10 2008
dobrovolný příspěvek 10,-
říjen
olomoucký měsíčník
Aktuální číslo: Otázky pro kandidáty do krajských voleb Biobavlna Lesopark v Holici Papírna Wanemi Olomoucký Biozpravodaj
Ekologické listy 10/2008 vychází: 8.10. 2008 Vydává: Hnutí DUHA Olomouc Redakce: Libor Praus, Jitka Komendová Foto na titulní straně: Miroslav Kutal Grafická úprava: Radim Šašinka;
[email protected] Tisk: Petr Skyva, Pod Kosířem 838, Kostelec na Hané
První olomoucký Biojarmark 20. září na Horním náměstí
Náklad: 1700 výtisků Adresa redakce: Hnutí DUHA Olomouc, Dolní náměstí 38, 772 00 Olomouc; tel.: 585 228 584 e-mail:
[email protected] www.hnutiduha.cz/olomouc www.ekologickelisty.cz Uzávěrka příštího čísla: 25. 10. 2008
Téma: Krajské volby Zhodnocení končícího volebního období a nové sliby na to příští Krajské volby jsou přede dveřmi (pevně doufáme, že jste si své říjnové Ekologické listy obstarali ještě před jejich termínem), ze všech nároží na nás shlížejí hlasuchtiví politici, Horní náměstí jde z jednoho mítinku do druhého. Nechcete-li se nechat opít rohlíkem v podobě takových lákadel, jako je let horkovzdušným balónem nebo koncert Michala Davida, pak vás možná zaujme krátké zhodnocení ne/úspěchů krajské vládní koalice ve třech ožehavých oblastech problematiky životního prostředí v uplynulém volebního období pohledem politologa Doc. Pavla Šaradína, Ph.D. z Univerzity Palackého. Pod každým komentářem následuje přehled aktuálních ekologických slibů politických uskupení na příští volební období. Na naši anketu odpovědělo pouze šest subjektů (Šance pro náš kraj, Strana Zelených, Koruna česká, Strana důstojného života, SPR-RSČ a Sdružení Nezávislí), proto jsme dále hledali v předvolebních programech alespoň parlamentních stran. Co z toho míní vážně a co jsou jen planá slova, ukáže až čas. Sledujte své zastupitele pečlivě a choďte k volbám. I váš hlas může mnohé změnit.
1. Co uděláte pro snížení znečišťování z automobilové dopravy? Jaké jsou další možnosti rozvoje integrovaného dopravního systému (IDSOK)? Jedním z pozitiv současné krajské koalice byla snaha utvářet integrovaný dopravní systém, v tomto své návrhy KDU-ČSL a ODS splnily. Každá politická strana chce snižovat znečištění ovzduší, krajská koalice staví zejména na výstavbě obchvatů kolem velkým měst. Ovšem systémové návrhy na změnu přístupu k automobilové dopravě jí chyběly. Předvolební programy a odpovědi kandidátů: ODS: Chceme finančně podporovat projekty obcí na výstavbu cyklostezek, dále rozvíjet Integrovaný dopravní systém Olomouckého kraje s cílem dosáhnout stavu, kdy na jeden jízdní doklad bude možno cestovat po celém kraji, dbát o zvýšení kvality veřejné dopravy, především nasazením nových železničních vozů na regionálních tratích, pokračovat v podpoře přípravy projektu tunelu pod Červenohorským sedlem. ČSSD: Podpoříme a prosadíme společný dopravní systém (železnice, autobusy), který pokryje celý kraj v přijatelných intervalech jednotlivých spojů. Vytvoříme takové podmínky pro veřejnou dopravu, aby se zvýšila její přitažlivost oproti individuálnímu automobilismu. Podpoříme záměr na výstavbu tunelu pod Červenohorským sedlem. KSČM: Chceme snižovat zamoření ovzduší kraje škodlivými emisemi, zejména polétavého prachu, zplodin na bázi síry, dusíku a těžkých kovů, ale taky dobudovat kvalitní silniční síť na celém území kraje. KDU-ČSL: Chceme prosazovat zlepšení kvality ovzduší
2
využíváním alternativních zdrojů energií i ozdravením ovzduší zejména v některých aglomeracích větších měst, kde je nepříznivá dopravní situace. SZ: Podporujeme rozvoj hromadné dopravy, hlavně železnice na úkor osobní automobilové dopravy. Chceme podporovat spíše obchvaty a opravy stávajících komunikací než výstavu nových. V oblasti IDSOK stávající vedení kraje velmi zaspalo. Železnice je začleňována do IDSOKU stále pomalu. V současné době jsou začleněny tratě od Zábřehu a Šumperka směrem na sever. Integrace probíhá v rovině tarifní. Vzájemná koordinace tras a spojů je nesystémová. Je zapotřebí: Na hlavních železničních a silničních trasách zachovat hodinový interval mezi spoji (v době dopravní špičky interval zkrátit na půl hodiny), zvýšit počet spojů základní dopravní obslužnosti, především v okrajových částech kraje na deset spojů (podporou mikrobusové dopravy), udržet co nejnižší cenu jízdného, požadovat po železničním dopravci urychlenou obnovu vozového parku. Šance pro náš kraj: Budeme iniciovat a podporovat omezení jízd kamionů přes víkend, řešení problému tranzitu kamiónů přes ČR, koordinaci dopravní obslužnosti prostřednictvím integrovaného systému, obchvaty kolem měst i vesnic se zachováním principů šetrnosti ke krajině, podpora vlakové dopravy, rozvoj cykloturistiky, dobudování cyklistických stezek ve městech a sítě cyklostezek mezi vybranými obcemi. Strana důstojného života: Prosadíme městskou hromadnou dopravu zadarmo. Ostatně peníze vybrané za lístky tvoří v rozpočtech dopravních podniků maximálně dvacet procent celého objemu nákladů, a když si uvědomíme náklady na jejich tisk, distribuci, kontrolory, vymahače dluhů a podobně, řekli bychom, že se to skoro rovná. Koruna česká: Dopravní infrastruktura je u nás natolik rozvinutá, že v tuto chvíli není možné řešit tento problém omezováním automobilové dopravy. Jedinou možností je prosazování alternativních pohonů. Rep.: Vážné je zejména znečištění ovzduší na Náměstí hrdinů a třídě Svobody. Za mnohem větší problém však považujeme spad z leteckého koridoru nad Olomoucí. Kamionová i autobusová doprava by měla z centra města zcela zmizet. Nez.: Především co nejvíce umožnit lidem jízdu na kole a hromadnou přepravu mediálně “udělat” jako něco super a ne, že je to jen pro sociálně slabé občany.
2. Alternativní zdroje energie a úspory energie Koalice přislíbila „rozvoj a využívání alternativních zdrojů energie“, v tomto směru ale moc úspěšná nebyla. Pod tímto heslem politici mají často na mysli zejména větrnou energii, což je jen jedna z možností zisku energie. Navíc příslušnou koncepcí výstavby
větrných elektráren se začala koalice zabývat až v samotném závěru funkčního období. Předvolební programy a odpovědi kandidátů: ODS: Budeme prosazovat dopracování studie o větrných elektrárnách a jejich možném umístění na území kraje. Tato studie bude veřejně projednána a poté se stane součástí územní dokumentace Olomouckého kraje. ČSSD a KSČM: žádná zmínka KDU-ČSL: Budeme podporovat alternativní zdroje energie. SZ: V Olomouckém kraji chceme podpořit získávání energie z biomasy. Její pěstování, zpracování a využívání posiluje ekonomiku kraje. Zavedeme krajský program podpory nízkoenergetické výstavby a obnovitelných zdrojů energie pro obce a domácnosti. V oblasti vodní energie jsou stále místa, kde je ekonomické její využití. V případě větrné energie jsme pro obezřetnost. Musí být vyznačeno území v územním plánu kraje, kde z hlediska veřejného zájmu na ochraně přírody a péči o krajinu lze rozvíjet využívání energie větru. Šance pro náš kraj: Správnou cestou je cesta úspor energie a investice do nových technologií na energii méně náročných. Podporujeme využívání obnovitelných zdrojů energie v místech, kde jsou k tomu vhodné podmínky, osvětu a informovanost obyvatel a podnikatelů. Strana důstojného života: Podporujeme každý zdroj energie, jehož náklady na výrobu nejsou dražší než energie sama. Určitě vítáme alternativní zdroje, nicméně jsme pro výstavbu dalších jaderných bloků. Koruna česká: Velký důraz klademe na využití foto-
voltaických systémů. Podpoříme jejich lepší dosažitelnost pro majitele rodinných domů. Rep.: Podporujeme. Hlavně větrné a sluneční elektrárny, ale také vodní a jaderné. Nez.: Podporujeme alternativní zdroje energie. Například v Držovicích budeme mít jako asi první obec v kraji v r. 2009 spuštěnou fotovoltaickou elektrárnu.
3. Výstavba průmyslových zón na zelené louce Na jaře letošního roku byla představena krajská územní studie lokalit rozvojových ploch pro podnikatelské aktivity v národní rozvojové oblasti RO1, která předběžně vytipovala přes 600 ha nezastavěných ploch, které by v budoucnu mohly být vhodné k výstavbě logistických center (skladů) apod. V protikladu tomu ale je nutné uvést, že kraj spolu s Czechinvestem začal také mapovat brownfieldy v Olomouckém kraji. V samotné závěru funkčního období se začalo hovořit asi o 750 plochách, které potřebují revitalizovat. Předvolební programy a odpovědi kandidátů : Téměr všechny subjekty, které v naší anketě odpověděly, nesouhlasí s výstavbou nových průmyslových zón na zelené louce. Výjimkou je Koruna Česká. Všechny subjekty požadují rozvíjet průmysl v opuštěných průmyslových objektech. Programy parlamentních stran se k tomuto tématu přímo nevyjadřují. Odpovědi kandidujících subjektů jsou kráceny. Celé texty najdete na našich webových stránkách www. ekologickelisty.cz, stejně jako odpovědi došlé po uzávěrce. Zde také uvítáme vaše reakce, názory a komentáře. Zpracovali Libor Praus a Jiřina Popelková
Životní prostředí v kraji Boj občanů Zábřeha proti papírně firmy Wanemi nekončí Sdružení za Zdravý Ráječek stále nevzdává svůj boj proti stavbě papírny firmy Wanemi, kterou i přes odpor veřejnosti mohutně podporují zastupitelé města. Provoz papírny by podle argumentů Sdružení za Zdravý Ráječek výrazně zhoršil životní prostředí oproti současnému stavu. Papírna bude produkovat obrovské množství prachových emisí, oxidu uhličitého, oxidu siřičitého a popílku. Velmi obtěžující bude i všudypřítomný nepříjemný zápach. Vedlejším dopadem bude i zvýšení dopravního ruchu na místních silnicích. Při plánovaném třídění a zpracování 275.000 tun sběrového papíru ročně bude vznikat enormní množství odpadu. Na otázku kam s ním ještě nikdo nepředložil konkrétní odpověď. Následkem silné ekologické zátěže patrně dojde i k nezanedbatelnému snížení cen všech pozemků a nemovitostí na Zábřežsku a okolí. Ačkoliv původní záměr počítal pouze s polovičním množstvím paliva, ročně se na vlastní provoz spotřebuje 195.000 tun dřevoštěpky. Enormní spotřeba dřevní hmoty způsobí podstatné zvýšení cen paliva pro obyva-
telstvo a zhorší jeho dostupnost. Přitom přebytky tepla, vzniklého spalováním, mají být mařeny v chladících zařízeních. Odpadní teplo se stane velkým problémem. Tento projekt nemá podle informací Sdružení za Zdravý Ráječek v Evropě obdoby. Oproti původně deklarovanému rozsahu z počátku r. 2006 se navýšila plánovaná kapacita výrobní produkce 2,5x na celkových 250 tisíc tun lepenky ročně. V továrně by přitom mělo pracovat pouhých 40 technických a 120 dělnických zaměstnanců. Takže ze stolu padá i argument zvýšení místní zaměstnanosti. Odpor zábřežských obyvatel je opravdu velký. Petici za vypsání referenda o výstavbě papírny podepsalo přes 3500 občanů. Přesto však jeho vypsání zatím brání velké množství obstrukcí ze strany zábřežských zastupitelů. Po předložení návrhu referenda zábřežským zastupitelům na počátku září našla městská rada v návrhu nedostatky a odmítla se dokumentem nadále zabývat a termín referenda nevyhlásilo. Na to ovšem podle zákona neměla vůbec právo. Návrh posuzuje jen Obecní
3
úřad. A ten ho v tomto případě shledal v pořádku. Zastupitelé svůj postoj hájí obavou z finančního kolapsu města, kdy by museli při zmaření smlouvy platit nejen pokutu, ale i škody, které by firma na městě mohla vysoudit. V názoru, jaké důsledky pro město by mohlo referendové „ne“ mít, se přítomní právníci, které starosta Zábřehu žádal o radu, zcela rozcházejí. Někteří se domnívají, že by to znamenalo změnu okolností a město by tedy nemuselo smlouvu dodržet a u soudu by mělo velkou šanci uspět. Naopak právník Wanemi Jiří Diensbier tvrdí, že je jedno, odkud pokyn porušit smlouvu vyjde. Po dlouhém zdržování obdržel v pondělí 29. 9. 2008 zmocněnec přípravného výboru Sdružení za Zdravý
Ráječek písemné stanovisko Městského úřadu Zábřeh o bezvadnosti návrhu na konání referenda. Po dlouhých devatenácti dnech, po trapasech s rozporuplnými usneseními Rady města, po vykrucování se, výmluvách a po obstrukcích na zasedání zastupitelstva i rada města sama potvrdila, že návrh na vyhlášení referenda v Zábřeze je bezvadný, a předloží jej do jednání příštího zastupitelstva. Jednání zastupitelstva k projednání místního referenda proběhlo ve čtvrtek 9.10. 2008 (po uzávěrce říjnových Ekologických listů). O dalším vývoji této kauzy vás budeme informovat v příštích číslech Ekologických listů. Libor Praus Aktuální informace: http://rajecek-zabreh.cz/
Zelená domácnost Biobavlna Bavlna je jedno z nejlevnějších přírodních vláken, používaných na výrobu textilu a oblečení. O bavlník je třeba dlouho pečovat, než vydá semena a zejména spřádaná vlákna. Roste jen v teplém klimatu (pásmo subtropů až tropů) a vyžaduje vydatnou zálivku. Sklizeň je komplikovaná záležitost a vinou škůdců se může blížit nule. Přesto si můžeme bavlněné tričko na tržnici koupit za padesát korun. Jak je to možné? Bavlníku (rod Gossypium) se pěstuje několik druhů, které se liší kvalitou a délkou vlákna. Po odkvetení vytváří tobolku s 3 – 5 semeny obalenými chomáčkem bílých či nažloutlých vláken. V době zralosti tobolka puká a vlákna se derou ven. To je signálem pro začátek sklizně. Chomáčky se sklízejí ručně (často to byly ruce otroků - levná pracovní síla na bavlníkových plantážích byla důvodem, proč státy na jihu Ameriky dlouho váhaly se zrušením otroctví). Nyní převažuje sklizeň strojová, což přináší další problémy. Rostliny totiž nedozrávají (a neusychají) ve stejnou dobu a hrozí obarvení vláken zeleným chlorofylem a jejich znehodnocení. Proto se pole postřikují defolianty, aby rostliny ztratily listy současně. Tento postup se používá i při ruční sklizni, sběrači často nemají k dispozici žádné ochranné pomůcky a přímý styk se silnou chemikálií jim přináší řadu zdravotních potíží (vyrážky, astma aj.) Úrodu ohrožují především dva škůdci: molice a mšice bavlníková. Molice vysává šťávu ze zelených částí rostliny a způsobuje předčasné usychání, mšice zase obvykle ke konci sezóny svým trusem způsobuje lepkavost bavlněných chuchvalců, což kazí výslednou kvalitu vlákna. Na bavlníkových plantážích se proto spotřebuje téměř čtvrtina celosvětové produkce pesticidů. Ve spojení s velkými nároky na zavlažování představuje pěstování bavlny jedno z nejnáročnějších zemědělských odvětví. Pesticidy zůstávají v půdě a ve vodě po řadu let. Jedna z největších a nejznámnějších ekologických katastrof má kořeny v pěstování bavlny – voda z řek Amudarja a Syrdarja, které plnily Aralské
4
jezero, je z velké části odvedena do zavlažovacích kanálů pro bavlnu a rýži a jezero téměř vyschlo. Vlákna se zpracovávají pomocí louhu sodného, bělí se a spřádají do nití, ze kterých se vyrábí celá řada látek čistě bavlněných (denim, popelín, damašek, krep, flanel, barchet, manšestr, froté, satén, samet aj.) nebo ve směsi s vlákny umělými (polyester, polyamid) či přírodními (konopí, len). Bavlněný základ mají i kosmetické tampony, menstruační vložky a tampony. Semena se zkrmují dobytku nebo je z nich lisován olej. Mají velký obsah bílkovin – pro člověka jsou nicméně nestravitelná pro velký obsah alkaloidu gossypolu, který žaludek krav rozštěpí. Snahy vyšlechtit odrůdy s nízkým obsahem alkaloidu jsou dosud neúspěšné; vyšlechtěné rostliny snadno podléhají škůdcům. Jak je z výše uvedeného patrné, má pěstování bavlny řadu negativních vlivů na životní prostředí. A to jsme ještě nezmínili dopravu (vlákna z Egypta jsou často zpracována ve východní Asii, tričko ušijí dělnice v Africe a koupí jej zákazník v Evropě či USA) a etické hledisko výroby oděvů. Textilní průmysl celosvětově zaměstnává 30 milionů lidí, z nichž většina pochází ze zemí, kde jsou často porušována lidská práva – pracovní podmínky nevyjímaje. Dělníci na plantážích pracují za minimální mzdu, používají chemické látky (pesticidy, hnojiva, defolianty) bez patřičných znalostí a ochrany, barvení probíhá v otřesných podmínkách, kde v kádích látky barví i děti školního věku za pomoci toxických chemikálií, a oděvy šijí ve Vietnamu ženy za ubohou mzdu a bez možnosti úniku. Látky používané při pěstování a barvení zůstávají v oděvech a působí často alergie nebo dýchací potíže.
Jaké možnosti má eticky a ekologicky smýšlející spotřebitel? Naštěstí se v posledních letech objevují alternativy: jednak znovuobjevujeme tradiční místní textilní rostliny (len a konopí), jednak se vlákna srovnatelných kvalit vyrábí z neobvyklých rostlin (bambus, „čínská
Říjen 2008
kopřiva“ neboli ramie či sosnové dřevo). Nemusíme zavrhnout ani bavlnu: pokud má certifikát ekologického zemědělství a spravedlivého obchodu (fairtrade). V potaz bychom měli brát i vzdálenost, na kterou se zboží přepravuje - rostliny, které nepotřebují ochranu pesticidy (např. konopí) a jsou vypěstované a zpracované v Čechách, mohou být větším přínosem než biobavlna z Indie.
Pěstování Bio a Fair Pro získání certifikátu musí zemědělci dodržovat celou řadu zásad: Nepoužívají pesticidy (proti molicím a mšicím se užívá biologická ochrana – parazitické vosičky a houby). Zakázána jsou umělá hnojiva - hnojí se zeleným hnojivem, kompostem a hnojem; bavlník se na polích střídá s bobovitými rostlinami, které půdu obohacují o dusík a poskytují obživu zemědělcům. Po rozpuknutí tobolek se rostliny nezbavují listů pomocí defoliantů, ale teplem, pomocí propanových hořáků, což zahubí i škůdce. Vlákna jsou často sbírána ručně. Certifikace FairTrade je méně přísná k rolníkům než standardy ekologického zemědělství pro nově certifikované pozemky, vyžaduje však postupnou úpravu produkce směrem k požadovaným normám. Požaduje např. 100 m ochranné pásmo kolem zdrojů vody a pralesů (20 m kolem řek, bažin a „nepůvodních“ lesů), kde se nehospodaří. Obě certifikace zakazují využívání geneticky modifikovaných rostlin.
Oděvy z biobavlny ve světě a u nás Textil z biobavlny je měkčí, více saje pot a barvy pomaleji blednou. Používaná netoxické barviva a pěstování bez chemikálií zaručuje, že z tohoto oblečení nedostanete vyrážku, často se používá na dětské oblečení a látkové pleny. Oděvy z biobavlny bývají výrazně dražší (výjimkou je
řetězec C&A, který biobavlněné výrobky do určité míry dotuje). Je to dáno vyšší náročností výroby (velký podíl ruční práce), produkcí v malém, čímž se vždy prodraží konečný výrobek (ceny klesnou, poroste-li zájem spotřebitelů, neboť bude možná výroba ve větších sériích) a poněkud kratšími vlákny biobavlny, což komplikuje zpracování. Přesto však biobavlna nabývají na oblibě. Stále více lidí si uvědomuje dopady svého šatníku na životní prostředí i lidi. Například v Londýně není problém koupit biobavlněnou konfekci i modely z přehlídkových mol. Koncepce oděvů bývá dovedena až do detailů: zipy jsou vyrobeny z recyklovaného plastu a knoflíky nejsou z umělé hmoty, ale kokosových skořápek. V Čechách není zatím situace příliš dobrá, ale lepší se. Naprostá většina opravdu přírodních a férových oděvů se prodá přes internetové obchody; bionabídka se začíná objevovat i v některých buticích (např. pražský EverGreen boutique; viz www.etique. cz), obchodních řetězcích (C&A, viz www.c-and-a.com) nebo alternativně laděných obchodech (olomoucké Studio M.arta; viz www.studiomarta.com).
Prodej na internetu: www.ecomamma.cz - dětské oblečení a plenky, oblečení pro dospělé, spodní prádlo, textil do domácnosti www.ecovoice.cz - oblečení pro děti i dospělé z biobavlny, konopí, bambusu a dřevěných vláken www.biosfera.cz - certifikované oblečení, prádlo, doplňky, dětský sortiment www.bioobchod.cz - oblečení pro děti i dospělé www.didymos.cz - šátky na nošení dětí z biobavlny www.latkovky.cz ; www.plinky.cz - látkové plenky a oblečení pro děti www.biotricko.cz - dámská a pánská trička Renata Placková
Aktuálně z Olomouce Vznikne v Holici nový lesopark? Obyvatelům Holice, Nového Světa a Nových Sadů chybí v blízkém okolí větší zelená plocha pro oddech. Zdejší rodiny se mohou procházet pouze na návsi a v okolí rybníků – takzvané Ameriky. Celá Holice je dnes jedna velká průmyslová zóna přetížená dopravou. Místní občané proto město žádají, aby kompenzovalo tato negativa novou zelenou plochou, kam by mohli chodit odpočívat a rekreačně sportovat. Projekt na zřízení sportovně rekreačního lesoparku o rozloze asi sto hektarů v areálu bývalé Sempry v ulici Šlechtitelů existuje téměř tři roky. Každý si ho může prohlédnout na internetových stránkách http://holicky-les.ic.cz. V areálu by měla vzniknout mimo jiné cyklostezka, trasa pro in-line bruslaře, rybníček a nemělo by chybět ani posezení s občerstvením. Nápad zaujal obyvatele Holice natolik, že mezi sebou sepsali petici a jen během srpna a září připojilo svůj podpis pod petici 700 lidí. V pondělí 22. 9. byla petice
holické městské části předána olomouckému primátorovi Martinu Novotnému. Olomoucký magistrát má nyní třicetidenní lhůtu na to, aby se peticí zabýval. Většina pozemků v uvedené lokalitě stále patří městu, o jejich prodeji ani dalším využití v budoucnu dosud radní nerozhodli. Radnice by přitom nemusela přispět příliš vysokou částkou. Na zeleň i cyklostezky je možné získat dotace. Magistrát už v první polovině roku požádal kvůli vytvoření lesoparku o vyjmutí pozemků ze zemědělského půdního fondu. Územní pracoviště ministerstva životního prostředí to však v tehdy odmítlo a vrátilo záměr k přepracování. Petici za vybudování lesoparku na konci září vypsali i obyvatelé nedaleké městské části Nový Svět. Archy je možné podepsat v místních obchůdcích. O dalším osudu plánovaného holického lesoparku vás budeme informovat. Libor Praus Zdroj: http://holicky-les.ic.cz
5
Anketa Padlé stromy ani stojící torza v parku lidem nevadí Anketu Mrtvé – živé stromy v olomouckých parcích vyplnilo během měsíce září a začátku října přesně 100 návštěvníků parků. Mohli tak udělat na internetových stránkách Hnutí DUHA Olomouc nebo Výstaviště Flory Olomouc, nebo vyplněním anketního lístku v předchozích vydáních Ekologických listů. Z došlých odpovědí byli vylosováni 3 výherci: Jan Vrbický a Zdeněk Letocha vyhráli knihu o stromech, Jaroslav Koleček balík biopotravin. Skoro dvě třetiny respondentů navštěvuje parky jednou týdně nebo častěji, další pětina alespoň jednou za dva týdny. Více než 90 % návštěvníků padlé stromy v parku nevadí, přičemž více než polovina návštěvníků je hodnotí velmi pozitivně. Velmi negativně padlé stromy vnímá jen 2 % lidí. Také stojící torza nebudí u návštěvníků parků vážnější pohoršení: velmi a spíše pozitivně je hodnotí přes 80 % z nich a velmi negativně jen 4 %. Z těchto postojů se odvíjejí také konkrétnější čísla o počtu ponechávaných stromů. Pouze čtyři procenta z oslovených návštěvníků by neakceptovalo v parku vůbec žádné padlé stromy, zhruba třetině lidí je
naopak jedno kolik jich bude a další třetina souhlasí s ponecháváním 5–10 padlých kmenů v jednom parku. Jen nepatrně méně populární jsou mezi návštěvníky parku stojící torza: 7 % by neakceptovalo žádný stojící strom, ale největší skupinu tvoří ti, jimž je v zásadě jedno, kolik torz v parku zůstane (40 %), a ti, kteří akceptují 5–10 torz (30 %). Dále je zajímavé, že všichni respondenti navštěvující parky častěji než 1x14 dní mají obecně pozitivnější pohled na ponechávaní padlých kmenů i torz než respondenti, kteři jsou v parku jen 1x za měsíc nebo méně často. I přes relativně malý vzorek respondentů je zřejmé, že názor široké veřejnosti není hlavní překážkou pro ponechávání padlých stromů. V dalším čísle Ekologických listů se dočtete, jak dopadlo mapování vzácných ptáků, netopýrů a brouků v Olomouckých parcích a jaké jsou výsledky vyjednávání s Výstavištěm Flora Olomouc o osudu dřezovce ve Smetanových sadech a dalších stromů. Miroslav Kutal (podrobnější výsledky na www.hnutiduha.cz/olomouc)
Zprávy z DUHY Veřejná sbírka pro olomouckou ekoporadnu vynesla 27 tisíc Kč Od dubna 2005 do dubna 2008 jste mohli přispívat do veřejné sbírky na podporu činnosti našeho bezplatného ekologického poradenství pro obyvatele Olomouce a širokého okolí. Za tříleté období veřejnost na naši ekoporadnu přispěla celkovou částkou 26.683,- Kč. Peníze byly shromažďovány na speciálním transparentním účtu, v kasičkách a prostřednictvím DMS (dárcovských SMS). Vybrané peníze byly použity na mzdové náklady zaměstnanců ekoporadny, nákup techniky (monitor) a tisk informačních letáků, které jsou k dostání zdarma v prostorách ekoporadny Hnutí DUHA Olomouc. Finančních darů od lidí si nesmírně vážíme – je to výraz toho, že naše práce je veřejností chápána jako potřebná a užitečná. V současné době veřejná sbírka pro ekoporadnu Hnutí DUHA Olomouc neprobíhá a v nejbližším období se ani nepočítá s jejím obnovením, protože cítíme, že v současnosti je „přesbírkováno“ a že veřejná sbírka na
6
aktivitu, jakou je ekoporadna, tj. poskytování poradenství na lokální úrovni, nemá pochopitelně takové výnosy, jako např. sbírky humanitárních organizací. Veřejná sbírka je zaměřena na anonymní dárce, zatímco nyní se chceme více zaměřit na lidi, kteří naši organizaci podporují adresně, neanonymně. Ekoporadnu provozuje Hnutí DUHA Olomouc od roku 2004 v prostorách svého sídla na Dolním náměstí 38 v Olomouci. V loňském roce pracovníci ekoporadny zodpověděli více než 800 dotazů např. z oblasti nakládání s odpady, ekologického zemědělství a biopotravin, šetrného nakupování, ochrany životního prostředí právní cestou apod. Ekoporadna je otevřená každý pracovní den, a to v pondělí, úterý a čtvrtek vždy od 13 do 17 hodin a ve středu a pátek od 10 do 13 hodin. Se svými dotazy se může veřejnost obracet na pracovníky ekoporadny také telefonicky na číslo 585 204 644 nebo na e-mail
[email protected]. Dominika Kovaříková
Fotografická soutěž Lesy-nelesy Hnutí DUHA pořádá fotografickou soutěž “Lesy nelesy”, kde můžete přihlašovat své fotografie do následujících soutěžních kategorií: 1 /Krásy lesa/: pro ty, kdož se nechají inspirovat proměnami lesa ve čtyřech ročních obdobích. 2. /Poškození lesa vlivem lidské činnosti/: dokumentace holosečí, těžké mechanizace při práci, eroze lesní půdy apod. 3. /Živly v lese/: působení či následky přírodních živlů v našich lesích - kůrovce, vichřic, vody apod. Fotografická soutěž je určena všem milovníkům
přírody, kteří v ní rádi tráví svůj volný čas a fotografují les v jeho různých podobách. Ať už zachycují krásy lesa v mnohdy prchavých a vzácných okamžicích, fotografují následky přírodních živlů v lesích nebo dokumentují škody, které jsou lidé schopni napáchat při těžbě dřeva. Zaregistrovat se můžete na http://www. hnutiduha.cz/lesy/?fotosoutez. Na této adrese rovněž naleznete informace o pravidlech, cenách, porotě apod. Těšíme se na Vaše příspěvky! Zuzana Hlaváčová
Mozaika Krajští zastupitelé chtějí pokácet hektar a půl lesa v těsném okolí hradu Helfštýna Více než hektar vzrostlých stromů by měl v příštím roce zmizet z okolí hradu Helfštýna. Zástupci Olomouckého kraje pod nátlakem místních starostů usoudili, že hrad v lesnatém porostu zaniká a ztrácí tak na atraktivitě. Zásah by se měl dotknout desítky let starých stromů rostoucích podél severní strany hradeb. V porostu převládá habr, lípa, javor, dub, jilm a jasan. Výška stromů se pohybuje v rozmezí od 15 do 30 metrů. Proti kácení na svazích Helfštýna však ostře vystoupili členové Českého svazu ochránců přírody z Valašského Meziříčí a s rozpaky se informace setkala i u správy hradu. Kácet stromy kvůli zvýšení atraktivity hradu je podle odpůrců dost hloupý důvod, odlesnění hradu nemůže přidat na kráse, spíše naopak. Těžba cenných porostů může mít estetický význam pouze pro majitele soukromých výletních letadel. Správa hradu by s kácením souhlasila pouze, pokud by kořeny stromů způsobovaly například narušení statiky, což se ovšem neděje.
Největšími znečišťovateli Olomouckého kraje jsou teplárny a cementárny Největšími znečišťovateli ovzduší v Olomouckém kraji zůstávají teplárny v Přerově a Olomouci, Cement Hranice a Vápenka Vitošov. Vyplývá to z integrovaného registru znečišťování, který 30. 9. zveřejnil údaje za rok 2007. Data o 31 znečišťujících látkách do něj z regionu nahlásilo 84 znečišťovatelů. Přesto lze Olomoucký kraj považovat relativně za čistý. V množství vypouštěných škodlivých látek do vod nebo ovzduší nefiguruje v republice nikde na předních místech. Nejčastěji do ovzduší v regionu uniká oxid uhličitý, který se podílí na skleníkovém efektu. Cement Hranice jej vypustil v loňském roce o 164.000 tun více než v roce 2006. Olomoucká a přerovská teplárna patřící společnosti
Dalkia vypustily loni do vzduchu celkem 862.000 tun oxidu uhličitého, což je proti roku 2006 pokles o 82.000 tun. Pokles v řádu desítek procent byl zaznamenán i u chloru a fluoru. Naopak mírný nárůst oxidu uhličitého v případě olomoucké teplárny byl následkem zvýšené výroby elektřiny o 12 procent. Amoniak se do ovzduší v regionu dostával nejčastěji ze zemědělských provozů, přičemž nejvíce 58 tun jej vypustila výkrmna prasat ZD Vícov. Největším znečišťovatelem vody je Cement Hranice, který do řeky Bečvy vypustil 51,2 tunu dusíku. Z registru vyplývá, že množství skleníkových plynů, které pronikají do ovzduší v Česku, se nesnižuje.
Výstaviště Flora zaplatí pokutu 2000 korun za stromy na náměstí Pokutu dva tisíce korun dostalo Výstaviště Flora za umístění stromů na olomouckém Horním náměstí. Podle památkářů porušilo zákon, když nerespektovalo jejich zamítavé stanovisko. Výstavišti hrozila až stotisícová pokuta. Patnáct javorů v přenosných nádobách se objevilo v centru města na jaře u příležitosti 50. výročí květinových výstav Flora a vyvolalo vášnivé debaty, zda zeleň na barokní náměstí patří, či ne. Výstaviště Flora považuje i přes symbolickou částku vyměření pokuty za zbytečné, stromy měli pouze dočasně sloužit jako pozvánka na akce, které výstaviště pořádá.
Malá laguna v Přerově se stala přírodní památkou Malá laguna na pravém břehu Bečvy v Přerově se stala přírodní památkou. Více než čtyřhektarový areál dostal toto ocenění díky výskytu přírodě blízkého mokřadního biotopu. Žijí zde například žluvy hajní nebo skokan skřehotavý. Vnější část území bude dál sloužit k rekreaci Přerovanů. Dříve bylo toto území chráněno jiným způsobem, po změně hospodaření ale zůstalo bez ochrany. O zřízení přírodní památky požádalo kraj město Přerov i obyvatelé. Malou lagunu lze navštívit pouze pěšky. O lagunu pečuje olomoucká Agentura ochrany přírody a krajiny.
7
Kalendárium 1. 10.–30. 11. výstava Stromy parku Michalov ORNIS – Ornitologická stanice Muzea Komenského v Přerově Vás zve na výstavu výtvarných prací žáků mateřských a základních škol na téma „Stromy“ v budově ORNIS v Bezručově ulici v Přerově. Kromě obrázků jsou na výstavě k shlédnutí i výrobky žáků Střední školy řezbářské v Tovačově či „Listnatec přerovský“ - anketní strom dávající možnost vyjádřit se k otázce zeleně ve městě Přerov. Doprovodné přednášky v Korvínském domě, Horní náměstí v Přerově, vždy od 17 hodin: 21.10. Keltský stromový kalendář – Mgr. Magda Bábková Hrochová 4.11. Historie parku Michalov – Ing. Petr Kubeša 18.11. Historické parky a cizokrajné dřeviny – Ing. Marek Ehrlich Prohlídka parku Michalov s průvodcem – 13.11., sraz v 16 hodin u budovy ORNIS, průvodce Ing. Jana Kosturová. Informace a přihlášky v ORNIS, tel.: 581 219 910, e-mail:
[email protected]
6.–8. listopadu. pavilon A Výstaviště Flora EKOENERGIE Výstava a konference pro odborníky i veřejnost o úsporách energie a využití obnovitelných a netradičních zdrojů energie, součást veletrhu STAVOTECH – MODERNÍ DŮM, pavilon A olomouckého Výstaviště FLORA a jeho okolí. Konferenční část proběhne 6.11. a bude zaměřena zejména na problematiku využití biomasy – jako zdroje tepla i el. energie. Kontakt a bližší informace: Ing. Eva Fuglíčková, tel: 587 433 124, mobil: 776 711 499, e-mail:
[email protected]
po 20. , út 21. a so 25. října Dny pro olomoucký les Na Svatém Kopečku a u Jívové se už několik let snažíme pomoci při vytváření přírodě blízkého lesa s významným podílem jedle bělokoré. Máte-li zájem se zapojit do ochrany lesa proti zimnímu okusu zvěří, stačí si vybrat jeden (nebo více) z nabízených termínů. Práce je to fyzicky nenáročná a ducha očisťující! S sebou teplé oblečení a dobrou náladu. Sraz v pondělí 20. 10. a v úterý 21. 10. ve 14.00 před budouvou hlavního vlakového nádraží (stanoviště E). Sraz v sobotu 25. 10. v 9.37 na vlakové zastávce Jívová. Vlak z Olomouce směr Krnov odjíždí v 9.03. Prosím, dejte nám vědět o své účasti předem na e-mail:
[email protected], nebo mob.: 605 522 692
úterý 21. řijna, 17 hodin, Divadlo hudby Olomouc Pavel Nováček: Přírodní krásy Peru a Bolívie Ekologický večer. Doc. RNDr. Pavel Nováček, CSc. je vedoucí Katedry rozvojových studií Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci, přednáší na řadě univerzit, zabývá se ekologií a koncepcí udržitelného života, je jedním ze zakladatelů Strany pro otevřenou společnost a členem Mezinárodní futurologické organizace. Z mnoha svých cestovatelských zážitků má nejraději právě putování po zemích jihoamerického kontinentu. Pořádá Sluňákov – centrum ekologických aktivit města Olomouce, o.p.s.
neděle 26. října, Horka nad Moravou akce k oslavě dne vzniku samostatného státu
Čistírna odpadních vod sraz ve 14 hodin před budovou ČOV Exkurze na čistírnu odpadních vod s výkladem o jejím fungování.
Vodní elektrárna sraz ve 14.45 před mlýnem Prohlídka s výkladem o historii a současnosti vodní elektrárny
Horka ve starém filmu a na fotografiích: beseda s promítáním sraz 16.30 na Sluňákově Komentované promítání starých fotografií, a filmových záběrů. Historické záběry Růžových slavností a velikonoční veselice v Horce a Skrbeňského Masopustu. Komentář Ján Kadlec (Historická sekce Vlastivědné společnosti muzejní), Dagmar Halaštová, Jan Machát. Pokud vlastníte staré fotografie Horky, doneste je prosím na akci nebo i jindy. Oskenujeme je pro přípravu výstavy příp. webové prezentace.
2. listopadu, 11–17 hodin Den otevřených dveří v “Přírodním domě” Pozemového spolku Permalot Nechte se provést ukázkovým domem a dozvíte se o moderním způsobu života s přírodním stavitelstvím a alternativní energií Podolí u Bouzova Radka a Max Jensenovi Cena: 50 Kč. Je možné domluvit speciální skupinové prohlídky i mimo stanovený termín. Více informací a přihlášky na www.permalot.org Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah sdělení odpovídá výlučně autor. Sdělení nereprezentuje názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jeho obsahem. Více informací na www.mladezvakci.cz, Akce 1.2 Mládež pro Evropu-Iniciativy mládeže.
Podpořte prosím vydávání Ekologických listů. Doporučený příspěvek na jeden výtisk činí 10 Kč. Vychází 11 čísel ročně. Prosíme pravidelné čtenáře o zaslání ročního příspěvku 110 Kč na účet číslo 1803974399/0800 anebo na adresu redakce. Před zasláním daru nás informujte, nepřijímáme anonymní dary. Naši práci můžete podpořit také materiálním darem či aktivní pomocí. Ekologické listy můžete dostávat poštou za cenu poštovného a nebo e-mailem ve formátu PDF. Navštivte internetovou verzi na www.ekologickelisty.cz a přidejte sem svůj komentář či reakci na článek, který vás v tomto čísle zaujal. V návštěvní knize uvítáme vaše kritické příspěvky a podněty.
