MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra Občanské výchovy
IMIGRAČNÍ A AZYLOVÁ POLITIKA VELKÉ BRITÁNIE
Magisterská diplomová práce
BRNO, 2007
Vedoucí diplomové práce:
Vypracovala:
PhDr. Marta Goňcová, CSc.
Markéta Najdková
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně 18. 4. 2007 ………......………................ podpis 2
Děkuji PhDr. Martě Goňcové CSc. za konzultace, odborné vedení, cenné rady a informace, které mi při tvorbě mé diplomové práce poskytla. Také děkuji příteli a rodině za podporu po celou dobu mého studia.
3
OBSAH ÚVOD ................................................................................................ 5 1. Z HISTORIE IMIGRAČNÍ POLITIKY VE 20.STOLETÍ .......... 7 1.1. 1.2. 1.3. 1.4. 1.5. 1.6.
Z Á K L A D N Í TE R M I N O L O G I E ............................................................. 7 P R Á V N Í N O R M Y .......................................................................... 10 V Ý V O J A Z Y L O V É P O L IT I K Y V E V R O P Ě ........................................... 13 A Z Y L P O P Á D U B E R L Í N S K É Z D I .................................................... 14 P E V N O S T E V R O P A ..................................................................... 16 A Z Y L O V Á P O L IT I K A E V R O P S KÉ U N I E ............................................ 18
2. VELKÁ BRITÁNIE .................................................................... 23 2.1. 2.2. 2.3. 2.4. 2.5.
P O Č Á T K Y I M I G RA C E O D P R A V Ě K U P O R O K 1922 ............................ 23 VB A I M IG R A C E O D R O K U 1922 D O S O U Č AS NO S T I ......................... 27 Z A H RA N I Č N Í P O L I T I K A A P R Á V O : „ NU L O V É I M IG R A C E “ ................... 37 Ž Á D O S T I O A Z Y L - D R U HY R O Z H O D NU T Í ........................................ 40 A Z Y L V E VB V Č Í S L E C H .............................................................. 42
3. POSTAVENÍ ŽADATELŮ O AZYL VE VELKÉ BRITÁNII .. 45 3.1. 3.2. 3.3. 3.4. 3.5.
V Z D Ě L Á V Á NÍ ............................................................................. 45 P Ř ÍS T U P N A T R H P R Á CE ............................................................. 46 F I N AN Č N Í P O DP O R A ................................................................... 47 Z D R AV O T N Í P É Č E ....................................................................... 50 B Y D L E N Í ................................................................................... 51
4. LIDSKÁ PRÁVA A AZYLOVÁ POLITIKA ............................. 56 5. AZYLOVÁ POLITIKA - STÁTNÍ A NESTÁTNÍ ORGANIZACE VE VB .................................................................. 61 5.1. S T Á T N Í
O R G A N I Z A C E ..................................................................
5.2. N E S T Á T N Í
O R G A N I Z A CE ..............................................................
61 63
ZÁVĚREM ....................................................................................... 65 LITERATURA, DOKUMENTY A PRÁVNÍ PŘEDPISY ............. 68
4
ÚVOD Lidé, kteří prchají ze své vlasti kvůli strachu z pronásledování, se připojují k širšímu proudu migrantů odcházejících za prací, vzděláním, za svými rodinnými příslušníky nebo z jiných důvodů. Mnohé státy přijaly jasné imigrační zákony a pravidla, v rámci kterých jsou přistěhovalci přijímáni ve třech různých "proudech": z důvodu sloučení rodiny, kvůli práci, studiu či investičnímu pobytu a z humanitárních důvodu. Během
posledních
desetiletí
zakusila
řada
států
rostoucí
přistěhovalecký tlak, kromě jiného také z důvodu technického pokroku usnadňujícího cestování. Rostoucí xenofobie v některých zemích a obava států ze ztráty kontroly nad tím, kdo vstupuje na jejich území, vedla k přijetí stále přísnějších opatření pro prevenci nelegální migrace. To byl případ nejen Evropy a Severní Ameriky. Téměř každá země, která ve srovnání s okolními státy prosperuje, zjistila, že úspěch s sebou nese - kromě jiného - také rostoucí imigrační tlak. 1 Tato práce se snaží stručně nastínit pohled
na imigrační a
azylovou politiku Velké Británie, která patří v Evropě mezi země s nejvyšším přílivem imigrantů a také žadatelů o azyl. V první části se práce zaměřuje na historii imigrační politiky 20.
století
v
celosvětovém
měřítku.
Nejprve
vymezuje
základní
terminologii spojenou s azylem a migrací, také zahrnuje základní právní normy a pohled na industrializovaný svět. Dále pak bližší pohled na různé azylové vlny a měnící se imigrační politiku v Evropě v průběhu 20. století. Podrobněji nahlíží na Evropu a její vztah k azylu, snahy o jeho omezování a zpřístupnění vstupu na svá území. Toto je doplněno o výčet a stručnou charakteristiku dokumentů přijatých v rámci Evropské Unie, jejíchž součástí je imigrační a azylová problematika. 1 UN HCR , Měn íc í se dynami ka p ře sí dl en í, www .unh cr .c z/ do ku me nt y/ state2 00 0_ 11 .pdf
5
Druhá část je věnována samotné Británii nejprve je stručně popsán vývoj imigrace od prvních písemných záznamů, přes období slávy
britského
impéria
až
po
současné
programy,
které
jsou
využívány v rámci imigrační politiky. Na to navazuje zahraniční politika Velké Británie a osvětlení pojmu "nulové imigrace". Navíc jsou zde popsány druhy rozhodnutí, které mohou žadatelé o azyl v Británii očekávat po podání své žádosti. Součástí této části je několik základních čísel z nejnovějších statistik týkající se azylu v Británii, které vydává pravidelně ministerstvo vnitra VB. Třetí část se blíže zaměřuje na
postavení žadatelů o azyl ve
vybraných oblastech přímo ve Velké Británii. Konkrétně se to týká oblasti
vzdělávání,
přístupu
na
trh
práce,
finanční
a
zdravotní
podpory, bydlení a také seznámení se základní legislativou přímo související s těmito oblastmi. Čtvrtou část naplnila lidská práva v souvislosti s imigrací a azylem, opět se setkáváme s pojmem "nulová imigrace" a je zde také výčet mezinárodních organizací, které se přímo ochranou lidských práv zabývají. Poslední pátá část představuje státní organizace, které jsou zodpovědné za migrační zákony, politiku a administrativu v rámci Velké
Británie.
Vládní
orgány
jsou
doplněny
o
stručný
výčet
nestátních organizací na národní úrovni. Z důvodu nedostatku literatury v českém jazyce byl v práci využit především internet, kde jsem čerpala z oficiálních stránek ministerstva vnitra Velké Británie a také stránek institucí zabývající se azylovou politikou. Tyto zdroje jsou vesměs v angličtině, díky tomu, že mým dalším studijním oborem je angličtina, pokusila jsem se sama o přeložení veškerých informací.
6
1. Z HISTORIE IMIGRAČNÍ POLITIKY VE 20.STOLETÍ 1.1. Základní terminologie Kdo je uprchlík, podle Úmluvy: "osoba, která se nachází mimo svou vlast a má oprávněné
obavy
před
pronásledováním
náboženských nebo národnostních nebo určitým
z
důvodů
rasových,
z důvodů příslušnosti k
společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických
názorů, není schopna přijmout, nebo vzhledem obavám,odmítá ochranu
k výše uvedeným
své vlasti". Jeho země mu neposkytuje
dostatečnou záruku ochrany a bezpečnosti, proto tento člověk hledá ochranu jiné země. 2 (Úmluva 2007) Jaká jsou jeho práva? Jako kdokoli jiný i uprchlíci mají lidská práva. Také mají práva z pozice uprchlíka. Tato práva zahrnují: •
Ochrana před diskriminací
•
Svoboda náboženského vyznání
•
Právo na osobní doklady a cestovní dokumenty
•
Právo na práci
•
Bydlení, vzdělání a sociální podpora
•
Ochrana proti stíhání za nezákonný vstup
•
Svoboda pohybu
Kdo je žadatel o azyl Žadatel o azyl je osoba hledající ochranu jako uprchlík. Tento pojem se používá pro osobu, která čeká na rozhodnutí, zda jí bude udělen statut uprchlíka. (Amnesty International 2007)
2
Úml u va o p ráv ní m po st aven í up rc hl íků, čl .1,www .unh cr .c z/ z akladni /?ci d= 17 ,12 .2. 20 07
7
Mají žadatelé o azyl práva? Ano
-
Všeobecná
deklarace
lidských
práv
zajišťuje
všem
osobám základní lidská práva. Říká: „Každý má právo vyhledat si před pronásledováním útočiště
v jiných zemích a požívat tam
azylu.“ 3 (Deklarace2007) Kdo je migrant Obecně je za migranta považována každá osoba, která je v cizí zemi
ať
už
dočasně
nebo
trvale.
Někteří
migranti
se
stěhují
dobrovolně, jiní jsou nuceni odejít kvůli strádání, kterému jsou vystaveni.
Důvody
bývají
komplexní.
Velmi
specifickou
a
často
zlehčovanou skupinu tvoří ekonomičtí migranti, kteří opouští svou zemi
z
ekonomických
důvodů.
vysloveně globálního charakteru
Pracovní
migrace
dnes
nabývá
a odehrává se mezi bohatými státy
„Severu“ a chudými zeměmi „globálního Jihu“. Od života v bohatších zemích
si
pracující
migranti
slibují
řešení
své
jinak
neúnosné
ekonomické situace. (Amnesty International 2007) Mají migranti práva? Ano - migranti jsou lidské bytosti, proto také mají lidská práva jako
je
právo
nedobrovolnému
na
život,
věznění,
ochranu také
proti
právo
mučení,ochranu na
přiměřený
proti životní
standard.Existují také Mezinárodní smlouvy, které upravují práva migrantů
jako
(Convention
of
je the
Mezinárodní
smlouva
Intrnational
Labour
pracovní
organizace
Organizations).
Dále
v červenci 2003 vstoupila v platnost mezinárodní smlouva o ochraně práv všech pracovních migrantů a členů jejich rodin (Convention on the Protection of the Rights of All Migrants Workers and Members of
V š eo be cn á de kl ar ac e l i dsk ý ch p ráv , čl . 14( 1), ht tp:/ /h ome. zc u. c z/ ~p ve sel y /fre e/te xt y/d ekl a ra ce.h tm 3
8
their Families). Toto je důležitý poznatek, že práva migrantů musí být také respektována a ochraňována. (Amnesty International 2007) Kdo je vnitřně přesídlená osoba (vnitřní přesídlenec) Vnitřně přesídlené osoby mohou prchat ze stejných důvodů jako uprchlíci, ale zůstávají na území svého státu, prchají z jednoho místa své země na jiné, aniž by překročili státní hranice. Uvádí se, že ve světě je dvakrát více vnitřně přesídlených osob než mezinárodních uprchlíků. Vlády by měly ochraňovat lidská práva svých občanů, ale často je to v době konfliktů obtížné. (Amnesty International 2007) Azylant je osoba, které je udělen azyl, který má stát právo umožnit, v rámci své územní svrchovanosti a výkonu své pravomoci. 4 Bezpečná země původu je země, která je uznávaná jako bezpečná. Neexistuje závažné riziko pronásledování, které by zapříčiňovalo oprávněné nároky jejich obyvatel na azyl v jiné zemi. Každý členský stát Evropské unie určuje země, které považuje za bezpečné a informuje o tom ostatní členské státy.
Pochází-li
žadatel
o
azyl
ze země
Evropské
unie
z tzv. bezpečné země, je jeho žádost vyřízena urychleně a v zásadě je mu azyl odepřen. 5 Bezpečná třetí země je země, ve které žadatel o azyl může najít ochranu jako utečenec a ve které byl fyzicky přítomen před příchodem do země, kde
požádal
o
azyl.
Uznávání
principu
bezpečné
třetí
země
v Evropské unii umožňuje jejímu členskému státu poslat žadatele o Zá k on č. 325/1 99 9 Sb. , ve z nění zá kona č . 2/20 02 S b. , o az ylu , w ww.mv c r. cz/s bi rk a /2002/s b0 83 -02. pdf-z ák on o a zyl u, 14. 2. 2007 5 Ta mtéž 4
9
azyl zpět do této země poté, co je provedeno urychlené prošetření jeho žádosti. 6 Tranzitní země je země pro osobu, která vstoupí na její území s úmyslem přistěhovat se do jiné, cílové země, kde následně poté bude žádat o udělení azylu. Doba tranzitu je různá. Pohyb osoby je většinou řízen předem připraveným plánem zahrnujícím trasu, způsob přepravy a získávání prostředků na obživu v tranzitní zemi. 7
1.2. Právní normy Základní právní normou upravující práva uprchlíků je Všeobecná deklarace lidských práv a svobod, schválená 10.12.1948 Valným shromážděním OSN. Stanovila zásadu, že všichni lidé mají právo užívat základní práva a svobody bez diskriminace. Její článek 14(1) ustanovuje,že:
"každý
má
právo
vyhledat
před
pronásledováním
útočiště v jiných zemích a požívat tam azylu". 8 V roce 1951 byl z rozhodnutí Valného shromáždění OSN zřízen Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), jehož hlavním posláním bylo poskytování právní ochrany uprchlíkům, pomoc vládám při jejich integraci v hostitelských zemích a případně dobrovolné repatriaci.
Souběžně
se
statutem
UNHCR
v
roce
1951
přijala
Organizace spojených národů Úmluvu o právním postavení uprchlíků (dále jen Úmluva). V Úmluvě je formulován zásadní princip non-
6 Z ák on č. 325/ 1999 Sb ., ve zn ěn í zá kona č . 2/20 02 Sb ., o a zyl u, w ww.mv c r. cz/s bi rk a /2002/s b0 83 -02. pdf-z ák on o a zyl u, 14. 2. 2007 7 t amté ž 8 V še obec ná d ekl a ra ce l i ds ký c h prá v , čl . 14 (1 ), ht tp:/ /h ome. zc u. c z/ ~p ve sel y /fre e/te xt y/d ekl a ra ce.h tm
10
refoulement. 9 Článek 33 říká:"žádný smluvní stát nevyhostí jakýmkoli způsobem nebo nevrátí uprchlíka na hranice území,ve kterých by jeho život či svoboda byly ohroženy národnosti,
příslušnosti
na základě jeho rasy, náboženství,
k
určité
společenské
vrstvě
či politického přesvědčení". 10 Úmluva zaručuje uprchlíkům základní lidská práva, která by měla
být
přinejmenším
stejná
jako
ta,
jichž
užívají
cizí
státní
příslušníci žijící legálně v dané zemi, mnohdy by měla být rovna svobodám
občanů
dané
země.
V
době
přijetí
Úmluvy
se
předpokládalo, že příliv uprchlíků během několika let odpadne, ale nové druhy uprchlických vln tento předpoklad zpochybnily. Proto v roce 1967 byla Úmluva doplněna o Protokol o postavení uprchlíků, tzv. Newyorský protokol, který ruší původní časové omezení, podle něhož se definice vztahovala jen na uprchlíky, kteří utekli kvůli událostem nastalým před 1. lednem 1951. Tím z Úmluvy učinil univerzální dokument, který lze použít v jakékoli uprchlické situaci. První zemí, která k Úmluvě přistoupila bylo v roce 1952 Dánsko. V současné době je smluvní stranou Úmluvy a/nebo jejího Protokolu 143 států celého světa. Velká Británie ratifikovala Úmluvu v roce 1954 a Protokol v roce 1968, Česká republika přistoupila k Úmluvě i k Protokolu v roce 1993. Azyl v moderním světě Úmluva OSN o uprchlících z roku 1951 vznikla především v reakci na obrovský rozměr přesídlení v Evropě po druhé světové válce. O půl století později je to právě Evropa a další průmyslové země světa, kde institut azylu stojí před jednou ze svých největších 9
Úml uv a o prá vn ím p osta ve ní u pr chl í ků, čl . 33 - Zák az vy ho štěn í ne bo n áv ratu ("r ef oul eme nt") w ww.un hc r. cz / za kl a dni / ?ci d=1 7, 12.2 . 200 7 10 Úml u va o p ráv n ím po st ave ní up rc hl íků, čl .33- Zá kaz v yh oš tění neb o ná vr atu ("re fo ul em ent") w ww.un hc r. cz / za kl a dni / ?ci d=1 7, 12.2 . 200 7
11
výzev. Řada vlád průmyslově vyspělých zemí přijala opatření na kontrolu
a
omezení
možností
vstupu
na
své
území
ve
snaze
úzkostlivě chránit své hranice před nevítanými přistěhovalci a z důvodu podezření jaká je pravá motivace mnohých žadatelů o azyl. V mnoha případech tato opatření znamenala pro osoby prchající před pronásledováním vážné omezení jejich přístupu k azylovému řízení a ochraně. 11 Úkolem pro všechny průmyslové země v oblasti dodržování svých závazků vůči uprchlíkům je nyní řešení jevu smíšeného proudu uprchlíků a jiných migrantů a s tím související migrace se smíšenou motivací. Mnozí lidé opouštějí svou vlast kvůli kombinaci politických, ekonomických a dalších důvodů. 12 Kombinace motivů je jedním z faktorů vytvářejících dojem širokého zneužívání azylové procedury, které pak následně často využívají politici a média. Problém nelegálního převaděčství komplikuje všeobecný pohled na migraci. Mnozí uprchlíci se obrací právě na převaděče, aby se dostali do bezpečí, i přes nebezpečí a finanční náklady s tím spojené. Žadatelé
o
azyl,
kteří
se
uchýlí
k
využití
služeb
převaděčů,
v očích mnoha států vážně zpochybňují svou žádost o azyl. Společně s rostoucí tendencí států umisťovat žadatele o azyl do vazby to vede ke stigmatizaci žadatelů o azyl v očích veřejnosti jako kriminálníků. Státy
se snaží
kontrolovat
přístup
na
svá
území,
což
je
legitimní, avšak mají také mezinárodní závazek poskytnout ochranu osobám, které prchají před pronásledováním. Zvláštní odpovědnost v oblasti ochrany uprchlíků mají vyspělé průmyslové státy. Právě ty se podílely na vytváření nástrojů v oblasti lidských práv a práv uprchlíků. Jejich příklad ovlivňuje způsob, jakým bude s uprchlíky zacházeno v budoucnu v dalších státech.(UNHCR) 11
Si tu ac e up rchl ík ů ve s v ětě v ro ce 2 000, w ww .un hcr. cz / up rchl i ci cr /? ci d=17 5 Collinson,S.: Globalization and the Dynamics of International Migration: Implications for the Refugee Regime, UNHCR Working Paper no.1.5. 1999,http://www.unhcr.org/research/RESEARCH/3ae6a0c60.pdf
12
12
1.3. Vývoj azylové politiky v Evropě Balkánské války byly příčinou první významné uprchlické vlny v Evropě 20. století, na ně pak navázala vlna uprchlíků z východní Evropy. S nástupem fašismu v Německu došlo k přesídlování a exodu několika tisíců obyvatel židovského původu. Do konce 2. světové války pak evropská emigrace mířila hlavně do zámoří. Až po ukončení války
se
destinací.
sama Po
kapitalistické
Evropa roce
a
stala
1945
jednou
došlo
socialistické,
ze
světových
k rozdělení
které
se
imigračních
Evropy
důsledkem
na
státy
rozdílné
politicko-ekonomické situace vyvíjely odlišně i z hlediska migrace. Na konci druhé světové války stála Evropa před obrovským humanitárním úkolem. Bylo zapotřebí repatriovat či přesídlit více než 40 miliónů lidí. V roce 1956 navíc ze své země uprchlo asi 200 tisíc Maďarů po Sověty potlačeném
povstání. V roce 1968 odešlo velké
množství lidí z Československa, po vojenské intervenci pěti států Varšavské smlouvy v čele opět se Sovětským svazem, kde násilně ukončili "Pražské jaro". Ačkoli Úmluva OSN o uprchlících z roku 1951 stanovovala pro ochranu těchto uprchlíků mezinárodní právní rámec, azyl v Evropě a samozřejmě na Západě obecně - měl také určitý ideologický nádech. Byl odrazem širšího politického závazku přijímat uprchlíky z komunistických zemí. 13 Uprchlíci z jiných světadílů začali do Evropy ve větším počtu přijíždět během sedmdesátých let. Byli mezi nimi utečenci, kteří prchali z Latinské Ameriky důsledkem vojenských převratů v Chile a Uruguaji roku 1973 a později také v Argentině v roce 1976.
13
Joly, D.: Heaven or Hell? Asylum Policies and Refugees in Europe, Macmillan Publishing Company, Londýn 1996
13
Uprchlíci z těchto zemí našli útočiště jak v Západní tak i Východní Evropě. Počátkem osmdesátých let stále více osob ze všech koutů světa prchalo přímo do Evropy. Počet spontánních příjezdů žadatelů o azyl se začal zvyšovat již od počátku sedmdesátých let a v polovině let osmdesátých již vyvolával značné znepokojení. V roce 1989 se počet žadatelů zvýšil na více než 200 000 tisíc oproti roku 1983, kdy počet žadatelů o azyl v západní Evropě nepřesahoval 70 000. Tento příliv měly za následek řady konfliktů se závažným porušováním lidských práv v Africe, Asii, Latinské Americe a na Blízkém východě. V mnoha evropských zemích přestala podpora pracovních migrantů, protože jejich práce již nadále nebylo potřeba. Stále však pokračovalo slučování rodin. Následkem toho migranti začali využívat azylovou proceduru. Dalšími faktory, které také měly vliv na růst žadatelů o a
azyl rostoucí
byl
např.
počet
osob
snadnější hledajících
přístup lepší
k
letecké
ekonomické
dopravě a
sociální
podmínky po celém světě. 14 Nutnost individuálního posuzování azylových žádostí a také snaha poskytnout žadatelům sociální pomoc však vedly ke zvyšování administrativní i finanční zátěže. Ve třinácti průmyslových zemích světa, podle odhadu, vzrostly v roce 1990 celkové náklady na azylové řízení a výplatu sociálních dávek žadatelům o azyl téměř o šest a půl miliard dolarů oproti roku 1983. 15
1.4. Azyl po pádu berlínské zdi Tlak
na
mezinárodní
systém
ochrany
uprchlíků
v
západní
Evropě zesílel po pádu berlínské zdi v listopadu 1989. Objevily se 14
Si tu ac e up rchl ík ů ve s v ětě v ro ce 2 000, w ww .un hcr. cz / up rchl i ci cr /? ci d=17 5, 10 .2.2 00 7 15 UNHCR, The State of the World's Refugees: In Search of Solutions, Oxford University Press, 1995, str. 199., on line verze dostupná na:
14
nové
defenzivní
prvky,
ukázalo
se,
že
státy
nechtějí
vydávat
prostředky, potřebné k pokrytí problému s narůstajícím přílivem. Důraz na posouzení každé individuální žádosti se stále více ukazoval jako nevyhovující. Rozsáhlý příliv žadatelů o azyl z oblasti bývalé Jugoslávie řešily evropské vlády zavedením režimu dočasného útočiště. Největší počet uprchlíků v rámci režimu dočasného útočiště hostila vláda Německé spolkové republiky, marně snažila přesvědčit ostatní evropské státy, aby se účastnily sdílení břemene. V roce 1993 tedy Německo ze své ústavy
odstranilo
naprostou
záruku
práva
na
azyl.
V
praxi
to
znamenalo politiku omezení příchodu žadatelů o azyl a usnadnění jejich návratu do zemí, kterými prošli cestou do Německa. V prosinci 1992 zavedly podobná restriktivní opatření i ostatní vlády po celé Evropě na základě tří rezolucí schválených ministry Evropského společenství, zodpovědnými za imigraci. (viz níže v rámci kap. Azylová politika EU) Jak se legální přístupové cesty začaly uzavírat, žadatelé o azyl se stále častěji obraceli na převaděče, aby se dostali do Evropy. Mnozí používali falešné dokumenty nebo své doklady během cesty zničili. Tím se jen posílilo skeptické motivech obrázek
žadatelů. uprchlíků
Zastánci a
hledat
se u
mínění veřejnosti o skutečných snažili
propagovat
veřejnosti
podporu
pozitivnější pro
ochranu
uprchlíků. Navíc, určité politické strany a některá média vyrukovala ve
snaze
získání
vyšší
popularity
s
rasistickými,
xenofóbními
a proti-přistěhovaleckými náladami. Došlo to tak daleko, že lokální anglické noviny Dover Express v říjnu 1998 označily žadatele o azyl za "lidské splašky". 16
16
li d sk é s pl ašk y= human se w ag e, Komentář, We Want to Wash Dross Down Drain, Dover Express, vydáno 1.10.1998, , 2.3.2007
15
1.5. Pevnost Evropa Rovnováhu
mezi
kontrolou
imigrace
a
ochranou
uprchlíků
posunuly nové restriktivní postupy,které byly zavedeny v západní Evropě proti boji s nelegální migrací a zneužívání azylového systému. Symbolem tohoto jevu se stal výraz"pevnost Evropa". Byla přijata opatření, které se mají vyrovnat s
nelegálními
přistěhovalci a uprchlíky přicházejícími do evropských zemí. Tato opatření mají postihovat bez rozlišení obě skupiny, čímž se velmi ztížil přístup těm, kteří hledají ochranu. Šlo hlavně o tato opatření: •
realizovat
politiku
"
nepříjezdu
",
která
má
cizincům
bez
potřebných dokladů zabránit dostat se do Evropy (do této skupiny spadají také možní žadatelé o azyl) •
rozšíření vízové povinnosti a sankce přepravcům za přepravu pasažéra bez řádné dokumentace
•
rozmístění styčných imigračních pracovníků v zahraničí, kteří měli zachytit migranty bez řádných dokladů a zabránit jim v cestě
•
těm, kterým se podařilo dostat na hranice, byla připravena politika "odklonu trasy" přesunující zodpovědnost za posouzení azylové žádosti a poskytnutí ochrany na jiné země To
vedlo
vlády
západních
zemí
k
sestavení
seznamů
"bezpečených třetích zemí" na východ od Evropské unie, tvořících určitou nárazníkovou zónu. 17 Zavádí pravidlo, podle kterého musí žadatel požádat o azyl v první zemi, jež je považována za bezpečnou. Vlády zemí Evropské unie uvedly jako důvod pro toto opatření obavu, že žadatelé o azyl si budou ke své žádosti vybírat zemi, která jim nejvíce vyhovuje z ekonomických důvodů a břímě uprchlíků tak bude 17
Si tua c e uprch l ík ů ve s v ět ě v roce 20 00 , w ww .un hcr. cz /u pr chli cic r/ ?c i d=1 75, 10 .2.2 00 7
16
pro některé země těžší. Problém odlišné interpretace pojmu bezpečná země a intenzity uplatňování tohoto pravidla v praxi však dosud zůstal nevyřešen. 18. V rámci celé Evropy, ale i v dalších významných hostitelských zemích mimo Evropu, jako jsou Kanada, Spojené státy, Austrálie a Nový Zéland se v současné době vede diskuse o tom, jaké mají mít žadatelé o azyl možnosti v uplatňování práva na práci, vzdělání, sociální a zdravotní zabezpečení a práva na svobodu pohybu. Ve vztahu k tomuto tématu lze vymezit dva základní přístupy: první tvrdí, že žadatelé o azyl nemají mít do rozhodnutí o své žádosti v zásadě žádné z těchto práv. Po dobu čekání by se jim mělo dostat pouze minimální podpory státu, který zabezpečí jejich základní potřeby, jako jsou přístřeší a strava a nezbytná lékařská péče. Tento přístup je konzervativně-restriktivní. Jeho zastánci uvádějí jako hlavní argument obavu ze zneužívání azylu k jiným účelům, jako je možnost pracovat, získat bezplatné vzdělání či lékařskou péči. Druhý
přístup
prosazuje
co
největší
integraci
od
samého
počátku pobytu žadatelů v hostitelské zemi jako je přístup na trh práce a možnost vzdělávání. Žadatelé o azyl by neměli být izolováni v uprchlických táborech, ba naopak by měli dostat možnost žít společně a
s
otevřený.
hostitelskou Jeho
zastánci
populací. jej
Tento
podporují
postoj
je
liberální
že
azylová
tvrzením,
procedura je často delší než zákonem stanovená lhůta a může se protáhnout až na několik let. Dlouhé a pasivní čekání na azyl bez možnosti smysluplné činnosti napětí a konfliktní situace. 19
18
T yc htl ,P.K .: C hc et e žádat o az yl? Můžet e, al e n e u ná s, Ča so pi s A z yl A zyl 01/2 00 1, ht tp:/ /u pr chli c i .ec n .c z/ c asopi s .s html ? sh _i tm=b60b68 b8 e6 ce 0a 84956 b7 402a 39eb0 65 , 12 .2.2 00 7 19 T yc htl , P .K .:Maj í mít ž ada tel é o a zyl p ráv o na p rác i , vz d ěl án í, s oc i ál ní a zdr av ot ní z ab ez pe če ní a s vo bo du p oh yb u? Čas opi s A zyl 0 2/ 2002 , ht tp:/ /u pr chli c i .ec n .c z/ c asopi s .s html ? sh _i tm=20c 6be 26 1f ec bf 2ae5 7091 9ab 5811 cd 2, 12 .2.2 00 7
17
1.6. Azylová politika Evropské unie Pokusy členských států Evropské unie
(EU)
vytvořit
ještě
těsnější unii zahrnují také kroky pro sladění postupů jednotlivých států v oblasti imigrace a azylu. 20 Níže jsou uvedené dokumenty, jejímiž členy jsou ve většině případů všechny členské státy. Jedná se o: •
Jednotný evropský akt z roku 1986
•
Dublinská úmluva z roku 1990
•
Schengenská úmluva z roku 1990
•
Smlouva o Evropské unii z roku 1992
•
Londýnská rezoluce z roku 1992
•
Další rezoluce a doporučení Rady EU
•
Amsterdamská smlouva z roku 1997
•
Jednání Rady Evropy v Tampere v roce 1999
•
Dublin II nařízení z roku 2003
Níže je uveden stručný obsah dokumentů zaměřen na imigraci a azyl: Jednotný evropský akt z roku 1986 Tento
zákon
je
závazkem
členských
států
Evropského
společenství vytvořit do konce roku 1992 jednotný společný trh. Toho bylo dosaženo v případě zboží, služeb a kapitálu, svobodný pohyb osob se však ukázal být hůře dosažitelný. Dublinská úmluva z roku 1990 Tato úmluva stanovila v rámci členských zemí EU společná kritéria pro určení státu zodpovědného za posouzení azylové žádosti. 20
S i tu ace up rc hl í ků ve sv ětě v ro ce 2000, w ww .u nh cr .c z/ up rc hl i ci c r/? c id =17 5, 10 .2.2 00 7
18
Snaží se ukončit praxi žadatelů o azyl, kteří se pohybují nebo jsou přesouváni z jedné země do druhé a jejich azylová žádost je posouzena několikrát anebo vůbec ne. Tato dohoda vstoupila v platnost pro všechny členské země EU 1. září 1997, přestože ji státy začaly realizovat již nějakou dobu před tím. Schengenská úmluva z roku 1990 Tato úmluva se snaží znovu posílit kontrolu vnějších hranic, umožňující volný pohyb uvnitř účastnických států. Patří sem opatření na posílení policejní a soudní spolupráce a je zaváděna společná vízová politika a sankce pro přepravce. Tato úmluva následovala po přijetí podobné Schengenské smlouvy šesti členskými státy EU. Úmluva vstoupila v platnost 1. září 1993 a začala být jednotlivými státy realizována od března 1995. Členy této dohody jsou všechny státy EU, kromě Dánska, Velké Británie a Irska. Smlouva o Evropské unii z roku 1992 Tato smlouva - známá také jako Maastrichtské dohody - je ustavující
smlouvou
Evropské
unie.
Spojuje
existující
otázky
Evropského společenství s rostoucí mezivládní spoluprací v otázkách spravedlnosti harmonizaci
a
domácích
azylové
a
záležitostí.
imigrační
Patří
politiky
a
sem
opatření
zavedení
pro
konceptu
evropského občanství. Tato smlouva vstoupila v platnost 1. 11. 1993. Londýnské rezoluce z roku 1992 Ministři
Evropského
společenství
zodpovědní
za
přistěhovalectví schválili v Londýně v roce 1992 tři rezoluce. Ty definovaly "zjevně neopodstatněné" azylové žádosti, pojem třetích hostitelských (nebo bezpečných) zemí, kterými žadatelé o azyl prošli a kam mohou být navráceni, a také země, kde obecně neexistuje vážné riziko pronásledování. Tyto koncepty měly zrychlit proceduru 19
posuzování azylových žádostí. Rezoluce nejsou závazné a byly aplikovány v některých členských státech EU, stejně jako v některých zemích nečlenských. Další rezoluce a doporučení Rady EU V devadesátých letech schválila Rada ministrů EU sérii rezolucí, doporučení
a
společných
stanovisek,
která
také
nejsou
právně
závazná. Mezi přijaté nástroje patří dvě doporučení o readmisních dohodách schválená v letech 1994 a 1995. Tato doporučení obsahují modelovou dohodu o návratu žadatelů o azyl, jejichž žádost byla zamítnuta nebo shledána neopodstatněnou. V letech 1993 až 1996 stanovila
série
opatření
"sdílení
břemene"
principy
solidarity
v situacích rozsáhlého přílivu uprchlíků. V červnu 1995 schválila Rada ministrů rezoluci o minimálních zárukách azylového řízení, stanovující
procedurální
práva a závazky.
V
březnu
1996
bylo
schváleno Společné stanovisko o harmonizované aplikaci definice "uprchlíka". Mnohá z těchto opatření byla kritiky označena za proces harmonizace na základě nejmenšího společného jmenovatele. Amsterdamská smlouva z roku 1997 Tato smlouva obsahuje závazek členských států vypracovat během pěti let společné imigrační a azylové postupy. Do té doby bude přijímání rozhodnutí probíhat na mezivládním základě, a umožní tak některým státům - například těm, které jsou stranami Schengenské úmluvy - rozhodnout se pro užší spolupráci i tehdy, pokud si ostatní země nebudou přát tak učinit. Po pěti letech přejde tvorba společné azylové politiky pod standardní rozhodovací proceduru Rady ministrů, kde není jednohlasné přijetí vždy vyžadováno. Evropský parlament měl při vývoji těchto postupů omezenou konzultativní úlohu, zatímco Evropský soudní dvůr má právo vydat předběžná rozhodnutí a působit jako poslední odvolací orgán při interpretaci relevantních ustanovení 20
smlouvy EU. Tato smlouva vstoupila v platnost 1. května 1999. Zvláštní status si v souvislosti se schvalováním Amsterodamské smlouvy vyžádaly Spojené království, Irsko a Dánsko. Jednání Rady Evropy v Tampere v roce 1999 V říjnu 1999 potvrdily hlavy států a vlád EU na setkání ve
finském
Tampere
význam,
který
přikládají
"absolutnímu
respektování práva žádat o azyl" 21. Představitelé se shodli na tom, že budou pracovat na vypracování Společného evropského azylového systému založeného na plné a komplexní aplikaci zajišťující, aby nikdo nebyl odeslán zpět do situace, v níž mu hrozí pronásledování, t.j.
při
zachování
principu
"non-refoulement".
Tento
společný
evropský azylový systém má zahrnovat: jasné a funkční určení státu zodpovědného za posouzení azylové žádosti, společné standardy pro spravedlivé podmínky o
a
výkonné
azylové
pro
přijímání
žadatelů
přiznání
a
obsahu
postavení
procedury, o
azyl
uprchlíka.
a
společné sbližování Následně
minimální pravidel měla
být
schválena opatření o vedlejších formách ochrany nabízející vhodný status všem osobám, které takovou ochranu potřebují.(UNHCR 2007) Dublin II nařízení z roku 2003 Transformováno z Dublinské úmluvy, jen s malými úpravami. Nařízení Rady č. 343/2003, které stanovuje kritéria a mechanismy pro určení státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané v některém z
členských
státu
EU
státním
občanem
třetí
země,vstoupilo
v účinnost 1. září 2003. Nařízení platí pro země EU, Velké Británie a Irska (na základě jejich výslovného souhlasu), ale s výjimkou Dánska. Mezi Dánskem a dalšími zeměmi EU platí nadále Dublinská úmluva(Dublin I). Od 1.dubna 2001 se pravidla obdobná dublinským 21
V ýsl ed ky j edn ání Ra dy E v ropy v Tam pe re, 1 5. -16 . říj na 19 99, ht tp:/ /e ur opa.e u.i nt/ cou ncil /of f/ co nclu /o c t99/o c t99 _e n. ht m, 1 2. 2. 2007
21
uplatňují i ve vztahu k Norsku a Islandu (na základě smluv mezi těmito
zeměmi
a
zeměmi
EU).
Systém
je
nazýván
jako
celek
„dublinský systém“. 22
22
B ar šo vá , A .:"D ubli n I I a ome z ení s v obod y žada tel ů o a zyl ", př íspě ve k př ed ne se ný n a s emi n áři S yst émo vé p ro bl ém y az ylo vé a ci zi ne c ké l eg i sl ati vy v ČR a do pad y v st upu Č es ké re pu bl i ky d o EU B rn o, 2 3. s rp na 20 04 , ht tp:/ /a a.ec n. c z/i m g_ upload /9e9 f20 72be 82f3 d69 e326 5f 41 fe 9f28e /Du bl i nII _a _o me zeni _s v ob ody _ z ad atel u_o_az yl .p df, 12 .2.2 00 7
22
2. VELKÁ BRITÁNIE 2.1. Počátky imigrace od pravěku po rok 1922 Doba ledová První lidé dorazili do dnešní Británie zhruba před 35.000 lety, během starší doby kamenné. Během následné doby ledové byli pravděpodobně donuceni odjet a opět se vrátili až 10.000 let po jejím skončení. Vlivem zvýšení hladiny moře, zůstali tito první imigranti izolováni od kontinentální Evropy. Keltské osídlení Keltové byli antropologicky spřízněni s populací žijící v rámci střední
Evropy.
Patřili
do
stejné
indo-evropské
jazykové
větve
naznačující společný původ v protokeltském jazyce. První písemná zmínka o Keltech, jako "skrytých lidech"(hidden people), byla 517 př.n.l. zaznamenána řeckým historikem Hecataeusem. 23 Odhaduje se, že Keltové přijeli do Británie během doby železné, v období od 1500 př.n.l. až 400 př.n.l.. Charakter
jejich
kontaktu
s
původním
obyvatelstvem
na
ostrovech není znám. Ze zkoumání však vyplývá, že během římského období většina obyvatelstva na ostrovech hovořila galskými jazyky. Ty byly příbuzné jazykům, jimiž se v té době hovořilo v kontinentální Evropě. Způsob jakým se keltský jazyk šířil po ostrovech, zda to bylo mírovým soužitím dvou kultur, či šlo o vojenské podrobení původního obyvatelstva, je předmětem debaty mezi historiky. Díky nedostatku informací o původních obyvatelích britských ostrovů před příchodem Keltů, se přiklánějí historikové k variantě podrobení.
23
ví c e in fo rmac í na: htt p: //en .wi ki p edi a .o rg/wi k i /H e ca ta eus
23
Římská říše První římská invaze na britské ostrovy byla vedena Juliem Caesarem v roce 55 př.n. l.. Druhá následovala o rok později, v roce 54 př.n.l. Toto byl začátek římského osídlování Británie. Římany podporovali keltští kmenoví náčelníci,kteří jim platili tribut na oplátku za jejich ochranu. Římané
se
vrátili
v
roce
44
n.l.
pod
vedením
Claudia.
Obyvatelstvo definitivně potlačili a jejich úspěch byl korunován založením
provincie Britannia. Počáteční
tyranie novým
vůdcům
zajistila neotřesitelné postavení v nových teritoriích podél jižního pobřeží Anglie a Walesu. Po dobu více než 400leté římské nadvlády v Británii tvořili většinu osadníků vojáci. Díky obchodu a průmyslu byli v neustálém kontaktu s Římem a se zbytkem Evropy pod římskou nadvládou. Na základě jejich přítomnosti došlo k romanizaci místního obyvatelstva, které přijalo jejich kulturu a zvyky. Anglové, Sasové a Jutové Germánské
obchodníky
zaměstnávali
Římané
v
Galii
a spekuluje se, že první germánští imigranti byli do Británie pozváni tehdejší vládnoucí třídou. Tradiční rozdělení na Angly, Sasy a Juty se poprvé objevilo v knize Ctihodného Bédy Historia ecclesiastica gentis Anglorum. 24
Historické
a
archeologické
výzkumy
ukazují,
že
v tomto období se v širší míře do Británie přestěhovali Germáni z Dolního Saska, Jutska a jižního Švédska. Počet nově příchozích vzrostl po stažení posledních legionářů z
Británie
na
počátku
5.století.
Vztahy
mezi
vládnoucími
pořímštěnými Brity a nově příchozími byly napjaté. Okolo roku 449 tato situace vyústila v otevřený konflikt a imigranti si začali
24
v íc e i nf ormac í na : h ttp:// en. wi ki pe di a. or g/wi ki /Bed e
24
vytvářet svá vlastní království, z nichž sedmi, tzv. heptarchie.
se postupně vytvořila vláda
25
Vikingové Nejstarší nájezd Vikingů na Británii se datuje k roku 789, kdy byl podle Anglo-Saské kroniky napaden Portland. Hodnověrnější zpráva je z června 793, kdy došlo na východním pobřeží k vyplenění kláštera v Lindisfarne cizími námořníky. Výpravy těchto nájezdníků pokračovaly až do 9. století. Postupně je následovali osadníci, kteří s sebou přivezli novou kulturu a tradice, podstatně odlišné od stávající anglo-saské společnosti. Tyto enklávy se rychle rozšiřovaly a brzy vikingští válečníci ovládli tak velká území, že mohla být označena za království. Na konci 9. století byla uzavřena Smlouva z Wedmore, poté co Alfréd Veliký porazil vikingského vůdce Guthruma v Bitvě u Edingtnu. Výsledkem této smlouvy bylo ustavení tzv. Danelaw (= severní a východní Anglie pod administrativní kontrolou dánských Vikingů). Danelaw představovalo upevnění moci pro Alfréda; následné přijetí křesťanství Guthrumem toto vyrovnání sil jen potvrdilo. Danelaw bylo v pozdějších letech postupně narušeno anglo-saskými nájezdy. V některých částech dnešní Anglie je viditelný vliv Vikingů dodnes, obzvlášť na severu území a ve východní části Midlands je patrný v místních názvech. Invaze Normanů Normanská
invaze
bývá
v
historii
obvykle
považována
za
poslední úspěšný pokus o cizí nadvládu nad uzemím dnešní Velké Británie, ve smyslu vojenské okupace. Z pohledu Normanů byl Vilém Dobyvatel považován za legitimního dědice království a invaze byla
25
v íc e i nf ormac í na : h ttp:// en. wi ki pe di a. or g/wi ki /H ep ta rc hy
25
nutná
jako
ochrana
před
uchvácením
království
Haroldem
Godwinsonem. V následujících letech po invazi až do roku 1204 udržovala Normandie
s
Anglií
blízké
vztahy.
Příliv
normanských
vojáků
a církevní aristokracie změnil charakter vládnoucí třídy v Anglii, což vedlo k vytvoření anglo-normanské populace. Hugenoti Kolem
roku
1670
začali
do
Anglie
přijíždět
francouzští
protestanti, kteří v rodné zemi čelili nové vlně persekuce. Král Karel II. jim nabídl útočiště, přijelo jich celkem asi 40–50.000. Mnoho z nich se usadilo v londýnské části nazývané Spitalfields. Začali se živit
jako
tkalci
hedvábí,
a
to
se
stalo
v Británii
důležitým
a vyhledávaným módním artiklem. Odhaduje se, že téměř třetina londýnské populace má hugenotské předky. Afričani Afričani se ve vetší míře dostali do Británie
až v průběhu
18. století. Kapitáni otrokářských lodí si je přiváželi jako svůj podíl z loupežných výprav. V polovině 18. století jich bylo na území dnešní Velké Británie zhruba 15 tisíc. Spousta z nich se stala sluhy v
aristokratických
domácnostech
a
dokreslovala
portrét
tehdejší
bohaté rodiny - často podobně jako exotické domácí zvíře. Mnoho Afričanů tvořilo součást městské chudiny. Existovali ovšem i tací, kteří získali významné společenské postavení, jako například Ignatius Sancho 26 nebo Frank Barber, sluha který zdědil majetek po svém pánovi Dr. Samuelu Johnsonovi. V létě 1786 bylo převezeno do Británie 1100 Afričanů, kteří bojovali v americké Válce o nezávislost na britské straně. Většina
26
I gnati u s S an c ho = spi sova tel , h er ec a s kl a da tel, z n á m ja k o prv ní A f ri čan, kt erý z ís k al v B rit án ii prá vo v oli t, htt p: //en .wi ki pedi a. o rg/wi ki /Ign ati u s_S an c ho
26
z nich ale skončila v bídě na londýnských ulicích, a brzy se z jejich přítomnosti stal sociální problém. Po několika letech bylo 400 z nich i s manželkami (často běloškami) transportováno do Sierra Leone, kde však téměř všichni do dvou let zemřeli. Ruští židé Počet židů v Anglii byl po staletí velmi nízký, na počátku 19. století nepřesahoval 10 tisíc. Poté, co byli v Rusku po roce 1881 vystaveni tvrdým persekucím, založili britští židé fond na jejich pomoc. Díky němu jim bylo umožněno emigrovat do Spojených Států. Avšak z 2 milionů židů, kteří do roku 1914 opustili Rusko, se jich asi 120 000 nakonec usadilo v Británii. Jednu z největších koncentrací tvořili v londýnské části Spitalfields , kde se dříve usazovali hugenoti. Imigrace byla omezena až zákonem o cizincích z roku 1905 (Aliens Act) 27 avšak reálné výsledky omezení přinesl až zákon o omezení cizinců z roku 1914 (Aliens Restriction Act 1914). 28 (wikipedia 2007)
2.2. VB a imigrace od roku 1922 do současnosti Od vzniku Spojeného království Velké Británie a Severního Irska v roce 1922 dochází k imigraci z všech částí světa. Migranti přijížděli hlavně z Irska a dřívějších kolonií britského impéria - Indie, Bangladéše,
Pákistánu,
oblastí
Karibiku,
Jižní
Afriky,
Keňi
a Hong Kongu - spadajících pod britské národní právo. Ostatní přijíždějí
jako žadatelé o azyl a hledají zde
27
ochranu jako uprchlíci
A l i en s A ct 1 99 5, t tp://w ww.hi sto ry to da y. com/ dt_mai n_al l ato nce. asp?gi d =30 856& g30 856 =x&g308 52=x& g3 0026 =x&g2 09 91= x& g21 01 0= x& g1996 5=x&g19963 =x&ami d=3 02160 48 28 A l i en s R estr i c ti on A ct 191 4, ht tp:/ /ww w.mov i ng her e. org .u k/ sea rch /c a tal ogu e. asp? Re co rd ID=7 70 94&Re s ou rce Ty pe I D =2& se qu ence =7
27
na základě Úmluvy 1951. Další příliv osob je umožněn na základě Jednotného
evropského
aktu
z roku
1986,
díky
němuž
mohou
obyvatelé členských států volně cestovat 29. Sčítání lidu z roku 2001 ukázalo nynější složení etnických skupin ve VB. Populace v letech 1991-2001 vzrostla téměř o polovinu díky imigrantům. 30 Tedy 4.9 miliónu lidí (8.3 procent populace v té době) se narodilo v zahraničí. Přesto sčítání lidu neodhalilo jejich imigrační status ani zamýšlenou délku pobytu.(viz. Graf č.1 v části Současná imigrace). Britské Impérium a Commonwealth V době, kdy bylo britské impérium na vrcholu, žila pod britskou nadvládou téměř třetina světa. V tomto období, stejně
jako po
2. světové válce, kdy byla zaručena nezávislost většině kolonií, docházelo
k masivní
imigraci
zejména
z těchto
míst.
Většina
imigrantů tedy pocházela buď ze stávajících nebo bývalých kolonií, zvláště z oblasti Karibiku a Indického subkontinentu. Tito lidé zaplnili prázdná místa v nekvalifikovaných profesích na trhu práce VB. V roce 1962 byl schválen britskou vládou imigrační zákon Commonwealthu
(Commonwealth
Immigrants
Act
1962) 31,
který
omezoval právo pohybu z jiných částí Commonwealthu. 32 Od roku 1972 mohli požadovat vstup pouze držitelé pracovního povolení, nebo lidé, jejichž rodiče či prarodiče se narodili ve VB - efektivně to vedlo k zamezení primární imigrace ze zemí Commonwealthu. Zákon o Irsku z roku 1949(Ireland Act 1949) 33 uznával výjimečný status Irské republiky,ale potvrzoval také, že irští občané nejsou
29
J ed no tn ý ev r. a kt z rok u 19 86 , čl . 13= vol ný p oh yb z bo ží , slu že b, o so b a ka pi t ál u
30
Forign-born population, National Statistics Online,www.statistics.gov.uk/cci/nugget.asp?id=1312, 15.3.2007 31
C ommo nw eal th I mmi g rati on A c t 1962, ht tp:/ /e n.wi ki pe di a. org /wi ki /C ommonw ea lt h_Immi grant s_A c t_ 1962 32 bli ž ší i n fo rma ce n a: h ttp: //en .wi ki ped ia .o rg/w i ki /C ommonwe al th _of_Na ti ons 33 I rel a nd A ct 19 49, ht tp: //w ww.uni set. ca /n at y/ Ir el andA c t1 94 9.pdf
28
občany cizí země. To bylo v době, kdy Irská republika nesměla být členem Společenství zemí Commonwealthu. 2. světová válka Na začátku 2.světové války se mnoho němců, hlavně těch, kteří byli perzekuováni nacisty (zejména židé) pokusilo imigrovat do VB. Odhaduje se, že až okolo 50.tisíc jich bylo úspěšných. Fungovaly imigrační limity určující množství lidí, kteří mohli vstoupit do země. Někteří byli posláni zpět, nebo ponechání napospas nejisté budoucnosti. Když byla Británie nucena vyhlásit Německu válku migrace mezi zeměmi ustala. Poválečná imigrace (1945-1983) Do doby, než začal platit imigrační zákon Commonwealthu (Commonwealth Immigrants Act 1962), mohli všichni občané v rámci Commonwealthu vstoupit a zůstat ve VB bez jakýchkoli omezení. Tento imigrační zákon zavedl imigrační kontroly na občany Spojeného Království a kolonií (Citizens of the United Kingdom and Colonies (CUKCs), kterým nebyl vydán pas přímo britskou vládou (např. pasy vydány guvernérem kolonie). Indové začali ve velké míře přijíždět do VB krátce po získání nezávislosti v roce 1947. Více než 60 000 přijelo před rokem 1955, mnoho z nich pracovalo jako řidiči, nebo dělníci ve slévárnách a textilních závodech. Jejich děti se díky získanému vzdělaní již dostaly na úřednická místa. Ti, co přijeli v pozdější době si otevřeli stánky s občerstvením nebo řídili poštovní úřady. Vrchol přílivu imigrantů z Indie nastal v letech 1965 až 1972, podpořen rozhodnutím ugandského diktátora Idi Amina. Ten vyhostil 90 000 Gujaratských Indů
z
Ugandy
poté,
co
mu
34
to
řekl
ve
snu
"B ri t ai n and Indi a: Ch asi ng an ele phan t", The E con o mi st Vol . 38 2, Nu mbe r 85 12, ht tp:/ /n ew e co no mi st .bl ogs . co m/new_ ec on omi st /20 07 /0 1/ bri t ai n_in di a.ht ml , 12.2 .200 7
29
anděl. 34
Od roku 1972 mohli požadovat vstup pouze držitelé pracovního povolení
nebo
lidé,
jejichž
rodiče
nebo
prarodiče
se
narodili
ve VB - efektivně to vedlo k zamezení primární imigrace ze zemí Commonwealthu. Po 2. světové válce se usadily v Británii také velké skupiny lidí z
území
kontrolovaných
Sovětským
Svazem,
hlavně
z
Polska
a Ukrajiny. Další příliv z těchto oblastí nastal také po povstání v roce 1956 v Maďarsku. Současná imigrace (od roku 1983) Zákon o britské národnosti (The British Nationality Act 1981) 35, který byl schválen v roce 1983, rozlišuje mezi britským občanstvím a občanstvím zahraničních britských teritorií. Zděděné občanství automaticky nezaručuje britskou národnost dítěti, které se narodí mimo VB nebo britského zahraničního teritoria (ačkoli v některých situacích
může
být
dítě
zaregistrováno
jako
občan).
Imigrační
úředníci musí být přesvědčeni o národnosti a totožnosti osoby, v opačném případě povolení ke vstupu může být zamítnuto. 36
35
T he B ri ti sh N atio nali t y A ct 1 98 1, w ww.l egi sl atio nl i ne.o rg/legi sla ti on.php?ti d=1 1&l i d=3 86 6 36 "Immigration staff can ask Muslim women to remove veils", 24dash.com, 26/10/2006, w ww.24 da sh .c o m/new s/5 7/ 12 22 1/i n de x. ht m, 1 2 . 2 . 2 0 0 7
30
Graf č. 1 Počet obyvatel 1951 - 2001: Údaje o sčítání lidu ukazují počet VB obyvatel, kteří se narodili v zahraničí (1951-2001).
██
celkový počet obyvatel narozených v zahraničí
___
procento z celkové populace
Z dro j: O ffi ce f or Na tion al Stat ist ic s UK , www.h o m eo ffi ce .go v.u k/r d s/p dfs0 7 /a sylu mq4 06 .p df , 15. 3 .200 7
31
Graf č. 2 Migrace 1994 - 2004: Příliv migrace (vrchní část ), odliv migrace (dolní část ) a síť celkové imigrace ( samotné tyče) stoupla během let 1994 až 2004.
Z dro j: O ffi ce f or Na tion al Stat ist ic s UK , www.h o m eo ffi ce .go v.u k/r d s/p dfs0 7 /a sylu mq4 06 .p df , 15. 3 .200 7
VB a Evropská unie Jednou ze čtyř svobod, kterou zaručují smlouvy o ES, jehož je VB členem, je právo volného pohybu osob. Od rozšíření EU v květnu roku 2004 VB přijala imigranty ze střední a východní Evropy, Malty a Kypru. Omezení možnosti využití určitých
výhod
je
zahrnuto
v 32
Programu
pracovní
registrace
(Worker Registration Scheme, WRS). 37 Platí pro členy 8 nových členských zemí, nevztahuje se na Maltu a Kypr. Tato legislativa byla částečně odpovědí na obavy
ze stran pravicových médií, tvrdících,
že příliv imigrantů bude neudržitelný. Většina ostatních členských zemí EU uplatnila právo na dočasné imigrační kontroly (které musí skončit do roku 2011) pro příchozí z nových členských států. 38 Ministerstvo vnitra VB vydává čtvrtletní statistiky týkající se počtu žadatelů v Programu WRS. Čísla publikována v únoru 2007 ukazují, že během 1. května 2004 a 31. prosince 2006 zažádalo o zařazení do programu
579 000 lidí, z čehož 555 000 bylo
akceptováno. 39 Pracovníci samostatně výdělečně činní a lidé, kteří nepracují (vč. studentů) se nemusí registrovat do Programu. Proto toto číslo reprezentuje dolní hranici imigračního přílivu. Tato čísla také neukazují počet imigrantů, kteří se vrátili, asi 55% žadatelů plánuje v zemi zůstat maximálně po dobu 3 měsíců. Konečná čísla v roce 2005 ukazují na příliv 64 000 lidí z 8 nových středoevropských členských států. 40 Výzkum ukázal, že v současnosti podstatnou míru populace v některých britských městech představují Poláci ( kteří tvoří většinu registrovaných v Programu WRS).
37
Th e Work e r R e gi st ra ti on S c he me H ome Of fi ce, www .c ool age nt.c z /c z/ 2949 -gbre gi stra ce -na-h om e-offi ce.h tml 38 "B a rri er s s ti ll exi st i n l arg er EU BBC New s" , vy dáno 1.5 .2 005, ht tp:/ /n ew s .bbc .c o.uk / 2/ hi /b usi nes s /449 7309. stm, 2. 3 . 20 07 39 H ome O ffi ce A c ce ssi on Mo ni tori ng Re po rt Ma y 2004 -De c embe r 2 006, v ydáno 27 .2.2 00 7, ww w.i nd.h om eof fi c e. go v. uk/6 353/ ab outus/ a c ce s si onmo ni to ri ng rep or t1 0. pdf 40 "1 ,5 00 mi g ra nts arr i ve i n UK dai l y ", BBC New s, v ydá no 2.11 .0 6 ht tp:/ /n ew s .bbc .c o.uk / 2/ hi /u k_ ne ws/ 61092 30 .s tm , 2. 3 . 20 07
33
Graf č.3 Národnost žadatelů v Programu WRS od května 2004 do prosince 2006:
Z dro j: Ho me O ffice Acc e ssio n M on ito ri ng Rep or t M a y 20 04- De cemb er 2 006 , vy d áno 27 .2 .200 7 , www.i n d. ho me o ffic e .g o v.uk /6 353 /abo u tus /a cc es si onmon i tor in gre por t10 .p df, 1 5 .3 .2 007
Vláda však oznámila že stejná pravidla nebudou platit pro občany Rumunska a Bulharska, kteří přistoupili k EU v lednu 2007. Místo nich
byla vydána omezení na počet migrantů - studentů,
pracovníků samostatně výdělečně činných, vysoce kvalifikovaných migrantů a pracovníků v zemědělství. 41
41
"Rei d ou tl i ne s new EU wo rk c urb s ", BBC N ew s , 24 O c to ber 2 006, ht tp:/ /n ew s .bbc .c o.uk / 2/ hi /u k_ ne ws/ poli ti c s/ 6076 41 0. st m, 2 .3 .2007
34
Řízená migrace je
termín
pro
všechny
legální
pracovní
povolení
a
víza
a zahrnuje značné procento všech imigračních údajů pro VB. Mnoho imigrantů, kteří přijíždějí do VB na základě těchto programů, mají kvalifikace, kterých je ve VB nedostatek. Tato oblast imigrace je řízena oddělením pro pracovní povolení (Work Permits UK) v rámci ministerstva vnitra. Zaměstnavatelem sponzorovaná pracovní povolení (Employer Sponsored Work Permits) dovolují zaměstnavatelům sponzorovat vstup zaměstnance do VB, jehož kvalifikace je žádaná a má ji malé množství pracovníků. Imigranti, kteří mají vzdělání nebo zkušenosti v oborech, které jsou uvedeny na seznamu nedostatkových kvalifikací (Skills Shortage List) 42 mohou požádat o pracovní povolení. Tento seznam
zahrnuje
matematiky
a
inženýry,
učitele.
doktory,
Migranti
mohou
zdravotní získat
sestry,
pojistné
pracovní
povolení
i v případě, že nejde o povolání, které je uvedeno na seznamu. Lze jej obdržet na základě inzerátu na pozici, na kterou nebyl nalezen žádný vhodný kandidát z VB nebo pracovník z EU. Kromě toho existuje systém, který se nazývá Program pro vysoce kvalifikované migranty (Highly Skilled Migrant Programme (HSMP), který povoluje vstup vysoce kvalifikovaným migrantům. Ti pak mají právo na práci aniž by ji museli mít předem zajištěnou, nebo měli sponzorovaná víza. Týká se to aprobovaných pracovníků, lidí s pracovními zkušenostmi, či dřívějšími výdělky. Existují zde také výhody pro lidi do 28 let a lékaře, kteří v současné době pracují ve VB. Někteří
lidé
pracují
v
Británii
na
základě
prázdninových
pracovních víz( Working holiday visa), která povolují osobám ve věku od 17 do 30 let pracovat 12 měsíců v rámci 24 měsíčního pobytu. Oprávnění vstupu na základě původu (UK Ancestry Entry Clearance) 42
S ki l l s Sho rta ge Li s t , http://w ww. s ki l l cl ea r.c o .u k/ ski ll l i st.a sp, 15 .3 . 20 07
35
povoluje osobě pracovat ve VB po dobu pěti let, pokud mají prarodiče narozené ve VB, na Channel Islands, Isle of Man nebo jejíchž prarodiče
se
narodili
na
území
dnešní
Irské
republiky
před
31. březnem 1922. Splňují - li výše uvedené podmínky, pak mohou žádat o pobyt v zemi na dobu neurčitou (Indefinite leave to remain). V dubnu
2006 byly navrženy změny v systému řízené migrace
( Managed Migration system). Měl by být vytvořen jeden tématicky založený migrační systém (Points Based Migration system)
43
pro VB.
Navrhovaná náhrada za Program HSMP( Tier 1 v novém systému) poskytuje výhody za věk, ale ruší výhody za pracovní zkušenosti. Tento systém ještě není dokončen a měl by být představen v polovině roku 2007. Existuje
také
povolení
pro
rodinné
příslušníky
ze
zemí
evropského hospodářského prostoru (EEA), kteří se mohou připojit ke svým příbuzným žijícím a pracujícím ve VB. Uprchlíci a Azylanti VB je signatářem Úmluvy pro přijímání uprchlíků, což znamená, že má povinnosti v rámci mezinárodního práva nevracet (non-refoule) uprchlíky na místa, kde by čelili pronásledování. Problematika imigrace byla kontroverzní politickou otázkou dlouhou dobu. Jak vládnoucí Labour Party tak i opoziční konzervativci označovali stávající politiku jako tvrdou k azylantům " tough on asylum" 44 a titulky novin často psaly o imigrační krizi.
43
P oi n ts -Ba sed S y stem: Maki ng Mig rati on W o rk for B ri t ai n I mmig ra ti on H o me Pa ge, 20 06 ww w.h omeof fi c e. go v. uk /d oc um ents /c omma nd -p oi nt s-b as ed mi g rati on? vie w=Bi nar y 20 .2 .2 007 44
Tom Bentley "Please, not again!",openDemocracy,vydáno 15.2.2005, www.opendemocracy.net/globalization-vision_reflections/article_2339.jsp, 20.2.2007
36
Graf č. 4 Žádosti o azyl 1997 - 2005:
Žádosti o azyl rostly a poté klesaly v období 1997 až 2005.
Z dro j: Ho me O ffice Sta t ist ica l Bull e ti n: As ylu m Sta t istics UK 20 05 , www.st a tis tic s.go v. u k/S TA TBA SE /Prod u ct .a sp? vln k=94 76 , 7 .3 .200 7
2.3. Zahraniční politika a právo: „nulové imigrace“ Až
do
začátku
80.
let
byla
podstata
britské
poválečné
imigrační politiky byla vesměs negativní. Velká Británie byla spíše zemí emigrační než imigrační. Přesto se britský demografický vzhled výrazně změnil - hlavně díky imigraci v rámci Commonwealthu. Tento zvláštní druh imigrace znamenal, že většina britských imigrantů, přestože byli z jiné země, nebyla cizinci, ale obyvateli Británie. 37
Až do roku 1962 zde nebyla žádná omezení, což vycházelo ze silného vztahu politických elit ke do
Británie
všem
lidem
Commonwealthu. Právo vstupu
spadajícím
pod
britskou
korunu
bylo
neotřesitelné. Přesto se dveře Commonwealthu počátkem 60. let rychle zavřely, poté co během 50. let někteří z těchto lidí začali uplatňovat svá práva ve větším měřítku a také díky nátlaku veřejnosti na striktnější imigrační politiku. 45 Britská vláda vynaložila velkou snahu na zpřísnění imigrační politiky. Hlavními úkoly britské imigrační politiky po roce 1962 bylo zpřísnění imigrace z tzv. "nových" zemí Commonwealth, tak jak to vyžadovala
britská
veřejnost.
Zároveň
také
povolit
britským
osadníkům, kteří jsou z historického hlediska příslušníci britského národa, aby se mohli vrátit do Británie. Většina poválečné imigrace byla v podstatě nechtěná, neboť ji tvořili "barevní" obyvatelé z nových států Commonwealthu. Imigrační zákon Commonwealthu z roku 1962 (Commonwealth Immigration Act 1962) úspěšně zastavil pracovní migraci
ze
zemí
Commonwealthu.
Obyvatelé
nezávislých
zemí
Commonwealthu se stali předmětem imigračních kontrol, jejich vstup byl kontrolován na základě zaměstnaneckých průkazů. V roce 1968 byly imigrační kontroly rozšířeny i na držitelé britského pasu, kteří se narodili mimo Británii nebo bez vztahu rodičů, či prarodičů k VB. Nakonec Imigrační zákon z roku 1971 (Immigration Act 1971) vytýčil dvou- kategorijní systém, který ve výsledku zaručoval právo na pobyt potomkům starých (bílých) osadníků Commonwealthu, přičemž status nových
(barevných)
obyvatel
Commonwealthu
byl
přizpůsoben
ostatním cizincům, což znamenalo, že jim právo na život ve VB bylo odebráno.
45
W al the m, B. : Im mi gr ati on and A s yl um P ol i ci e s i n G re at Bri t ai n and Ge rmany a ft er Se pte mber 11 ., v ydá no 20 04 w ww. soci al sci en ce s.ma nche st er .a c. uk/p ol i ti c s/ researc h/ re sear ch _g roups /epru/d ocum en ts /EPRUDi s s. pd f
38
I přes tyto zákony, které poskytly efektivní mechanismy k zastavení primární imigrace, migrace do Británie pokračovala. Po radikální změně směrem k politice „nulové imigrace" počátkem 60. let se jednalo hlavně o migraci rodinných příslušníků a také uprchlíků. Poté, co se povedlo efektivně omezit primární migraci, se hlavním cílem omezení stala migrace rodinných příslušníků. Zářným příkladem omezení sekundární imigrace je vládní Bílá Kniha (Government White Paper) z roku 1978. Kniha označuje jako hlavní rys imigrační politiky prevenci a odhalení zneužití imigračních předpisů. Dále také nutnost předcházet tomu, aby se skuteční žadatelé nedostali do nesnází. Zdá se, že tento předpoklad „falešné“ imigrace předurčil do značné míry britskou imigrační politiku. Dalekosáhlá omezení rodinné migrace byla dosažena administrativními prostředky, zahrnující kontrolu legitimity žádosti rodinných příslušníků a partnerů (manžel/ka), kteří musí dokázat, že „hlavním důvodem“ jejich manželství nebyla imigrace. Podle této procedury přijetí rodinných příslušníků plně záviselo na byrokracii, která měla velkou pravomoc. Konečně, jediné právo na sjednocení
rodiny,
které
bylo
v imigračním
zákoně
z roku
1971
( Immigrtion Act 1971) bylo jednoduše zrušeno parlamentní většinou v roce 1988. Počátkem 90. let dominovaly imigrační politice záležitosti spojené s žadateli o azyl. Do té doby se Británie azylové politice nevěnovala, ale v reakci na migraci žadatelů o azyl zde bylo několik pokusů o pokrytí mezer imigračního práva z roku 1971. Obecně, co se týká azylové politiky, byly zavedeny přísnější kontroly žadatelů o azyl na vnějších hranicích. Dále
ale byly používány vnitrostátní
podmínky pro kontrolu žadatelů o azyl v rámci VB. To vedlo k tomu, že britský azylový systém byl nazván jako „systém odmítání azylu“. Později britská vláda vyvinula snahu na vytvoření pozitivní imigrační politiky, jmenovitě k rekrutování cizinců s určitou kvalifikací, kteří by vyplnili prázdná pracovní místa v daných klíčových sektorech. 39
Tyto snahy mohou být považovány za první ukazatel britských problémů v udržení politiky „nulové imigrace“. Mimo to, pod vládou Labouristické strany došlo k určité liberalizaci, například zrušení zásady „hlavního důvodu“. Blairova vláda položila důraz na ideální Británii jako tolerantní a kosmopolitní stát. I za vlády Labouristů však zůstalo hlavním úkolem uzavření britské hranice, pokud to jen bude možné. Ojedinělé kroky k liberálnější politice spolu-existovaly
s důraznými
prohlášeními
ohledně
boje
proti
zneužívání azylového systému „falešnými“ žadateli o azyl. Výrazněji
se
prosadili
zastánci
restriktivního
přístupu
vůči
žadatelům o azyl. Dokladem toho bylo schválení zákona o národnosti, imigraci a azylu roku 2002 (Nationality, Immigration and Asylum Act 2002 ), který měl umožnit od ledna roku 2003 ubytovávat žadatele o azyl v rámci ubytovacích středisek. Tato střediska měla umožnit koncentraci
nově
příchozích
do
vymezeného
a
kontrolovaného
prostoru odděleného od hostitelské společnosti. (podrobněji kap. 3.5. bydlení) 2.4. Žádosti o azyl - druhy rozhodnutí Status uprchlíka Ministerstvo vnitra schvaluje status uprchlíka v případě, že žadatel
splňuje
kritéria
dána
Úmluvou.
Jeho
strach
před
pronásledováním je opodstatněný z důvodu rasových, náboženských, národnostních, či kvůli politickým názorům nebo příslušnosti k určité sociální skupině. Osoba, které je ve VB přiznán status uprchlíka také obdrží povolení k pobytu na dobu neurčitou (indefinite leave to remain, ILR). V praxi to znamená, že neexistují žádné podmínky omezující jejich pobyt ve VB.
40
Humanitární ochrana (Humanitarian protection, HP) Ministerstvo vnitra schvaluje humanitární ochranu osobě, která by
čelila
reálné
hrozbě
smrti,
týrání
či
jakémukoliv
jinému
nehumánnímu nebo ponižujícímu zacházení, které by bylo proti striktním předpisům Úmluvy. •
Humanitární
ochrana
bude
zaručena
po
dobu
3
let,
i
když
ministerstvo vnitra může ochranu zaručit i na kratší období • Na konci období této dočasné ochrany ( obvykle tedy po 3 letech), ministerstvo vnitra aktivně přezkoumá daný případ. Jestliže poté není již ochrana nutná, další povolení k pobytu je zamítnuto. Pokud potřeba ochrany trvá, osoba má zaručeno povolení k pobytu na dobu neurčitou. Rozhodnutí "přenecháno volnému uvážení" Discretionary leave, DL) Bylo-li rozhodnuto, že žadatel nesplňuje podmínky statusu uprchlíka či humanitární ochrany, ministerstvo vnitra může schválit přenechání rozhodnutí na volném uvážení, v případě že: • vystěhování by se dotýkalo článku 8 Evropské úmluvy o lidských právech (European Convention on Human Rights) - právo na uznání soukromí a rodinného života • žadatel je ve vážném zdravotním stavu a jeho stěhování by se mohlo rovnat nehumánnímu či ponižujícímu zacházení • žadatel nemůže být odsunut
.
(Zde spadají nezletilé osoby bez doprovodu, kterým byla žádost o azyl zamítnuta, ale nemohou být odsunuti, protože v zemi původu nejsou bezpečná opatření pro jejich návrat. Tito nezletilci mohou získat rozhodnutí o přenechání volnému uvážení dokud nedosáhnou 18 let, pak již mohou být navraceni. Než jedinci obdrží povolení k pobytu na dobu neurčitou a než je jim schválena možnost sjednocení rodiny 41
musí
projít
dvojím
aktivním
přezkoumáním,
po
3
a
následně
po 6 letech. Výjimečné povolení k pobytu (exceptional leave to remain, ELR) (nahrazeno rozhodnutím o HP a DL) Před dubnem 2003, v případech, kdy IND rozhodlo, že žadatel o azyl nesplňuje podmínky pro udělení statusu uprchlíka, ale jejich návrat do země by byl příliš nebezpečný, obdržel žadatel výjimečné povolení k pobytu(ELR). Druhý termín výjimečné povolení ke vstupu (ELE) se týkalo žadatelů, kteří žádali o azyl při příjezdu. ELE a ELR popisují stejný status. Liší se jen v časovém omezení. Lidem, kteří obdrželi ELR rozhodnutí před dubnem 2003 je tento status ponechán až do vypršení.
2.5. Azyl ve VB v číslech V roce 2006 požádalo ve Velké Británii o azyl celkem 23.520 osob, v roce 2005 to bylo podobné 26.715. Oproti tomu v roce 2003, bylo podáno celkem 61.050 azylových žádostí, tedy počet žadatelů se snížil téměř na třetinu. Celkově bylo v roce 2005 pozitivně rozhodnuto ve 31% případů, v roce 2006 ve 21%. Uprchlíci, kteří přicházejí do Velké Británie, pocházeli v roce 2005 nejčastěji z Iránu, Iráku, Somálska, Číny, Afganistanu. V roce 2006 to byla Eritrea, která nahradila Irák. Velká Británie je pro naprostou většinu uprchlíků zemí cílovou.
42
Graf č. 5 Počet žadatelů o azyl: 4. čtvrtletí 2004 - 4. čtvrtletí 2006:
Z dro j :Ho me O ffice , Ho me O ff ice, www.h o m eo ffi ce .go v.u k/r d s/p dfs0 7 /a sylu mq4 06 .p df , 15. 3 .200 7
Tabulka č.1 Top 10 žadatelů o azyl, dle národnosti ve čtvrtletních intervalech za rok 2005 – 2006 , viz níže: Z dro j: Ho me O ffice , www. homeof fi ce .g ov.u k /rds/ pd fs07 /a syl um q406 .pd f, 7 . 3 .2 007
43
1 . čt vrt l et í 2 005 Irá n .… .... .… .…… .. 8 50 Irá k .... .... .… ……… 5 25 S omá l sko ....… … .. 4 95 Ch in a ... ....… …… .. 4 30 De m .Re p .Ko ngo … 3 35 P ák is tá n ...… ……. . 3 20 In di a ... ....… ……… 3 10 A fg an is tan ... … …. . 2 85 S údán . ... .... … …… 2 75 E r itre a. ....… …… ... 2 65 O st atn í… …… …… 2 ,930 Ce l kem 7 ,0 15
3 . čt vr t let í 2 005 Irá n ... ... ..… …… ... . 9 55 Er i tre a.. ..… …… .… 5 90 Irá k.. ... ...… ……… . 5 00 So má ls ko ... .… … ... 4 60 Afg an i stan ...… … .. 3 20 Ch in a . .... ..… …… .. 3 00 Sú dán .. .... ..… … .… 2 90 Pá ki stá n .... ……… . 2 75 Srb sk o a Č. Ho ra… 2 35 De m .Re p .Ko ngo … . 2 30 O sta tn í .…… ……… 2 ,69 5 Ce lke m 6 ,8 50
2 . čt vrt l et í 2 005 Irá n . ....…… ……. ... 7 15 S omá l sko… …… .… 4 55 Irá k .... ....… ……… . 4 35 A fg an istan .… …… .. 4 15 Ch in a……… ...… . ... 3 80 P ák is tá n ....… …… .. 3 00 E r itre a. .... .… … ..… 2 75 Ni ge rie . ....… … .… . 2 40 In di a ... ....… …… ... 2 35 De m .Re p .Ko ngo .. . 2 35 O st atn í… …… ……2 ,540 Ce l kem 6 ,2 20
4 .čt vr t let í 2 005 Irá n ... ..…… …… .. .. 8 20 Er i tre a.. ...… …… .. . 5 95 Afg an i stan ..… …… 5 10 Ch in a . .... ..… …… .. . 4 70 So má ls ko ..… …… . .. 4 05 Zi mba b we ... .… … ... 3 85 Nige ri e ... ..… …… .. . 2 65 Pá ki stá n .... .… …… . 2 55 De m .Re p .Ko ngo … . 2 35 Irá k.. ... ...… ……… .. 1 85 O sta tn í …… …… .. 2 ,03 5 Ce lke m 6 ,1 65
1 . čt vrt l et í 2 006 Z imba b we . ..… … .... 7 55 E r itre a. .... .… …… . .. 7 45 Irá n . .... ....… ……… . 5 70 S omá l sko ..... … …. . 5 45 A fg an istan ..… …… . 5 20 Ch in a ... ....… …… ... 4 50 Ni ge rie . ....… …… ... 2 45 P ák is tá n ....… …… .. 2 40 In di a ... .....… …… ... 2 05 S údán . ... ...… …… .. 1 90 O st atn í .…… …… . .1 ,98 5 Ce l kem 6 ,4 55
2 . čt vr t let í 2 006 Afg an i stan ..… ..… . . 5 80 Ch in a . .... ..… …… .. 5 35 Er i tre a.. .....… …… . 5 35 Irá k.. ... .… ..… …… . 4 95 So má ls ko ... … … .… . 4 20 Zi mba b we ... … … .... 3 65 Pá ki stá n .…… .... ... 2 25 Nige ri e ... ...… …… . . 2 20 Sú dán .. .... .… …… .. 1 80 In dia . .... .…… … ... .. 1 75 O sta tn í …… …… ...1 ,76 0 Ce lke m 5 ,4 90
3 . čt vrt l et í 2 006 E r itre a. ...… …… . .... 7 20 A fg an istan ..… … .. .. 6 00 Irá n . .... ....… ……… . 5 70 Ch in a ... ...… …… . ... 5 15 S omá l sko ..… … .... . 4 70 Irá k .... .... .… ……… . 3 30 Z imba b we . …… . ..... 2 80 P ák is tá n ....… …… .. 2 55 S údán . ... ..… …… ... 1 75 Ni ge rie . ...… …… .. .. 1 65 O st atn í..…… …. ...1 ,7 80 Ce l kem 5 ,8 50
4 . čt vr t let í 2 006 Irá n ... ..…… … .… . ... 7 35 Afg an i stan… … . ..... 7 00 Er i tre a.. ..… …… ... .. 6 00 Ch in a . .……… …… .. 4 35 So má ls ko ... ...… … . 4 10 Irá k………… ……… . 3 55 Pá ki stá n .... .… …… . 2 35 Zi mba b we ... ..… … .. 2 25 In dia . .... ..… ……… . 1 65 Sr í L an ka ... ..… …… 1 60 O sta tn í… …… …….1 ,705 Ce lke m 5 ,7 25
44
3. POSTAVENÍ ŽADATELŮ O AZYL VE VELKÉ BRITÁNII V následující části je popsáno, jak Velká Británie upravuje postavení žadatelů o azyl ve sféře vzdělávání, přístupu na trh práce, finanční podpory, zdravotní péče a bydlení. Širší rozsah je věnován bydlení
a
finanční
podpoře,
tyto
oblasti
jsou
stále
velmi
problematické a zaslouží si více prostoru. 3.1. Vzdělávání Vládní nařízení říká, že školou povinné děti žadatelů o azyl mají stejné příležitosti k přístupu ke vzdělání jako jakékoli jiné děti. Místní školský úřad (Local Education Authorities, LEA) má právní povinnost zajistit vzdělávání přiměřené věku, schopnostem, nadání a jakýmkoli speciálním vzdělávacím požadavkům pro všechny děti školou povinné. Tato povinnost se vztahuje bez ohledu na imigrační status dítěte nebo práva na bydliště v určité oblasti. Ve Velké Británii se povinná školní docházka vztahuje na děti ve věku pěti až šestnácti let. Mají tedy povinnost navštěvovat do šestnácti let školu, která pro ně povinně vytvoří místa. Děti žadatelů mají také nárok na všechny služby poskytované dětem mladším pěti let. Veškeré vzdělávací programy, za které odpovídá místní správní orgán, jsou žadatelům většinou bezplatně dostupné. Stejně tak ani za navštěvování státních škol nemusí žadatelé platit. Pro dospělé žadatele o azyl, kteří se chtějí učit anglicky, zdokonalit se v nějaké oblasti či získat novou kvalifikaci, jsou (většinou však za úhradu) k dispozici kurzy organizované vzdělávacími ústavy, univerzitami, středisky pro vzdělávání dospělých, apod. Některé z kurzů angličtiny
45
jsou poskytovány zdarma a často mají ve své nabídce i kurzy přístupné jen ženám se zajištěním hlídání dětí v průběhu kurzu. 46
3.2. Přístup na trh práce V obecné rovině, žadatelům o azyl není v Británii povoleno pracovat v době, kdy je rozhodováno o jejich žádosti. Existují však 3 výjimky: •
47
zaměstnání
Do 23. června 2002 mohli žadatelé o azyl obdržet pracovní povolení pouze v případě, že jejich žádost o azyl nebyla rozhodnuta během 6 měsíců. Poté, co již jednou pracovní povolení obdrželi, bylo jim ponecháno až do konečného rozhodnutí jejich žádosti o azyl. Jako stanoveny Od 5.
2.
součást
prováděcích
minimální
standardy
nařízení pro
Evropské
přijímaní
rady
žadatelů
o
byly azyl.
2005 je zvláštním opatřením imigračních pravidel pro
žadatele o azyl dáno, že žadatelé, kteří čekají již 12 měsíců na prvotní rozhodnutí o azylu, mohou zažádat o pracovní povolení. Paragraf 360 48 imigračních pravidel říká, že žadatel, který čeká již 12 měsíců na rozhodnutí své žádosti může zažádat o pracovní povolení, které však nezahrnuje povolení na samostatně výdělečnou činnost, či na zahájení podnikání
nebo profesní činnosti. Taková
žádost může být vzata v úvahu, pouze v případě, že žadatel nenese žádnou vinu na zdržení ohledně svého rozhodnutí o azylu. Pracovní
46
I mmi g rati on a nd A s yl um A c t 1999 ,chapt er 33, w ww.l egi sl atio n. hm so .g ov .u k/ ac ts/ ac ts19 99 /1 9990033 . h tm 2.3 .2 007 47 P ol i cy B ul l eti n 72 , v yd án 4. 2. 2005 , ht tp:/ /ww w.i nd.h om eoffi c e.go v .u k/ do cume nt s/ general / p b7 2? vi e w=Bi n ar y, 2 .3 .2 00 7 48 Im mi grati on rul es , Pa ragra f 360 úpl né z ně ní dos tupn é na : ht tp:/ /ww w.i nd.h om eoffi c e.go v .u k/i nd/ en /h ome /l a ws_ _ _pol i cy /i mmi gr ati o n_ rul es / st at ement_o f_ c ha nges 11.h tm l?
46
povolení je vystaveno na dobu dokud není rozhodnuta žadatelova žádost o azyl. Rodinní příslušníci závislí na žadateli pracovat nesmí. •
Odborný výcvik
Ve většině případů podmínky dočasného povolení předem vylučují, aby žadatelé pracovali. Žadatelé podporovaní NASS, kteří se chtějí zúčastnit odborného výcviku, naplní podmínky tím, že ke svému dočasnému povolení připojí také povolení k výkonu neplacené praxe. Žadatelé, neplacenou
přijati praxi,
k
odbornému musí
o
výcviku,
této
který
skutečnosti
také
informovat
zahrnuje NASS.
Důvodem je možná odměna za praxi, která pak musí být vzata v úvahu při výměře výše podpory. •
Dobrovolnická činnost
V důsledku práce jako dobrovolník by neměli žadatelé přijít o své kapesné, navíc jim může být přiznána náhrada za stravu, či cestovní náklady. Nemají však
nárok na žádnou platbu navíc ke svým
stávajícím přídavkům. Žadatelé by neměli být ponechání v omylu, že pokud vykonávají dobrovolnickou činnost, znamená to krok vpřed k obdržení statusu uprchlíka. Práce jako dobrovolník je zvláště výhodná pro ženy, žadatelky. Některé organizace zajišťují pro své dobrovolnice i hlídání dětí. Ženy tak mohou získat praxi, která jim pak může pomoci v případě hledání placeného zaměstnání.
3.3. Finanční podpora V Británii mohou podle zákona o imigraci a azylu (Immigration and Asylum Act 1999) žadatelé o azyl požádat o různé typy finanční podpory ze strany NASS. Dne 29. října 2001 ministerstvo vnitra stanovilo,
že
zvýší
žadatelům o azyl
hodnotu
životního
minima
poskytovanou
společně se zvýšením plateb sociální podpory. 47
Tato praxe dále pokračovala a nejnovější zvýšení podpory životního minima se uskutečnilo 10.4.2006. Podpora životního minima je stanovena na 100% úrovně příjmu podpory pro děti do 18 let věku a 70% úrovně příjmu podpory pro dospělé žadatele. Výše podpory dospělých azylantů reflektují fakt, že neplatí žádné náklady. Po určitou dobu dostávali žadatelé o azyl poukázky, které si mohli v určitých obchodech vyměnit za zboží. Tyto poukázky nahradili v dubnu 2002 za "šekovou knížku"(receipt book), která umožňovala uživatelům obdržet hotovost na vybraných poštách. Tuto metodu postupně
nahrazují
přihlašovací
registrační
karty
(Application
Registration Cards) 49, které obsahují podrobnosti jako je jméno, datum narození a národnost. Tyto karty jsou předkládány na poštách, kde žadatelé obdrží peněžní podporu. Dále jim také umožňují přístup k ostatním možným službám, na které z pozice žadatele o azyl mají nárok. 50
Změny v podpoře systému podpory azylantů: Nové 10.
4.
sazby 2006,
podpory
žadatelů
následovaly
o
zákonný
azyl
vstoupily
předpis
č.
733
v
platnost (Statutory
51
Instrument No.733) , předložen v parlamentu 17.3.2006.
49
A p pl i cati on R e gi st ra ti on C a rds= j a k tat o ka rta m á vy pa dat na str án ká ch: ht tp:/ /ww w.i nd.h om eoffi c e.go v .u k/ ap pl yi ng/ as yl um /ap pli c atio nr egi s tr ati o ncar d 50 P er ry, J . :H ou s in g an d S upp or t fo r A s yl um Ser vi ces f or A s yl um Se ek es and R e fu gees .: A G oo d P rac ti ce Gui de, C hart er ed I ns ti tute of H ousi ng 2 005 51 S t at ut ory Inst rum en t N o. 73 3, htt p: //www. op si .g ov.uk /si /si 200 6/uk si _ 2006073 3_ en .pdf , 2. 2.20 07
48
Tabulka č.2 Sazby podpory žadatelů o azyl: • Pár ........……………………………............….......... •
Samotný rodič 18letý nebo starší ……………………...............................…........
•
£31.85
Osoba alespoň 16letá, ale pod 18 let ...............................………………………...…..
•
£40.22
Samostatná osoba alespoň 18letá, ale méně než 25 ........................………………………........…....
•
£40.22
Samostatná osoba 25letá nebo starší .....................……………………….........…......
•
£63.07
£34.60
Osoba pod 16 let ……………………..................................…..…
£45.58
Z dro j: Ho me O ffice , h tt p ://www. i nd .ho meo ffi ce .g o v .u k/a pp l yi ng /asyl u m sup po rt/c a sh sup por t
Doplňková platba pro matky a děti: Těhotné ženy a děti do 3 let věku
mají právo na doplňkové
platby, na možnost koupě zdravého jídla. Děti do 1 roku věku obdrží doplňkových 5 liber, těhotné ženy a děti ve věku mezi 1 až 3 roky obdrží navíc 3 libry. Platby jsou prováděny hotově, aby si mohli vybrat která zdravá jídla zakoupí. Platba mateřského příspěvku Jde o jednorázovou platbu ve výši 300 liber, která může být poskytnuta žadatelkám o azyl. Je určena jako pomoc s náklady
49
spojenými s porodem. Jedná -li se o dvojčata, částka se dvojnásobí na 600 liber. 52 NASS může žadatelovu žádost o podporu odmítnout v případě, že nesplňuje kritéria potřebnosti. Za potřebného je dle zákona považována osoba, která si není schopna z vlastních zdrojů opatřit dostatečnou stravu a přiměřené ubytování. Aby měl žadatel nárok na podporu NASS, musí podat žádost o azyl ihned po svém příjezdu do Velké Británie 53 ( max. do 15 dnů).
3.4. Zdravotní péče Všichni žadatelé o azyl a jejich rodinní příslušníci podporováni NASS mají právo na bezplatnou lékařskou péči v rámci Státního
systému zdravotních služeb( National Health Service, NHS) po celou dobu, kdy čekají na rozhodnutí své žádosti o azyl. Tato bezplatná péče zahrnuje: 54 -
předepsání léků
-
zubní ošetření
-
zaplacení paruky
-
nezbytné cestovní náklady do/z nemocnice za účelem vyšetření v rámci NHS
-
prohlídka očí
52
Pl at ba m ateřs k éh o pří s pěv k u, Poli c y Bul l eti n 3 7, M at erni ty p ay me nt V 1., vydá no 1 9. 1.200 3 ht tp:/ /ww w.i nd.h om eoffi c e.go v .u k/ do cume nts/ ac ce sst o s uppo rt/pb 37 ?vi ew=Bi na ry , 15 .3.2 005 53
Nationality, Immigration and Asylum Act 2002 Chapter 41,
w ww.op si .gov. uk /A C TS /act s2 002/ 20 020 04 1. htm, 3 .3 . 200 7 54 Ta bl e of En ti tl e men t to NHS Treatment , stav k březnu 2006, www.dh.gov.uk/prod_consum_dh/idcplg?IdcService=GET_ FILE&dID=14419&Rendition=Web, 15.3.2007
50
proplacení celé částky spojené s náklady na pořízení brýlí nebo
-
kontaktních čoček Lékař má v případě potřeby obstarat vhodného tlumočníka a žadatelky o azyl mají nárok na to, aby jejich vyšetření provedla žena.
3.5. Bydlení Otázka, kde budou žadatelé o azyl v hostitelské zemi bydlet, je poměrně často veřejně diskutovaná. Předmětem těchto debat není ani
tak
kvalita
bydlení
žadatelů,
ale
spíše
otázka
vzdálenosti
žadatelů od majoritní hostitelské společnosti. Zákon o imigraci a azylu (The Immigration and Asylum Act 1999) představil nová opatření na snížení tlaku na poskytovatele služeb v Londýně a jihovýchodu, tím že rozptýlí žadatele o azyl do ostatních částí země. Od dubna
2000, nevyskytly-li se výjimečné
okolnosti, žadatelům o azyl, kteří splňovali podmínky podpory Státní organizace na podporu žadatelů o azyl (National Asylum Support Service, NASS) 55 (např. ti, co by v opačném případě byli bez prostředků a ti co potřebují jak finanční podporu, tak i ubytování) je nabídnuto ubytování mimo Londýn a jihovýchod země. NASS zajistí rozptýlení do nového ubytování, kde žadatel zůstane dokud není jeho žádost rozhodnuta. Ubytovací střediska V Bíle knize (White Paper 2002) 56 z února 2002, pojmenované jako "bezpečné hranice a útočiště" ( Secure Borders, Safe Haven), vláda vysvětlila své plány na zřízení velkých ubytovacích středisek 55
N ati onal A sy l um Sup po rt S er vi c e (NA SS ), c h 33, www .as yl umsup por t.i n fo /nas s .htm W hi te P ap er 20 02 (Se cu re B or de rs , Saf e Ha ve n) , www .arc hi v e2 .o ffi ci al -d ocum ents .c o. uk/ do c ume nt/c m5 3/ 53 87/c m538 7.p df 3 .3 .200 7 56
51
na zkušební bázi. 57 14. června 2005 ministr pro imigrační otázky (Immigration Minister) Tony McNulty oznámil ve vládním prohlášení 58, že se vláda rozhodla nepokračovat ve výstavbě ubytovacího střediska v
Bicesteru a potvrdila, že se nebude pokračovat ani v budování
ubytovacích středisek na žádném jiném místě. Oznámil však, že vláda nyní zvažuje zřízení bezpečného střediska k návratu žadatelů (removal centre) v oblasti Bicesteru. Zákon o národnosti, imigraci a azylu (Nationality, Immigration and Asylum Act 2002) formálně také změnil název detenčních středisek
(detention
centre)
na
střediska
"k
návratu"
(removal
centre). 59 Ministr v té době uvedl, že funkce těchto center zůstává stejná a také kritéria pro detenci se nemění. Ubytování mohou poskytovat buď místní úřady, registrováni poskytovatelé sociálního ubytování nebo soukromí poskytovatelé. Počáteční ubytování Řetězec počátečního ubytování (původně indukčních středisek) poskytuje
počáteční
ubytování
a
indukční
služby
na
počátku
azylového procesu ve VB. Řetězec počátečního ubytování se skládá z
míst
po
celé
Británii.
Služby
se
zde
poskytují
na
základě
spolupráce místních úřadů a dobrovolných organizací v dané oblasti. Tyto služby zahrnují: •
zajištění počátečního ubytování a životních potřeb žadatelů o azyl
57
N ati onal i ty , im mi gr ati on an d A syl um ac t 2002, c h. 4 1 w ww.op si .gov. uk /A C TS /act s2 002/ 20 020 04 1. htm 3. 3. 2007 58 "B i ces te r as y l um cent re pl an a x ed" , 14 .6.2005 , ht tp:/ /n ew s .bbc .c o.uk / 2/ hi /u k_ ne ws/ poli ti c s/ 4092 05 6. st m, 1 5. 3.200 7 59 r emo val c en tr e= st ře di ska k náv ra tu ž ad atel ů, Nati on al i t y, i mmi gr ati o n and A s yl um ac t 20 02, ch . 41 ww w.op si . go v. uk/A CTS /a ct s200 2/ 20 020041. ht m 3.3. 2 007
52
•
poskytnutí informativní instruktáže ohledně žadatelových práv a povinností během pobytu ve VB
•
poskytnutí
instruktáže
ohledně
azylového
procesu
a rozptylovacích míst/umístění •
provedení zdravotního posudku nových žadatelů
•
zařízení zdravotního posudku pro nové žadatele
•
podpora žadatelova přesunu do dlouhodobějšího ubytovacího zařízení, kde mohou zůstat dokud zůstanou v zemi Indukční
proces
obvykle
trvá
mezi
7
až
14
dny,
ale
komplikovanější případy mohou trvat i déle. Během této doby je garantována výměra finanční podpory a je zajištěno dlouhodobé ubytování. Pro žadatelé, kteří nepožadují ubytování je zde možnost jednodenního indukčního procesu v Londýně. 60 Výhody indukčních středisek Počáteční ubytovací střediska zvýšili efektivitu azylového systému ve VB. Výhody zahrnují: •
Zlepšení sociální soudržnosti - skrz instruktáž o žadatelových právech
a
povinnostech
během
pobytu
ve
VB,
dále
také
poskytnutí informací ohledně oblasti rozptýlení, kde žadatelé zůstanou a budou čekat na rozhodnutí jejich žádosti •
Urychlení
azylového
procesu
-
rezervací
samostatného
interview v okamžiku rozptýlení (před tím než jsou žadatelé přesunuti do jejich dlouhodobého ubytování) •
Podpora azylového procesu instruktážemi pro uprchlíky: jak proces žádosti o azyl funguje, nejdůležitější body VB práva
60
I nform ace o po čáte čním u by to vání d os tu pné na : ht tp:/ /ww w.i nd.h om eoffi c e.go v .u k/ ap pl yi ng/ as yl um s up p or t/ini ti al ac c ommod ati on
53
Přehled národní sítě Existuje 6 poskytovatelů indukčních středisek: •
South East Central (SEC) bylo úplně první indukční středisko, otevřené v lednu 2002. Indukční služby jsou poskytovány Migrační
linkou
důvěry(Migrant
Helpline) 61.
Centrum
má
600míst a rozprostírá se na 3 místech v Ashfordu, Margate and Doveru a je to největší indukční místo. •
Yorkshire
&
Humberside
Induction
Centre
bylo
otevřeno
v červnu 2003. Toto středisko má 105 postelí a je naplňováno smlouvami s úřady místní správy v Leeds a Barnsley. Místní správa dále spolupracuje s Refugee Councilem na poskytování indukčních
služeb
jako
jsou
instruktáže
a
asistence
při
vyplňování formulářů s žádostí •
North West Consortium (East) Induction Service poskytuje ubytování a služby v oblasti Manchesteru a funguje od června 2004. Angažuje se zde 9 úřadů místních správ, kde má vedoucí postavení městská rada Manchesteru. Ubytování je založeno na systému bydlení v domech a bytech.Ubytováno může být 150 až 230 žadatelů v závislosti na složení ubytovaných (svobodní,či rodiny).
•
Scottish Induction Services - Funguje od května 2005, YMCA 62 poskytuje indukční ubytování v oblasti Glasgowa. K dispozici je přibližně
40
míst.
Skotský
Refugee
Council
obstarává
instruktáže. •
Croydon Initial Accommodation - Toto místo bylo otevřeno v srpnu 2005 a v současné době má kapacitu 167 míst v londýnské čtvrti Croydon. Indukční proces i ubytování je poskytováno migrační linkou důvěry(Migrant Helpline).
61 62
Mi g rant H el pl i ne = li nk a d ův ěry pro mi g ranty , www.mi g ran thel pl i ne .o rg. uk Y o ung Men 's C hri s ti an As s oc i ati ons = kř es ťan sk á as o ci ac e , www .ym ca .i nt
54
•
Hounslow
Initial
Accommodation
-
Spolupracuje
s
tzv."
projektem příjezdů uprchlíků" Refugee Arrivals Project (RAP) poskytují jak ubytování tak indukční procesy. Ubytování má 100 míst s možností přidání 50 míst, v případě potřeby. Jako doplňkovou službu poskytuje Refugee Council jedno-denní indukční proces v Brixtonu až pro 15 žadatelů denně. Rozptýlené Ubytování Žadatelé o azyl, kteří splňují podmínky odstavce 95 63 nařízení NASS,
jsou
ubytováni,
poskytováno v
pokud
oblastech, kde
nemají
prostředky.
je zabezpečeno
Ubytování
je
vhodné bydlení,
v praxi to znamená pokud možno rozptýlit žadatelé mimo Londýn a jihovýchod země. Z výše uvedeného vyplývá, že existuje zřetelná tendence koncentrovat žadatele
o azyl do míst
oddělených od majoritní
společnosti a posilovat nad nimi státní kontrolu alespoň v počáteční fázi jejich pobytu.
63
NA SS, h ttp: //w ww.as yl ums up po rt.i nfo/ nas s.h tm
55
4. LIDSKÁ PRÁVA A AZYLOVÁ POLITIKA Ochrana lidských práv a parlamentní suverenita Británie nemá psanou ústavu, která by vymezovala ochranu základních lidských práv a donedávna neměla ani začleněnu žádnou z mezinárodních smluv o lidských právech v domácím právním řádu. ( s výjimkou Ženevské Úmluvy o uprchlících) Důvody pro to jsou hluboce V Británii
zakořeněny je
v názorech
Parlament
na
exklusivně
demokracii obdařen
a
suverenitu.
suverenitou
a
má
neomezenou moc určovat právo v zemi a také nastolit nebo zrušit určitá práva.
Parlament může uzákonit
jakékoli politické a morální
hodnoty, které si bude přát. Jeho substantivní (samostatná) moc není řízena žádnou formou vyššího nebo přirozeného práva. V
důsledku
chybějící
psané
ústavy
a
dalších
nařízení
přirozeného práva, která by ochraňovala individuální práva, nebyla pro jedince žádná legální cesta k vymáhání práv na státu. Jak je výše uvedeno, ani právo na sjednocení rodiny nebo právo na ochranu uprchlíků nebylo nijak speciálně chráněno. Komu budou tato práva přiznána je plně v rukách úředníků. V praxi dominuje provádění zákonů silná výkonná moc. Co se týká imigrace a azylu vedoucí postavení v řízení této oblasti má ministerstvo vnitra, které má velmi významnou pozici. Pozice této instituce( ministerstva vnitra) je posílena faktem, že veškeré otázky regulace týkající se imigrace spadají výhradně do jeho kompetence. Británie je na horních příčkách v Evropě jako země porušující lidská práva. Evropský soud pro lidská práva přijal do konce 90. let více než 37 rozhodnutí proti VB, hodně z nich se týkalo klíčových aspektů britské imigrační politiky. Pravděpodobně nejvíc nechvalně proslulý případ britského práva před soudem bylo v roce 1985 rozhodnutí v případu Abdulaziz, Cabales and Balkandali v. UK. 64 64
ww w.wo men s li nk wor ld wid e. org/c o_ reg_ ec hr_ab dul a zi z.h tml
56
Na základě nezákonných imigračních předpisů z roku 1980 se mohl pouze manžel-cizinec připojit ke své ženě trvale žijící ve VB, jestliže jí byla britská občanka narozena na území VB. Ve stejné době imigrační zákon z roku 1971 (Immigrants Act 1971) dával manželům(mužům), kteří vstoupili do Británie před rokem 1973, právo přivézt si své manželky do VB. V reakci na žádosti tří žen Evropský soud rozhodl, že tato nařízení jsou sexuálně diskriminační. Británie na soudní rozhodnutí reagovala jednoduše, ztížila vstup do VB rovnoprávně, jak pro manželky tak i pro manžely. 65 Reakce VB na rozhodnutí soudu ukazuje, že převládla snaha o snížení imigrace nad snahou zabezpečení lidských práv. Nicméně, rozhodující zvrat v ochraně lidských práv v Británii nastal v roce 1998 v podobě zákona o lidských právech (Human Right Act, HRA). 66 Zákon se pokusil začlenit lidská práva podle Evropské Úmluvy
o
Lidských
právech(ECHR)
do
vnitrostátního
práva.
Na základě tohoto zákona mají jedinci právo dožadovat se svých práv u soudních orgánu Británie, tak jak je uvedeno v Úmluvě. 67 Nyní jsou britské soudy přímo zahrnuty do systému ochrany lidských práv dle Evropské Úmluvy ECHR. Přesto, že jsou povinnosti Británie k dodržování lidských práv dány mezinárodními závazky, neexistuje žádná zvláštní zodpovědnost vůči uprchlíkům. Kromě toho, nesporná
pravomoc
výkonné
moci
v oblasti
imigrační
politiky
vyvrcholila v převahu paradigmatu "vnitřní ochrany/hraniční kontroly". Což
může
immigration).
být 68
popsáno
slavnou
frází
„nulové
imigrace“
(zero
Na druhé straně, ochrana lidských práv byla z větší
částí zajištěna jen chabými mezinárodními standardy. Neexistovala žádná ústavní ochrana práv rodiny. Jediným zajištěním sjednocení rodiny
bylo součástí imigračního zákona z roku 1971 (Immigration
65
Cl ayto n , G. :T ex tboo k on I mmi g rati on and A s yl um L aw , dr uhé vy dání , OUP 2006 H uman Ri gh t A ct 1 99 8, w ww .o psi .gov .u k/A C TS /ac ts 19 98/ 19 9800 42.htm 67 W al the m, B. : Im mi gr ati on and A s yl um P ol i ci e s i n G re at Bri t ai n and Ge rmany a ft er Se pte mber 11 ., v ydá no 20 04 68 t amté ž 66
57
Act 1971) 69, který ale mohl být jednoduše zrušen prostou většinou v parlamentu. Zákonem o lidských právech z roku 1998 (Human Right Act, HRA) byly prosazeny humanitární závazky a paradigma ochrany lidských práv. Přesto je stále vzor „nulové tolerance“ dominantní. Vzhledem k principu parlamentní suverenity v domácí sféře vlivu VB, ochrana lidských práv není náležitě zabezpečena. Navíc mezinárodní závazky donedávna nebyly ani začleněny do vnitrostátního práva. Cílem ochrany není jen samotné přijetí a uznání postavení uprchlíka, ale především vytvoření podmínek pro jeho následnou integraci v novém velmi odlišném kulturně společenském prostředí hostitelské země. Mezinárodní ochrana tedy zahrnuje více než jen fyzickou
bezpečnost.
Uprchlíci
mají
mít
alespoň
stejná
práva
a základní pomoc jako cizinci, kteří se na území daného státu zdržují legálně. Uprchlíci proto mají základní občanská práva, včetně práva na svobodu myšlení, pohybu či práva na ochranu před mučením nebo ponižujícím zacházením. Stejně tak uprchlíkům přináležejí práva hospodářská a sociální. Každému uprchlíku by měl být zaručen přístup k lékařské péči. Každý dospělý uprchlík má mít právo na práci. Dětem uprchlíků nemá být upřeno právo na vzdělání. Přístup ke vzdělávání patří mezi základní lidská práva a je podstatným faktorem pro integraci uprchlíka v cílových zemích. Článek 22 Úmluvy uvádí, že: „uprchlíkům se má dostat stejného základního vzdělání jako občanům daného státu“. 70 Zároveň článek 28 Úmluvy o právech dítěte stanovuje, že každé dítě má právo na vzdělání bez jakékoliv diskriminace. 71 Oproti tomu uprchlíci, žadatelé o azyl i ti, kterým byl již azyl udělen, by měli respektovat právo země, ve které požívají azylu.
69 70 71
I mmi g rati on A c t 19 71, ww w. uni set .ca/ na ty/I mmi g rA c t1 971. ht m Úml uva o prá v ním p osta vení u pr chl í ků, čl . 22 ,w ww .u nh cr .c z/ zakla dni /?ci d=17,12 .2 . 20 07 h ttp: // www .de ts kapr av a.cz /s o ubo ry /uml uv a.pd f, 12. 2. 20 07
58
Za určitých okolností, jakými může být náhlý či početný příliv uprchlíků, se státy mohou pokusit omezovat určitá práva. V takových situacích napomáhají mezinárodní organizace. Jedná se např. o tyto organizace: •
Vysoký úřad komisaře OSN pro uprchlíky, UNHCR72
•
Evropská rada pro uprchlíky a exulanty, ECRE73
•
U.S. Commitee for Refugees,USCRI74
•
Refugees International75
•
Amnesty International76 K výše uvedeným lze získat veškeré informace o jejich činnosti
na
webových
stránkách,
pro
příklad
je
níže
uvedena
činnost
organizace Amnesty International. Amnesty International a uprchlíci Amnesty International(AI) brání lidská práva osob na útěku, jež čelí jejich hrubému porušování – přispívá k zajištění práv v zemi původu, v průběhu přechodu i v hostitelské zemi, kde osoba žádá o azyl. AI usiluje o posílení mezinárodního ochranného rámce pro osoby na útěku. Síť právníků, úředníků a žadatelů o azyl poskytuje AI informace a analýzy o situaci v zemích, odkud uprchlíci pocházejí i
zemích
hostitelských.
Příležitostně
AI
podniká
opatření
v individuálních případech, ale nezastupuje jednotlivce ve správních
72 73 74 75 76
UN HCR= Un it ed Nati on s Hi gh Commis s i one r fo r Re fu gee s , www . unh c r.c z /org E CRE= E urope an C o un ci l o n Refu ge es a nd E xi l e s ,ww w.e cr e. org USCR I=U.S. Commi ttee f or R efug ee s an d Immi grant s,w ww . re fugee s .or g R ef. I nte rnati o nal , ww w.r ef ugeesi nt ern ati onal .o rg/ a dr A m ne st y In te rn ati onal , ww w.amn esty .c z /o rg
59
řízeních. AI se zaměřuje především na porušování lidských práv, které vede lidi k odchodu z vlasti, a jejich nedostatečnou ochranu. AI zajišťuje, aby žadatelé o azyl měli přístup k základním ekonomickým, sociálním i kulturním právům. AI nezasahuje ve věci návratu
neúspěšných
žadatelů
o
azyl,
kterým
ve
spravedlivém
procesu nebyl přidělen status uprchlíka a jejichž návrat je bezpečný a důstojný v souladu s lidskými právy. (AI 2007)
60
5.
AZYLOVÁ
POLITIKA
-
STÁTNÍ
A
NESTÁTNÍ
ORGANIZACE VE VB 5.1. Státní organizace Orgány na úrovni celé VB, vládní orgány Ministerstvo vnitra je zodpovědné za migrační zákony, politiku a administrativu v rámci VB. Odbor ministerstva vnitra, ředitelství pro imigraci a národnost (Immigration
and
zodpovědnost
za
Nationality politiku
a
Directorate,
IND) 77
administrativu
v
má
rámci
veškerou
imigračního
systému (např. vstupní přístavy, atd.). Státní organizace na podporu žadatelů o azyl (NASS) 78 je jednou ze složek v rámci IND a má kanceláře na regionálních úrovních, také v Glasgowu, Cardiffu a
Belfastu. Má na starosti
podporu a ubytování žadatelů o azyl během doby, kdy se rozhoduje o jejich žádosti. NASS bylo založeno v dubnu 2000 na základě imigračního zákona ( Immigration and Nationality Act 1999). 79 Před tím měly tuto oblast na starost místní správy a Odbor pro práci a důchodové zabezpečení (Department for Work and Pensions, DWP). NASS má dnes okolo 900 zaměstnanců, asi polovinu v centrále v Croydonu a zbytek v 11 regionálních kancelářích. NASS popisuje svou roli jako součást "cíle č.6" "6th aim" ministerstva
vnitra,
který
zní:
"Efektivně
regulovat
vstup
do,
a usazování ve VB, v zájmu dlouhodobého růstu a sociálního začlenění.Poskytnout povolení
k
dosažení
dostatečný jak
a
efektivní
ekonomických,
77
systém tak
i
pracovních
kvalifikačních
I ND= Immigra ti on a nd Nati o nal i t y Di rec to rate of Ho m e Offi c e, w ww .i n d.homeo ffi ce .gov .uk/ NA SS= N ati onal A s yl u m Suppor t, St átní o rga ni z ace na podp or u ža datel ů o azy l w ww.as yl umsup po rt.i nfo/ na ss .h tm 79 I mmi g rati on a nd Nati onal i t y A c t 1999, w ww.l egi sl atio n. hm so .g ov .u k/ ac ts/ ac ts19 99 /1 9990 033 . h tm , 2. 3. 2007 78
61
požadavků.
Dále
pak
spravedlivé,
zabývající
se
imigranty
rychlé
žádající
o
a
efektivní
programy
občanství,
povolení
k dlouhodobému pobytu a také těmi, hledající azyl. A také usnadnit cestování občanům VB."
80
NASS poskytuje určité druhy podpory lidem hledajícím azyl, během doby, kdy se rozhoduje o jejich žádosti. Tyto žadatelé nijak nesoudí, protože to spadá pod kompetenci jiného oddělení v rámci IND. Podpora NASS může být v zajištění ubytování, či poskytnutí životního minima a nebo obojí. Ministři, kteří mají nyní na starost záležitosti NASS jsou: 81 John Reid MP,
ministerstvo vnitra
Liam Byrne MP, ministr pro imigrační záležitosti Joan Ryan MP,
zástupce ministra pro imigrační záležitosti
Mezi další oblasti, kterými se ministerstvo vnitra zabývá patří: soudržnost komunit, integrace uprchlíků, vztahy mezi rasami, policie, prevence kriminality a další. Některé jsou v rámci celé Británie a některé se vztahují jen na Anglii. Odbor komunit a místních správ ODPM 82 v Anglii se donedávna nijak zvlášť nezabýval záležitostmi jako je bydlení uprchlíků nebo nových migrantů. Pravděpodobně proto, že ministerstvo vnitra je vnímáno jako to, co má hlavní roli v této oblasti. IND má např. národní fórum pro začlenění uprchlíků (National
Refugee
Integration
Foru,
NRIF),
které
se
skládá
z ubytovacích podskupin zabývajících se záležitostmi bydlení a s tím spojených věcí. Jsou zde zastoupeny národní orgány jako CIH 83
80
P e rry , J : Housing and Support Services for Asylum Seekers and Refugees: A Good Practice Guide, C ha rt e re d I ns ti tu te o f Housi ng 2 00 5, s tr 96 81 NA SS= N atio nal A syl um Su pport Se rv i c e, www .as yl ums upp or t.in fo /n as s .ht m 82 O DPM = Of fi c e of t he D ep ut y P ri me Mi ni st er. 5 .5.200 6 se p řej me no val o na Kom uni ty a mís tn í s prá v y (Commu ni ti es and L oc al Go ve rn ment) , ww w. co mm u ni ti e s. go v.uk 83 C IH= C h arter ed In s ti tu te o f Ho usi ng , ww w. ci h.or g
62
a
NHF. 84 Bytové
sdružení
(Housing
Corporation) 85
povzbuzuje
anglické ubytovací asociace aby se připojili k poskytovatelům bydlení pro uprchlíky. Také vydali zprávu " Dosud přežívali a nyní se usazují" (Still Surviving and Now Settling) 86, která ukazuje jak je možno se více zapojit. Program bydlení pro léta 2006/08 se také zaměřuje na podporu uprchlíků.
5.2. Nestátní organizace Není možné vyjmenovat nebo posoudit všechny organizace na národní úrovni, které pracující v této oblasti. Zde jsou některé z nich z pohledu bydlení a které mají své služby a projekty na místních úrovních. •
The Refugee Council 87 je největší a nejvýznamnější nestátní
organizací ve VB, rozvíjí strategii, poskytuje praktické rady, nabízí škálu služeb pro žadatele o azyl a uprchlíky. Mají své regionální pobočky v Midlands,ve východní Anglii a Yorkshire. Vedle toho skotská a velšská obdoba (Scottish Refugee Council and Welsh Refugee Council) má stejnou roli. •
Refugee
Action 88
je
tzv.
"kampaňová
organizace"
a
také
poskytovatel služeb v Anglii. Pracuje skrz regionální kanceláře v oblastech jako je Bolton a Leicester.
84
NH F= N ati onal H ou si n g Fed era ti o n, w ww.ho usi ng.o rg. uk H ousi n g corp ora ti on , ww w. housi ng co rp. go v. uk 86 Z ett er, R .: "Sti l l S ur vi vi ng and Now Se ttli ng", www .ho usi ngc or pl i bra ry .o rg.uk / ho usi ng co rp.ns f /A l l Do cume nt s/CE38B 3D ID 5 F28 0256 FE FO00 495E1 5/$FI LE/S ti l lS u rvi vi ng Ma rc h 05 .pdf , onli ne ve rz e 87 R efugee cou nci l , ww w. re fu ge ec ou ncil .org .u k 88 R efugee a ct i on , www . reu ge e-a cti on.o rg 85
63
•
Hact 89
má řadu programů týkajících se bydlení uprchlíků
a jejich integrace. Vydává různé výzkumy a materiály ohledně ubytovatelů. Jejich ubytovací program (Accommodate programme) funguje na 5 místech v Anglii. •
ICAR 90 má působnost na celém území VB a jde o centrum
z rozsáhlým množstvím informací a výzkumy. Má také pestrou škálu praktických
informací
a
uprchlictví.
Spolupracuje
programů na
ve
všech
projektech
s
věcech
ohledně
místními
orgány.
(např. v Coventry) •
The Empty Homes Agency 91 aktivně propaguje užití prázdných
nemovitostí,za účelem ubytování pro uprchlíky. •
Positive Action in Housing 92 charita řízená etnickou menšinou,
vede kampaně a nabízí poradenství ve věci bydlení pro uprchlíky ve Skotsku. •
Northern Ireland Council for Ethnic Minorities 93 řídí podporu
služeb pro žadatele v Severním Irsku.
89 90 91 92 93
H act, ww w.hac t. or g. uk I CA R= Info rma ti on C e nt re abou t A syl um and R ef ug ee s in the UK, w ww .i car.or g.u k Th e Empt y H om es A g enc y, www .empt y homes . com P osi ti v e A cti on i n Ho usi ng , www .pai h.o rg N o rth er n I re la nd Co unci l f or Eth ni c Mi n ori tie s,ww w. ni c em .o rg. uk
64
ZÁVĚREM Hlavním cílem této práce bylo přiblížení situace v oblasti imigrační a azylové politiky ve Velké Británii. Británie patří mezi evropské země s nejvyšší koncentrací imigrantů na svém území. Hlavní důvod jejich imigrace právě do Británie je ekonomický a pro většinu uprchlíků je zase zemí cílovou. Důvodem, proč si uprchlíci vybírají právě Británii může být její poměrně
vstřícná
azylová
politika,
jejíž
přístup
je
možno
charakterizovat jako liberálně otevřený vůči žadatelům o azyl. Tento přístup byl od konce 90. let velmi diskutovaný a zpochybňovaný, neboť v průběhu devadesátých let došlo k
výraznému nárůstu
žadatelů o azyl. Změnil se také vztah veřejnosti k problému uprchlíků a
nastartovalo
se
negativní
zobrazovaní
žadatelů
v
médiích
a vznikaly diskuse na téma možnosti zneužívání azylové procedury. Británie se snaží z pozice hostitelské země od úplného počátku pobytu žadatelů, tedy ihned po podání jejich žádosti o azyl, o co největší
integraci
zejména
v
oblasti
vzdělávání
dětí
žadatelů.
Žadatelé také mají dle imigračního a azylového zákona z roku 1999 možnost požádat o podporu. Tyto záležitosti má v Británii na starost Státní organizace na podporu žadatelů o azyl (NASS), ta rozhodne, zda mají žadatelé nárok na finanční podporu a také jim zprostředkuje ubytování. Žadatel musí splňovat kritérium potřebnosti, což je podle zákona o národnosti, imigraci a azylu z roku 2000 považována osoba, která si není schopna z vlastních zdrojů opatřit dostatečnou stravu a přiměřené ubytování. Finanční podpora pro dospělé žadatele dosahuje 70% minimální mzdy a děti obdrží 100% této částky. Tzv. rozptýlené ubytování je žadatelům nabídnuto po celé zemi v bytech, či domech. Tímto způsobem se ministerstvo vnitra, pod jehož kompetence spadá azylová politika, snaží předejít tomu, aby se uprchlíci usazovali na jihovýchodě země a v Londýně, jak k tomu 65
ve velké míře docházelo před přijetím imigračního zákona z roku 1999, který pojem rozptýlení (dispersal) uvedl do praxe. Žadatelé mají také nárok na bezplatnou lékařskou péči, která mimo jiné zahrnuje předepsání léků, zubní ošetření, prohlídku očí. Děti mají zajištěno vzdělávání mezi 5. až 16. rokem, které je také neplacené. Veškeré vzdělávací programy, za které odpovídá místní správní orgán, jsou žadatelům většinou bezplatně dostupné. Stejně tak ani za navštěvování státních škol nemusí žadatelé platit. Žadatelům není umožněno pracovat po dobu, kdy se rozhoduje o jejich žádosti o azyl. Existují však určité výjimky, kdy je jim práce umožněna, které jsou již podrobněji rozepsány ve výše uvedeném textu. Dle imigračního zákona z roku 2002, potvrzeno zvláštním opatřením imigračních pravidel pro žadatele o azyl platných od 5. února 2005, mohou žadatelé požádat o pracovní povolení, pokud není jejich žádost rozhodnuta ani po 12 měsících od jejího podání. Dále zde existuje možnost účastnit se odborného výcviku doplněného neplacenou praxí, či pracovat jako dobrovolník, opět bez nároku na finanční odměnu. O dodržování práv uprchlíků se starají mnohé mezinárodní organizace jako je UNHRC nebo Amnesty International, které se zaměřují zvláště na ochranu základních lidských práv. Přímo v Británii existuje spousta nevládních organizací, největší a nejznámější z nich je Refugee Council, který se kromě dohledu nad dodržováním práv žadatelů o azyl také stará o zajištění jejich ubytování. Pro pracovní migranty, zejména nových členských zemí EU ze střední a východní Evropy po rozšíření v květnu 2004, existují různé možnosti jak se legálně zapojit do pracovního procesu. Británie zřídila Program pracovní registrace (WRS), kde se potencionální uchazeči o práci mohou zaregistrovat. Čtvrtletní statistiky vydávané ministerstvem vnitra týkající se počtu žadatelů v Programu WRS ukázaly na počet téměř 550 000 akceptovaných z celkového počtu 66
579 000 lidí v období od května 2004 do prosince 2006. Většina registrovaných jsou Poláci, kteří v současné době tvoří podstatnou míru populace v některých britských městech. Dalším zmiňovaným pojmem je řízená migrace, což je termín pro veškeré legální pracovní povolení
a
sponzorovaná
víza.
Mezi
pracovní
ně
například
povolení,
patří
doplněná
o
Zaměstnavatelem aktuální
Seznam
nedostatkových kvalifikací, kromě toho existuje Program pro vysoce kvalifikované migranty, či prázdninová pracovní víza,
pro
osoby
ve věku od 17 do 30 let. V dubnu 2006 byly navrženy změny v systému řízené migrace, měl by být vytvořen jeden tématicky založený migrační systém pro Velkou Británii. V rámci systému by pak byly 4 základní pilíře, ve kterých budou zařazeny s určitými obměnami
stávající pracovní
programy. Tento systém ještě není dokončen a měl by být představen v polovině roku 2007. Britské zkušenosti, zvláště v oblasti výše uvedených pracovních programů řízené migrace a zacházení s žadateli o azyl, by mohly posloužit jako vzor pro instituce zabývající se azylovou a imigrační politikou v rámci České republiky.
67
LITERATURA, DOKUMENTY A PRÁVNÍ PŘEDPISY "1,500 migrants arrive in UK daily", BBC News, vydáno 2.11.06, , 2.3.2007 Baršová, A.:„Dublin II a omezení svobody žadatelů o azyl", příspěvek přednesený na semináři Systémové problémy azylové a cizinecké legislativy v ČR a dopady vstupu České republiky do EU Brno, 23. srpna 2004, , 12.2.2007 Bentley, T.: "Please, not again!",openDemocracy,vydáno 15.2.2005, , 20.2.2007 "Bicester asylum centre plan axed", BBC News, vydáno 14.6.2005, ,15.3.2007 "Britain and India: Chasing an elephant", The Economist Vol. 382, Number 8512, vydáno 18.1.2007 , 12.2.2007 Clayton, G.: Textbook on Immigration and Asylum Law, 2. vydání, Oxford Univerzity Press, 2006 Collinson, S.: Globalization and the Dynamics of International Migration: Implications for the Refugee Regime, UNHCR Working Paper no. 1, květen 1999, Hansen, R.: Citizenship and Immigration in Post-war Britain.The Institutional Origins of a Multicultural Nation, Oxford University Press, 2000 Home Office, Sazby podpory žadatelů o azyl platné k 10.4.2006, Home Office, Accession Monitoring Report May 2004-December 2006, vydáno 27. 2. 2007 68
Home Office Statistical Bulletin: Asylum Statistics UK 2005, , 7.3.2007 "Immigration staff can ask Muslim women to remove veils", 24dash.com, vydáno 26. 10. 2006, ,12.2. 2007 Joly, D.: Heaven or Hell? Asylum Policies and Refugees in Europe, Macmillan Publishing Company , Londýn 1996 Lakatošová,M.:Možnosti vzdělávání dětí žadatelů o azyl, Praha:Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, katedra pedagogiky, 2005 (diplomová práce) Perry, J.:Housing and Support for Asylum Services for Asylum Seekes and Refugees: A Good Practice Guide, Chartered Institute of Housing 2005, on line verze na: Points-Based System: Making Migration Work for Britain Immigration Home Page,2006 20.2.2007 "Reid outlines new EU work curbs", BBC News, vydáno 24.10. 2006, , 2.3.2007 Skills Shortage List, , 15.3. 2007 Table of Entitlement to NHS Treatment , stav k březnu 2006, Tychtl, P.K.:"Mají mít žadatelé o azyl právo na práci, vzdělání, sociální a zdravotní zabezpečení a svobodu pohybu?", Časopis Azyl 02/2002, , 12.2.2007 Tychtl,P.K.: "Chcete žádat o azyl? Můžete, ale ne u nás", Časopis Azyl 01/2001, , 12.2.2007 69
Úmluva o právním postavení uprchlíků, UNHCR, Měnící se dynamika přesídlení, UNHCR, Situace uprchlíků ve světě v roce 2000, on line verze na: UNHCR, The State of the World's Refugees: In Search of Solutions, Oxford University Press, 1995, on line verze na: Všeobecná deklarace lidských práv Výsledky jednání Rady Evropy v Tampere, 15.-16. října 1999, , 12.2.2007 Walthem, B.: Immigration and Asylum Policies in Great Britain and Germany after September 11., 2004, online verze na: "We Want to Wash Dross Down Drain", Dover Express, vydáno 1.10.1998, , 12.2.2007 Zetter, R.:"Still Surviving and Now Settling", 2005 online verze na:
Právní předpisy:
Aliens Act 1995 Aliens Restriction Act 1914 70
British Nationality Act 1981 Commonwealth Immigration Act 1962 Human Right Act 1998 Immigration Act 1971 Immigration and Asylum Act 1999 Immigration rules http://www.ind.homeoffice.gov.uk/ind/en/home/laws___policy/immigra tion_rules/statement_of_changes11.html? Nationality, Immigration and Asylum Act 2002 Policy Bulletin 37, Maternity payment V1.,vydáno 19.1.2003 Policy Bulletin 72, vydán 4.2.2005, Statutory Instrument No. 733, http://www.opsi.gov.uk/si/si2006/uksi_20060733_en.pdf White Paper 2002 (Secure Borders, Safe Haven), Zákon č. 325/1999 Sb., ve znění zákona č. 2/2002 Sb., o azylu,
71
Internetové stránky: www.24dash.com www.amnesty.cz/org www.archive2.official-documents.co.uk www.asylumsupport.info www.cih.org www.communities.gov.uk www.coolagent.cz www.detskaprava.cz www.dh.gov.uk www.ecre.org www.emptyhomes.com www.hact.org.uk www.historytoday.com www.homeoffice.gov.uk www.housing.org.uk www.housingcorp.gov.uk www.icar.org.uk www.ind.homeoffice.gov.uk www.legislation.hmso.gov.uk www.legislationline.org www.migranthelpline.org.uk www.movinghere.org.uk www.mvcr.cz www.nicem.org.uk www.opendemocracy.net www.opsi.gov.uk www.paih.org www.reugee-action.org www.refugeecouncil.org.uk www.refugeesinternational.org www.refugees.org www.skillclear.co.uk www.statistics.gov.uk www.unhcr.cz/ch www.uniset.ca www.wikipedia.com www.womenslinkworldwide.org www.ymca.int http://news.bbc.co.uk http://en.wikipedia.org http://europa.eu.int http://home.zcu.cz http://neweconomist.com http://uprchlici.ecn.cz 72
RESUMÉ
Hlavním cílem této práce je stručný nástin imigrační a azylové politiky Velké Británie. Nejprve se zaměřuje na historii imigrační politiky 20. století v celosvětovém
měřítku.
Součástí
práce
je
vymezení
základní
terminologie spojená s azylem a migrací a také základní právní normy. Podrobněji nahlíží na Evropu a její vztah k azylu, snahy o jeho omezování a zpřístupnění vstupu na svá území, doplněné o výčet
a
stručnou
charakteristiku
dokumentů
přijatých
v
rámci
Evropské Unie týkající se imigrační a azylové problematiky. Zbývající část práce se věnuje samotné Británii jak stručným popisem
vývoje
imigrace
až
po
současné
pracovní
programy
využívané v rámci imigrační politiky. Tak i pohledem na zahraniční politiku Velké Británie a osvětlení pojmu "nulové imigrace". Jsou zde popsány druhy rozhodnutí, které mohou žadatelé o azyl v Británii očekávat po podání své žádosti. Blíže je nastíněno postavení žadatelů o azyl ve vybraných oblastech jako je oblast vzdělávání, přístupu na trh práce, finanční a zdravotní podpory, bydlení. Nechybí představení státních organizací, které jsou zodpovědné za migrační zákony, politiku a administrativu v rámci Velké Británie a také seznámení se základní legislativou a lidskými právy v souvislosti s imigrací a azylem. Britské zkušenosti by mohly posloužit jako vzor pro instituce zabývající se azylovou a imigrační politikou v rámci České republiky.
73
SUMMARY
The aim of the thesis is a brief outline of the immigration and asylum policy of Great Britain. At first, it is focused on a worldwide history of immigration During the
Twentieth century. Another part of the thesis is the
fundamental definition of terminology connected with asylum and immigration and also specification of basic law. More in detail is viewed European attitude to asylum, its attempts to restriction of an entry. It is supplemented with the main treaties signed in European Union related to immigration and asylum problems. The rest of the thesis is concerned with Britain itself. Either by a
brief
description
of
immigration
process
and
present
work
programs, which are used in connection with immigration policy of Great Britain or from the view of foreign policy and explanation of the term “zero immigration“. There are described all possible kinds of an asylum decision. Also the position of asylum applicants in specific spheres as education, right to work, financial and social security, health service and accomodation is discussed. There is also an introduction of governmental organizations, which deal with the immigration law, policy and administration within the Great Britain. Also human rights and asylum policy is mentioned in connection with international organizations. British experience can certainly be served as an example for institutions that are dealing with asylum and immigration in the Czech republic.
74
ANOTACE Cílem této práce je přiblížení situace v oblasti imigrační a azylové politiky ve Velké Británii. Stručně popisuje vývoj imigrace na území dnešní Británie a pokouší se o nástin současné zahraniční politiky,
jejíž
součástí
Zaměřuje se na
jsou
pracovní
programy
řízené
migrace.
postavení žadatelů o azyl ve vybraných oblastech
jako je oblast vzdělávání, přístupu na trh práce, finanční a zdravotní podpory, bydlení. Představuje státní i nestátní organizace, které mají záležitosti spojené s azylem a imigrací na starost.
ANNOTATION The aim of the thesis is a brief outline of the immigration and asylum policy of Great Britain. The brief description of immigration process in Britain and outline of current foreign policy, where the present work programs based on managed migration are part of it. Also the position of asylum applicants
in specific spheres as
education, right to work, financial and social security, health service and
accomodation
are
discussed.
There
is
also
introduction
of governmental organizations, which deal with the immigration law, policy and administration within the Great Britain.
KLÍČOVÁ SLOVA Velká Británie, imigrační politika, řízená migrace, azylant, žádost o azyl
KEY WORDS Great Britain, immigration policy, managed migration, asylum seeker, asylum application
75
