ŘÍJEN ROČNÍK CENA 10,- Kč

ŘÍJEN 2012

23. ROČNÍK

CENA 10,- Kč

Koncert v kostelíčku sv. Jana Křtitele v lázních, sobota 22.9.2012.

Zpravodaj Deštenska, měsíčník, vydává Městský úřad Deštná, 378 25 Deštná, č. j. MK ČR E 1158 Redakční rada: P. Kučera, P. Píglová, Vl. Kučera, R. Slabá, D. Šašek http://www.destna.cz, e-mail: [email protected] IČ 00246506, DIČ CZ00246506 tel. a fax: 384 384 231

VÝTAH Z PROJEDNÁVÁNÍ ZASTUPITELSTVA MĚSTA z 27. zasedání, konaného dne 30. srpna 2012 Zastupitelstvo města s c h v a l u j e: 407. Ověřovatele zápisu MUDr. Josefa Liškaře a Bc. Petra Janotu. 408. Dohodu č. 23 o využívání systému sběru a zneškodňování komunálního odpadu se spol. Agra Deštná a.s., se sídlem Deštná čp. 311, IČ: 251 72 735. 409. Přijetí nabídky od firmy Impromat CZ spol. s r.o., se sídlem U Hellady 697/4, Praha 4 a schvaluje nájemní smlouvu na kopírku typ RICOH Aficio MP C 3002 PCL 6 se servisními službami. 410. Užití znaku města Deštná na výrobu sběratelských předmětů firmě AKTIV 95 OPAVA, se sídlem Slezská 110/24, Opava, IČ: 258 46 671. 411. Smlouvu č. 014130001550/001 o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemenu se spol. E.ON Česká republika s.r.o., se sídlem F.A. Gerstnera 2151/6, České Budějovice, IČ: 257 33 591 za jednorázovou úplatu 1.980 Kč bez DPH. 412. Rozpočtové opatření č. 9. Zastupitelstvo města p o v ě ř u j e: 413. Účetní města k zapracování rozpočtových změn č. 9 do účetnictví města.

VÝTAH Z PROJEDNÁVÁNÍ ZASTUPITELSTVA MĚSTA z 28. zasedání, konaného dne 13. září 2012 Zastupitelstvo města s c h v a l u j e: 414. Ověřovatele zápisu Františka Mládka a Mgr. Jaroslava Říhu. 415. Obecně závaznou vyhlášku Města Deštná č. 2/2012 o stanovení koeficientu pro výpočet daně z nemovitostí u staveb. 416. Smlouvu na pronájem bytu v čp. 252 pro Martina Štejdýře do 31.01.2013. 417. Smlouvu na pronájem bytu v čp. 119 pro Danu Havlíčkovou do 31.01.2013. 418. Kupní smlouvu na pozemek p.č. 2279/5 v k.ú. Deštná u Jindřichova Hradce s Pavlem a Hanou Stejskalovými, bytem Táborská čp. 3, Deštná o výměře 70 m2. 419. Kupní smlouvu s firmou Českomoravský beton a.s., se sídlem Beroun 660, IČ: 491 51 272, expediční místo Jindřichův Hradec na koupi betonu na akci „Výusť dešťové kanalizace do Březinského potoka z ulice Tenisová“. 420. Vyvěšení záměru na prodej pozemku p.č. 1420/5 v k.ú. Deštná u Jindřichova Hradce za cenu 20 Kč/m2 + cena za geometrický plán 4.080 Kč, v celkové výši 9.060 Kč. 421. Rozpočtové opatření č. 10. Zastupitelstvo města p o v ě ř u j e: 423. Účetní města k zapracování rozpočtových změn č. 10 do účetnictví města. -2–

Zpravodaj Deštenska

BLAHOPŘEJEME jubilantům k významným narozeninám Paní Janě Panu Karlu

Potměšilové Makovičkovi

z Lipovky z Deštné

Jubilantům přejeme do dalších let hodně zdraví, štěstí a spokojenosti. Do obce vítáme Hanu a Františka Ř e p o v i, kteří se do Deštné přistěhovali z Jindřichova Hradce. Našim nově přistěhovalým občanům přejeme, aby v Deštné nalezli nový domov a byli zde spokojení.

BLAHOPŘÁLI JSME

Paní Marie Holešovská, 80 let. -3–


SVATBA V OBŘADNÍ SÍNI

Petr Novák a Dana Daňková

MĚSTSKÝ ÚŘAD OZNAMUJE Oznámení o době a místě konání voleb do zastupitelstva kraje Starosta Města Deštná podle § 27 zákona č. 130/2000 Sb., zákona o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, o z n a m u je: 1. Volby do zastupitelstva kraje se uskuteční: dne: 12. října od 1400 hodin do 2200 hodin a dne: 13. října od 0800 hodin do 1400 hodin 2. Místem konání voleb do zastupitelstva kraje ve volebním okrsku: č. 1 pro oprávněné voliče s adresou místa trvalého pobytu v Deštné a místní části Lipovce je místnost pro hlasování určen: sál Kulturního domu v Deštné, nám. Míru čp. 303, Deštná, 378 25. -4–


3. Voliči bude umožněno hlasování poté, kdy prokáže svou totožnost a státní občanství České republiky (platným občanským průkazem nebo cestovním pasem České republiky). Neprokáže-li uvedené skutečnosti stanovenými doklady, nebude mu hlasování umožněno. 4. Každému voliči budou dodány 3 dny přede dnem konání voleb hlasovací lístky. V den voleb volič může obdržet hlasovací lístky i ve volební místnosti. -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Místní poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt Zastupitelstvo Města Deštná na svém zasedání dne 30.12.2010 schválilo vydání vyhlášky č. 4/2010 o místním poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt. Vyhláška nabyla účinnosti dne 1.1.2011. Dle této vyhlášky je ubytovatel povinen odvádět správci poplatku (městu) místní poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt. Nejprve je ubytovatel povinen ohlásit správci poplatku zahájení činnosti spočívající v poskytování přechodného ubytování osob za úplatu ve lhůtě do 15 dnů od zahájení této činnosti, stejným způsobem a ve stejné lhůtě oznámí ubytovatel správci poplatku ukončení činnosti. Sazba poplatku činí za osobu a každý i započatý den pobytu 6 Kč. Takto stanovený poplatek je ubytovatel povinen vybrat a odvést správci poplatku nejpozději do posledního dne měsíce příslušného kalendářního roku. Vyhláška je k nahlédnutí na Městském úřadě nebo na webových stránkách města. za ekonomický úsek Romana Slabá -------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Zpráva technického úseku V říjnu bude sběrné místo otevřeno v sobotu 27.10.2012 v novém místě (garáž areálu školní kuchyně, dříve klempířská dílna) v obvyklém čase od 11°° do 14°°. Příjezd k budově je směrem na Březinu za provozovnou Delany doprava. Mimo tuto provozní dobu je možné sběr odevzdat po dohodě na telefonech: 607 937 291 – Pavel Kučera 723 734 612 – David Šašek Žádáme občany, aby spotřebiče vraceli vždy kompletní (bez motoru a dalších součástek nelze spotřebiče vracet) a nenechávali je volně před sběrným místem. -5–


Kontejnery na velkoobjemový odpad budou přistaveny na parkovišti u Jednoty v termínu od pondělí 15.10.2012 do pátečního rána 19.10.2012. Do těchto velkoobjemových kontejnerů se nesmí vhazovat odpady, na které máme v Deštné odpadový systém a které likvidujeme takto: - sklo, papír a plast do kontejnerů rozmístěných po Deštné, - pračky, lednice, sporáky, ždímačky, televize, monitory, zářivky a další elektroniku do sběrného místa, - železo sbírá SDH 2x ročně, - plechovky od barev, sprejů a léky ve sběrném místě, - pneumatiky je povinen odebírat prodejce, výrobce, - listí a tráva, na jaře a na podzim velkoobjemový kontejner, jinak by každý rodinný dům měl likvidovat biologický odpad kompostováním, Kontejner na trávu a listí bude přistaven na Tržišti v říjnu (termín upřesníme). Do tohoto velkoobjemového kontejneru se smí vhazovat pouze biologicky rozložitelný odpad (tráva, listí, malé keříky, kytky atd.) - větve se ukládají v prostoru u transformátoru, výjezd na Červenou Lhotu, kde je vybraná firma zeštěpkuje. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------Sběr železného odpadu proběhne v pátek 5.10.2012 od 15:30. Odpad připravte před dům, kde ho místní hasiči odvezou k další likvidaci. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------Poplatek za komunální odpad: V současné době je v platnosti novela zákona o místních poplatcích, která dovoluje obcím zvýšení poplatku za likvidaci odpadu za osobu maximálně na 750 Kč s dodatkem, že bude možné fakturovat pouze skutečně vynaložené náklady na likvidaci odpadu. Dalších maximálně 250 Kč za separovaný odpad je dle zákona o odpadech. Dohromady může činit poplatek 1.000 Kč. V Deštné se tato částka pohybuje přes 700 Kč na osobu. Doposud byl vybírán poplatek 500 Kč (250 Kč – KO a 250 Kč SO). Částku za osobu může ovlivnit každý z nás, a to správným tříděním všech odpadů. Čím více třídíme, tím méně odevzdáváme komunálního odpadu. Tříděný odpad má mnohem menší poplatek za likvidaci než směsný a zároveň je nám posílána zpětná platba od společnosti EKO-KOM. Z toho vyplývá, že čím více budeme třídit, tím menší nám bude vycházet platba za osobu, kterou zaplatíme buď přímo, nebo bude zaplacena z rozpočtu města, kde by se mohla využít na jiné mnohem potřebnější opravy. -6–


V polovině září jsme zahájili rekonstrukci povrchu chodníku v Hradecké ulici na pravé straně. Po dokončení této strany proběhne oprava druhé strany a tak tímto prosíme občany, aby dbali zvýšené opatrnosti a chodili pouze po té straně, kde se nebude pracovat. Město Deštná využívá, stejně jako mnoho jiných měst a obcí, pracovníky na Veřejnou službu (v současnosti 3 pracovníci), tak i na Veřejně prospěšné práce dotované Úřadem práce (2 pracovníci - H. Salabová a J. Novák, kteří v záři skončili a tímto jim děkujeme za odvedenou práci). Od října přijdou na VPP další pracovníci, kteří budou působit opět v technickém úseku města. V měsíci září technické oddělení provedlo: - předláždění části chodníku v ulici Zahradní - vydláždili jsme nově 25m chybějícího chodníku v Lipovce - byl dokončen výustní objekt nově položené dešťové kanalizace v ulici Tenisová - byla vyasfaltována díra ve vozovce po opravě vodovodu v ul. Svatojánská - v horní části ulice Světecká byly opraveny největší díry ve vozovce Mimo tyto větší akce byla prováděna mužskou částí technického úseku pravidelná údržba vodárny a vodovodu, ČOV a kanalizace, sečení veřejných ploch a mnoho dalších prací nutných při provozu města. Dámská část technického úseku se v tomto měsíci převážně věnovala úklidu veřejných prostranství, hřbitova a největší díl práce byl proveden v městských lesích, kde probíhá vyžínání oplocenek a nově vysazených ploch, příprava pro sázení nových stromků a ošetření malých stromků proti okusu zvěří.

Úklid náměstí.

Výusť kanalizace z Tenisové ul. -7–


Pokud máte jakékoliv připomínky nebo náměty na úklid a úpravy v Deštné a Lipovce ozvěte se nám. Rádi s Vámi jakýkoliv návrh prodiskutujeme, popř. ho zrealizujeme. Pavel Kučera

ZE ŽIVOTA ŠKOLY Výstava Má vlast Dne 14.9.2012 navštívili žáci 8. a 9. ročníku putovní výstavu nazvanou Má vlast. Na několika panelech byly zobrazeny fotografií i textem rekonstrukce památných objektů, které byly realizovány v menších obcích a městečkách. Projekt byl velice zajímavý a poučný tím, že na opravách se podíleli i místní obyvatelé formou brigád bez nároku na jakoukoli finanční odměnu. Žáci obdivovali přeměnu objektů, jejichž původní stav byl velice neutěšený. Doufejme, že jim výstava dodala inspiraci pro jejich budoucí život v Deštné. J. Illeová, J. Vichrová

-8–


Divadlo v Táboře 24.9.2012 odjely děti 1. - 4. třídy na divadelní představení do Tábora. Čekala je pohádka O Nosáčovi. Vstupenku dětem hradilo SRPDŠ, děti platily jen dopravu. Pohádka se dětem moc líbila a celou cestu domů si o ní povídaly. Z představení si děti odnesly také ponaučení, že nezáleží na vzhledu člověka, ale hlavně na jeho vlastnostech. Mgr. H. Böhmová, Mgr. L. Říhová Cvičení v přírodě Tak jako minulý rok, tak i letos proběhlo dne 27. září na naší škole cvičení v přírodě. V průběhu dopoledne žáci se svými třídními učiteli diskutovali o nebezpečných životních situacích a vyvozovali možná řešení. Dále se seznámili s požární prevencí, se základy první pomoci, s důležitými telefonními čísly, s činností při havárii, ochranou před povodněmi, s chováním v úkrytech, s evakuací a s evakuačním zavazadlem, s varovnými signály atd. Samozřejmě nesměly chybět ani různé hry v přírodě. Doufáme, že nabyté vědomosti a dovednosti o ochraně svého zdraví a zdraví druhých, budou umět využít v různých životních situacích. Učitelky I. stupně

První školní den v 1. třídě. -9–


Z DEŠTENSKÉ KRONIKY Rok 1972 - 2. část Průmyslové a řemeslné podniky v Deštné Sodovkárna V roce 1972 byla dána do provozu nová myčka lahví. Znamenalo to úsporu 7 lidí, obsluhovala ji pouze 1 zaměstnankyně, která dohlížela na čistotu vymytých lahví. Na směnu bylo třeba jen 11 zaměstnanců. Zajímavé bylo to, že na mytí lahví se používala původní „svatojánská voda z kostelíčka“, která se nesměla používat na výrobu limonád, protože obsahovala určité množství dusičnanů. Na výrobu se používala voda ze studně, která byla vykopaná v roce 1971 a ta byla nyní nezávadná. Vyráběla se Deštenka, Kofola a Pomo. Zásoboval se Pelhřimov a Pacov, v roce 1973 přibyly na vlastní žádost Dačice. Sirupy dostávala sodovkárna dříve v sudech, nyní byly dováženy v cisternách. Byla upravena zvláštní místnost, kde byly kádě z umělé hmoty na uskladnění sirupů. Kofolu a Pomo dodávala sodovkárna také v sudech. Průměrný čistý příjem žen v sodovkárně v roce 1972 byl 1.560 Kčs. Kamenolom V kamenolomu došlo ke změnám. Byla postavena nová větší sociální budova, byl instalován velký kovový drtič vedle starého dřevěného, nová váha, nová transformační stanice. Nový drtič vyrábí granulovanou drť na asfaltování silnic. V roce 1972 byl pouze 1 komorový odstřel, uvolnil 80 000 tun kamene. Pracovalo se stále na dvě směny, zaměstnáno bylo 20 dělníků, 2 vedoucí, 3 hlídači a 1 svačinářka. Průměrný plat byl 2.000 Kčs hrubého měsíčně. Kámen a jiné výrobky vozila auta ČSAD. Provaznictví Proti roku 1971 došlo ke zvýšení výroby o 152.000 Kčs. Na tomto vzestupu výroby má hlavní podíl zvýšená výroba motouzů na balení, kterých bylo vyrobeno o 142 000 kusů více. Změna ve výrobě byla u zmíněných motouzů, klesla výroba prádlových šňůr. Z nových výrobků byla zahájena výroba lan na vodní lyže. Stoupla výroba autolan. Z klasických výrobků se vyrobilo 890 kusů koňských ohlávek pro Bečváry. V této době dochází k vzestupu výrobků z umělých vláken a úbytek vláken klasických. Koncem roku se vyráběly ochranné sítě na zimní stadiony a do tělocvičen. Průměrný výdělek na jednoho pracovníka byl 1.453 Kčs. V květnu se naši „provazníci“ účastnili „Prodejní výstavy Brno 72“. Čalounictví V čalounictví v roce 1972 vyrobili OR-jednolehátek 2 385 kusů plněných trávou (cena 760 až 810 Kčs), 512 kusů lehátek s molitanovou výplní za 1.380 až 1.430 Kčs. Na zkoušku začali vyrábět tzv. čalouněnou lavici za 1.200 Kčs. Zatím jich vyrobili jen 50 kusů. Za 1. místo v celopodnikové soutěži ve 3. čtvrtletí dostali 2.167 Kčs, ve 4. čtvrtletí za 2. místo 1.740 Kčs. Průměrný měsíční příjem jednoho zaměstnance byl 2.000 Kčs. - 10 –


Citát nakonec:

Člověk je zdravý, když ho bolí pokaždé jinde. G. B. Shaw Z kroniky vybrala J. Vichrová

POD DEŠTENSKOU VĚŽÍ Historie Vránkova domu „Ty domy a kameny mají zvláštní barvu, cítím, že zdi vydávají zvuky, že žijí…“ Barbra Streisandová, zpěvačka Tak pociťuje staré historické domy populární umělkyně. Její dojmy bychom mohli přenést i na starodávný dům na náměstí Míru čp. 39 v Deštné. Uvedené Vránkovo jméno je už novodobé. Svého času, po přestavbě, to byl výstavný dům s náznakem renezančně secesní fasády. Podíváme-li se do jeho historie, je zřejmé, že v dávné době nové kolonizace Deštné, asi v polovině 13. století, získal zde bohatší osedlý pěkné místo na obvodu tržiště (dnešního náměstí). Přidělené pozemky za domem, se táhly tzv. plužinou, až na obvod sousední vsi Březiny. Název tohoto domu (gruntu) se objevuje v rožmberském urbáři z roku 1581, kdy zde hospodaří Bartoš (tj. Bartoloměj) Kroupa. Má půl lánu polí (tj. kolem 10 ha), potom se střídají další majitelé z Kroupova rodu, až r. 1630 koupil grunt Šimon Vejžvalda, tkadlec z Deštné. Roku 1688 zde hospodaří Jan Vejžvalda, jenž r. 1713 předal usedlost svému synu Vítu, který pracuje jako pláteník. Nastupují další hospodáři: 1756 Šimon Vorel, 1765 jeho syn Antonín, řezník, který koupí vedlejšího přídomčí (chudší chalupa mezi grunty) rozšiřuje svůj dům. Vorlové jsou na gruntě do roku 1817, kdy celou usedlost s příslušnými pozemky koupil soukeník Jan Hrabal z Deštné. (Ukazuje to na majetné místní soukeníky, kteří vydělali na vojenských dodávkách pro armádu.) Tento Hrabal je pokračovatelem rodu, která nás zde bude provázet dalších více jak sto let. Jeho syn Vavřinec Hrabal (narozený r. 1819) se věnoval obchodu, zasedal v městské radě, zastával i funkci místního starosty (říkalo se po staru purkmistr). Slávu si dobyl při otevření pošty v Deštné r. 1869, kdy se stal prvním c.k. poštmistrem. Za své zásluhy o Deštnou byl Vavřinec Hrabal v roce 1887 jmenován čestným měšťanem. Přišla nemoc a Vavřinec předal svůj dům i vedení pošty svému synovi Josefu Hrabalovi. Potom však začala doba rodinných úmrtí: R. 1892 zemřel Vavřinec Hrabal, o rok později jeho manželka Anna, r. 1896 úmrtí Antonína Hrabala, bratra Vavřince, r. 1902 poštmistr Josef Hrabal a v roce 1909 také jeho manželka. Mezitím se v roce 1905 oženil profesor František Vránek (rodák z Vlkosovic – blíže Černovic) se slečnou Miladou Hrabalovou, dcerou zemřelého poštmistra Josefa Hrabala. Manželé bydleli v Jindřichově Hradci, kde Vránek učil na gymnáziu, ale po - 11 –


provdání dalších Hrabalových dcer se profesor ujal Hrabalova domu v Deštné čp. 39. Zde provedl nákladnou přestavbu objektu do současné podoby. Přešla doba 1. světové války, Vránkovým se narodily děti, dva chlapci (Miroslav a Marcel), a dvě dcery (Věra a Libuše). Profesor Vránek zastával moderní názory, na gymnáziu byl oblíbený, pro svoji potřebu i k radosti synů zakoupil silný motocykl s přívěsným vozíkem (tehdy to byl jeden ze dvou motocyklů v Deštné). Nejvíce stroj proháněl syn Marcel. Došlo ale k tragédii. Záznam v deštenské matrice zemřelých uvádí, že 29. června 1929 havaroval Vránkův motocykl (asi řízený Marcelem), na silnici u Češňovic, nedaleko u Hluboké nad Vltavou. Příčinou bylo střetnutí s automobilem. Přitom profesor Vránek, sedící v přívěsné „lodičce“ zahynul. Na jeho pohřeb v Deštné přišlo mnoho občanů, včetně jeho kolegů a žáků – všichni jej měli rádi. Pohřební obřad vykonal Vránkův kolega, gymnazijní profesor náboženství P. František Fau. Smutno bylo v deštenském Vránkově domě. Vdova Milada pečovala o studující děti, dočkala se jejich svateb i vnoučat. Přitom musela překonávat všechny starosti a požadavky měnících se režimů. Oporou jí byla především dcera Libuše, učitelka cizích jazyků. Ta se provdala do Kamenice nad Lipou za doktora práv Františka Veselého, komisaře policejní správy. Stará matka Milada Vránková Hrabalová zemřela v Deštné r. 1955. To už byl Vránkův dům využívaný deštenskou obcí k ubytování místních občanů, a o údržbu a potřebné opravy domu se nestaral nikdo. Po smrti Libuše Veselé zdědily dům její dcery, které bydlí poměrně daleko a do Deštné jezdí jen občas. A tak další osud domu není zatím vyřešen. Možná, že i proto dnes, kdysi výstavný Vránkův dům tak smutně hledí do deštenského náměstí.

F.K.

ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST DEŠTNÁ VĚNEC RŮŽÍ Bratři a sestry, podobně jako měsíc máj je i měsíc říjen zasvěcen Panně Marii. V říjnu uctíváme blahoslavenou Marii vždy Pannu jako Královnu posvátného růžence. Letos připadá svátek Panny Marie Růžencové na neděli 7. října a v naší deštenské farnosti - 12 –


bude ke cti Královny posvátného růžence celebrována slavná poutní mše svatá v Lipovce, kde je kaple zasvěcená právě Panně Marii Růžencové. Již nám nastal podzim. V přírodě růže odkvétají, v kostele právě v říjnu kvetou růže nejvíc. Růže bílé – radostné, růže rudé – bolestné, růže zlaté – slavné. Vijeme je do věnce, kterému říkáme růženec. Je to naše pomůcka v duchovním životě. Růženec je kniha, v níž je v obrazech zachycen život Pána Ježíše, Panny Marie i život náš. Může v ní číst dítě i babička, básník i prezident. Růženec je posila v bolesti, společník v bezesných nocích, bude naší výbavou do rakve. Blahoslavená Panna naléhavě volá ve Fatimě: „Modlete se růženec!“ A mariánští ctitelé z řad duchovenstva i laiků berou tuto Mariinu výzvu velmi vážně. Papež blahoslavený Jan XXIII. to potvrdil, když řekl: „Kněz po modlitbě breviáře a laik po mši svaté má mít v rukou růženec a zbožně se ho modlit.“ Je rovněž zajímavé, že bl. Jan XXIII. se někdy modlíval breviář ve vatikánských zahradách, ale svatý růženec vždy v kapli a vkleče. Tento světec se denně modlil celý 15-desátkový růženec. V modlitbě svatého růžence nám blahoslavená Panna připomíná celé dějiny spásy. A tak radostným růžencem nám chce zpřítomnit lásku nebeského Otce. Přeje si, abychom si tuto lásku připomínali. Náš nebeský Otec nám poslal svého Syna. Otec přijímá vykupitelské dílo a oběť Syna. Panna Maria tuto oběť předkládá se svým Synem nebeskému Otci, aby ho usmířila za hříchy světa a za naše nové poklesky. Nakloňuje nám vždy znovu a znovu Otcovu spravedlivost, která vede od trestu k nekonečnému milosrdenství. A proto my tuto přímluvu Panny Marie provázíme radostným pozdravem: Zdrávas Maria! Pak máme růženec bolestný. Bolestným růžencem si máme připomenout oběť našeho vykoupení. Je to krvavá oběť jejího Syna, našeho Pána Ježíše Krista. Je to současně připomínka na naše duchovní zrození, kdy nás Maria sama zrodila pod Kristovým křížem. Zde si máme uvědomit, co je to hřích a jaké jsou jeho následky. Tady je náš mezník: buď patřím Kristu anebo tomu Zlému. Od bolestného růžence nemůžeme vstát a nadále milovat hřích a zlo, které Božího Syna stálo smrt, a to smrt na kříži. A konečně tu máme růženec slavný. Slavný růženec se modlíme s pohledem upřeným na náš konečný cíl – spojit se s Bohem ve věčném životě. Proto se ho modlíme s velikou nadějí, že Kristovým zmrtvýchvstáním byla smrt jednou provždy zničena. Pod tímto dojmem dokážeme s jistotou vykročit do každodenního boje a statečně zdolávat překážky všedních dnů. Pak se nezalekneme ani smrti. V našem srdci přebývá vzkříšený Kristus, naplňuje nás radost velikonočního jitra a ke své Matce Marii se přivineme s důvěrou a láskou. Takové je tedy tajemství posvátného růžence. Tak veliký je dar naší Nejblahoslavenější Panny a Matky Boží Marie. Růženec není pouze jednoduchý řetěz perel. Růženec je řetěz, který přitahuje nebe k nám a nás k nebi. Růženec je řetěz, který vždy pevněji a pevněji spoutává Satana a vždy víc a více ho činí bezmocným vůči nám. Je to řetěz, který nám dodává sílu Svatého Ducha – toho Ducha pravdy a lásky, který posiloval a posiluje vyznavače a mučedníky všech dob. - 13 –


Kdo se upřímně a vroucně modlí svatý růženec, zajisté pronikne do ohromujícího tajemství naší spásy, do nekonečné Boží lásky, která nás stvořila pro sebe, která nás vykoupila z nadvlády ďábla a která nás posvěcuje pro náš věčný život v dokonalé blaženosti. A tak konečně odmítněme názory některých rádoby teologů, kteří tvrdí, že růženec je dobrý leda tak pro staré babičky. Pro babičku je růženec nádhernou ozdobou třesoucích se rukou. Pro mladého muže je růženec kompasem, aby nevybočil ani napravo, ani nalevo, ale vždy přímo směřoval k Bohu. Pro mladou maminku zůstane růženec posilou, aby od Matky Boží čerpala odvahu pevně kráčet vedle svých dětí. A co ostatní mladí lidé? Bez růžence jsou jako beze zbraně proti přesile! Mladí potřebují růženec jako chléb. Ano, tak jako se nám chléb nikdy nepřejí, tak by nám nikdy neměl zevšednět ani svatý růženec. Růženec pro svůj duchovní život potřebujeme tak nutně, jako vzduch, vodu a chléb. O této potřebě modlitby svatého růžence vám povím tři krátké příběhy: Nejprve z vyprávění starého moudrého kněze Mons. Aloise Pekárka, který vzpomíná na dobu svého dvanáctiletého vězení za komunistického režimu: „Na cele jsem si dělal růženec z chleba. Kuličky z užvýkaného chleba ztvrdnou na kost. Když mne jednou při výslechu tloukli gumovým obuškem, modlil jsem se desátek o bičování. Potom jsem zjistil, že chlebový růženec v kapse je rozbitý na prach. Povzdychl jsem si: Tak jsme byli, Pane, bičováni spolu.“ A nyní příběh druhý: V letech 1980-81 byli spolu vězněni na Borech bývalý prezident Václav Havel a pražský arcibiskup Dominik kardinál Duka. Hovořívali o dějinách, o filozofii i o náboženství. Havel vyslovil přání, aby se modlili růženec. Před každým desátkem udělal Dominik Duka krátké rozjímání, potom recitovali střídavě. Rytmus modlitby vytvářel silné společenství. Konečně příběh třetí: Ve škole jsme se učili Erbenovu báseň Svatební košile. Nešťastná dívka vyšla s podivným průvodcem do bouřlivé noci. Vítr skučel, psi vyli, sovy houkaly. Pocestný pobízel ke spěchu a rval jí všechny náboženské předměty. Modlicí knížky zahodil a byli skokem deset mil. Co máš, má milá, za pasem? Růženec s sebou vzala jsem. — Ha, ten růženec z klokočí jako had tebe obtočí, zúží tě, stáhne tobě dech: zahoď jej pryč neb máme spěch! — Růženec popad, zahodil a byli skokem dvacet mil. To byl pokrok! Ale kam ji to vedl? — N a h ř b i t o v ! Bratře milý, sestřičko drahá, věříš tomu? Neodhazujme nikdy růženec ani kříž. Bez náboženství by se svět proměnil v jeden veliký hřbitov. Bez ochrany Panny Marie, Královny posvátného růžence, by bylo smutno a chladno – jako tam, kde chybí mateřská láska. A tak se vraťme k modlitbě svatého růžence. Návrat k růženci je návrat k mateřskému srdci Panny Marie. A na tomto srdci je dobře malému i velkému. Pojďme - 14 –


zpět k modlitbě růžence, a svět bude krásnější, neboť v něm bude více lásky, milosrdenství a pokoje. Svatá Maria, Královno posvátného růžence, oroduj za nás! A m e n . Váš služebník a duchovní otec P. Mgr. Ing. Jan Špaček POŘAD BOHOSLUŽEB V ŘÍJNU V DEŠTNÉ (kostel sv. Ottona): - Středa 03.10.2012 v 17 h – středa 26. týdne v mezidobí - Pátek 05.10.2012 v 17 h – votivní mše „O Nejsvětějším Srdci Ježíšově“; PRVNÍ PÁTEK V MĚSÍCI (po mši sv. – výstav Velebné svátosti, adorace, litanie k BSJ, zásvětná modlitba, svátostné požehnání) - Neděle 07.10.2012 v 11 h – 27. neděle v mezidobí - Středa 10.10.2012 v 17 h – středa 27. týdne v mezidobí - Pátek 12.10.2012 v 17 h – pátek 27. týdne v mezidobí - Neděle 14.10.2012 v 11 h – 28. neděle v mezidobí - Středa 17.10.2012 v 17 h – památka sv. Ignáce Antiochijského, biskupa a mučedníka - Pátek 19.10.2012 v 17 h – pátek 28. týdne v mezidobí - Neděle 21.10.2012 v 11 h – MISIJNÍ NEDĚLE (den modliteb za misie) - Středa 24.10.2012 v 17 h – středa 29. týdne v mezidobí - Pátek 26.10.2012 v 17 h – pátek 29. týdne v mezidobí - Neděle 28.10.2012 v 11 h – 30. neděle v mezidobí - Středa 31.10.2012 v 17 h – středa 30. týdne v mezidobí - Čtvrtek 01.11.2012 v 18:30 h – SLAVNOST VŠECH SVATÝCH - Pátek 02.11.2012 v 18:30 h – VZPOMÍNKA NA VŠECHNY VĚRNÉ ZEMŘELÉ (mše sv. s dušičkovou pobožností) - Neděle 04.11.2012 v 11 h – 31. neděle v mezidobí PRODEJ KATOLICKÝCH KALENDÁŘŮ NA ROK 2013: Od pátku 19. října 2012 si můžete zakoupit katolické kalendáře na rok 2013 (stolní kalendáře i Cyrilometodějský kalendář), a to na základě vašich závazných objednávek. Kalendáře budou k dispozici v sakristii farního kostela sv. Ottona v Deštné. CENÍK: - Stolní kalendář: 60,- Kč za 1 kus - Cyrilometodějský kalendář: 85,- Kč za 1 kus Dovoluji si vás poprosit, abyste si před zakoupením kalendářů připravili pokud možno přesnou částku peněz. Umožníte tím plynulý prodej kalendářů. Děkuji vám za pochopení. SBÍRKA NA MISIE: V neděli 21. října 2012 se bude konat při mši svaté kostelní sbírka na misie. Za vaše dary upřímné Pán Bůh zaplať! - 15 –


BOHOSLUŽBY V ŘÍJNU NA ČERVENÉ LHOTĚ U NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE: - Neděle 14.10.2012 v 16 h – 28. neděle v mezidobí - Neděle 04.11.2012 v 16 h – 31. neděle v mezidobí POUTNÍ MŠE SVATÉ V ŘÍJNU VE FARNOSTI DEŠTNÁ: - Neděle 07.10.2012 v 14 h – Lipovka (Panna Maria Růžencová)

SPOLKY A ZÁJMOVÁ SDRUŽENÍ V DEŠTNÉ Ve 12. pokračování seriálu o spolcích, které v současné době fungují v Deštné, konečně dochází na jeden z nejpopulárnějších, který je však třeba kvůli počtu jeho členů a kvůli jeho členitosti rozdělit na jednotlivé samostatně aktivní složky. Dnes tedy o: TĚLOVÝCHOVNÁ JEDNOTA SOKOL DEŠTNÁ ODDÍL KOPANÉ Články o činnosti TJ Sokol Deštná se objevují v každém čísle Zpravodaje, takže se zdá být zbytečné tuto organizaci představovat, ale seriál o spolcích by nebyl úplný, kdyby právě Sokol a zejména oddíl kopané přeskočil. Je to sice trošku problém, protože historie kopané v Deštné je skutečně dlouhá, navíc fotbalu v naší republice rozumí každý, tudíž i mezi čtenáři lze předpokládat samé odborníky. V roce 2007 oslavila TJ Sokol Deštná již 100 let svého trvání, takže počátky existence se podařilo dát dohromady pouze za přispění našich deštenských historiků Františka Kvapila a Karla Klika. Není cílem tohoto článku popisovat celou historii, takovým čtenářům bych doporučil publikaci, vydanou právě ke 100. výročí, kde se dozví řadu podrobností a připomenou si některá známá, ale též dnes již zapomenutá jména, vše doplněno dobovými fotografiemi (stále k dostání za 30 Kč u Kučerů). Historie kopané je o něco kratší, přesto již fotbal žije v Deštné od roku 1934 a aktivní i bývalí fotbalisté tvoří 2/3 členské základny Sokola. V současné době však bohužel hrají aktivně pouze muži. Poté, co pro nedostatek mládeže skončili v roce 2009 žáci, ukončil letos činnost i dorost. Mužský kádr trénuje v současné době Michal Řepa. Mužů je asi 18 a hrají nyní okresní soutěž skupinu A, neboli jak sami říkají „pralesní ligu“. - 16 –


Byly však i lepší časy. V roce 1972 postoupili muži do 1. B třídy, kterou hráli 6 let a opětovně od roku 1990 dokonce nepřetržitě 8 let. V roce 1998 však přišel pád do okresního přeboru a v roce 2009 až do nejnižší soutěže. V kádru Deštné však vyrostli někteří fotbalisté, kteří se prosadili ve vyšších soutěžích. Ať již to byli v minulosti Josef Vondra, který se dostal až do tehdy divizní Viktorie Žižkov nebo František Čáp, který odešel hrát divizi do Pelhřimova, nebo v současnosti Vít Kučera, který hraje krajský přebor za Jindřichův Hradec, Tomáš Plachý, který chytá 1. A třídu v Nové Bystřici, či David Melzoch a Lukáš Kašparec, kteří hrají 1.A třídu v Kamenici nad Lipou. Samozřejmě, že mužstvu Deštné chybí, ale nelze jim bránit ve fotbalové kariéře. Naproti tomu má Deštná řadu dobrých fotbalistů, kteří lákání jinam odolali a zůstali mužstvu věrní. Kromě účasti v okresní soutěži pořádali fotbalisté letos již 47. ročník Turnaje o putovní pohár Sokola Deštná, čas od času jezdí i na jiné turnaje nebo i na zájezdy např. do Rakouska. Pro hráče, ale i pro diváky jsou svátkem přátelské zápasy u příležitosti výročních oslav, kdy jsme u nás mohli vidět mužstva Dukly Praha, Radiožurnálu, Amfory, TV Nova nebo Kozlovnu Ládi Vízka. Problémem, kromě nedostatku mládeže, jsou jako snad všude – peníze. Vstupné na zápasy činí pouze 10 Kč a diváků chodí stále méně. Dotace od ČSTV jsou také minimální a slouží zejména na údržbu sportovního zařízení. Takže jediný významný příjem plyne z pořádání zábav Pod Lipami, ale i zde je citelný úbytek návštěvníků. Každý fotbalista musí být proto i pořádným nadšencem. Nejen, že zaplatí roční členský příspěvek 400 Kč, ale jelikož se doprava autobusem stala příliš drahou, fotbalisté se na zápasy k soupeřům dopravují svými auty na své náklady. Kromě žáků a dorostu nefunguje již ani ženský fotbal, který byl pod vedením Milana Čejny velmi populární v minulých letech. Ale stále ještě tady máme mužstvo „starých pánů“, kterým to prostě nedá a i po ukončení aktivní činnosti v soutěži se schází alespoň k přátelským zápasům. Na závěr bych připomněl pár jmen lidí, alespoň z nedávné minulosti, kteří jako funkcionáři či trenéři zasvětili deštenskému fotbalu část nebo i celý svůj život: František Staněk st., Josef Fiala, Ota Lotter, Jiří Rataj, Michal Rataj, ale zejména Vladimír Kučera st., který sám aktivně dlouhá léta fotbal hrál, pracoval jako trenér mládeže i dospělých, rozhodčí a celkem - 17 –


neuvěřitelných 51 let jako jednatel oddílu kopané TJ Sokol, což v celé ČR nemá obdoby, a proto také obdržel v dubnu letošního roku od Fotbalové asociace ČR za celoživotní zásluhy o rozvoj fotbalu cenu JUDr. Václava Jíry. Již jeho otec hrál fotbal, on sám přivedl k fotbalu dva syny a též jeho vnuci hrají fotbal. Bylo mu 14 let, když se v roce 1954 po přestávce zaviněné válkou obnovovala činnost fotbalového mužstva Deštné. V témže roce se za významného přispění jeho otce vybudovalo hřiště na místě, kde stojí dodnes. Jistě si všichni přejeme, aby se fotbal z Deštné neztratil, ale naopak, aby našel větší podporu a zájem mezi mladými. Takže řečeno slovy klasika: SPORTU ZDAR A FOTBALU ZVLÁŠŤ. S pomocí Vladimíra Kučery st. napsal Antonín Stára.

KULTURA, ZAJÍMAVOSTI A VOLNÝ ČAS A-MAMA říjen CVIČENÍ – úterý 16:00 – 17:00hod  při pěkném počasí budeme venku (kde, se domluvíme)  pokud bude zima nebo pršet cvičíme v tělocvičně TVOŘENÍČKO – čtvrtek od 16:00 hod  při pěkném počasí tvoříme na hřišti u kabin  pokud bude zima nebo pršet tvoříme v hasičárně Více se dozvíte na našich webových stránkách www.cviceniamama.estranky.cz. 4. října 2012 PODZIMNÍ LUPENY - zapíjení barviček do klovatiny S sebou: vodovky, štětec, kelímek na vodu Zajištěno: šablony vytištěné na čtvrtce, klovatina 11. říjen 2012 PODZIMNÍ MODELOVÁNÍ Z „VIZOVICKÉHO“ TĚSTA S sebou: těsto (dle domluvy), tempery, štětec, možné formičky a „nářadíčko“ na modelování 18. říjen 2012 PODZIMNÍ STROM - malování tuží a lepení rozdrolených lupenů - 18 –


S sebou: usušené barevné podzimní lupeny (důležité!!!) Zajištěno: čtvrtka, lepidlo, tuž 25. říjen 2012 Halloweenská maska S sebou: tempery nebo vodovky, štětec Zajištěno: masky vytištěné na čtvrtce, kloboučková gumička S přáním krásného podzimu, Martina Jílková. -------------------------------------------------------------------------------------------------------------

ZÁŘÍ V LETECKÉM MUZEU DEŠTNÁ OČIMA KHL Září bylo posledním měsícem v letošní sezoně, kdy bylo Letecké muzeum v Deštné otevřeno, vyjma pondělí, každodenně. V předcházejících létech se ukázalo, že po skončení teplých letních dnů, po období dovolených a školních prázdninách návštěvnost během týdne znatelně klesá. Je to běžný celorepublikový jev. Jsme proto rádi za každého návštěvníka, který k nám do muzea v září zavítal. Na vyhodnocení celé sezony je stále ještě brzy. Můžeme však konstatovat již nyní, že letošní rok byl mnohem úspěšnější než loňský, protože leteckou expozici prozatím shlédlo přibližně 8100 platících návštěvníků z České republiky i ze zahraničí! Pro další měsíce je možnost návštěv pouze na objednání a to především o víkendech. Co tedy přinesl měsíc září? Především nákup nového poměrně unikátního sbírkového předmětu, dřevěné přídavné nádrže z německé stíhačky typu Messerschmitt, nejspíše z letounu Bf 109. Získali jsme dále řadu dobových fotografií, oficiálně jsme zahájili prodej II. dílu knihy „Za hroby se lvy II. dílu knihy „Za hroby se lvy“. Z Jindřichova Hradce po britských ostrovech“, v Desky Autorem tohoto skvělého návrhu je Martin němž je popsáno i několik příběhů týkajících se Šole z Deštné. letců se vztahem k Deštné a okolí - Josefa Kloboučníka, Hugo Dostála, Bohumila Mráze a Vladimíra Cupáka. V září začala vznikat naše další kniha s pracovním názvem „Z válečného deníku pilota Bohumila Šímy“. Jedná se o autentické vzpomínky mladého stíhacího pilota žáka, který si den po dni zaznamenával osudy své životní pouti v okupovaném Československu, Polsku, Francii a Anglii, a to od roku 1939 do jara roku 1941, kdy krátce poté tragicky zahynul. Základní koncepce knihy je sestavená a fotografie jsou připravené, konečná podoba však bude známa nejspíše až za rok. Dříve něž se s vámi pro tento měsíc rozloučím, rád bych alespoň stručně nastínil - 19 –


program naší největší říjnové akce - šestidenní „expedičky“ po západní a střední Evropě. Jde o „vítěznou“ variantu cesty z několika nabízených. V půli října se například konají na severu Afriky v egyptském El Almeinu oslavy 70. výročí vítězných spojeneckých bojů v této oblasti, na které nás pozvalo Čs. velvyslanectví v Káhiře. Koncem měsíce se uskuteční v anglickém Brookwoodu oslavy státního svátku 28. října vzniku samostatného Československa, my jsme si ale nakonec vybrali akci v holandském Pettenu. Ve středu 17. října ve 14 hodin tam bude slavnostně odhalen památník osádce Wellingtonu „KX-B“ četaře Aloise Šišky. (Tragický příběh letců je zaznamenán v knize Za hroby se lvy, II. díl, strana 170-171.) Hlavním důvodem pro naši volbu byla možnost zúčastnit se této pietní akce ve větším počtu členů klubu, který obdržel čestné VIP pozvánky. Akci pořádá 222. letka generála Aloise Šišky z vojenské základny v Náměšti nad Oslavou ve spolupráci s řadou nizozemských úřadů, spolků a médií. Cílem cesty šesti členů klubu /V. Vondrka, J. Růžička, M. Homola, M. Sehnal, M. David a V. Burian/ bude účast na pietním aktu u odhalení památníku v Pettenu u Severního moře, následovat bude cesta po válečných lokalitách na území Francie, Beneluxu, Německa a poslední den pak strávíme v Polsku. Zde pojedeme do míst, kde se u Saganu nacházel během II. světové války velký zajatecký tábor pro spojenecké letce Stalag Luft III, neblaze proslavený zavražděním padesáti uprchlíků po Velkém útěku z konce března 1944. Jedním z výstupů naší poznávací cesty bude reportáž v České televizi v Když se podíváte na fotografii, asi málo kdo by uhodl, že 4. října 2012 oslaví velký Objektivu a přednáška „Wellington KX-B příznivec našeho Klubu historie letectví neodpovídá“, která se uskuteční „na dušičky“ v pátek válečný letec generál Miroslav Štandera z Plzně úctyhodné 94. narozeniny! /Foto: 2. listopadu 2012 od 18 hodiny v konferenčním sále „XIX. setkání čs. válečných letců v Muzea Jindřichohradecka. Jindřichově Hradci“, 25. srpen 2012/ Více informací o činnosti našeho klubu, o přípravě letošní podzimní zahraniční „expedičky“ a aktuálním dění v Leteckém muzeu v Deštné najdete na webových stránkách: www.khl-jhradec.cz. Hezký podzim a třeba v příjemným teplem vyhřáté sauně na shledanou! Vladislav Burian, KHL -------------------------------------------------------------------------------------------------------------

MO ČRS Deštná Vás srdečně zve na Rybářskou dolovnou, která se koná dne 24.11.2012 ve 20 hodin v KD Deštná. K tanci a poslechu hraje Přespolanka. Bohatá rybí a věcná tombola. Vstupné 120 Kč. Předprodej vstupenek u paní Čejnové – kadeřnictví Deštná, tel: 384 384 287. - 20 –


- 21 –


Exkurze do úložiště radioaktivních odpadů v Litoměřicích V sobotu 15.9.2012 uspořádala SÚRAO pro obyvatele obcí Deštná, Světce, Lodhéřov a Pluhův Žďár exkurzi do úložiště středně radioaktivních odpadů v Litoměřicích. Zde nám byla, jako obyvatelům lokality vytipované pro možnost vybudování hlubinného úložiště, umožněna i prohlídka vlastních ukládacích prostor, které jsou veřejnosti nepřístupné. Přítomní pracovníci nám popsali provoz úložiště a odpověděli na naše dotazy. Úložiště je umístěno v bývalém vápencovém dolu na okraji města Litoměřice a je v provozu již od roku 1964. Vlastní ukládací prostory se nachází v hloubce 70 – 80 m pod povrchem, což je nad hladinou podzemních vod. Jsou zde ukládány tzv. institucionální odpady, které vznikají ve zdravotnictví, průmyslu, zemědělství nebo výzkumu. Jedná se o vyřazené radioaktivní zářiče, různé přístroje, kontaminované oděvy a podobně. Tyto odpady jsou před konečným uložením slisovány do 100 litrových sudů, ty jsou vloženy do 200 litrových sudů a vzniklá mezera je vyplněna betonem. Každý sud je pečlivě popsán a má svůj průvodní list, takže je kdykoli možné přesně identifikovat jaký odpad je v konkrétním sudu uložen. Samozřejmostí je perfektní čistota ukládacích prostor. Všechny prostory úložiště, vstupující i vystupující osoby a vybavení jsou pečlivě monitorovány a výsledky měření, která jsou hluboko pod stanovenými limity, jsou kontrolovány Státním úřadem pro jadernou bezpečnost a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii. I přesto, že městský úřad informoval obyvatele Deštné o možnosti exkurze včas a dostatečně, z Deštné se zúčastnilo pouze 12 obyvatel.

Petr Janota ------------------------------------------------------------------------------------------------------------Jaké bylo léto v Deštné Jistě krásné a zajímavé. Alespoň takovýto názor vyjádřilo mnoho turistů, kteří Deštnou a její zajímavosti letos navštívili. Prvním krásným letním zážitkem byla slavnostní poutní mše svatá v kostelíčku sv. Jana Křtitele v Lázních v neděli 24. června t.r. - 22 –


Mše oslavovala patrona kostelíčka a bývalých lázní svatého Jana Křtitele a také letos 410. výročí, kdy byl kostelíček 24. června 1602 slavnostně otevřen a sv. Janu zasvěcen. Sice tentokrát nepřišlo osm tisíc poutníků jako v tomto slavném roce, ale kostelíček byl zcela zaplněn a ještě mnoho lidí stálo na prostranství před kostelíčkem a poslouchalo mši otevřenými dveřmi, takže se dá říci, že se dostavilo více než 150 věřících i jiných návštěvníků. Pan farář Špaček zajímavě vyprávěl o svatém Janu a též nějaké zajímavosti z historie kostelíčka jsme uvedli i z předešlého koncertu našeho souboru. Byly to například zázraky, které se zde udály i o vzácných milodarech pro kostelíček i léčivé lázně svatý Jan. Po mši jsme nabídli poutníkům pramenitou svatojánskou vodu, kterou každý rád ochutnal a osvěžil se v horkém letním počasí. Lidé si pak ještě povídali o tom, jak to tu bývalo dříve a potěšeni se rozcházeli do svých domovů. Ještě jsme se vyfotografovali na památku s panem farářem. Další zajímavostí v Deštné byla výstava výtvarníků deštenska v přísálí kulturního domu. Na vernisáži dne 28. července se sešlo letos hodně návštěvníků, asi kolem 50, z nichž mnozí byli z Jindřichova Hradce, protože odtud letos vystavovalo hodně výtvarníků. Celkově letos došlo k rekordu 26 vystavujících se 180 exponáty. Výstavy se zde konaly už od otevření Kulturního domu v Deštné a pravidelně se začali zdejší výtvarníci představovat od počátku tohoto století. Občané Deštné toužili už odedávna po možnosti kulturního vyžití v Kulturním domě a když tento konečně vznikl, konalo se zde hodně koncertů renomovaných hudebníků i setkání se známými herci, kteří si pochvalovali krásnou stavbu a výbornou akustiku i krásné prostředí uvnitř. Rovněž všichni ocenili velké prostory výstavní síně v 1. patře, kam bylo možno umístit hodně exponátů. Pamatuji si, jak deštenští občané tuto možnost od vedení města velmi kladně hodnotili a byla by škoda, aby tato vzácná příležitost v našem městě zanikla. Vrátím se ještě k reakcím návštěvníků letošní výtvarné výstavy. Tentokrát i mne samotnou překvapilo nadšení návštěvníků a tak uvádím několik zajímavých postřehů z knihy návštěv: - výstava je nádherná, děkujeme - výborný nápad uskutečňovat v Deštné výstavy, díky všem - výstava by si zasloužila větší krajskou publicitu a věříme, že i Praha by se divila, blahopřejeme panu starostovi, že má tak nadané lidi - kouzelné jsou obrazy Kristýny Hořejší - líbí se nám všem obrazy Pavlíny Randlové a Alžběty Horynové, Svatá Háta od Josefa Bőhma je úplný skvost, též od Josefa Achrera obraz „Na Vrcholu“ je moc zajímavý - děkujeme všem vystavujícím, protože mají všichni vážně talent - hezké jsou obrázky Evy Kadlecové a Pavly Škrletové - výstava se moc povedla, díky za hezký zážitek - 23 –


- nádhera, moc mne tato výstava v Deštné zaujala - nejvíce se mi líbily výšivky paní Vrňákové, zátiší Martiny Rudolfové a obrázky Michala Mareše z Rosky - výstava je velmi poutavá, krásně uspořádaná za rok přijedeme zase - obrazy se nám líbily, jen tak dál pokračujte v umění - výstava se tentokrát velmi vydařila, hezké jsou obrázky slečny Stránské - jako každoročně velmi pěkná výstava, líbil se mi „Krocan“ od paní Horákové a samorosty pana Vlny - všechny obrazy jsou překrásné, ale z mého pohledu nejhezčí ty od Kristýny Hořejší - díky za výstavu, máme v Deštné a okolí opravdu talenty a je bezvadné sledovat jejich vývoj - moc hezké ruční práce, to tu ještě nebylo - letos je pro mě překvapením účast zajímavých malířů, blahopřejeme všem i organizátorce Evě Kadlecové - je to zde úchvatné a překvapivé, moc se nám výstava líbí - pouze tudy projíždíme, ale takovou krásnou a neuvěřitelnou náhodu jsme nečekali, byl to pro nás krásný závěr výletu - letos jste tedy „sakra zdvihli úroveň“, akorát by to chtělo nějakou zásadní propagaci zvenku, děkujeme organizátorům A nakonec názor žáků naší základní školy v Deštné ze třetí, čtvrté a deváté třídy s učitelkami paní Tupou a paní Říhovou: - výstava se nám hrozně líbila, nejvíce Kristýna Hořejší. Po zdařilé vernisáži výstavy, na kterou Městský úřad zajistil chutné pohoštění se vytvořila dle přítomných návštěvníků báječná nálada. Posléze se naskytla i vzácná příležitost návštěvy krásného koncertu na zámku Červená Lhota, kterou mnozí po výstavě využili. Koncert pod názvem „Francouzská barokní hudba na zámku“ se konal v přízemním salonku zámku. Autoři skladeb byli Marin Marais, DeMachy a Gautier Le Vieux. Na violu da Gamba hrála krásná dívka Pia Frenzel a Přemek Hájek hrál na vysokou barokní loutnu Theorbu. Nástroje to byly nezvyklé a v zámeckých prostorách nádherně znějící. Všichni, kdo se koncertu zúčastnili, nelitovali a odnesli si s sebou domů krásné umělecké zážitky z celého dne. V zámku Červená Lhota se konala i 1. září tzv. Hradozámecká noc s průvodkyní Kristýnou Dvořákovou. Věřím, že o této vzácné kulturní akci nám ještě některý pisatel, který se jí zúčastnil, něco zajímavého napíše. Noční výlet na Červenou Lhotu jsem v mládí několikrát prožila, když jsme sem s tatínkem a bratrem chodili na ryby a raky – k Alexandrově studánce i na zámecké jezero. Pak jsme šli většinou navštívit pana kastelána Vrkoče, který nám dětem vyprávěl tajemné příběhy a abychom se náležitě báli i různé strašidelné zámecké příhody, které byly jen zčásti pravdivé. Do kostelíčka sv. Jana Křtitele v Lázních přišlo letos dosti návštěvníků též díky relaci v televizi na ČT 1 s panem Donutilem a Bartoškou o našich lázních i kostelíčku. Někteří turisté si přečetli jen informace na dveřích a podívali se přes mřížoví dovnitř, ale někteří též požádali o otevření a výklad o historii, nebo si i vyslechli ukázku zpěvu z našich koncertů. Hodně turistů se zajímalo o život a dílo německého hudebního skladatele Karla Ditterse z Dittersdorfu, který žil na Červené Lhotě i na Novém Dvoře u - 24 –


Deštné a je u nás na hřbitově pochován. Mezi zájemci byli hlavně Němci, Rakušané a Poláci, kteří skladatele velmi ctili. Mnozí se zajímali o skladatelovy paměti, které psal zde na Novém Dvoře, ale tato kniha už je těžko k sehnání. Na závěr mohu říci, že turisté přijíždějící do Deštné v letošním roce rádi využili i dobré stravovací možnosti u nás, navštívili naše dvě vzácná muzea – provaznické a letecké a odjížděli od nás spokojeni a s hezkými letními vzpomínkami na Deštnou a okolí. Hezký barevný podzim Vám všem přeje Eva Kadlecová

BYLINKY „Není na světě bylina, aby na něco nebyla…“ říkávaly kdysi babky kořenářky. LIBEČEK LÉKAŘSKÝ Říká se, že koupel s libečkem zvyšuje osobní přitažlivost. Do lázně se ponoří sáček s bylinou, nebo se přidá odvar. Libeček se přidával s koprem a s okvětními plátky růží do magických koupelí přivolávajících lásku. Dříve se používal také jako afrodisiakum. Kdo prý nosil s sebou svazeček libečku – byl zahrnut přízní svých bližních. Lidově nazývaný libíček, lobeček, někde vopich, ale často se mu říká maggi koření. Víceletá trvalka, až dva metry vysoká rostlina pochází z jihozápadní Asie, pravděpodobně z Íránu. Stonek připomíná chutí i vzhledem celer, kořen je podobný mrkvi. Nadzemní část na zimu odumírá. Na jaře vyhání červenavé jarní výhony, v červenci a srpnu žlutě kvete, na duté lodyze vyrůstají tmavozelené listy. Pěstuje se jako léčivka i jako koření. Ve střední Evropě se pěstuje již přes 1000 let v klášterních a venkovských zahradách. K nám se dostala s benediktýnskými mnichy. Dříve se používal také jako afrodisiakum. Kdo prý nosil s sebou svazeček libečku – byl zahrnut přízní svých bližních. Celkové užití: povzbuzuje chuť k jídlu, podporuje trávení. Užívá se při potížích s močovým měchýřem, ledvinami a při žlučníkových potížích. Výtažky z kořenů jsou součástí mnoha žaludečních a bylinkových likérů. Odvar z kořene je prospěšný při revmatismu, kloubních potížích, artróze a dně. Odvar z listu a semene má čistící účinky, zbavuje tělo usazených toxických látek, působí proti nadýmání. Kuchyňské použití: používají se čerstvé i sušené lístky. Je velmi výrazný, používá se ho malé množství. Je přírodním kořením nahrazujícím maggi. Má velmi kořenitou chuť. Dobře ladí s petrželí, celerem a majoránkou. Hodí se do vydatných polévek, omáček, k bramborám, hovězímu a vepřovému masu i do pomazánek. Semena se přidávají při nakládání zeleniny a hub. Recept: Podkrkonošská polévka: do osolené vody s kmínem se dají vařit 4 nakrájené brambory, zahustí se růžovou jíškou ze sádla a polohrubé mouky. Dobře provaříme, - 25 –


ochutíme 2 stroužky česneku a 4 lžícemi pokrájených libečkových listů. Přidáme pokrájené čerstvé, nebo i naložené houby a zalijeme 2 dl mléka s rozšlehaným vajíčkem. Umístění: slunné, pohostinné místo. Půda: zahradní, hluboká, bohatá na humus. Množení: vysévá se v květnu přímo na místo, nebo do nádoby. Je lepší zakoupit už předpěstované sazenice. Množení je možné dělením trsů. Zálivka, hnojení: za horka je nutná vydatná zálivka. Má vysokou potřebu živin. Sklizeň: sklízíme postupně během celé vegetace, lze zmrazit i sušit. Skladujeme v suchu a temnu. Přezimování: venku se zimním krytem.

SLOUPEK DEŠTENSKÉ KNIHOVNY Vážení čtenáři, v měsíci září proběhly soutěže a kvízy pořádané naší knihovnou. Ráda bych se s vámi podělila o výsledky. Výsledky kvízů a soutěží V minulém čísle zpravodaje byl otištěn kvíz ze znalostí literárních postav. Správné odpovědi byly: 1. Středozemě 2. Hercule Poirot Vítězkou kvízu je Jana Říhová, Ústí nad Labem. Gratulujeme. Pohádka O rytíři z Deštné - soutěž v dětské literární tvorbě. Vítězkou je AMÁLKA DVORSKÁ žákyně 2. třídy zdejší školy. Její vítěznou pohádku i s vlastní ilustrací otiskujeme.

- 26 –


Další autorská díla jsou vystavena v knihovně. Soutěž o nejkrásnějšího ježka - výtvarná soutěž Této soutěže se zúčastnilo celkem 16 dětí ve třech kategoriích. Výsledky: 1. kategorie /1. a 2. třída/ 1. Nela Píglová /2./ 2. Klára Tupá /1./ 3. Lada Krátká /2./ Zuzka Nacházelová /2./ 2. kategorie/3. a 4. třída/ 1. Michael Poslušný /4./ 2. Josef Šlajchrt /3./ 3. Nikola Volfová /3./ 3. kategorie /5. -7. třída/ 1. Bára Šlajchrtová /5./ 2. 3. Martina Truhlářová /6./ - 27 –


Zvláštní ocenění získává ANIČKA ŠLAJCHRTOVÁ, která ještě nechodí do školy a její výtvor je srovnatelný s pracemi první kategorie. Vítězům gratulujeme a ostatním zúčastněným děkujeme. Výsledky jsou zveřejněny v knihovně a ve skříňce. Odměny vítězům i všem zúčastněným předáme 16.10.2012 ve 13.15 hodin v knihovně před zahájením odpoledne her. POZVÁNKY

Pozvánka na přednášku o zemi, kam se pravděpodobně málokdo z nás podívá. Bude se konat 5.10.2012 v 18. hodin na Městském úřadě. O své zážitky z pobytu na Islandu se podělí Štěpán Skořepa. Srdečně všechny zveme.

11.10.2012 v 15 hodin Pomalu a jistě se blíží čas plískanic a dlouhých večerů, to je ta pravá chvíle na čas strávený s knihou nebo s přáteli. Rády bychom pozvaly starší občany do knihovny na posezení a popovídání, jak se tu říká „na besedu“. Pravidelně každý čtvrtek si v knihovně můžete dát dostaveníčko s přáteli, pobesedovat a večer se třeba začíst do nově vypůjčené knihy. Chtěly bychom, aby knihovna byla nejen místem, kde se půjčují knihy, ale i místem, kde se také setkávají lidé. Takže nezapomeňte, ve čtvrtek 11.10.2012 v 15 hodin začíná „knihokavárna“ pro starší a pokročilé. Proč se trápit doma sami, když se dá jít do knihovny. 16.10.2012 v 15 hodin Týká se především dětí. V úterý 16. října 2012 od 15 hodin zahajujeme v knihovně 1. odpoledne pohádek, hádanek, kvízů a her. Jste všichni srdečně zváni. - 28 –


Připomínáme Stále ještě si v knihovně můžete za pětikorunu koupit pěknou knihu. Nabízíme klasiku, detektivky, pohádky. Také knihy, které už jinde neseženete. Přijďte se podívat a třeba si vyberete. Výzva Znovu vyzýváme čtenáře, kteří mají knihy vypůjčené déle než tři měsíce, aby je vrátili. Protože je těchto hříšníků poměrně dost a na upomínky nereagují, budeme nuceni za pozdní vracení knih vybírat poplatky. Podrobnosti zveřejníme v příštím zpravodaji. Zatím máte stále možnost vrátit knihy bez sankcí. A na závěr opět 2 kvízové otázky: Odpovědi opět posílejte SMS zprávou na tel. +420606 604 525 ve tvaru: 1. odpověď, 2. odpověď. A nezapomeňte připojit své jméno a bydliště. Ze správných odpovědí opět vylosujeme 3 výherce. 1. otázka 2.10.1946 zemřel český novinář a spisovatel, který se proslavil knihou ze sportovního prostředí - Klapzubova jedenáctka a románovou kronikou Cirkus Humberto. Jak se tento spisovatel jmenuje? 2. otázka Jarmila Loukotková /zemřela 29.10.2007/ napsala historický román Navzdory básník zpívá. Jak se jmenuje ústřední románová postava, v jaké době a v jakém městě se děj odehrává? Přejeme hodně štěstí v luštění a těšíme se na setkání. Vaše knihovnice Liškařová, Stárová.

CESTOVÁNÍ V ČASE

LÍBÍ SE VÁM TATO RUBRIKA? ZAPOJTE SE S NÁMI. REDAKCI POSTUPNĚ DOCHÁZEJÍ VHODNÉ FOTOGRAFIE K OTIŠTĚNÍ A TÍMTO VÁS VŠECHNY ŽÁDÁ O ZAPŮJČENÍ HISTORICKÝCH ZÁBĚRŮ DEŠTNÉ A LIPOVKY. FOTOGRAFIE NEPORUŠENÉ VRÁTÍME. PŘI OTIŠTĚNÍ VE ZPRAVODAJI UVEDEME AUTORY SNÍMKU, PŘÍPADNĚ TOHO, KDO NÁM FOTOGRAFII POSKYTL. - 29 –


čp. 19

- 30 –


SPORT Sokol Deštná zahajuje provoz sauny v sobotu 10. listopadu 2012. Ženy od 16°° - 18°° Muži od 18°° - 20°° ------------------------------------------------------------------------------------------------------------V sobotu 13. října 2012 se uskuteční XII. ROČNÍK NOHEJBALOVÉHO TURNAJE TROJIC O PUTOVNÍ POHÁR Prezentace trojic začíná v 08:30 v kabinách na hřišti, začátek 9:00 hod. Startovné za jednoho hráče činí 70 Kč. Turnaj se bude odehrávat na venkovních kurtech, v případě nepříznivého počasí bude přesunut do tělocvičny. Vyhodnocení turnaje: třech nejlepších týmů, nejlepšího hráče turnaje, nejlepší hráčky turnaje, nejstaršího hráče turnaje, nejmladšího hráče turnaje Občerstvení pro účastníky turnaje zajištěno. Pro bližší informace – kontaktní osoby: Michal Vichra 776 815 819 Jan Staněk 720 180 721 ------------------------------------------------------------------------------------------------------------FOTBAL MUŽI 02.09.2012 DEŠTNÁ – LÁSENICE 2:2 (1:0) V celkově vyrovnaném zápase jsme měli více ze hry, ale dvoubrankové vedení jsme nakonec neudrželi. 09.09.2012 PLAVSKO – DEŠTNÁ 9:1 (5:0) V utkání naše mužstvo předvedlo frašku na fotbal a tomu odpovídal i výsledek. 16.09.2012 DEŠTNÁ – MAJDALENA 3:1 (1:0) Do zápasu jsme nastoupili v silné sestavě. Po celý zápas jsme udávali tempo hry, jen jsme byli nepřesní a střely míjeli branku, jinak by byl gólový rozdíl větší. 22.09.2012 LODHÉŘOV – DEŠTNÁ 0:4 (0:1) V derby jsme podali kompaktní výkon, podpořený góly a velkou účastí hráčů i fanoušků. 30.09.2012 DEŠTNÁ – NOVÁ VES 10:1 (6:0) Nová Ves u nás podala odevzdaný výkon a po zásluze dostala na frak. Další utkání: 7. kolo Sokol K.Řečice – Sokol Deštná 8. kolo Sokol Deštná – AC Buk 9. kolo Jiskra Chlum B – Sokol Deštná 10. kolo Č.Velenice B – Sokol Deštná 11. kolo Sokol Deštná – SK Rapšach

ned. ned. ned. sob. sob.

07. října 14. října 21. října 27. října 04. listop.

- 31 –


v 16,00 hod v 15,30 hod v 15,30 hod v 15,30 hod v 14,00 hod

15,00 hod 13,30 hod 13,30 hod -

Krátce z činnosti SDH Deštná V sobotu 29.9.2012 se na pozvání SDH Březina zúčastnili členové SDH Deštná okrskové soutěže v požárním útoku. Soutěž byla vypsána na 40 m dopravního vedení ,,B“ a 2 x 40 m útočných proudů ,,C“, se sáním z přírodního zdroje (rybník). Celkově se zúčastnilo 5 soutěžních družstev. Družstvo deštenských hasičů, složené převážně z mladších členů, zaskočila netradičně uspořádaná dráha (do zatáčky s přítomností stromů) a po drobných chybách v provedení skončilo s časem 77 sekund až na 5. místě. Petr Janota, starosta sboru

INZERCE A JINÉ

POTŘEBUJETE PŮJČIT? - nejlevnější rychlá půjčka bez ručitele; půjčujeme na cokoli; půjčka i podnikatelům; rychlé vyřízení TELEFON: 724 127 370

- 32 –


KRASEC – co pro nás může udělat? KRASEC je nezisková organizace zastřešující a propojující v Jihočeském kraji ty organizace, které se věnují ekologické výchově, poradenství a práci s veřejností v oblastech souvisejících s péčí o životní prostředí. Na KRASEC se můžete obrátit o odbornou radu, chcete-li vědět, jak například naložit s nalezeným zraněným divokým zvířetem, jak nejlépe zaizolovat dům, šetřit energii, a tím také vlastní kapsu, nebo kam pro místní zdravé biopotraviny. Odborní poradci vám pomohou s mnoha dalšími otázkami, které souvisejí s lepší kvalitou života a s péčí o životní prostředí. Organizace sdružené v KRASCI se věnují také ekologické výchově dětí. Pomáhají učitelům učit děti o přírodě a souvislostech současného světa. Programy či exkurze, které nabízíme školám a školkám, jsou zaměřené na různá témata a přizpůsobené věku dětí. Další oblastí služeb pro veřejnost je pořádání seminářů, exkurzí a vzdělávacích akcí s environmentální tematikou pro veřejnost i odborníky. Chcete se podívat, jak se dá ekologicky bydlet? Jak vypadá přírodní zahrada? Nebo kořenová čistírna odpadních vod? Stačí se podívat na stránky www.krasec.cz, kde naleznete pozvánky na řadu zajímavých akcí. Krasec i členské organizace disponují množstvím publikací k rozdání, či zakoupení a tematicky zaměřených výstav, které si můžete zapůjčit (například „Jak nakládat s odpady?“, „Stopy v krajině“, nebo na mládež zaměřenou výstavu „Čus vydrus“). Organizace sdružené v KRASCI, které Vám pomohou: Calla – Sdružení pro záchranu prostředí, Cassiopeia, Český nadační fond pro vydru, ČSOP Šumava, Daphne, Ekocentrum – Elektrárna královského města Písek, EkoWatt, Hnutí - 33 –


DUHA, Jihočeské matky, O. s. Vespolek, Ochrana fauny ČR, Regio Písek, ROSA o.p.s., Slavonická renesanční o.p.s., ZO ČSOP Šípek, ZOO Ohrada. Kontakty na ně najdete na www.krasec.cz Lucie Černická, Krasec o. s. Krasec o.s. – krajská síť environmentálních center v jižních Čechách Senovážné nám. 9 370 01 České Budějovice tel.: 387 201 699, 773 469 776 e-mail: [email protected]

Dvaasedmdesát hodin proti lhostejnosti Může jít třeba o uspořádání hudebního vystoupení v domově pro seniory, o zorganizování sportovního klání pro děti z dětského domova, o úklid parku. Nebo o vyčištění potoka, o obnovu studánky, o opravu dětského hřiště, o nový nátěr zdi počmárané sprejery... Když se rozhlédnete po svém okolí, jistě vás samotné napadne, co se tu dá změnit k lepšímu. Chtělo by to vlastně jen pár lidí, kteří nejsou lhostejní. A trochu toho času. Řekněme tak tři dny. Neboli 72 hodin. Zmíněných dvaasedmdesát hodin uplyne od 12. do 14. října. Během této doby proběhne v naší republice řada dobrovolnických akcí. Kdykoliv ve výše uvedeném termínu – a zároveň jakkoliv dlouho v takto daném časovém rozmezí – se obětaví lidé v Čechách, na Moravě i ve Slezsku pustí do činností, jimiž pomohou druhým, přírodě, zkrátka okolí. A nebudou v tom sami. Tou dobou totiž přiloží ruku k svému vyhlédnutému dílu i jejich neznámí kolegové v partách nadšenců na Slovensku, v Maďarsku, v Rakousku, ve Slovinsku či v Bosně a Hercegovině. Zmíněný projekt probíhá v některých evropských zemích už více než deset let a za tu dobu se do něj zapojilo přes 200 000 dobrovolníků. U nás - 34 –


zvedla pomyslnou pořadatelskou rukavici Česká rada dětí a mládeže (ČRDM) a povědomí o projektu šíří pod názvem „72 hodin – Ruku na to!“ „Smyslem projektu je zapojit během dvaasedmdesáti hodin co nejvíce dobrovolníků a ukázat jim, že stačí málo, aby dokázali mnoho! Přesvědčit je, že jsou sami schopni změnit věci, které se jim nelíbí,“ vysvětluje místopředseda ČRDM Ondřej Šejtka, hlavní koordinátor. Pokud vás myšlenka 72 hodin zaujala, vše potřebné snadno zjistíte na webu www.72hodin.cz. Pro případ, že by snad nadšencům nechyběl elán, ale netušili by, do čeho konkrétně se pustit, inspiraci jim nabídne databáze na webu příbuzného projektu ČRDM „Nelíbí se mi to“ (www.nelibisemito.cz). Oč se jedná? Komu není lhostejné, jak jeho okolí vypadá, má nyní k dispozici nový nástroj, jehož pomocí může na zanedbaný kout naší republiky alespoň upozornit. Prostřednictvím Facebooku pak může databázi míst nevábného vzhledu sdílet poměrně široká komunita; může o ní vést diskusi, hodnotit jednotlivé její položky a snažit se o dílčí nápravu. „K dispozici je již také aplikace pro mobilní telefony,“ doplňuje Ondřej Šejtka. „Majitelé telefonů s operačním systémem Android mohou jednoduše vyfotit například posprejovanou zeď a její obrázek pomocí mobilního telefonu ihned umístit do interaktivní mapy,“ vysvětlil, jak může přidání nového záznamu také fungovat. Text na internetových stránkách projektu „Nelíbí se mi to“ je vcelku výmluvný: Máš plné zuby rozmlácených a zanedbaných míst, špíny a neochotných lidí? Nemůžeš se na to již více dívat? Ukaž, co se ti nelíbí, a označ to na mapě. Ať to všichni vidí! Na webu také probíhá hlasování o nejodpudivější kout v ČR: každý uživatel může přidat svůj záporný hlas – a tímto „lajkováním naruby“ ukázat ostatním, že ani jemu se dané místo vůbec nelíbí. Na monitorech svých PC si mohou mapu s rozrůstající se databází zobrazit – stejně jako každý jiný – odpovědní magistrátní úředníci a další činitelé místních samospráv, respektive majitelé daných objektů. Databáze může být užitečná jednak jim, a jednak i případným dobrovolníkům, kteří by se chtěli na odstranění některé z „vad na kráse“ – byť té sebenepatrnější – sami podílet... - 35 –


Motorová vozidla Téma, které jsem pro další vydání Zpravodaje vybral je pojištění motorových vozidel. Jelikož během roku 2012 dochází k přechodu všech pojišťoven na systém ověřování vyjetých bonusů, pro klienta to znamená jediné, dojde ke zdražení. Naši klienti se toho bát nemusí. Díky nezávislosti, která je u nás na prvním místě a širokému portfoliu, jsme neustále schopni najít povinné nebo havarijní pojištění za dobré peníze. Pro příklad: Škoda Octavia 1,9 TDI, 66kW, rok 2003..………........1 549 Kč Ford S-MAX 2,0 TDCI, 103 kW, rok 2006..................1 937 Kč Multicar 1986 ...............................................................1 448 Kč Traktor rok 1975...............................................................145 Kč Vozík do 750 kg stále………………………………ZDARMA Moped do 50 ccm též stále………………………….ZDARMA

Kontakt: Jana Zelingerová – pojištění, spoření Mobil: 777 455 973, email: [email protected] Jiří Neužil – pojištění, spoření Mobil: 777 455 971, email: [email protected] - 36 –


ŘÍJEN ROČNÍK CENA 10,- Kč

Recommend Documents