ČÍNA TERITORIÁLNÍ SCREENING

ČÍNA | TERITORIÁLNÍ SCREENING

1

ČÍNA | Teritoriální screening

Obsah Ekonomická situace ................................................................................................................................. 2 Strukturální změny v ekonomice ......................................................................................................... 2 Rostoucí investiční aktivity v oblasti infrastruktury a moderních technologií .................................... 2 Modernizační procesy, urbanizace a demografické změny hybatelem růstu..................................... 3 Diverzifikace energetického mixu ....................................................................................................... 3 Investice do environmentálních technologií ....................................................................................... 3 Rozvoj dopravní infrastruktury............................................................................................................ 4 Demografické trendy a změny ve zdravotnictví .................................................................................. 4 Sociální nejistota ................................................................................................................................. 5 Základní ekonomické a statistické údaje ................................................................................................. 6 Udržitelnost HDP ................................................................................................................................. 6 Podíly sektorů na HDP ......................................................................................................................... 7 Investice do infrastruktury a zvyšující se domácí spotřeba................................................................. 7 Zahraniční obchod ................................................................................................................................... 9 Vývoz stále hybatelem ekonomického růstu ...................................................................................... 9 Zahraniční obchod s EU ..................................................................................................................... 10 Vývoj zahraničního obchodu ČR s Čínou ........................................................................................... 11 Srovnání české a čínské specializace ................................................................................................. 11 Informace o konkurenci na trhu ............................................................................................................ 14 Identifikace hrozeb a příležitostí ........................................................................................................... 14 Kontakty ................................................................................................................................................ 16

2


Ekonomická situace Charakteristika trhu Silná ekonomika s komplexním záběrem

Zapojení do globálních ekonomických struktur (WTO)

Stabilní ekonomický růst

Zvyšující se konkurenceschopnost domácích firem

Politická a fiskální stabilita

Růst životní úrovně obyvatel

Dynamický soukromý sektor a silné státní podniky

Váhavá liberalizace vnitřního trhu

Tlak na přeměnu exportní ekonomiky na ekonomiku taženou domácí poptávkou

Fitch China A+

Rating S&P China AA-

Moody’s China Aa3

Zvyšující se ratingy agentur reflektují potenciál hospodářského růstu, velké devizové rezervy a silnou fiskální pozici.

Strukturální změny v ekonomice V současnosti je Čínská lidová republika druhou největší ekonomikou (po USA a před Japonskem), je největším světovým vývozcem a druhým největším dovozcem (data za rok 2011, The World Factbook). V roce 2010 dosáhlo tempo růstu HDP 10,4 %, v roce 2011 kleslo pod desetiprocentní hranici na 9,2 %. Podle 12. pětiletého plánu (od r. 2012) počítá Čína s růstem ve výši 7,5 % s důrazem na kvalitu ekonomického růstu oproti kvantitě. Čína se tak zaměřuje na udržitelnost stabilního rychlého růstu, na snížení orientace čínské ekonomiky na export a na restrukturalizaci ekonomiky. I přes značnou konkurenceschopnost čínské ekonomiky nabízí tato řadu obchodních a investičních příležitostí pro uplatnění českých firem. Vysoce konkurenční jsou především pobřežní oblasti, kde je zde v převážné míře umístěna výroba pro export. V centrálních a západních částech země čínská vláda realizuje program restrukturalizace průmyslu a rozvoje dopravní infrastruktury.

Rostoucí investiční aktivity v oblasti infrastruktury a moderních technologií Většina investičních aktivit bude realizována se zaměřením na rozšíření silniční a železniční sítě, výstavbu podzemních drah a přepravních tratí pro lehké vlakové soupravy v městské hromadné dopravě, budování nových letišť, výstavbu kapacit pro bydlení v nižších cenových resp. nájemních relacích, rozšiřování vodovodních a kanalizačních sítí, vybudování potřebných dalších kapacit pro výrobu elektrické energie apod. Rozmach stavebního průmyslu v Číně bude pokračovat i v následujících letech, jeho průměrná meziroční míra růstu je odhadována na 11,3 %. Ve stavební výrobě působí převážně tuzemské firmy (99 % v roce 2010). Pokračující boom ve stavebnictví provází i rychlý růst produkce stavebních materiálů. Důraz bude kladen rovněž na provádění projektů orientovaných na zvýšení úrovně ochrany životního prostředí, konsolidaci vodohospodářství a hledání zdrojů "zelené" energie. Spolu s tím budou podporovány vývojové programy přinášející významné technologické

3


inovace. Velká pozornost je věnována průmyslu, elektronice, moderním digitálním technologiím a v posledních měsících se Čína připravuje na světovou automobilovou a autobusovou expanzi.

Modernizační procesy, urbanizace a demografické změny hybatelem růstu Důsledkem rychlého modernizačního procesu, masivní urbanizace, demografických změn, sílící střední třídou a posilováním domácí spotřeby se Čína musí vyrovnat s několika faktory – zajištění energetické nezávislosti a pokrytí rostoucí spotřeby, zefektivnění těžby k pokrytí průmyslové poptávky, rozvoj environmentálních technologií a obnovitelných zdrojů, investice do dopravní infrastruktury (především silniční a železniční průmysl)a v neposlední řadě reformou sociálního systému.

Diverzifikace energetického mixu Čínský energetický mix patřil v minulosti k těm, kde převládá výroba elektrické energie v tepelných elektrárnách. To se v poslední době mění, Čína se snaží svůj energetický mix více diversifikovat. Omezuje využívání uhlí a ropy a směřuje k vyššímu využití zemního plynu, stejně tak je nutné rozvést energetické sítě po celém svém území tak, aby ke zdrojům energie mělo přístup co nejvíce jejích obyvatel. Vzhledem k tomu, že pro své vlastní potřeby Čína nemá dostatek fosilních paliv a s postupujícím růstem čínské ekonomiky se zvyšuje spotřeba energie, snaží se využívat ve větší míře nefosilních paliv a obnovitelných zdrojů. Kromě vodních elektráren (instalovaný výkon 230 GW v roce 2011) se v čínské energetice věnuje významná pozornost jaderným elektrárnám. Jedním z cílů čínské vlády je inovace v technologiích, které mohou pomoci k efektivnějšímu zpracování a využití energie. Zvýšené nároky na průmyslové závody znamenají ale i zvýšenou spotřebu elektrické energie, a tak Čína musí tyto strategické suroviny častěji dovážet. I přes deklarovanou snahu snižovat podíl tepelných elektráren na energetickém mixu zůstává uhlí významnou surovinou zaručující další čínský rozvoj. Aby Čína zvýšila energetickou soběstačnost, plánuje investice do těžby břidlicového plynu a metanu.

Investice do environmentálních technologií Oblast ochrany životního prostředí a intenzivnější zapojení obnovitelných zdrojů do energetického mixu je pro Čínu palčivým problémem i nutnou volbou – spotřeba energie stoupla o 136 % v poslední dekádě. Čína proto ve svém 5letém plánu do roku 2015 nastavila systém omezení a cílů, které by měly snížit emisi skleníkových plynů, zvýšit zapojení obnovitelných zdrojů v energetickém mixu a omezit dopady na životní prostředí. Spolu s obnovitelnými zdroji tak musí Čína řešit i modernizaci a modifikaci přenosové sítě, proto již od roku 2010 je Čína největším investorem v oblasti smart grids (investovala 5,8 mld. EUR v roce 2010) a plánuje do roku 2020 investovat dalších 418 mld. na modernizaci infrastruktury (smart grids, smart meters aj.). Čína hodlá do roku 2020 investovat také do infrastruktury ve vodním hospodářství cca 485 miliard EUR – městské čistírny odpadních vod, projekty na výstavbu desalinačních jednotek, zahájení „South-North Water Transfer“ projektu aj. Zajímavé příležitosti skýtá v současnosti především oblast průmyslových čistíren odpadních vod – nedostatek vodních zdrojů vede k nutnému vyřešení problematiky silného znečišťování vod průmyslem. Příležitosti leží i v technologiích pro recyklaci odpadu a získávání druhotných surovin pro výrobní spotřebu, čistírnách odpadních vod a likvidaci kalů, technologiích a řešení pro efektivní využívání energie.


Rozvoj dopravní infrastruktury V oblasti rozvoje dopravní infrastruktury je třeba zmínit k nebývalému růstu leteckého průmyslu. Dochází k němu díky posilování čínské ekonomiky v posledních několika letech. Do roku 2003 nebylo možné v zemi vlastnit soukromé letadlo, ať už šlo o jednotlivce či o společnosti. Nyní se odhaduje, že se Čína v následujících deseti letech stane třetí zemí světa co do počtu soukromých letadel. V současnosti je plánováno i otevření čínského leteckého prostoru soukromým letadlům, kdy bude uvolněn prostor do 4 tisíc metrů pro malá letadla v okolí velkých měst.

Demografické trendy a změny ve zdravotnictví Demografické změny jsou pak hybatelem zdravotnických reforem a souvisejících investic do systému stejně jako rozvojem zdravotnické techniky a souvisejících produktů. Vzhledem k tomu, že Čína se specializuje především na produkci zdravotnické techniky nižší a střední kategorie, je velkou příležitostí high end kategorie zdravotnických zařízení, jejíž dovoz je podporován i poměrně jednoduchým vstupem na trh, nicméně vzhledem ke zdravotnické reformě a rozvoji R&D v Číně se předpokládá trend k větší poptávce po technice střední kategorie. Vzhledem k socio-demografickým změnám se dají předpokládat příležitosti především ve zdravotnické technice pro domácí péči. Dá se předpokládat, že Čína bude kopírovat trend ostatních vyspělých zemí, kdy je podporovaný rozvoj poskytování zdravotní péče doma na úkor institucializované zdravotní péče, což umožňuje i rozvoj nových technologií, díky kterým lze poskytovat zdravotní péči doma ve stejné kvalitě a bez nutnosti tak častých návštěv zdravotnických zařízení. Vedle IT technologií, jež umožňují rozvoj ehealth a telemedicíny, sem patří i možnost přenosných diagnostických přístrojů či budoucí možnost kontroly pacientových životních funkcí na dálku. Obrázek 1: Věková struktura obyvatelstva Číny v roce 2010 a předpokládaná věková struktura v roce 2035

Věkové skupiny

4

100+ 95-99 90-94 85-89 80-84 75-79 70-74 65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 0-4

ženy 2010 ženy 2035 muži 2035 muži 2010

80

60

40

20

0

20

40

Počet obyvatel (v miliónech) Zdroj: United Nations Population Information Network (http://www.un.org/popin/)

60

80

5


Sociální nejistota Růst čínské ekonomiky má ale své meze. Kromě jiného čínská ekonomika naráží na stále reálnější hrozbu kolapsu sociálního, respektive důchodového systému. Čína patří k zemím s nejrychlejším procesem demografického stárnutí populace. V současné době lidé v důchodovém věku (ženy starší 55 let a muži starší 60 let) získávají prostředky na živobytí ze tří zdrojů (zaopatření za strany rodiny, samozabezpečení a státní důchod). Politika jednoho dítěte, nemožnost dostatečných úspor a ne zcela funkční důchodový systém tvořený příspěvky zaměstnavatelů způsobuje, že teoreticky sice obyvatelé mohou naspořit 58,5 % průměrné provinční mzdy na důchod, ale reálná hodnota důchodů oproti průměrně mzdě však klesá, a to především v městských oblastech. Důvodem je rychlejší růst průměrné mzdy. V roce 2010 činila hodnota důchodu v městských oblastech 46 % průměrné mzdy (v přepočtu 54 000 Kč ročně), zatímco v roce 1995 to bylo ještě 71 %. Situace na čínském venkově je ještě horší, průměrný roční důchod činil v roce 2010 v přepočtu částku zhruba 2500 Kč. Dalším problémem čínského důchodového systému je nízká míra participace, v roce 2010 se jej účastnilo 360 miliónu obyvatel (z toho 138 miliónů obyvatel byli pasivní příjemci rent). Řešením problémů spojených s čínským důchodovým systémem je zvyšování participace obyvatelstva v systému, případně navyšování odvodů. V obou případech je však důsledkem snižování konkurenceschopnosti čínských podniků (vyšší výdaje) a zároveň snižování koupěschopnosti čínského obyvatelstva (především penzistů). Nižší koupěschopnost je pak v protikladu s plánem čínské vlády zaměřit se na zvýšení domácí poptávky po čínském zboží.

6


Základní ekonomické a statistické údaje Obrázek 2: Vývoj základních čínských ekonomických ukazatelů

3 000

16,0% HDP per capita (v USD) HDP per capita - růst inflace (spotřebitelské ceny)

2 500

míra nezaměstnanosti

14,0%

13,6% 12,1%

12,0%

10,6% 2 000 9,3%

10,0%

9,9%

9,4%

9,0%

8,4%

8,8%

8,6%

8,0%

1 500

5,9%

5,4%

6,0%

4,1%

4,0%

4,8% 1 000

4,0%

4,3%

4,2%

4,2%

4,1%

4,0%

4,2%

4,3%

3,9% 500

3,3% 1,8%

1,2%

0

2,0%

1,5%

0,0% -0,7%

-0,8% 2002

4,1%

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

-2,0% 2010

2011

Zdroj: World dataBank (http://databank.worldbank.org/ddp/home.do) a National Bureau of Statistics of China (http://www.stats.gov.cn/)

Udržitelnost HDP Pro klienty CzechTrade nebo členy Exportního klubu. Plnou verzi si můžete stáhnout v Klientské zóně.

7


Podíly sektorů na HDP Pro klienty CzechTrade nebo členy Exportního klubu. Plnou verzi si můžete stáhnout v Klientské zóně.

Investice do infrastruktury a zvyšující se domácí spotřeba Pro klienty CzechTrade nebo členy Exportního klubu. Plnou verzi si můžete stáhnout v Klientské zóně.

Obrázek 3: Vývoj čínského HDP včetně příspěvků jednotlivých sektorů ekonomiky

16,0% služby

průmysl

zemědělství

růst HDP

14,0% 12,0% 6,6% 10,0%

5,7% 4,9% 3,8%

8,0%

4,1%

4,0%

4,1%

4,3%

4,0%

4,7%

4,8%

4,1%

6,0% 4,0%

5,8%

6,3%

7,2%

5,9%

5,3%

0,4%

0,3%

0,8%

0,6%

0,6%

0,4%

0,6%

0,4%

0,4%

0,4%

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

4,5%

5,9% 4,8%

2,0% 0,0%

Zdroj:National Bureau of Statistics of China (http://www.stats.gov.cn/)

8


Pro klienty CzechTrade nebo členy Exportního klubu. Plnou verzi si můžete stáhnout v Klientské zóně. Obrázek 4: Vývoj čínského HDP včetně příspěvků tří hlavních složek

16,0% 14,0%

2,6%

12,0%

2,1% 2,6%

10,0% 0,1% 8,0% 6,0%

0,4%

0,6%

6,0%

0,7% 4,4%

0,9%

5,5% 6,3%

5,5%

4,3%

3,6%

4,0%

4,4%

8,1% 5,5%

4,5%

4,5%

5,2%

4,5%

4,0% 2,0%

4,0%

5,1%

5,6%

4,2%

4,6%

-0,4%

0,0% -2,0%

čistý export

-4,0%

spotřeba

investice

-3,5% růst HDP

-6,0% 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008


2009

2010

2011


Obrázek 5:: Srovnání vývoje čínské průměrné mzdy a růstu reálné mzdy

45000

18,0% Průměrná roční mzda

40000

16,0%

35000

14,0%

30000

12,0%

25000

10,0%

20000

8,0%

15000

6,0%

10000

4,0%

5000

2,0%

0

Průměrný reaálný růst mezd

Růst reálné mzdy

Průměrná roční mzda v jüanech

9

0,0% 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011


Zahraniční obchod Vývoz stále hybatelem ekonomického růstu Čínský zahraniční obchod se i v roce 2011 vyznačoval silným růstem, kdy jeho celkový objem stoupl o 22,5 % a předpokládá se, že do roku 2020 se bude Čína na světovém zahraničním obchodu podílet ze 17 %, nicméně v roce 2012 by se měl tento růst zmírnit vlivem krize panující v EU a USA, i tak však zůstane vývoz i nadále hybatelem ekonomického ekonomické růstu. Český export na tento růst reagoval prakticky bez zpoždění a rostl společně s čínským importem. Ani v roce 2009, kdy se čínský import propadl, český vývoz do Číny mírně vzrostl. V letech 2010 a 2011 začínal český vývoz růst strměji. Tento trend pokračoval okračoval i v roce 2012, kdy na základě dostupných dat lze předpokládat, že český vývoz se zvýšil oproti roku 2011 o dalších 100-200 200 miliónů eur. Nárůst byl způsoben hlavně v první třetině roku, ke konci roku český vývoz oproti roku 2011 již mírně klesal.


Obrázek 6: Vývoj čínského importu a exportu ve srovnání s českým dovozem do Číny

1400 Český vývoz Import Export

1800 1600

1200

1000

1400 1200

800

1000 600

800 600

400

400 200 200 0

0 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Zdroj: Comtrade (http://comtrade.un.org/) a Eurostat (http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/eurostat/home/)

Zahraniční obchod s EU Pro klienty CzechTrade nebo členy Exportního klubu. Plnou verzi si můžete stáhnout v Klientské zóně.

2009

2010

2011

Objem českého vývozu do Číny v mil. eur

2000

Objem v mld. USD

10

11


Obrázek 7: Měsíční vývoj českého exportu do Číny v letech 2010-2012 (v miliónech eur)

160 140

2010

2011

2012

120 100 80 60 40 20 0 I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

Zdroj: Eurostat (http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/eurostat/home/)

Vývoj zahraničního obchodu ČR s Čínou Pro klienty CzechTrade nebo členy Exportního klubu. Plnou verzi si můžete stáhnout v Klientské zóně.

Srovnání české a čínské specializace Pro klienty CzechTrade nebo členy Exportního klubu.

X

XI

XII


Plnou verzi si můžete stáhnout v Klientské zóně.

Obrázek 8:: Srovnání české a čínské specializace

100,0% 90,0% Podíl na kumulativní komparativní výhodě

12

80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0%

Čína

ČR

10,0% 0,0% 1

51

101 151 201 251 301 351 401 451 501 551 601 651 701 Počet položek

Zdroj: Comtrade (http://comtrade.un.org/ http://comtrade.un.org/)

13


Tabulka 1: Deset položek s nejvyšší specializací v Číně

Čína HS4 kód 8471 8525 8517 8901 8528 9403 4202 6110 6204 6104

Položka % celkem % Stroje automat. zprac. dat. jednotky, snímače 11,8% ap 11,8% Přístroje vysílací pro rozhlas,televizi apod;kamery 5,2% 17,0% Přístroje telefonní,ost.,přístroje pro vysílání,příjem 3,5% hlasu,dat 20,5% jn Lodě pro dopravu osobní, nákladní, turistické3,5% 23,9% Monitory,projektory bez TV; přijímače televizní 2,2% 26,1% Nábytek, ostatní části, součásti 1,8% 27,9% Kufry, aktovky, brašny, pouzdra, kazety, vaky1,7% apod 29,6% Pulovry, svetry, vesty, apod., pletené, háčkované 1,7% 31,3% Kostýmy šaty sukně kalhoty ap dámské dívčí 1,5% 32,7% Kostýmy šaty sukně ap dámské dívčí pletené1,4% 34,2%

Zdroj: Comtrade (http://comtrade.un.org/) Tabulka 2: Deset položek s nejvyšší specializací v ČR

Česká republika HS4 kód Položka % celkem % 8703 Auta os. aj. vozidla motorová pro přepravu osob 21,0% 21,0% 8708 Části, součásti vozidel motor., osob. aj. traktorů 5,4% 26,4% 8528 Monitory,projektory bez TV;přijímače televizní 4,9% 31,3% 8471 Stroje automat. zprac. dat. jednotky, snímače4,8% ap 36,1% 4011 Pneumatiky nové z pryže 2,2% 38,3% 8415 Stroje, přístroje klimatizační 2,0% 40,3% 9401 Sedadla, ne lékařská apod., i proměnitelná v1,9% lůžka 42,2% 8512 Přístroje elektr. osvětlovací aj., stěrače ap 1,7% 43,9% 9503 Tříkolky,kolob.; kočárky pro panenky; panenky;hračky 1,5% 45,5% ost;modely;puzzle 2701 Uhlí černé, brikety, bulety, apod. z uhlí černého 1,5% 47,0% Zdroj: Comtrade (http://comtrade.un.org/)

14


Informace o konkurenci na trhu Pro klienty CzechTrade nebo členy Exportního klubu. Plnou verzi si můžete stáhnout v Klientské zóně.

Identifikace hrozeb a příležitostí Příležitosti na čínském trhu korespondují s prioritami, které vyhlásila čínská vláda ve 12. pětiletém plánu, který klade velký důraz na ochranu životního prostředí a podporu rozvoje spotřebitelské poptávky, tradičně bude podporován i průmysl a rozvoj infrastruktury. Jedná se především o tyto sektory: 1) RESTRUKTURALIZACE EKONOMIKY: a) nová orientace ekonomiky na spotřebu b) udržení HDP na hranici 7,5 % c) Čína přestává být „světovou továrnou“ a orientuje se směrem k novým technologiím, v rámci čehož byla definována nová klíčová odvětví: biotechnologie, nové zdroje energie, výrobky s vysokou přidanou hodnotou, technologie na ochranu životního prostředí, ekologické dopravní prostředky, nové materiály a IT technologie příští generace (investice v rámci 8 % HDP v roce 2015, 15 % HDP v roce 2020) d) zvýšení domácí spotřeby (snížení rozdílů v příjmech, zvýšení minimálních mezd, sociální pojištění) e) podpora terciálního sektoru 2) PODPORA SOCIÁLNÍ ROVNOSTI: a) vyvážený regionální rozvoj (zmenšení nerovností mezi městy a venkovem, umírněná urbanizace, rozvoj regionů, vyváženost příjmů) 3) OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ: a) podpora energeticky úsporných technologií b) zkvalitnění životního prostředí (například pomocí uhlíkové daně, měření a hodnocení znečištění ovzduší) c) nové energie (plánem je zvýšit podíl energie získané z nefosilních zdrojů na 15 % v roce 2020) 4) PODPOROVANÉ SEKTORY: a) Zdravotnictví: pokračující reforma zdravotnického systému z roku 2009 b) Restrukturalizace farmaceutického sektoru: snaha konsolidovat současný nelegální systém sestávající z asi 13 tisíc malých distributorů, pomocí silnějších regulací a podpory velkých podniků c) Podpora biotechnologií: podpora bio technických produktů, vysoce kvalitních zdravotnických zařízení a patentovaných léků d) Energetika a ochrana životního prostředí (konsolidace uhelných dolů, restart nukleárního programu, podpora vodních elektráren, investice ve Smart Grids) e) Inovativní technologie (rozvoj R&D, zpřísnění IPR, vzdělávání, IT)

15


SILNÉ STRÁNKY Silná ekonomika a velká poptávka zajištěná největší světovou populací se zvyšující se životní úrovní Rozvoj infrastruktury podporující industrializaci Rostoucí investice do klíčových sektorů a infrastruktury Podpora domácí spotřeby PŘÍLEŽITOSTI Rostoucí poptávka po různorodějších produktech a službách, spolu s dobrým jménem “západního”zboží Řešení a technologie pro ochranu životního prostředí Internacionalizace Renminbi Zájem o nové technologie

SLABÉ STRÁNKY Systém zatížený korupcí

Nespolehlivost zveřejňovaných dat a informací Otázka plné konvertibility Juanu Hospodářský růst sebou přinesl extrémní znečištění ovzduší HROZBY Růst mezd, díky čemuž Čína ztrácí konkurenceschopnost v určitých výrobních sektorech Extrémně konkurenční prostředí v Číně Sociální nepokoje, formou například tlaku na zvýšení mezd Slabá ochrana autorských práv/porušování průmyslového práva/jeho nedostatečná ochrana a problém s vynutitelností

16


Kontakty Václav Hofman analytik, [email protected], 224 907 519 Dita Fabíková konzultant, [email protected], 224 907 537 Zuzana Synková – vedoucí oddělení CIS, [email protected], 224907594

ČÍNA TERITORIÁLNÍ SCREENING

Recommend Documents