II. Stavové chování látkových soustav

II. Stavové chování látkových soustav

Chemie 2. Stavové chování

Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT v Praze

1

II. Stavové chování látkových soustav Stavové chování látkové soustavy • vztah mezi teplotou, tlakem, objemem a množstvím látky v soustavě Proč tyto veličiny ? Definice: soustava – část prostoru vyplněná materiálovou náplní ohraničená…. Rozdělení látek podle vnitřního uspořádání hmoty • Tuhé (s) • Kapalné (l) • Plynné (g) • Plazma Cíle: • studium chování a vlastností látek v jednotlivých skupenstvích • stavové chování přechodu z jednoho skupenství do druhého – v kapitole 4.



2

II. Stavové chování látkových soustav 2.1 Skupenství 2.2 Skupenské přeměny 2.3 Skupenství plynné 2.3.1 Ideální plyn 2.3.2 Reálné plyny

2.4 Skupenství kapalné 2.5 Skupenství tuhé



3

Proč v trubce plyny proudí rychleji než kapaliny? Proč je jednodušší vyrobit ventilátor než čerpadlo? Proč vodoměrka může chodit po hladině a neutopí se ?

Proč se špína bojí mýdla ? Proč med teče pomaleji než voda ? Proč rozlitý iron zmizne rychleji než rozlitá voda ?

???????? Chemie 2. Stavové chování


4

2.1 Skupenství Skupenství • označení formy existence látky z hlediska vnitřního uspořádání hmoty

Skupenství tuhé (s) • vzdálenost mezi částicemi malá • částice vytvářejí struktury, ve kterých jsou pevně fixovány ⇒ pohyblivost částic je malá ⇒ pohyb je omezen na oscilace kolem rovnovážných poloh

vlastnosti • tuhá tělesa zachovávají stály tvar a objem • tepelná roztažnost (∆V/∆T)p ∝ zanedbatelná • objemová stlačitelnost (∆V/∆p)T ∝ zanedbatelná • hustota - vysoká



5

Skupenství kapalné (l) • vzdálenost mezi částicemi malá • částice již nejsou pevně fixovány ⇒ přitažlivé síly částice udržují ve stálém styku ⇒ vzájemná pohyb je umožněn – molekuly jsou navzájem pošinutelné

vlastnosti • kapalné látky zachovávají prakticky stálý objem • přizpůsobují se tvaru nádoby, tvoří hladinu • tepelná roztažnost (∆V/∆T)p ∝ malá • objemová stlačitelnost (∆V/∆p)T ∝ malá • hustota - relativně vysoká



6

Skupenství plynné (g) • vzdálenost mezi částicemi je velká • pohyblivost částic je velká • pohyb částic je chaotický, neuspořádaný vlastnosti • plyny zaujímají zcela tvar nádoby, ve které se nacházejí, tzn., že částice vyplňují celý prostor, který mají k dispozici • tepelná roztažnost (∆V/∆T)p ∝ velká • objemová stlačitelnost (∆V/∆p)T ∝ velká • hustota - nízká



7

Plazma • plně disociovaná atomární plyn tvořený pouze ionty a elektrony • přechod plynu na plazmu je postupný 5 000°C 1 000 000 °C

∝1% ∝ 100 %

Plazmová řezací zařízení Kjellberg Chemie 2. Stavové chování


Sluneční korona 8

2.2 Skupenské přeměny Příklad: Mějme látku, například vodu, ve formě kostky ledu a sledujme její chování a fyzikální vlastnosti v závislosti na teple dodaném této látkové soustavě Kostka ledu Krystalická struktura → tepelný pohyb nepatrný → s rostoucím dodaným teplem roste teplota → zvyšuje se tepelný pohyb částic – tepelný pohyb se projevuje vibracemi částic kolem poloh v mřížce ledu → jsou – li vibrace tak velké, že částice překonají vazebné síly v mřížce, dochází k postupnému uvolňování ze struktury → kostka ledu taje a mění se v kapalinu

Teplota

Teplota tání Teplota tuhnutí Tání

Tuhnutí

Skupenské teplo tání Dodané teplo Skupenské teplo tuhnutí


Při tání se dodávané teplo spotřebovává na postupné uvolňování dalších molekul z mřížky do kapaliny ⇒ proto teplota zůstává konstantní tak dlouho, dokud se veškerá tuhá látka nepřemění v kapalinu


9

Kapalina • přitažlivé síly stačí udržet molekuly kapaliny pohromadě, takže Vkapalina ∝ V tuhá látka ρ20°C(H2O-l) ∝ 998 kg/m3 ρ (H2O-s) ∝ 918 kg/m3

dodávání tepla → růst teploty → zvyšuje se tepelný pohyb → až do určité teploty (varu) → při této teplotě energie tepelného pohybu tak velká, že dojde k překonání přitažlivých interakčních sil mezi molekulami → molekuly vystupují z kapaliny do okolního prostoru a vytvářejí plyn – říkáme, že látka vře

Teplota

Teplota varu Teplota kondenzace

Var Kondenzace


Tuhnutí

Skupenské teplo tání

Skupenské teplo vypařování Dodané teplo

Skupenské teplo tuhnutí


Skupenské teplo kondenzace

při varu se dodávané teplo spotřebovává na přechod molekul z kapaliny do plynu ⇒ proto teplota zůstává konstantní tak dlouho, dokud se veškerá kapalina nepřemění v plyn – dalším dodáním tepla se teplota plynu začne zvyšovat


10

Plyn (g) • plyn (v našem případě vodní páry H2O (g)) vyplňuje celý prostor, který má k dispozici • jednotlivé částice se již prakticky neovlivňují (ρ20°C(H2O-l) ∝ 998 kg/m3 ρ (H2O-g) ∝ 0,5 kg/m3 ; změna zhruba 1 000 x)

Teplota

Teplota varu Teplota kondenzace

Dodávání tepla → růst teploty → další dodávání tepla → štěpení (disociace) molekul na atomy → molekulární plyn přechází na plyn atomární → další zvyšování teploty → disociace atomů na ionty a volné elektrony – vznik plazmy

Var

Kondenzace


Tuhnutí

Skupenské teplo tání

Skupenské teplo vypařování Dodané teplo

Skupenské teplo tuhnutí


Skupenské teplo kondenzace


11

Vidíme, že: Míra uspořádanosti částic = příčina rozdílného chování látky

Teplota • snižování teploty podporuje uplatnění přitažlivých sil mezi, které se tak mohou shlukovat až vytváří pravidelné uspořádání • zvyšování teploty naopak uspořádanost ruší Tlak

• zvyšování tlaku podporuje uplatnění přitažlivých sil

⇒ možnost výskytu látky v daném skupenství je dána tlakem a teplotou Chemie 2. Stavové chování


12

Voda p = 101 kPa • hustota

ρ (kg/m3)

(s) 917 (0°C)

• objem

v (m3/kg)

0,001 0905

• dynamická viskosita

µ (mPa.s)

-

• tepelná vodivost

λ (W/m.K)

2,21 (-8°C)

• měrná tepelná kapacita cp (kJ/kg.K) tfázpř (°C)

-5

• teplo fáz. přeměny

∆hfázpř

2 836 (s-g)

(401 Pa)

(g) 0,590 (100°C)

0,001 002

1,694 915

1 0,012 095 0,604 (20°C) 0,0248 (100°C) 4,18 (20°C)

2,06 (°C)

• teplota fáz. přeměny

(l) 998 (20°C)

2,02 (100°C)

0 (101 kPa)

100 (101 kPa)

244 (s-l)

2 257 (l-g) Kritický bod TK = 647,3 K p K = 22,06 MPa

p [Pa]

!!!

• Teplota a tlak při kterých dochází k přechodu látky z jednoho skupenství do druhého jsou vzájemně vázány.

Standardní atmosférický tlak p = 101,325 kPa Led

Voda

Vodní pára

• Závislost je individuální pro každou látku. Tlak trojného bodu vody 610,6 Pa

Trojný bod

0,00 oC 273,15 K



0,01 oC 273,16 K

t [ oC] T [K]

100,00 oC 373,15 K

13

Technické důsledky rozdílného chování látek 1. Tlaková ztráta při proudění • Darcy – Weissbachova rovnice

l u2 ez = λ ⋅ ⋅ d 2

• tlaková ztráta

∆p z = ρ ⋅ e z

kde λ = f (Re)

Turbulentní proudění Hydraulicky zcela drsné potrubí ⇒ λ = konst. Ocelové trubky mírně korodované d = 0,1 m, l = 1 m, k* = 0,002 ⇒ λ = 0,025

Tlaková ztráta na 1 m délky (Pa) Rychlost proudění

u = 15 m/s Tlaková ztráta na 1 m délky

∆p = 150 Pa Chemie 2. Stavové chování

Vzduch

Voda

34

28 125

Rychlost proudění (m/s) Vzduch Voda

31,6 Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT v Praze

1,1 14

2. Oběžná kola – ventilátor vs. čerpadlo



15

3. Skladování a doprava zkapalněného plynu zkapalněný zemní plyn: 600 x menší objem než ve formě plynu



16

2.3 Skupenství plynné Objem plynu závisí: druh plynu, množství plynu, vnější podmínky: T, p Ze zkušenosti známo:

objem plynu větší

n↑ T↑ p↓

Př. nafukování balónku Př. pneumatika v létě Př. hustilka

⇒ stavové veličiny – n, p, T, V

Stavové veličiny možno určit:

• experimentálně • výpočtem – ze stavových rovnic

Stavová rovnice (SR) • Vyjadřuje vazbu mezi jednotlivými stavovými veličinami p, T, V, n • Existuje celá řada stavových rovnic (SRIP, van der Waalsova, Redlich – Kwongova, …)

Konkrétní SR pro daný plyn či plynnou směs je třeba vhodně volit dle doporučení nebo zkušeností Chemie 2. Stavové chování


17

2.3.1 Ideální plyn Ideální plyn

• není substance • fyzikální model, pro který jsou postulovány vlastnosti

Vlastnosti 1. PLYN = soustava hmotných bodů Částice plynu mají určitou hmotnost, avšak jejich vlastní objem je zanedbatelný proti celk. objemu soustavy.

2. ZANEDBATELNÉ SÍLY Kohez + Elstat Vzhledem k velkým vzdálenostem mezi částicemi plynu lze zanedbat přitažlivé mezimolekulové (kohezní) síly a elektrostatické síly.

3. CHAOTICKÝ POHYB ČÁSTIC Částice se pohybují chaoticky (žádný směr není preferován) a rovnoměrně vyplňují prostor. Pozn.

⇒

Pokud by byl nějaký směr preferován, znamenalo by to, že v daném směru by byl větší tlak než ve směru jiném – nic takového nebylo zjištěno (Pascalův zákon)

IP = velké množství dokonale pružných bodových částic Chemie 2. Stavové chování


18

Ideální plyn - shrnutí A. Jednosložková soustava 1. Stavová rovnice p ⋅V = n ⋅ R ⋅ T B. Vícesložková soustava – směsi 1. Stavová rovnice p sm ⋅ Vsm = n sm ⋅ R ⋅ Tsm

ρ sm =

msm psm ⋅ M sm = Vsm R ⋅ Tsm

M sm = ∑ cin ⋅ M i i

2. Daltonův zákon

psm = ∑ pi

kde

pi = ni ⋅

Vsm = ∑Vi

kde

Vi = ni ⋅

i

3. Amagatův zákon

i

4. Vztah mezi koncentracemi Chemie 2. Stavové chování

R ⋅ Tsm Vsm

R ⋅ Tsm p sm

a též

pi = cin ⋅ psm

a též

Vi = cin ⋅ Vsm

cin = civ


19

Stavová rovnice ideálního plynu (SRIP) • lze odvodit na základě kinetické teorie ideálního plynu

p ⋅V = n ⋅ R ⋅ T tlak objem teplota

p V T

Pa m3 K

kPa m3 K

látkové množství

n

mol

kmol

univerzální plynová konstanta

R

J/mol.K

kJ/kmol.K

8,314

8,314

R = 8,314 J/mol.K = 8,314 kJ/kmol.K Chemie 2. Stavové chování


20

Stavová rovnice ideálního plynu (SRIP) – jiné tvary SRIP pro n kmol

p ⋅V = n ⋅ R ⋅ T

SRIP pro 1 kmol

p ⋅ v = R ⋅T

n = 1 kmol

Jiné tvary SRIP

V – objem (m3) v – molový objem (m3/kmol)

p ⋅V = n ⋅ R ⋅ T +

M =

m n

⇒

m p⋅M ρ= = V R ⋅T

Definice ideálního plynu Každý takový plyn, který se řídí stavovou rovnicí ideálního plynu.



21

Příklad Jaký objem má 1 kg metanu při teplotě 20 °C a tlaku 103 kPa ? Dále určete molový objem a hustotu metanu CH4 při stejných podmínkách. Při výpočtu předpokládejte ideální chování metanu. Molová hmotnost metanu MCH4 = 16 kg/kmol



22

Stavová rovnice ideálního plynu (SRIP) – dílčí zákonitosti SRIP pro n kmol

p ⋅V = n ⋅ R ⋅ T

V – objem (m3)

Dílčí zákonitosti: uzavřená soustava n = konst. • Boyle – Marriotův zákon

(izotermický děj T = konst.)

p.V = konst.

• Gay – Lussacův zákon

(izobarický děj p = konst.)

V / T = konst.

• Charlesův zákon

(izochorický děj V = konst.)

p / T = konst.

• Avogadrův zákon

IP za stejných podmínek (p,V,T): vždy stejný počet částic.

T = 273,15 K, p = 101,325 kPa 1 kmol IP má V = 22,4 m3

• Daltonův zákon

pi = ni.R.T / Vsm

psm = Σ pi

• Amagatův zákon

Vi = ni.R.T / psm

Vsm = Σ Vi

Některé zákonitosti byly získány již dříve, experimentálně. Chemie 2. Stavové chování


23

1. Boyle – Marriotův zákon p [kPa]

p ⋅V = n ⋅ R ⋅ T

izotermický děj T = konst. 800 700 (n = 1 kmol)

600

T [K]

500

p ⋅ V = konst . p=

konst. V

600 500 400 300 200 100

400 300 200 100 0 0

10

20

30

40 V [m3]

Při konstantní teplotě je součin tlaku a objemu daného množství plynu konstantní. Reálné plyny • zákon vyhovuje pro běžné tlaky a teploty • při vysokém tlaku reálné plyny méně stlačitelné. Chemie 2. Stavové chování


24

2. Gay – Lussacův zákon p ⋅V = n ⋅ R ⋅ T

izobarický děj p = konst. V = konst . T

⇒

⇒

V = konst . ⋅ T

Při konstantním tlaku je poměr V/T = konst. resp. objem daného množství plynu je přímo úměrný absolutní teplotě.

V = V0 ⋅ (1 + γ ⋅ t )

Jiná forma zákona V objem plynu při teplotě t

V0 objem plynu při teplotě t = 0°C γ

součinitel izobarické objemové roztažnosti (1/K)

t

teplota (°C)

Ideální plyn


γ =

1 K −1 273,15

stejný u všech plynů vykazujících ideální chování


25

„Přirozený“ způsob zavedení absolutní teploty T (K) 1.

V = V0 ⋅ (1 + γ ⋅ t )

γ =

+

1 K −1 273,15

2. Průsečík izotermy s teplotní osou

⇒

V = V0 ⋅ (1 +

V =0

⇒

1  273,15 + t  ⋅ t ) = V0 ⋅   273,15  273,15 

t=−

3. Izobary různých objemů Izobary různých objemů protínají teplotní osu vždy ve stejném bodě

•

Vzhledem k tomu, že objem plynu nemůže být záporný, lze tento teplotní průsečík považovat za absolutní teplotní nulu a definovat absolutní teplotu T:

⇒

γ

= −273,15 °C 30

•

T = 273,15 + t

1

V [m3]

T V = V0 ⋅ T0

200

p [kPa]

n = 1 kmol 20

400 10

600 800

0 0

100

200 273,15 300

400

500

600

T [K] -273,15

-200

-100

0

100

200

300

t [oC]

!!!!!!!!!!!! Způsob odvození čistě matematický, fyzikálně nedokazatelný !!!!!!!!!!! Proč ? • objem částic plynu není nenulový • skutečné plyny před dosažením 0 K zkapalní. ⇒ Absolutní teplota se definuje na základě účinnosti vratného Carnotova cyklu. Chemie 2. Stavové chování


26

3. Charlesův zákon

izochorický děj V = konst. ⇒

p ⋅V = n ⋅ R ⋅ T

⇒

p = konst . T

p = konst. ⋅ T

Při konstantním objemu je poměr p/T = konst. resp. tlak daného množství plynu je přímo úměrný absolutní teplotě.

p = p 0 ⋅ (1 + β ⋅ t )

Jiná forma zákona p

p [kPa]

tlak plynu při teplotě t

n = 1 kmol

500

10 V [m3]

400

p0 tlak plynu při teplotě t = 0°C

300

β

součinitel izochorické teplotní rozpínavosti (1/K)

200

30

t

teplota (°C)

100

40

0

20

0

100

200

300

400

500

600

T [K]

Ideální plyn


β=

1 K −1 273,15

stejný u všech plynů vykazujících ideální chování


27

4. Avogadrův zákon Ideální plyn za stejných podmínek (tlak, objem, teplota) obsahuje vždy stejný počet částic. Normální podmínky

T = 273,15 K, p = 101,325 kPa má resp.

Jak se na to přijde ?

1 kmol IP

objem

22,41 m3

1 mol IP

objem

22,41 l

p ⋅V = n ⋅ R ⋅ T ⇒

V = n⋅

R ⋅T 8,314 ⋅ 273,15 = 1⋅ = 22,41 m 3 p 101,325

Nm3 – normální metr krychlový objem plynu za normálních podmínek, tj. objem plynu při teplotě 0°C a tlaku 101,325 kPa. Sfc – standardní kubická stopa objem plynu při tlaku 101,325 kPa a teplotě 70°F (21,11°C) Chemie 2. Stavové chování


28

5. Daltonův zákon aditivity parciálních tlaků Úvaha:

• tlak plynu = výsledek nárazů pohybujících se částic • pokud směs plynů = výsledek nárazů částic všech přítomných plynů

John Dalton Ve směsi ideálních plynů mezi částicemi plynu nepůsobí žádné mezimolekulové síly, takže Předpoklad: molekuly jsou při svém chaotickém pohybu na sobě navzájem zcela nezávislé

p

=

pA

+

pB

+

pC

Celkový tlak směsi plynů A, B a C

=

Parciální tlak složky A

+

Parciální tlak složky B

+

Parciální tlak složky C

Směs plynů A, B a C

Samotný plyn A

Samotný plyn B

Samotný plyn C

⇒ parciální tlak lze chápat jako tlakový příspěvek složky k celkovému tlaku směsi ⇒ celkový tlak směsi dán součtem parciálních tlaků jednotlivých složek Chemie 2. Stavové chování


29

Parciální tlak pi = tlak, který by dané látkové množství ni mělo při teplotě jako má směs Tsm, v objemu jako má směs Vsm, kdyby v soustavě byla složka sama Úpravami:

psm = ∑ pi = ∑ ni ⋅

R ⋅ Tsm R ⋅ Tsm = ⋅ ∑ ni Vsm Vsm

⇒

pi = ni ⋅

R ⋅ Tsm Vsm

pi n = i = cin p sm ∑ ni

⇒ parciální tlak složky je úměrný jejímu molárnímu zlomku v plynné směsi

pi = cin ⋅ psm p

=

pA

+

pB

+

pC

Celkový tlak směsi plynů A, B a C

=

Parciální tlak složky A

+

Parciální tlak složky B

+

Parciální tlak složky C

⇒ celkový tlak směsi dán součtem parciálních tlaků jednotlivých složek

psm = p1 + p2 + ...... = ∑ pi Směs plynů A, B a C

Samotný plyn A


Samotný plyn B

Samotný plyn C


30

Význam parciálního tlaku pi 1. Rozpustnost plynů v kapalinách pi = Hi.xi – Henryho zákon

2. Rychlost reakcí v plynech r = k.pAα.pBβ

3. Fázové rovnováhy pi = xi.pi´´ = yi.psm – Raoult-Daltonův zákon t [oC]

Oblast plynné fáze

křivka g – závislost teploty par na složení plynné fáze

tVA tvolená Oblast kapalné a plynné fáze Čistá složka A

I

II

Oblast xAI kapalné yAII xBI yBII fáze xA, yA [1] xB, yB [1]


4. Rosný bod pH2O = p´´H2O

křivka l – závislost teploty kapaliny na složení kapalné fáze

g l

tVB tVA, tVB - teploty varu čistých složek A, B Čistá složka B


31

Význam parciálního tlaku pi 1. Rozpustnost plynů v kapalinách pi = Hi.xi – Henryho zákon

absorpční kolona


aktivační nádrže v ČOV


aerační elementy

32

Význam parciálního tlaku pi 2. Rychlost reakcí v plynech r = k.pAα.pBβ

plynový kotel



parní reforming

33

Význam parciálního tlaku pi 3. Fázové rovnováhy pi = xi.pi´´ = yi.psm – Raoult-Daltonův zákon t [oC]

Oblast plynné fáze

křivka g – závislost teploty par na složení plynné fáze

tVA tvolená Oblast kapalné a plynné fáze Čistá složka A

I

II

křivka l – závislost teploty kapaliny na složení kapalné fáze

g Oblast xAI kapalné yAII xBI yBII fáze xA, yA [1] xB, yB [1]

l

tVB tVA, tVB - teploty varu čistých složek A, B Čistá složka B

fázový diagram


destilace ropy


destilace lihovin

34

5. Amagatův zákon aditivity parciálních objemů A. Amagato: Mějme směs ideálních plynů o teplotě Tsm, tlaku psm a objemu Vsm:

V

=

VA

+

VB

+

VC

Celkový objem směsi plynů A, B a C

=

Parciální objem složky A

+

Parciální objem složky B

+

Parciální objem složky C

VC

VC

VB


⇒

Samotný plyn A (VA = 13/35 V)

VB VA

VA

Samotný plyn B (VB = 12/35 V)

Samotný plyn C (VC = 10/35 V)

parciální objem lze chápat jako objemový příspěvek složky do celkového objemu směsi

⇒ celkový objem směsi dán součtem parciálních objemů jednotlivých složek Chemie 2. Stavové chování


35

Parciální objem složky Vi = objem, který by dané látkové množství ni mělo v prostoru při teplotě jako má směs Tsm a při tlaku jako má směs psm, kdyby v soustavě byla složka sama Vsm = ∑Vi = ∑ ni ⋅

Úpravami:

R ⋅ Tsm R ⋅ Tsm = ⋅ ∑ ni psm psm

⇒

Vi = ni ⋅

R ⋅ Tsm psm

Vi n = i = cin Vsm ∑ ni

⇒ parciální objem složky je úměrný jejímu molárnímu zlomku v plynné směsi

Vi = cin ⋅ Vsm V

=

VA

+

VB

+

VC

Celkový objem směsi plynů A, B a C

=

Parciální objem složky A

+

Parciální objem složky B

+

Parciální objem složky C

VC

VC

VB


Samotný plyn A (VA = 13/35 V)


VB VA

VA

Samotný plyn B (VB = 12/35 V)

Samotný plyn C (VC = 10/35 V)

⇒ celkový objem směsi dán součtem parciálních objemů jednotlivých složek Vsm = V1 + V2 + ...... = ∑Vi


36

6. Vztah mezi koncentracemi Amagatův zákon

Koncentrace

Vi n = i = cin Vsm ∑ ni

Vi = civ Vsm

Ideální plyny !!!!!!

civ = cin

cni nezávisí na teplotě ⇒ cvi také nezávisí na teplotě, i když objem na teplotě závisí

!!!!!!

!!!!!! platí pouze pro ideální plyny !!!!!! Chemie 2. Stavové chování


37

Molová hmotnost směsi Msm • zadáno molové složení M sm =

m sm ∑ mi = = n sm n sm

∑ M i ⋅ ni n sm

=∑

M i ⋅ ni = ∑ cin ⋅ M i n sm

M sm = ∑ cin ⋅ M i

• zadáno hmotnostní složení M sm =

msm m msm = sm = = mi nsm ∑ ni ∑M i

1 = mi 1 ∑m ⋅M sm i

1

∑ cim ⋅

1 Mi

1 1 = ∑ cim ⋅ M sm Mi



38

Příklad Spaliny jsou odváděny spalinovodem do komína. a)

Určete průměr spalinovodu pro doporučenou rychlost spalin vspaliny = 15 m/s (předpokládejte kruhové potrubí). Hmotnostní průtok spalin 0,25 kg/s, teplota spalin 300°C, tlak spalin 105 kPa.

b)

Určete statický tah komína o výšce 10 m. Teplota spalin 300°C. Teplota okolního vzduchu 20 °C. Barometrický tlak 100 kPa.

Spaliny: složení: 9,5 % obj. CO2 , 19 % obj. H2O, 71,5 % obj. N2 Vzduch: složení 21 % obj. O2, 79 % N2. Molové hmotnosti: MCO2 = 44,01 kg/kmol, MH2O = 18,02 kg/kmol, MN2 = 28,02 kg/kmol, MO2 = 32 kg/kmol Radek Šulc @ 2008 Chemie 2. Stavové chování


39

II. Stavové chování látkových soustav

Recommend Documents