Zahraniční novinky str. 4 Soukromé nadace str. 6 Globální automatická výměna informací str. 12

Zahraniční novinky str. 4 Soukromé nadace str. 6 Globální automatická výměna informací str. 12

Editorial Vážení čtenáři, s jistými obavami sledujeme změny podmínek pro podnikání v Evropě, ať již hovoříme o těch, které nastaly v roce 2015, nebo o těch, které se chystají pro nejbližší budoucnost. Dochází zároveň k neustále se zvyšující koncentraci informací všeho druhu v rukou státních úřadů. Připomeňme si jen velice stručně, co se aktuálně odehrává v České republice. Došlo ke zrušení akcií na majitele, příjmy, které jsou osvobozeny od daně, se musí hlásit finančním úřadům, diskutuje se o podobě majetkových přiznání, chystají se registrační pokladny a od roku 2016 se všechny obchodní transakce budou reportovat v rámci DPH kontrolních výkazů a na mezinárodní úrovni bude docházet k hromadné výměně bankovních informací. Všechny tyto kroky dle mého názoru postupně povedou ke snaze zvýšit daňovou zátěž, ať již na úrovni příjmů, nebo na úrovni majetku. Dalším plánovaným krokem je omezování možnosti platit v hotovosti. Peníze v bankách a bezhotovostní platby se vždy lépe kontrolují a zdaňují, právo na soukromí je prezentováno jako zbytečný anachronismus. Ale vzpomeňme si například na Kypr nebo na Řecko, jak mohou problémy bankovního sektoru paralyzovat ekonomiku a jakou hodnotu má v takovém případě hotovost v porovnání se zůstatky na nefunkčních bankovních účtech. Tam by se dnes jistě nikdo neodvážil navrhnout zrušení hotovosti, jak o tom uvažují ve Švédsku. Jedinou možností, jak předejít negativním dopadům, nebo je alespoň částečně eliminovat, je se na ně včas připravit prostřednictvím správné diverzifikaci aktiv a jejich správné teritoriální alokace. Využití jednoduchých či komplexních zahraničních struktur a mezinárodních právních nastavení bude nutností pro zachování alespoň částečné ochrany majetku a soukromí a zajištění určité míry bezpečí.

2

Právě výše zmíněným tématům se věnujeme v tomto vydání bulletinu Akont Info, kde se Vám některé z nich snažíme více přiblížit. Problematika je to velmi rozsáhlá, proto budeme rádi, když nás v případě dalších dotazů budete kontaktovat prostřednictvím e-mailových adres [email protected] nebo [email protected]. Pokud Vás Akont Info zaujme, můžete se zaregistrovat k jeho odběru prostřednictvím stránek www.akontinfo.cz, bulletin Vám tak budeme zdarma zasílat. Přeji Vám jménem celé společnosti Akont Trust Company příjemné čtení. Michal Friedberger, Managing Partner

www.akontinfo.cz

Obsah Akont Info 2015 Zahraniční novinky

str. 4

Zrušení akcií na doručitele nyní i ve Velké Británii a v Panamě

str. 5

Souhrn zahraničních novinek za rok 2015.

Zemí umožňujících svým společnostem vydávat akcie na doručitele postupně ubývá. Letos se k těmto zemím přidaly i Velká Británie a Panama.

Soukromé nadace

str. 6

Nadace jsou unikátním a flexibilním nástrojem k dlouhodobé ochraně a správě majetku.

Anonymita vlastnictví skrze holdingové struktury a související daňové dopady

str. 9

Zahraniční holdingové struktury se v dnešní době běžně využívají k dosažení anonymity vlastnictví. Je však potřeba myslet na související daňové dopady zvolené struktury.

Globální automatická výměna informací o zahraničních účtech

str. 12

V následujících letech dojde k prohloubení automatické výměny informací za účelem sledování finančních toků nejen na úrovni EU, ale také na úrovni globální.

Příliš mnoho společností – majitelova smrt

str. 14

Problém, jak uřídit jednoúčelové a projektové společnosti, Vás již nemusí trápit. Pomůže Vám s tím nástroj pro příjemnou a efektivní administraci.

24SAFE – vše důležité v bezpečí na jednom místě

str. 18

Pronájem bezpečnostní schránky je vhodný způsob, jak bezpečně ochránit cennosti, které jsou pro Vás výjimečné a nenahraditelné.

Formální nebo skutečné sídlo společnosti?

str. 20

Problematika tzv. „virtuálních sídel“ a skutečného či formálního sídla je v současné době často diskutovaná v médiích. Jak na tuto problematiku nahlíží renomovaný poskytovatel sídel?

3

ZAHRANIČNÍ NOVINKY Snížení sazby daně z příjmů právnických osob ve Velké Británii

Zahájení výměny informací dle zákona FATCA

Zveřejnění finálních materiálů BEPS

Vláda Velké Británie plánuje kontinuální snižování sazby daně z příjmů právnických osob za účelem podpory podnikání a zaměstnanosti. V dubnu 2015 byla sazba snížena z 21 % na 20 %. Došlo tak nejen ke snížení sazby, ale i k jejímu sjednocení, doposud byla sazba korporátní daně vyšší pro společnosti se ziskem nad 300 000 liber. 20% sazba však neplatí pro příjmy z ropného průmyslu, v této oblasti jsou sazby daně z příjmů stanoveny zvlášť. Další snížení sazby korporátní daně plánuje britská vláda na rok 2017, kdy by měla klesnout na 19 %. Nejpozději v roce 2020 by měla být sazba daně z příjmů právnických osob snížena o další procento, tedy na 18 %.

Dne 30. 9. 2015 došlo k první automatické výměně informací dle amerického zákona FATCA (Foreign Account Tax Compliance Act). Země, které podepsaly mezivládní dohodu s USA v rámci FATCA (více než 75 zemí včetně České republiky) a které ve stanovené lhůtě upravily své informační systémy k výměně informací, zaslaly relevantní informace o účtech amerických občanů americkému správci daně IRS (Internal Revenue Service), a budou tak činit každoročně nejpozději k 30. 9. Zemím, které se zavázaly k FATCA, avšak nestihly se technologicky připravit na výměnu informací, umožnily Spojené státy prodloužení termínu do doby, než budou jejich informační systémy na výměnu připraveny. V případě recipročních mezivládních dohod by měla probíhat automatická výměna příslušných informací i z USA do smluvních zemí, tedy například informace o účtech českých občanů a českých společností vedených v USA by měly být nahlašovány do České republiky.

V první polovině října 2015 bylo zveřejněno finální znění všech 13 bodů Akčního plánu BEPS (Base Erosion and Profit Shifting), vytvořeného Organizací pro hospodářskou činnost a rozvoj ve spolupráci se zeměmi skupiny G20. BEPS je souhrn doporučení zaměřených na potírání aktivit, které vedou k umělému přesouvání zisků do zemí s nižším zdaněním. Akční plán je zaměřen především na oblast převodních cen, digitální ekonomiku, vytvoření pravidel pro finanční transakce prováděné uvnitř holdingu a na tvorbu nástrojů proti vyhýbání se daňovým povinnostem a zneužívání výhod plynoucích z mezinárodních smluv. Zainteresované země budou nyní společně pracovat na postupu implementace těchto doporučení do svých národních zákonů. Konečné znění všech bodů Akčního plánu lze nalézt na následujícím odkazu: http://www.oecd.org/tax/beps2015-final-reports.htm.

Nově uzavřené smlouvy o zamezení dvojího zdanění (SZDZ) a dohody o výměně informací v daňových záležitostech (TIEA) v roce 2015 ve vybraných jurisdikcích Česká republika

Kypr

Malta

Nizozemsko

Slovensko

Velká Británie

SZDZ Írán

SZDZ Bahrajn

protokol SZDZ Indie

SZDZ Malawi

SZDZ Malajsie

SZDZ Alžírsko

TIEA Aruba

SZDZ Arménie

SZDZ Zambie

SZDZ Senegal

SZDZ Gruzie

SZDZ Keňa

SZDZ Bulharsko

SZDZ Írán

protokol SZDZ Indonésie

SZDZ Kosovo

protokol SZDZ Ukrajina

nová SZDZ Chorvatsko

protokol SZDZ JAR

nová SZDZ Švédsko

SZDZ Švýcarsko

4

ZRUŠENÍ AKCIÍ NA DORUČITELE NYNÍ I VE VELKÉ BRITÁNII A V PANAMĚ V rámci celosvětových snah, zejména zemí OECD, o zprůhlednění vlastnictví společností postupně ubývá zemí, které umožňují svým společnostem vydávat akcie na doručitele. V loňském roce skončila možnost vydávat akcie na doručitele v České republice a na Seychelách, letos se k těmto zemím přidaly Velká Británie a Panama. Některé z těchto zemí nicméně umožňují zachování stávajících akcií na doručitele, přičemž tyto musí být uloženy u licencovaného správce (například v ČR bylo umožněno akcie na doručitele buď imobilizovat, nebo zaknihovat). I po úplném zrušení nebo zavedení povinnosti uložení akcií na doručitele však nadále existují další možnosti zachování anonymity vlastnictví společnosti.

Velká Británie

V rámci úpravy britského Zákona o společnostech (Companies Act) prostřednictvím Zákona o malých podnicích, podnikání a zaměstnanosti (Small Business, Enterprise and Employment Act 2015) nesmějí společnosti sídlící ve Velké Británii od 26. května 2015 vydávat akcie na doručitele. Všechny existující akcie na doručitele musí být nahrazeny akciemi na jméno, a to do konce roku 2015. Ve Velké Británii neexistuje možnost uložení akcií na doručitele u licencovaného správce, všechny akcie na doručitele britských společností musí být tedy zrušeny.

Panama Nedávno přijatý Zákon 47 (Law 47), který zavádí povinnost úschovy akcií na doručitele u licencované společnosti, vstoupil v Panamě v platnost dne 4. května 2015. Původní tříletá lhůta, v rámci které musí panamské společnosti akcie na doručitele buď nahradit akciemi na jméno, nebo uložit u licencovaného správce, byla výrazně zkrácena pouze do konce roku 2015. V současné době již nelze zakládat panamské společnosti s akciemi na doručitele, pokud nebudou uloženy u licencovaného správce (obvykle banka), který bude vést jmenný seznam akcionářů.

5

SOUKROMÉ NADACE Soukromé nadace (dále jen nadace) jsou moderním nástrojem s dlouholetou a stabilní právní tradicí, používaným pro dlouhodobou ochranu a správu majetku. Obecně mezi hlavní výhody nadací patří vysoká flexibilita nastavení jejich vnitřního uspořádání a fungování. V případě správného nastavení je v některých zemích předností také nulové zdanění příjmů a majetku nadace. Ačkoli má nadace na rozdíl od trustu právní subjektivitu, není standardní kapitálovou společností, nemá žádné akcionáře, společníky ani skutečné vlastníky (nemá tedy žádné majitele). Právní subjektivita zajišťuje, že mohou nadace samy o sobě a svým jménem vstupovat do právních vztahů. Mezi významné společnosti využívající výhod nadace patří např. Samsung, IKEA, Bosch, Swarovski a další.

Soukromé nadace – členové a fungování Smyslem nadace je dlouhodobá ochrana majetku, jíž se dosahuje prostřednictvím převodu vlastnictví majetku od původního vlastníka do vlastnictví nadace, čímž původní vlastník, „Zakladatel nadace“, pozbývá vlastnická práva a majetek přechází na nově založenou nadaci. Nadaci spravuje statutární orgán, „Rada nadace“, která má za cíl naplňovat cíle nadace a spravovat a případně distribuovat majetek předem určeným osobám, „Beneficientům“. Významný vliv na chod nadace může mít „Protektor“, který dohlíží na to, aby byly naplňovány záměry zakladatele nadace. Protektor může jednotlivé kroky rady nadace blokovat, nebo naopak schvalovat. Protektorů může být více a mohou dozorovat činnost rady nadace nezávisle na sobě. Osoby beneficientů ani osoba protektora nemusí být zveřejňovány. Dokud není majetek z nadace distribuován na beneficienty, patří nadaci, která ale sama o sobě žádného vlastníka nemá. Nastavení nadace je možné v čase upravovat s ohledem na měnící se okolní podmínky a potřeby ochrany majetku před nežádoucími vlivy, ale i s ohledem na subjektivní budoucí požadavky či

6

situace. Podstatný je v tomto případě fakt, že převedením majetku na nadaci dochází k oddělení právního vlastnictví (které přechází na nadaci) od ekonomického (které získává beneficient). Jinými slovy nadace spravuje majetek, který sice formálně vlastní, ekonomicky však nikoliv. Prospěch z majetku vloženého do nadace nabývá beneficient – předem definovaná osoba či okruh osob.

Soukromé nadace – využití Soukromé nadace jsou využívány zejména pro následující účely: Ochrana majetku a identity „vlastníka“ majetku • takto zaopatřený majetek může v podstatě nadále zůstávat pod kontrolou původního vlastníka, neboť tento může být členem

rady nadace nebo kontrolovat její jednání. Původní vlastník může být v některých jurisdikcích rovněž beneficientem – to znamená, že na něj mohou být převáděny výnosy z majetku nadace. Náhrada závěti • vložení majetku do nadace umožňuje vyhnout se komplikovaným dědickým procedurám, protože majetek distribuuje rada nadace dle instrukcí v nadační listině nebo pravidlech nadace (viz dokumenty soukromé nadace níže). Mezigenerační výměna • zabránění rozdrobení majetku • především v případě, kdy jsou rodinné podniky postoupeny druhé nebo třetí generaci, se objevuje možnost, že dojde k rozdrobení majetku tohoto podniku nebo že nad ním získají kontrolu jiné subjekty. V těchto případech zajišťuje nadace kontinuitu rodinného podniku.

Soukromé nadace – základní dokumenty Nadace je založena sepsáním „Nadační listiny“ svým zakladatelem, kterým může být fyzická i právnická osoba. Registrací této listiny získává nadace svou právní subjektivitu. Nadační listina musí obsahovat minimálně zákonem určené požadavky a na nadačním rejstříku je obvykle veřejně přístupná. Při založení nebo v průběhu existence nadace může být vytvořen i neveřejný dokument, „Pravidla nadace“. Ta obsahují citlivé informace, jako jsou například jména beneficientů nebo protektora.

Soukromé nadace – postup při vzniku Při vzniku nadace se zpravidla definuje cíl a účel nadace, který má během své existence nadace naplnit. Tímto cílem je většinou výkon správy majetku, který je do nadace postupně vkládán či jej nadace sama postupně nabývá. Na počátku je zakladatelem

jmenována rada nadace, která je oprávněna za nadaci vstupovat do právních vztahů. Hlavní činností rady nadace je kromě samotné správy majetku a plnění cílů také reprezentace nadace a hájení jejích zájmů vůči třetím osobám s povinností jednat s péčí řádného hospodáře. Většina rozhodnutí nadační rady obvykle podléhá souhlasu protektora, je-li zvolen. Rada nadace může samostatně (se souhlasem protektora) zakládat např. dceřiné společnosti a spravovat tuto majetkovou účast za účelem zvyšování její hodnoty. Majetek nadace je radou nadace spravován ve prospěch beneficientů. Povinnost volit beneficienta se liší dle jednotlivých jurisdikcí. V některých zemích musí být beneficient ze zákona zvolen, v jiných může být stanoven pouze způsob jeho určení v budoucnu či nemusí být beneficient určen vůbec. Dle nastavení nadace mohou beneficienti pobírat prospěch z majetku nadace již v průběhu existence nadace nebo na ně může být majetek převeden po jejím rozpuštění.

Soukromé nadace – zánik Nadace může zaniknout buď naplněním účelu, pro který byla založena, nebo po uplynutí doby stanovené při vzniku nadace. Ze zkušenosti se však nadace zakládají téměř výlučně na dobu neurčitou, tedy případ jejího zániku bývá velmi vzácný. V situaci, kdy nadace zaniká a stále má ve své správě majetek, přechází tento majetek na beneficienty, kteří byli dříve definováni nebo jsou určeni v rámci procesu likvidace nadace.

Soukromé nadace – závěr Nadace je unikátním a flexibilním nástrojem k dlouhodobé ochraně majetku a jeho správě. Při správném nastavení nemusí nadace platit žádné daně v místě své rezidence. Společnost Akont Trust Company nabízí svou asistenci při zakládání, nastavení správné vnitřní struktury a správě nadací v Anguille, Lichtenštejnsku, Nizozemí, Panamě a na Seychelách.

7

Soukromé nadace – schéma

Dozorující osoba s výrazným vlivem na činnost nadace Mohou být, ale také nemusí být určeni

BENEFICIENTI PROTEKTOR

ZAKLADATEL

PRIVÁTNÍ NADACE NADAČNÍ RADA

Libovolná osoba – nejčastěji je zakladatelem licencovaný subjekt v místě založení nadace

8

MAJETEK Statutární orgán nadace – jeho rozhodnutí mohou podléhat souhlasu protektora

ANONYMITA VLASTNICTVÍ SKRZE HOLDINGOVÉ STRUKTURY A SOUVISEJÍCÍ DAŇOVÉ DOPADY Zahraniční holdingové struktury jsou dnes již běžnou metodou, jak dosáhnout určitého stupně anonymity vlastnictví, chránící vlastníky majetku i před běžnou lidskou závistí a jejími často velmi obtěžujícími projevy. Předtím, než se vlastník majetku rozhodne pro tu nebo onu zahraniční holdingovou strukturu, měl by zauvažovat nad několika hlavními souvislostmi, které s sebou tato struktura přináší. Kromě otázek nákladů na zřízení a provoz struktury nebo třeba zajištění procesu rozhodování a jednání jménem zahraničního holdingu jsou to právě související daňové dopady, které vlastníky majetku při výběru vhodné holdingové struktury významně ovlivňují. Negativní daňové dopady chybně nastavené struktury mohou totiž navýšit celkové náklady zahraniční struktury natolik, že samotné zajištění anonymity vlastnictví majetku se ve finále nemusí skutečnému vlastníkovi jevit jako přínosné. Jaké otázky je vhodné si při nastavování zahraniční struktury předem položit a zabránit tak situaci, kdy se při využití holdingové struktury na daních zaplatí i několikanásobně více? Odpovědi na některé z nich naleznete dále.

výběr umístění je i stabilita prostředí a „bezproblémové“ fungování ekonomického a politického systému dané země. Výsledkem výběru jsou většinou tři až pět návrhů možných variant, které stojí dále za prozkoumání i z detailního daňového pohledu. Daňové prověření se nedotýká pouze pohledu lokálního daňového systému, ale také začlenění dané jurisdikce do mezinárodního prostředí a souvisejících úmluv (směrnice EU, smlouvy o zamezení dvojího zdanění, dohody o výměně informací apod.).

Jaké mohou být daňové dopady toků mezi holdingem a jeho dceřinými společnostmi?

Při výběru správné lokality je vhodné se zamyslet i nad tím, zda holdingová společnost bude v rámci své existence pouze držet podíly ve společnostech a časem tyto podíly prodá, nebo se v průběhu držby budou vyplácet dividendy, bude přes holdingovou společnost probíhat financování aktivit společností patřících do skupiny nebo budou probíhat v rámci struktury i další obchodní transakce, jako například poskytování licencí apod. Každá z těchto operací může mít jiné daňové konsekvence, a proto pro ni může být vhodné umístit holdingovou společnost v jiné jurisdikci. Z tohoto důvodu se doporučuje vymezit si charakter nejčastěji se opakujících operací, nebo operací s největším objemem, a tomu

Příklad: Holding Ltd. EU/např. NL

Jaká jsou častá kritéria pro výběr země umístění holdingové společnosti? Většina vlastníků si pro svou holdingovou strukturu nejdříve vybírá lokalitu na základě právních aspektů – např. způsob zajištění anonymity vlastnictví, ochrany investic. Významným kritériem pro

A s.r.o. ČR

B s.r.o. ČR

C s.r.o. ČR 9

přizpůsobit vhodný výběr optimální jurisdikce pro umístění holdingové společnosti. Podívejme se na tuto problematiku podrobněji na konkrétní situaci.

Příklad:

Pokud české společnosti A a C dosáhnou zisku, mohou vyplatit tento zisk holdingu umístěnému v jurisdikci EU, a to i přesto, že společnost B bude ve ztrátě (nijak proces distribuce podílu na zisku realizovaného A a C neovlivňuje). V České republice k žádnému zdanění nedojde na základě implementované EU Parent Subsidiary Directive. V Nizozemí budou dividendy na základě stejné směrnice rovněž osvobozené od zdanění. Pokud konečný vlastník (fyzická osoba) sobě nebude vyplácet žádný podíl na zisku z holandské společnosti, veškeré prostředky zůstanou na úrovni holdingu bez daňového zatížení a budou připraveny k dalšímu investování. Pokud by ale holdingová společnost byla umístěna mimo EU v rámci jurisdikce, se kterou nemá Česká republika uzavřenou žádnou mezinárodní smlouvu o zamezení dvojímu zdanění ani dohodu o výměně informací v daňových záležitostech, nebo která je smluvní stranou mnohostranné mezinárodní smlouvy obsahující ustanovení o výměně daňových informací, při distribuci podílu na zisku společností A a C do holdingu by musela být v České republice sražena a odvedena 35% srážková daň. I když by v zemi umístění holdingové společnosti nevznikala žádná daňová povinnost, 35% srážkovou daň odvedenou u nás s velkou pravděpodobností nepůjde již „nárokovat“ zpět. Pozor, pokud by v rámci výše znázorněné struktury probíhaly kromě distribuce podílu na zisku i další obchodní transakce ve formě poskytování licencí, poskytování manažerských služeb apod., nemusela by se tato holdingová struktura umístěná v Nizozemí vyplatit.

10

Lze z daňových důvodů doporučit určitou právní formu holdingové společnosti? Určení právní formy holdingové společnosti je pro daňové účely velmi podstatnou záležitostí. Z daňového pohledu existují mezi kapitálovými společnostmi (typu s.r.o. nebo a.s.) a osobními společnostmi (typu k.s. nebo v.o.s.) významné odlišnosti. Kapitálové společnosti si zdaňují veškeré své výnosy na své úrovni dle lokálních daňových pravidel. V průběhu roku může sice dojít i ke zdanění v jiné zemi (například srážkovou daní), ve finále bude zapotřebí veškeré příjmy vykázat v zemi daňového rezidentství dané společnosti. Dvojímu zdanění se pak zabrání za použití příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění ve formě vynětí již zdaněných příjmů nebo zápočtem zaplacené daně v zahraničí. Pokud však smlouva mezi příslušnými státy neexistuje, může pak ke dvojímu zdanění skutečně dojít. A platit daně „dvakrát“ se určitě nevyplácí. Osobní společnosti svoje výnosy zdaní až „v rukou“ společníků, tzn. pro daňové účely de facto jako by tyto společnosti vůbec neexistovaly. V těchto případech je pro zamezení dvojího zdanění nutno vycházet ze smlouvy příslušné konečnému vlastníkovi majetku a nikoliv holdingové společnosti, a to vždy nemusí v konečné rovině znamenat daňově výhodné řešení.

Existují nějaké doporučené způsoby začlenění společností konečného vlastníka do holdingové struktury? Je výhodné společnosti vložit, prodat či začlenit nějak jinak? Na tuto otázku nelze jednoduše odpovědět. Každá individuální situace má své důvody, pro které se pro tu nebo onu cestu rozhodnout. Důvody nejsou často „daňového“ charakteru,

ale právní nebo ekonomické souvislosti nebo vlastní plány konečného vlastníka. Ale i v těchto případech je vhodné si správným nastavením transakce vybrat formu, která je daňově nejúspornější.

Jaké další daňové dopady při strukturaci holdingu neopomenout? V rámci holdingové struktury často dochází k různým transakcím mezi společnostmi považovanými za „spojené“ osoby. V této souvislosti je nutné vždy pamatovat na správné nastavení převodních cen (tzn., aby převodní ceny odpovídaly tržnímu principu). Problematika správného nastavení obvyklých cen v rámci propojených osob je v současném období v hledáčku správců daně v rámci celé EU, a proto doporučujeme tuto problematiku nepodceňovat. Zajímavou oblastí doporučenou k detailnímu ověření je i problematika DPH uplatňované v rámci skupiny, na které lze mnoho získat, ale také ztratit. Pokud je konečný vlastník daňovým rezidentem v České republice, je nutné při strukturování a daňovém ošetření transakcí vůči vlastníkovi dodržovat daňové zákony naší země. I když třeba v zahraničí nepodléhají dividendy vyplácené holdingovou společností vlastníkovi žádnému zdanění, vlastník má pak povinnost přijaté podíly na zisku podrobit zdanění podle našich daňových zákonů. Závěrem můžeme konstatovat, že nastavení holdingové struktury je hlavně v úvodní fázi velmi náročný proces, při kterém je zapotřebí zvážit nejen přání konečného vlastníka, právní a obchodní aspekty, ale také daňové dopady. Vždyť správným daňovým nastavením lze hodně (nejen peněz, ale i času) ušetřit. Autor článku: Mgr. Věra Paštiková, Senior daňová manažerka Vilímková, Dudák & Partners

Když jde o podnikové transakce, je lepší nic nepodcenit. VĚRA PAŠTIKOVÁ

Senior daňová manažerka

Správné nastavení podnikových transakcí může být delikátní záležitostí. Vyžaduje spoustu zkušeností a odborných znalostí, ale také důvěru, na koho a kdy se spolehnout. Neváhejte mě kontaktovat na čísle +420 222 814 934, ráda vám poradím, na co si dát pozor nebo s čím vším vám můžeme pomoci.

Naší výhodou je tým odborníků z různých oblastí, kteří spolu úzce spolupracují. Na každou zakázku se vždy díváme z několika hledisek, propojujeme právo, daně, finance a manažerské poradenství. Pomáháme vám tak předcházet budoucím starostem a nákladům. Maximální osobní nasazení a symbióza našeho týmu jsou pro vás zárukou, že vám navrhneme nejlepší možné řešení.

www.vilimkovadudak.cz Amazon Court, Karolinská 661/4, 186 00 Praha 8, Česká republika

GLOBÁLNÍ AUTOMATICKÁ VÝMĚNA INFORMACÍ O ZAHRANIČNÍCH ÚČTECH S obavami o zachování soukromí sledujeme neustále měnící se situaci v mezinárodním prostředí, kdy zejména v posledních několika letech dochází k posilování výměny informací za účelem sledování finančních toků, k omezování soukromí a k zintenzivnění mezivládní spolupráce v oblasti výměny informací. Již delší dobu se setkáváme s výměnou informací na žádost, spontánní výměnou či automatickou výměnou informací týkající se úroků připsaných na účet fyzických osob vedený v jiném členském státě Evropské unie. V následujících dvou až třech letech však dojde k prohloubení automatické výměny informací, a to nejen na úrovni Evropské unie, ale i na úrovni globální. Vzhledem k tomu, že podrobná analýza této problematiky je nad rámec rozsahu tohoto článku, popisuje následující text situaci pouze zjednodušeně.

Nová iniciativa zavádějící globální výměnu informací Země OECD a G20 vytvořily v roce 2014 globální standard pro automatickou výměnu informací, neformálně známý jako GATCA, který zavádí automatickou výměnu informací o finančních účtech a jejich vlastnících. Smluvní země si budou v rámci GATCA mezi sebou automaticky vyměňovat určité

12

informace o bankovních (ale i majetkových) účtech fyzických i právnických osob vedených v daných zemích. Jednotlivé banky sídlící ve smluvních zemích GATCA budou aplikovat na jimi vedené bankovní účty předepsaný postup, v rámci něhož budou muset určit, které účty budou této výměně informací podléhat a jaké konkrétní informace budou kam zasílány. Informace o společnostech s bankovními účty v zahraničí,

respektive informace o zůstatcích na těchto bankovních účtech budou pak banky smluvních zemí GATCA jednou ročně zasílat na finanční úřad do země daňové rezidence majitele účtu (ve většině případů účtů právnických osob je majitelem účtu společnost). Avšak v případě, kdy bude společnost vlastnící účet klasifikována jako pasivní, budou výměně podléhat informace týkající se nejen společnosti, ale i jejího skutečného vlastníka, tedy fyzické

osoby stojící za společností. Poprvé by si vybrané zainteresované země měly vyměňovat příslušné informace v roce 2017, kdy budou vyměňovány informace za rok 2016. K automatické výměně informací o bankovních účtech se k 1. 10. 2015 zavázalo celkem 95 zemí, včetně všech členských států Evropské unie a také zemí s dlouholetou tradicí silného bankovního tajemství – proto se v souvislosti s GATCA často hovoří o konci bankovního tajemství tak, jak bylo doposud známo. Cílem celé iniciativy je, zjednodušeně řečeno, aby finanční úřady jednotlivých zemí měly přehled o tom, ve kterých zemích mají jejich daňoví poplatníci (ať už firmy nebo občané) vedeny bankovní účty, a mohly tak lépe dohlédnout na to, zda řádně plní své daňové povinnosti. Inspirací ke globální automatické výměně informací o bankovních účtech je americký zákon FATCA.

Vlastnictví majetku právnickou osobou je výhodné Díky vytvoření tohoto standardu se znovu potvrdila naše hypotéza, na jejímž základě doporučujeme podnikatelům vlastnictví majetku na právnickou osobu, nikoli přímo na osobu fyzickou. V rámci GATCA budou totiž nahlašovány informace o všech účtech fyzických osob, avšak v případě účtů právnických osob budou výměně informací podléhat pouze některé. Konkrétně budou z nahlašování vyňaty ty účty právnických osob, které k určitému datu nepřesáhnou zůstatek odpovídající ekvivalentu 250 000 USD. Navíc, v případě účtů, jejichž zůstatek přesáhne tuto částku, nebo v případě nových účtů právnických osob nebudou výměně podléhat informace o skutečném vlastníkovi společnosti (tedy o fyzických osobách), pokud se bude jednat o společnost aktivní. To v praxi znamená, že o společnostech skuteč-

ně vykonávajících obchodní činnost budou nahlašovány pouze informace týkající se daných společností, nikoli o fyzických osobách, které dané společnosti ovládají.

Stále existují řešení Z výše uvedeného vyplývá, že i nadále zůstávají možnosti, jak omezit negativní dopady sdílení informací. Takovými možnostmi jsou například vlastnictví majetku na společnost, nikoli na fyzickou osobu, a udržení zůstatku na bankovním účtu právnické osoby pod 250 000 USD, nebo využití řešení bez skutečných vlastníků (například trust).

Závěr Země, které přistoupily ke GATCA, v současné době implementují do svých národních zákonů příslušnou legislativu. Je otázkou, jak se vytvoření nové legislativy ujmou jednotlivé jurisdikce. Situaci nadále sledujeme a rádi s Vámi vývoj i její dopady zkonzultujeme.

PŘIHLASTE SE K ODBĚRU

· Souhrn zahraničních aktualit · Odborné články zaměřené na aktuální problematiku · Praktické příklady www.akontinfo.cz 13

PŘÍLIŠ MNOHO SPOLEČNOSTÍ – MAJITELOVA SMRT? Mnoho z Vás se stejně jako my potýká s problémem, jak uřídit jednoúčelové a projektové společnosti, kterých neustále přibývá. Na jednu stranu jsou nezbytné kvůli separaci rizik pouze do jedné společnosti (případně z daňových či manažerských důvodů), na stranu druhou to přináší administrativní náklady navíc, a co je horší, majitel ztrácí přehled o detailech, protože ty nejsou snadno přístupné… · kde jsou peníze, · kam odešly peníze a odkud přišly, · které peníze nepřišly, ač měly přijít, · kde jsou související doklady a smlouvy, které napoví, co dělat, aby peníze přišly, · a samozřejmě cokoliv jiného, co systém eviduje. To všechno v jednu chvíli napříč všemi společnostmi, jako by to byla jedna společnost, a v následující minutě po jednotlivých společnostech.

Při hledání efektivního řešení vycházíme z toho, že rozpočet na finanční administraci bývá standardně omezený – vždy lze nalézt pro takto vynaložené peníze lepší účel. Pokud toto platí, je logické využít práci, která se stejně musí dělat z úplně jiných důvodů – v tomto případě lze využít data účetní, daňové a finanční povahy (zahrnují i potřebnou míru detailu) – a jde spíše o to, jak je rozumným způsobem zpřístupnit v aktuálním čase těm, kdo s nimi denně nepracují. Další potíž spočívá v tom, že běžné aplikace na správu účetních a finančních dat nejsou navrhovány tak, aby jednak byly příjemné na ovládání pro uživatele bez účetního vzdělání, a také, aby bylo možné se rychle orientovat v desítkách

14

společností. Bohužel jsou poplatné svému vzniku – jsou orientovány na účetní, které jsou v běžné firmě jejich hlavními uživateli. To je však škoda a práce spojená s tříděním a záznamem dat přichází z 90 % vniveč… Tento problém nás jako dlouhodobého uživatele jednoho z nejznámějších systémů pro vedení finanční a účetní agendy natolik trápil, že poté, co jsme nenašli na trhu vhodnou alternativu, jsme vyvinuli pro sebe a své klienty vlastní systém. Ten umožňuje jednomu managementu příjemným způsobem řídit desítky či stovky společností tak, že i laik, který se do systému připojí jednou týdně, snadno zkontroluje:

Při navrhování jsme se snažili najít rozumný kompromis mezi maximalizací množství funkcí a celkovou přehledností systému, v případě konfliktu těchto priorit měla přednost přehlednost – aplikace je navržena tak, aby v první řadě jednoduše, úplně a přehledně informovala člověka, který rozhoduje, ale nepoužívá ji denně. Systém má současně navrženo mnoho různých vylepšení, která vyplynula z naší dlouholeté praxe – úkolování a komunikaci mezi uživateli, automatické generování pravidelných úkolů a podobně. Pokud hledáte nástroj pro příjemnou a efektivní administraci, naše aplikace SPVcommander je řešením postaveným na dlouhodobém know-how a řešení vlastních starostí.

KOMPLEXNÍ ŘEŠENÍ ZABEZPEČENÍ KOMUNIKACE A DAT A JEJICH SPRÁVY · DATA UKLÁDÁNA NA KRYPTOVANÝCH SERVERECH UMÍSTĚNÝCH V RŮZNÝCH ZEMÍCH

· BEZPEČNÉ DATOVÉ CLOUDOVÉ ÚLOŽIŠTĚ UMOŽŇUJÍCÍ SNADNÉ SDÍLENÍ A SPRÁVU DAT

· E-MAILOVÁ KOMUNIKACE ŠIFROVÁNA S VYUŽITÍM NEJMODERNĚJŠÍCH TECHNOLOGIÍ

· KOMPLETNĚ ZAŠIFROVANÝ INSTANT MESSENGER PRO INTERNÍ KOMUNIKACI

· ÚPLNÉ PŘESUNUTÍ PRÁCE DO ZABEZPEČENÉHO VZDÁLENÉHO PROSTŘEDÍ

· ZAKRYPTOVÁNÍ PEVNÝCH DISKŮ I CELÝCH ZAŘÍZENÍ

SPV COMMANDER

SPRAVUJTE DATA DESÍTEK SPOLEČNOSTÍ, JAKO BY TVOŘILY JEDEN CELEK · MOŽNOST NAHLÍŽET NA DATA SKUPINY SPOLEČNOSTÍ SOUHRNNĚ I JEDNOTLIVĚ PO SPOLEČNOSTECH

· PREZENTACE DAT SE ORIENTUJE NA VLASTNÍKA S DŮRAZEM NA PŘEHLEDNOST

· FINANČNÍ TOKY, POHLEDÁVKY, ZAKÁZKY A RELEVANTNÍ SMLOUVY POD KONTROLOU

· SPRÁVA PŘÍSTUPOVÝCH PRÁV A ŠIFROVÁNÍ DAT PŘÍMO V APLIKACI

PODÍVEJTE SE NA VIDEO S PŘEDSTAVENÍM APLIKACE

www.uzitecnadata.cz

P

Společnost FLEXI OFFICE s.r.o. patří na trhu pronájmů kancelářských prostor mezi špičku nejvýznamnějších poskytovatelů zařízených a servisovaných kanceláří s veškerým administrativním a technickým zázemím. Naším cílem je uspokojit nejenom začínající podnikatele a start-up projekty, kdy chápeme nutnost minimalizace provozních nákladů, kde nabízíme naše produkty typu HOTDESK či pracovní místo ve sdílené/denní kanceláři. Pro lokální pobočky zahraničních firem či management tuzemských firem, které potřebují plnohodnotné administrativní a obchodní zázemí svých společností na prestižních adresách a ve vysoce reprezentativních prostorách, dokážeme na druhou stranu poskytnout stabilní DLOUHODOBÝ PRONÁJEM servisovaných kanceláří. Nejvýznamnější výhodou pronájmu kanceláře ve FLEXI OFFICE je maximální transparentnost a flexibilita smluvního vztahu, kdy můžete měnit velikost pronajaté kanceláře v průběhu trvání smlouvy dle skutečné potřeby.

FLEXI OFFICE s.r.o. Ovocný trh 572/11 110 00 Praha 1, Česká republika

Telefon: E-mail: Web:

+420 773 677 307 [email protected] www.flexioffice.cz

CO NABÍZÍME? PRONÁJEM KANCELÁŘÍ

ZASEDACÍ MÍSTNOSTI

PODNIKATELSKÝ SERVIS

Dlouhodobý pronájem servisované kanceláře od 1 roku s možností změn během trvání smlouvy

Cena pronájmu od 300,- Kč/hod. při dobití zákaznické karty a získání 40% slevy z ceny pronájmu

Služba sídlo společnosti – možnost zřízení i na jiné adrese, než kde máte kancelář, zdarma

Dočasné řešení = krátkodobý pronájem servisované kanceláře na dobu určitou – několik týdnů či měsíců

V ceně pronájmu základní občerstvení (káva/čaj, voda), připojení na wifi, bloky, tužky

Všestranná osobní asistentka pomůže s domluvením termínů schůzek či administrativou

Služba HOTDESK jako pronájem samostatné, plně vybavené kanceláře již od 1 hodiny

Technické vybavení dle potřeby – flipchart, dataprojektor či LCD televize na prezentaci

Pomoc se založením firmy na klíč či zastupováním před úřady

Flexibilní pracovní místo jako nejdostupnější varianta pronájmu

Kompletní obsluha zajištěná asistentkou po celou dobu pronájmu

Účetní a daňové poradenství se slevou 20 % pro naše klienty!

NAŠE BUSINESS CENTRA A LOKALITY V PRAZE: OVOCNÝ TRH PRAHA 1

AMAZON COURT PRAHA 8 – KARLÍN

PALÁC ARCHA PRAHA 1

FLEXI OFFICE s.r.o. Ovocný trh 572/11 110 00 Praha 1, Česká republika

U HABROVKY PRAHA 4

BREDOVSKÝ DVŮR PRAHA 1

Telefon: E-mail: Web:

+420 773 677 307 [email protected] www.flexioffice.cz

24SAFE

VŠE DŮLEŽITÉ V BEZPEČÍ NA JEDNOM MÍSTĚ Mnoho z nás má za sebou onu nepříjemnou zkušenost, kdy věc, na které nám tolik záleželo, zmizela v nenávratnu. Ať už šlo o finančně hodnotný předmět, nenahraditelnou věc osobního významu či důležitý dokument. Co ovšem přetrvalo, byl pocit, jestli pro jejich ochranu nešlo udělat více. Jak jsme si sami ověřili, šlo. NONSTOP provoz a výhodná poloha v centru Prahy, kde jsou uložené předměty dostupné kdykoli je potřebujete, není to jediné, co nás donutilo přemýšlet nad tím, proč jsme vlastně kdy hledali jiná řešení. Nicméně odlišností od konkurence, které Vás nenechají na pochybách, že se i ve světovém měřítku jedná o inovativní a nadčasovou službu, je celá řada. Ačkoli je míra zabezpečení asi tím nejzásadnějším parametrem při hledání způsobu, jak ochránit to, na čem Vám záleží, k samotnému porovnávání nabídek je třeba mít alespoň základní povědomí o bezpečnostních prvcích a třídách. To však neplatí u 24SAFE, kde se v oblasti zabezpečení nedělají žádné kompromisy. Trezorové místnosti 24SAFE jsou totiž vyrobeny a instalovány švédskou firmou GUNNEBO, jejíž tradice sahá až do roku 1764. Splňují požadavky bezpečnostní třídy X, což je úroveň zabezpečení trezorů centrálních bank. Díky automatizovanému systému jsou navíc dveře trezorové místnosti neustále uzavřeny! Trezory jsou dále chráněny i pro případ povodní a požáru, modernější řešení tak nenajdete nejen u nás, ale ani jinde na světě.

18

Sjednat si samotný pronájem bezpečnostní schránky lze velmi jednoduše, osobně či přes internet. K dispozici je pět velikostí schránek, s volbou vhodné možnosti pomůže klientům vyškolený personál. Ten rovněž poradí s výběrem z pestré

nabídky doplňkových služeb, jako je např. kontrola otisku prstu, individuální pojištění schránky na míru, rozšířený přístup ke schránce pro další osoby zvolené klientem – vhodné zejména pro firemní zákazníky, či SMS kontroly přístupu, kdy je o každém přístupu ke schránce klient okamžitě informován prostřednictvím SMS, což zajišťuje neustálý přehled. Po krátké návštěvě tak odcházíte s osobní kartou a pocitem, že věci jdou dělat i jinak, než jste byli zvyklí. Kdo by snad

čekal složitosti při přístupu ke své bezpečnostní schránce v podobě ověřování totožnosti klienta či nutnosti identifikace dle podpisového vzoru, je na omylu. V klientském centru 24SAFE Vám k autorizaci postačí Vaše přístupová karta a obejdete se i bez asistence personálu. Ve výdejním místě, které poskytuje naprosté a nikým nerušené soukromí, se nachází samoobslužný robotizovaný systém, který Vám po zadání PINU, popř. otisku prstu, přiveze Vaši schránku. Poté, co si klient vyřídí vše potřebné a schránku uzamkne jedním ze dvou klíčů, které našel při první návštěvě uvnitř, se schránka opět bezpečně vrátí na své místo v uzavřeném trezoru. Standardní odbavení zpravidla netrvá déle než 5 minut. 24SAFE klade důraz nejen na absolutní diskrétnost, ale také na snadnou dosažitelnost, proto můžete svůj účet spravovat i přes web a veškeré služby tak upravovat z pohodlí domova. Skutečnost, že jde nejen o zcela inovativní a svým rozsahem unikátní a bezpečný projekt, podtrhuje jedinečné partnerství s pojišťovnou Allianz, která je v oboru pojišťovnictví nejen dlouhodobým lídrem, ale řadí se i k jeho průkopníkům a na českém trhu si vybírá partnery,

kteří stavějí na jí blízkých principech. Nejvyšší úroveň zabezpečení, maximální diskrétnost a přístup v jakoukoli hodinu k předmětům, jež jsou Vám drahé, spolu s výtečnou dopravní dostupností přímo v centru Prahy – nejen to ztělesňuje nová služba bezpečnostních schránek 24SAFE. Každý z Vás vlastní předměty, které jsou pro něj výjimečné a nenahraditelné. 24SAFE je moderní variantou, jak své cennosti bezpečně ochránit.

Klienti Společnosti Online, Office House a AKONT získávají možnost vyzkoušet si zdarma funkčnost pronájmu bezpečnostní schránky po dobu jednoho měsíce a následně ke každé uzavřené smlouvě o pronájmu bezpečnostní schránky + 2 měsíce zdarma, stačí se dostavit do klientského centra 24SAFE.

Více na www.24SAFE.cz 19

FORMÁLNÍ NEBO SKUTEČNÉ SÍDLO SPOLEČNOSTI? V současné době je v médiích často diskutována problematika tzv. „virtuálních“ sídel a skutečného či formálního sídla společnosti. Pokusíme se v tomto článku zaměřit na toto téma z pohledu renomovaného poskytovatele sídel a souvisejících administrativních a obchodních služeb. Pohled na různé požadavky ze strany státní správy doplňujeme komentářem, jak naše konkrétní služby těmto požadavkům odpovídají. Hned v úvodu je důležité zmínit, že otázkou položenou v názvu článku tak trochu „cestujeme proti proudu času“. K systémovému odklonu od konceptu tzv. skutečného sídla totiž došlo v české legislativě novelou občanského zákoníku již v roce 2009. Tehdy byla z § 19c vypuštěna formulace o „místě, kde je umístěna její správa a kde se veřejnost může s právnickou osobou stýkat“. Od té doby příslušná ustanovení jak starého, tak později nového občanského zákoníku obsahují pouze strohé konstatování, že sídlo právnické osoby se zapisuje do obchodního rejstříku a nemělo by být v bytě, pokud by to nebylo v souladu s povahou podnikání společnosti, respektive narušovalo-li by to klid a pořádek v domě.

20

Později přibyla i poměrně logická podmínka, aby bylo sídlo podpořeno právním důvodem trvajícím v čase (vlastnictví, nájemní smlouva), tak, aby sídla společností nemohla být zapsána v místě, kde by to bylo na úkor a proti vůli osob oprávněných s prostory nakládat (majitel nemovitosti, nájemce apod.). Tento vývoj směrem k formálnímu sídlu byl nutný, nejen kvůli tomu, že reflektoval judikaturu Evropského soudního dvora (jak uvádí i tehdejší důvodová zpráva) a přiřadil v tomto ohledu ČR k ostatním evropským zemím (odpovídající úprava např. na Slovensku platila již od roku 2004). Bylo to zároveň logické vyústění situace, kdy se ani za dobu, kdy původní koncept „skutečného sídla“ platil, nepodařilo najít odpovídající jednoznačné definice, které by odpovídaly moderní době. Kde je „umístěna správa“ v době nadnárodních společností a outsourcování většiny činností, které se správou souvisejí (účetnictví, daňové, právní služby)? Co když má „správu společnosti“ majitel a zároveň jednatel společnosti umístěnou ve svém notebooku, se kterým cestuje? Co když je jednatelů nebo majitelů více? Co když se právnická osoba

„stýká s veřejností“ pouze prostřednictvím svých webových stránek? Zároveň vymizel hlavní argument zastánců skutečného sídla, tedy že subjekt, který má sídlo pouze formální a není na takové adrese kontaktní, tímto poškozuje třetí strany, zejména orgány státní správy, kdy např. nepřebírání příchozích zásilek může brzdit či mařit různá řízení, která jsou se subjektem vedena. Problém s doručováním úředních zásilek podle našeho názoru zcela vyřešilo zavedení datových schránek a zejména související koncept takzvané fikce doručení – pokud si subjekt datovou schránku nevybírá, je to pouze a jenom k jeho tíži. Ze strany subjektu je komunikace datovou schránkou otázkou komfortu, ze strany státní správy je však dokonce povinná ze zákona. Nedoručitelnými poštovními zásilkami se v tomto ohledu tedy úřady už zabývat nejen nemusí, ale v podstatě ani nemohou. Pro úplnost, co se týče kontaktovatelnosti ze strany „veřejnosti“, tedy zřejmě zejména pokud má daná firma zákazníky z řad spotřebitelů (například kvůli reklamacím), je potřeba zdůraznit, že tomu účelu primárně nemá sloužit sídlo, ale

provozovna. Na tuto skutečnost zákon pamatuje dalšími přísnějšími podmínkami, které provozovnu od sídla společnosti odlišují – tedy označení provozní dobou, odpovědnou osobou atd. Daňový řád pak o sídle říká pouze to, že jeho zápisem v obchodním rejstříku se řídí místní příslušnost k dani. Lze tedy shrnout, že laik – začínající podnikatel (nebo zahraniční investor, bez znalosti „českých specifik“), který v dobré víře bude chtít nastudovat právní aspekty sídel právnických osob, dojde k závěru, že pokud sídlo nemá v bytě a má k němu platný právní důvod, splňuje bez problémů všechny legislativní nároky a podmínky. Nepříjemné překvapení pak zažije při první „konfrontaci“ se zástupci finanční správy, kteří mu v různých souvislostech a s různými důsledky a sankcemi budou hodnotit, jestli je

jeho sídlo pouze takzvaně „virtuální“ nebo „dostatečně skutečné“. Jak uvádíme výše, v obecných právních předpisech pro toto dělení či rozlišování oporu nenajdeme. Kritéria, podle nichž by se toto dělení mělo provádět, stojí na požadavcích, které nemají oporu v platných právních předpisech a jdou značně nad rámec i původního konceptu skutečného sídla. V dokumentu, ze kterého finanční správa v současnosti patrně vychází, tedy v „Upozornění GFŘ“ ze dne 6. 2. 2015, nalezneme například požadavek na tzv. „plynulou kontaktnost“, respektive trvalou přítomnost zástupců daňového subjektu v sídle. Takový požadavek bude pro společnosti, které buď nemají zaměstnance, nebo ekonomickou činnost provádějí výhradně „v terénu“, nebo jsou ekonomicky aktivní především přes internet či mají výrazný nadnárodní přesah, zjevně nesplnitelný.

Jiný požadavek, aby byla „z místa (sídla) poskytována relevantní součinnost a reakce na výzvy správce daně“ respektive existovala „dostupnost záznamů v sídle“, by zase znamenal, že by s finanční správou jménem klienta nemohli komunikovat externí účetní nebo daňoví poradci – pokud by tedy neseděli přímo v sídle společnosti... Pokud pomineme tyto zvláštní konstrukce, požadavky opřené o konkrétní prameny nalezneme ve výše uvedeném Upozornění v podstatě dva. Tím prvním je definice obsažená v § 4 zákona o dani z přidané hodnoty, která sídlo (ovšem bez přívlastku „skutečné“) definuje jako „místo, kde jsou přijímaná zásadní rozhodnutí týkající se jejího řízení, popřípadě místo, kde se schází její vedení“. Již po formální stránce tu vidíme zjevné vady. Jednak jde o definici

21

obsaženou v subsidiárním předpisu (na rozdíl od občanského zákoníku nebo daňového řádu) a vůbec by se neměla vztahovat na subjekty, které k DPH registrovány nejsou. Jednak, pokud si zákon o DPH přečteme, zjistíme, že v jeho kontextu je definice využívána především pro účely rozlišení na mezinárodní úrovni – tedy je-li firma řízena z ČR nebo odjinud a z toho plynoucí plnění DPH povinností při mezinárodních obchodních aktivitách. Dále, při pokusu ji využít pro rozlišovací úroveň jednotlivých měst či dokonce konkrétních adres, již narážíme na logické limity. Tato „zásadní rozhodnutí“ mohou totiž být v čase buď přijímána na různých, značně proměnlivých místech (u klientů, dodavatelů, u notáře nebo třeba v autě), nebo tak, že ani konkrétní místo označit nejde (pokud se rozhoduje per rollam, po telefonu či e-mailem). Stejně tak „místo, kde se schází vedení“, nelze definovat, pokud společnost řídí jediný člověk – statutární orgán. Druhým zmiňovaným pramenem je Nařízení Rady č. 282/2011/EU, kde se uvádí, že „pouhá existence poštovní adresy nemůže být postačující pro sídlo ekonomické činnosti“. Jednak je opět nutné podotknout, že i tato definice je určena k řešení problematiky přeshraničních plnění, jednak zde dochází k záměně termínů „sídlo ekonomické činnosti“ a sídlo společnosti. Dále je otázka, jaké sídlo může být považováno za „pouhou poštovní adresu“. U skutečně nízkorozpočtového poskytovatele sídel, který svým klientům v lepším případě umístí jen schránku na zeď, jistě nebude

22

sporu. U sídel doplněných stálou recepcí, kancelářemi a zasedacími místnostmi jde již spíše o bezpředmětnou otázku. Co se týče služeb OFFICE HOUSE ve vztahu k výše uvedenému, troufáme si konstatovat, že pokud pomineme vyloženě podivná a nesplnitelná kritéria, námi poskytovaná sídla splňují zákonné požadavky i při jejich značně extenzivním výkladu. Zároveň věříme, že pro naše klienty není podstatné jen jakési nutné zákonné minimum, ale také prestiž a úroveň, kterou naše služby mají. Pro umístění prázdné schránky potřebné na spáchání karuselového podvodu totiž stačí i sídlo bez jakéhokoliv servisu, u nejlacinějšího poskytovatele, v prázdném bytě či obskurním průmyslovém areálu... Všechny naše pobočky, kde jsou sídla poskytována, mají recepci, která je obsazená nepřetržitě každý pracovní den po celou běžnou pracovní dobu. Recepci vždy obsluhuje přímo naše recepční, která zvedá telefony, přijímá a předává vzkazy a na základě plné moci přebírá veškeré zásilky pro klienty. „Plynulá kontaktnost“, a to jak ve smyslu osobního, tak korespondenčního kontaktu, je tedy tímto zajištěna v maximální rozumné míře. Dále, součástí všech našich poboček jsou zasedací místnosti a kanceláře. Tyto prostory mohou naši klienti využívat jak k obchodním schůzkám a jednáním, tak samozřejmě i ke styku se správcem daně, pokud trvá na daňové kontrole či šetření přímo v sídle. Našim klientům jsou k dispozici

i uzamykatelné úložné prostory, kde lze ukládat dokumentaci, například právě účetní doklady, které jsou předmětem kontroly. Kromě běžné ekonomické činnosti (pokud samozřejmě povaha ekonomické činnosti umožňuje její vykonávání v kancelářských prostorách, kdy snad ani zástupci finanční správy nečekají, že v sídle najdou například zemědělskou výrobu) pak tyto prostory samozřejmě mohou sloužit i k jednání vedení společností, konání valných hromad atd., čímž je naplněna výše uvedená definice dle zákona o DPH. Takovou úroveň kontaktnosti a zázemí v sídle by zejména menší či začínající firmy anebo zahraniční investoři, zvyklí na podobné služby v odpovídající kvalitě ze zahraničí, ve vlastní režii zřizovaly jen těžko a za cenu nesmyslně vynaložených nákladů. Znamenalo by to platit si vlastní kancelář, která by stejně byla nevyužitá a prázdná (tím pádem ještě hůře kontaktní než „virtuální“ sídlo), nebo si navíc ještě platit zaměstnance, který by v kanceláři vysedával za jediným účelem – aby uspokojil případnou namátkovou kontrolu. Z výše uvedeného je dle našeho názoru zřejmé, že sídlo poskytnuté seriózním poskytovatelem neslouží jako anonymní skrýš, naopak, jde o kontaktní místo, jehož existence je ku prospěchu nejen našim klientům, ale i státní správě, přičemž poskytovatel sídla pak slouží jako partner pro obě strany.

SLUŽBY Mezinárodní korporátní struktury · Zahraniční společnosti · Mezinárodní holdingy · Trusty, nadace, svěřenské fondy · České a slovenské společnosti

Korporátní servis · Mezinárodní daňové a účetní poradenství · Právní a administrativní poradenství · Audit a konsolidace · Daňové a účetní poradenství v ČR a SR · Bankovní účty

Bezpečná komunikace a ochrana dat Servis pro advokáty, auditory a další odborníky

ŘEŠENÍ · Mezinárodní daňové nastavení · Právní ochrana majetku · Ochrana soukromí vlastníka · Mezinárodní image · Omezení rizik podnikání · Redukce administrativních nákladů · Omezení dopadů regulací · Finanční a investiční flexibilita

PRAHA:

BRATISLAVA:

Akont Trust Company s.r.o. Amazon Court (6.patro) Rohanské nábřeží 5 186 00 Praha 8

Akont Trust Company s.r.o. Boženy Němcovej 8 811 04 Bratislava

Tel.: (+420) 226 091 110 Email: [email protected]

Tel.: (+421) (2) 20 545 012 Email: [email protected]