Čimelický zpravodaj Duben 2010

www.cimelice.cz

[email protected]

Čimelický zpravodaj Duben 2010

Vydává Obec Čimelice

Dvouměsíčník o životě v Čimelicích a okolí

Distribuce zdarma

Letecký snímek zámeckého parku, zachycující ve střední části bývalý hospodářský dvůr, upravený dle Joendlova návrhu. Vpravo dole Pivovarský rybník a část Kosteleckého rybmíka, nahoře část aleje k Rakovickému dvoru, vlevo dnešní zámecká zahrada vzniklá po polovině 19. století fotografie je k článku Dějiny čimelického parku na straně 7. foto V. Vlček

SMYSL A VÝZNAM VELIKONOC

Židovské Velikonoce (pesach) Obsahem židovského svátku je oslava Boha Zachránce (Spasitele). Židé si připomínají Boží záchranu z egyptského zotročení a slavné vyjití (exodus) z Egypta. Hospodin vysvobodil Izraelity celou řadou mocných zásahů. Na znamení Boží ochrany každá izraelská rodina obětovala Bohu beránka, který byl bez vady a jeho krví potřeli rám dveří svého domu. Izraelité takto byli uchráněni před zkázou, která kolem nich přešla bez povšimnutí. Odtud pochází židovský název Velikonoc: "pesach" "uchránění, ušetření, přejití" Velikonoční tradice Oslavy Velikonoc mají velmi starou tradici, původem ještě z doby předkřesťanské a asi všichni víme, že jsou pohyblivými svátky, to znamená, že nepřipadají v kalendáři na stejné datum. Kdy je ale vlastně slavíme a čím se řídí výpočet jejich data? Vychází se ze zásady slavit Velikonoce po jarní rovnodennosti (stanovené na 21. března) v neděli po prvním úplňku.

Za první jarní den byl pevně stanoven 21. březen. Pozor, toto se nemusí shodovat s astronomickým výpočtem jarní rovnodennosti, která může díky skokovým úpravám kalendáře pomocí přestupných dnů nastat až o dva dny dříve či později. Z uvedeného vyplývá, že připadneli úplněk na 21. března a tímto dnem je současně sobota, následující neděle 22. března je již nedělí velikonoční. Je to současně i nejrannější datum, na které může velikonoční neděle připadnout. To je jedno z určujících pravidel. Období čtyřicetidenního půstu před Velikonocemi Toto období trvalo od Popeleční středy, která následuje po Masopustním úterý, kdy se tradičně „pochovávala basa“ – ukončil se čas zábav a tancovaček. Následovalo pak 6 postních nedělí, které byly v krajích různě pojmenovány a spojeny s místními zvyky. 1. neděle postní – zvaná „černá“ – zřejmě proto, že ženy odkládaly pestré oděvy a nosily černé šátky, někde se také nazývala

Strana 2

Čimelický zpravodaj

„pučálka“ podle pokrmu, který se ten den jedl (namočený a usmažený hrách), dále byla nazývána také „liščí“ – matky tajně připravovaly kynuté preclíky z pšeničné mouky, které se nejdříve vařily, potom sypaly mákem a solí a dopékaly se v peci. Potom matka připraví tolik vrbových proutků, kolik má dětí, navlékne na ně preclíky a rozvěsí v zahradě na stromy, ráno vzbudí své děti – Běžela tudy liška a v zahradě vám něco nechala. 2. neděle postní – zvaná pražná podle postního jídla pražma – staroslovanský pokrm, který se zhotovoval pražením nedozrálého obilí.

3. neděle postní – zvaná kýchavná podle pověry, že kolikrát kdo tuto neděli kýchne, tolik roků bude ještě živ, jinde, že za tolik let umře. V 16. století se psalo: „Jakž kdo kejchl, hned náhle umříti musil.“ lidé si proto přáli „Pomáhej Pán Bůh“ anebo „Pozdrav tě Pán Bůh“.

odsouzení, jeho poprava i pohřeb.

Duben 2010

V Bibli se události popisují ve všech čtyřech evangeliích. Tento den se část evangelií čte v tzv. pašijích. (Z toho pak vznikly tzv. pašijové hry, při nichž se události nečetly, ale hrály). Velký pátek je vzpomínkou na ukřižování, a proto je prožíván jako den postu ve znamení smutku, ticha a rozjímání. BÍLÁ SOBOTA Bílá je podle rouch, které si oblékají novokřtěnci. Mše začíná až večer po západu slunce a světí se při ní oheň, velikonoční svíce (paškál) a křestní voda. Bílá sobota je tzv. aliturgickým dnem, neboť se dnes zásadně neslaví mše svatá a další svátosti, kromě pomazání nemocných a svátosti smíření. Zvyky: Z ohořelých dřívek se vytvářely křížky a nosily se do pole, by bylo úrodné. Popelem z posvěceného ohně se posypaly louky. Někde se uhlíky dávaly za trám do domu, aby ho chránily před požárem. Na Bílou sobotu se také uklízelo, bílilo, odtud může být název Bílá sobota. Připravovaly se a chystaly na slavné Vzkříšení, na Hod boží velikonoční, obřadní i sváteční pokrmy, pekly se mazance i velikonoční beránci, pletly se pomlázky z vrbového proutí a nebo vázaly březové metličky a zdobila se vajíčka.

4. neděle postní – měla zvláštní postavení, protože bylo možné uvolnit postní kázeň, fialová barva rouch v kostele byla nahrazena růžovou. Od těchto úlev vznikl název družebná, někdy také růžová, růžebná nebo středopostní. Mládeži bylo povoleno sejít se na návsi a poveselit se. Družba také chodil se VELIKONOČNÍ NEDĚLE Kristus vstal z mrtvých za ženichem do domu, kam chtěli jít o velikonoční pomlázce na svítání “prvního dne v týdnu”, neboli “prvního dne po sobotě” námluvy. (která byla podle židovského kalendáře posledním dnem týdne). 5. neděle postní – smrtelná či smrtná, byla těsně před Zvyky: Provádělo se svěcení velikonočních pokrmů beránek, Velikonocemi, v kostelech se na oltářích zahalovaly kříže. Byl mazanec, vejce, chleba, víno. Na Chodsku se posvěcené jídlo rozšířen zvyk vynášení smrti (Morany, Mořeny, Mařeny), jedlo v kostele ve stoje. Každá návštěva dostala kousek z původ tohoto zvyku hledáme v pohanských dobách. Figura byla posvěceného jídla. Ve východních Čechách dal hospodář kus zhotovována ze slámy, hadrů, mnohdy měla náhrdelník z svěceného mazance, vejce a víno poli, zahradě a studni, aby vyfouknutých vajíček. Vynášení smrti mělo mnohé mladší byla úroda, voda a dostatek ovoce. varianty, zatímco původně šlo o magický obřad, během staletí VELIKONOČNÍ PONDĚLÍ Tento den je pomlázka, se posunoval do polohy zábavy a zvyku. velikonoční hodování, mrskut. Chlapci chodí dům od domu za 6. neděle postní – květná je dnem, kdy se připomíná Ježíšův děvčaty se spletenými pomlázkami většinou z vrbového proutí vjezd do Jeruzaléma. Přijíždějícího Krista vítali mnozí zdobené stuhami. Šlehají dívky a vinšují. Za to dostanou palmovými ratolestmi, u nás převzaly tuto funkci větvičky jívy malovaná vajíčka. Někde je zvykem, že v úterý chodí s – „kočičky“. Lidé si posvěcené kočičky přinášeli z kostela do pomlázkou děvčata, jinde polévají chlapce vodou. V mnoha svých domovů, zapichovali je na okraj pole k ochraně úrody, vsích bylo zvykem číhat na děvčata ráno, když šla do kostela. polykali posvěcené kočičky na ochranu před bolestmi v krku Tradice velikonočních vajíček kraslic nebo zimnicí. Pravděpodobně jako první zavedli zvyk darování vajec v období svátků jarní rovnodennosti Egypťané. Vejce se pak Velikonoční dny Po Květné neděli, modrém pondělí, žlutém úterý přichází odpradávna zdobila nejen u Slovanů, ale i u Litevců, Němců, první den ze svatého pašijového týdne a je to sazometná Švédů, na Kavkaze, v Asii, i u jiných národů. Nejstarší nalezená středa středa před Božím hodem velikonočním. Říkalo se jí kraslice je prý stará 2300 let. U nás dávaly dívky chlapcům škaredá, černá nebo sazometná, protože se vymetaly komíny. vajíčka odměnou za šlehání a za odříkání hezké koledy. Vajíčka Podle lidového obyčeje se nesmíte škaredit a mračit, jinak se musela být plná a barevná. Časem se začala zdobit i prázdná budete mračit po všechny středy v roce. Velikonoce jsou vyfouknutá vejce (tzv. pouchy nebo vejdumky), která sloužila nejvýznamnějším svátkem křesťanské církve, je spojený s především jako dekorace. Tradice malování kraslic se v našich krajích rozvinula jako nikde jinde na světě. památkou umučení a vzkříšení Krista. ZELENÝ ČTVRTEK asi nejčastější pojmenování čtvrtku ve svatém týdnu – vysvětlení je několik, ovšem jako nejpravděpodobnější se jeví, že získal název podle toho, že se v dřívějších dobách v tento den měla jíst jen zelená strava (zelenina). Při večerní mši naposledy zvoní zvony a pak „odlétají do Říma“ až do bílé soboty – po tuto dobu jsou nahrazovány řehtačkami a klapačkami.

Barvení velikonočních vajec Za typické barvy pro Velikonoce se považují červená, žlutá, zelená, červenohnědá, hnědá a černá, protože se daly získat z přírodních zdrojů. Koncem 19. století tyto zdroje nahradila chemie. Červená barva ochraňovala podle pověr před démony a zároveň symbolizovala lásku a život. A právě červeně obarvená vejce se původně označovala za kraslice.

Marie Vávrová

VELKÝ PÁTEK Nazývá se velký od velkého tajemství. Zdroje: Ottova všeobecná encyklopedie, Kniha o Podle prastaré tradice se obřady na památku utrpení Páně. Mají náboženstvích, Biblické časy, KNIHA O BIBLI, Starý tří části: Bohoslužbu slova (ve které se čtou pašije) zakončenou zákon, Nový zákon, Velikonoce soubor různých textů, www.wikipedia.org. přímluvami za celý svět; uctívání kříže; přijímání. Velký pátek je postním dnem postem od masa a újmy v jídle. Den je připomínkou dne smrti Ježíše Krista, kdy se konal proces Přejeme vám příjemné prožití svátků velikonočních v klidu, zdraví a pohodě. Redakce

Duben 2010

ZÁPIS ZE ZASTUPITELSTVA OBCE

Strana 3


z jednání zastupitelstva Obce Čimelice dne 9.3.2010 v 18.00 hodin 1. Zastupitelstvo odsouhlasilo návrh smlouvy s Telefonica O2 o nájmu stavebního pozemku č. 299 ve dvoře čp. 60 (o výměře 63 m2). Roční nájem 3 490, Kč. 2. Zastupitelstvo odsouhlasilo smlouvu o nájmu nebytových prostor u čp.60 za účelem garážování aut. 3. Nájemné bude sníženo o 500, Kč ve dvou bytech na Zdravotním středisku v Čimelicích vzhledem ke stavebním závadám. Nechat zpracovat nabídku energetického auditu a případných stavebních úprav. Schváleno. 4. Byly předloženy dvě varianty ve dvou cenových kalkulacích pro vodné (jednosložková a dvousložková cena). Návrh na jednosložkovou cenu 42,55 Kč za 1 m3 s DPH. Schváleno. 5. Dán návrh na vklad pozemky u panelových domů. Smlouva o bezúplatném převodu pozemek 955/23. Schváleno. Zastupitelstvo pověřuje pana starostu k podpisu smlouvy. 6. Nákup kontejnerů na tříděný odpad na základě smlouvy z minulého roku. Nákup je zajištěn přímo od výrobce. Schváleno. 7. Informace o zpracované žádosti o poskytnutí dotace na akci Čimelice 1945. Celkové náklady 180 000, Kč, spoluúčast obce 36 000, Kč. Zastupitelstvo souhlasí s podáním žádosti o dotaci a současně se žádostí o převzetí záštity nad touto akcí hejtmanem Jihočeského kraje. 8. Projednání možnosti odkoupení bývalé prodejny v Krsicích čp. 7. Návrh splatit v 6ti splátkách (cena dle znaleckého posudku 936 420, Kč). Schváleno.

Miroticka, Čimelicka a Mirovicka na vodárenskou soustavu jižních Čech. 3. Smlouva o zřízení věcného břemene s firmou EON, kabelová přípojka pro Zdravotní středisko v Čimelicích, par. č. 987/5. 4. Informace o zřízení věcného břemene na přípojku vody a kanalizace pro vybudovanou Záchrannou službu v Čimelicích, par.č.987/4. 5. Žádost o spolufinancování úpravy kněžské hrobky v Miroticích, kde je pohřben vikář p.Krejza. Podíl na Čimelice 7 000, Kč. 6. Informace o podání žádosti na Ministerstvo místního rozvoje na likvidaci povodňových škod z r. 2009 na čimelickém potoce. Cena cca 6 000 000,Kč. 7. Pan Račan předložil zastupitelstvu vyúčtování sportovní haly Čimelice za rok 2009. Vladimír Bouček, místostarosta

VÍTÁNÍ OBČÁNKŮ

V pátek 19. března jsme přivítali nové občánky Tereza Kuchtová Kateřina Šrotová Tereza Mášová

Různé: 1. Vyzvat opět uživatele zahrádek o odkoupení, v případě nezájmu budou zahrádky nabídnuty jiným zájemcům. 2. Žádost o změnu údajů Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Jihočeského kraje vzhledem k připravovanému napojení

POZVÁNKA

Vladimír Krávíček, místostarosta foto Miloslav Pešek

Obec Čimelice Vás zve 17. dubna 2010 na:

Setkání seniorů obcí Čimelice a Krsice v restauraci Na Hvížďalce od 14 hodin

k tanci a poslechu zahraje pan Václav Zeman vystoupí pěvecký soubor Sýkorka ZŠ Čimelice budou poskytnuty informace od POLICIE (HASIČŮ) velkoplošná projekce fotografií

Občanům narozeným r.1950 a starším bude poskytnuto občerstvení. Pro seniory z Krsic možno zajistit dopravu – nutno nahlásit 16.4.2010 do 12 hodin na tel.čísle 382 228 122 paní Bívová

Strana 4


Upozornění: Od 14. 4. 2010 bude svoz popelnic pouze v lichém týdnu.

ŠKOLSTVÍ

ZÁKLADNÍ ŠKOLA ČIMELICE

Florbal – krajské kolo Dne 26. ledna 2010 jsme se my holky ze 6. a 7. třídy zúčastnily krajského kola ve florbalu v Sezimově Ústí. Měly jsme sraz v 8 hod ráno v Čimelicích u Fipa, odkud jsme odjížděly mikrobusem a jedním autem. S sebou jsme si vezly dresy a florbalové hokejky. Asi kolem deváté hodiny jsme byly na místě. Zbývalo nám patnáct minut na převlečení a hrát se šlo hned, bez rozcvičení. Celkem se krajské soutěže zúčastnilo 6 týmů: Tábor, Týn nad Vltavou, Strakonice, Malšice, Malonty a Čimelice.

První zápas jsme hrály s Týnem a skončilo to remízou 1:1. Další zápas po přestávce jsme odehrály s Malšicemi, radovaly jsme se z výhry 2:1. Malonty byly opět silné jako loni, a proto jsme prohrály 0:4. Poslední a rozhodující zápas se Strakonicemi jsme vyhrály 3:1 a byly jsme šťastné jako blechy. Očekávaly jsme nejhůře 3. místo, ale trochu nás zklamalo, když jsme se dozvěděly, že budeme čtvrté. Odjížděly jsme zklamané, do McDonaldu jsme dorazily bez chuti. I paní učitelce Jirušové se 4. místo nezdálo, a tak do Sezimova Ústí znovu zavolala. Zjistila, že tam nebyla hlavní organizátorka a body sčítali podle jiných pravidel. Když z paní učitelky vypadlo, že jsme skončily na 2. místě, skákaly jsme metr vysoko. Tohle jsme opravdu nečekaly. Nakonec vše dopadlo ještě lépe, než jsme očekávaly. Doufáme, že příští rok vyhrajeme a pojedeme na republiku!!! Jana Kašparová ml.

TÝMY ZŠ ČIMELICE OBSADILY V TURNAJI O POHÁR STAROSTY OBCE ČIMELICE 1. a 2. MÍSTO V pátek, 5.března 2010, se v čimelické sportovní hale konal další ročník florbalového turnaje „O POHÁR STAROSTY OBCE ČIMELICE“. Turnaj je určen pro žáky 1. stupně základních škol a je vypsán pro 2 kategorie – pro žáky 1.3. třídy a žáky 4.5. třídy. Turnaje se v obou kategoriích zúčastnily čtyři základní školy – pořádající ZŠ Čimelice, dále ZŠ Mirotice, ZŠ Mirovice a ZŠ Chraštice. Co se týká hracího systému, tak v

Duben 2010

každé kategorii hrál každý s každým. Hrací doba byla pro mladší kategorii 1x10 minut, pro starší 1x15 minut.

Žáci 1. 3. třídy obsadili ve své kategorii 1. místo, když zvítězili ve všech svých zápasech. Úvodní utkání sehráli s Chrašticemi. Po dvou rychlých gólech Dana Jizby to vypadalo na bezproblémové vítězství, ale Chraštice snížily brzy na 2:1 a až do konce to bylo drama se šťastným koncem pro Čimelice. V dalších zápasech už na hřišti čimeličtí florbalisté dominovali! Mirotice porazili 3:0, všechny góly vstřelil Tomáš Biskup. Poslední utkání vyhrály Čimelice nad Mirovicemi jasně 7:1! O góly se postarali hned 3 hráči 2 zásahy Petr Gottfried, Dan Jizba a Tomáš Biskup. Jednou se trefil Pepa Kuchejda. A v jaké sestavě dosáhli nejmladší čimeličtí florbalisté vítězství? V brance byl Jakub Jelínek, v obraně „kraloval“ Petr Gottfried, vedle něhož se střídali Karolína Habichová s Josefem Kuchejdou. V útoku řádila trojice ve složení Daniel Jizba, Martin Vašek a Tomáš Biskup.

Ve druhé kategorii, žáků 4.5. tříd, nepoznali čimeličtí florbalisté také hořkost porážky, přesto jejich výsledky stačily „pouze“ na 2. místo za vítězným týmem Mirotic. Do turnaje vstoupili čimeličtí zápasem s Chrašticemi a po gólech Ládi Jizby a Báry Janotové zvítězili 2:0. V následujících dvou zápasech se ale bohužel od čimelických hráčů odvrátilo štěstí a uhráli pouze 2 remízy. S Miroticemi 2:2 a s Mirovicemi 1:1. O všechny góly se postaral Láďa Jizba. V obou utkáních měli čimeličtí florbalisté drtivou převahu a spoustu šancí, ale bohužel se jim nedařilo je proměnit. A jak známo, hraje se na góly, ne na šance! Pěkné 2. místo uhráli čimeličtí v této sestavě – brankář Pavel Hadáček, obrana – Jakub Kuchejda a Vladislav Kníže, útok – Ladislav Jizba, Barbora Janotová, Zbyněk Motejzík, Lukáš Vala, Vojtěch Štěpánek a Jan Kníže. Výsledky turnaje: 1.3. třída: 1. místo ZŠ ČIMELICE, 2. ZŠ Chraštice, 3. ZŠ Mirovice, 4. ZŠ Mirotice. 4. 5. třída – 1. místo ZŠ Mirotice, 2. ZŠ ČIMELICE, 3. ZŠ Mirovice, 4. ZŠ Chraštice Všichni účastníci dostali drobné ceny a vítězné týmy i nádherné poháry. Poháry vítězným týmům předal starosta Čimelic, pan Josef Hrouda, který zároveň popřál všem účastníkům mnoho sportovních i studijních úspěchů. Na tvářích žáků bylo vidět, že se jim turnaj líbil! Už teď se těší na další ročník!:) Zapsal Vláďa Linhart

Mgr. Josef Pouch, ředitel ZŠ

Duben 2010

SPOLKY, KULTURA

SDRUŽENÍ DOBROVOLNÝCH HASIČŮ

Zásahy od 21.1. – 20.3.2010 28.1. 28.1. 9.2. 2.3. 3x

Strana 5


dopravní nehoda Čimelice dopravní nehoda Mirotice technický zásah odstranění rampouchů Počta dopravní nehoda Radobytce technický zásah odstraňování rampouchů ZŠ

Vladimír Králíček velitel zásahové jednotky SDH

Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje upozorňuje:

Pálení biologického odpadu

Na volných prostranstvích a zahrádkách mohou občané provádět spalování drobného zahradního odpadu větve stromů, suchou trávu; pokud městský nebo obecní úřad nestanoví jinak (ve městě České Budějovice je spalování odpadu zakázáno).

Místo spalováni je nutno volit tak, aby nemohlo dojít k rozšíření požáru na okolní objekty, případně na další hořlavé materiály.

Je přísně zakázáno provádět plošné vypalování porostů!

Upozornění Sbory dobrovolných hasičů Čimelice a Krsice, nabízí občanům možnost preventivních protipožárních prohlídek domů. Požární hlídky Vám poradí, jak předcházet zbytečným požárům. Zaměření:

komíny, kotelny, garáže, bezpečné vzdálenosti od spotřebičů, nabídka hasících přístrojů, hlásičů kouře, … Prohlídky se uskuteční ve dnech 22. – 23. 5. a 29. – 30. 5. 2010 po telefonickém objednání na tel. 382 228 122 do 21. května paní Bívová OÚ Čimelice.

Spalování odpadu po těžbě v lese se řídí „Nařízením Jihočeského kraje č. 3/2005“.

Zde uvedené podmínky spalování je nutno vždy dodržet. Zvláště upozorňujeme na povinnost oznámit před zahájením Služba je bezplatná pálení územně příslušnému operačnímu a informačnímu SDH Čimelice, Krsice středisku Hasičského záchranného sboru den, dobu, místo pálení a jméno osoby odpovědné za pálení. Hasičský záchranný sbor může stanovit další podmínky pro tuto činnost nebo může takovou činnost zakázat.

Důležitá telefonní čísla

platná k 20.3.2010

Tísňové volání

dispečink

Hasiči Policie

150 158

Tábor 950 221 111 974 235 1012

Záchranka

155 112

382 207 155

Lékařská pohotovost Čimelice Policie Čimelice Nemocnice Písek

382 228 184 382 228 417 382 772 111

Poruchy: el.proud plyn voda (od 07 – 15 hod) (od 15 – 07 hod)

800 225 577 1239 382 204 711 382 281 591

Pálení klestu (větví)

HZS Tábor 950 221 111 nebo na www.hzscb.cz

Další informace lze získat u Hasičského záchranného sboru JčK na tel. 950 230 111.

ŽIVOTNÍ VÝROČÍ K Vašemu výročí Vám přejeme tolik zdraví a štěstí, co je kapek v hustém dešti. Abyste lásky a radosti užili a smutek nikdy neměli.

za období 23. 1. 2009 – 30. 3. 2010 Pecková Alena

BLA

HO

JE PŘE

Jitka Nosková

ME

Komise navštěvuje občany v Čimelicích a Krsicích při životních výročích 75, 80, 85 let. Od 90 let věku navštěvujeme oslavence každý rok. Vladimír Králíček

Strana 6

MAŠKARNÍ PLES NA HVÍŽĎALCE


Duben 2010

Stravování je zajištěno 5 x denně + pitný režim (neomezený přístup k várnicím s čajem nebo vodou se šťávou).

O děti se starají táboroví pracovníci (vždy 2 na jeden oddíl), kteří jsou buď přímo profesionální pedagogičtí pracovníci, nebo Poděkování prošli školením a splňují veškerá kritéria, jenž stanovuje zákon. V sobotu 13.3.2010 jsem se svými třemi dětmi navštívila Hlavní vedoucí je absolventem vzdělávacího programu pro maškarní ples v restauraci Na Hvížďalce. Byla jsem příjemně Hlavní vedoucí táborů pro děti a mládež akreditovaný překvapena výzdobou tanečního sálu, přípravou a organizací Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy. soutěží, kterých se uskutečnilo v průběhu odpoledne opravdu Program tábora je vždy velmi pestrý. Děti si mohou vzít s mnoho. Děti dostaly za každou účast v soutěži sladkou odměnu. sebou vlastní kola, na kterých se pořádají vyjížďky po okolí, Nechyběla ani bohatá tombola. Ochotné maminky, které se dále jsou připravené soutěže zručnosti. Táborovým pobytem se podílely na přípravě celé akce, dokonce upekly návštěvníkům prolíná celotáborová etapová hra, která má letos téma: výborné moučníky. Rodiče i děti si to moc užili. Například má „HOLLYWOOD“. Děti se seznámí s různými filmovými žánry, malá dcera Nela, která je spíše zdrženlivá, se aktivně zapojila a shlédnou v improvizovaném letním táborovém kině řadu filmů dva dny pak o ničem jiném nemluvila. Moc všem a v neposlední řadě si budou moci „filmové řemeslo“ organizátorům i za ostatní rodiče děkuji a přeji naší obci více vyzkoušet na vlastní kůži. V závěru tábora chystáme i přehlídku tak vydařených akcí. Ivana Valová vlastní filmové tvorby a do poroty máme již přislíbenou účast od několika známých „celebrit“. Komu bude udělen „táborový Oskar“, bude záležet jen a jen na dětech samotných. Rozhodně nebudou chybět oblíbené diskotéky, karaoke show, soutěže na „dancepad“ (taneční podložky), táborák nebo noční hra, či stezka odvahy. Termín tábora: 24. července 2010 – 31. července 2010, cena za pobyt: Kč 2.500,.

Pokud Vás nabídka zaujala a rádi byste získali více informací, obraťte se na pořadatele tábora: Mirotický paprsek, občanské sdružení, K Dolejšímu mlýnu 38, 398 01 Mirotice, telefon: 777267969 (Martina Vokatá), email: [email protected] Na našich webových stránkách www.mpaprsek.cz je možné stáhnout přihlášku. Martina Vokatá

BOHOSLUŽBY V KOSTELE V ČIMELICÍCH

Čt 1.4.2010: Zelený čtvrtek (mše sv. na památku Večeře Páně po mši sv. bude adorace v Getsemanské zahradě). Mše sv. v 17 hodin (P. Jan Špaček) Pá 2.4.2010: Velký pátek den přísného postu (Velkopáteční obřady na památku Umučení Páně). Bohoslužba v 18 hodin (jáhen Josef Košatka) 2x foto z maškarního plesu Olga Vilímová

LETNÍ TÁBOR PRO DĚTI

Občanské sdružení Mirotický paprsek www.mpaprsek.cz pořádá pravidelně letní tábory pro děti. V letošním roce se chystáme uspořádat dětský tábor v Rekreačním zařízení Lučkovice (www.pocta.cz) , které je situováno mezi městy Mirotice a Blatná. Okolí je velice příhodné pro rekreaci – lesy, rybníky, cyklistické stezky. Děti jsou ubytovány ve zděných bungalovech, které mají vždy vlastní sprchu a wc.

So 3.4.2010: Bílá sobota (Vzkříšení obřady Veliké noci). V Čimelicích bohoslužba nebude, ale je možnost se zúčastnit v 18.30 h v Radobytcích (P. František Hemala) nebo v 20 hodin v Mirovicích (P. Jan Špaček) Ne 4.4.2010: Slavnost Zmrtvýchvstání Páně Boží hod velikonoční. Bohoslužba v 8 hodin (jáhen Jiří Kabíček) Po 5.4.2010: Pondělí velikonoční (po mši sv. bude pomlázka pro něžnější polovinu lidstva :)) ). Mše sv. v 8 hodin (P. Jan Špaček) Čt 8.4.2010: Čtvrtek velikonoční. Mše sv. v 18.30 hodin (P. Jan Špaček)

Ne 11.4.2010: 2. neděle velikonoční neděle Božího Součástí areálu je budova s jídelnou a hlavní budova se milosrdenství. Bohoslužba v 8 hodin (jáhen Jiří Kabíček) společenskou místností s krbem. Páter Jan Špaček

Duben 2010

Z HISTORIE


„DĚJINY“ ČIMELICKÉHO PARKU

jsou, jak by se mnohému mohlo zdát, název zajisté nadsazený, nicméně předpokládám, že pro nás – zdejší lokálpatrioty – může v tento jarní čas být i tématem zajímavým. Jako kluci jsme v zimě většinu volného času strávili bruslením na Kosteláku, kde s námi, kteří jsme to nikam nedotáhli, začínala pozdější hvězda českého hokeje Slávek Valtr. Když však začalo jarní tání, v Rakovickém potoce se zvedla voda a na trávnících zmizel sníh a vykvetly sasanky, stal se naším romantickým rejdištěm celý park; podél potoka jsme podnikali průzkumy až k rybníku Dvoráku pod tamním zámkem, na voru se plavili „na tajuplný ostrov smutečních vrb“ a u aleje k rakovickému dvoru v souvislejších podrostech keřů jsme bojovali jako Vinnetou a Old Shatterhand se Siouxy. Na podzim, když začaly padat žaludy a kaštany pilně jsme je v parku i v alejích sbírali a nosili k panu hajnému Chocholatému, který je od nás vykupoval a my jsme měli prvý výdělek. Musím ovšem přiznat, že jsme sbírali ale hlavně sráželi i plody černých ořešáků. Ty sloužily jako „munice“ při našich tehdejších „urputných válkách“ s Rakováky, kde na obou stranách statečně bojovala i děvčata – zeptejte se paní Marie Mastné! Dost ale vzpomínek na mládí, pojďme za historickými fakty.

Strana 7

Mikuláše, Petra a Viléma Deymů [1]. V obsáhlém a velmi podrobném popisu hospodářství i nemovitého majetku je zmiňována i: „Štěpnice za stodolou, v kteréž nemálo stromoví všelijakého ovoce dobrého jest. Zahrady na nichž se drobné věci, jako cibule, mrkev a sumou vše pro domácí potřebu pěstuje a též semeno sívá a zelí zasívá, jsou tři.“ Jedna z nich byla mezi ovčínem a současným Kosteleckým rybníkem. Dále na jiném místě je psáno: „Pod tvrzí rybníček Lašťovec a Podkostelem….“, dnes zvané Pivovarský a Kostelecký. Jinde je psáno: „Ovčín s ovčáckou chalupou hned za rybníky, do něhož přes zimu se dobytek ovčí zavírá.“ Ten stál podél dnešní uličky na jižní straně bývalé tzv. panské kovárny a části běžecké dráhy. A také je zmiňována vápenice, jejíž pozůstatky pece byly nalezeny při kopání rýhy pro telefonní kabel do rakovického dvora v osmdesátých letech minulého století: „Též pec k pálení vápna tam je.“ Sídlo panství čimelických Dejmů bylo tehdy větším hospodářstvím s pouze opevněnou tvrzí, štěpnice je lokalizována stejně jako rybníky a pec k pálení vápna. Lze plně předpokládat, že tři uváděné zahrady byly v blízkosti, a jsou součástí dnešního parku. Větší okrasná zahrada nebo park byl pro tehdejšího rytíře přílišný luxus.

V historických análech není pak více jak 140 roků o parku ani zmínka. V roce 1710 se oženil tehdy 24 letý Karel Bohumil Bissingen s Juditou Franchemontovou z Frankenfeldu, která pocházela z uměnímilovné rodiny – její otec byl doktorem mediciny a filosofie a váženým císařským radou. Ta zřejmě měla podstatný vliv na rozšíření zájmů mladého pána, který v předchozím roce převzal správu čimelického panství. Začal velmi obratně panství rozšiřovat (o Rakovice, Krsice, Dolní První historickou zmínku z roku 1597 máme na takzvané Nerestce, část Pohoří a Líšťanský revír za Lhotou), stal se dílčí ceduli čimelické, která poprvé popisuje stav zdejšího přísedícím komorního soudu a tajným radou. V roce 1722 byl panství při dědickém vyrovnání bratrů Jana, Jindřicha, zvolen hejtmanem prácheňského kraje, což vyžadovalo také

Výřez z pracovní mapy Johana Tomáška, zobrazující detail ještě italského členění západní části parku a hospodářskými objekty a zámkem rámovaný dvůr.

Strana 8


reprezentaci. Proto již v roce 1725 začal se stavbou kaple a následně v letech 172830 pro něho vystavěli italští stavitelé Antonio Canevalle a Antonio Rappa tříkřídlý zámek. Do toho umně včlenili již stojící zámeckou kapli, a jak se dnes jeví, navrhli i zřízení malého, ale přiměřeně reprezentujícího parku. V té době byly okrasné zahrady u klášterů. U šlechtických sídel mimo užitkových zahrad bývaly obůrky pro zvěř. V jižních Čechách byl nejblíže Čimelicím zmiňován v roce 1675 „libosad“ u tehdy černínského zámku ve Lnářích. Rožmberský Krumlov a Kratochvíle se mohly pochlubit již renezanční, ale později Schwarzenberky stále dotvářenou parkovou úpravou. Ti také ve dvacátých letech 18. století započali vytvářet parky u Červeného Dvora a v Protivíně [2]. A náš pan Bissingen všechny zmíněné a jistě i další parky určitě znal, proto se nechtěl nechat zahanbit. Jak je nejvýš pravděpodobné, návrh parku vypracoval jeden z Italů, inspirován parky ve své domovině – nejspíše manýristickým parkem Boboli u paláce Pitti ve Florencii [3]. Jak je patrné z pracovní skici Tomáškovy mapy Čimelic [4], nebyla, jak se dosud uvádělo po stranách parteru západně od zámku francouzská, ale italská úprava. Tu představovalo na každé straně pravidelné rozdělení plochy do

Duben 2010

osmi boskety rámovaných čtverců s rabátky květin oddělených vzájemně pěšinami. Zbytek plochy při okrajích parku na jižní a severní straně byl vyplněn okrasnými a užitkovými stromy a keři. Na východní straně zámku před čestným dvorem byly dvě velká obdélná rabata. Za cestou podél parku jižně od hospodářských budov byla štěpnice s níž východním směrem sousedila kuchyňská zahrada, z té pak v polovině 19. století byla zřízena nynější zámecká zahrada. Plocha severně od Pivovarského rybníku, a také pod ním ke Kosteleckému až k ovčínu byla osázena okrasnými stromy a keři a měla představovat tehdy módní bažantnici. Okrasná zahrada – Lustgarten – byla oplocena kamennou zdí. Na nejstarším, velmi schematickém zobrazení Čimelic z poloviny 18. století je to dobře patrné a dobře rozeznáváme i kamenné plastiky v aleji k Rakovicím a na západní zdi, které vytvořil K. B. Bissingenem v roce 1735 povolaný Jan K. Hammer. Patrná je také štěpnice a oplocená zelinářská kuchyňská zahrada, šablonovitě je však namalována okrasná část [5]. V roce 1742 umírá hrabě Karel Bohumil Bissingen a správy panství se ujímá jeho syn Karel Bohumír (Gottfried), který je dva roky ženat s mladou Apolonií Rosálií Wratislavovou z Mitrovic. Mladí manželé pokračují v bohulibém díle svých předchůdců. Máme o tom doklad v mirovické pozemkové knize čimelického velkostatku, kde je zachován opis smlouvy z 1. dubna 1753 s Janem Hammerem o zhotovení čtyř soch ročních období a dvou váz pro zahradu zdejšího zámku za něž měl sochař dostat 144 zlatých [6]. Lze předpokládat, že s tímto záměrem můžeme časově ztotožnit i vznik ozdobného barokního bazénu, dnes pod převislými jasany. Na východní straně zámku za čestným dvorem, oddělen mříží, vznikl velký hospodářský dvůr, rámovaný starou tvrzí, pivovarem, stodolou, stájemi a obytnými staveními. Ten je velmi dobře patrný na již zmíněné Tomáškově skice. Definitivní Tomáškovy mapy Josefem Wratislavem zděděného panství z let 1800 až 1803 podrobně zachycují veškerou dominikální půdu, lesy, ale také aleje a krajinářské úpravy u zámečku Karlov, u dvora Bisingrova a v Rakovicích.

Joendlův návrh na parkové osázení hospodářského dvora východně od zámku z r. 183031.

Josef hrabě Wratislav začal své panství velkoryse zvelebovat. Ke spolupráci si přizval tehdy významného architekta Jana Filipa Joendla, který mu navrhl rozšíření zámku o další křídlo na jižní straně (1798), uzavření hospodářského dvora na východě domkem pro sládka a šafáře a odtud podél aleje s osou směřující na morový sloup výstavbu nové školy, fary a panského špitálu. Tyto stavby byly realizovány do roku 1807. V roce 1815 buduje nový hřbitov a na něm od roku 1817

Duben 2010


empírovou rodinnou hrobku vysvěcenou 26.7.1819. V roce 1817 stačil ještě vystavět u Pivovarského rybníku nový empírový zámeček. Radikální stavební činnost zakončil v letech 182022 důkladnou přestavbou čimelického kostela s novou věží, která mu s ostatními vnějšími úpravami dala současný „empírový kabát“. Zároveň se začal zabývat myšlenkou na celkovou novou úpravu parku a výsadbu dalších alejí v okolí, a zřejmě na Joendlovu radu, přemístěním většiny Hamerových plastik na frekventovanější místa v blízkosti nové císařské silnice. Na zeď kolem tehdy nového hřbitova nechal na západní straně nově osadit sousoší Kalvárie od Pivovarského rybníku a na rozích dalších šest světců z aleje k Rakovicům [7]. Na rekonstruovaný mostek u Kosteleckého rybníku dal instalovat prominentní české patrony sv. Vojtěcha, sv. Jana Nepomuckého, sv. Václava a sv. Norberta. Dalších osm světců pak na most přes Skalici u Nerestců a zbývající sv. Annu a sv. Isidora (patrona zemědělců) na odbočky ze silnice k Orlíku a k Rakovicům. Nejasné jsou důvody přemístění soch antických božstev do parku Tivoli u Varvažova kolem roku 1825, k nimž dle Jana Tomana roku 1840 přibyly pískovcové plastiky Pomony, Herkula, Hébe a další [8]. 18. února 1830 umírá hrabě Josef Wratislav. Posledním dokladem Joendlových aktivit v Čimelicích je návrh přeměny dosavadního hospodářského dvora na romantický park datovaný lety 183031. Dědičkou se stala Wratislavova manželka Gabriela, která ustanovila správcem panství svého zetě, knížete Karla II. ze Schwarzenbergu. Po její smrti 20.3.1840 majetek zdědila její dcera Josefina, čímž se Čimelice staly součástí orlického panství, kde iniciátorkou parkových úprav byla kněžna Anna, manželka maršála a Josefinina tchýně. O dalších souvislostech v „dějinách čimelického parku“ si budeme povídat příště.

Z OBECNÍ KRONIKY

Strana 9

Rok 1942

Druhá světová válka byla v plném proudu. Jen pár států jako Švýcarsko, Španělsko, Portugalsko a Turecko zachovávaly neutralitu. Všechny ostatní státy jsou vtaženy do bojů, odehrávajících se na souši, moři i ve vzduchu na různých místech ve světě. V Protektorátu po zatčení předsedy vlády generála Eliáše a jeho následné popravy vládla od ledna vláda Dr. Krejčího. Tato vláda se, především zásluhou ministra E. Moravce,vyznačovala podstatně kladnějším vztahem k Říši. V květnu byl československými parašutisty zavražděn v Praze říšský protektor R. Heidrich. Tato akce ukázala na jedné straně odhodlání Čechů nesmířit se se současným stavem v zemi, na druhé straně znamenala krutou represi se strany fašistů. Velkými lidovými manifestacemi museli čeští lidé odsoudit atentát. V důsledku velkých mrazů v lednu byly pořádány sbírky šatstva a prádla pro armádu. V obci se tato akce konala ve škole. Odtud byly věci předány Okresnímu úřadu v Písku. Pro nedostatek materiálu na výrobu zbraní byly zabavovány i kostelní zvony. V Čimelicích byly německými vojáky odebrány a odvezeny 23.3. 2 ks větších zvonů a 1 menší. Ponechán byl pouze na kostelní věži nejstarší zvon. Mladí muži narození v letech 1921 a 1922 byli povoláni k totálnímu nasazení v Říši především na stavbu tratí. Z Čimelic to bylo 9 mladých mužů. Z nich K. Pajer byl pro revoltu přemístěn do koncentračního tábora v Oranienburgu, kde koncem roku zemřel.

Situace v zásobování se stala velmi vážnou. Základní potraviny byly na příděl. Rozmohl se „černý“ obchod. Rozšířila Poznámky: se domácí výroba vína ze všech možných plodů, hlavně však z [1] Viz: Jan Toman, Čimelice regionální historie (původní ostružin a šípků. Hospodářům byly zvýšeny dodávky všech rukopis). zemědělských produktů a bylo zahájeno „hospodářské stanné [2] Viz: Marie Pavlátová a kol.: Zahrady a parky v Jižních právo“. Za zatajení zásob nebo špatné dodávky bylo vězení. V Čechách, Nebe sro. České Budějovice 2004. obci na toto nařízení doplatil zemědělec p. V. Bašta, který byl [3] Napovídá tomu lunetový obraz Guiese Utense z roku 1599, zadržován půl roku. 1. 7. nastoupil v Čimelicích nový přednosta železniční kde část rozsáhlé palácové zahrady je totožná s podobou čimelického parku v 18. století. Viz publikace: Claudio Pescio, stanice B. Kadlec za p. Štursu, který odešel do výslužby. Pro zvladání zvětšené agendy obecního úředu byly přijaty pomocné PITTI – PALAST, nákladem Bonechi, Florenz 1989. síly: p. F. Bláha pro administraci a p. S. Karas pro zásobování [4] Pracovní mapa s různými vpisky a poznámkami je z roku (výdej potravinových lístků, šatenek, tabačenek a p.). 1800 až 1801 a je signována Johanesem Tomaschkem, 17. 9. byli zatčeni F. Muzika a A. Hudečková z důvodu, že královským přísežným zemským inženýrem. jejich synové Jar. Muzika a Alois Hudeček vstoupili jako letci [5] Viz: Jan Toman: Čimelice – regionální historie str. 52 obraz do anglické armády. Oba zatčení byli odvezeni gestapem do nahoře. internačního tábora ve Svatobořicích u Kyjova. Vrátili se až po [6] Tyto kamenné plastiky byly z čimelického parku v prvé skončení války v r. 1945. třetině 19.století převezeny do Varvažova, kde zanikly. V tomto roce se také německý jazyk stal úředním ve všech státních a veřejných úřadech a školách. Úřední korespondence [7] Viz: Jan Toman, Čimelice – regionální historie str. 52 byla vedena buď v němčině nebo v obou jazycích. Státní a nahoře. Zde stojí za povšimnutí maximální využívání vlašských veřejní zaměstnanci se museli podrobit ústní a písemné zkoušce topolů při výsadbě nový alejí. z německého jazyka. Neznalost znamenala platové a postupové [8] Viz: Dtto, str. 49. sankce. Miloslav Pešek Václav Vlček

Strana 10


AUTENTICKÉ SVĚDECTVÍ

U příležitosti 65. výročí ukončení 2. světové války uvádíme nové autentické svědectví k událostem v naší obci.

Během jednání s pracovníky Ústavu pro studium totalitních režimů zabývajících se historií závěru druhé světové války na OÚ v Čimelicích bylo vzpomenuto tragické události posledních dnů v květnu 1945, známé jako sebevražda generála von Pücklera. Tento příběh se odehrál na katastru obce Rakovice, v domě č. p. 99, patřící rodině Hrochů. K tomuto uvedl kronikář naší obce pan Miloslav Pešek, že za války v tomto domě bydlela rodina Procházků, jejichž dcera chodila do školy s paní Marií Berendovou, rozenou Čarkovou. Po dotazu V. Vlčka u paní Berendové byla tato skutečnost potvrzena a paní Berendová poskytla adresu a telefon své tehdejší spolužačky Květy Oškerové, rozené Procházkové. Po telefonických rozhovorech s touto pamětnicí se potvrdilo, že i po dlouhé době si od roku 1945 pamatuje detaily událostí, které jako třináctiletá dívka zažila. Dokonce nám poskytla fotografii dívenky, jejíž život v těchto dramatických dnech byl zde násilně ukončen.

Květa Oškerová, autorka vzpomínky, v Čimelicích ve svých asi 11. letech.

Duben 2010

Čimelic vjeli nejdříve Američané – Němci byli v klidu. Hrabě s pobočníkem bydleli v našem bytě, ženy nahoře v letním bytě Hrochů. Byli u nás asi pět dnů – nevím přesně. Holčička si chodila hrát k nám a s maminkou hodně povídala. Vím, že maminka jí dávala normálně najíst. Bylo to malé, rozkošné dítě. Němci se stravovali sami. Manžel mladé Němky údajně padl u Stalingradu a ona měla poměr s pobočníkem generála. Tolik od staré paní, která si povídala s maminkou. V osudný den, kdy spáchali sebevraždu přijeli do Čimelic Rusové. Němci – hlavně Pückler, strašně zpanikařil. Pamatuji, že u Pešků v domě naproti se sešlo vysoké důstojnictvo Rusů a Američanů a přizvali k jednání Pücklera. Zřejmě tam podepsali listinu o kapitulaci, ale to nevím přesně, jenom vím, že Pückler přišel úplně zničený. Který den sebevraždu spáchali – myslím datum, to nevím, ale bylo to bezprostředně po návratu od Pešků. Sebevražda se udála přibližně v 11 hodin dopoledne. Děvčátko si jako vždy hrálo u nás v kuchyni, když přiběhla úplně šílená babička, které se i děvčátko strašně bálo a jen ji vyzvala „Knopfrle schnel, schnel!“ Holčičku doslova táhla za sebou i s panenkou. Na to za chvíli jsme slyšeli první výstřel. Tatínek vyběhl z kuchyně, ale pod schody stál pobočník, který ho pistolí odháněl zpět do bytu. Pak jsme slyšeli strašný křik dítěte, které utíkalo po půdě a další střelbu. Je pravděpodobné, že pobočník utekl, protože měl k tomu příležitost. Podle paměti mých rodičů opravdu říkali, že přeběhl k Američanům. Asi proto, že nebyl mezi mrtvými. Holčička žila ještě do večera. Mrtvé nám položily pod okna na zem večer je provizorně zakopali za plot zahrady. Po určité době je dali na hřbitov. Vím, že u Díků bylo ruské vojsko ubytované, ale neznám podrobnosti. Mrtvé na nosítkách z půdy stahovali američtí vojáci, protože Rusové to odmítli. Vím, že maminka běhala od jedné armády ke druhé až se domluvila s americkým vojákem, který byl původem Slovák a Američané šli hned do akce. Měli jsme na půdě přes šňůry přehozené peřiny a deky příbuzných z Vídně, kteří je sem schovali před nálety. Toto si Němci dali pod sebe, aby padali do měkkého. Na zahradě, kde Němci leželi, mladou ženu naši lidé vysvlékli, stáhli kožené holinky a další oblečení. Začala velká rabovačka, protože zahrada byla plná aut s věcmi Němců. Lidé vytrhávali sedačky z aut a vše co bylo k mání – sjeli se z okolních obcí.

Do prádelny ve sklepě, kde byly mříže zavřeli Rusové Předkládáme čtenářům Zpravodaje autentický přepis Vlasovce, které chtěli zastřelit. Vlasovci vyrvali mříže a utekli vzpomínek paní Oškerové, originál bude zařazen do příloh naší do lesů, kde už bylo plno německých vojáků. Do našeho bytu se obecní kroniky: usadili Rusové, kteří se „Moje vzpomínky z konce války v Čimelicích v domě č. p. 99 chovali jako zvěř. Tahali si majitelem byl p. Hroch, bydlící v Praze. Jmenuji se Květa tam německé ženy, které Procházková – nyní Oškerová, narozená 21.3. 1932: Asi 7. či znásilňovali a při tom 8.května 1945 přišel do bytu ve večerních hodinách hrabě strašně pili. Museli jsme z Kinský, který byl příbuzným knížete Schwarzenberga, s bytu utéct a nechat všechno předsedou tehdejšího národního výboru. Jméno neznám. na pospas. I do našeho Požádal mé rodiče o uvolnění 1 místnosti z našeho bytu pro otevřeného bytu vtrhli lidé německého generála hraběte von Pücklera, jeho pobočníka, a drancovali. Rusové po sekretářku, její 5 tiletou holčičku a babičku dítěte. Požádal pár dnech odtáhli a zůstal nás, abychom generálovi a jeho štábu vyšli ve všem vstříc, že zplundrovaný pokoj. Stříleli hrabě je válečným zločincem, který měl plány na vypálení tam z pistolí, byly tam stopy Prahy a bude vydán válečnému soudu. po kulkách. Němci se chovali opravdu velmi pokorně a za poskytnutou U našeho domu byla službu poděkovali. Sekretářka měla asi 28 let, holčička 5 a demarkační čára, za kterou babička nevím. Byly to Němky, které hovořily perfektně česky, Němci nesměli. Vojsko s celý život pravděpodobně žily v Praze. Jejich otec a manžel civily se táhlo až k Milínu. babičky byl lékař, který s nimi odmítl jít – tolik z vyprávění U nás ve sklepě seděly staré paní. Mladá žena byla zřejmě důstojnicí, protože Děvčátko jehož osud se krutě naplnil mladé německé ženy, které pracovala u Pücklera jako sekretářka a tlumočnice. Protože do 13.května 1945 v Čimelicích.

Duben 2010


tam kojily děti, protože byla velká vedra. Vzpomínám si na červený kříž, který se tam objevil a požádal o přístřeší, víceméně o možnost kojení ve sklepě. Ještě k těm Rusům, co byli u nás ubytováni. Ruský kapitán se nám za ty ubytované Rusy omlouval a na vysvětlenou nám sdělil, že to byli většinou analfabeti a propuštění vězňové – podle paměti rodičů to byla armáda maršála Malinovského.

Strana 11

Vzpomínám si, že otec musel půdu sám vyčistit, bylo tam strašně krve a jak Američané po schodech stahovali mrtvé, krev protekla na strop sklepa a jak si pamatuji, zůstaly tam žluté skvrny. Ta půda se sklepem nás jako děti strašila a hrozně jsme se v domě bály. Žili jsme tam do roku 1946, tatínek pracoval na obci v Rakovicích a v roce 1946 jsme se přestěhovali na nádraží, kde byl jako výpravčí. V roce 1948 zemřel, má hrob v Čimelicích. Otec se jmenoval Alois Procházka, narozený 1893, pocházel z Bud, kde dodnes žije moje rodina Milouše Procházky. Maminka byla Marie a pocházela z Brna.“ Květa Oškerová rozená Procházková.

Snímek A. Paula, v jehož středu je bílý kůň, přesně na místě kde mohl být až po 60 ti letech odhalen Václavem Havlem památník ukončení II. světové vákly v Čimelicích.

Redakční poznámka: 1) Doplňujeme vzpomínky paní Květy Oškerové: Generálova sekretářka, pražská rodačka, se jmenovala Lili Mühlingová a její matka Lola Gargischová.

Autorka „Svědectví“, její bratr Milan Procházka a s hadicí a Miloslav Pešek doma na zahradě u bazénu v závěru II. světové války.

2) Jak si jistě všimli všichni ti, kteří četli naši knihu Jana Tomana: „ Čimelice regionální historie“ jsou nejasnosti s datem generálovy sebevraždy – viz na stránkách 110 až 112. Alexander Debnár v Jihočeské pravdě z 21. 5. 1990 píše v odkazu na archivní pramen Žurnál bojových operací 104. gardové střelecké divize, uloženém v ústředním archivu ministerstva obrany SSSR, kde je tento zápis: „13.května 1945 bylo jedním z úkolů divize generála Serjogina zastavit na hranici Chraštičky, Zalužany, Lety a Čimelice. V 9. hodin velitelem divize v okolí cihelny přijmut zástupce 4. tankové divize americké armády, kapitán, velitel tankového pluku. Americký kapitán potvrdil rozhodnutí velení americké armády o tom, že nebude německým vojskům povolen přesun na západ. V jedenáct hodin velitel předvolal velitele skupiny německých vojsk generálporučíka hraběte von Pücklera a nadiktoval mu podmínky a časový postup odzbrojení skupiny. V 16 hodin skupina německých vojsk (70 tisíc vojáků a důstojníků) zahájila odzbrojení.“ Mimo to A. Debnár s odvoláním na dopis z 16. 7. 1991 od archiváře vojenského archivu SRN pana Mayera píše, že nejméně ve třech knižních monografiích (na. př. Opfergang der General) o německé šlechtě je uváděna dobrovolná smrt generála von Pücklera 13. května 1945 v Čimelicích. 3) Učitel pan Augustin Kreibich, bydlící na konci války v sousedním domě, č.p. 98, uvádí v článku „Kde skončila světová válka 1945“ zveřejněném v časopise Písecký kraj č. 19, ročník XXXI z 10. 5. 1946 datum sebevraždy 12. 5. 1945.

Snímek A. Paula z konce II. světové války v Čimelicích na místě tzv. „demar kační čáry“.

Tolik svědectví a fakta a každý čtenář si musí sám udělat obrázek o tom, jak nejednoduché je se po letech dobrat historické pravdy. Redakčně zpracovali: Marie Vlčková, Miloslav Pešek a Václav Vlček

Strana 12

SPORT

Duben 2010


FOTBAL

Čimeličtí kadeti vyhráli zimní SIKO Futsal ligu

Celou zimu se v čimelické sportovní hale konal turnaj kadetů ve futsalu i se zastoupením našeho družstva. Vystoupení našich hráčů pod vedením trenérů K. Šebka a J.Kuchejdy bylo velmi úspěšné. Po suverénním vítězství v kvalifikačních turnajích na své skvělé výkony hráči navázali také ve finálovém turnaji. Nejprve ve velmi dramatickém zápase porazili Písek 2:1 po prodloužení, kdy obě branky vstřelil Martin Vašek. Ve finálovém zápase poté zaúřadoval celkově nejlepší střelec celého turnaje Láďa Jizba a dvěma góly výrazně pomohl k vítězství nad mužstvem Mirovic 4:3. Další dvě branky přidali opět Martin Vašek a Pepa Biskup. Čimeličtí kadeti tedy celý turnaj zaslouženě vyhráli a dosáhli tak velkého úspěchu.

góly! O skvělé střelecké formě svědčí i to, že druhého v pořadí poradil o úctyhodných 12 branek. Velkou pochvalu zaslouží naprosto všichni hráči vítězného družstva za předvedené kolektivní výkony a také trenéři za práci při tréninku.

Stále hledáme do svých řad nové fotbalisty – od cca 5 let (minipřípravka). Každý hráč je srdečně vítán! Tréninky jak kadetů, tak minipřípravky neustále probíhají, proto je možné se kdykoliv přihlásit a začít s námi trénovat! Mužstva dospělých Po dlouhém zimním období už se nezadržitelně blíží začátek jarní části sezóny a s ním i záchranářské práce „A“ mužstva v I.A třídě a boje o horní polovinu tabulky „B“ mužstva. Na konci února hráči obou mužstev absolvovali společné náročné zimní soustředění na Šumavě. Po náročné přípravě se již všichni těšíme na jarní boje o soutěžní body a věříme, že nás vy – naši fanoušci – přijdete v hojném počtu podpořit (nejen) na naše domácí zápasy! Rozlosování SK SIKO ČIMELICE JARO 2010

Kromě vítězství byl navíc nejlepším brankářem vyhlášen domácí Petr Gottfried a cenu pro nejlepšího střelce turnaje si naprosto suverénně vystřílel také domácí Láďa Jizba se 30

Vašek Nosek 2x foto: P.Gottfried

horní řada zleva: trenér J. Kuchejda, J. Kuchejda, M. Hanus, D. Jizba, L. Jizba, J. Biskup, trenér K. Šebek dolní řada zleva: M. Vašek, T. Biskup, Jos. Kuchejda, P. Hadáček ležící: brankář P. Gottfried

foto dvou nejlepších střelec a golman: L. Jizba a P. Gottfried

Redakce si vyhrazuje právo vybrat k otištění příspěvky pisatelů podle potřeb zpravodaje. Uzávěrka pro dodání příspěvků a inzerátů do červnového čísla je 21. 5. 2010. Červnové číslo vyjde 1. 6. 2010. Vydává Obec Čimelice, Čimelice 51, IČ 00249599, Tel: 382 228 105, Email: [email protected]. Evidenční číslo MK ČR E 17237. Vychází 1x za dva měsíce, náklad 550ks. Redakční rada: Marie Vávrová, Bc. Jiří Chval, Vladimír Bouček, Vladimír Králíček, Ing. Hana Chvalová. Grafická úprava: Bc. Jiří Chval. Tisk: AP tiskárna Písek. Distribuce: Obecní úřad Čimelice. Distribuce zdarma.

Čimelický zpravodaj Duben 2010

Recommend Documents