.

Skupině Soustruhy pro obrábění kovů ve všech zemích kromě JAR dominují japonští výrobci, kteří se v Mexiku, Číně a Brazílii umístili na prvním místě co do objemu dovozu v USD za sledované období. Dalšími dodavateli jsou také země jihovýchodní Asie (Čína, Jižní Korea a další). Mezi výrobci z jihovýchodní Asie se na prvních příčkách umísťují vývozci z Německa. ČR vykazuje oproti zkoumaným zemím konkurenční výhodu. Lze tedy očekávat, že by zde české výrobky mohly být úspěšné. Největším dovozcem je opět Čína, která sama vyveze více než polovinu zboží, které je do ní importováno. Jako zajímavá příležitost se jeví brazilský trh. Za sledované období průměrně roste (1,13) a je poměrně hodně diverzifikovaný mezi dodavatele z celého světa. 40

T R A D E R E V I E W 4 / 2 011

ANALÝZY CZECHTRADE Položka 8459 Stroje obráběcí pro vrtání, frézování, řezání apod. Vývoj


Země

HHI

2006

2007

2008

2009

2010

Čína

0,167

618 625 14 036

682 078 16 996

547 276 8 838

437 206 10 033

595 306 12 217

6.

Brazílie

0,145

44 293 560

50 898 651

72 413 2 262

62 814 3 447

53 505 235

8.

Mexiko

0,163

82 931 653

132 055 393

88 002 193

44 660 235

54 990 837

15.

JAR

0,099

23 348 22

30 401 98

34 461 89

20 406 118

26 386 266

17.

Zdroj dat: Comtrade; výpočty CzechTrade – hodnoty v tis. USD Herfindahl-Hirschmanův index (HHI) – index koncentrace trhu Celkový import do země za rok (červená linka) – první řádek tabulky Import ČR do země za rok (zelená linka) – druhý řádek tabulky V posledním sloupci je uvedeno pořadí České republiky řazené podle celkové sumy dovozů do země za sledované období.

Tato skupina výrobků je dlouhodobě z ČR nejvíce vyvážena. Za sledované období se zboží zařazeného do této skupiny vyvezlo nejvíce (měřeno dle objemu USD) do sledovaných zemí. Podobně jako u předchozí skupiny výrobků vykazuje ČR oproti konkurenci komparativní výhodu. V tomto případě je konkurenční výhoda naší republiky značná. Trh byl ve sledovaném období stabilní. Ve všech zemích průměrně nevykázal ani růst, ani ztrátu. Všechny trhy jsou diverzifikované. Nejlépe si ČR vede v dodávkách do Číny. Dlouhodobě se zde drží za největšími hráči na 6. místě. Za ní zůstávají například i USA, Belgie a Španělsko.

Položka 8460 Stroje obráběcí pro broušení, lapování, leštění apod. Vývoj


Země

HHI

2006

2007

2008

2009

2010

Čína

0,176

912 347 5 495

865 392 8 633

894 748 7 601

691 107 6 772

983 306 13 602

12.

Brazílie

0,160

50 501 2 198

49 468 1 165

76 990 3 367

63 084 1 214

43 576 1 894

7.

Mexiko

0,203

91 798 1 523

118 689 2 276

110 354 709

70 340 744

60 421 924

9.

JAR

0,067

10 467 0

12 903 7

8 360 0

9 770 0

24 789 4

37.

Zdroj dat: Comtrade; výpočty CzechTrade – hodnoty v tis. USD Herfindahl-Hirschmanův index (HHI) – index koncentrace trhu Celkový import do země za rok (červená linka) – první řádek tabulky Import ČR do země za rok (zelená linka) – druhý řádek tabulky V posledním sloupci je uvedeno pořadí České republiky řazené podle celkové sumy dovozů do země za sledované období.

I v tomto segmentu vykazuje ČR oproti sledovaným zemím komparativní výhodu, v Číně a Brazílii navíc i dlouhodobý růst. Do Číny se v posledním roce dodalo přibližně tolik zboží, kolik se za sledované období podařilo exportovat do dalších tří zemí dohromady. Mexický trh je zásoben z cca třetiny dodávkami z USA. Ještě většího úspěchu dosáhli dodavatelé z USA v roce 2010 v JAR. Ze zboží, které JAR importovala, tj. cca 25 mil. USD, bylo z USA dodáno zboží za cca 20 mil. USD, tedy čtyři pětiny. V rámci této analýzy zpracovali specialisté agentury CzechTrade také položky 8456 Stroje obráběcí pomocí laserů, ultrazvuku apod., 8457 Centra obráběcí, stroje obráběcí stavebnicové, 8461 Stroje obráběcí k hoblování apod., pily strojní aj. a 8462 Stroje tvářecí k opracování kovů, buchary apod. V případě zájmu o tyto informace se obracejte na exportního konzultanta Michala Koščo: [email protected]

T R A D E R E V I E W 4 / 2 011

41

STROJÍRENSTVÍ

Horizontální vyvrtávačka FERMAT prodána během tří dnů aneb Využijme více vynikající pověsti českých strojů v Brazílii Brazílie se za poslední dvě desetiletí stala jednou z nejsilnějších a nejstabilnějších ekonomik na světě a také jednou z nejperspektivnějších zemí z hlediska obchodního potenciálu. Tento fakt potvrdila i ekonomická krize minulých let, která tuto latinskoamerickou zemi zasáhla méně než jiné státy. Brazilské zkušenosti mohou být pro nás inspirující, a proto vám přinášíme exkluzivní rozhovor s Carlosem Luízem Ferreirou, členem představenstva Brazilské asociace dovozců ve strojírenství (ABIMEI) a spolumajitelem významné importérské a distributorské firmy SIMCO v jedné osobě. Vznikl v Čechách na cestě k dalšímu potenciálnímu českému partnerovi, kam ho doprovázel i CzechTrade. Jaká je v současné době situace na brazilském trhu s obráběcími a tvářecími stroji? I když Brazílii nepostihla hospodářská krize tolik jako jiné země, v jejím průběhu došlo ke zmírnění růstu prodeje strojírenského zařízení. Již v minulém roce se však situace začala měnit a letos zájem o strojírenská zařízení dále roste. Tento trend potvrdil i letošní ročník veletrhu FEIMAFE, který je největším strojírenským veletrhem v Latinské Americe. Brazilský strojírenský průmysl se dostává opět do fáze prudkého růstu. Důvodem jsou mimo jiné i připravované investiční projekty spojené s organizací olympijských her a fotbalového mistrovství světa, s nově objevenými nalezišti ropy a zemního plynu a s infrastrukturou především v jižních státech Brazílie a ve státě São Paulo. Federace průmyslu státu São Paulo (FIESP) letos uvedla, že státní investice do strojů a strojních komponentů by měly dosáhnout 1,5 trilionu USD do roku 2014, z toho polovina do strojů a polovina do komponentů. Proto v nejbližším období čtyř až pěti let očekáváme velmi dobrý vývoj. 42

Kdybych nebyl přesvědčen o kvalitě českých strojů, nepouštěl bych se do jejich prodeje.

Jaké vidíte největší výhody a nevýhody pro dovoz českého strojního vybavení do Brazílie? Osobně vidím pouze výhody. V segmentu těžkých, robustních strojů jsou české výrobky pověstné kvalitou. Velmi překvapující je pro Brazilce jejich cena, která je u nás velmi konkurenceschopná. České stroje mají v Brazílii obecně pověst kvalitních a drahých strojů, cenová realita je však v mnoha případech jiná. Kdybych o tom nebyl přesvědčen, do prodeje českých strojů bych se nepouštěl.

Opravdu nevidíte žádné nevýhody při dovozu českých strojů do Brazílie, ani v případě státní podpory místní výroby nebo financování? Asi jedinou nevýhodou je, že nemáme takové možnosti financování, jaké mají místní výrobci. Jedním z problémů Brazílie je nedostatek peněz na úvěry, které by banky poskytovaly firmám kupujícím větší strojní vybavení. Brazilské banky obecně nerady financují nákup strojů. To je fakt, který máme potvrzený prakticky ze všech sektorů, ve kterých je ABIMEI aktivní.

ABIMEI má více než 80 členů a podle hospodářských výsledků členské základny reprezentuje 80 % hlavních hráčů na brazilském strojírenském trhu. Jejími členy jsou jak klasičtí distributoři a zástupci zahraničních výrobců, tak sami zahraniční producenti, kteří jsou přítomni na brazilském trhu.

T R A D E R E V I E W 4 / 2 011

ROZHOVOR

zkušeností, aby se to povedlo. Nakonec vše dobře dopadlo a risk se nám vyplatil. Vystavený stroj jsme do tří dnů ještě na veletrhu prodali brazilskému zájemci.

Prozraďte nám, jaká je mentalita Brazilců při obchodování? Obecně platí, že jim můžete při obchodování důvěřovat. Brazilci jsou velmi důvěryhodní, a to i v případě, že se k něčemu zaváží pouze ústně. Vždy a všude existují výjimky, ale obecně to rozhodně platí. Jsou také velmi nároční, zkoumají i nejmenší detaily. Myslím, že ve své náročnosti co do kvality, ceny, důvěryhodnosti a reciprocity jednání mohou směle konkurovat Středoevropanům.

Na co by si měli dát čeští podnikatelé v Brazílii pozor? V minulosti to bylo kolísavé ekonomické prostředí, které se v průběhu devadesátých let stabilizovalo. Dnes je to především obrovská brazilská byrokracie a s ní spojené daně a poplatky, kterých je mnoho a jsou velmi vysoké. Dále je to také rozloha Brazílie, která může zvyšovat náklady především na dopravu a servis.

Carlos Luíz Ferreira Co se týče státní podpory, asi nejvýraznější je program FINAME, který byl zřízen k podpoře národního průmyslu. Jde o možnost financování dotovaného státem při koupi výrobku vyrobeného v Brazílii. Tady mohu uvést příklad financování jeřábu do nové haly, kterou jsme nedávno dostavěli ve městě Campinas. Díky FINAME jsme získali úrok 5,5 % ročně na dobu pěti let. U dovezeného jeřábu je možné dostat se maximálně těsně pod 10 %.

Zmínil jste nedávný veletrh FEIMAFE. Vaše firma tam jako jediná vystavovala český stroj. Bohužel jiné české firmy, snad s výjimkou výrobce nástrojů PRAMET, nebyly na veletrhu přítomny na srovnatelné úrovni.

Jakým způsobem se v Brazílii obchoduje? Brazilci dbají na konkurenceschopnou cenu a vysokou kvalitu. Zároveň je možné očekávat, že Brazilec bude požadovat nějakou slevu. Prodejce tedy musí vždy počítat s tvrdým vyjednáváním, při kterém bude muset být schopen ustoupit.

V roce 2010 byla vaše firma SIMCO vyhlášena nejlepším světovým prodejcem značky PINACLE. Co stojí za tímto úspěchem? Podobně jako českou značku FERMAT jsme i PINACLE uváděli na brazilský

SIMCO operuje jako dovozce a distributor na brazilském trhu od roku 1996 a zaměřuje se především na střední a větší obráběcí stroje. Zastupuje několik světových značek, mezi nimiž figuruje i český výrobce horizontálních vyvrtávaček FERMAT. Zatím největší úspěchy dosáhlo s tchajwanskou značkou PINACLE; v roce 2010 se stalo jejím nejlepším světovým distributorem. trh. Začínali jsme v roce 1996, kdy byla PINACLE relativně malou firmou, která postupně rostla, a SIMCO rostlo ruku v ruce s ní. V posledních letech jsme byli druhým nejlepším distributorem PINACLE a před námi se držel pouze distributor pro USA. Krize se ovšem v USA projevila podstatně silněji než v Brazílii, a proto jsme v roce 2010 překonali i tohoto distributora.

Co vás napadlo, když vás oslovila česká firma FERMAT a chtěla jednat o zastupování na brazilském trhu? Úplně první, co mě napadlo, bylo, že SIMCO se stává firmou známou i v Evropě, když ji oslovuje český výrobce. Do té doby jsme totiž ještě žádnou evropskou firmu nezastupovali. Kromě této pozitivní reakce jsme se ovšem velmi obávali vysoké ceny, která by byla v Brazílii nekonkurenceschopná. Jak se však ukázalo, bylo to zbytečné. FERMAT je rozumný partner a přišel s velmi konkurenceschopnou cenou. Navíc jeho stroje jsou na špičkové úrovni. Vyznačují se moderním pojetím, dobrou kvalitou, robustností, přesností i stabilitou.

Je to škoda. Podle mého názoru musí být firma zastupující evropského výrobce na brazilském trhu velmi agresivní, musí ji být vidět. To byl důvod, proč jsme se rozhodli vystavit na veletrhu českou horizontální vyvrtávačku FERMAT. Nebáli jsme se jít do rizika a stroj koupit, protože jsme očekávali, že jej prodáme. Dalším nelehkým úkolem však bylo zajistit na veletrhu dostatečný prostor pro expozici. Na tradičních brazilských veletrzích totiž platí, že získat dobré místo je velmi komplikované a je třeba mít dobré konexe a řadu T R A D E R E V I E W 4 / 2 011

43

STROJÍRENSTVÍ

Brazilská ekonomika akceleruje Svezte se na vlně obchodních příležitostí K primárním rysům brazilského ekonomického vývoje patří optimismus: Brazílie, v současnosti okupující podle velikosti HDP sedmé místo na světovém žebříčku a bronzovou příčku na americkém kontinentě, se chce do roku 2015 stát pátou největší ekonomikou světa. Martin Lošťák

V průběhu posledních několika let se dostala na výsluní světové pozornosti nejen jako jeden z členů skupiny BRICS, ale i jako budoucí hostitel dvou mimořádných světových událostí: Mistrovství světa ve fotbalu 2014 a Letních olympijských her 2016. Akcelerující ekonomika, k jejíž stabilizaci došlo v roce 1994, láká díky obrovskému trhu a stále rostoucí kupní síle investory z celého světa.

Základní makroekonomické ukazatele Růst HDP se v posledních třech letech (2008–2010) pohyboval v hodnotách pět, nula a sedm procent, Letos se očekává růst 4,1 % a pro rok 2012 pak 3,6 %. Základní charakteristikou současného brazilského ekonomického vývoje je budování a rozvoj mnoha odvětví, zejména průmyslových, potřeba nejvyspělejších technologií, rozvoj infrastruktury. Rozvoj průmyslu a infrastruktury jde ruku v ruce s vládní podporou investic (jak místních, tak zahraničních) a rozvojem sociálních programů a projektů na komplexní zlepšování životní úrovně obyvatelstva. Inflace v roce 2010 dosáhla 5,91 %, pro letošní rok se očekává růst o 6,37 % a pro rok 2012 je předpovídána míra 5 %. Mezi perspektivní obory brazilského průmyslu patří infrastruktura (a to jak výrobní, tak dopravní a městská), energetika (zejména střední a malé lokální zdroje a též ve stále rostoucí míře alternativní zdroje, jako jsou hydroelektrárny, solární energie a větrné elektrárny) a doprava (dopravní systémy, infrastruktura, dopravní prostředky).

44

Meziroční růst průmyslové výroby V roce 2010 došlo k rekordnímu meziročnímu růstu průmyslové výroby. Rekordní stav byl ovlivněn silným prvním trimestrem roku 2010 a též nízkým růstem v roce 2009 (jako odraz světové ekonomické krize), dále růstem úrokových měr, navyšováním zásob a růstem dovozů.

Brazilský strojírenský průmysl Brazílie se v současnosti umísťuje na 14. místě v žebříčku světových producentů strojů a strojních zařízení. Přitom v 69 sektorech průmyslové výroby a strojírenství momentálně operuje na čtyři tisíce firem zaměstnávajících více než 245 tisíc lidí. Příjmy sektoru se pohybují v řádu 80 milionů dolarů ročně; vývoz přitom činí 8 miliard amerických dolarů.

T R A D E R E V I E W 4 / 2 011

PŘÍLEŽITOSTI Vývoj HDP a inflace 13 11 9 7 5 3 1 -1

1996

1998

2000

2002

2004

HDP

2006

2008

2010

Inflace

Meziroční růst průmyslové výroby 12 10 8 6 4 2 0 -2 -4 -6 -8 -10

% 10,5

8,3 6 3,1

2,7

3,1 2,8

Co se týče brazilské výroby strojů a strojního zařízení, podíl kapitálového zboží (tedy majetku, který bude využit pro další produktivní činnost, zahrnujícího stroje a strojní zařízení v poměru 13,6 % a elektrické přístroje v poměru 16,1 %) na průmyslové výrobě činí zhruba 30 %. V těchto sektorech existuje prostor pro růst, a to zejména posílením investic do infrastruktury.

0,1

Investice rostou -7,4 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Růst

Složení výroby strojů a strojního zařízení 3,8 %

1,4 %

Automobily, kamiony, autobusy 12,1 %

Elektrické přístroje Elektrický materiál

13,6 %

Traktory a zařízení pro zemědělství Stroje a zařízení Ostatní produkty metalurgické 16,1 %

5% 2,2 %

Ostatní dopravní prostředky a díly

Vývoj míry investic v průmyslové výrobě

% 2002

16,4 15,3 16,1 15,9 16,4 17,4

2004 2006

18,7

2008 16,9

19,1 18,6 20,0 20,9 21,5

2010 2012* 2014* 0

5

10

15 Vývoj míry investic, * předpokládaný vývoj

T R A D E R E V I E W 4 / 2 011

20

2010

Brazílie se momentálně nalézá ve fázi překotného vývoje a budování a je zahraničním investicím více než nakloněna. Nabízí příznivé podnikatelské klima pro vstup zahraničního kapitálu a nepřeberné množství investičních příležitostí. Míra investic Brazílie dosáhla v roce 2010 19,1procentního podílu na HDP. Pro rok 2011 je očekáván růst 18,6 %. Přitom předpokládaná hodnota plánovaných investic do strojírenského průmyslu pro letošní rok je 4,8 miliardy reálů, což představuje spíše údržbu kapacity sektoru a substituci zastaralých strojů. Pro zajímavost, české investice v teritoriu v posledních pěti letech dosáhly cca 300 tisíc amerických dolarů. Pro rok 2012 je odhadován růst o dvacet procentních bodů a v roce 2014 o 21,5 %, a to v souvislosti s Mistrovstvím světa ve fotbalu v roce 2014 a Letními olympijskými hrami 2016. Pro porovnání: další členové BRICS, Rusko a Indie, vykazují investice 34 % a světový průměr činí 23,7 %. Brazílie tedy před skutečnou akcelerací investičního růstu teprve stojí.

Martin Lošťák působí jako vedoucí kanceláře CzechTrade v brazilském São Paulu.

Více informací o nových investičních projektech v Brazílii a brazilském trhu vůbec přineseme v příštím vydání Trade Review. 45

STROJÍRENSTVÍ

Stanislav Hrdina:

Krize změnila naše priority Na prvním místě společnosti ŽĎAS jsou nyní inovace a vývoj přizpůsobené požadavkům zákazníků. ŽĎAS a.s. Akciová společnost ŽĎAS se sídlem ve Žďáru nad Sázavou zahájila svoji výrobu před šedesáti lety. V současné době má cca 2700 zaměstnanců. Očekává se, že její tržby za rok 2011 vzrostou o 13 % ve srovnání s předchozím rokem a dosáhnou výše přibližně 3,1 miliardy korun. Společnost patří do skupiny firem Železiarne Podbrezová Group, jejímž lídrem je přední světový výrobce trubek ŽP Podbrezová a.s. Součástí této skupiny je i firma TS Plzeň, jejímž vlastníkem je právě ŽĎAS. Výrobní program firmy ŽĎAS je zaměřen na výrobu tvářecích strojů, kovacích lisů a manipulátorů, zařízení na zpracování železného šrotu, inspekčních a rovnacích linek, odlitků, výkovků, ingotů a nástrojů především pro automobilový průmysl. Moderní základna projekce a vývoje společně s mezinárodními certifikacemi jsou zárukou kvality a spolehlivosti. Výroba probíhá ve vlastních výrobních halách se strojním vybavením k provádění těžkého i lehkého obrábění, montáže a testování jednotlivých výrobků. Společnost je úspěšným exportérem. Své výrobky vyváží do více než 50 zemí světa. Samozřejmě kromě tradičních evropských zemí jsou to především Čína, Indie a Japonsko, v posledním roce se prosadila s metalurgickými výrobky v Argentině.

46

ŽĎAS letos slaví šedesát let. A podle slov jeho obchodního ředitele a člena představenstva Stanislava Hrdiny jsou hrdi na to, že tyto kulaté narozeniny slaví v dobré kondici: „Krizi jsme úspěšně přestáli, i když nás to stálo mnoho úsilí a nepopulárních opatření. Prošli jsme jakýmsi ozdravným procesem, zaměřili se na důsledné sledování nákladů, vývoj nových materiálů a zařízení. Museli jsme přehodnotit obchodní a marketingové strategie pro jednotlivá teritoria našich zájmů. Ovšem dnes můžeme říci, že díky těmto změnám jsme daleko více konkurenceschopní.“

hledat nová a nová řešení, nové druhy materiálů, které by splnily i ty nejnáročnější požadavky,“ pokračuje Stanislav Hrdina. Jeho slova potvrzuje také nedávno zveřejněná zpráva o tom, že akciová společnost ŽĎAS uzavřela strategickou dohodu o spolupráci se strojírenskou společností Vítkovice Holding, a.s. Podle vyjádření obou firem dojde k propojení výrobních programů všude, kde bude příležitost zúčastnit se společně výběrových řízení, a to jak na domácí půdě, tak v zahraničí. Především však půjde o rekonstrukce a modernizace zařízení v oblasti energetiky. Kromě klasické a jaderné energetiky vidí obě společnosti svůj společný potenciál i v segmentu vodních elektráren.

Krize? Investujme! „Kdo si může dovolit investovat v době krize, získá obrovský náskok před konkurencí,“ říká Stanislav Hrdina. Podle jeho slov se podařilo právě v době krize dotáhnout všechny strategické investiční projekty do úspěšného konce. Když pak poptávka začala znovu růst, byli dokonale připraveni zvýšit výrobu. „Uvedli jsme do provozu řadu nových zařízení, například obráběcí centra, karusely, soustruhy. Pokud bych měl uvést celkové číslo, bude hodně vysoké. Do modernizace jsme dali 195 milionů korun a dalších 80 milionů šlo do oprav. Přes 70 milionů jsme za posledních pět let vynaložili na ekologické projekty. Díky tomu jsme se však posunuli kvalitativně o příčku výš a v současné době z toho maximálně těžíme,“ pochvaluje si.

Strategické spojení s Vítkovicemi Daleko více než v minulosti se nyní žďárský ŽĎAS zaměřuje na oblast energetiky. „A to je velice náročné odvětví. Musíme důkladně sledovat vývojové trendy a stále

ŽĎAS znají v Rusku i Číně Jako svůj tradiční trh vnímají Žďárští Rusko. V době krize však obchodní aktivity na východ od našich hranic polevily. V současné době se začínají znovu rozbíhat a podařilo se dokončit několik projektů, které byly kvůli krizovým opatřením pozastaveny. „Získali jsme tak cenné reference a můžeme rozvíjet další aktivity na ruském trhu,“ slibuje si od posledních úspěchů Stanislav Hrdina. Velmi známá je značka ŽĎAS například v Číně, kde se firma pohybuje přes deset let. Na to jsou ve ŽĎASu náležitě hrdí, protože, jak říká Stanislav Hrdina, takřka žádná čínská firma na začátku moc netuší, že nějaké Česko existuje. „Musíte je přesvědčit, že máte historii, světovou kvalitu, jste spolehliví,“ zdůrazňuje. Jeho firmě se to povedlo. Dodala například linku na výrobu automobilových ventilů s lisy pro firmu Chongqing Sanai Hailing a kovací manipulátor s nosností 100 tun pro Wuhan Heavy Industry Casting and Forging. Bylo kontraktováno a dodáno několik linek pro T R A D E R E V I E W 4 / 2 011

EXPORTNÍ ÚSPĚCHY

rovnání tyčového materiálu pro významné čínské firmy. Společnost si cení i dodávky dvou kovacích lisů CKV 45/50 z TS Plzeň, které byly prodány po společném úsilí techniků z Plzně a obchodníků ze ŽĎASu. „V období, kdy většina firem v Číně pouze nakupuje, se nám za poslední tři roky podařilo zrealizovat kontrakty za více než 17 milionů eur,“ shrnuje úspěchy na čínském trhu Stanislav Hrdina a pokračuje: „I když při akvizicích a získávání kontraktů spolupracujeme s našimi čínskými zástupci, velmi se nám osvědčila spolupráce s agenturou CzechTrade. Při podpisu kontraktu na dodávku lisu pro Changcheng Steel, kdy nás čínský partner upozornil na změnu daňových předpisů týkajících se uvalení daně na služby spojené s montáží u zákazníka, jsme nutně potřebovali rychlou informaci o této skutečnosti. Ředitel kanceláře CzechTrade v Chengdu Ivan Vyroubal nejenže získal kompletní znění předpisu, ale zároveň našel vhodného místního daňového poradce, který nám pomohl celou záležitost úspěšně vyřídit.“ Loni, když se společnost rozhodla zřídit své zastoupení v Šanghaji, využila zase nabídku agentury CzechTrade na zřízení kanceláře v rámci jejích prostor. „Přestože jsme měli nabídek více, CzechTrade jsme vybrali z důvodu nabízených služeb a podpory na místním trhu. Faktorem, který ovlivnil naše rozhodnutí, byl i přístup agentury, jmenovitě ředitele jejího šanghajského zastoupení Aleše Červinky. Naším cílem bylo urychlit reakci na poptávky, snadněji organizovat akviziční cesty a zajistit přítomnost našeho zástupce přímo v Číně. V mnoha případech jsme také ušetřili za výjezd technika z české centrály. Díky této službě se nám podařilo získat

T R A D E R E V I E W 4 / 2 011

další spokojené zákazníky a posílit svou pozici na tak významném trhu,“ shrnuje Stanislav Hrdina využití dlouhodobé asistence šanghajské kanceláře CzechTrade.

Směr: Kazachstán a Jižní Amerika „I když jsme se vždycky museli spolehnout v první řadě na své vlastní síly a neočekávali jsme podporu ze strany ministerstev, s pomocí a službami CzechTrade máme velmi dobré zkušenosti. Minulý rok jsme například díky podpoře vedoucího kazachstánské kanceláře CzechTrade Antonína Marčíka začali po dlouhých

letech obnovovat ztracené pozice v Kazachstánu. Momentálně se chceme více prosadit v Jižní Americe, například v Brazílii, a i tam už spolupracujeme s kanceláří CzechTrade v São Paulu, jmenovitě s Martinem Lošťákem,“ konstatuje. Prvním společným krokem firmy ŽĎAS a agentury CzechTrade na brazilském trhu byla nedávná prezentace na největším svátku strojírenství v Latinské Americe, veletrhu FEIMAFE 2011 v São Paulu. Pracovníci CzechTrade oslovovali tři cílové skupiny brazilských partnerů a zprostředkovali představitelům ŽĎASu v průběhu veletrhu setkání s nimi. Výsledkem je řada zcela konkrétních poptávek po několika zařízeních včetně celé lisovací linky.

47

NÁŠ PARTNER

Komerční banka se letos opět těší na strojírenské firmy S blížícím se říjnovým Mezinárodním strojírenským veletrhem v Brně jsme požádali o rozhovor Jaromíra Chabra, ředitele divize Financování obchodu a exportu KB. vín. V rámci naší nové kampaně Finanční rádce exportéra jsme připraveni s klienty prodiskutovat rozpracované i nové projekty a zakázky, a to jak z pohledu produktů Trade Finance, tak v oblastech zahraničního platebního styku či zajištění kurzového rizika. Nově budeme vystavovat společně s dceřinou společností SGEF, jednou z předních firem v oboru leasingu se stabilní pozicí na trhu v České republice a na Slovensku.

Mají vystavovatelé zájem konzultovat s bankou své zahraniční aktivity? Určitě ano. Náš stánek je vždy „narván k prasknutí“. Klienty, kteří jsou často současně exportéry či importéry, samozřejmě i cíleně oslovujeme.

Čím si tak obrovský zájem vysvětlujete? Jaromír Chabr

Komerční banka vystavuje na MSV v Brně již tradičně. Co vás k tomu vede? Velké procento českých firem je klienty naší banky. Můžeme říci, že jsme nejsilnější domácí bankou pro korporátní společnosti. Účast na tomto mezinárodním veletrhu, který bych po své loňské zkušenosti označil za výkladní skříň českého strojírenství, je pro nás unikátní příležitostí setkávat se s našimi významnými zákazníky. Zároveň také vidíme současný a budoucí vývoj nejen v klíčových oblastech devíti specializovaných oborů domácího strojírenství, ale i dopravy, logistiky, technologických novinek.

Jak jste svoji účast pojali tentokrát? Tradičně jsme na našem stánku číslo 61 v pavilonu Z připravili příjemné posezení s ochutnávkou kvalitních francouzských 48

Samozřejmě je zde pohled makroekonomický a zřejmá závislost tuzemského HDP na vývozu, a tedy máme i mnoho vývozců. Z pohledu firemního je zcela jasné, že prodávat je vždy náročné, a jde-li společnost na zahraniční trh, tak ještě složitější. Stačí jen zmínit odlišné obchodní, právní, celní, kulturní, negociační, finanční či dopravní zvyklosti. A právě některými bankovními produkty lze takto vznikající rizika snížit.

O čem tedy s podnikateli diskutujete? Abych byl konkrétní, pohovořím o možnostech, které nabízíme exportérům energetických zařízení či technologických celků. Nejlákavějším produktem jsou exportní odběratelské úvěry poskytované oproti tzv. suverénnímu či bankovní riziku. Rostoucí či stabilní zájem evidujeme z trhů Turecka, bývalého Sovětského svazu, východní Evropy, Latinské Ameriky, severní Afriky či Asie. V posledním období se však čím dál tím více setkáváme s projekty na bázi projektového

financování. Úvěr se splácí z výnosů projektu a je zajištěn aktivy investora. Jde o náročnější formu, nicméně v této oblasti dnes investory preferovanou. Poptávka investorů, zejména v oblasti složitých dodávek, jako je například elektrárna, směruje i ke kombinaci financování dodávek z různých států, a to v rámci jednoho projektu s převažujícím objemem z ČR. Tyto případy také umíme zaranžovat, pochlubit se můžeme řadou referencí. Byli jsme první bankou, která realizovala tímto financováním PPP projekt teplárny na Slovensku. Dále mohu zmínit teplárnu v Bulharsku, elektrárnu ve Venezuele. Dnes projednáváme několik obchodů v Turecku, Gruzii či Rusku.

Promiňte, že vás brzdím v rozletu... Ano, prostor je omezen, proto se posunu a zmíním ještě alespoň bankovní záruky, kterými lze zajistit téměř jakýkoliv závazek klienta KB doma i v zahraničí. Naší výhodou je zkušenost s tisíci transakcemi ročně a schopnost přizpůsobit text záruční listiny nárokům investora. Stabilně jsou v energetickém sektoru vyžadovány performance bondy, tedy záruka za řádné provedení kontraktu. Ta často navazuje na úspěšnou nabídku ve výběrovém řízení. Slouží k zajištění kvality dodávky a zní obvykle na 5 až 15 % hodnoty kontraktu. Doba trvání záruky je minimálně rovna době kontraktu, její platnost je většinou vázána na předávací protokol. Rovněž jsou vyžadovány záruky za zádržné, které většinou navazují na předchozí záruku a poskytují se zpravidla na 5 až 10 % ze smluvní ceny, kterou investor nezaplatí při převzetí zboží. V uzavřeném kontraktu se však zaváže, že tuto částku uhradí do určité doby po uvedení zařízení do provozu nebo právě proti předložení bankovní záruky. Doba trvání záruky bývá stejná jako záruční lhůta.

Co byste dodal závěrem? Těším se na setkání s vašimi čtenáři na veletrhu. T R A D E R E V I E W 4 / 2 011

Zveme vás na

NÁŠ PARTNER

Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně 2011

Dovolujeme si Vás srdečně pozvat k návštěvě stánku Komerční banky na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně, který se koná od 3. do 7. října 2011. Společně se someliéry jsme pro Vás připravili zajímavou ochutnávku vybraných francouzských vín. Těšíme se na setkání s Vámi.

Stánek KB najdete v pavilonu Z pod číslem 61.

T R A D E R E V I E W 4 / 2 011

49

NÁŠ PARTNER

Vyvážíte své stroje do rizikových zemí?

Nezapomeňte na pojištění EGAP! Exportní garanční a pojišťovací společnost přebírá riziko banky v tržně nepojistitelných zemích, čímž zvyšuje konkurenceschopnost českých vývozců. Pojišťujeme pouze rizikové země Ještě než se dostaneme ke konkrétním číslům, je třeba říci, že hlavní činností EGAP je pojišťování exportních odběratelských úvěrů se splatností delší než dva roky. Jsou to vesměs úvěry, které poskytují banky zahraničním firmám na nákup českého zboží a služeb. Český exportér dostane zaplaceno a zahraniční firma úvěr postupně splácí, obvykle v půlročních splátkách. Role EGAP spočívá v pojištění rizika banky, že zahraniční firma z nějakého důvodu splácet přestane. Pokud se tak stane, začíná EGAP splácet bance místo zahraniční firmy a současně zahajuje proces vymáhání škody. Minimálně dvouletá splatnost exportního úvěru je typická třeba pro větší vývozy strojního a technologického zařízení, dopravní

Karel Pleva

techniky a investičních celků, tedy vývozy, které jenom výjimečně realizují malé a střední podniky. Pro ty je ovšem v nabídce EGAP celá řada jiných pojistných produktů, z nichž například pojištění předexportního financování a bankovních záruk má navíc pro ně velmi zjednodušený režim. Pro úplnost je třeba dodat, že krátkodobé pohledávky za zákazníky v rámci EU běžně pojišťují komerční úvěrové pojišťovny a EGAP jako státní úvěrová pojišťovna nesmí podle mezinárodních pravidel pro státem podporované vývozy takové pojištění nabízet.

Státní dotace jenom na pojistné fondy Dalším základním principem, kterým se musí řídit pojišťovny poskytující pojištění

EGAP svým úvěrovým pojištěním pokrývá část trhu, tradičně nepokrytou komerčními úvěrovými pojišťovnami Tržně pojistitelné* země

Ekonomický přínos pojištění se státní podporou je značný. Nejde však jenom o každoroční objemy pojištěného vývozu, které v posledních letech stále rostly a v roce 2010 dosáhly zatím rekordní výše 67 mld. Kč, ale také o pozitivní přínosy pro ekonomiku ve smyslu příjmů pro státní rozpočet. Ty se realizují v podobě daní a odvodů, udržení zaměstnanosti, posílení kupní síly a vytvoření nových hodnot v ekonomice reinvestováním dosaženého zisku. Studie s názvem Hodnocení dopadů regulace (RIA) k návrhu změn legislativy související s navýšením finančních prostředků pro EGAP, kterou zpracovala společnost EEIP a.s. pod vedením prof. Michala Mejstříka a která je dostupná na webových stránkách EGAP, velmi podrobně analyzuje činnost a přínosy pojišťovny na modelové situaci, kdy jsou její pojistné fondy posíleny ze státního rozpočtu o jednu miliardu korun. 50

Krátkodobé úvěry

Tržně nepojistitelné (rizikové) země

KUPEG Atradius Euler Hermes Coface

EGAP Střednědobé a dlouhodobé úvěry (nad 2 roky)

*Pozn.: Tržně pojistitelné země = EU, Norsko, Švýcarsko, USA, Kanada, Japonsko, Austrálie, Nový Zéland T R A D E R E V I E W 4 / 2 011

NÁŠ PARTNER vývozních úvěrových rizik se státní podporou, je princip samofinancování své činnosti, myšleno a měřeno v dlouhodobém horizontu. Stát by neměl dlouhodobě dotovat provoz pojišťovny, neboť v takovém případě by se jednalo o nedovolenou podporu. EGAP od samého počátku své existence, tedy od roku 1992, plně hradí veškeré provozní náklady, včetně výplat pojistných plnění poškozeným klientům, z výnosů z vlastní činnosti. Funguje tak jako soběstačný, ale přitom cíleně a opět v dlouhodobém horizontu jako de facto neziskový nástroj státní podpory exportu. Současně však musí EGAP splňovat regulatorní požadavek na výši pojistných fondů a rezerv k celkové pojistné angažovanosti, kterou se, zjednodušeně řečeno, rozumí souhrn všech aktuálně krytých rizik spojených s financováním českého vývozu. Pojistné fondy a rezervy lze posílit jenom ze dvou zdrojů. Prvním je zisk a druhým státní rozpočet. A vzhledem k tomu, že, jak vyplývá z výše uvedeného, smyslem činnosti EGAP není vytvářet zisk, protože by byl na úkor exportérů, nezbývá než čas od času požádat o dotaci ze státního rozpočtu, aby byla vytvořena potřebná pojistná kapacita pro přijímání nových rizik.

Rychlá návratnost vložených prostředků A teď ke konkrétním číslům. Navýšení pojistných fondů a rezerv dotací ze státního rozpočtu o jednu miliardu Kč umožní pojistit český export v hodnotě přibližně deset miliard Kč a zaměstnat 1500 lidí. Hned v prvním roce se do státního rozpočtu vrátí polovina poskytnuté dotace ve formě daní a povinných odvodů, ke kterým je třeba přičíst i ušetřené prostředky na podpory v nezaměstnanosti. Peníze se postupně vracejí i nadále a po deseti letech představují kumulované čisté přínosy do veřejných rozpočtů přibližně 1,7 mld. Kč. Není tedy pochyb o tom, že státní prostředky jsou v EGAP velmi účelně využity a efektivně alokovány, tím spíše, že slouží pouze jako regulatorní záloha a dosud nikdy nebyly použity na výplatu pojistného plnění či na provoz pojišťovny. V této souvislosti je třeba zmínit, že ve srovnání s průmyslovými ekonomikami Evropy v podpoře exportu ještě pokulháváme, když se například v podpořených vývozních úvěrech na jednoho obyvatele pohybujeme ve spodní části tabulky, daleko za Belgií, Finskem a Norskem, ale třeba i Dánskem nebo Nizozemím.

Britské ocenění Na druhé straně zase EGAP patří mezi nejvíce inovativní ECAs (Export Credit Agencies), jak vyplývá ze srovnání, které zpracovala Britská asociace exportérů v rámci diskuse o dalším směřování britské exportní úvěrové pojišťovny ECGD (Export Credit Guarantee Department). Z maximálně možného počtu deseti bodů udělovaných za poskytované služby jsme získali devět, zatímco ECGD pouze pět, a dostali jsme se tak mezi tři nejlepší pojišťovny. Výsledky zveřejnil v březnu 2010 časopis Trade Finance Magazine. To, co Britská asociace exportérů nejvíce ocenila, byla komplexní a variabilní nabídka, ve které nechybí nic, co by exportéři a případně i investoři mohli potřebovat při expanzi na zahraniční trhy. A co je neméně důležité, podmínky pojištění pro naše exportéry jsou zcela srovnatelné s podmínkami, které mají jejich konkurenti ve vyspělých evropských zemích. Ing. Karel Pleva je předsedou představenstva a generálním ředitelem EGAP.

Navštivte nás v průběhu Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně ve dnech 3.–7.10. 2011. Náš stánek najdete na volné ploše F.

T R A D E R E V I E W 4 / 2 011

51

FINANČNÍ RÁDCE EXPORTÉRA

Jak pomáhá forfaiting V naší pravidelné rubrice se věnujeme detailněji dalším možnostem financování zahraničních krátkodobých pohledávek. Co je forfaiting a co vývozci přináší? Dotaz: K zajištění řádného a včasného inkasa zejména na rozvíjejících se trzích využíváme zajišťovacích a platebních bankovních instrumentů, které nám navíc v případě poskytnutí dodavatelského úvěru umožňují bezregresní prodej pohledávek bezprostředně po dodávce zboží. Existují také jiné možnosti financování zahraničních krátkodobých pohledávek bez zpětného postihu dodavatele i bez využití bankovních instrumentů? Ing. Petr Veselý, finanční ředitel, ZETOR TRACTORS a.s.

Pojištění typu „Bf“ u EGAP Pokud výše postupovaných pohledávek převyšuje možnosti forfaitéra, lze využít rozložení rizika mezi více subjektů a sjednat pojištění takových pohledávek u některé specializované pojišťovny. Jednou z nabídek je využití služeb Exportní a garanční pojišťovací společnosti, a.s., (EGAP) a uzavření pojištění typu „Bf “, které je určeno pro pojištění bankou financovaného krátkodobého vývozního dodavatelského úvěru proti riziku nezaplacení. Odpovídá: Milan Figala, forfaiting a odkupy pohledávek, divize Financování obchodu a exportu, Komerční banka, a.s.

Prodej pohledávky forfaitérovi Samozřejmě podobné nástroje existují a jsou také hojně využívány. Jako možné varianty k bankovním instrumentům (dokumentární akreditiv, bankovní platební záruka či aval banky na směnce) se nabízí možnost prodat forfaitérovi – bance či jinému subjektu obchodujícímu s bonitními pohledávkami před dnem jejich splatnosti – pohledávku evidovanou pouze vystavenou fakturou a dokladem osvědčujícím odeslání či předání zboží odběrateli, případně směnkou vystavenou či akceptovanou dlužníkem. Taková možnost je samozřejmě podmíněna skutečností, že forfaitér má uspokojující informace o schopnosti dlužníka dostát v budoucnu svým platebním závazkům. 52

Pojištění EGAP typu „Bf “ je využíváno pro pojištění krátkodobých pohledávek se splatností maximálně do dvou let a kryje jak politická, tak i komerční rizika. Uzavírána je trojstranná smlouva mezi EGAP jako pojistitelem, vývozcem a bankou, která je v pozici pojištěného. Pojištění se vztahuje výhradně na pohledávky z obchodního kontraktu, které byly úplatně postoupeny na banku bez zpětného postihu vývozce, a to do výše pojistného limitu sjednaného se společností EGAP.

objem financování, dodací i platební podmínky a výši pojistného krytí. Po uzavření pojištění a příslušné forfaitingové smlouvy mezi vývozcem a forfaitérem může vývozce realizovat inkaso svých pohledávek formou úplatného postoupení pohledávek na banku bez zpětného postihu ihned po splnění dohodnutých podmínek, většinou po předložení obchodní faktury, nákladního listu osvědčujícího odeslání zboží kupujícímu a kupujícím akceptovaném oznámení o postoupení předmětných pohledávek ve prospěch banky.

Termín forfaiting je převzat z francouzštiny – à forfait – a znamená najednou, jednorázově. Jako druh bankovního obchodu se začal vyvíjet na přelomu 50. a 60. let. Toto financování je vhodnou volbou v případě, kdy prodávajícímu vznikají v budoucnu splatné pohledávky a jejich odprodejem by si

Spolupracuje banka, vývozce, pojišťovna i kupující

chtěl zlepšit peněžní toky a zbavit se

Příprava komplexní struktury obchodu vyžaduje aktivní zapojení všech zúčastněných stran (banky, vývozce, pojišťovny) a nezbytnou míru spolupráce také ze strany zahraničního kupujícího. Významným faktorem je analýza zahraničního dlužníka, kterou si provádí banka i pojišťovna nezávisle na sobě. Pokud jsou výsledky pro banku i pojišťovnu akceptovatelné, je třeba definovat objem dodávek, požadovaný roční

na banku pohledávku, která mu ji

rizik s jejich zaplacením. Prodávající po dodávce zboží či služby postoupí uhradí s určitým diskontem a současně se vzdává možnosti zpětného postihu na prodávajícího. Je možné odkupovat

pohledávky

vyplývající

z faktury, směnky, dokumentárního akreditivu či bankovní platební záruky.

T R A D E R E V I E W 4 / 2 011

AKCE

NABÍDKA VZDĚLÁVÁNÍ EXPORTNÍ AKADEMIE CZECHTRADE Investujte do vzdělávání. Zvýšíte své šance na zahraničních trzích. Exportní akademie vám nabízí komplexní exportní vzdělávání – praktické informace pro přípravu a úspěšný vstup na zahraniční trhy. Vzdělávací akce vedou odborníci z řad špičkových manažerů, ekonomů a specialistů v oblasti komunikace, práva, financí i marketingu. Mezi lektory patří též exportní specialisté agentury CzechTrade, kteří mají dlouholeté zkušenosti v teritoriu i v oblasti zahraničního obchodu.

září – prosinec 2011

Odborné semináře v Praze Název semináře

Místo

Termín

Kód

Cena bez DPH

Jak uspět na globalizovaném trhu s využitím internetu

Praha

22. 9. 2011

1106

2 200 Kč

Specifika podnikání v SAE

Praha

29. 9. 2011

1107

1 050 Kč

Exportní a investiční příležitosti v Brazílii a Mexiku

Praha

10. 10. 2011

1108

1 050 Kč

Sociální sítě – marketing a monitorig social media pro firmy

Praha

11. 10. 2011

1109

2 200 Kč

Exportní a investiční příležitosti v Maďarsku

Praha

17. 10. 2011

1121

1 050 Kč

Řízení vysoce inovativních projektů

Praha

19. 10. 2011

1122

2 200 Kč

Ochrana duševního vlastnictví

Praha

1. 11. 2011

1123

1 400 Kč

Finanční analýza

Praha

9. 11. 2011

1124

1 400 Kč

Jak se dostat na zahraniční trhy prostřednictvím franšízy

Praha

15. 11. 2011

1125

2 200 Kč

Problematika antikorozní ochrany výrobků

Praha

23. 11. 2011

1126

1 400 Kč

Financování exportu, aktuální podpora státu českým exportérům

Praha

30. 11. 2011

1127

Zdarma

Rétorika v praxi s Milenou Steinmasslovou I a II

Praha

5.–6. 12. 2011

1128

4 900 Kč

Název semináře

Místo

Termín

Kód

Cena bez DPH

Vietnam a Zauralí

Plzeň

12. 10. 2011

1132

900 Kč

Rétorika v praxi s Milenou Steinmasslovou

Ostrava

26. 10. 2011

1133

2 200 Kč

Multikulturální rozdíly v přístupu k byznysu

Brno

2. 11. 2011

1134

2 200 Kč

Efektivní řízení procesu obchodního jednání

Zlín

8. 11. 2011

1135

2 200 Kč

Ostrava

15. 11. 2011

1136

900 Kč

Odborné a teritoriální semináře v regionech

Specifika podnikání v Rakousku

T R A D E R E V I E W 4 / 2 011

53

AKCE

Kurz Úspěšný exportér Název

Místo

Termín

Kurz Úspěšný exportér

Kód

Cena bez DPH

1110

30 000 Kč

Základy mezinárodního marketingu a marketingové komunikace

Praha

13. 10. 2011

1111

2 200 Kč

Logistika v mezinárodním obchodě

Praha

20. 10. 2011

1112

2 200 Kč

Obchodní operace a nástroje

Praha

21. 10. 2011

1113

2 200 Kč

Aktuální trendy v mezinárodním obchodě

Praha

26. 10. 2011

1114

2 200 Kč

Vystavujeme na zahraničním veletrhu

Praha

3. 11. 2011

1115

2 200 Kč

Řízení obchodu a rizik na světových trzích

Praha

10. 11. 2011

1116

2 200 Kč

Společenský kodex jako podpora profesionality exportéra

Praha

24.–25. 2011

1117

4 500 Kč

Presentation skills in English

Praha

1.–2. 12. 2011

1118

4 900 Kč

Základy PR a prezentační dovednosti

Praha

8.–9. 12. 2011

1119

4 900 Kč

Obchodní vyjednávání, zvládání námitek

Praha

15.–16. 12. 2011

1120

5 200 Kč

Zvýhodněná cena celého kurzu 30 000 Kč. Ušetříte více než 25 %!

Exportní konference Název semináře

Místo

Termín

Cena bez DPH

Jak úspěšně exportovat do Německa a Francie

Brno

25. 10. 2011

Zdarma

Design pro export Název semináře

Místo

Termín

Kód

Cena bez DPH

Inovace, které mění svět techniky

Brno

6. 10. 2011

1129

800 Kč

Firemní školení Pokud vás nezaujal žádný z našich seminářů, neváhejte nás kontaktovat. Připravíme pro vás školení šité na míru.

Podrobnosti o našich akcích spolu s cenou a termíny najdete na našich webových stránkách: www.czechtrade.cz/kalendar-akci nebo na www.exportniakademie.cz Ceny jsou uvedeny bez DPH 20 %. Změna vyhrazena. Staňte se našimi přáteli na Facebooku.

CzechTrade je certifikován dle IQRS – International Quality Rating System a dle ISO 9001:2000. Copyright © CzechTrade, září 2011 Žádnou část tohoto textu není dovoleno publikovat elektronickou, fotografickou nebo záznamovou technikou bez písemného souhlasu vydavatele. Neoznačené články jsou redakční texty. Příjem inzerce: [email protected] Za obsah inzerce vydavatel neručí. 54

T R A D E R E V I E W 4 / 2 011

Č E S K Á

A G E N T U R A

N A

P O D P O R U

O B C H O D U

Prezentujte se efektivně na mezinárodních veletrzích pod vlajkou CzechTrade. Cílem společné expozice je představit české firmy na nejvýznamnějších veletrzích v daném oboru. Navíc využitím individuálních služeb zahraničních kanceláří CzechTrade zvýšíte své šance prosadit výrobky a služby na zahraničních trzích.

27.– 30. 9. 2011 SUBCONTRATACIÓN 2011, Bilbao, Španělsko (subdodávky do strojírenství, energetiky, stavebnictví, automobilového průmyslu atd.) Současná hospodářská situace nutí španělské podniky k výměně subdodavatelů. Tuto dobu proto považujeme za ideální pro prezentaci českých subdodavatelů na veletrhu Subcontratación. Účast na veletrhu je navíc spojena se setkáním se španělskými podnikateli, kteří mají zájem navázat a rozvíjet kontakty s českými dodavateli. Více informací u gestora akce: [email protected]

28. 9.– 1. 10. 2011 RUSKÝ PRŮMYSLNÍK, Petrohrad, Rusko (technologie ve strojírenství, technologická zařízení, průmyslová bezpečnost, automatizace výroby, kovoobrábění, nářadí, nanotechnologie, mechanizace skladování, robotika…) Vysoké morální i fyzické opotřebení výrobních prostředků nutí většinu průmyslových závodů Ruska k modernizaci provozů. Navažte na dobré jméno českého strojírenství v Rusku a účastněte se „Ruského průmyslníkÖ“. Více informací u gestorky akce: [email protected]

6.– 9. 11. 2011 SALON DU MEUBLE-MEUBELBEURS, Brusel, Belgie (nábytkářský průmysl) Řada belgických firem řeší vzrůstající konkurenci a cenový tlak výrobců z východu hledáním subdodávek i outsourcingu. 73. ročník Salon du Meuble-Meubelbeurs, který je zpřístupněn výhradně odborné veřejnosti, se tak stává významnou příležitostí pro navázání spolupráce s novými obchodními partnery. Více informací u gestorky akce: [email protected]

8.– 10. 11. 2011, FIMAI 2011, São Paulo, Brazílie (životní prostředí a průmysl) FIMAI / SIMAI je považován za nejreprezentativnější veletrh v oblasti průmyslu a životního prostředí v Latinské Americe. Je ideální příležitostí pro představení inovativních světových technologií nejen v Brazílii, ale i na ostatních trzích Latinské Ameriky. Využijte této jedinečné příležitosti. Více informací u gestora akce: [email protected]

8.– 11. 11. 2011 ELMIA SUBCONTRACTOR 2011, Jönköping, Švédsko (strojírenství) Švédsko, tradiční průmyslová země, hledá nové dodavatele. Registrujeme vysoký zájem především o ocelové svařované konstrukce, přesné obrábění, zpracování obyčejných i nerezových ocelových plechů, odlitky z hliníku, oceli, šedé a tažné litiny. Více informací u gestorky akce: [email protected]

Aktuální přehled všech zahraničních veletrhů s účastí CzechTrade najdete na www.czechtrade.cz/kalendar-akci

Čína udává tempo i rytmus str NOVINKY. Polemika: Proč máme subdodavatele z Číny? str

Recommend Documents