IMPLEMENTCACE E-LEARNINGOVÉHO SYSTÉMU PRO DAŇOVÉ PORADCE A AUDITORY

ˇ ´ UCEN ´I TECHNICKE ´ V BRNE ˇ VYSOKE BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

´ FAKULTA PODNIKATELSKA ´ USTAV INFORMATIKY FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUTE OF INFORMATICS

´ ´ IMPLEMENTCACE E-LEARNINGOVEHO SYSTEMU ˇ PRO DANOV E´ PORADCE A AUDITORY

´ RSK ˇ ´ PRACE ´ BAKALA A BACHELOR’S THESIS

´ AUTOR PRACE AUTHOR

BRNO 2008

´ DAVID MICHALEK

ˇ ´ UCEN ´I TECHNICKE ´ V BRNEˇ VYSOKE BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

´ FAKULTA PODNIKATELSKA ´ USTAV INFORMATIKY FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUTE OF INFORMATICS

´ ´ IMPLEMENTCACE E-LEARNINGOVEHO SYSTEMU ˇ ´ PORADCE A AUDITORY PRO DANOV E IMPLEMENTATION OF AN E-LEARNING SYSTEM FOR TAX CONSULTANTS AND AUDITORS

´ RSK ˇ ´ PRACE ´ BAKALA A BACHELOR’S THESIS

´ AUTOR PRACE

´ DAVID MICHALEK

AUTHOR

´ VEDOUC´I PRACE SUPERVISOR

BRNO 2008

ˇ ´I DVOR ˇ AK, ´ DrSc. prof. Ing. JIR

Abstrakt E-learning se st´ale v´ıce dost´av´a do povˇedom´ı lid´ı jako d˚ uleˇzit´ y n´astroj pro distanˇcn´ı a celoˇzivotn´ı vzdˇel´av´an´ı. Internetov´e kurzy poskytuj´ı zjevnou v´ yhodu v pˇr´ıstupu ke ˇ e rezdroji vzdˇel´an´ı kdykoli a kdekoli. Komora daˇ nov´ ych poradc˚ u a auditor˚ u Cesk´ publiky je mimo jin´ ych aktivit tak´e odpovˇedn´a za neust´al´e vzdˇel´av´an´ı sv´ ych ˇclen˚ u ˇ e republice. Jako pomoc pˇri plnˇen´ı tohoto komplexn´ıho u v Cesk´ ´kolu co moˇzn´a nejefektivnˇejˇs´ım zp˚ usobem a za vyuˇzit´ı nejmodernˇejˇs´ıch technologi´ı popisuje tato pr´ace implementaci e-learningov´eho syst´emu a pˇr´ısluˇsn´eho v´ yukov´eho software pro obˇe v´ yˇse zmiˇ novan´e komory.

Kl´ıˇ cov´ a slova ˇ e republiky, Komora e-learning, distanˇcn´ı vzdˇel´av´an´ı, Komora daˇ nov´ ych poradc˚ u Cesk´ auditor˚ u ˇcesk´e republiky, internetov´ y kurz

Abstract E-learning is being increasingly viewed as an important activity in the field of distance and continuing education. Web-based courses offer obvious advantages for learners by making access to educational resource at any time or place feasible. The Czech Chamber of Tax Consultants and Auditors is is among other activities also responsible for training and educating of its members in the Czech Republic. To meet this mission in the most effective way, I will describe the implementation of an e-learning platform and corresponding courseware which will assist to deploy its training mission. This thesis presents the deploy of the e-learning system for The Czech Chamber of Tax Consultants and Auditors.

Keywords e-learning, distance education, Czech Chamber of Tax Consultants, Czech Chamber of Auditors, internet course

Citace ´ MICHALEK, D. Implementcace e-learningov´eho syst´emu pro daˇ nov´e poradce a auditory. Brno: Vysok´e uˇcen´ı technick´e v Brnˇe, Fakulta podnikatelsk´a, 2008. 73 s. Vedouc´ı bakal´aˇrsk´e pr´ace prof. Ing. Jiˇr´ı Dvoˇra´k, DrSc.

Implementcace e-learningov´ eho syst´ emu pro daˇ nov´ e poradce a auditory Prohl´ aˇ sen´ı Prohlaˇsuji ˇze jsem tuto pr´aci vypracoval samostatnˇe na z´akladˇe uveden´e literatury pod veden´ım vedouc´ıho pr´ace. Uvedl jsem vˇsechny liter´arn´ı prameny a publikace, ze kter´ ych jsem ˇcerpal. ...................... David Mich´alek 29. kvˇetna 2008

Podˇ ekov´ an´ı Dˇekuji vedouc´ımu pr´ace prof. Ing. Jiˇr´ımu Dvoˇr´akovi, DrSc. za veden´ı a cenn´e rady pˇri zpracov´an´ı diplomov´e pr´ace.

c David Mich´alek, 2008.

Tato pr´ace vznikla jako ˇskoln´ı d´ılo na Vysok´em uˇcen´ı technick´em v Brnˇe, Fakultˇe podnikatelsk´e. Pr´ace je chr´anˇena autorsk´ym z´akonem a jej´ı uˇzit´ı bez udˇelen´ı opr´avnˇen´ı autorem je nez´akonn´e, s v´yjimkou z´akonem definovan´ych pˇr´ıpad˚ u.

Obsah ´ 1 Uvod

11

2 Vymezen´ı probl´ emu, c´ıle pr´ ace a informaˇ cn´ı zdroje

12

2.1

Vymezen´ı probl´emu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

12

2.2

C´ıle pr´ace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

13

2.3

Informaˇcn´ı zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

13

2.3.1

Monografie a pˇr´ıspˇevky do monografie . . . . . . . . . . . . .

14

2.3.2

Elektronick´e seri´aly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

14

2.3.3

Sborn´ıky a pˇr´ıspˇevky do sborn´ık˚ u . . . . . . . . . . . . . . . .

14

3 Teoretick´ a v´ ychodiska pr´ ace

15

3.1

Moˇznosti vyuˇzit´ı informaˇcn´ıch a komunikaˇcn´ıch technologi´ı ve vzdˇel´av´an´ı 16

3.2

E-learning . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2.1

Historick´ y v´ yvoj elektronick´eho vzdˇel´av´an´ı (e-learningu) z hlediska technologick´eho v´ yvoje . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

3.2.2

18

19

Historick´ y v´ yvoj elektronick´eho vzdˇel´av´an´ı (e-learningu) z hlediska vyuˇzit´ı ICT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

20

3.3

Formy e-learningu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

24

3.4

R˚ uzn´e u ´rovnˇe e-learningu

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

25

3.4.1

CBT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

25

3.4.2

WBT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

26

3.4.3

EV pˇres LMS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

27

Studijn´ı opory pro e-learning . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

28

3.5

7

3.6

Standardy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

30

3.6.1

AICC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

31

3.6.2

IMS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

33

3.6.3

IEEE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

33

3.6.4

SCORM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

34

4 Anal´ yza probl´ emu a souˇ casn´ y stav ˇ reˇ sen´ e problematiky

35

4.1

Konceptu´aln´ı model AICC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

35

4.2

Komunikaˇcn´ı model AICC - HACP . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

36

4.2.1

ˇ Zivotn´ ı cyklus AU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

37

4.2.2

Form´at startovac´ı URL . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

39

4.2.3

Metody komunikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

39

4.2.4

Pravidla pro ˇrazen´ı HACP zpr´av . . . . . . . . . . . . . . . .

40

4.2.5

Pˇrenos HACP zpr´av . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

41

4.2.6

K´odov´an´ı HACP zpr´av . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

41

4.2.7

Form´at HACP poˇzadavku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

41

4.2.8

Form´at HACP odpovˇedi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

42

4.2.9

Chybov´e stavy v HACP odpovˇedi . . . . . . . . . . . . . . . .

43

ˇ . . . Syst´em vzdˇel´av´an´ı na Komoˇre daˇ nov´ ych poradc˚ u a auditor˚ u CR

44

4.3

5 Vlastn´ı n´ avrhy ˇ reˇ sen´ı, pˇ r´ınos n´ avrh˚ uˇ reˇ sen´ı, ekonomick´ e hodnocen´ı 46 5.1

Vlastn´ı n´avrh ˇreˇsen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

46

5.1.1

Controller . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

48

Kontrola pˇrihl´aˇsen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

48

Reˇsen´ı spr´avy uˇzivatel˚ u a bal´ıˇck˚ u . . . . . . . . . . . . . . . .

49

Extern´ı spouˇstˇen´ı bal´ıˇcku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

50

Naˇc´ıt´an´ı multimedi´aln´ıho obsahu v pˇrehr´avaˇci . . . . . . . . .

51

Rozhran´ı pro AICC komunikaci . . . . . . . . . . . . . . . . .

52

Sluˇzba extern´ı AICC komunikace . . . . . . . . . . . . . . . .

52

5.1.3

Sluˇzba spr´avy bal´ıˇck˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

53

5.1.4

Adaptaˇcn´ı sluˇzba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

54

5.1.2

8

5.1.5

Ostatn´ı probl´emy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

55

Neexistuj´ıc´ı vlastnosti u uˇzivatele . . . . . . . . . . . . . . . .

55

Form´at bal´ıˇcku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

55

Definiˇcn´ı soubor bal´ıˇcku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

55

Definiˇcn´ı soubor str´anky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

56

Testov´an´ı syst´emu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

57

5.2

Pˇr´ınos n´avrh˚ u ˇreˇsen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

58

5.3

Ekonomick´e hodnocen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

59

5.1.6

5.1.7

5.3.1

Anal´ yza trhu, odhad popt´avky, marketingov´a strategie a marketingov´ y mix . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

59

Anal´ yza trhu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

59

Odhad popt´avky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

60

Marketingov´a strategie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

60

Marketingov´ y mix 4P . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

61

5.3.2

Management projektu a ˇr´ızen´ı lidsk´ ych zdroj˚ u . . . . . . . . .

62

5.3.3

Zajiˇstˇen´ı dlouhodob´eho majetku . . . . . . . . . . . . . . . . .

62

5.3.4

Shrnut´ı a dosavadn´ı zkuˇsenost . . . . . . . . . . . . . . . . . .

62

6 Z´ avˇ er

64

7 Pouˇ zit´ e informaˇ cn´ı zdroje

65

8 Pˇ r´ılohy

69

A

Odpovˇed’ na HACP poˇzadavek typu GetParam . . . . . . . . . . . .

69

B

HACP poˇzadavek typu PutParam . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

69

C

Pˇr´ıklad deklarace zpracov´an´ı v´ yjimky v r´amci struts . . . . . . . . . .

70

D

Struktura bal´ıˇcku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

70

E

manifest.xml . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

71

F

Informaˇcn´ı zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

72

F.a

Monografie a pˇr´ıspˇevky do monografie . . . . . . . . . . . . .

72

F.b

Elektronick´e seri´aly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

72

9

F.c

Sborn´ıky a pˇr´ıspˇevky do sborn´ık˚ u . . . . . . . . . . . . . . . .

10

72

Kapitola 1 ´ Uvod Ve oblasti vzdˇel´av´an´ı se jako fenom´en st´ale v´ıce prosazuje e-learning jakoˇzto konkurent prezenˇcn´ı formy studia. Vznikl jako jedna z reakc´ı na mˇen´ıc´ı se potˇreby a poˇzadavky studuj´ıc´ıch v n´avaznosti na potˇreby a poˇzadavky spoleˇcnosti. Spolu s historick´ ym rozmachem internetu se e-learning dost´av´a do zcela nov´eho obdob´ı sv´eho v´ yvoje. T´ım tak´e vznikaj´ı nov´a specifika a n´aroky na syst´emy ˇr´ıd´ıc´ı tento druh ˇ e republiky a Kovzdˇel´av´an´ı. To si vˇcas uvˇedomila i Komora daˇ nov´ ych poradc´ u Cesk´ ˇ e republiky a ve spolupr´aci s firmou DATEV.cz se rozhodli j´ıt mora auditor˚ u Cesk´ spoleˇcnou cestou k c´ıli, kter´ ym je vytvoˇrit e-learningovou platformu, jeˇz by umoˇznila distanˇcn´ı formou vzdˇel´av´an´ı (d´ale DiV) sv´ ym ˇclen˚ um absolvovat pravideln´e kurzy a semin´aˇre s daˇ novou a u ´ˇcetn´ı t´ematikou.

11

Kapitola 2 Vymezen´ı probl´ emu, c´ıle pr´ ace a informaˇ cn´ı zdroje 2.1

Vymezen´ı probl´ emu

Projekt byl zad´an konkr´etn´ı firmou ke zpracov´an´ı. Jedn´a se mimo jin´e o poskytnut´ı ˇ moˇznosti u ´ˇcastnit se povinn´ ych semin´aˇr˚ u poˇr´adan´ ych Komorou daˇ nov´ ych porad˚ u CR ˇ formou e-learningu. a Komorou auditor˚ u CR V´ yˇse uveden´a skupina finanˇcn´ıch konzultant˚ u neust´ale prahne po u ´spoˇre ˇcasu a modern´ım pˇr´ıstupu ke vzdˇel´an´ı. Proto mou hlavn´ı snahou v t´eto pr´aci bude poskytnout n´astroj pro interaktivn´ı a pˇredevˇs´ım bezprostˇredn´ı pˇr´ıstup (nejen) ke kriticky d˚ uleˇzit´ ym informac´ım pro pr´aci v tomto odvˇetv´ı. V praxi bude tento projekt pˇredevˇs´ım znamenat revoluˇcn´ı obrat, kdy se velk´e kancel´aˇre nebudou jiˇz d´ele pˇrizp˚ usobovat term´ın˚ um semin´aˇr˚ u, ale tyto jim budou kdykoliv k dispozici v digit´aln´ı podobˇe, coˇz jak uˇz jsem pˇredeslal povede ke znaˇcn´e u ´spoˇre jednak ˇcasov´e a samozˇrejmˇe i finanˇcn´ı. Jak uˇz vypl´ yv´a z n´azvu pr´ace, bude se vˇenovat pˇredevˇs´ım implementaci cel´eho syst´emu. Ta fyzicky prob´ıh´a soubˇeˇznˇe se zpracov´an´ım t´eto pr´ace, a proto jsou veˇsker´e poznatky uveden´e v kapitole 5 velice ,,ˇcerstv´e”.

12

2.2

C´ıle pr´ ace

Cel´ y syst´em by mˇel b´ yt navrˇzen a implementov´an tak, aby splˇ noval minim´alnˇe tyto poˇzadavky: • pouˇ zit´ı webu - aplikaˇcn´ı prostˇred´ı by mˇelo b´ yt postaven´e na webov´ ych technologi´ıch pro snadnou dostupnost a integraci s jiˇz existuj´ıc´ımi e-learningov´ ymi syst´emy; • rozˇ siˇ ritelnost, modularita - aplikace by mˇela b´ yt ps´ana tak, aby bylo relativnˇe jednoduch´e doplnit dalˇs´ı funkcionality, pˇr´ıpadnˇe zamˇenit implementaci tˇech existuj´ıc´ıch za jin´e; • podpora AICC - podpora AICC1 minim´alnˇe 1. u ´rovnˇe pro spr´avnou komunikaci s LMS2 ; • modul´ arn´ı adaptivita - navrhnout a implementovat j´adro procesu jako vymˇeniteln´ y modul. T´ım bude zaruˇceno jednoduch´e rozˇs´ıˇren´ı adaptability webov´e str´anky pouhou v´ ymˇenou modulu.

2.3

Informaˇ cn´ı zdroje

V pr´aci mi jako bohat´ y informaˇcn´ı zdroj poslouˇzily pˇredevˇs´ım zkuˇsenosti, poznatky a syst´emov´a dokumentace z´ıskan´e v pr˚ ubˇehu implementace a testov´an´ı cel´eho syst´emu ve spolupr´aci se zadavatelem projektu softwarovou firmou DATEV.cz (j´ıˇz jsem zamˇestnancem) ˇ e Republiky. Tyto a uˇzivatelem cel´eho syst´emu Komorou daˇ nov´ ych poradc˚ u Cesk´ mi poslouˇzili pˇredevˇs´ım pˇri zpracov´an´ı 5. kapitoly. Pˇri anal´ yze standardu AICC a pˇrdevˇs´ım protokolu HACP komunikace, jeˇz je jeho souˇc´ast´ı, mi naopak jako nanahraditeln´ y zdroj informac´ı poslouˇzila obs´ahl´a dokumentace vydan´a a neust´ale revidovan´a AICC CMI Subcommittee [2]. Ze zb´ yvaj´ıc´ıch liter´arn´ıch zdroj˚ u uveden´ ych v kapitole 7 v jsem ˇcerpal pˇri tvoˇren´ı teoretick´eho r´amce cel´e pr´ace - pˇri rozboru e-learningu, jeho v´ yvoje a postaven´ı v souˇcasn´ ych vzdˇel´avac´ıch trendech. 1 2

viz. 3.6.1 ibid.

13

2.3.1

Monografie a pˇ r´ıspˇ evky do monografie

Viz. zdroje uveden´e v pˇr´ıloze F.a.

2.3.2

Elektronick´ e seri´ aly

Viz. zdroje uveden´e v pˇr´ıloze F.b.

2.3.3

Sborn´ıky a pˇ r´ıspˇ evky do sborn´ık˚ u

Viz. zdroje uveden´e v pˇr´ıloze F.c.

14

Kapitola 3 Teoretick´ a v´ ychodiska pr´ ace Zapojen´ı informaˇcn´ıch a komunikaˇcn´ıch technologi´ı do vzdˇel´av´an´ı vyvol´av´a vznik zcela nov´ ych v´ yukov´ ych technologi´ı oznaˇcovan´ ych pojmem elektronick´e vzdˇel´av´an´ı nebo ˇcastˇeji jeho anglick´ ym zkr´acen´ ym ekvivalentem e-learning. Obvykle je e-learning ch´ap´an jako velice ˇsirok´ y pojem zahrnuj´ıc´ı nejenom pˇr´ıpravu multimedi´aln´ıch studijn´ıch materi´al˚ u a jejich elektronick´e publikov´an´ı, ale i vlastn´ı pl´anov´an´ı a ˇr´ızen´ı pr˚ ubˇehu vzdˇel´avac´ıho procesu a jeho administraci, n´astroje pro komunikaci (a jej´ı ˇr´ızen´ı) a rovnˇeˇz i evaluaˇcn´ı a autoevaluaˇcn´ı prvky. C´ılem elektronick´eho vzdˇel´av´an´ı je efektivn´ı, levn´e a jednoduˇse dostupn´e vzdˇel´av´an´ı. Student vyuˇz´ıvaj´ıc´ı e-learning m˚ uˇze v ide´aln´ım pˇr´ıpadˇe studovat z jak´ehokoliv m´ısta a v jakoukoliv denn´ı dobu. Jednotliv´e v´ yukov´e materi´aly mohou reagovat na aktu´aln´ı situaci a b´ yt interaktivnˇe mˇenˇeny nejen jejich autory, ale napˇr´ıklad i samotn´ ymi studenty. Pojet´ı e-learningu nen´ı dosud ust´alen´e a v praxi se setk´av´ame s r˚ uzn´ ym v´ ykladem i tˇech nejz´akladnˇejˇs´ıch pojm˚ u. Pedagogick´e pojet´ı ch´ape e-learning pˇredevˇs´ım jako n´astroj pro zlepˇsen´ı kvality vzdˇel´avac´ıho procesu, ve kter´em pouˇz´ıv´ame multimedi´aln´ı technologie a dalˇs´ı elektronick´a m´edia k obohacen´ı obsahu v´ yuky a Internet jako n´astroj, kter´ y poskytuje lepˇs´ı pˇr´ıstup ke studijn´ım materi´al˚ um a sluˇzb´am, k v´ ymˇenˇe informac´ı a ke spolupr´aci vzdˇel´avac´ı komunity. Naopak technologick´e (s´ıt’ov´e) pojet´ı klade d˚ uraz pˇredevˇs´ım na technologie pouˇz´ıv´an´e ve v´ yukov´em procesu a pˇrenos (sd´ılen´ı) informac´ı a dovednost´ı mezi u ´ˇcastn´ıky vzdˇel´avac´ıho procesu. Z´akladn´ım prvkem e-learningu, podobnˇe jako v prezenˇcn´ım vzdˇel´av´an´ı, je studijn´ı 15

kurz. Kurz obsahuje bloky z r˚ uzn´ ych pˇredmˇet˚ u, uspoˇra´dan´e tak, aby bylo dosaˇzeno poˇzadovan´ ych c´ıl˚ u vzdˇel´av´an´ı. Kurzy obsahuj´ı nejˇcastˇeji multimedi´aln´ı studijn´ı materi´aly tj. kombinace textov´eho v´ ykladu s animacemi, grafikou, sch´ematy, audiem, videem a elektronick´ ymi testy. Tato pr´ace popisuje implementaci syst´emu umoˇzn ˇuj´ıc´ıho publikovat pr´avˇe takov´e kurzy nav´ıc vytv´aˇren´e pomoc´ı mezin´arodnˇe uzn´avan´eho standardu AICC.

3.1

Moˇ znosti vyuˇ zit´ı informaˇ cn´ıch a komunikaˇ cn´ıch technologi´ı ve vzdˇ el´ av´ an´ı

Neˇz si vysvˇetl´ıme e-learningovou podporu vzdˇel´avac´ıho procesu, zrekapitulujeme si nejdˇr´ıv, jak´e jsou souˇcasn´e moˇznosti vyuˇzit´ı informaˇcn´ıch a komunikaˇcn´ıch technologi´ı ve vzdˇel´av´an´ı, tj. na moˇznosti, kter´e tyto technologie sk´ ytaj´ı jak pˇr´ımo pro podporu a zkvalitnˇen´ı v´ yuky, tak pro pˇr´ıpravu vyuˇcuj´ıc´ıch i studuj´ıc´ıch na v´ yuku, popˇr. dalˇs´ı moˇznosti (zdroj informac´ı, on-line komunikace, prezentace). Jako nejvyˇsˇs´ı forma podpory vzdˇel´avac´ıho procesu s vyuˇzit´ım ICT je pr´avˇe zmiˇ novan´ y e-learning, uplatˇ novan´ y pˇredevˇs´ım v ˇr´adn´em vysokoˇskolsk´em vzdˇel´av´an´ı a v celoˇzivotn´ım vzdˇel´av´an´ı. Vliv technologick´eho rozvoje spoleˇcnosti a pˇredevˇs´ım rozvoj v´ ypoˇcetn´ı techniky v posledn´ıch deseti letech znaˇcnˇe ovlivnil veˇsker´a odvˇetv´ı lidsk´e ˇcinnosti a ve velk´e m´ıˇre urˇcuje, jak´e jsou potˇreby souˇcasn´e spoleˇcnosti. Tud´ıˇz ani takov´a oblast lidsk´e ˇcinnosti, jako je vzdˇel´avac´ı proces, nemohl z˚ ustat nezasaˇzen t´ımto pokrokem. S nejmodernˇejˇs´ımi technologick´ ymi prostˇredky, tj. poˇc´ıtaˇci, se dnes setk´av´ame t´emˇeˇr v kaˇzd´em zamˇestn´an´ı. Proto by se kaˇzd´ y mˇel bˇehem studia, tj. bˇehem sv´e pˇr´ıpravy na budouc´ı povol´an´ı, sezn´amit s tˇemito technologick´ ymi prostˇredky, aby byl schopen je bˇehem v´ ykonu sv´eho povol´an´ı efektivnˇe vyuˇz´ıvat. S poˇc´ıtaˇci se v posledn´ıch letech ˇc´ım d´al ˇcastˇeji setk´av´ame nejen pˇri studiu na vysok´e ˇskole, ale zaˇc´ınaj´ı b´ yt t´emˇeˇr standardn´ım vybaven´ım tak´e stˇredn´ıch a z´akladn´ıch ˇskol. D˚ uvodem nen´ı jen v´ yˇse popsan´a potˇreba ovl´adnout tyto technologie bˇehem studia pro potˇreby budouc´ıho povol´an´ı, ale t´eˇz k zefektivnˇen´ı samotn´eho vzdˇel´avac´ıho procesu. V oblasti vzdˇel´av´an´ı funguje poˇc´ıtaˇc jako velmi siln´ y didak16

tick´ y prostˇredek usnadˇ nuj´ıc´ı cestu k pˇredem stanoven´emu c´ıli. Jako siln´ y didaktick´ y prostˇredek bych jej oznaˇcil proto, nebot’ v sobˇe zahrnuje funkce mnoha jin´ ych at’ jiˇz dˇr´ıve ˇci v souˇcasn´e dobˇe st´ale uˇz´ıvan´ ych technick´ ych v´ yukov´ ych prostˇredk˚ u. Nahrazuje napˇr´ıklad: kalkulaˇcku, auditivn´ı techniku (magnetofony, CD pˇrehr´avaˇce), vizu´aln´ı techniku (diaprojektor, zpˇetn´ y projektor) a audiovizu´aln´ı techniku (VHSvideorekord´er, DVD-rekord´er, HDD-rekord´er). Poˇc´ıtaˇc m˚ uˇze dokonce nahrazovat i uˇcebnice, tabulky, atlasy. I takov´e uˇcebn´ı pom˚ ucky je dnes moˇzn´e vidˇet v elektronick´e podobˇe, coˇz napˇr´ıklad d´av´a moˇznost velmi rychl´eho vyhled´av´an´ı. Kromˇe toho, ˇze poˇc´ıtaˇc nahrazuje mnoho jin´ ych didaktick´ ych prostˇredk˚ u, pˇrin´aˇs´ı mnoho dalˇs´ıch moˇznost´ı, jak jej vyuˇz´ıt k efektivnˇejˇs´ı pr´aci ve v´ yuce, v pˇr´ıpravˇe na v´ yuku, popˇr´ıpadˇe ve spojen´ı s Internetem nab´ız´ı jeˇstˇe dalˇs´ı moˇznosti. Aby tˇechto moˇznost´ı a v´ yhod bylo moˇzno ve vzdˇel´av´an´ı vyuˇz´ıvat, je potˇreba m´ıt tyto prostˇredky k dispozici. V´ yhodu maj´ı vysok´e ˇskoly, kter´e kromˇe urˇcit´eho bal´ıku penˇez urˇcen´eho na sv˚ uj provoz maj´ı moˇznost pod´avat grantov´e projekty do ˇ e republiky, v r´amci transFondu rozvoje vysok´ ych ˇskol, na Grantovou agenturu Cesk´ formaˇcn´ıch a rozvojov´ ych projekt˚ u, atd., ˇc´ımˇz mohou z´ıskat dalˇs´ı finanˇcn´ı zdroje na n´akup v´ ypoˇcetn´ı techniky a potˇrebn´eho software. Z´akladn´ı a stˇredn´ı ˇskoly taˇ y Telekom kov´eto moˇznosti nemaj´ı, a proto v roce 2002 spoleˇcnosti AutoCont a Cesk´ ˇ vybudovaly v souladu se zad´an´ım Ministerstva ˇskolstv´ı, ml´adeˇze a tˇelov´ ychovy CR rozs´ahlou informaˇcn´ı a komunikaˇcn´ı infrastrukturu na 3620 z´akladn´ıch a stˇredn´ıch ˇskol´ach po cel´e republice. T´ım se dostal jak ˇza´k˚ um tak uˇcitel˚ um do rukou dnes jiˇz t´emˇeˇr nepostradateln´ y n´astroj ˇci prostˇredek a je jen na uˇcitel´ıch, zda tento n´astroj bude efektivnˇe vyuˇz´ıv´an. D˚ uvodem nen´ı jen v´ yˇse popsan´a potˇreba ovl´adnout tyto technologie bˇehem studia pro potˇreby budouc´ıho povol´an´ı, ale t´eˇz k zefektivnˇen´ı samotn´eho vzdˇel´avac´ıho procesu. V oblasti vzdˇel´av´an´ı funguje poˇc´ıtaˇc jako velmi siln´ y didaktick´ y prostˇredek usnadˇ nuj´ıc´ı cestu k pˇredem stanoven´emu c´ıli. Jako siln´ y didaktick´ y prostˇredek bych jej oznaˇcil proto, nebot’ v sobˇe zahrnuje funkce mnoha jin´ ych at’ jiˇz dˇr´ıve ˇci v souˇcasn´e dobˇe st´ale uˇz´ıvan´ ych technick´ ych v´ yukov´ ych prostˇredk˚ u. Nahrazuje napˇr´ıklad: kalkulaˇcku, auditivn´ı techniku (magnetofony, CD pˇrehr´avaˇce), vizu´aln´ı techniku (di-

17

aprojektor, zpˇetn´ y projektor) a audiovizu´aln´ı techniku (VHS-videorekord´er, DVDrekord´er, HDD-rekord´er). Kromˇe toho, ˇze poˇc´ıtaˇc nahrazuje mnoho jin´ ych didaktick´ ych prostˇredk˚ u, pˇrin´aˇs´ı mnoho dalˇs´ıch moˇznost´ı, jak jej vyuˇz´ıt k efektivnˇejˇs´ı pr´aci ve v´ yuce, v pˇr´ıpravˇe na v´ yuku, popˇr´ıpadˇe ve spojen´ı s Internetem nab´ız´ı jeˇstˇe dalˇs´ı moˇznosti.

3.2

E-learning

Jelikoˇz problematika elektronick´eho vzdˇel´av´an´ı v naˇs´ı republice je docela mlad´a, uvedeme si nejdˇr´ıv definici Elliota Masie, zakladatele americk´eho e-learningov´eho pr˚ umyslu. Ten definuje e-learning jako n´astroj vyuˇz´ıvaj´ıc´ı s´ıt’ov´e technologie k vytv´aˇren´ı, distribuci, v´ ybˇeru, administraci a neust´al´e aktualizaci vzdˇel´avac´ıch materi´al˚ u[5]. P˚ uvodn´ı americk´e pojet´ı e-learningu bylo ponˇekud odliˇsn´e. E-learning byl definov´an jako dod´avka obsahu vzdˇel´av´an´ı pomoc´ı jak´ ychkoliv elektronick´ ych m´edi´ı, tj. Internetu, intranetu, CD-ROM, satelitn´ıho vys´ıl´an´ı atd. Vzdˇel´av´an´ı pˇres s´ıt’ov´e technologie bylo ch´ap´ano jen jako jedna z mnoha moˇznost´ı e-learningu. Tento zp˚ usob byl oznaˇcov´an jako Online Learning. Definice Elliota Masie je jiˇz pˇr´ımo spjata s vyuˇzit´ım s´ıtˇe, coˇz vede k definici pojmu e-learning tak, jak jej dnes ve st´ale vˇetˇs´ı m´ıˇre ch´apeme u n´as. ,,U n´as se definice pojmu e-learning objevila ve 3. rozˇs´ıˇren´em vyd´an´ı Pedagogick´eho slovn´ıku, ale v t´eto definici se jeˇstˇe nevyskytovalo avizovan´e propojen´ı se ,,s´ıt´ı”. Tuto definici lze povaˇzovat za definici prvn´ı u ´rovnˇe e-learningu, kter´a se vyznaˇcuje vzdˇel´av´an´ım za pomoci poˇc´ıtaˇce, kter´y jeˇstˇe nen´ı napojen´y na s´ıt’ (off-line forma). Od t´eto u ´rovnˇe se jiˇz upouˇst´ı, nebot’ napojen´ı na s´ıt’ (pˇredevˇs´ım Internet) se v souˇcasn´e dobˇe jev´ı pro vzdˇel´avac´ı proces jako nezbytn´e. E-learning si uˇz lze bez tohoto pˇripojen´ı jen stˇeˇz´ı pˇredstavit. Zohledn´ıme-li tyto n´aroky kladen´e na elektronickou podporu vzdˇel´av´an´ı, mohli bychom si pojem e-learning podle toho, co pro n´as v oblasti vzdˇel´av´an´ı pˇredstavuje, nadefinovat napˇr. takto: E-learning lze ch´ apat jako multimedi´ aln´ı podporu vzdˇ el´ avac´ıho procesu vyuˇ z´ıvaj´ıc´ı modern´ı informaˇ cn´ı a komunikaˇ cn´ı technologie pro zkvalitnˇ en´ı vzdˇ el´ av´ an´ı. Z t´eto definice je patrn´y jak multimedi´aln´ı charakter t´eto podpory, tak jej´ı napojen´ı na mo-

18

dern´ı informaˇcn´ı a komunikaˇcn´ı technologie, z nichˇz nejv´yznamnˇejˇs´ı je pˇredevˇs´ım Internet.”[8]

3.2.1

Historick´ y v´ yvoj elektronick´ eho vzdˇ el´ av´ an´ı (e-learningu) z hlediska technologick´ eho v´ yvoje

Historie elektronick´eho vzdˇel´av´an´ı mohla zaˇc´ıt aˇz koncem 19. stolet´ı, kdy bylo sestrojeno prvn´ı r´adio. Asi o 30 let pozdˇeji byla vynalezena elektronka, a to vedlo ke vzniku televizoru. T´ım byl pˇrenos informace rozˇs´ıˇren o vizu´aln´ı sloˇzku. V 70. letech zaˇcaly b´ yt vyr´abˇeny osobn´ı poˇc´ıtaˇce a v 80. letech jiˇz existovala v´ yuka pˇres poˇc´ıtaˇce. T´ım bylo dosaˇzeno maxima po str´ance multimedi´aln´ı. Maxima po str´ance komunikace a pˇr´ıstupu k informac´ım mohlo b´ yt dosaˇzeno aˇz v letech 90., kdy zaˇcala b´ yt budov´ana celosvˇetov´a s´ıt’ Internet. Pojem e-learning se poprv´e objevil v roce 1997. Jelikoˇz elektronick´e vzdˇel´av´an´ı slouˇz´ı pˇredevˇs´ım jako podpora distanˇcn´ı formy v´ yuky, stoj´ı za zm´ınku, ˇze vznik distanˇcn´ıho vzdˇel´av´an´ı se datuje rokem 1837. V tomto roce Isaac Pitman zah´ajil ve Velk´e Brit´anii v´ yuku tˇesnopisu formou korespondenˇcn´ıch kurz˚ u rozes´ılan´ ych poˇstou. V roce 1895 sestrojil italsk´ y fyzik Barchese Guglielmo Marconi prvn´ı bezdr´atov´ y telegraf (r´adio), ˇc´ımˇz vznikl nov´ y prostˇredek pro rychl´e ˇs´ıˇren´ı informac´ı. V roce 1921 byly udˇeleny prvn´ı licence vzdˇel´avac´ım r´adi´ım na Univerzitˇe v Salt Lake City, Univerzitˇe ve Wisconsinu a Univerzitˇe v Minnesotˇe. Tak´e st´atn´ı vysok´a ˇskola v Pensylv´anii vys´ılala vzdˇel´avac´ı kurzy prostˇrednictv´ım rozhlasov´ ych vln. V roce 1923 Rus Vladim´ır Zworykin vynalezl elektronku, a proto je vˇetˇsinou historik˚ u naz´ yv´an ,,otcem televizoru”. Prvn´ı vzdˇel´avac´ı instituc´ı vys´ılaj´ıc´ı kurzy pˇres televizi se stala v roce 1934 st´atn´ı Univerzita Iowa. V´ yznam televize se zaˇcal zvyˇsovat od 80. let zav´adˇen´ım kabelov´eho televizn´ıho vys´ıl´an´ı a posl´eze i zav´adˇen´ım satelitn´ıho televizn´ıho vys´ıl´an´ı. Televize se tak mohla st´at hybnou silou v distanˇcn´ım vzdˇel´av´an´ı pro dalˇs´ı generace. Pˇrestoˇze se jednalo o obrovsk´ y pokrok v oblasti techniky i v DiV, st´ale jeˇstˇe nebyla dostateˇcnˇe nav´az´ana zpˇetn´a vazba a komunikace mezi studenty a tutorem. Ke konci 60. let jiˇz bylo moˇzno pracovat s poˇc´ıtaˇci, ale protoˇze se jednalo o ob-

19

rovsk´e s´alov´e poˇc´ıtaˇce s velmi omezen´ ymi moˇznosti, tak se jejich vyuˇzit´ı pro v´ yuku pˇr´ıliˇs neujalo. V roce 1971 vyvinula firma Intel prvn´ı mikroprocesor, coˇz vedlo k moˇznosti v´ yroby mnohem menˇs´ıch poˇc´ıtaˇc˚ u (PC). V tomt´eˇz roce byla posl´ana prvn´ı elektronick´a zpr´ava (e-mail). Mal´e rozmˇery poˇc´ıtaˇc˚ u a nov´e moˇznosti pˇredevˇs´ım v oblasti elektronick´e komunikace vedly v 80. letech k zaˇca´tk˚ um rozvoje vzdˇel´av´an´ı prostˇrednictv´ım poˇc´ıtaˇce tzv. formou CBT (Computer-based training). Univerzita ve Phoenixu byla prvn´ı, kter´a nab´ızela kompletn´ı studijn´ı program on-line formou, a to v roce 1989. V roce 1991 Tim Berners-Lee vyvinul WWW (World Wide Web = ,,rozs´ahl´a svˇetov´a pavuˇcina”). Rozvoj t´eto s´ıtˇe (Internetu) umoˇznil poˇca´tky novodob´e formy elektronick´eho vzdˇel´av´an´ı jako tzv. WBT (Web-based training). Pojem e-learning se objevuje aˇz od roku 1999, kdy zaˇcaly na Internetu vznikat vzdˇel´avac´ı port´aly, jako je napˇr. Click2Learn nebo eCollege.

3.2.2

Historick´ y v´ yvoj elektronick´ eho vzdˇ el´ av´ an´ı (e-learningu) z hlediska vyuˇ zit´ı ICT

Prehistorie e-learningu V roce 1984 byla zaloˇzena firma CBT Systems (CBT = computer-based training vzdˇel´av´an´ı zaloˇzen´e na poˇc´ıtaˇci). Zaloˇzil ji v Kalifornii irsk´ y podnikatel Bill McCabe. Jeho myˇslenka ˇskolit poˇc´ıtaˇcov´e specialisty pomoc´ı CBT byla velmi radik´aln´ı. Velk´e poˇc´ıtaˇcov´e firmy v t´e dobˇe poskytovaly ˇskolen´ı zdarma spolu se softwarem, kter´ y spojovaly se sv´ ym hardwarem. Vˇsechno se odehr´avalo ve tˇr´ıdˇe. Nebyl ˇza´dn´ y d˚ uvod k tomu, aby se za ˇskolen´ı platilo. Pr´avˇe kdyˇz se zd´alo, ˇze se McCabe vr´at´ı do Irska s nepoˇr´ızenou, podaˇrilo se mu naj´ıt firmu, kter´a mˇela sloˇzit´ y software, ˇz´adn´ y hardware a nedostatek lid´ı k tomu, aby uspokojila popt´avku lid´ı, kteˇr´ı se chtˇeli nauˇcit software pouˇz´ıvat. Tato firma se stala prvn´ım z´akazn´ıkem CBT Systems. Vˇetˇsina v´ yukov´eho softwaru byla zpracov´ana v Irsku, kde byly v t´e dobˇe velmi n´ızk´e mzdy. Moˇznost ˇskolen´ı bez n´aklad˚ u na instruktory a m´ıstnosti l´akala vedouc´ı pracovn´ıky firem v poˇc´ıtaˇcov´em pr˚ umyslu, kter´ y podl´eh´a periodick´ ym ekonomick´ ym v´ ykyv˚ um. Zanedlouho se CBT Systems stala pˇredn´ım poskytovatelem vzdˇel´av´an´ı zaloˇzen´eho na

20

poˇc´ıtaˇci.[5] Obchodn´ıci se softwarem potˇrebovali kvalifikovan´e z´akazn´ıky v okamˇziku, kdy d´avali na trh nov´ y produkt, a proto pracovn´ıci CBT Systems mˇeli moˇznost sezn´amit se s nov´ ymi produkty dˇr´ıve, neˇz se objevily na trhu, a t´ım z´ısk´avali jasnou konkurenˇcn´ı v´ yhodu. Firma ovl´adla trh. Kdyˇz se v polovinˇe osmdes´at´ ych let stal CD-ROM novou vzdˇel´avac´ı pom˚ uckou, pˇrevedla firma CBT Systems na toto m´edium vˇsechny sv´e vzdˇel´avac´ı programy a zaˇcala vyd´avat mnoˇzstv´ı nov´ ych v´ yukov´ ych materi´al˚ u. Koncem devades´at´ ych let nab´ızela nejv´ıce titul˚ u ze vˇsech podnik˚ u na svˇetˇe; 95% z nich se zamˇeˇrovalo na informaˇcn´ı technologii (IT).[ibid.] Na sklonku devades´at´ ych let se zaˇcalo mluvit o tom, ˇze kurzy zaloˇzen´e na pouˇz´ıv´an´ı CD nesplˇ nuj´ı oˇcek´av´an´ı, a jejich prodej prudce poklesl. Lid´e se vˇetˇsinou nechtˇeli uˇcit sami pomoc´ı levn´e n´ahraˇzky za instruktora ve tˇr´ıdˇe. Jakmile byli v konc´ıch nebo udˇelali chybu, nemˇeli na koho se obr´atit. Postr´adali spoluˇza´ky, s nimiˇz by se poradili. Na semin´aˇr´ıch, kter´e navˇstˇevovali dˇr´ıve, je nikdo nevyruˇsoval tak, jako u psac´ıho stolu v zamˇestn´an´ı nebo doma.[ibid.]

E-learning se rozˇ siˇ ruje Tato sekce vych´az´ı ze zdroje [3]. Na TechLearn 1 1999 z´ıskala podnikov´a elektronick´a pˇr´ıprava respekt. V roce 2000 se pˇri stejn´e pˇr´ıleˇzitosti seˇsli lid´e, kteˇr´ı si uvˇedomovali, ˇze uˇcen´ı v kybernetick´em prostoru je ponˇekud tˇeˇzko uchopiteln´e. D´ıvali se proto po nˇejak´em syst´emu ˇr´ızen´ı vzdˇel´av´an´ı (learning management system - LMS). LMS maj´ı r˚ uznou podobu, nˇekter´e jsou pouze registraˇcn´ımi syst´emy, jin´e vyhled´avaj´ı, poskytuj´ı, hodnot´ı, oznaˇcuj´ı a personalizuj´ı vˇsechno moˇzn´e. Poplatky za LMS jsou dosti vysok´e, mnoz´ı tak utratili vˇsechny pen´ıze za LMS a na vzdˇel´avac´ı programy jim nezbylo. Pobl´aznˇenost LMS (zˇrejmˇe posledn´ı pokus pˇrikazuj´ıc´ıch a ˇr´ıdic´ıch organizac´ı jak dohl´ıˇzet na nepoddajn´ y Internet) zakr´ yvala jeˇstˇe vˇetˇs´ı nesn´az. V nˇekter´ ych oblastech se e-learning neosvˇedˇcil l´epe neˇz pˇredt´ım vzdˇel´av´an´ı pomoc´ı CD-ROM. Uˇcen´ı u poˇc´ıtaˇce bylo vyˇcerp´avaj´ıc´ı, protoˇze telefon nepˇrest´aval zvonit, kolegov´e vyruˇsovali 1

TechLearn je konference a v´ ystava kaˇzdoroˇcnˇe poˇr´adan´a v USA, viz. www.techlearn.com

21

a pro ˇs´efa vypadalo uˇcen´ı jako fl´ak´an´ı se. Podniky navrhovaly pˇren´est uˇcen´ı dom˚ u, dokonce d´avaly zamˇestnanc˚ um poˇc´ıtaˇce, aby je k tomu povzbudily, to vˇsak pˇrivodilo v´ıce mrzutost´ı neˇz uˇcen´ı. D˚ uvody pro zaveden´ı e-learningu v podniku jsou vˇsak pˇresvˇedˇciv´e. E-learning zvyˇsuje intelektu´aln´ı kapit´al organizace. To je nesporn´a konkurenˇcn´ı v´ yhoda. Co ovlivˇ nuje u ´spˇeˇsnost podniku? Z 95 procent je to v´ ybˇer spr´avn´ ych lid´ı. Asi ze tˇr´ı procent pak vzdˇel´avac´ı technologie. Heslo ,,Naˇs´ım nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ım aktivem jsou lid´e” se psalo do mnoha v´ yroˇcn´ıch zpr´av, m´alokdy se vˇsak podniky t´ımto heslem opravdu ˇr´ıdily. ´ Podniky zaˇcaly hodnotit v´ ydaje na e-learning podle u ´ˇcetnick´ ych mˇeˇr´ıtek. Uspory ve v´ ydaj´ıch na cestov´an´ı a lektory byly znaˇcn´e. V´ yzkumn´a studie vˇsak uk´azala, ˇze zamˇestnanci nemaj´ı o e-learning z´ajem. Ti, kdo ho vyzkouˇseli, prohlaˇsovali, ˇze je nudn´ y a nebav´ı je. Odm´ıtali rozliˇsovat mezi r˚ uzn´ ymi druhy e-learningu. Bylo to jako by ˇr´ıkali, ˇze uˇz jednou ˇcetli nˇejakou knihu, nel´ıbilo se jim to, a proto uˇz ˇza´dnou jinou knihu ˇc´ıst nebudou. Mnoh´e z program˚ u e-learningu jsou nudn´e, strnul´e a irelevantn´ı. Tak jako je tomu s klasick´ ym uˇcen´ım ve tˇr´ıdˇe. Mˇeˇr´ıtko u ´spˇeˇsnosti ve ˇskole nav´ıc pokaˇzd´e nekoreluje s u ´spˇeˇsnost´ı a spokojenost´ı v dalˇs´ım ˇzivotˇe. V polovinˇe roku 2002 se zaˇcalo mluvit o ,,blended learning”. Tento term´ın oznaˇcuje uˇcen´ı pomoc´ı poˇc´ıtaˇce spojen´e s uˇcen´ım ve tˇr´ıdˇe. Lid´e, kteˇr´ı kr´atkozrace definovali elearning jako vzdˇel´av´an´ı v´ yhradnˇe s pomoc´ı poˇc´ıtaˇce, mluvili o kombinaci e-learningu s ,,ˇziv´ ymi” semin´aˇri. Nˇekteˇr´ı lid´e nad´ale definuj´ı blended learning jako sendviˇc vytvoˇren´ y ze stˇr´ıdaj´ıc´ıch se pl´atk˚ u poˇc´ıtaˇcov´eho a ˇziv´eho vzdˇel´av´an´ı. Zkuˇsenˇejˇs´ı odborn´ıci z praxe tvrdili, ˇze ta smˇes (blend ) m˚ uˇze obsahovat porce poˇc´ıtaˇcem zprostˇredkovan´eho uˇcen´ı, pr´aci ve tˇr´ıdˇe, v laboratoˇri, spolupr´aci, znalostn´ı management, uˇcn ˇovstv´ı, diskusi na dan´e t´ema - coˇz je nejlepˇs´ı zp˚ usob, jak dos´ahnout v´ ysledku. V dobˇe TechLearn 2003 byl e-learning v depresi. Ekonomika byla v recesi a technick´ y sektor tak´e. N´avˇstˇevnost e-learningov´ ych konferenc´ı byla nejm´enˇe o 50 procent niˇzˇs´ı. E-learningov´e ˇcasopisy sniˇzuj´ı periodicitu nebo zanikaj´ı. Pˇr´ıjmy obchodn´ık˚ uv t´eto oblasti klesaj´ı.

22

Podniky vˇsak vytv´aˇrej´ı a realizuj´ı v´ıce e-learningu neˇz kdy dˇr´ıve. Zpr´avy o tom nejsou zveˇrejˇ nov´any, protoˇze se jedn´a o intern´ı projekty a ,,dom´ac´ı” v´ yrobu. Organizace koneˇcnˇe zaˇc´ınaj´ı pouˇz´ıvat e-learningov´ y software nakoupen´ y v pˇredchoz´ıch letech. ´ ech E-learning se pˇripojuje k n´astroj˚ um, kter´e zlepˇsuj´ı ekonomickou v´ ykonnost. Uspˇ e-learningu je pomˇeˇrov´an spokojenost´ı z´akazn´ık˚ u, rychlejˇs´ım dod´av´an´ım v´ yrobk˚ u na trh, vyˇsˇs´ımi prodeji a menˇs´ım mnoˇzstv´ım chyb. E-learning prok´azal, ˇze je uˇziteˇcn´ y pro to, aby podniky: • urychlily pracovn´ı procesy; • zlepˇsovaly produktivitu prodejn´ıch kan´al˚ u; • pom´ahaly z´akazn´ık˚ um st´at se pouˇcenˇejˇs´ımi kupuj´ıc´ımi; • umoˇznily prod´avaj´ıc´ım a partner˚ um u ´ˇzeji a rychleji spolupracovat; • urychlovaly orientaci nov´ ych zamˇestnanc˚ u; • rychleji zapracov´avaly nov´e vedouc´ı pracovn´ıky; • vyrovnaly pracovn´ı s´ıly se souˇcasnou strategi´ı; • uvedly v ˇzivot nov´e produkty a sluˇzby v glob´aln´ım mˇeˇr´ıtku; • rozv´ıjely podnikov´e syst´emy, napˇr. CRM (Customer Relationship Management - ˇr´ızen´ı vztah˚ u se z´akazn´ıky) a ERP (Enterprise Resource Planning - pl´anov´an´ı podnikov´ ych zdroj˚ u); • pravidelnˇe dokumentovaly dosaˇzen´e c´ıle. E-learning slibuje lepˇs´ı vyuˇzit´ı ˇcasu, urychlen´e uˇcen´ı, glob´aln´ı dosah, rychl´e tempo a odpovˇednost. Je zvl´adnuteln´ y. Omezuje pap´ırov´an´ı a administrativn´ı z´asahy. Avˇsak dˇr´ıve neˇz podep´ıˇsete smlouvu, mˇejte na pamˇeti, ˇze pˇrinejmenˇs´ım v polovinˇe pˇr´ıpad˚ u e-learning nespln´ı oˇcek´av´an´ı. Slyˇs´ı-li vedouc´ı pracovn´ı o uˇcen´ı, pˇredstavuj´ı si ,,vyuˇcov´an´ı ve ˇskole” nikoliv ,,uˇcen´ı na pracoviˇsti”. Zkuˇsenosti podnik˚ u poskytuj´ıc´ıch e-learning ukazuj´ı, ˇze nejlepˇs´ı praxe 23

je zach´azet s tˇemi, kdo se uˇc´ı, jako se z´akazn´ıky. T´ım se form´aln´ı ˇskoln´ı model zmˇen´ı a ze ˇza´ka se stane rovnocenn´ y partner, kter´ y spoluvytv´aˇr´ı znalosti, m´ısto aby je pouze pˇrij´ımal.

3.3

Formy e-learningu

Budeme-li br´at i nad´ale v u ´vahu jako jednu z forem e-learningu i vzdˇel´av´an´ı za podpory poˇc´ıtaˇc˚ u, kter´e nejsou pˇripojeny na s´ıt’, m˚ uˇzeme dle zp˚ usobu vyuˇzit´ı ICT a pˇredevˇs´ım dle aktu´aln´ıho pˇripojen´ı na s´ıt’ rozliˇsit elektronick´e vzdˇel´av´an´ı na off-line a on-line vzdˇel´av´an´ı. Off-line vzdˇel´av´an´ı nevyˇzaduje, aby byl poˇc´ıtaˇc pˇripojen k s´ıti Internet. Uˇcebn´ı materi´aly jsou distribuov´any na pamˇet’ov´ ych nosiˇc´ıch (FD, CD, DVD). On-line v´ yuka jednoznaˇcnˇe vyˇzaduje zapojen´ı poˇc´ıtaˇce do s´ıtˇe Internet ˇci intranet. Distribuce uˇcebn´ıch materi´al˚ u se dˇeje prostˇrednictv´ım s´ıt’ov´ ych prostˇredk˚ u. On-line v´ yuka m˚ uˇze prob´ıhat synchronn´ı nebo asynchronn´ı formou. Synchronn´ı vyˇzaduje neust´al´e pˇripojen´ı k s´ıti. Komunikace studuj´ıc´ıho s tutorem se uskuteˇcn ˇuje v re´aln´em ˇcase, ale nikoli na stejn´em m´ıstˇe (chat, netmeeting). V´ yuka se uskuteˇcn ˇuje v tzv. virtu´aln´ı tˇr´ıdˇe. Tento zp˚ usob v´ yuky a pˇredevˇs´ım komunikace s tutorem jsou v´az´any na dohodnut´ y term´ın, a tud´ıˇz je tato forma n´aroˇcnˇejˇs´ı na konektivitu s´ıtˇe. Na druhou stranu vykazuje vysok´e pˇr´ınosy pˇri n´ızk´e ˇcasov´e n´aroˇcnosti na celkovou dobu v´ yuky. Pˇri asynchronn´ım zp˚ usobu komunikuje studuj´ıc´ı s tutorem napˇr. prostˇrednictv´ım poˇc´ıtaˇcov´eho diskusn´ıho f´ora, popˇr. e-mailem, tj. v rozd´ıln´em ˇcase. Poˇc´ıtaˇc je v tˇechto pˇr´ıpadech vyuˇz´ıv´an jako ˇr´ıdic´ı prostˇredek komunikace. Studuj´ıc´ı mohou vyuˇz´ıvat f´orum nejen pro komunikace s tutorem, ale i mezi sebou. Pˇri tomto asynchronn´ım zp˚ usobu se mohou studijn´ı materi´aly pˇren´aˇset do poˇc´ıtaˇce a je moˇzn´e pokraˇcovat ve studiu i off-line formou. Tato forma je ˇcasovˇe flexibilnˇejˇs´ı, nen´aroˇcn´a na investice, avˇsak vyˇzaduje vysokou motivaci ze strany student˚ u.

24

Obr´azek 3.1: Formy e-learningu, zdroj: [8]

3.4

R˚ uzn´ eu ´ rovnˇ e e-learningu

Podle toho, jakou podporu a moˇznosti ICT (hardwarov´e i softwarov´e) m´ame k dispozici, m˚ uˇzeme elektronick´e vzdˇel´av´an´ı rozdˇelit do tˇr´ı z´akladn´ıch u ´rovn´ı: CBT, WBT a elektronick´e vzdˇel´av´an´ı pˇres LMS.

3.4.1

CBT

CBT (Computer-Based Training) neboli ,,vzdˇel´av´an´ı za podpory poˇc´ıtaˇc˚ u” povaˇzujeme za prvn´ı u ´roveˇ n elektronick´eho vzdˇel´av´an´ı (e-learningu). Z obecn´eho pojet´ı vych´azej´ıc´ıho z n´azvu ,,vzdˇel´av´an´ı za podpory poˇc´ıtaˇc˚ u” plyne, ˇze dalˇs´ı u ´rovnˇe EV jakkoli rozˇs´ıˇren´e ˇci specializovan´e jsou ˇca´st´ı (podmnoˇzinou) t´eto prvn´ı u ´rovnˇe zvan´e CBT, nebot’ se st´ale jedn´a o vzdˇel´av´an´ı za podpory poˇc´ıtaˇc˚ u. Na tuto prvn´ı u ´roveˇ n EV se vˇetˇsinou nahl´ıˇz´ı jako na off-line formu vzdˇel´av´an´ı, kdy nen´ı k dispozici ˇza´dn´e pˇripojen´ı na ,,s´ıt’” a veˇsker´e studijn´ı materi´aly jsou distribuov´any na nosiˇc´ıch FD, CD, DVD. Poˇca´tky t´eto formy vzdˇel´av´an´ı lze um´ıstnit jiˇz do 80. let, ale k plnohodnotn´emu rozvoji doˇslo aˇz s masov´ ym rozˇs´ıˇren´ım v´ ypoˇcetn´ı techniky v 90. letech. Tiˇstˇen´e studijn´ı opory vyuˇz´ıvan´e v DiV slouˇzily pouze jako jednostrann´ y zdroj informac´ı pro studuj´ıc´ıho, i kdyˇz na rozd´ıl od tradiˇcn´ıch tiˇstˇen´ ych studijn´ıch text˚ u, obsahovaly prvky charakteristick´e pro distanˇcn´ı opory umoˇzn ˇuj´ıc´ı urˇcitou interaktivitu mezi studuj´ıc´ım a studijn´ım materi´alem. U CBT je moˇzn´e vyuˇz´ıt cel´e ˇrady v´ yhod, kter´e n´am poˇc´ıtaˇce poskytuj´ı. Pˇredevˇs´ım je to multimedi´alnost studijn´ıho materi´alu (text, obr´azky, animace, audio a video z´aznamy), d´ale pak interaktivita mezi poˇc´ıtaˇcem a studuj´ıc´ım nebo strukturovanost textu s hypertextov´ ymi odkazy. Zv´ yˇsen´e n´aroky by se nejenom u t´eto 25

formy mˇely kl´ast pˇredevˇs´ım na zm´ınˇen´ y multimedi´aln´ı charakter elektronick´ ych studijn´ıch materi´al˚ u. Multimedialita je nejenom obecn´ y charakter DiV, ale pˇredevˇs´ım velmi siln´ y n´astroj vedouc´ı studenty k vˇetˇs´ı m´ıˇre zaujet´ı, zvyˇsuj´ıc´ı n´azornost uˇciva, m´ıru porozumˇen´ı nov´emu uˇcivu a m´ıru zapamatovatelnosti. Z tˇechto d˚ uvod˚ u by se multimedi´aln´ıch moˇznost´ı mˇelo uˇz´ıvat s m´ırou a uv´aˇzenˇe, nebot’ neuv´aˇzen´e pouˇzit´ı by mohlo m´ıt i opaˇcn´ y efekt. Nen´ı nutn´e m´ıt vˇse za kaˇzdou cenu multimedi´aln´ı, je potˇreba m´ıt st´ale na zˇreteli, co je podstatn´e, aby nedoˇslo k z´aniku sdˇelovan´e informace. Od off-line formy CBT se v souˇcasnosti jiˇz ustupuje, nebot’ pˇripojen´ı k ,,s´ıti” se dnes jev´ı jako nezbytn´e a je cenovˇe st´ale dostupnˇejˇs´ı. Postupnˇe se tedy CBT nahrazuje WBT a v z´avˇereˇcn´e etapˇe LMS. Elektronick´e vzdˇel´av´an´ı si uˇz lze bez pˇripojen´ı k s´ıti jen stˇeˇz´ı pˇredstavit. ,,Prav´ y e-learning” je tedy pˇr´ımo spjat se ,,s´ıt´ı”, coˇz evokuje vytvoˇren´ı dalˇs´ıch ekvivalentn´ıch pojm˚ u napˇr. on-line learning (on-line vzdˇel´av´an´ı).

3.4.2

WBT

WBT (Web-Based Training) neboli ,,vzdˇel´av´an´ı za podpory webov´ ych technologi´ı” je druhou u ´rovn´ı EV. Jelikoˇz je tato u ´roveˇ n EV zaloˇzena na podpoˇre webu (World Wide Web - www), vyˇzaduje pˇripojen´ı k Internetu. Jedn´a se tedy o on-line formu, kdy studijn´ı materi´aly jsou distribuov´any pˇres Internet. V´ yhodou takov´ ychto online materi´al˚ u je pˇredevˇs´ım pˇr´ıstup k nim t´emˇeˇr kdykoliv a t´emˇeˇr odkudkoliv. Toto pˇripojen´ı s sebou pˇrin´aˇs´ı tak´e nov´e moˇznosti nav´az´an´ı komunikace mezi studentem a vzdˇelavatelem (v DiV oznaˇcujeme vzdˇelavatele term´ınem ,,tutor”) a mezi studenty navz´ajem. Elektronickou komunikaci m˚ uˇzeme rozdˇelit na synchronn´ı (chat, netmeeting, IRC) a asynchronn´ı (e-mail, diskusn´ı board). V DiV je to poprv´e, kdy student pˇrest´av´a b´ yt izolov´an od ostatn´ıch u ´ˇcastn´ık˚ u vzdˇel´avac´ıho procesu. V´ yhodou WBT je tak´e moˇznost aktivn´ıch hypertextov´ ych odkaz˚ u na t´emˇeˇr jak´ekoliv informace, kter´e ke sv´emu studiu student potˇrebuje. Znaˇcnˇe kles´a i n´akladovost cel´eho vzdˇel´avac´ıho procesu, protoˇze se usnadˇ nuje jak distribuce (on-line distribuce), tak aktualizace studijn´ıch materi´al˚ u (okamˇzit´a, bez dalˇs´ıch n´aklad˚ u). V´ yhody a nev´ yhody jednotliv´ ych forem vzdˇel´av´an´ı vyjadˇruje obr´azek 3.2). 26

Obr´azek 3.2: Grafick´e porovn´an´ı v´ yhod a nev´ yhod forem vzdˇel´av´an´ı, zdroj: www.hp.cz

3.4.3

EV pˇ res LMS

LMS (Learning Management System) lze pˇreloˇzit jako ,,syst´em pro ˇr´ızen´ı v´ yuky”. Jedn´a se o tˇret´ı a v souˇcasn´e dobˇe nejdokonalejˇs´ı u ´roveˇ n EV. Studuj´ıc´ı k takto ˇr´ızen´ ym kurz˚ um pˇristupuj´ı stejn´ ym zp˚ usobem jako u WBT (pˇres internetov´ y prohl´ıˇzeˇc), jedn´a se tedy pro nˇe o vyˇsˇs´ı u ´roveˇ n vzdˇel´av´an´ı se pˇres web. LMS pˇredstavuje komplexn´ı syst´em pro podporu v´ yuky pˇredevˇs´ım v DiV. Pˇrin´aˇs´ı kvalitnˇejˇs´ı podporu vˇsem z´ uˇcastnˇen´ ym, a to jak student˚ um na stranˇe jedn´e, tak realiz´ator˚ um (autor, tutor, manaˇzer, administr´ator. . . ) na stranˇe druh´e. LMS tvoˇr´ı soubor n´astroj˚ u, kter´e umoˇzn ˇuj´ı tvorbu, spr´avu a uˇz´ıv´an´ı kurz˚ u v elektronick´em prostˇred´ı. Samozˇrejmost´ı jsou n´astroje pro komunikaci mezi studentem a vzdˇelavatelem i mezi studuj´ıc´ımi navz´ajem. Souˇc´ast´ı LMS jsou mimo jin´e n´astroje pro testov´an´ı a hodnocen´ı studijn´ıch v´ ysledk˚ u a tak´e n´astroje pro administraci a archivaci tˇechto studijn´ıch v´ ysledk˚ u. LMS umoˇzn ˇuje mimo jin´e vytv´aˇret virtu´aln´ı tˇr´ıdy student˚ u, kde mohou navz´ajem spolu komunikovat. Obr´azek 3.3 ilustruje, jak m˚ uˇze vypadat virtu´aln´ı tˇr´ıda.

27

Obr´azek 3.3: Virtu´aln´ı tˇr´ıda, zdroj: www.rentel.cz

´ redn´ım n´astrojem LMS je kvalitnˇe metodicky zpracovan´ Ustˇ y distanˇcn´ı hypertext obsahuj´ıc´ı nezbytn´e poˇzadovan´e ˇca´sti (hlavn´ı a popisn´ y sloupec + dalˇs´ı prvky: pr˚ uvodce studiem, studijn´ı c´ıle, studijn´ı poˇzadavky, distanˇcn´ı ikony, seznam doporuˇcen´e literatury, testovac´ı apar´at textu atd.). Text zpravidla obsahuje mnoˇzstv´ı ot´azek a u ´kol˚ u, kter´e studenti pln´ı pˇr´ımo v LMS prostˇred´ı. Odeslan´e u ´koly okamˇzitˇe z´ısk´av´a tutor, kter´ y je hodnot´ı, pˇridˇeluje kredity, komentuje je, rozv´ıj´ı diskusi atd. Distanˇcn´ı text v LMS m˚ uˇze mimo jin´e obsahovat obrazov´e materi´aly (fotografie, sch´emata), interaktivn´ı vizualizace (animace, jejichˇz pr˚ ubˇeh mohou studenti pˇr´ımo ovlivˇ novat), audiouk´azky a videouk´azky - tedy mnoˇzstv´ı multimedi´aln´ıch doplˇ nk˚ u, kter´e (jsou-li efektivnˇe vyuˇzity) mohou zvyˇsovat kvalitu textu a tedy i vzdˇel´av´an´ı. Kvalitnˇe zpracovan´ y distanˇcn´ı text a schopn´ y tutor tvoˇr´ı z´aklady efektivn´ıho studia.

3.5

Studijn´ı opory pro e-learning

V tiˇstˇen´ ych uˇcebn´ıch textech je uˇcivo prezentov´ano line´arnˇe. Kaˇzd´ y studuj´ıc´ı proch´az´ı cel´ ym textem stejn´ ym zp˚ usobem. Text tak vlastnˇe nerespektuje vstupn´ı vˇedomosti,

28

Obr´azek 3.4: Vztah jednotliv´ ych u ´rovn´ı elektronick´eho vzdˇel´av´an´ı, zdroj [8]

dovednosti a zkuˇsenosti studuj´ıc´ıho. Ten mus´ı v urˇcit´ ych ˇca´stech proch´azet zn´am´ ymi informacemi a zab´ yvat se ˇreˇsen´ım u ´kol˚ u, kter´e jsou z hlediska jeho znalost´ı zbyteˇcn´e. Tento nedostatek odstraˇ nuje v´ yukov´ y hypertext. ,,Jde o text prezentuj´ıc´ı zprostˇredkovanˇe, pomoc´ı poˇc´ıtaˇce, strukturovan´e informace zp˚ usobem, kter´y umoˇzn ˇuje efektivn´ı pˇr´ıstup ke kaˇzd´e z tˇechto informac´ı. Tyto informace jsou didakticky uspoˇr´adan´e. Vhodnˇe vyuˇz´ıvaj´ı r˚ uzn´e multimedi´aln´ı prvky prezentace (obrazov´e, zvukov´e, animace). Pr˚ ubˇeˇznˇe ovˇeˇruj´ı spr´avn´e pochopen´ı sdˇelovan´eho uˇciva v souvislostech a v urˇcit´em hierarchicky tˇr´ıdˇen´em syst´emu podle d˚ uleˇzitosti a obt´ıˇznosti.,,[10] Protoˇze nˇekter´e texty vyuˇz´ıvaj´ı mnoho multimedi´aln´ıch prvk˚ u, zat´ımco jin´e jsou sloˇzeny z prost´eho textu doplnˇen´eho jen grafy ˇci tabulkami, m˚ uˇzeme texty rozdˇelit do nˇekolika u ´rovn´ı podle struktury, formy, vyuˇzit´ı multim´edi´ı, pˇr´ıpadnˇe podle poˇctu a odbornosti lid´ı, kteˇr´ı se budou pod´ılet na jejich vytv´aˇren´ı. Na z´akladˇe tohoto rozdˇelen´ı je moˇzn´e uˇz´ıt k pˇrevodu uˇcebn´ı opory do e-learningov´e verze jeden z n´asleduj´ıc´ıch model˚ u:[7] 1. Z´ akladn´ı: jednoduch´e pˇreveden´ı text˚ u bez jak´ ychkoli u ´prav do podoby zveˇrejniteln´e na webu ˇci jinak distribuovateln´e smˇerem ke student˚ um. Vznik´a jednoduch´a prezentace s obsahem, s pouˇzit´ım obr´azk˚ u ˇci graf˚ u. 2. Z´ akladn´ı - distanˇ cn´ı: ve spolupr´aci s autorem je text jednoduˇse upraven do poˇzadovan´e formy pro texty v DiV, je rozˇclenˇen do modul˚ u, lekc´ı, kapitol ˇci obrazovek. Vˇse bez jak´ ychkoli animac´ı a interaktivn´ıch prvk˚ u v textu.

29

3. Rozˇ s´ıˇ ren´ y: kompromis mezi z´akladn´ı a plnˇe grafickou nab´ıdkou. Je vhodn´ y pro prezentace s pokroˇcilejˇs´ım grafick´ ym zpracov´an´ım. 4. Plnˇ e grafick´ y: obsahuje obr´azky, animace. Uˇcebn´ı opory maj´ı velmi v´ yraznou vizu´aln´ı sloˇzku. 5. Plnˇ e interaktivn´ı: velmi propojen´a prezentace obsahuj´ıc´ı obr´azky, animace a interaktivn´ı prvky r˚ uzn´e u ´rovnˇe interakce. Cel´ y uˇcebn´ı ,,text” m´a v´ yraznou obrazovou sloˇzku. Jde o velmi n´akladn´e uˇcebn´ı opory jak na ˇcas vˇsech autor˚ u a spoluautor˚ u, tak na finance. Elektronick´e studijn´ı opory mus´ı splˇ novat mnoho dalˇs´ıch kriteri´ı. Text mus´ı b´ yt strukturovan´ y, obsah mus´ı b´ yt jednotn´ y, doplnˇen´ y aktivizaˇcn´ımi a zpˇetnovazebn´ ymi prvky. D˚ uleˇzit´ ym ukazatelem kvality je i grafick´e ztv´arnˇen´ı. V neposledn´ı ˇradˇe je nutn´e br´at ohled na kompatibilitu, aby tyto studijn´ı opory byly pouˇziteln´e ve vˇetˇsinˇe internetov´ ych prohl´ıˇzeˇc˚ u. Organizace a form´at dat by mˇely rovnˇeˇz splˇ novat a dodrˇzovat e-learningov´e standardy (pˇredevˇs´ım se v dneˇsn´ı dobˇe uplatˇ nuje SCORM), kter´e umoˇzn ˇuj´ı vz´ajemnou kompatibilitu napˇr. mezi r˚ uzn´ ymi syst´emy LMS.

3.6

Standardy

ˇ ım v´ıce vzr˚ C´ ust´a e-learningov´e vzdˇel´av´an´ı, t´ım v´ıce vzr˚ ust´a nutnost respektovat urˇcit´e standardy, kter´e zajiˇst’uj´ı zachov´an´ı kompatibility jednotliv´ ych vzdˇel´avac´ıch objekt˚ u (Learning Object - LO) tvoˇr´ıc´ıch obsah vzdˇel´av´an´ı s r˚ uzn´ ymi e-learningov´ ymi platformami -syst´emy pro ˇr´ızen´ı vzdˇel´av´an´ı (Learning management system - LMS). Respektov´an´ı standard˚ u patˇr´ı v souˇcasnosti mezi z´akladn´ı podm´ınky pro v´ ybˇer nab´ızen´ ych LMS ˇci tvorbu syst´emu vlastn´ıho. Kromˇe standardu SCORM b´ yvaj´ı v elearningov´em vzdˇel´av´an´ı respektov´any dalˇs´ı standardy, jako je AICC, IMS, IEEE, ale tak´e neopomeˇ nme jeden z prvn´ıch standard˚ u - HTML, kter´ y b´ yv´a v souˇcasnosti st´ale v´ıce nahrazov´an standardem vyˇsˇs´ı u ´rovnˇe - XHTML, kter´ y vyuˇz´ıv´a rozˇs´ıˇrenˇejˇs´ıho znaˇckovac´ıho jazyka XML.

30

3.6.1

AICC

Tento standard je vyuˇzit pro vlastn´ı implementaci, tud´ıˇz se j´ım budeme zaob´ırat s ponˇekud vˇetˇs´ım z´ajmem. AICC je jedn´ım z prvn´ıch uˇz´ıvan´ ych standard˚ u vytvoˇren´ y mezin´arodn´ı asociac´ı ˇskolen´ı specialist˚ u na technologie (The Aviation Industry CBT Committee), kter´a byla zaloˇzena za u ´ˇcelem standardizace technick´ ych manu´al˚ u pro v´ yrobce letadel.2

3 4

Jiˇz v dobˇe, kdy hlavn´ım operaˇcn´ım syst´emem vˇetˇsiny poˇc´ıtaˇc˚ u byl jeˇstˇe MS DOS, slouˇzily specifikace AICC jako obecn´e krit´erium pro e-learning. Tento standard striktnˇe urˇcuje, jak m´a fungovat v´ ymˇena v´ yukov´ ych materi´al˚ u mezi syst´emy jak se maj´ı uchov´avat data o v´ ysledc´ıch testov´an´ı, atd. E-learningov´ y syst´em CMI m˚ uˇze n´est oznaˇcen´ı AICC-Certified podstoup´ı-li certifikaci souladu s t´ımto standardem nebo m˚ uˇze pouze proklamovat, ˇze byl vytvoˇren dle poˇzadavk˚ u t´eto certifikace, ale nebyl nez´avisle posouzen (,,Design to AICC Guidelines”). Nˇ ekter´ e oblasti pokryt´ e AICC standardem: • Struktura v´ yukov´ eho syst´ emu. AICC definuje, co je CMI syst´em, CBT5 a jak´e jsou jejich u ´lohy ve vz´ajemn´e spolupr´aci. U CMI syst´emu pouze definuje poˇzadavky na pr´aci s kurzy, zejm´ena v oblasti importu a pˇrehr´av´an´ı (komunikace s CBT). • Struktura CBT. AICC definuje strukturu CBT (neboli elektronick´eho kurzu). Definuje jednotliv´e elementy, ze kter´ ych se CBT skl´ad´a, jejich vazby, z´avislosti a podm´ınky. • Sekvencov´ an´ı uvnitˇ r CBT. Definuje pravidla mezi proch´azen´ım jednotliv´ ych AU element˚ u uvnitˇr CBT. 2

Ofici´ aln´ı str´ anky www.aicc.org Upln´ y seznam publikac´ı AICC je ke staˇzen´ı na www.aicc.org/pages/down-docs-index.htm 4´ Upln´ a specifikace datov´eho modelu a komunikace je k dispozici 3´

na www.aicc.org/docs/tech/cmi001v4.pdf 5 viz. 3.4.1

31

• Import CBT do CMI. Stanovuje form´at importn´ıch soubor˚ u CBT. Definuje povinn´e soubory pro import, povinn´e poloˇzky. D´ale definuje rozˇs´ıˇren´e moˇznosti pro strukturu importn´ıch soubor˚ u, kter´e umoˇzn ˇuj´ı rozˇs´ıˇren´e chov´an´ı CBT. • Komunikace mezi CBT a CMI. Definuje zp˚ usob spouˇstˇen´ı CBT a zp˚ usob vz´ajemn´e komunikace CBT s CMI syst´emem. CMI je zkratka z Computer Managed Instruction, tedy syst´em spravuj´ıc´ı elektronick´e kurzy. B´ yv´a tak´e oznaˇcov´an zkratkou LMS (Learning Management System). Takov´ y syst´em m´a podporu pro tyto administrativn´ı u ´kony: • m´a definovan´ y form´at uloˇzen´ı informac´ı; • obsahuje importn´ı soubory obsahuj´ıc´ı metadata a popis struktury nutn´e pro korektn´ı rozpozn´an´ı a naimportov´an´ı CMI syst´emem; • je uzp˚ usoben´a k pˇr´ım´emu spouˇstˇen´ı z prostˇred´ı CMI. Student si m˚ uˇze po pˇr´ıhl´aˇsen´ı do CMI syst´emu vybrat, kter´ y kurz bude studovat, a t´ım si dan´ y kurz otevˇre pˇr´ımo z prostˇred´ı CMI syst´emu • implementuje urˇcit´ y zp˚ usob pˇred´av´an´ı v´ ysledk˚ u zpˇet do CMI syst´emu. Ve standardu AICC je tento komunikaˇcn´ı protokol plnˇe specifikov´an; • obsahuje libovolnou kombinaci r˚ uzn´ ych typ˚ u v´ yukov´ ych element˚ u (v´ yklad, cviˇcen´ı, test, ...) v r˚ uzn´ ych form´ach (text, obr´azky, audio, video,...) AU (Assignable Unit) je z´akladn´ı stavebn´ı element CBT. Jeden kurz se skl´ad´a z v´ıce AU element˚ u. V´ yˇse zm´ınˇen´e reportov´an´ı v´ ysledk˚ u z kurzu do CMI syst´emu je definov´ano jako komunikace mezi AU (elementem CBT) a CMI syst´emem. Tato komunikace je obousmˇern´a. D´ıky tomu je umoˇznˇeno AU elementu ukl´adat stavov´e informace do CMI syst´emu a zpˇetnˇe je potom z´ısk´avat. T´ımto jsou moˇznosti AU rozˇs´ıˇren´e o vlastnosti spojen´e vyuˇzit´ım vnitˇrn´ıho stavu.

32

3.6.2

IMS

Norma IMS (Instructional Management System) byla vytvoˇrena konsorciem ˇclen˚ u vzdˇel´avac´ıch, komerˇcn´ıch a vl´adn´ıch organizac´ı - Instructional Management System Global Learning Consorcium. Toto konsorcium sdruˇzuje cca 150 organizac´ı. Jejich z´akladn´ım c´ılem bylo vytvoˇrit normu, kter´a by usnadnila e-learningov´e aktivity prob´ıhaj´ıc´ı v on-line reˇzimu. Tato norma se zamˇeˇruje pˇredevˇs´ım na identifikaci a popis obsahu e-learningu zaloˇzen´eho na XML. Dalˇs´ım u ´ˇcelem t´eto normy je organizace informac´ı o studuj´ıc´ıch urˇcen´ ych k jejich v´ ymˇenˇe mezi r˚ uzn´ ymi syst´emy LMS. Konkr´etn´ı potˇreby ˇreˇs´ı pˇr´ısluˇsn´e specifikace, jako je napˇr. IMS Learner Information Package Specification, kter´ y je urˇcen pro vz´ajemnou spolupr´aci studijn´ıch informaˇcn´ıch syst´em˚ u. Definuje sadu bal´ıˇck˚ u slouˇz´ıc´ıch pro import dat do a export dat z informaˇcn´ıch syst´em˚ u. Specifikace IMS Enterprise je urˇcena k interoperabilitˇe mezi LMS a dalˇs´ımi syst´emy v organizaci. IMS Simple Sequencing Information and Behavior Model definuje zp˚ usob reprezentace chov´an´ı v´ yukov´ ych aktivit tak, aby v´ yukov´e syst´emy mohly seˇradit jednotliv´e v´ yukov´e aktivity ve spr´avn´em poˇrad´ı. Tyto specifikace a dalˇs´ı jsou volnˇe dostupn´e na webu.

3.6.3

IEEE

Dalˇs´ım respektovan´ ym standardem v oblasti e-learningov´eho vzdˇel´av´an´ı je IEEE Standard for Learning Object Metadata. Tv˚ urcem tohoto standardu je spoleˇcnost IEEE (Institut of Electrical and Electronic Engineers), kter´a vznikla slouˇcen´ım spoleˇcnost´ı AIEE (American Institute of Electrical Engineers) a IRE (Institute of Radio Engineers). Tato spoleˇcnost m´a v souˇcasn´e dobˇe pˇres 365 tis´ıc ˇclen˚ u v cca 150 zem´ıch. Posl´an´ım spoleˇcnosti IEEE je pˇredevˇs´ım podpora inˇzen´ yrstv´ı v oblasti tvorby, rozv´ıjen´ı, integrov´an´ı, sd´ılen´ı, a pouˇzit´ı znalost´ı o elektro a informaˇcn´ıch technologi´ıch a vˇedy ku prospˇechu lidstva a praxe. Pˇr´ıstup k standard˚ um IEEE je placen´ y, coˇz je jejich podstatn´a nev´ yhoda, a proto tyto standardy ˇcasto nejsou pouˇz´ıv´any pˇr´ımo, ale reprodukovanˇe zaimplementovan´e do ˇsirˇs´ıch standard˚ u, jako je napˇr. SCORM.

33

Obr´azek 3.5: V´ yvoj standardu SCORM, zdroj: www.net-university.cz

3.6.4

SCORM

Za vytvoˇren´ı normy SCORM (Sharable Content Object Reference Model) je odpovˇedn´a americk´a vl´adn´ı organizace ADL (Advanced Distributed Learning Initiative). Tato norma byla vytvoˇrena za u ´ˇcelem propojen´ı jednotliv´ ych vl´adn´ıch vzdˇel´avac´ıch program˚ u. V´ ysledkem je velk´ y soubor norem, kter´e detailnˇe popisuj´ı jednotliv´e ˇc´asti e-learningu. Rozs´ahlost t´eto normy je d´ana i t´ım, ˇze m´a v sobˇe implementov´any jiˇz existuj´ıc´ı normy, jako napˇr. ˇca´sti v´ yˇse zm´ınˇen´ ych norem AICC, IMS, IEEE (viz. obr. 3.5).

34

Kapitola 4 Anal´ yza probl´ emu a souˇ casn´ y stav ˇ reˇ sen´ e problematiky V t´eto kapitole je analyzov´an pˇredevˇs´ım konceptu´aln´ı a komunikaˇcn´ı model standardu AICC, jeˇz se stal stˇeˇzejn´ım bodem cel´e implementace. D´ale je zde nast´ınˇena souˇcasn´a situace ve vzdˇel´av´an´ı daˇ nov´ ych poradc˚ u a auditor˚ u.

4.1

Konceptu´ aln´ı model AICC

Na obr´azku 4.1 je zobrazen konceptu´aln´ı model syst´emu podle standardu AICC. Je zde vyobrazen CMI syst´em a reprezentant kurzu - AU. Tyto elementy spolu komunikuj´ı. AICC standard nab´ız´ı celkem 3 moˇznosti komunikace mezi CMI syst´emem a AU jednotkou. Ty jsou pˇrizp˚ usoben´e r˚ uzn´ ym moˇznostem jednotliv´ ych syst´em˚ u. File binding. Tato komunikace je zaloˇzen´a na souborech. AU a CMI spolu komunikuj´ı pomoc´ı soubor˚ u, kter´e jsou um´ıstˇeny na sd´ılen´em m´ediu dostupn´em jak z AU, tak z CMI syst´emu. Klade na AU poˇzadavek nez´avislosti. Tj. AU mus´ı b´ yt samostatnˇe spustiteln´a u studenta. Navrˇzena byla pro syst´emy, kter´e pracuj´ı v prostˇred´ı lok´aln´ıˇch s´ıt´ı. Tato komunikace nen´ı pouˇzita pro u ´ˇcely LMS. API binding. Tento typ komunikace pouˇz´ıv´a javascriptov´eho rozhran´ı (API) pro komunikaci AU s CMI syst´emem. Vyuˇzit´ı javascriptu implikuje nˇekolik poˇzadavk˚ u 35

Obr´azek 4.1: Konceptu´aln´ı model AICC, zdroj: vlastn´ı na formu AU. Jedn´ım z nich je i nutnost spouˇstˇet jednotliv´e AU z webov´eho prohl´ıˇzeˇce. Tento typ komunikace tak´e nen´ı pouˇzit, protoˇze vyˇzaduje, aby webov´e rozhran´ı pˇrehr´avaˇce bˇeˇzelo uvnitˇr webov´eho rozhran´ı CMI syst´emu. To ale zvyˇsuje sloˇzitost aplikace (je nutno poˇc´ıtat s v´ıˇce variantami pˇrehr´avaˇce - jeden pro prohl´ıˇzen´ı s CMI syst´emem, druh´ y bez nˇej) a zhorˇsuje moˇznosti ladˇen´ı k´ıodu(ladit javascript je obt´ıˇzn´e, protoˇze bˇeˇz´ı uvnitˇr prohl´ıˇzeˇce). HACP binding. Zkratka pro HTTP/S-based AICC/CMI Protocol binding. LMS server pouˇz´ıv´a pr´avˇe tento typ komunikace. Proto bude vysvˇetlen v samostatn´e podkapitole.

4.2

Komunikaˇ cn´ı model AICC - HACP

HACP specifikace vyuˇz´ıv´a HTTP/1.0 jako podˇrazen´ y protokol. HTTP je klient-server protokol nad TCP/IP s´ıt´ı. To znamen´a, ˇze klient zas´ıl´a na server poˇzadavky a ser36

ver na nˇe odpov´ıd´a. HTTP byl navrˇzen jako bezestavov´ y protokol. To samozˇrejmˇe v dobˇe vzniku staˇcilo, protoˇze bylo potˇreba sd´ılet pouze statick´e dokumenty. Nicm´enˇe s pˇr´ıˇchodem dynamick´ ych web˚ u a webov´ ych aplikac´ı, bylo potˇreba tuto vlastnost nˇejak´ ym zp˚ usobem obej´ıt. AICC standard toto ˇreˇs´ı vlastn´ımi silami a k identifikaci sezen´ı1 pouˇz´ıv´a parametr session id, kter´ y mus´ı b´ yt pˇr´ıtomen v kaˇzd´em HACP poˇzadavku. Nicm´enˇe pozdˇeji se i bezestavovost HTTP protokolu vyˇreˇsila pomoc´ı tzv. cookies. HACP komunikace mezi AU a CMI, je zaloˇzena na pos´ıl´an´ı HTTP zpr´av. Operaˇcn´ı prostˇred´ı je tedy HTTP protokol (vˇcetnˇe jeho zabezpeˇcen´e verze HTTPS). Klientem je vˇetˇsinou webov´ y prohl´ıˇzeˇc, HTTP server pˇredstavuje CMI syst´em, viz. obr´azek 4.2 Pˇri pouˇzit´ı HTTP/S mohou b´ yt jak klient tak server na stejn´em poˇc´ıtaˇci, nebo mohou b´ yt na fyzicky velmi vzd´alen´ ych m´ıstech.

4.2.1

ˇ Zivotn´ ı cyklus AU

CMI poskytuje uˇzivateli urˇcit´e prostˇred´ı. V tomto prostˇred´ı dovoluje otev´ırat jednotliv´e kurzy a v r´amci tˇechto kurz˚ u spouˇstˇet jednotliv´e AU. Otevˇren´ı AU prob´ıh´a tak, ˇze CMI modifikuje URL odkazuj´ıc´ı se na onkr´etn´ı AU o d˚ uleˇzit´e startovac´ı parametry. Webov´ y prohl´ıˇzeˇc pak pˇresmˇerov´an na upravenou URL. Tento zp˚ usob otev´ır´an´ı m´a na CMI syst´em a CBT n´asleduj´ıc´ı poˇzadavky: • Uˇzivatelsk´e rozhran´ı CMI2 syst´emu je pˇr´ıstupn´e pˇres webov´ y prohl´ıˇzeˇc. • AU je spustiteln´a z webov´eho prohl´ıˇzeˇce. • Student si vybere z menu CMI syst´emu, kterou AU chce spustit. • CMI syst´em pˇrid´a startovac´ı parametry k URL pˇredstavuj´ıˇc´ı adresu vybran´e AU a nasmˇeruje webov´ y prohl´ıˇzeˇc na tuto upravenou URL. • AU si po sv´em naˇcten´ı ve webov´em prohl´ıˇzeˇci zjist´ı tzv. QueryString. To jsou pr´avˇe ty pˇridan´e parametry k URL AU. Z tˇechto parametr˚ u zjist´ı URL CMI 1

V angliˇctinˇe odpov´ıd´ a sezen´ı term´ın session. Jde o vyj´adˇren´ı vazby mezi konkr´etn´ım prohl´ıˇzeˇcem

a konkr´etn´ım serverem, kter´ a identifikuje mnoˇzinu akc´ı dostupn´ ych uˇzivateli. 2 viz. 3.6.1

37

Obr´azek 4.2: Konceptu´aln´ı model komunikace AU s CMI, zdroj: [2]

38

syst´emu a poˇsle prvn´ı zpr´avu, kter´a m´a vr´atit startovac´ı data a/nebo data z pˇredchoz´ıho pˇrihl´aˇsen´ı. Tento pˇr´ıkaz se oznaˇcuje GetParam a je to prvn´ı pˇr´ıkaz, kter´ y AU pos´ıl´a CMI syst´emu. • CMI pˇrijme GetParam zpr´avu a odeˇsle startovac´ı data. • Ve zbytku sezen´ı AU zas´ıl´a CMI zpr´avy o pr˚ ubˇehu studia. Tyto zpr´avy jsou typu PutParam nebo jin´e zpr´avy nepovinn´ ych typ˚ u. AU mus´ı poslat alespoˇ n jednu zpr´avy typu PutParam pˇred ukonˇcen´ım sezen´ı. • Pr´avˇe pˇred ukonˇcen´ım sezen´ı, AU pos´ıl´a zpr´avu oznamuj´ıˇc´ı tuto skuteˇcnost. Tato zpr´ava je typu ExitAU.

4.2.2

Form´ at startovac´ı URL

Startovac´ı URL je dynamicky generovan´a CMI syst´emem. Struktura modifikovan´e URL je n´asleduj´ıc´ı: ?<parametry dotazu - Query String> Parametry dotazu, tzv. Query String, jsou od URL AU oddˇeleny znakem otazn´ık ?. URL AU je adresa startovac´ı str´anky konkr´etn´ı AU. Parametry dotazu tvoˇr´ı seznam p´ar˚ u jm´eno-hodnota. Jednotliv´e p´ary jsou oddˇeleny znakem ampersand &. Kaˇzd´ y p´ar je rozdˇelen znakem rovn´a se = na jm´eno a hodnotu. U jm´ena nez´aleˇz´ı na velikosti p´ısmen, u hodnot naopak z´aleˇz´ı. Seznam vˇsech parametr˚ u startovac´ı URL je uveden v tabulce 4.1. AICC SID je unik´atn´ı identifik´ator sezen´ı v r´amci jedn´e instance CMI syst´emu. Slouˇz´ı k identifikaci AU mezi ostatn´ımi aktivn´ımi AU. Je generov´an CMI syst´emem pˇred vlastn´ım spuˇstˇen´ım AU a pˇrid´an do jej´ı startovac´ı URL. Tento ˇretˇezec mus´ı AU uv´adˇet v kaˇzd´em poˇzadavku zas´ılan´em CMI syst´emu. AICC URL je kompletn´ı URL k obsluze HACP zpr´av CMI syst´emu.

4.2.3

Metody komunikace

HACP vyuˇz´ıv´a pro komunikaci speci´alnˇe form´atovan´ ych HTTP poˇzadavk˚ u. Protoˇze je HTTP symetrick´ y protokol, ke kaˇzd´emu poˇzadavku klienta je i odpovˇed’ serveru. 39

N´ azev parametru Popis parametru AICC SID

Session ID.

ˇ ezec Retˇ

Povinnost generovan´ y

CMI

povinn´ y

URL CMI syst´emu, na kterou bude po-

povinn´ y

syst´emem. AICC URL

vinn´ y AU pos´ılat HACP poˇzadavky. ...

Ostatn´ı parametry specifick´e pro AU.

nepovinn´e

Tabulka 4.1: Seznam parametr˚ u startovac´ı URL. Typ poˇ zadavku GetParam

Popis Poˇzadavek na specifick´e startovac´ı parametry v´azan´e k AU a pˇredchoz´ı stavov´e informace

PutParam

Poˇzadavek na uloˇzen´ı stavov´ ych informac´ı do CMI syst´emu

ExitAU

Poˇzadavek oznamuj´ıc´ı uzavˇren´ı AU Tabulka 4.2: Pouˇzit´e typy HACP poˇzadavk˚ u.

AU tedy pos´ıl´a CMI syst´emu poˇzadavky a CMI syst´em pos´ıl´a zpˇet odpovˇedi. Vˇsechnu komunikaci zaˇc´ın´a vˇzdy AU. AICC definuje 8 typ˚ u poˇzadavk˚ u, z nichˇz v tabulce 4.2 jsou uvedeny jen ty pouˇzit´e pˇri implementaci.

4.2.4

Pravidla pro ˇ razen´ı HACP zpr´ av

Pˇri komunikaci mezi AU a CMI syst´emem mus´ı AU dodrˇzovat tyto pravidla pro ˇrazen´ı zpr´av: • Prvn´ı HACP zpr´ava poslan´a CMI syst´emu mus´ı b´ yt typu GetParam. • Posledn´ı HACP zpr´ava poslan´a CMI syst´emu mus´ı b´ yt typu ExitAU. • Pˇred posl´an´ım zpr´avy typu ExitAU mus´ı AU poslat alespoˇ n jednu zpr´avu typu PutParam. • Po u ´spˇeˇsn´em posl´an´ı zpr´avy typu ExitAU nesm´ı AU poslat ˇza´dnou dalˇs´ı zpr´avu. 40

4.2.5

Pˇ renos HACP zpr´ av

HACP zpr´avy jsou pˇren´aˇseny za pouˇzit´ı HTTP protokolu [6]. Obsah HACP zpr´avy je uloˇzen v tˇele HTTP poˇzadavku (v tzv. entity-body). AU pos´ıl´a CMI syst´emu poˇzadavky pomoc´ı HTTP zpr´av za pouˇzit´ı metody POST (v HACP komunikaci je zak´az´ano pouˇz´ıvat metodu GET). Content-type HTTP zpr´avy se nastavuje na application/x-www-form-urlencoded. CMI syst´em odpov´ıd´a na HTTP/POST poˇzadavek HTTP odpovˇed´ı, kter´a m´a nastaven´ y content-type na text/plain.

4.2.6

K´ odov´ an´ı HACP zpr´ av

Cel´e tˇelo poˇzadavku/odpovˇedi je pˇred posl´an´ım zak´odov´ano pomoc´ı tzv. URL-k´odov´an´ı. Toto k´odov´an´ı je zaloˇzeno na nahrazov´an´ı netisknuteln´ ych znak˚ u pomoc´ı sekvenc´ı % HEX HEX, tj. znaku procento a dvoucifernou hexadecim´aln´ı hodnotou, kter´a reprezentuje ASCII hodnotu dan´eho znaku. Je to z toho d˚ uvodu, ˇze hodnoty parametr˚ ua p´ar˚ u jm´eno-hodnota, kter´e jsou v tˇele poˇzadavku/odpovˇedi mohou obsahovat diakritick´e, netisknuteln´e nebo speci´aln´ı ˇr´ıd´ıc´ı znaky. Podrobnˇe je URL-k´odov´an´ı pops´ano v dokumentu [2] na stranˇe 170.

4.2.7

Form´ at HACP poˇ zadavku

HACP poˇzadavek je HTTP zpr´ava maj´ıc´ı n´asleduj´ıc´ı vlastnosti: Content-type je application/xwww-form-urlencoded. Content-type pouˇz´ıv´a konvenci zn´amou pod n´azvem p´ary jm´eno-hodnota (name/value pairs). Jm´eno je od hodnoty oddˇelen´e znakem = a jednotliv´e p´ary jsou od sebe oddˇelen´e znakem &3 . Vˇsechna jm´ena a hodnoty jsou URL-k´odovan´e. Tˇelo HTTP zpr´avy se skl´ad´a z p´ar˚ u jm´eno-hodnota, kter´e jsou uvedeny v tabulce 4.3: Pro parametry plat´ı dalˇs´ı pravidla4 : • vˇsechna jm´ena a hodnoty jsou URL-k´odovan´e • hodnoty mus´ı b´ yt pˇred pouˇzit´ım URL-dek´odovan´e 3 4

Pˇr´ıklad: jmeno1=hodnota1&jmeno2=hodnota2 Pˇr´ıklad GetParam poˇzadavku: command=getparam&version=4%2E0&session id=xyz123

41

N´ azev parametru

Popis

Povinnost

command

Definuje typ HACP poˇzadavku

povinn´ y

version

Verze CMI specifikace

povinn´ y

session id

Unik´atn´ı identifik´ator sezen´ı (session).

povinn´ y

AU password

Heslo specifick´e pro AU

nepovinn´ y

AICC Data

Data, kter´a budou posl´ana CMI syst´emu

povinn´ y pro vˇsechny typy kromˇe GetParam a ExitAU

Tabulka 4.3: Seznam jmen parametr˚ u HTTP zpr´avy HACP poˇzadavku. • vˇsechna jm´ena jsou necitliv´a na velikost znak˚ u • jednotliv´e p´ary jm´eno-hodnota mohou b´ yt uvedeny v libovoln´em poˇrad´ı • pokud m´a b´ yt vynech´ana nepovinn´a hodnota, mus´ı b´ yt vynech´ano i jej´ı jm´eno

4.2.8

Form´ at HACP odpovˇ edi

HACP odpovˇed’ je HTTP odpovˇed’, kter´a m´a nastaven content-type na text/plain. Form´at odpovˇedi je hodnˇe podobn´ y struktuˇre jm´eno-hodnota s t´ım rozd´ılem, ˇze jednotliv´e p´ary jsou od sebe oddˇeleny znaky carriage-return line-feed 5 . V tomto pˇr´ıpadˇe z´aleˇz´ı na poˇrad´ı ˇr´adk˚ u. Tˇelo HTTP odpovˇedi je poskl´ad´ano z jm´eno-hodnota p´ar˚ u uveden´ ych v tabulce 4.4. Pro form´at HTTP zpr´avy HACP odpovˇedi plat´ı tato dalˇs´ı pravidla: • poˇca´teˇcn´ı a koncov´e b´ıl´e znaky6 jsou povolen´e pˇred i za jm´enem, hodnotou a znakem = • hodnota p´aru aicc data zaˇc´ın´a na prvn´ım ne-b´ılem znaku za znakem = a pokraˇcuje aˇz do konce HTTP odpovˇedi 5 6

Znaky reprezentuj´ıc´ı nov´ y ˇr´ adek. Znaky mezera, tabul´ ator

42

N´ azev parametru

Popis

Povinnost

error

C´ıslo chyby

povinn´ y

error text

Text chyby

nepovinn´ y

version

Verze specifikace CMI syst´emu

nepovinn´ y

aicc data

Data poslan´a CMI syst´emem

povinn´ y pro

pouze GetParam

poˇzadavek Tabulka 4.4: Seznam jmen parametr˚ u HTTP zpr´avy HACP odpovˇedi. • hodnoty ostatn´ıch p´ar˚ u zaˇc´ınaj´ı na prvn´ım ne-b´ıl´em znaku n´asleduj´ıc´ım znak = a konˇc´ı posledn´ım ne-b´ıl´ ym znakem pˇred znaky konce ˇra´dky7 • z´aleˇz´ı na poˇrad´ı jednotliv´ ych p´ar˚ u jm´eno-hodnota • nez´aleˇz´ı na velikosti p´ısmen jm´ena • pokud se m´a vynechat hodnota nepovinn´eho p´aru jm´eno-hodnota, pak se mus´ı vynechat i jeho jm´eno

4.2.9

Chybov´ e stavy v HACP odpovˇ edi

Zpracov´an´ı chybov´ ych stav˚ u je zodpovˇednost AU, protoˇze je to pr´avˇe AU, kter´a zaˇc´ın´a komunikaci. Kaˇzd´a HACP odpovˇed’ obsahuje chybov´ y k´od. Jsou definov´any pr´avˇe 4 chybov´e k´ody, viz. tabulka 4.5. Zp˚ usob, jak´ ym se AU vypoˇr´ad´a s obsluhou chybov´ ych stav˚ u, nen´ı definov´an. Je tedy ponech´an na implement´atorovi AU. Nicm´enˇe AICC definuje moˇzn´e reakce, viz. tabulka na stranˇe 174 v [2]. 7

Znaky carriage-return a line-feed

43

Chybov´ y k´ od (error)

Chybov´ y text (error- Popis code)

0

Successfull

Poˇzadavek byl u ´spˇeˇsnˇe pˇrijat a zpracov´an CMI syst´emem

1

Invalid command

Spatn´ y typ HACP zpr´avy

2

Invalid AU password

AU m´a pˇriˇrazen´e heslo v definici struktury a AU selhala pˇri posl´an´ı spr´avn´eho hesla v poˇzadavku

3

Invalid session ID

AU uvedla v HACP poˇzadavku nespr´avn´e session id, nebo doˇslo na stranˇe CMI syst´emu k chybˇe parsov´an´ı session id

Tabulka 4.5: Seznam jmen parametr˚ u HTTP zpr´avy HACP odpovˇedi.

4.3

Syst´ em vzdˇ el´ av´ an´ı na Komoˇ re daˇ nov´ ych poˇ radc˚ u a auditor˚ u CR

ˇ (d´ale jen KDP CR) ˇ Komora daˇ nov´ ych poradc˚ u CR m´a aktu´alnˇe 4015 daˇ nov´ ych poˇ schv´alila dne 9.11.2007 kontinu´aln´ı profesn´ı vzdˇel´av´an´ı radc˚ u. Valn´a hromada KDP CR (d´ale jen KPV) daˇ nov´ ych poradc˚ u, zaloˇzen´e na dobrovoln´e b´azi s u ´ˇcinnost´ı od 1.1.2008 ˇ Jedn´a se o dobrovoln´ a vyzvala daˇ nov´e poradce, aby se pˇrihl´asili ke KPV KDP CR. y, liber´aln´ı syst´em (daˇ nov´ı poradci si sami vyb´ıraj´ı formu, zp˚ usob, t´ema i organiz´atora vzdˇel´av´an´ı), kter´ y je postaven na d˚ uvˇeˇre zastˇreˇsuj´ıc´ı organizace ve sv´e ˇcleny. Tento syst´em vzdˇel´av´an´ı by se mˇel st´at souˇca´st´ı v´ ykonu profese a jednou z garanc´ı vysok´eho profesn´ıho standardu sluˇzeb daˇ nov´ ych poradc˚ u. Navazuje tak´e na Etick´ y kodex, jehoˇz ned´ılnou souˇca´st´ı profesn´ı vzdˇel´av´an´ı je. Syst´em je zaloˇzen na evidenci u ´ˇcasti na vzdˇel´avac´ıch akc´ıch a zahrnuje i dalˇs´ı odborn´e ˇcinnosti. Doporuˇcen´ y poˇcet hodin u ´ˇcasti na KPV je 45 hodin/rok, z ˇcehoˇz 35 hodin je hodinov´a dotace pro u ´ˇcast na vzdˇel´avac´ıch akc´ıch v oblasti dan´ı, u ´ˇcetnictv´ı a pr´ava, 10 hodin m˚ uˇze b´ yt splnˇeno vzdˇel´av´an´ım v oblasti osobn´ıho rozvoje a dalˇs´ımi 44

odborn´ ymi ˇcinnostmi. Je vˇec´ı kaˇzd´eho, zda bude vyuˇz´ıvat komorov´e vzdˇel´avac´ı akce ˇci vzdˇel´avac´ı akce jin´ ych ˇskolic´ıch agentur. Smˇernice je zaloˇzena na aktivn´ım pˇr´ıstupu jednotliv´ ych daˇ nov´ ych poradc˚ u a bude se vztahovat jen na ty, kteˇr´ı se do syst´emu dobrovolnˇe pˇrihl´as´ı. vzdˇel´av´an´ı. Jedn´a se o pom˚ ucku, kter´a slouˇz´ı: • v oblasti informaˇcn´ı - jako komplexn´ı syst´em informac´ı o vzdˇel´avac´ıch akc´ıch, ˇ nab´ız´ı, d´ale napˇr. zprostˇredkov´av´a pro z´ajemce informace o kter´e KDP CR aktu´aln´ıch trendech u n´as i v zahraniˇc´ı v oblasti vzdˇel´av´an´ı • v oblasti vzdˇel´avac´ı - nab´ız´ıme moˇznost pˇr´ım´eho vstupu do on-line kurz˚ u • v oblasti obchodn´ı - nab´ıdka odborn´ ych publikac´ı, kter´e si m˚ uˇzete pˇr´ımo zakoupit prostˇrednictv´ım e-shopu za zv´ yhodnˇen´e ceny V oblasti inovaˇcn´ıho vzdˇel´av´an´ı je to pˇredevˇs´ım nab´ıdka distanˇcn´ıho vzdˇel´av´an´ı a on-line kurz˚ u, kter´e doplˇ nuj´ı standardn´ı nab´ıdku klasick´eho prezenˇcn´ıho vzdˇel´av´an´ı. Jsou v´ıtan´ ym zpestˇren´ım pˇredevˇs´ım proto, ˇze respektuj´ı individu´aln´ı potˇreby a studjin´ı tempo jednotliv´ ych u ´ˇcastn´ık˚ u. ˇ nab´ız´ı kurzy na u V souˇcasn´e dobˇe KDP CR ´rovni WBT8 . Daˇ nov´ı poradci nemaj´ı s orientac´ı v prostˇred´ı probl´emy, protoˇze je pˇrizp˚ usobeno struktuˇre webov´ ych str´anek ˇ www.kdpcr.org, se kter´ KDP CR ymi jsou zvykl´ı denodennˇe pracovat. ˇ k implementaci Vyj´adˇren´ı Simony Kratochv´ılov´e, tajemnice prezidia KDP CR ˇ pˇripravuje ve spolupr´aci s fire-learningov´e platformy: ,,V souˇcasn´e dobˇe KDP CR mou DATEV.cz nab´ıdku na zaj´ımav´e komerˇcn´ı propojen´ı videopˇredn´aˇsek (odborn´e pˇredn´aˇsky ˇspiˇckov´ ych lektor˚ u), s moˇznost´ı zakoupit si jednotliv´e pˇredn´aˇsky/kurzy v e-shopu. Tuto nab´ıdku bychom r´adi spustili v pr˚ ubˇehu ˇcervna 2008 a uvid´ıme, zda se tato forma stane v budoucnosti tak samozˇrejmou souˇca´st´ı sebevzdˇel´av´an´ı, jako napˇr´ıklad prezenˇcn´ı pˇredn´aˇsky.”

8

viz. 3.4.2

45

Kapitola 5 Vlastn´ı n´ avrhy ˇ reˇ sen´ı, pˇ r´ınos n´ avrh˚ uˇ reˇ sen´ı, ekonomick´ e hodnocen´ı 5.1

Vlastn´ı n´ avrh ˇ reˇ sen´ı

K realizaci byl pouˇzit´ y jazyk Java ve verzi 5. Jako webov´ y r´amec usnadˇ nuj´ıc´ı pr´aci s webem a poskytuj´ıc´ı jistou u ´roveˇ n abstrakce byl pouˇzit r´amec Struts. Ukl´ad´an´ı bal´ıˇck˚ u je realizov´ano na souborov´em syst´emu v adres´aˇri webov´e aplikace. Ukl´ad´an´ı uˇzivatel˚ u a jejich vlastnost´ı je realizov´ano pomoc´ı objektov´e datab´aze db4objects. Cel´a aplikace je ps´ana tak, aby bylo moˇzn´e jednotliv´e ˇca´sti upravovat bez vˇetˇs´ıch z´asah˚ u do ostatn´ıch ˇca´st´ı. Jednotliv´e vrstvy maj´ı na starosti pouze pevnˇe dan´e u ´koly. Tiles je prezentaˇcn´ı vrstva. Odpov´ıd´a za form´atov´an´ı HTML v´ ystupu, kter´ y se zobrazuje uˇzivateli. Controller ˇr´ıd´ı veˇskerou ˇcinnost aplikace. Realizuje logiku pˇrihlaˇsov´an´ı, jsou v nˇem definovan´e jednotliv´e akce uˇzivatele atd. Services poskytuj´ı rozhran´ı pro jednotliv´e implementace sluˇzeb. Pr´avˇe toto rozhran´ı usnadˇ nuje implementaci a pˇr´ıpadnou v´ ymˇenu sluˇzby za pouˇzit´ı jin´ ych technologi´ı. Jako pˇr´ıklad je moˇzn´e vymˇenit rozhran´ı pro pr´aci s uˇzivateli z objektov´e 46

Obr´azek 5.1: Vnitˇrn´ı datov´e toky aplikace, zdroj [4] datab´aze za relaˇcn´ı datab´azi, nebo za pevnˇe definovan´e uˇzivatele. Jedin´e, co staˇc´ı splnit je implementace tohoto rozhran´ı. Zbytku aplikace se toto nijak nedotkne. Jednotliv´ e sluˇ zby jsou konkr´etn´ı implementace rozhran´ı sluˇzeb. Kaˇzd´a vyuˇz´ıv´a dostupn´ ych prostˇredk˚ u a vybran´ ych technik pro svou ˇcinnost. Jednotliv´ e prostˇ redky V t´eto u ´rovni se jiˇz nejedn´a o souˇca´st aplikace. Jde o extern´ı knihovny, kter´e jsou vyuˇz´ıv´any sluˇzbami. Napˇr´ıklad sluˇzba ContentService vyuˇz´ıv´a k ukl´ad´an´ı bal´ıˇck˚ u pˇr´ımo souborov´ y syst´em serveru. Sluˇzba UsersService naopak vyuˇz´ıv´a objektovou datab´azi pro uchov´an´ı jednotliv´ ych uˇzivatel˚ u a jejich vlastnost´ı. Na obr´azku 5.1 jsou vidˇet z´akladn´ı toky dat v syst´emu. Jednotliv´e ˇsipky ukazuj´ı smˇer, at’ jiˇz se jedn´a o poˇzadavky ˇci odpovˇedi, vol´an´ı metod ˇci vracen´ı hodnot. Cel´ y server je skupina relativnˇe nez´avisl´ ych modul˚ u, kter´e dohromady spojuje Controller. Ten tvoˇr´ı styˇcn´ y bod vˇsech modul˚ u a ˇr´ıd´ı provoz serveru.

47

5.1.1

Controller

Controller, neboli ˇradiˇc, je centr´aln´ım prvkem serveru. Je tvoˇren nˇekolika tˇr´ıdami, kter´e obsluhuj´ı jednotliv´e akce uˇzivatele. Pˇri implementaci Controlleru se vyskytlo nˇekolik probl´em˚ u: • Jak´ ym zp˚ usobem vyˇreˇsit kontrolu pˇrihl´aˇsenosti uˇzivatele? • Jak zjednoduˇsit spr´avu uˇzivatel˚ u a bal´ıˇck˚ u? • Jak´ ym zp˚ usobem vyˇreˇsit implementaci pˇrehr´avaˇce? • Jak vyˇreˇsit extern´ı spouˇstˇen´ı bal´ıˇcku? Kontrola pˇ rihl´ aˇ sen´ı Klasick´ y probl´em, kter´ y mus´ı ˇreˇsit kaˇzd´ y program´ator, kter´ y se zab´ yv´a v´ıceuˇzivatelsk´ ymi aplikacemi, je kontrola pˇrihl´aˇsenosti uˇzivatele. U webov´ ych aplikac´ı je to jeˇstˇe sloˇzitˇejˇs´ı, protoˇze uˇzivatel m˚ uˇze pˇr´ımo pˇristoupit do kter´ekoliv ˇc´asti syst´emu1 . Program´ator je potom nucen pˇri kaˇzd´e akci uˇzivatele kontrolovat integritu dat. Nab´ız´ı se nˇekolik zp˚ usob˚ u ˇreˇsen´ı. Napˇr´ıklad jednoduch´a kontrola v kaˇzd´e uˇzivatelsk´e akci. Tento zp˚ usob je ovˇsem neudrˇziteln´ y z pohledu rozˇsiˇrov´an´ı a u ´drˇzby aplikace. ˇ ast k´odu je rozkop´ırov´ana na mnoha m´ıstech a pˇr´ıpadn´e opravy chyb jsou velmi C´ n´aroˇcn´e na ˇcas a pozornost. Proto bylo vyuˇzito vlastnost´ı jazyka Java a r´amce Jakarta Struts. V r´amci Struts je Controller sloˇzen mimo jin´e z akˇcn´ıch tˇr´ıd org.apache.struts.action.Action. Pro uˇzivatelsk´e zpracov´an´ı akce je potˇreba tuto tˇr´ıdu zdˇedit a implementovat jej´ı metodu execute(). Na obr´azku 5.2 je zobrazen´a hierarchie tˇr´ıd. Tˇr´ıda BaseAction je pˇredek vˇsech jednoduch´ ych akc´ı pˇrihl´aˇsen´eho uˇzivatele. V t´eto tˇr´ıdˇe je implementov´ana metoda execute(), kter´a kontroluje stav pˇrihl´aˇsen´ı. Pokud je uˇzivatel pˇrihl´aˇsen, zavol´a novou abstraktn´ı metodu executeAction(), kterou mus´ı implementovat vˇsichni potomci a kter´a je v´ ykonnou metodou Controlleru. Pokud uˇzivatel nen´ı pˇrihl´aˇsen, je vyuˇzita jin´a 1

T´ım je myˇsleno, ˇze do prohl´ıˇzeˇce m˚ uˇze zadat libovolnou URL odkazuj´ıc´ı na libovolnou akci.

48

Obr´azek 5.2: Hierarchie akˇcn´ıch tˇr´ıd v Controlleru, zdroj: vlastn´ı

vlastnost r´amce Struts - deklaratorn´ı zpracov´an´ı v´ yjimek2 . Akce BaseAction zahod´ı v´ yjimku UserNotLoggedInException, kter´a je zachycena r´amcem Struts. V konfiguraci r´amce je uvedeno, ˇze pˇri zachycen´ı tohoto typu v´ yjimky m´a prov´est konkr´etn´ı akci. Tou akc´ı je pˇreposl´an´ı na pˇrihlaˇsovac´ı str´anku. Uk´azka ˇc´asti konfiguraˇcn´ıho souboru struts-config.xml, ve kter´em se definuje zpracov´an´ı t´eto v´ yjimky je v pˇr´ıloze C. Je zde vidˇet definice v´ yjimky (atribut type) a akce, kter´a se m´a prov´est v pˇr´ıpadˇe zachycen´ı t´eto v´ yjimky (atribut path). Reˇ sen´ı spr´ avy uˇ zivatel˚ u a bal´ıˇ ck˚ u R´amec Struts poskytuje nˇekolik druh˚ u akc´ı. Jedn´ım z nich je i tˇr´ıda DispatchAction. Tato tˇr´ıda m˚ uˇze obsahovat v´ıce metod pro obsluhu poˇzadavk˚ u, takˇze akce, kter´e jsou nˇejak´ ym zp˚ usobem podobn´e, lze udrˇzovat pohromadˇe. Toho je vyuˇzito pr´avˇe u akc´ı, kter´e spravuj´ı uˇzivatele a bal´ıˇcky. Je ale potˇreba zduplikovat k´od tˇr´ıdy BaseAction, protoˇze tˇr´ıdy *DispatchAction mus´ı dˇedit pr´avˇe z tˇr´ıdy DispatchAction. T´ım ovˇsem ztr´ac´ı funkcionalitu tˇr´ıdy BaseAction. Je tedy vytvoˇrena tˇr´ıda BaseDispatchAction, kter´a duplikaci prov´ad´ı a slouˇz´ı jako pˇredek vˇsem *DispatchAction tˇr´ıd´am. Pro administraci se pouˇz´ıvaj´ı minim´alnˇe tyto tˇr´ıdy: • ManageUsersDispatchAction - m´a na starosti spr´avu uˇzivatel˚ u • ManageContentsDispatchAction - m´a na starosti spr´avu bal´ıˇck˚ u 2

v´ıce viz. [1] kapitola 10

49

Metoda, kter´a bude vol´ana, se identifikuje automaticky podle hodnoty parametru s n´azvem method. Pokud tedy budou parametry v URL vypadat takto: ?method=remove&id=20, zavol´a se metoda s n´azvem remove. Ta si potom z poˇzadavku vybere hodnotu dalˇs´ıho parametru (id ) a provede poˇzadovanou akci. Vˇsechny akce zastˇreˇsuj´ıc´ı spr´avu uˇzivatel˚ u pak vyuˇz´ıvaj´ı metody sluˇzby pro spr´avu uˇzivatel˚ u. Sluˇ zba spr´ avy uˇ zivatel˚ u Tato sluˇzba m´a na starosti vˇsechny operace t´ ykaj´ıc´ı se pr´ace s uˇzivateli. Sluˇzba poskytuje minim´alnˇe tyto metody: getAllUsers() vr´at´ı vˇsechny uˇzivatele v syst´emu getUser(String) vr´at´ı uˇzivatele jehoˇz jm´eno se shoduje se jm´enem pˇredan´ ym v parametru getUsers(String,String,String) vr´at´ı uˇzivatele se shodn´ ym jm´enem, pˇr´ıjmen´ım a uˇzivatelsk´ ym jm´enem jako je v parametrech metody update(User) zaktualizuje nebo pˇrid´a uˇzivatele do vnitˇrn´ı datab´aze uˇzivatel˚ u remove(User) odstran´ı uˇzivatele z vnitˇrn´ı datab´aze syst´emu Extern´ı spouˇ stˇ en´ı bal´ıˇ cku Jedn´a se o otevˇren´ı bal´ıˇcku z CMI syst´emu. Pro takov´e otevˇren´ı je potˇreba, aby se uˇzivatel nemusel pˇrihlaˇsovat. Bohuˇzel, AICC standard neoˇsetˇruje autorizaci uˇzivatele. Nen´ı proto moˇzn´e pomoc´ı HACP protokolu zjistit opr´avnˇenost dan´eho uˇzivatele k otevˇren´ı dan´eho bal´ıˇcku. Pro implementaci jin´eho zp˚ usobu autorizace v˚ uˇci CMI syst´emu by bylo potˇreba bud’ vyuˇz´ıt st´avaj´ıc´ıch moˇznost´ı konkr´etn´ı implementace CMI syst´emu nebo pouˇz´ıt jiˇz existuj´ıc´ı standardy (Kerberos) a ty implementovat jak v CMI syst´emu, tak na serveru. 50

Extern´ı otevˇren´ı bal´ıˇcku prob´ıh´a v nˇekolika kroc´ıch podle sch´ema otev´ır´an´ı AICC kurzu, kter´e je pops´ano v ˇc´asti 4.2.1. Napˇred tedy klient poˇsle poˇzadavek na upravenou startovac´ı URL. Tato startovac´ı URL obsahuje odkaz na akci external/aicc.do s odpov´ıdaj´ıc´ımi parametry definovan´ ymi v popisu AICC standardu. Akˇcn´ı tˇr´ıda ExternalStartAiccAction z´ısk´a URL CMI syst´emu a identifik´ator sezen´ı. S tˇemito parametry vytvoˇr´ı instanci objektu ExternalAiccService a uloˇz´ı si ho. Nakonec vr´at´ı pˇreposl´an´ı na akˇcn´ı tˇr´ıdu ExternalDoGetParam. Akˇcn´ı tˇr´ıda ExternalDoGetParam pomoc´ı sluˇzby ExternalAiccService zjist´ı z CMI syst´emu parametry pomoc´ı pˇr´ıkazu GetParam, kter´e na vyˇz´ad´an´ı pˇred´a akˇcn´ı tˇr´ıdˇe. Ta provede vyhled´an´ı/vytvoˇren´ı uˇzivatele a vyhled´an´ı a otevˇren´ı bal´ıˇcku. D´ale nastav´ı aktu´aln´ı zobrazenou str´anku podle informac´ı z AICC sluˇzby. Nakonec provede pˇreposl´an´ı na pˇrehr´avaˇc. Identifikace uˇzivatele je zahrnuta pˇr´ımo v AICC standardu (s odpovˇed´ı na GetParam pˇr´ıkaz se pos´ılaj´ı i inici´aly uˇzivatele), ale pro identifikaci bal´ıˇcku bylo potˇreba naj´ıt vhodn´e m´ısto. T´ımto m´ıstem je sekce CORE VENDOR. Do importn´ıho souboru do CMI syst´emu se na odpov´ıdaj´ıc´ı m´ısto do sekce CORE VENDOR dopln´ı parametr: package dir name=demo, kde package dir name je parametr, kter´ y je hled´an v t´eto sekci a demo je identifikace bal´ıˇcku. Naˇ c´ıt´ an´ı multimedi´ aln´ıho obsahu v pˇ rehr´ avaˇ ci Pro korektn´ı zobrazov´an´ı HTML str´anek je potˇreba zajistit naˇc´ıt´an´ı regul´arn´ıch soubor˚ u z bal´ıˇcku, jak jsou napˇr´ıklad obr´azky. Definice form´atu odkaz˚ u je uvedena v 5.1.6 Poˇzadavky pˇrehr´avaˇce zpracov´av´a akˇcn´ı tˇr´ıda ContentAction. Ta mus´ı rozliˇsovat mezi poˇzadavkem na zobrazen´ı str´anky a poˇzadavkem na zobrazen´ı obr´azku. Rozliˇsen´ı je zaloˇzen´e na n´azvech parametr˚ u poˇzadavku. Pokud poˇzadavek obsahuje parametr s n´azvem file, jde o staˇzen´ı souboru, pokud obsahuje parametr s n´azvem page, jde o zobrazen´ı str´anky. Pˇrednost byla zvolena pro parametr file, pro jednoduˇsˇs´ı implementaci. 51

Po identifikaci poˇzadavku a zjiˇstˇen´ı, ˇze jde o staˇzen´ı obr´azku, je potˇreba tento soubor naˇc´ıst a poslat klientovi. K tomu slouˇz´ı upraven´a akˇcn´ı tˇr´ıda DownloadFileAction. Pˇred pˇreposl´an´ım na tuto akˇcn´ı tˇr´ıdu je do prostoru poˇzadavku vloˇzen identifikaˇcn´ı objekt. Tento objekt v sobˇe obsahuje datov´ y proud dan´eho souboru a jeho n´azev. N´azev souboru slouˇz´ı ke zjiˇstˇen´ı MIME typu, kter´ y je vhodn´e do odpovˇedi nastavit. Akˇcn´ı tˇr´ıda DownloadFileAction pak nastav´ı MIME typ a zap´ıˇse do odpovˇedi data dan´eho souboru.

5.1.2

Rozhran´ı pro AICC komunikaci

Tato sluˇzba m´a na starosti komunikaci s CMI syst´emem. K implementaci rozhran´ı bylo zapotˇreb´ı vytvoˇrit pomocn´e tˇr´ıdy pro parsov´an´ı komunikace s CMI syst´emem. Tato textov´a komunikace je velmi podobn´a klasick´emu form´atu INI soubor˚ u, nicm´enˇe jsou zde jemn´e odchylky. Tato sluˇzba implementuje z´akladn´ı u ´roveˇ n AICC standardu s povinn´ ymi parametry. Z´ıskan´e informace udrˇzuje jako vlastn´ı atributy. Proto je potˇreba m´ıt instanci t´eto sluˇzby v´azanou na konkr´etn´ı profil uˇzivatele. Sluˇ zba extern´ı AICC komunikace Problematice standardu AICC byla vˇenov´ana cel´a podkapitola 3.6.1. Implementace sluˇzby pro extern´ı AICC komunikaci se pouˇz´ıv´a pouze v pˇr´ıpadˇe otevˇren´ı bal´ıˇcku z CMI syst´emu. Mus´ı tak implementovat minim´alnˇe tyto metody: getFirstName() vr´at´ı jm´eno uˇzivatele getLastName() vr´at´ı pˇr´ıjmen´ı uˇzivatele getUserName() vr´at´ı unik´atn´ı identifik´ator uˇzivatele v r´amci CMI syst´emu getLastPage() vr´at´ı posledn´ı navˇst´ıvenou str´anku (z minul´eho otevˇren´ı) getPackageDirName() vr´at´ı identifik´ator bal´ıˇcku getStatus() vr´at´ı stav bal´ıˇcku z pohledu CMI syst´emu 52

setLastPage(String) nastav´ı jm´eno posledn´ı navˇst´ıven´e str´anky setStatus(Status) nastav´ı stav bal´ıˇcku z pohledu CMI syst´emu getParam() poˇsle CMI syst´emu dotazovac´ı zpr´avu na z´ısk´an´ı potˇrebn´ ych informac´ı (uˇzivatel a identifikace bal´ıˇcku) putParam() poˇsle CMI syst´emu zpr´avu k uloˇzen´ı stavov´ ych informac´ı exitAU() ozn´am´ı CMI syst´emu ukonˇcen´ı proch´azen´ı bal´ıˇcku uˇzivatelem

5.1.3

Sluˇ zba spr´ avy bal´ıˇ ck˚ u

Tato sluˇzba vyuˇz´ıv´a zaj´ımavou vlastnost r´amce Struts. Tou vlastnost´ı je moˇznost vytvoˇren´ı tzv. plugin˚ u pro r´amec. Jde o syst´em, kter´ ym se do r´amce Struts pˇripojuj´ı nˇekter´e pouˇz´ıvan´e komponenty, jako je napˇr´ıklad Validator nebo Tiles. Vyuˇzit´ı pluginov´eho syst´emu dovoluje vyuˇz´ıt konfiguraˇcn´ı n´astroj Struts a pˇren´est konfiguraci z pˇr´ıpadn´ ych vlastn´ıch soubor˚ u pˇr´ımo do konfiguraˇcn´ıho souboru r´amce Struts. T´ım je definov´an´ı adres´aˇre pro uchov´an´ı bal´ıˇck˚ u. Sluˇzba poskytuje minim´alnˇe tyto metody: getAllPackagesNames() vr´at´ı jm´ena vˇsech bal´ıˇck˚ u v syst´emu getAllPackages() vr´at´ı vˇsechny bal´ıˇcky v syst´emu getPackage(String) vr´at´ı bal´ıˇcek jehoˇz identifik´ator se shoduje se identifik´atorem pˇredan´ ym v parametru getPackagesCount() vr´at´ı poˇcet bal´ıˇck˚ u v syst´emu removePackage(Package) odstran´ı bal´ıˇcek ze syst´emu uploadPackage(ZIP,String) nahraje bal´ıˇcek reprezentovan´ y ZIP souborem do syst´emu pod n´azvem uveden´ ym v parametru Tato sluˇzba je pˇri startu serveru inicializov´ana absolutn´ı cestou sv´eho datov´eho u ´loˇziˇstˇe. K pr´aci s bal´ıˇcky vyuˇz´ıv´a pomocnou tˇr´ıdu, kter´a m´a na starosti naˇc´ıt´an´ı 53

bal´ıˇck˚ u. Naˇc´ıt´an´ı dat z rozparsovan´eho XML dokumentu je rozprostˇreno po jednotliv´ ych strukturn´ıch elementech bal´ıˇcku a pomocn´e tˇr´ıdˇe. Naˇc´ıt´an´ı prob´ıh´a tak, ˇze pomocn´a tˇr´ıda PackageUtils nech´a vytvoˇrit DOM3 z XML manifestu. Podle informac´ı z manifestu potom naˇc´ıt´a XML soubory jednotliv´ ych str´anek a pˇred´av´a jejich DOM inicializaˇcn´ı metodˇe z´akladn´ıho prvku: str´ance. Ta si naˇcte metadata a pˇri vytv´aˇren´ı fragment˚ u vˇzdy pˇred´a jejich inicializaˇcn´ı metodˇe odpov´ıdaj´ıc´ı XML element. Takto si postupnˇe kaˇzd´a tˇr´ıda vyb´ır´a z pˇredan´eho XML elementu sv´e informace a pˇred´av´a odpov´ıdaj´ıc´ı ˇc´asti XML podˇrazen´ ym tˇr´ıd´am pˇri jejich vytv´aˇren´ı.

5.1.4

Adaptaˇ cn´ı sluˇ zba

Tato sluˇzba je jedin´a, kter´a nen´ı z´avisl´a na ˇz´adn´em u ´loˇziˇsti dat. Pouze poskytuje metody pro adaptaci str´anky na uˇzivatele a uˇzivatele na str´anku. Adaptaˇcn´ı sluˇzba odpov´ıd´a za adaptaci. A to jak ve smˇeru uˇzivatel . str´anka, tak i v opaˇcn´em smˇeru str´anka . uˇzivatel. Poskytuje tedy minim´alnˇe tyto metody: adaptUser(Profile,Site) adaptuje uˇzivatele podle definice ve str´ance adaptPage(Profile,Site) adaptuje str´anku podle vlastnost´ı uˇzivatele adaptUserToDefaults(Profile,Package) Pˇrid´a uˇzivateli vlastnosti definovan´e v bal´ıˇcku. Pokud uˇz nˇekterou vlastnost m´a, nemˇen´ı jej´ı hodnotu. adapPageToUser(profile, site) Adaptuje str´anku podle vlastnost´ı uˇzivatele. DTORender je v´ ystupn´ı objekt, kter´ y uchov´av´a vygenerovanou HTML str´anku. ConditionTester.testConditions(conditions) Testuje vˇsechny podm´ınky pˇredan´e parametrem v˚ uˇci vnitˇrn´ım vlastnostem a pokud jsou vˇsechny splnˇeny, vr´at´ı true. Pokud alespoˇ n jedna vlastnost neexistuje, nebo nen´ı splnˇena, vrac´ı false. adaptUser(profile, site) Adaptuje profil uˇzivatele na str´anku. 3

Document Object Model je model reprezentace XML dokumentu v pamˇeti poˇc´ıtaˇce.

54

5.1.5

Ostatn´ı probl´ emy

Zde jsou uvedena ˇreˇsen´ı drobn´ ych probl´em˚ u, kter´e se pˇri implementaci vyskytly. Neexistuj´ıc´ı vlastnosti u uˇ zivatele Kaˇzd´ y bal´ıˇcek m˚ uˇze b´ yt vytvoˇren s jinou sadou vlastnost´ı. V takov´em pˇr´ıpadˇe nelze uˇzivatelem obs´ahnout vˇsechny vlastnosti. Proto byla do bal´ıˇcku pˇridan´a sekce, kter´a definuje vlastnosti pouˇzit´e bal´ıˇckem a jejich implicitn´ı hodnoty nutn´e pro studium. Aplikace implicitn´ıch vlastnost´ı se prov´ad´ı aˇz pˇri otev´ır´an´ı bal´ıˇcku. Je to jedin´ y efektivn´ı zp˚ usob. Pokud by se vlastnosti aplikovaly pˇri importu bal´ıˇcku, nedoˇslo by k aplikaci u novˇe zaloˇzen´ ych uˇzivatel˚ u. Pokud by se naopak aplikovaly pˇri zakl´ad´an´ı uˇzivatel˚ u, nov´e bal´ıˇcky by nebyly br´any v potaz. Pokud by se pouˇzily oba zp˚ usoby, byl by k´od duplikov´an a to by vytv´aˇrelo pˇrek´aˇzky pˇri dalˇs´ım rozˇsiˇrov´an´ı serveru.

5.1.6

Form´ at bal´ıˇ cku

Pro pˇrenos bal´ıˇck˚ u byl vybr´an rozˇs´ıˇren´ y form´at XML. A to jak pro definici samotn´eho bal´ıˇcku, tak pro jednotliv´e str´anky. Cel´ y bal´ıˇcek (definice str´anek, r˚ uzn´e obr´azky, a jin´e zdroje) je pak zkomprimov´an do ZIP souboru. Zip form´at jsem logicky vybral, protoˇze je nativnˇe podporov´an knihovnami jazyka Java. Adres´aˇr bal´ıˇcku tedy obsahuje definiˇcn´ı DTD soubor(Package.dtd ) pro manifest popisuj´ıc´ı sloˇzen´ı bal´ıˇcku a manifest samotn´ y(Manifest.xml ). D´ale je zde povinn´ y adres´aˇr sites, kter´ y obsahuje pouze definiˇcn´ı DTD soubor (Site.dtd ) str´anek a potom samotn´e str´anky (*.xml ). Jin´e soubory by adres´aˇr sites nemˇel obsahovat. Adres´aˇr resources obsahuje vˇsechny ostatn´ı soubory nutn´e pro spr´avn´e zobrazen´ı HTML str´anek v prohl´ıˇzeˇci u klienta. Struktura adres´aˇre resources jiˇz nen´ı nijak definovan´a, nicm´enˇe je vhodn´e ji udrˇzovat pˇrehlednou. Definiˇ cn´ı soubor bal´ıˇ cku Struktura definiˇcn´ıho souboru bal´ıˇcku, tedy souboru Manifest.xml, je definov´ana pomoc´ı DTD. Jm´eno XML souboru mus´ı b´ yt pr´avˇe Manifest.xml. Definiˇcn´ı DTD je

55

uvedeno v pˇr´ıloze D Svoj´ı strukturou reflektuje datov´ y model bal´ıˇcku. Oproti nˇemu obsahuje nav´ıc definici implicitn´ı str´anky, kter´a se m´a zobrazit (atribut defaultSiteFilename elementu sites). Jednotliv´e str´anky jsou zde odkazov´any pomoc´ı n´azv˚ u XML soubor˚ u, kter´e je popisuj´ı (element site atribut filename). Struktura je to tedy jednoduch´a, nicm´enˇe umoˇzn ˇuje pozdˇejˇs´ı rozˇsiˇrov´an´ı. Manifest jako takov´ y m˚ uˇze b´ yt celkem kr´atk´ y. Pˇr´ıklad naleznete v pˇr´ıloze E. Definiˇ cn´ı soubor str´ anky Str´anka je rozdˇelena na dvˇe ˇc´asti. Prvn´ı definuje seznam modifikaˇcn´ıch vlastnost´ı (element adapt) a druh´a definuje jednotliv´e fragmenty (element fragment). Modifikaˇcn´ı vlastnosti jsou uloˇzeny jako atributy element˚ u property seznamu adapt. Jednotliv´e fragmenty pak obsahuj´ı jak podm´ınky (elementy condition), tak i samotn´ y HTML obsah (element content), kter´ y je uloˇzen jako typ CDATA. Podm´ınky maj´ı definovan´ y typ oper´atoru jako ˇretˇezcovou konstantu, kter´a mus´ı b´ yt shodn´a jak v DTD, tak i v tˇr´ıd´ach implementuj ´ıc´ıch podm´ınky. Pravidla pro psan´ı HTML fragmentu Tento zp˚ usob definice sice povoluje pouˇz´ıt takˇrka libovoln´ y HTML k´od, ale na druhou stranu klade i jist´a omezen´ı. Je potˇreba specifikovat zp˚ usob odkaz˚ u na dalˇs´ı str´anky. V tomto pˇr´ıpadˇe nejsou jednotliv´e odkazy specifikovan´e explicitnˇe4 , takˇze server nem˚ uˇze zn´at strukturu a prov´az´an´ı jednotliv´ ych str´anek. Druh´ y probl´em se t´ yk´a moˇznosti zobrazit takˇrka libovoln´ y HTML k´od. To samozˇrejmˇe zahrnuje i pouˇzit´ı obr´azk˚ ua jin´ ych multimedi´aln´ıch element˚ u webov´e str´anky. Odkazy na dalˇ s´ı str´ anky jsou ˇreˇseny pˇres parametr page v odkazu. Pˇr´ıklad HTML k´odu, kter´ y odkazuje na str´anku s n´azvem XML souboru uvod.xml, bude vypadat takto: ... pˇ res tento odkaz se dostanete 4

T´ım je myˇsleno, ˇze nejsou definov´ any pˇr´ımo v XML souboru.

56

... Tento parametr je zpracov´an odpov´ıdaj´ıc´ı akc´ı (ContentAction) jako odkaz na n´asleduj´ıc´ı str´anku. Zobrazov´ an´ı obr´ azk˚ u je ˇreˇseno velmi podobn´ ym zp˚ usobem. Nicm´enˇe je pro nˇej potˇreba vˇetˇs´ı podpora ze strany serveru. Popis zpracov´an´ı ze strany serveru je uveden v 5.1.1 V HTML k´odu je potˇreba aplikovat podobn´ y zp˚ usob jako u odkaz˚ u na dalˇs´ı str´anku. S t´ım rozd´ılem, ˇze n´azev parametru je file: ... ... Je ovˇsem potˇreba zd˚ uraznit, ˇze zat´ımco u odkazu na dalˇs´ı str´anku staˇcilo uv´est pouze n´azev XML souboru, zde je potˇreba uv´est i relativn´ı cestu vˇcetnˇe adres´aˇre resources. Dan´ y soubor se potom bude hledat relativnˇe k adres´aˇri bal´ıˇcku. Jin´ a omezen´ı HTML Zp˚ usob zobrazov´an´ı obsahu v pˇrehr´avaˇci bez r´amc˚ u5 klade jeˇstˇe jedno omezen´ı na HTML obsah fragment˚ u. T´ım je nemoˇznost zapsat elementy HEAD a BODY. Str´anky proto mus´ı b´ yt psan´e tak, aby neobsahovaly struktury HTML, HEAD a BODY. Mohou obsahovat cokoliv jin´eho (DIV, TABLE, ...).

5.1.7

Testov´ an´ı syst´ emu

Pro testov´an´ı v kooperaci s CMI syst´emem bylo potˇreba vytvoˇrit kurz pomoc´ı vhodn´eho authoringov´eho n´astroje. Kurz obsahuje soubor manifestu, kter´ y popisuje jeho strukturu. LMS podporuje kurzy nˇekolika typ˚ u. Pro potˇreby serveru existuje typ kurzu extern´ı. Je to takov´ y kurz, kter´emu se urˇc´ı startovac´ı HTML str´anka, na kterou je pak pˇri otev´ır´an´ı odkazov´ano. U takov´eho kurzu se potom pˇredpokl´ad´a komunikace pomoc´ı HACP protokolu. 5

R´ amci jsou v tomto pˇr´ıpadˇe myˇsleny r´amce pouˇz´ıvan´e pro zobrazov´an´ı nˇekolika webov´ ych

str´ anek v jednom prohl´ıˇzeˇci.

57

Byla vytvoˇrena HTML str´anka, kter´a provede pˇresmˇerov´an´ı webov´eho prohl´ıˇzeˇce na server se zachov´an´ım startovac´ıch parametr˚ u. Tato str´anka pak byla v extern´ım kurzu oznaˇcena jako startovac´ı. K startovac´ı str´ance byly uvedeny parametry, kter´e urˇcuj´ı bal´ıˇcek na serveru. V AICC standardu je tento parametr oznaˇcov´an jako CORE VENDOR 6 . V´ ysledn´ y kurz pak uˇz staˇc´ı importovat do LMS a pot´e jej otevˇr´ıt jako student. Startovac´ı str´anka automaticky pˇresmˇeruje prohl´ıˇzeˇc na server s pˇredan´ ymi startovac´ımi parametry. Server nav´aˇze komunikaci s LMS, z´ısk´a z odpovˇedi na pˇr´ıkaz GetParam identifikaci uˇzivatele a bal´ıˇcku. Ten otevˇre a zobraz´ı uˇzivateli. Pak prob´ıh´a komunikace pˇri kaˇzd´e akci uˇzivatele, pˇriˇcemˇz se uˇzivateli zobrazuje aktu´aln´ı stav komunikace. Po uzavˇren´ı pˇrehr´avaˇce uˇzivatelem dojde k odesl´an´ı pˇr´ıkazu ExitAU do LMS, k odhl´aˇsen´ı uˇzivatele ze serveru a k ukonˇcen´ı pˇrehr´avaˇce. V´ ysledek testov´ an´ı je, ˇze server se chov´a korektnˇe jak pˇri intern´ım spuˇstˇen´ı a proch´azen´ı obsahu, tak pˇri extern´ım otevˇren´ı a komunikaci s CMI syst´emem.

5.2

Pˇ r´ınos n´ avrh˚ uˇ reˇ sen´ı

Pˇr´ınosy implementace syst´emu budou nejzjevnˇejˇs´ı po nasazen´ı cel´eho syst´emu do ostr´eho provozu a jeho marketingov´e propagaci firmou DATEV.cz s.r.o., Komorou ˇ e republiky, Komorou auditor˚ ˇ e republiky a pˇredevˇs´ım daˇ nov´ ych poradc˚ u Cesk´ u Cesk´ ˇ AV ´ AN ´ ´I, coˇz je dalˇs´ı se zpoleˇcn´ port´alu E-VZDEL ych projekt˚ u jmenovan´ ych instituc´ı. ˇ AV ´ AN ´ ´I, pˇriˇcemˇz kurzy Syst´em je pl´anov´an st´at se souˇca´st´ı pr´avˇe port´alu E-VZDEL by mˇely b´ yt prod´av´any prostˇrednictv´ım elektronick´eho obchodu firmy DATEV.cz s.r.o. V´ yrazn´a zmˇena k lepˇs´ımu pak nastane hlavnˇe pro c´ılovou skupinu daˇ nov´ ych poradc˚ u a auditor˚ u, kteˇr´ı se budou moci svobodnˇe rozhodnout, zda budou absolvovat semin´aˇre s u ´ˇcetn´ı a daˇ novou t´ematikou osobnˇe (pˇriˇcemˇz drtiv´a vˇetˇsina semin´aˇr˚ u se kon´a v Praze a v Brnˇe) nebo pˇres internet pomoc´ı popisovan´eho e-learningov´eho syst´emu. Pˇrednosti elektronick´e formy studia jsou pˇritom v tomto pˇr´ıpadˇe zcela zˇrejm´e a zna6

viz. 5.1.1

58

ˇ menaj´ı pˇredevˇs´ım u ´sporu ˇcasovou a finanˇcn´ı. Cas, kter´ y by str´avili cestou na druh´ y konec republiky mohou radˇeji vˇenovat sv´ ym klient˚ um a nav´ıc nebudou muset vynakl´adat ˇza´dn´e cestovn´ı n´aklady. Z hlediska pouˇzit´ ych technologi´ı je syst´em navˇzen za pouˇzit´ı ovˇeˇren´ ych v´ yvojov´ ych n´astroj˚ u a pˇredevˇs´ım jsem od sam´eho zaˇc´atku dbal na jeho adaptabilnost a modularitu. D´ıky tomu se syst´em stalo velice univerz´aln´ım, lehce ˇciteln´ ym a rozˇs´ıˇriteln´ ym. Z toho d˚ uvodu si trouf´am ˇr´ıc´ı, ˇze svou u ´lohu nemus´ı v budoucnu plnit pouze pro u ´ˇcely doplˇ nov´an´ı vzdˇel´an´ı daˇ nov´ ych poradc˚ u a auditor˚ u, ale i pro jin´e profesn´ı skupiny s podobn´ ymi n´aroky a viz´ı u ´ˇcastnit se aktivnˇe distanˇcn´ıho vzdˇel´av´an´ı.

5.3 5.3.1

Ekonomick´ e hodnocen´ı Anal´ yza trhu, odhad popt´ avky, marketingov´ a strategie a marketingov´ y mix

Anal´ yza trhu • Sektor z´akazn´ık˚ u – Projekt je orientov´an na u ´zkou, avˇsak objemnou c´ılovou skupinu daˇ nov´ ych ˇ e republice. Jak je uvedeno v ˇca´sti poradc˚ u a auditor˚ u p˚ usob´ıc´ıch v Cesk´ ˇ pod svou z´aˇstitou 4015 daˇ 4.3, m´a Komora daˇ no´ ych poradc˚ u CR nov´ ych ˇ m´a ˇclen˚ poradc˚ u. Komora auditor˚ u CR u zhruba 2500, pˇriˇcemˇz vˇetˇsina auditor˚ u je z´aroveˇ n i daˇ nov´ ymi poradci. • Sektor dodavatel˚ u – Hlavn´ım dodavatelem podklad˚ u pro tvorbu kurz˚ u budou bezesporu obˇe zmiˇ novan´e komory. Je tedy v jejich vlastn´ım z´ajmu, aby napˇr. videonahr´avky z odborn´ ych semin´aˇr˚ u, uˇcebn´ı texty a materi´aly byly v nejlepˇs´ı kvalitˇe a mohly v co nejˇsirˇs´ı m´ıˇre poslouˇzit jejich posluchaˇc˚ um. • Sektor konkurent˚ u

59

ˇ nab´ızej´ıc´ı – Na v´ yˇse popsan´em trhu bude tento syst´em v˚ ubec prvn´ım v CR kurzy pro daˇ nov´e poradce a auditory pˇres internet na z´akladˇe e-learningov´eho standardu AICC. Na ˇcesk´em trhu je rovnˇeˇz nˇekolik dceˇrinn´ ych spoleˇcnost´ı mezin´arodn´ıch nebo ˇcesk´ ych u ´ˇcetn´ıch a auditorsk´ ych firem, s nimiˇz m´a ˇ zadavatel projektu firma DATEV.cz s.r.o. jiˇz vazby z Nˇemecka nebo CR. Rovnˇeˇz velmi siln´a a stabiln´ı pozice mateˇrsk´e firmy DATEV eG je dobr´a z´aruka pro z´akazn´ıky. Odhad popt´ avky Pr´ace daˇ nov´ ych poradc˚ u a audirot˚ u se d´a bez nads´azky oznaˇcit za sez´onn´ı. T´ım p´adem nelze odhadovat popt´avku po elektronick´ ych kurzech konstantn´ı v pr˚ ubˇehu cel´eho roku, ale je nutno se pˇripravit na znaˇcn´e v´ ykyvy spojen´e s rozloˇzen´ım fisk´aln´ıho roku. I zde m˚ uˇzeme pˇrirozenˇe nal´ezt v´ yjimky zp˚ usoben´e napˇr. zmˇenou v u ´ˇcetn´ıch z´akonech, standardech ˇci daˇ nov´e problematice - viz. ned´avn´a zmˇena sazby DPH. V ˇ schopna obdob´ı s nejvˇetˇs´ı popt´avkou po kurzech je Komora daˇ nov´ ych poradc˚ u CR nab´ıdnout zhruba 15 kurz˚ u mˇes´ıˇcnˇe, pˇriˇcemˇz hlavn´ımi m´ısty kon´an´ı tˇechto kurz˚ u je Praha a Brno. N´avˇstˇevnost kaˇzd´eho z kurz˚ u se pohybuje od 50 u ´ˇcastn´ık˚ u aˇz zhruba po 250 a nˇekter´e kurzy mus´ı b´ yt z d˚ uvodu velk´e popt´avky dokonce opakov´any v Brnˇe i v Praze. E-learningov´e kurzy nab´ız´ı v tomto alternativu a jsou v podstatˇe z´aplatou d´ıry na trhu, kdy hlavn´ım d˚ uvodem n´ızk´e n´avˇstˇevnosti na nˇekter´ ych kurzech je fakt, ˇze m´ısto kon´an´ı je pˇr´ıliˇs vzd´alen´e od m´ısta vykon´av´an´ı pr´ace konr´etn´ıho daˇ nov´eho poradce ˇci auditora. Z toho d˚ uvodu je pro nˇe ekonomicky nev´ yhodn´e jezdit stovky kilometr˚ u na nˇekolikahodinov´ y semin´aˇr a zajist´e by radˇeji s´ahli po kurzu dostupn´em na internetu. Z v´ yˇse popsan´eho vypl´ yv´a, ˇze odhad popt´avky po zaj´ımav´ ych kurzech je moˇzn´e stanovit na 300 aˇz 500 unik´atn´ıch shl´ednut´ı na jeden kurz. Marketingov´ a strategie • Stˇrednˇedob´a – V souˇcasn´e dobˇe pracuji na vytvoˇren´ı prvn´ı sady 13 kurz˚ u z´ıskan´ ych na 60

ˇ ych semin´aˇri N´arodn´ı u ´ˇcetn´ı rady7 poˇra´dan´em na t´ema interpretac´ı Cesk´ u ´ˇcetn´ıch standard˚ u a jejich vyuˇzit´ı v praxi. Marketingov´ y z´amˇer Komory ˇ a zadavatele firmy DATEV.cz s.r.o. je poskytnout daˇ nov´ ych poradc˚ u CR 3 vybran´e kurzy zdarma a zbyl´ ych 10 nab´ızet za cenu 500 Kˇc za jeden. Pˇri n´akupu cel´e sady 13 kurz˚ u pak bude poskytnuta sleva 20 procent. Cena za cel´ y semin´aˇr absolvovan´ y po internetu by pak tedy byla 4000 Kˇc, kter´a jen o m´alo pˇrevyˇsuje cenu semin´aˇre absolvovan´eho naˇzivo. • Dlouhodob´a – Dlouhodobˇe se budou obˇe spolupracuj´ıc´ı organizace v prv´e ˇradˇe odhadnout nejzaj´ımavˇejˇs´ı kurzy, po kter´ ych bude nejvˇetˇs´ı popt´avka a zajistit jejich z´aznam spolu s v´ yukov´ ymi materi´aly. Jedn´ım ze stˇeˇzejn´ıch pil´ıˇr˚ u marketingov´e strategie bude tak´e snaha o rozˇs´ıˇren´ı klientely mezi dalˇs´ı oborov´e ˇ y svaz u organizace jako napˇr. Cesk´ ´ˇcetn´ıch. Marketingov´ y mix 4P • Produkt – Produktem jsou e-learningov´e kurzy prod´avan´e pomoc´ı eshopu firmy DATEV.cz s.r.o. • Prodejn´ı cena – Cena kurz˚ u se bude odv´ıjet od jejich atraktivity a pˇredevˇs´ım od ceny semin´aˇre, ze kter´eho byly do kurzu pouˇzity audiovizu´aln´ı z´aznamy a studijn´ı materi´aly. • Prodejn´ı m´ısto – Kurzy se budou prod´avat po internetu a budou tedy dostupn´e z´akazn´ık˚ um odkudkoliv, kde bude k dispozici poˇc´ıtaˇc s pˇripojen´ım k internetu a funkˇcn´ım internetov´ ym prohl´ıˇzeˇcem. 7

www.nur.cz

61

• Propagace – Prodej kurz˚ u bude propagov´an v prv´e ˇradˇe na internetu, na str´ank´ach Koˇ (www.kdpcr.cz), na str´ank´ach N´arodn´ı u mory daˇ nov´ ych poradc˚ u CR ´ˇcetn´ı ˇ AV ´ AN ´ ´I. D´ale rady (www.nur.cz) a novˇe pˇripravovan´em port´alu E-VZDEL budou poskytov´any propagaˇcn´ı materi´aly pˇr´ımo na semin´aˇr´ıch Komory ˇ a Komory auditor˚ ˇ daˇ nov´ ych poradc˚ u CR u CR.

5.3.2

Management projektu a ˇ r´ızen´ı lidsk´ ych zdroj˚ u

ˇ - veManagement projektu zajiˇstuj´ı 3 zamˇestnanci Komory daˇ nov´ ych poradc˚ u CR douc´ı kancel´aˇre Ing. Radek Neuˇzil, tajemnice prezidia Simona Kratochv´ılov´a, manaˇzerka dlouhodob´ ych vzdˇel´avac´ıch projekt˚ u Mgr. Marcela Vaˇ natkov´a a jednatel zadavatelsk´e firmy DATEV.cz s.r.o. Ing. Robert Posp´ıchal. Dalˇs´ımi zamˇestnanci potˇrebn´ ymi pro spuˇstˇen´ı a udrˇzov´an´ı ostr´eho provozu syst´emu budu j´a jako implement´ator a spr´avce syst´emu, a d´ale je potˇreba zajistit technick´eho ˇ pro spolupr´aci na spr´avˇe webov´ pracovn´ıka z Komory daˇ nov´ ych poradc˚ u CR ych str´anek a tvorbˇe kurz˚ u. Nat´aˇcen´ı semin´aˇr˚ u bude zajiˇst’ov´ano extern´ı firmou.

5.3.3

Zajiˇ stˇ en´ı dlouhodob´ eho majetku

Vzhledem k tomu, ˇze nat´aˇcen´ı semin´aˇr˚ u bude ˇreˇseno extern´ı firmou, je pro provoz syst´emu zapotˇreb´ı pouze serveru s odpov´ıdaj´ıc´ım diskov´ ym polem schopn´eho ukl´adat kurzy o relativnˇe velk´em objemu dat, ˇr´ıdit pˇr´ıstup a obsluhovat pˇr´ıstup ke kurz˚ um do 200 klient˚ u souˇcasnˇe. Tento server na testov´an´ı a minim´alnˇe na prvn´ı rok bˇehu syst´emu poskytla zadavatelsk´a firma DATEV.cz s.r.o.

5.3.4

Shrnut´ı a dosavadn´ı zkuˇ senost

Jako jednu z ekonomick´ ych veliˇcin nesouc´ıch hodnotu lze samozˇrejmˇe br´at i ˇcas. Jako zamˇestnanec firmy DATEV.cz s.r.o. na tomto projektu pracuji od z´aˇr´ı roku 2007 a datum od´evzd´an´ı t´eto pr´ace se t´emˇeˇr kryje s uveden´ım cel´eho syst´emu do ostr´eho 62

ˇ byl tak´e bezesporu nejvˇetˇs´ım n´akladem vynaloˇzen´ provozu. Cas ym na implementaci. Daleko vˇetˇs´ı n´aklady budou ale vynaloˇzeny na tvorbu kurz˚ u a udrˇzov´an´ı syst´emu funkˇcn´ıho pro relativnˇe velk´e mnoˇzstv´ı klient˚ u. V dobˇe dokonˇcov´an´ı t´eto pr´ace mohu uv´est zkuˇsenost s cenou nat´aˇcen´ı jednoho desetihodinov´eho semin´aˇre (d´elka videostopy je pˇribliˇznˇe 6 hodin) profesion´aln´ı firmou, kter´a se pohybovala okolo 30 tis´ıc ˇ na korun. Cena jednoho kurzu pak bude stanovena Komorou daˇ nov´ ych poradc˚ u CR 500 korun. Vzhledem k tomu, ˇze daˇ nov´ ych poradc˚ u je v souˇcasn´e dobˇe 40158 , bude n´avratnost investice velice rychl´a. V neposledn´ı ˇradˇe je tˇreba uv´est, ˇze o podobn´ y syst´em na z´akladˇe referenc´ı ˇ projevila z´ajem i organizace CFE9 sdruˇzuj´ıc´ı 29 Komory daˇ nov´ ych poradc˚ u CR n´arodn´ıch organizac´ı z 22 evropsk´ ych zem´ı s celkov´ ym poˇctem zhruba 160 000 daˇ nov´ ych poradc˚ u, coˇz zcela evidentnˇe zvyˇsuje potenc´al vyuˇzit´ı cel´eho syst´emu a st´av´a se velkou v´ yzvou do budoucna.

8 9

viz. 4.3 Confederation Fiscale Europeenne, www.european-tax-adviser.com

63

Kapitola 6 Z´ avˇ er Byl implementov´an webov´ y server s interface pro AICC komunikaci postaven´ y na webov´ ych technologi´ıch poskytuj´ıc´ı moˇznost absolvov´an´ı e-learningov´ ych kurz˚ u. Implementovan´ y syst´em m´a modul´arn´ı architekturu. Je proto rozˇsiˇriteln´ y o sloˇzitˇejˇs´ı modularizaci, umoˇzn ˇuje v´ ymˇenu jednotliv´ ych komponent, nebo pˇrid´an´ı dalˇs´ıch. Syst´em je pouˇziteln´ y jak pro offline proch´azen´ı, tak pro pouˇzit´ı ve spojen´ı s CMI syst´emem. Pilotn´ı provoz s LMS prok´azal pouˇzitelnost tohoto syst´emu z technologick´eho hlediska.

64

Kapitola 7 Pouˇ zit´ e informaˇ cn´ı zdroje [1] Cavaness, C. Programujeme Jakarta Struts. Praha: Grada, 2003. Pˇreloˇzil Slavoj P´ısek. 1. vyd. 446 s. ISBN 80-247-0667-9. [2] CMI

Guidelines

committee:2004.

for

Interoperability.[online]

DOCUMENT

NO.

AICC.

CMI001.

AICC

Vyd.

4.

CMI

Sub-

Dostupn´e

z http://www.aicc.org/docs/tech/cmi001v4.pdf. [3] CROSS, J. A Brief History of Distance Learning [online]. [cit. 30. 4. 2008] Dostupn´e z: http://www.pbs.org/als/dlweek/history/index.html. [4] eLearning Project. Milano: Datev.it S.p.A 2007. Intern´ı firemn´ı materi´al. [5] HORTON, William. Designing web-based training: how to teach anyone anything anywhere anytime. New York: John Wiley & Sons, 2000. ISBN 047135614X. [6] Hypertext

transfer

protocol

–

http/1.0.

1990.

http://www.w3.org/Protocols/rfc1945/rfc1945. ´ C, ˇ R., MALC ˇ ´IK, M. Problematika vzniku a pˇrevodu uˇcebn´ı opory k [7] KOLIBA jej´ı eLearningov´e verzi. 1. vyd. Ostrava: Ostravsk´a univerzita, 2002, s. 161-167. ISBN 80-7042-828-7. [8] NOCAR, D. a kol. E-learning v distanˇcn´ım vzdˇel´av´an´ı. 1. vyd. Olomouc: Universita Palack´eho v Olomouci, 2004. 76 s. ISBN 80-244-0802-3. 65

[9] SHEPARD, 2002.

C.

Fastrak

Skilling Consulting

up

-

Ltd.

learning Dostupn´e

about z:

e-learning[online]. http://www.fastrak-

consulting.co.uk/tactix/Features/skillingup.htm. ´ ´ H. Uvod ´ [10] ZLAMALOV A, do distanˇcn´ıho vzdˇel´av´an´ı. 1. vyd. Olomouc: Universita Palack´eho v Olomouci, 2002. 62 s. ISBN 80-244-0276-9. [11] Zpravodaj – Odborn´e vzdˇel´av´an´ı v zahraniˇc´ı. XVI, 1/2005. N´arodn´ı u ´stav odborn´eho vzdˇel´av´an´ı. s. 6-8. Redaktorka: Anna Konop´askov´a.

66

Seznam obr´ azk˚ u 3.1

Formy e-learningu, zdroj: [8] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

3.2

Grafick´e porovn´an´ı v´ yhod a nev´ yhod forem vzdˇel´av´an´ı, zdroj: www.hp.cz 27

3.3

Virtu´aln´ı tˇr´ıda, zdroj: www.rentel.cz . . . . . . . . . . . . . . . . . .

28

3.4

Vztah jednotliv´ ych u ´rovn´ı elektronick´eho vzdˇel´av´an´ı, zdroj [8] . . . .

29

3.5

V´ yvoj standardu SCORM, zdroj: www.net-university.cz . . . . . . . .

34

4.1

Konceptu´aln´ı model AICC, zdroj: vlastn´ı . . . . . . . . . . . . . . . .

36

4.2

Konceptu´aln´ı model komunikace AU s CMI, zdroj: [2] . . . . . . . . .

38

5.1

Vnitˇrn´ı datov´e toky aplikace, zdroj [4] . . . . . . . . . . . . . . . . .

47

5.2

Hierarchie akˇcn´ıch tˇr´ıd v Controlleru, zdroj: vlastn´ı . . . . . . . . . .

49

67

25

Seznam tabulek 4.1

Seznam parametr˚ u startovac´ı URL. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

40

4.2

Pouˇzit´e typy HACP poˇzadavk˚ u. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

40

4.3

Seznam jmen parametr˚ u HTTP zpr´avy HACP poˇzadavku. . . . . . .

42

4.4

Seznam jmen parametr˚ u HTTP zpr´avy HACP odpovˇedi. . . . . . . .

43

4.5

Seznam jmen parametr˚ u HTTP zpr´avy HACP odpovˇedi. . . . . . . .

44

68

Kapitola 8 Pˇ r´ılohy A

Odpovˇ ed’ na HACP poˇ zadavek typu GetParam error=0 error text=Successful aicc data= [Core] Student ID = XYZ 1234 Student Name = David Mich´ alek Lesson Location = 45 Credit = CREDIT Lesson Status = INCOMPLETE Score = Time = 00:04:30 [CORE LESSON]{ 1111111111111111111000000000000000000000000 1111111111111111111000000000000000000000000 } [Core Vendor] 45,67,78,RR [Evaluation] Course ID = {} [Student Data] Mastery Score = 100

B

HACP poˇ zadavek typu PutParam [Core] 69

Lesson Location = 87 Lesson Status = C Score = Time = 00:02:30 [CORE LESSON] { 1111111111111111111000000000000000001110000 111111111111111111100000000000111000000000 { [COMMENTS] <1> Koment´ ar ˇ ... <e.1>

C

Pˇ r´ıklad deklarace zpracov´ an´ı v´ yjimky v r´ amci struts <exception type="... .struts.exceptions.UserNotLoggedInException" path="/page/security/signin.do" key="global.error.user.not.logged.in" scope="request" /> ...

D

Struktura bal´ıˇ cku pkgDir---Package.dtd |-Manifest.xml |-sites---Site.dtd | |-page1.xml | |-page2.xml | |-... 70

| \-pagen.xml |-resources---images---img1.png | | \-imgn.png | |-css---default.css | | \-second.css ...

E

manifest.xml <Manifest> <Package> Demo kurz David Mich´ alek demo00001 <properties> <property defaultValue="10" name="age"/> <property defaultValue="1" name="qualification"/> <sites defaultSiteFilename="a.xml"> <site filename="a.xml"/> <site filename="b.xml"/> <site filename="c.xml"/>

71

F F.a

Informaˇ cn´ı zdroje Monografie a pˇ r´ıspˇ evky do monografie

CASTILLO, D. Sj¨oberg, M. A Theoretical Framework for the Economics of E-learning. In: The Economics of E-learning [online monografie]. Barcelona: Revista de Universidad y Sociedad del Conocimiento, c2008. [cit. 27.5.2008]. Dostupn´e z: http://www.uoc.edu/rusc/5/1/dt/eng/castillo sjoberg.pdf. ISSN 1698-580X. GRIMUS, Margarete. eLearning, eTeaching, eEducation: ein Aspekt einer neuen Lernkultur : Studientext f¨ ur Europ¨aische Masterstudieng¨ange. = an aspect of a new learning culture : study texts for European masters degrees. Brno: Paido - edice pedagogick´e literatury, 2003. 205 s. ISBN 8073150522. HARASIM, L. Learning networks: a field guide to teaching and learning online. Cambridge: MIT Press, c1995. 329 s. ISBN 0262082365. ˇ ˇ K. Z´aklady e-learningu 2003. 1 .vyd. Ostrava: Ostravsk´a univerzita, 2004. KVETO N, 61s. ISBN 80-7042-986-0. ROSENBERG, Marc J. E-learning: strategies for delivering knowledge in the digital age. New York: McGraw-Hill, c2001. 343 s. ISBN 0071362681. SCHANK, C.R. Designing World Class E-learning. USA: R.R. Donelley & Sons, 2002. 270 s. ISBN 0-07-137772-7.

F.b

Elektronick´ e seri´ aly

e-Learning Borderless Education [online]. UPGRADE: the European Journal for the Informatics Professional. Published on behalf of CEPIS (Council of European Professional Informatics Societies). 2003-. [cit. 27.5.2008]. Dostupn´e z: http://www.upgradecepis.org/issues/2003/5/upgrade-vIV-5.pdf. ISSN 1684-5285.

F.c

Sborn´ıky a pˇ r´ıspˇ evky do sborn´ık˚ u

HANNA, D.E. Organizational Models in Higher Education, Past and Future. In MOORE, G. M. ANDERSON, W. G. Handbook of distance education. 1. vyd. Mahwah:

72

Lawrence Erlbaum Associates, 2003. ISBN 0–8058–3924-0. ´ J. Od programov´eho uˇcen´ı k e-learningu. In Sborn´ık z konference KAPOUNOVA, ˇ duben 2005. Slapanice u Brna. 1. vyd. Ostrava: PdF Ostravsk´e univerzity, 2005. 198 str. ISBN 807368053X. PETERS, O. Learning With New Media in Distance Education. In MOORE, G.M. ANDERSON, W. G. Handbook of distance education. 1. vyd. Mahwah: Lawrence Erlbaum Associates, 2003. ISBN 0–8058–3924-0. ´ CEK, ˇ SEDLA Jan. Sborn´ık pˇr´ıspˇevk˚ u ze semin´aˇre a soutˇeˇze elearning 2005. 8. - 11. 11. 2005, Hradec Kr´alov´e. 1. vyd. Hradec Kr´alov´e.: Gaudeamus, Univerzita Hradec Kr´alov´e. 405 str. ISBN 8070415959. SOJKA, P., PITNER, T. SCO 2006, sborn´ık 3. roˇcn´ıku konference o elektronick´e podpoˇre v´yuky. 1. - 2. 2. 2006, Brno, 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 201 str. ISBN 802103923X. ´ M. Komerˇcn´ı vyuˇzit´ı internetu a softwarov´ STEINOVA, ych produkt˚ u. In Sborn´ık pˇr´ıspevk˚ u z workshopu. Ostrava: Vysok´a ˇskola b´an ˇsk´a - Technick´a univerzita, Ekonomick´a fakulta, 2000. 37 s. ISBN 80-7078-786-4.

73