In Silhouette Klára oupková Bakalá ská práce 2010

In Silhouette

Klára oupková

Bakalá ská práce 2010

ABSTRAKT Tato práce, jak název napovídá, pojednává o siluet od vu. Zabývá se siluetou pánského a dámského od vu nap í historií. Poukazuje na tvorbu sv tových návrhá

inspirovaných

od vem minulosti. Rozebírá význam a symboliku charakteristických rys jednotlivých siluet. Kolekce je specifická jednoduchými a velkorysými tvary a objemy hledajícími sv j p vod v japonském od vu. Cílem je vytvo ení siluety inspirované siluetou zví at, jejichž moudrost a noblesa je zmín na ve starých bajkách, jež jsou sou ástí práce a zárove nejv tší inspirací.

Klí ová slova: móda, silueta, silueta zví at, historie odívání, japonský od v, od v samurajstva, sou asní návrhá i

ABSTRACT This work, as the name suggests, treats of fashion silhouette. It deals with silhouette of men´s and women´s clothing across a history. Point out world-famous fashion designers and theirs fashion inspired by historical wearing. Analyzes the meaning and symbolism of the characteristic features of various silhouette. The fastion collection, is characteristic of simply and gracious form which looks for source in Japan. The object is to create the silhouette inspired by silhouette of the animals whose wisdom and refinement are mentioned in old fables, which are part of the work and also the biggest inspiration.

Keywords: fashion, silhouette, animal silhouette, history of fashion, Japanese clothes, clothes of samurai, contenporary fashion designers

Motto: ,,Originál a to nejen v mód , je to, co reflektuje osobní výpov

.“

Radana a Pavel Ivan ic

Pod kování: Moje pod kování pat í Mgr. Art. Márii Štranekové, vedoucí práce, Mgr. Art. Marcelu Holubcovi, oponentovi a všem pedagog m za cenné rady, spolupráci a podn ty k tvorb . Své díky vyjad uji i rodin , všem blízkým a p átel m za podporu a trp livost.

OBSAH ÚVOD.................................................................................................................................... 7 I

TEORETICKÁ ÁST ...............................................................................................8

1

SILUETA .................................................................................................................... 9

1.1 HISTORICKÉ SILUETY ..............................................................................................9 1.1.1 Od starov ku po 20. století.............................................................................9 1.1.2 Siluety 20. století..........................................................................................10 1.1.3 Sou asné siluety ...........................................................................................12 1.2 SILUETY A JEJICH VÝZNAM ...................................................................................14 1.2.1 Oblast krku ...................................................................................................14 1.2.2 Ramena.........................................................................................................16 1.2.3 Hrudník ........................................................................................................17 1.2.4 Pasová linie ..................................................................................................18 1.2.5 Boky .............................................................................................................19 2 JAPO SKÉ ODÍVÁ Í ............................................................................................ 20 1.3

OD

VY SAMURAJSTVA

.........................................................................................20

II

PRAKTICKÁ ÁST ................................................................................................22

2

I SPIRACE .............................................................................................................. 23

3

2.1

V

ÍŠI ZVÍ AT .......................................................................................................23

2.2

JAPONSKÉ OD

VY .................................................................................................23

POPIS KOLEKCE ................................................................................................... 25 3.1

BAREVNOST .........................................................................................................25

3.2

POUŽITÉ MATERIÁLY ............................................................................................25

3.3

VYPRACOVÁNÍ KOLEKCE ......................................................................................26

ZÁV R ............................................................................................................................... 36 SEZ AM POUŽITÉ LITERATURY.............................................................................. 37 SEZ AM OBRÁZK .......................................................................................................38

UTB ve Zlín , Fakulta multimediálních komunikací

7

ÚVOD Téma mojí bakalá ské práce se zabývá siluetou od vu. V první ad rozebírá historický vývoj siluet dámského i pánského od vu chronologicky od st edov ku, kdy se výrazn m nily siluety s m nícím se historickým slohem, p es jednotlivé dekády 20. století, až po souasné siluety velkých módních návrhá . Další ást bakalá ské práce je v nována významu jednotlivých siluet a jejich typických prvk , které siluetu tvo í. Jedná se o potla ování, zd raz ování

i deformování linií lidského t la jako je poprsí, pasová linie, boky a

v neposlední ad linie ramen. Ta se stala inspirativní jak pro celou adu módních tv rc , tak i pro mne, proto s tímto prvkem opakovan v bakalá ské kolekci experimentuji. Velký vliv na styl širokých ramen má i japonský od v. V historii japonského odívání je to p edevším od v samurajstva, kterým se dále zabývám. Nejen japonský od v mn byl inspirací p i vytvá ení kolekce. P i hledání konceptu pro mou bakalá skou práci jsem se rozhodla pracovat se siluetou zví at. Inspiraci jsem hledala ve starých bajkách a cht la tak pomocí zví at v nich vystupujících ztvárnit p íb h. V praktické ásti své bakalá ské práce popisuji siluety jednotlivých zví at. Jako první se zabývám siluetou slona, který m zcela fascinoval svou velkolepostí a maximalismem. Dalším zví etem, jehož silueta se stala mou inspirací, je kobra a ryba. Tyto siluety se tedy snažím aplikovat do své módní kolekce.


I. TEORETICKÁ ÁST

8


1

9

SILUETA

Siluetou je mín no ozna ení obrysu, stínu, je to ozna ení pro erný obraz na bílém pozadí. Silueta zd raz uje obrys, proto je tento výraz používán v oblasti módy k popisu tvaru t la ur ité osoby nebo tvaru vytvo eném na osob pomocí oble ení ur itého stylu nebo historického období.

1.1 Historické siluety Od v byl ve všech dobách projevem kultury národa. Celý historický vývoj odívání je nerozlu n spjatý s módou a její touhou po zm n a hledání kritérií pro ur ování dobového ideálu krásy1. Siluety se vyvíjely pomalu, z období do období a jejich prom ny byly ovlivovány ner zn jšími faktory, a už to bylo náboženství a jeho rigorózního zahalování nebo chudé období války a jeho zkracování a zjednodušování. 1.1.1

Od starov ku po 20. století

V každé historické epoše se uplat oval styl odívání, který zahrnoval prvky a od vní linie typické pro jednotlivé slohové období.2 V gotickém období p evládají vertikální linie, dochází k protažení siluety pomocí vysokého špi atého klobouku zvaného henin, dlouhých špi atých bot, rukáv s cípy (tzv. pachy) sahajícími k zemi. Vrcholem stylizace módní linie byla špan lská manýristická móda 16. a 17. století. Sešn rovala trupy na neuv iteln úzký objem a p idáním krinolíny a širokého okruží vytvo ila ideál krásy nejvíce nep irozený. Nep irozená stylizace lidského, p edevším ženského, t la se vrátila o n co pozd ji na dv r Ludvíka XIV. a vyvrcholila v rokoku, kdy krinolíny a paruky pompézních rozm r dostaly siluetu do zcela odlišné dimenze. Až móda období Velké francouzské revoluce vytvo ila pomocí splývavých a asených tkanin op t ideál krásy, který se p iblížil antickým ideál m3. Oproti p edcházejícímu empíru období biedermeieru a romantismu zm nilo znovu siluetu

1

GINELLIOVÁ, Mária. Odievanie - kultúrny prejav i módnos ?. Cassovia.sk [online]. 2000, 1, [cit. 2010-

05-13]. Dostupný z WWW: . 2

3

Ibid. Ibid.


10

dámského od vu. Vypasovaný živ tek se šn rova kou a široké rukávy zvýraz ovaly štíhlost pasu a silueta sukn se rozši ovala po tem spodni ek. Období let 1840 – 1870 je charakterizováno jako druhé období rokoka, dominantním znakem ženské módy byla op t ocelová krinolína. Avšak sedmdesáté roky 19. století byly sv dkem kolapsu kovových obru í, zájem se p enesl na dámskou zadní ást, objevily se sukn s turnýrou a tato nová silueta, kolíbající se p i pohybu a p ipomínající ch zi slepice, p etrvala až do konce let osmdesátých. Devadesátá léta 19. století jsou p ízna ná pro za ínající období secese. Vznikl nový typ od vu se zvonovou sukní dopln ný bl zkou se stojatým límcem. Linie od vu je stylizovaná do tvaru S. Tato esovitá silueta vytvá ela k ivku typickou pro secesi i v architektu e, um ní a designu. Tém

všechna období p edcházejících staletí stylizovala ženskou siluetu do podivných

bizardních tvar . Až za átek 20. století odmítl šn rova ky a dlouhé objemné sukn

4

a zna-

menal tak novou éru v odívání. 1.1.2

Siluety 20. století

V roce 1909 vtrhly do bran kosmopolitní Pa íže ,,divocí nájezdníci z Východu“ a p evrátili naruby vše, co do té doby platilo za uznávaný a vyt íbený vkus civilizovaného sv ta5 . Silueta desátých let uvolnila pas, ale spoutala nohy, móda tak ovlivnila i zp sob ch ze, v úzké nepružné sukni byly ženy nuceny cupitat. Postoje figur p ipomínaly gejši. O n co pozd jší módní kostýmy s rozparkem, již umož ujícím ch zi, vyžadovaly i vhodné dopl ky. Krom deštníku to byl i pes, štíhlá silueta vylu ovala chodit na procházku se zavalitým jezev íkem, dámám byl doporu ován chrt6. V dvacátých letech se život zrychlil, válka skon ila, všichni se hnali za zábavou. Sukn se zkrátila do poloviny lýtka a pozd ji se tubovité šaty se sníženým pasem a délkou t sn pod kolena staly typickou siluetou doby. V t icátých letech se však pas dostal do p vodní polo-

4

GINELLIOVÁ, Mária. Odievanie - kultúrny prejav i módnos ?. Cassovia.sk [online]. 2000, 1, [cit. 2010-

05-13]. Dostupný z WWW: . 5

6

Máchalová J., Móda 20. století. Praha, Nakladatelství Lidové noviny 2003, s. 27. Ibid., s. 39.


11

hy, byl výrazn štíhlejší a zvýraz ován váza kou nebo páskem a sukn se op t prodlužovala. Návrat dlouhých délek oživoval pam

muž pro dív í tvá e, protože jejich pozornost

nebyla rozptylována pohledem na nohy7. Módu ty icátých let zcela ovlivnila válka. Bohatost, rafinovaná ženskost a romantismus se vytratili, nastoupil maskulinn jší vzhled v podob hranaté elegance, vycpávaných ramen, úzké sukn oživené skladem s p iléhavým pasem. Díky vále ným omezením se redukovala spot eba materiálu, sukn se tak zkrátily op t t sn pod kolena. Padesátá léta byla dobou mnoha siluet, Christian Dior jich p edstavil hned n kolik, nejprve siluetu ,,H“, ,,A“ a ,,Y“. Padesátá léta však nejvíce ovlivnil jeho ,,New look“, který vnutil ženám tvary nemající nic spole ného se skute nými proporcemi. Podp rné podprsenky, korzety, boty na jehlách deformující páte . Na druhé stran stojí návrat Coco Chanelové do Pa íže a znovuobjevení jejího klasického kostýmu. Sama Dior m new look nenávid la. Ona, která korzety z módy odstranila, nepochopila, jak mohly být p ijaty s nadšením zp t8. Období šedesátých let bylo posledním obdobím módního diktátu. Hlavním cílem bylo šokovat. Ikonou doby se stala ,,pr hledná“ Twiggy, pozornost se z poprsí a pasu p esunula na nohy, proto bylo t eba minisukní a do módy p išel androgynní vzhled.

7

Ibid., s. 59

8

Máchalová J., Móda 20. století. Praha, Nakladatelství Lidové noviny 2003, s. 88.


12

V sedmdesátých letech už neexistoval módní diktát, p estalo se v it tomu, že vše nové je vždy lepší než to p edchozí, za alo se ohlížet za minulostí. Délky sukní náhle klesaly z mini na midi a maxi, Dlouhé šaty soupe ily s d inami, které nejlépe symbolizovaly zm nu životního stylu. Diskotékové šílení sebou p ineslo body-dresy a pružné legíny z likry dokonale obepínající nohy. Balonové sukn jevištního vzhledu, p ehnan velká ramena maskulinních kostým symbolizovaly nenasytnost doby let osmdesátých. Zatímco v devadesátých letech ,,móda vyšla z módy“. Rychlé chaotické st ídání nových trend prom nilo módní sv t v ,,postmódní“, ve kterém už nebylo stopy po jediném jasném srozumitelném sm ru.

1.1.3

Sou asné siluety

Sou asné siluety se m ní tém

každou sezónu s novými p icházejícími trendy. Sv toví

návrhá i však asto erpají z minulosti a již zmín ných historických prvk . Vycházejí z dokonalé znalosti historie odívání a tu p enášejí na sou asná p ehlídková mola. Ve svých exhibicích ukazují transformované historické siluety do dnešní podoby a formy, a to pomocí nových technologií a materiál . Módních tv rc , jež se inspirují historií je nespoetn , za zmínku však stojí aspo n kte í z nich. Jedním z nejvíce inspirovaných návrhá

historickým od v m je Jean Paul Gaultier, neod-

myslitelnou sou ástí jeho kolekce je korzet, asto také pracuje s krinolínou. Ve své kolekci pro jaro-léto 2010 p edstavil hned ob od vní sou ásti v jednom modelu. Šaty s názvem ,,Too Frida” spojují historický korzet s krátkou krinolínou do jednoho celku. I Hussein Chalayan p enáší historické prvky do futurstické formy od vu. Jedním z p íklad jsou šaty ,,airplane dress“

vytvo ené z materiálu používaného na konstrukci letadla

z kolekce pro jaro-léto 2000. Jednotlivé ásti od vu se dají odkláp t, po otev ení zadního dílu šat od v vytvo í siluetu sedmdesátých let 19. století, z profilu tak šaty p ipomínají od v s turnýrou.


13

Návrhá ská dvojice Victor and Rolf také asto odkazuje na historii 18. a 19. století. Ukázkou je nap íklad jejich kolekce ,,Black Hole“ pro podzim-zimu 2001. Kolekce znovu oživuje devadesátá léta 19.století. Jejich nabírané rukávy, typické pro tuto dobu, p erostly do p ehnané proporce. Vytvo ili i mnoho dalších ohromujících kolekcí, kde vyniká netradi ní silueta. Pat í mezi n nap íklad kolekce pro zimu 1999/2000 Russian Dolls, která je založená na principu vrstvení jednotlivých kus oble ení na sebe, až postupn vznikne nadm rná silueta ženského od vu. Za zmínku stojí také módní show pro jaro-léto 2010, kde p edvedli bohat vrstvené sukn , rukávy a vršky, do kterých se nebály prost ihnout otvory nejr zn jších tvar . Pro návrhá e Alexandra McQueena je charakteristická silueta hranatých vycpaných ramen i zvýrazn ných ženských bok , ale i korzety a široké honosné róby. Siluety jeho model asto ozvlášt ují exravagantní klobouky.


14

Se siluetou experimentují i japonští návrhá i jako je Issey Miyake, Yohji Yamamoto a návrhá ka Rei Kawakubo, jejíž nap . ,,Bump Dress“ z kolekce pro jaro-léto 1997 hrají v siluet vycpaných bok a zad. Pro Kawakubo krása spo ívá v asymetrii, a tento monstrózní model, který p etransformoval p irozené tvary lidského t la, má blízko k siluet sukní s turnýrou a korzet s vycpanými boky, které byly v mód v 18.století. Yohji Yamamoto ve své tvorb zase využil siluetu 19.století a ve spolupráci s fotografem Nickem Knightem vytvo il od v ,,Tulle bustle coat“ (podzim-zima 1986) s p ehnanou proporcí zadní ásti sukn , p ipomínající z profilu siluetu slepice, stejn tak, jako satirici devatenáctého století, kte í tak zobrazovali s humorem tehdejší módu. Yamamoto ve své tvorb využil mnoho detail módy konce 19.století, zobrazil je však s ironií.

1.2 Siluety a jejich význam A už byly formy odívání po celém sv t a ve všech dobách jakékoli, všechny n co spojovalo. Jejich význam. Siluety s jejich základními prvky vystihují charakter nositele. 1.2.1

Oblast krku

Kanon krásy nikdy nefavorizoval sklon nou i pokleslou hlavu na ramena. Rozsah mezi bradou a rameny nikdy v historii nebyl zkracován, vždycky p evládala strategie krk opticky


15

prodloužit a zten it. I malí i v 16. století p i portrétování užívali na ízení zobrazovat p ehnan dlouhý krk a šikmá ramena s klesajícím trapézem, zastírající anatomickou realitu. Vzty ená hlava byla totiž ve všech kulturách spojována s d stojností, pravomocí, autoritou a bohatstvím. Protože v b žném život je délka krku limitována ustáleným po tem kr ních obratl , jedním z p íklad fyzického prodlužování jsou africké ženy nosící obru e, které natahovaly jejich krk tla ením klí ní kosti dol . Této t lesné transformaci se p izp sobily i evropské ženy od 16. do 19. století. Nosily korzet s ramínky (ramenními popruhy), který deformoval postavu a podporoval pernamentní trianglovitý (trojúhelníkový) tvar ramen, ten pak opticky prodlužoval délku krku.

Jedním z prvk , úmysln

zvýraz ující oblast krku, je okruží. P vod okruží vychází

z používání spodních ln ných košil, jako ochrany svrchního oble ení p ed potem a ušpin ním zp sobeným otíráním pokožky v oblasti krku a záp stí. Diskrétní okruží se však postupem asu vyvinulo do objemn jších forem. Stálé zv tšování vy adilo z módy vystavování krku. Odd lilo tak zcela hlavu od zbytku t la. Trychtý ovitý sklon okruží vytvo il op-


16

tickou iluzi: Rozší ený bílý ,,talí “ opticky podporoval v tší vzdálenost mezi hlavou a torzem. Hlava se od t la zdála být mnohem dále, než jak tomu ve skute nosti bylo. Velmi naškrobený límec, typický pro 17. století, v n mž t lo p sobilo velmi strnule, dnes evokuje ctnost a st ízlivost. Tehdejší vysoce módní výst elek byl však znakem luxusu a absolutní ješitnosti. P vabný a dlouhý krk žen i muž dával v každém v ku iluzi vysokého postavení ve spole nosti. Má i funkci zkrášlovací a to díky využití šperk a honosných límc z krajek. Oblast krku je tedy p íhodnou zónou zobrazování bohatství a symbolem luxusu. 1.2.2

Ramena

Ramena ovliv ovala módu po všechna staletí. V 18. a na po átku 19. století dominovala ramena spíše rovná, lopatky se táhly dozadu a hrudník byl vypnutý. Na konci doby empíru však vznikla nová linie, ramena byla tažena dol , snižovala se do trianglovité siluety. Této nové pozici ramen napomáhal již výše uvedený korzet s širokými zešikmenými ramínky, která deformovala postavu do tehdejší podoby ženského ideálu. Linie ramen se ve t icátých letech 18. století rozší ila obrovskými nabíranými rukávy. Zv tšením této horizontální polohy se tak docílilo optického zeštíhlení zbytku t la. Do t icátých let dvacátého století dominují pokleslá ramena, od této doby se však op t m ní silueta a rovná a rozší ená ramena pomocí vycpávek jsou charakteristická pro atraktivní ženu. Tato inovace byla poprvé zpopularizovaná na konci t icátých let Elsou Schiaparelli a vznikla jako odezva na dekádu siluety agresivn rovných ramen v pánském odívání. Široká ramena vytvo ila tzv. ,,V“ siluetu, která opticky zmenšovala boky. S p íchodem ,,New Looku“ Christiana Diora se forma ,,V“ siluety, tehdejšího ideálu ženské postavy, stále více zv tšovala. V osmdesátých letech byla vycpaná ramena nezbytnou sou ástí odívání. Pouze v devadesátých letech byla dekáda ramenních vycpávek definitivn nahrazena módou sedmdesátých let, s t snými st ihy, vysoko st iženými pr ramky a úzkými rameny. V roce 1971 p išel francouzský návrhá Pierre Cardin s novou siluetou, vytvo il pánskou kolekci ,,Superman“, vycházející z identity superhrdiny a formy ,,V siluety“ zužující torzo. Vycpaná ramena jeho pánských oblek strm stoupaly vzh ru. Ramena byla siln vyztužená a tuhá. Však také obecn silná a široká ramena zvýraz ují autoritu nositele. Pro tyto nárameníky zak ivené sm rem vzh ru se používá termín ,,Pagoda shoulder“, která jsou


17

charakteristická pro tradi ní thajský od v. Linie t chto ramen vychází z tvaru st echy pagody. Tuto novou siluetu podporovali i mladší návrhá i jako Thierry Mugler, Claude Montana a Aleander McQueen a ve svých kolekcích experimentovali s tímto novým stylem, který však nikdy nebyl za len n do základní struktury odívání.

1.2.3

Hrudník

Dalším zmi ovaným prvkem je potla ování i zd raz ování hrudníku. Ten je poprvé dramaticky pop en v 16. století, kdy je transformováno torzo ženy do obráceného kužele. D íve byla velká, plná nebo vyv šená prsa spojená s nižší spole enskou t ídou, byla asociována se stá ím, hrubostí, vulgaritou a dokonce i s arod jnictvím. Ovšem od poloviny 17. století hrudník ženy robustní a odhalený dekolt a hluboký výst ih se poprvé stává atraktivním atributem. Pro krátké období prvních let 20. století je p ízna ná silueta tzv. holubí hru , známá pod termínem ,,monobosom“ (zn. jedno adro). Tato silueta dávala dojem jednoho enormního adra namísto dvou. Ženy s malým poprsím si vycpávaly sv j dekolt nejr zn jšími vycpávkami. S vynálezem gumy však p išla inovace dosavadního korzetu, která umož ovala doslova nafouknout ženská torza do této siluety. Jednalo se o tzv. ,,Pneumatic Bust Forms“.


18

V roce 1914 Caresse Crosby vynalezl podprsenku, získal patent na ohlávku pro poprsí, p vodn

vytvo enou z pásky a dvou kapesník . S p íchodem technických inovací

v materiálech, um lých a pružných textilií, v t icátých a ty icátých letech 20. století, dochází k uvedení již tém

dokonalých podprsenek. Po druhé sv tové válce se koší ky pod-

prsenek šily ve spirálovitém provedení do špi atého tvaru.

adra pak byla tuhá a geomet-

ricky pravidelná. A i když koší ek zcela uv znil adra uvnit , nepotla oval jejich erotický náboj. Poprsí je bezpodmíne n nejvýrazn jší symbol sexuality ženského t la. Proto se není emu divit, že po všechny v ky bylo pro ženy nezbytné jejich hrudník zv tšovat a zd raz ovat. P íklady pop ení hrudníku jsou vzácné, ale jeden m žeme objevit nap íklad v období dvacátých let 20. století, kdy bylo poprsí ženy extrémn potla eno. Podobn tomu bylo i pozd ji v šedesátých letech, kdy se t žišt zájmu p enáší od pasu a poprsí na nohy – jde o tzv. androgynní styl, který nedovoloval poznat, zda se jedná o muže, i ženu. 1.2.4

Pasová linie

Pasová linie je definována jako nejužší místo na torzu ženy, tato poloha však byla p echodná a m nila se podle módy. Útlost pasu nejvíce ovliv oval již n kolikrát zmi ovaný korzet, jež byl neodmyslitelnou sou ástí dámského odívání po n kolik staletí. Korzet s výztuží v p edním dílu neumož oval nositelkám ohýbat se v pase, nýbrž pouze v bocích. Tato poloha držení t la vyjad ovala elegantní zp soby nositele, v renesanci pod-


19

porovala víru v morální poctivost. Omezení ženského t la v pohybu bylo nevyhnuteln spojováno s jejich schopností zd raznit jejich sexuální podstatu. V 18. století byla populární podoba sebev domé ženy, která používala výztuž svého korzetu jako zbra proti agresivním nápadník m. Toto gesto bylo však plné dvojzna nosti. Díky vytažení výztuže byly ženy p ipraveny bojovat, ale zárove tak odstranily symbolickou p ekážku znázor ující jejich ctnost. Výztuž, která byla v tšinou zdobená nejr zn jším motivy a zobrazením lásky, byla vykládána, spíše než p edm t potrestání, jako p edm t provokace a lákadlo k milostnému inu. Dochovaly se i kovové korzety z 16. století, jejichž vnit ní obvod m il neuv itelných patnáct palc , tedy asi 38 centimetr . Formování útlého pasu pomocí korzet je dnes už minulostí. Estetického standartu ženského t la se dnes dá docílit dietami, cvi ením a drasti t jším zp sobem, chirurgickým zákrokem. Když byla pasová linie potla ena, stalo se tak i s boky a poprsím. Tato neur itá forma ženského t la pak popírala její sexualitu. 1.2.5

Boky

Možnost rozší it boky p išla s p edstavením nové od vní sou ásti, krinolíny. Tato široká konstrukce však vyžadovala obrovskou spot ebu luxusního materiálu pod ízenému mód , a tak tato silueta vyjad ovala práv povrchnost a malichernost svých nositelek. Použití krinolíny s kontrastem stahujícího korzetu podporovalo zdání ješt užší pasové linie. Tahle nadsázka ženského od vu se asto promítala i v modifikované form od vu mužského. Typickým p íkladem jsou balonové šortky, tzv. plundry, nošené od konce patnáctého do tém

sedmnáctého století, v kombinaci s krátkým úzkým kabátkem se špi at

tvarovaným pasem. Móda široké sukn nebyla omezená jen na západní sv t. Ženy n kterých afrických kmen nosí dlouhé široké sukn vytvo ené z kus trávy a list . Do této ohromné formy z dlouhých kus usušené trávy se oblékají v tšinou mladá d v ata, mají zakrytý obli ej t ásn mi ze stejného materiálu, zakrývají tak svoji d tskou identitu a široká sukn zárove nazna uje jejich za ínající etapu ženství. Sukn je chápána jako metafora, m ní linii dív ího t la, rozši uje pánev, a tím symbolizuje zralou ženu.


2

20

JAPO SKÉ ODÍVÁ Í

Být vhodn , módn oble en a dokonale upraven bylo pro Japonce odedávna záležitostí nejen estetickou (náležité oble ení je projevem ohleduplnosti k okolí), sociální (od v vyjad uje postavení osoby ve spole enské hierarchii), ale i otázkou sebeúcty. Podle japonského myšlení na sv j zevn jšek nedbá jen ten lov k, který si neváží sám sebe. A to jej snižuje v o ích druhých. Proto hrálo v Japonsku tak d ležitou roli formální oble ení, jež bylo v minulosti pro jednotlivé t ídy a vrstvy obyvatelstva dokonce stanoveno podrobnými p edpisy. Japonci vždy v novali – a dodnes v nují – svému zevn jšku a vystupování mimo ádnou pé i a pozornost, a tak jsou d jiny japonského odívání v rným zrcadlem japonské spole nosti, jejího životního stylu a filosofie i estetického cít ní9.

1.3 Od vy samurajstva Od vy vojenské t ídy se postupem asu zjednodušovaly, na rozdíl od od v lidových vrstev, které postupn získávaly na kvalit . P edepsaným od vem samuraje byl od v kamišimo, skládal se ze širokých suk ovitých kalhot bakama a ze svrchního pláštíku bez rukáv kataginu, vyzna ujícím se velice širokými k ídlovitými rameny. Tento pláštík m l vp edu dva pruhy látky, které se vsunovaly do kalhot. Pod kamišimo se oblékala kimona kosode. P i slavnostních p íležitostech nosili významní samurajové ke kamišimu velice dlouhé kalhoty nagabakama, ty zakrývaly muž m celá chodidla, nohavice se za nimi táhly jako vle ka. Samurajové našlapovali p ímo na látku svých kalhot, proto se nosily pouze v interiéru. Pohybovat se elegantn a d stojn v tomhle nepraktickém oble ení vyžadovalo cvik a zna ilo dobré vychování a vznešenost p íslušníka vojenské šlechty. I ty nejslavnostn jší od vy samuraj se vyzna ovaly tlumenými a nevýraznými barvami, v tšinou odstíny modré a šedé. Sou ástí od vu samuraj byly t í tvrte ní kabáty kimonového st ihu haori, které se oblékaly v chladn jším po así p es kimono. Nosili ho muži i ženy. Kabát m l úzký šálový límec, který lemoval okraje kabátu na p ednici po celé délce.

9

Winkelhöferová V., Japonsko. Praha, Nakladatelství Lidové noviny 1999, s. 5.


21

Formální haori se obvykle šilo z erného hedvábí, zimní varianta byla opat ena podšívkou. asto se kabáty šily i ze silné vlny i k že.


II. PRAKTICKÁ ÁST

22


2

23

I SPIRACE

P i hledání konceptu pro mou bakalá skou práci jsem se rozhodla pracovat se siluetou zvíat. Inspiraci jsem hledala ve starých veršovaných bajkách, které asto jen n kolika slovy vyjád í moudrost celé myšlenky. Cht la jsem tak pomocí siluet zví at v bajkách vystupujících ztvárnit p íb h, jenž si pozorovatel m že promítnout ve své mysli. Jelikož se zabývám siluetou, nebylo t eba klást d raz na detail. Hledala jsem jednoduchou formu, jež jsem nalezla v japonském odívání.

2.1 V íši zví at Jako první jsem se zabývala siluetou slona, který m zcela fascinoval svou velkolepostí a maximalismem. Slon je p ísn chrán ný druh po celém sv t a velmi cenné zví e, proto mu nechybí ušlechtilost a noblesa. Na druhou stranu je charakteristický pro svou sílu a drsnost, díky hrubé k ži a kl m býval od pradávna vále ným zví etem. Dalším zví etem, jehož silueta se stala mou inspirací, je kobra. Je to druh prudce jedovatého hada, jeho uštknutí bývá pro lov ka z 75% smrtelné. Jed kobry však sta í i na to, aby b hem t í hodin usmrtil slona, pokud ho kobra uštkne do citlivého místa, nap íklad na konci chobotu. Kobra, p sobící velmi elegantn , m že diváka lehce zmást v otázce, kdo souboj ,,t ch dvou“ asi vyhraje? T etí siluetou dominující mé kolekci je silueta ryby. Ryba je velmi citlivý tvor žijící pod hladinou. Je doma všude a sou asn nikde. Ráda se nechá unášet proudem bez ohledu na to, kam ji zanese. Existuje v obrovském množství podob, po et druh ryb ve všech vodách naší planety je neuv itelný, odhaduje se na 24 až 30 tisíc a pat í mezi n druhy dravé, všežravé, býložravé, druhy žijící samotá sky i ve statisícových hejnech. V našem sv t hrají významnou roli – roli lidské potravy.

2.2 Japonské od vy I když je nejznám jším japonským tradi ním od vem kimono, jako krej ovský pojem v mé bakalá ské kolekci nehraje významnou roli. Inspirací pro mne byla p edevším forma japonských od v , jejich jednoduchost, st ihový minimalismus a principy a prvky jako široká ramena nebo objemné rukávy. Nejvíce inspirativní se pro mne stal práv od v samuraj , který upoutává pozornost hlavn v oblasti ramen. Je to nap íklad kabátek katagin, který


24

postavu samuraj v ramenech úmysln rozši uje. I když se jedná o dámskou kolekci, obecn jsem použila transformované prvky p evážn mužských tradi ních od v .


3

25

POPIS KOLEKCE

Dámská kolekce s názvem In Silhouette je ur ená pro období podzim/zima. Obsahuje šest model , p evážn kabát a spole enských šat . Kabáty jsou dopln ny úplým body i overalem. Od vy jsou v erných barvách, pouze jeden kus oživuje kolekci bílou. Všechny modely vynikají výraznou siluetou, inspirovanou siluetou zví at, jejich forma vychází z japonského odívání.

3.1 Barevnost V jednom p ípad se v kolekci objevuje barva bílá, jako symbol istoty a nevinnosti, pro všechny ostatní modely mé kolekce jsem však volila barvu ernou. Logicky proto, že silueta je erná, ale i z jiných d vod . N kdo íká, že erná je zbab lá. Já ji však vnímám jako barvu jistoty. erná je symbol prostoty, ale i provokace. erná byla barvou dvo an i buržoazie, stejn jako rebel a bohém . Dodnes je barvou jak punku, tak i vrcholné elegance. Síla této barvy spo ívá v její dvojzna nosti. A i japonští návrhá i v erné spat ovali barvu, která ve spojení s jejich st ihovým minimalismem odhalí pravou podstatu v cí10. Což je i pro mne nejd ležit jším atributem nejen v mé bakalá ské práci, ale i ve tvorb jako takové.

3.2 Použité materiály Materiály, z nichž jsou od vy ušity, jsou p evážn zimního charakteru. U kabát se jedná ve dvou p ípadech o velice kvalitní tkaninu z kašmírské vlny, která se cení pro lehkost a jemnost a protože je velice teplá. Tkanina má nepravidelný vlasový povrch. Dalším materiálem z mojí kolekce je flauš, tkanina z mykané vlny. Flauš se n kdy myln považuje za netkanou pls , protože povrch obou textilií je velmi podobný. Zám rn jsem i tento materiál v kolekci použila, a to vln né sukno, které je nezvykle potišt né zebrovaným vzorem. Tento dezén jsem však použila pro rubovou stranu od vu, aby vynikl jen v detailech. Pro spole enské šaty jsem pak volila materiál satén.

10

Máchalová J., Síla barvy [online]. [s.l.] : [s.n.], 8.12.2009 [cit. 2010-04-10]. Dostupné z WWW:

.


26

3.3 Vypracování kolekce Jako první jsem vytvo ila model inspirovaný siluetou slona. Jedná se o dámský zateplený kabát z kašmírské vlny. Snažila jsem se vystihnout charakteristické rysy zví ete jako je síla, autorita, ušlechtilost a samoz ejm i charakteristické rysy vizuální – maximální proporce. Tyto prvky jsem spojila s poznatky, které se týkají významu jednotlivých siluet, rozebraných v teoretické ásti bakalá ské práce. Do od vu jsem tedy aplikovala široká vycpaná ramena, která obecn zvýraz ují autoritu nositele, celý model p sobí honosným dojmem, vyjad uje tak sílu a luxusní materiál ušlechtilost. Kabát ozvlášt ují rukávy vytvo ené z n kolika vrstvených díl ve tvaru roury, symbolizují uši zví ete a dlouhý límec s légou, který pokra uje dál, pod dolní kraj p edních díl kabátu, až ke kolen m, symbolizující chobot. St ihov je model velice náro ný, snažila jsem se o zcela inovativní st ihové ešení, které popírá principy základních st ih .

UTB ve Zlín , Fakulta multimediálních komunikací Druhý model je další variantou sloní siluety.

27

Jedná se o dámskou zateplenou vestu

z erného flauše. Op t jsem použila formu širokých ramen, které by v tomto p ípad m ly nazna ovat uši zví ete. Model má dva pásy, jeden vychází z límce a klopy, druhý je všitý do bo ního švu v oblasti pasové linie a pokra uje do p edního dílu. Tyto pásy se navzájem spojí omotáním a tvo í tak elní siluetu slona s chobotem a zárove mají funkci zapínaní nebo upevn ní od vu.

Další model mé kolekce tvo í kabátek ze sukna s potiskem zebrovaného vzoru. Tento vzor je však použitý pro vnit ní stranu od vu, jen nenápadn vykukuje z jednotlivých sou ástí kabátu, ze spod rukáv , oto ením klopy, apod. Tvar kabátku vychází z druhého modelu


28

kolekce, z vesty v siluet slona. Všechny kraje od vu jsou nezapravené, to proto, že materiál se net epí, jeho okraj z stane ostrý.

tvrtým modelem jsou spole enské šaty z erného saténu, inspirované siluetou kobry. Op t jsem se snažila vyjád it rysy, jaké kobra jako jedovatý had má. Je to královna všech had , velice dominantní a nebezpe ná, zárove krásná a jedine ná charakteristickým tvarem hlavy. Tento tvar, pro kobru typický, jsem použila v oblasti bok , boky tak rozší ila, ímž jsem umocnila principy ženství. Pohyb kobry p sobí velmi elegantn a i tuto vlastnost jsem se snažila p enést do mého modelu. Spodní ást od pasu ke kolen m je velmi úzká, a tak žena pohybující se v šatech ud lá jen malý krok, t e nohy a kolena o sebe, pohyb v šatech vyžaduje pomalou ch zi, což p sobí elegantn a noblesn . Od kolen dol jsou šaty rozší ené pomocí rourovitých díl , založených na stejném principu jako rukávy u prvního zmi ovaného kabátu.


29

Pro pátý model jsem se inspirovala siluetou ryby. Vytvo ila jsem spole enský od v, dlouhou sukni se zvýšeným tvarovaným pasem, který symbolizuje otev ená ústa ryby. Silueta je taktéž rozší ená v bocích, a to pomocí tvarovaných díl vycházejících ze zadních díl sukn . Uvnit t chto tvar jsou v bocích švové kapsy. Dolní ást sukn vychází z japonského od vu konóši. Tvo í ji dva obdélníkové pláty, které jsou sou ástí zadních díl , obalí nohy a p epadají do p ední ásti sukn . Tyto tvary vyjad ující ploutve se p i ch zi pohybují a umoc ují tak ješt více pocit, že osoba nosící tento od v plave. Jediný ze všech model kolekce je tento zhotovený z materiálu v bílé. Taktéž ze saténu. Bílou jsem použila pro oživení kolekce, protože bílá je sv tlo. Je to symbol istoty. Tak jako ryba, kterou vnímám jako tvora neposkvrn ného, nevinného.


30

Pro šestý model jsem zvolila formu krátké vesty, z již zmi ovaného materiálu, tkaniny z kašmírské vlny. Tvar dámské vesty vychází z p edchozího modelu sukn , z její linie v oblasti bok . Tu jsem p enesla do horní poloviny t la a doplnila ji o nový prvek, kapuci. Kapuce plynule navazuje na klopu od vu a její kraj se uprost ed sbíhá do ostrého lomeného tvaru. Ze zadního dílu tak nenasazená kapuce symbolizuje, stejn jako tvarovaný pas u p edchozího modelu, otev ená ústa ryby. Vesta je dopln ná elastickým body z erné pleteniny s výst ihem do V.


Slon se zle obo í na gazely: ,,Táhn te odtud, chci tu mít sv j byt! Tenhle váš pozemek si p ivlast uji – celý! Jsem strašn veliký, musíte ustoupit.“ ,,Nevyhán j nás z domova,“ propukne v plá gazelí matka, ,,je pro nás rájem – doslova. Ber ohled aspo na mlá átka!“ ,,Tak já si najdu jiné místo v buši,“ zatroubí slon. ,,Necho te nikam.“ Gazelu š astný obrat vzruší. ,,D kuji slone. Up ímn ti íkám, teprve te jsi veliký.“

31


,,Já z života cítím jen rozmrzení, podle m v n m nic dobrého není. Bude stejn nicotný i v budoucnosti, až mé staré, dnou zkroucené kosti budou n kde na h bitov hnít. Co z nás zbude?“ troubí slon. ,,Jen kly.“ Posteskne si slonice: ,,Jsi zatrpklý, nebaví t krása, nevíš, co je cit, nudíš se a nechce se ti žít. V tob za al dávno proces tlení, ty jsi mrtvý už od svého narození jako každý, kdo neumí milovat a snít.

32


Kobru zm na na královském tr nu povzbudí. ,,U starého lva jsem m la velký vroubek, zjistil, že mám jedovatý zoubek, zakázal mi h át ho v chladných nocích na hrudi. Ale nový vlada z v le boží m snad k sob pustí, co já vím! Pak ho v jeho m kkém loži, jen co tvrd usne, otrávím.“

33


Rybka se m že velkou stát, jestliže b h ji neopustí. Však jenom blázen moh by snad nechat ji p kn v klidu r sti. Je totiž nejisté, zda chytil by ji pak. Kap íka, který byl ne v tší než rak, chyt rybá u b ehu, jenž kryt byl stínem strom . ,,Lepší než nic,“ d l muž nad skrovným úlovkem, ,,k bohaté hostin bude mi po átkem. Do sá ku s tebou bez pardonu!“ Náš kap ík v e i své se brání skutku tomu: ,,Co se mnou rybá i? Já mnoho nevydám, tak p lka sousta, možná mén . Až ze mne bude kap í pán, chytnete si m neprodlen

34

UTB ve Zlín , Fakulta multimediálních komunikací a lidem od dvora m draho prodáte. Zbyte n v ece téhleté budete lovit stovky brat í pro ob d, jež i tak nebude jak se pat í.“ ,,Že nebude? Eh, co!“ rybá se rozohní: ,,Má rybko roztomilá, nech si své kázání! Dám si t na peká a p es tvá krásná slova upe eš se dnes do zlatova!“ Jedno Má platí víc než dvakrát Dostane. Prvé je jisté, druhé ne.11

11

Všechny použité bajky jsou opisem z knih Jean de la Fontaina a Miroslava Kapka

35


36

ZÁV R Pohled na moji bakalá skou práci se v pr b hu tvorby nezm nil. To, co jsem cht la vytvoit, jsem vytvo ila, to co jsem cht la vyjád it, jsem vyjád ila. V praktické ásti jsem m la p íležitost uplatnit znalosti, kterých jsem dosáhla na základ zjiš ování podklad pro tuto bakalá skou práci. Bylo to pro mne tedy velkým p ínosem. Poprat se se st ihovým ešením model mojí kolekce bylo také obrovskou zkušeností, která m obohatila a inspirovala do další tvorby. V záv ru bych také cht la vyjád it myšlenku, ke které m inspirovala v ta, jež jsem použila jako motto mojí práce. Cht la bych upozornit na to, že móda je asto chápána jako povrchní záležitost, ímž se stává nezajímavou pro mnohé její pozorovatele a zárove i nositele. Mým cílem bylo upoutat pozornost na to, že ji lze chápat i jako n co hlubšího. Že je t eba mít otev ené nejen o i, ale i srdce a pochopit to, s jakým úmyslem návrhá módu tvo í. Jen tak se m že stát naší sou ástí, ástí našeho ,,já“. Existuje móda, která se snaží n co vyjádit, a jestliže ji nosíme, snažíme se my cosi vyjád it. Je sou ástí nás, našich myšlenek a názor a tak formuje naši osobnost. Stává se tak n ím ,,víc“, než jen ,,zna kový oble ek“ od ,,módního návrhá e“ – osobitou záležitostí.


37

SEZ AM POUŽITÉ LITERATURY Máchalová Jana, Móda 20. století. Praha, Nakladatelství Lidové noviny 2003. Winkelhöferová Vlasta, Japonsko. Praha, Nakladatelství Lidové noviny 1999. Koda Herold, Extreme Beauty: The Body Transformed. New York, Metropolitan Museum of Art 2001. Zubercová Magdaléna, Tisícro ie módy. Martin, Osveta 1988. Travers-Spancer Simon, Zaman Zarida, The Fashion Designer´s Directory of Shapes and Form. London, A&C Black Publishers 2009. La Fontaine Jean de, Bajky. Praha, Mladá fronta 1979. Kapek Miroslav, tvrtá kopa bajek. Praha, eskoslovenský spisovatel 1986. Kapek Miroslav, Pátá kopa bajek. Praha, eskoslovenský spisovatel 1987. http://blog.aktualne.cz/blogy/jana-machalova.php http://www.cassovia.sk/ginelliova/1.php3 http://www.cassovia.sk/ginelliova/2.php3


SEZ AM OBRÁZK 1. Móda šedesátých let 20. století, modelka Twiggy, zdroj: www.harpersbazaar.com 2. Móda šedesátých let 20. století, André Courrèges, zdroj: www.flickr.com 3. Hussein Chalayan, Airplane dress, jaro-léto 2000, zdroj: www.felixcheung.spaces.live.com 4. Hussein Chalayan, Airplane dress, jaro-léto 2000, zdroj: www.metmuseum.org 5.,6.,7. Alexander McQueen, podzim-zima 2009, zdroj: www.style.com 8. Rei Kawakubo, Bump dress, jaro-léto 1997, zdroj: Extreme beauty, the body transformed 9. Yohji Yamamoto, Tulle bustle coat, podzim-zima 1986, zdroj: www.nickknight.com 10. Burma, žena s límcem z kovových obru í, zdroj: www.socyberty.com 11. Christian Dior, fall-winter 1997, zdroj: www.forums.thefashionspot.com 12. Pierre Cardin, Superman, jaro-léto 1971, zdroj: www.style.com 13. Alexander McQueen, jaro-léto 2009, zdroj: www.hauteaddiction.com 14. Monobosom, zdroj: www.metmuseum.org 15. Pneumatic Bust Forms, zdroj: Extreme beauty, the body transformed 16. Od v samuraje, zdroj: www.mommylife.net 17. Od v samuraje, zdroj: www.peabody.harvard.edu 18. Od v samuraje, zdroj: www.media-2.web.britannica.com 19. Od v samuraje, zdroj: www.kt.rim.or.jp 20. – 27. Doprovodné kresby k model m kolekce 28. – 31. Fotodokumentace kolekce

38

In Silhouette Klára oupková Bakalá ská práce 2010

Recommend Documents