Jak pouzˇı´vat dalekohled Tento cˇla´nek volneˇ navazuje na cˇla´nek „Jak kupovat dalekohled“ ze Zorne´ho pole cˇ. 2/2000. Zatı´mco kvalita dalekohledu je, prˇes vsˇechny subjektivnı´ vy´hrady k tomu cˇi jine´mu opticke´mu principu, pomeˇrneˇ snadno posouditelna´, pouzˇ´ıva´nı´ dalekohledu (dı´va´nı´ se na oblohu) je cˇisteˇ veˇcı´ osobnı´ch preferencı´ a za´jmu˚. Od tohoto cˇla´nku proto necˇekejte zˇa´dne´ definitivnı´ za´veˇry — chceme se spı´sˇe zaby´vat na´vody jak a co pozorovat, co ocˇeka´vat prˇi pohledu na oblohu od ru˚zny´ch druhu˚ objektu˚ prˇes ru˚zne´ druhy dalekohledu˚ a take´ jak na obloze nale´zt objekty, ktere´ chceme pozorovat. Zkusˇeny´ pozorovatel se asi bude u tohoto cˇla´nku nudit (at’ jej radeˇji ani necˇte), zacˇa´tecˇnı´kovi ale mu˚zˇe pomoci objevit k cˇemu vlastneˇ utratil za dalekohled tolik peneˇz. Neˇktery´mi pojmy se nebudeme blı´zˇe zaby´vat (naprˇ´ıklad ru˚zny´mi konstrukcemi dalekohledu˚, okula´ru˚ nebo monta´zˇ´ı) — pokud jsou nejasne´, mu˚zˇete se podı´vat do vy´sˇe zmı´neˇne´ho Zorne´ho pole.
Za´kladnı´ abeceda Pokud chcete na obloze cokoliv nale´zt, musı´te se na nı´ alesponˇ v za´kladech orientovat. Dalekohled je zbytecˇny´, pokud nevı´te kam jej namı´rˇit. Pohled na nocˇnı´ oblohu prˇedstavuje pohled do vesmı´ru, ktery´ na´s obklopuje. A protozˇe pozorujeme z povrchu planety Zemeˇ, ktera´ nenı´ vu˚cˇi okolnı´mu vesmı´ru v klidu, i na´sˇ vy´hled se v cˇase meˇnı´. Pomineme-li dlouhodobe´ precesnı´ pohyby, ktere´ vasˇe pozorova´nı´ ovlivnˇujı´ naprosto zanedbatelneˇ, zu˚sta´vajı´ dva klı´cˇove´ pohyby — rotace Zemeˇ a obeˇh Zemeˇ kolem Slunce. Rotace Zemeˇ ma´ na sveˇdomı´ dennı´ pohyb nebesky´ch objektu˚ od vy´chodu k za´padu (mezi tyto objekty samozrˇejmeˇ patrˇ´ı i Slunce a jeho pohyb tvorˇ´ı den a noc). Promı´tneme-li osu rotace Zemeˇ na oblohu, dostaneme bod, severnı´ po´l, kolem ktere´ho se cela´ obloha zda´nliveˇ ota´cˇ´ı. Ma´me celkem sˇteˇstı´, zˇe velmi blı´zko po´lu je pomeˇrneˇ jasna´ hveˇzda ze souhveˇzdı´ Male´ medveˇdice (jmenuje se celkem logicky Pola´rka) a tak tento bod lze snadno nale´zt. Objekty na obloze v tomto mı´steˇ nevycha´zejı´ a nezapadajı´, jen se ota´cˇ´ı. Cˇ´ım da´le od tohoto bodu, tı´m veˇtsˇ´ı kruzˇnici objekty na obloze opisujı´. Azˇ se tato kruzˇnice dotkne na severnı´ straneˇ obzoru, zacˇnou nebeske´ objekty zapadat a vycha´zet. Dı´ky tomuto dennı´mu pohybu mu˚zˇeme beˇhem noci spatrˇit veˇtsˇ´ı cˇa´st oblohy nezˇ jen jedinou polokouli — objekty ktere´ jsou zvecˇera nad za´padnı´m obzorem beˇhem noci zapadnou a na vy´chodeˇ naopak vyjdou nove´, drˇ´ıve neviditelne´ objekty. Tento pohyb ale mu˚zˇe pozorova´nı´ velmi zneprˇ´ıjemnit. Namı´rˇ´ıte-li dalekohled na neˇjaky´ objekt, vlivem rotace Zemeˇ za chvı´li opustı´ zorne´ pole. Jak rychle se to stane? To samozrˇejmeˇ za´lezˇ´ı na velikosti zorne´ho pole a zveˇtsˇenı´ dalekohledu. U male´ho refraktoru zveˇtsˇujı´cı´ho 25× tento pohyb zaznamena´te azˇ po mnoha minuta´ch, u dalekohledu zveˇtsˇujı´cı´ho 200× se ale mu˚zˇe doba „ujetı´“ objektu ze zorne´ho pole pocˇ´ıtat na sekundy. Pak velmi za´lezˇ´ı na monta´zˇi, na nı´zˇ je dalekohled upevneˇn. U azimuta´lneˇ montovane´ho dalekohledu musı´me posunout dalekohled v obou osa´ch. Posun v kazˇde´ ose prˇitom nenı´ vzˇdy stejny´, za´visı´ na poloze objektu na obloze. Je teˇzˇke´ popsat jak prˇesneˇ v ru˚zny´ch situacı´ch dalekohledem hy´bat — pohyb zkra´tka musı´ vystihnou pohyb objektu po obloze. Jsou ale polohy, ve ktery´ch je takove´ sledova´nı´ neobycˇejneˇ obtı´zˇne´, naprˇ´ıklad prˇi pru˚chodu objektu zenitem (nadhlavnı´kem) je nutno velmi rychle meˇnit azimut prˇi velmi male´ zmeˇneˇ vy´sˇky. Z teˇchto du˚vodu˚ by´vajı´ dalekohledy montova´ny rovnı´koveˇ. Sledova´nı´ objektu˚ pak prˇedstavuje jen rovnomeˇrny´ posun kolem jedine´ osy, mı´rˇ´ıcı´ k po´lu. I pokud objekt beˇhem prˇesta´vky pozorova´nı´ zmizı´ ze zorne´ho pole, jeho opeˇtovne´ nalezenı´ by´va´ velmi snadne´. Stacˇ´ı jen posouvat dalekohled kolem pola´rnı´ osy azˇ se opeˇt objevı´. A pokud je monta´zˇ vybavena motorovy´m posunem, objekt zu˚stane v zorne´m poli po celou dobu, cozˇ je jisteˇ skveˇle´ (samozrˇejmeˇ pokud va´m nedojdou baterie ☺). Je tu ale jesˇteˇ druhy´ pohyb — obeˇh Zemeˇ kolem Slunce. Pokud si prˇedstavı´te dra´hu Zemeˇ v prostoru, je zrˇejme´, zˇe nocˇnı´ obloha se beˇhem roku meˇnı´, protozˇe temna´, neosveˇtlena´ strana Zemeˇ mı´rˇ´ı beˇhem roku do ru˚zny´ch cˇa´stı´ vesmı´ru. Jednotliva´ souhveˇzdı´ se nazy´vajı´ podle rocˇnı´ho obdobı´, ve ktere´m jsou viditelna´ — jarnı´, letnı´, podzimnı´ a zimnı´. Vy´jimku tvorˇ´ı souhveˇzdı´ v kruhu se strˇedem na po´lu a polomeˇrem rovny´m vy´sˇce po´lu nad obzorem. Tato souhveˇzdı´ jsou videˇt po cely´ rok a nazy´vajı´ se cirkumpola´rnı´ (cˇesky obtocˇnova´). Jak pouzˇı´vat dalekohled, strana 1
Prvnı´ kroky Chcete-li se dı´vat na oblohu dalekohledem a nale´zt zajı´mave´ nebeske´ objekty, musı´te se naucˇit alesponˇ v za´kladech orientaci na obloze. Znamena´ to naucˇit se vy´razna´ souhveˇzdı´ a jasne´ hveˇzdy v nich. Z jedne´ cˇi dvou hveˇzd nelze mnoho poznat, ale pokud se obloha na´lezˇiteˇ ztemnı´ a hveˇzd zacˇne prˇiby´vat, zacˇnou vystupovat tvary souhveˇzdı´ a kazˇdy´ amate´rsky´ astronom se musı´ zorientovat. V tomto mu˚zˇe pomoci mala´ otocˇna´ mapka oblohy mnohem le´pe, nezˇ podrobny´ atlas. Pokud uzˇ pro va´s obrysy souhveˇzdı´ neprˇedstavujı´ tajemstvı´, mu˚zˇete pokrocˇit da´le. Nejlepsˇ´ı zpu˚sob, jak zacˇ´ıt pozorovat s dalekohledem, je naucˇit se nale´zt v dalekohledu jasne´ hveˇzdy. Neocˇeka´vejte od ´ hlovy´ pru˚meˇr hveˇzd je natolik maly´, zˇe i mnohokra´t zveˇtsˇeny´ hveˇzd v dalekohledu neˇjake´ detaily. U obraz je porˇa´d hluboko pod rozlisˇovacı´ schopnostı´ i velmi velky´ch dalekohledu˚. Hveˇzdu jen uvidı´te jasneˇjsˇ´ı nezˇ prosty´m okem. (Pohled na jasnou hveˇzdu je takte´zˇ testem opticke´ kvality cˇocˇkovy´ch dalekohledu˚ — pokud je obraz ra´mova´n barevneˇ, trˇeba zeleneˇ, cˇerveneˇ nebo fialoveˇ, dalekohled patrˇ´ı spı´sˇe do levneˇjsˇ´ı kategorie.) Schopnost nale´zt v dalekohledu jasnou hveˇzdu je velmi du˚lezˇita´. Zı´ska´te prˇi nı´ praxi v za´kladnı´ manipulaci s dalekohledem, ktera´ mu˚zˇe by´t bez prˇedchozı´ch zkusˇenostı´ dosti neobvykla´. Naprˇ´ıklad orientace obrazu by´va´ opacˇna´ nezˇ prˇi norma´lnı´m pohledu pouhy´m okem (posunete ˇ e astronomicke´ dalekohledy prˇevracı´ se snad ucˇ´ı i na za´kladnı´ dalekohled vlevo a obraz ujede vpravo). Z sˇkole. Kazˇda´ konstrukce ale prˇevracı´ jinak. Neˇkdy je obraz u´plneˇ otocˇen, jindy je jen prˇeklopen kolem jedne´ osy (zrcadlen). Jak prˇevracı´ va´sˇ dalekohled zjistı´te nejle´pe praxı´ a takte´zˇ se szˇijete se s posuny monta´zˇe. Zacˇ´ıt s jasny´mi hveˇzdami je dobre´ i pro zaostrˇenı´ dalekohledu. Prˇi prvnı´m pohledu nejspı´sˇe neuvidı´te ostry´ obraz, ale na mı´sto hveˇzd jen veˇtsˇ´ı cˇi mensˇ´ı kotoucˇky. Rozostrˇenı´ hveˇzd do velky´ch kotoucˇku˚ ma´ jeden du˚lezˇity´ efekt. Sveˇtlo hveˇzdy, ktere´ norma´lneˇ dopada´ do jedine´ho bodu, se rozpty´lı´ na velkou plochu. V silneˇ rozostrˇene´m dalekohledu tedy slabe´ hveˇzdy u´plneˇ zmizı´, protozˇe jejich jas nestacˇ´ı na pokrytı´ velke´ rozostrˇene´ plochy. Pokud v zorne´m poli nenı´ jasna´ hveˇzda, neuvidı´te nic. Kazˇdopa´dneˇ prˇi pohybu zaostrˇovacı´m mechanismem se drˇ´ıve cˇi pozdeˇji objevı´ hveˇzdy, ktere´ je potrˇeba zaostrˇit na nejmensˇ´ı mozˇny´ pru˚meˇr. Pokud je v zorne´m poli jasna´ hveˇzda, ostrˇenı´ je snadneˇjsˇ´ı, protozˇe zveˇtsˇova´nı´ cˇi zmensˇova´nı´ kotoucˇku va´m poskytuje prˇi ostrˇenı´ zpeˇtnou vazbu, zda-li posouva´te okula´rem spra´vny´m smeˇrem. Neprˇ´ıjemne´ je, kdyzˇ prˇi ostrˇenı´ pru˚meˇr kotoucˇku hveˇzd klesa´ a najednou zacˇne opeˇt ru˚st bez dosazˇenı´ ostre´ho obrazu. Prˇ´ıcˇin mu˚zˇe by´t neˇkolik. Bud’ pouzˇ´ıva´te zveˇtsˇenı´, ktere´ je za fyzika´lnı´ mezı´ vasˇeho dalekohledu (zhruba odpovı´da´ dvojna´sobku pru˚meˇru objektivu v milimetrech) nebo ma´te smu˚lu a va´sˇ dalekohled patrˇ´ı do kategorie nekvalitnı´ch prˇ´ıstroju˚. Zkuste vyrˇadit neˇktery´ opticky´ cˇlen, nejcˇasteˇji prodluzˇovacˇ ohniska (Barlow) prˇida´vany´ cˇ´ınsky´mi vy´robci, aby mohli na krabici napsat co nejveˇtsˇ´ı zveˇtsˇenı´, nebo diagona´lnı´ zrca´tko, cˇasto takte´zˇ nevalne´ kvality. Prˇ´ıpadneˇ si zkuste od prˇ´ıtele pu˚jcˇit jiny´ okula´r. Velmi dobre´ je, pokud ma´te prˇedstavu, jak ma´ hveˇzda vypadat v dobrˇe kreslı´cı´m dalekohledu. Pokud navsˇtı´vı´te hveˇzda´rnu (trˇeba i s vasˇ´ım prˇ´ıstrojem), jisteˇ se najdou lide´, kterˇ´ı va´m pomohou.
Bez mapy jsme ztraceni Pokud se orientujete na obloze a jizˇ umı´te dalekohled nastavit na jasne´ hveˇzdy a „ma´te v ruce“ za´kladnı´ manipulaci, ostrˇenı´ a sledova´nı´ objektu˚ na obloze, konecˇneˇ se mu˚zˇete dostat k hlavnı´mu du˚vodu, procˇ jste si dalekohled kupovali — aby va´m uka´zal na obloze veˇci, ktere´ ocˇima neuvidı´te (anebo alesponˇ ne tak peˇkneˇ). Neˇkolik takovy´ch objektu˚ je obsazˇeno snad v kazˇde´ mapce hveˇzdne´ oblohy a je mozˇne´ je snadno najı´t. V kazˇde´ rocˇnı´ dobeˇ je na obloze jiny´ vhodny´ objekt. V na jarˇe a v le´teˇ je to trˇeba kra´sna´ kulova´ hveˇzdokupa M 13 v souhveˇzdı´ Herkula. V pozdeˇjsˇ´ım le´teˇ prˇibude galaxie M 31 v souhveˇzdı´ Andromedy. V zimeˇ mu˚zˇete zacˇ´ıt trˇeba pohledem na mlhovinu M 42 v souhveˇzdı´ Orion. Jak takove´ objekty nale´zt ? • Nejprve je nutno nale´zt je v mapce hveˇzdne´ oblohy, podı´vat se ve ktere´m souhveˇzdı´ objekt lezˇ´ı a nale´zt toto souhveˇzdı´ na obloze. • Pokud ma´te dalekohled s meˇnitelny´m zveˇtsˇenı´m (vy´meˇnny´mi okula´ry), zvolte nejmensˇ´ı zveˇtsˇenı´, asi Jak pouzˇı´vat dalekohled, strana 2
20× azˇ 40×. • Pote´ si vyberte hveˇzdu v blı´zkosti objektu a najdeˇte ji na obloze. Na tuto hveˇzdu namirˇ te dalekohled a ujisteˇte se, zˇe ma´te v zorne´m poli skutecˇneˇ zvolenou hveˇzdu. Toto se snadno rˇekne (napı´sˇe), ale hu˚rˇe deˇla´ — slaba´ hveˇzda v dalekohledu se mu˚zˇe jevit jasneˇji nezˇ vyhle´dnuta´ hveˇzda na obloze. Na pomoc va´m mu˚zˇe prˇijı´t jen cˇasem zı´skana´ zkusˇenost, azˇ zjistı´te, jak vypadajı´ ru˚zneˇ jasne´ hveˇzdy v ru˚zny´ch dalekohledech. • Pote´ od blı´zke´ jasne´ hveˇzdy posunujte zorny´m polem (dalekohledem) smeˇrem ke hledane´mu objektu. Je velmi du˚lezˇite´ udrzˇovat poveˇdomı´, jaky´ posun dalekohledu odpovı´da´ jake´ vzda´lenosti na obloze. Ocˇeka´vejte, zˇe objekt nenaleznete hned na poprve´ a nema´ vy´znam prˇejı´zˇdeˇt celou oblohu. Nejprve se podı´vejte, o jakou vzda´lenost se posune dalekohled, pokud jej prˇesunete o pru˚meˇr zorne´ho pole. Tak zjistı´te, zˇe k hledane´mu objektu se dostanete naprˇ. po asi trˇech posunech o pru˚meˇr zorne´ho pole. Pak nema´ cenu posouvat da´le, pokud jste objekt minuli. Je nutno se vra´tit zpeˇt k vy´chozı´ hveˇzdeˇ a zkusit to znovu (a znovu, a znovu, . . .). Zkusı´me popsat jak asi lze nale´zt kulovou hveˇzdokupu M 13 v souhveˇzdı´ Herkula. Kulova´ hveˇzdokupa je u´tvar obsahujı´cı´ asi milio´n hveˇzd nahusˇteˇny´ch do velmi male´ho objemu. Lezˇ´ı pomeˇrneˇ daleko na okraji nasˇ´ı Galaxie a tak jednotlive´ hveˇzdy splynou do difu´znı´ kruhove´ skvrnky. V dalekohledu tedy ocˇeka´vejte pole ostry´ch hveˇzd, mezi nimizˇ bude M 13 vypadat jako rozmazany´ strˇ´ıbrˇity´ obla´cˇek. Nejprve je nutno nale´zt souhveˇzdı´ samotne´. Na letnı´ obloze za´rˇ´ı dveˇ nejjasneˇjsˇ´ı hveˇzdy: Vega (α Lyr) v souhveˇzdı´ Lyry a Arcturus (α Boo) v souhveˇzdı´ Pasty´rˇe. Asi ve trˇetineˇ vzda´lenosti od Arctura smeˇrem k Veze je obloucˇek hveˇzd s jasnou hveˇzdou Gemma (α CrB) — souhveˇzdı´ Severnı´ koruna. A v dalsˇ´ı trˇetineˇ je cˇtyrˇu´helnı´k hveˇzd tvorˇ´ıcı´ teˇlo Herkula. M 13 lezˇ´ı zhruba v polovineˇ mezi dvojicı´ hveˇzd ζ Her a η Her. Ve zmı´neˇne´m cˇtyrˇu´helnı´ku tyto hveˇzdy tvorˇ´ı stranu obra´cenou ke hveˇzdeˇ Arcturus.
Kulova´ hveˇzdokupa M 13. Podobneˇ ji uvidı´te jen opravdu velky´m dalekohledem. Obra´zek zabı´ra´ pole 7´×10´ Nastavte dalekohled na jednu z teˇchto dvou hveˇzd a pohybujte jı´m smeˇrem ke druhe´ hveˇzdeˇ. Prˇitom neusta´le kontrolujte, kam dalekohled skutecˇneˇ mı´rˇ´ı, zda-li se pohybujete spra´vny´m smeˇrem a zda-li jizˇ nemı´rˇ´ıte u´plneˇ jinam. Drˇ´ıve nebo pozdeˇji se v zorne´m poli objevı´ zminˇovany´ strˇ´ıbrˇity´ obla´cˇek — kulova´ hveˇzdokupa M 13. Uzˇ ji vidı´te ? Acˇkoliv M 13 patrˇ´ı spolu s velkou galaxiı´ v Andromedeˇ M 31 a velkou mlhovinou v Orionu M 42 snad k nejsna´ze naleznutelny´m objektu˚m, existujı´ jesˇteˇ dalsˇ´ı jasne´ objekty, ktere´ se mu˚zˇete naucˇit hledat tı´mto jednoduchy´m zpu˚sobem. Naprˇ´ıklad v Herkulovi je jesˇteˇ jedna trochu slabsˇ´ı kulova´ hveˇzdokupa M 92. V souhveˇzdı´ Paegas je mala´, ale jasna´ kulova´ hveˇzdokupa M 15 apod. Nemusı´te zu˚sta´vat jen u kulovy´ch hveˇzdokup — v Honı´cı´ch psech, kousek od konce oje Velke´ho vozu (spra´vneˇ Velke´ medveˇdice, ale medveˇdice nema´ oj), je pomeˇrneˇ jasna´ „Vı´rova´ garalxie“ M 51, v jejı´zˇ teˇsne´ blı´zkosti je mensˇ´ı interagujı´cı´ galaxie NGC 5195. Obeˇ galaxie je mozˇno rozeznat i v mensˇ´ıch dalekohledech jako dva mlhave´ obla´cˇky teˇsneˇ u sebe, jeden jasneˇjsˇ´ı a druhy´ slabsˇ´ı. Poloha teˇchto vy´razny´ch a relativneˇ jasny´ch objektu˚ se drˇ´ıve cˇi pozdeˇji zapı´sˇe do pameˇti a pozorovatele´ je doka´zˇ´ı nale´zt bez jake´koliv mapky cˇi atlasu beˇhem neˇkolika okamzˇiku˚. Na obloze je ale mnozˇstvı´ dalsˇ´ıch zajı´mavy´ch objektu˚, viditelny´ch uzˇ maly´m refraktorem, a ma´lokdo pozoruje tak cˇasto, aby si jejich polohy zapamatoval a doka´zal je nale´zt zpameˇti. Rovneˇzˇ vy´sˇe popsana´ metoda hleda´nı´ je pro slabe´ objekty prakticky nepouzˇitelna´, protozˇe jejich jas je velmi maly´ a prˇi krˇizˇova´nı´ oblohou jsou snadno Jak pouzˇı´vat dalekohled, strana 3
ˇ e se dı´va´te na velmi slabou galaxii cˇasto zjistı´te, azˇ kdyzˇ prˇesneˇ naleznete jejı´ zorne´ prˇehle´dnutelne´. Z pole a pecˇliveˇ pa´tra´te po „neˇkolika fotonech“, ktere´ va´sˇ dalekohled soustrˇedı´ do vasˇeho oka. Jak takove´ objekty hledat si povı´me azˇ po neˇkolika odstavcı´ch o pocˇası´ a urbanismu.
Trocha meteorologie Ma´lo platne´ — pozorovacı´ astronomie je zcela za´visla´ na pocˇası´. Je azˇ s podivem, kolikra´t prˇijdou za´jemci na hveˇzda´rnu podı´vat se na oblohu i kdyzˇ je naprosto nebo cˇa´stecˇneˇ zatazˇeno. A dokonce i kdyzˇ si veˇtsˇina lidı´ libuje jak peˇkne´ je pocˇası´ a jak kra´sneˇ sı´tı´ slunce, astronom-pozorovatel mu˚zˇe by´t zachmurˇeny´, nebot’ pocˇası´ mu neprˇeje. Pojem „jasna´ obloha“ totizˇ pro astronoma a pro ostatnı´ lidi mu˚zˇe znamenat neˇco jine´ho. Zdu˚raznˇujeme to proto, zˇe pru˚zracˇnost atmosfe´ry zcela za´sadneˇ ovlivnˇuje co mu˚zˇeme dalekohledem pozorovat. Naprˇ´ıklad pokud se v le´teˇ nad nasˇ´ım u´zemı´m usadı´ tlakova´ vy´sˇe, slunce prˇes den sice kra´sneˇ svı´tı´, ale atmosfe´ra zacˇne absorbovat vodnı´ pa´ry a obloha se zacˇne ze syteˇ modre´ meˇnit na sveˇtle modrou azˇ beˇlavou. Pokud se vytvorˇ´ı mrak, nevidı´me kontrastnı´ beˇlobu na modre´ obloze, ale snadno jej mu˚zˇeme na zbeˇlale´ obloze prˇehle´dnout. Kopce v da´lce a takte´zˇ hveˇzdy v noci mizı´ za oparem. Existuje rˇada dalsˇ´ıch prˇ´ıpadu˚, kdy meteorologicke´ jevy rusˇ´ı pohled na oblohu, i kdyzˇ je „obcˇansky kra´sneˇ“. Cˇasto mu˚zˇeme ve vysoke´ atmosfe´rˇe spatrˇit pru˚hlednou vrstvu tenke´ oblacˇnosti, ktere´ si veˇtsˇina lidı´ ani nevsˇimne, nocˇnı´ pozorova´nı´ ale velmi rusˇ´ı. Dobra´ pru˚zracˇnost atmosfe´ry se projevı´ sytou barvou oblohy a dalekou viditelnostı´. Takove´ noci nejsou prˇ´ılisˇ cˇaste´, ale vyskytnou se naprˇ. po prˇechodu fronty. Astronomove´ jsou ale velmi nevdeˇcˇnı´. Vysoka´ pru˚zracˇnost je totizˇ velmi cˇasto spojena s vysoky´m neklidem atmosfe´ry. Deformace obrazu (anglicky nazy´vana´ seeing) ma´ na sveˇdomı´ mı´cha´nı´ vzduchu o ru˚zne´ teploteˇ. Ru˚zna´ teplota znamena´ ale i ru˚znou hustotu vzduchu a ru˚zna´ hustota s sebou nese ru˚znou refrakci — ohyb sveˇtla. Tento neklid zpu˚sobuje „blika´nı´“ — scintilaci hveˇzd zejme´na blı´zko obzoru. Prˇi pohledu do dalekohledu ale scintilace rusˇ´ı pohled i na hveˇzdy prˇ´ımo v zenitu a v principu snizˇuje rozlisˇovacı´ schopnost dalekohledu. Vypada´ to, jakoby pocˇası´ da´valo na vybranou ze dvou alternativ — bud’ sˇpatna´ pru˚hlednost a dobra´ stabilita obrazu nebo dobra´ pru˚hlednost za cenu blika´nı´. Veˇtsˇinou tomu tak skutecˇneˇ je. Neˇkdy se ale dobre´ podmı´nky sejdou a o takove´ noci pak mu˚zˇete dlouho vypra´veˇt za zatazˇeny´ch vecˇeru˚, jak bylo zapotrˇebı´ pozorovat se slunecˇnı´mi bry´lemi, abyste prˇ´ılisˇny´m jasem hveˇzdokup a galaxiı´ neprˇisˇli o zrak ☺. V jine´m prˇ´ıpadeˇ ale mu˚zˇete snadno upravit pozorovacı´ program, protozˇe ne vsˇechny objekty vyzˇadujı´ stejne´ podmı´nky. Naprˇ´ıklad teˇsny´m dvojhveˇzda´m nevadı´ mı´rneˇ zamlzˇena´ atmosfe´ra, protozˇe kontrast hveˇzdy oproti obloze je vzˇdy veˇtsˇ´ı nezˇ u difu´znı´ch objektu˚. Rovneˇzˇ velke´ zveˇtsˇenı´ pouzˇ´ıvane´ pro pozorova´nı´ dvojhveˇzd zpu˚sobı´ „zrˇedeˇnı´“ sveˇtla oblohy a jejı´ relativnı´ ztemneˇnı´. Maly´ neklid atmosfe´ry prˇitom umozˇnı´ rozlisˇit hveˇzdy teˇsneˇ u sebe. Naopak pru˚zracˇne´ neklidne´ atmosfe´ry byste meˇli pouzˇ´ıt k pozorova´nı´ difu´znı´ch objektu˚ (mlhovin a galaxiı´) prˇi mensˇ´ıch zveˇtsˇenı´ch. U teˇchto objektu˚ je du˚lezˇity´ zejme´na kontrast proti obloze a neklid atmosfe´ry obraz prakticky nerusˇ´ı. Vliv neklidu vzduchu take´ souvisı´ s velikostı´ dalekohledu. Pokud se nejedna´ o nekvalitnı´ dalekohled, veˇtsˇ´ı pru˚meˇr objektivu by meˇl zobrazit veˇtsˇ´ı podrobnosti nezˇ mensˇ´ı objektiv. Cˇasto se ale mu˚zˇe sta´t, zˇe mensˇ´ım dalekohledem rozlisˇ´ıte teˇsnou dvojhveˇzdu le´pe, nezˇ ve velke´m dalekohledu. Du˚vod je pra´veˇ v omezenı´ rozlisˇovacı´ schopnosti vlivem neklidu atmosfe´ry. Sveˇtlo dopadajı´cı´ do dalekohledu s veˇtsˇ´ım pru˚meˇrem procha´zı´ sˇirsˇ´ım sloupcem vzduchu a je tak za´koniteˇ vı´ce ovlivneˇno nehomogenitami v atmosfe´rˇe. Jak velke´ je omezenı´ rozlisˇovacı´ schopnosti ? Jaky´ ma´ vliv na pozorova´nı´ ? Pokud pozorujete vizua´lneˇ, vasˇe oko vyhodnocuje obraz mnohokra´t za sekundu a i pokud se obraz vlnı´, vnı´ma´te jednotlive´ podrobnosti. Nadsˇenı´ pozorovatele´ planet vydrzˇ´ı i cele´ hodiny u okula´ru prˇi cˇeka´nı´ na na´hodne´ chvilkove´ uklidneˇnı´ atmosfe´ry, prˇi neˇmzˇ lze zahle´dnout na planeta´ch neuveˇrˇitelne´ detaily. Pokud se ale exponuje fotografie delsˇ´ı dobu, pohyb obrazu hveˇzd vytvorˇ´ı na filmu cˇi CCD cˇipu obrazec o pru˚meˇru neˇkolika u´hlovy´ch vterˇin. Za dobry´ch podmı´nek to mohou by´t 2˝ nebo 3˝, za sˇpatny´ch 4˝ nebo i 6˝. Pokud vizua´lneˇ pozorujete dvojhveˇzdu se slozˇkami vzda´leny´mi trˇeba 2˝, na fotografii nebo CCD snı´mku tato dvojhveˇzda Jak pouzˇı´vat dalekohled, strana 4
vzˇdy splyne do jedine´ho obrazu. Poslednı´ proble´m souvisejı´cı´ s nasˇ´ı atmosfe´rou, ktery´ musı´te prˇi pozorova´nı´ bra´t do u´vahy, je rozdı´lna´ tlousˇt’ka vrstvy vzduchu (anglicky air mass), prˇes kterou se dı´va´te na objekty v ru˚zne´ vy´sˇce nad obzorem. Sledujete-li objekt asi 30◦ nad obzorem, dı´va´te se prˇes dvakra´t veˇtsˇ´ı mnozˇstvı´ vzduchu, nezˇ pokud se dı´va´te na objekt prˇ´ımo nad va´mi. S prˇiby´vajı´cı´m mnozˇstvı´m vzduchu prˇiby´va´ take´ proble´mu˚ vzduchem zpu˚sobeny´ch — neklid obrazu, pohlcova´nı´ sveˇtla, rozptylu rusˇive´ho osveˇtlenı´ apod. Za urcˇity´ch meteorologicky´ch situacı´ mu˚zˇe mı´ra teˇchto proble´mu˚ ru˚st i rychleji, nezˇ odpovı´da´ tlousˇt’ce vzduchove´ vrstvy. Nedejte si tedy pokazit na´ladu, pokud naprˇ´ıklad prˇi pozorova´nı´ planety Jupiter teˇsneˇ nad obzorem uvidı´te jen zazˇloutly´ kotoucˇek bez podrobnostı´. Pokud je Jupiter vy´sˇe nad obzorem, objevı´te na neˇm spoustu detailu˚.
Sveˇtelny´ smog Pokud by neˇkdo prˇekryl tra´vnı´ky cˇernou plachtou a kolem lesu˚ by postavil betonove´ zdi, spousta lidı´ ˇ e se ale mnozı´ by se velmi bourˇila — lide´ se cı´tı´ by´t soucˇa´st prˇ´ırody a tra´vu cˇi les potrˇebujı´ k zˇivotu. Z chovajı´ u´plneˇ stejneˇ ke hveˇzdne´ obloze uzˇ vadı´ mnohem me´neˇ lidem. Tak jako existuje smog znecˇist’ujı´cı´ atmosfe´ru, akusticky´ smog rusˇ´ı klid, tak i sveˇtelny´ smog prˇezarˇuje lidska´ sı´dla a sta´le vı´ce lidı´ vu˚bec netusˇ´ı jak vypada´ hveˇzdna´ obloha. Samozrˇejmeˇ nemyslı´me, zˇe se lze obejı´t bez poulicˇnı´ho osveˇtlenı´, zˇe automobily mohou jezdit bez sveˇtel a zˇe doma se ma´ svı´tit petrolejkami. Je ale velky´ rozdı´l, jestli je rozsvı´ceno dobrˇe navrzˇene´ sveˇtlo, ktere´ osveˇtluje to co ma´ osveˇtlovat (naprˇ. poulicˇnı´ osveˇtlenı´ ma´ osveˇtlovat silnici cˇi chodnı´k pod sebou) a ostatnı´ smeˇry jsou cloneˇny, nebo jestli jsou rozsvı´ceny koule ozarˇujı´cı´ prˇedevsˇ´ım oblohu a oslnˇujı´cı´ rˇidicˇe a chodce — trˇeba pra´veˇ takove´, jaky´mi je noveˇ poseto meˇsto Zlı´n. Proble´m se sˇpatny´m osveˇtlenı´m totizˇ je, zˇe pokud jsou v atmosfe´rˇe prachove´ cˇa´stice nebo vodnı´ pa´ra (prachove´ cˇa´stice a vodnı´ pa´ra jsou v atmosfe´rˇe vzˇdy), sveˇtelny´ smog se na teˇchto cˇa´sticı´ch rozptyluje a obloha se rozsvı´tı´. Jas oblohy je cˇasto velmi velky´, mnohem veˇtsˇ´ı, nezˇ je jas plosˇny´ch objektu˚ na obloze. Azˇ na ty nejjasneˇjsˇ´ı objekty se tak veˇtsˇina slabsˇ´ıch objektu˚ na prˇesveˇtlene´ obloze ztratı´ pohledu i prˇes velke´ dalekohledy. Proto astronomove´ vyhleda´vajı´ opusˇteˇna´ mı´sta bez civilizace a navı´c mı´sta vysoko polozˇena´. Pokud pozorujete z vysoke´ho kopce, veˇtsˇina prachovy´ch cˇa´stic i vodnı´ch par zu˚sta´va´ v nı´zˇeji polozˇeny´ch u´dolı´ch a i zbytkove´ sveˇtlo me´neˇ rusˇ´ı. Kdo se neˇkdy dostal k pozorova´nı´ za dobry´ch podmı´nek pod tmavou oblohou, daleko od rusˇive´ho osveˇtlenı´ a vysoko nad zapra´sˇenou vrstvu vzduchu, mu˚zˇe potvrdit, zˇe maly´ refraktor s pru˚meˇrem objektivu jen neˇkolik cm uka´zˇe objekty daleke´ho vesmı´ru mnohem le´pe, nezˇ daleko veˇtsˇ´ı zrcadlovy´ dalekohled na hveˇzda´rneˇ na okraji meˇsta. Pokud se tedy snazˇ´ıte pozorovat byt’i velmi jasne´ objekty, jako naprˇ. M 13 nebo M 31, trˇeba z balko´nu sve´ho meˇstske´ho bytu, nebud’te zklama´ni, pokud nedoka´zˇete nic nale´zt nebo pokud namı´sto jiskrˇ´ıcı´ch hveˇzd kulove´ hveˇzdokupy cˇi rozeklany´ch ramen spira´lnı´ galaxie uvidı´te jen tak-tak zrˇetelnou skvrnku. Neproda´vejte dalekohled a nezatrat’te astronomii. Pocˇkejte si na skutecˇneˇ peˇkne´ pocˇası´ a vyjed’te za meˇsto. Budete prˇekvapeni, jak dramaticky le´pe bude vypadat hveˇzdne´ nebe i objekty ve vasˇem dalekohledu. Ne vsˇechen sveˇtelny´ smog majı´ na sveˇdomı´ lide´. Je tu jesˇteˇ Meˇsı´c, jehozˇ jas je v porovna´nı´ s hveˇzdami a jiny´mi objekty daleke´ho vesmı´ru o mnoho rˇa´du˚ veˇtsˇ´ı. Zjednodusˇeneˇ rˇecˇeno, pokud je na obloze Meˇsı´c, nelze pozorovat nic jine´ho. Astronomove´ pozorujı´cı´ mlhoviny, hveˇzdokupy a galaxie skutecˇneˇ nemajı´ Meˇsı´c prˇ´ılisˇ v la´sce. Zvla´sˇteˇ kolem u´plnˇku doka´zˇe vymaza´vat z oblohy i relativneˇ jasne´ hveˇzdy, slaby´ opar v atmosfe´rˇe osveˇtleny´ Meˇsı´cem se stane za´rˇivou bı´lou oponou. Pohled na Meˇsı´c sta´hne ocˇnı´ zornice a u´plneˇ pokazı´ prˇizpu˚sobenı´ ocˇ´ı nocˇnı´ tmeˇ. Sveˇtlo Meˇsı´ce se odra´zˇ´ı i od nacˇerneˇny´ch vnitrˇku˚ tubusu˚ dalekohledu˚ a zpu˚sobuje reflexy. Chcete-li se skutecˇneˇ dı´vat na oblohu, vyberte si k tomu pokud mozˇno bezmeˇsı´cˇnou noc.
Jak nale´zt objekt aneb „ska´ka´nı´ po hveˇzda´ch“ Jak jsme uzˇ psali, naprosta´ veˇtsˇina objektu˚, ktere´ jsou viditelne´ kazˇdy´m dalekohledem, je prakticky nenaleznutelna´ prosty´m prˇejı´zˇdeˇnı´m oblohy, protozˇe jejich jas je prˇ´ılisˇ maly´ na to, abyste je prˇi zbeˇzˇne´m pohledu zahle´dli. Pecˇlive´ zkouma´nı´ kazˇde´ho kousku oblohy je zase prˇ´ılisˇ cˇasoveˇ na´rocˇne´. I takove´ Jak pouzˇı´vat dalekohled, strana 5
objekty samozrˇejmeˇ lze nale´zt — musı´ se k nim „doska´kat po hveˇzda´ch“ (anglicky se tato technika nazy´va´ star hopping). Podmı´nkou takove´ho ska´ka´nı´ po hveˇzda´ch je ovsˇem pouzˇitı´ dobre´ho hveˇzdne´ho atlasu nebo hveˇzdne´ mapy. Princip je velmi jednoduchy´: • Nejprve je nutno stejneˇ jako v prˇedchozı´m prˇ´ıpadeˇ nale´zt vy´chozı´ bod — relativneˇ jasnou hveˇzdu, ktera´ je v blı´zkosti hledane´ho objektu a soucˇasneˇ je uvedena na podrobne´ mapce a takte´zˇ je viditelna´ pouhy´m okem na obloze. • Tuto hveˇzdu musı´te nale´zt v dalekohledu. U dalekohledu s meˇnitelny´m zveˇtsˇenı´m pouzˇijte co nejmensˇ´ıho zveˇtsˇenı´. Cˇ´ım je dalekohled veˇtsˇ´ı, tı´m veˇtsˇ´ı by´va´ i minima´lnı´ zveˇtsˇenı´ a tı´m obtı´zˇneˇjsˇ´ı by´va´ nalezenı´ i okem viditelne´ hveˇzdy. Proto by´vajı´ veˇtsˇ´ı dalekohledy vybaveny hleda´cˇky (anglicky finder). Hleda´cˇek je maly´ dalekohled s pru˚meˇrem 30–50 mm a zveˇtsˇujı´cı´ 6–8×. Prˇed okula´rem je vla´knovy´ krˇ´ızˇ definujı´cı´ strˇed obrazove´ho pole. Nejcˇasteˇji by´vajı´ hleda´cˇky prˇevracejı´cı´ prˇ´ıme´ refraktory ulozˇene´ v objı´mce umozˇnˇujı´cı´ serˇ´ızenı´ osy hleda´cˇku s hlavnı´ osou dalekohledu. Toto serˇ´ızenı´ je dobre´ proveˇrˇit prˇed pozorova´nı´m naprˇ. sledova´nı´m pevne´ho bodu na obzoru. Prˇi hleda´nı´ hveˇzdy hleda´cˇkem je dobre´ sledovat hveˇzdu na obloze obeˇma ocˇima — jedno oko prˇitom sleduje hveˇzdu prˇ´ımo, druhe´ jejı´ obraz v hleda´cˇku. • Pokud ma´te vy´chozı´ hveˇzdu v zorne´m poli, zorientujte se na mapce — nalezneˇte dalsˇ´ı slabsˇ´ı hveˇzdy viditelne´ v dalekohledu, abyste videˇli velikost zorne´ho pole vasˇeho dalekohledu na mapce a take´ abyste mapku zorientovali. Male´ pozorovacı´ refraktory nebo triedry zpravidla zobrazujı´ vzprˇ´ımeneˇ. Pozorujete-li dalekohledem Newton nebo refraktorem bez zenitove´ho zrca´tka, stacˇ´ı jen mapku otocˇit o 180◦ . Pokud pouzˇ´ıva´te refraktor se zenitovy´m zrca´tkem nebo hranolem, obraz bude prˇeklopen kolem jedne´ osy, cozˇ orientaci dosti zteˇzˇuje. Otocˇene´ mapky si mu˚zˇete prˇipravit sami prˇekreslenı´m nebo pokud pouzˇ´ıva´te mapove´ programy, mu˚zˇete si otocˇenou mapku vytisknout. • Pote´ postupujte smeˇrem k hledane´mu objektu. Neposouvejte zorne´ pole naslepo, ale podle mapky. Vzˇdy nalezneˇte hveˇzdny´ obrazec v zorne´m poli na mapce. Neˇkdy se mu˚zˇe sta´t, zˇe na mapce nenı´ zˇa´dna´ dost jasna´ hveˇzda, prˇes kterou byste se dostali da´le. Jste-li nuceni prˇejet takovou oblast naslepo, bez kontroly v mapce, vzˇdy se ubezpecˇte, zˇe nove´ zorne´ pole skutecˇneˇ obsahuje hveˇzdy v mapce. Prˇa´nı´ by´va´ cˇasto otcem mysˇlenky a sva´dı´ k pokracˇova´nı´ pokud je obrazec „prˇiblizˇneˇ“ stejny´. Polohy hveˇzd jsou ale natolik dobrˇe urcˇeny, zˇe neexistuje prˇiblizˇneˇ stejny´ obrazec — obrazce musı´ odpovı´dat u´plneˇ. Pokud si nejste jisti, radeˇji se vrat’te do vy´chozı´ho bodu. • Jakmile naleznete cı´love´ zorne´ pole, samotny´ objekt nemusı´ by´t okamzˇiteˇ viditelny´. Du˚vodu˚ je vı´ce. Mu˚zˇe by´t plosˇneˇ velmi maly´ a v male´m zveˇtsˇenı´ (kolem 25×) mu˚zˇe vypadat jako hveˇzda a azˇ pouzˇitı´ veˇtsˇ´ıho zveˇtsˇenı´ jej od okolnı´ch hveˇzd rozlisˇ´ı — to je pomeˇrneˇ cˇaste´ u planeta´rnı´ch mlhovin. Nebo je velmi plosˇneˇ slaby´ a namı´sto zrˇetelne´ho tvaru mu˚zˇe by´t viditelny´ jen jako mı´rne´ zjasneˇnı´ oblohy. V takove´m prˇ´ıpadeˇ naopak pomu˚zˇe zmensˇit zveˇtsˇenı´. ˇ a´dny´ objekt prˇi pozorova´nı´ okem nevypada´ Kazˇdopa´dneˇ necˇekejte od pohledu dalekohledem za´zraky. Z tak jako v kniha´ch a cˇasopisech, kde jsou publikova´ny snı´mky porˇ´ızene´ dlouhy´mi expozicemi citlivy´mi CCD kamerami a velky´mi dalekohledy. Prˇesto ale bezprostrˇednı´ pohled vlastnı´ma ocˇima na sveˇtlo stare´ tisı´ce nebo milio´ny let sky´ta´ velke´ poteˇsˇenı´ a „duch mı´sta“ nemu˚zˇe nahradit sebelepsˇ´ı reprodukce. Prˇi identifikaci viditelne´ho hveˇzdne´ho pole na mapce se mu˚zˇete potkat s celou rˇadou proble´mu˚, zvla´sˇteˇ pokud jste si trˇeba mapku sami prˇekreslovali. Jas hveˇzd by´va´ na mapka´ch vyznacˇen pru˚meˇrem kolecˇka hveˇzdu zna´zornˇujı´cı´ho, cozˇ mu˚zˇe by´t u rucˇneˇ prˇekreslovany´ch mapek velky´ proble´m. Ale i u tisˇteˇny´ch a pecˇliveˇ prˇipraveny´ch mapek cˇasto narazı´te na rˇadu nesrovnalostı´. Neˇkdy mu˚zˇete mı´t dojem, zˇe jasneˇjsˇ´ı hveˇzda na mapce nenı´ zakreslena a me´neˇ jasna´ hveˇzda ano. To mu˚zˇe by´t skutecˇneˇ chybou na mapce nebo jen vasˇ´ım zda´nı´m. Opeˇt neexistuje obecny´ na´vod, jak se s tı´m vyporˇa´dat a pomu˚zˇe va´m azˇ zkusˇenost. Totizˇ samotny´ pojem „jas hveˇzdy“ nenı´ zdaleka tak prosty´, jak by se na prvnı´ pohled mohlo zda´t. Kazˇda´ hveˇzda je jinak jasna´ v ru˚zny´ch barva´ch a lidske´ oko je na ru˚zne´ barvy jinak citlive´. Navı´c zemska´ atmosfe´ra je pro ru˚zne´ vlnove´ de´lky sveˇtla ru˚zneˇ propustna´ — vzpomenˇte na zapadajı´cı´ Slunce, ktere´ vidı´me cˇerveneˇ, protozˇe modre´ paprsky jsou tlustou vrstvou atmosfe´ry vı´ce rozpty´leny. Tak zatı´mco Jak pouzˇı´vat dalekohled, strana 6
cˇervena´ hveˇzda prˇi klesa´nı´ k obzoru mu˚zˇe meˇnit jas jen mı´rneˇ, jas modre´ hveˇzdy bude klesat mnohem rychleji. To vsˇe hraje roli v tom, jak jasne´ hveˇzdy v zorne´m poli vidı´me. Problematika fotometrie (meˇrˇenı´ jasnosti nebesky´ch objektu˚) je ale dramaticky slozˇiteˇjsˇ´ı a naprosto prˇesahuje rozsah tohoto cˇla´nku. Prˇi pozorova´nı´ slaby´ch objektu˚ si zrˇejmeˇ vsˇimnete, zˇe pokud se snazˇ´ıte na objekt soustrˇedit, zadı´vat se prˇ´ımo na neˇj, cˇasto jako by zmizel ze zorne´ho pole. Ocˇnı´ sı´tnice, ktera´ meˇnı´ sveˇtlo na nervove´ signa´ly zpracova´vane´ mozkem, obsahuje dva druhy sveˇtlocˇivy´ch orga´nu˚ — tycˇinky a cˇ´ıpky. Cˇ´ıpky doka´zˇ´ı rozlisˇit barvy, ale platı´ za to mensˇ´ı citlivostı´. Naopak tycˇinky vidı´ cˇernobı´le, ale zachytı´ i slabsˇ´ı intenzity sveˇtla. To je du˚vod, procˇ v zatemneˇne´ mı´stnosti v noci vidı´me jen cˇernobı´le. Aby lide´ ve dne videˇli co nejostrˇeji, existuje na ocˇnı´ sı´tnici mı´sto zvane´ zˇluta´ skvrna, odpovı´dajı´cı´ strˇedu nasˇeho zorne´ho pole, ktere´ obsahuje velmi mnoho cˇ´ıpku˚. Jakmile se na obraz v dalekohledu soustrˇedı´te, oko jej promı´tne na zˇlutou skvrnu, kde je velmi ma´lo tycˇinek, a obraz se tı´m prakticky ztratı´. Proto jsou slabe´ objekty mnohem le´pe videˇt, pokud se snazˇ´ıte vnı´mat cele´ zorne´ pole dalekohledu a nesoustrˇedı´te se jen na pozorovany´ objekt. Velmi slabe´ objekty je dokonce neˇkdy le´pe pozorovat tzv. „odvra´ceny´m okem“. To znamena´, zˇe musı´te va´sˇ pohled za´meˇrneˇ udrzˇovat trochu stranou objektu vasˇeho za´jmu a vnı´mat obraz objektu jen perifernı´m videˇnı´m. Chce to trochu cviku, oko ma´ tendenci samo zameˇrˇit objekt, ktery´ va´s zajı´ma´. Pokud ale techniku „odvra´cene´ho oka“ zvla´dnete, mu˚zˇete uvideˇt objekty prˇ´ımy´m pohledem prakticky nepozorovatelne´. Velmi podstatnou ota´zkou je, jake´ mapy nebo atlasy pro „ska´ka´nı´ po hveˇzda´ch“ pouzˇ´ıvat. Vyhleda´vacı´ mapka nemusı´ obsahovat vsˇechny hveˇzdy viditelne´ vasˇ´ım dalekohledem. Meˇla by ale obsahovat hveˇzdy alesponˇ tak slabe´, aby bylo mozˇno v zorne´m poli vasˇeho dalekohledu vzˇdy neˇjakou hveˇzdu nale´zt. Pro hleda´nı´ objektu˚ prˇi zveˇtsˇenı´ 25× azˇ 35× dostacˇuje mapka s hveˇzdami do asi 9 mag. Pokud ma´te mapku obsahujı´cı´ jen jasneˇjsˇ´ı hveˇzdy, naprˇ. do 6 mag, cˇasto se budete dı´vat do dalekohledu a v zorne´m poli nebude jedina´ hveˇzda, ktera´ je soucˇasneˇ i na vasˇ´ı mapce. Cˇesky vysˇly dva atlasy hveˇzdne´ oblohy urcˇene´ pro amate´rske´ pozorovatele: Hveˇzdna´ obloha 2000, Geograficky´ a kartograficky´ podnik, Praha, 1988 a Erich Karkoschka: Astronomicky´ atlas hveˇzdne´ oblohy, Blesk Ostrava, 1995. Prvnı´ atlas je vhodny´ spı´sˇe pro za´kladnı´ orientaci na obloze a prˇ´ıpadneˇ pro nalezenı´ nejjasneˇjsˇ´ıch objektu˚ zminˇovany´ch v kapitole „Bez mapy jsme ztraceni“. Obsahuje pouze hveˇzdy viditelne´ pouhy´m okem, i kdyzˇ za idea´lnı´ch podmı´nek. Dalsˇ´ım proble´mem je pouzˇita´ projekce. Nejedna´ se o atlas v prave´m slova smyslu, ale o dveˇ mapy severnı´ a jizˇnı´ oblohy, pouze „rozrˇezane´“ na jednotlive´ listy. Zvla´sˇteˇ partie v blı´zkosti rovnı´ku a pod rovnı´kem jsou zobrazeny dosti zkresleneˇ. Zato knihu Ericha Karkoschy, acˇkoliv vypada´ na prvnı´ pohled skromneˇji (je jen cˇernobı´la´), nelze dost vynachva´lit. Atlas je cˇleneˇn podle oblastı´ oblohy zahrnujı´cı´ch jedno cˇi vı´ce souhveˇzdı´ s hveˇzdami asi do 6 mag. Na mapka´ch zahrnujı´cı´ch celou oblohu je vyznacˇeno asi 250 zajı´mavy´ch objektu˚ daleke´ho vesmı´ru — hveˇzdokup, difu´znı´ch i planeta´rnı´ch mlhovin a galaxiı´ — vcˇetneˇ kompletnı´ho Messierova katalogu. Pro tyto objekty jsou vzˇdy uvedeny detailneˇjsˇ´ı vyhleda´vacı´ mapky s hveˇzdami asi do 9 mag, ktere´ jsou idea´lneˇ pouzˇitelne´ pro vyhleda´va´nı´ objektu˚ v dalekohledu. Neˇktere´ z nich, naprˇ´ıklad otevrˇena´ hveˇzdokupa M 45 Pleja´dy v By´ku nebo okolı´ quasaru 3C 273 v Panneˇ, jsou zobrazeny jesˇteˇ podrobneˇji s hveˇzdami do asi 13 mag. Na proteˇjsˇ´ı straneˇ kazˇde´ mapky je uveden seznam zobrazeny´ch objektu˚ vcˇetneˇ jasu, sourˇadnic, typu a dostupnosti pro ru˚zne´ dalekohledy. Navı´c jsou jednotlive´ objekty jesˇteˇ slovneˇ popsa´ny a je upozorneˇno na tvarove´ zvla´sˇtnosti a mozˇne´ proble´my prˇi pozorova´nı´, doporucˇene´ zveˇtsˇenı´ apod. Seznam objektu˚ je doplneˇn jesˇteˇ seznamem jasny´ch hveˇzd na mapce opeˇt vcˇetneˇ vsˇech du˚lezˇity´ch u´daju˚ a takte´zˇ seznamem dvojhveˇzd a promeˇnny´ch hveˇzd. Porˇ´ızenı´ tohoto male´ho atlasu vrˇele doporucˇujeme kazˇde´mu va´zˇneˇjsˇ´ımu za´jemci. Existujı´ jesˇteˇ podrobneˇjsˇ´ı atlasy zahrnujı´cı´ celou oblohu, naprˇ´ıklad sveˇtoveˇ proslula´ dı´la astronoma Becˇva´rˇe Atlas Coeli a Atlas Borealis. Protozˇe tyto atlasy zahrnujı´ celou oblohu, jsou mnohem rozmeˇrneˇjsˇ´ı a hu˚rˇe se s nimi manipuluje. Zejme´na na trhu v USA je cela´ rˇada atlasu˚ v provedenı´ pro dennı´ cˇi nocˇnı´ pouzˇitı´ nebo i v barevne´m provedenı´, proste´ papı´rove´ nebo laminovane´ apod. Cena takovy´ch atlasu˚ je pomeˇrneˇ velka´ (desı´tky azˇ stovky USD), ale tvorˇ´ı vy´borne´ podklady pro pozorova´nı´. Dostupnost osobnı´ch pocˇ´ıtacˇu˚ prˇinesla za´sadnı´ zmeˇny i do astronomicky´ch map. Mnoho programu˚ (naprˇ. Guide, The Sky a rˇada dalsˇ´ıch) nabı´zı´ rˇadu katalogu˚ (naprˇ. GSC obsahuje prˇes 16 000 000 Jak pouzˇı´vat dalekohled, strana 7
hveˇzd azˇ prˇes 15 mag) a doka´zˇe tisknout vyhleda´vacı´ mapky s neuveˇrˇitelny´mi detaily. Navı´c pocˇ´ıta´ polohy planet a jiny´ch teˇles a obsahuje kompletnı´ M, NGC a IC katalogy nehveˇzdny´ch objektu˚ apod.
Nechejte sve´ ocˇi uvyknout tmeˇ Lidske´ oko se doka´zˇe prˇizpu˚sobit neobycˇejneˇ velky´m rozpeˇtı´m jasu. Doka´zˇe videˇt v jasneˇ osveˇtlene´m slunecˇne´m dni i za temne´ sporˇe osveˇtlene´ noci. Prvnı´ prˇizpu˚sobenı´ na´hly´m zmeˇna´m jasu je pomeˇrneˇ rychle´. Stazˇenı´ duhovky trva´ rˇa´doveˇ sekundy, jejı´ roztazˇenı´ prˇi prˇ´ıchodu do tmy je jizˇ pomalejsˇ´ı. Pokud se pohybujete ve tmeˇ, prˇizpu˚sobenı´ ocˇ´ı se sta´le zlepsˇuje a maxima´lnı´ u´rovneˇ adaptace dosa´hnete za pomeˇrneˇ dlouhou dobu kolem pu˚l hodiny. Pak stacˇ´ı jedine´ rozsvı´cenı´ baterky nebo pru˚jezd automobilu a mu˚zˇete zacˇ´ıt znovu. V prˇedesˇle´m textu se ale neusta´le mluvı´ o hleda´nı´ v mapeˇ a o dı´va´nı´ se na oblohu. Na mapu ale nenı´ mozˇno svı´tit obycˇejny´m sveˇtlem, at’ jizˇ lampicˇkou nebo baterkou. Astronomove´ pouzˇ´ıvajı´ za´sadneˇ cˇervene´ osveˇtlenı´, ktere´ i prˇi relativneˇ velke´m jasu prˇ´ılisˇ nenarusˇuje adaptaci lidske´ho oka na tmu. Jako zdroj cˇervene´ho sveˇtla mu˚zˇete naprˇ´ıklad pouzˇ´ıt cˇervene´ svı´tı´cı´ diody (LED). Ze dvou svı´tı´cı´ch diod, kousku plosˇne´ho spoje a ploche´ baterie mu˚zˇete snadno vyrobit svı´tilnu, ktera´ vydrzˇ´ı svı´tit desı´tky hodin.
Nebeska´ zoologicka´ zahrada Ve veˇtsˇineˇ popula´rnı´ch astronomicky´ch knih je cela´ rˇada prˇekra´sny´ch fotografiı´ exoticky´ch nebesky´ch objektu˚, zvla´sˇteˇ snı´mky porˇ´ızene´ Hubblovy´m kosmicky´m dalekohledem jsou nesmı´rneˇ pu˚sobive´. Vzhled teˇchto objektu˚ v amate´rske´m dalekohledu je ale naprosto jiny´. Popis vzhledu jednotlivy´ch objektu˚ je naprˇ´ıklad i ve vy´sˇe zmı´neˇne´m atlasu Ericha Karkoschky. Zkusme alesponˇ strucˇneˇ popsat jak budou vypadat za´kladnı´ prˇedstavitele´ ru˚zny´ch objektu˚ v male´m refraktoru zveˇtsˇujı´cı´m asi 25× a ve veˇtsˇ´ım dalekohledu schopne´m asi dveˇsteˇna´sobne´ho zveˇtsˇenı´ za dobry´ch pozorovacı´ch podmı´nek. Meˇsı´c je asi jediny´ nebesky´ objekt, ktery´ prˇi pozorova´nı´ nezklame ani nejveˇtsˇ´ıho laika. Na obloze Meˇsı´c zabı´ra´ u´hlovy´ pru˚meˇr asi 0,5◦ a volny´m okem lze rozlisˇit temna´ „morˇe“ a jasne´ „pevniny“. Uzˇ prˇi asi dvacetina´sobne´m zveˇtsˇenı´ se na povrchu objevı´ rˇada kra´teru˚, pohorˇ´ı a dalsˇ´ıch u´tvaru˚. Zvla´sˇteˇ v dobeˇ okolo prvnı´ a poslednı´ cˇtvrti, prˇi sˇikme´m osveˇtlenı´, se i mı´rne´ tere´nnı´ nerovnosti jevı´ jako strme´ u´tesy. Zhruba prˇi zveˇtsˇenı´ 100× Meˇsı´c zaplnı´ cele´ zorne´ pole a vystoupı´ mnoho dalsˇ´ıch detailu˚ — bra´zdy, kra´terove´ rˇeteˇzce apod. Prˇi zveˇtsˇenı´ 200× a vı´ce sky´ta´ Meˇsı´c skutecˇneˇ u´chvatny´ pohled a pomale´ prˇejı´zˇdeˇnı´ po jeho povrchu mu˚zˇe budit dojem pohledu z kosmicke´ lodi na obeˇzˇne´ dra´ze kolem Meˇsı´ce. Planety jsou jizˇ mnohem na´rocˇneˇjsˇ´ı na dalekohled i pozorovacı´ podmı´nky. Mars mı´va´ zpravidla maly´ u´hlovy´ pru˚meˇr a k rozlisˇenı´ povrchovy´ch detailu˚ je zapotrˇebı´ velke´ zveˇtsˇenı´, klidna´ atmosfe´ra a dobrˇe kreslı´cı´ dalekohled. Maly´m refraktorem sice Mars uvidı´te jako oranzˇovy´ kotoucˇek, ale bez podrobnostı´. Prˇi zveˇtsˇenı´ asi 200× jizˇ mu˚zˇete rozlisˇit tmave´ oblasti marsovsky´ch „morˇ´ı“ i bı´le´ pola´rnı´ cˇepicˇky. Zejme´na pola´rnı´ cˇepicˇky jsou ale sezo´nnı´ u´tvary a cˇasto nemusı´ by´t rozeznatelne´ ani 20cm dalekohledem. Jupiter i v male´m dalekohledu rozlisˇ´ıte jako zplosˇteˇly´ kotoucˇek, uvidı´te cˇtyrˇi nejveˇtsˇ´ı meˇsı´ce a kolem rovnı´ku rozezna´te dva nejveˇtsˇ´ı tmave´ pa´sy. S rostoucı´m zveˇtsˇenı´m bude detailu˚ prˇiby´vat, rozlisˇ´ıte rˇadu rovnobeˇzˇny´ch pa´su˚ v atmosfe´rˇe a take´ velkou rudou skvrnu. Saturn ma´ mnohem me´neˇ povrchovy´ch detailu˚, zato je obklopen jasny´m a velky´m prstencem. V male´m refraktoru prˇi male´m zveˇtsˇenı´m lze jen obtı´zˇneˇ rozeznat tvar prstence, veˇtsˇ´ı dalekohledy ale zobrazı´ i stı´n prstence na povrchu planety a nejveˇtsˇ´ı Cassiniho deˇlenı´ prstencu˚. Opravdu sˇpicˇkove´ dalekohledy za sˇpicˇkovy´ch podmı´nek va´m uka´zˇou i podstatneˇ subtilneˇjsˇ´ı Enckeho deˇlenı´. Co ostatnı´ planety? Venusˇe va´m zˇa´dne´ povrchove´ detaily neuka´zˇe, zajı´mave´ je ale sledovat jejı´ srpek prˇipomı´najı´cı´ maly´ meˇsı´c. Merkur je natolik blı´zko Slunci, zˇe by´va´ videˇt jen teˇsneˇ po za´padu Slunce nebo teˇsneˇ prˇed jeho vy´chodem, vzˇdy velmi nı´zko ´ speˇch je Merkur zahle´dnout, ale pro dalekohled to nenı´ vdeˇcˇny´ cı´l. Uran i Neptun nad obzorem. U mu˚zˇete prˇi veˇtsˇ´ıch rozlisˇenı´ch videˇt jako zrˇetelne´ nazelenale´ kotoucˇky, ale takte´zˇ bez detailu˚. A spatrˇit Pluto vyzˇaduje spı´sˇe 20cm dalekohled, dobrou vyhleda´vacı´ mapku, peˇkne´ pocˇası´ temnou oblohu. Opomı´jeny´mi a prˇitom vdeˇcˇny´mi objekty na obloze jsou dvojhveˇzdy. Dvojhveˇzd je cela´ rˇada pro ´ speˇsˇnost prˇi sledova´nı´ dvojhveˇzd je velmi za´visla´ na pocˇası´ a takte´zˇ na vsˇechny velikosti dalekohledu˚. U kvaliteˇ dalekohledu. Zacˇ´ıt mu˚zˇete zna´mou dvojhveˇzdou Alcor a Mizar (ζ UMa) uprostrˇed oje Velke´ho Jak pouzˇı´vat dalekohled, strana 8
vozu. Uzˇ v male´m dalekohledu se jasneˇjsˇ´ı Mizar rozpadne na dveˇ slozˇky vzda´lene´ 14,4˝. Ve skutecˇnosti se jedna´ o sˇestihveˇzdu, kazˇda´ z hveˇzd je dvojhveˇzda, avsˇak rozlisˇitelna´ pouze spektroskopicky. Kra´sny´ pohled poskytne dvojhveˇzda Albireo (β Cyg) tvorˇ´ıcı´ hlavu souhveˇzdı´ Labuteˇ. I v male´m dalekohledu vynikne na´padneˇ rozdı´lna´ barva jejı´ch slozˇek — nacˇervenala´ oproti zelenomodre´. Peˇkny´ pohled je na citro´noveˇ zˇlutou dvojhveˇzdu Castor (α Gem) v souhveˇzdı´ Blı´zˇencu˚. Obeˇ slozˇky jsou jizˇ pomeˇrneˇ blı´zko, pouhe´ 3,9˝. Skutecˇny´m testem kvality vasˇeho dalekohledu je ale dvojita´ dvojhveˇzda (anglicky nazy´vana´ double-double) ε Lyr. Na dveˇ slozˇky se ε Lyr rozpadne jizˇ v divadelnı´m kuka´tku, ale je zapotrˇebı´ kvalitnı´ optiky a veˇtsˇ´ıho zveˇtsˇenı´, abyste rozeznali, zˇe kazˇda´ slozˇka je slozˇena jesˇteˇ ze dvou hveˇzd, vzda´leny´ch 2,3˝ a 2,6˝. Dvojhveˇzd je na obloze cela´ rˇada v kazˇde´m rocˇnı´m obdobı´. Otevrˇene´ hveˇzdokupy jsou pomeˇrneˇ snadny´mi, ale veˇtsˇinou nena´padny´mi objekty. Snad nejzna´meˇjsˇ´ı hveˇzdokupa M 45 Pleja´dy v souhveˇzdı´ By´ka je peˇkneˇ viditelna´ i pouhy´m okem. Prˇi pozorova´nı´ dalekohledem vyzˇaduje nejmensˇ´ı zveˇtsˇenı´. Acˇkoliv na fotografiı´ch je videˇt Pleja´dy obklopene´ mlhovinami, okem tyto mlhoviny nejsou pozorovatelne´. Existujı´ i mnohem hustsˇ´ı otevrˇene´ hveˇzdokupy, sky´tajı´cı´ prˇi maly´ch zveˇtsˇenı´ch prˇekra´sny´ pohled. Naprˇ´ıklad dvojita´ hveˇzdokupa χ a h v souhveˇzdı´ Persea nebo otevrˇena´ hveˇzdokupa se zhusˇteˇny´m strˇedem M 11 v souhveˇzdı´ Sˇtı´tu. Obecneˇ lze rˇ´ıci, zˇe k pozorova´nı´ otevrˇeny´ch hveˇzdokup jsou vhodneˇjsˇ´ı male´ refraktory nebo triedry, ve velky´ch dalekohledech prˇi veˇtsˇ´ıch zveˇtsˇenı´ch se mohou „rozplynout“. Kulove´ hveˇzdokupy uzˇ nejsou tak snadno prˇehle´dnutelne´. Jasna´ kulova´ hveˇzdokupa je snad nejlepsˇ´ı uka´zkou laicke´mu pozorovateli, zˇe ve vesmı´ru nejsou jen bodove´ hveˇzdy. V male´m dalekohledu se jevı´ jako mlhavy´ obla´cˇek. Neˇktere´ kulove´ hveˇzdokupy jsou natolik plosˇneˇ male´, zˇe prˇi velmi maly´ch zveˇtsˇenı´ch mohou by´t zameˇneˇny za hveˇzdy. Prˇi pohledu veˇtsˇ´ım dalekohledem se ale uzˇ i prˇi maly´ch zveˇtsˇenı´ch okrajove´ partie rozpadnou na jednotlive´ hveˇzdy. Pohled na jasne´ kulove´ hveˇzdokupy 20cm dalekohledem prˇi velke´m zveˇtsˇenı´ (asi 200×) je prˇ´ımo u´chvatny´. Mlhovinovy´ vzhled kulove´ hveˇzdokupy zcela zmizı´ a azˇ do strˇedu je obraz tvorˇen obrovsky´m mnozˇstvı´m hveˇzd rozlicˇne´ho jasu. Kulovy´ch hveˇzdokup je na obloze cela´ rˇada. K nejzna´meˇjsˇ´ım patrˇ´ı M 13 a M 92 v Herkulu, M 15 v Pegasu, M 22 ve Strˇelci nebo M 10 a M 12 v Hadonosˇi. Ze 110 objektu˚ Messierova katalogu je 29 kulovy´ch hveˇzdokup.
Prstencova´ mlhovina M 57. Strˇedova´ hveˇzda neby´va´ viditelna´, prstencovy´ tvar je ale dobrˇe rozeznatelny´. Obra´zek zabı´ra´ pole 7´×10´ Pokud bychom posuzovali nebeske´ objekty podle rozsahu plosˇne´ velikosti, mlhoviny by jisteˇ zvı´teˇzily nejveˇtsˇ´ım rozpeˇtı´m. Zvla´sˇtnı´ kategorii tvorˇ´ı tzv. planeta´rnı´ mlhoviny. Nemajı´ s planetami nic spolecˇne´ho, na´zev plyne z cˇa´stecˇne´ podoby jejich vzhledu v male´m dalekohledu s planetami — majı´ maly´ u´hlovy´ pru˚meˇr a relativneˇ velkou plosˇnou jasnost. Prˇedstavujı´ zbytky po vy´buchu supernov, hveˇzd, ktere´ v poslednı´m sta´diu sve´ho zˇivota odvrhly mnozˇstvı´ plynu do okolı´. Snad nejzna´meˇjsˇ´ı planeta´rnı´ mlhovinou je Krabı´ mlhovina M 1 v souhveˇzdı´ By´ka. Za dobry´ch podmı´nek je i v male´m dalekohledu viditelna´ jako mlhava´ skvrnka. Velice peˇkna´ planeta´rnı´ mlhovina M 57 v Lyrˇe je zna´ma svy´m prstencovy´m tvarem. V male´m dalekohledu prˇi male´m zveˇtsˇenı´ se jevı´ jen jako drobna´ hveˇzda, ktera´ jako by nesˇla u´plneˇ zaostrˇit. Prˇi zveˇtsˇenı´ nad 50× ale zrˇetelneˇ vynikne tmavy´ prostor uprostrˇed prsty´nku. Pomeˇrneˇ velky´ jas mlhoviny dovoluje pouzˇ´ıt veˇtsˇ´ıch zveˇtsˇenı´. Za tmave´ noci urcˇiteˇ nevynechejte mlhovinu M 27 Dumbell v souhveˇzdı´ Lisˇticˇky. Na´zev Dumbell znamena´ cˇinka, protozˇe prˇi male´m zveˇtsˇenı´ skutecˇneˇ prˇipomı´na´ cˇinku, nebot’ je viditelna´ jako dveˇ difu´znı´ skvrnky. Veˇtsˇ´ı dalekohled ale odhalı´ okrouhlou strukturu se dveˇma proti sobeˇ lezˇ´ıcı´mi oblastmi. Jak pouzˇı´vat dalekohled, strana 9
Messieru˚v katalog obsahuje jen peˇt planeta´rnı´ch mlhovin — M 1, M 27, M 57, M 76 a M 97. Mnohem cˇasteˇjsˇ´ım typem mlhovin jsou difu´znı´ mlhoviny. Narozdı´l od planeta´rnı´ch mlhovin, tvorˇeny´ch materia´lem jizˇ prosˇly´m hveˇzdny´m sta´diem, difu´znı´ mlhoviny jsou obrovska´ oblaka prˇeva´zˇneˇ vodı´ku, z nichzˇ se rodı´ nebo teprve budou rodit hveˇzdy.
Planeta´rnı´ mlhovina M 27 „Dumbell“. Obra´zek zabı´ra´ pole 7´×10´ Zatı´mco planeta´rnı´ mlhoviny za´rˇ´ı jasem zˇhave´ centra´lnı´ hveˇzdy, zbytku po supernoveˇ, difu´znı´ mlhoviny nemusı´ za´rˇit vu˚bec. Pak jsou tyto mlhoviny rozlisˇitelne´ jen jako ztemneˇnı´ jasne´ho pozadı´. Na jizˇnı´ obloze je zna´ma´ temna´ mlhovina zvana´ „Uhelny´ pytel“. Od na´s pozorovatelna´ je snad nejzna´meˇjsˇ´ı temna´ mlhovina „Konˇska´ hlava“ (IC 434) v souhveˇzdı´ Orion. Vyfotografovat „Konˇskou hlavu“ je pomeˇrneˇ snadne´. Uvideˇt ji v dalekohledu je vsˇak te´meˇrˇ nemozˇne´ vzhledem k velmi male´ plosˇne´ jasnosti pozadı´ a male´mu kontrastu. Pozorovatelna´ je jen s pouzˇitı´m specia´lnı´ch mlhovinovy´ch filtru˚ propousˇteˇjı´cı´ch jen barvu sveˇtla vyza´rˇene´ho mlhovinou a blokujı´cı´ho vesˇkere´ ostatnı´ rusˇive´ osveˇtlenı´. Ne jinak je tomu naprˇ´ıklad s temny´mi mlhovinami v souhveˇzdı´ Cepheus. Cˇasto z materia´lu difu´znı´ mlhoviny jizˇ vzniklo neˇkolik hveˇzd a jejich jas stimuluje k za´rˇenı´ zbytek mlhoviny. Urcˇiteˇ nejjasneˇjsˇ´ı svı´tı´cı´ difu´znı´ mlhovinou je M 42 — „Velka´ mlhovina“ v Orionu. Je dobrˇe videˇt jizˇ pouhy´m okem a pro dalekohled prˇedstavuje na´dherny´ cı´l pro vsˇechna zveˇtsˇenı´. Maly´m zveˇtsˇenı´m uvidı´te rozeklana´ ramena za´rˇ´ıcı´ho plynu nafialoveˇle´ barvy. S rostoucı´m zveˇtsˇenı´m se v centru zacˇnou objevovat detaily svı´tı´cı´ch a temny´ch partiı´ mlhoviny. Mlhovinu osveˇtluje hveˇzdokupa velmi mlady´ch hveˇzd v centru, ktery´m ve´vodı´ Trape´z, cˇtverˇice jasny´ch horky´ch hveˇzd, kra´sneˇ rozlisˇitelny´ch jizˇ prˇi zveˇtsˇenı´ asi 40×. M 42 ale zdaleka nenı´ jedina´ difu´znı´ mlhovina. Prˇi pohledu k souhveˇzdı´ Strˇelce, smeˇrem ke strˇedu nasˇ´ı Galaxie, mu˚zˇete spatrˇit spoustu prˇekra´sny´ch mlhovin — M 8 „Laguna“, M 16 „Orlı´ mlhovina“, M 17 „Omega“ nebo M 20 „Trifid“. Souhveˇzdı´ Strˇelce ale lezˇ´ı i v dobeˇ nejvysˇsˇ´ı kulminace nı´zko nad obzorem a tak k pozorova´nı´ potrˇebujete dobre´ pozorovacı´ mı´sto s nı´zky´m jizˇnı´m obzorem a peˇkne´ pocˇası´ s pru˚zracˇnou atmosfe´rou. Prˇi pozorova´nı´ velky´ch difu´znı´ch mlhovin je nejle´pe zacˇ´ıt s maly´m zveˇtsˇenı´m a prohle´dnout mlhovinu jako celek. Pokud to podmı´nky dovolı´ a ma´te dostatecˇneˇ vy´konny´ dalekohled, mu˚zˇete s pomocı´ veˇtsˇ´ıho zveˇtsˇenı´ zkoumat detaily ve stavbeˇ mlhoviny.
Mlhovina NGC 7000 „Severnı´ Amerika“. V dalekohledu lze nejle´pe spatrˇ it oblast s nejveˇtsˇ´ım kontrastem kolem „Mexicke´ho za´livu“. Obra´zek zabı´ra´ pole 1,3◦ ×2◦ . Existujı´ i jine´ difu´znı´ mlhoviny, ktere´ stojı´ za zmı´nku. Acˇkoliv jsou cˇasto povazˇova´ny za nespatrˇitelne´ okem a zachytitelne´ pouze na fotografiı´ch, pokud je tmava´ obloha a bezmeˇsı´cˇna´ noc, mu˚zˇete je docela dobrˇe spatrˇit i v male´m dalekohledu. ˇ asy“ Mezi tyto rozsa´hle´ mlhoviny patrˇ´ı naprˇ´ıklad NGC 7000 „Severnı´ Amerika“ nebo NGC 6992 „R v Labuti. Necˇekejte ale, zˇe spatrˇ´ıte neˇjaky´ vy´razny´ tvar jako naprˇ´ıklad prˇi pozorova´nı´ M 42 v Orionu. Jak pouzˇı´vat dalekohled, strana 10
Plosˇna´ jasnost teˇchto mlhovin je skutecˇneˇ velmi mala´ a spatrˇit je mu˚zˇete pouze jako velmi mı´rne´ zjasneˇnı´ jinak temneˇjsˇ´ı oblohy. Navı´c rozmeˇr teˇchto mlhovin vyplnˇuje nebo i prˇesahuje zorne´ pole i velmi ma´lo zveˇtsˇujı´cı´ho dalekohledu. V souvislosti s mlhovinou NGC 6992 se musı´me zmı´nit jesˇteˇ ˇ asy nejsou dosud nezkondenzovany´ o jedne´ vy´jimce — acˇkoliv se jedna´ o rozsa´hly´ difu´znı´ u´tvar, R vodı´kovy´ oblak, ale zbytek po vy´buchu velmi da´vne´ supernovy, ktery´ se za dlouhou dobu rozleteˇl do obrovsky´ch rozmeˇru˚. Prˇesto se ale nejedna´ o planeta´rnı´ ale o difu´znı´ mlhovinu. Z rˇady objektu˚ daleke´ho vesmı´ru pozorovatelny´ch amate´rsky´m dalekohledem jsme se dosud nezmı´nili o galaxiı´ch. Prˇitom v Messieroveˇ katalogu je ze 110 objektu˚ 39 galaxiı´. Acˇkoliv to Charles Messier netusˇil, prˇedstavujı´ galaxie stejne´ hveˇzdne´ ostrovy slozˇene´ z hveˇzd, hveˇzdokup a mlhovin jako nasˇe Galaxie zvana´ „Mle´cˇna´ dra´ha“. Pozorujete-li galaxie, nedı´va´te se sveˇtlo stare´ tisı´ce, ale spı´sˇe milio´ny nebo desı´tky milio´nu˚ let. Skutecˇna´ povaha galaxiı´ je na´m zna´ma zhruba 100 let, prˇesto ale dodnes nejsou zdaleka vyjasneˇny vsˇechny ota´zky souvisejı´cı´ s jejich vznikem, vy´vojem a morfologiı´.
Galaxie M 31 v Andromedeˇ. Satelitnı´ galaxie M 32 prˇ ipomı´na´ velkou hveˇzdu prˇ´ımo pod ja´drem M 31, M 110 je mlhavy´ obla´cˇek vpravo nahorˇe. Obra´zek zabı´ra´ pole 1,3◦ ×2◦ . Ve 20. letech americky´ astronom Edwin Hubble zavedl klasifikaci galaxiı´ podle jejich vzhledu a rozcˇlenil je do trˇech za´kladnı´ch skupin na galaxie spira´lnı´ (S), elipticke´ (E) a nepravidelne´ (Ir). Spira´lnı´ galaxie navı´c jsou da´le cˇleneˇny na cˇiste´ spira´ly a spira´ly s prˇ´ıcˇkou (SB). Se vsˇemi skupinami by´va´ navı´c spjato oznacˇenı´ vy´raznosti dane´ho tvaru — galaxie se slabeˇ formovany´mi, nevy´razny´mi rameny se oznacˇujı´ Sa nebo SBa, galaxie s vy´razny´mi rameny Sc nebo SBc. Elipticke´ galaxie jsou cˇleneˇny podle mı´ry zplosˇteˇnı´ elipsoidu od prakticky kulovy´ch (E0) azˇ po silneˇ zplosˇteˇle´ (E7). Nemu˚zˇeme se zde zaby´vat veˇtsˇ´ımi detaily v morfologii galaxiı´, dalsˇ´ımi jemnostmi jejich cˇleneˇnı´ a jizˇ vu˚bec ne fyzika´lnı´ podstatou tvarovy´ch zvla´sˇtnostı´ — tı´m spı´sˇe zˇe mnohe´ z teˇchto proble´mu˚ dosud nejsou uspokojiveˇ vysveˇtleny. Vrat’me se ale k pozorova´nı´. Plosˇna´ jasnost galaxiı´ je pomeˇrneˇ mala´ a spatrˇit okem strukturu, kterou mu˚zˇete videˇt na fotografiı´ch, nenı´ snadne´. Veˇtsˇina galaxiı´ ma´ velmi jasne´ ja´dro a pomeˇrneˇ slabe´ okrajove´ cˇa´sti. Cˇasto pak by´va´ ja´dro zameˇnˇova´no za celou galaxii prosteˇ proto, zˇe slaba´ spira´lnı´ ramena jsou prˇesvı´cena jasnou oblohou. Narozdı´l od mlhovin, ktere´ svı´tı´ prˇeva´zˇneˇ na neˇkolika vlnovy´ch de´lka´ch, sveˇtlo galaxiı´ je tvorˇeno sveˇtlem miliard v nı´ obsazˇeny´ch hveˇzd a prˇi jejich pozorova´nı´ nejsou mlhovinove´ filtry k uzˇitku. Jsou galaxie velke´ a male´, jsou take´ galaxie blı´zke´ a vzda´lene´. Ma´me celkem sˇteˇstı´, zˇe na nasˇ´ı obloze je viditelna´ velmi blı´zka´ a velmi velka´ galaxie M 31, zvana´ Velka´ galaxie (drˇ´ıve Velka´ mlhovina) v Andromedeˇ. M 31 je spira´lnı´ galaxie typu Sa a mu˚zˇete ji uvideˇt v le´teˇ pozdeˇ v noci nebo zvecˇera na podzim. ´ hlova´ velikost galaxie M 31 na obloze je cele´ 2◦ , tedy cˇtyrˇi pru˚meˇry Meˇsı´ce. Pokud se na M 31 U podı´va´te maly´m dalekohledem na ne prˇ´ılisˇ temne´ obloze, uvidı´te jen jasnou elipsu velikosti zlomku Meˇsı´ce — pouhe´ nejjasneˇjsˇ´ı ja´dro galaxie. Ovsˇem za dobre´ho pocˇası´ pod temnou oblohou je pohled na M 31 u´chvatny´ — i prˇi velmi maly´ch zveˇtsˇenı´ch (kolem 30×) se galaxie nevejde do zorne´ho pole. Mimo jasne´ ja´dro uvidı´te rozlehla´ spira´lnı´ ramena oddeˇlena´ pa´sy temne´ hmoty. A kdyzˇ uzˇ se budete dı´vat na M 31, neopomenˇte se podı´vat na jejı´ dveˇ mensˇ´ı satelitnı´ galaxie M 32 a M 110. Kousek od M 31, v souhveˇzdı´ Troju´helnı´ka je dalsˇ´ı velka´ galaxie M 33. Prˇes znacˇnou velikost je M 33 podstatneˇ obtı´zˇneˇjsˇ´ı objekt — ma´ mensˇ´ı plosˇnou jasnost a postra´da´ velmi jasne´ ja´dro. Ktere´ dalsˇ´ı galaxie stojı´ za pohled ? Samozrˇejmeˇ vsˇechny v dosahu vasˇeho dalekohledu. Zmı´nı´me ale neˇkolik vy´znamny´ch a zajı´mavy´ch, ktere´ byste nemeˇli prˇi toulka´ch vesmı´rem minout. Prˇedevsˇ´ım dvojce Jak pouzˇı´vat dalekohled, strana 11
interagujı´cı´ch galaxiı´ M 51 a NGC 5195 v Honicı´ch psech je uzˇ v male´m dalekohledu prˇi male´m zveˇtsˇenı´ (asi 20×) rozlisˇitelna´ na dva obla´cˇky. Za dobry´ch podmı´nek a s dalekohledem kolem 20 cm si mu˚zˇete dovolit pouzˇ´ıt veˇtsˇ´ı zveˇtsˇenı´ a pak M 51 sky´ta´ kra´sny´ pohled na spira´lnı´ strukturu spojujı´cı´ oba obla´cˇky. Ve Velke´ medveˇdici je dvojice spira´lnı´ galaxie M 81 a nepravidelne´ galaxie M 82 podlouhle´ho tvaru, u nı´zˇ mu˚zˇete pozorovat detaily ve strukturˇe. Za dobry´ch podmı´nek i s maly´m dalekohledem mu˚zˇete kousek vedle uvideˇt NGC 3077 a jesˇteˇ kousek da´le NGC 2976. Tyto dveˇ galaxie jizˇ nejsou v Messieroveˇ katalogu a prˇedstavujı´ zrˇejmeˇ rozumny´ limit dosazˇitelnosti pro maly´ dalekohled. Ve velke´ medveˇdici lezˇ´ı take´ pomeˇrneˇ velka´ spira´lnı´ galaxie M 110, kterou vidı´me prˇ´ımo „shora“. Pohled na M 110 je dobra´ kontrola kvality pozorovacı´ch podmı´nek, protozˇe jejı´ plosˇna´ jasnost je velmi mala´. Pokud jsou podmı´nky dobre´, M 110 je neprˇehle´dnutelna´ a velka´ galaxie, za horsˇ´ıch podmı´nek a rusˇive´ho osveˇtlenı´ se ale M 110 doslova ztratı´ v oparu. Prˇ´ımo ra´j pro pozorova´nı´ galaxiı´ je blı´zka´ galakticka´ kupa v souhveˇzdı´ Panny. V Messieroveˇ katalogu je 16 galaxiı´ jen z oblasti te´to galakticke´ kupy. Proble´m je, zˇe Panna je jarnı´ souhveˇzdı´ a vzhledem k rychle uby´vajı´cı´ noci na jarˇe je pozorovatelne´ mensˇ´ı dobu nezˇ naprˇ. letnı´ cˇi podzimnı´ souhveˇzdı´. Kazˇdopa´dneˇ stojı´ za to kupu v Panneˇ projı´t. Vsˇechny Messierovy galaxie uvidı´te uzˇ maly´m refraktorem a mu˚zˇete si vsˇimnout jejich rozlicˇne´ho vzhledu — zatı´mco neˇktere´ galaxie majı´ velmi jasny´ strˇed (M 85), jine´ jsou velmi ploche´ (M 61), neˇktere´ jsou okrouhle´ (M 89), jine´ majı´ velmi prota´hly´ tvar (M 88). V Panneˇ je ale mnohem vı´ce galaxiı´, nezˇ popsal Messier ve sve´m katalogu. Maly´m refraktorem mu˚zˇete videˇt galaxie slabsˇ´ı nezˇ 10 mag, veˇtsˇ´ı dalekohled o pru˚meˇru 15–20 cm va´m uka´zˇe galaxie slabsˇ´ı nezˇ 12 mag. Co jesˇteˇ mu˚zˇete na obloze pozorovat ? Spoustu veˇcı´ ! Jakmile zı´ska´te zkusˇenosti, mu˚zˇete se podı´vat naprˇ´ıklad na quasar 3C 273 v Panneˇ — na vlastnı´ ocˇi uvidı´te sveˇtlo stare´ 2 miliardy let a stacˇ´ı va´m k tomu dalekohled o pru˚meˇru 15–20 cm. Na obloze je da´le spousta planetek, jejichzˇ nalezenı´ vyzˇaduje dobrou prˇ´ıpravu a kvalitnı´ mapky. Obcˇas se vyskytne kometa natolik jasna´, zˇe i v male´m dalekohledu ji peˇkneˇ uvidı´te (i kdyzˇ osobneˇ si myslı´m, zˇe dveˇ zˇivotnı´ komety — Hayakutake a Hale-Bopp — jizˇ ma´me za sebou). Pokud se dostanete k informacı´m o vy´busˇ´ıch vzda´leny´ch supernov, obcˇas se objevı´ supernova v cizı´ galaxii pozorovatelna´ i ocˇima. Ve vy´jimecˇny´ch prˇ´ıpadech jsme se zmı´nili o barveˇ nebesky´ch objektu˚. Lze tedy neˇco videˇt barevneˇ ? Protozˇe slabe´ intenzity sveˇtla vnı´ma´me tycˇinkami, ktere´ barvu nerozlisˇ´ı, naprostou veˇtsˇinu nebesky´ch objektu˚ vidı´me jen cˇernobı´le, acˇkoliv naprˇ. rozsa´hle´ difu´znı´ mlhoviny svı´tı´ cˇerveneˇ. Pokud je ale jas objektu velky´, zapojı´ se do videˇnı´ i cˇ´ıpky a mu˚zˇeme vnı´mat barevnou informaci. Zrˇetelneˇ barevneˇ vidı´me planety, protozˇe majı´ velkou plosˇnou jasnost. Da´le mu˚zˇeme barevneˇ videˇt naprˇ. velmi jasnou mlhovinu M 42 v Orionu (namodrale) nebo male´ a plosˇneˇ jasne´ planeta´rnı´ mlhoviny (nazelenale). Kazˇdopa´dneˇ naprosta´ veˇtsˇina pohledu˚ do vesmı´ru je jen cˇernobı´la´. Zvla´sˇtnı´ kapitolu tvorˇ´ı barevnost hveˇzd. U teˇch nejjasneˇjsˇ´ıch lze barevny´ odstı´n rozeznat jizˇ prˇi pohledu pouhy´m okem. Pokud se v zimeˇ podı´va´te na souhveˇzdı´ Orion, vsˇimneˇte si, zˇe hveˇzda Betelgeuze (α Ori) je nacˇervenala´, oproti hveˇzdeˇ Rigel (β Ori), ktera´ je vy´razneˇ modra´. Barevnost hveˇzdy prˇ´ımo za´visı´ na jejı´ teploteˇ. V rozporu s kazˇdodennı´ zkusˇenostı´, kdy cˇervena´ barva je povazˇova´na za „teplou“ a modra´ za „studenou“, cˇervene´ hveˇzdy jsou chladneˇjsˇ´ı s povrchovou teplotou kolem 3 000 K, modre´ hveˇzdy jsou horke´ s povrchovou teplotou i nad 20 000 K. Dalekohled doka´zˇe soustrˇedit mnohem vı´ce sveˇtla nezˇ lidske´ oko a tak v dalekohledu vidı´me barevneˇ i hveˇzdy, ktere´ se pouhy´m okem jevı´ bı´le´. Naprˇ´ıklad dvojhveˇzda Castor (α Gem) ze souhveˇzdı´ Blı´zˇencu˚ ma´ obeˇ slozˇky citro´noveˇ zˇlute´. Jesˇteˇ kra´sneˇjsˇ´ı je pohled na dvojhveˇzdu Albireo (β Cyg) v Labuti — nejen zˇe jejı´ dveˇ slozˇky majı´ jinou jasnost, majı´ i jinou teplotu zpu˚sobujı´cı´ jinou barvu. Jasneˇjsˇ´ı 3,1 mag slozˇka spektra´lnı´ trˇ´ıdy K3 je oranzˇova´, slabsˇ´ı 5,1 mag slozˇka spektra´lnı´ trˇ´ıdy B3 je modrozelena´.
Kolimace a pe´cˇe o optiku Pokud pozorujete maly´m refraktorem, proble´my kolimace va´s netra´pı´. Jestli ale vlastnı´te zrcadlovy´ dalekohled, spra´vna´ kolimace ma´ zcela za´sadnı´ vliv na kvalitu obrazu. Cˇocˇkove´ dalekohledy zpravidla nemajı´ mozˇnost serˇ´ızenı´ polohy objektivu — ten by´va´ pevneˇ spojen s tubusem od vy´robce. V prˇ´ıpadeˇ zrcadlovy´ch dalekohledu˚ to by´va´ naprosto jine´. Prima´rnı´ i sekunda´rnı´ zrcadlo je uchyceno tak, aby je bylo mozˇno nakla´peˇt. Parabolicka´ zrcadla totizˇ kreslı´ bezvadneˇ jen v teˇsne´m okolı´ opticke´ osy Jak pouzˇı´vat dalekohled, strana 12
a s prˇiby´vajı´cı´ vzda´lenostı´ od opticke´ osy rychle rostou vady, zejme´na koma. U velmi sveˇtelny´ch zrcadel mu˚zˇe za´viset doslova na milimetrovy´ch odchylka´ch opticke´ osy zrcadel od opticke´ osy okula´ru. Vzhledem k nastavitelne´mu ulozˇenı´ prima´rnı´ho i sekunda´rnı´ho zrcadla se vza´jemna´ poloha cˇasem rozladı´, hlavneˇ prˇi transportu a manipulaci. Take´ si uveˇdomte, zˇe zejme´na cˇ´ınsˇtı´ vy´robci netra´vı´ prˇed prodejem dalekohledu kolimacı´ prˇ´ılisˇ mnoho cˇasu. Proto neˇkterˇ´ı pozorovatele´ serˇizujı´ sve´ Newtony prˇed kazˇdy´m pozorova´nı´m. Serˇ´ıdit zrcadlovy´ dalekohled bez pomu˚cek, pouze odhadem, je nemozˇne´. Postup serˇ´ızenı´ se lisˇ´ı podle pouzˇity´ch pomu˚cek, princip ale zu˚sta´va´ stejny´. Popı´sˇeme zde serˇ´ızenı´ dalekohledu pomocı´ laserove´ho kolima´toru. Kolima´tor ma´ tvar okula´ru, ale namı´sto optiky obsahuje laserovou diodu, jejı´zˇ paprsek je prˇesneˇ rovnobeˇzˇny´ s optickou osou. Kolima´tor upneˇte namı´sto okula´ru a zapneˇte laser. POZOR — i relativneˇ slaby´ laser va´m mu˚zˇe posˇkodit zrak, pokud se u velmi sˇpatneˇ serˇ´ızene´ho dalekohledu paprsek neodrazı´ zpeˇt ke kolima´toru, ale opustı´ tubus. Prvnı´m u´kolem je serˇ´ıdit sekunda´rnı´ zrca´tko tak, aby laserovy´ paprsek dopadal prˇesneˇ do strˇedu prima´rnı´ho zrcadla. Strˇed prima´rnı´ho zrcadla se sˇpatneˇ odhaduje, mu˚zˇete si vypomoci papı´rovou maskou se soustrˇedny´mi kruhy v tubusu po odmontova´nı´ prima´rnı´ho zrcadla — tento postup ale nelze pouzˇ´ıt pro serˇizova´nı´ prˇ´ımo na pozorovacı´m stanovisˇti. Neˇkterˇ´ı pozorovatele´ si proto strˇed prima´rnı´ho zrcadla oznacˇ´ı naprˇ. lihovy´m fixem. „Psa´t“ po zrcadle vypada´ neprˇ´ıpustneˇ, ale tecˇka ve strˇedu zrcadla, stejneˇ zastı´neˇne´m sekunda´rnı´m zrca´tkem, naprosto nema´ vliv na kvalitu obrazu, prˇitom ale vy´razneˇ usnadnı´ kolimaci. Po serˇ´ızenı´ sekunda´rnı´ho zrca´tka serˇid’te prima´rnı´ zrcadlo tak, aby odra´zˇelo paprsek laseru prˇesneˇ do strˇedu kolima´toru, odkud paprsek vycha´zı´. Cˇelo kolima´toru sledujte pohledem do prima´rnı´ho zrcadla, kde je vidı´te odrazem v sekunda´rnı´m zrca´tku. Pokud laserovy´ paprsek projde vasˇ´ı optickou soustavou a po trˇech odrazech se vra´tı´ do mı´sta odkud vysˇel, va´sˇ dalekohled je dobrˇe serˇ´ızen. Prˇi pozorova´nı´ meˇjte na pameˇti jesˇteˇ jeden fakt — sklo ma´ velmi malou tepelnou vodivost. Pokud uva´zˇ´ıte, zˇe dalekohled o pru˚meˇru 15 cm ma´ zrcadlo tluste´ alesponˇ 20 mm a 20cm zrcadlo bude mı´t tlousˇt’ku 25 mm, bude doba tepelne´ho vyrovna´nı´ takovy´ch zrcadel po prˇenesenı´ do chladne´ noci vı´ce jak hodinu. Azˇ pote´ zrcadlo opeˇt dostane parabolicky´ tvar. Do te´ doby bude jeho plocha deformova´na a dalekohled nebude dobrˇe kreslit. Prˇi pouzˇ´ıva´nı´ i skladova´nı´ dalekohledu a prˇi manipulaci s nı´m nutneˇ docha´zı´ ke znecˇisˇteˇnı´ opticky´ch ploch. Jejich cˇisˇteˇnı´ je velmi obtı´zˇne´ a problematicke´. Vzˇdy meˇjte na mysli, zˇe znecˇisˇteˇna´ optika je sta´le jen znecˇisˇteˇna a potencia´lneˇ ji lze vycˇistit, ale posˇkra´bana´ optika je posˇkra´ba´na navzˇdy. Proto nejlepsˇ´ı zpu˚sob, jak udrzˇet optiku co nejcˇistsˇ´ı, je maxima´lneˇ omezit jejı´ znecˇisˇteˇnı´. Vzˇdy pouzˇ´ıvejte kryty objektivu˚ a zrcadel a ochranna´ pouzdra na okula´ry. Na cˇisˇteˇnı´ okula´ru˚ mu˚zˇete pouzˇ´ıt cˇistı´cı´ sady na optiku dostupne´ v prodejna´ch foto-kino. Cˇelnı´ plochu objektivu mu˚zˇete opra´sˇit specia´lnı´m sˇteˇtecˇkem, plochy zrcadel se ale radeˇji vu˚bec nedoty´kejte a jejich cˇisˇteˇnı´ prˇenechte odbornı´ku˚m. Kovovy´ povlak zrcadla pomalu sta´rne a dalekohled slepne. Drˇ´ıve nebo pozdeˇji bude zrcadlo potrˇebovat opeˇtovne´ pokovenı´ a s tı´m je vzˇdy spojeno jeho vycˇisˇteˇnı´. Nikdy se nesnazˇte odstranit prach z opticky´ch ploch fouka´nı´m u´sty! Sliny jsou pomeˇrneˇ agresivnı´ a jejich drobne´ kape´nky mohou optiku va´zˇneˇ posˇkodit.
Fotografova´nı´, CCD a veˇdecka´ pozorova´nı´ Dalekohledy se ale nepouzˇ´ıvajı´ jen k „dı´va´nı´ se“. S dalekohledem je mozˇno spojit fotoapara´t nebo CCD kameru. Zvla´dnutı´ techniky fotografova´nı´ at’ jizˇ na klasicky´ film nebo elektronicky´mi CCD prvky a na´sledne´ zpracova´nı´ snı´mku˚ ale prˇedpokla´da´ velke´ zkusˇenosti a kvalitnı´ technicke´ vybavenı´ a prˇesahuje rozsah tohoto cˇla´nku. Prvnı´m proble´mem prˇi pokusech o fotografova´nı´ se stane monta´zˇ dalekohledu. I pokud ma´te rovnı´kovou monta´zˇ s motorovy´m pohonem, naprosto to jesˇteˇ neznamena´, zˇe je automaticky vhodna´ k porˇizova´nı´ snı´mku˚ s delsˇ´ımi expozicemi. Monta´zˇe na prˇenosny´ch stativech se i prˇi jemne´m doteku nebo za´vanu veˇtru roztrˇesou a znicˇ´ı expozici. Dalekohledy a monta´zˇe vhodne´ k porˇizova´nı´ delsˇ´ıch expozic jsou mnohona´sobneˇ drazˇsˇ´ı (ale take´ teˇzˇsˇ´ı a robustneˇjsˇ´ı) nezˇ i velmi kvalitnı´ „vizua´lnı´ “ prˇ´ıstroje. I pokud takovy´ prˇ´ıstroj vlastnı´te, beˇhem porˇizova´nı´ delsˇ´ıch expozic je nutno korigovat chybu monta´zˇe at’ uzˇ rucˇnı´ pointacı´ (vedenı´m dalekohledu za hveˇzdou) na za´kladeˇ sledova´nı´ kontrolnı´ hveˇzdy v pointacˇnı´m dalekohledu nebo automaticky´m CCD pointerem. Mozˇna´ se va´m po cˇase zacˇne na mysl vtı´rat ota´zka, jestli vasˇe pozorova´nı´ nemu˚zˇe by´t prˇ´ınosne´ pro Jak pouzˇı´vat dalekohled, strana 13
soucˇasnou astronomii, jestli nemu˚zˇe mı´t neˇjakou veˇdeckou hodnotu. Na takovou ota´zku je obtı´zˇne´ jednoznacˇneˇ odpoveˇdeˇt. Kazˇdopa´dneˇ je dobre´ ve´st si o vasˇich pozorova´nı´ch za´znamy. S velkou pravdeˇpodobnostı´ budou slouzˇit jenom va´m, kdyzˇ naprˇ´ıklad budete neˇkdy potrˇebovat popsat, jak vypada´ ten cˇi onen objekt v dalekohledu, trˇeba prˇi psanı´ neˇjake´ho cˇla´nku ☺. Porˇa´d ale existuje mala´ pravdeˇpodobnost, zˇe budete sveˇdky neˇjake´ho vy´znamne´ho jevu, naprˇ´ıklad dopadu velke´ho meteoritu na Meˇsı´c, explozi supernovy cˇi opticke´ho proteˇjsˇku gama za´blesku nebo na´hle´ho zjasneˇnı´ efektem gravitacˇnı´ cˇocˇky. Vasˇe za´znamy s prˇesny´m cˇasem a popisem jevu pak budou mı´t opravdovou veˇdeckou hodnotu. Zpu˚sob porˇizova´nı´ za´znamu˚ je veˇcı´ osobnı´ch preferencı´ — neˇkdo pı´sˇe rovnou „na cˇisto“ do pozorovacı´ho denı´ku, neˇkdo si v noci pı´sˇe zpravidla ne prˇ´ılisˇ cˇitelne´ pozna´mky a pak si je za dne prˇepisuje. Jiny´ naopak da´va´ prˇednost nahra´va´nı´ pozna´mek at’ uzˇ na kazetovy´ nebo elektronicky´ diktafon. ˇ ada astronomu˚-amate´ru˚ se chce do veˇdecke´ho vy´zkumu zapojit aktivneˇ a systematicky. V takove´m R prˇ´ıpadeˇ vyhleda´vajı´ pozorovacı´ programy s profesiona´lnı´mi astronomy. Je nutno si ale uveˇdomit, zˇe mozˇnosti profesiona´lnı´ astronomie dramaticky vzrostly. Vysoce citlive´ CCD detektory spolu s pocˇ´ıtacˇi rˇ´ızeny´mi robotizovany´mi dalekohledy komunikujı´cı´mi prˇes Internet poskytujı´ obrovska´ mnozˇstvı´ hodnotny´ch dat. Naprˇ´ıklad robotizovany´ dalekohled KAIT kazˇdy´ch 30 sekund fotografuje jednu galaxii a detekuje prˇ´ıpadne´ supernovy azˇ do 18 mag. Doka´zˇe tedy prohle´dnout asi 100 galaxiı´ za hodinu, zcela bez za´sahu lidske´ obsluhy ! Prˇipomenˇme, zˇe KAIT nenı´ zdaleka jediny´ robotizovany´ dalekohled s podobny´m programem. V praxi to znamena´, zˇe kuprˇ´ıkladu hodnota klasicke´ho vizua´lnı´ho pozorova´nı´ promeˇnny´ch hveˇzd, zalozˇena´ na rˇadeˇ odhadu˚ vzajemny´ch jasnostı´ promeˇnne´ a srovna´vacı´ch hveˇzd, se blı´zˇ´ı nule. Obecneˇ lze rˇ´ıci, zˇe systematicke´ vizua´lnı´ pozorova´nı´ pozby´va´ veˇdecke´ hodnoty. Prˇesto existujı´ amate´rske´ pozorovacı´ programy s velkou veˇdeckou hodnotou. Na´ru˚st mozˇnostı´ zpu˚sobeny´ technologicky´m pokrokem se totizˇ nevyhnul ani amate´rske´ astronomii. Celosveˇtove´ programy naprˇ. monitorujı´ kataklyzmaticke´ promeˇnne´ hveˇzdy (CBA — Center for Backyard Astrophysics) nebo hledajı´ vzda´lene´ supernovy (Tangera Observatories) apod. Amate´rˇi pracujı´cı´ na teˇchto programech jsou ale vybaveni robotizovany´mi dalekohledy s pru˚meˇrem kolem 25–40 cm a ani 60–80cm dalekohledy nejsou vy´jimkou. Pracujı´ s CCD kamerami vybaveny´mi standardnı´mi fotometricky´mi filtry (UBVRI) a pro zpracova´nı´ dat pouzˇ´ıvajı´ profesiona´lnı´ programove´ vybavenı´. Sva´ pozorova´nı´ jsou schopni koordinovat doslova beˇhem neˇkolika minut prostrˇednictvı´m Internetu mezi sebou i s profesiona´lnı´mi kolegy. Technika ale nenı´ vsˇe. Od pozorovatelu˚ takova´ pra´ce vyzˇaduje nejen znacˇne´ financˇnı´ prostrˇedky (cˇasto desı´tky tisı´c USD), ale prˇedevsˇ´ım spoustu cˇasu, odhodla´nı´ a energie. ˇ e takovy´ program zu˚sta´va´ mimo vasˇe financˇnı´ i cˇasove´ mozˇnosti? To rozhodneˇ nenı´ du˚vod ke smutku. Z Studium vesmı´ru pro vlastnı´ obohacenı´, zvla´sˇteˇ pokud jej mu˚zˇete sdı´let s prˇa´teli a blı´zky´mi, je i tak velmi kra´sne´. Prˇeji va´m Jasne´ Nebe ! Pavel Cagasˇ (
[email protected]), Zlı´nska´ astronomicka´ spolecˇnost, Hveˇzda´rna Zlı´n
Jak pouzˇı´vat dalekohled, strana 14
