Imunologie
MUDr. Drahomíra Rottenbornová
ZDZ-1 Imunologie I.
1
Funkce imunitního systému A - obrana proti vnějším škodlivinám vč. inf. agens
bránit usídlení mikroorganismů na tělesném povrchu zamezit jejich pronikání do tkání brzdit jejich šíření uvnotř organismu zneškodnit jejich toxiny a ostatní produkty proniklé mikorby zničit a jejich zbytky odtranit
B - imun. dohled (rozpoznání vnitřní škodliviny - průběžné odstraňování starých a nádorově změněných buněk)
C - autotolerance
ZDZ-1 Imunologie I.
2
ZDZ-1 Imunologie I.
3
ZDZ-1 Imunologie I.
4
Složky IS: přehled •
Buňky, které cirkulují v krevních a mízních cévách nebo jsou usazené v jednotlivých tkáních Bílé krvinky
•
Produkty těchto buněk
• Orgány, kde buňky vznikají a dozrávají Centrální lymfatické orgány: kostní dřeň, thymus Periferní lymf. orgány: slezina, mízní uzliny, tonsily, lymfatická tkáň rozptýlená ve sliznici TT, UGT, RT, v kůži
ZDZ-1 Imunologie I.
5
ZDZ-1 Imunologie I.
6
Antigen •
Každá molekula, která je schopná vyvolat tvorbu specifických protilátek nebo specifickou buněčnou imunitní odpověď nebo se specificky vázat na protilátky či vazebná místa lymfocytů
• Zjednodušeně: antigenem je každá látka (molekula), kterou imunitní systém organismu rozpoznává jako tělu cizí a nějakým způsobem s ní reaguje. • Z chemického hlediska jde nejčastěji o proteiny, polysacharidy nebo nukleové kyseliny. • Nejaktivnějšími antigeny jsou proteiny, dále polysacharidy, slabší antigenní aktivitu mají lipidy.
ZDZ-1 Imunologie I.
7
• kkk
ZDZ-1 Imunologie I.
8
Kostní dřeň •
V KD dlouhých a plochých kostí uloženy kmenové buňky
•
Název je odvozen od zbarvení granul, které jsou v jeho cytoplasmě. Zatímco při barvení hematoxylin-eosinem se eozinofilní granulocyt barví do červena a bazofilní granulocyt naopak do tmavě modra, cytoplasmatické granule neutrofilních granulocytů se barví neutrálně do růžového odstínu.
ZDZ-1 Imunologie I.
9
Thymus (brzlík) • •
S věkem se zmenšuje. V něm dozrávají T-lymfocyty. Produkuje látky podobné hormonům, některé byly izolovány a používají se v podpůrné léčbě imunodefcitů
ZDZ-1 Imunologie I.
10
Slezina • • •
Za normálních okolní nepřesahuje levá žeberní oblouk Obsahuje lymfocyty a makrofágy Je-li slezina nefunkční (při některých hematolog. onem) či musela být odstraněna, je zvýšená náchylnost k infekcím, zejména způsobených mikroby s polysacharidovým pouzdrem (meningokok, hemofilus, pneumokok)
ZDZ-1 Imunologie I.
11
Mízní uzliny • • •
•
rozptýleny po celém těle a pospojovány mízními cévami Obsahují T- a B - lymfocyty, makrofágy Cizorodá látka vniknuvší do organismu je krevním řečištěm nebo mízními cévami zanesena do nejbližších, tzv. regionálních uzlin a tam aktivuje buňky, které zahájí imunitní reakci. Aktivace buněk je spojen se zvětšením jejich objemu. Proto se při infekci zvětšují lymfatické uzliny příslušné k určité oblasti.
ZDZ-1 Imunologie I.
12
Další lymfatická tkáň •
Rozptýlena v submukóze dýchacího traktu trávicího traktu urogenitálního traktu v epidermis kůže
ZDZ-1 Imunologie I.
13
Fagocytární systém • •
Fagocytóza - pohlcení a zpracování cizích, nefunkčních, mrtvých či nemocných buněk Nejstarší imunitní děj, můžeme ho nalézt už u nižších živočichů.
•
Fagocyt je jakákoliv buňka schopná fagocytózy
•
Profesionální fagocyty: zejména monocyty makrofágy neutrofilní granulocyty
ZDZ-1 Imunologie I.
14
Fáze fagocytózy • • • • • • •
přiblížení (chemotaxe) rozpoznání, adherence, opsonizace ingesce (pohlcení) - vznik fagozomu splynutí fagozomu s lysozomem - vznik fagolysozomu digesce (trávení) ve fagolysozomu oxidativní vzplanutí - tvorba reaktivních kyslíkových radikálů, které zapříčiní zničení částice uvolněné produktů rozkladu z makrofágu
ZDZ-1 Imunologie I.
15
Fagocytující buňky – monocyty, makrofágy •
Monocyty - tvořeny v kostní dřeni, vyplavovány do krevního oběhu. Kolují v krvi cca 8 hodin, poté vstupují do tkání a tam se mění na makrofágy. (Zvětšuje se velikost buňky, zvyšuje se počet lysozomů, receptorů pro imunoglobulin IgG a zvyšuje se jeho schopnost fagocytózy).
•
Tkáňové makrofágy: Kupfferovy buňky (v játrech), histiocyty ( ve vazivu), Langerhansovy buňky (v kůži), osteoklasty či mikroglie (v mozku), mezangiální buňky (v ledvinách), alveolární makrofágy
•
Funkce makrofágu: fagocytóza, prezentace antigenu T-lymfocytům, řízení hemopoézy, hemostázy a hojení ran, regulace zánětu, destrukce mikroorganismů, odstraňování mrtvých buněk a cytotoxická reakce.
ZDZ-1 Imunologie I.
16
Fagocytující buňky-neutrofily • Výskyt: v krevním řečišti nebo přímo ve tkáních • Funkce: podíl na opsonizaci a fagocytóze (dříve označ. též jako mikrofágy). • Účast při akutní fázi zánětu, likvidaci především bakteriálních infekcí. Pomocí exkrece některých cytokinů mobilizují další složky imunitního systému.
ZDZ-1 Imunologie I.
17
Komplement • •
soubor asi 30 sérových a membránových termolabilních proteinů Nejdůležitějšími proteiny komplementu jsou sérové složky C1–C9, které jsou syntetizovány hepatocyty a makrofágy.
•
Jednotlivé složky se aktivují kaskádovitě alternativní, klasickou nebo lektinovou cestou, což umožňuje větší efektivitu odpovědi.
•
Funkce komplementu: opsonizace (usnadnění fagocytózy) vyvolání zánětlivé odpovědi (chemotaxe a jiné mechanismy) přímá lýza patogenních buněk pomocí membránu atakujícího komplexu (MAC - membrane attack complex).
ZDZ-1 Imunologie I.
18
ZDZ-1 Imunologie I.
19
T-lymfocyty • • •
dozrávají v thymu likvidují např. nádorové buňky či buňky napadené viry regulují imunitní systém – zejména díky tomu, že vylučují do krve cytokiny
• • • •
Podtypy dva základní druhy, rozlišované na základě CD markerů na povrchu: Th lymfocyt – pomocný : pomocí cytokinů stimuluje imunitní reakci TH1 lymfocyty („zánětové“ TH buňky, schopné i přímé aktivity) TH2 lymfocyty (typičtí regulátoři, aktivují B-lymfocyty) - Ts
Tc lymfocyt – cytotoxický : ničí buňky napadené viry a jinými parazity a nádorové buňky; •
Oba tyto typy se mohou po proběhnutí primární imunitní odpovědi uchovávat v těle jako paměťové T-lymfocyty
ZDZ-1 Imunologie I.
20
B-lymfocyty •
Označení je odvozeno od prvního písmene Fabriciovy burzy (lat. bursa Fabricii), imunitního orgánu u ptáků, kde byly B-lymfocyty poprvé objeveny
•
rozpozná antigen specifickým receptorem , dojde k vazbě antigenu
•
je stimulován k pomnožení a přeměně na efektorové neboli plazmatické Blymfocyty.
•
ty produkují velké množství protilátek stejné specifity, jako receptor mateřského B-lymfocytu
•
Zjednodušeně: Po setkání s příslušným antigenem se začne lymfocyt B dělit, až z něj vznikne klonus plazmatických buněk, které produkují protilátky proti antigenu, který reakci vyvolal.
ZDZ-1 Imunologie I.
21
NK buňky •
natural killer cell, tedy „přirozený zabíječ“
•
velká granulární buňka imunitního systému, která je řazena mezi lymfocyty po bok B-buněk a T-buněk
•
Jsou schopné zabít buňky infikované virem, nádorově změněné a buňky transplantovaných tkání
ZDZ-1 Imunologie I.
22
Protilátky (imunoglobuliny) • • •
proteiny schopny identifikovat a zneškodnit cizí objekty v těle struktura molekuly uspořádané do tvaru Y. Rozvětvená část se nazývá variabilní a na ni se váže antigen. Variabilní část určuje specifitu protilátky, tj.proti jakému antigenu je namířena. Druhá část protilátky se nazývá konstantní, podle ní se rozlišuje pět tříd imunoglobulinů: G, M, A, D a E.
•
ZDZ-1 Imunologie I.
23
Přehled imunoglobulinů Relat. sérová koncentrace
Lokalizace
Funkce a charakteristika
IgG
76%
sérum, slzy, sliny, mléko
přestup placentou, opsonizace, neutralizace toxinů, virů, aktivace komplementu
IgA
15%
sérum, slzy, sliny, mléko
ochrana sliznic
IgM
8%
sérum
primární protilátková odpověď, aktivace komplementu
IgD
1%
sérum
na povrchu embryonálních lymfocytů, funkce nejasná
IgE
0,002%
sérum, intersticium
ochrana proti parazitům, alergické stavy
ZDZ-1 Imunologie I.
24
Monoklonální protilátky • • •
Jsou produktem jediného klonu B-lymfocytů, vyznačují se homogenitou a přesnou specifitou proti jedinému epitopu, díky čemuž se mohou stát markerem přesné dg a následné přesné cílené léčby. Technika přípravy poprvé v r.1975, později Nobelova cena (1984) Izolace jednotlivých B-ly z krve myši imunizované příslušným lidským Ag a jejich fúzování s buňkami myšího myelomu, které jim poskytne nesmrtelnost. Získaný hybridom pak může tvořit neomezené množství MP (IgG) proti imunizujícímu antigenu. Zpočátku se využívalo MP získávaných z myších B- buněk – účinnost u člověka limitována rizikem vzniku im. reakce proti cizímu proteinu. Chimerické MP – myší +humánní komponent Humanizované MP(95% humánní komponent)-pouze slabá reakce im. systému Čistě humánní MP
ZDZ-1 Imunologie I.
25
Využití MP •
k léčbě některých onemocnění (tzv. imunoterapie) např. autoimunitní choroby (roztroušená skleróza,astma, revmatoidní artritida, Crohnova choroba) několik druhů rakoviny (metastazující kolorektální Ca), lymfomy, Ca prsu
•
potlačení reakce těla na transplantované orgány
•
v diagnostických testech na přítomnost infekčních onemocnění, hormonů, toxinů, či ve výzkumu antigenu (např. ELISA testy na k průkazu protilátek proti celé řadě infekčních onemocnění - virové hepatitidy, AIDS, chlamydie, toxoplasmóza, lymeská borrelióza….
ZDZ-1 Imunologie I.
26
Další buňky účastnící se imunitní reakce • Bazofily, žírné buňky obsahují váčky (granule) s látkami jako histamin a serotonin, leukotrieny, prostaglandiny , jež mohou být za určitých okolností vylity ven z buňky obrana proti parazitům zároveň však způsobují produkcí histaminu alergické reakce •
Eosinofily je schopen fagocytózy (méně významné) obrana před mnohobuněčnými parazity eosinofily se tudíž koncentrují v místech, kudy pronikají alergeny či paraziti do těla (v plicích, ve střevě a podobně)
•
Imunitních reakcí se účastní i buňky, které přímo nepatří do složek imunitního systému, např. erytrocyty, trombocyty, fibroblasty a endotelie.
ZDZ-1 Imunologie I.
27
Cytokiny •
malé polypeptidové molekuly, uvolňovány na různé podněty buňkami imunitního systému, ale i dalšími buňkami
•
uplatňují se při růstu, zrání, diferenciaci a aktivaci imunokompetentních buněk
•
v regulaci imunitní odpovědi
•
v obraně proti virům a intracelulárním parazitům
•
v obraně proti nádorům
ZDZ-1 Imunologie I.
28
Cytokiny-přehled • interleukiny – komunikace mezi bílými krvinkami • lymfokiny – produkují je lymfocyty, aktivují makrofágy atp. • tumor nekrotizující faktory (TNF) - regulace zánětu, obrana proti rakovině • interferony – obrana proti virovým infekcím a regulace imunitní odpovědi • faktory stimulující kolonie (CSF) – stimulují vývoj a diferenciaci určitých bílých krvinek • polypeptidové růstové faktory – rozmanité funkce, viz např. FGF, EGF či VEGF • transformující růstové faktory – regulační funkce při vývoji embrya, v imunitním systému atd • stresové proteiny – odpověď na nepříznivé podmínky v okolí buněk • chemokiny - navozují migraci (pohyb, chemotaxi) určitých buněk
ZDZ-1 Imunologie I.
29
Nespecifická (vrozená) imunita • existuje již při narození • první linie obrany v případě náhlého napadení těla • pochody nespecifické rezistence působí nespecificky proti celým velkým skupinám mikrobů. Působí stejně, ať jde o první nebo opakovaný styk s mikrobem • působí okamžitě • mnohdy zcela postačuje ke zvládnutí infekce • pokud sama infekci nezlikviduje, alespoň zpomalí její rozvoj do doby, než začne působit specifická imunita • kořeny nespecifické imunity se dají vystopovat hluboko do historie živočišné říše
ZDZ-1 Imunologie I.
30
Mechanismy nespecifické imunity Bariéry vůči usazení a průniku mikrobů: anatomické bariéry kůže a sliznic ochranné funkce a reflexy normální mikroflóra Buněčné mechanismy: fagocytóza NK buňky, eozinofily Humorální mechanismy: komplement lysozym interferony ostatní cytokiny proteiny akutní fáze (př. CRP) Horečka
Zánět
ZDZ-1 Imunologie I.
31
Zánět • • • •
(lat. inflammatio)- složitá reakce živého organismu na poškození zahrnuje komplex biochemických a imunologických změn je základním nástrojem vrozené imunity funkce obranná x poškození organismu
• Neživé příčiny – chemické nebo fyzikální faktory (zánět aseptický) např. poškození tkáně při chirurgickém zákroku, traumatickém poškození (zlomeniny, přetržení svalů, apod.) či popálení jednoduchá reakce, netvoří se protilátky proti příčině, pouze proti poškozeným buňkám tkáně (zánět reparativním) • Živé příčiny – látky antigenní povahy (viry, bakterie, parazité) obranný zánět
ZDZ-1 Imunologie I.
32
Klinické projevy zánětu Popsány už lékaři ve starověkém Římě (Celsus) – 4 znaky Virchow později přidal k těmto čtyřem ještě functio laesa (porušení funkce)
• • • •
•
Rubor = zčervenání; je projevem hyperémie zánětlivého ložiska, při kterém se zvyšuje jak množství krve v jeho cévní síti, tak množství vlásečnic naplněných krví. Tumor = otok; tj. zvětšení objemu tkání; souvisí se zvýšeným objemem krve v ložisku a následným výstupem tekutiny a krevních buněk z krve do tkání (proces zvaný exsudace a infiltrace). Calor = zteplání; je dáno zvýšeným průtokem krve ložiskem (hyperémie), dále zvýšenou intenzitou katabolických procesů a vznikem pyrogenních látek. Dolor = bolest; způsobena biochemickými, fyzikálně-chemickými a mechanickými změnami v zánětlivém ložisku. Jde především o hromadění kyselých metabolických zplodin (acidóza tkáně), zvýšený osmotický tlak a onkotický tlak v tkáni, zvýšenou koncentraci draselných a vodíkových kationů, jakož i mechanický tlak tkáně působící na nervová zakončení v ložisku. Functio laesa = porucha funkce; je způsobena poškozením tkáně, poruchami krevního a lymfatického oběhu a reflexním útlumem aktivity postiženého orgánu ZDZ-1 Imunologie I.
33
Dělení, terminologie zánětů • Podle časového projevu akutní chronické: vznik na podkladě nevyhojeného akutního zánětu nebo pozvolným plíživým rozvojem.
• Podle charakteru zánětu specifické - změny v tkáních jsou víceméně charakteristické pro vyvolávající agens např. tuberkulóza, aktinomykóza nebo lepra nespecifické záněty - zánět probíhá poměrně uniformním způsobem, z morfologie obvykle není možno usuzovat na konkrétní agens • Terminologie k řeckému názvu postižené tkáně (orgánu) přidává přípona -itis, v české formě -itida. Nověji vznikla i označení spojená s latinským kmenem (zánět červovitého přívěsku se označuje jako apendicitis a nikoliv jako původně správné epityphlitis). ZDZ-1 Imunologie I.
34
ZDZ-1 Imunologie I.
35
Specifická (získaná) imunita • • •
• • • •
•
vývojově mladší než systém vrozené odolnosti formuje se v průběhu života jedince rozlišuje cizorodé struktury podle molekul na jejich povrchu (tzv. antigenů) – proto je vysoce specifická a vysoce účinná je získaná - postupně se vyvíjí až po setkání s daným mikrobem zprostředkována T-lymfocyty a B-lymfocyty (protilátkami) vstupuje do hry později (za 5-7 dní) vybavena imunologickou pamětí - při opakovaném styku s daným infekčním agens se obrana rozvíjí rychleji a účinněji, že se kontakt nemusí vůbec projevit chorobnými příznaky. zakončení vývoje lidského imunitního systému v plně imunokompetentní je zakončeno až v pubertě
ZDZ-1 Imunologie I.
36
• • •
Získaná imunita může být: aktivní (např. odezva na přirozenou infekci, po aktivní imunizaci) pasivní, dočasná (např. po podání hotových protilátek. Protože tyto protilátky nejsou tělu vlastní, to je postupně odbourává a jiné netvoří (očkování, mateřské protilátky získané transplacentárně nebo z mateřského mléka).
•
může být časově omezena (paměťové buňky a IgG protilátky nemusí vydržet doživotně)
ZDZ-1 Imunologie I.
37
ZDZ-1 Imunologie I.
38
Nespecifická rezistence
Specifická imunita
Spektrum účinnosti
široké skupiny mikrobů
jen určité agens
Vrozená/získaná
vrozená
získaná během života
Dědičnost
dědí se
nedědí se
Výskyt
u všech příslušníků druhu
jen u určitého jedince
Ochrana před patogeny
nechrání patogeny
Imunologická paměť
chybí
Hlavní nástroje
bariéry,fagocyty,komplement, T-buňky, protilátky horečka, zánět
před
obligátními chrání i patogeny
před
obligátními
přítomna
ZDZ-1 Imunologie I.
39
Primární a sekundární imunitní odpověď
ZDZ-1 Imunologie I.
40
ZDZ-1 Imunologie I.
41
ZDZ-1 Imunologie I.
42
Psychika a imunita • vliv beta-endorfinů • při stresu (zkouškové období) – – –
počet lymfocytů aktivita NK buněk produkce IFN-gama
www.glcyd.org
ZDZ-1 Imunologie I.
43
www.thecamreport.com
Imunotolerance • • •
neodpovídavost imunitního systému na určitý antigen díky tomu imunitní systém nepoškozuje tělní tkáně, tzn. je tzv. autotolerantní. v opačném případě by vznikaly autoimunitní choroby
Vznik • Již v embryonálním stadiu vývoje člověka se vybíjí ty lymfocyty, které reagují na vlastní antigeny. Stále však zbývají určité buňky bez schopnosti imunotolerance. • V druhém kole se vyřadí další potenciálně nebezpečné lymfocyty tak, že jim není dodán signál pomocí různých chemických látek (zpravidla cytokinů), následkem čehož takové neaktivované buňky spáchají buněčnou „sebevraždu“. Tento druhý stupeň obrany před autoimunitními chorobami se označuje jako T-buněčná a B-buněčná anergie. • Ale i po narození není celý proces u konce a existuje ještě třetí možnost, jak navodit v těle imunotoleranci. Děje se to pomocí určitých cytotoxických nebo regulačních T-lymfocytů, které jsou schopné utlumit nebo zničit zbylé autoreaktivní lymfocyty.
ZDZ-1 Imunologie I.
44
Léčiva používaná k ovlivnění imunitního systému • • • •
protizánětlivé léky imunosupresiva imunomodulancia imunostimulancia
ZDZ-1 Imunologie I.
45
Protizánětlivé léky •
glukokortikoidy
•
nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID = non-steroid anti-inflammatory drugs)
•
anti-histaminika
•
anti-leukotrieny
•
anti-cytokiny ZDZ-1 Imunologie I.
46
Glukokortikoidy • steroidní hormony kůry nadledvin (přirozené, syntetické)
• v suprafyziologických dávkách mají výrazný protizánětlivý účinek • ovlivňují kinetiku a funkci leukocytů, snižují syntézu mediátorů zánětu • při déletrvajícím podávání však mají řadu nežádoucích účinků •zástupci: methylprednisolon, prednison, hydrocortison, triamcinolon, dexamethason, betamethason •používají se buď v monoterapii nebo v kombinaci s jinými imunosupresivy •aplikace: - celkově - lokálně (masti, spreje, kapky) ZDZ-1 Imunologie I.
47
Nežádoucí účinky kortikosteroidů vliv na psychiku atrofie kůže katarakta akné hirsutismus proximální myopatie hypertenze žaludeční vředy diabetes mellitus suprese nadledvinek
Cushingoidní habitus
aseptická nekróza
zhoršení růstové dynamiky u dětí
zvýšená náchylnost k infekcím
osteoporóza
horší hojení ran
ZDZ-1 Imunologie I.
48 Obrázek převzat z www.bfawu.org
Nesteroidní protizánětlivé léky - účinek NSAID na IS • inhibice cyklooxygenázy (COX-1,2)
prostaglandinu E2
• hlavní použití: analgetika, antipyretika • patří mezi nejrozšířenější léky na světě • acylpyrin, ibuprofen, coxiby (Vioxx, Celebrex, • GIT krvácení, infarkty myokardu...)
ZDZ-1 Imunologie I.
49
Antihistaminika • I. generace – dithiaden • II. generace – cetirizin, loratadin (Zodac, Zyrtec, Claritine...) – prostupnost hematoencefalickou bariérou • II.-III. generace – antihistaminika s imunomodulačním účinkem – adhesivních molekul, protizánětlivý efekt – desloratadin, levocetirizin (Xyzal,Aerius)
• použití: alergie, sedace
ZDZ-1 Imunologie I.
50
Antihistaminika alergen
IgE Fc- receptor
degranulace histamin
X
žírná buňka ZDZ-1 Imunologie I.
51
Antileukotrieny • inhibice tvorby leukotrienů (blokování receptorů) – zafirlukast, montelukast (Singulair) • použití: – lehčí formy bronchiálního astmatu, – ponámahové astma – ACP-senzitivní astma
ZDZ-1 Imunologie I.
52
Antileukotrieny fosfolipáza A2 kyselina arachidonová cyklooxygenáza
X
lipoxygenáza
prostaglandiny leukotrieny tromboxany ZDZ-1 Imunologie I.
53
Imunosupresiva Indikace: • potlačení patologické imunitní reakce při autoimunitních chorobách a při chorobách, u nichž se autoimunitní mechanismus předpokládá • potlačení imunitní reakce u chorob způsobených nadměrnou reaktivitou vůči zevním antigenům (př. alergické asthma bronchiale, atopická dermatitida) •
potlačení normální imunitní reakce při transplantacích orgánů či krvetvorných buněk
•
potlačení tvorby protilátek proti Rh-faktoru matky Rh-negativní po porodu dítěte Rh-pozitivního
ZDZ-1 Imunologie I.
54
Přehled imunosupresiv 1. glukokortikoidy
př. prednison, methylprednisolon
2. antiproliferační léčiva
př. methotrexat, cyclophosphamid
3. léčiva vážící se na imunofiliny
př. ciclosporin, tacrolimus
4. biologická léčiva
př. monoklonální protilátky
ZDZ-1 Imunologie I.
55
Antiproliferační léčiva •
Ovlivnění syntézy DNA na různých úrovních antagonisté kyseliny listové – metotrexát purinové analogy – azathioprin, mykofenolát mofetil alkylační látky – cyklofosfamid sulfasalazin antimalarika
• Využití: Léčba autoimunitních chorob (lupenka, myasthenia gravis, ulcerosní kolitida, revmatoidní artritida aj.) Profylaxe rejekce štěpu (v transplantologii)
ZDZ-1 Imunologie I.
56
Léčiva vážící se na imunofiliny • Váží se na struktury cytosolu zvané imunofiliny, inhibují proliferaci různých buněk IS • Produkty bakterií nebo plísní nebo syntetické analogy (== ATB s imunosupresivním a antiproloferačním účinkem) • Př. cislosporin, tacrolimus, sirolimus, everolimus • Použití: profylaxe, terapie rejekce, RA, lupenka
ZDZ-1 Imunologie I.
57
Biologická léčiva •
Monoklonální protilátky (MP): produktem jediného klonu B-lymfocytů, vyznačují se homogenitou a přesnou specifitou proti jedinému epitopu (=antigenní determinanta=malá část antigenní molekuly); myší, chimerické (myší +humánní), humanizované (95%humánní komponenty), čistě humánní
a) MP proti povrchovým determinantám T-ly b) MP proti povrchovým deteminantám B-ly př. rituximab (nádor. onem, RA) c) inhibitory prozánětlivých cytokinů př. MP proti TNF-alfa: infliximab, adalimumab (RA, lupenka, m. Crohn) př. solubilní receptor pro TNF-alfa (blokuje jeho účinek):etanercept d) MP proti adhezní molekule LFA-1: efalizumab (lupenka) omalizumab (těžké astma) e) MP proti alfa4-integrinu: natalizumab (RS)
ZDZ-1 Imunologie I.
58
Globuliny s imunosupresivním účinkem A/ heterologní • antithymocytární globulin = protilátky proti T-ly Využití: profylaxe, terapie rejekce B/ specifické homologní- př. anti D Ig (Rh-matkám s dítětem Rh+) C/ normální polyspecifický homologní Ig Využití: terapie protilátkových deficitů
ZDZ-1 Imunologie I.
59
Imunomodulace • bakteriální lyzáty - nespecifická aktivace makrofágů Bronchovaxom, Ribomunyl, Luivac atd. • chemická imunostimulancia ústup od používání Isoprinosine, Levamisol • imunoterapie alergických onemocnění - terapie definovaným exoantigenem • thymové hormony • transfer faktor (dialyzát lidských nebo vepřových leukocytů • Cytokiny – viz další snímek
ZDZ-1 Imunologie I.
60
Imunomodulace cytokiny • IFN alfa (interferon alfa) malignity, hepatitida B a C, nemá vliv na kongenitální infekce nežádoucí účinky: chřipkové příznaky, únava, anorexie, psychické poruchy, proteinurie, hepatotoxicita, kardiotoxicita… • IFN beta roztroušená skleróza • IFN gama chronická granulomatóza • IL-2 (interleukin-2) Ca ledvin, HIV, zvyšuje počet CD4+ lymfocytů • GM-CSF, G-CSF (růstové faktory) produkce nových granulocytů, monocytů/makrofágů podporuje funkci již zralých buněk hematopoetické růstové faktory (erytropoetin, faktor stimul. kolonie granuloctů) ZDZ-1 Imunologie I.
61
Ad.2 Stimulující nebo normalizující imunitu •
Aktivní, pasivní imunizace (viz)
ZDZ-1 Imunologie I.
62
Žádanka na imunologické vyšetření
Ústav imunologie FN Motol – Praha 5 tel.: 22443 5985 Kód pojišťovny
Příjmení Jméno Rodné číslo
PSČ
Oddělení Lékař
Dg. Telefon
Oddělení mimo FN Motol IČZ
Datum
Při vyšším počtu požadavků prosíme o zdůvodnění indikace
Humorální imunita Imunoglobuliny IgG, IgA, IgM IgD –(jen po imunol.kons.) IgE IgE specifické
Proteiny akutní fáze CRP CRP statim
(viz jiná žádanka)
Kryoglobuliny
IgG1 – IgG4 IgA sliny
(odběr po objednání)
Komplement C3 C4 C1 inh. CH 100
Protilátky proti tetanu IgG spalničkám IgG zarděnkám IgG příušnicím IgG difterii IgG pneumokokům IgG hemofilu IgG Helicobacter pylori IgG, IgA, IgM Saccharomyces cer. IgG, IgA, IgM
Imunofixace M – komponenta Imunokomplexy CIK – PEG
Autoprotilátky ANA ANA - IgG, IgA, IgM ds-DNA ANCA ANCA statim AMA - mitochondrie ASMA – hladký sval ScMA – př. pruh. sval LKM - mikrosomy GBM – (jen po imunolog .konsil.) GPCA ACLA ENA ENA - typizace RF - IgG, IgA, IgM gliadin IgG, IgA EMA – endomysium IgA EMA – endomysium IgG anti-transglutamináza IgA AECA - endotelie jaterní antigeny (SLA, LC1, M2, LKM-1, F-actin)
Buněčná imunita Vyšetření funkce leukocytů
Povrchové znaky leukocytů (odběr do EDTA)
(odběr krve do heparinu)
NBT chemiluminiscence (jen po dohodě – l. 5985) blastická transformace lymfocytů (jen úterý do 9:00)
Vázané trombocytární protilátky
lymfocytární subpopulace CD3/HLA DR HLA B27
ZDZ-1 Imunologie I.
63
Žádanka na vyšetření specifických IgE
Ústav imunologie FN Motol – Praha 5 tel.: 22443 5985 Kód pojišťovny
Příjmení Jméno Rodné číslo
PSČ
Dg.
Oddělení Lékař
Telefon
Oddělení mimo FN Motol IČZ
Datum
Při vyšším počtu požadavků prosíme o zdůvodnění indikace
Screeningový test ALATOP obsahuje: bojínek, troskut, bříza, cedr, ambrosie, jitrocel, kočka, pes, plísně, roztoči
Směsi alergenů DP1 roztoči WP3 byliny
TP9 stromy GP1 trávy
EP 71 peří MP1 plísně
Jednotlivé alergeny Potraviny F1 vaječný bílek F2 kravs. mléko G3 treska F4 pšenice F5 žito F6 ječmen F7 oves F8 kukuřice F9 rýže F10 sezam. sem. F13 burs. oříšky F14 sojové boby F25 rajčata F26 vepř. maso F27 hovězí maso F31 mrkev F33 pomeranč F35 brambory
Prac. alergeny F44 jahody F75 žloutek F76 laktalbumin F77 laktoglobulin F78 kasein F79 gluten F83 drůbeží maso F92 banán F93 kakao F224 mák F225 dýně F260 brokolice Zvířecí alergeny E1 kočičí epit. E2 psí epitel E3 koňská srst
E5 morče E7 holub E78 andulka E82 králík E84 křeček E201 kanár
Hmyz I1 včela I3 vosa I6 šváb I75 sršeň
K82 latex Stromy T3 bříza T16 borovice T19 akát Byliny W1 ambrosie W6 pelyně W20 kopřiva W203 řepka ol. W400
Léky C10 Penicillin G C20 Penicillin V
ZDZ-1 I. E5 morče Imunologie C74 želatina
64
