DALEKOHLED Šance pro děti a rodiče

P r o j e k t E S F O P V K č . C Z .1 . 0 7/ 1 . 2 . 2 5 / 0 2 . 0 0 51

DALEKOHLED Šance pro děti a rodiče

ADHD/ADD (LMD) - léčba pohybem Realizátor projektu: Škola manažerského rozvoje s.r.o. Dvorní 756/9, Ostrava-Poruba, PSČ 708 00 www.smrov.cz, tel.: 725 392 671 Vedoucí projektu: PhDr. Sylvie Navarová Odborní garanti: MUDr. Marie Zemánková PhDr. Jitka Hodáňová Graﬁcká úprava: Taťána Šimečková ak. mal. Anna Georgiadu Ostrava 2013

© Škola manažerského rozvoje s.r.o.

Ú V O D K T É MA T U Vítejte ve světě dětí s ADHD-LMD ........................................................................................................... 1 Co musíme vědět o světě dětí s ADHD-LMD ............................................................................................ 2 Čeho si musíme všímat ............................................................................................................................ 2 Kojenecké období ............................................................................................................................... 2 Batolecí období ................................................................................................................................... 2 Základní symptomy ADHD – Pohyb a psychická výkonnost ..................................................................... 3 Změny pohybové aktivity .................................................................................................................... 3 Hyperaktivita ................................................................................................................................. 3 Hypoaktivita ................................................................................................................................... 3 Poruchy pozornosti ............................................................................................................................. 3 Impulzivita .......................................................................................................................................... 4 Nepředvídané střídání nálad............................................................................................................... 4 Motorika ............................................................................................................................................. 4 Orientace v tělovém schématu ........................................................................................................... 4 Nedostatky ve vnímání ....................................................................................................................... 5 Paměť ................................................................................................................................................. 5 Abstraktní myšlení .............................................................................................................................. 5 Výukové potíže ................................................................................................................................... 5 CO NAPRAVUJEME ................................................................................................................................... 5 Pomáháme doma ............................................................................................................................... 5 Batolecí období ................................................................................................................................... 6 Předškolní hra ..................................................................................................................................... 7 Nástup do školy .................................................................................................................................. 8 DÍTĚ S ADHD–LMD a ŠKOLA ..................................................................................................................... 9 Co víme a máme vědět o svém dítěti (dotazníček pro rodiče)............................................................... 10 Jak můžeme děti s ADHD-LMD pochopit a vžít se do jejich světa? ........................................................ 10 Při nástupu do školy škola požaduje ...................................................................................................... 11 KROKY K NÁPRAVĚ ................................................................................................................................. 12 Co uděláme - pomáháme ................................................................................................................. 12 Příprava do školy............................................................................................................................... 12 Jak pracujeme s dítětem ve vyučovacích hodinách .......................................................................... 13 NÁPRAVA POHYBEM .............................................................................................................................. 13

Projekt DALEKOHLED – šance pro děti a rodiče je financovaný z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu ČR č. CZ.1.07/1.2.25/02.0051

VÍTEJTE VE SVĚTĚ DĚTÍ S ADHD-LMD Ne všechny děti jde vtěsnat do „uznávaných“ mezí normality a proto bude stále existovat problém dětí, které vyžadují zvýšenou péči po stránce výchovné i nápravné. Děti s ADHD nejsou nic nového a studie o dětech s poruchami chování a učení jsou známy již od roku 1904, kdy profesor Heveroch publikoval článek s názvem „Dítě neposeda“ a od dvacátých let minulého století se hovoří o dětech s poruchami učení a chování z hlediska „nervových příčin“. Poruchy byly označovány různými pojmy (lehká mozková obrna, lehká mozková dysfunkce až po ADHD, kdy byl název převzat od Americké psychiatrické asociace). Na objasnění příčin a možnosti nápravy se pro bohatou symptomatologii podílela řada odborníků z nejrůznějších vědních oborů (neurologie, psychiatrie, psychologie, pediatrie, pedagogiky). Chceme-li vstoupit do světa dětí s ADHD-LMD, musíme nejprve tento svět poznat, orientovat se v něm, ale hlavně musíme porozumět příčinám jejich chování a projevů, vědět jak vnímají nás a okolní svět. Bez těchto poznatků nelze dětem pomoci napravovat nedostatky a projevy na podkladě ADHD-LMD a bude stále docházet k prohlubování rozporů mezi dítětem, rodiči, školskými zařízeními a okolním světem. Děti budou nadále považovány za: „neposlušné, roztěkané, nepořádné, nerespektující autoritu dospělých, neschopné vřadit se do kolektivu ostatních dětí, neschopné plnit řádně školní povinnosti“. ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder) - LMD je samostatnou diagnostickou jednotkou se širokou symptomatologií a diagnostika i náprava vyžaduje spolupráci všech výše uvedených odborníků s převažující rolí rodičů při pomoci dítěti. ADHD-LMD postihuje zhruba kolem sedmi procent dětí, převahu tvoří chlapci. V posledních desetiletích však procento těchto dětí významně stoupá a můžeme si klást otázku proč:    

jsou na děti obecně kladeny vyšší požadavky ze strany vzdělávacího procesu a tím jsou častěji odhalovány deficity na podkladě této poruchy; jsou to vyšší nároky přetechnizované společnosti, která klade vyšší nároky i na každého z nás; sociální vazby a vztahy jsou složitější, dítě se méně pohybuje v láskyplném prostředí užší rodiny a nevýrazné projevy na podkladě ADHD-LMD se tak značně prohlubují; odklon od tradičních výchovných metod k metodám, které ponechávají dítě bez jasně vymezených norem chování s tím, že jde o přirozený rozvoj „osobnosti“, dítě je bráno jako partner dospělého, ale na tuto roli není připraveno, je zmatené, roztěkané, neklidné, dospělým nerozumí a stává se z něj nevychovaný a neposlušný „tyran“ a rodiče hledají vysvětlení chování dítěte a diagnóza ADHD-LMD je pro ně přijatelnější než přiznání, že selhali při výchově.

Z praxe víme, že u značného počtu dětí nedochází k rozvoji, prohlubování a ani k diagnostikování poruch na podkladě ADHD-LMD a to díky příznivému výchovnému prostředí.

Stránka 1

CO MUSÍME VĚDĚT O SVĚTĚ DĚTÍ S ADHD-LMD Děti s ADHD-LMD jsou děti s průměrným až nadprůměrným intelektem, u kterých nacházíme výraznější poruchy ve smyslu poruch pozornosti, změněné aktivity, která patří mezi vedoucí příznaky a to především ve směru plus – hyperaktivita, citové nevyzrálosti a nevyváženosti, impulzivity, poruch vnímání a hrubé i jemné motoriky. Děti neselhávají v důsledku snížené úrovně schopností, ale z mimointelektových příčin, kdy díky výše uvedeným poruchám nejsou schopny plně využívat svých schopnostních a výkonových předpokladů. Včasné rozpoznání zvláštností ve vývoji dítěte představuje i včasné zařazení nápravných prvků do výchovy dítěte.

ČEHO SI MUSÍME VŠÍMAT KOJENECKÉ OBDOBÍ  

 

v novorozeneckém období je dítě neklidné, špatně spí, jídlo spíše odmítá a nucení do jídla je příčinou neklidu a nepokoje; do jednoho roku můžeme pozorovat, že motorický i psychický vývoj je opožděný, pohyby dítěte jsou méně koordinované, méně cílené, přetrvává nechuť k jídlu, trvá neklidný spánek, dítě těžko usíná, spánek je lehký, dítě je trvale neodpočaté, ve stálém napětí a neuspokojení, které je kompenzováno automatizmy jako je např. úporné sání prstů, rohu polštářků; přetrvává generalizace pohybů na specifické podněty, pohyby jsou necílené, dítě spíše po věcech „šátrá“; z novorozeneckého období přetrvává nechuť k jídlu, poruchy spánku, neklid a neodpočatost.

Stále platí, že koordinovaný a cílený pohyb je ukazatelem a podkladem pro rozvoj psychických funkcí a dítě s ADHD-LMD je již v tomto období znevýhodněno. V období kolem jednoho roku mohou rodiče pozorovat, že pohyby dítěte jsou stále spíše toporné a méně koordinované.

BATOLECÍ OBDOBÍ V období do tří let, kdy u dětí můžeme pozorovat rychlý rozvoj pohybových schopností a řeči, obohacují se jeho vztahy k okolí a díky vlastnímu poznávání, které je zprostředkováváno samostatným pohybem, jeho hry jsou konstruktivní, dítě napodobuje dospělé, umí stavět z kostek, při hrách již pracuje s fantazií a třeba bota může být lodí. Postupně si začíná hrát s dětmi a je schopno respektovat svojí roli v kolektivní hře. Jeho vzdor má vždy nějaký cíl a důvod. Děti s ADHD-LMD:   

jsou nadále nešikovné, neobratné; nedovedou se soustředit a hru, hra má spíše destruktivní povahu, mají rády hry hlučné; hry jsou nekonstruktivní a bez fantazie;

Stránka 2

     

mají časté konflikty s ostatními dětmi, hru dětem narušují; vzdor a negativizmus nemívá zpravidla žádnou příčinu, dítě vzdoruje díky vlastní vnitřní nespokojenosti; jejich reakce jsou překotné, do všeho se bezhlavě hrnou, neuvědomují si nebezpečí, mívají častější úrazy a to i díky deficitům v motorické koordinaci; mají nedostatky v prostorové a časové orientaci, pohybují se spíše jako „slon“ v porcelánu; v kolektivních zařízeních se jeví se jako neposlušné, narušují nejen hry, ale i odpočinek ostatních dětí; obtížně se orientují ve svém tělovém schématu.

ZÁKLADNÍ SYMPTOMY ADHD – POHYB A PSYCHICKÁ VÝKONNOST ZMĚNY POHYBOVÉ AKTIVITY Vedoucím příznakem ADHD-LMD jsou změny úrovně aktivity a to zpravidla směrem nahoru a proto se nejvíce hovoří o hyperaktivních dětech a protože víme, že dítě se vyvíjí přes pohyb a vedoucím příznakem je změna v pohybových reakcích, začínáme nápravu od pohybu (viz návod ke cvičení). U menšího procenta dětí se však setkáváme s hypoaktivními projevy, které mají obdobný negativní dopad na poznávací procesy jako hyperaktivita.

HYPERAKTIVITA je charakterizována celkovým neklidem, neúčelnými a nadbytečnými pohyby, nápadnou pohyblivostí bez vnější příčiny či nápodoby druhých dětí, dítě je v neustálém pohybu, je-li nuceno sedět - mění alespoň polohu vsedě, hraje si s prsty nebo součástmi oděvu. Ve školní výuce vyrušuje otáčením, vstáváním nebo i chozením po třídě.

HYPOAKTIVITA je charakterizována nápadnou pomalostí, pasivitou, straněním se dětského kolektivu, tyto děti jsou předmětem ústrků a posměšků ve škole a proto u nich dochází někdy k neočekávanému „vzdoru“ formou prudkého agresivního jednání.

PORUCHY POZORNOSTI jsou prezentovány nápadnou roztěkaností, nesoustředěností, pokud se dítě soustředí je vyrušeno každým vedlejším podnětem a tím, že zachycuje velké množství vedlejších podnětů, je velmi brzy unaveno a únava se pak promítá i do procesů vnímání - dítě nedovede rozlišovat podstatné od nepodstatného, narušen je i proces myšlení, kdy reakce a nepodstatné a neúčelné podněty zpomalují celkový proces myšlení. Naopak může docházet k občasnému nadměrnému, křečovitému soustředění, které vede k tomu, že dítě nesmyslně opakuje slova, věty, anebo i úkony a není schopno přejít k jiné činnosti.

Stránka 3

Poruchy pozornosti jsou výraznější při skupinové práci ve škole, kde je větší množství vedlejší podnětů, na které dítě reaguje a jeho výkony jsou podstatně nižší než v domácím prostředí. Značná část rozporů mezi rodiči a školou je právě na základě rozdílů v práci ve škole a doma. Neschopnost udržet účelnou hladinu intenzity pozornosti je i příčinou výkyvů ve výkonech dítěte, kdy někdy dítě i ve škole podává výborné výkony a někdy není schopno zvládnout jednoduché a reprodukovat učivo.

IMPULZIVITA Jednání a chování je výrazně ukvapené, nedostatečně kontrolované, nejsou patrny prvky rozhodování, reakce jsou okamžité, dítě napřed jedná a potom myslí, ve škole je patrné okamžité plácání místo uvážené odpovědi, dítě reaguje spíše na jednotlivá slova a uniká mu smysl celé otázky. Dítě je nekriticky odvážné, nereaguje na varování před nebezpečím, okamžité reakce jsou zdrojem častějších úrazů, leze po výškách, vbíhá do jízdní dráhy, díky impulzivním reakcím je dítě vylučováno z kolektivních her pro nerespektování pravidel.

NEPŘEDVÍDANÉ STŘÍDÁNÍ NÁLAD Bez zjevné příčiny dochází k náhlé změně, kdy dítě přejde z veselé nálady do stísněnosti, předrážděnosti, nedůtklivosti se sklonem ke vzpurnosti, neposlušnosti a negativistickému až agresivnímu chování. Dítě má dny, kdy s ním není k vydržení, nemá o nic zájem. Nápadná je nízká frustrační tolerance, jakýkoliv neúspěch a nesplnění přání je doprovázeno neúměrnou afektivní reakcí. Díky tomu, že dítě reaguje na velké množství podnětů, podněty nefiltruje, dochází k tomu, že obtížně jsou ukládány i negativní zkušenosti a dítě tak opakuje stejné chyby, za které je trestáno, aniž by si bylo vědomo toho, že dělá něco, za co již bylo dříve trestáno.

MOTORIKA Motorika dětí je vždy pozměněna a to v oblasti hrubé i jemné motoriky, je nedostatečně integrovaná, je překotná a neobratná. Díky poruchám v hrubé motorice dítě selhává v tělocviku i v běžných hrách. Nedostatky v jemné motorice a vizuomotorické koordinaci jsou příčinou selhávaní v kresebném i psaném projevu, kde dosahuje dítě spíše podprůměrných výkonů. Díky poruchám motoriky si dítě osvojuje nesprávné pohybové vzorce, pohybové představy nejsou korigovány vhodnou nápravou a tak pohyby zůstávají toporné, rozevláté a necílené.

ORIENTACE V TĚLOVÉM SCHÉMATU Orientace je snížena, dítě se obtížně orientuje nejen v prostoru, ale i ve vlastním těle a to oslabuje jeho sebekontrolu a sebedůvěru.

Stránka 4

NEDOSTATKY VE VNÍMÁNÍ Vnímání okolního světa je chaotické, chaotičnost se promítá i do praktických úkonů, největší variabilita projevů poruchy percepce je patrna v oblasti percepce zrakové, kdy dítě vidí, ale nedochází k postižení celku z detailů, dítě není schopno skládat jednotlivé detaily ve smysluplné celky, totéž je i u sluchového vnímání. Dítě nedokonale vnímá i zvuky, nevnímá zvuky slabší intenzity, má potíže v rozlišování hlásek v mluvené řeči, obtížně vnímá rytmické celky. Dítě má problémy v opisování písmen i číslic, v reprodukci kreslených obrázků, v reprodukci rytmu i opakování slov a vět tzv. globální vnímání přetrvává a je i jednou z příčin poruch čtení a psaní.

PAMĚŤ Učivo osvojené v klidném domácím prostředí si dítě obtížně vybavuje a při zkoušení ve škole, jeví se jako „popleta“, těžkopádně se orientuje ve známém učivu i osvojených situacích a to díky prostředí, které dítě zahlcuje více podněty z okolí a dítě není schopno ani krátkodobé koncentrace pozornosti.

ABSTRAKTNÍ MYŠLENÍ Při velmi dobré mentální úrovni má dítě problémy při přechodu od konkrétních příkladů a úkolů k abstrakci, dítě lépe pracuje s látkou předkládanou názorně (modely, nákresy) než předkládanou slovně, kde zápasí s chápáním přenesených významů slov, myšlení je poznamenáno konkrétností, neorganizovaností a ulpívavostí, a kvalitě myšlení se negativně odráží porucha pozornosti, percepce i paměti.

VÝUKOVÉ POTÍŽE Díky nedostatkům v jemné motorice, vizuomotorické koordinaci a vnímání, se často přidružují i poruchy čtení, psaní, kreslení.

CO NAPRAVUJEME POMÁHÁME DOMA Rodiče jsou ti, kteří nejlépe znají své dítě a včas mohou dítěti pomoci. Jak jsme již uvedli výše, dítě trpí řadou nedostatků, které mu zkreslují pohled na svět a brzdí jeho optimální rozvoj, ztěžují mu nejen orientaci ve vlastním tělovém schématu, ale i v domácím prostředí a o to více v prostředí dítěti neznámém, kterému nerozumí, nevyzná se v něm. U dospělého dovedeme pochopit, že potřebuje čas na adaptaci na nové prostředí, např. nové zaměstnání, ale dítě vrháme neustále do nových prostředí a situací. Děti do tří let obecně preferují domácí prostředí a individuální hru před hrou kolektivní, domácí prostředí jim dodává pocit jistoty a bezpečí, ve kterém bezstarostně mohou rozvíjet své dovednosti. U dětí s ADHD-LMD platí dvojnásob, že zachování intimního domácího prostředí je pro ně bezpečným

Stránka 5

útočištěm a pro nás místem, kde dítě lépe poznáme a můžeme včas odhalit a včas dítěti pomáhat při nápravě. Mateřská centra jsou spíše pro maminky, dítě s ADHD-LMD tam není doma, dokud není zcela zakotveno v prostředí domácím, kde získává jistotu pro další poznávání neznámého.

BATOLECÍ OBDOBÍ V období do tří let se zaměřujeme na pohybový rozvoj dítěte a u dětí a ADHD-LMD nám to bude trvat déle, ale rozhodně se nám naše časová a nápravná investice do budoucna vyplatí: 

   



         

nad dětskou postýlku nezavěšujeme různé kolotoče a hrací strojky, ale dítěti vkládáme do ručiček drobnější hračky tak, aby pohyb byl cílený a pro dítě příjemný, spojujeme tyto aktivity vždy naším hlasovým konejšivým doprovodem, děti velmi dobře reagují na hlas, ale výborně se zklidňují i zpěvem, což není nic nového, již naši předkové znali ukolébavky; hrajeme „paci, paci, pacičky“, kde opět pohyb ručiček vedeme nejprve my, abychom upevňovali cílený pohyb ručiček; pomáháme dítěti v orientaci v tělovém schématu, tak, že mu vedeme ručičku a opět s hlasovým doprovodem, „kde máš očičko, ouško, nosánek, vlásky“ atd.; v jednom roce dítěti vkládáme do ručičky předměty, kterými může bouchat např. jako na buben a snažíme se udržet rytmus; hrajeme si s míčem a to nejprve tak, že vsedě si s dítětem kutálíme tenisový míček, dítě se tak učí koordinaci, ale i sledování cíleného pohybu a začínáme výrazněji ovlivňovat i koncentraci pozornosti; stavíme s dítětem z kostek, u všeho jsme s dítětem, dítě opakuje pohyby po nás, vytváříme tak paměťové stopy pohybu, které umožní dítěti zafixování koordinovaných pohybů a jejich automatické provádění díky této formě naprogramování; dítě učíme stoj na jedné noze, což opět přispívá k rozvoji orientace v tělovém schématu a jistotě v prostoru; hledáme s dítětem známé předměty v domácnosti, např. kde máme vařečku, hrníčky, kam ukládáme hračky; házíme tenisovým míčkem horním obloukem a dítě nám míček stejným stylem vrací; kopeme s dítětem do balonu, hrajeme s ním hokej a u všeho si dítě osvojuje cílený pohyb a díky motivaci ke hře je prodlužována doba koncentrace pozornosti; dítě učíme zvládat skoky sounož, se učí tak ovládat stabilitu těla; dítě zapojujeme do domácích prací (utírání prachu, vaření apod.), kde se učí nápodobou, děti tyto „práce“ vykonávají rády, vše s naším hlasovým doprovodem, ve kterém převládá pochvala; koordinaci pohybů cvičíme stylem pochodování, kdy dítěti pochod předvedeme a pak s ním pochodujeme (levá ruka, pravá noha a opačně); učíme plynulé chození do i ze schodů střídáním obou nohou; až si dítě osvojí orientaci v tělovém schématu, plynule přecházíme v nácvik pravolevé orientace (kterou rukou kreslíš, kterou klepeš kladívkem apod.); dítě nám pomáhá motat z vlny klubíčko;

Stránka 6

 

rozsypané korálky vkládá do skleničky s hrdlem o průměru maximálně tři centimetry, cvičíme tím jemnou motoriku a vizuomotorickou koordinaci; učíme dítě krátké rytmické říkánky, které doprovázíme rytmickými pohyby a tleskáním do rytmu.

PŘEDŠKOLNÍ HRA V období předškolní hry se setkáváme s určitou vytrvalostí při hře, děti berou hru vážně, vyvíjí se motorika po stránce přesnosti a jemnosti pohybů, rozvíjí se kresebný projev, děti jsou schopny vnímat více detailů, vnímají prostor, dovedou zážitky umísťovat v čase, díky rozvíjející se vůli dovedou setrvat u jedné činnosti delší dobu, jsou samostatné v sebeobsluze, v citovém vývoji dochází k vyrovnání a děti jsou šťastné a veselé, děti s ADHD-LMD jsou oproti ostatním dětem neveselé a nespokojené: 

 



nedovedou se vřadit do kolektivu vrstevníků, nacházíme u nich nedostatky v prostorové a časové orientaci, jejich kresby mají nízkou úroveň, při hrách jsou nevytrvalé, mají neustálou potřebu změny činnosti, začíná se výrazněji projevovat nárůst sekundárních neurotických projevů; děti nemají úspěch ani v dětském kolektivu ani v kolektivu dospělých a touhu po sebeuplatnění prezentují vzdorovitostí, agresivními projevy, ale mnohdy i celkovou rezignací a pasivitou; pozorujeme u nich zvýšenou unavitelnost a vzhledem k věku je posuzujeme přísněji v jejich výkonech a chování a dochází k nevhodnému usměrňování za pomoci příkazů a zákazů, které nechápou, nejsou si vědomy toho, že by dělaly něco špatně; děti jsou umravňovány a nevhodně utlumovány v pohybu s tím, že je to nutné vzhledem k brzkému nástupu do školy.

V období předškolní hry máme stále velkou příležitost pro pomoc dětem a to díky rozvoji rozumových a emocionálních procesů, prostřednictvím nichž je možno účelně oslabovat odchylky formující se na podkladě ADHD-LMD: 

    

zlepšujeme jemnou motoriku a vizuomotorickou koordinaci kreslením a obkreslováním obrázků, dítěti zadáváme drobné kresebné úkoly jako je nakreslení domečku se zahradou a v zahradě jsou stromy, květiny a tráva, trávou vede cestička před dům, prohlubujeme tak i orientaci v prostoru; kreslíme s dítětem postavu a postupně přidáváme detaily, kdy od kresby ve třech letech, kdy dítě kreslí hlavonožce, přecházíme do sedmi let k realistické postavě; upravujeme umístění kresby a to tak, že provázíme slovem, že sluníčko je nahoře, domeček uprostřed, potůček dole, děti si hrají vlevo, strom je vpravo, vše se slovním doprovodem; navlékáme korále, kdy již oproti vkládání korálků do skleničky, jde o dokonalejší ovládání jemné motoriky a vizuomotorické koordinace; učíme dítě reprodukovat říkánky, básničky a písničky, čteme pohádky s vracením se k ději pohádek v rozmluvě s dítětem; učíme dítě tleskat do rytmu, dítěti předtleskáváme a spolu s ním pak tleskáme do rytmu do doby než je dítě schopno samostatného předvedení, postupujeme v krocích, po částech třeba i v období několika dnů;

Stránka 7

 



 







trénujeme koordinaci např. tlesknout dvakrát rukama a pak jednou rukou do kolena, střídáme tlesknutí do pravého a levého kolena; pokračujeme v nácviku rytmu a koordinace, sevřeme obě ruce v pěst a položíme na desku stolu, následuje otevření pěsti a položení rukou na stůl a opakujeme, zvládnutí rychle střídáme pěst a otevření, pohyb je vždy doprovázen mírným úderem do desky stolu; stavíme z obrázkových kostek, používáme i puzzle a pexeso, dokreslujeme mezery v obrázcích, všechno provádíme s dítětem tak, abychom měli přehled o tom, co dítě již umí a co je třeba posílit; dítě nám pomáhá v navlékání nitě do jehly, kde posiluje výrazněji jemnou motoriku, koordinací a cílený pohyb; dítě nám pomáhá při úklidu, chystání stolu i drobných opravách v domácnosti, časově rozvrstvená pomoc v domácnosti nám bude pomáhat i při nástupu do školy, kdy budeme mít zásobu „odpočinkových“ činností při přípravě školních úloh a osvojování si učiva, domácí práce usnadňují dítěti i orientaci v prostoru vytvářejí pozitivní paměťové stopy pohybů, které později provádí zcela podvědomě; poznáváme geometrické obrazce, namalujeme na papír obrazce a stejné obrazce vystříháme z tuhého papíru, dítě vystříhané obrazce umisťuje na obrazce namalované, viz předloha (obr. 1); učíme dítě poznávat rozdíly v délce a váze za pomoci námi nakreslených dvou úseček a ptáme se, která je delší, to samé uděláme s váhou, kdy si připravíme na pohled dvě stejné krabičky, které uvnitř nestejně zatížíme; obkreslování geometrických tvarů podle předlohy, dítě by mělo zvládnout obkreslení, kolečka, křížku, čtverečku, trojúheln íku, kosočtverce, viz obrázek (obr. 2);

NÁSTUP DO ŠKOLY Po nástupu do školy by dítě mělo zvládnout obkreslení kosočtverce s dělícími čarami, šesticípou hvězdu, pěticípou hvězdu a nad sedm let obkreslení průniku kvádrů (obr. 3);  





skládáme psaníčko, vystřihneme obdélník o rozměrech šest krát čtyři a druhý stejný obdélník úhlopříčně rozstřihneme, dítě pak složí stejný obdélník ze dvou kusů, skládá psaníčko, (obr. 4); dítě je neustále našim pomocníkem tak, že mu dáváme pokyny k vykonání drobných činností, které se skládají ze tří úkolů, např. běž do pokoje, přines mi noviny a polož mi je v kuchyni na stůl, tyto úkoly děti velmi rády vykonávají a zároveň se posiluje pozornost, paměť a respektování pokynů dospělých; dále posilujeme orientaci v tělovém schématu a to pravolevou orientaci a zároveň zjišťujeme, která ruka je dominantní při kreslení, při pomoci v domácnosti, při jídle, kterou nohu preferuje při stoji na jedné; vizuomotorickou koordinaci posilujeme i projížděním nakreslené dráhy, (obr. 5);

Stránka 8

DÍTĚ S ADHD–LMD A ŠKOLA ADHD-LMD bývá nejčastěji diagnostikováno v době nástupu do školy. V období nástupu do školy dochází k významným změnám ve vnímání, které přechází z celkového vnímání k detailům, vzrůstá přesnost vnímání zrakového i sluchového, dítě je ve věku, kdy je schopno zvládat základy čtení a psaní, zapamatovat si učivo a úspěšně je reprodukovat a to na základě rozvoje paměti a myšlení, které je zpřesňováno postupující diferenciací vnímání. U dětí s ADHD-LMD přetrvává celostní vnímání a pokud nedošlo k včasné nápravě v předškolním věku, jsou nástupem školní docházky vystaveny nadměrné zátěži a to nejen po stránce chování, ale i po stránce výuky. Děti s ADHD-LMD skupiny se nedokáží přizpůsobit požadavkům školy díky deficitům v poznávacích procesech, citové nevyrovnanosti v jejich chování jsou výrazné prvky infantility, jsou nadprůměrně hravé, příkazy vyučujícího plní se zpožděním, nebo vůbec ne. Děti jsou neúspěšné a to vede k nechuti k plnění školních povinností. Rodiče i vyučující si neuvědomují, že dítě nezlobí z vlastní vůle a jeho neúspěchy mají svou příčinu v povaze poruch ADHD-LMD. Děti se dostávají do svízelných situací, kterým nerozumí, neuvědomují si, že by dělaly naschvály a provokovali vyučující, dětský kolektiv i rodiče. Podkladem pro tvrzení, že dítě dělá naschvály, se stává to, že je kolísavě úspěšné v některých výkonech dosahuje dobrých výsledků a někdy selhává, výkony jsou kolísavé v čase, dítě dosahuje nižších výsledků než by odpovídaly jeho intelektuálním schopnostem. Děti jsou schopny plnit požadavky školy a výuky, ale doba, kterou ke splnění potřebují je delší než u ostatních dětí. Děti selhávají v časově omezených zkouškách a tam, kde vyžadováno nucené tempo. Můžeme konstatovat, že děti žijí prakticky od nejútlejšího věku ve ztížených podmínkách, jejich projevy jsou nevhodně brzděny a ne napravovány a postupně se tak vytváří terén pro fixaci negativistického chování a nárůst neurotických projevů. Nedostatky v motorice a dalších psychických funkcích negativně ovlivňují zvládání nároků školy a přinášejí tak dětem řadu nepříjemných zážitků v hrách, v tělesné výchově, ve zvládání učiva vůbec a častěji se objevují i poruchy čtení, psaní i počítání. Rodiče neradi přistupují na navrhovanou důslednou změnu pracovního režimu dítěte. Učivo, které má dítě zvládnout je nutno rozdělit do menších časových úseků a střídat osvojování si učební látky s jinými činnostmi, rodiči řízenými činnostmi, nezatěžujícími koncentraci pozornosti. Rodič musí vždy postřehnout, kdy je dítě unavené a navrhnout mu jinou činnost, která zátěž pozornosti uvolní. Např. dítě nám pomůže při drobné práci v domácnosti a pak se vrátíme zpět k dřívější učební látce. Příprava na výuku trvá déle, ale učivo je optimálně osvojeno. Rodiče i okolí se mnohdy mylně domnívá, že dítě z těchto potíží „vyroste“, opak je pravdou. Na základě dlouholetých zkušeností z práce s těmito dětmi, lze konstatovat, že u dětí přibyly sekundární poruchy ve smyslu neurotické nástavby, přibyly výchovné problémy, které často vyústily až do asociálního a kriminálního chování. Nejhorší situace z hlediska celoživotního uplatnění nastává v době volby povolání, kdy díky trvajícím deficitům výsledky ve škole nejsou nejlepší a dítě se dostává do učebních oborů spíše náročných po

Stránka 9

stránce fyzické, které jsou většinou i profesemi rizikovými. Vzhledem k výše uvedeným poruchám pozornosti, neúčelnosti a nešílenosti pohybů, impulzivitě a snížené sebekontrole, vystavujeme dítě vysokému riziku úrazů nejen při přípravě na povolání, ale při samotném pozdějším výkonu povolání. Dejme včasnými nápravnými metodami a postupy dítěti šanci plně využít jeho intelektový potenciál.

CO VÍME A MÁME VĚDĚT O SVÉM DÍTĚTI (DOTAZNÍČEK PRO RODIČE) 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.

Je neobratné v hrubých i jemných pohybech? Stále se pohybuje, ale pohyby jsou nahodilé a neúčelné? Jeho pohyby jsou nápadně pomalé a „neohrabané“? Máte dojem, že se dítě nevyzná ve svém těle? Jakoby nevědělo, kde má ruce a nohy? Je úzkostné? Všeho se bojí? Je zbrklé, do všeho se žene bez rozmyslu? Střídá náhle nálady? Je nápadně veselé a pak zase smutné? Od započaté hry odbíhá? Má kolem sebe plno hraček, se kterými jen pohazuje, ale ke hře je nepoužívá? Stále opakuje stejné pohyby a slova? Je nápadně rychle unavitelné a to při hře i při sledování pohádek? Zdá se nám, že dítě špatně vidí a slyší, špatně rozeznává předměty a zvuky? Špatně se orientuje i ve známém prostředí? Nedovede si vybavit naučené říkánky, je „zapomětlivé“? Jsou jeho kresby čmáranice a to v předškolním věku?

Každá odpověď ANO musí být pro nás signálem, že dítě volá o pomoc.

JAK MŮŽEME DĚTI S ADHD-LMD POCHOPIT A VŽÍT SE DO JEJICH SVĚTA? Je to velmi jednoduché, vzpomeňme si, jak vnímáme okolí, prožíváme situace a jaká je kvalita našich pohybů jsme-li unavení, anebo jsme oslabení po nemoci. Naše koordinace pohybů je oslabena, jemná motorika selhává v cílených pohybech, všechno nám padá z ruky, písmo máme roztřesené, koncentrace pozornosti výrazně klesá, rychlý přenos pozornosti z jedné věci na druhou je téměř nemožný, špatně si zapamatováváme, obtížně si vybavujeme známé a osvojené poznatky a věci, obtížněji rozeznáváme zvuky a předměty kolem sebe, nejsme schopni vnímat delší věty, neorientujeme se v tom, co nám chce druhý skutečně sdělit, obtížně vnímáme obsah delšího sdělení, jsme roztěkaní, podráždění, mnohdy reagujeme i agresivně. Kdybychom v takovém stavu sledovali v televizi, anebo četli, detektivku uniká nám celkový děj, ztrácí pro nás smysl a raději to vzdáváme. Pokud chceme ze sebe setřást únavu vstáváme, chodíme po místnosti, snažíme se vyzývat okolí k řeči nebo k akci. Takto se jeví svět dětem s ADHD-LMD a proto včasná náprava je nutná pro jejich spokojenost a plnohodnotné vnímání okolního světa.

Stránka 10

Dá se říci, že dítě vnímá okolní svět jako v polospánku, polospánek se dostavuje brzy po tzv. stavu bdělosti, ve kterém je dítě schopno pracovat na úrovni svých skutečných schopností. Ve fázi útlumu výkon klesá díky deficitům a projevům na úrovni ADHD-LMD. Projevy na podkladě ADHD-LMD jsou velmi bohaté a nesetkáváme se s celým souborem u jednoho dítěte. Prohlubování a závažnost projevů se zvyšuje, nebo snižuje prostředím, ve kterém dítě vyrůstá a jeho výchovným působením. Je si třeba přiznat, že v současné době, kdy samo početí dítěte je společenskou událostí, je po narození spíše obdivováno a pozorováno, stává se hračkou rodičů i okolí a není citlivě a důsledně vychováváno a připravováno na vstup do předškolních zařízení a na školní docházku, není připravováno pro budoucí vzdělávání a ani pro budoucí osobní a pracovní kariéru, u dětí s ADHD-LMD je pak vytvořeno podhoubí pro plný rozvoj poruchy. Do pěti let věku by dítě mělo získat, díky výchovnému působení a vedení orientaci v tom, co je správné a nesprávné v jeho chování, za co dostane pochvalu spojenou s prožitkem vlastních libých pocitů, o které pak bude samo stále více usilovat. Jedině důsledným a citlivým vedením se dítě stává osobností, zralým jedincem, který se dovede přizpůsobovat novému prostředí, zvládat nové situace, jedincem připraveným i do budoucna na samostatný život. Dítě není na ozdobu, za dítě zodpovídáme výchovou, dítě je obrazem našeho výchovného prostředí.

PŘI NÁSTUPU DO ŠKOLY ŠKOLA POŽADUJE aby děti:  ovládly jemnou motoriku natolik, že jsou připravené na psaní písmen;  uměly se cíleně a bezpečně pohybovat i v cizím prostředí;  byly komunikačně pohotové;  byly samostatné v sebeobsluze;  uměly dodržovat školní režim;  pamatovaly si říkadla a básničky;  byly připraveny na navazování nových kontaktů s vrstevníky;  byly schopny udržet pozornost během výuky;  respektovaly pravidla pro větší dětský kolektiv;  dokázaly se soustředit i na to, co pro ně není zajímavé;  respektovaly pokyny vyučujících. Srovnáme-li problémy a nedostatky spojené s ADHD-LMD s požadavky školy, je zřejmé, že děti s ADHDLMD jsou při nástupu školní docházky v nevýhodě. Děti s ADHD-LMD, vyžadují po nástupu do školy poruchy úzkou spolupráci rodičů se školou, aby pobyt ve škole byl pro ně zajímavý a nestresující.

Stránka 11

ADHD-LMD není nemoc, na kterou dostane dítě léky, ale stav, který musíme změnit na základě pozorování dítěte, odhalení konkrétních deficitů (nedostatků) v psychických funkcích. Každí dítě s ADHD-LMD vyžaduje individuální přístup po stránce výchovy a nápravy. Kdo zná lépe dítě než jeho rodiče a proto včasné rozpoznání a včasná náprava a dodržování nápravných postupů je především na nich. Děti s ADHD-LMD jsou vděčné za pomoc, nechtějí úlevy ani ústupky, chtějí vidět svět jako ostatní.

KROKY K NÁPRAVĚ 1. Známe opravdu své dítě, prošli jsme si výše uvedený otazníček „Co víme a máme vědět o svém dítěti“? 2. Dovedeme zhodnotit naše dosavadní výchovné postupy a možné chyby? 3. Máme dostatek informací o ADHD-LMD? 4. Usoudili jsme, že naše dítě patří do skupiny dětí s ADHD-LMD? 5. Ano, naše dítě patří do skupiny dětí s ADHD-LMD.

CO UDĚLÁME - POMÁHÁME Především si musíme opět uvědomit, že základním prvkem vývoje dítěte je pohyb. Neurovnaný a chaotický pohyb v novorozeneckém období, nám říká, že dítěti něco chybí, že není spokojené, je hladové, je mu zima, potřebuje přebalit a začneme se o dítě více zajímat. To samé musíme udělat i v pozdějším věku dítěte. Víme, že psychické procesy mají svůj motorický základ a vyžadují koordinaci pohybů, která se uskutečňuje „nácvikem“, učením a vytvořením paměťových stop pohybu. Učení a regulaci motorických reakcí můžeme provádět i slovem, ale musíme si být jisti, že dítě obsah slova chápe. Základem osvojované motorické reakce by mělo být názorné předvedení motorického prvku, který dítě napodobuje. Děti a nejen děti s ADHD-LMD potřebují od narození pro ně srozumitelné pokyny a ne vysvětlování na úrovni diskuze dospělých, kdy nerozumí obsahu slov a nechápou abstraktní pojmy. Dítě, i když přikyvuje - nerozumí a dosáhneme spolehlivě situace, kdy nás dítě přestane poslouchat. Kdykoliv uslyší náš hlas, vypne pozornost i sluch, co říkáme je pro něj „španělská vesnice“. Naši předkové byli chytří, dovedli se poučit z praktických zkušeností a zabudovat je do přísloví a pořekadel.

PŘÍPRAVA DO ŠKOLY 



než se s dítětem začneme připravovat na výuku, je nutné zajistit co nejklidnější prostředí, kde je co nejméně vedlejších rušivých podnětů, dítě neprovádí selekci podnětů, reaguje na všechny podněty; psaní úloh a paměťové osvojování učiva rozdělíme na menší časové úseky a sledujeme, kdy dítě již není schopné soustředění a stoupá celkový neklid;

Stránka 12

   



přechod na jinou činnost určujeme my, aby se dítě nenaučilo zneužívat neklidu pro odklad učení; při přípravě do školy musíme s dítětem spolupracovat, musíme být dítěti oporou a včas reagovat na jeho neklid, kolísání pozornosti i zvýšenou únavu; k naučeným pasážím učiva se vracíme a zjišťujeme, zda dítě učivo pochopilo anebo zda si učivo dobře osvojilo; musíme stanovit pravidla a řád, která neměníme ze dne na den, pravidla a řád musí být jasná a srozumitelná, platná pro všechny členy rodiny tak, aby dítě nemohlo zneužívat povolnosti některého člena rodiny a vyhýbat se tak jeho plnění; základem nápravy a pomoci dítěti je citlivý a důsledný výchovný přístup.

JAK PRACUJEME S DÍTĚTEM VE VYUČOVACÍCH HODINÁCH dítě by mělo sedět v přední lavici, aby vyučující mohl reagovat změnou činnosti na počínající únavu provázenou neklidem a poskytl dítěti náhradní činnost, např. urovnání sešitů na lavici;     

zkoušení dítěte by mělo být spíše na začátku hodiny; na lavici by mělo být co nejméně předmětů, sešity, knížky a pomůcky jen pro právě probíraný předmět; dítě by nemělo sedět u okna, kde je pravděpodobný výskyt více rušivých podnětů; dítě je vděčné za každou pochvalu a stoupá jeho motivace k plnění pokynů vyučujícího; vyučující by měl být v úzkém kontaktu s rodiči a určit pravidla spolupráce s rodiči.

Výčet poruch je velmi pestrý a literatura uvádí až přes sto příznaků na podkladě ADHD-LMD a proto klademe důraz na individuální přístup ke každému dítěti.

NÁPRAVA POHYBEM Jak bylo uvedeno výše, hlavní pomoc dítěti je na rodičích a jejich výchovném přístupu k dítěti, kterým mohou předejít rozvoji poruch na podkladě ADHD-LMD. Je si třeba přiznat, že v současné době, kdy samo početí dítěte se stává společenskou událostí, je po narození dítě spíše obdivováno a pozorováno, ale ne důsledně vychováváno, stává se hračkou rodičů i okolí. Dítě není připravováno na vstup do předškolních zařízení a školy, není připravováno pro budoucí vzdělávání a tím ani pro osobní a profesní kariéru. Do pěti let věku by dítě mělo získat, díky výchovnému působení orientaci v tom, co je správné a co nesprávné v jeho chování, za co dostane pochvalu spojenou s prožitkem libých pocitů, o které pak samo stále více usiluje. Jedině citlivým, láskyplným a důsledným výchovným přístupem se z dítěte stává osobnost, zralý jedinec, který se dovede přizpůsobovat novému prostředí a novým situacím a je připraven do budoucna na samostatný život. Dítě není naší hračkou, dítě nemáme na ozdobu, za dítě zodpovídáme výchovou, pozdější samostatný život dítěte je obrazem našeho výchovného prostředí.

Stránka 13

Před nástupem školní docházky:   

musí být dítě připraveno na navazování nových kontaktů v kolektivu třídy; musí být schopno udržet pozornost během vyučovací hodiny; musí respektovat pokyny učitele.

Proč právě náprava poruch na podkladě ADHD-LMD prostřednictvím pohybu? Odpověď naleznete v přiložených metodických listech. Přejeme dětem, rodičům i pedagogům úspěšnou práci v nápravě nedostatků a projevů poruch na podkladě ADHD/ADD (LMD).

Stránka 14


DALEKOHLED Šance pro děti a rodiče praktický nácvik metodický list cvičení ADHD/ADD (LMD) léčba pohybem

Obsah (seznam metodických listů) Úvod - ADHD/ADD (LMD) - léčba pohybem . 1 Rovnováha I. - ve stoji . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 Rovnováha II. - houpání na úsečích . . . . . . . . . 4 Rovnováha III. - houpání na míčích . . . . . . . . . 5 Rovnováha VI. - rovnováha s pohybem . . . . . 6 Rovnováha V. - rovnovážné cviky . . . . . . . . . . . 7 Rovnováha VI. - rovnováha v různých směrech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 Dýchání I. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Dýchání II. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Dýchání III. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .11 Dýchání IV. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 Dýchání V. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 Cvičení rukou I. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .14 Cvičení rukou II. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .15 Cvičení rukou III. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .16 Polohocit a pohybocit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .17 Relaxace I. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .18 Relaxace II. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .19 Relaxace III. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .20 Relaxace IV. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .21 Relaxace vsedě I. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .22 Relaxace vsedě II. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .23 Tělesná schémata . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .24 Harmonizační cvičení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .25 Chůze I. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .26 Chůze II. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .27 Chůze III. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .28 Bojová umění a jejich rozcvičky . . . . . . . . . . . .29 Cvičení v představě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .30 Vibrace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .31 Zrak a oči . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .32 Cvičení jazyka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .33 Pár jazykolamů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .34 Spolupráce - přijímání a dávání . . . . . . . . . . . .35 Cvičení ve hrách s motivací . . . . . . . . . . . . . . . .36 Hádanky - picto I. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .37 Hádanky - picto II. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .38

Vítejte ve světě dětí s ADHD/ADD (LMD) . . . .39 Od míčku k tužce a učení . . . . . . . . . . . . . . . . . . .40 Koordinace pohybu a stabilita Chytání obouruč . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .41 Chytání jednoruč . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .42 Chytání s odrazem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .43 Stoj na jedné noze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .44 Skoky na jedné noze a sounož . . . . . . . . . . . .45 Hra „Honzo vstávej“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .46 Pravolevá orientace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .47 Koordinace pohybu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .48 Vnímání zrakové a vizuomotorická koordinace Kreslení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .49 Obkreslování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .50 Rozeznávání geometrických obrazců . . . . .51 Skládání obrazců . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .52 Omalovánky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .53 Kreslení jedním tahem . . . . . . . . . . . . . . . . . . .54 Navlékání korálků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .55 Koncentrace pozornosti Dokreslování chybějících částí . . . . . . . . . . .56 Hledání rozdílů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .57 Hledání názvu ve větě . . . . . . . . . . . . . . . . . . .58 Barevné výseče . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .59 Kreslení geometrických obrazců . . . . . . . . .60 Projíždění dráhy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .61 Číselný čtverec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .62 Cvičení s kolečky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .63 Vnímání sluchové Reprodukce rytmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .64 Tleskání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .65 Opakování slov a vět . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .66 Doporučení I. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .67 Doporučení II. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .68 Kvalifikační předpoklady odborných pracovníků. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .69 Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .70


DALEKOHLED Šance pro děti a rodiče ADHD/ADD (LMD) – léčba pohybem Neklidné a nesoustředěné dítě se naučí v této pohybové výchově lépe zvládat své pohyby, své tělo, myšlení i řeč.Ke zklidnění je vedeno nácvikem rovnováhy, relaxace, správným dýcháním spolu s nácvikem dosud nezvládnutých dovedností. Po přípravě dítěte – žáka – psychology se provádí nácvik dítěte – spolu s rodičem i pedagogem, aby mohlo pokračovat a opakovat jej doma, dle potřeby i ve škole. Tato cvičení představují pohybovou výchovu, která je postavená na řízeném pohybu. Řízený pohyb je vědomý pohyb, pohyb pro učení, proto je pomalý, aby jej mohl mozekk registrovat a zapamatovat. Tyto vlastnosti jsou důležité při učení čehokoliv. Tak se učíme od narození. Zvládnutý pohyb už může být rychlý a bez chyb.

Důležité jsou zásady, jak to dítě učíme (know how)): • respektování biologického času – dítěti plyne čas pomalu, stačí kratší úseky cvičení • motivace – nejčastěji napodobením zvířátek • zábavnost – najít způsob, aby to dítě zajímalo • opakování – upevní se paměťová stopa v mozku • nenapomínání – říci povel jiným způsobem • kontakt – různými smysly – vidění, slyšení, dotek… • kontrola – zpětná vazba v zrcadle a pod. • střídání protikladů – činnost – odpočinek… Z důvodu výchovy v rodině doporučujeme přirozený přístup k výchově a vedení dítěte v rodině, který nazývá Winterhoff (německý neurolog a psycholog) intuitivní, který dává dítěti pocit autority rodičů, jejich ochrany a tím stability pro život, oproti vedení partnerskému (dítě může dělat to, co samo uzná za vhodné) nebo projekčnímu (dítě má realizovat to, co se rodičům nepodařilo), natož symbiotickému (dítě je mou součástí a já přece nechci nic špatného), které se prokazují jako nevhodné, až patologické. Podrobnosti viz jeho kniha „Proč se z našich dětí stávají tyrani“. Problém výchovy dětí, zvláště nevyrovnaných je tak rozsáhlý, že je o něm rozsáhlá literatura ve všech jazycích. Například: Larry Winget ve své knize „Za svoje děti si můžete sami“ – předává americké zkušenosti.

praktický nácvik

1 metodický list cvičení ADHD/ADD (LMD) léčba pohybem


DALEKOHLED Šance pro děti a rodiče praktický nácvik

2 metodický list cvičení ADHD/ADD (LMD) léčba pohybem (garant M. Zemánková)

ADHD/ADD (LMD) – léčba pohybem Proč můžeme řízeným pohybem postupovat, jak můžeme člověka přes jeho mozek ovlivňovat? Lidský mozek je obdařen neuroplasticitou, což je schopnost měnit se vlivem zevních nebo vnitřních podmínek, také na základě zkušeností a učení. Tato schopnost od narození klesá, největší je do 6 let, ve 12 letech se již rovná dospělému. Dětství je tedy období, kdy můžeme nejsnáze a nejlépe připravit každého jedince na budoucí život, naučit základní dovednosti, které bude potřebovat. Změny v mozku vedou i k tomu, že určitá část nervových buněk odumírá, je potřeba, aby poškozené nebo vyčerpané nervové buňky nebyly zdrojem poruch jako je autismus nebo epilepsie, jak ukazují poslední výzkumy (Kolář…). Pak mluvíme o reparační neuroplasticitě.

Co to znamená pro rodiče, vychovatele, pedagogy? Znamená to najít způsob a prostředky jak docílit harmonického jedince. Pro každé dítě, a pro děti s ADHD / ADD zvláště, je přirozeným projevem POHYB. Ten je všude kolem, v celém vesmíru. Člověk je nejvýše organizovaným systémem a pohyb v jeho těle a kolem něj je velmi rozmanitý. V této rozmanitosti je třeba najít určité zákonitosti, souvislosti. Člověk je dvounohý jedinec, ve vývoji tvorstva se napřímil jako jediný z živočichů. Napřímení je ve vývoji mladá dovednost, proto se jí musí každý učit, trénovat. Od narození vede vývoj ke zvládání pohybů k napřímení, přitom dítě bojuje s gravitací, která je důležitou veličinou v celém vesmíru.


DALEKOHLED Šance pro děti a rodiče Rovnováha I. ve stoji

praktický nácvik

Rovnováha je funkce, která patří ke každodenním aktivitám člověka. Je důkladně zajišťována prací mozku, který koordinuje činnost rovnovážného ústrojí, informace ze svalů a kloubů, z očí i sluchu.

metodický list cvičení

Po stručném teoretickém úvodu cvičení pro rovnováhu.

ADHD/ADD (LMD) léčba pohybem

3

Kymácení – rovné tělo se naklání od chodidel, přenáší váhu:

(garant M. Zemánková)

• doprava a doleva (obr. 1); • dopředu a dozadu (obr. 2); • od pat krouží doprava a doleva (obr. 3); - jde o základní orientaci v trojrozměrném prostoru, kdy udržet rovné tělo znamená zapojit svalové řetězce v celém těle především kolem páteře a kdy se projeví oslabení nebo zkrácení jednotlivých svalů. Opakování napomůže vyrovnávat odchylky (obr. 1, 2, 3).

Těžší stupeň Ve stoji na jedné noze pokrčit koleno – vydržet co nejdéle. Usnadnit lze protáčením zvednuté nohy od kolena dolů, navíc ohnutím do předpažení opačné ruky od lokte – „volavka“ (obr. 4). Vystřídat obě nohy. Po každém cviku na 3 – 5 sec. sklonit hlavu – krátká relaxace.

Obr. 1

Obr. 2

Obr. 3

Obr. 4




Rovnováha II. houpání na úsečích Obr. 5

1. Lineární • doprava – doleva (obr. 5) na úseči s polokoulí, postava zepředu; • dopředu – dozadu (obr. 6) rovněž na úseči s polokoulí.

2. Bodové (jde o úseč z balonu) • protáčení – začít tak, že ruce jakoby leští neviditelný stůl. Protáčení je vyvoláno pohybem ohnutých loktů, prsty a předloktí jsou napjaté. Docílí se spirálového pohybu na celé páteři, který je základem chůze (obr. 7).

Obr. 7

Obr. 6


DALEKOHLED Šance pro děti a rodiče Rovnováha III. houpání na míčích

praktický nácvik

Správný sed


5

– kyčle výš než kolena, chodidla celá na zemi, ruce drží kolena, záda rovná.


Houpání nahoru dolů přesně, možno s písní do rytmu, zpomalovat, zrychlovat (obr. 8).


Houpání do stran postoj zůstává, míčem pohybují kyčle doleva doprava, ramena se nehýbají – pohyb mezi páteří a pánví – v životě, praxi, kličkování ve fotbale, v chůzi manekýnek… (obr. 9).

Houpání dopředu, dozadu (rajtování): podsazení pánve – kostrč posune míč dopředu/dozadu, tělo se nenaklání (klopení pánve) (obr. 10).

Houpání kroužením l. doprava; 2. doleva. Stejný postoj, protáčí se jen pánev, ramena se nepohybují (obr. 11).

Obr. 8

Obr. 9

Obr. 10

Obr. 11




Rovnováha IV. rovnováha s pohybem Chůze na místě (Brain Gym = gymnastika mozku) – význam pro rovnováhu spolupráci mozkových hemisfér, kde spolupráce rukou (= ruka se dotkne opačného nakročeného kolena), vede k vyrovnávání pohybové nesouhry (dyskoordinace). Doprovod písní je velmi vhodný.


• Procvičení celé páteře jednak ve spirále, pro přímou páteř, do předklonu a záklonu, výborné cvičení pro orientaci v tělesném schématu a v okolí (obr. 12, 13, 14 a 15). Poznámka: Vyžaduje postupně upřesňovat, obtížné u dyskoordinovaných dětí, trpělivost se vyplatí. Cvičení do záklonu se nedaří u menších dětí.

Chůze – variace • po špičkách, po patách, po malíkové hraně, provazochodec, pozpátku, ve dřepu, lezení, plazení a další – děti si je umí i samy vymýšlet.

Obr. 12

Obr. 13

Obr. 14

Obr. 15


DALEKOHLED Šance pro děti a rodiče Rovnováha V. rovnovážné cviky

praktický nácvik Obr. 16

Obr. 17

vítěz (obr. 16) strom (obr. 17) holubička (obr. 18) hřib (obr. 19) loď ka (obr. 20)

metodický list cvičení ADHD/ADD (LMD) léčba pohybem (garant M. Zemánková)

– léčí koktavost – má variace jako nízká – obtížná; vysoká – snazší, houpavá

klubíčka (obr. 21) rovnováha + masáž zad, překuluje se doprava – doleva ale i dopředu – dozadu – po páteři, bez doteku na hlavu ani na zadeček.

Obr. 18

Obr. 19

7

Obr. 20

Obr. 21




Rovnováha VI. rovnováha v různých směrech Záklonové cviky • „mosty“ pánevní (obr. 22) • „mosty“ ramenní (obr. 23)

Rovnováha v různých směrech - „veverka“ • • • • • •

poskoky po dvou nohách poskoky po jedné noze poskoky šikmo - „blesky“ poskoky v pravých úhlech - „hradby“ poskoky ven a dovnitř - „panák“ poskoky pletenka jde o zúžení baze, její zvládnutí, může předcházet chůze provazochodce Tyto cviky lze chápat jako základ, který je možno rozvíjet. Samy děti tak rády činí, vymýšlejí si další a další. Jako atrakci máme pro ně „provazový“ most – kde prochází 3 úsečemi (jedna bodová, dvě lineární) s kolísáním do tří směrů (s motivací, že jdou nad řekou s krokodýly, nesmí spadnout). Cvičení řeší úkol vypořádat se trojrozměrnou rovnováhu při rychlé změně. Po zvládnutí dostanou na hlavu čepičku „overballu“ polovyfouklou – kterou nesmí ztratit (zlepšuje se tak držení těla a také velmi soustředění a pozornost). Ta se dovedou různě ztěžovat – dávají si do obráceného „overballu“ malé míčky a pod.

Obr. 22

„veverka“ blesky

Obr. 23

skákání po dvou nohách

hradby

panák

skákání po jedné noze

pletenka


DALEKOHLED Šance pro děti a rodiče Dýchání I.

praktický nácvik

Dýchání je základní funkce pro náš život. Přináší do těla kyslík, odnáší zplodiny, zejména kysličník uhličitý. Probíhá automaticky, ne však výlučně, člověk ho může ovlivňovat úpravou nádechu a výdechu – to mu umožňuje mluvit. Má tedy více funkcí, které podle působení dělíme:

9

1. modulační – působí na svalstvo: dechovými cviky upravíme deformity hrudníku, páteře;

2. regulační – vliv na práci srdce, střev, vnitřní orgány (tedy vegetativní systém);

3. relaxační – uvolnění svalů a vnitřních orgánů má vliv i na psychiku. To se využívá také v medicíně, sportu, v různých tělovýchovných aktivitách (pranajama). Současný uspěchaný svět nepřeje klidnému dechu, neměli bychom však na něj zapomínat a pracovat s ním. Pomůže zvládnout řadu potíží, například alergie narůstají a zvládnuté dýchání je velkou pomocí… Práce s dechem je předmětem odbornosti – respirační fyzioterapie (v Praze Dr. Smolíková, která pracuje na rehabilitační klinice a s prof. Pafkem a jeho klinikou), vyskytuje se i v různých kulturních systémech, např. v józe je obor pranajama – nauka o dýchání. Mají některé společné techniky, které jsou potřebné v běžném životě při drobných poruchách dýchacího systému, např. u paradoxního dýchání. U dětí, které ještě nemají jasnou představu vlastního těla, pracujeme s motivací.





Dýchání II. břišní dýchání Jako nafukování a vypouštění balónku provádíme nejlépe s kontrolou ruky, která leží přes pupík. To je dobré k poznávání, jak pracuje naše tělo. Druhá ruka může sledovat před nosem jak na ni při výdechu fouká. Děti to neuvěřitelně baví. Zvládnutí takového dýchání si dítě ozřejmí vibrací písmena „A“. Když umí dobře nadechnout, může pak dobře zpívat „A“. Můžeme měřit čas, děti nezapřou svou soutěživost a 5 vteřin na začátku se při 3 až 4 pokusu promění až na 15 vteřin. Co to udělá s chabým bříškem, tuhými zády zjistíme za několik týdnů. Stejně jako s vyměšováním, ale i hlasem, artikulací.

hrudní dýchání U menších dětí nedělíme, jak je zvykem, na horní a dolní. Hrudník je hrudní koš, který se rozpíná a stahuje. Můžeme užít „rozcvičku“, kdy si práci hrudníku ozřejmíme pomocí prstů rukou (obr. 24). Tím již ovlivňujeme předprogramování dýchání i práci srdce – aktivací společné inervace. U hrudního dýchání užíváme vibraci písmene „U“ (houkáme jako siréna nebo sova) a měříme čas.

Obr. 24


DALEKOHLED Šance pro děti a rodiče Dýchání III.

praktický nácvik

Vibrace

11

Vibrace – zakončíme třetím adekvátním zvukem pro oblast plicních hrotů, hrdla a hlavy tak, že kontrolu provedeme jednou rukou položenou na temeno hlavy, druhá ruka je dlaní na hrudní kosti nahoře (manubrium sterni) – jakoby na uzlu kravaty.

Zpíváme maminkám – tedy „M“, ale se zavřenou pusou a obě ruce poslouchají. Když obě dobře slyší bzučení jsou naše vibrace správné. To lze dobře ověřit i tak, že položíme sami ruku na ruku dítěte a cítíme stejně. Když se to dítěti nedaří, dáme jeho ruku na svoji hlavu a ono hned hlásí „cítím to!“. Dovede to pak i u sebe (obr. 25). Pro dobrou plynulost základního dechu je velmi vhodné procvičovat postupné vibrace A – U – M je to vlastně velmi jemná masáž celého těla, snad nejlépe vsedě. Vede k značnému zklidnění a kupodivu dlouhému setrvání v opakování. Vhodné proti agresivitě, impulzivitě, vyladění hlasu, zbavení trémy… Provedení: z jediného nádechu se postupně vibruje – bzučí písmeno A pak U, nakonec M, po nádechu se opakuje, může se vydržet opakovat i několik minut (obr. 26). Popsané a doporučované techniky dýchání představují medicínské použití dechových technik pranayamy = jogínská věda o dechu, podáno na fyziologickém podkladě, kde vidíme modulační, regulační i relaxační působení dechu. Jako potřebnou perličku přidávám dýchání, které velmi potřebujeme pro naše častá nachlazení. Říkáme mu „kašlavé dýchání“, jde o aktivní výdech. To nám slouží především k tomu, aby se hleny v plicích dostaly ven. Hleny v průduškách jsou taženy vzhůru, nakonec cítíme potřebu je vykašlat. Nejlepší poloha k provádění je sed na židli nebo na patách. Provedení: napřed zkusíme zakašlat. Jedna ruka leží na pupíku, druhou držíme před nosem a ústy. Cítíme prudký stah břišní stěny a zároveň proud vzduchu na druhé ruce. Pak uvolníme stažení krku a hlasivek, takže vzduch vychází volně a není jej vlastně slyšet. Nestaráme se o nádech. Při dobrém vyfouknutí a to nosem se vzduch sám nasaje, opakujeme výdech svalově provedený břichem. Po dobrém zvládnutí se ukáže, že se zapojí i pánevní dno, cvičenec si je může více uvědomovat a léčebně se uplatní ke stabilizaci pánve a třeba i při pomočování. Taková je technika kapalabhatí a její základní užití. O řadu dalších účinků se mohou zájemci informovat v literatuře o józe (obr. 27).

Obr. 25

Obr. 26

Obr. 27





Dýchání IV. Nafukovací panáček – je motivací pro další užitečné dechové cvičení. Tak jako ostatní cvičení i jej můžeme provádět vstoje, vsedě nebo vleže. • Při prvním nadechnutí se naplní balon v bříšku, vydechneme. • Při druhém nadechnutí se plní po bříšku i hrudník, vydechneme hrudník – bříško. • Při třetím nadechnutí naplníme bříško, hrudník, nohy po kolena, ruce po lokty. Vydechneme z rukou, nohou, hrudníku, bříška. • Při čtvrtém nadechnutí plníme bříško, hrudník, celé nohy, celé ruce. Vydechneme ruce, nohy, hrudník, bříško. • Při pátém nadechnutí – nadechujeme bříško, hrudník, nohy, ruce, hlavu. Vydechujeme hlavu, ruce, nohy, hrudník, bříško. Pak necháme odpočinout, tak dlouho než se objeví první pohyby. Je vhodné, ba nutné, aby se postup při nácviku uváděl dle popisu a hlasitě. Dítě sleduje tempo, zvyká si prodlužovat dech a po výkonu se automaticky odpočívá, což je vhodné již nedoprovázet slovně (obr. 28). Toto cvičení dává poznat, jak dýchání ovlivňuje tělo, protože při dýchání se šíří elektrické impulzy po nervech do celého těla, napomáhá jeho oživení a prokrvení a v klidu si to můžeme jako pocit nafouknutí a vyfouknutí dobře prožít. Zesílení dýchání můžeme provádět dýchacími svaly i do určitých míst – lokálně – místně. To se hojně využívá v rehabilitaci.

Obr. 28


DALEKOHLED Šance pro děti a rodiče Dýchání V.

praktický nácvik

„Chrupkavé“ dýchání

13

(„šumivé“) v pranayamě v józe se jmenuje uddžáji. Vzniká stažením hlasivek a hojně se užívá v léčbě astmatiků. Stažením hlasivek se zúží hlasová štěrbina a dechové svaly musí zvýšit svůj výkon, aby pacient mohl dobře vydechnout.

„Bříškobok“ neboli „tygří relaxace“ V poloze na břiše Obr. 31 (obr. 31) se podloží hlava na sebe položenými prsty, obličej je obrácen na jednu stranu, záda se stočí do rohlíku – tak, že koleno na straně obličeje se ohne a po zemi se přiblíží dle možnosti k lokti. Rovná noha zůstává protažená. S touto polohou hodně pracuje i Dr. Smolíková (v Praze na klinice rehabilitační a u prof. Pafka). Dobře ji lze užít i v tělocvičnách pro relaxační i dechová cvičení, která relaxaci umocňují. Upravují poruchy páteře, podle statistik v této poloze 60% lidí na zeměkouli usíná. Děti se v této poloze cítí dobře. Zde je nejlepší břišní dýchání, největší účinek je na bederní (lumbální) páteř, kam se upíná bránice, hlavní dýchací sval. Je důležité si uvědomit, že je asymetrické. Ulevuje od bolesti, a při pravidelném cvičení a opakování pomáhá srovnat pokřivenou páteř, je však nutno cvičit na obě strany, k postižené aspoň dvojnásobně.

Dýchání v „ zajíci“ = vkleče na patách, čelo na zemi. V něm se při břišním dýchání symetricky srovnává bederní páteř a účinek dýchání zlepšuje držení páteře i výkon břišního svalstva (obr. 29). Jestliže „zajíc“ ohne více hlavu a má ji na temeni, pak se více zvedne a zakulatí hrudní páteř, dýcháme do hrudníku a tím protáhneme svaly kolem hrudní páteře, „kulatá“ záda (obr. 30).

Obr. 29

Obr. 30





Cvičení rukou I. Človíček přichází na svět s pěstičkami. Znamená to, že toho moc nesvede a musí se učit. Kolem šesti měsíců jej maminka učí tak–tak–všelijak, je to protáčení ruky, které naši předkové (opice) nesvedou, patří k prvním lidským dovednostem. Potom se rozvíjejí další dovednosti rukou a zvětšují se části mozku, které činnost ruky řídí. Neurochirurgové (Penfield a Rasmussen) dokonce prokázali, kde a jak velká oblast ruce v mozku náleží, jak ukazuje obrázek (obr. 31). Mít svázané ruce znamená i v přeneseném smyslu slova, že člověk nemůže nic dělat. Ruce lze ale vycvičit, jak to rádi vidíme třeba u klavíristů, ale neradi u kapsářů. Děti mají přirozený zájem dělat něco s rukama, máme jim to umožňovat, řídit. Jsou známé děti talentované, kterým jde kreslení a jiné dovednosti hravě, jiné se potřebují více učit.

Obr. 31


DALEKOHLED Šance pro děti a rodiče Cvičení rukou II.

praktický nácvik

Jak jim můžeme pomáhat?

15

Rukama se dotýkáme světa, ruce nám zajišťují existenci. Čím lépe je procvičíme, tím lépe to dovedou. Úkolem cvičení je vytvořit v mozku takové pohybové vzorce, které budou nejlépe sloužit. Často dáváme dítěti hračku, aby s ní manipulovalo, hrálo si. Takové učení a poznávání je však nutno doplnit i vědomým nácvikem různých pohybů. Přípravu představují masáže, těch je celá řada. K doplnění uvádíme praktickou automasáž z Kum Nye: (obr. 32) 1. doteky prstů – postupně od palců k malíkům a zpět, můžeme nechat pojmenovávat prsty 2. přebrnknutí nehtem o bříško palce na jedné, druhé a pak obou rukou a variace. 3. automasáž: „Propleteme prsty a roztahujeme jako pevné lano, až prsty zbělají – hej rup! – a lano se přetrhne“. Podle obrázku vidíme, že masáž probíhá mezi prsty, napětí a sílu můžeme různě odstupňovat, v závěru dozní v ramenech a vedou k napřímení zad. Napřímení je výraznější, když se malíky dotýkají brady, lokty a ramena jsou v jedné čáře. Kromě masáže prstů přináší srovnání zad a oživení, protože touto činností působíme i na srdce a plíce. Variace: Zaklesneme o sebe bříška prstů („háčky“) a protáhneme. Jsme symetričtí, když střídáme ruce (před tělem a u těla každá). Tato poněkud rušnější cvičení můžeme doplnit klidnějšími: 1. „Šroubovnice“ mezi ukazovák a prostředník jedné ruky vložíme postupně jeden prst po druhém na druhé ruce a polospirálami jej vytahujeme. Vystřídáme ruce. 2. Promasírujeme prostory mezi kostmi od zápěstí k prstům, zvláště důkladně mezi palcem a ukazovákem.

Obr. 32





Cvičení rukou III. Cvičení poklepem Procvičujeme klouby prstů, zápěstí a loktů:

1. Prsty klepou jednotlivě na podložku (balon, bubínek, srolovanou deku apod.), nejlépe kruh kolem gymnastického míče. Ukáže se míra diferencovaných pohybů. Při klepání nehtíky zní jako déště a vhodné připojit nácvik rytmu třeba písničkou „Prší, prší, jen se leje…“, kterou kupodivu znají skoro všechny děti. Mentálně postižené děti většinou nesvedou obě činnosti najednou. 2. Klepání dlaněmi – cvičení zápěstí – je nutno fixovat zápěstí opřením, často jsou s tím problémy. Je někdy třeba procvičit zápěstí v předpažení a to kroužením, pohybem vzhůru – do vějíře, dolů do pěstičky, do stran (otvírání – zavírání vrátek). Opět s rytmem prospěje písnička, např. „Tluče bubeníček…“, nechte děti přijít i s vlastní. Oblíbeným je poklep pěstmi – dbát, aby se pohyb konal jen v lokti! Naučte děti písničku: „A já pořád kdo to tluče on to bednář na obruče. A já pořád kdo to je? Že mi nedá pokoje. Zpíváme a bubnujeme v začátku mírně, kdo to je důrazně, poslední verš co nejtišeji. Po krátkém odpočinku – svěšení hlavy nebo položení hlavy na balon se přejde na individuální vyklepání trojdobého rytmu 1-2-3, nebo „kdo to je“, při opakování zkusit i s celou skupinou – příspěvek k souhrám a spolupracím.

zápěstí prstů

loktů


DALEKOHLED Šance pro děti a rodiče Polohocit a pohybocit • Nečekaně oblíbené cvičení, náramně zklidňující. Pohyby prstů a ruky ve stínohrách jsou okouzlující. Jednoduchou „hrou“ na ně můžeme děti připravit, hlavně však bude mít význam pro grafomotoriku.

„Poupátko“ – v pohodlném sedu, ruka sevřená v pěst, palec nahoře je opřena o stůl nebo balon, dítě se na ni dívá, někdo nebo všichni zpívají „Rozvíjej se poupátko…“ prsty se pomalu otvírají do plného rozkvětu. Ukážeme všem, uložíme vedle, provedeme s druhou rukou stejně, pak s oběma. Motivací je, že děláme kytici pro maminku. Čtvrté opakování ukáže, jak se dítě polohocit naučilo, pochopilo. Obě ruce v pěst zavřeme oči (nejkrásnější květy kvetou v noci, nevidíme to). Po dozpívání otevřené oči uvidí, co se podařilo. Odešleme odfouknutím – vzdušnou – leteckou poštou mamince. Dítě získává hned několik zkušeností: pozoruje samo sebe a svůj pohyb, spolupracuje s ostatními, svede pohyb bez kontroly zraku, udělá radost mamince, zpívá nebo recituje a ještě se přibližuje tzv. Cvičení v představě, kde odpadá veškerý pohyb, pracuje se jen mozkem, intensivněji a s větším významem pro rozvoj inteligence.

„Hra krále KARLA IV.“ Ten si při nudných audiencích hrál s kostičkami. My si dáváme kostičky a různé předměty denního života do pytlíku, kterému říkáme „Chytrá tlapka“. Do pytlíku saháme střídavě jednou a druhou rukou, hlásíme, co jsme našli nebo hledáme, co nám bylo řečeno. Poznáváme tvary, materiály, věci. Ve velké oblibě jsou číslice nebo písmenka abecedy. Každé zvláště v pytlíku. Rodiče mějte doma takové pytlíky, hodí se nejen doma, ale všude, kde budete čekat nebo při dlouhé cestě vlakem, autobusem. Děti se tím velmi zabaví. Nechte je ukázat, co se s jednotlivými věcmi může udělat. Děti – pomáhejte rodičům, naučte se s nimi, rodinou, učiteli, kamarády co nejvíce různých věcí.

praktický nácvik





RELAXACE I. V medicínsko– farmakologickém pojetí působí: • proti stresu – anxiolytikum • bolesti – analgetikum • neklidu – tranquilisér • svalovému napětí – myorelaxans

Provádění: 1. Uvolnění svalstva, kloubů i vnitřních orgánů – polohou, protažením s následným uvolněním. 2. Uvolnění dechem – zejména prodloužením výdechu 3. Uvolnění emočními projevy – pláčem, smíchem, křikem 4. Uvolnění vibracemi – zvuky, zpěvem, hudbou, protřesením údů, použitím přístrojů 5. Uvolnění pomalým pohybem v pohybových souborech (tai-ji, Pozdrav slunci…) 6. Uvolnění dotykem – masážemi různého typu i automasážemi, hlazením 7. Uvolnění působením sociálních podnětů – pochvala, setkávání s krásou, dětmi i neštěstím Relaxace je potřebná v průběhu dne, mezi jednotlivými činnostmi, po velké zátěži, u dětí častěji a kratčeji. Některou z uvedených forem si vždy můžeme a máme dopřát. Podrobnosti viz na 15 stránkách učebnice: POHYB NAD ZLATO (Zemánková) nebo v druhém vydání v elektronické formě: http://zsf.osu.cz/kre/dokumenty/pohyb.pdf


DALEKOHLED Šance pro děti a rodiče RELAXACE II.

praktický nácvik

Přehled možností relaxace

19

ad 1. svaly můžeme uvolnit bleskově – sevřeme pěst – povolíme. Můžeme použít tzv. Uzávěry – prováděné v ose těla: Horní uzávěr: přitáhneme bradu ke krku na chvíli podržíme a zvolna uvolníme. Uvolnění kolem krční páteře pomůže ji srovnat, udržet ve správné poloze hlavu a tím i zlepšit držení celé páteře Jde vlastně o rehabilitačně používanou postisometrickou relaxaci. Střední uzávěr – přitáhneme břišní stěnu – pupík co nejvíce k páteři, podržíme, povolíme. Srovnává se bederní páteř, zpevňuje se povolená břišní stěna. Dolní uzávěr – stažení konečníku, pánevního dna s následným uvolněním pomůže vyměšování, návratu žilní krve i postavení pánve. U dětí obtížnější k nácviku. Mistrovský uzávěr – provedením všech tří najednou protáhneme celou páteř, Opět protažení prodloužíme aspoň na 10 vteřin, pomalu uvolníme, prožijeme chvilku blaho po protažení. Můžeme ve stoje i vleže. Je to bývalé vojenské „pozor“, které se už bohužel neužívá. Skupina chlapců to však velmi ocení.

Relaxovat – uvolňovat se můžeme i dechem. Výdech je složka dechu, která nás zklidní, zpomalí srdeční rytmus. Prodloužení výdechu nacvičujeme při vibracích, což jsou zvuky odpovídající jednotlivým částem těla: dutině břišní – A –, hrudní – U –, hrudník s krkem a hlavou – M –. Viz kap. Dýchání Důležité jsou relaxační polohy. Jako základní se považuje ležení na zádech. Říkáme ji stromek jako jedlička.





RELAXACE III. V józe má název savasana. Ta nemusí být na začátku nácviku dost příjemná, zvláště požadavek držet rovnou osu těla (říkáme nos a pupík jsou v jedné přímce). Ruce a nohy jsou 45 st. od těla, ve středním postavení kloubů, což samo zaručuje právě v ramenech a kyčlích přirozené uvolnění. Málokdy se podaří zajistit okolní klidné podmínky (ticho, teplo…), ale můžeme prožívat velmi dobrou relaxaci se slovním doprovodem. Zvláště u dětí, kterým plyne čas pomalu a vše se jim zdá dlouhé je upoutání slovy vhodné. Pokud pokračujeme popisem: uvolníme chodidla, uvolníme lýtka… je třeba u malých děti být vedle nich a jemným dotykem ukázat, o kterou část těla se jedná. Pak dovedou být velmi pozorné. Vhodné pro cvičení doma s osobou blízkou. Z této polohy, zvláště trvá-li déle, je nutné „vyvádění“. Necháme pohnout prsty na rukou a na nohou, po chvíli kotníky a zápěstí, současně jazyk v ústech projíždí po zubech (počítá je), pak teprve se pohnou kyčle a pohyb se rozšíří, nejlépe spirálovitě, na celé tělo. Pak se zvolna sedá, lze připojit uvolnění očí, kterého docilujeme mrkáním nebo promnutím klouby ukazováků nebo prohřátými dlaněmi (což vznikne třením dlaní) položit ruce na oči, chvíli setrvat.


DALEKOHLED Šance pro děti a rodiče RELAXACE IV.

praktický nácvik

„Bříškobok“ tzv. pozice tygříka, která se užívá hojně v rehabilitaci. Dýchání je uspávací. Udává se, že 60% lidí na zeměkouli tak usíná. Slouží mnoha účelům, proto je dobře ji přesně nacvičit. Vytváří se různé variace, každý jedinec se snaží o vlastní. Ta ukáže, kde jej něco trápí. Přinutit se lze po delším nácviku a uvolnění kontraktur na různých místech (obr. 33).

21

„Zajíček“ pozice dítěte, je vlastně poloha dítěte u matky v děloze. Když je čelo na zemi – dýcháme do bříška, když více ohneme hlavu až na temeno a zakulatíme hrudník – dýcháme do hrudníku. Záleží i na tom, zda zajíček sedí mezi patami nebo na patách. Sezení jako „žabička“ se spíše vyhýbáme, je vlastní dětem s nízkým svalovým napětím. Obr. Zajíc (obr. 34).

Obr. 33

Obr. 34





Relaxace vsedě I. tvoří základ k mnoha cvičením „Turecký sed“ Sed, (obr. 35) který je běžný v některých kulturách (Turecko, Indie,…) zdravotní sed, který udržuje kyčle v dobré pohyblivosti, napřímená záda…, napomáhá dobrému dýchání, zažívání… Můžeme v této pozici procvičovat všechny techniky dýchání, cvičení v představě, oční cviky, cvičení krční páteře…

Tzv. „japonský sed“ Jako sed na patách (obr. 36) lze využít i jako cvičení pro chodidla. Sedíme-li na patách, které se dotýkají je jiné držení plosky nohy, než když si sedneme mezi paty. Provádíme tak polohování na ploché nohy. Můžeme střídat, vhodné delší výdrže – několik minut dle věku dítěte. U větších dětí cvičíme dechová cvičení…

„Rovný sed“

Obr. 37

Je často obtížný pro zkrácené svaly na zadní straně těla (obr. 37). Bohužel už i u předškoláků. Je nutné jej občas požadovat, povzbuzovat děti, aby chvíli napětí a tah vydržely mohou napětí prodýchat – tak, že prodlužují výdech a navázat pak i další cviky. Většinou pro nepohodlí to není příliš užívaná poloha, ve které lze procvičovat vše, co v předchozích. S menšími dětmi, které jsou rády v tzv. nízkých polohách a na zemi je lze střídavě užívat. Obr. 36

Obr. 35


DALEKOHLED Šance pro děti a rodiče Relaxace vsedě II. Pro naši civilizaci, kde většinou sedíme na židlích, má velký význam pozice tzv.

„Drožkář“

praktický nácvik

23

Sed na židli se spuštěnou hlavou (obr. 38), předloktí opřená o stehna, kolena na šířku ramen, s plně opřenými chodidly na zemi. Dochází k maximálnímu uvolnění svalů se současným uvolněním páteře, aby rušivé podněty z těla neprocházely do mozku a nebudily jej. Drožkáři tak odpočívali při čekání na zákazníka. Drožkář je historie, dětem říkáme: sedíme jako kočí, i to už přestávají v současnosti znát. Francouzský sochař A. Rodin vytvořil sochu Myslitele – člověka, který přemýšlí, k tomu potřebuje klid, v této pozici učíme, jak se zklidnit, ta je dostupná kdekoliv a kdykoliv.


Relaxace povelová


– tak označujeme provedení, které nacházíme v autogenním tréninku a řadě dalších variant. Je dobře přijímána v každém věku. Označením místa slovem nebo dotekem, kde má probíhat uvolnění, se zlepšuje a prodlužuje pozornost, učí se prociťovat části vlastního těla, tak, aby po nácviku si mohl každý jedinec tuto relaxaci provádět sám. Třeba před spaním… Jednoduchá forma – uvolníme chodidla, uvolníme kolena… (projít celé tělo) … kyčle, záda, ramena, lokty, ruce, krk, bradu, ústa, obličej, vlasy, uši, oči, jazyk, hrdlo, hrudník, pas, břicho, pánevní dno. U malých dětí mluvíme a jemně se dotkneme místa.

Plná forma 1. povel řekne „co“ uděláme „uvolníme chodidla“ 2. povel řekne „kdo“ to udělá „uvolňuji chodidla“ 3. povel řekne „jak“ to dopadlo „chodidla jsou uvolněná“ Až se v noci probudíte a nebudete moci znova usnout, vyzkoušejte.

Obr. 38





Tělesná schémata a orientace v prostoru Když si dovedeme dobře uvědomit co dělá ruka, noha, kterákoliv část našeho těla potom svému tělu rozumíme, máme je dobře zapsáno v mozku, můžeme mu poroučet. Toto povědomí se latinsky označuje jako somatognosie a schopnost správně vnímat okolí a sebe v něm je prostorové vnímání – stereognosie. Obě představuji práci mozku, výsledek vývoje a pohybové výchovy. Dojde-li k poruše těchto funkcí mluví se o „tělesné slepotě“ – Kolář. Existuje řada testů, odchylky nacházíme při provedení některých cviků nebo pohybových souborů, kterými je můžeme při procvičování i opravovat. Dlouholeté zkušenosti nám ukázaly platnost některých cviků při určité neobratnosti.

Skákání Ukazuje výbušnou sílu nohou, prozradí jak pérují chodidla, jaká je rovnováha, soustředění, vytrvalost. Samotné držení těla prozradí i nepořádek v určitých částech páteře apod. Cvičení provádíme nejlépe na podložce. Hodí se např. čísla, nejlépe seřazena za sebou v pravoúhlém vedení. Barevné základy na čtvercích s čísly se uplatní u dětí, které ještě neznají čísla a nechápou směry, ale poznávají barvy (obr. 39). Blesky = ostré úhly, hradby = pravé úhly, panák = centrace a decentrace, pletenka = překřížení. Nejraději skáčí děti šikmo, vést je k procvičení všech směrů. Mohou skákat i dozadu – úzkostné děti se zpočátku bojí, podáme jim ruku, pak je to těší apod. Při skupině dětí střídat provedení prvního. Potlačovat tak dominance, zlepšovat úzkostnost. Obr. 39

„veverka“ blesky

skákání po dvou nohách

hradby

panák

skákání po jedné noze

pletenka


DALEKOHLED Šance pro děti a rodiče Harmonizační cvičení Řadíme sem cviky, které podporují součinnost mozkových hemisfér (polokoulí), tedy s pohyby přes střední čáru. Harmonizační účinek správné chůze je uveden v kapitole o rovnováze.

„Osmičky“ • dva propletené kroužky, (znak nekonečna) mají významné místo v činnosti lidského těla. Tak je procvičujeme, harmonizujeme člověka, činíme jeho život snazším, radostnějším. Je to pohyb pro kulovité klouby, ale pomáhají i ostatní. Základní výčet: (obr. 40, 41, 42)

praktický nácvik


Osmičky v horizontále – pravá – levá ruka –tam a zpět. Ve vertikále – totéž. Poznámka: osvědčila se finta: ukazovák si vezme na špičce nosu tečku, umístí ji před nosem, stále se na tečku díváme. Kolem ní krouží prstem osmička, snažíme se udržet její rovinu i souměrnost na obě strany, která se může zvětšovat a zmenšovat zase do tečky, kterou vrátíme na nos. ve vertikále – totéž – když přestaneme prst vidět, zjistíme hranice zorného pole. v prostoru – ruka nese tečku z nosu pod loket, obrací ji ven, zvedá nad hlavu velkým obloukem a zase vrací pod loket. (Co kdyby to byla zmrzlina, kterou mi chce někdo vzít, dívám se stále vpřed a utíkám rukou, kterou kroužím kolem sebe = motivace). Mohou provádět i obě ruce současně, každá opisuje svou osmičku. Takovým cvičením, které děti zajímá posilujeme i soustředění a výdrže.

Obr. 40

Obr. 41

Obr. 42




CHŮZE I. – pohled z jiného úhlu Krásná a zdravá chůze spočívá rovněž v „osmičkách“ (obr. 44). Při pohledu shora bychom na kráčejícím člověku viděli širší a štíhlejší osmičku v ramenech, užší a kulatější osmičku v pánvi. Ty zaručují, že chůze probíhá tak, aby se souměrně protáčela jakoby ve spirále (zde v polospirále) celá páteř, která nese Veličenstvo – člověka v jeho vzpřímené poloze. Odchylka od schématu znamená úpadek. Život je však pestrý i v chůzi. Lze ukázat desítky ba stovky variant různé chůze = lokomoce. Tyto jsou ukázkou vývoje vzpřímení od plazení, lezení, chůze po čtyřech až ke vzpřímené chůzi. Je to základní schéma, které je možné nekonečně rozvíjet v pestrých variantách, na kterých se podílí děti i jejich vychovatelé. Nebraňme jim. Variace na chůzi umožňují množství sportů, tanců a dalších činností. Pro současnost se jeví nutné naučit variantu, která řeší vysedávání u TV, počítačů, nejrůznějších medií. To vede k celkové hypokinéze = omezení pohybů, což se podepisuje na zdraví i okamžité nepohodě. Doporučujeme používat variantu, kde jde o chůzi na místě, odvozenou kupodivu z orientálních tanců. Provedení (viz obr. 43) Podrobný popis nácviku: v rovném stoji zvedneme 3x až 4x střídavě paty od země. Pak zvedneme rovně jednu patu, přednoží chodidla je pevně opřeno o podložku, koleno je rovně vpředu před kyčlí a cukne nad rovné druhé koleno, povolí a samo se vrátí. Jde jen o pohyb v kyčli. Podle věku provedeme 6–10x (u menších dětí stačí 5–6x). Stejně provedeme druhou nohou. Pak ke zvednuté patě a ohnutému kolenu zvedneme i stejnou ruku do upažení, loket je v rovině s ramenem, ohnutý v lehkém protažení do konečků prstů. Z tohoto základního postavení nyní cukne koleno dovnitř, současně ohnutý loket dozadu a vše povolí, vrátí se do původní polohy. Opakuje se. Vystřídá se druhá strana. Obr. 43


DALEKOHLED Šance pro děti a rodiče CHŮZE II. – pohled z jiného úhlu Poslední fáze je taková, že se zvednou obě ruce do svícnu = v úrovni loktů je předloktí zvednuto, prsty se v nácviku mohou pohnout jako plamínky, zpevní se ve stejném nervovém okruhu a začne chůze na místě tak „svícen“ svítí = je nahoře na straně, která nepracuje. Pracující strana přitahuje lopatku k vyrovnávajícím se zádům, zároveň pohne hrudníkem, zlepší prodýchání i práci srdce, které povzbudí. Po opakování se vystřídá druhá strana. Počet opakování snižujeme, až dosáhneme dvou pohybů na každé straně, velíme raz–dva nebo du–dum ta–dum–ta, jak to v rytmu dělají při orientálních tancích a bubnech, když vše jde hladce. Bohužel musíme počítat s tím, že tato na pohled jednoduchá souhra není tak jednoduchá. Předškoláci ji zvládnou výjimečně, později to lze s větší mírou trpělivosti. Ani všem dospělým se to nemusí podařit. Kdo se toto naučí, ocení účinek po l/2 – 1 hod. u počítače, kdy se postaví, bez opuštění pracoviště bude takto cvičit l minutu, osvěží se natolik, že může dále pracovat. U dětí je necháme procvičit po 15 minutách, pokud už musí u počítačů vůbec být. Chůze je nejlepší rehabilitační cvičení, prevence proti vadnému držení těla, ochrana kyčelních kloubů před osteoarthrosou a operací, užívat ji aspoň takto po kapkách je pro radost i zdraví dobré a smysluplné. Pro menší děti, které nezvládnou tuto rozcvičku z orientálních tanců lze nabídnout „větrání“. V rovném stoji, chodidla pod rameny, palce míří dopředu, ruce spuštěné podél těla se zvednou do úhlu 45 st. a protáčí se doprava doleva (mírný větřík z Řecka – zefír) protočí v polospirále páteř v oblasti bederní, výše na páteři pak působí silnější vítr (můžeme říci třeba z Česka), roztočí vítr větve tak, že ruce bouchají do boků.

praktický nácvik





CHŮZE III. Tornádo v Americe vytočí větve natolik, že bouchají do ramen a vzadu do pasu (protočí páteř hrudní, která je u dětí často tužší). Pak se vítr utiší a unavený strom spustí hlavu, může mu zvolna klesat až se volně visící ruce dotknou země, pokud možno při rovných kolenou (což člověk svede už je výjimečně). Při tomto cvičení se osvědčilo říkat dětem říkanku z leporela:


Foukej, foukej větříčku shoď mi jednu hruštičku shoď mi jednu nebo dvě budou sladké obě dvě. Jednak se ji naučí, vede je rytmicky a v uvolnění a navodí relaxaci i nadávkují délku cvičení. Je vhodné říkanky používat. Děti je prakticky neumí a moderní ze školy nebo odjinud nemají takovou pohodu.

„SEVERSKÁ CHŮZE“ – nordig walking – se speciálními holemi, která vychází z jízdy na běžkách má výborné parametry pro pohyb a zdraví. Je předmětem rehabilitace, sportovního zájmu. Bohužel to, co vidíme, je často hodně daleko od správného provedení. Malé děti tuto na pohled banální a běžnou koordinaci budeme těžko učit, když s ní mají problémy dospělí, (velmi vhodné natrénovat).


DALEKOHLED Šance pro děti a rodiče BOJOVÁ UMĚNÍ a jejich rozcvičky Tyto formy pohybu jsou stále populárnější. Jsou zajímavé pro svou zdůrazňovanou obrannou složku, méně se líbí pro dlouhý nácvik, proto se v kroužcích postupuje často bez náležité přípravy. V bojových uměních jde totiž z hlediska neurokineziologie o zvládnutý pohyb, který začíná řízeným pohybem a vyžaduje dlouhý tréning a stálou údržbu, tedy procvičování. Vedle původních čínských nebo japonských stylů se zrodilo velké množství variant podle etnik, národností i sociálních skupin. Kdo s nimi začal (i když nepokračuje) je oceňuje. Sluší se vyjmout z nich alespoň některé rozcvičkové prvky, které mohou prospět v určitém případě nedovednosti. Uvedeme alespoň několik:

Zrcadlové pohyby rukou Maminky učí půlroční mimino – jak se máš? Dítě protáčí rukou doprava–doleva – tak-tak-všelijak. Co tím činí, co jej učí? První lidský pohyb. Ten se musíme učit, zdokonalovat jej, naši jemnou motoriku, kterou budeme v životě potřebovat. Provádění oběma rukama učí mozek symetrii, ukládá se hluboce a pomůže nám třeba se rychleji se zotavit z mozkové mrtvice, která nás invalidizuje. Učíme se tak jak budeme odemykat, otáčet čímkoliv.

Pohyby přes středovou čáru Poloviny mozku – hemisféry mají jakoby vymezený prostor své optimální účinnosti. S druhou polovinou se jakoby domlouvaly. Na dokonalé spolupráci záleží jejich výkon. Není to jednoduché, i když má mozek důkladné propojení, ale jako složitý orgán i řadu nejrůznějších poruch. To lze dobře poznat v této rozcvičce, která pochází z tai-chi. V základním postavení (viz níže) se překříží v zápěstí ruce před hrudí, lokty před tělem, ruce asi 10 cm od těla, ve volném prostoru, dlaněmi k tělu. V další fázi se ruce v loktech otočí dlaněmi vpřed, prsty nahoru, ruce se pak od sebe rozevírají, až jsou nad lokty, začnou se rozevírat i lokty do úplného upažení. Pak se palce obrátí směrem dolů a jakoby zezadu něco nabíraly se vrátí původního překřížení a plynule se vše opakuje. Dětem to dělalo nesmírné potíže napodobit, pomohlo jim říci – schovám – ukážu – rozdám – naberu. Vyladit k plynulosti trvá týdny – má však význam pro pozornost, soustředění, vnímání vlastního těla a z kineziologie upřesnění průběhu pohybu – přesnosti tzv. svalových řetězců.

Pohyby ve středové čáře Jde o pohyby, které jsou snad nejčastější v běžném životě. Jejich nácvik jevil nejobtížnější. Probíhá tak, že se procvičí každá ruka zvláště a pak se obě propojí. Většinou se začíná dominantní rukou. Prostředník od brady dlaní dopředu ve středové čáře se vpředu zastaví před úplným protažením lokte, ruka se otočí dlaní k tělu, palec trčí nahoru a vrací se k pupíku, kde se protočí do výchozí polohy a opakuje se. Po zvládnutí cvičí druhá ruka. Pak se obě propojí tak začínají uprostřed nacvičené dráhy a běží za sebou jakoby v kruzích. Zde je největší potíž, většinou se daří zvládnout.

Alternativní stoj – dětský stoj – podsazení pánve. Jde o stoj s lehce pokrčenými koleny, kdy se podsune kostrč dopředu, srovnává se zakřivení dolní páteře a tento stoj je stabilnější na vyrovnávání kolísání, což umožňuje batolatům, aby nepadala. Použití v bojových uměních má svou logiku. Je velmi užitečné se tento stoj naučit.

praktický nácvik





Cvičení v představě Děti mají živou představivost, kterou můžeme využít. Tak jako u dospělých probíhají tato cvičení v rámci relaxací, která mají prožitek umocňovat, necháváme děti ležet na podložce v relaxační poloze, vedeme je určitým úkolem. Magnetická rezonance (fMRI) prokázala, že při práci s představou intenzita práce mozku je mnohem větší. To znamená, že můžeme prakticky pomáhat zvyšovat inteligenci. Dáváme úkoly přes smysly.

„Sněhová vločka“ – dítě leží v klidu, se zavřenýma očima. My mu popisujeme, jak zmrzlá sněhová vločka mu spadla na čelo, píchla jej, pak jej studí, rozpouští se do kapičky vody která už je teplá, a fouká větřík, který kapičku vysuší Jedno z dětí opakuje, co mu sněhová vločka udělala. Nakonec řekneme, že to je chytrá kůže, která pozná, když ji něco bolí, chladí, pálí, když na ni fouká. Tak poznává vlastnosti kůže – hmatu a dovede popsat, když se mu něco přihodí, co může být nepříjemné až škodlivé nebo naopak příjemné.

„Moje jablíčko“ zapojí do aktivity spolu nesouvisející smysly: pohyb – zrak – čich – chuť. Svedou to i předškoláci. Slovní vedení: ležíme jako stromek, se zavřenýma očima, bez hnutí, jenom v duchu nakreslíme jablíčko, potom jej vybarvíme, vybereme barvu, která se nám líbí, máme malované jablíčko, které voní, nabereme dech, zkusíme jak voní, pak na něj dostaneme chuť, sbíhají se nám sliny, polkneme je, zkusíme kousnout, jestli je dobré, pokoušeme a polkneme. Otevřeme oči, jeden nám řekne jakou mělo jeho jablíčko barvu, další může říct jakou mělo chuť – jestli bylo sladké nebo nakyslé. Děti mají tuto hru rády, rodiče mohou zkusit doma, naučit děti, aby přijaly i některá méně oblíbená jídla.



Vibrace Vibrační čití spustíme hudbu, překvapíme děti tím, že lokalizují poslech: posloucháme na čele, na bradě, na hrudníku, na bříšku, na koleně, na palci u nohou. Pak při opakování volíme různá místa nejen v ose těla, ale i ramena prsty na rukou… Pro srovnání necháváme vibrovat zazpívání písmene „A“ z bříška, „U“ z hrudníku, zazpíváme i maminkám – písmeno „M“ se zavřenými ústy (aby vibrace vystoupaly hrdlem do hlavy). Srovnání spočívá v tom, že děti dostanou podněty zvenčí i zevnitř těla, které si vyrobí samy. Můžeme se jich zeptat, jaké to bylo, co bylo příjemnější. Dodatek k vibracím: A – U – M praktikování provádí velmi jemnou masáž v dutině břišní, v dutině hrudní, v plicních hrotech, hrdle a celé hlavě. Tím zlepší prokrvení a všechny funkce, které se kde v těle odehrávají. Je to velmi užitečné cvičení. Doporučujeme žákům, aby ve škole před zkoušením si chvíli jen zašuměli potichu písmeno „M“, aby lépe a v klidu uspěli při zkoušení.

Vibrace tělem

Obr. 44

Protřesení jako hrubá vibrace pomůže uvolnit napětí ve svalech a kloubech (obr. 44). Lze provádět vlastní silou, ale i technickými prostředky, existuje řada různých vibrátorů. Své tělo nosíme stále sebou, když se naučíme vibracím, můžeme si posloužit sobě nebo svým i cizím dětem kdykoliv a kdekoliv. Protřesení užíváme podvědomě při nějaké nepříjemnosti nebo poškození. Protřesení nohou jsme učili a doporučovali rodičům, jejichž děti měly zkrácené svaly na dolních končetinách. U ležícího dítěte se vezme do vidlice rukou noha nad patou, nadzvedne do úhlu, kde to začíná bolet a natřásá se. Nesmí se držet pevně. Uvolní stažené svaly bezprostředně a při pravidelném opakování, nejlépe 2 – 3x denně aspoň l minutu po 2 – 3 měsících odeznívá kontraktura svalů, zlepší se držení těla. Protřásat se musí celá noha od kyčle. Cvičence ležícího na zádech můžeme celostně protřást tak, že vezmeme jeho paty do dlaní a protřeseme celé tělo. Děti i rodiče to vnímají jako velmi příjemnou proceduru. Následné uvolnění se ještě ověří tak, že postupně snižujeme nohy protřásaného níže k podložce, asi 10 cm je náhle spustíme. Při dopadu nastane při dobrém uvolnění odskok – dopadnuvší nohy kmitnou doprava doleva jako znak dobrého uvolnění. Cvičitel cítí už během třesení, kde tělo není uvolněno a může to slovně vyjádřit, což pomáhá uvolnit i zbytkové stažení. Vřele doporučujeme. To je příklad pasivního protřesení, které sám jedinec těžko může provádět. Ruce nečiní takové potíže. Při úplném vzpažení třeseme končetinami od ramen vzhůru. Když to vydržíme aspoň 20 vteřin a pak necháme sklesnout ruce dolů, můžeme pozorovat, nejlépe se skloněnou hlavou, prokrvování, které vnímáme jako mravenčení, které odeznívá déle, než jsme třásli. Děti můžeme upozornit, že tak cítí, jak obíhá krev v těle. Vhodné je říci dětem, že kdo dovede mravenčení nejdéle sledovat je nejlepší. Jejich přirozená soutěživost je nutí vydržet co nejdéle a tak se vlastně prodlužují výdrže zklidnění hyperaktivního dítěte. V kapitole o minipohybech a jejich tréninku se hodí připomenout i smysl, pro nás velmi důležitý, který je velmi dobře – po technické stránce – obsloužen oborem očního lékařství. Snad méně se ví, že i sám člověk si může určitými technikami prospívat. Je to zrak a práce očí.





Zrak a oči Zrak je smysl, který nám poskytuje nejvíce informací o okolním světě. Oko je jeho orgán, který přijímá podněty z okolí, posílá je do mozku, který je dále zpracovává. Kromě okulistické péče můžeme i sami přispět k dobré funkci očí a zraku.

Jaká cvičení můžeme provádět 1. okohybných svalů – rovný pohled nahoru a dolů, doprava a doleva, šikmo shora dolů vpravo

2. akomodačních svalů – zaostřování – na předmět blízko a v dálce – plynule přecházet

3. přídatných okohybných útvarů – třepotání víček, masáž víček, použití akupresury

4. speciální – relaxace očí: pohled do zeleně, pozorování zašifrovaných prostorových obrazců Závěrem: v přehledu byly uvedeny nejúčinnější způsoby jak pomáhat pohybem a jeho procvičováním dětem, které jsou neklidné, nesoustředěné, nekoordinované, ale i všem ostatním dětem a dospělým, kteří si tak mohou vylepšovat zdraví a tím i radost ze života. Užívejte si je!


DALEKOHLED Šance pro děti a rodiče Cvičení jazyka

praktický nácvik

Jazyk je nejpohyblivější sval v těle. Je nezbytný při jídle, nelze se obejít bez něj při řeči. Byly doby, kdy za trest byl jazyk vyřezán – člověk nemohl mluvit. Řeč a její poruchy spadají do péče logopedů a poruchy řeči u dětí podle statistik narůstají. Spolu s logopedy můžeme i jazyk procvičovat.

33

Základními pohyby jsou:

metodický list cvičení ADHD/ADD (LMD) léčba pohybem

• dopředu – dozadu (jako čertík) (obr. 45) • nahoru – dolů (jako koník běží – tlaská) • doprava – doleva (jako bič)


Jazykem „čistíme zuby“ – přejíždíme po zubech zprava – doleva, v ústech a pod rty.

Hrajeme ping – pong = jazyk udělá špičkou na tváři kroužek, pak na druhé straně, vidíme v zrcadle nebo větší zábava je hrát to s kamarádem. Jazykem se můžeme ochlazovat, to dělají psi, když je jim horko. Jogíni v horké Indii se naučili stočit jazyk do trubičky, špička jazyka je při tom mezi rty a ústy nadechneme. Vydechneme nosem a opakujeme. Kdo to nesvede, stačí jen opřít jazyk o horní zuby a lehce pootevřít ústa. Vysvětlení: Proud vzduchu vedený pod jazykem, kde je množství cév ochladí krev, po několika (10 – 30) nádeších se nám uleví. Jazyk se cvičí i opakováním a nácvikem jazykolamů. Proslulí jsou tím někteří herci. Jazykolamy doporučoval i J. A. Komenský v Informatoriu školy mateřské: Nabukodonozorova socha. Železo, zaželezilo-li se, či nezaželezilo… Pro základní informaci o výslovnosti se osvědčilo užívat krátké rčení: Klika klapla • Šest švestek • Bratře Petře; pro nejčastější vady.

Obr. 45




Pár jazykolamů pro procvičování Doporučuje se o jazyk pečovat i hygienicky. Při poruše zdraví, špatném trávení se tvoří povlaky na jazyku. Můžeme je jemně stírat špachtlí. Starat se o dobrou stravu a trávení. • Tři sta třicet tři stříbrných křepelek přeletělo přes stři sta třicet tři stříbrných střech. • Kmotře Petře, nepřepepřete mi toho vepře, jak mi, kmotře Petře, toho vepře přepepříte, tak si toho přepepřeného vepře sám sníte. • Naše posvíceníčko je ze všech posvíceníček to nejposvíceníčkovatější posvíceníčko. • Naše lomenice je mezi lomenicemi ta nejlomenicovatější lomenice. • Pštros s pštrosicí a pštrosáčaty šli do pštrosačárny. • Přišel za mnou jeden Řek, a ten mi řek, abych mu řek, kolik je v Řecku řeckých řek. A já mu řek, že nejsem Řek, abych mu řek, kolik je v Řecku řeckých řek. • Prd krt skrz drn, zprv zhlt hrst zrn. • Řehoř Řehořovič řeže řeřichu. • Řežu a žeru, řežeš a žereš, žerou a řežou, žeru a řežu, žereš a řežeš, řežou a žerou. • Strč prst skrz krk. • Svišt sice svisle visel. Zasvištěl svišt, slyšel sysel. • Vlk strhl srně hrst srsti. • Zaželezilo-li se železo, či nezaželezilo-li se železo? • Ještě štěstí, že se nesešli! • Sazeč dnes všecko nevysází. • Prut plul rychle po proudu a v láhvi se lyricky perlil ricinový olej. • Petr Fletr pletl svetr. Pletl Petr Fletr svetr? Svetr pletl Petr Fletr. • Utlum tu hubu a kup tu kupu hub! • Sčeš si vlasy z čela a osuš si šosy!

• Řekni Lili, nalili-li liliputáni liliím vodu! • Nenaolejuje-li tě Julie, naolejuji Julii já. • Strýc Šusta suší švestky: pět švestek, šest švestek, pět švestek,… • Naše okenice je ze všech okenic ta nejokenicovatější. • V hlavní roli lorda Rolfa hrál Vladimír Leraus a na klavír hrála Klára Králová. • Tři tisíce tři sta třiatřicet stříbrných křepelek přeletělo přes tři tisíce tři sta třiatřicet stříbrných střech. • Kyklop koulí kouli od poklopu ku poklopu. • Královna Klára na klavír hrála. • Já rád játra, ty rád játra, ty rád játra, já rád játra, co nám brání dát si játra? • Náš táta má neolemovanou čepici. Olemujeme-li mu ji nebo neolemujeme-li mu ji? • Náš pan kaplan v kapli plakal. • Poslal posel posla pro slámu. • Rozprostovlasatila-li se dcera Semiramidina, nebo nerozprostovlasatila-li se dcera Semiramidina. • Čistý s čistou čistili činčilový čepec. • Tvrdíš, že sis přiskřípl prsty mezi dvířka skříně. • Řapík řebříčku řízl Řinu do prstu. • U Řezáčů řinčel řetěz při řezání řezanky. • Šla Prokopka pro Prokopa, pojd Prokope pojíst oukropa. • V naší peci piští myši, v naší peci psíci spí. • Před potokem pět kop konopí, za potokem pět kop konopí. • Na Prokopa promokne kdekterá kopa.


DALEKOHLED Šance pro děti a rodiče Spolupráce přijímání a dávání Házení míčem Představuje značně komplexní činnost. U neklidných dětí je považujeme za významný počin pro pozornost. Samo házení může být rozmanité – procvičujeme házení podhozem, nadhozem, jednou rukou, druhou rukou, které mají dráhu obloučkem a tím něco pomalejší. Pak posíláme míč jako v košíkové (basketu), kde dráha je přímá a vracení má být také rychlé. Jde již o jistou zběhlost v této dovednosti. Dítě má pochopit, že má míč vrátit stejně, jak byl poslán. Má se naučit pozorovat a stejně reagovat tedy soustředit se, přitom dobře odhadnout směr, vzdálenost a sílu, kterou míč hodí. Děti mají rády tato cvičení, dovedou se těšit i ze zvýšení obtížnosti – házíme si také ve stoji na úsečích, kdy musí navíc zvládnout labilní rovnováhu. Děti si házejí i mezi sebou. Tam se projeví vzájemné vztahy, agresivita, dominance a jiné vlastnosti, které můžeme povelem ovlivňovat. Trochu cirkusový charakter má pak házení míčem „přes okénko“ – ve stoji na jedné noze se ohne druhé koleno a míč se pod ním prohodí. Časem se i toto zvládne. Za dobrou práci si zaslouží odměnu. Může si vysloužit medaile:

Obruč Obruč opřena na žebřinách nebo kdekoliv držena ve vzduchu, v prostoru, úměrně výšce dítěte slouží jako koš. Za 3 hody si vyslouží zlatou medaili, trefí-li se jen 2x, má stříbrnou, jen jednou bronzovou a netrefí-li se vůbec náleží mu bramborová. Všichni jsou spokojeni. Jen jednou se stalo, že chlapec tu medaili skutečně chtěl. Bylo odloženo a zapomenuto. Ukázalo se že i počítání je výchovné. Nevedou se žádné pardony. Co se odhází, to se počítá. Jen u zvláště neobratných se zpočátku anulují špatné hody. Nikdo si nestěžuje. Když někdy zastoupí rodič držení obruče zapomíná počítání 1: 0, 2: 0, 3: 0 nebo 4: 0, naopak vedou komentáře, což se nesmí. Děti si tak zvykají při nekompromisním vedení na fair hru.

praktický nácvik





Cvičení ve hrách s motivací A. Nebe - peklo - ráj nebe prodloužení výdechu - vydechujeme obláčky - nosem, mraky - ústy, beránky - přerušovaný výdech prodloužení nádechu - přivoníme ke květině peklo rušná hra - jazyk: čertík - koník - bič (obměny) ruce: bubnování nohy: skákání (i švihadlo, přeskakování přes obruče…) odzlobení (proti agresivitě - Vašina) vsedě ruce klepou o zem, pak relaxace v předklonu vsedě nohy klepou o zem, pak relaxace v předklonu současně klepou ruce i nohy i jazyk la-la-la, pak relaxace vleže ráj relaxace s barevnými světly a hudbou

B. Pošli masku v kruhu dětí posílají dalšímu svou grimasu (např. dvojité mrknutí, zamračení ap.)

C…


DALEKOHLED Šance pro děti a rodiče Hádanky I.

Žák ukáže cvik - obrázek, který se mu líbí, nelíbí, zacvičí jej, řekne co dělal, jak se jmenuje cvik, k čemu slouží. Nebo to řekne rodič, pedagog. Ukaž - zacvič - řekni.

praktický nácvik





Hádanky II.

Žák ukáže cvik - obrázek, který se mu líbí, nelíbí, zacvičí jej, řekne co dělal, jak se jmenuje cvik, k čemu slouží. Nebo to řekne rodič, pedagog. Ukaž - zacvič - řekni.


DALEKOHLED Šance pro děti a rodiče ADHD/ADD (LMD) – nápravná cvičení Vítejte ve světě dětí s ADHD/ADD (LMD) Studie o dětech s poruchami chování a učení jsou známy již od roku 1904, kdy profesor Heveroch publikoval článek s názvem „Dítě neposeda“ a od dvacátých let minulého století se hovoří o dětech s poruchami učení a chování z hlediska „nervových příčin“. Poruchy byly označovány různými pojmy (lehká mozková obrna LMO, lehká mozková dysfunkce LMD až po ADHD, kdy byl název převzat od Americké psychiatrické asociace) je v 10. Mezinárodní klasifikaci nemocí pod číslem F 90.0. Na základě přemíry definic a pojmů tohoto typu onemocnění byla již v roce 1962 pověřena skupina pracovníků The National Institute of Blindness and Neurological Diseases zpracováním definice tohoto pojmu a v roce 1963 byla definice vypracována v Chicagu: „Jsou to děti nižší, průměrné nebo nadprůměrné inteligence s různými poruchami chování a učení. Různé formy onemocnění, od velice mírných až k závažným se mohou manifestovat v různých poruchách percepce, tvoření pojmů, pozornosti, řeči, paměti, impulsivnosti nebo motorických funkcí. Změny mohou vznikat z genetického nebo biochemického porušení regulace, z poškození perinatálního nebo na základě jiných nemocí a poruch vzniklých v době, která je kritická pro vývoj a dozrávání centrální nervové soustavy. Mohou to být částečné nedostatky smyslové, které vyvolávají trvalá poškození mozku. Symptomy mohou být vyjádřeny v různých stupních a kombinacích a měnit svou intenzitu.“ Na objasnění příčin a možnosti nápravy se pro bohatou symptomatologii podílela řada odborníků z nejrůznějších vědních oborů (neurologie, psychiatrie, psychologie, pediatrie, pedagogiky). Chceme-li vstoupit do světa dětí s ADHD/ADD (LMD), musíme nejprve tento svět poznat, orientovat se v něm, ale hlavně musíme porozumět příčinám jejich chování a projevů, vědět jak vnímají nás a okolní svět. Bez těchto poznatků nelze dětem pomoci napravovat nedostatky a projevy na podkladě ADHD/ADD (LMD) a bude stále docházet k prohlubování rozporů mezi dítětem, rodiči, školskými zařízeními a okolním světem. Děti budou nadále považovány za: „neposlušné, roztěkané, nepořádné, nerespektující autoritu dospělých, neschopné vřadit se do kolektivu ostatních dětí, neschopné plnit řádně školní povinnosti“. ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder) - LMD je samostatnou diagnostickou jednotkou se širokou symptomatologií a diagnostika i náprava vyžaduje spolupráci všech výše uvedených odborníků s převažující rolí rodičů při pomoci dítěti.

praktický nácvik

39 metodický list cvičení vítejte ve světě dětí s ADHD/ADD (LMD) (garant J. Hodáňová)




Nápravné metody Od míčku k tužce a učení Z praxe víme, že u značného počtu dětí nedochází k rozvoji, prohlubování a ani k diagnostikování poruch na podkladě ADHD/ADD (LMD) a to díky příznivému výchovnému prostředí a vhodně voleným nápravným metodám. V době nástupu školní docházky máme stále velkou příležitost pro pomoc dětem a to díky rozvoji rozumových a emocionálních procesů, prostřednictvím nichž je možno účelně oslabovat a napravovat odchylky na podkladě ADHD/ADD (LMD), především jemnou i hrubou motoriku, vizuomotorickou koordinaci, která se výrazně promítá do grafického projevu a specifických poruch učení.


DALEKOHLED Šance pro děti a rodiče Koordinace pohybu a stabilita I. Chytání obouruč

praktický nácvik

Chytání horním obloukem


obr. 2

Dítě chytá obouruč tenisové míčky přesně hozené horním obloukem na vzdálenost čtyř metrů, za každý chycený míček dítě chválíme (obr. 1). Pokud dítě nezvládá chytání míčku hozeného horním obloukem, dítě usadíme na zem, dítě i my sedíme naproti opět na vzdálenost čtyř metrů a tenisový míček posíláme po zemi, dítě míček vrací, po získání jistoty kdy, dráha posílaného míčku musí být rovná a kolmá na rozkročené nohy, míček nesmí vybočovat z dráhy, po dosažení přesnosti v kutálení míčku postupujeme v házení horním obloukem obouruč (viz popis výše) (obr. 2).

Chytání dolním obloukem Po zvládnutí chytání míčku obouruč horním obloukem, přistoupíme k přesně házeným míčkům dolním obloukem, které je z hlediska sledování dráhy míčku obtížnější a opět dodržujeme výše uvedenou vzdálenost čtyř metrů. Cvičením s házením míčku dítě získává jistou v ovládání horních a postupně dolních končetin, větší orientaci v tělovém schématu i v okolním prostoru. Dítě chytá nejprve jen přesně hozené míčky a postupně reaguje i na míčky házené nepřesně a střídavě oběma způsoby, za každý úspěch dítě chválíme, touha po úspěchu ho nutí k zapojování souhry rukou a nohou a koordinaci všech svalových skupin. Úspěch dítě motivuje k dalším hrám a vytrvalosti v započaté hře. obr. 1

obr. 3

4m

41 vítejte ve světě dětí s ADHD/ADD (LMD) (garant J. Hodáňová)




Koordinace pohybu a stabilita II. Chytání jednoruč Chytání horním obloukem Začínáme opět od přesně házených míčků horním obloukem, dodržujeme výše uvedenou vzdálenost čtyř metrů a sledujeme, kterou rukou začíná chytat (pravou nebo levou) a po zvládnutí přejdeme na chytání rukou opačnou.

Chytání dolním obloukem Po zvládnutí chytání míčku, házeném horním obloukem, pokračujeme v chytáním míčku házeném dolním obloukem a opět má dítě na výběr, kterou ruku zvolí jako první. Upřednostňování výběru ruky může být pro nás jedním z ukazatelů pravolevé orientace (obr. 4).

obr. 4


DALEKOHLED Šance pro děti a rodiče Koordinace pohybu a stabilita III. Chytání s odrazem

praktický nácvik

Chytání míčku házeného s jedním odrazem o zem. Opět postupujeme od chytání obouruč k chytání jednoruč, úspěch v chytání míčku s odrazem vyžaduje zapojení nejen koncentrace pozornosti, tak jako u předchozích způsobů, ale i rozdělení pozornosti, pohyb míčku, představa pohybu a rozhodování podle dráhy míčku po odrazu. Dráhu míčku nemůže dítě předvídat podle směru pohybu ruky dospělého (obr. 5).



obr. 5



44 metodický list cvičení vítejte ve světě dětí s ADHD/ADD (LMD)

Koordinace pohybu a stabilita IV. Stoj na jedné noze Dítě vyzveme, aby zaujalo postoj „čápa“, sledujeme zároveň, kterou nohu preferuje jako první, dítě povzbuzujeme k co nejdelšímu stání tak, že čáp se musí důkladně rozhlédnout, kde jsou jeho děti, po zdařilém pokusu opakujeme ještě dvakrát, pokud stoj je příliš rozkymácený, dítě pochválíme s tím, že zítra se čáp bude rozhlížet znovu (obr. 6).

(garant J. Hodáňová)

obr. 6


DALEKOHLED Šance pro děti a rodiče Koordinace pohybu a stabilita V. Skoky o jedné noze a skoky sounož

praktický nácvik

Po zvládnutí stoje vyzveme dítě ke skokům o jedné noze, nejlépe, pokud můžeme, hrajeme s dítětem na větším prostoru hru „PANÁK“ (obr. 7).


Nakreslíme na zem panáka, nakreslíme startovní čáru a začínáme předvedením hry tak, že malý kamínek hodíme do pole označeného „1“ a pokračujeme dále skoky na jedné noze až k hlavě panáka kam doskočíme sounož, sounož provedeme i otočku a pokračujeme zpět ve skocích na jedné noze až k číslu jedna. Hodnotíme počet šlápnutí na čáru a přešlapy do jiného pole.

vítejte ve světě dětí s ADHD/ADD (LMD)

Podle volby vedoucí nohy sledujeme i pravolevou orientaci, k jistotě o pravolevé orientaci musíme mít více důkazů a to i v jiných činnostech, které zahrnují preferenci ruky, zejména v oblasti jemné motoriky, ale i oka a ucha.

obr. 7

45




46

Koordinace pohybu a stabilita VI. Hra „Honzo vstávej“


Je jednou z her, které posilují hrubou motoriku a opět zapojuje cíleně svalové skupiny.

vítejte ve světě dětí s ADHD/ADD (LMD)

Dospělý je vyvolávač, stanoví startovní čáru a cíl, děti jsou na startu a neví dopředu jaký pokyn bude následovat a zapojují do svalové hry i rozhodování o tom jaký pohyb zvolí (stejné pokyny pro všechny zúčastněné a výsledek záleží na provedení) (obr. 8).


Pokyny pro akci dítěte: Honzo vstávej o čapí krok

– dlouhý krok se zvednutým vysoko kolenem

Honzo vstávej o žabí skok

– skok z dřepu

Honzo vstávej o sloní krok

– dlouhý krok se zapojením ruky, která znázorňuje chobot

Honzo vstávej o mravenčí krok – velmi malý krůček Honzo vstávej o slepičí krok

– malý krok na délku chodidla

Honzo vstávej o klokaní skok

– dlouhý skok sounož


DALEKOHLED Šance pro děti a rodiče Koordinace pohybu a stabilita VII. Pravolevá orientace

praktický nácvik

Dítěti dáváme pokyny k činnostem s tím, že požadujeme podání tužky, papíru, hrnečku apod. pravou rukou a postupujeme takto i s levou rukou. Pokračujeme dolními kočetinami, kde společně vykročíme levou nohou a pak pravou, kopeme do míče, obouváme boty atd. Tutéž orientaci nacvičujeme i na obličeji a uších.


Po zvládnutí tohoto základu pokračujeme zkříženou orientací, kdy dítě ukazuje pravou rukou levé oko, ucho, poškrábe se levou rukou na pravém stehně, ve stoje dává levou patu na pravé koleno a vše také naopak. Pokračujeme v orientaci na druhé osobě, která zároveň je i orientací prostoru. Jde o základ k bezpečné orientaci v cizím prostoru, dítěti dáváme pokyny, ukaž: • pravou rukou, kde mám pravé oko • levou rukou, kde mám pravé oko • šlápni mi levou nohou na moji levou nohu • pravou rukou, kde mám levé oko Všechny pokyny provádíme i opačně.





Koordinace pohybu a stabilita VIII. Koordinace pohybu Nízkou stoličku přistavíme ke stolu nebo žebřině a předvedeme dítěti jak má cvik vypadat, jde o pochodování, kdy nohou vystoupíme na stoličku a opačnou rukou se dotkneme desky stolu a tyto pohyby střídáme až do plynulého „pochodu“. Cvičíme každý druhý den, opakujeme desetkrát za sebou (výstup a dotek rukou). Dítě získává jistotu plynulého pohybu při chůzi a vytváří se podvědomá stopa pro plynulý pohyb i v neznámem prostoru (obr. 9).


DALEKOHLED Šance pro děti a rodiče Vnímání zrakové a vizuomotorická koordinace I. Kreslení Kreslíme obrázek tak, že vezmeme papír A4 a dítě nejprve ukáže, kde je pravý horní roh, levý dolní roh s tím, že vysvětlujeme, že toto určení potřebujeme pro rozmístění předmětů, které na papír budeme malovat.

Dítě maluje podle našich pokynů a pouze tužkou: • uprostřed papíru namaluj domeček s okny, dveřmi i komínem • vpravo od domečku namaluj strom a plot • vlevo od domečku si hrají děti s míčem • dolů od dveří domečku vede cesta • nahoře nad domečkem jsou malé mráčky a v pravém rohu svítí sluníčko

praktický nácvik





Vnímání zrakové a vizuomotorická koordinace II. Obkreslování Vnímání a vizuomotorickou koordinaci posilujeme obkreslováním a to tak, že průsvitný papír položíme na obrázek, který se dítěti líbí a dítě obrázek obtahuje tužkou. Používáme obrázky s výraznými konturami za nejvhodnější považujeme Ladovy obrázky (obr. 10).

obr. 10


DALEKOHLED Šance pro děti a rodiče Vnímání zrakové a vizuomotorická koordinace III. Rozeznávání geometrických obrazců Nakreslíme na papír geometrické obrazce a stejné obrazce vystříháme z tvrdého papíru, dítě přikládá vystříhané obrazce na stejné namalované na papíře (obr. 11).

praktický nácvik


obr. 11




Vnímání zrakové a vizuomotorická koordinace IV. Skládání obrazců 1. Nákres psaníčka a psaníčko rozstříhané z tvrdého papíru, dítě skládá rozstříhané díly k sobě tak, aby vzniklo stejné psaníčko jako je na předloze (obr. 11). 2. Skládání tropické helmy (obr. 12) 3. Skládání hokejky (obr. 13) 4. Skládání jedničky (obr. 14) 5. Skládání míčku (obr. 15)

obr. 15

obr. 14

obr. 11

obr. 13

obr. 12


DALEKOHLED Šance pro děti a rodiče Vnímání zrakové a vizuomotorická koordinace V. Omalovánky Vybarvujeme omalovánky, dítě se učí ovládání jemné motoriky, vnímání odlišností a jemností v barevných odstínech, vznikají paměťové stopy koordinovaného pohybu a přistupuje i zlepšování koncentrace pozornosti.

V namalovaných tvarech barevně vykreslujeme (obr. 17): • kolečko - červeně • trojúhelník - zeleně • hvězdičku - žlutě • kosočtverec - necháváme bez vykreslení

obr. 17

praktický nácvik





Vnímání zrakové a vizuomotorická koordinace VI. Kreslení jedním tahem Dítě má před sebou obrázek, který začne kreslit „jedním tahem“ tak, aby čára nebyla přerušena, důraz je kladen na vnímání, vizuomotorickou koordinaci a pozornost.


DALEKOHLED Šance pro děti a rodiče Vnímání zrakové a vizuomotorická koordinace VII. Navlékání korálků Třicet korálků o průměru 0,6 cm v barvě zelené, červené, modré, žluté a bílé a tkanička na navlékání s tuhým koncem (obdoba dlouhé tkaničky do bot). Střídavě dítě navléká: dva korálky zelené, čtyři červené, tři modré, dva žluté, pět bílých, šest zelených, dva červené, tři modré, dva žluté, jeden bílý. Navlékání můžeme opakovat podle zájmu dítěte ještě jednou v opačném pořadí barev.

praktický nácvik




56 metodický list cvičení

Koncentrace pozornosti I. Dokreslování chybějících částí Dítě dokresluje to, co na obrázku chybí, např. nos, oko apod. Jde o nácvik přesnosti zrakového vnímání (obr. 18).

vítejte ve světě dětí s ADHD/ADD (LMD) (garant J. Hodáňová)

obr. 18


DALEKOHLED Šance pro děti a rodiče Koncentrace pozornosti II. Hledání rozdílů

praktický nácvik

Dva stejné obrázky u kterých je určený počet změn (např. najdi 5 rozdílů).






Koncentrace pozornosti III. Hledání názvu ve větě VEDRO ZDE NENÍ.

drozd

PAVEL BLOUDÍ SEM TAM.

velbloud

PRAHA V RANNÍ MLZE.

havran

JIRKA KOPE S TONDOU BAZÉN.

pes

NEJDŘÍV RÁNA ZADUNĚLA.

vrána

ŘEKA NE, CO POTOK?

kanec

BABKA V KAMNECH ZATÁPÍ.

kavka

KLAŇ SE NAŠEMU PÁNOVI.

laň

JIRKO, SEĎ ROVNĚ.

kos

PO TOBĚ JE VŽYDYCKY MOKRÁ VANA.

kráva


DALEKOHLED Šance pro děti a rodiče Koncentrace pozornosti IV. Barevné výseče

praktický nácvik

Nakreslený kruh, rozdělený na osm částí, střídavě bílé a červené výseče. Dítě má za úkol dotknout se prstem červené výseče a skočit prstem o dvě výseče vpřed a pak o jedno vzad a takto projde celým kruhem, opakujeme pouze dvakrát, dítěti při chybě pomáháme upozorněním, např. že přeskočil jen jedno pole anebo, že se zapomnělo vrátit (obr. 20).



obr. 20




Koncentrace pozornosti V. Kreslení geometrických obrazců podle předlohy Před dítě předložíme nakreslené obrazce – křížek, čtverec, trojúhelník, kosočtverec, kosočtverec s dělícími čarami, šesticípá hvězda. Dítě obkresluje jednotlivé obrazce. My můžeme pomáhat pouze otázkami, zda opravdu je obrazec, který kreslí stejný jako ten na předloze, obkreslování těchto obrazců by mělo dítě zvládat v době nástupu do školy. Po zvládnutí pokračujeme obrazci složitějšími, náročnými i na rozpoznání detailů v předloze a jednotlivých částí předlohy (obr. 21). Složitější obkreslování důležité pro vnímání detailů (průnik obrazců)(obr. 22). Vnímání a překreslení jednotlivých částí předlohy, všímáme si kolik částí dítě zachytilo, kolik postřehlo detailů. Překreslování podle předlohy je důležité pro nácvik vizuomotorických dovedností, paměti pro detaily a koncentraci pozornosti (obr. 23). obr. 21

obr. 22

obr. 23


DALEKOHLED Šance pro děti a rodiče Koncentrace pozornosti VI. Projíždění dráhy

praktický nácvik

Jemná motorika, vizuomotorická koordinace a koncentrace pozornosti jsou nutné předpoklady pro zvládnutí písemného i kresebného projevu a k tomu slouží nasledující cvičení. Dítěti předložíme na papíře předkreslenou dráhu, dítě projíždí tužkou středem dráhy tak, aby mělo co nejméně doteků obrysu dráhy (obr. 24).


Jedním z dalších cvičení je bludiště, kde dítě začíná u čísla 1, tužkou jede po čáře a končí na druhé straně, kde do volného čtverečku napíše číslo jedna. Takto postupně projede všech 25 čar.

obr. 24





Koncentrace pozornosti VII. Číselný čtverec Dítě hledá postupně čísla od 1 do 30, nesmí žádné číslo vynechat, dospělý kontroluje, zda dítě neudělalo chybu, na chybu ho může upozornit a dítě se vrací k číslu, které právě mělo hledat. Při úkolu je výrazně zapojena koncentrace pozornosti.


14 9

27

20

6

12

19 28

8 7 26 13 1 16 5 29 25 2 22 21 15 4

3

30

11 17

23

24 10 18


DALEKOHLED Šance pro děti a rodiče Koncentrace pozornosti VIII. Cvičení s kolečky

praktický nácvik

Dítě se rozhoduje podle polohy bílé tečky a to, je-li bílá tečka od černé nahoře, dole, vpravo a nebo vlevo bez ohledu na to, u které strany čtverečku obě tečky leží. Pro úspěch v tomto úkolu dítě musí ignorovat ohraničení čtverečku, ukazuje prstem na bílou tečku a slovně dorovází její umístění tak, že říká „bílá tečka je od černé tečky nahoře, dole, vpravo, vlevo“.


Úkol výrazně zapojuje kocentraci pozornosti a učí dítě selekci podnětů.





Vnímání sluchové I. Reprodukce rytmu Jde o přesnost sluchového vnímání a rozlišování sluchových podnětů a k tomu nám nejlépe slouží reprodukce rytmu. Tužkou vyťukáváme tužkou série zvuků, které dítě po skončení série opakuje:


……… …– …– …– –.– –.– –.– –.. –.. –.. ––. ––. ––..––. ––. ––.


DALEKOHLED Šance pro děti a rodiče Vnímání sluchové II. Tleskání

praktický nácvik

Dvakrát tleskneme rukama o sebe dlaněmi a pak střídavě vždy jednou rukou do kolena, ruce při doteku kolena střídáme (dvakrát dlaněmi o sebe, pravou rukou do kolena, opět dvakrát dlaněmi o sebe a levou rukou do kolena), opakujeme šestkrát po sobě.






Vnímání sluchové III. Opakování slov a vět Nedostatky ve sluchovém rozpoznávání jsou pro dítě zdrojem chyb hlavně při opakování učiva a je postižena i výslovnost především měkkých a tvrdých hlásek. Problémy dítěti dělá výslovnost D–T–N a Ď–Ť–Ň, která je setřelá a nejasná zvláště vyskytují-li se tyto hlásky vedle sebe. Nacvičujeme opakováním ve větách:

Špačci sedí na střeše. Slečna nese v tašce sušené švestky. Obujeme si cvičky. Hodiny ukazují třičvrtě na čtyři. Hodiny na stěně tikají hlasitě. U nás na louce cvrkají cvrčci.


DALEKOHLED Šance pro děti a rodiče Doporučení I. Jak můžete dětem pomáhat

praktický nácvik

• vytvoříme pravidelný režim dne a to i s časem na odpočinek a změnu činností, který stále dodržujeme, vytvoříme z prováděných činností návyk, který se stane stereotypem a poskytne dítěti klid a jistotu;


• poskytujeme dítěti okamžitou zpětnou vazbu k jeho chování, vymezíme hranice, za které již nemůže jít a co v jeho chování již netolerujeme my ani okolí, sdělení neodkládáme. Dítě vzhledem k množství podnětů, na které reaguje, není schopno si později vzpomenout, co špatného udělalo a naše výtky pak chápe jako nespravedlivé a nepodložené obvinění, cítí se ukřivděné; • to, co dítěti sdělujeme, co po něm požadujeme, co se nám v jeho chování nelíbí a co je již nepřípustné, musí být jasné a srozumitelné vzhledem k jeho věku; • vždy musíme dítěti dávat vědět, že i přes výhrady, které k němu máme, máme ho rádi a jsme tu proto, abychom mu pomohli; • neplýtváme pochvalou za každý dobře splněný úkol, oceňujeme aktivitu a snahu, nezveličujeme neúspěchy, dáváme dítěti najevo, že jsme tu proto, abychom mu s jeho neúspěchy pomohli, že není samo, pochvalou a pozitivním hodnocením zpevňujeme jeho žádoucí chování; • dopřejeme dítěti pohyb, ale ne v adrenalinových sportech, ale ve sportech, u kterých výkon a úspěch je závislý na uspořádaném a koordinovaném pohybu, např. plavání a veslování;

Úspěch dítěte je závislý na naší důslednosti, citlivosti, trpělivosti a rodičovské lásce.





Doporučení II. Rady pro přípravu do školy • než se s dítětem začneme připravovat na výuku, je nutné zajistit co nejklidnější prostředí, kde je co nejméně vedlejších rušivých podnětů, dítě neprovádí selekci podnětů, reaguje na všechny podněty; • psaní úloh a paměťové osvojování učiva rozdělíme na menší časové úseky a sledujeme, kdy dítě již není schopné soustředění a stoupá celkový neklid; • přechod na jinou činnost určujeme my, aby se dítě nenaučilo zneužívat neklidu pro odklad učení; • při přípravě do školy musíme s dítětem spolupracovat, musíme být dítěti oporou a včas reagovat na jeho neklid, kolísání pozornosti i zvýšenou únavu; • k naučeným pasážím učiva se vracíme a zjišťujeme, zda dítě učivo pochopilo anebo zda si učivo dobře osvojilo; • musíme stanovit pravidla a řád, který neměníme ze dne na den. Pravidla a řád musí být jasná a srozumitelná, platná pro všechny členy rodiny tak, aby dítě nemohlo zneužívat povolnosti některého člena rodiny a vyhýbat se tak jeho plnění; • základem nápravy a pomoci dítěti je citlivý a důsledný výchovný přístup.

Tipy na uvolnění mezi vypracováváním školních úloh Pokyny - využijte možnosti uvolnění dítěte od soustředění na úkoly např.: „Prosím, přines mi z psacího stolu papír a tužku a polož mi to na stůl v kuchyni a pak mi natoč sklenici vody.“ „Prosím, vynes odpadkový koš a podívej se do schránky na dopisy, jestli tam není pošta.“ „Prosím, dones mi z kuchyně z mísy jablko a vyndej z lednice máslo a mléko.“ Anebo využijte cvičení, která se dítě naučilo v průběhu projektu DALEKOHLED.


DALEKOHLED Šance pro děti a rodiče Kvaliﬁkační předpoklady odborných pracovníků Podmínkou zařazení dítěte do nápravné pohybové výchovy, vedené MUDr. Marií Zemánkovou a tím i do projektu Dalekohled, je odborné psychologické vyšetření dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, především s ADHD a ADD. Vstupní i výstupní psychologické vyšetření je cíleně zaměřeno na zjištění a zhodnocení vedoucích příznaků stanovených diagnóz, především na procesy pozornosti, jemnou a hrubou motoriku a na koordinaci funkcí a pohybů, což je zásadní pro zaměření cviků. Psycholog, který doporučuje zařazení dítěte do nápravné pohybové výchovy a realizuje vyšetření, včetně práce s rodičem, musí splňovat následující kvalifikační předpoklady: • absolvent jednooborového studia psychologie • odborná praxe s dětmi výše uvedených cílových skupin Autorkou nápravně pohybové výchovy (léčba pohybem) je MUDr. Marie Zemánková. Podmínkou vedení nápravně pohybové výchovy jinými lektory je: • vystudování oboru rehabilitace • zkušenost s alternativními metodami užívajícími relaxaci a koordinaci • základní informace pro práci s dětmi • zvládnutí jednotlivých cviků a jejich dopadu na projevy na podkladě ADHD a ADD

praktický nácvik





Závěr Léčebný pohyb vedený řízeným pohybem na přesnost vede k vytvoření dobrých pohybových návyků (stereotypů), které se v mozku zafixují a slouží pak při opakování po celý život. Nácvik s rodiči a pedagogy přispějí ke vzájemnému porozumění předností nebo nedostatků, přispějí k nápravě bez léků nebo jejich omezení a usnadní spolupráci. Metodické listy i další literaturu, která je jinak hojná i v knihách i internetu, možnost porady s odborníky zkvalitní sociální vztahy i výkony potřebných dětí, jak bylo již prokázáno i v našich předchozích pilotních studiích. Přejeme dětem, rodičům i pedagogům úspěšné pokračování v této činnosti. Elektronické přání: (parafráze na Jana Nerudu) Mně osud do HARDWARE (kolébky) pohyb dal, by SOFTWAREM (léčebným pohybem) jej ku životu vzkřísil, by ani jako „LIVEWARE“ (provedením) neselhal, ni virus cestu by mu zkřížil.

Ahoj!

ADHD/ADD léčba pohybem

Škola manažerského rozvoje s. r. o. vzdělávání, koučování, diagnostika, psychoterapie Projekt ESF OP VK č. CZ.1.07/1.2.25/02.0051

ADHD/ADD(LMD) ‐ léčba pohybem Seminář pro pedagogy MŠ a ZŠ i rodinu MUDr. Marie Zemánková pediatr, neurolog a dětský neurolog s kineziologickým zaměřením

ADHD = porucha řízení pohybu MNK ‐ nemoc pod č. F 90.0.

„Jsou to děti nižší, průměrné nebo nadprůměrné inteligence s různými poruchami chování a učení. Různé formy onemocnění, od velice mírných až k závažným se mohou manifestovat v různých poruchách percepce, tvoření pojmů, pozornosti, řeči, paměti, impulsivnosti nebo motorických funkcí.“


1


PŘÍZNAKY A VÝSKYT (Černá, Třesohlavá) • porucha pozornosti • hyperaktivita • třesy, neklid, nesouhry • emoční labilita • porucha řeči, prostorové orientace • impulzivnost (chování bez zábran) • unavitelnost Podrobně viz. Pohyb nad zlato, str. 9

93% 80% 77% 70% 67% 66% 66%

Proč vstupujeme do této složité problematiky P O H Y B E M? Pohyb je základní projev života. V dávných dobách se jím život a jeho vývoj realizoval.

Pohybem se: • někam dostaneme • něco získáme • něco stvoříme • něčemu zabráníme • něčemu ublížíme, ...


2


Léčba ADHD pohybem ‐ naučit se ovládat vlastní tělo a zlepšit ostatní odchylky cvičením: I.

držení těla, rovnováhy, vnímání tělesného schématu, II. vzhledem k okolí – chůze, sdružené pohyby, zrakově prostorová orientace, III. vzhledem k aktivitám psychickým – zvládnout nezdrženlivost, nepozornost nácvikem relaxace a koncentrace, IV. vzhledem k vnitřnímu prostředí (např. břišní koliky a časté močení) ‐ zvládnout cvičením a dýcháním. Podrobně viz. Pohyb nad zlato, str. 10

UČENÍ ‐ jakým pohybem? neřízeným x řízeným

Člověk má k dispozici: • reflexní pohyb ‐ mrknutí... • švihový pohyb ‐ rychlý, opakuje se, naučený pohyb částečně automatizovaný • pomalý – řízený ‐ sleduji průběh, učím se, ovládám, ... • suprapomalý ‐ vázaný na dech ‐ k opravě vadných pohybů ... Podrobně viz. Pohyb nad zlato, str. 12


3


Učit se máme všemi smysly ‐ kolik máme smyslů?

S. Kovalikova spočítala až 19, 5 základních zrak – sluch – hmat – chuť – čich Které detailně rozvedla: • vnímání rovnováhy, vestibulární, vnímání teploty, vnímání bolesti, vnímání eidetických představ, • magnetický, elektrický, barometrický, ionický, ultrafialový, infračervený, gravimetrický, proximální, vomeronasální Podrobně viz. Integrovaná tematická výuka: S. Kovalik nebo Pohyb nad zlato str. 40

VÝZVA k pedagogům • zabýváme se hlavně neklidnými dětmi (žáky) • V hypokineze současnosti potřeba pohybu platí pro všechny, není‐liž pravda ? • I výkonní sportovci chodí na kompenzační cvičení.


4


Děti ‐ žáci ‐ výchova ‐ vzdělávání

MULTIOBOROVÝ ÚKOL Dítě se vyvíjí z genetického základu rodičů Jejich péče jako novorozenec kojenec batole předškolní dítě navíc v MŠ školák v ZŠ ‐ povinně Každý úsek má svá specifika, která je nutno respektovat a plnit jinak

vznik poruch vadí v životě jedince i jeho okolí

TĚLESNÝ VÝVOJ ‐ dozoruje pediatr PSYCHICKÝ VÝVOJ ‐ " , rodina, instituce, společnost při odchylkách specialisté: psycholog, dětský neurolog, psychiatr a řada dalších dle poruchy


5


Š K O L S T V Í dostává smíšenou skupinu žáků • • • • • • • • • •

zdravé žáky žáky s poruchou chování ADHD/ADD (LMD) tělesnými vadami smyslovými vadami chronickými chorobami sociálními problémy smíšenými příznaky mentálními vadami pervazivním onemocněním

POHYB

Pořadí naznačuje i četnost výskytu.

nejen vidíme ale i cítíme

našimi smysly, myšlením. Pohybem formujeme své tělo i myšlení, konání. Někdy to bolí.


6


VE ZDRAVÉM TĚLE ZDRAVÝ DUCH K tomu dospíváme zdravou výchovou. Víme o tom mnoho, ale i málo. Aktuálně 2008 kritická zkušenost Michaela Winterhoffa v jeho knize U nás vydal IKAR 2011

MICHAEL WINTERHOFF • Narozen v roce 1955, povoláním lékař • Studium medicíny absolvoval v Bonnu • Od roku 1988 provozuje vlastní praxi jako odborný lékař pro psychiatrii a psychoterapii dětí a mládeže • Zabývá se především aktuálním obrazem psychických poruch dětského věku z pohledu psychologa • Analyzuje rodinné systémy i na podkladě společenských změn • Jako sociální psychiatr si udělal jméno i v oblasti pomoci mladistvým • Je ženatý a má 2 děti


7


Proč se z našich dětí stávají tyrani aneb Ztracené dětství • Nesprávný společenský vývoj a vlastní problémy dospělých brání tomu, aby rodiče i pedagogové vystupovali vůči dětem rozhodně a z pozice svého postavení a umožnili tak jejich normální psychický vývoj. • Podle Winterhoffa partnerský způsob výchovy vytváří, fixuje v dítěti tzv. raně narcistickou psychiku z vývoje kojence a batolete = jedince ovládne pocit, že celý svět se má točit kolem něj. To je důvod, proč se nemůže správně zapojit ve společnosti.

Proč se z našich dětí stávají tyrani aneb Ztracené dětství • Máme malé neposlušné děti, adolescenty, pro něž je respekt k rodičům a učitelům neznámým pojmem, mládež, která není schopna pracovat… • Děti nejsou malí dospělí. • Jen tehdy, když s nimi začneme opět jednat jako s dětmi, budou v pozitivním smyslu schopné života.


8


MICHAEL WINTERHOFF • Emocionální zneužívání dětí pod pláštíkem partnerského chování k nim se stává otázkou životaschopnosti naší společnosti, podnětem k závažné společenské debatě. • Pokud se nepřestaneme k dětem chovat jako k partnerům, jako k sobě rovným, všichni ‐ děti i dospělí – z toho onemocníme a budeme se navzájem nenávidět.

PORUCHY VZTAHŮ Současnost – počínaje 70 léty – vykazuje PORUCHU vztahů mezi dítětem – rodiči – školou – zaměstnavatelem... Winterhoff podle své praxe v NSR o tom pojednává v ...Tyranech ..., dělí výchovu do 4 skupin: • intuitivní ‐ přirozenou • partnerskou příklad Manuel • projekční Swen • symbiotickou Max


9


PORUCHY KOMUNIKACE Winterhoff nalézá poruchu komunikace mezi: • učiteli v učitelském sboru • " a žáky • " a rodiči • rodiči a dítětem • prarodiči a rodiči • rodiči jako partnery (vzpomínám ‐ říkali jsme dvojkolejná výchova)

EXTRÉMY ‐ HIKIKOMORI uzavřít se, odtrhnout, česky snad závislák, gambler. V Japonsku hrozba i celosvětově. Virtuální geniové mají sjezdy. Vezou si NB, spacák, energetický nápoj. Poznámka opozice: My učíme aspoň 1 minutové cvičení co 20 min. u počítače  


10


SPORTOVNÍ POHYB k TV na školách DÍTĚ, SPORT a ZDRAVÍ ‐ M.Kučera, P.Kolář, I.Dylevský... Galen, 2011 požadavky: obratnost rychlost síla vytrvalostní dovednosti záleží na věku a dalších okolnostech ‐ viz str. 71

I. POHYBOVÉ DOVEDNOSTI (1) Už v předškolním vzdělávání by měly děti získat kompetence dle doc. B. Hátlové: 1. Lokomoční dovednosti – plazení, lezení, chůze, běh, všemi směry skok všemi směry – zdolávání překážek – různě poskakovat a skákat – pohyb v prostoru v různých polohách a činnostech – pohybovat se s druhým ve skupině, spolupracovat – podřídit se rytmu a hudbě – pohyb v různém prostředí ‐ sníh, voda...


11


I. POHYBOVÉ DOVEDNOSTI (2) 2. Nelokomoční dovednosti – vzpažit, upažit, podřep, klek, leh... – pohybovat částmi těla ‐ švihadlo, stuha, míč... – pohyb kolem různých os těla ‐ obrat, převal, kotouly ... – dokázat pohyby těla podřídit hudbě

I. POHYBOVÉ DOVEDNOSTI (3) 3. Manipulační dovednosti – rukama, koleny, nohou, hlavou zvedat, odrážet, driblovat ... – odhadnout pohyb náčiní, přizpůsobit mu vlastní pohyb – spolupracovat ve skupině při ovládání náčiní (padák, lano) – využít pomůcky k pohybu v různém prostředí


12


II. TĚLESNÁ ZDATNOST • pohybovat se delší dobu lokomočními pohyby • dokázat zpevnit a uvolnit tělo dle pokynů • dokázat protáhnout a uvolnit své tělo dle návodu • umět správně dýchat v klidu, uvědomit si důležitost správného dýchání

III. KOGNITIVNÍ A AFEKTIVNÍ OBLAST • znát různé části těla a umět je pojmenovat • znát směry vzhledem k vlastnímu tělu • vědět, že síla svalů umožňuje pohyb a řadu dalších pravidel ve sportu.... všechny podrobnosti tabulky v knize str. 117 Tabulky odborníků zaměřených na sport mohou splňovat ve školství děti zdravé.


13


ŽÁCI „NEZDRAVÍ“ Tyto děti, kterých bohužel přibývá, vyžadují léčbu nebo aspoň doučení, opravu neznalostí, potřebují doučit, dotrénovat. Sport i škola hodnotí žáka dle výkonu ‐ upřednostňují adrenalinové sporty Platí: lze sestrojit robota, který porazí velmistra v šachu, nelze sestrojit takového, aby házel a chytal míč.

SPRÁVNÉ POHYBOVÉ VZORCE Chce to nejen vypracované tělo ‐ současný módní idol ‐ ale i vypracovaný mozek ‐ vytvoření SPRÁVNÝCH POHYBOVÝCH VZORCŮ V MOZKU ve spolupráci příslušných odborníků. Prof. Pavel Kolář doporučuje znalost osy těla v čelní a boční rovině a různých asymetrií, což platí pro pediatry i učitele, aby mohli nechat dítě vyšetřit a provést úpravu vady. Některé vady dokonce s věkem „rostou“. Podrobně str. 103


14


ÚKOL DALEKOHLEDU pomoci potřebným v problému: • jiným přístupem k dětem • jiným vedením • jinými výkony • jiným hodnocením Ukazují to již vypracované Metodické listy i předchozí literatura

KNOW HOW = důležité zásady JAK to dítě učíme • respektování BIOLOGICKÉHO ČASU ‐ dítěti plyne čas pomalu ‐ stačí kratší úseky cvičení • MOTIVACE ‐ nejčastěji napodobením zvířat • ZÁBAVNOST ‐ najít způsob, aby to dítě zajímalo • OPAKOVÁNÍ ‐ upevní se paměťová stopa v mozku • NENAPOMÍNÁNÍ ‐ říci povel jiným způsobem • KONTAKT ‐ různými smysly ‐ vidění, slyšení, dotyk,... (viz literatura: Kovaliková) • KONTROLA ‐ zpětná vazba v zrcadle apod. • STŘÍDÁNÍ PROTIKLADŮ ‐ činnost ‐ odpočinek


15


PŘÍKLAD – ROBOT A MÍČEK robot nechytne a nehodí míč Chytat míček na 4‐8 m je sportovní výkon. • Házíme míč ‐ nejlépe lehce podfouknutý overbal – především jako pozornostní cvičení. • Házíme – obloučkem, podhozem, nadhozem, jednou a druhou rukou, pak rovná přihrávka z basketu a ještě odrazem. • Děti to dovedou ve 2‐3 lekcích a jsou hrdé, kdy umí míč i stejně vrátit ‐ prostorová orientace a při stoji na houpající úseči známka dobré rovnováhy. Velké uspokojení je odměnou všem.

PRÁCE S DÍTĚTEM potřebné sdílení ‐ rodiče vychovatelé jsou účastni činnosti s pohybem u předškolních i na I. stupni ZŠ


16


NUTNOST METODICKÉ PŘÍPRAVY zejména na začátku Příklad: viz chůze ‐ varianta "orient "

Metodické listy 26 až 28

POUŽITÍ VARIANTY CHŮZE „ORIENT“ • u počítače stačí 1‐2 min. po 20 min práce • ranní rozcvička • při únavě • i při vyučování zlepšení držení těla, tělesného schématu, dýchání


17


RŮZNÉ VARIANTY CHŮZE • užívat ve škole • na dětských táborech, školách v přírodě • na představeních a besídkách Vnímat chůzi jako základ zdraví, rehabilitace viz učebnice POHYB NAD ZLATO ‐ Chůze, str. 72‐77 (popsáno cca 65 typů chůze)

ROVNOVÁHA ‐ CELOŽIVOTNÍ ÚKOL žijeme v gravitačním poli Země

Rovnováha je funkce ‐ neustálé balancování a potřebuje: • pružnou páteř • dobré smysly • pevný bod • denní trénování Nutno zařadit do denního programu Metodické listy 3 ‐ 8


18


ROVNOVÁHA VLEŽE – NESMYSLNÝ ÚKOL? Pro ADHD nezbytný! Poloha stromu (savasana) ‐ • jak vnímá své tělo? umí se správně uložit? jak dlouho vydrží v klidu? Cvičení s představou ‐ smysly: • zrak ‐ barvy (duha...) • sluch ‐ zvuky v okolí • chuť a čich – jablko • hmat ‐ sněhová vločka ML 30

VNÍMÁNÍ VLASTNÍHO TĚLA • DECHEM ‐ nafukovací panáček ‐ ML 12 • Při POHYBU ‐ v rozcvičkách z bojových umění ‐ ML 29 • tak‐tak‐všelijak 30 sec. ‐ pak brnění v prstech (krevní oběh) • VIBRACÍ ‐ zvláště "A" v ruce, na hlavě a hrudníku ML 31 (palestezie) • a dalších relaxacích,…


19


RELAXACE PRO DENNÍ POTŘEBU Drožkář (Rodin, socha Myslitel) • vsedě (na židli, míči): • celá chodidla opřena o zem • kolena od sebe na šíři ramen • lokty opřené o stehna • ruce spuštěné volně mezi koleny • záda rovná, uvolněná • hlava a ramena spuštěná

ML 23

RELAXACE v současnosti dominuje ke zlepšení u ADHD zvláště. Připomínáme v přehledu účinky: • proti stresu ‐ anxiolytikum • proti bolesti ‐ analgetikum • proti neklidu ‐ tranquilizér • proti svalovému napětí ‐ myorelaxans


20


PROSTŘEDKY RELAXACE • • • • • • • •

klid pomalý plynulý pohyb dýchání emoční projevy ‐ pláč, smích, křik, ... vibrace ‐ zvuky, hudba, protřesení končetin, těla, ... procvičování pohybových souborů ‐ semafor, taiči, ... dotek ‐ pohlazení, masáže, automasáže působení sociálních podnětů – pochvala, setkávání s krásou, dětmi i neštěstím

Podrobněji viz. Cvičení pro hyperaktivní děti nebo ML 18 až 23

RELAXAČNÍ CVIČENÍ Relaxace je potřebná v průběhu dne, mezi jednotlivými činnostmi, po velké zátěži, u dětí častěji a kratčeji. • prokazují se velmi platné u dětí s ADHD • oceňují i rodiče • mají mnoho forem : bleskovou, lokální, celkovou, ... Vhodné by byly zájmové kroužky s jejich prováděním na školách Podrobně viz. ML 18 ‐ 23, Pohyb nad zlato, str. 21 až 31


21


Velký problém: AGRESIVITA ‐ NEZDRŽENLIVOST ‐ IMPULZIVITA

Velmi vadí v životě ‐ okolí i nositeli Zlepšujeme ‐ léčíme: • RELAXACÍ • DÝCHÁNÍM • ODZLOBENÍM (Vašina, ML 36) • medikací,...

TĚLESNÉ SCHÉMA, ORIENTACE V PROSTORU • důležité zvládnutí, ochrana před úrazy, pro obratnost, ... • orientace na trojrozměrný prostor • cvičení rovnováhy ‐ základ + házení chytání skákání viz Metodické listy 3 ‐ 8 a 24


22


HARMONIZAČNÍ CVIČENÍ spočívá na vyladění mozkových hemisfér (pravá ‐ tvořivá, emoční; levá – matematická, logická) • Využívá zkřížené inervace mozku. • SPRÁVNÁ CHŮZE je harmonizačním cvičením. • Vše, kde se kříží přes střední čáru. • Příklady – „Podání ruky“ ‐ cvičíme aspoň 4 x „Osmičky“ viz Metodické listy 25

ROZVOJ MOTORIKY HRUBÁ MOTORIKA ‐ posturální a lokomoční (udržování polohy a pohyb) • probrána v chůzi, rovnováze, v tělových a prostorových orientacích... • hlavní u předškoláků a I. st. ZŠ • zvládnutá ‐ menší úrazovost, ... JEMNÁ MOTORIKA ‐ ideomotorická a komunikační • dominuje v přípravě na školu a v I.st. ZŠ ‐ obratnost rukou, řeč... DÝCHÁNÍ – důležité u obou


23


DÝCHÁNÍ Hlavní úkol ‐ výměna plynů O2 a CO2 ‐ životní funkce a další funkce: • modulační ‐ svalstvo ‐ úprava deformit, ... • relaxační ‐ uvolnění svalů, psychiky, vnitřních orgánů • regulační ‐ vliv na srdce, střeva, ... Viz ML 9 až 13, podrobně Cvičení pro hyperaktivní děti, str. 29‐ 31, velmi podrobně ‐ Pohyb nad zlato, str. 33 – 38

PRÁCE S DECHEM • Dýchání je jedinou vitální funkcí, kterou můžeme vlastní vůli měnit, a to jak hloubku, tak frekvenci. • Působení pohybu, dýchání a vědomí na vegetativní systém ukazuje perfektní tabulka Vladimíra Zemana v knize: Cest je bezpočtu, str. 188 • Těžko lze najít podobný přehled a shrnutí. • Užitečné pro všechny, autoléčba.


24


JEMNÁ MOTORIKA ‐ RUCE • Hypokinéza (nedostatek pohybu) ‐ průvodní jev našeho způsobu života • Hypokinéza rukou ‐ počítače, hračky, písmo, ... • Váznou jednoduché úkony, samoobsluha, zacházení s předměty... • Cvičením k dokonalosti – př. klavíristé, kapsáři viz. ML 14 ‐ 17 nebo Pohyb nad zlato, str. 64 ‐ 67

Řeč – důležitý prvek komunikace • Nárůst konzultací u logopedů od r. 2009 o 13% • Nutné povzbuzovat zdravé děti i děti s různými vývoj. poruchami • Následky: zhoršení školního prospěchu šikana mezi vrstevníky omezení volby zaměstnání pocity méněcennosti • Procvičovat: jazyk, mimiku, dýchání, koncentraci, logopedické cvičení.


25


JEMNÁ MOTORIKA – JAZYK • Nejsložitější a nejpohyblivější sval v těle • Dobrá pohyblivost je podmínkou pro řeč, artikulaci, výuku cizích jazyků • Cvičení tichá a hlasitá • Osvědčily se i jazykolamy, již J. A. Komenský (Nabukodonorozova socha, Železo, zaželezilo‐li se, či nezaželezilo a další) viz ML 33 ‐ 34

JEMNÁ MOTORIKA ‐ ZRAK • ZRAK ‐ pečlivě hlídán očními lékaři i laiky (Vidím bez brýlí) • Oko jako orgán zraku má nejcitlivější a nejjemnější pohyb nejen v okohybných svalech, ale i uvnitř oka ‐ zornička se stáhne na světlo, roztáhne ve tmě ‐ řízeno vegetativně. • I to lze cvičit. Zpověď hochštaplera Felixe Krulla ‐ příběh muže, naučil se roztahovat zorničku, předvedl epileptický záchvat, nebyl odveden (román i film).

• Obrazovky kazí oči ‐ naučit dobře uvedené ML 32 cvičení !!


26


RELAXACE S PROTAŽENÍM MOTIVACE ZMRZLÍK • Protažení páteře ‐ kombinace relaxace s protažením (PIR = postizometrická relaxace svalů, používá se hojně ve fyzioterapii) • Úspěch této motivace u dětí: provedení pro jednotlivé úseky = horní – střední – dolní uzávěr na ose těla, pak celkově (možné provádět vsedě, vstoje i vleže). • Hrudník lehce dýchá, celé provedení ve 2 min. ML 19 a 30

Cvičení „Zmrzlík“ – horní uzávěr 1. mrzne krk, protahuje se, rovná, brada přimrzá k hrdlu ramena se stahují dolů počítáme do 10 2. krk rozmrzá povolí se brada ramena vystoupí nahoru trvá 10 vteřin 3. pak 10 vteřin odpočinek, prohřátí, uvolnění


27


Cvičení „Zmrzlík“ – střední uzávěr 1. pupík mrzne, stahuje se k páteři páteř se narovná, protáhne počítáme do 10 2. pupík rozmrzá, zvedá se páteř se zase prohne během 10 vteřin 3. pak 10 vteřin odpočinek, uvolnění

Cvičení „Zmrzlík“ – dolní uzávěr 1. fouká na zadeček, kostrč se narovná stahují se sedací svaly lehce se zvedají kyčle bříško lehce dýchá počítáme do 10 2. vše se uvolní 3. pak 10 vteřin uvolnění, klidné prodýchání


28


Cvičení „Zmrzlík“ – celkový • Všechny 3 úkony z předchozích provedeme najednou ‐ najednou protáhneme celou páteř • Opět protažení prodloužíme alespoň na 10 vteřin, pomalu uvolníme, prožijeme chvilku blaho po protažení. Můžeme ve stoje i vleže. Je to bývalé vojenské „Pozor!“. • Účinky: – uvědomíme si celou páteř v protažení a uvolnění – stojí za to, se takto srovnat ráno, večer a dle potřeby během dne

Rovná, pružná páteř se nám odmění.

Můžeme doporučit I Individuální pokyny žákům před stresem ve třídě, např. • před zkoušením vibruj do hlavy písmeno M se zavřenými ústy tiše nebo jen v duchu ‐ zásobíš mozek čerstvou krví, můžeš dobře odpovídat • při únavě se protáhni v páteři, udělej si horního "Zmrzlíka" • i během vyučování ‐ celého "Zmrzlíka" ‐ nerušíš ostatní


29


Můžeme doporučit II • NAUČTE děti při začátku hodiny přesné provedení Pozor ‐ Pohov ‐ Sednout Tato „pořadová cvičení“ mají děti rády, zvyknou si, zahájíme vyučování přerušením dosavadní činnosti. Vyplatí se nácviku věnovat několik minut, učinit to samozřejmým. • Před diktátem všichni na ½ min. i vsedě provedou „tak‐tak‐všelijak“, pak spustí ruce a ½ min. pozorují brnění v prstech ‐ oživí a prokrví ruku pro psaní.

Můžeme doporučit pro „odzlobení“ • Při neklidu ve třídě „Tarzana“ ‐ volnými pěstmi klepeme na hrudník při zpívání "A" ‐ odplynutí stresu • V tělocvičně na jedno "A" – vsedě ruce klepou o zem, pak relaxace v předklonu – vsedě nohy klepou o zem, pak relaxace v předklonu – současně klepou ruce i nohy i jazyk la‐la‐la, pak relaxace vleže) Lze 2‐3x opakovat, ML 36


30


Můžeme doporučit Kromě osnov v TV realizovat kroužky s řízeným pohybem ‐ pohybem pro učení

VÝZVA!! • Až budete s dětmi provádět tuto SPECIÁLNÍ POHYBOVOU VÝCHOVU ‐ neříkejte jim, prosím, ‐ „Pojď cvičit!“ ‐ děti to přímo nenávidí. • Řekněte třeba: slyšíte “A“ z bříška rukou, jak dlouho vydržíte? Měřím (troška soutěživosti neuškodí), nebo Metodický list č. 36 ‐ nebe a další. • Děti chtějí především poznávat a učit se, což může vypadat jako hra. • Cvičením není vybíjená ‐ to je jen vybíjení agresivity, což můžeme jinak ‐ různě a kontrolovaně (viz neuropsycholog Vašina z Brna).


31


LITERATURA • Zemánková, M. Pohyb nad zlato. Dostupné z www zsf.osu.cz/dokumenty/pohyb‐nad‐zlato.pdf , 1996 • Zemánková, M. – Vyskotová, J. Cvičení pro hyperaktivní děti. Praha: Grada Publishing, 2010 • Kučera, M., Kolář, P., Dylevský, I. Dítě, sport a zdraví. Praha: Galén, 2011 • Winterhoff, M. Proč se z našich dětí stávají tyrani aneb Ztracené dětství. Praha: Ikar, 2011 • KOVALIK, S., OLSEN, K. Integrovaná tematická výuka. Kroměříž: Spirála, 1995 • Vašina, L. Sanoterapie v psychosomatické praxi. Brno: Vydavatelství MU, 1995 • Zeman, V. Cest je bezpočtu: regulace ekologie osobnosti jógou. Brno: Moravské sdružení pro ekologii člověka, 1991


32

DALEKOHLED Šance pro děti a rodiče

Recommend Documents