Československá obec legionářská a Klub vojenské historie I. prapor
si Vás dovolují pozvat na
II. ZIMNÍ LEGIOMARŠ Pořádaný 23.-24.1. 2015 v rámci 96. výročí Sedmidenní války,
K uctění památky hrdinů padlých v bojích o Těšínsko.
Ihned po vzniku Naší republiky se rozhořel mezi ČSR a Polskem územní spor o území Těšínského Slezska. Těšínské knížectví
bylo ve svazku s Českými zeměmi od roku 1327, kdy jej znovu připojil český král Jan Lucemburský. V roce 1918 se, na Těšínsku vzniklá, polská Rada Narodowa snažila o připojení knížetství k budoucímu polskému státu (Polsko bylo jako stát uznáno až na počátku roku 1919). Argumentovala výsledky sčítání lidu z dob Rakousko – Uherska, kdy byli všichni obyvatelé mluvící slezskými nářečími automaticky označeni za Poláky. Na její popud bylo obsazeno území polskými vojsky a 2. listopadu 1918 prozatímně rozděleno na dvě části. Vzhledem absenci armády, musela ČSR, toto nevýhodné rozdělení,
prozatímně přijmout a vlastní území ponechat pod cizí správou. Vlastní rozhodnutí mělo být ponecháno mezinárodní komisi.
V lednu 1919 vyvrcholily polské snahy pokusem zavést na Těšínském Slezsku odvody do polské armády a vyhlášením voleb do polského Sejmu, plánovaných na 25.1. 1919, které byly v ostrém rozporu s úmluvou. Z toho důvodu vydalo Ministerstvo obrany ČSR rozkaz k vojenskému obsazení Těšínska. Velením operace byl pověřen francouzský důstojník pplk. Josef Šnejdárek. Akce byla zahájena 23.1.1919 útokem z Ostravy, kolem košické dráhy, na Bohumín a Karvinou.
MOTTO: „Nejkrásnější: bránit v čele armády svou vlast. Se zbraní v ruce přivtělit republice, nač měla právo.“ Armádní generál Josef Šnejdárek
27. 1. bylo obsazeno hlavní město knížectví - Těšín a polské jednotky ustoupily za Vislu. Nejtvrdší boje s polskou armádou sváděla střední skupina československého vojska u Kisielówa před Skoczówem. Poláci byli zatlačeni útočícími Čechoslováky ke Skoczówu, kde svůj ústup zastavili. Velká část Těšínska byla obsazena. Rozhodující československý útok na Skoczów a za Vislu,
se kvůli
nátlaku dohodových mocností, již nepodařilo uskutečnit. Celá operace byla ukončena 31.1.1919.
vojska se 26.2.1919 stáhla na demarkační čáru vytyčenou Dohodou. O dalším osudu Těšínska měla rozhodovat až plebiscitní komise.
Maximální postup československých vojsk
Československé
Vzpomínková Akce II. Zimní legiomarš je pořádána v místech bojů 35. pěšího pluku italských legií u města Bystřice nad Olší na hoře Polední, kde se nachází památník věnovaný vrchnímu veliteli Československých vojsk na Těšínsku – armádnímu generálu Josefu Šnejdárkovi.
Poprvé byla akce konána v roce 2013, jako reakce na poškození pomníku neznámými vandaly. Pomník byl před akcí, na náklady KVH I.prapor, opraven a v rámci 94. výročí Sedmidenní války znovu odhalen. Účast byla kolem 50 lidí, z toho 30% příslušníků AČR a jiných ozbrojených složek ČR.
O rok později již byla akce pořádána ve spolupráci s Československou akcí legionářskou jako Zimní legiomarš. Toho se navzdory silnému mrazu (-17°C) zúčastnilo kolem 100 účastníků, ve věkovém rozpětí 1 – 85 let. Akce byla završena položením věnce k pomníku členy vojensko-historických jednotek.
Program: 1.) Zimní táboření u pomníku Armádního generála Josefa Šnejdárka Sraz účastníků zimního táboření v pátek 23. ledna 2015 v odpoledních a večerních hodinách na hoře Polední u pomníku. Účastníci zimního táboření musí být vybaveni pro přežití v nízkých teplotách (v roce 2014 teplota -17°C a rychlost větru 60 km/hod). 2.) Pochody: V sobotu 24. ledna 2015 pochod z Návsí na Polední. 8:30 – odchod od nádraží v Návsí (cca 10 km) Pro účastníky, kteří se z různých důvodů nemohou zúčastnit táboření nebo hlavního pochodu, je nachystána alternativní trasa od nádraží v Bystřici nad Olší. Sraz v 9:00. 3.) Hlavní program Ve 12 hod proběhne na hoře Polední, pietní akt s položením věnců k pomníku Armádního generála Josefa Šnejdárka za padlé v Sedmidenní válce. Akt bude zahájen slavnostním nástupem příslušníků AČR a historických jednotek v uniformách armád ČSR. Následuje vztyčení státní vlajky za doprovodu státní hymny ČR a SR. Po dokončení slavnostního nástupu bude do mohyly „České státnosti“ uložena prsť z významných bojišť Československých dějin a z místa skonu českého krále Jana Lucemburského – díky němuž se Slezsko vrátilo zpět pod vládu české koruny. Akce bude završena položením věnců k pomníku Armádního generála Josefa Šnejdárka.
Zajištění akce: Na průběh akce budou dohlížet pořadatelé z řad Československé obce legionářské, Klubu vojenské historie I. prapor Ostrava a
dobrovolníků. Pořadatelé budou označeni visačkami. Cesta vede převážně po turistických značkáchnenáročným terénem se středním převýšením. Účastníci pochodu z Návsí budou mít možnost se občerstvit v turistické chatě Na Filipce. Pro zbývající návštěvníky bude na vrcholu Polední zajištěn čaj na zahřátí.
.
Závěr Vzrůstající počet účastníků na minulých ročnících Legiomarše svědčí o rostoucím vlasteneckém cítění obyvatel regionu a i celé České a Slovenské republiky. Velkou radostí pořadatelů je vidět mezi účastníky stále více mladých lidí, kterým není lhostejná bohatá minulost naší země a hlavně její budoucnost. Jejich přítomnost ukazuje že oběti našich předků nebyly marné.
Pořadatelé :
KVH I.prapor Ostrava Jednota moravskoslezského kraje Bližší informace budou uveřejněny na webech: www.kvh1.tym.cz, http://www.svv-msk.cz/.
