Historie spolku KLUB ÈESKÝCH CYKLISTÙ Stará Bìlá

OHLASY OBECNÉ A OBECNÍ ! ÈÍSLO 5 ! KVÌTEN 2007 ! ZDARMA

Historie spolku KLUB ÈESKÝCH CYKLISTÙ Stará Bìlá V minulém èísle zpravodaje jsme Vás pozvali na hlavní akci poøádanou 2.6.2007 v rámci vzpomínkových oslav 100.výroèí založení spolku KLUB èeských velocipedistù ve Staré Bìlé. Dnes se pokusíme seznámit Vás s podmínkami vzniku spolku v roce 1907, jeho 32 letou èinností i s jeho nuceným zánikem v roce 1939. Podklady pro tento èlánek byly èerpány pøedevším ze složky, kterou k uvedenému spolku vedlo policejní øeditelství v Mor. Ostravì a kterou v Zemském muzeu v Opavì zapùjèil starobìlský historik J, Klega. Dále byl využit dobový tisk, fotografie a vzpomínky žijících rodinných pøíslušníkù èlenù spolku. Rok 1907 ještì zapadá do pomalu konèící bouølivé éry vzniku rùzných sportovních, kulturních a jiných spolkù pøed I.svìtovou válkou. Dále zde pùsobil pøíklad okolních velocipedistických spolkù pøedevším vítkovického spolku „VPØED“. Kdy a kdo pøesnì stál za myšlenkou o založení spolku ve Staré Bìlé dokumenty neuvádìjí, ale první písemná zmínka ze složky uvádí že: dne 8.èervence 1907 sepsal a podepsal zaøizující výbor pod vedením Ludvíka Máchy - hostinského STANOVY KLUBU ÈESKÝCH VELOCIPEDISTÙ VE STARÉ BÌLÉ kde øíká § 4: „Úèel: Pìstování jízdy na velocipédech, což dìje se: a)spoleèným cvièením, b) výlety a cestováním, c) poøádáním závodù a zúèastnìním se jich, d) poøádání pøednášek odborných a zábav, jakož i divadelních her, dobroèinných a vlasteneckých úèelù. dále pak § 13 Vymožení schválení tìchto stanov

75 let Danuše Klimešová, ul. Plzeòská 85 let Alois Peøík, ul. Kališní Marie Bergrová, ul. Mitrovická 86 let Vlasta Koèvarová, ul. Holainova Miroslav Kváè, ul. Gregárkova 87 let Julie Malinová, ul. Kališní

Návrh putoval pøes slavné C.K. policejní komisaøství v Mor. Ostravì na vysoce slavné C.K. moravské místodržitelství v Brnì, které dne 21.7.1907 pod èíslem jednacím 41616 rozhodlo že „nevidí se na oznámení Vaše a soudruhù, pøedložené C.K. policejnímu komisaøství v Mor. Ostravì a dne 13.èervence 1907 sem došlé zakázati zøízení nepolitického spolku pod názvem „Klub èeských velocipedistù Stará Bìlá“ se sídlem ve Staré Bìlé dle znìní pøedložených stanov. Toto stanovisko bylo zasláno dne 31.7.1907 i p. Ludvíkovi Máchovi, hostinskému. O tom, že povìstí o C.K. R-U byrokracii jsou ponìkud pøehnané svìdèí skuteènost, že již 5.srpna 1907 zakládající èlenové opìt v èele s L. Máchou a s doporuèením tehdejšího starosty Jana Blahuta žádají slavné C.K. policejní komisaøství v Moravské Ostravì o povolení konání ustavující valné hromady na den11.srpna 1907 o 5. hodinì odpolední. Pokraèování na stranì 5

89 let Milada Slameèková, ul. Pod Janíèkem 95 let Vlasta Staòková, ul. Gregárkova

Zmìna dopravy V lednovém vydání Starobìlského zpravodaje jsme vás informovali o pøipravovaných zmìnách v autobusové dopravì, s tím, že návrhy jízdních øádù budou zveøejnìny na internetových stránkách Staré Bìlé koncem ledna, což bylo provedeno i s výzvou k pøipomínkám. Bohužel možnost dát pøipomínky využilo jen nìkolik obèanù. Tyto pøipomínky jsme se snažili zaèlenit do jízdních øádù. Ne všechno se povedlo prosadit, a proto ani my, zástupci obvodu pøi jednáních, nejsme úplnì spokojeni. Po zmìnách v dopravì, které již nastaly od 4. bøezna, se objevila øada pøipomínek od obèanù. Škoda, že tyto pøipomínky nepøišly døíve, protože další zmìna jízdních øádù bude až k 1. záøí, kdy po dokonèení opravy mostu budou autobusy opìt zajíždìt k Intersparu. Pokraèování na stranì 2

Z jednání rady a zastupitelstva Rada na svém 10. a 11. zasedání mimo jiné rozhodla ! o uzavøení dohody s Úøadem práce v Ostravì na poskytnutí pøíspìvku na vytvoøení pracovních pøíležitostí v rámci veøejnì prospìšných prací v roce 2007. ! o vydání souhlasu k uložení inženýrských sítí do pozemku MOb na MK Na Zámèiskách pro MUDr. Ondøeje Strnadela a o uzavøení smlouvy o budoucí smlouvì na zøízení práva odpovídajícího vìcnému bøemeni a jinému právu. ! o zadání zakázky na vyèištìní vodního toku za firmou CIMO firmì STAVBY Škrobánek s.r.o. za cenu 18.587 Kè. ! o pronájmu èásti pozemku parc. è. 31/29 o výmìøe cca 500 m2 (pozemek v zadní èásti areálu AGRO) pro Pavla Dlouhého 2 za cenu 25Kè/m /rok. ! povìøit Milana Foltu provedením znaèení pro rozmístìní stánkù, výbìrem a kontrolou poplatkù za pronájem veøejného prostranství ve dnech konání starobìlské pouti. ! o zrušení staré pojistné smlouvy a uzavøení nové pojistné smlouvy, (z dùvodu lepšího finanèního plnìní v pøípadì poškození zdraví) na pojištìní èlenù zásahové JSDH Stará Bìlá za cenu 28.770 Kè, což èiní 1. 370 Kè/rok/osoba. ! o provìøení skuteèného stavu elektroinstalace v budovì MŠ Blanická (na základì zjištìné závady pøi bìžné opravì). ! nevyhovìt žádosti Pavla Proroka na umístìní dopravního zrcadla pøi výjezdu z ulice Koroptví z dùvodu dostateèného pøehledu v obou smìrech. ! o zadání zakázky na výstavbu chodníku podél ul. Mitrovická (prodloužení stávajícího chodníku) v délce cca 23 m firmì Zbynìk Strnadel - ZYKSAL za cenu 29 642 Kè. ! o zaøazení MOb Stará Bìlá do seznamu úøadù oprávnìných k poskytování ovìøených výstupù. ! o uzavøení smlouvy na poøádání koncertu v rámci 4. roèníku Svato-

václavských hudebních slavností za cenu 30 000 Kè. Koncert se uskuteèní 27.10.2007 v Øímskokatolickém kostele. ! o rozšíøení stávající pojistné smlouvy uzavøené s Èeskou pojišovnou o pojištìní budov na koupališti a 10 èekáren v MOb.

Zastupitelstvo na svém 4. a 5. zasedání mimo jiné ! zvolilo Vratislava Prokopa èlenem finanèního výboru a Ing. Vladimíra Zdráhala èlenem kontrolního výboru zastupitelstva. ! Schválilo rozdìlení majetkù a závazkù pøíspìvkových organizací ZŠ a MŠ, které se uskuteènilo z dùvodu rozdìlení jedné organizace, na dva výše uvedené subjekty od 1.1.2007. ! vzalo na vìdomí informaci o peticích k dopravní situaci v oblasti Folvark a navrhované øešení s tím,

Starobìlský zpravodaj »2«

že povìøuje radu dalším jednáním. ! schválilo nabytí pozemku o vý2 mìøe cca 5m darem od p. Jiøího Dvoøáka v lokalitì chodníku podél ul. Mitrovická (vedle budovy bývalé staré pošty). ! schválilo rozdìlení grantù MOb Stará Bìlá na rok 2007 dle pøedloženého návrhu.

Zmìna dopravy Dokonèení z titulní strany Žádáme proto obèany, kteøí mají konkrétní pøipomínky k souèasným jízdním øádùm, aby je podali na úøad mìstského obvodu Stará Bìlá do konce kvìtna. Návrhy nových jízdních øádù, ke kterým opìt mùžete dávat pøipomínky, zveøejníme na internetových stránkách Staré Bìlé pravdìpodobnì v druhé polovinì èervence. Miloslav Hoøínek

Krátké zprávy a oznámení

Dramatizace románu Irvinga Stonea Žízeò po životì Z ohlasù divákù také vyplynulo, že komorním pojetím se podaøilo navodit opravdovou atmosféru pøíbìhu, kterou umocòoval i pocit, jakoby se všichni stali souèástí dìje, zvl᚝ pak pøi scénce v kavárnì.

Uzavøení sbìrného dvora Upozoròujeme obèany, že v sobotu 19. kvìtna 2007 nebude sbìrný dvùr otevøen.

Volný byt Od mìsíce èervna 2007 se uvolní byt (garsoniéra) nad zdravotním støediskem. Zájemci mohou zasílat své žádosti do 25.5.2007 na adresu úøadu. I.Richterová

Nová provozní doba pošty Všem klientùm pošty Ostrava 24 oznamujeme, že s úèinností od 1.5.2007 dochází ke zmìnì hodin pro veøejnost a to Pondìlí, úterý, ètvrtek, pátek 8.00 - 11.30 a 13.00 -17.30 Støeda 8.00 - 11.00 a 13.00 - 18.00 Rozsah poskytovaných služeb se nemìní. Zmìna hodin pro veøejnost byla provedena na základì dlouhodobého sledování zájmu klientù o poskytované služby.

Pro cyklisty Mìstský obvod zakoupil u firmy Tano Technik s.r.o. z Prostìjova 10 ks zámkù typu SAVE do stojanù na kola. Zájemci si jej mohou zakoupit v kanceláøi ÚMOb za cenu 75 Kè. J.K.

Oèkování psù proti vzteklinì probìhne 25. kvìtna 2007. V zahradì ÚMOb 14.30 - 16.00 U bývalých sbìrných surovin (ul. Vinohrad) 16.30 - 17.30 Cena oèkování - 100,- Kè Nezapomeòte oèkovací prùkaz psa.

Pod záštitou kulturní komise ÚMOb ve Staré Bìlé uvedlo Sdružení pro kulturu a spoleènost dne 30.3.2007 dramatizaci románu Irvinga Stonea Žízeò po životì. Tento román zachycuje život a dílo malíøe Vincenta van Gogha. Za zmínku stojí, že právì v den konání této dramatizace uplynulo 154 let od narození Vincenta van Gogha, který se narodil 30.3.1853. Jaroslavu Dvoøákovi se podaøilo v dramaturgickém zpracování a v režii formou vyprávìní a krátkých scének vystihnout to podstatné ze života Vincenta van Gogha a pøiblížit tak divákùm jeho životní okamžiky od mládí až po jeho konec. Vincent van Gogh jednou øekl, že být umìlcem pro nìj znamená jediné bez ustání hledat: „Hledám, celým srdcem hledám“. Pro Jaroslava Dvoøáka to byl nelehký úkol, ale podle bezprostøední reakce pøítomných divákù se mu to podaøilo.

Ordinaèní hodiny oèní ambulance na ul. Valova 1074/5 ve Staré Bìlé Pondìlí 17.30 - 20.30 hod. Úterý 8.00 - 15.00 hod. Støeda 8.00 - 15.00 hod. Ètvrtek 8.00 - 15.00 hod. Pátek 8.00 - 12.00 hod. Telefon: 596 769 380

Ztratil se kocour V bøeznu se ztratil kocour (britská lila-šedý). Slyší na jméno MACIN. Prosím o veškeré informace na tel. 724 244 110. Nálezce finanènì odmìním. Dìkuji. Starobìlský zpravodaj »3«

Skladbami od skladatelù mimo jiné od F. Chopina, P. I. Èajkovského a J. S. Bacha byl zvýraznìn dìj této dramatizace za klavírní spolupráce Elišky Novotné. V dramatizaci také úèinkovaly Marta Lyèková, Ivana Pluhaøová a Marcela Fiedlerová.

Významným doplòkem dìje se stala malebná dekorace scény, na které se podíleli Václav Krejèíèek a manželé Lyèkovi. Èlenové Sdružení pro kulturu a spoleènost dìkují všem za jejich úèast a tìší se na další setkání na poøadech, které na podzim pøipravují. Zároveò dìkují za dobrou spolupráci manželùm Vyskoèilovým. Marcela Fiedlerová

Kde je socha Jana Nepomuckého? Stávala na mostì pøes øeku Ostravici a pozdìji byla umístìna na starobìlském gruntì sedláka Bohuše Nováka. Jen málokdo ví, že na posledním døevìném ostravském mostì pøes øeku Ostravici stála socha sv. Jana Nepomuckého. Otcové mìsta Moravské Ostravy se tak na poèátku 19.století instalací této sochy pøipojili k dalším moravským mìstùm, která projevila úctu tomuto svìtci. Jaký byl však osud uvedené sochy po stržení posledního døevìného mostu si øekneme. Jak vypadal poslední døevìný most, který spojoval oba bøehy Ostravice, který byl postaven poèátkem 19.století, to nám ukazuje situaèní plán mìsta z roku 1833. Byl postaven na osmi kozlech, které zadržovaly za dešù a snìhových tání protékající vodu, takže most byl dosti èasto vážnì poškozen. V roce 1844 bylo zjištìno, že tento døevìný most byl dosti èasto vážnì poškozen. V roce 1844 bylo zjištìno, že tento døevìný most velice zchátral a další jeho existence je nežádoucí a nebezpeèná. Císaøským výnosem bylo obci povoleno postavit nový most, tentokrát øetìzový. Jak již bylo øeèeno, na mostì stála socha èeského muèedníka Jana Nepomuckého a ta nebyla natolik zchátralá, aby ji bylo nutno spálit s ostatními zbytky døeva starého mostu. Náhodou se o soše dovìdìl politicky èinný starobìlský sedlák Jan Novák, dále z výpisù „Historie starobìlských gruntù“.

Otec Jan Novák se synem Janem, jejichž patron byl sv. Jan Nepomucký dali postaviti v jizbì onu sochu do zvl᚝ upraveného výklenku, majíce úctu k svému patronu. Bohužel syn Jan brzy zemøel a na grunt pøišli nové majitelé, stavení bylo zrekonstruováno zevnitø a tak se stalo, že i patron gruntu sv. Jan Nepomucký - døevìná socha v životní velikosti se nakonec ocitla na pùdì gruntu. Asi ve tøicátých letech minulého století chovali na gruntì u Novákù berany. Jeden z pobíhajících beranù po dvoøe vklouzl otevøenými dveømi do sínì a dále po schodech na otevøenou pùdu. Tam spatøil døevìnou sochu pøed sebou v životní velikosti. Zaèal do ní trkat a když se rozkymácela, berana to rozzuøilo, až se socha ocitla v síni na dlažbì, pøièemž jí byla uražena ruka. Sochu vynesli opìt nahoru a uražená ruka byla spálena. Pøišla šedesátá léta a to musel vstoupit do družstva i majitel starobylého gruntu pan Bohuš Novák. Jelikož si postavil rodinný domek, pøišel na myšlenku, že by jeho selské stavení se mohlo stát muzeem starých selských strojù a náøadí, když v novém JZD pracují jen s velkými kombajny, traktory atp. Ve své režii by to nezvládl proto to nabídl tehdejšímu národnímu výboru, ale neuspìl. Dnes není po starém selském stavení ani památky, pøed léty bylo zboøeno. O výše uvedené soše jsem se zmínil ostravskému historikovi, tomu ji nakonec pan Novák

vìnoval pro ostravské muzeum. Jenže o silnì poškozenou sochu nebyl zájem, pro pøíliš vysoké náklady na její restauraci a proto ji vymìnil za jinou starožitnost. Nový vlastník si ji nechal upravit a umístil ji ve své zahradì u okrasného jezírka na Hukvaldech. Tam stávala nìkolik let, ale z plechového pøístøešku na ni stékala voda, což nevìdìl. D隝 a sníh vykonaly svoje, zejména když šlo o starou, také dutou tzv. skoøepinu, prožranou èervotoèem. Dovìdìl se o ní jistý zájemce, kutil, že se pokusí ji znovu vyspravit a jak to nakonec se sochou dopadlo, nepodaøilo se mi zjistit. J.Pch

Zpráva o èinnosti Jednotky Sboru dobrovolných hasièù obce Stará Bìlá za rok 2006 Úvodem zprávy bych rád podal nìkolik základních informací o podstatì vzniku a zamìøení èinnosti naší jednotky. Jednotka SDH Stará Bìlá vznikla na základì zákona 133/1985 o PO ve znìní pozdìjších pøedpisù. Zøizovatelem jednotky je Obecní úøad Stará Bìlá, který jednotku øídí, vybavuje a celkovì je zodpovìdný za její chod. Èinnost jednotky není v žádném pøípadì zamìøena na kulturu, sportovní aktivity apod.,ale výhradnì na zdolávání všech mimoøádných událostí v obci i okolí a na pomoc obèanùm.V souèasné dobì má jednotka 21 èlenù a v poplachovém plánu Moravskoslezského kraje je zaøazena do kategorie 3, což znamená, že je základní složkou IZS a je pøipravena zasáhnout kdekoli v ce-

lém kraji. Musím s pýchou dodat, že cesta mezi jednotky této tøídy opravdu nebyla snadná a krátkodobá. Dá se øíci, že bìhem 10 let jsme se vypracovali z nezaøazené jednotky se zastaralým vybavením mezi jednotky vybavené moderní technikou se schopnostmi opravdu pomoci u vìtšiny událostí. Pøeskoèíme úvod a zamìøíme se na to podstatné a to jsou naše aktivity v uplynulém roce. Snìhová nadílka loòské zimy pro nás znamenala spoustu hodin tvrdé døiny pøi shazování snìhu ze støech veøejných budov. Hned na jaøe byla naše èinnost ovlivnìna velkou vodou z místních tokù a øeky Odry, která ohrožovala dolní èást naší obce. Zažili jsme vcelku veliké manévry, pøi kterých jsme Starobìlský zpravodaj »4«

stavìli protipovodòové stìny, èerpali vodu, uzavírali komunikace a monitorovali vývoj situace na tocích. Poprvé od roku 1997 jsme si tak v praxi dokázali ovìøit jak jsme se pouèili z povodní a jak jsme pøipraveni pøi dalších zasáhnout. Dá se øíci, že jsme podle stávající situace dokázali odstranit nedostatky v povodòových plánech a dokoupili jsme chybìjící vybavení. Neomezili jsme se pouze na velkou vodu u nás v obci, ale byli jsme napøíklad nasazeni i na budování protipovodòových stìn v Ostravì Koblovì. Samozøejmì, že mimo povodní jsme se vìnovali také spoustì jiných aktivit. Pokáceli jsme okolo 15 stromù v majetku obce, vyèistili nìkolik kanálù a provádìli spoustu dalších

Èinnost obyvatel po varovném signálu Jedním z prvoøadých opatøení ke snížení následkù mimoøádných událostí, je vèas varovat obyvatelstvo pøed hrozícím nebezpeèím. Pro zabezpeèní varování byl na celém území státu zaveden jediný varovný signál „Všeobecná výstraha" Vyhlašuje se kolísavým tónem po dobu 140 vteøin v pøípadech, kdy mùže dojít nebo došlo k ohrožení životù a zdraví obyvatel v dùsledku vzniku mimoøádných událostí. Co dìlat, když uslyšíte varovný signál? Když uslyšíte kolísavý tón sirény neprodlenì se ukryjte kdekoliv to bude možné (tato zásada neplatí, když se zjevnì jedná o povodeò). Nehledejte betonové úkryty ani sklepy pod úrovní terénu. V prvním okamžiku plnì postaèí k úèinné ochranì zdìná budova, kterou lze uzavøít. Požádejte o poskytnutí ochrany a o pomoc v objektech a budovách, a jste kdekoliv na nákupech, na procházce, v zamìstnání, pøi jednání na úøadech, ve škole, atd. Zvuk sirény nepøikazuje okamžitì se vrátit domù, ale pøikazuje neprodlenì se ukrýt co nejblíže místa, kde se nacházíte. Provedením tohoto opatøení si dost možná zachráníte své zdraví a život. Dìti, které jsou pøítomny ve škole, je nutné ponechat ve škole a neposílat èinností, kterými šetøíme prostøedky obecního rozpoètu v øádech desítek, možná i stovek tisíc korun roènì. Jednou z našich hlavních aktivit se stává rekonstrukce hasièské zbrojnice, která je v majetku obecního úøadu. Každoroènì se do rekonstrukce budovy vkládají nemalé prostøedky z obecního rozpoètu, takže dokážeme pomalu zvelebovat i zázemí pro naše aktivity. Letos jsme dokázali v bývalém služebním bytì provést bourací práce, zaizolovat a vybetonovat podlahy, udìlat novou elektroinstalaci, strukturovanou kabeláž, èást rozvodù ústøedního topení, vody a odpadù. V pøíštím roce máme v plánu dodìlat stavební úpravy v bývalém služebním bytì, a provést výmìnu oken v celé budovì.

je domù nebo se snažit je ze školy vyzvednout. Škola se o zajištìní jejich bezpeèí na nezbytnou dobu postará a sdìlí jim, co mají dìlat dál. Pokud cestujete automobilem a uslyšíte varování, je nejlepší okamžitì automobil zaparkovat a vyhledat úkryt v nejbližší budovì. Co tedy znamená rada „Neprodlenì se ukryjte"? Vyhledejte úkryt v nejbližší budovì. Tou mùže být výrobní závod, úøad, kanceláøe, obchody, veøejné budovy i soukromé domy. Když lidé požádají o pomoc u vašich dveøí, dejte jim pøíležitost se ukrýt. Pokud uvidíte, že nìkteøí zvuk sirény asi nezaslechli, varujte je, sdìlte jim, že hrozí nebezpeèí a poskytnìte jim pøípadnou pomoc. Uslyšíte-li zvuk sirény, nikam netelefonujte. Váš pokus o získání telefonických informací jenom zatíží telefonní sí. Je to zbyteèné! Když se ukryjete v budovì, musíte zavøít dveøe a okna kvùli bezpeènosti osob uvnitø. Siréna mùže s velkou pravdìpodobností signalizovat zrovna únik toxických látek, plynù, radiaèních zplodin nebo jedù. Uzavøením prostoru snížíte pravdìpodobnost vniknutí látek do prostoru, ve kterém se nacházíte. Informace Koneènì se dostáváme k nejzajímavìjší èásti zprávy a tou je zásahová èinnost naší jednotky. V uplynulém roce jednotka vyjela k 121 událostem. Z toho se jednalo o 15 požárù a 106 technických pomocí, v kterých jsou zahrnuty témìø všechny události jako jsou: èerpání vody, shazování snìhu ze støech, odstraòování spadlých stromù z komunikací, zásahy na hmyz apod. Toto èíslo je na dobrovolnou jednotku v Ostravì opravdu úctyhodné a samo vypovídá o kvalitì jednotky. Zasahovali jsme u vìtšiny vìtších požárù v Ostravì napø. pøi požáru støechy bývalé chemièky v Pøívoze, požáru støechy motorárny ve válcovnì trub Vítkovice. Nejdále jsme vyjíždìli k požáru autoservisu do Hluèína. Za práci v uplynulém roce musím velmi Starobìlský zpravodaj »5«

o tom co se stalo a jak se zachovat, se dozvíme ze zpráv a informací z regionálního vysílání rozhlasu a televize, ale i z obecního rozhlasu. Tam kde jsou již nainstalovány elektronické sirény, budou tyto vysílat po varovném signálu i krátkou slovní informaci o vzniklé situaci. Další podrobností o prùbìhu mimoøádné události a postupu záchranných prací uslyšíte v pravidelných relacích a zpravodajských vstupech regionálních rozhlasových stanic a televize. Když zazní varovný signál kolísavý tón sirény, nezapomeòte na tøi základní kroky vedoucí k vaší záchranì: 1. Neprodlenì se ukryjte. 2. Zavøete dveøe a okna. 3. Zapnìte rádio a televizi.

Prodej palubek Smrk klasik Tøída A.B. 12,5 mm x 95 mm x 300 cm 2 135 Kè/m 19 mm x 95 mm x 300 cm 2 185 Kè/m

Tel: 604 618 374 pochválit všechny èleny naší jednotky. Práce, výjezdù, rùzných ukázek a cvièení bylo opravdu mnoho a na to, že jsou všichni dobrovolníci, pracují u nás ve svém volném èase a prakticky témìø zdarma, odvedli kus dobré práce, za kterou se nemusí stydìt. V závìru zprávy bych rád vyzvedl spolupráci s Hasièským Záchranným Sborem Moravskoslezského kraje a Centrem Tísòového Volání, která se stala v posledním roce bezproblémovou a se jedná o problémy s vybavením èi o povolání jednotky k požáru. A hlavnì musím podìkovat za nadstandardní spolupráci se všemi zástupci a zamìstnanci obecního úøadu. V Ostravì dne 7.2.2007 Vel. JSDH. Stará Bìlá Jan Šedìnka

Historie spolku KLUB ÈESKÝCH CYKLISTÙ Stará Bìlá Pokraèování z titulní strany Ustavující valná hromada za úèasti 30 èlenù skuteènì v daném termínu probìhla. Její zápis, odeslaný opìt na C.K. policejní komisaøství – viz pøíloha.

Z dokumentu jednoznaènì nevyplývá pøesné místo konání. Dá se pøedpokládat, že to bylo v hostinci Zlatý jelen, který tehdy vlastnil L. Mácha. V §6 Stanov o pøijímání èlenù se mimo jiné hovoøí: „byl-li nový èlen pøijat, vydá se mu èlenský lístek nebo legitimace a po zaplacení výborem stanovaného poplatku odznak klubový.

A jelikož klubový odznak musel být schválen i v patøièných barvách C.K. policejním øeditelstvím, zachoval se ve výše uvedené složce nádherný grafický list návrhu odznaku. Jestli byl navrhnut a zhotoven i klubový prapor a stejnokroj není zatím známo i když o obou se zmiòují jak stanovy, tak povolení C.K. policejního øeditelství. Rádi bychom tuto skuteènost v budoucnu i s vaší pomocí objasnili. Takže se dá øíci, že i na dnešní dobu v neskuteènì krátkých porodních bolestech nebo spíše radostech (8.7.1907 - sepsané stanovy, 11.8.1907 - ustavující valná hromada) vznikl plnohodnotný spolek KLUB ÈESKÝCH VELOCIPEDISTÙ VE STARÉ BÌLÉ s tìmito prvními hlavními funkcionáøi: Pøedseda klubu: Metodìj Strakoš, obchodník Jednatel: Ludvík Mácha, hostinský Místopøedseda: Jiøí Puczek, strojník Náèelník: Karel Ševèík, hutník Pokladník: Jan Èerný, domkáø Dalšími èleny výboru a revizní komise byli zvoleni: Emil Strakoš, hutník, Jan Lyèka, sklepník, Jan Hajduèek , domkáø. Z dalších listù C.K. policejní složky hovoøících o èinnosti spolku pak vyjímáme: „5.ledna 1908 o 3 hodinì odpolední v hostinci p. Ludvíka Máchy ve Staré Bìlé è.d. 173 se konala valná hromada spolku za úèasti 34 èlenù, za nového pøedsedu zvolen Jiøí Puczek a místopøedsedou Jan Hajdùèek, náèelníkem pak Jan Slavík.“ „14.února 1908 - žádost o povolení nošení klubového odznaku v provedení schváleném stanovami - nošení povoleno dne 3/III 1098.“ „29.kvìtna 1908 - žádost o povolení „Výletu pro den 21.èervna 1908 do dubiny poblíž humen mezi Starou a Novou Bìlou na majetku pana Floriana Holaina è.d. 33“ Bude pozváno asi 15 okolních klubù velocipedistù a hasièù. Výlet zaène o pùl druhé odpoledne pøi hostinci bratra L. Máchy odkud pùjde prùvod v èele s hudbou a dospìlejšími družièkami na výletištì. Zde bude koncert, tanec, prodej uzenin a piva po celou dobu až do 9 hodin veèer. Pak se Starobìlský zpravodaj »6«

úèastníci výletu v lampiónovém prùvodu pøesunou do hostince bratra L. Máchy kde bude pokraèovat taneèní zábava. Za poøádek a bezpeèí ruèí výbor Klubu èeských velocipedistù ve Staré Bìlé. Èistý výnos vìnován bude na zakoupení rezervních kol pro klub a dobroèinné úèely. Hudba místní, vstup na výletištì 30 hal., na taneèní zábavu 80 hal.“ To byly pomìrnì ambiciózní plány asi nejvìtší klubové akce, jak to dopadlo ve skuteènosti se již asi nikdy nedozvíme. „28.bøezna 1910 v hostinci u Lejpy p. Vilema Chylka è. 128 divadelní hra Diblík šotek z hor – obraz z vesnického života v pìti jednáních. Ceny míst: I.místo 80 hal, II.místo 60 hal, k stání 40 hal. „5.èervna 1910 - opìt výlet do lesíka pana Floriána Holaina s již tradièním bohatým programem jen s jednou zmìnou, odchod a konec prùvodu pøes celou obec od hostince p. Viléma Chylka u Lejpy, tamtéž veèerní taneèní zábava.“ Každoroènì v lednu se konala valná hromada klubu s volbou vedení na další rok. Z jednotlivých zápisù vybíráme: „15.ledna 1911 v hostinci obèanského stavebního družstva za pøedsedu zvolen Jan Èerný domkáø – který tuto funkci vykonával až do zániku klubu v roce 1939“ „14.ledna 1914 poslední valná hromada pøed I. svìtovou válkou“ „17.února 1918 v hostinci u Lípy jediná „váleèná“ valná hromada, povolená ještì C.K. policejním komisaøstvím v Mor. Ostravì“ „12.ledna 1919 v hostinci u Lípy první valná hromada povolená policejním komisaøstvím bez „C.K.“ Z meziváleèných mnohem skromnìjších akcí spolku je ve zmínìné složce mimo jiné zachyceno: „24.èervence 1921. V hostinci u Lípy, pøednáška dr. Fuchse na téma zdravovìda a jízda na kole“ „4.èervna 1922: vyjížïka na Lysou horu pøes Paskov, Místek, Frýdlant a zpìt“ „24.bøezna 1929: u Lípy br. Cholevy mimoøádná valná hromada se zmìnami stanov: oficiálnì se mìní název

klubu na KLUB ÈESKÝCH CYKLISTÙ „Stará Bìlá“, volí se dva praporeèníci klubu, místopøedsedovi klubu se ukládá sbírat data o dìjinách Klubu (kronika??), pøi veøejných vystoupeních nosit a vyvìšovat vlajku klubu, byl také schválen návrh nového klubového odznaku.“ Pak již opìt následují jen velmi strohé každoroèní zápisy z lednových valných hromad, konaných již trvale v hostinci U Lípy. Mìní se nìkteøí èlenové výboru, ale pøedsedou stále zùstává Jan Èerný. Svatební fotografie dlouholetého pøedsedy Klubu - Jana Èerného

za jejich èinnost a vykonanou 32 letou práci ve prospìch spolku. Poslední zápis ve složce je velmi struèný: „Spolek èeských cyklistù ve Staré Bìlé zanikl na základì èl. II, vládního naøízení è. 97/1939 Sb z. a n. dnem 30.6.1939 a byl z rejstøíku spolkù vymazán. Tak to je „oficiální“ historie spolku dle policejních archivù. Daleko pestøeji byl však jistì život spolku zachycen ve zmiòované kronice. Nepokusíme se ji spoleènými silami najít? Ing. Oldøich Dlouhý Mob. 775 574 116

Mùj otec a kolo

Více pak je zdokumentováno závìreèné dìjství existence spolku a to je jeho nucené rozpuštìní v r. 1939: na 11.èervna 1939 dopoledne o 9.hodinì v hostinci U Lípy svolána mimoøádná valná hromada a na závìr rozpuštìní spolku KLUB ÈESKÝCH CYKLISTÙ „STARÁ BÌLÁ“. V zápise z této valné hromady je m.j. uvedeno: „i když na pozvánkovém obìžníku bylo podepsáno 90 èlenù spolku, na vlastní schùzi se dostavilo jen 8 èlenù, hotovost spolku k 11.6.1939 èiní 1255,90 Kè, jednomyslnì odhlasováno, aby se spolek dobrovolnì rozešel. Hotové peníze se rozdìlí na polovinu škole a polovinu hasièskému sboru. Koneènou likvidaci provedou bratøi Èerný, Puèek, Kleèka a Urbánek.Bratr Žídek dìkuje pak pohnutými slovy starým zakladatelùm a funkcionáøùm spolku

Mùj otec JUDr. František Hoøínek je oznaèován za prvního cykloturistu ve Staré Bìlé. Velociped v dobì jeho mládí stál okolo 700,- Kè i více. Vždy kráva byla za 600 až 900 a jalovièka za 500 korun. Bylo to opravdu hodnì penìz a proto si lidé kupovali kola z praktických dùvodù – dostat se do práce, na pole, do škol nebo zajet do Beskyd na borùvky. Sportovní stránka byla nìkde jinde. Otec si koupil své první kolo v dobì studia na Karlovì univerzitì (1932 – 1938). Na návrh nìkterého svého profesora z Reformního reálného gymnázia v Pøívoze se pro svùj výborný prospìch dostal v Praze mezi chovance Hlávkovy nadace. Pøivydìlával si taky kondicemi a prací koncipienta v advokátní kanceláøi. Nìkdy ale i prodal vlakovou jízdenku od nadace a cestu z Prahy i zpìt absolvoval na kole. To mu v Praze postavil vinohradský mechanik Štantejský, který koupil trubky od známé, ale zaniklé továrny na motocykly Wanderen. Ten zájemcùm stavìl kola na míru. Otcovo kolo bylo zvláštní - støed klik byl posunut mírnì dopøedu a taky nahoru, sedlo bylo prodlouženo, øídítka mìla krásný oblý tvar, kliky byly delší o 2 cm. Cyklista mìnil za jízdy Starobìlský zpravodaj »7«

posed, šlapal více dopøedu a šel taky koleny nahoru. Kolo bylo cílenì stavìno na dlouhé trasy a pro jízdu do kopcù. Pøevod byl 52/23 a otec si ho opravdu užíval. Touha poznávat cizí zemì pøivedla otce do Francie, Nìmecka, Rakouska, Itálie a taky do Jugoslávie. To všechno na kole, vlastními silami a se skromnými prostøedky. V Jugoslávii – v Sarajevu tehdy pracoval jako kapelník železnièní hudby vynikající muzikant a trumpetista, starobìlský rodák pan Jaroslav Mulka, který otci vymìnil úplnì prodøené boty. Byla to veliká pomoc. Vždy tam dojel pøes Semmering a Slovinsko. Mohl tak pokraèovat do Dubrovníku a odtud dlouhou cestou domù. Otec byl pro cestování perfektnì pøipraven. Mluvil nìmecky, anglicky, francouzsky a rusky, na gymnáziu mìli i øeètinu a latinu. Domluvil se všude, dopøedu vìdìl, co uvidí, mìl výbornou pamì, znalosti o prostøedí nabyté dopøedu z knih. Vozil svùj malý fotoaparát Kodak, dìlal fotky a psal si poznámky. Rodáci ze Staré Bìlé ho charakterizovali takto: „Frantikovi staèi svaza høbet a je z nìho živa knižka“. Otec byl èlenem Klubu èeských turistù a hlavnì DTJ, která mìla silné zázemí v Bìlé i na Ostravsku. Po svých návratech z cest se vždy se spoluobèany podìlil o své dojmy. Pamìtníci mi øekli, že jeho pøednášky mìly mezi lidmi velký ohlas. Po válce byl èlenem turistického oddílu TJ VŽKG a taky byl funkcionáøem v plánovací komisi KV ÈSTV. V roce 2002 si zlomil kyèelní kloub a pøestal chodit. Žil pak v Domovì dùchodcù v O.-Zábøehu a 2.bøezna letošního roku zemøel. Jeho tìžký, ale krásný život chlapce z prostých pomìrù, právníka a cykloturisty se tak završil. Èest jeho památce Mgr. Radim Hoøínek, syn

Moje cyklocesty a necesty Když v loòském létì pøipomnìl Olda Dlouhý sté výroèí starobìlské organizované velocipedistiky, vybavil se mi mùj cyklistický životopis. Moje vzpomínky na kolo sahají do ranného dìtství, kdy nás matka Stázka se sestrou vozila na louky sušit sena. Mìl jsem tak blíže k užovkám, ocúnùm, k Odøe nebo k èervenému fosforu v Polaneckém lese. Ale kajícnì pøiznávám, že jsem závidìl Jeníkovi Palièkovi, který už ve svých pìti letech na kole jezdil. Já to zvládl až v první tøídì. S otcem jsem jel taky do Paskova na vlak. Sedìl jsem „na rulce“ dvoutrubkového rámu. Ta byla obalena dekou, pod kterou sme spali v Morávce, kde jsme byli sbírat borùvky. Ve druhé - tøetí tøídì nastalo období závodù na kolech po okruhu Moèárek-Potoky-most a nepøekonatelný byl Felix Nenka. Mìl výborné kolo s anglickým sedlem. Svoji první velikou jízdu jsem podnikl v šesté tøídì po trase Nová BìláKrmelín-Proskovice a zpìt domù. Tehdy se hodnì mluvilo o sólo cestách Radima Hoøínka po Slovensku a taky o tom, že se svými spolužáky jeli do Hradce. To už byly veliké výzvy. V roce 1962 jsem si koupil po známosti své první kolo. Byl to výborný cestovní favorit, mìl nosiè a vaky, dva mìnièe pøevodù, pevnou a lehkou kostru a tak pøedznamenal dnešní krosová kola. Za rok jsme už s Jendou Palièkou a Jardou Popeláøem jeli do Prahy a na Karlštejn. Pozdìji to bylo s Láïou Liškou a Vlastíkem Horsinkou pøes Vysoèinu do Tábora a Jižní Moravu pøes Telè a Brno zpátky domù. Jezdil taky František

Kutáè se svojí partou. Nebyli jsme pouèeni, jak se takové cesty plánují, k dispozici jsme mìli pouze autoatlas. Ale vidìli jsme nádherná místa, podali výborné výkony a poznávali lid. Jak jsme se všemu divili! Na pedagogické fakultì jsem se (vedle starobìlského volejbalu) zapsal i mezi cykloturisty. To výraznì ovlivnilo mùj další život. Hodnì jsem jezdil v zimì na bìžkách, ale v cykloturistice jsem se vyslovoval i k metodice, k mapám, trasám atd. Redaktorovi P. Šiøinovi z MF jsem navrhoval vyhlásit „Den kola“. Byl jsem proto znám a po vojnì jsem byl v r. 1972 pozván (nebo nominován) na cykloturistickou expedici Tunis 72. Tehdy jsem se ale této pocty musel vzdát. Øešil jsem podstatnìjší osobní problémy a po pøestìhování do Proskovic jsme volili dovolené na lyžích a na kolech. Procestovali jsme toho doma a pozdìji v Polsku a Rakousku dost. Tyto dovolené pøinesly èasto našim dìtem humornou zajímavost. Jejich noví známí si o nich iluzornì mysleli, „že všude byli“. Je ale pravdou, že na kole se dá hodnì poznat. Koncem sedmdesátých let si ještì vzpomínám na pozvání švédského cyklistického svazu na dálkovou jízdu okolo jezera Vättern (350 km nonstop), kterému jsem taky nemohl vyhovìt. Byli jsme se tam v r. 1991 podívat autem. Ta jízda musí být nádherná. Ale já ji už nepojedu. Mimo rodinnou turistiku byla mým pøedním zájmem cykloturistika mých žákù. S nimi jsem uskuteènil celkem 44 vícedenních putování, jednodenní vyjížïky nepoèítám. Tyto výlety smìøovaly vždy do Oderských vrchù, kde mám 16 tras vèetnì cest z a do Ostravy. Zaznamenali jsme pouze jednu odøeninu, 3 lijáky a 11 Starobìlský zpravodaj »8«

defektù. Naše základna v Èermné byla ideální a bývalí žáci už ani nevìøí, co dokázali a poznali. Pouze pøipomínám, že uskuteènit napø. takovou ètyødenní akci je velmi složité a velmi zodpovìdné. Nemìlo by smysl, abych zde pøipomínal své nesplnìné plány, moje dva ukradené favority nebo vážný úraz pravého zápìstí. Ale pøi své malé rekapitulaci u mne výraznì pøevažují radosti. Poznal jsem dávno cyklostezky, používal cyklovagóny, obdivoval sortiment kol a vybavení, mapy, literaturu a služby. Dnes tu máme všechno. Sleduji proskovickou mládež i okolní cyklisty. Starobìlští jezdí do Alp, starobìlské sestry jezdí ve vzorné šòùøe za Bøeou Šelonkem, krmelínští si oblíbili Znojemsko. Celkovì se zvyšuje bezpeènost a pøibývají cyklotrasy (ale taky nìkdy bezohlednosti). Kdysi jsme neuspìli se Dnem kola, dnes vyhlašuje EU Den bez aut. Kola mají kosmické parametry. Koho by to netìšilo? A osobnosti starobìlské cyklistiky? Jednou jsem vzpomínal na p. Èernína a Lièku, ale byli i další - p. Macek, p. JUDr. Hoøínek, p. faráø Gebèinský a jiní. Stejnì tak jako oni mají kolo rádi paní Forgaèová, Hoøínková, Staòková, MUDr. Pika, jezdili Matýsci, jsou to poštovní doruèovatelky a další, a už používali nebo používají kola za jakýmkoliv úèelem. Vždy cyklistika patøí k nejrožšíøenìjší lidové aktivitì a zábavì se širokým významem. Jestliže si pøipomínáme 100. výroèí cyklistiky ve Staré Bìlé, mìli bychom žasnout nad našimi pøedky a litovat, že jejich èinnost byla násilnì pøerušena. Takové výroèí hodnì zavazuje a je taky výzvou! A proto cyklistice ZDAR! Karel Sýkora, Proskovice

Fotbalové soutìže v plném proudu. V první dubnový den se rozjely fotbalové soutìže v kraji a tak se tento stal startovacím i pro naše družstvo mužù v krajské soutìži I.A tøídy. K prvnímu soutìžnímu utkání odjeli starobìlští do Bolatic, kde je èekal soupeø z horní poloviny tabulky, se kterým jsme vždy v minulosti odehráli vyrovnané zápasy. A nejinak tomu bylo i tentikrát. Naše družstvo nastoupilo ještì bez A. Grussmanna, ale v sestavì se objevil náš bývalý hráè R. Polzer, který se vrátil do týmu na hostování z Brušperka. Nový trenér mužstva J. Hoøínek postavil do prvního utkání tuto sestavu: Kaloè - Adámek, Harušák, Polzer, Plavi – Bittala, Malík, Nenièka, Olbort –Škrkoò, Staøièný. V prùbìhu utkání se na høišti objevil i Jansa, který však zápas po dvou žlutých kartách nedohrál a tak jsme dohrávali v 10 hráèích. Po bezbrankovém poloèase jsme již v 6.minutì druhého poloèasu inkasovali, když brankáø Kaloè nezkrotil støelu domácího hráèe z 25 metrù. V oslabené sestavì jsme již nestaèili vyrovnat. Ve druhém jarním kole jsme na svém høišti pøivítali soupeøe ze Štìpánkovic, který v té dobì figuroval na druhém místì tabulky. A nejvìtší domácí návštìva (150 divákù) vidìla výborné utkání, ve kterém se nám podaøilo zvítìzit 2:1 po poloèase 1:0. První branku domácích vstøelil V. Staøièný, který využil centrovaný míè O. Malíkem a ve skluzu jej dopravil do sítì hostù. Soupeø se však s tímto stavem nechtìl smíøit a brzy po zahájení druhé pùle využil špatné rozehrávky našich obráncù a vyrovnal na 1:1. Diváci stále sledovali velmi dobré utkání, které se nám podaøilo otoèit na svoji stranu zásluhou V. Staøièného, který si zpracoval jeden z nebezpeèných

centrù a svým druhým gólem v utkání zaøídil, že body zùstaly doma. K dalšímu zápasu odjeli naši hráèi na pùdu suverénnì vedoucího mužstva soutìže, do Oldøišova. Tomuto, již témìø jistému postupujícímu týmu do krajského pøeboru, bylo naše mužstvo více než dùstojným soupeøem. I když odešli poražení 1:0, odvedli naši hráèi velmi dobrý výkon, kterému chybìlo pouze promìnìní nìkterých z mnoha šancí. Pouze nedùrazná koncovka byla pøíèinou toho, že jsme na høišti lídra tabulky nebodovali. Pøesto je na mužstvu vidìt zlepšená tréninková morálka a tak snad mùžeme vìøit, že se výkony dále budou zlepšovat. V souèasné dobì je družstvo Staré Bìlé na šestém místì tabulky se ziskem 23 bodù a skóre 27:22. Až budete èíst tyto øádky, budou mít naši hráèi za sebou již další boje. Budeme jim fandit a držet palce, aby komentáøe byly jenom kladné. A to i z úèinkování ostatních mládežnických družstev. V.Adámek

Péèe o majetek a jeho zvelebování Patøí mezi základní povinnosti všech funkcionáøù a èlenù TJ. Je to nároèná, ale nanejvýš potøebná èinnost, která zajišuje odpovídající kvalitu sportoviš pro vyžití èlenù a obèanù. A nejde jen o udržování stávajícího majetku, ale i o další zkvalitòování prostøedí na jednotlivých sportovištích a v zaøízeních tìlovýchovné jednoty. Proto už teï je v plánu výmìna vstupních dveøí, jak do tìlocvièny, tak i do restaurace, stejnì jako rekonstrukce ženských Starobìlský zpravodaj »9«

WC v restauraci sokolovny. Dùležitým úkolem bude rovnìž napojení odpadù na kanalizaèní sí. Zcela jistì své do vylepšování prostøedí tradiènì øeknou èlenové tenisového oddílu, kteøí zásluhou pøíznivého poèasí zahájí zøejmì sezónu døív, než to bylo zvykem v minulých letech. A zahanbit se urèitì nedají ani ostatní oddíly. Všichni teï netrpìlivì èekáme, jak dopadnou jednání o pøidìlování grantù a úèelových dotací, bez kterých bychom plánované úkoly nemohli plnit. Vlastimil Adámek

Hokejisté zakonèili sezónu Sezónu 2006-2007 zakonèili Starobìlští hokejisté v sobotu 7.dubna pøátelským dvojutkáním na Ledòáèku. Nejdøíve nastoupili senioøi proti krmelínským „Drakùm“ a dlouho se zdálo, že v posledním utkání sezóny odejdou poraženi. Prohrávali 1:3 a až zvýšenou bojovností v závìru vyrovnali zkušeným Richtárem na koneèných 3:3. Ve druhém utkání nastoupili mladí TJ SOKOL Stará Bìlá oproti zkušeným matadorùm z HC Stará Bìlá a taktéž po celé utkání prohrávali. Nevídanou bojovností a výkonem, který nadchnul všechny pøítomné zaslouženì remizovali 5:5. Po pøekrásném smíru na ledì se všichni zúèastnìní sešli ve Starobìlské myslivnì, kde pøi pøátelském posezení si navzájem upevnili dobré vztahy a jako sponzorské podìkování pøevzali od CIMO CITROEN St. Bìlá hodnotný dar. Pro sezónu 20072008 opìt na svých dresech budou zviditelòovat a doporuèovat tento servis. Zdar nadcházející sezónì. Z. Hajný

vloèky, mrkvu, køen pro zmìnu, po obìdì pivo žadne, vodka a vas nìnapadnì, Novy mìsic: kvìten – maj! na žizeò vèil èistu vodu, zapomeòte na hospodu, Novy je tu Zpravodaj, na èerstvy luft choïtì robi, všecko matì pøeèitane, nìztìka se, nìrozlobi, na posledni su stì stranì. tež spìšej spa a choditì, Trochu aspoò a zabavi, furt na telku neèuèitì…!“ enem buïtì shovivavi! „Pane doktor - jak vas slyšim, V pulce kvìtòa odedavna vim najisto! Nic netušim! v Bìle byva pu pøeslavna. Že tu moja roba byla, èil se všecko pomìnilo, vam to pro mì naøidila! šak zpominek hodnì zbylo: Dy znam od ni to kazani, male kramky všelijake, nemusel sem zajs za vami!“ všecko proste, ledajake, Z doly tìtka Marijana pišalièky a flintièky, - ta od stryca Floriana bombony a med turecky, kolotoè - ten s konièkami, - vyèinila jemu hrubì: „Cely dìò maš fajfku v hubì, bursky - s bubnem, po bradì ti furt bambyla, trumpetami. Co je stejne? Kostel znamy! umel maš jak našo Mila, cho nìkuøiš, fajfku maš, Rozkvitle su tež kaštany! zato kuchyò zabafaš!“ Do doktora šel Nováèek. „Moc nìmudruj – pravi Floriš „Pane - vašo zdravi – co s tu fajfku, dobøe to viš! - to ma haèek, Po dvuch zubach dolu ïura je, kajtež haèek - velky hak akorat tam fajfka pasuje. – nìpotìším - je to tak! Dyby ty si fajfku mìla, Hnedka kuøi pøestanìtì, hubu bys nìotevøela: kila dolu dostanìtì, držela bys ju zubami žaden buèek, èi kaèenu, mezi svojmi protezami…!“

Starodavna je zpominka,

vykladali ju maminka. Revky mirty, rozmaryny dìvèa dalo rus do hliny – ež se budì raz vydava, prutky z nich se budu dava do vìneèku, na kytièky, pro nìvìstu, pro družièky. Revky se šak neujaly, pøed oèami pozdychaly. Ež raz dìvèa pøišlo zvenku, Jindøišek stal pøi okenku, pøišlo k nìmu potichu: „Co hev robiš, Jindøichu!“ „Dycky jeden vytahuju, èi ma koøeò – pozoruju…“ Maly synek enem hek – rozbeèel ho pohlavek.

Kdysi øekli: „Ty – Emanku

– co tež to maš za galanku! Dy je vìtši ež o hlavu trochu øeè baj ma gramlavu, krasy tež moc nìpobrala, to, co zbylo, tak to vzala…“ „Co tež vy mi vykladatì! Moje oèi vy nìmatì! Zavøitì ty èepanì! Mam ju rad a ona mì!“

Tonka – heva je v dìdinì,

jezdila s nim napoøad. Na skladani kdysi bylo, zrzave, šak furt jezdilo. Kladku, øetaz – to nìmìla, u obchodu, u kostela o mur opøe, èi položi, kdo by ukrad také zboži! Raz tež vetši nakup ma, na øiditka že ho da! Ale capar zmiznul, už je v haju, tašky smyèi, metrak maju, s bekem pravi Frantovi „Kdosi kolo ukrad mi!“ V tym se chlop tak rozesmìje, že smichem se bøuch mu chvìje: „Bezdomovci kolem jeli, s haraburdim karu mìli a jak jim to drkotalo, navrch kolo se tøepalo – s železem šlo do sbìru! Ja se z teho… pominu!“ A nìmatì vrasky v èele od nìdìle do nìdìle – v kvìtòu dobøe se mivajtì! V èervòu psaòa se doèkajtì. R. Forgaèová

v Proskovic èi v Krmìlínì? – mìla kolo, taky køap,

AA+ STAVEBNINY

KONSYS s.r.o.

Nejširší sortiment stavebního materiálu na SEVERNÍ MORAVÌ Zámková dlažba sleva až 10% Akce: Lícové cihly Klinker Komíny Schiedel za speciální ceny - platí pouze v Kvìtnu V prodeji zahradní nábytek znaèky ART BETON Získejte slevu až 10% na veškerý sortiment. Vystøihnìte tento kupon a pøineste na naši prodejnu. Obratem Vám vystavíme zákaznickou kartu. Dopište prosím název novin, ve terých jste tento kupon získali

Kde nás najdete???

...................................................

V Ostravì na Betonáøské 1, 597 578 562; V Opavì na Rybáøské 88, 553 652 199; Ve St. Mìstì u F-M Na Zbytkách 158, 558 881 004; v Hranicích na Mlýnské 520, 777 626 238 Ceny jsou platné do 31.5. 2007 nebo do vyprodání zásob.

www.AAstavebniny.cz

vychází jednou mìsíènì lVydává ÚMOb Ostrava Stará Bìlá ! www.starabela.cz Redakce si vyhrazuje právo na redakèní úpravu pøíspìvkù. lNeprošlo jazykovou úpravou. l lAdresa redakce, sbìr inzerce: ÚMOb Stará Bìlá, Junácká 127, p. Staòková, tel.: 599 424 101, fax: 596 769 199 l lRedakèní rada: Ladislav Dlouhý, Renata Staòková, Miloslav Hoøínek lSazba: Pavel Hoøínek, tel.: 603 891 247 l lTisk: Tiskárna v Dubí lUzávìrka pøíštího èísla: pro podklady v digitální podobì 15.5.2007, pro ostatní 10.5.2007 l