ŘÍŠE HVĚZD %■
Č. 6.1. VI. 1943
ROČNÍK XXIV.
Největší dalekohled světa Z rc a d lo o prům ěru 5 m na h o ře P alom ar
Mladým přátelům hvězdářství.
^
Dr. B. Šternberk: Signály vesmíru. K. Fischer:
/.
Kamberský:
D ráha planetoidy Pallas. Počty pro brusiče zrcadel.
D robné zp rá v y . — Z p rá v y a p ozorován í členů CAS. — K d y, co a ja k p ozorovati. — A s tro n o m ick ý slovníček.
«
« „
Příští číslo vyjde až 1. září.
VYDÁVÁ
ČESKÁ
SPOLEČNOST
ASTRONOMICKÁ
VÝ C H O U
T a to m apka In g . Boreckého p latí začátk em června v 0 hod. 30 min. letního času, prostřed m ěsíce o hodinu dříve, začátkem července v 22 hod. 30 min., k olem 15. července v 21 hod. 30 min., začátkem srpna v 20 hod. 30 min., prostřed srpna v 19 hod. 30 min. a koncem srpna v 18 hod. 30 min. letního času. Z ačátk em červn a m ožno použiti také m ap ky z č. 4. R . H., jež p latí tehdy v 20 hod. 30 min. letního času. D řív e p řija tí členové Společnosti, k te ří dosud nedosáhli 18 let, oznam te tuto okolnost neprodleně adm inistraci tohoto listu.
ŘÍŠE H VĚZD R . X X I V . , Č. 6.
MLADÝM
Ř íd í odpovědný redaktor.
PŘÁTELŮM
1. Č E R V N A 1943.
HVĚZDÁŘSTVÍ.
Velkým 'přírůstkem členů naší Společnosti vynořuje se opět problém obsahu Říše hvězd. Není první ani poslední, která k tomuto řešení dospívá. Všude se v spolkových časopisech do máhala početná skupina začátečníků, aby v nich nalezla věci, které by ji uspokojily. O více se dále nestarala, kromě projevů nespokojenosti, nebyl-li obsah podle jejích zálib. Říše hvězd nemůže znovu a znovu zaučovat každého nově přistoupivšího člena do prvních počátků hvězdářství. Začáteč ník se musí vrhnout do studia a brzy si osvojit aspoň takové vědomosti, aby obsahu R. H. porozuměl. Bylo by chybou, aby členstvo snižovalo úroveň časopisu tím, že by chtělo jen články velmi populární nebo i sensaci. Musí v něm být pro každého něco, na to má každý člen právo, nemůže však žádati, aby tam byly věci, které se jenom jemu líbí. R. H. se snaží referovati populárně o všech nových objevech i pracích; velké objevy se však nečiní tak rychle, aby každé číslo bylo jim i naplněno. Učíme se proto střízlivosti i trpělivosti a vnikáme také do věcí, které se nám ne zdají na prvý pohled tak světoborné a závažné. Chtěl bych si proto s mladými přáteli astronomie upřímně pohovořiti. Snad získám několik dobrých a snaživých lidí, kteří by odkaz Společnosti převzali a šli dál po cestě, po které jsme se dali my starší před pětadvaceti lety. — Tedy, mladý příteli, vstu pem do České společnosti astronomické získáváš práva, ale pře jímáš také povinnosti. Z nich prvou je domácí studium, které v tvém věku jde snadno a hladce. Je potřebí jen dobré a pevné vůle i vytrvalosti, které podepřou tvůj zájem o hvězdnou oblohu. Čti a buduj si pomalu svou knihovničku, uchovej pečlivě svoje rukopisy, kresby, náčrty, fotografie, všechno, co po letech se ti hodí pro zpětný pohled do tvých počátků. Po roce práce, studia a četby si uvědomíš — až budeš řešit nějaký svůj problém a uslyšíš za sébou také „řešit problém” : jestli ta rána byla direkt nebo dvojdirekt — tehdy si uvědomíš, že jsi už výš a že se ti dolů nechce.
Pořídíš si svůj dalekohled, nebo je j už dokonce máš a docela slušné apertury. Počneš se učit nejen pozorovat, ale i být kritic kým. Srovnávej optickou mohutnost svého přístroje s výsledky strojů velikých. Nepokoušej Boha a nechtěj řešit problémy, na které nestačí dosud ani dobře vybavené ústavy. Až se s pomocí svého dalekohledu ve hvězdných hlubinách dosti vykoupáš, sám pocítíš, ze je potřebí svoje úsilí nějak organisovat, zaměřiti je určitým směrem. Musíš m ít program. Poznáš, že hvězdářství není jen bezplánovité okukování oblohy. Také se ti zprotiví do mácí seance, při nichž musíš svým přístrojem uspokojiti naivně zvědavé bratrance a švakrové. Najdi si nějaký obor, který tě z astronomie zajímá, na který stačí tvoje síly a prostředky, a vytrvej. Nemusíš se oženiti s Astronomií, ale můžeš zůstati jejím věrným a vytrvalým m i lencem až do smrti. M iluj i tu nejjednodušší hvězdářskou práci. Za dobrý výsledek budou tě m ít rádi ti, s nimiž tvoříš jednu Společnost. Není v ní osob, které by předem rozlišovaly na do vedné a nedovedné. Neboj se proto poslati svou práci k ocenění: Buď ujištěn, že kritika bude vždy šetrná a věcná. Sám nekritisuj ukvapeně, připomeň si vždy, že musíš jako kritik znát aspoň to lik, co kritiso\yaný. Hlavně se pak neobávej počátečních ne úspěchů. A ještě něco: pěstuj astronomii jaksi con sordino. Sou stavné noční pozorování je těžká námaha a zálibou nesmí trpět tvoje povolání nebo i zdraví. — Jako amatér můžeš přiložit jen nepatrný kamínek k velké stavbě vědy: to si uvědom hned na začátku, uchráníš se před nejodpornější nemocí amatérství, zva nou „flanc” . Navykni si pravidelnosti v práci. Máš hodiny pro přesný čas. Podle nich tě posoudí, jsi-li přesný, či ledabylý, opravdový nebo povrchní. A tak to je s každou věcí, kterou vlastníš. — Nežli začneš se systematickou prací, vyžádej si otevřený a přá telský posudek o svých plánech, ale neuraz se, když rada bude proti tvému mínění. — Učiňt pokus a přenes svoje myšlenky, plány nebo námitky na papír a pošli redakci Říše hvězd (Praha IV.-Petřín, Lidová hvězdárna). Na hodnotný dopis i odpovíme, ostatní podle povahy věci použijeme přehledně nebo statisticky. Napiš otevřeně a jasně o věcech naší Společnosti, nebuď jen trp ným členem, staň se aktivním. Najdeš uspokojení, možná i trvalý kontakt a přátelství. — d— «=
Redakce vítá tento projev jednoho ze zakladatelů České spo lečnosti astronomické, který svou prací si získal i mezinárodního uznání, a doufá, že nalezne v členstvu očekávanou odezvu.
SIGNÁLY Z VESMÍRU. Není tomu tak dávno, co byly v módě zprávy o záhadných radiových signálech, jež ten či onen zachytil, prý z Marsu anebo odjinud. Šlo ovšem o novinářské kachny nebo omyly; radiotelegrafický styk v běžném slova smyslu s vesmírnými tělesy na vázán nebyl. Ale v posledních letech byly skutečně objeveny radiové vlny, které dokonce vznikají ve vzdálenosti nepoměrně větší, než jakou má Mars nebo jiné těleso sluneční soustavy. Janský v laboratořích Bell Telephone a Reber zachytili an ténou, jejíž přijímací schopnost byla zúžena na signály přichá zející pouze z určitého směru, šumot („kosmické poruchy” ) v krátkovlnném pásmu. Měl překvapující vlastnost: dosahoval největší síly, když anténa byla namířena tak, aby přijímala sig nály přicházející směrem od středu Mléčné dráhy ve Střelci. Podle starších pokusů Janskyho na vlně 14,6 m (t. j. 20 megahertzů čili 20 milionů kmitů za vteřinu) byla vodorovná složka radiových vln ze Střelce nejvýš 0,39 mikrovoltů na metr pro jeden kilocykP) šířky vlnového pásma, což odpovídá 4,0 . 10-20 wattů na cm2 pro jeden kilocykl. Pozdější pokusy obou autorů na př. na frekvenci 162 mega hertzů potvrdily, že záření přichází nejsilněji z roviny Mléčné dráhy s maximem ve Střelci a dále také směrem od mlhoviny v Andromedě. Naproti tomu ze Slunce nebo z jednotlivých stálic nevycházejí žádné měřitelné vlny v oboru metrových délek. Tento objev je vědeckou sensací, vždyť téměř vše, co o ves míru dosud víme, zprostředkovalo zatím jen světlo, tedy úzký obor elektromagnetického záření o vlnových délkách 0,0002 až 0,0006 mm; prakticky jen u Slunce a planet použili jsme i vln infračervených, tedy o něco delších. Vlny radiotelegrafie a roz hlasu nejsou arci nic v podstatě od světla odlišného, jen jejich vlnová délka je mnohem větší — jak jsme uvedli shora, šlo v po kusech Janskyho a Rebera o metrové vlny. Jejich radiové při jímací aparatury byly vlastně hrubé dalekohledy se zorným po lem asi 3°, jež jako oči nějakého poloslepého tvora zjistily jen směr, odkud to „dlouhovlnné” záření přichází, ale nedovedly vy tvořit optický obraz zdroje. Samozřejmě se ptáme, co je tím zdrojem. Nasnadě by byl tento výklad: každé těleso vysílá (theoreticky) záření všech vlnových délek, je-li buď ve skupenství tuhém či kapalném, nebo sice v plynném, ale v dostatečně silné vrstvě. Toto záření je * ) P á sm o v ln k olem 14,6 m, z nichž k ra tší k m itá o 1000 k m itů za v te řinu č a stěji než delší vlna.
ovšem rozděleno tak, že na př. z 6000° teplého povrchu Slunce proudí nejvíce žlutého světla. Snad z toho důvodu je to právě „lidské světlo” , t. j. náš zrak je hlavně pro žluté paprsky citlivý a vnímá jen je a sousední. Ale záření Slunce není omezeno pouze na světlo, sahá k neviditelným vlnám kratším i delším, tedy i metrovým. Počítáme-li podle fysikálních zákonů intensitu záře ní Slunce v oboru metrových délek vln, vyjde nám na př. u 14,6 m energie 4,3 . 10—27 wattů na cm2 pro kilocykl. To by tedy vysvět lovalo, proč oba autoři nenašli žádné záření, přicházející ze Slunce — vždyť by to byla pouze desetmiliontina hodnoty ener gie, kterou měřili. Současně arci odpadají jako pramen tajem ného záření také hvězdy. — Whipple a Greenstein sice ukázali, že značné soustředění hmoty a záření poblíž středu galaktické soustavy by mohlo vésti k dosti silné emisi na metrových vlnách z mezihvězdných mračen prachu tam nakupených, ale stále ještě by to byla jen desettisícina pozorované energie. Při tom jim vy cházela teplota prašných částic 16— 30° K. Pachatele krátkovlnného vysílání z kosmu nelze tedy hledati ani mezi hvězdami, ani v mezihvězdném prachu, o němž jed nal blíže na př. článek Linkův v 1. a 2. čísle t. ročníku. Při tom indicie nasvědčují, že půjde o něco energetičtějšího, tedy teplej šího než mezihvězdná mračna. Mohli bychom se tedy ptát slohem dětských hádanek: je to teplé jako hvězdy a nejsou to hvězdy — co je to ? Před 20 lety byli by hvězdáři na rozpacích s odpovědí. Dnes ovšem každého hned napadne: mezihvězdný plyn. A le cesta k usvědčení pachatele není tak snadná. Věnujme nejprve několik kn
■i
R yc h los ti podle čar ve spektru ^
h lavn í
d vojh vězd y
PGC
složk y 6142.
S vislé š ra fy : č á r y atm o s fé r y h vězdy. Šikm é šrafy : čá ry m ezihvězdného plynu.
řádků jeho popisu. Upozornil na sebe astronomické kruhy už r. 1904, kdy objevil Hartmann ve spektru spektroskopických dvojhvězd nehybné čáry. Víme totiž, že složka takové dvoj hvězdy se k nám („radiálně” ) blíží a od nás zase vzdaluje perio dicky, jak obě tělesa obíhají kolem společného těžiště. To se projevuje dopplerovými posuvy čar ve spektru; na př. na křivce radiálních rychlostí pro hvězdu PGC 6142 jsou to v našem
K. FISCHER HVĚZDÁRNA PRAHA-XV-PO DO LÍ.
obrázku rychlosti, zakreslené svislými šrafami a plynoucí z ně kterých čar jejího spektra. V témž spektru jsou však také ne hybné čáry, jimž odpovídají radiální rychlosti, naznačené na obrázku šikmými šrafami — zřejmě stopy plynu, který se oběž ného pohybu dvojhvězdy nezúčastní. Tato jinak neviditelná hmota je, jak pozdější výzkumy ukázaly, „mezihvězdný” plyn, který vyplňuje prostor mezi námi a hvězdou v neobyčejném zře dění, takže celkovou její jasnost znatelně nemění na rozdíl od prašných mračen, ale ve spektru absorbuje čáry. Původně ob jevené čáry ukazovaly jen na vápníkový a sodíkový plyn, nyní nám takové stopy prozradily celkem spoluúčast neutrálního a ionisovaného vápníku, neutrálního sodíku i draslíku a ionisovaného titanu, vše v atomovém stavu. Jako molekuly se vyskytly podle poslední došlé zprávy mountwilsonské observatoře CH a kyan. Nehybné čáry ve spektrech prozradily však mnohem víc. Dunham je nedávno proměřil fotometricky a používaje ionisační theorie, ukázal, že ve „vzorku” plynu jím zkoumaném, t. j. mezi námi a hvězdou Orionis, je v 1 m3 celkem: 14 400 000 elek tronů, 15100 000 atomů vodíku (hlavně protonů), 111 atomů sodíku, 15,5 draslíku, 6,4 vápníku a 0,073 titanu v různých stup ních ionisace. Vidíme předně, jakým ultravakuem je mezihvězd ný prostor; donedávna jsme říkali, že daleko předstihuje vakua, běžně dosažitelná v pozemských laboratořích, kde je množství molekul v 1 m3 dáno šestnáctimístným číslem. Mimochodem můžeme snad poznamenati, že nyní jsou i tato mezihvězdná vakua předstižena v pozemských laboratořích při velmi nízkých teplotách, dosažených odmagnetováním zmagnetovaných paramagnetických látek, kde na př. při 0,05° K připadá 1 molekula nejtěkavějších par — helia — na počet m3, daný 39místným číslem. Byly dosaženy i nižší teploty (.0,0055° K ). Zhruba můžeme tedy říci, že mezihvězdný plyn je plyn elek tronový a protonový, nepatrně znečištěný plynným sodíkem a j. Spektrální čáry sodíku v něm prozradily dále, že teplota tohoto plynu je asi 30 000°. Teplota plynu elektronového se odhadovala takto: volné elektrony vznikají zde hlavně ionisací vodíku, způ sobenou světlem hvězd. K tomu jsou však nutné ultrafialové paprsky, které v dostatečné míře vysílají horké hvězdy. Fysika učí, že v tom případě odpovídají rychlosti odtržených elektronů, t. j. teplota elektronového plynu, teplotám pramene záření, po vrchu horkých hvězd, bez ohledu na jejich vzdálenost. Je tedy asi 10 000°. Dospíváme k rozřešení záhady: r. 1940 zkoumali Henyey a Keenan možnost diskutovanou už Réberem, že radiové vlny, přicházející z Mléčné dráhy, je záření, vznikající přechody s jed-
né volné (hyperbolické) dráhy na volnou dráhu o jiné energii mezi elektrony a vodíkovými atomy. Počítali intensitu takového záření v oboru velmi vysokých frekvencí, jak by se jevila u nás na Zemi, ze vzájemného působení mezi elektrony a protony; dostali číselný souhlas s měřením Janskyho a Rebera za předpo kladu, že teplota elektronového plynu je 10 000° a průměrná jeho hustota 1 elektron na cm3. Tento předpoklad ovšem odpovídá současným astronomic kým představám o stavu mezihvězdného plynu, který je nahro maděn zejména kolem středu naší galaktické soustavy a obdob ných soustav, jako je mlhovina v Andromedě. Část šumotu, který zaslechneme svými radioaparáty mezi 'pozemskými vysí lačkami, je podle toho pozdravem nesmírných dálek kosmu, obrovských mračen mezihvězdných plynů, jež žhnou žárem # hvězd a mísí se mezi oblaka vesmírného prachu, čišící chladem absolutní nuly.
P O Č T Y PRO B RUSI ČE Z R C A D E L . Při broušení musíme umět také trochu počítat; pro ty, kdož nepřišli vzorečkům na chuť anebo nemají logaritmické pravítko, vymyslil a narýsoval J. Kamberský nomogram, na kterém mo hou potřebné délky přímo odečíst. 1. Při hrubém výbrusu chceme vypočítat ohniskovou vzdá lenost. Změříme na př. sférometrem, který jsme si sami zhoto vili, prohloubení skleněného kotouče uprostřed proti krajům. Nazveme-li toto prohloubení h, průměr zrcadla d a ohniskovou vzdálenost / (vše ve stejných jednotkách, na př. m m ), pak p latí:
2. Při parabolisování zkoušíme, kde tvoří jednotlivá pásma zrcadla obrázek světelného zdroje, umístěného přibližně ve stře du křivosti zrcadla, t. j. v dvojnásobné ohnisíkové vzdálenosti. Používáme k tomu buď metody ostré hrany nebo jiného způsobu, o němž se dočteme v některém z příštích čísel t. č. Při tom jsou dvě možnosti: a) zdroj je nehybně postaven, pak obrázek, vytvořený pás mem o průměru d, je vzdálen od obrázku, vytvořeného vrchlíkem správně parabolisovaného zrcadla o
d2 Přesnějšího vzorečku nepotřebujeme;
b) jestliže však posunujeme zdrojem a vyhledáme místa, kde obraz leží pro jednotlivá pásma ve stejné vzdálenosti od zrcadla jako zdroj, pak je tento obraz pro pásmo o průměru d vzdálen od obrazu vytvořeného vrchlíkem o
d2 6“
16 / '
d2 To je stejný vzorec jako pro prohloubení zrcadla h -----y > tedy b = h. ’ 1 Obraz utvořený vrchlikem je zrcadlu nejblíže. Je arci obtížno přesně nalézti jeho polohu, neboť světelnost této části zrcadla je nepatrná. Ve skutečnosti tedy postupujeme obráce ným směrem, základní polohou je posice obrazu, vytvořeného krajním pásmem zrcadla. Všechny tyto veličiny můžeme odečísti na nomogramu J. Kamberského s dostačující přesností. Vlevo je dvojitá stup nice pro průměry pásem nebo celého zrcadla d v cm, uprostřed máme stupnici pro ohniskové vzdálenosti / zrcadla v metrech, vpravo je čtyřdílná stupnice pro prohloubení zrcadla h a vzdále nosti obrázků e při pevném zdroji, obě v mm. Polohy obrázků při pohyblivém zdroji b jsou stejné jako h. Poněvadž stupnice vlevo je dvojitá, jednak pro průměry zrcadla 5— 12 cm a jednak pro 13— 25 cm, jsou i příslušné stupnice vpravo dvojité; k sobě patřící číslování je nahoře označeno stejným indexem, t. j. patří na
d2
v = ----—. 32/ Ale tyto veličiny v nám mnoho nepraví o jakosti a použi telnosti zrcadla. Je zvykem známkovat hotové výrobky podle toho, jakou mají buď t. zv. technickou konstantu Lehmannovu
(Hartmannovu) T, nebo podle toho, jakou mají Yvonovu kon stantu K. Hodnota T se přibližně rovná poloměru středního geo metrického obrazu hvězdy v obloukových vteřinách. Podle Hartmanna mají vynikající optiky hodnotu T menší než 0,5 a optiky h£ dz
ez
0,5 — 1
d1
25
24
12
16f
ei ^
h
j
0,5o1 — 2 ° 0 ,2 5
23
-3
22
/
21
1,5 lo2
4 oq ,50
20
■ 7
h e
19 ~5 18 17 -
16
1,5o 3 — 6
15 14 d - f- e
-7
2 ° 4 - l 8 o 1,00
J. K a m b ersk ý :
Prohloubení parabolického zrca d la a polohy obrázků ve
středu k řivo sti, d prů m ěr zrcad la (c m ), f ohnisko (m ), e a h v mm.
dobré mají T mezi 0,5 a 1,5. Dá se početně dokázati, že dokonalé kulové zrcadlo má T rovno 500-násobku třetí mocniny světelnosti zrcadla (500 d3/f3). Podle Hartmannovy klasifikace dlužno tedy označiti dokonalá kulová zrcadla za vynikající optiku do světel nosti 1 :10 a za dobrou optiku do světelnosti 1 : 7 bez ohledu na jejich průměr.
Konstanta Yvonova K značí poměr velikosti geometrického a ohybového obrázku; nemá významu jiti pod K — 1, protože pak jsme dosáhli hranice ohybových zjevů. Rovná se přibližně jedné desetině součinu z hodnoty T a průměru zrcadla v cm (K = Td/10). Podle toho nemá smyslu parábolisovati kulová zrcadla při světelnosti 1 :10 asi do průměru 20 cm, při světel nosti 1 :1 do průměru 6,7 cm a vůbec kulová zrcadla o průměru d cm do světelnosti (1 : 3,7 |I d ) . Přesněji vzato byly by podmínky pro fotografickou optiku o něco přísnější než pro visuální. *
Pokročilý amatér by si chtěl změřiti u svého parabolického zrcadla hodnotu T a tím i K, o nichž jsme právě hovořili. Za tím účelem zjistí si nejprve na pevném měřítku pro pevný zdroj světla ve středu křivosti polohy obrázků, vytvořených jednot livými pásmy zrcadla o průměrech dlf d2, dz .. .; nazveme ta čtení na měřítku f lf f 2, /3 . . . Od nich odečte hodnoty e1 =
d2
d2 --
e% =
/ ř “"
dd2
8/
8/
a rozdíly převede do ohniska tím, že je dělí čtyřm i: Fi =
%
(A —
e j,
F 2 = i/4
Fz=
i/4 (/, —
Na to zjistí hodnotu F 0 podle vzorce jp °“
F 1ď1 -j- F 2d2 -f- F sdz -(- . . . U
U
Í
+
...
'
Technická konstanta T je dána vzorcem 100 000 f2
d 2 \F— F,\ - f d 2 \F— F 0\4- d 2 \F— F,\ d1 -f- d2 ds .,.
/ je ohnisková vzdálenost zrcadla, \F^— F 0\ atd. jsou abso lutní hodnoty rozdílů, t. j. bez ohledu na znaménko. Čím více pásem měříme, tím je výsledek přesnější — nejdůležitější jsou ovšem pásma krajní. Ve vzorcích posledního oddělení znamenají dlt d2. . . libovolné průměry daného zrcadla a nejsou ve vztahu k rozlišení stupnic nomogramu na dr a d2. Podobně ex a e2. Výpočet Cassegrainova dalekohledu byl popsán v tomto roč níku na str. 16. Ke každému písemnému dotazu přiložte známku na odpověď!
= 39,52 astr. je d . V příslun í se p řib ližu je Slunci v íc e než N ep tu n , n eb oť v zd á le n o s t p erih elu je 29,69 astr. je d ., v zd á le n o st a felu je p a k 49,34 astr. ied n. O b ěžná d ob a je 248,4 ro k y . P řís lu n ím p ro jd e k on cem září 1989. R y c h lo s t v e d rá ze je 4,7 km/sec. S klon d rá h y k e k lip tice je n e jv ě tš í z© všech p la n e t: 17° 8,8'. V isu á ln í h v . v e lik o s t p la n e ty je 15, fo to g r a fic k á 16. Ž á d n ý z dalek oh led ů s v ěta neu k ázal disk té to p la n e ty . Z fo to m e tric k ý c h a th eo re tic k ý ch ú v a h v y p lý v á , že h m o ta p la n e ty je asi 0,04 h m o ty Z em ě, o b je m asi 0,06 a p rů m ě r asi 0,4 (5000 k m ). P ly n elek tro n ový soubor u v o ln ě n ý ch elektronů , n a p ř. v k o v u n ebo v nitru n ě k terých h vězd . P ly n netečný n e b o li v z á c n ý v . in ertn í. P o č e t diferenciální, o b je v e n ý kon cem 17. s to le tí N e w to n e m a L e ib n itze m , p r v n í zák lad n í část v y š š í m a te m a tik y , je nauka o v ý p o č t u diferenciálů a d eriva cí, to je s t p řírů stk ů v e lič in (t. z v . fu n k c í), je jic h ž h o d n o ta zá v is í na ho d n otě jin ý c h , t. z v . n eo d visle p ro m ěn n ý ch v eličin . J e žto vešk eré dění hm otn éh o s v ěta zá v is í na silách, p oh yb ech a en ergiích stále se m ěnících, u m o žn il d. p . o v lá d n u tí vešk erých je v ů h m otn éh o d ěn í ( v m echanice, s tr o j n ič í v í, elek trotech n ice, astron om ii) m atem a tik ou . P o č e t integráln í, druhá zák lad n í část v y š š í m a te m a tik y , z a b ý v á se v ý p o č te m fu n k cí (z v a n ý c h in te g rá ly ), je s tliže jsou zn á m y d erivace. J e ž to p řírod a n á m d á v á v ě tš in o u p o zn a ti d e riv a c e (rych lo sti, u rych len í a td .), nebo v z ta h y m ez i d e riv a c e m i (d iferen ciáln í rovn ice, v . t.), je m ožn o p o m o c í in tegráln íh o p o č tu v y p o č ís ti složité ú lo h y h m otn éh o s v ěta ; o b je m y těles, působení strojů , b ěh p la n et, n a p ětí v e stavb ách a td . i zm ě n y d o budoucna. P od n ožn ík — nadir. P oh yb B row n ů v (b o ta n ik B ro w n , 1827) je n e p ra v id e ln ý p o h y b v e lm i m a lých částic p lo v o u cíc h v k ap alin ě n ebo p lyn u . P o z o ru je se m ik rosk op em a v z n i k á n á ra z y p o h y b u jíc íc h se m olek u l (te p e ln ý p o h y b m olek u l). P . denní. N eb e s k á tělesa (Slunce, M ěsíc, p la n e ty , h v ě z d y ) se p o h y b u jí každodenn ě ta k , ja k o b y b y la p řip e v n ě n a na k ou li (nebeské sféře), k te rá se otá čí k olem s v ě to v é h o p ólu . P . te n se p r o je v í v ýc h o d e m , k u lm in ací a záp ad em n eb es k ý c h těles. Z a d en se v r á t í h v ě z d y do té že p o lo h y v zh le d e m k našemu ob zoru , p ro to m u řík á m e d. p. V e skutečnosti je to je n p . z d á n liv ý a je o d ra zem p o h yb u naší Z e m ě k olem je jí osy. P . p e k u liá rn í, pa ra lla ktický v . m otus. P . perih elu M e rk u ra . V e lk á osa d rá h y M . se otá čí o 9' 34" za 100 let. Z to h o lze 8' 52" v y s v ě t lit i ru š iv ý m v liv e m ostatn ích p lan et, z b y te k 42" v y lo ž ila te p rv e všeobecn á th eo rie r e la tiv ity (až n a 0,4"). P . planet děje se bud p ro ti denním u p. ob lo h y — p a k m lu v ím e o p . přím ém , (d ir e k tn ím ), n ebo se d ě je v e sm ěru d. p . o b lo h y — p a k m lu v ím e o p . zpětném (retrog r a d n ím ). P ř i p řechodu ze zpětn éh o p . v p , p ř ím ý je p la n e ta b e z p. — s ta tion á m í. P . střední denní (zn ačí se fi) je s tř e d o v ý úhel, k te r ý opíše nebeské těleso p rů m ěrn ě za den. Jeh o v e lik o s t dostanem e, d ělím e-li 360° d ob ou oběhu v e dnech. N a p ř. u Z e m ě čin í 360° : 365,2564d = 0,9856°. P . tepelný. T e p lo h m o ty v y k lá d á m e ja k o p o h y b o v o u en ergii je jíc h m olekul. M o le k u ly lá te k p e v n ý c h se p o h y b u jí pom alu , k m ita jí k o le m ro v n o v á žn ý c h p olo h . Z a h řá tím se je jic h ry c h lo s t zvětšu je, m o le k u ly se u v o lň u jí, látk a ta je a nakonec se v y p a řu je . M o le k u ly lá te k p ly n n ý c h m a jí p. je n postu p n ý (ry c h lo s t m olek u l vzd u ch u p ři 0° C je 447 m / vteř.). P . vla stn í (m otu s p rop riu s) je n ep atrn á zm ěn a vjD olohách h v ě zd na nebeské kouli, způsobená je d n a k p o h y b e m Slunce m ez i h vězd a m i, je d n a k p o h y b e m h v ě z d sam ých. N e jv ě t š í zn á m ý v . p . je 10,3" za rok, zp r a v id la j e m n oh em m enší. L z e je j r o z lo ž ití na v. p . v <x (rekta scen si) a n a v. p . v 8 (d e k lin a c i). Pokus M ich elson -M orleyů v u k áza l o p tic k ý m m ěřen ím , že n elze z jis titi r y c h lost, k tero u se Z e m ě p o h y b u je p ro storem , p říp ad n ě d om n ě lý m nosičem v ln světla, éterem (absolutní rych lo st).
Polap ení elektronů a to m e m (rekornbinace) je ob rácen ím ionisace (v . t.), te d y v B o h ro v ě m od elu p řech o d em elektron u s v o ln é (h y p erb olick é) d rá h y na vá za n ou (e lip tick o u ). J e spojeno s v y z á ře n ím rozd ílu en ergií obou drah. V ob oru ro en tg en o véh o záření není ta to em ise d ov ole n a (P a u lih o zák az), p ro to že je spodní k v a n to v ý s ta v obsazen, v op tic k é m oboru d á v á em isní k on tin u a m ezn í (v . t.). Polarisace světla. M a jí-li k m it y s v ětla v je d n o m sm ěru m a x im á ln í intensitu, v e sm ěru k něm u k o lm é m m inim ální, p a k p ra vím e, že s v ětlo je polarisován o . J e -li m in im á ln í inten sita nu lovou , zhasíná-li s větlo v té to p oloze, m lu v ím e o ú p ln é polarisaci světla, jin a k o částečné. R o v in u k olm ou k m a x im á ln í inten sitě n a zý v á m e ro v in o u po la risa čn í. P . v zn ik á na p ř. od ra zem nebo lo m e m světla . V a stron om ii p o u žita p ři k on stru kci fo to m e trů a z k o u m ána v e s v ětle M ěsíce, p lan et, z v íře tn ík o v é h o světla, s v ětla k o ro n y a j. P . světla oblohy. S v ě tlo o b lo h y je částečně p olarisován o ro z p ty le m s v ě tla sluneč. p o celé té m ěř ob loze tak , že polarisační ro v in a s p lý v á s rovin o u p r o ložen ou ok em , p o zo ro v a n ý m b od em a Sluncem . Jen u ob zoru je p. r. k té to k olm á. P . s. o. m ěřím e p om ěrem rozd ílu m a x im á ln í a m in im áln í in ten s ity k je jic h součtu. D osah u je n e jv ě tš í h o d n o ty v e slunečním v e r t i kále v b od ě 90° od Slunce. J e tím v ě tš í, čím je ovzd u ší čistší, p ro to se n á padně zm enšuje na p ř. p říto m n o s tí sopečného prachu v ovzduší. P olárk a — jasná h vězd a , k te rá je s v ěto v é m u p ólu n ejb líže. V p říto m n é době je to a v sou h vězd í M aléh o v o zu ; je n y n í v zd á le n a 1° od s v ěto v é h o pólu. P . je ob ří h vězd ou , spektr, ty p u F 8, absolutní v e lik o s t j@ —-2,5, zd á n livá v e lik o s t 2,12, je jí p a ra lla x a je 0,012", t. j. 272 svět. let. K n ám se p řib ližu je ry c h lo s tí 17,4 km/sec. P . je prom ěn n ou h v ě zd ou o p eriodě 3,968 dní. J e ta k é d v o jh v ě zd o u . J e jí složka je 8,8 v e l. v e v zd á l. 17". V liv e m proces níh o p o h y b u bude p olárk ou za 12 000 le t V ega. P olárn í fron ta — styčn á p loch a (v . fro n ta ) m ezi ch ladn ějším i v zd u š n ý m i h m o ta m i vyšších šířek a te p le jším i šířek su btropických. P ro b íh á v e s třed n ích šířkách a v y t v á ř e jí se na n í v e lm i často řa d y cyk lon , k teré s v ý m p ře chodem p o d m iň u jí p ro m ě n livo s t počasí v těch to k rajích . P o lá rn í kru hy n a zý v á m e ro v n o b ě žk y o zem ěpisné šířce 66,5° a to ja k na se v e rn í ta k i na již n í p olokou li. Z a p. k. js o ii t. z v . 'polá rní pásy. Slunce tu alespoň jed n ou do rok a nezapadn e a je d en den v roce se vů b ec n e o b je v í. P o lá rn í vzduch — n á ze v v zd u šn ých h m o t prou d ících z vyšších zem ěp isn ých šířek. P o lá rn í záře — - z je v v id ite ln ý v k ra jích polárních , zříd k a v nižších šířkách. F o r m y : s v ítíc í ob la k y , světeln é pásy, třásně, ob lo u k y; inten sita z je v u p r o m ěnná, pulsuje. B a rv a p ře v lá d á zelená. Z je v t r v á n ěk olik m in u t až n ěk olik hodin. V ý k la d : Ú č in e k korpusku lárn ího (v . t.), příp ad n ě snad u ltra fia lo v éh o záření Slunce na v y s o k é (100— 1100 k m ) v r s t v y zem ské a tm o s fé ry . P . z. v e lm i úzce soiivisí s p oru ch am i sluneční činnosti. P ole (silov é ) je část prostoru , v e k teré se p r o je v u jí ú čin k y n ějak é síly. I n te n sita pole na u rčitém m ístě je síla, k tero u p ole působí na to m m ístě na je d n o tk o v é zkušební m n o žství. P . gra v ita čn í je p rostor, v n ěm ž se je v í p ř i t a ž liv ý účinek h m o ty na jin o u h m otu . Jeho in ten s ity u b ý v á se v zd á le n o stí p od le N e w to n o v a g ra v ita čn íh o zákona. P . m agnetické n a zý v á m e p rostor, jen ž ob k lop u je m agn et nebo v o d ič p ro té k a n ý e le k tric k ý m p rou d em a v něm ž se je v í m agn . ú čink y. Je nejsiln ější v b lízk o s ti m a gn etick ý ch pólů. T a k o v é p o le m á ta k é naše Z em ě (p o le geom agnetické), je ž sam a je v e lk ý m m a gn etem (v iz M agnetism u s zem sk ý, Gauss). P . seismické je prostor, v něm ž se p r o je v u jí ú čin k y zem ětřesení. T h e o re tic k y je to v ž d y celá Z em ě. M ik ros eism ick é pole zá v is í v e d le energie zem ětřesení ta k é n a c itliv o s ti registračních p řístrojů . M akroseism ické pole je oblast, v n íž je zem ětřesení p ostižiteln o lid m i bez p om oci p řístrojů . P o le v th eorii vše obecné r e la tiv ity : ta k z v . p o ln í theorie snaží se v y v o d it i d ů sledk y z p ozn án í
rovn o m o cn osti h m o ty a energie, te d y ze skutečnosti, že ro zd íl m e z i h m otou a g ra v ita čn ím p olem nebo m ezi n á b o jem a p olem nen í jak ostn í, je pouze v soustředěnosti energie. C ílem p. t. je ob m ěn iti zá k o n y p ole tak , a b y p la tily i v oborech ve lik é h o soustředění energie ( = h m o ta ), a b y ta k na př. p o je m h m o ty se stal n a d b y te č n ý m a v z n ik la p rostá „ fy s ik a p o le “ — což se za tím nep od ařilo do důsledků p ro v és ti. P ole ( v o p tice). TJ objektivu nebo zrcadla rozu m ím e p o u ž ite ln ý m zorn ým polem úhel, p řízn ačn ý p ro t y p a p o u ž ití o p tik y , v je h o ž rozm ezí o p tik a zo b razu je p ra k tic k y b ez v a d (astron om ick é o p tik y : p arab ol, zrcad lo asi 1/2a, s ta rý a stro g ra fic k ý o b je k tiv 3°, astrotessar 15°, m od ern í č ty řč o č k o v ý o b je k tiv d o k on aleji 15°, S ch m id to va k am era 15°). Z . p . okuláru (zdánlivé) je úhel, p řízn a čn ý p ro t y p okuláru (na p ř. H u y g e n sů v 80°— 50°, K e lln e rů v nebo o rth osk op ick ý 40°), je jž s v íra jí k ra jn í p a p rs k y jím p ro ch á zející. Z . p. astronomického dalekohledu (skutečné) je ostře ohraničeno p o ln í čočkou nebo clonou okuláru a ro v n á se p řib ližn ě z. p. okuláru, d ělen ém u zvětšen ím . J e to ú h lo v ý prů m ěr části o b lo h y, k tero u najed n ou přeh lédn em e. Z . p. G a lileih o dalekohledu, kde není reálného ob razu p ře d okulárem , je k e k ra jů m odstíněno. Poledne — ok am žik , k d y Slunce p roch ází p oled n ík em . P ro c h á zí-li skutečné Slunce p o led n ík em , m lu v ím e o pravém poled ni. J e ž to p o h yb skutečného Slunce není ro v n o m ě rn ý , za v á d ím e m yšlen é středn í Slunce a prů ch od to h o to Slunce n a zý v á m e středním polednem . R o z d íl p ra véh o a středního p oled n e jm en u je m e časová rovnice. P oled n ík nebeský v . m erid ián . P o le d n ík zemský v zn ik n e prů sekem n. p. s p o v rch e m ze m sk ý m ; p roch ází ze m sk ý m i p ó ly a p o zo ro v a c ím m ístem ; m lu v ím e o p oled n íku m ís tn ím . P oled n ík , k te r ý p roch ází hvězd árn ou v G reen w ichi (L o n d ý n ), b y l z v o le n za výc h o d is k o p oč ítá n í zem ěpisných d élek (v iz délka geo gra fick á ), řík á m e m u p ro to p oled n ík základní, h la vn i, p rv n í, světový nebo u n iversá ln í. P o le d n ík zem sk ý p ra ktický je obálkou p oled ních čar m íst v e sm ěru severo-jižn ím , k teré v důsledku m ístn í o d c h y l k y tížn ice n e s p lý v a jí v jed in ou nej v ě tš í k ru žnici. Poločas, v e fy s ic e p o je m za v e d e n ý na př. u ra d io a k tiv n íc h látek , doba p o lo v ič n íh o rozp ad u , t. j. čas, k teréh o je třeba, a b y se p o lo v in a daného p rv k u rozp a d la (n a př. u ra d ia 1590 let, radonu 3,825 dní). P olo h a základní, absolutní v . fu n d am en tá ln í poloha. P olo m ěr v . prů m ěr. Poloosa. U elip tick é d rá h y m lu v ím e o velké a m alé p . V . p. je vzd á len o st středu elip sy od p říslun í nebo odsluní (h la vn ích vrch olů e lip sy ), m . p. je k o lm á k v . p. a u d á v á v zd á le n o st středu e lip sy od b od ů elip sy (vedlejších vrch olů ) ležících na té to k olm ici. V e lik o s t p. u rču je rozm ěr d rá h y i je jí tv a r. P ó lo v á distance (v zd á le n o st) je ú h lová v . h v ě z d y od severníh o světovéh o p ólu . D o p lň u je se se severn í d eklin ací na 90°. P r o h v ě z d y již n í deklinace p la tí, že p. d. se ro v n á součtu 90° a deklinace. P ó lo v á výšk a je v . s v ěto v é h o p ó lu nad ob zorem ; ro v n á se zem ěpisné šířce p o zo ro v a c íh o m ísta. P ó ly e k lip tik y jsou b o d y na sféře 90° v zd á le n é od e k lip tik y . S evern í p. e k lip t ik y p řip a d á do sou h vězdí D ra k a (a = 18h, Ó — + 66,5°), již n í p. do sou h vězdí • D o ra d o (a = 6*1, S — — 66,5°). V liv e m nepatrnéh o p oh yb u e k lip tik y (v iz precese) není ani p olo h a p. e. m e z i h v ě zd a m i stálá. P . galak tické jsou v z d á le n y 90° od g alak tick éh o rovn ík a . Severn í g. p. je v sou h v ě zd í V las B eren ičin (a — 12h 40™, d — + 28°) a již n í p. v sou h vězdí Sochaře (a = 0h 40 ra, d — -— 28°). P . geomagnetické jsou ona m íst a na x p ovrch u Z em ě, k d e h o rizon táln í složka g eo m a gn etick é in ten sity (v . t.) je rovn a nule. M im o n ěk olik a v ed lejších p. v porušených oblastech m á Z em ě d v a h la vn í m agn etick é p .: je d en severn í na 70° 30' s. š. a 95° 30' záp. d.
od G r., d ru h ý již n í na 74° j. š. a 155° v ý c h . d. od Gr. J ejich sp ojn ici n a z ý v á m e magnetická osa zemská (v iz Osa zem ská). P . světové v . osa sv ěto v á . P . zeměpisné v iz Osa zem ská. P oly trop a v iz in d ex p o ly tr o p y . Poru ch y (m agnetické) n a zý v á m e náhlé o d c h y lk y od norm áln ího průběhu časo v ý c h zm ěn g eom a gn etick éh o pole. J e jic h p říčin ou je v zá je m n é působení elektrick éh o záření Slunce a m agn etick éh o p ole Z em ě. J in ý m druhem poru ch jsou t. zv . ,,m ís tn i p . “ , určené na stan oven ém m ístě p ovrch u z e m ského od ch ylk ou m ěřen ím zjištěn éh o skutečného geom a gn etick éh o p ole od u rčitéh o v y p o čten é h o p ole norm áln ího. Jsou p od m ín ě n y sta vb ou k ů ry zem ské (v ý s k y t urč. nerostů a p od .). P . v nebeské mechanice v . p ertu bace. Posice — poloha, v . fun d am en táln í, rela tiv n í. Posiční m ikrom etr je v lá k n o v ý m ik ro m e tr (v . t.), o to č n ý m ěrn ě k olem op tick é osy dalekohledu. M ě ří se jím p osiční ú h ly a re la tiv n í posice h vězd . P osičn í líliel je úhel, k te r ý s v írá sm ěr, je h o ž p oloh u chcem e určit,, s deklinační kru žnicí. M ě ří se od severu (p. ú. 0°), sm ěrem k v ý c h o d u (p. ú. 90°), jih u (p. ú. 180°), záp ad u (p. ú. 270°) zp ě t k severu. P . ú. určuje na př. polohu slo žk y d v o jh v ě z d y v zh le d e m k h la vn í složce, nebo p oloh u h v ě z d y v z h le dem ke středu M ěsíce p ři zá k ry tu h v ě zd M ěsícem . P ositron je zák lad n í lehká částice (k la d n ý elek tro n ) o h m otě 10 27 g a e le m en tárn ím n á b o ji k ladném . N á z e v je zk ra tk a z p o s itiv n í elektron. Posloupnost (sek ven ce): 1. Severn í p o lá rn í p . (N P S ) je 96 h v ě zd v b lízk o s ti severníh o s v ěto v é h o p ó lu od 2m d o 20 p ro k teré b y ly u rčen y fo to g ra fic k é a fo to v isu á ln í v e lik o s ti s přesností až i 0,017m. 2. h la vn í p., řad a trp a s lík ů v R u s s ello v ě d iagram u (v . t.). 3. velká p ., n á ze v u žív a n ý n ě k te rý m i a u to ry p ro p rom ěn n é h v ě z d y tříd : d lou h operiodické, p o lo p ravid eln é, cefeid , k u p o v é a n e p ra v id e ln ýc h červen ých . 4. spektrální p ., n y n í se u žív á S
/ zd okonalené h arvard sk é: P — - W — O — B — A — F — G •— K — M (y iz R — N sp ektráln í t y p y a R u ssellů v d iagram ). P osu v Červený (ru d ý ) •—- p o s u v sp ektráln ích čar z n orm áln í p o lo h y sm ěrem k červen é části sp ek tra: 1. V e spektrech v zd á le n ý c h g a la x ií v y k lá d á se p o d le D o p p le ro v a p rin cip u ja k o ú p rk g a la x ií od p o zo ro v a te le (v . H u b b lů v v z ta h ). J eho v e lik o s t dána úm ěrou (rych lo st úprku ) : (ryc h lo s ti sv ětla ) — = (p o s u v č á ry ) : (je jí v ln o v é délce). 2. P o d le theorie re la tiv ity v zn ik á jin ý druh č. p. v silném p o li g ra v ita č n ím na p o v rch u s v ítíc ích h vězd , te d y bud u h v ě z d o m a lé m p rů m ěru (b ílí trp a slíci), nebo v e lk é h m otě [T ru m p le ro v y h v ě z d y ). J e r o v n o m o c n ý ra d iáln í ryc h lo s ti v km/sek, dané p o d íle m 0,63 h m o ty h v ě z d y ( © ) : p o lo m ě rem h v ě z d y ( © ) . Slunce: 0,63 km/sek, P r ů v o d c e S iriů v : 20 km/sek. P oten ciá l budicí je m ěrou energie, p otřeb n é k excita ci ato m u (v . t.). U d á v á se v e le k tro n v o lte c h (1 e le k tro n v o lt = 1,59 b ilio n tin ergu). P oten ciá l ion isační — ionisační n a p ě tí (v . t.). P oten ciá l pole (g ra v ita čn í, m a g n e tic k ý , e le k tro sta tic k ý) m ěřím e prací, již m usím e v příslušném silo v é m p o li v y k o n a ti, ab y ch om je d n o tk u h m o ty (p říp . m agn etick éh o neb elektrick éh o m n o ž s tv í) přen esli z nekonečna do m ísta, je h o ž p o te n ciá l zjišťu jem e. Z m ě n a potenciálu m e z i d v ěm a m ís ty je ro v n a p rá ci v y k o n a n é přenesením příslušné je d n o tk y m n o ž s tv í z jed n oh o m ísta do dru hého; n ezá visí na d ráze, p o n íž se přenos dál. Z m ěn a poten ciálu p řip a d a jíc í na je d n o tk u d é lk y v u rč ité m sm ěru n á m ta k é d efin u je s ílu , k te rá v to m to sm ěru působí na příslušné je d n o tk o v é m n o žství (h m ota, m a gn ., el. m n o ž s tv í). M ís ta o té m že p oten ciá lu v y p lň u jí ekvipoten ciá ln í
Z m ontáže rám u největšíh o hvězdářského dalekohledu světa. Spodní obrá zek : V dílnách s trojírn y ; nad ním : v kupoli n a hoře P alom ar. —
Pod le
zp rá v tisku byl dalekohled záh y po sestavení zase rozm on tován z ob avy před účinkem leteck ých útoků.
Drobné zprávy. U rč en í dne v týdnu. K článku p. In g . Boreckého v posledním čísle Ř íše h vězd o určení dne v týdnu nám sděluje p. In g . Dr. J. K lír z M . O stra vy, ja k ý m způsobem je j lze u rčití zpam ěti, i bez tabulky. Stačí si jen pam a to v a ti n ěk olik čísel, a to: 6, 2, 2, 5, 7, 3, 5, 1, 4, 6, 2, 4. T a to čísla se v z ta h u jí na jed n otlivé m ěsíce v roce. Je-li rok přestupný, začín á řada čísly: 5, 1, 2, 5 atd. D ále třeba si p am a tova ti čísla pro století, a to: pro 20. století číslo 1, pro 19. století číslo 3, pro 18. číslo 5 a pro 17. číslo 7. M á -li se na př. určití, ja k ý den v týdnu byl 4. k věten roku 1919, postupuje se tak to : D en m ě s í c e ..............................4 číslo p ro k v ě t e n ....................7 číslo pro 20. století . . . . 1 d esítk y a jed n otk y letopočtu . 19 v těchto 19 je obsaženo číslo 4 4 X , což je počet přestupných let. S o u č e t .............................................35 D ělením sedm i nevzn ikn e zb y tek , což značí, že v ten den b yla neděle. V y jd e -li zb y te k 1, 2, 3, atd., je hledaný den pondělí, úterý, střed a atd. T en to způsob výp očtu p la tí pro data od 1. ledna 1600 do 31. prosince 1999. P ro v ý p o če t velikon oc existu je způsob Gaussův, o něm ž dal redakci k disposici článek p. In g . E. K lie r z P lzn ě ; u veřejn ím e je j v n ěk terém z příštích čísel. Sluneční činnost na p očátk u roku 1943. P řesto, ž e od m axim a sluneční a k tiv ity v roce 1937,4 k nyní následujícím u m inim u uplynula již dlouhá doba, je m n ožství s k vrn na kotouči Slunce stále dosti velké. P o rušných letech po m axim u u k azo val pom ěrně k lid n ý m inulý rok přechodně na ú b y tek počtu sk vrn a b lízk ost m inim a. Poslední m inim um b ylo 1933,8. Od po čátku letošního roku činnost na Slunci je opět rušnější, zv lá š tě v posledních m ěsících: L e d e n s m alou sk vrn otvorn ou činností tv o řil pok račován í roku minulého. P od le p ozorován í Dr. B ečvá ře na Št. P lese b y ly 2 dny beze skvrn, podle p ozorován í p. K ad avéh o na P e třín ě jich b ylo 7; shodná p ozorování jsou z 15. a 30. ledna. — tJ n o r m ěl 2 v e lk é skupiny. P rv n í dosáhla 25 sk vrn různé velikosti. U druhé v ě tš í skupiny byl již v je jím č tv rté m dnu vid iteln osti zřeteln ě naznačen rozpad vod ící sk vrn y. Skupina dosáhla až 67 skvrn. N a počátku m ěsíce b y ly 2 shodné dny prosté skvrn. — V b ř e z n u b yla vid iteln á od 4. do 16. v e lk á skupina, asi o 69 skvrnách. N ejm en ší činnost na Slunci b yla 17. — žádná skvrna. — D u b e n b yl dosud n e jz a jí m avějším m ěsícem . B y ly sp atřen y 3 v e lk é skupiny, z nich ž n ejvětší, v id i telná od 15. do 27., m ěla podle pozorován í na P e třín ě 63 skvrny. T a to sku pina b yla podle n ep řetržité každodenní vid iteln osti ch a ra k teristick ý m před sta vitelem zúrišskéh o typu F (v iz Ř . H., X X I I . ; 4, 8 6 ). V y zn a č o va la se v e lk ý m polostínem ok olo vod ící sk vrn y, jeh o ž p rů m ěr činil asi 25 000 km. P olostín b yl z počátku dosti pevný, až v druhé p olovině pozorovacího období se počal rozp ad ati ve d v ě části. N a počátku m ěsíce b y ly také vid iteln é dvě v ě tš í skupiny. P o d le pozorován í na P e třín ě nebyl žád n ý den bez sk vrn na Slunci. Z výšen á sluneční a k tiv ita na počátku letošního roku na rozd íl od nízké sk vrn otvorn é činnosti z m inulého roku p ro zatím n ep otvrzu je blízk é m inim um nízkého W o lfo v a rela tivn íh o čísla. Z. P . R o k astron om ick é p ráce na O stravsku. A stron om ick á sekce P říro d o vědecké společnosti v M or. O stravě, spolupracující co n e jú žeji s Č A S v P r a ze, konala v e lm i četně navštívenou valnou schůzi, na n íž b yl podán p ře hledný obraz astron om ické práce na O stravsku za rok 1942. Sekce čítá úhrnem 81 členů, m ěla 13 členských a v ýb o ro vý ch schůzí, ob držela a ode slala 1400 dopisů a tiskopisů. P řed n á šk o vý odbor vyk o n al 2 astronom ické
kursy ve F rý d k u v rám ci V y šší šk oly lid ové; ja rn í kurs m ěl prům ěrnou n ávštěvu 25, podzim ní 16 kursistů. D alší d v a ku rsy b y ly v M or. O stravě: v ja rn ím b yla prům ěrná n á vštěva 37 a v pod zim n ím 32 kursisté. — V k u r sech přednášeli pouze člen ové výb oru sekce. V Českém B rodě u P ra h y p řed nášel d va k rá te o hvězdách jed n atel sekce B. Č u rd a-Lip ovsk ý, z a v e lik é účasti obecenstva. — M ístn ím časopisům b y ly p ravid elně d odáván y z p rá v y o novinkách na hvězdné obloze. In g . V . G ajdušek a Dr. In g . K lír u veřejn ili člán k y technického rázu v Ř íš i h vězd a jed n atel sekce m im o to článek o po zo ro vá n í M a r ta s ob rázk em v „D ie S tern e” . — P u b lik ace vyd an é sekcí: P ozo ru jem e oblohu, m ap k a hvězdné ob loh y a n om ogram pro stanovení v ý š k y a azim utu hvězd, jdou v e lm i rychle na o d b yt a je po nich s tá lá p op távk a ze všech koutů naší vlasti. P ro přednáškovou činnost obdržela sekce od jed natele Č A S , p. J. K lepešty, 20 krásných diapositivů, tak že sb írk a diap o sitivů sekce dostoupila počtu 120 obrázků. — Z knih ovny b ylo vypůjčeno za rok .122 svazků, knihovna b yla č etn ým i d a ry člen stva značně rozšířena. — K a žd á členská schůze b yla doplněna vhodnou přednáškou : G alileo G alilei (předn. p rof. A . P e řin a ), Recense o knihách (In g . F. D v o ř á k ), Jak pozoro v a ti odborně dalekohledem (In g . V. G ajd u šek ), Z atm ěn í M ěsíce (J . P íša la ), Z atm ěn í Slunce (Č u rd a -L ip o v s k ý ), O zem ětřesen í (Č u rd a -L ip o v s k ý ), A stron om ick é „ p o v ě r y ” (In g . V. G ajd u šek ). C elkem bylo členy sekce p ro sloveno za rok 64 přednášek. — N ě k te ř í naši členové jsou člen y m atem a tické sekce Č A S v P ra z e a spolupracují na nové m apě hvězdné oblohy. — Odbor prom ěnných h v ě zd (ved. F . H ru šk a ) vyk o n a l 234 p ozorování prom ěn ných a 70kráte p ozoroval absorpci vzduchu. — Odbor m eteo ric k ý (In g . F. D v o řá k ) za c h ytil a za k re slil 174 m eteory, hlavn ě z roje Perseid. — Odbor sluneční (B . Č u rd a -L ip o vs k ý ). Z a 255 p ozorovacích dnů p ozo ro vali 3 čle nové odboru 522krát sluneční kotouč. O stravsk á p ozorován í Slunce jsou po p rv é uvedena v M itteilu n gen zurichské un iversitní h vězdárny. — Odbor planetární a s e len o g ra fic k ý (In g . J. V e n c lík ). M erk u r b yl pozorován 5krát, Venuše 2krát, Jupiter 21krát, Saturn li9krát. Všech na p ozorování b yla přesně zakreslen a a p ropočítán m ístní poledník. P o zo ro v á n í M arsu členy sekce byla zhodnocena p rof. B. P olesn ým v Ř íš i hvězd. — K reslen y b yly také o k ra jo v é ú tv a ry m ěsíčné, hlavn ě stěna a okolí B irta a Th eb it. — Odbor techn ický (D r. In g . J. K lír ) zh o to vil pro člen y 6 v e lm i výk on n ých dalekoh ledů -reflektorů „B ě lá s k ů ” o prům ěru zrcad la 80 m m . Odbor p osk ytoval ra d y členům p ři stavb ě vlastních přístrojů , a o p ra v o v a l p řís tro je porou chané. Sekce vla stn í 3 dalekohledy: 77 m m 0 refra k to r, 80 m m 0 r e fle k tor, p arallak t. m on tovan ý a 66 m m 0 refra k to r, rovn ěž p a ra lla k tic k ý m on tovaný. D alek oh led y putují od člena ke členu na určitou dobu, členové jsou povinni vésti pozorovací deník, k te rý se p ři předání dalekohledu jiném u členu p ředloží výboru. —- Odbor v y ř iz o v a l tak é četné d ota zy zájem ců z celé naší vlasti, k te ří se na Dr. K lír a a In g . G ajduška ob raceli v důsledku článků, uveřejněných v Ř íš i hvězd. — P ř i valné schůzi b yla in stalována m alá v ý sta v k a něk olik a dalekohledů, zh otoven ých našim i členy, k te rá se těšila velikém u zájm u členstva a hlavn ě hostů. -— bčl— V liv vad v tlou šťce em ulse fo to g r a fic k ý c h desek na přesnost foto m etric k ý c h m ěření. V . O b e r g u g g e n b e r g e r zkou m al v liv zm ěn tlo u šťk y emulse na zčernání desky. P ředpokládal, že odlišná síla v r s tv y v zn ik á p ři výro b ě tam, kde skleněná deska není rovná. Z jiš ťo v a l proto o d ch ylk y po vrchu desek od ro v in y tím, že fo to g r a fo v a l zrc a d lo v ý ob raz m říže, odráže jíc í se na přední a zadní straně vyv o la n é desky. U k á za lo se, že m oderní desky jsou podstatně rovnější, než m ateriá l z d ob y před 1920. N a desky dále vk o p íro v a l fo to m e tric k é zn ačky. T am , k d e b yly v ětší v a d y plochy, p ro je v ily se p ři dostatečné hustotě od ch y lk y h u stoty (m ax. 0,lm , zp ra v id la menší než 0,05m ), k teré b y ly v jednoduchém vztah u k vad ám p loch y nro určitou emulsi. BŠ.
Odhalené ta je m s tv í zb ý va jícíc h koronálních čar. D onedávna se n evě dělo, k te rý m p rvk ů m p a tří n ěk teré em isní čá ry sp ek tra sluneční korony. B e n g t E d l é n p ok račoval v je jic h výzku m ech a p odařil se m u p ra k tic k y úplný v ý k la d em isních koronálních čar. N á le že jí F e X (t. j. d evětk rát ionisovaném u že le zu ), F e X I, X I I I , X IV , X V , dále Ca X II , X I I I , X V , N i X II , X I I I , X V , X V I a A X , X I V ( ? ) . Z ejm éna znám é a silné č á ry: X 5303 p a tří F e X IV , l 6374 F e X a 1 3388 F e X I I I . BŠ.
Zprávy a pozorovaní členů Č. A. S. (řídí vědecká rada). P erseid y 1942. (D ok on čen í.) 3. K ro m ěříž. 1942 V I I I .
Ti 21,00 21,00
9.—-10. 11.—-12.
n
T
T2 22,35 22,45
9} 34 i
zak reslen y
P o z o r o v a te l: J a rosla v Píchá. F o to g r a fo v á n í zů stalo b ez výsledku. 4. M ora v s k é K řížá n k y . 1942 V I I I . 1.—- 2. 4.—- 5. 8.—- 9. 11.—-12. 12.— 13. 13.—-14. 14.—-15. 16.—-17. 17.—-18.
T,
Tt
X
n
21,17 21,30 21,10 21,18 23,35 21,00 21,12 21,08 21,00
0,17 23,30 1,25 3,18 1,12 3,00 22,15 22,38 23,15
173 85 236 313 78 360 59 86 115
34 24 94 317 60 244 19 17 26
k nR 8 1,10 12 1,18 51 1,02 245 1,05 48 3,10 172 1,01 14 1,45 9 1,00 12 1,00
/ (1 ) 13 20 24 64 143? 41 28 12 14
TO 2,2 2,8 2,6 2,1 1,8 2,7 2,9 2,4 3,0
v
N
2,7 2,8 3,0 3,1 3,2 v. 3,2 3,0 2,7 2,4
oblač. 33%
P o z o r o v a te l: K a r e l M íšoň. 5. Pardubice. F. Š ilin g e r exp qn oval 20 n e g a tiv ů o celk o vé době 4 hod. 55 min. Dne 12. V I I I . 1942 za c h y til P erseid u v souhvězdí V o z k y ( v 23 hod. 5— 7 m in .). 6. O ndřejov.
TO
n Tt T2 f ( o) nR k _ 6.— 7. 23,57 1,00 10 8 1,10 58 — 4 1,10 8.— 9. 23,58 0,58 10 53 10.— 11. 23,07 2,00 476 126 100 1,00 47,6 11.— 12. 22,46 3,02 832 324 273 1,22 111,2
11,4 3,2 1 12,4 3,0 1 20,9 2,7 3 47,1 2,7 4
12.— 13.
22,15
0,13
467
143
126
1,33
96,4
39,7
2,7
13.— 14.
23,09
2,00
685
188
158
1,00
65,8
26,5
3,0
/ (1 )
o
N
G10 G10 J373, G39, V54 B139, G105, V145, Z145 4 B52, G47, V67, .Z68 4 £84, G63, K66, V90
P o z o r o v a te lé : F. B um ba ( B ), Dr. V. Guth (G ), J. G uth ová (/. za p .), J. K a rta š ( K ) , A . V r á tn ík ( V ) , B etelh eim o vá ( Z ) . V ý sle d e k fo to g r a fie (p o č e t zach ycen ých m eteo rů ) p a trn ý je z tohoto přehledu:
\ aparát D atu m \ 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10./11. 11./12. I. 11./12. II. 12./13. 13./14.
0 0 0 1 0
0 2 1 0 2
0 1 0 0 0
0 0 1 0 0 '
0 1 0 0 0
0 0 0 0 2
0 0 0 1 0
0 1 0 0 0
0 0 0 0 2
1
5
1
1
1
2
1
1
2
C elk em zach yceno 15 stop. U ž ité a p a rá ty : R tio -H e k is ta r Tessar T essa r R iio -H e k is ta r R tio-H ek ista r
3.5 : 4,5 : 4,5 3.5 3.5
150 150 150 150 160
6 7 8 9
R tio -H e k is ta r R tio -H e k is ta r E rn o s ta r T e ss a r
1 1 1 1
: 3,5 : 3,5 : 1,9 : 3,5
150 150 -J60 50
s p e k to g ra f
A p a r á ty 1— 4 o p a tře n y rotu jícím sektorem (8 s to p ). D r. V. Guth. 7. B randýs nad Labem . 1942 V I I I . Ti 6.— 7. 8.— 9. 10.— 11. 11. — 12. 12.— 13. 13.— 14. 16. — 17. 17. — 18. 18.— 19.
21,10 21,30 21,45 23,00 22,30 21,25 21,15 21,30 21,35
T,
n
X
0,10 180 2,00 270 2,45 300 3,00 240 0,50 160 2,00 275 0,30 195 23,30 120 23,35 ■ 120
nR 53 54 94 257 81 124 30 14 5
79 94 158 303 86 151 52 17 18
k
f(o )
1,02 26,8 1,51 31,6 1,08 34,2 1,48 112 4,00 129 1,11 36,6 1,00 16,0 1,21 10,3 1,00 9,0
/ (1 )
0
8,9 10,5 12,3 40,4 46,4 22,0 7,5 4,8 9,0
6 6 5 5 5 2 3 3 1
N D JLM PR D JLM PR JLM PR DJ M PR DJ M PR J M DJ P J MP J
P o z o ro v a te lé : A . D olanská ( D ), J. Janoušek (
22,40 22,30 23,17
t
2
23,55 2,30 3,20
z' 67 202 217
n 13 64 38
nR 4 32 8
k 1,0 1,0 1,0
/ (1 ) 11,7 19,0 10,5
TO 3,4 3,1 3,4
N 2 11 13
P o z o r o v a te l: Z á viš Bochníček. Současně expon ován o 31 sním ků (o b je k tiv e m 1 : 3,5 f — 40 m m ) v celk o vé době 10 hod. 45 min. Ž ád n ý m eteor neb yl zachycen. Z. B och n íček .
1942 V I I I . 1.— 2. 4.— 5. 10.— 11. 11.— 12. 12.— 13. 13.— 14. 16.— 17. 18.— 19.
Tx
To.
X
21,28 21,25 22,25 0,20 23,00 22,10 22,15 23,00
23,15 23,15 0,30 3,20 0,00 23,10 23,15 0,00
104 52 114 130 52 48 57 56
n 6 6 22 100 17 24 6 7
nR 2 4 15 82 12 18 0 1
k
/ (1 )
m
V
1,0 1,3 1,0 1,0 1,9 1,0 1,1 1,0
3,5 9,0 11,6 46,1 37,7 30,0 7,0 7,4
2,5 2,8 3,0 2,4 1,9 1,6 3,6 3,0
2,3 3,8 3,4 3,1 2,8 2,5 3,3 3,6
nR 5 10 16
k
/ (1 )
m
V
1,10 1,00 1,15
4,6 10,1 20,3
3,2 3,5 2,4
2,8 2,6 2,3
k
/ (1 )
P o z o r o v a te l: M iro s la v P la v e c. 10. Strakonice. 1942 V I I I . Tt 4.— 5. 10.— 11. 11.— 12.
21,10 21,30 21,40
t'
22,40 23,30 23,10
86 107 75
n 6 18 22
P o z o r o v a te l: Z. Švestka. 11. K řiv o k lá t. 1942 V I I I . Tx 1.— 4.— 8.— 11.— 12.— 13.—
2. 5. 9. 12. 13. 14.
21,00 21,45 23,00 23,00 0,00 23,00
t
2
23,10 22,45 1,00 0,20 1,30 0,30
t'
n
126 60 112 60 82 81
7 1 16 40 15 17
nR 6 1 11 35 14 14
— — —
— —
—
3,3 — 8,6 40,0 11,0 12,6
m 0,8 1,0 0,0 0,7 - -0,9 0,4
V 3,4 4,0 3,9 4,3 4,4 4,1
P o z o r o v a te l: O. K ádner. 12. K la to v y . 1942 V I I I . 4.— 5. 8.— 9. 9.— 10. 10.— 11. 11.— 12. 13.— 14. 16.— 17. 18.— 19.
2
Tx
t
21,39 21,16 0,00 21,30 21,38 0,15 20,58 22,00
22,19 2,16 3,06 2,50 2,08 0,30 0,18 23,30
X
36 240 162 466 205 11 164 82
n 4 57 37 201 144 5 20 10
nR 3 41 14 112 118 4 9 3
k
/ (1 )
TO
V
1,23 1,63 1,23 0,90 0,90 1,36 0,90 0,90
8.2 23,8 16,9 23,5 38,0 (37,0) 6,6 6,6
3,6 3,4 3,2 3,7 3,8 4,8 3,6 3,4
4,5 4,3 4,1 4,3 4,6 4,8 4,2 4,5
P o z o r o v a te lé : V . B um ba ( B ) , F áh n rich ( F ).
N B4 B57 F37 B 107, £>144 B5 B20 B 10 F á h n ric h .
F o to g r a fie zů sta la bezvýslednou. Z a m eteor, sekci: D r. V. Guth.
P o zo ro v á n í zá k rytů v druhé polovin ě roku 1942. P ro většinou n ep říz n ivé počasí a z části i p ro nedostatek času b ylo pozorován í v e lm i om ezené. Sledován b yl za č á tek zá k ry tu a T a u dne '20. prosince. P o zo ro v a l: Kádner. P o zo ro v a c í m ísto: P ra h a — L id o v á hvězdárna. P řís tr o j: K o n igů v refra k to r. P o zo ro v a c í m etoda: použitím stopek. S ta v hodin interpolován na ok am žik zá k ry tu na + 0 ,3 sec ze stavů podle nauenského sign álu O N O G O . U ved en ý čas zá k ry tu je již o tuto k o rek c i opraven. 1942 X II . 20. a T a u 1,1 m D 20 h. 44 m. 18,5 s. — Ocenění I I. P ozn ám k a : 180X zvětšen í (orth osk op ick ý o k u lá r), zm izen í h vězd y ok am žité, vzduch neklidný. M írn á oblačnost p ozo ro ván í nerušila. Žádám ty, k te ří b y se ch těli p ozorování zá k ry tů spoluúčastnit, a jsou k tom u vyb a ven i ja k ce se týče dalekohledu, ta k i d ob rým i hodinkam i, a b y za sla li své adresy na O. P etrá čk a, P ra h a X II., Pozn aňsk á 41. B ližší p ok yn y budou každém u oznám eny zvláště. H la ste se jen ti, k te ří m ůžete d isponovati s časovým údajem přesnosti alespoň 0,5— 1,0 v teřin y. O. P e trá č e k .
I
Kdy, co a jak pozorovati.
Ú p ra v a činnosti sekcí. V ý b o r se usnesl za s ta ví ti v této m im ořádné době činnost sekcí, k teré v y ža d u jí soustavné noční práce. R uší se proto s ok am žitou platností sekce: fotoigrafická, planetárn í a sekce pozorovatelů prom ěnných hvězd. Členové u schovají získaná astron om ick á p ozorování p ro dobu pozdější, k d y budou sekce n ově organisován y. V činnosti zů s tá va jí pouze sekce pro pozorován í Slunce a sekce m eteorická. H vězd n á obloha v červnu a ž srpnu. M e r k u r se o b je v í v červnu ráno na vých odní obloze; p ozo ro vací podm ínky se v druhé polovin ě m ěsíce zle p šují. P a k se zase b líží n a obloze k e Slunci, neb oť 18. červen ce je s ním v konjunkci. B ěh em srpna v y n o ří se ve če r n a západn í obloze, je v š a k v ne p řízn ivé poloze. V e n u š e , n ejja sn ější h vězd a večern íh o soum raku, počíná sice v červnu a červen ci d řív e zapadat, ale je jí z á ř je š tě roste, ač srp ek se uží. N e j v ě tš í jasn osti dosáhne 31. července. K on cem srpna z tr á c í se v e v e černím soum raku. M a r s postupuje ze souh vězdí V e lry b y přes R y b y a B eran a do B ý k a (p o b líž P le já d ), ta k že v y c h á zí nad vých od ním obzorem n ejp rve po půlnoci, p ak před ní. J u p i t e r v R a k u je v červnu v e če r v id i teln ý nad záp ad n ím obzorem stále níž a níže, během červen ce se ztrá c í v z á ř i zapadlého Slunce, s ním ž je dne 30. v konjunkci. K on cem srpn a v y chází ráno před Sluncem. S a t u r n je v červnu n eviditelný, koncem m ěsíce se vyn ořu je nad východní ob zo r ráno před vých od em Slunce v B ýk u a kon cem srpna v yc h á zí k olem půlnoci. P od le m a p k y K . Fischera, u veřejněné v tom to čísle, mohou si naši Čtenáři m a lý m dalekohledem v yh led a ti planetoidu P a l l a s . K o m e t a A r e n d (1943a) b y la hledána p ět a sedm dní po objevu, ale m arně. K o m e t a O t e r m a (1943b), ob jeven á slečnou O term ovou, vzd alu je se od nás podle předběžné efem e rid y a zůstane ted y o b jek tem pro a m a téry n evid iteln ým . K o m e t a W h i p p l e - F e d t k e (1942g) m á dne 1. červn a souřadnice: 13 hod. 12,8 min., +21'°13/, dne 21. červn a: 13 hod. 29,8 min., + 1 4 ftl l ' . P r o pouhý zra k nebo d ivadeln ím k u k átk em jsou dobře vid iteln é ty to za jím a v é o b je k ty našich m apek: k u lová hvězdokupa v H e rk u lo v i m ezi h vězd am i rj a £ a spirální m lhovin a v A n drom ed ě u h vězd y v. S tejn ě m ů žem e p ozo ro va ti b lízk é p á ry h vězd : £ v e L v u (3 2 0 " ), a V á h y (2 3 1 " ), o L a butě (3 3 8 " ), a K ozo ro h a (3 7 6 " ), /] K ozo ro h a (2 0 5 " ) a y M aléh o koně (3 5 6 " ).
S v ě to v á půlnoc 0h S č =
Měsíc den
oc h
<5 0
m
! '
"
15° V Greenw., + 5 0 ° z. š.
l h SE C
m
d
/
h
M erkur
V I I 10 20 30 V III 9 19 29
6 8 9 10 11 12
31,8 4,2 26,0 31,6 23,8 3,8
+ 23 22 16 10 + 3 — 2
43 4 50 4 11 50
5,2 5,0 5,2 5,7 6,2 7,2
V I I 10 20 30 V III 9 19 29
10 10 11 11 11 11
15,4 43,2 4,0 15,6 14,6 0,2
+ 11 7 3 + 0 - 1 — 2
13 11 22 7 59 19
27,8 31,8 37,0 43,4 50,8 57,0
V I I 10 20 30 V III 9 19 29
1 2 2 3 3 4
59,6 25,8 51,4 16,6 41,0 4,0
+ 10 12 14 16 17 + 19
13 13 35 24 58 17
7,6 8,0 8,2 8,8 9,2 9,8
V I I 10 20 30 v n ij 9 1* 19 29
8 8 8 8 8 9
17,4 26,4 35,6 44,6 53,4 2,2
+ 20 19 19 18 18 + 17
10 41 9 36 2 27
29,4 29,2 29,2 29,2 29,4 29,6
V I I 10 20 30 V III 9 19 29
5 5 5 5 5 5
17,4 22,4 27,2 31,6 35,4 38,8
+ 21 21 21 21 21 + 22
45 49 53 56 58 0
15,0 15,2 15,4 15,6 15,8 16,0
V II
4 4 4 4
19,6 22,0 24,8 27,0
+ 21 21 21 + 21
19 25 32 36
3,4 3,5 3,5 3,5
V II
12 12 12 12
0,0 0,6 1,8 3,6
+
28 24 15 4
2,4 2,4 2,4 2,4
— — — — + +
1,2 1,4 0,8 0,2 0,2 0,5
Východ Průchod m
0,90 0,99 0,91 0,80 0,68 0,54
3 15 4 19 5 32 6 33 7 19 7 48
0,41 0,35 0,28 0,18 0,10 0,03
8 8 8 8 7 6
0,85 0,85 0,85 0,85 0,85 0,85
h
11 12 13 13 13 13
ra
Západ h
m
26 19 37 19 20 19 1 20 30 26 20 20 38 19 57 38 19 28
Venuše — 4,1 — 4,2 — 4,2 — 4,2 — 4,1 — 3,5
9 15 16 14 17 14 3 14 32 13 39 12
7 55 36 7 26 32
22 5 21 34 21 5 20 11 19 0 18 25
23 23 23 22 22 21
54 33 9 44 19 55
51 38 25 10 54 38
13 13 13 13 13 13
45 43 41 36 29 21
5 4 4 3 3 3
19 52 25 59 30 4
13 7 12 37 12 7 11 37 11 6 10 35
20 20 19 19 18 18
55 22 49 15 42 6
10 9 8 8 7 7
8 33 59 25 48 12
18 17 16 16 15 15
6 32 58 23 47 12
33 57 56 55
9 8 7 6
38 53 53 52
17 16 15 14
33 49 50 49
11 5 10 20 9 18 8 18
17 16 15 14
16 30 28 27
23 22 21 20
27 40 38 36
Mars 0,5 0,4 0.4 0,3 0,2 0,2
6 6 6 6 5 5
Jupiter — — — — —
1,3 1,3 1,3 1,3 1,3
Saturn + + + + + +
0,2 0,2 0,2 0,2 0,3 0,3
r 38, r 1— 17, r / 39,5" \— 17,7"
2 10 1 34 1 0 0 24 23 49 23 12
U ran 3 15 31 V I I I 16
6,1 6,1 6,0 6,0
1 0 23 22
Neptun 3 15 31 V I I I 16
+
1 1 1 1
7,7 7,8 7,8 7,8
Ú d a je v e sloupci / značí u Saturna délku os prstenu.
V . Ch.
B . Slunce.
D atum
Jul. datum 2430000
+
rektascense h m
V I I 10 20 30 V III 9 19 29
915.5 925.5 935.5 945.5 955.5 965.5
7 7 8 9 9 10
O ’ ••
12,7 44,4 23,0 2,3 42,3 33,5
Fys. efem. Slunce
O
o V I I 10 20 30 V III 9 19
125,8 353,4 221,2 88,9 316,7 184,6
pos. úhel
šířka
+ + + + + +
+ + + + + +
22 20 18 16 13 9
22 52 47 10 8 45
42 27 2 45 31 25
Geoe. délka Slunce
h
ni
s
h
m
h
m
s
19 19 20 21 21 22
8 47 27 6 45 25
10,90 36,47 2,02 27,57 53,11 18,65
4 4 4 4 4 5
1 12 25 39 54 9
12 12 12 12 12 12
5 6 6 5 3 1
6 10 20 31 43 7
Poloměr
+ 1,0 106,88 + 5,5 116,42 + 9,7 125,97 + 13,6 135,55 + 17,1 145,15 + 20,1 154,79
Pravé poledne
Východ
15 15 15 15 15 15
45,8 46,2 47,1 48,4 50,1 52,0
Azimut
jZ á Pad h
m
o
20 20 19 19 19 18
9 0 47 31 12 52
128 125 121 117 112 106
A p ex Země
V zdál. od Zem ě
astr. délka
O
o
3,8 4,8 5,6 6,3 6,8 7,1
hvězdný čas
deklinace
s
13 53 33 12 49 26
Datum délka
Poledník a čas středoevropský obzor + 50° rovnoběžky
0 h SC = 1 h SEC = 2 h S E L Č
1,0166 1,0161 1,0152 1,0138 1,0120 1,0100
rektasc.
O
O
16,96 26,66 36,36 46,08 55,80 65,55
15.63 24,73 34,04 43,61 53,47 63.64
dekl.
O + + + + + +
6,67 10,28 13,64 16,65 19,22 21,24
O točk a Slunce č. 1202 začíná 19,50 V I I SČ, č. 1203 začíná 15,72 V I I I . SČ. Slunce vstu p u je do znam ení L v a dne 23. V I I . v 19h 4m SEČ. Slunce vstu p u je do znam ení P a n n y dne 24. V I I I . v lh 56111 SEČ. C. M ěsíc. Fys. efemerida 0 h SC = lh S E Č
0 h S Č = lh S E Č D atum rektasc. h
V II
5 10 15 20 25 30 V III 4 9 14 19 24 29
m
paralaxa
dekli nace
O
•
,
8 45,0 + 17 23 53 12 39',2 + 0 19 55 17 2,8 — 18 14 60 22 16,3 -— 12 15 60 2 40,7 + 10 7 56 6 52,8 + 19 57 54 10 55,3 + 9 22 54 1451,4 — 10 54 57 19 44,6 — 19 18 61 0 40,8 — 0 14 59 4 58,2 + 18 3 55 9 9,0 + 16 18 54
„
šířka
délka
O
59 + 2,1 — 39 — 5,4 — 2 — 5,9 — 41 + 1,8 + 31 + 6,8 + 9 + 3,8 + 20 — 3,0 — 6 — 6,8 — 3 — 2,5 — 25 + 5,5 + 10 + 5,9 + 1 + 0 ,! +
pos. úhel
O 1,0 — 7,0 — 5,3 — 3,9 + 7,4 + 3,1 — 3,8 — 7,4 — 2,4 + 6,3 + 6,6 + 0,2 —
0 16,7 24,1 4,9 22,5 17,9 6,5 23,9 17,1 11,5 24,0 5,5 18,5
colong.
O 307,9 359,1 60,2 121,1 182,2 243,4 304,6 5,7 66,7 127,7 188,7 249,8
stáří
Poledník a čas středo evropský, obzor + 50° rovnoběžky Vý chod
d
h
m
2,5 7,5 12,5 17,5 22,5 27,5 2,8 7,8 12,8 17,8 22,8 27,8
6 11 17 21
44 59 59 58
—
2 47 7 40 13 13 18 34 21 19 ■ — 3 29
K u l min. h
14 18 22 2 6 10 14 18 23 2 7 11
m
21,4 1,8 26,8 32,2 44,4 44,6 32,3 19,9 13,5 59,0 4,5 2,2
Z áp ad h m
21 23 2 7 13 18 21 23 2 9 14 18
51 54 3 49 57 39 13 19 43 18 56 26
2. V I I . 13b 44™ © 3 10. V I I . 17 29 ® 17. V I I . 13 21 5 38 € 24. V I I . 2. V I I . zač lun 1. V I I I . zač lun
SEČ SEČ SEČ SE Č 254 255
1. V I I I . 5fl © 4 9. V I I I . 3 @ 15. V I I I . 20 C 22. V I I I . 17 © 30. V I I I . 20 30. V I I I . zač
6m SE Č 36 SE Č 34 SEČ 4 SE Č 59 SEČ lun. 256
4. 17. 1. 15. 28.
V I I . 23h O dzem í V I I . 23 P říz e m í V III. 4 O dzem í V III. 9 P říz e m í 8 O d zem í V III.
Z á k ryty. (Č asy T v SE Č p la tí p ro P ra h u .) D atum
hvězda
vel.
fáze
T h
SEČ
b
m
V II. V II. V II. V II. V II. V II. V II. V II. V II. V II.
V enuše . . . a Leo . . . . V enuše . . . oč L e o . . . . 49 L ib . . . . #2Tau . . . . Tau . . . . 264B T a u . <x T a u . . . . a Tau . . . .
— 4,0 1,3 — 4,0 1,3 5,5 3,6 4,0 4,8 1,1 1,1
D D R R D R R R D R
17 17 18 18 22 2 2 3 5 6
12. V I I I . 21. V I I I . 23. V I I I .
121B S a g . S2 C e t ........ <x T a u . . . .
5,9 4,3 1,1
D R D
23 4,1 0 19,5 13 36,4
6. 6. 6. 6. 13. 27. 27. 27. 27. 27.
a
P
stáří §
O
19,6 — 2,7 31,4 — 1,0 + 0,2 10,4 — 0,8 44,9 — 1,2 24,8 + 0,2 23,3 27,9 + 0,1 31,0 ■— 0,4 22,4 — 1,0 38,6 — 1,3 — 1,7 — 0,9 + 0,2
1,0 1,9 4,4 1,8 1,6 2,1 1,8 1,6 1,6 1,6
51 120 354 285 138 222 245 265 77 248
4.2 4,2 4,2 4,2 11,4 24,6 24,6 24,6 24,7 24,7
— 2,0 + 0,8 — 1,1
144 297 79
11,7 19,8 22,3
+ — — — — + + + + +
P o zn á m k a : Z á k ry t V enuše a R e g u la n a stává za dne. P o n ě v a d ž je M ěsíc je n 4 d n y starý, bude asi ob tížn é je j p řím o nalézti. P r o toho, k d o nem á p a ra la k tic k y m o n to v a n ý dalekohled, nebo dělené k ru hy, d oporučujem e nepřím ou m etod u k v y h le d á n í Venuše. V y h le d á m e v h vězd n ém seznam u h vězd u , k terá m á d eklin aci p řib ližn ě stejnou ja k o je d eklin ace Venuše, p ř i to m vša k rozd íl rektascensí m usí b ý t dostatečn ě v e lk ý , a b y h v ě zd a b y la v m ístech, kde chcem e h led at planetu, za noci. V našem p říp ad ě v o lím e h vězd u 5. v e lik o s ti 60 H ercu lis, je jíž d eklin ace d — + 12° 49' je o 15' (p olo m ěr M ěsíce) severnější než je d eklin ace V enuše v době zá k ry tu (d = + 12° 34'); rektascense h v ě zd y (ix = 17h 2,7m) je o 6h 57,8m v ě tš í než rektascense Venuše (tx — 10h 4,9™), t. zn. za ten to čas stane h v ě zd a tam , k de je planeta, nebo hvězd a b y la v těch to m ístech p řed 17h 2,2™ ( — 24h — 6'h 57,8™). Chcem e-li te d y v y h le d a t planetu č tv r t h o d in y p řed zá k ry tem (17h 19,6™) te d y v 17h 4,6™ SEC, stačí na m ířit d alek oh led na h vězd u 60 H e r o 17h 2,2™ (hvězd n éh o času), č ili o 16h 59,4m středního času d říve, te d y v 1711 4,6m — 16ři 59,4m — O1'15,2™ SEČ. D a le k o hled d ob ře zaostřím e, posunem e pon ěk u d (o p olo m ěr M ěsíce) k jih u , ab ych om v y r o v n a li ro zd íl d eklin ací a za jistím e tak , a b y se během 17 h nepohnul. Z a tu to dobu ocitn e se v zorn ém p o li našeho dalekohledu Venuše, unášená d en n ím p o h y b e m ob loh y. V . CrUth. Veškeré štočky z archivu ftíše hvězd.
M a je tn ík a v y d a v a tel Č esk á společnost astronom ická, P ra h a IV .-P e třín . — O dpovědný red a k to r: P ro f. D r. F r. Nušl, P ra h a-B řevn o v, P od Ladronkou 1351. -— T is k e m k n ih tis k á rn y „P ro m e th e u s ” , P ra h a V I I L , N a R ák osce čís. 94. —• N ovin , zn ám k ová n í povolen o č. ř. 159366/IHa/37. — D ohlédací úřad P ra h a 25. V y ch á zí desetk rát ročně. — V P ra ze 1. červn a 1943.
K alen d ář úkazů 1943. (S E Č .) Srpen
Červenec Den
h
2
3 4
13 12 9
6
17 17 17 17 18 20
9
m
44
19,6 31,4 10,4 44,9
5
10 13 15 17 18
17 29 22 24,8 5,0 13 21 1,8 4 22,6 21
20 22
1 22 24" 27.
28
5 2 2 3 o 6 8
1
16
r 30 14 31 18
38 23,3 27,9 31,0 22,4 38,6
Den
Úkazy
N ov M ars k on j. o Pse 0° 16' J J u p iter k on j. Měs. 1° 51' S Venuše kon j. Měs. 0° 27' J Zač. zákr. Venuše (— 4 m) Zač. zákr. a L e v ( l m) K o n . zákr. Venuše (— 4ni) K o n . zákr. oc L e v ( l m) Venuše k on j. a L e v 0° 16' S N e p tu n kon j. Měs. 2° 23' J P rv n í čtvrt Zač. zákr. 49 L ib (5,5m) M in. A lg o lu Úplněk M in. A lg o lu M erk u r hor. kon j. Sluň. M in. A lg o lu M erk u r k on j. Jup. 1° 20' S M erkur kon j. n Cnc 0° 13' S Poslední čtvrt K o n . zákr. # 2 T ai* (4 m) K o n . zákr. T au (4 m) K o n . zákr. 264 B T a u (5 ) Zač. zákr. a Tau ( l m) K o n . zákr. a T au ( l 111) Saturn k on j. Měs. 2° 57' S M erk u r kon j. 83 Cnc 0° J;V or ó A q u a rid y J u p iter k on j. Slun. Venuše nej v . jasnost
I
2
4 5 7 9 10 12
15 17 21 22 23 24 28 29
30 31
h
m
Úkazy
J u p iter k on j. Měs. 1° 21' S 5 6 N ov M erkur kon j. Měs. 0° 34' 16 S V enuše k on j. Měs. 6° 32' 9 J 12 N ep tu n k on j. Měs. 2 ° 30' J M in. A lg o lu 3,4 4 36 P rv n í čtvrt, 0,3 M in. A lg o lu 21,1 M in. A lg o lu 23 4,1 Zač. zákr. 12] B Sag (6 ,n) P e rs e id y 20 34 Úplněk M erkur k o n j. V en . 6° 4 ' S 8 0 19,5 K o n . zákr. £2 C et (4 m) 17 M ars k on j. Měs. 3° 41' S Poslední čtvrt 17 4 13 36,4 Zač. zákr. oc Tau ( l m) Saturn k o n j. M ěs. 2° 47' S 19 T ita n v ý c h . elong. 21 J u p iter k on j. Měs. 0° 50' 22 S M erk u r nej v . elong. 27° 6 1 7 'V M erk u r kon j. N ep tu n . 3° 11 58' J M in. A lg o lu 2,0 20 59 N ov V enuše kon j. Měs. 11° 28' 7 J 3
Ú d a je o kon j. jsou m ín ěn y ta k to : na př. 3. V I I . je M ars o 0° 16' jižn ě od o Pse. V . Cli.
Částečné zatm ěn í M ěsíce dne 15. srpna 1943. v 17 hod. 58,5 min. SEČ. —
Vstup do polostínu
Do stínu v 18 hod. 58,8 min. S ta v zatm ěn í
20 hod. 28,3 min. V ýstu p ze stínu v 21 hod. 57,9 min. V ýstu p z polostínu v 22 hod. 58,2 min. P osiční úhel vstupu 44°. P osiční úhel výstupu 289°. V e li kost zatm ěn í 0,876.
Obsah č. 6. M lad ým přátelů m h vězd ářství. — Dr. B. Š t e r n b e r k : S ig n á ly vesm íru. — K . F i s c h e r : D ráh a plan etoid y P allas. — J. K a m b e r s k ý : P o č ty pro brusiče zrcadel. — D robné zp rávy. — Z p rá v y a p ozorování členů Č AS. -— K d y, co a ja k p ozorovati. —- A s tro n o m ick ý slovníček.
R E D A K C E f t í Š E HVĚZD, P raha IV -P etřín, Lidová hvězdárna. Všechny ostatní zá le žito s ti spolkové v y řizu je A d m i n i s t r a c e ,,Ríáe h vězd ” .
Administrace: Praha IV.-Petřín, Lidová hvězdárna. Úřední hodiny:
ve všední dny od 14 do 18 hod., v neděli a ve svátek
se neúřaduje. K n ih y se p ůjčují ve středu a v sobotu od 16— 18 hodin. K e všem písem ným dotazům p řiložte znám ku na od p ověď ! A d m in istrace p řijím á a v y řizu je dopisy, k rom ě těch, k teré se týk a jí redakce, dotazy, reklam ace, ob jed n ávk y časopisů a knih atd. R oční předplatn é „Ř íš e H v ě z d ” činí K 60,— , jed n otlivá čísla K 6,— . Členské p řís p ě v k y
na rok
1943
(v č etn ě č a s o p is u ):
Č len ové
řádní
K 60,— . Studující a dělníci K 40,— . — N o v í členové p latí zápisné K 10,— (studující a dělníci K 5,— ). -— Členové za k lád ající platí K 1000,—- jednou pro v žd y a časopis d ostávají zdarm a. V eškeré
peněžní zá silk y
jenom
složen kam i P ošto vn í spořiteln y
na účet
České společnosti astronom ické v P ra ze IV . (B ian co slož. obdržíte u každého pošt. úřadu.) Ú čet č. 42628 P ra h a.
T e lefo n č. 463-05.
Praha IV.-Petřín, Lidová hvězdárna je přístupna obecenstvu v červnu a červenci o 22. hodině a hrom adným v ý p ra v á m spolků a škol o 21. hodině, v srpnu o hodinu d říve (o 21. a 20. hod.) denně k rom ě pondělků, avšak výh radn ě jen za jasných večerů. H r o madné n á vš tě v y škol a spolků nutno napřed ohlásiti (te le fo n 463-05). M a je tn ík a v y d a v a te l časopisu „Ř íš e h v ě zd ” Č eská společnost astronom ická, P ra h a IV .-P e tř ín . — O dpovědný red a k to r: P r o f. D r. F r. Nušl, P ra h a -B řevnov, P od Ladronkou 1351. — T is k e m knih tiskárn y „P ro m e th e u s ” , P ra h a V III., N a R okosce 94. — N o v in , zn ám k ován í povoleno č. ř. 159366/IIIa/37. D ohlédací úřad P ra h a 25. — 1. června 1943.
