HTT 2008 aneb Hvˇezdy, Tma a Tequila, Kateˇrina Schneiderová . HTT 2008 aneb Hemeroidy, Tuk a Tluˇchuba, Zdenˇek Janák . . . . Katalogy – za hranicemi Sluneˇcní soustavy, Dominika Kalasová Rusko je pˇritom tak pˇrátelská zemˇe, Tereza Krátká . . . . . . . . . . Taki’s 8.5 Magnitude Star Atlas, Pavel Karas . . . . . . . . . . . . . . . Sobotní zatmˇení Mˇesíce, Marek Kolasa . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
2 6 8 14 17 19
Ilustrovaný pohled na Východodonˇemecké setkání dalekohled˚ u – Herzberger Teleskoptreffen, k cˇ lánk˚um uvnitˇr Bílého trpaslíka. Kresba Klára Pavelková
HTT 2008 aneb Hvˇezdy, Tma a Tequila Kateˇrina Schneiderová 25.–28. 9. 2008. Já, Klárka a Zdenˇecˇ ek jsme strávili rozhodnˇe zajímavé tˇri dny pod stanem v nedalekém Braniborsku. Tady je podrobný záznam našich spoleˇcných chvil pod hvˇezdami.
ˇ Ctvrtek
kým sometem. Obloha byla opravdu jasná. Bylo to zvláštní, protože když jsme vyj힡 bylo odpornˇe zataženo. Tady Pˇrijeli jsme za tmy. Jeßnigk je prdel svˇeta. dˇeli z Cech, Ale obloha je vážnˇe dost tmavá. Hlavní vý- zaˇcaly až ve dvˇe v noci vylézat mraky, tak hodou je, že je vidˇet celý obzor. Jeßnigk jsme to zabalili. V tlampaˇci hlásili, že tu se nachází v rovinatém území Nˇemecka. noc byla velká vlhkost vzduchu, ranní tep◦ Poslepu jsme postavili stany a udˇelali loty 5–6 . Ale pˇred zmrznutím nás chránil si drobnou procházku mezi dalekohledy svaˇrák a zimní obleˇcení. a ostatními stany. Dost hrozivé bylo zjištˇení, že tu není ani jedna sprcha. PozoPátek rovat jsme zaˇcali zhruba v deset. Všichni pozorovali na louce, jen my jsme zdevas- Ráno mi neustále kolem stanu pobíhalo tovali kukuˇriˇcné pole vedle. Koukali jsme dítˇe. Stan jsem postavila totiž pˇrímo pˇred na M 31, M 110, M 32, M 33, M 1 a M 42, prolézaˇcky. Snídanˇe probˇehla v polních „Kemblovu kaskádu“, M 36, M 37, M 35, podmínkách a Zdenˇecˇ ek odmítl jíst muj ˚ M 38 ve Vozkovi. M 36, M 37, M 38 jsou koláˇc i buchtu. Zmlsanec! Jakmile se udˇeopravdu nádherné otevˇrenky. M 33, M 32, lalo hezky, udˇelali jsme si procházku po M 31 a M 110 byly tradiˇcnˇe také super. Jeßnigku. Je to roztáhla vesniˇcka. Mají tu I v M 33 byl dobˇre vidˇet stˇred. Zdenˇecˇ ek hˇrbitov uprostˇred námˇestíˇcka, respektive našel slabou galaxii pod M 81 a M 82, která návsi. A v zahradách vystavené kýˇcovky, trmá oznaˇcení NGC 3077. S trochou fantazie paslíky, sošky . . . Hledali jsme krámek s pojsme ji vidˇely i my dvˇe, Klárka a já. Poprvé travinami. Poté, co jsem se zeptala babiˇcky jsem vidˇela M 42 v Orionu, bohužel jen vel- s kolem a pytlem slámy, jestli se tu dá kou2
www.astronomie.cz
pit nˇeco k jídlu a pití a ona mi odpovˇedˇela: „No, já nevím, jak je to dneska, ale zeptej se tamhle Anny, ty by to mˇela vˇedˇet.“ jsme to vzdali. Nejen kvuli ˚ tomu, že Anna vzápˇetí zmizela ve velkém zeleném domˇe. K obˇedu jsme mˇeli housky a instantní polévku. Ani Klárka ani Zdenˇecˇ ek stále nechtˇejí jíst moje koláˇce. Dˇrív to sežerou mravenci. Taky jsme se prošli znovu mezi stany a prohlédli si dalekohledy. Samé dˇesivé otevˇrené konstrukce, metrový Dobson ještˇe nestojí, místo pro nˇej vyhrazené zeje prázdnotou. Marnˇe se zatím rozhlížíme po nˇeˇ jakých dalších Ceších. Ptala jsem se poˇraˇ datelu, ˚ jestli je tu ještˇe nˇekdo další z Cech, ale oni nevˇedí . . . S „váleˇcným sometem“ si tu pˇripadáme ponˇekud, no, cizokrajnˇe. Ale alespon ˇ budíme rozruch a zájem. Dost lidí si ho prohlíží a také fotí. Ve tˇri jsme se rozhodli jet do 10 km vzdáleného mˇesteˇcka Herzberg. Na to velké dobrodružství jsme se vydali autobusem. Herzberg je docela pˇekný. Má pˇekné námˇestí s malými domy a krásný kostel. Jeli jsme tam, abychom doplnili zásoby jídla a hlavnˇe si koupili nˇejaké tekutiny na zahˇrátí. Nicménˇe kde nic, tu nic. V okolí, kde jsme vystoupili nebyl žádný vˇetší krám, jen sem tam maliˇcký obchudek ˚ s ještˇe menším sortimentem. Takže jsme koupili jen nˇejaké to jídlo a na alkohol se vybodli. Zatím. Na zastávce autobusu jsme zjistili, že se jedná o tzv. „Rufbus“, to znamená, že se musí pˇredem zavolat, že jím chceme jet, aby vubec ˚ pˇrijel. Dost nás to šokovalo, vzhledem k tomu, že jsme to zjistili až po termínu odjezdu autobusu a že to byl poslední autobus. Takže pro další už jsme si zavolat nemohli. Uvízli jsme v cizím mˇestˇe, v cizí zemi a potˇrebovali jsme se vrátit do Amatérská prohlídka oblohy
3
cizího prdelákova. V knihkupectví jsme si tˇesnˇe pˇred zavíraˇckou vypujˇ ˚ cili mapu a našli konec mˇesta a tam nejbližší benzínku. A tím smˇerem jsme se pˇešky vydali. Jediné pozitivum bylo, že jsme na konci Herzbergu narazili na Lídl. Takže jsme koupili zlatou tequilu, pomeranˇce a skoˇrici. Podle motta: Když už, tak už. Na benzínce jsme se rozhodli, že si nˇekoho stopneme. Byla to jediná možnost, pokud nepoˇcítám tu jít to v sedm veˇcer pˇešky, jak se dostat zpˇet. Stopovali jsme dost dlouho. Pˇrecházeli ze stanovištˇe na stanovištˇe. A tváˇrili se sklíˇcenˇe. V sedm veˇcer zaˇcínala pˇrednáška nˇemeckého astronoma na téma „Jsme ve vesmíru sami?“, chtˇela jsem tam jít, ale bohužel jsme v tu dobu poˇrád ještˇe stáli u cedule s pˇreškrtnutým nápisem Herzberg a mávali na auta. Ve cˇ tvrt na osm nám zastavil andˇel strážný. Štˇestí v neštˇestí. Paní, povoláním ˇridiˇcka autobusu prý nikdy nenechává dˇeti ve štychu a rozhodnˇe ne na silnici, když se stmívá. A i když byla z Kolochau, vesnice, která je trochu jiným smˇerem než Jeßnigk, dovezla nás pˇrímo na místo. Vážnˇe nás zachránila . . . patˇrí jí náš obˇrí dík! Šla jsem si pak na dvˇe hodiny lehnout, protože mˇe šílenˇe bolely nohy, byla jsem grogy a pˇredstava dlouhé pozorovací noci mi pusobila ˚ muka. Spánek mi dodal energii. Pozorovali jsme zhruba do dvou, pak se úplnˇe zatáhlo, takže už jsme nepoznali ani jednotlivá souhvˇezdí. Trošku nás naštvalo, že jsme nic moc nenakreslili, protože jsme více ménˇe cˇ ekali do rána, až vylezou hvˇezdy a objekty, které jsme nemohli pozorovat v létˇe. Já jsem si nakreslila alespon ˇ dvˇe otevˇrenky v souhvˇezdí Vozky. Po tom, co se nenávratnˇe zatáhlo jsme sbalili dalekohled, vytáhli židle a pozorovali „souhvˇezdí Tequily“. 4
www.astronomie.cz
Sobota Ráno zaˇcíná v pul ˚ desáté. Probudili jsme se do zimy, se tam nˇejaké té kapky vody a mlhy. Super. A pak že v sobotu bude krásnˇe. Klárka zjistila, jak se to má se sprchami. Prý se mužeme ˚ osprchovat ve sportovním areálu v Kolochau. Musíme si puj˚ cˇ it klíˇce a zajet tam. Prostˇe musíme, jelikož nás svˇedí mastná hlava a smrdí nám nejen nohy. Kolem stanu ˚ se válí šlupky od pomeranˇcu˚ a my se modlíme, aby veˇcer bylo jasno a my stihli nˇeco víc nakreslit . . . Tak jsme se koneˇcnˇe vykoupali! Vdˇeˇ cˇ íme za to dvˇema Cech um ˚ z Pardubic, kteˇrí se setkání také zúˇcastnili. Asi není nutné pˇripomínat, že po tˇrech dnech bez sprchy jsme si pˇripadali jako znovuzrození. Odpoledne jsme se zúˇcastnili drobné pˇrehlídky dalekohledu. ˚ Vystavili jsme muj ˚ pujˇ ˚ cený somet a nechali staˇríky a jiné nadšence, aby se pokochali robustní vojenskou technikou. Jeden mladík dokonce ˇrekl své pˇrítelkyni: „Podívej se na to, kdyby sis dneska chtˇela tohle koupit, tak se nedoplatíš.“ To nás potˇešilo. My jsme se zase pokochali pohledem na slunce v dalekohledech s filtrem. Byla vidˇet spousta protuberancí, které jsou podle mˇe naprosto úžasné, lepší než sluneˇcní skvrny. Tuto noc jsme pozorovali nejdéle, protože jsme vˇedˇeli, že to je noc poslední. Ale bylo hodnˇe vlhko a opravdu velká vlezlá zima. Nejhuˇ ˚ r ji snášely nohy. A nˇekolikrát jsme byli fénovat dalekohled.
Nedˇele Ranní balení a brzký odjezd domu. ˚ Výlet to byl pˇekný a i pár nových zkušeností mi to pˇrineslo. Hodnˇe se mi do pamˇeti vryly nádherné hvˇezdokupy ve Vozkovy a sluneˇcní Amatérská prohlídka oblohy
5
protuberance. Lidé byli pˇríjemní, ochotní, nechali nás podívat se jejich dalekohledem. Akorát mi pˇrišlo, že ten zápal není tak velký jako tˇreba na letní Expedici v Úpici. Mˇela jsem pocit, že hospudka ˚ je stále nˇejak moc plná . . . Zdenˇecˇ ek celou akci nazval „Setkání majitelu˚ dalekohledu“, ne setkání pozorovatelu. ˚ Buh ˚ ví, tˇreba se tam zase podívám . . . X
HTT 2008 aneb Hemeroidy, Tuk a Tluˇchuba Zdenˇek Janák Místo, kde hvˇezdy jsou záˇrivˇejší, mlhoviny mlhavˇejší, Mléˇcná dráha mléˇcnˇejší, temné mlhoviny temnˇejší a vesmír ještˇe o kousek níž nad hlavou, než by se mohlo zdát. Amatérská astronomie na nˇemecký zpusob ˚ má ale i svá specifika a kdybych je znal pˇredem, asi bych se bál tam jet. Po organizaˇcní stránce bylo toto setkání dalekohledu ˚ zvládnuté na jedniˇcku. Konalo se v malé vesniˇcce (tak malé, že se do ní ani malý obchod už nevešel) v prostorách které Nˇemci hrdˇe nazývají sportovní areál – ve skuteˇcnosti rozumnˇe využitá cˇ ást bývalého a stále aktivního JZD. Organizátoˇri si dokázali zaˇrídit, aby ve vesnici nesvítila jediná lampa, zatemnili okna tˇesnˇe pˇriléhajících domu˚ a poruˇcili i vˇetru a dešti, aby po tˇri noci bylo jasno alespon ˇ nˇekolik hodin po soumraku. Škoda jen, že úˇcastnici nechtˇeli tohoto komfortu, skýtajícího jedineˇcnou oblohu a výhled od obzoru k obzoru, využít naplno. Název „setkání dalekohledu“ ˚ je velice trefný a výstižný. Do Jeßnigku pˇrijely dalekohledy se svými páníˇcky jak na nˇejakou výstavu ˚ psu. ˚ Prumˇ ˚ erný úˇcastník mˇel pˇres padesát let, pˇrijel svým bavorákem, nebo s karavanem, vybalil nablýskaného meada, zapojil ho do zásuvky a nechal obdivovat 6
www.astronomie.cz
ostatními úˇcastníky s neménˇe skromnou výbavou. Amatérská astronomie v jejich podání se dˇelá hubou v teplé místnosti nad lahví piva. Pro správnˇe autentický pocit nechybí ani cˇ ervená záˇrivka. Po pulnoci ˚ už skoro všichni ti, co sedˇeli u dalekohledu ˚ tvrdˇe spí. Pˇres den bylo k vidˇení množství nejruznˇ ˚ ejších dalekohledu ˚ všech tvaru ˚ i barev. Poslední novinky komerˇcní výroby, ale i u nás jen zˇrídkakdy vidˇené odlišné a hlavnˇe odlehˇcené konstrukce Dobsonu. ˚ A hlavnˇe Dobson s prumˇ ˚ erem primárního zrcadla jeden metr! Jazyková bariera však byla docela velkou pˇrekážkou. Starší roˇcníky nejsou v angliˇctinˇe moc komunikativní. Co by se snad dalo organizátorum ˚ vytknout, je až pˇríliš cˇ erveného svˇetla, které netlumené bylo nˇekdy až bolestivˇe oslnuˇ jící. Sprchy ve 4 kilometry vzdálené vesnici v jiném sportovním stˇredisku. Což sice všem tˇem, kteˇrí pˇrijeli vlastním autem, nedˇelalo problémy a snad se ani nedá pˇredpokládat, že by se nˇekdo i s dalekohledem dopravil jinak. Snad jen tˇri mladí a blázniví ˇ Ceši s oprýskaným sometem. Pro našince taky zásadní absence kuchynky, ˇ namísto snídanˇe za 5 €. A ta zima. V noci byla taková zima, že by jste ani psa nevyhnali. A kdyby jste ho pˇreci jen vyhnali, už by se asi nevrátil. Až na jaˇre by jste ho našli pˇrimrzlého cˇ urajíce žlutý rampouch na nedaleký strom. Chladný konec záˇrí je už docela pozdˇe na stanování. Každopádnˇe ale akce podobného duchu, jako i v našich konˇcinách organizovaná MHV, urˇcitˇe smysl mají. Dávají pˇríležitost setkat se s dalšími obdivovateli krás noˇcní oblohy, podívat se bˇežnˇe nedostupnými dalekohledy, naˇcerpat nové zkušenosti a navázat nové známosti. X Amatérská prohlídka oblohy
7
Katalogy – za hranicemi Sluneˇcní soustavy Dominika Kalasová „Svítí hvˇezdy na nebi proto, aby každý našel tu svou?“ (Antoine de Saint-Exupéry)
Úvod
je obloha rozdˇelená na 88 souhvˇezdí. Souhvˇezdí severní oblohy mají puvod ˚ již ve starovˇeké antice, jižní souhvˇezdí pojmenovali na svých cestách moˇreplavci v 17.–18. století. Pozdˇeji se zaˇcaly katalogizovat i další objekty, které patˇrí do 4 % celkové hmoty vesmíru, tedy hmoty atomární povahy. Katalogu˚ existuje nepˇreberné množství, v následujících odstavcích si je trochu roztˇrídíme a dozvíte se nˇeco o tˇech nejznámˇejších a nejpoužívanˇejších.
Když laik pohlédne na hvˇezdné nebe, zdá se mu, že vidí miliardy hvˇezd, které jsou nekoneˇcnˇe daleko, a že je jich tolik, že je nikdo nedokáže spoˇcítat. Pravdou je, že na jasné obloze mužeme ˚ spatˇrit za dobrých podmínek pouhým okem až 3 000 hvˇezd, pokud máme odkrytý horizont – vˇetšinou ovšem podmínky nejsou ideální, poblíž je mˇesto nebo je na obloze Mˇesíc, ve výhledu nám muže ˚ pˇrekážet napˇríklad kopec, hvˇezd vidíme tedy vˇetšinou ještˇe Všeobecné katalogy ménˇe. Už od starovˇeku se lidé pokoušeli vložit Messier Catalogue (M) Messieruv ˚ kado nich nˇejaký ˇrád – jasné hvˇezdy spojovali talog. Tento snad nejznámˇejší katalog do obrazcu˚ a vytváˇreli tak souhvˇezdí. Dnes byl sestaven francouzským astronomem Charlesem Messierem, který chtˇel sestavit seznam ruzných ˚ mlhavých objektu, ˚ jako hvˇezdokupy, mlhoviny a galaxie, aby si je hledaˇci komet nepletli s kometami. Je zajímavé, že v katalogu se objevuje i jedna dvojhvˇezda (M 40) a seskupení cˇ tyˇr hvˇezd, které Messier zˇrejmˇe považoval za mlhovinu (M 73). Sám objevil asi tˇrináct komet.
Charles Messier (1730–1817)
8
Messier a Messier A
www.astronomie.cz
První vydání z roku 1757 obsahovalo 57 objektu, ˚ kompletnˇe byl dotvoˇren v 20. století. Tento katalog je pˇeknou, i když urˇcitˇe ne úplnou prohlídkou ruzných ˚ zástupcu ˚ deep-sky objektu. ˚ Každý zaˇcínající pozorovatel zaˇcíná prohlídku oblohy, hned po planetách, právˇe objekty z Messierova katalogu, mnoho astrofyziku ˚ používá tyto objekty ke svým výzkumum ˚ a výpoˇctum. ˚ Mezi astronomy je oblíbený tzv. Messieruv ˚ maraton – každý se snaží za jedinou noc napozorovat co nejvíce objektu. ˚ Nejvhodnˇejší podmínky pro maraton jsou na konci bˇrezna a zaˇcátkem dubna, kdy Slunce je v jižním cípu souhvˇezdí Ryb – tedy v oblasti, kde se nenachází žádný z M objektu. ˚ Na jeho památku je po nˇem pojmenovaná i dvojice kráteru ˚ na Mˇesíci.
hvˇezdokup, hvˇezd, více hvˇezdných systému, ˚ zbytku ˚ po supernovách, . . . Zahrnuje mimo jiné i všechny objekty Messierova katalogu. Revised New General Catalogue (RNGC) Upravené vydání Nového obecného katalogu. ˚ jižní Katalog ESO Tento katalog objektu oblohy byl sestaven z dat poˇrízených v Evropské jižní observatoˇri ESO v Chile.
Hvˇezdné katalogy Katalog stálic První hvˇezdný katalog, sestavil jej astronom Hipparchos v 2. století pˇr. n. l., obsahuje 1 080 hvˇezd a dnes jej známe pouze z citací pozdˇejších autoru. ˚
New General Catalogue (NGC) + doplnky ˇ IC I a IC II Autorem tohoto katalogu je John Louis Emil Dreyer. Pˇrestože nejprve plánoval vydávat pouze doplnky ˇ k Herchelovu katalogu, na objednávku Královské astronomické spoleˇcnosti sestavil nový katalog – nejprve Druhý katalog hvˇezd Armaghské observatoˇre a poté, po zakoupení deseti palcového refraktoru v roce 1883, vydává Nový obecný katalog mlhovin a hvˇezdokup (The New General Catalogue of Nebulae and Clusters of Stars), známý dnes pod zkratkou NGC. O nˇekolik let pozdˇeji pˇripojil ke katalogu dva doplnky ˇ – v roce 1895 katalog IC I (Index Catalogue) a v roce 1908 katalog IC II (Second Index Catalogue). NGC i s doplnky ˇ obsahuje dohromady 13 226 objektu. ˚ Je to jeden z nejrozsáhlejších katalogu ˚ mnoha druhu ˚ objektu ˚ hlubokého vesmíru – galaxií, mlhovin, John Louis Emil Dreyer (19./20. stol.) Amatérská prohlídka oblohy
9
Katalog Hipparcos a Tycho Catalogue Tyto katalogy vznikly na základˇe dat získaných z astrometrické mise ESA, satelitu Hipparcos. Ten po cˇ tyˇri roky (1989–1993) mˇeˇril hvˇezdnou paralaxu a vlastní pohyby hvˇezd s pˇresností na tisícinu obloukové vteˇriny. Roku 1997 byly publikovány oba katalogy, data, která obsahovaly, byla použita v Millenium Star Atlasu, který obsahuje více jak jeden milión hvˇezd do 11 magnitudy a dalších 10 000 nehvˇezdných objektu. ˚
všechny hvˇezdy ve vzdálenosti nejprve 20 pc, pozdˇeji 25 pc, od Sluneˇcní soustavy. Rozvoj astronomických technik však znamenal objevy dalších hvˇezd, katalog byl proto postupnˇe doplnˇen a vyšel v dalších vydáních v letech 1969, 1970, 1978, 1991 a 1997. Na nich se podílel i astronom Hartmut Jahreiß, hvˇezdy mají proto znaˇcení Gl nebo GJ.
Struveho, Atkienuv ˚ katalog Zakladatel pulkovské hvˇezdárny, J. V. Struve, vydal v roce 1872 první velký katalog Boss General Catalogue Sestavil jej 3 110 dvojhvˇezd, které jsou oznaˇceny písBenjamin Boss a byl vydán roku 1936. menem Σ. O 60 let pozdˇeji, v roce 1932, Celkem je v nˇem uvedeno 33 342 hvˇezd Robert G. Aitken sepsal katalog obsahující jasnˇejších než 7 mag, seˇrazených podle pˇres 17 000 dvojhvˇezd, kde pˇred poˇradorektascenze, u kterých je uvedena hvˇezdná vým cˇ íslem je zkratka ADS. velikost, nebeské souˇradnice, zdánlivý pohyb po obloze, spektrální tˇrída, typ hvˇezdy Katalogy hvˇezdokup a radiální rychlost. Milky Way Globular Clusters ObsaGlieseho katalog První verze byla vy- huje všech 158 kulových hvˇezdokup, ledána roku 1957. Nˇemecký astronom žících v halu v naší Galaxii, známých Wilhelm Gliese se v nˇem pokusil sepsat v srpnu 2007, kdy byl sestaven. Vˇetšina dat byla poˇrízena astronomem Williamem E. Harrisem. Úˇcelem tohoto katalogu je poskytnout základní informace o všech kulových hvˇezdokupách v naší Galaxii a o objektech, které bývaly oznaˇcovány jako kulové hvˇezdokupy. Katalog poskytuje data jako je poloha objektu, vzdálenost od Slunce a galaktického stˇredu (v tisících svˇetelných let), zdánlivá a absolutní jasnost, zdánlivý pru˚ mˇer (v obloukových minutách), radiální rychlost aj. Objevují se v nˇem 4 hvˇezdokupy, které jsou cˇ leny SagDEG (Sagittarius Dwarf Elliptical Galaxy – Trpasliˇcí eliptická galaxie ve Stˇrelci) – M 54, Arp 2, Terzan 7 a Terzan 8. Do katalogu byly zaˇrazeny proDružice Hipparchos tože se pravdˇepodobnˇe zaˇclení do hala 10
www.astronomie.cz
naší Galaxie. Hvˇezdokupa Palomar 12 byla od SagDEG odtržena již dˇríve.
OPENCLUST New Optically Visible Open Clusters and Candidates Catalog – Nový katalog otevˇrených hvˇezdokup v naší Galaxii je aktualizací pˇredcházejících katalogu ˚ Lyngova (Lyngaclust z roku 1987) a Jean-Claude Mermilliodova (z roku 1995). Novˇe jsou zahrnuty údaje o pohybu hvˇezdokup, je rozšíˇrený i o novˇe objevené hvˇezdokupy.
Katalogy mlhovin Barnardu ˚ v katalog temných mlhovin Autorem je Edward E. Barnard, oznaˇcení B.
Katalog mlhovin a hvˇezdokup Sestaven Nicolasem Louisem Lacaillem, oznaˇcení objektu ˚ je Lac. Strasbourg – ESO Catalogue of Galactic Planetary Nebulae 1 143 objektu. ˚
Katalogy galaxií Halton Arp catalog V dobˇe, kdy vznikal Arpuv ˚ katalog, nebylo dostupných pˇríliš informací o životˇe galaxií. Americký astronom Halton Arp na základˇe svého katalogu sestavil The Atlas of Peculiar Galaxies – Atlas pekuliárních galaxií, který mˇel poskytovat data, z kterých by astronomové mohli studovat vývoj galaxií. Dnes je Arpuv ˚ katalog považován za výborný atlas galaxií, které se vzájemnˇe sluˇcují nebo jinak ovlivnují, ˇ jsou neobvykle velké, tvarované, obsahují nezvyklé množství prachu a plynu, mají vyšší nebo nižší jasnost než obvyklé galaxie nebo vysílají tˇreba nukleární výtrysky. Hodnˇe objektu ˚ v Arpovˇe atlase, prvnˇe publikovaného v roce 1966, je uvádˇeno právˇe pod cˇ íslem z jeho katalogu. Mnoho z nich je používáno jako vzor pro studium spekter galaxií s cˇ erveným posuvem, jako napˇríklad Arp 220. Je to následek srážky dvou galaxií, HST objevil v té oblasti pˇres 200 obˇrích hvˇezdokup, které
Lynds’ Catalog of Dark Nebulae (LDN) Katalog tmavých mlhovin z roku 1962. Lynds’ Catalog of Bright Nebulae (LBN) Roku 1965 vznikl tento fotografický katalog oblastí H II, obsahuje 1 125 jasných mlhovin. Catalogue of Galactic and Planetary Nebulae (PK) Tento katalog z roku 1967 sestavili L. Perek a L. Kohoutek. Je to první rozsáhlý katalog ruzných ˚ fází života hvˇezdy (hvˇezdy se zbaví jejich vnˇejší vrstvy, zustane ˚ po nich mlhovina).
Kupa Arp 220 ve viditelném svˇetle. Kupa patˇrí mezi ultra-svítivé infraˇcervené galaxie – ULIRG. Vznikla po srážce a slouˇcení nˇekolika galaxií a vznikají v ní nové hvˇezdy, jejichž svˇetlo ozaˇruje okolní prach a zp˚ usobuje velkou jasnost v infraˇcerveném oboru spektra
Amatérská prohlídka oblohy
11
se nacházejí 250 milionu ˚ svˇetelných let ve smˇeru souhvˇezdí Hada. V malém prostoru o velikosti asi 5 000 svˇetelných let a s velkou hustotou plynu a prachu se stále rodí nové hvˇezdy, je tam mnohem více plynu než v celé naší Galaxii.
Morphological Catalog of Galaxies (MGC) Morfologický katalog galaxií. Klasifikace galaxií je založená na POSS I plates.
AGC, RCG Abell Galaxy Clusters, Catalogue of Rich Clusters of Galaxies – galaxie, Third Reference Catalogue of Bright Ga- skupiny galaxií katalogizované Georgem laxies (RC3) Katalog jasných galaxií, ob- Abellem. sahuje 23 011 galaxií.
Katalogy za hranicemi viditelného svˇetla
Nearby Galaxies Catalogue Katalog blízkých galaxií, sestavil jej R. Tully roku 1988. Katalog 3A RTG zdroje z družice Ariel 5. Tˇretí a cˇ tvrtý Cambridžský katalog raUppsala General Catalogue (UGC) diových zdroju ˚ Autorem katalogu ˚ je Uppsala General Catalogue of Galaxies. A. S. Bennett, oznaˇcení objektu ˚ je 3C a 4C. Založeno na POSS I plates1 . Catalog of Principal Galaxies (PGC) Katalog z roku 1999 obsahuje 193 898 galaxií, katalog z roku 2002 obsahuje již 1,1 milionu galaxií. Je jedním k katalogu˚ použitých pro atlas Cartes Du Ciel.
Katalog XTE Katalog RTG objektu ˚ z družice RXTE. Katalog 4B Obsahuje seznam gama záblesku ˚ detekovaných zaˇrízením Batse na sondˇe COMPTON, v roce 1999 to bylo pˇres 2 000 objektu. ˚ Katalog GRB Název vznikl od anglického Gama Ray Burst, tj. zábleskové zdroje gama záˇrení. Katalog GRO Katalog gama záˇriˇcu ˚ pozorovaných zaˇrízením COMPTON (Gamma Ray Observatory).
Navádˇecí systémy Galaxie M 63, NGC 5055, PGC 46153, UGC 8334, MCG 7-27-54
K dalekohledu si lze dokoupit nˇejaký navádˇecí systém. Musí být na paralaktické
1 Palomar Observatory Sky Survey – pruzkum ˚ oblohy poˇrízen Schmidtovým teleskopem, který dal vzniknout atlasu Palomarský pˇrehled oblohy
12
www.astronomie.cz
montáži, a když si jej správnˇe postavíte, navádˇecí systém sám najde objekt jaký chcete. Navigaˇcních systému˚ je více druhu, ˚ nejˇcastˇeji se vyskytují ve variantˇe GoTo (dalekohled se sám natoˇcí na vybraný objekt) nebo „klasické“, tedy pouze navigace a „motorem“ je sám cˇ lovˇek. Systém GoTo je dodáván s ruzným ˚ softwarem, obsahuje tedy ruzné ˚ atlasy a seznamy katalogu, ˚ záleží na konkrétním výrobku. Seznamy objektu˚ v softwaru k GoTo jsou velmi obsáhlé, mužete ˚ si vybrat, z jakých katalogu ˚ objekty chcete, mužete ˚ mít na výbˇer napˇr. M, NGC, Tycho katalog, Globular Clusters in the Milky Way, . . . Poˇcítaˇcové atlasy bývají zpracovány velmi detailnˇe a nabízejí k objektum ˚ množství informací a fotografií, mívají proto na výbˇer z více katalogu. ˚
Shrnutí Když ještˇe neexistovaly astronomické spoleˇcnosti, které sdružují astronomy a koordinují jejich práci, nebyl regulován pocˇ et vznikajících katalogu. ˚ Existuje tedy mnoho katalogu ˚ galaxií, mlhovin, hvˇezdokup, dvojhvˇezd, promˇenných hvˇezd a ruz˚
ných kombinací. Každý se hodí k nˇecˇ emu jinému, obsáhlé hvˇezdné katalogy se hodí jako podklad pro hvˇezdné atlasy, specifické katalogy, napˇríklad galaxií, se hodí pro studium pˇríslušných objektu. ˚ Výsledkem je, že existuje velké množství ruzných ˚ katalogu˚ ruzných ˚ objektu, ˚ cˇ asto nˇekolikrát aktualizovaných. Odborník si jistˇe vybere ten, který obsahuje data duležitá ˚ právˇe pro jeho výzkum. Pro pozorovatele oblohy jsou však nejduležitˇ ˚ ejší dva katalogy, a to Messieruv ˚ a NGC. Jako pˇríklad Vírová galaxie v Honicích psech má v Messierovˇe katalogu oznaˇcení M 51, v NGC katalogu NGC 5194.
M 51 – NGC 5194 – Vírová galaxie Galaxie v Honicích psech místo, datum: 6./7. 8. 2007, Úpice pozorovací podmínky: pˇres den polojasno, trochu oblaˇcnost na východˇe pˇrístroj: Somet binar 12×60 Krásné barevné fotografie, doplnující ˇ témˇeˇr každý cˇ lánek, trochu zkreslují veˇrejnosti pohled do vesmíru. Vesmír, tak jak ho vidíme, je docela cˇ ernobílý – pomineme-li
M 51 – autentická kresba a snímek opravdu velkým dalekohledem
Amatérská prohlídka oblohy
13
barevné odstíny ruznˇ ˚ e horkých a starých hvˇezd, když se podíváte do dalekohledu na galaxii M 51, neuvidíte obrovskou galaxii v cˇ ervenomodré barvˇe se zelenými a žlutými rameny (jak možná oˇcekávají návštˇevníci hvˇezdáren), ale v malém dalekohledu uvidíte nejvíce svˇetlou skvrnu oválného ˇ tvaru. Cím vˇetší dalekohled vezmete, tím více detailu, ˚ z nejvˇetších dalekohledu˚ a za výborných podmínek již mužete ˚ zkoumat neuvˇeˇritelnˇe podrobnou strukturu galaxie, jednotlivé hvˇezdokupy, supernovy . . . Každý zaˇcínající pozorovatel zaˇcíná od Messierova katalogu. Jsou v nˇem krásné a snadno nalezitelné objekty vhodné pro
menší dalekohledy a triedry i pro pozorování pouhým okem. Nˇekteré jasné objekty v nˇem ale nejsou – napˇríklad dvojitá otevˇrená hvˇezdokupa χ a h v Perseovi. Amatérští astronomové nejˇcastˇeji používají katalog NGC s doplnky, ˇ databáze 13 226 ruznorodých ˚ objektu ˚ se hned tak nevyˇcerpá. Myslím, že amatérské pozorování deep-sky objektu ˚ dalekohledem na zahradˇe nemá velký vˇedecký význam, ale pohled na barevný snímek vám nikdy neudˇelá takovou radost jako to, když po pul˚ hodinˇe s promrzlými prsty objevíte malý mlhavý flíˇcek. X
Rusko je pˇritom tak pˇrátelská zemˇe Tereza Krátká Než jsme odjíždˇeli, ˇríkali nám lidi: „hlavnˇe se v poˇrádku vrat’te“, a nebylo jich málo. . . . A Rusko je pˇritom tak pˇrátelská zemˇe. Letˇeli jsme 26. 7. z Prahy do Moskvy, 27. 7. v 0.35 Moskevského cˇ asu jsme nasedli na vlak transsibiˇrské magistrály a strávili v nˇem 54 hodin, 29. 7. jsme vystoupili v Novosibirsku a strávili v nˇem 4 dny, zhlédli úžasné úplné zatmˇení (které se s žádným cˇ ásteˇcným nedá srovnat) a 2. 8. jsme v Novosibirsku nasedli na letadlo do Moskvy a z Moskvy letˇeli zase zpátky do Prahy. Celou dobu probíhalo vše naprosto podle pu˚ vodního plánu (v Novosibirsku po tˇrech tisících cˇ tyˇr stech kilometrech mˇel vlak patnáct minut zpoždˇení, které jsme nabrali až bˇehem posledních pˇeti hodin). Všechno jsme stihli, všechno jsme vidˇeli, všude jsme byli. Transsibiˇrské vlaky jsou jiné než naše. Mají poloviˇcní okýnka a menší uliˇcky. Zato
14
mají všude pˇekné koberce, trochu pˇrekážející záclonky, mnohem ménˇe se kolébají, takže se dá nosit horká voda ze samovaru kolem lidí postávajících v uliˇcce. Mají prievodnicu nebo prievodníka – každý vagón má na starost jeden cˇ lovˇek, který kontroluje lístky, upozornuje ˇ lidi, kteˇrí mají vystoupit, upozornuje ˇ lidi vystoupivše na nástupištˇe, že vlak už bude odjíždˇet, každý den vysává, dodává toaletní papír, zamyká záchody pˇred stanicí a odemyká záchody za stanicí, má pod palcem nádobí k zapujˇ ˚ cení a ložní prádlo. Transsibiˇrské vlaky jsou druhý den ráno pˇrekvapivˇe útulné a strávit v nich nˇekolik dní není takový problém, jak se na první pohled zdá. Když jedete daleko, vyrovnáte se navíc lehce s cˇ asovým posunem, prospíte se do aleluja,
www.astronomie.cz
a ochutnáte mnoho místních specialit (nˇekteré možná i proti své vuli). ˚ Novosibirsk je v létˇe rozpálené sibiˇrské mˇesto. Dost velké na to, aby bylo moderní, dost velké, aby hostilo tuny kulturních, sportovních a obchodních akcí. Dost velké na to, aby se o nˇem dalo ˇríct, že je otevˇrené svˇetu. Je v nˇem možné dˇelat všechno, co je možné dˇelat v jiných svˇetových metropolích. Ale od tˇech, které znám, od tˇech evropských, se liší tím, že se v nˇem dˇejí i vˇeci, které na západˇe neuvidíte. Novosibirsk je mˇesto, které se zaˇcalo stavˇet vˇcera . . . no dobˇre, tak pˇred pul ˚ rokem. Z jednoho místa – na mostˇe pˇres Ob, lze napoˇcítat nad mˇestem 35 stavebních jeˇrábu. ˚ Na stupnici od 1 do 10 z hlediska upravenosti mˇesta, uklizenosti ulic a estetického pusobení, ˚ kde západoevropská mˇesta mají 1, cˇ eská 2, má Novosibirsk tak 30 (o sadových úpravách se nedá mluvit vubec). ˚ Vedle sebe stojí obydlené dˇrevˇené domeˇcky zarostlé dvoumetrovou lebedou a rozestavˇené dvacetipatrové domy s byty za horentní sumy. Obojí na jedné bezasfaltové ulici, kde jsou pulmetrové ˚ jámy. Ale at’ už jsou ulice asfaltové, kamenité, bahnité nebo prašné, chodníky hladké, vymlácené nebo žádné, všude se jezdí luxusními vozy, lhostejno, na které stranˇe máte volant, dámy si tam neohroženˇe vykraˇcují na deseticentimetrových podpatcích v tenouˇckých šatech od pˇredních návrháˇru. ˚ Po šestiproudových tˇrídách se prohání Lady a Žigulíky a v podchodu k metru si koupíte hodinky v pˇrepoˇctu za sto korun, které opravdu nevypadají zle. O Rusech se ˇríká, že mají obrovské srdce – to mužu ˚ jenom potvrdit. Mají taky obrovskou zemi. A mají obrovskou kopu starostí se svou zemí. Mnoho vˇecí a ˇrešení lze proto prohlásit za svérázné, Amatérská prohlídka oblohy
15
v lepším pˇrípadˇe osobité. Na našince cˇ eká mnoho pˇrekvapení ve formˇe ruznˇ ˚ e vysokých schodu˚ na vstupu do metra i do nóbl restaurace, recepce v hotelu, ke které musíte do cˇ tvrtého patra po schodech, turecké kávy bez lógru, a drátu˚ vysokého napˇetí, na které si lze sáhnout z druhého patra panelového domu. V Rusku mají na všechno cˇ lovˇeka. V Rusku se nedomluvíte anglicky (dokonce ani ve fast foodu s názvem „New York Pizza“). Když z vlaku uvidíte pole, cˇ i jinak zemˇedˇelsky udržovanou krajinu, znamená to, že do deseti minut projedete mˇestem. V Sibiˇrské cˇ ásti Ruska je hustota obyvatel menší než jeden cˇ lovˇek na tˇri sta metru˚ cˇ tvereˇcních. Ruské vstupy do metra vypadají pˇresnˇe jako ve Vlkovi a zajíci. V Rusku jezdí lidé na pracovní cesty vlakem, kdy cestou stráví víc jak týden. Rusum ˚ do stadia Vogonské administrativy mnoho nechybí – bud’te si jisti, že at’ se budete snažit sebevíc, bude vám nakonec nˇejaké razítko, nˇejaký papír nebo nˇejaký podpis jistojistˇe chybˇet. V Rusku se panáky vodky vždycky nˇecˇ ím zajídají (chleba, ryba, zelenina), pánové musí vypít do dna (dámy nemusí); nˇekterá ruská piva mají 8 % alkoholu. Policajti mají absolutní moc. A lidé jsou neuvˇeˇritelnˇe hodní a vstˇrícní: sami se nabízejí, že pomužou, ˚ když nˇeco hledáte, spolucestující ve vlaku se s námi dˇelil o každé sousto a paní v kiosku se suvenýry v ZOO z vlastní iniciativy volala na infolinku, aby nám zjistila, kde se prodávají filatelistické známky . . . Nevˇeˇrím, že takové potkáte i v Evropˇe. Možná jednou pojedu vlakem až na konec Asie, možná se vrátím do Novosibirsku 16
www.astronomie.cz
a zajdu do opery, možná se ztratím v místech, kde je víc medvˇedu ˚ než lidí, možná si koupím boty na podpatku. Rusko má v rukávech poˇrád spousty pˇrekvapení pro každého. Možná jsem dost zvˇedavá, abych tam jela znovu. O zatmˇení se nepokouším pˇríliš rozepisovat, protože všichni tady víte, jak to má vypadat, co se má pˇri tom dít, že je to jedineˇcné a úžasné. A to, co nevíte, pokud jste zatmˇení nevidˇeli, stejnˇe není v mých
silách popsat. Každopádnˇe je to dechberoucí, i když cˇ lovˇek ví, co pˇrijde. Nejpuso˚ bivˇejší mi pˇripadalo, že to, co znám z fotek, je na obloze. To nudné, každodenní sluníˇcko se zmˇení v nˇeco hroznˇe nepˇrirozeného. Zároven ˇ cˇ lovˇek vnímá i všechno kolem, tmu, cˇ ernou ˇreku, lidi, kteˇrí fotí s bleskem, rozsvícená okna v panelácích, planety, oranžový obzor, . . . Doufám, že ještˇe nˇekdy nˇejaké zatmˇení uvidím, udˇelalo to na mˇe dojem. X
Taki’s 8.5 Magnitude Star Atlas Pavel Karas Máte doma stˇrednˇe velký dalekohled a pošilháváte po podrobném atlasu oblohy? Cože? Že na „Uranku“ nemáte? V tom pˇrípadˇe nastražte uši, pˇredstavuje se 8.5 Magnitude Star Atlas japonského astronoma Toshimiho Takiho. Asi nejzásadnˇejší zpráva je, že tento atlas je v angliˇctinˇe a zadarmo. Na uvedené internetové stránce2 si jej mužete ˚ stáhnout ve formátu PDF. Atlas je rozdˇelen do sedmi souboru, ˚ pokrývajících oblasti o deklinaci +90 ◦ až +62 ◦ , +62 ◦ až +37 ◦ , +37 ◦ až +12 ◦ , +12 ◦ až −12 ◦ , −12 ◦ až −37 ◦ , −37 ◦ až −62 ◦ a koneˇcnˇe −62 ◦ až −90 ◦ . Každý pozorovatel si tak muže ˚ stáhnout libovolnou cˇ ást, odpovídající jeho zemˇepisné šíˇrce. To je další výhoda oproti zmínˇené Uranometrii, nebot’ ta se prodává ve dvou dílech, pro severní a jižní oblohu, takže našinec si musí poˇrídit celý atlas. Ke každé oblasti je dále možné stáhnout si tabulku deep-sky objektu˚ s jejich základními charakteristikami. Další soubory ke stažení obsahují samozˇrejmˇe legendu a návod k použití v angliˇctinˇe, dále celkový seznam objektu ˚ a také detailní mapy kupy
galaxií v Pannˇe, Orionu a regionu Éta Carinae. A co v atlasu najdeme? Celkem témˇeˇr 90 000 hvˇezd s jasností do 8,5 mag (z toho 1 800 promˇenných) a témˇeˇr 3 000 deep-sky objektu. ˚ Ale dosti suché teorie a podívejme se, jak se s mapami pracuje. Jak pan Taki uvádí na svých stránkách, amatérské astronomii se vˇenuje již pˇres tˇricet let a myslím, že na atlasu se to projevilo velice pˇríznivˇe. Listy mají pˇríjemný formát A4, takže není potˇreba nosit s sebou do terénu velké plachty typu Atlasu Coeli. Provedení je samozˇrejmˇe cˇ ernobílé, takže i pˇres vˇetší poˇcet stránek tisk vaši penˇeženku pˇríliš nezatíží. Po vytištˇení vˇrele doporuˇcuji nechat si listy svázat do pevné cˇ i kroužkové vazby. Po grafické stránce není co vytknout, listy mají pˇrehledné znaˇcení a každý obsahuje pro usnadnˇení
2 http://www.asahi-net.or.jp/~zs3t-tk/atlas_85/atlas_85.htm
Amatérská prohlídka oblohy
17
By Toshimi Taki, May 9, �07
80
56
137 2169
35 133
Taurus
ST
V1057
�2
MCG+02-14-001
134 V1402
2141
6
18
V451
Cr 69
�1
+10° �
�
�2
+10°
16
�1
13
V1374
2022 V1376
14
� 32
52
MCG+01-14-037
�
MCG+01-13-013
63
+5°
+5°
1819
66
�
CK 33
38
23
V1369
1691
�2
79
�
21 59
56
�1 51 2071
60
0°
2112
Cr 70
V351
I.423
0°
I.426
I.432 2024
22
�
�
VV
V1365
31
2023
V352
�
I.435 B33
I.431
�
1788
I.434
Orion 1981
1973-5
-5°
S
1977 M42/43 V717
68
1924
66
�
1980
�
1999
�
29
�
55
2149
1725
I.2118 1752
�
V1261
Eridanus
�
�
1779
2
-10°
63
EY
V1031
3
1723 1888
� RX
I.418
6h00m
64
�
Lepus
5h45m
1954
104
1784
�
WZ
�
-5°
�
49
1
1700 62
�
�
MCG-01-15-003
2170
Monoceros
�6
W
M78 2067
V1381
81
�5 1762
�
8
5h30m Magnitude Scale
5h15m 0
1
2
3
5h00m 4
5
6
7
8
8.5
-10°
orientace magnitudovou škálu a také cˇ ísla sousedících map. Moje první seznamovací kruˇ ˚ cky byly ponˇekud ostýchavé a zprvu jsem mˇel problémy se v mapách vyznat, ale po krátké chvíli jsem se s nimi sžil. Pro pozorovatele, zvyklého na ménˇe podrobné mapy, je pˇrechod na nový atlas vždycky šok, ale 8.5 Magnitude Star Atlas je pˇríjemným kompromisem mezi jednoduchými atlasy do šesté, sedmé magnitudy a Uranometrií, která obsahuje hvˇezdy až do desáté magnitudy, ale její listy už zabírají dost malý úhel. Vytisknete-li si Takiho atlas oboustrannˇe, získáte dvoustrany se zorným polem cca. 25 ◦ × 35 ◦ , což je dost na to, aby se v nich dalo snadno orientovat. Co by se dalo atlasu vytknout? Neobsahuje spojnice hvˇezd v jednotlivých souhvˇezdích, což muže ˚ nˇekomu ztížit orientaci. Nicménˇe, jak jsem uvedl, klad listu ˚ je velmi pˇrehledný a jejich zorné pole do-
sti velké, takže by to nemˇel být až takový problém. Nˇekoho muže ˚ zamrzet, že souˇradnicová sít’ není dostateˇcnˇe hustá (5 ◦ v deklinaci a 15 až 60 minut v rektascenzi), aby se v mapách dal rozumnˇe hledat objekt podle souˇradnic. Jistˇe, je to kvuli ˚ vˇetší pˇrehlednosti, ale podívám-li se na spletitou sít’ v Uranometrii, ˇrekl bych, že pan Taki mohl ještˇe trochu „pˇritlaˇcit na pilu“. Nakonec, já osobnˇe bych uvítal vˇetší poˇcet temných mlhovin (je jich pouze devˇet). I pˇres tyto drobné nedostatky urˇcitˇe mužu ˚ 8.5 Magnitude Star Atlas doporuˇcit každému mírnˇe i stˇrednˇe pokroˇcilému pozorovateli a jak jsem si ovˇeˇril pˇri zpracování snímku ˚ Mléˇcné dráhy, úspˇech sklidí jistˇe i u leckterých astrofotografu. ˚ P.S.: Pokud zabrouzdáte na autorovu homepage, objevíte rovnˇež atlas oblohy do 6,5. magnitudy. Tˇreba vás také zaujme. X
Sobotní zatmˇení Mˇesíce Marek Kolasa V sobotu (16. srpna 2008) jsem se díval na zatmˇení Mˇesíce z malé vesniˇcky Vˇelopolí, která ˇ se nachází v krajinˇe mezi Havíˇrovem, Ceským Tˇešínem, Tˇrincem a Beskydami. Jelikož jsem vˇedˇel, že nebudu pozorovat ve svém bydlišti, ani na hvˇezdárnˇe, rozhodl jsem se na tento zajímavý úkaz dívat „neozbrojen“ jen oˇcima jako vˇetšina lidí a nasávat tímto zpusobem ˚ jeho atmosféru nicˇ ím nerušen. Pozoroval jsem s Magdou pohodlnˇe z kˇresla pˇres „francouzské“ okno pˇri sklence francouzského vína a obˇcas vyšel vše zkontrolovat ven na terasu. Celý prubˇ ˚ eh zatmˇení byl doprovázen oblaˇcností, takže nebylo možno vidˇet Mˇe-
síc po celou dobu konání úkazu, ale i tak to postaˇcovalo. Poprvé jsem Mˇesíc uvidˇel, když už stín Zemˇe byl do nˇej notnˇe zakousnutý. S postupem stínu se tento zaˇcal moc hezky zabarvovat. Magda odhadovala barvu na kakaovou, Honza Píšala (v Opavˇe) na skoˇricovou a já jsem stín vidˇel oranžovˇe. Bez odhadu barevnosti a dobré nálady pak byli Pavel Gabzdyl a Jirka Dušek pozorující z Brna, nebot’ tam bylo po celou dobu úkazu zataženo.
Amatérská prohlídka oblohy
19
Barva stínu tak jako jeho jas není vždy stejná. Tmavost zemského stínu zpu ˚ sobuje množství prašných cˇ ástic v zemské atmosféˇre. Zvlášt’ tmavé zatmˇení m˚uže zp˚usobit napˇríklad výbuch nˇekteré z ˇrady sopek cˇ i silný meteorický roj. Pˇres cˇ ásteˇcnou nepˇrízen ˇ poˇcasí bˇehem úkazu jsem s jeho shlédnutím spokojený.
Tak hezky zabarvené a cˇ istˇe viditelné zatmˇení Mˇesíce jsem asi ještˇe nezažil. Možná to bylo zapˇríˇcinˇeno pozorovacím místem mimo mˇesto s cˇ istým ovzduším, možná tím, že jsem vše sledoval bez dalekohledu a nesnažil se poˇrídit množství snímku, ˚ možná tou sklenkou vína . . . X
Šipkami oznaˇceny zajímavé útvary v okolí kráteru Plato. První je Vallis Alpes (Alpské údolí), dvojka by mˇela být Rima Plato (brázda), trojka a cˇtverka pak osamocené kopce Mons Piton a Mons Pico, ležící u východního bˇrehu Mare Imbrium (Moˇre dešt’˚u). Snímek byl poˇrízen 14. 5. 2008 v 20.48 UT, dalekohledem Meade 12” LX200GPS + kamera LPI. HaP J. Palisy v Ostravˇe. Foto Marek Kolasa
BÍLÝ TRPASLÍK je zpravodaj sdružení Amatérská prohlídka oblohy. Adresa redakce Bílého trpaslíka: Amatérská prohlídka oblohy, Hvˇezdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brnˇe, Kraví hora 2, 616 00 Brno, e-mail:
[email protected]. Najdete nás také na internetové adrese www.astronomie.cz. Na pˇrípravˇe spolupracují Hvˇezdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brnˇe, Hvˇezdárna a planetárium Johanna Palisy v Ostravˇe a Hvˇezdárna v Úpici. Redakˇcní rada: Jiˇrí Dušek, Zdenˇek Janák, Pavel Karas, Marek Kolasa, Petr Scheirich, Petr Skˇrehot, Tereza Uhlíková, Petr Št’astný, Jana Švandová, Martin Vilášek, Viktor Votruba © APO 2008
