II.A - Textová část ARCHITEKTURA URBANISMUS

ateliér

II.A - Textová část

ARCHITEKTURA URBANISMUS

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

OSTROV (část zpracovaná projektantem)

OBSAH: Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem.................................................1 Údaje o splnění Zadání.................................................................................................................... 2 Komplexní zdůvodnění přijatého řešení, vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území..........................3 Výsledky vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území..................................................... 21 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkce lesa.................................................................... 21 Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem Soulad s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem Politika územního rozvoje České republiky zahrnuje území řešené územním plánem do rozvojové oblasti OB4 – Rozvojová oblast Hradec Králové/Pardubice. Z úkolů pro územní plánování, stanovených pro tuto oblast lze mj. citovat v bodě: a) „řešit územní souvislosti spojené s výstavbou úseků D11 a R35“. Z kontaktu s rozvojovou osou OS9 – Rozvojová osa Hradec Králové/Pardubice – Olomouc vyplývá úkol pro územní plánování: a) „řešit územní souvislosti upřesněného koridoru R35“. Dále řešeným územím prochází „transevropský multimodální koridor železniční“, jedná se o železniční trať Praha – Česká Třebová – Brno. Ostatní úkoly pro územní plánování se řešeného území nedotýkají. Řešeného území se dotýká zejména koridor rychlostní silnice – záměr R35, kde hlavním úkolem je chránit území koridoru rychlostní silnice R35 v ÚPD – trasa prochází severně od sídla. Řešené území je součástí Pardubického kraje, pro který je zpracován a schválen ÚP VÚC Pardubického kraje. Zpracován je návrh Zásad územního rozvoje Pardubického kraje (probíhá jeho projednání). ÚP VÚC vymezuje v řešeném území tyto záměry a limity využití území, které územní plán Ostrova respektuje: - nadregionální biocentrum NRBC 10 Uhersko - evropsky významná lokalita Uhersko (NATURA 2000) - rychlostní komunikace R35 - železniční trať č. 010 - koridor pro kanál Dunaj – Odra – Labe - vedení VVN, vedení VTL plynovodu ÚP VÚC vymezil v řešeném území VPS, kterou územní plán respektuje: – D1 - stavba rychlostní silnice R35 se všemi jejími objekty a souvisejícími stavbami včetně mimoúrovňových křižovatek s napojeními na stávající silniční síť Respektovány jsou rovněž návrhy vyplývající z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje. Žádný další významný záměr nadřazené ÚPD ani strategických plánů rozvoje se řešeného území nedotýká.

Územní plán Ostrov – ODŮVODNĚNÍ

1

Širší vztahy Řešené území je součástí Pardubického kraje. Správní území obce Ostrov je tvořeno jedním katastrálním územím Ostrov o rozloze 417 ha, s jedním sídlem (Ostrov). Obec Ostrov leží 9 km západně od Vysokého Mýta, 17 km východně od Chrudimi a 20 km jihovýchodně od Pardubic, v intenzivně zemědělsky využívané krajině v Labské kotlině. Katastrální území Ostrov sousedí se čtyřmi katastry: Chroustovice, Uhersko, Trutnov a Stradouň. Řešené území leží v rovinné, v jižní části mírně zvlněné, zemědělsky využívané krajině v nadmořské výšce cca 265 m n.m. Vlastní sídlo leží uprostřed řešeného území na komunikaci I. třídy I/17. Severní hranici řešeného území částečně tvoří řeka Loučná, podél které se nachází krajinářsky nejhodnotnější část řešeného území, což dokumentuje plocha nadregionálního biocentra NRBC 10 zasahující do severního okraje území. V této části řešeného území se dále nachází Evropsky významná lokalita Uhersko – NATURA 2000 (CZ 0533316). Dalším z významných krajinotvorných činitelů v řešeném území je Ostrovský potok, na který jsou navázány plochy nízké i vzrostlé zeleně. Převážnou část řešeného území včetně bezprostředního okolí sídla však tvoří zemědělsky obhospodařovaná půda. Na jižním okraji sídla se nachází významný krajinný prvek „Háj u Ostrova“ - lužní listnatý les s význačnou jarní květenou. Vzájemná provázanost s okolními sídly a katastry je v oblasti technické infrastruktury – severně od sídla prochází trasa elektro VVN a VN, souběžně s nimi i trasa VTL plynovodu, apod. Provázanost je i v systémech, které procházejí širším územím, jako např. územní systém ekologické stability - do severního okraje území zasahuje nadregionální biocentrum NRBC 10 Uhersko, ze kterého vycházejí regionální biokoridory RBK 842 a RBK 843 vedoucí podél toku Loučné (oba severně od řešeného území). Systém nadregionálních ÚSES je doplněn skladebnými částmi lokálního systému. Z hlediska struktury osídlení v širším území jsou sídla jako Ostrov jejím důležitým a trvalým prvkem. Dobrá dostupnost širšího území po silniční síti postačuje pro zajišťování potřeb obyvatel – tzn. cestám za zaměstnáním, základní i vyšší občanskou vybaveností, za volnočasovými aktivitami. Spádovost směřuje především do Vysokého Mýta a Chrudimi. Obec má dobré komunikační (silniční) spojení s širším územím. Komunikace I/17, procházející přímo obcí Ostrov, spojuje obec s městy Chrudim a Vysoké Mýto. Výhledově lze očekávat další zlepšení silničního spojení obce s širším územím díky plánované rychlostní komunikace R35 (Hradec Králové – Olomouc).

Údaje o splnění Zadání Zadání územního plánu bylo projednáno v souladu s platnou legislativou, upravený text zadání (který akceptuje požadavky z projednání) schválilo Zastupitelstvo obce Ostrov dne 20.1.2009. Zadání ÚP je v koncepční rovině plněno: § Požadavky vyplývající z nadřazené ÚPD jsou zohledněny. § Rozvojové plochy jsou navrženy tak, že je zajištěna kompaktnost sídla. § Jako hlavní forma bydlení je i do budoucna navrhována nízkopodlažní zástavba převážně venkovského charakteru. § Nejsou navrhovány zastavitelné plochy mimo sídlo, kromě koridoru pro silnici R35 a plochy pro navrženou ČOV. § Respektovány jsou stávající areály v území – výrobní (zemědělský) areál v severovýchodní části Ostrova, sportovní areál na jihovýchodním okraji Ostrova. § Územní plán chrání veřejná prostranství v sídle, hlavně plochy veřejné zeleně na návsi. § Respektovány jsou historické a architektonické hodnoty území – nemovitá kulturní památka: tvrz (archeologické stopy tvrziště), rejstřík. č.:23934/6 – 4975; objekty lokální historické a architektonické hodnoty, urbanistická struktura sídla. § Respektovány jsou přírodní a krajinné hodnoty celého řešeného území. § Chráněny jsou plochy lesa, nejsou navrhovány žádné aktivity, které by vyžadovaly zábor lesní půdy (kromě koridoru pro silnici R35). Územní plán Ostrov – ODŮVODNĚNÍ

2

§ § § § §

Vymezeny jsou skladebné části systému ekologické stability. Ostatní požadavky na vymezení zastavitelných ploch jsou plněny. Prověřeny byly podmínky a možnosti využití výrobního (zemědělského) areálu pro výrobu i možnost rozšíření sportovního areálu v jihovýchodní části obce. Plochy zeleně, které vytvoří barieru proti negativním vlivům z provozu na R35, budou upřesněny po realizaci komunikace, kdy bude vymezen skutečný plošný rozsah komunikace a bude upřesněno bude i vymezení navazujících ploch. V návrhu územního plánu je oproti schválenému zadání zvětšen plošný rozsah zastavitelné plochy pro bydlení – ozn. Z.3. Návrh územního plánu je zpracováván na původním mapovém podkladu (rastr) poskytnutém objednatelem už v předchozí fázi ÚPD. Po digitalizaci dne 27.05.2009 došlo k výrazným změnám na podkladu, návrh ÚP je však dokončen na původním mapovém podkladu. Pouze pozemky vyhodnocované z hlediska návrhu VPS a záboru ZPF jsou identifikovány na parcelách dle nového digitálního mapového podkladu.

Po projednání s dotčenými orgány byly provedeny tyto úpravy: o Pro navrhovaná lokality Z.1, Z.2 a Z.3 je v návrhu ÚP uveden koeficient zastavění stavebního pozemku a dále podmínka, že typ objektů, materiály a barevnost budou vycházet z poměrů v lokalitě a budou v souladu s okolní zástavbou i krajinným rázem obce. o Podmínka, že pro budoucí zřízení zástavby v navržených lokalitách je prvotní provedení technické infrastruktury (konkrétně zřízení kanalizace pro odvádění vod), by – i vzhledem k dlouhému časovému horizontu uvažované výstavby kanalizace a centrální ČOV – znemožnila výstavbu v navržených lokalitách do doby výstavby kanalizace v sídle. V návrhu ÚP je uvedena podmínka, že do doby napojení sídla na kanalizaci a centrální ČOV bude likvidace odpadních vod v navrhovaných lokalitách pro bydlení probíhat individuálně legálním způsobem. o V lokalitě Z.7 pro umístění ČOV je uvedena podmínka, že v části lokality, zasahující do ochranného režimu ÚSES (LBK), nebudou umisťovány žádné objekty, max. vodní plocha (kořenová čistírna). Ve zbylé ploše lokality je možno umísťovat i jiné typy ČOV. o Trasa stávající kanalizace byla upravena dle poskytnutých podkladů. Celá dokumentace je zpracována ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb. a jeho prováděcích předpisů.

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení, vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území Územní plán je zpracováván v souladu s potřebami obce a zároveň tak, aby byly chráněny hlavní složky životního prostředí a nedošlo k narušení přírodních i urbanistických hodnot řešeného území. Byly stanoveny zásady využívání území (zejména prostřednictvím podmínek pro využití ploch), zásady prostorového řešení dalšího rozvoje obce, zásady rozvoje jednotlivých funkčních složek. 1.)

Předpoklady a podmínky rozvoje území

Podmínky rozvoje jsou vytvářeny především v oblasti bydlení a také občanského vybavení – sportu a smíšené výroby. Z hlediska funkčního v obci převládá bydlení spíše v domech venkovského charakteru, lokálně příměstského charakteru. Převážná část sídla má venkovský charakter zástavby, příměstský charakter je patrný pouze u zástavby z posledních let, ležící na jižním okraji sídla. Veřejná vybavenost charakteru občanské a komerční vybavenosti má vzhledem k velikosti sídla odpovídající rozsah fungujících zařízení. S nárůstem počtu obyvatel (navrhované zastavitelné plochy) je nutno počítat i s možností rozšíření nabídky těchto zařízení, které bude možno realizovat jak v rámci současných kapacit, tak ve funkčních plochách urbanizovaného území, jejichž funkční regulativ (podmínky pro využití ploch) umístění takové stavby či zařízení umožňuje. Územní plán Ostrov – ODŮVODNĚNÍ

3

Pro atraktivitu obce je zásadní i uspořádání, kvalita a údržba veřejných prostranství, veřejné zeleně, ploch pro volnočasové aktivity a údržba komunikací. Sportovním aktivitám slouží stávající areál na jihovýchodním okraji Ostrova (územní plán navrhuje jeho rozšíření), k denní rekreaci pak plochy zeleně v sídle, nacházející se hlavně podél toku Ostrovského potoka, a také listnatý háj (bažantnice) jižně od obce. Díky velkému podílu zorněných ploch okolní krajina neposkytuje obyvatelům mnoho příležitostí k rekreaci. Letní rekreaci slouží areál koupaliště ve Slepoticích a nedaleká řeka Loučná. V severovýchodní části Ostrova se nachází zemědělský areál, který slouží chovu hospodářských zvířat (krávy, telata, prasata). Areál je respektována ve formě i způsobu využití (smíšená výroby) a je navrženo jeho rozšíření jihovýchodním směrem. Územní plán umožňuje provozování drobných výrobních aktivit (řemesla, výrobní služby, zemědělská výroba neintenzivního charakteru) v rámci ploch pro bydlení za podmínky, že případné negativní vlivy provozu nepřesáhnou hranice usedlosti, resp. nemovitosti provozovatele. Územní plán navrhuje novou plochu pro smíšenou výrobu na západním okraji obce u komunikace I/17. Ke zvýšení komfortu života obyvatel náleží také vybavenost technickou infrastrukturou – územní plán navrhuje způsob jejího doplnění. Územní plán, jako dokument určující další rozvoj obce, chrání krajinný ráz, přírodní hodnoty a atraktivitu území pro své obyvatele. V rámci podmínek pro využití ploch a vymezením funkcí jednotlivých ploch územní plán chrání řešené území před zhoršením životního prostředí; chráněny jsou plochy lesa a především plochy s ochranným režimem: • Evropsky významná lokalita – Uhersko (NATURA 2000, CZ 0533316) - břehové porosty podél Loučné, kde se vyskytuje lesák rumělkový (bezobratlí) • Významný krajinný prvek „Háj u Ostrova“ - lužní listnatý les (bažantnice) s význačnou jarní květenou • památný strom - jasan ztepilý (obvod kmene 315 cm), č.p. 169/3, rejstř. č. 4452 • dub letní (obvod kmene 370 cm), č.p. 14/1 – podán návrh na vyhlášení památným stromem, pod č. 8991230 Územní plán stanovil zásady koncepce uspořádání krajiny, vymezil skladebné části ÚSES. Území obce je územím s možnými archeologickými nálezy, při stavební činnosti je nutné postupovat podle zákona o státní památkové péči. V řešeném území se nachází nemovitá kulturní památka: • Tvrz (archeologické stopy tvrziště) na poloostrově rybníka, rejstřík. č.: 23934/6 – 4975. V obci se nachází několik historicky významných staveb a objektů charakterizujících místní ráz (viz. grafická část): • Cyrilometodějský pískovcový kříž (na návsi) • Památník padlým (na návsi) • Křížek v západní části obce • Zvonice při jižní straně silnice I/17 (na návsi) Návrh územního plánu respektuje přírodní, urbanistické i architektonické hodnoty obce. Nová zástavba je navrhována v rozsahu, struktuře a měřítku staveb tak, aby nebyl narušen charakter obce – její obraz (silueta sídla) a dálkové pohledy, její vztah ke krajině a krajinný ráz řešeného území. c.2.)

Urbanistická koncepce

Z hlediska výše uvedených skutečností jsou návrhem územního plánu stanoveny zásady urbanistické koncepce obce Ostrov: § převládající funkce bydlení § rozvoj podnikatelských aktivit využije kapacit stávajícího zemědělského (výrobního) areálu, jsou navrženy 2 rozvojové plochy pro smíšenou výrobu § sportovním aktivitám bude věnován sportovní areál na jihovýchodním okraji Ostrova, který bude rozšířen o navrženou rozvojovou plochou pro sport § je vymezen koridor pro možnost realizace rychlostní silnice R35 včetně všech jejích objektů Územní plán Ostrov – ODŮVODNĚNÍ

4

§ §

a souvisejících staveb vnitrosídelní zeleň je vymezena v centru sídla (na návsi) a dále podél Ostrovského potoka. Nově navržená je plochy zeleně přírodního charakteru vymezená na jižním okraji sídla (navazující na zeleň v ploše lokálního biokoridoru). budou vymezeny skladebné části ÚSES

v Prostorové uspořádání území a zásady jeho využití Obec Ostrov vznikala postupně kolem podélné návsi a průjezdné komunikace. Na severní straně návsi vznikaly větší zemědělské usedlosti s navazujícími pásy polností. Jižní strana je tvořena spíše menšími staveními také s navazujícími zahradami a poli. Východní část je tvořena většinou jednoduchou venkovskou zástavbou. Struktura zástavby má charakter lánové vsi vzniklé kolem podélné návsi s průjezdnou komunikací. Dále zástavba pokračovala též při místních komunikacích, odbočujících z návsi na několika místech. Charakteristické pro obec jsou plochy veřejné zeleně na návsi, které vymezují centrální prostor sídla. V těchto plochách veřejné zeleně (se stromořadím podél obou stran silnice I/17) se nacházejí významné historicky hodnotné objekty (pískovcový kříž, pomník padlým a zvonice). Výrazným sídlotvorným činitelem je také Ostrovský potok protékající východní částí sídla, který je lemován plochami vzrostlé zeleně. Na severní i jižní straně zástavby jsou na potok navěšeny vodní plochy - rybníky Horní a Dolní. U Horního rybníka stávala tvrz (nemovitá kulturní památka). Významnou plochu sídla vytváří zemědělský areál s objektem původního dvorce situovaný na východním okraji zástavby. Objekty zemědělských usedlostí mají zachované tradiční rozložení budov, vlastní zástavba prošla v 19. a 20. století stavebními úpravami, které však výrazněji nenarušily charakter obce. Převažující funkcí obce je bydlení, tato funkce je územním plánem nadále rozvíjena. V sídle převažuje bydlení venkovského charakteru. V rozvojových lokalitách by taktéž měla převládat zástavba venkovského charakteru (půdorys obdélný, střecha sedlová resp. sedlová s polovalbou, přízemní objekt s obytným podkrovím). Bez výjimky by tento charakter měly mít novostavby přímo navazující na původní venkovské stavby. Rodinné domy spíše předměstského typu budou umisťovány do lokalit, které nejsou v přímém kontaktu s původní zástavbou. V obci je vyhovující nabídka základní občanské vybavenosti (obecní úřad, prodejna smíšeného zboží, hasičská zbrojnice). Na východním okraji sídla je umístěn autobazar (občanské vybavení – komerční). Na jihovýchodním okraji sídla Ostrov se nachází sportoviště - nekryté travnaté hřiště s objektem zázemí. Denní rekreaci obyvatel slouží především plochy zeleně podél vodního toku, vodních plochy a také listnatý háj (bažantnice) jižním okraji sportoviště. Výroba je v obci zastoupena převážně aktivitami v zemědělském areálu - chov hospodářských zvířat (krávy, telata, prasata). Areál je v územním plánu vymezen ve funkci smíšené výroby, která rozšíří spektrum možných provozovaných aktivit a sníží dopady na životní a obytné prostředí. Areál je na jižním okraji doplněn hygienicky a prostorově izolační zelení. Další drobné řemeslnické a podnikatelské aktivity jsou rozptýleny v zástavbě. Návrh územního plánu předpokládá ve výsledku zkompaktnění a "vyplnění" prostoru sídla. Navrhovány jsou lokality standardní obytné (RD) zástavby při komunikacích v pokračování stávající struktury sídla na okrajích obce. Územní plán nevymezuje žádnou zastavitelnou plochu mimo sídlo ve volné krajině (kromě koridoru pro rychlostní silnici R35 a plochu pro umístění ČOV). V rámci územního plánu jsou vymezeny plochy veřejných prostranství a vnitrosídelní zeleně a je pro ně stanoven odpovídající funkční regulativ. Územní plán respektuje stávající plochy lesa – tyto plochy jsou územním plánem vymezeny jako funkční plochy lesa. Intenzivně zorněné území (na většině území katastru Ostrova) je alespoň částečně rozčleněno skladebnými prvky územního systému ekologické stability a návrhem obnovy a zkvalitnění některých zaniklých a zanedbaných cest. Kulturní a historické hodnoty území Z historického hlediska obec Ostrov patří k velmi starým osadám s osídlením zemědělským lidem podle nálezů žárových hrobů lužicko-slezské kultury, která se rozšiřovala ze severních krajů v mladší době bronzové a na počátku doby železné. Z doby raného středověku (cca 900 let n.l.) je Územní plán Ostrov – ODŮVODNĚNÍ

5

na návsi cyrilometodějský pískovcový kříž. První zmínka o osadě Ostrov pochází z r. 1318, kterou se připomínají Řehněř a Pešek z Ostrova. Ve 14. a 15. století je zmiňována zemanská tvrz v Ostrově, která stála na jižním okraji nynějšího Horního rybníka a v její blízkosti byl již tehdy dvorec, který zde dosud stojí. Původní tvrz, roubená ze dřeva, se nedochovala. Pro bezpečnost byly stavěny mezi vodami a bažinami, odtud jméno Ostrov. Jedinými nálezy z bývalého tvrziště jsou staré podkovy a pukla s reliéfem sv. Jiří, probodávající saň, pravděpodobně z koňského postroje. V terénu jsou patrné zbytky oválného tvrziště na poloostrově rybníka. Malé tvrziště tvoří zhruba čtyřboký pahorek se zaoblenými rohy o rozměrech cca 10x12 m, vystupující od jihozápadu jako poloostrůvek do rybníka. Okružní příkop kolem jádra je na západě blátivý a na východě zatopen vodou (hl. západního příkopu cca 1,5 m). Ves Ostrov se majetkovými přesuny dostala v roce 1493 k panství Košumberk a poté k panství Chroustovice.

Tvrz (archeologické stopy tvrziště) na poloostrově rybníka je zapsána do státního seznamu nemovitých kulturních památek podrejstřík. č.:23934/6 – 4975. V Ostrově najdeme i objekty lokální historické hodnoty:

Cyrilometodějský kříž na návsi


Křížek na západním okraji obce

6

Zvonice při jižní straně silnice I/17

Pomník padlým na návsi

v Koncepce jednotlivých urbanistických funkcí §

bydlení

Hlavní funkcí obce Ostrov je bydlení. V sídle převládá bydlení venkovského charakteru, pouze v západním okraji byla postavena bytovka, která se svým měřítkem vymyká venkovskému prostředí. Jižně od zastavěného území obce se postupně dostavuje menší lokalita předměstského bydlení.

venkovské bydlení v centru sídla Územní plán Ostrov – ODŮVODNĚNÍ

předměstské bydlení na jižním okraji sídla 7

V obci je řada větších usedlostí, ve kterých mohou být provozovány i služby, avšak pouze takové, které nezatíží životní a obytné prostředí negativními dopady svého provozu. V současné době jsou i tyto větší usedlosti využívány téměř výhradně k bydlení, jak trvalému, tak rekreačnímu. Objekty pro bydlení mají většinou obdélný půdorys se sklonitou střechou (sedlovou, s polovalbou, valbovou). Pro stavby pro bydlení v lokalitách navrhovaných územním plánem bude přípustná forma bydlení v izolovaných domech, v měřítku, formě a materiálech odpovídajících poměrům v lokalitě. Charakter zástavby bude vždy v základních parametrech shodný pro ucelenou lokalitu (také v návaznosti na stávající bydlení). Vzhledem k urbanistické struktuře Ostrova je snaha vymezovat lokality přiměřeného rozsahu v návaznosti na zastavěné území. §

občanské vybavení

Obec má vyhovující síť občanského vybavení, která zajistí základní služby pro obyvatele. V objektu bývalé školy (v majetku obce) je umístěn Obecní úřad. Tento objekt je využíván víceúčelově, nejen pro kulturní, ale také volnočasové aktivity. Na východním okraji sídla je objekt hasičské zbrojnice a v centrálním prostoru na severní straně návsi je prodejna smíšeného zboží (zařazena do ploch bydlení venkovského). V blízkosti prodejny jsou autobusové zastávky, telefonní automat, poštovní schránka a kontejnery na tříděný odpad. Na východním okraji sídla je umístěn autobazar (občanské vybavení – komerční).

Obecní úřad

autobazar

Blízkost větších sídel – Chrudim, Vysoké Mýto, Chroustovice – se kterými má obec vyhovující spojení, umožňuje občanům uspokojit potřeby dalších služeb včetně vyšší občanské vybavenosti jako je školství, zdravotnictví, sociální služby, kultura, atd.. Územní plán nenavrhuje žádné nové plochy občanského vybavení, stávající zařízení budou respektována. Další objekty občanského vybavení bude možné umístit v souladu se stanovenými funkčními regulativy (podmínkami pro využití ploch) v plochách bydlení. Do ploch občanského vybavení jsou zařazeny plochy sportovních zařízení - sportoviště je umístěno na jihovýchodním okraji sídla Ostrov. Stávající sportovní zařízení (travnaté hřiště – plocha pro kopanou, kurt a dětské herní prvky, s venkovním sezením a zázemím pro sportoviště) územní plán respektuje a navrhuje jeho rozšíření jižním směrem. Drobná dětská hřiště a související zařízení je možné umístit v souladu s funkčními regulativy jednotlivých ploch (zejména plochy zeleně na veřejných prostranstvích a plochy zeleně přírodního charakteru).


8

§

rekreace

Okolní krajina neposkytuje kvůli velkému podílu zorněných ploch mnoho příležitostí k rekreaci. Letní rekreaci slouží areál koupaliště ve Slepoticích a nedaleká řeka Loučná. Severně od řešeného území za řekou Loučnou poskytuje krajina lepší podmínky pro rekreaci – zasahuje sem pás lesů táhnoucích se dále k severovýchodu, od ŽST Uhersko (ležící hned za severozápadním okrajem řešeného území) vede do těchto lesů značená turistická trasa. Přímo katastrálním územím Ostrov neprochází žádná značená cyklotrasa ani turistická trasa. Denní rekreaci obyvatel slouží především plochy vlastních zahrad, areál sportoviště a plochy zeleně v sídle (hlavně břehová zeleň podél potoka a les na jižním okraji sportoviště). Využití ploch veřejné zeleně na návsi pro denní rekreaci obyvatel je však poměrně výrazně ovlivněno negativními vlivy (zejména hluk, prach, vibrace apod.) z provozu na silnici I/17. §

výroba

Výrobní aktivity představuje především zemědělská výroba. Plošně rozsáhlý zemědělský areál se nachází ve severovýchodním okraji obce. Hospodaří zde firma AGRO Jenišovice a.s., areál slouží chovu hospodářských zvířat (krávy, telata, prasata). Územní plán vymezuje areál jako plochu smíšené výroby, kde je umožněn stávající způsob užívání, ale zároveň je umožněna postupná transformace, která zajistí širší spektrum využití a eliminaci případných negativních vlivů na životní a obytné prostředí. Územní plán navrhuje rozšíření areálu o plochu smíšené výroby na jihovýchodním okraji areálu. Po obvodu areálu bude posilována izolační funkce zeleně. V řešeném území hospodaří na zemědělské půdě i soukromí zemědělci. Další drobné výrobní a podnikatelské aktivity mohou být provozovány i v plochách bydlení. Podmínkou je takový druh a způsob podnikání, který neovlivní životní a obytné prostředí sousedních obytných ploch. Další rozvojová plocha pro smíšenou výrobu je navržena na západním okraji sídla jižně od komunikace I/17.

zemědělský areál

§

sídelní zeleň

Obec Ostrov je charakteristická ve svém urbanistickém uspořádání, protože ve struktuře sídla se významně uplatňují poměrně rozsáhlé plochy veřejné zeleně na návsi, které vymezují centrální prostor sídla. Tento prostor je negativně ovlivněn procházející silnicí I/17. Její trasa je lemována oboustranným stromořadím, které tuto komunikaci prostorově vymezuje a vytváří pohledovou barieru obytným objektům. V plochách veřejné zeleně se nacházejí významné historicky hodnotné objekty.


9

Výrazným sídlotvorným činitelem je také Ostrovský potok protékající východní částí sídla, na který jsou navěšeny vodní plochy (Horní a Dolní rybník) a plochy vzrostlé zeleně. Podél potoka prochází intravilánem obce lokální biokoridor. Břehová zeleň v rámci biokoridoru je vymezena jako plochy zeleně přírodního charakteru. Nová plocha zeleně přírodního charakteru je navržena v jižní části sídla mezi lokálním biokoridorem a stávající i navrženou bytovou zástavbou. Stávající plochy vyhrazené zeleně (zahrady) jsou územním plánem většinou zařazeny do ploch bydlení. Jen v lokalitách, kde se nacházejí větší a významné plochy sadů a zahrad bez staveb hlavních (většinou na okrajích sídla), podél vodních toků nebo v místech, kde je nutno zdůraznit funkci zeleně vzhledem k dálkovým pohledům na sídlo a zachování krajinného rázu ve vazbě na okolí, jsou tyto plochy vymezovány jako samostatná funkční plocha – plochy zeleně soukromé a vyhrazené. §

dopravní infrastruktura

Silniční doprava Řešené území se nachází východně od Chrudimi, severozápadně od Vysokého Mýta. Obec leží na křižovatce státní silnice I. třídy č. 17 (úsek Chrudim – Hrochův Týnec – Ostrov – Zámrsk (I/35) s krajskou silnicí III/32273 (Ostrov – Uhersko / Městec). §

I/17 – kategorie S 9,5/80. Z výsledků sčítání dopravy na silnici I/17: rok T O M S 2000 1460 2608 25 4093 2005 1710 3108 33 4851 T = těžká motorová vozidla a přívěsy O = osobní a dodávkové automobily M = jednostopá motorová vozidla S = součet všech motorových vozidel a přívěsů

Místní obslužné komunikace zajišťují dopravní napojení objektů, které nejsou dopravně napojené samostatnými sjezdy z průtahu silnice I. třídy. Místní komunikace jsou převážně funkčních tříd C2 (průjezdné) a C3 (převážně slepé, s navazujícími účelovými komunikacemi). Podél průtahu silnice I. třídy jsou vedeny oboustranné chodníky, na ostatních komunikacích žádné samostatné chodníky pro pěší nejsou. Provoz chodců je veden společně s dopravou motorovou. Návrh: Jedním ze stěžejních záměrů v řešeném území je navrhovaná trasa silnice R35 procházející řešeným územím ve směru severozápad – východ. Důležitým prvkem je navrhovaná mimoúrovňová křižovatka severozápadně od zastavěného území (sjezd na I/17 – MÚK Ostrov), která zajistí budoucí Územní plán Ostrov – ODŮVODNĚNÍ

10

výhodné napojení území na jednu z hlavních dopravních tepen v České republice. Součástí plánované rychlostní komunikace bude mimoúrovňové křížení s novým přivaděčem ze silnice I/17 a nová obslužná komunikace podél severní hranice R35 do Uherska. Plocha pro vedení silnice je vymezena jako koridor o šířce 260 m. Po realizaci komunikace, včetně křižovatek a všech souvisejících staveb a úprav, bude koridor pro dopravní stavbu upřesněn v územním plánu (jeho změnou) a bude vymezen v rozsahu trasy (skutečný plošný rozsah) komunikace. Upřesněno bude i vymezení navazujících ploch jako ploch s rozdílným způsobem využití. Trasa navržené R35 včetně mimoúrovňových křižovatek je v ÚP VÚC Pardubického kraje vedena jako veřejně prospěšná stavba D1 a nový přivaděč ze silnice I/17, navazující na R35 na hranici řešeného území, jako veřejně prospěšná stavba D16. Zastavitelné plochy pro silniční dopravu: Z.6 – plocha pro trasu silnice R35 včetně vyvolaných investic – veřejně prospěšná stavba Limity využití území: • silniční ochranné pásmo: o rychlostní komunikace 100m od osy přilehlého jízdního pásu o silnice I. třídy 50m od osy vozovky o silnice II. a III. třídy 15m od osy vozovky Silničním ochranným pásmem se pro účely zákona o pozemních komunikacích rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m v uvedené vzdálenosti. •

pásma havarijního plánování: o silnice I. třídy 200m od osy vozovky

Doprava v klidu Malá plocha pro parkování se nachází jižně od křižovatky I/17 a III/32273 se sjezdem na silnici I/17, (kapacita do 30-ti stání pro osobní automobily). Jinak jsou pro tuto funkci využívány pozemky jednotlivých nemovitostí a místní komunikace (v místech, kde to umožňují šířkové poměry). Všechny autobusové linky jsou průjezdné a není proto třeba řešit plochy pro odstavování autobusů. Autobusová doprava Autobusová doprava je v řešeném území zajišťována firmou Veolia Transport Východní Čechy, a.s. (2 autobusové linky) a ČSAD Ústí nad Orlicí a.s. (jedna autobusová linka). V řešeném území se nachází jedna autobusová zastávka – v centu obce na průtahu silnice I/17. Výčet autobusových linek : § 620 840 Chrudim – Tuněchody – Hrochův Týnec – Chroustovice – Vysoké Mýto § 650 640 Holice – Uhersko – Luže – Skuteč § 700 911 Vysoké Mýto – Chroustovice – Dašice – Pardubice Železniční doprava Severní částí katastru Ostrova prochází železniční trať č. 010 (elektrické trakce) Česká Třebová – Praha č. 010 (součást I. a II. tranzitního železničního koridoru). Nejbližší železniční stanicí je Uhersko, přibližně 2 km od centra obce. Limity využití území: Ochranné pásmo dráhy je 60m od osy krajní koleje, pásmo havarijního plánování je 1500m od osy krajní koleje. Letecká doprava Řešené území není dotčeno ochrannými pásmy letišť. Celé katastrální území obce však leží v ochranném pásmu (r = 30 km) radiolokačního zařízení letiště Pardubice.


11

Turistické trasy Řešeným územím není vedena žádná značená turistická ani cykloturistická trasa.

§

technická infrastruktura

Vodní hospodářství: Katastrální území obce Ostrov patří do základního povodí - Labe. Řešeným územím protéká významný vodní tok - řeka Loučná, se svým mlýnským potokem (severní část katastru). Hydrologická čísla povodí v řešeném území: 1-03-02-066 1-03-02-067 1-03-02-068 1-03-01-022

Loučná - po soutok s Ostrovským potokem Ostrovský potok Loučná – mezi Ostrovským a Městeckým potokem Městecký potok

V řešeném území, zejména u rozvojových ploch, bude podél vodotečí respektován volný manipulační pruh o šířce 6 m pro realizaci údržby vodotečí. Ze stojatých vodních ploch se v řešeném území nalézají dva rybníky. Jedná se o Horní a Dolní rybník na toku Ostrovského potoka, které byly dříve využívané jako zdroje vody k hašení požáru. V řešeném území jsou rozsáhlé plochy systematicky odvodňované (meliorace 69,5 ha) a na ně navazující hlavní odvodňovací zařízení. Meliorace jsou v majetku jednotlivých vlastníků nemovitostí. Upravená (a zatrubněná) koryta vodotečí a hlavní odvodňovací zařízení jsou v majetku Zemědělské vodohospodářské správy (Oblast povodí Labe). Návrh: Územní plán navrhuje plochy pro umístění opatření pro zvýšení retenční schopnosti krajiny (na základě zpracované Studie odtokových poměrů fy Agroprojekce Litomyšl s.r.o.; 11/2005). Tyto plochy jsou v územním plánu navrženy jako doplňková charakteristika funkčních ploch – plochy pro umístění opatření ke zvýšení retenční schopnosti krajiny. Jedná se o průleh východně od Horního rybníka a výstavbu (obnovu) poldru jižně od Horního rybníka. Limity využití území: • manipulační (ochranné) pásmo vodních toků o manipulační pásmo u drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry o manipulační pásmo významného vodního toku nejvýše v šířce do 8 m od břehové čáry o vodoprávní úřad může pro nezbytně nutné potřeby a na nezbytně dlouhou dobu stanovit k užívání i větší šířku pozemku než je uvedeno výše Vodovod: Obec je napojena na skupinový vodovod Chroustovice - větev Chroustovice, Městec, Ostrov, Opočno. Zdrojem pitné vody je vrt CHR-2 hluboký 108 m s vydatností 8-10l/s. Voda je akumulována ve věžovém vodojemu aknaglobus Lhota o objemu 200 m3, s kótou dna 304,60 m n. m. Stávající potřeba pitné vody: Obyvatelstvo (206)

občanská vybavenost


Qd = 37.080 l/d Qdmax = 55,62 m3/d Qhmax = 1,159 l/s Qd = 4.120 l/d Qdmax = 6,18 m3/d

12

Zemědělský areál je napojen na vlastní zdroj a čerpací stanici, zdroj leží severně od areálu. zaměstnanci v provozech Qd = 10 zam. = 800 l/d Qd = 1.690 l/d Qdmax = 2,7 m3/d prasnice selata (max 30 kg) telata dojnice jalovice

49 ks 200 ks 32 ks 156 ks 15 ks

490 l/d 1.200 l/d 480 l/d 9.360 l/d 375 l/d 11.905 l/d

max. 0,7 m3/d max. 2,0 m3/d max. 0,64 m3/d max. 12,48 m3/d max. 0,525 m3/d max. 16,345 m3/d

Návrh: Územní plán navrhuje prodloužení vodovodních řadů pro všechny zastavitelné plochy. Na nově budovaných vodovodních řadech bude upřednostňováno osazení nadzemních požárních hydrantů. Bilance nárůstu potřeb pitné vody pro zastavitelné plochy: Celková kapacita zastavitelných ploch pro bydlení = 68 RD. Bydlení: 68 RD × 3,5 os/RD = 238 osob Qd = 238 × 180 l/os/d Qd = 42.840 l/d Qdmax = 64,26 m3/d Qhmax = 1,338 l/s Výroba: Nelze určit bez konkrétního podnikatelského záměru. Qd = 5.000 l/d Občanská vybavenost: + 238 obyvatel Qd = 238 × 20 l/os/d Qd = 4.760 l/d Limity využití území: • ochranné pásmo vodovodů o ochranné pásmo vodovodních řadů – vymezené vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí na každou stranu do průměru 500 mm včetně – 1,5 m Kanalizace: V obci Ostrov není vybudována soustavná splašková kanalizační síť ani čistírna odpadních vod. Je provedena pouze nesoustavná dešťová kanalizace (dříve silniční příkopy) profilu DN 300 až 500 mm. Kanalizace je na několika místech zaústěna do Ostrovského potoka. Splaškové vody jsou ve většině případů zadržovány v bezodtokových jímkách na vyvážení. Menší část domácností má vybudovány septiky s přepady do dešťové kanalizace. Domovní čistírny odpadních vod se zaústěním do dešťové kanalizace využívá nepatrná část domácností. Návrh: Územní plán respektuje návrh Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje. Navržena je základní stoková síť pro odkanalizování obce severním směrem za zastavěné území. Při toku Ostrovského potoka je navržena zastavitelná plocha ozn. Z.7 pro umístění čistírny odpadních vod. Rozsah zastavitelné plochy je navržen s ohledem na možnost zřízení mechanicko – biologické ČOV s dočišťovacím rybníkem, případně s kořenovou ČOV. Podrobnější dělení technologie (gravitace, výtlak) odvádění splaškových vod bude předmětem podrobnější dokumentace. Územní plán Ostrov – ODŮVODNĚNÍ

13

Stávající dešťová kanalizace bude dle stavebního stavu (těsnosti) ponechána a zapojena do navrženého systému jednotné kanalizace. V opačném případě bude ponechána bez podchycení a bude i nadále sloužit k odvádění srážkových vod a v souběhu s ní bude vybudována nová splašková kanalizace. Pozn.: Nové technologie již umožňují zatažení nového kanalizačního potrubí do trub původních. Zastavitelné plochy pro vodní hospodářství - kanalizaci: Z.7 – plocha pro čistírnu odpadních vod – veřejně prospěšná stavba Do doby napojení sídla na kanalizaci a centrální ČOV bude likvidace odpadních vod v navrhovaných lokalitách pro bydlení probíhat individuálně, legálním způsobem. Limity využití území: • ochranná pásma kanalizací o ochranné pásmo kanalizačních řadů – vymezené vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí na každou stranu do průměru 500 mm včetně – 1,5 m Elektro: Obec Ostrov je napájena elektrickou energií distribučním primerním rozvodným systémem 35 kV – vrchním vedením. Primerní rozvodný systém 35 kV: z rozvodny 110 / 35 kV Tuněchody – VN 847; proudová soustava 3 AC, 35000 V, 50 Hz/TT; z linky VN 847 jsou napojeny obě odbočky pro transformační stanice v obci. K transformaci VN / NN slouží 2 transformační stanice 35/0,4 kV, obě stožárové: Označení název typ instal.trafo rezerva vlastník TS 1073 U ZD II BTS 100 kVA do 630 kVA ČEZ TS 1396 obec II BTS 100 kVA do 630 kVA ČEZ Rozvod NN je proveden normalizovaným napětím 3 + PEN ~ 380 V 50 Hz. Rozvod je v severní polovině zástavby veden zemními kabely, jižní část (kromě nejnovější výstavby) je připojena vrchním kabelovým vedením. Rozvod vyhovuje současnému zatížení. Kromě shora popsané distribuční sítě prochází severní částí katastrálního území (V-Z) vedení VVN 2 x 110 kV č. V 1173 a V 1174. Návrh: Bilance nárůstu potřeb elektrické energie pro zastavitelné plochy: instalovaný příkon:

soudobý příkon:

814 kW

309 kW

V bilancích není uvažováno s podílem domů pasivních a nízkoenergetických (není uvažováno s využitím energie z obnovitelných zdrojů). Navržené úpravy VN elektrizační soustavy pro zastavitelné plochy: Pro zastavitelnou plochu Z.1; Z.2

- nový NN kabelový vývod ze stávající trafostanice č. 1396 včetně jejího posílení. V lokalitě je nutno respektovat ochranné pásmo vrchního vedení VN 35 kV a zachování příjezdu k trafostanici.

Pro zastavitelnou plochu Z.3; Z.4

- nový NN kabelový vývod ze stávající trafostanice č. 1396 včetně jejího posílení.

Pro zastavitelnou plochu Z.5

- plocha bude napojena na stávající rozvod NN u stávajícího sportoviště.


- plocha bude napojena na stávající rozvod NN poblíž TS 1073.


14


- plocha bude napojena na stávající rozvod NN v místě. S ohledem na postup výstavby v ploše Z.3 může být k napojení zastavitelné plochy využito nového kabelového vývodu z TS 1396 pro zastavitelnou plochu Z.3.


- plocha bude napojena na stávající rozvod NN v místě. V případě vyšších požadovaných příkonů bude plocha napojena novým kabelovým vývodem z TS 1073.

Všechny zastavitelné plochy budou napojeny na rozvod NN zemními kabely. Střet tras vrchního vedení VN a VVN se zastavitelným územím pro rychlostní komunikaci (mimoúrovňová křižovatka) bude řešen v rámci dokumentace stavby R35. Limity využití území: • ochranné pásma vedení a zařízení elektrizační soustavy: zařízení ochranné pásmo [m] od krajních vodičů nadzemní vedení §19 §45 napětí nad 1 kV do 35 kV včetně 7m 10 m napětí nad 35 kV do 110 kV včetně 12 m 15 m podzemní (kabelové) vedení do 110 kV vč. a vedení řídící, měřící a zabezpečovací techniky

1 m od povrchu vedení po obou stranách krajních kabelů

elektrické stanice stožárové transformovny VN

7m

10 m

Plynovod: Obec Ostrov je plně plynofikována středotlakou plynovodní sítí. Zdrojem plynu je regulační stanice VTL / STL v obci Městec. Přívodní řad STL je do Ostrova veden od severozápadu. Jmenovitý přetlak STL plynovodu je 0,3 Mpa. Jednotliví odběratelé jsou napojeni přes regulátory. STL plynovod v obci Ostrov končí. Kromě středotlaké plynovodní sítě prochází severní částí řešeného území dva vysokotlaké plynovody (Středočeská magistrála) DN 500 a DN 350. Návrh: Bilance potřeb zemního plynu pro zastavitelné plochy: Bydlení:

hod. max 136 m3/hod

Výroba:

- nelze stanovit bez konkrétního podnikatelského záměru hod. max 12 m3/hod

rok max. 187.000 m3/rok

rok max. 17.000 m3/rok

V bilancích není uvažováno s podílem domů nepřipojených, pasivních a nízkoenergetických (není uvažováno s využitím energie z obnovitelných zdrojů). Navrženy jsou 4 úseky středotlakého plynovodu. Jedná se o prodloužení STL sítě do dosahu zastavitelných ploch Z.3; Z.4; Z.8 a Z.9. Střet obou tras vysokotlakých plynovodů se zastavitelným územím pro rychlostní komunikaci (v místě mimoúrovňové křižovatky) bude řešen v rámci dokumentace stavby R35. Limity využití území: • ochranné a bezpečnostní pásmo plynárenských zařízení o ochranná a bezpečnostní pásma plynárenských zařízení dle zákona č. 458/2000 Sb., §69 a 98 odst.3:


15

ochranná pásma: § VTL § STL – v nezastavěném území § STL – v zastavěném území

4m 4m 1m

bezpečnostní pásma: § VTL DN 350 a 500

40 m

Telekomunikace: V obci je plně kabelizovaná síť elektronických komunikací (SEK). V řešeném území se kromě místní metalické SEK nachází rovněž trasa optické sítě elektronických komunikací. Optická síť je řešeným územím vedena v souběhu se severní hranou silnice I/17. Nad jižní částí řešeného prochází radioreleová trasa armády ČR vč. ochranného pásma. Do severní části řešeného území zasahuje další ochranné pásmo radioreleového spoje Armády ČR. Celé řešené území leží v ochranném pásmu radiolokačního zařízení letiště Pardubice (r = 30 km). Limity využití území: • ochranná pásma elektronických komunikací – 1,5 m od krajního vedení • ochranné pásmo radioreleového spoje • ochranné pásmo radiolokačních zařízení letišť §

nakládání s odpady

Směsný komunální odpad je shromažďován do odpovídajících nádob – popelnic a kontejnerů, a dle potřeby odvážen specializovanou firmou. Nádoby na separované složky odpadu jsou umístěny v centru sídla, v blízkosti objektu smíšeného zboží. Nebezpečný a velkoobjemový odpad je odvážen dle potřeby jednorázovým sběrem (cca 2 x ročně). Nakládání s odpady v daných lokalitách musí být v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

§

těžba nerostů

V řešeném území se nevyskytují chráněná ložisková území, dobývací prostory ani sesuvná či poddolovaná území.

§

krajina a územní systém ekologické stability

Severní část řešeného území v okolí řeky Loučné je rovinná, ostatní části jsou mírně zvlněné. Celkový ráz krajiny je výrazně zemědělský, převažující část plochy katastru (více jak 3/4) zabírá zemědělsky obhospodařovaná půda. Jedinou významnou plochou lesa je listnatý háj (bažantnice) jižně od obce. Toto území je registrováno jako významný krajinný prvek „Háj u Ostrova“ - lužní listnatý les s význačnou jarní květenou. Další drobné lesní plochy se nacházejí v severní části katastrálního území a podél řeky Loučné. Přirozená nelesní společenstva se vyskytují také v okolí Ostrovského potoka a vodních ploch. Výrazným prvkem zejména podél Ostrovského potoka jsou linie vzrostlé zeleně (topolů), které plní funkci větrolamů. Severní část řešeného území je součástí Evropsky významné lokality Uhersko – NATURA 2000 (CZ 0533316), v tomto území, zejména v břehových porostech podél Loučné, se vyskytuje lesák rumělkový (bezobratlí). Podmínky pro intenzívní hospodářství v daném území umožnilo především zcelování pozemků v co největší plochy a maximální zornění všech pozemků včetně původních luk. Plochy trvalých travních porostů se vyskytují jen podél řeky Loučné (v nivě) a dále podél Ostrovského Územní plán Ostrov – ODŮVODNĚNÍ

16

potoka. Pro scelení pozemků byla celá řada původních cest a mezí zrušena a v terénu zůstala pouze torza původních vodních prvků. Také řada původních vodotečí byla zatrubněna a údolnice byla zorána. Vytvořené velké bloky pozemků i přes 100 ha přispívají v době nekrytí vegetací ke značné větrné erozi. Územní plán proto řeší obnovení některých zaniklých či zanedbaných cest v intenzivně zorněném území a jejich doplnění o doprovodnou liniovou zeleň. Komunikace s doprovodnou zelení jsou přípustné i v rámci podmínek pro využití zemědělských ploch. Nové plochy přírodní resp. smíšené krajinné zeleně jsou navrhovány především v rámci systému ekologické stability, který územní plán vymezuje jako závazný. V plochách přírodní krajinné zeleně jsou rovněž vymezeny lokality s významnou stávající zelení, která plní ekostabilizační funkci v krajině a je významným prvkem v krajinném rázu obce. Z hlediska kostry ekologické stability jsou významné zejména tyto biotopy: zbytky lesů víceméně přirozeného charakteru, vodní toky a rybníky s břehovými porosty a zachovalá liniová zeleň podél cest.

obr.: www.mapy.cz

Obnovou a zvýšením ekologické stability krajiny se zabývá ÚSES. Územní plán přebírá a v detailu upřesňuje generel ÚSES, který zpracovala firma Agroprojekce Litomyšl s.r.o. v roce 1997 (Chrudim Lokální ÚSES). V této PD je na katastrálním území Ostrova vymezen regionální biokoridor v trase řeky Loučná (RBK 1) a na něm jsou umístěna lokální biocentra BC 20, 21. Dle ÚTP Územní plán Ostrov – ODŮVODNĚNÍ

17

Nadregionální a regionální ÚSES ČR (1996) bylo následně NRBK 10 – Uhersko rozšířeno až na řešené území a zahrnulo i plochu regionálního biokoridoru a lokálních biocenter. Hlavní požadavky na lokální ÚSES vyplývající z generelu ÚSES – v řešeném území je nutné využít všechny stabilnější interakční prvky jako meze se zelení, lesní a polní remízky, otevřená koryta odvodňovacích kanálů a vodotečí, slepá ramena, rybníčky apod. pro návrh kostry ekologické stability, neboť krajinné prvky o vyšší kvalitě se nacházejí jen v severní části řešeného území. V maximální míře budou využity stávající stabilní prvky (případně doplněny) – stávající funkční biocentra a biokoridory. Nové prvky ÚSES budou situovány tam, kde je již vytvořen alespoň základ budoucího biocentra nebo biokoridoru, tzn. do míst stávajících remízků, vodotečí, travnatých cest apod. Základem řešení systému ekologické stability je návrh nadregionálního a regionálního systému ekologické stability. Nadregionální systém zasahuje do řešeného území na jeho severním okraji - jedná se o okraj plochy nadregionálního biocentra NRBC 10 Uhersko, které se z větší části rozkládá za severní hranicí řešeného území. Skladebné části regionálního systému ekologické stability se v řešeném území nenacházejí. Lokální systém na kostru regionálního systému navazuje u NRBC 10, ze kterého vybíhá jižním směrem lokální biokoridor. Skladebné části ÚSES v řešeném území: NRBC 10 – Uhersko – rozkládá se v severní části řešeného území, zahrnuje říční nivu řeky Loučná, vegetační typ VO, MT, LO LBC 2 „Bažantnice“ – lesní porost (dubová jasenina s příměsí lípy, habru, javoru) jihovýchodně od obce. V místě BC je vymezeno VKP „Háj u Ostrova“ – smíšený listnatý les s význačnou jarní květenou LBC 3 – lokální biokoridor v trase Ostrovského potoka spojující BC 2 s RBK Loučné (NRBC 10) v místě BC 20 – střední část je tvořena liniovým lesním porostem , severní a jižní část bude nutné doplnit. BK je trasován podél části východní hranice k.ú. a ze severní strany probíhá zástavbou obce. LBK 4A „V Žabkových“ – lokální biokoridor propojující BC 2 (Bažantnice) a BC 1 (Poklona – mimo řešené úz.), je trasován jižně od obce v části horního toku Městeckého potoka, dále pokračuje po zemědělsky obdělávané půdě LBK 5 „Za Vinarskými humny“ – lokální biokoridor propojující BC 2 (Bažantnice) a BC 6 (Na Bubenici – mimo řeš. úz.), částečně prochází v trase Ostrovského potoka v zemědělsky intenzivně obdělávané krajině, v jihovýchodní části řešeného území. LBK 7 „Kamenec“ – lokální biokoridor napojující se na BK 4A (V Žabkových), je směřován na jih k obci Mentour v trase travnaté cesty, bude doplněna výsadba Územní plán vymezil jednotlivé prvky systému ÚSES. Podrobnější charakteristika lokálních prvků ÚSES - viz. přiložené tabulky. Systém ÚSES je doplněn liniemi doprovodné zeleně podél cest stávajících i navržených k obnově. Při budování technických sítí a jiných staveb, které kříží prvky ÚSES, je třeba omezit zasaženou část na co nejužší pruh, kácet (po předchozím povolení) co nejmenší počet stromů a zajistit náhradní výsadbu po dokončení stavebních prací. Je třeba také upozornit, že pokud se jedná o zásahy do významných krajinných prvků, je třeba předchozího souhlasu orgánu ochrany přírody.


18

c.3.)

Funkční regulace

Vymezení pojmů pro stanovení podmínek pro využití ploch: § § §

§ § §

§

§ §

§ § § §

Zařízení je chápáno jako část objektu či provozovna, využitá pro jinou funkci než převažující funkce stavby (např. zařízení veřejného stravování v rámci administrativní budovy) Nízkopodlažní a vícepodlažní zástavba – hranici tvoří horní mez podlažnosti rodinných domů – 2 n.p. s podkrovím Drobná stavba – stavba nevyžadující stavební povolení ani ohlášení, např.: − stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení zvířat a nejde o sklady hořlavých kapalin a hořlavých plynů; − stavby pro chovatelství o jednom nadzemním podlaží o zastavěné ploše do 16 m2 a do 5 m výšky; − zimní zahrady o jednom nadzemním podlaží a skleníky do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky − bazény do 40 m2 zastavěné plochy Veřejná správa – veřejné budovy sloužící v místním měřítku potřebám občanů a jejich kontaktu se samosprávou a státní správou Administrativa – úřady a instituce mimo státní správu a samosprávu – správní budovy a kanceláře firem, samostatných podnikatelů Stavba pro výrobu a skladování je stavba určená pro průmyslovou, řemeslnou a jinou výrobu, popř. služby mající charakter výroby, a dále pro skladování výrobků, hmot a materiálů, kromě staveb pro skladování produktů živočišné výroby, přípravu a skladování krmiv a steliva, skladování a posklizňovou úpravu produktů rostlinné výroby, skladování a přípravu prostředků výživy, přípravků na ochranu rostlin a rostlinných produktů a pro zemědělské služby, další rozlišení funkčních regulativů je pro potřeby územního plánu vymezeno takto: − Výroba smíšená – výroba, která není přípustná v jiných funkčních plochách především z důvodů vyšší dopravní zátěže (četnost jízd a tonáž vozidel), i z důvodů překračování limitů přípustného zatížení území hlukem, prachem, imisemi, které však nepřesahují hranice areálů. Jde např. o výrobu potravinářskou, textilní, elektrotechnickou, polygrafickou, výrobu stavební a stavebních hmot, dřevozpracující, servisy, opravny, strojírenství na bázi výroby spotřebních předmětů, v plochách stávajících zemědělských areálů i výroba zemědělská. − Výrobní služby – výroba v malém rozsahu produkce a využívaných ploch, bez velkých nároků na přepravu (četnost i tonáž vozidel), bez negativních dopadů na životní prostředí, které nepřesahují hranice jednotlivých areálů, resp. výrobních objektů. Jde o výrobu řemeslnou, služby mající charakter výroby, servisní služby ap. Stavby sloužící zemědělské výrobě – obsluze ploch zemědělské půdy – stavby sloužící ukládání sena, slámy, polní hnojiště, přístřešky pro hospodářská zvířata na pastvinách, napáječky Maloobchod – rozptýlené prodejny, obchodní centra místní i obvodová, nabízející zboží denní potřeby, specializovaný sortiment přímo spotřebiteli Služby – nevýrobní i výrobní, sloužící občanům k zajišťování jejich denních potřeb – např. řemesla, sezónní a opravárenské služby, služby pečovatelské, zdravotní, půjčovny, poradenství…atd. Velkoobchod – stavby a plochy, ve kterých je zajišťován pohyb zboží mezi výrobcem a dodavatelem, resp. mezi dodavateli, bez přímého styku se spotřebitelem Odstavné plochy – plochy pro odstavování vozidel na časově neomezenou dobu Parkingy, parkovací plochy – plochy pro parkování vozidel; obvykle časově omezeno např. po dobu zaměstnání, nákupu, naložení vozidla... (krátkodobé a dlouhodobé) Pobytová rekreace – stavby, zařízení a plochy umožňující vícedenní rekreační pobyt s možností přenocování, stravování, atd., s možností rekreačního vyžití


19

§ §

§

Drobné hospodářské zvířectvo – drůbež, králíci, holubi ap. a drobná zvířata – psi, kočky, exotické ptactvo Krátkodobé shromažďování odpadu – sběr komunálního odpadu do popelnic a kontejnerů, inertního odpadu do velkoobjemových kontejnerů, recyklovatelného odpadu do speciálních nádob, se zajištěním pravidelným odvozem na místo dalšího zpracování či odstraňování (likvidace) Negativní dopady na životní prostředí – hluk, prašnost, emise, vibrace ap..... z provozované činnosti, zatěžující území buď jednotlivě nebo v souhrnu nad limitní přípustnou mez hygienických předpisů – normovou hodnotu (konkrétní technický požadavek obsažený v příslušné české technické normě ČSN, jehož dodržení považuje konkrétní ustanovení za splnění jím stanovených požadavků)

Celé řešené území je rozděleno do funkčních ploch podle převládající funkce ve vymezené ploše (lokalitě). Členění funkčních ploch vychází ze zásad, které jsou stanoveny ve vyhlášce o obecných požadavcích na využívání území, a z rozdělení dle metodiky MINIS (minimální standard pro zpracování územních plánů v Pardubickém kraji). Vzhledem k určitým typickým a svébytným podmínkám v jednotlivých částech řešeného území, které by měly být i do budoucna chráněny, byly některé funkční typy ještě rozděleny do několika podtypů. §

PLOCHY BYDLENÍ jsou - především díky charakteru zástavby - zařazeny do podtypu: bydlení v rodinných domech – venkovské. Venkovský charakter zástavby v sídle významně převažuje, hlavně v plochách původní zástavby. Objekty mají převážně charakter venkovských rodinných domů a doplňkové stavby mají charakter hospodářských stavení (stodoly, sýpky apod.)

§

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ jsou vymezovány dle charakteru staveb, zařízení a způsobu využití: − jako stavby a zařízení základního občanského vybavení jsou samostatně vymezeny: obecní úřad, prodejna smíšeného zboží, hasičská zbrojnice a autobazar. Ostatní stavby a zařízení občanského vybavení jsou součástí především ploch pro bydlení. − jako samostatná funkční plocha jsou vymezena tělovýchovná a sportovní zařízení

§

PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ – plochy místních obslužných a účelových komunikací byly vyčleněny z důvodu zdůraznění urbanistické struktury, která je pro strukturu sídla typická. Budoucí rozvoj by měl tuto strukturu respektovat a citlivě na ni navázat.

§

PLOCHY SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ byly rozděleny do 3 podtypů: • Zeleň na veřejných prostranstvích – plochy veřejné zeleně v zastavěném území (parkově upravené, případně přírodního charakteru), s mobiliářem a zpevněnými plochami veřejných prostranství. Jedná se hlavně o stávající plochy veřejné zeleně v centru sídla podél komunikace I. třídy. • Zeleň soukromá a vyhrazená - plochy užitkových a okrasných zahrad, plochy sadů, trvalých travních porostů apod. Tyto plochy byly vymezeny především v okrajových částech sídel, aby byl ochráněn přirozený přechod mezi urbanizovaným územím a volnou krajinou. • Zeleň přírodního charakteru – plochy vnitrosídlení zeleně přírodního charakteru (trvalé travní porosty, břehová a doprovodná zeleň, atd.) v zastavěném území obce. Jedná se především o plochy zeleně navazující na tok Ostrovského potoka.

§

PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ jsou rozděleny do podtypů – plochy zemědělsky obhospodařované půdy a plochy smíšené krajinné zeleně. Toto rozdělení zemědělských ploch bylo provedeno z důvodů ochrany a posílení krajinného rázu a kvůli zvýšení retenční schopnosti území. Aby nezastupitelná funkce ploch travních porostů a pastvin včetně solitérní zeleně byla zachována, stabilizována a podpořena, jsou tyto plochy vyčleněny do samostatného funkčního podtypu – plochy smíšené krajinné.


20

§

PLOCHY PŘÍRODNÍ – plochy přírodní krajinné zeleně zahrnují především skladebné části ÚSES na nelesních pozemcích a další - z hlediska krajinářského rázu významné - plochy nelesní zeleně.

§

Ostatní funkční plochy jsou vymezovány v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obec. požadavcích na využívání území: •

Plochy dopravní infrastruktury (§ 9) : o Dopravní infrastruktura silniční – komunikace o Dopravní infrastruktura drážní

•

Plochy technické infrastruktury (§ 10) : o Plochy technické infrastruktury

•

Plochy smíšené výrobní (§ 12) : o Plochy smíšené výroby

•

Plochy vodní a vodohospodářské (§ 13) : o Vodní plochy a toky

•

Plochy lesní (§ 15) : o Plochy lesa

Návrh územního plánu sleduje především možnost stabilizace event. posílení hlavní funkce sídla – bydlení. Vytváří pro tuto funkci podmínky především vymezením stávajících ploch bydlení, vymezením zastavitelných ploch a stanovením vhodných podmínek pro využití ploch. Jako vhodnou formu bydlení stanovuje územní plán nízkopodlažní zástavbu venkovského charakteru. Plochy sídlení zeleně jsou respektovány a stabilizovány. Územní plán se rovněž snaží ochránit krajinný ráz především v těch částech území, které váží na systém ekologické stability, na plochy lesa nebo ekologicky, krajinářsky a jinak významné lokality. Územní plán nenavrhuje žádné aktivity, které by mohly negativně ovlivnit okolní krajinu. Doplňuje a vymezuje plochy zeleně tak, aby byly lemovány účelové komunikace v krajině liniovou zelení a tím byl chráněn a posilován krajinný ráz.

Výsledky vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území Zpracování vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj nebylo zadáním požadováno.

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkce lesa Zemědělský půdní fond: Celková výměra pozemků: Orná půda Zahrady Ovocné sady Trvalé travní porosty Zemědělská půda celkem Lesní půda Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy

417 ha 332 5 1 25 363

ha ha ha ha ha

12 3 6 33

ha ha ha ha

Obec je tvořena jedním katastrálním územím – Ostrov. Územní plán Ostrov – ODŮVODNĚNÍ

21

Klimaticky patří řešené území do oblasti T2 (Klimatické regiony ČR dle Quitta – 1971) – teplé, s dlouhým teplým, suchým létem, převážně s mírnou zimou. Průměrná roční teplota činí 8,2oC, roční úhrn srážek je 622 mm, z toho za vegetační období v dlouhodobém průměru 369 mm. Maximum srážek připadá na měsíc červenec, minimum je v období zimních měsíců. Dle vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 327/1998 Sb. se území nachází v klimatickém regionu 3 (T3) tj. teplý, mírně vlhký, průměrná roční teplota je (7) 8-9oC, průměrný úhrn ročních srážek je 550-600 mm (700 mm). V celém řešeném území je vysoká intenzita zemědělské výroby, většina zemědělských pozemků je zorněna, luční pozemky se nacházejí pouze v okolí lesních ploch a podél vodotečí. Na katastrálním území Ostrov se nacházejí hnědozemě na spraších, hnědé půdy na píscích, rendziny na slínech a jílech. Lužní a nivní půdy se nacházejí v blízkosti řeky Loučná a v plochách podél Ostrovského potoka. Půdy v řešeném území jsou velmi silně postihovány větrnou erozí. Při silnějších jarních větrech dochází na neúměrně velkých honech orné půdy bez porostu nebo s dosud slabě zapojeným porostem k odnosu nejcennějšího podílu půdy (prachových částic minerální i organické substance) a současně i k poškození vegetace. Jedná se o problémové území vyžadující doplnění stabilizujících prvků. V řešeném území se vyskytují půdy s kvalitou těchto půdních jednotek: HPJ 10 - hnědozemě (typické, černozemní), včetně slabě oglejených forem na spraši; středně těžké a těžší spodinou, s příznivým vodním režimem HPJ 11 - hnědozemě typické, černozemní, včetně slabě oglejených forem na sprašových hlínách; středně těžké a těžší spodinou, vodní režim příznivý až vlhčí HPJ 13 - hnědozemě a illimerizované půdy maximálně se slabým oglejením na spraších, sprašových a svahových hlínách o mocnosti 0,4 - 0,5 m, uložených na velmi lehké spodině; závislé na dešťových srážkách HPJ 19 - rendziny až rendziny hnědé na opukách, slínovcích a vápenitých svahových hlínách; středně těžké až těžké, se štěrkem, s dobrými vláhovými poměry, avšak někdy krátkodobě převlhčené HPJ 20 - rendziny, rendziny hnědé a hnědé půdy na slínech, jílech a na usazeninách karpatského flyše; těžké až velmi těžké, málo vodopropustné HPJ 21 - hnědé půdy a drnové půdy (regosoly), rendziny a ojediněle i nivní půdy na píscích, velmi lehké a silně výsušné HPJ 22 - hnědé půdy a rendziny na zahliněných písčitých substrátech většinou lehčí nebo středně těžké s vodním režimem poněkud příznivějším než předchozí HPJ 23 - hnědé půdy a drnové půdy většinou slabě oglejné na píscích, uložené na slínech a jílech, lehké v ornici a velmi těžké ve spodině, vodní režim je kolísavý - od výsušného až po převlhčení podle výše srážek HPJ 42 - hnědozemě oglejené na sprašových hlínách; středně těžké, bez štěrku, náchylné k dočasnému zamokření HPJ 50 - hnědé půdy oglejené a oglejené půdy na různých horninách (hlavně žulách, rulách) s výjimkou hornin v HPJ 48, 49; zpravidla středně těžké, slabě až středně štěrkovité až kamenité, dočasně zamokřené HPJ 54 - oglejené půdy a hnědé půdy, oglejené na různých jílech, včetně slinitých, na jílech limnického terciéru; těžké až velmi těžké, bez štěrku, s velmi nízkou propustností a špatnými fyzikálními vlastnostmi, obvykle dočasně zamokřené HPJ 56 - nivní půdy na nivních uloženinách; středně těžké s příznivými vláhovými poměry HPJ 59 - nivní půdy glejové na nivních uloženinách, těžké až velmi těžké, vláhové poměry nepříznivé po odvodnění příznivější HPJ 60 - lužní půdy na nivních uloženinách a spraši, středně těžké, vláhové poměry příznivé až sklon k převlhčení HPJ 62 - lužní půdy glejové na nivních uloženinách a spraši; středně těžké, obvykle dočasně zamokřené podzemní vodou v hloubce 0,5 - 1,0 m HPJ 67 - glejové půdy mělkých údolí a rovinných celků při vodních tocích; středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po odvodnění vhodné převážně pro louky Územní plán Ostrov – ODŮVODNĚNÍ

22

Zastavitelné plochy jsou navrženy uvnitř a při hranici zastavěného území tak, aby navržená zástavba vyhovovala z hlediska urbanistického, krajinářského a byla výhodná i z hlediska technického a ekonomického. Navrhovány jsou rozvojové plochy pro rodinné bydlení, sport, dopravní infrastrukturu, smíšenou výrobu a zeleň. Prověřeny byly zastavitelné plochy i z hlediska přírodních a krajinářských hodnot. Proto veškeré rozvojové záměry navazují na zastavěné území obce, plochu sídla zkompaktňují a nezůstávají zbytkové plochy, které by byly nevhodné pro zemědělské obhospodařování. V řešeném území jsou zastoupeny zemědělské půdy všech tříd ochrany. Půdy v I. třídě ochrany se nacházejí na severním okraji území, půdy II. třídy ochrany se nacházejí ve střední části území. Obec je ve svém rozvoji limitována nejen kvalitou ZPF, ale také přírodními a krajinářskými hodnotami a liniemi dopravní infrastruktury. Dále jsou v řešeném území respektovány režimy ÚSES (nadregionální a lokální). Vzhledem k množství a významu limitů jsou vymezované zastavitelné plochy v Ostrově výsledkem kompromisu při hledání nejvhodnějšího řešení. Kromě záborů ZPF pro zastavitelné plochy a plochy jsou v následujících tabulkách vyhodnoceny i předpokládané změny užívání pro systém zeleně - plochy doplňující systém ekologické stability. Vyhodnocení je provedeno z hlediska druhu pozemku, kvality půdy, třídy ochrany, rozlohy a polohy „v“ nebo „mimo“ zastavěné území. Plošně největší zastavitelná plocha je vymezení koridoru pro trasu rychlostní komunikace R35 (ozn. Z.6). Návrh územního plánu respektuje veškeré plochy pozemků určených k plnění funkcí lesa i vzdálenost 50m od okraje PUPFL (s výjimkou plochy Z.5 pro tělovýchovná a sportovní zařízení – při umísťování případných objektů budou respektovány podmínky orgánu ochrany PUPFL). Územní plán nenavrhuje žádné aktivity, které by vyžadovaly zábor PUPFL (kromě koridoru plánované rychlostní silnice R35), nejsou navrhovány ani konkrétní plochy pro zalesnění. To je uvedeno jako podmíněně přípustné na zemědělských plochách s podmínkou souhlasu orgánu ochrany ZPF a ochrany přírody. Odůvodnění odnětí půdy v rozvojových lokalitách Zastavitelné plochy: Z.1 – lokalita bydlení na severozápadním okraji sídla Ostrov, západně od místní komunikace. Plocha přiléhá ke stávající obytné zástavbě. Zemědělský půdní fond (orná, ttp) III. a IV. třídy ochrany. Plocha nenarušuje organizaci zemědělského půdního fondu, nenarušuje hydrologické a odtokové poměry v území ani síť zemědělských účelových komunikací. Z.2 – lokalita bydlení v severní části sídla Ostrov, východně od místní komunikace. Plocha přiléhá ke stávající obytné zástavbě a zkompaktňuje okraj sídla. Zemědělský půdní fond (orná, ttp) IV. třídy ochrany. Plocha nenarušuje organizaci zemědělského půdního fondu, nenarušuje hydrologické a odtokové poměry v území ani síť zemědělských účelových komunikací. Bez investic do půdy. Z.3 – lokalita bydlení na jižním okraji sídla Ostrov, v ploše mezi místními komunikacemi. Plocha přiléhá ke stávající obytné zástavbě a zkompaktňuje okraj sídla. Zemědělský půdní fond (orná) IV. třídy ochrany. Plocha nenarušuje organizaci zemědělského půdního fondu, nenarušuje hydrologické a odtokové poměry v území ani síť zemědělských účelových komunikací. Bez investic do půdy. Z.4 – lokalita bydlení na jižním okraji sídla Ostrov, východně od místní komunikace. Plocha přiléhá ke stávající obytné zástavbě a zkompaktňuje okraj sídla. Zemědělský půdní fond (orná) IV. třídy ochrany. Plocha nenarušuje organizaci zemědělského půdního fondu, nenarušuje hydrologické a odtokové poměry v území ani síť zemědělských účelových komunikací. Bez investic do půdy. Územní plán Ostrov – ODŮVODNĚNÍ

23

Z.5 – lokalita pro sportovní zařízení na jihovýchodním okraji sídla Ostrov, jižně od stávající sportovní plochy. Plocha přiléhá k zastavěnému území obce. Zemědělský půdní fond (zahada) IV. třídy ochrany. Plocha nenarušuje organizaci zemědělského půdního fondu, nenarušuje hydrologické a odtokové poměry v území ani síť zemědělských účelových komunikací. Bez investic do půdy. Z.6 – lokalita resp. koridor vymezený pro systém silniční dopravy – rychlostní komunikace R35. Koridor je vymezený v takové šíři, aby bylo možno v případě potřeby realizovat drobné směrové úpravy trasy komunikace, uspořádání křižovatek nebo dalších navazujících staveb a zařízení. Zábor pro tuto trasu je vyhodnocen dle odborného odhadu možných plošných nároků na stavby s tím, že zábor, stejně jako přesná poloha komunikace a dotčené pozemky, bude upřesněn dle podrobnější dokumentace (např. DUR). Zemědělský půdní fond II., III., IV. a V. třídy ochrany. Z.7 – lokalita technické infrastruktury (ČOV) severně mimo sídlo Ostrov. Rozsah lokality je navržen s ohledem na možnost zřízení mechanicko – biologické ČOV s dočišťovacím rybníkem, případně s kořenovou ČOV. Zemědělský půdní fond (orná, ttp) II. a V. třídy ochrany. Plocha nenarušuje organizaci zemědělského půdního fondu, nenarušuje hydrologické a odtokové poměry v území ani síť zemědělských účelových komunikací. Bez investic do půdy. Z.8 – lokalita smíšené výroby v jihozápadní části sídla Ostrov, přiléhající jižně ke komunikaci I/17. Plocha přiléhá k zastavěnému území obce. Zemědělský půdní fond (orná) IV. třídy ochrany. Plocha nenarušuje organizaci zemědělského půdního fondu, nenarušuje hydrologické a odtokové poměry v území ani síť zemědělských účelových komunikací. Bez investic do půdy. Z.9 – lokalita smíšené výroby v severovýchodní části sídla Ostrov, navržená jako rozšíření stávajícího výrobního (zemědělskému) areálu. Plocha přiléhá k zastavěnému území obce a zkompaktňuje okraj sídla. Zemědělský půdní fond (orná) IV. třídy ochrany. Plocha nenarušuje organizaci zemědělského půdního fondu, nenarušuje hydrologické a odtokové poměry v území ani síť zemědělských účelových komunikací. Bez investic do půdy. Z.10 – lokalita zeleně přírodního charakteru na jižním okraji sídla Ostrov, západně od vodní plochy. Plocha leží převážně uvnitř zastavěného území sídla a přiléhá k obytné zástavbě. Zemědělský půdní fond (orná) II. a IV. třídy ochrany. Plocha nenarušuje organizaci zemědělského půdního fondu, nenarušuje hydrologické a odtokové poměry v území ani síť zemědělských účelových komunikací. Bez investic do půdy. Nezastavitelné plochy: N.1 – plocha přírodní krajinné zeleně vymezená pro založení skladebných částí systému ekologické stability (NRBC 10 Uhersko), jejichž trasování vychází z generelu nadregionálního SES. - nově vymezované skladebné části nadregionálního ÚSES jsou trasovány přes zemědělské plochy - zemědělský půdní fond (ttp) v I. a III. třídě ochrany. N.2, N.3, N.4, N.5, N.6 a N.7 – plochy smíšené krajinné zeleně vymezené pro založení skladebných částí systému ekologické stability, jejichž trasování vychází z generelu lokálního SES. - nově vymezované skladebné části lokálního ÚSES jsou trasovány přes intenzivně využívané zemědělské plochy - zemědělský půdní fond (orná) ve III. a IV. třídě ochrany. Jako protierozní opatření a zároveň pro posílení ekostabilizačních funkcí krajiny navrhuje územní plán v rozvojové ploše na jižním okraji sídla (ozn. N.8) změnu funkčního využití z ploch intenzivně zemědělsky obhospodařovaných na plochy smíšené krajinné zeleně. Tato plocha, ve které je navržena pouze změna kultury (resp. změna druhu pozemku v evidenci KN), zůstává stále zemědělskou plochou a nedochází u ní k záboru ZPF.


24

II.A - Textová část ARCHITEKTURA URBANISMUS

Recommend Documents