Číslo projektu
CZ.1.07/1.5.00/34.0811
Název školy
Gymnázium, Soběslav, Dr. Edvarda Beneše 449/II
Kód materiálu
VY_32_INOVACE_61_19
Název materiálu
Hospodářství - úvod
Autor
Jiří Řehounek
Tematická oblast
Geografie
Tematický okruh
Sociální prostředí
Ročník
2
Datum tvorby
Září 2012
Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora
Hospodářství
Ekonomická geografie • Geografická věda, která studuje hospodářství • Hospodářství = ekonomika
Ekonomická geografie • Geografická věda, která studuje hospodářství • Hospodářství = ekonomika • Primární sektor
Ekonomická geografie • Geografická věda, která studuje hospodářství • Hospodářství = ekonomika • Primární sektor • Sekundární sektor
Ekonomická geografie • Geografická věda, která studuje hospodářství • Hospodářství = ekonomika • • • •
Primární sektor Sekundární sektor Terciární sektor Někdy i kvartérní sektor
Ekonomická geografie • Geografická věda, která studuje hospodářství • Hospodářství = ekonomika • • • •
Primární sektor Sekundární sektor Terciární sektor Někdy i kvartérní sektor
• Uveďte příklady oborů, které patří do jmenovaných sektorů ekonomiky.
Vývoj světového hospodářství • Mediální klišé: „Vývoj se zrychluje.“ Je to pravda?
Vývoj světového hospodářství • Mediální klišé: „Vývoj se zrychluje.“ Je to pravda? • Neolitická (zemědělská) revoluce: 10 – 8 tisíc let př. n. l.
Vývoj světového hospodářství • Mediální klišé: „Vývoj se zrychluje.“ Je to pravda? • Neolitická (zemědělská) revoluce: 10 – 8 tisíc let př. n. l. • Průmyslová revoluce: 18. století
Vývoj světového hospodářství • Mediální klišé: „Vývoj se zrychluje.“ Je to pravda? • Neolitická (zemědělská) revoluce: 10 – 8 tisíc let př. n. l. • Průmyslová revoluce: 18. století Vědecko – technická revoluce: • 1. fáze (vynález parního stroje) – 18. století
Vývoj světového hospodářství • Mediální klišé: „Vývoj se zrychluje.“ Je to pravda? • Neolitická (zemědělská) revoluce: 10 – 8 tisíc let př. n. l. • Průmyslová revoluce: 18. století Vědecko – technická revoluce: • 1. fáze (vynález parního stroje) – 18. století • 2. fáze (objev elektrického proudu – 19./20. století)
Vývoj světového hospodářství • Mediální klišé: „Vývoj se zrychluje.“ Je to pravda? • Neolitická (zemědělská) revoluce: 10 – 8 tisíc let př. n. l. • Průmyslová revoluce: 18. století Vědecko – technická revoluce: • 1. fáze (vynález parního stroje) – 18. století • 2. fáze (objev elektrického proudu – 19./20. století) • 3. fáze (rozvoj IT – konec 20. století)
Vývoj světového hospodářství • Mediální klišé: „Vývoj se zrychluje.“ Je to pravda? • Neolitická (zemědělská) revoluce: 10 – 8 tisíc let př. n. l. • Průmyslová revoluce: 18. století Vědecko – technická revoluce: • 1. fáze (vynález parního stroje) – 18. století • 2. fáze (objev elektrického proudu – 19./20. století) • 3. fáze (rozvoj IT – konec 20. století) • Prožíváme také nějakou revoluci? Globalizaci? Začátek postindustriální éry?
Vývoj světového hospodářství a demografická revoluce • Jak ovlivňuje stav a vývoj ekonomiky demografickou situaci jednotlivých států?
Vývoj světového hospodářství a demografická revoluce • Jak ovlivňuje stav a vývoj ekonomiky demografickou situaci jednotlivých států? • Souvislost mezi průmyslovou a demografickou revolucí
Vývoj světového hospodářství a demografická revoluce • Jak ovlivňuje stav a vývoj ekonomiky demografickou situaci jednotlivých států? • Souvislost mezi průmyslovou a demografickou revolucí • Vývoj zaměstnanosti podle sektorů ve vztahu k fázi demografické revoluce
Vývoj světového hospodářství a demografická revoluce • Jak ovlivňuje stav a vývoj ekonomiky demografickou situaci jednotlivých států? • Souvislost mezi průmyslovou a demografickou revolucí • Vývoj zaměstnanosti podle sektorů ve vztahu k fázi demografické revoluce • Vývoj porodnosti a úhrnné plodnosti vzhledem ke stavu ekonomiky
Vývoj světového hospodářství a demografická revoluce • Jak ovlivňuje stav a vývoj ekonomiky demografickou situaci jednotlivých států? • Souvislost mezi průmyslovou a demografickou revolucí • Vývoj zaměstnanosti podle sektorů ve vztahu k fázi demografické revoluce • Vývoj porodnosti a úhrnné plodnosti vzhledem ke stavu ekonomiky • Souvisí nějak pocit štěstí člověka s vývojem ekonomiky a demografickým vývojem?
„Science of happiness“ • Oficiální součást ekonomie (Nobelova cena za ekonomii pro Daniela Kahnemana) • Popření klasického tvrzení, že bohatší lidé jsou šťastnější • Neexistuje přímá úměra mezi HDP a pocitem štěstí • Od určitého bohatství už pocit štěstí nevzrůstá
Žebříček nejšťastnějších zemí (subjektivní pocit štěstí) • • • • • • • • •
1. Dánsko 2. Portoriko 3. Kolumbie … 16. USA … 40. Česká republika … 97. Zimbabwe Zdroj: Národní vědecký fond USA
Žebříček nejšťastnějších zemí (index HPI 2009) • • • • • • • • • • •
1. Kostarika 2. Dominikánská republika 3. Jamajka 4. Guatemala 5. Vietnam … 92. Česká republika (mezi Mauritánií a Kazachstánem) … 114. USA … Zdroj: 143. Zimbabwe Institut New Economic Foundation
