Zakládající partneři
Implementace směrnic o energetické náročnosti budov a energetické účinnosti v ČR Snižování energetické náročnosti budov Petr Holub 19. května 2015
Významní partneři
Partneři
Transpozice směrnice o energ. náročnosti budov ● 1. ledna 2013 – účinnost novely zákona o hospodaření energií č. 406/2000 Sb. (požadavky na nákladově-optimální úroveň) ● Náběh povinnosti pro novostavby s téměř nulovou spotřebou ● Povinnost se váže k datu podání žádosti o stavební povolení ● Náběh v postupných krocích podle velikosti budovy 1. ledna 2018: budovy nad 1500 m2 energ. vztažné plochy 1. ledna 2019: budovy nad 350 m2 energ. vztažné plochy 1. ledna 2020: všechny nové budovy
● Pro budovy veřejných investorů: vždy o dva roky dříve ● Standard “s téměř nulovou spotřebou” dle české vyhlášky č. 78/2013 Sb. je zhruba dvakrát energeticky horší než standard pasivní, je možné zpřísnění v dalších krocích ● Pro renovace požadavek na kvalitu renovace, ne její rozsah
Ekonomické přínosy: minimálně 223 mld. Kč ● Čistá současná hodnota pro zavedení vyšších energetických standardů spočtena na 223 mld. pod konz. předpoklady (3% reálný růst ceny energie, 25 let ekonomická životnost) ● Přechod k vyšším energetickým standardům je sázka na zvyšující se ceny energie a zajistí vlastníky před cenovými šoky ● A stát pak před cenovými výkyvy a nejistotou dodávek fosilních paliv
Počet rodinných pasivních domů 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 2009 (Zelená úsporám)
2010
2011
2013 (Nová zelená úsporám)
2014 (Nová zelená úsporám)
•
+20–30 % bez podpory, tedy za 2014 cca. 1000 domů – 10 % všech novostaveb
•
zejména díky podpoře z programu Nová zelená úsporám
Počet pasivních bytů
Počet pasivních bytů 180 160 140
• pouze do 2 % nabízených bytů v novostavbách
120 100 80 60 40 20
Zdroj: YIT, JRD
0 2012
2014
2015
2016
Průkazy energetické náročnosti ● Reálná implementace požadavku zákona zatím slabá – loni pouze 3 % nabídek realitních kanceláří obsahovalo energetickou třídu nabízené nemovitosti (vlastní průzkum Šance pro budovy) ● Změna zákona, která nabude účinnosti od 1. července 2015: realitní kanceláře mají explicitní povinnosti uvést energ. třídu, pokud neobdrží průkaz, pak musí uvést nejhorší třídu G možná výjimka pro budovy vystavěné a naposledy renovované do roku 1947, pokud se tak dohodne prodávající a kupující bohužel vypadne časová povinnost zpracovat průkaz pro bytové domy a administrativní budovy – to usnadňovalo nakládání s majetkem pro majitele bytů
● Ministerstvo průmyslu a obchodu plánuje propagační kampaň k vysvětlení přínosu průkazu energetické náročnosti ● www.prukaznadum.cz
Směrnice o energetické účinnosti: strategie renovace budov ● Zpracovávala Šance pro budovy pro MPO podklad pro Národní akční plán energetické účinnosti
● Vychází z průzkumu rezidenčního fondu budov, zatím nejpodrobnější studie (počty budov, bytů, podlahové plochy, šest věkových kategorií) ● Možné úspory energie jsou skutečné, ne teoretické (současný stav kalibrován na statistická data o spotřebě) ● Modeluje pět scénářů, vyčísluje dopady na úspory energie a potřebné investiční náklady ● Ze stochastického modelu plynou mj. plochy jednotlivých konstrukcí a potřebné výkony zdrojů ● Pro ostatní budovy se hůře získávající údaje, nicméně podrobnější materiál bude k dispozici do konce 2Q 2015
Pět scénářů ● Model BPIE upravený pro Českou republiku ● Vymodelováno pět scénářů základní minimální (bez státní intervence) rychlá, ale mělká renovace (3 % renovace, mělká až střední) pomalá, ale důkladná renovace (1,5 % renovace, důkladná) rychlá a důkladná renovace (3 % renovace, důkladná) ideální hypotetický (3 % renovace hned, velmi důkladná)
● Nová výstavba 0.85 %, demolice 0.20 % ● I v progresivních scénářích: 8 % budov zůstává nezrenovováno a 15 % budov zrenovováno mělce/středně (např. historické budovy) ● Všechny předpoklady jsou relativně konzervativní ● Scénáře na dodané energii, nejsou zohledněny ani lokální OZE
Výstupy modelování scénářů
Závěry ze scénářů ● Při realizaci scénáře 5 bychom mohli dosáhnout českého cíle 48 PJ do roku 2020 pouze energeticky úspornými renovacemi budov ● Pro dosažení cíle při započtení úspor energie v průmyslu a započtení předchozích opatření (NZÚ 2013, poslední výzvy OPŽP a OPPI) je nutné jít cestou alespoň scénáře 4 (ale spíše cestou mezi scénáři 4 a 5), nyní na této cestě nejsme ● Důkladná renovace budov na pasivní hodnoty je ekonomicky mírně výhodnější, než střední renovace na doporučené hodnoty ● Rychlá, ale mělká/střední renovace budov znamená rychlejší úspory, ale blokuje část potenciálu úspor energie do budoucna
Programy podpory v České republice
Závěr ● Sektor energeticky úsporného stavebnictví se rozvíjí (nejrychleji z celého stavebnictví) díky vzrůstu poptávky, ale také díky legislativě a podpoře ze strany státu ● Přístup státu je však zatím nekoordinovaný, do oboru zasahují čtyři resorty (průmysl, životní protředí, místní rozvoj, finance) ● Na MPO se až nyní (od 1. června 2015) navyšuje kapacita pracovníků pro energetickou efektivitu na přijatelnou úroveň ● Efekt využití cca 65 mld. Kč veřejných prostředků v programech podpory do 2020/2 zatím není jistý, chybí jednotný marketing, koordinace podmínek ● Budou zavedeny finanční nástroje a možnost investic ze strany privátního kapitálu? ● www.renovujdum.cz
Zakládající partneři
Děkuji za pozornost! Petr Holub
[email protected] www.sanceprobudovy.cz Šance pro budovy Šance pro budovy je aliance významných oborových asociací podporujících energeticky úsporné stavebnictví. Sdružuje Centrum pasivního domu, Českou radu pro šetrné budovy, Sdružení EPS, Asociaci výrobců minerální izolace, Asociaci poskytovatelů energetických služeb a Asociaci energetických specialistů. Reprezentuje přes 300 firem napříč hodnotovým řetězcem výstavby a renovace budov. Šance pro budovy usiluje o dosažení mnohočetných společenských přínosů, které s sebou energeticky úsporné budovy nesou.
Významní partneři
Partneři
