Îidovsk náhrobek Symboly olam ha-ba

mastr_06_11.qxd

13.12.2011

13:46

Stránka 448

Îidovsk˘ náhrobek Symboly olam ha-ba – „svûta, kter˘ pfiijde“

Iva STEINOVÁ

Pfiíspûvek navazuje na nûkolik pfiedchozích studií, které se zab˘valy ikonografií v˘zdoby Ïidovsk˘ch náhrobkÛ. Závûreãn˘m tématem je olam ha-ba – svût, kter˘ pfiijde, a v˘tvarná symbolika, jeÏ se k tomuto tématu vztahuje. Charakterizovány a interpretovány jsou jednotlivé motivy dochované na náhrobních kamenech. Pfiíspûvek je doplnûn dvaceti fotografiemi, které zachycují jednotlivé typy symbolÛ.

A N O TA C E :

1

2

Îidovské náhrobky dosud patfií mezi opomíjené kulturní památky, pfiedstavují v‰ak mimofiádnû

ráje a oãistec a které souznûjí s Ïidovsk˘m princi-

Obr. 1. Nitra (Slovensko), Ïidovsk˘ hfibitov, náhrobek

pem odmûny a trestu.

Avrahama Jaakova Gieskanna, 1904, detail. (Foto Iva

cenné historické a kulturnûhistorické doklady

Jádrem judaismu je koncept monoteismu, po-

o Ïivotû Ïidovsk˘ch komunit. Jejich dokumentace,

vaÏující vesmír za fiízen˘ v‰emocnou silou, Bo-

Obr. 2. Osoblaha (okres Bruntál), Ïidovsk˘ hfibitov, náh-

potfiebná i vzhledem k jejich ohroÏení a zhor‰ující-

hem. Hebrejské pfiedstavy o Bohu vykazují nepfie-

robek Jaakova, syna Cviho Hir‰e Goldbergera, 1851, de-

mu se technickému stavu, je zdrojem nového po-

berné mnoÏství jeho pojmenování, která najdeme

tail. (Foto Iva Steinová, 2010)

znání.

v Tófie. Dvûma základními pojmenováními Boha,

Steinová, 2009)

1

V‰echny dosavadní pfiíspûvky na téma Ïidovsk˘

která vycházejí z hebrejské Bible a vyskytují se

náhrobek se zab˘valy ikonografií v˘tvarn˘ch sym-

i v náhrobních nápisech, jsou urãeny jeho „vlast-

bolÛ spojen˘ch s pojmem olam ha-ze (tento svût):

nosti“. Elokim je BÛh soudící a vyvolávající bázeÀ.

1 NEWMAN, Ja’akov; SIVAN, Gavri’el. Judaismus od A do

ikonografií symbolÛ jmen, lidsk˘ch ãinností, lidské-

Ha-·em má atributy Boha milosrdného a laskavû

Z : Slovník pojmÛ a termínÛ. Praha : Sefer, 2009,

ho smutku, skonu, motivÛ chvály i symbolÛ Tóry.

milujícího.

2

■ Poznámky

s. 69–70. ISBN 80-900895-3-4.

Vrcholn˘m v˘razem povinností ãlovûka ke Stvofii-

2 Jedno z BoÏích jmen je i Ha-Makom – „Místo“ – tedy

hoto svûta, také v‰ak pfiedpokládá olam ha-ba –

teli je jirat Ha-·em – bázeÀ pfied Bohem. KdyÏ ãlo-

V‰udypfiítomn˘. V˘klad pojmenování najdeme u rabínÛ:

svût, kter˘ pfiijde. Jeho pfiedstava je zaloÏena na

vûk odchází z tohoto svûta, je mu pfiedloÏen v˘ãet

BÛh je místem svûta, av‰ak svût není Jeho místem, viz

my‰lence nesmr telnosti du‰e a zmr tv˘chvstání,

jeho ãinÛ, zapisovan˘ch do knihy, na jejichÏ zákla-

napfiíklad LANCASTER, Brian. Judaismus. Praha : Ikar,

které jsou souãástí tfiinácti ãlánkÛ víry, zformova-

dû je Bohem souzen. Vûfiící si je vûdom, Ïe nemá,

2000, s. 21. ISBN 80-7202-704-2. Tetragramaton, BoÏí

n˘ch Ïidovsk˘m myslitelem Maimonidem.

naã by se odvolal pfied spravedliv˘m soudem,

jméno o ãtyfiech písmenech, smûl vyslovit pouze veleknûz

a spoléhá pouze na milosrdenství svého soudce.

o Jom kipur v nejsvûtûj‰í svatyni Chrámu. Mimo synagogu

Judaismus soustfieìuje pozornost na dÛleÏitost to-

Oãekávané dûní olam ha-ba je spojeno s biblic-

3

k˘m „koncem dní“ a s pfiedpokládan˘m pfiícho-

Ve v˘tvarné podobû jsou tyto základní principy

dem Mesiá‰e z domu Davidova (2 S 22:51), kte-

zobrazeny pouze náznakem. Ústfiedním v˘tvarn˘m

Jméno.

r˘ pfiinese zcela nov˘ rozmûr bytí. Eschatologické

sdûlením náhrobku Jaakova, syna Cviho Hir‰e

3 COHEN, Abraham. Talmud pro kaÏdého : Historie, struk-

uãení judaismu je postaveno na pojmech gan

Goldbergera, v Osoblaze (1851) je prst smûfiující

tura a hlavní témata Talmudu. Praha : Sefer, 2006, s. 442.

eden a gehinom, které se pfiekládají jako zahrada

nahoru k nebesÛm, obr. 2. Souãástí vût‰iny ná-

ISBN 80-85924-49-8. Pfiedstava Boha jako Soudce

448

a mimo modlitby se vût‰inou nahrazuje slovem Ha-·em –

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 6 / M AT E R I Á L I E , S T U D I E | I v a S T E I N O VÁ / Î i d o v s k ˘ n á h r o b e k . S y m b o l y o l a m h a - b a – „ s v û t a , k t e r ˘ p fi i j d e “

mastr_06_11.qxd

13.12.2011

13:46

Stránka 449

3

4

Obr. 3. Hofiice (okres Jiãín), star˘ Ïidovsk˘ hfibitov, náh-

TNCB“H. Písmo b˘vá ãasto graficky zv˘raznûné,

■ Poznámky

robek Cipory, Ïeny Chajima Mautnera z Cerekvic, 1793,

zdobené ornamenty nebo propojené s dal‰ími v˘-

se opakuje kaÏdoroãnû pfii pfiíleÏitosti Ro‰ ha-‰ana, Nové-

detail. (Foto Iva Steinová, 2010)

tvarn˘mi motivy (napfiíklad v Hofiicích, na náhrob-

ho roku, kdy se rozhoduje o osudu kaÏdého jednotlivce.

Obr. 4. Úsov (okres ·umperk), Ïidovsk˘ hfibitov, náhrobek

ku Cipor y, Ïeny Chajima Mautnera z Cerekvic,

·muela Hesse Ehrenhafta, 1845, detail. (Foto Iva Steino-

1793, obr. 3).

8

4 STEINOVÁ, Iva. Îidovsk˘ náhrobek. Symboly ãinností a povolání. Zprávy památkové péãe. 2007, roã. 67, ã. 3,

vá, 2010)

s. 220–228. ISSN 1210-5538.

Meil cedaka – plá‰È spravedlnosti

5 MUNELES, Otto; VILÍMKOVÁ, Milada. Star ˘ Ïidovsk˘

Plá‰È je v judaismu spojován s konáním ceda-

hfibitov v Praze. Praha : SPN, 1955, s. 104.

hrobních textÛ je uji‰tûní, Ïe zesnul˘ plnil micvot,

ka. Do plá‰tû se odívají spravedliví a ãist˘ bíl˘

6 Toto sousloví vycházející z biblického textu (1S 25:29)

pfiedepsané pfiíkazy, a Ïe má díky svému Ïivotu

plá‰È je symbolem spravedlnosti a dobroãinnosti.

je uvedeno v souvislosti s Ïivotem krále Davida.

zaji‰tûn podíl na olam ha-ba, svûtû, kter˘ pfiijde.

Souvislost mezi plá‰tûm a konáním dobroãinnosti

7 STEINOVÁ, Iva. Îidovsk˘ náhrobek. Motivy zármutku

K tomu mohou bûhem Ïivota pfiispût tfii lidské ãin-

je zmínûna na nûkolika místech Bible (Iz 61:10):

a skonu. Zprávy památkové péãe. 2009, roã. 69, ã. 5,

nosti, vzájemnû propojené: modlitba, cedaka

„Velmi se veselím z Hospodina, má du‰e jásá

s. 344–351. ISSN 1210-5538.

(spravedlnost, dobroãinnost) a t‰uva (pokání).

k chvále mého Boha, neboÈ mû odûl rouchem

8 Rodina je identifikovatelná na základû soupisu ÎidÛ

Spravedlnost je pojímána v nej‰ir‰ím rozpûtí,

spásy, zahalil mû plá‰tûm spravedlnosti, jak Ïeni-

z roku 1793, viz JI¤INEC, Mar tin; ¤EZNÍâEK, Michal;

v obecném smyslu na základû textu ÏalmÛ

cha, jenÏ si jako knûz ãelenku bere…“; (Job

VÁCHA, Zdenûk; BO≈KOVÁ, Jana. Soupis Ïidovsk˘ch ro-

(Î 85:14: „Spravedlnost pÛjde pfied ním, on bude

29:14): „Oblékal jsem spravedlnost, to byl mÛj

din v âechách z roku 1793, II, Koufiimsk˘ kraj, BydÏovsk˘

kráãet v jejích stopách“) i v podobû konkrétní fi-

odûv.“

kraj, Litomûfiick˘ kraj. Praha : Státní ústfiední archiv,

nanãní pomoci, dobroãinnosti. Na náhrobcích b˘-

Jediné doloÏené zobrazení motivu plá‰tû spra-

vá spravedlnost ãi dobroãinnost zobrazována

vedlnosti na na‰em území najdeme na náhrobku

4

9

2003, s. 235. ISBN 80-85475-96-0. 9 STEINOVÁ, Iva. ·muel Hess Ehrenhaft (cca 1775–1845)

mnoha zpÛsoby. Upozornit na zemfielého jako na

·muela Hesse Ehrenhafta v Úsovû (1845) ,

a jeho náhrobek na hfibitovû v Úsovû. In Îidé a Morava,

„spravedlivého“ lze pomocí chronogramu v heb-

obr. 4. Plá‰È je doplnûn nápisem meil ·muel –

Sborník z konference konané v Muzeu KromûfiíÏska dne

rejském nápisu. Na nejstar‰ím náhrobku Starého

„plá‰È ·muela“ a nad ním korunou Tóry se zkrat-

11. listopadu 2009. KromûfiíÏ : Muzeum KromûfiíÏska,

Ïidovského hfibitova v Praze je zemfiel˘ Avigdor Ka-

kou K“T. Zobrazen˘ plá‰È naznaãuje i zvlá‰tní sou-

2010, s. 21–27. ISBN 978-80-85945-60-7.

ra (1439) takto charakterizován pomocí ãíselné

vislost ·muela s jeho biblick˘m jmenovcem. Pro-

10 Pomocí dlouhého fietûzu osobností pokraãovala tra-

hodnoty hebrejsk˘ch souhlásek slova cedaka,

rok ·muel je charakterizován jako „star ˘ muÏ,

dice prostfiednictvím krále Davida k jeho synovi ·alo-

která tvofií letopoãet jeho úmrtí podle Ïidovského

zahalen˘ plá‰tûm“ (1 Sam 28:14). ·muel Hess

mounovi. ¤etûz je zmiÀován v souvislosti s v˘zdobou

Ehrenhaft byl mimofiádnû zboÏn˘ muÏ, jak vypl˘vá

·alomounova trÛnu v Chrámu, k jehoÏ vybavení dostal

z jeho náhrobního nápisu, v nûmÏ je uveden „jako

·alomoun instrukce od svého otce Davida, viz GINZ-

leÏící v chrámu Tóry“.

BERG, Louis. Legends of the Jews. Philadelphia : Jewish

5

kalendáfie.

Konání spravedlnosti za Ïivota umoÏÀuje, aby po smrti byla „du‰e zesnulého spojena ve svazku 6

Ïiv˘ch“. Pfiání o zapojení do svazku Ïiv˘ch vyjadfiuje obdobnou my‰lenku jako zapsání do knihy Ïi7

Publication Society of America, 2003, s. 967, pozn. 57.

¤etûz

ISBN 9780827507095.

vota. Uji‰Èuje, Ïe du‰e bude dlít v blízkosti Boha,

¤etûz v judaismu symbolizuje pfiedávání tradice

kter ˘ je garancí Ïivota. Právû blízkost Boha ãi

dal‰ím generacím poãínaje MojÏí‰em, kter˘ obdr-

usídlení se pod kfiídly ‰echiny, BoÏí pfiítomnosti,

Ïel Tóru na hofie Sinaji.

náhrobní nápisy mnohdy zmiÀují. Vûta o spojení

cích není pfiíli‰ ãast˘. Na náhrobcích Starého

ve svazku Ïiv˘ch se stala pravidelnou souãástí

Ïidovského hfibitova v Praze se objevuje ve spoji-

vût‰iny náhrobkÛ. Jejich hebrejsk˘ nápis je obvyk-

tosti s Davidov˘m ‰títem a vztahuje se k pfiedsta-

le zakonãen zkratkou prvních písmen této vûty

vû pfiíchodu Mesiá‰e z rodu krále Davida.

10

Motiv fietûzu na náhrob-

11

11 PA¤ÍK, Arno; HAMÁâKOVÁ, Vlastimila; CABANOVÁ, Dana; KLIMENT, Petr. PraÏské Ïidovské hfibitovy. Praha : Îidovské muzeum v Praze, 2003, s. 42–43. ISBN 8085608-69-3.

Na


449

mastr_06_11.qxd

13.12.2011

13:46

Stránka 450

19

Keter malchut

sk˘ch náhrobcích my‰lenku pfiíchodu Mesiá‰e

mi postavami Ïidovské historie.

(RadouÀ, rabín Becalel Natansk˘, 1837; Votice,

vychází z textu Tóry o ustanovení krále, kterého vy-

·lomo Popper, 1844, obr. 5.)

volí BÛh (Dt 17:15), náleÏela králi Davidovi a byla spojena s mesiá‰sk˘m oãekáváním. Symboly v‰ech korun byly hojnû uÏívány na synagogálních

Magen David Magen David – ‰esticípá hvûzda, tvofiená dvû-

textiliích, kde fungovaly jako pfiipomínka pfiedmûtÛ 20

ma trojúhelníky, byla pÛvodnû magick˘m zname-

z Chrámu.

ním pouÏívan˘m mnoha civilizacemi.

typy korun,

21

Na náhrobcích se ãasto vyskytují tfii keter malchut pouze ojedinûle. Jedi-

V judaismu byla nejpozdûji od stfiedovûku spo-

neãn˘m dokladem je náhrobek z roku 1666 na

jována se jménem krále Davida. Magen David vy-

hfibitovû v Mikulovû s nápisem keter malchut ve

jadfioval pfiedstavu Davidova ‰títu, kter˘ je v biblic-

zkratce K“M, obr.7. Motiv souvisel s nadûjemi Îi-

kém textu charakterizován jako spása (2 S 22:3,

dÛ na oãekávan˘ pfiíchod Mesiá‰e, které v tomto

31,36; Î 18:3,31,36). Ve ‰títu bylo vepsáno BoÏí

období zaznamenaly jeden ze sv˘ch vrcholÛ.

22

jméno (Tetragramaton), a drÏitel ‰títu byl proto pod BoÏí ochranou. Toto znamení se na Starém Ïidovském hfibitovû v Praze obvykle pouÏívalo pro

■ Poznámky

náhrobky zemfiel˘ch, jejichÏ osobní jméno bylo Da-

12 SADEK, Vladimír. David’s Star (Magen David) on the

vid nebo Menachem (v pfiekladu Utû‰itel). 5

12

Davi-

Tombstones of the Old Jewish Cemeter y in Prague. Ju-

dÛv ‰tít se proto mÛÏe interpretovat ve dvou v˘zna-

daica Bohemiae. 1991, roã. XXVII, s. 79–81. ISSN 0022-

mov˘ch rovinách, jako symbol Davidova jména

5738.

i jako mesiá‰sk˘ symbol. Mezi nejznámûj‰í osob-

13 PA¤ÍK, A.; HAMÁâKOVÁ, V.; CABANOVÁ, D.; KLIMENT,

nosti, jejichÏ náhrobky nesou motiv Davidovy hvûz-

P., cit. v pozn. 11, s. 60–61.

dy, patfií David Gans (1613) 14

penheim

13

a rabín David Op-

(1736). Na mimopraÏsk˘ch hfibitovech

15 Foto na obálce Zprávy památkové péãe. 2004, roã.

se motiv objevuje v souvislosti s osobním jménem

64, ã. 6. ISSN 1210-5538.

David na nûkolika hfibitovech: v Mikulovû (David

16 LIEBEN, Salomon Hugo. Îidovské náhrobky v historic-

15

Brün, pfiedstaven˘ zemské Ïidovské rady, 1701), 16

v Miroslavi (David Cvi, syn Jaakova, 1761),

6

14 TamtéÏ, s. 66–67.

k˘ch zemích. In O Ïidovsk˘ch památkách v âeskosloven-

v Dr-

ské republice. Publikace Památkové komise Nejvy‰‰í ra-

moulu (David Epstein, 1843) nebo v HoraÏìovicích

dy Svazu Ïidovsk˘ch náboÏensk˘ch obcí v âechách, na

(David Bloch, 1849; David Fischl, 1850).

Moravû a ve Slezsku. Praha : 1933, s. 22, obr. 18. V˘-

Magen David je od poãátku 17. století pouÏí-

zdoba kombinuje motiv Davidovy hvûzdy s dvojicí jelenÛ.

ván na náhrobcích také bez souvislosti s osobním

V pfiíspûvku je kámen popsán jako náhrobek Davida Hir-

jménem. Mezi nejstar‰í patfií náhrobek Jitl, dcery

sche z roku 1725, v souãasnosti jiÏ na místû není.

Simchy, Ïeny Judy z Polné, na hfibitovû pro telãské

17 STEINOVÁ, Iva. Bejt olam. Pohfibívání v Ïidovské tradi-

Îidy na katastrálním území Velk˘ Pûãín, 1620,

ci. Zprávy památkové péãe. 2004, roã. 64, ã. 6, s. 258

obr. 6. Motiv je neobvykl˘ tím, Ïe byl pouÏit pro

a obr. 12. ISSN 1210-5538.

náhrobek Ïeny. Více dokladÛ nacházíme na ná-

18 Symbolika ãerpá inspiraci z tradiãních kofienÛ. Obdob-

hrobcích od poãátku 19. století (napfiíklad na ná-

nou v˘zdobu nacházíme na sepulkráliích v Polsku, napfií-

hrobku Jekutiela ·muela v Jindfiichovû Hradci,

klad na náhrobku dr. Noeho Dawidsona (1927) na var-

1808).

17

Ve druhé polovinû 19. století se symbol

‰avském Ïidovském hfibitovû v ulici Okopowa.

Obr. 5. Votice (okres Bene‰ov), Ïidovsk˘ hfibitov, náhrobek

Davidovy hvûzdy stal charakteristick˘m pro pro-

19 NOSEK, Bedfiich (ed.). Pirkej Avot, V˘roky otcÛ : Trak-

·loma Poppera, 1844. (Foto Iva Steinová, 2010)

dukci kamenick˘ch dílen v nûkter ˘ch oblastech,

tát Babylonského talmudu s paralelním ãesk˘m pfiekla-

Obr. 6. Katastrální území Velk˘ Pûãín (okres JindfiichÛv

jako napfiíklad na Prachaticku nebo Klatovsku.

dem a komentáfiem. Praha : Sefer, 1994. Kapitola IV,

Hradec), star˘ Ïidovsk˘ hfibitov, náhrobek Jitl, dcery Sim-

V kombinaci s dal‰ími mesiá‰sk˘mi symboly se

mi‰na 17, s. 32–33, komentáfi s. 103–104. ISBN 80-

chy, Ïeny Judy z Polné, 1620. (Foto Iva Steinová, 2011)

magen David vyskytuje v Mariánsk˘ch Lázních

900895-7-7.

nad hrobem manÏelÛ Oskara a Dorothey Rosen-

20 KYBALOVÁ, Ludmila; KOSÁKOVÁ, Eva; PUTÍK, Alexan-

bergov˘ch (1929). Ústfiedním motivem monumen-

dr (eds.). Textiles from Bohemian and Moravian Synago-

mimopraÏsk˘ch hfibitovech nacházíme náhrobky,

tálního náhrobku je Davidova hvûzda doplnûná

gues : from the Collections of the Jewish Museum in Pra-

které jsou zãásti nebo úplnû orámovány reliéfem

dal‰ími symboly, vinn˘mi hrozny a dvojicí sedmira-

gue. Praha : Îidovské muzeum, 2003, s. 296–297,

18

fietûzu (napfiíklad v Mikulovû, náhrobek Mirjam,

menn˘ch svícnÛ.

Jejich kombinace je na na‰em

Ïeny Becalela Rosenthala, 1831). V tûchto pfiípa-

území v této dobû jiÏ mimofiádná a dovoluje usu-

21 STEINOVÁ, Iva. Îidovsk˘ náhrobek, Motivy oslavy

dech není zfiejmé, zda fietûz plní kromû dekorativ-

zovat na my‰lenku mesianismu.

a chvály. Zprávy památkové péãe. 2010, roã. 70, ã. 6,

ní také v˘znamovou funkci. Jsou v‰ak také dochovány náhrobky, na nichÏ fietûz tvofií ústfiední

ã. kat. 716. ISBN 80-85608-60-X.

s. 415–423. ISSN 1210-5538.

Keter malchut – koruna vlády

22 PUTÍK, Alexandr. Fight for a Conversion in Kolín nad

v˘tvarn˘ motiv a kde je tfieba opût pfiedpokládat

Podle tradice daroval BÛh Ïidovskému národu

Labem, Bohemia, in the Year 5426/1666. A Contribution

v˘znamové sdûlení, tedy podobnû jako na praÏ-

ãtyfii koruny, z nichÏ tfii jsou spojovány s konkrétní-

on the Subject of Reverberation in Bohemia of Shabbatai

450


mastr_06_11.qxd

13.12.2011

13:46

Stránka 451

7

8

Obr. 7. Mikulov (okres Bfieclav), Ïidovsk˘ hfibitov, náhro-

k Vám proroka Eliá‰e, dfiíve neÏ pfiijde den Hospo-

v‰echno vysoké pohlíÏí svrchu, nad v‰emi ‰elma-

bek Mordechaje, syna Jehudy K“c, 1666. (Foto Iva Steino-

dinÛv velik˘ a hrozn˘“ (Mal 3:23).

mi je králem“ (Jb 41:1-26). Na jiném místû v Bib-

Dva náhrobky na na‰em území zmiÀují zvuk ‰o-

vá, 2009)

li (Jon 2:1-11) evokuje velryba pfiedstavu hrobu ãi

Obr. 8. LuÏe (okres Chrudim), Ïidovsk˘ hfibitov, náhro-

faru a zobrazují ‰ofar v souvislosti s pfiedstavou

bek Aharona Gärtnera, 1847, detail. (Foto Iva Steinová,

konce dní. Na pÛsobivém a jednoduchém náhrob-

Ve v˘tvarném umûní se v‰ak livjatan stal zna-

2010)

ku Jaakova, syna ·loma Perelese (Turnov, 1839),

mením pro pfiekonání smrti a synonymem pro od-

je jedin˘m v˘tvarn˘m motivem, obr.9. Náhrobní

mûnu v olam ha-ba. S oãekávan˘m pfiíchodem

nápis sdûluje: „AÏ zazní zvuk ‰ofaru, procitnou je-

Mesiá‰e je spojená pfiedstava takzvané poslední

Na nûkter˘ch dal‰ích náhrobcích mÛÏe b˘t ko-

ho údy a setfiese prach.“ Na jiÏ zmiÀovaném ná-

runa jakoÏto keter malchut interpretována. Aãko-

hrobku Aharona Gär tnera (LuÏe, 1847) nachází-

liv koruna není popsána, povaÏuje se za typ keter

me motiv lva s korunou na hlavû troubícího na ‰o-

malchut také koruna na hlavû lva.

23

Sedící koru-

25

far.

podsvûtí a propastnû hlubokou jámu smrti.

■ Poznámky

Náhrobek obsahuje mimo jiné i ver‰ z knihy

Zevi’s Messianic Appearance. Judaica Bohemiae. 1997,

novan˘ lev drÏící vûnec zdobí náhrobek Aharona

proroka Ámose obklopující v˘jev: „Zazní-li ‰ofar ve

roã. XXXIII, s. 4–6. ISSN 0022-5738; PUTÍK, Alexandr.

Agulara v Pfiestavlkách na Chrudimsku (1848)

mûstû, lev five, kdo by se nebál“ (Am 3:6-8).

The Tumult of Mladá Boleslav (Jungbunzlau, Bunsla) in

a obdobn˘ motiv zachycuje také reliéf náhrobku Aharona Gärtnera v LuÏi (1847) Obr. 8, na nûmÏ lev troubí na ‰ofar.

the Messianic Year 5426/1666. Judaica Bohemiae.

Livjatan

1998, roã. XXXIV, s. 4–5. ISSN 0022-5738.

S pfiíchodem Mesiá‰e se v judaismu spojuje

23 WISCHNITZER-BERNSTEIN, Rahel. Symbole und Ge-

pfiedstava hostiny pro spravedlivé, jejíÏ souãástí

stalten der jüdischen Kunst. Berlin, 1935, s. 42.

je jídlo z livjatana, pfiipravené pro spravedlivé. Liv-

24 SABAR, Shalom. Messianic Aspirations and Renais-

Zvuk ‰ofaru, zvífiecího rohu, znûl podle Bible pfii

jatan, mohutná r yba, byl podle tradice stvofien

sance Urban Ideals : The Image of Jerusalem in the Veni-

v˘znamn˘ch historick˘ch okamÏicích. Byl sly‰et

Bohem pátého dne stvofiení spoleãnû s ostatními

ce Haggadah, 1609. In KÜHNEL, Bianca (ed.). The Real

pfied darováním Tór y na hofie Sinaji, pfii blíÏících

vodními tvor y (Î 104:26),

se svátcích i pfii svolávání do války. Je spojen

Boha a bojoval proti nûmu.

·ofar

26

nerespektoval v‰ak

and Ideal Jerusalem in Jewish, Christian and Islamic Art.

Livjatan se stal ne-

Jewish Art. 1997/1998, 23/24, s. 295–312, fig. 2–5.

s kaÏdoroãním obdobím pokání a návratu k Bohu

stvÛrou, ovládající vodní svût a zosobÀující zlo

ISSN 0792-0660. Spoleãnû s menorou, lulavem a etro-

pfied svátkem Jom kipur a jeho zvuk pfiipomíná

svûta. Za jeho suchozemsk˘ protûj‰ek se povaÏo-

gem je ‰ofar jakoÏto mesiá‰sk˘ symbol zobrazován na

hfií‰níkÛm nutnost se kát. Motiv ‰ofaru se na ná-

vuje behemot (‰or ha-bar, divok˘ b˘k), postrach

mozaikách starovûk˘ch synagog, viz AVI-YONAH, Michael.

hrobcích objevuje v souvislosti s ãinností muÏe,

pevniny a pán pou‰tû. Základní charakteristiku

Ancient Near East. In WIGODER Geoffrey (ed.). Jewish Art

kter˘ na nûj v synagoze troubil. Druhou rovinou je

livjatana jako mohutné velryby ozfiejmuje biblick˘

and Civilisation, Vol. I. Fribourg 1972, s. 46. ISBN

‰ofar jako mesiá‰sk˘ symbol, spojen˘ s oãekává-

text s podrobn˘m popisem: „Hle, ãekat na nûho

089009649X.

ním pfiíchodu Mesiá‰e.

27

je o‰idné, pfii pohledu na nûho se ãlovûk hroutí.

25 Národní archiv v Praze, fond HBMa 1145, fol. 25, zá-

Symbol ‰ofaru je v Bibli spojován se dnem

Není odváÏlivce, kdo by ho dráÏdil… Strach jde

pis 84: 19. 12. 1847 zemfiel v LuÏích ãp. 23 a pohfiben

Hospodina (Jom ha-·em) (Jl 2:1), kdy bude zvuk

z jeho zubÛ. Jeho hfibet je jako fiady ‰títÛ tûsnû

21. 12. 1847 v LuÏích Aron Gärtner, nájemce Thurn-Taxi-

‰ofaru sly‰et nad Siónem. „V onen den zatroubí

uzavfien˘ch pod peãetí, dot˘kají se jedny druh˘ch,

sovského dvora, 66 let.

na ‰ofar a pfiijdou ti, kdo zhynuli… a budou se

vítr mezi nû nevnikne; jeden pfiiléhá k druhému,

26 WEISSMAN, Moshe. The Midrash Says, The narrative

klanût Hospodinu na svaté hofie v Jeruzalémû“

jsou vedle sevfieny, nelze je oddûlit. Jeho k˘chá-

of the weekly Torah-portion in the perspective of our Sa-

(Iz 27:13). Zvuk ‰ofaru bude podle tradice prová-

ním se rozÏehává svûtlo, jeho oãi jsou jak fiasy jit-

ges, selected and adapted from the Talmud and Midrash,

zet pfiíchod Mesiá‰e a tuto událost vyjadfiuje zob-

fienky, z úst mu vycházejí pochodnû, unikají ohni-

The Book of Beraishis. Brooklyn N. Y. : Benei Yakov Pub-

razení proroka Eliá‰e troubícího na ‰ofar a pfiivá-

vé jiskry, z nozder mu vystupuje koufi… jeho dech

lications, 1999, s. 23. Bez ISBN.

rozÏhavuje uhlí, z tlamy mu ‰lehá plamen… Na

27 Babylonsk˘ talmud, traktát Avoda zara, 3b.

dûjícího Mesiá‰e do Jeruzaléma.

24

„Posílám


451

mastr_06_11.qxd

13.12.2011

13:46

Stránka 452

■ Poznámky 28 WÜNSCHE, A.; FÜRST, J.; STRASCHUN, D. O. Der Midrasch Schemot Rabba, das ist die haggadische Auslegung des Zweiten Buches Moses. Leipzig, 1882 s. 152; GINZBERG, L., cit. v pozn. 10, s. 2, 29. 29 Podoba kruhovitého hada se objevuje v první polovinû 16. století na tumbû admirála de Bonniveta (1525) v hradní kapli d’Oiron (Deux-Sevres ve Francii), viz de TERVARENT, G. Attributs et symboles dans l’art profane 1450–1600, II. Genf, 1964, s. 346–349. Symbol urobora byl pfiíhodn˘ i pro vyjádfiení apoteózy Ïijícího monarchy. Motiv urobora obtáãející portrét Leopolda I. oslavoval jeho majestát a zdÛrazÀoval jeho vûãn˘ Ïivot a nesmr telnost, viz MANN, Vivian B.; COHEN, Richard I., (eds.). From Court Jews to the Rothschilds. Art, Patronage, and Power 1600–1800. Munich, New York : Jewish Museum, 1996, s. 26, Plate 7. ISBN 978-3791316246. 30 KANOF, Abram. Jewish Symbolic Art. Jerusalem : Gefen Pub. House, 1990, fig. 17. ISBN 9789652290557. 9

10

Na Starém Ïidovském hfibitovû v Praze se nacházejí ná32

Obr. 9. Turnov (okres Semily), Ïidovsk˘ hfibitov, náhrobek

v Polsku, na Ukrajinû a v Litvû.

Malovaná klenba

hrobky s motivem grifa a okfiídleného benátského lva

Jaakova, syna ·loma Perelese, 1839. (Foto Iva Steinová,

bimy v synagogách z 2. poloviny 18. století zob-

(náhrobky K 25 a N 197), viz PA¤ÍK, A.; HAMÁâKOVÁ, V.;

2010)

razuje livjatana jako mohutnou r ybu, opatfienou

CABANOVÁ, D.; KLIMENT, P., cit. v pozn. 11, obr. na s. 39

Obr. 10. Mikulov (okres Bfieclav), Ïidovsk˘ hfibitov, náh-

ploutvemi a ‰upinami a stoãenou do kruhu na

a 68. Tyto postavy na náhrobcích dal‰ích hfibitovÛ na úze-

robek A‰era ·muela, syna Lejba Osera, 1830. (Foto Iva

zpÛsob urobora. Obdobn˘ motiv byl pouÏit ve v˘-

mí âech a Moravy nejsou doloÏeny. Grifové a okfiídlení

Steinová, 2010)

chodní Evropû také v reliéfní v˘zdobû aronÛ ha-ko-

tvorové se v‰ak vyskytují na nûkter˘ch hfibitovech v dne‰-

de‰ a náhrobních kamenÛ. A‰kenáz‰tí Îidé si ten-

ním Polsku, napfiíklad ve Var‰avû nebo v Krakovû. Hypo-

seudy, eschatologické hostiny pro spravedlivé

to námût velmi oblíbili, jak dokládá jeho uÏití

teticky lze pfiedpokládat, Ïe vyjadfiují my‰lenku mesianis-

v posmr tném Ïivotû, která se v komentáfiích vy-

v rÛzn˘ch druzích v˘tvarného umûní.

33

tického oãekávání. Zcela v˘jimeãn˘ v na‰ich zemích je

skytuje v rÛzn˘ch obmûnách. Podle jedné verze

Motiv urobora s v˘znamem livjatana byl pouÏí-

probûhne souboj mezi livjatanem a divok˘m b˘-

ván také na náhrobcích, kde jeho zobrazení pfied-

hfibitovû v Praze z roku 1631 (náhrobek K 426).

kem, v nûmÏ se obû nebezpeãná monstra vzá-

stavovalo zemfielého jako spravedlivého ãlovûka.

31 SUÎIEDELIS, Saulius (ed). Old Lithuanian Synago-

jemnû pobijí. Maso livjatana bude odmûnou pro

Na na‰em území se nejvíce dokladÛ nachází na

gues. Lituanus, Lithuanian Quarterly Journal of Arts and

spravedlivé – cadiky – a bude rozdûleno podle jejich zásluh.

28

náhrobcích moravsk˘ch hfibitovÛ

34

náhrobek s reliéfem jednoroÏce na Starém Ïidovském

Kruhov˘ uza-

Sciences. 1981, Vol. 27, Nr. 3, s. 58–66. ISSN 0024-

Útoãi‰tûm spravedliv˘ch bude

vfien˘ tvar urobora, znázorÀující vûãn˘ kolobûh

5089; YARGINA, Z. Wooden Synagogues. Masterpieces

suka, baldach˘n zhotoven˘ z kÛÏe livjatana, aby

a nesmrtelnost du‰e, vyhovoval Ïidovskému my‰-

of Jewish Art. Moscow : Image Publishing House, 1993,

Ïádná jeho ãást nepfii‰la nazmar. Oblibu midra‰e

lení a vnímání.

posilovala hudební tradice, která zmiÀuje boj pro-

skr˘vala podstata livjatana jako potravy pro spra-

32 BREIER, Alois; EISLER, Max; GRUNWALD, Max. Holz-

ti livjatanovi v prÛbûhu svátku ·avuot.

vedlivé. Detaily v˘zdoby náhrobkÛ zfietelnû ukazu-

synagogen in Polen. Baden bei Wien : [s.n.], 1934, s. 6,

jí na tûlech nûkter ˘ch zobrazen˘ch zvífiat ‰upiny

obr. XXXI; PIECHOTKOWIE, Maria i Kazimierz. Bramy Nie-

znám˘ uÏ z iluminací

a zbytky polychromie modrou barvou, symbolizují-

ba, Bó˝nice murowane na zemiach dawnej Rzeczypospo-

stfiedovûkého hebrejského rukopisu Bible z Ulmu

cí vodu (Mikulov, náhrobek A‰era ·muela, syna

litej. Warszawa : Wydawnictwo Krupski i S-ka, 1999,

Zobrazení livjatana má rozliãné v˘tvarné podo29

by; pfievaÏuje tvar urobora,

(1238). Na zobrazení tfií monster a následné es-

35

Pod zobrazením urobora se v‰ak

36

Lejba Osera, 1830) , obr. 10.

obr. 141, 171, 190. ISBN 978-5860440210.

s. 312, obr. 409, s. 314, obr. 413. ISBN 83-86117-18-4.

chatologické hostiny jsou obû zvífiata zachycena

Typologie motivÛ je rÛznorodá; vût‰ina docho-

spoleãnû s pánem ptactva kralujícím ve vzduchu,

van˘ch náhrobkÛ zachycuje livjatana v jednodu-

s. 89. ISBN 9780028659282.

démonem ziz sadaj (Î 50:11). Na pozadí modré

chém tvaru urobora, obr. 11. Nûkterá vyobrazení

34 STEINOVÁ, Iva. Nacha‰ nebo livjatan? Motivy „hadovi-

vodní plochy je vyobrazen livjatan stoãen˘ do kru-

jsou v‰ak jedineãná. Livjatan jakoÏto „had svinu-

t˘ch“ zvífiat na náhrobcích. In Îidé a Morava, sborník

hu, vedle stojí rud˘ divok˘ b˘k a nad nimi se vzná-

t˘“ (Iz 27:1) stoãen˘ do klubíãka je zobrazen na

z konference konané v Muzeu KromûfiíÏska dne 5. listo-

náhrobku Josefa Chajima Frankla (Ivanãice,

padu 2008. KromûfiíÏ : Muzeum KromûfiíÏska, 2009,

‰í zlat˘ ziz.

30

V pozdûj‰í dobû b˘vá postava b˘ka

37

umístûna uvnitfi kruhu, kter˘ tvofií livjatanovo tûlo

1832).

(napfiíklad v dnes jiÏ zniãené synagoze v litevském

hebrejského slova livjatan, tvofien˘ tfiemi souhlás-

31

·aukénai).

V˘tvarná podoba pfiesnû vystihuje kofien 38

s. 34–67. ISBN 978-80-85945-55-3. 35 Ve v˘zdobû synagog nebo na Ïidovsk˘ch náhrobcích

Jméno

se vyskytuje zpÛsob nápisu, v nûmÏ jsou hebrejská pís-

Ve stejné ikonografické podobû jako v kniÏní

zemfielého, Chajim – v pfiekladu „Ïivot“ –, se

mena vytesána do kruhového nebo elipsového tvaru, do-

iluminaci hebrejského rukopisu z 13. století se

v hebrejském náhrobním nápise nûkolikrát opaku-

stávají se „hlavou vzhÛru“ a nakonec plynule navazují na

symbol livjatana vyskytuje v dekoraãní v˘bavû sy-

je a naznaãuje souvislost s vyobrazen˘m symbo-

samotn˘ zaãátek textu.

nagog z 18. století na území a‰kenázsk˘ch ÎidÛ,

lem.

36 STEINOVÁ, I., cit. v pozn. 34, s. 37 a 49.

452

kami LVJ a znamenající svinutí, stoãení.

33 Encyclopaedia Judaica. Vol. 11. Jerusalem, 1996,


mastr_06_11.qxd

13.12.2011

13:46

Stránka 453

Obr. 11. Mikulov (okres Bfieclav), Ïidovsk˘ hfibitov, náhrobek Bely, dcery rabína Avrahama, Ïeny Joela Feldsberga, 1832. (Foto Iva Steinová, 2010) Obr. 12. Ivanãice (okres Brno-venkov), Ïidovsk˘ hfibitov, náhrobek Mo‰eho ·muela Weisse, 1821, detail. (Foto Iva Steinová, 2010) Obr. 13. Mikulov (okres Bfieclav), Ïidovsk˘ hfibitov, náhrobek Rivky Ley, Ïeny Jaakova Hir‰e Koritschonera, 1843, detail. (Foto Iva Steinová, 2010)

Pár livjatanÛ Livjatan byl stejnû tak jako jiné druhy zvífiat stvofien Bohem v dvojici, av‰ak jeho druÏka musela b˘t zniãena, aby se pár nemnoÏil a nerozséval tak zlo po svûtû.

39

Dal‰í variantou zobrazení 11

livjatanÛ je hadovité zvífie zobrazované v páru. V˘tvarné motivy jsou zafiaditelné do nûkolika typologick˘ch variant. Livjatani se vinou kolem sloupÛ rámujících plochu náhrobku a nahrazují tak bûÏnû uÏívan˘ vegetativní motiv úponkÛ a plodÛ na tordovan˘ch sloupech v architektufie, v synagogálních textiliích, v tiscích ãi na sepulkráliích. Nejãastûj‰í variantou je zobrazení dvou livjatanÛ, pfiidrÏujících ústfiední pfiedmût, obvykle koru40

nu ãi srdce , obr. 12. Atypicky bez ústfiedního motivu jsou zobrazeni dva korunovaní symetricky postavení livjatani

12

v podobû dráãkÛ, ktefií jsou vzájemnû od sebe od-

brazena souãasnû; v˘tvarná podoba spojení moti-

2003, s. 135. ISBN 80-7021-587-9. Souvislost mÛÏe

13

vráceni hlavami a propojeni zadními konci tûla

vu livjatana se symbolem vinného hroznu je velmi

b˘t i s hadem fiecké mytologie Ladonem, kter˘ stfieÏil zla-

(Rivka Lea, Ïena Jaakova Hir‰e Koritschonera,

rÛznorodá. Jedin˘m dosud nalezen˘m a pozdním

té jablko Hesperidek.

Mikulov, 1843, obr. 13). Paralely k tomuto typu

dokladem v âechách je náhrobek v Libochovicích

39 Babylonsk˘ talmud, traktát Bava batra, fol. 74b;

nacházíme ve ‰títech na Tóru, zachycujících dvû

(Mo‰e Moritz Löwy, 1876) s vinoucím se tûlem

GINZBERG, L., cit. v pozn. 10, s. 28.

vzájemnû propletené mohutné postavy drakÛ

hada, kter˘ pfiidrÏuje list vinného hroznu. Na mo-

40 STEINOVÁ, I., cit. v pozn. 34, s. 59–67. Nûkteré ná-

s trojzubcov˘m zakonãením ocasÛ , obr. 14.

ravsk˘ch náhrobcích je kombinace symbolÛ ãas-

hrobky s tímto motivem jiÏ na místû neexistují, byly v‰ak

Smyslem vyobrazení páru livjatanÛ bylo upozornit

tûj‰í a doloÏitelná je od poãátku 19. století. Nej-

zdokumentovány, viz VA≈URA, Jaroslav. Urovoros – star˘

na jejich podfiízené postavení vÛãi Bohu. Podle

star‰ím pfiíkladem je náhrobek ·endl, Ïeny ·loma

alchymistick˘ symbol vûãnosti hmoty na Ïidovsk˘ch hfibi-

41

43

tradice byla jejich síla a moc uÏ jednou v minulos-

Basse Österreichera

(1808, Ivanãice) s moti-

tovech jihomoravského kraje. In Îidovská roãenka

ti pfiekonána a stane se tak znovu i v budoucnos-

vem hroznu v horní ãásti a dvojicí symetrick˘ch

1975/1976. Praha : ÚCN, 1975, s. 37–51; KLENOVSK¯,

ti, proto jsou zvífiata vyobrazena jako nosiãi a slu-

uroborÛ kolem dvou písmen zkratky TNCB“H v zá-

Jaroslav. Îidovské památky Moravy a Slezska. Brno : Era,

Ïebníci. Jejich zobrazení opût evokuje my‰lenku

vûru hebrejského nápisu.

2001, s. 80. ISBN 80-86517-08-X.

oãekávání olam ha-ba – „svûta, kter ˘ pfiijde“ –

Motiv hroznu vína byl v nûkter˘ch pfiípadech vy-

41 Ve sbírkách Îidovského muzea v Praze, i. ã. 5012.

a pfiedstavuje synonymum pro pfiedpokládanou

uÏit pro vystiÏení rodinného jména Weiner ãi Wein-

·tít na Tóru vyrobil Thomas Höpfel v roce 1826 a byl ur-

odmûnu, které se v budoucím svûtû dostane po

berger. Náhrobek ·muela Weinera (1858, Poho-

ãen pro Tóru v Dobru‰ce. Za sdûlení dûkuji Jaroslavu

pfiíchodu Mesiá‰e spravedliv˘m.

fielice), obr. 15 zdobí reliéf stoãeného livjatana,

Kunto‰ovi. Dal‰í ‰tít na Tóru s obdobn˘m v˘jevem ze sbí-

drÏícího hrozen. Pro v˘tvarné fie‰ení náhrobku Ici-

rek Îidovského muzea v Praze viz téÏ ALTSHULER, David

ka Lejba, syna Davida Weinbergera (1831, pfiene-

(ed.). The Precious Legacy, Judaic Treasures from the

seno do Brna z neznámého Ïidovského hfibitova),

Czechoslovak State Collections. New York : Simon &

Jajin me‰umar – víno K pfiíchodu Mesiá‰e a zásluhám pro spravedlivé se váÏe dal‰í odmûna. Pro cadiky je pfiipraveno

Schuster, 1983, s. 237, ã. kat. 47, fig. 123. ISBN 978-

víno, jajin me‰umar, uschované v hroznech z doby

0671494483. Midra‰, kter˘ hovofií o bitvû mezi livjata-

42

■ Poznámky

nem a behemotem v dobû pfiíchodu Mesiá‰e, zdÛrazÀuje

proroka Izajá‰e specifikuje události, které se sta-

37 TamtéÏ, s. 63.

jako hlavní zbraÀ livjatana jeho zadní ploutev, viz GINZ-

nou „v onen den“ (Iz 27:1-2, 13): „V onen den

38 Livjatan v Bibli (Iz 27:1, Î 74:14, Î 104:26) vykazuje

BERG, L., cit. v pozn. 10, s. 29.

Hospodin ztrestá sv˘m meãem livjatana… v onem

analogie s babylonskou a ugaritskou mytologií. V ugarit-

42 COHEN, A., cit. v pozn. 3, s. 454; GINZBERG, L., cit.

den zpívejte o vinici, jeÏ dává ‰umivé víno…“

ské mytologii vystupuje Litan (Iz 27:1), viz STEHLÍK, Ond-

v pozn. 10, s. 21, pozn. 79.

fiej. Ugaritské náboÏenské texty. Praha : Vy‰ehrad,

43 STEINOVÁ, I., cit. v pozn. 34, s. 43.

stvofiení svûta ze zahrady ráje – gan eden.

Text

Na nûkter ˘ch náhrobcích je dvojí odmûna zo-


453

mastr_06_11.qxd

13.12.2011

13:46

Stránka 454

byla pouÏita mísa s hrozny a dvojice livjatanÛ.

-Leviho, 1771) a v Novém BydÏovû (náhrobek Av-

■ Poznámky

Z náhrobního nápisu je známo, Ïe se „jeho dny

nera, syna Wolfa Schicka, 1792).

44 ·PUNAR, Petr a kol. Îidovsk˘ hfibitov v Brnû-Îideni-

naplnily na den pfiesnû“. Icik Lejb se narodil a zemfiel ve stejn˘ den v roce, coÏ je znamením

cích a osudy lidí s ním spojené. Brno : P. ·punar, 2006,

Ec chajim – strom Ïivota

s. 347. ISBN 80-239-9227-9; STEINOVÁ, I., cit. v pozn.

charakterizujícím cadika, podle vzoru biblického

Ec chajim je jedním ze stromÛ, které stály v za-

MojÏí‰e, kter ˘ se narodil i zemfiel sedmého dne

34, s. 39, 63, 67.

hradû ráje (Gn 1:9), a je interpretován jako zdroj

45 Napfiíklad na náhrobku v Pohofielicích (Rejzl, Ïena ·lo-

Identick˘ motiv mísy s vinn˘mi

nesmr telnosti ve svûtû, kter ˘ pfiijde. Zobrazení

ma ha-Leviho, 1828), v Mikulovû (Jicchak Perec, syn Ger-

hrozny se na moravsk˘ch náhrobcích vyskytuje ve

stromu Ïivota s nápisem ec chajim na náhrobcích

‰ona Deutsche, 1829), v Moravském Krumlovû (Sara

na na‰em území není doloÏeno, vyskytuje se v‰ak

Fradl, Ïena Jisraele ha-Leviho, 1836).

mûsíce adar.

44

druhé ãtvrtinû 19. století i samostatnû.

45

Samostatn˘ hrozen se v ikonografii Ïidovsk˘ch

53

v a‰kenázské i v sefardské ikonografii.

Tyto pfií-

46 MUNELES, O.; VILÍMKOVÁ, M., cit. v pozn. 5, s. 34,

náhrobkÛ na na‰em území nachází jiÏ od 70. let

klady dovolují interpretovat motiv stromu obtûÏka-

301–304, 422–424.

16. století na Starém Ïidovském hfibitovû v Pra-

ného plody jako ec chajim (napfiíklad ve Spomy‰li

47 HAMÁâKOVÁ, Vlastimila; ·EDINOVÁ, Jifiina. Ancien ci-

na náhrobku Ejzika K“c Weinberga, 1825). âastûj-

metière juif à Kolin. Judaica Bohemiae. 1984, roã. XX,

náhrobkÛ starého hfibitova v Kolínû , napfiíklad

‰í v˘tvarnou variantu pfiedstavuje strom, jehoÏ plo-

ã. 2, s. 113–114. ISSN 0022-5738.

na náhrobku rabína Becalela, syna rabiho Löwa

dy jsou okusovány jelenem (Veselí nad Moravou,

48 HE¤MAN, Jan. Îidovské hfibitovy v âechách a na Mo-

kolem poloviny 17. století se pouÏíval

Cvi Hir‰, syn Meira Franka, 1851) ãi dvûma syme-

ravû. Praha : Rada Ïidovsk˘ch náboÏensk˘ch obcí, 1980,

pro v˘zdobu náhrobkÛ telãsk˘ch ÎidÛ. Koncem

tricky umístûn˘mi jeleny (StráÏnice, Mo‰e Cvi

obr. 75.

ze.

46

Koncem 16. století byl oblíben˘m motivem 47

(1599),

48

18. století se vyskytuje na Ïidovsk˘ch hfibitovech v jihozápadních âechách, v Dubu u Prachatic, Vla-

Kloss,

54

1836; Chodová Planá, ·imeon Hirsch, 55

1846; Mikulov, Mordechaj Abeles, 1851 ).

chovû Bfiezí, âkyni a âichticích.

49 K identifikaci Fejgele viz NA Praha, fond HBMa 634, pag. 28. Fejgele zemfiela 2. 2. 1809. 50 Za pfieklad dûkuji Janu Diveckému. ·patn˘ technick˘

Z mnoha náhrobkÛ s reliéfem hroznu vyniká náhrobek Fejgele, Ïeny Simchy Pollaka

49

Menora

stav náhrobku neumoÏÀuje dataci ani identifikaci pohfibe-

(Ivanãi-

Menora, sedmiramenn˘ svícen, je tradiãním

ce 1809), kter ˘ naznaãuje smysl pouÏití hroznu

symbolem judaismu. Na základû detailního popi-

51 GINZBERG, L., cit. v pozn. 10, s. 68.

jako potravy pro spravedlivé. Zobrazuje totiÏ dva

su byla menora vyrobena z jednoho kusu zlata (Ex

52 Náhrobek Abrahama Mussaphii Fidalga v Hamburku

ptáãky, symbolizující jméno a du‰i zemfielé Fejge-

37:17-24) pro Mi‰kan, Stan setkávání, a byla

(1802) zobrazuje dvojici stromÛ, jeden rozkvetl˘, druh˘

le, zobající z vinného hroznu, obr. 16.

umístûna na jeho jiÏní stranû.

Reliéfy mís ãi ko‰Û zobrazují v nûkter˘ch pfiípa-

56

ného.

Tvar svícnu se

uschl˘, a mezi nimi vycházející slunce. Nápis cituje text

odvozuje od stromu, za kter˘ se povaÏuje mand-

Gen 19:27: „Za ãasného jitra se Abraham vrátil k místu,

57

dech i dal‰í ovoce. Interpretaci nabízí náhrobek var-

lovník nebo olivovník.

V rabínské literatufie je

kde stál pfied Hospodinem.“ Viz STUDEMUND-HALÉVY,

‰avského hfibitova z první ãtvrtiny 19. století, jehoÏ

menora interpretována jako svûtlo Tór y bránící

M.; ZÜRN G. Zerstör t die Erinnerung nicht. Der

58

v˘tvarn˘ motiv je doplnûn nápisem (Î 128:2): „Kdo

v pfiístupu zla a ochraÀující du‰i.

Symbolizuje

Jüdische Friedhof Königstrasse in Hamburg. Hamburg :

jí (plody) úsilí své práce, je ‰Èastn˘ (na tomto svûtû)

‰echinu, BoÏí pfiítomnost, k níÏ se upírají v‰echny

Dölling und Galitz, 2002, obr. 15 a s. 92. ISBN

50

a je mu dobfie (na svûtû budoucím).“

zraky.

59

V textu proroka Izajá‰e (Iz 30:26) a ná60

sledn˘ch komentáfiÛ Gan eden V gan eden (zahradû ráje) Ïili první muÏ a Ïena pfied sv˘m vyhnáním. Gan eden je také pfiíbytkem

9783933374417.

je menora popisována jako

53 Je doloÏen na nûkolika náhrobcích sefardského hfibi-

svûtlo, záfiící sedminásobnû „v den, kdy Hospodin

tova v Hamburku-Altonû(napfiíklad na náhrobku rabína

ováÏe zlomeniny svého lidu a rány jemu zasazené

Isaka Jesuruna, 1662) a v a‰kenázském prostfiedí na no-

uzdraví“.

vém Ïidovském hfibitovû v Krakovû v Miodové ulici (ná-

spravedliv˘ch v posmrtném Ïivotû a protikladem

Na náhrobcích v ãesk˘ch zemích se menora

gehinom, místa, kam podle Ïidovské tradice putu-

neobjevuje pfiíli‰ ãasto. Kromû toho, Ïe na ná-

daua, 60. léta 19. století).

jí du‰e hfií‰n˘ch, aby si odpykaly trest. Gan eden

hrobcích Ïen vyjadfiuje povinnost Ïen zapalovat

54 K identifikaci viz Národní archiv v Praze, fond HBMa

je jednou z bran, v pofiadí druhou, kudy podle Ïi-

‰abatové svíce,

dovské tradice projdou du‰e v‰ech zemfiel˘ch,

v˘znamem také na náhrobcích muÏÛ. V kombinaci

55 STEINOVÁ, Iva. Îidovsk˘ náhrobek. V˘tvarná podoba

neÏ dojdou na místo svého urãení.

51

61

b˘vá zobrazována s odli‰n˘m

hrobek Jicchaka Jit‰eho, syna rabína ·aula Refaela Lan-

1960, fol. 118. Mo‰e zemfiel 16. 2. 1836.

Symbolem

s postranními postavami dvou jelínkÛ, znamením

symbolÛ Tór y. Zprávy památkové péãe. 2008, roã. 68,

zahrady ráje jsou její dva stromy, které stály v je-

osobního jména zemfielého Hir‰e, je menora

ã. 2, obr. 17 na s. 125. ISSN 1210-5538.

jím stfiedu: strom Ïivota a strom poznání dobrého

ústfiedním motivem náhrobku Hir‰e, syna Mo‰e-

56 V pozdûj‰ím ·alomounovû chrámu osvûtlovalo jiÏní

a zlého.

ho Teschena (Ivanãice, 1811, Obr. 18) a náhrob-

stûnu deset svícnÛ (2 Par 4:7).

ku Josefa Hir‰e Grünwalda, rabína ze Bzence,

57 Kvûty mandlovníku jsou zmínûny v biblickém popisu

Reliéfy dvou stromÛ jsou na na‰em území do-

62

chovány na nûkolika náhrobcích. Aãkoliv náhrobní

kter ˘ zemfiel v 50. letech 19. století.

Menora

svícnu. Na moÏn˘ olivovník se usuzuje na základû textu

texty v tûchto pfiípadech gan eden nezmiÀují, zob-

v tûchto pfiípadech symbolizuje vyzafiované svûtlo

knihy proroka Zachariá‰e 4:1-4, viz GINZBERG, L., cit.

razení dvou stromÛ souvislost se zahradou ráje

Tóry, které zesnul˘ za Ïivota pfiijímal.

v pozn. 10, s. 92, pozn. 113.

naznaãuje. Motiv patfií do ‰iroké ‰kály zpÛsobÛ, jak zobrazit nadûji a pfiesvûdãení o osudu du‰e 52

58 GINZBERG, L., cit. v pozn. 10, s. 677; FRANKEL, Ellen

Jeskynû Machpela

and TEUTSCH, Betsy Platin. The Encyclopedia of Jewish

Na na‰em území byla tato symboli-

Jeskynû Machpela u Hebronu byla zakoupena

ka oblíbená zejména ve druhé polovinû 18. stole-

Abrahamem za úãelem pohfibu Sár y a stala se

son, 1992, s. 29. ISBN 0876685947.

tí. Pfiíklady nacházíme napfiíklad v Drmoulu (ná-

místem pohfibu jeho samého i jeho potomkÛ Izá-

59 GINZBERG, L., cit. v pozn. 10, s. 645.

hrobek Brejndl, dcery Davida, Ïeny Chajima Judy,

ka a Jákoba s manÏelkami Rebekou a Leou (Gn

60 WÜNSCHE, A.; FÜRST, D.; STRASCHUN D. O., cit.

1751, obr. 17; náhrobek Frumet, dcery Her‰e ha-

25:9-10; Gn 49:29-33). Machpela patfií mezi tfii

v pozn. 28, s. 337.

zemfielého.

454

Symbols. Nor thvale; New Jersey; London : Jason Aron-


mastr_06_11.qxd

13.12.2011

13:46

Stránka 455

Obr. 14. Pohofielice (okres Brno-v˘chod), Ïidovsk˘ hfibitov, náhrobek ·muela, syna Davida Weinera, 1858, detail. (Foto Iva Steinová, 2010) Obr. 15. Ivanãice (okres Brno-venkov), Ïidovsk˘ hfibitov, náhrobek Fejgele, Ïeny Simchy Pollaka, 1809, detail. (Foto Iva Steinová, 2009) Obr. 16. Babãice (okres Tábor), Ïidovsk˘ hfibitov Osikovec, náhrobek Zalmana Schicka, 1845, detail. (Foto Iva Steinová, 2008) Obr. 17. LuÏe (okres Chrudim), Ïidovsk˘ hfibitov, náhrobek Sarl, Ïeny Maharima Sg“l, 1848, detail. (Foto Iva

14

15

16

17

Steinová, 2010) Obr. 18. ·tít na Tóru, Îidovské muzeum v Praze, 1826. (Foto Îidovské muzeum v Praze)

63

hlavní lokality symbolizující Erec Jisrael.

Nejpoz-

dûji od 17. století byla Machpela zobrazována v ustáleném kompoziãním schématu na mapû, která vyznaãuje cestu, po níÏ Îidé putovali z Egypta do Zaslíbené zemû.

64

Mapa je popsána: vlevo

od Hebronu hebrejsk˘ nápis upozorÀuje na dub Mamre, doplnûn˘ postavou Abrahama, vítající tfii hosty. Vpravo od mûsta je kopec s tmavû vyznaãen˘m otvorem, kter˘ je oznaãen jako jeskynû Mach65

pela.

Identick˘ motiv krajiny s jeskyní je dochován v dolní ãásti náhrobku Gitl, Ïeny Noacha Kosteletzkého (Nov˘ BydÏov, 1791). Na náhrobku je

■ Poznámky 61 Napfiíklad na Ïidovsk˘ch hfibitovech ve StráÏovû, DráÏkovû, Janovicích nad Úhlavou, Úsovû a v N˘rsku. 62 STEINOVÁ, Iva. Îidovsk˘ náhrobek. MoÏnosti identifikace osoby zemfielého. Zprávy památkové péãe. 2005, roã. 65, ã. 6, s. 486–487. ISSN 1210-5538. 63 Tato tfii místa nebyla podle biblického textu dobyta v boji, ale zakoupena, aby nebyla pozdûji zpochybnûna oprávnûnost jejich vlastnictví. Jedním z nich je jeskynû Machpela, druh˘m „díl pole“ v ·ekemu, zakoupen˘ Jákobem (Gn 33:18-20), slouÏící pozdûji jako místo pohfibu jeho syna Josefa. Tfietí lokalitou mimofiádné dÛleÏitosti je pozemek na hofie Mórija v Jeruzalémû, kter˘ koupil král David (1 Pa 21:22-26) a kde pozdûji zaãal král ·alomoun stavût Chrám (2 Pa 3:1-3), viz WEISSMAN, Moshe (ed.), cit. v pozn. 26, s. 214. 64 YERUSHALMI, Yosef Hatím. Haggadah and Histor y,

10

A Panorama in Facsimile of Five Centuries of the Printed Haggadah from the Collections of Harvard University and the Jewish Theological Seminar y of America. Philadelphia and Jerusalem : Jewish Publ. Society, 1997, Plate 69. ISBN 9780827607873. 65 STEINOVÁ, Iva. Bejt olam. Pohfibívání v Ïidovské tradici. Zprávy památkové péãe. 2004, roã. 64, ã. 6, s. 529–530. ISSN 1210-5538.


18

455

mastr_06_11.qxd

13.12.2011

13:46

Stránka 456

Jisrael, kde si pfiál b˘t pohfiben. Machpela symbo-

Mezi nejstar‰í patfií monumentální reliéf ohelu Be-

lizuje na náhrobku zemi izraelskou a vyjadfiuje na-

ra Sonnenberga (1822), zobrazující na jedné stra-

dûji na zmrtv˘chvstání po boku praotcÛ. JiÏ Jákob

nû stavbu babylonské vûÏe a na protûj‰í stranû

ve své závûti zdÛrazÀuje: „AÏ budu pfiipojen k své-

fieky hrazené mûsto s vûÏemi, které zfiejmû pfied-

mu lidu, pochovejte mû k m˘m otcÛm… do jesky-

stavuje Jeruzalém, vytouÏen˘ cíl návratu z exilu.

Nejv˘pravnûj‰í zobrazení Jeruzaléma najdeme

nû v Machpele…“ (Gn 49:29-33). Machpela, podle tradice umístûná v blízkosti

na hfibitovû v slovenské Nitfie (1904) Obr. 1. Nápis

gan eden, je povaÏována za vchod do ráje. Tvofií

na náhrobku Avrahama Jaakova Gieskanna zmiÀu-

první bránu, kterou musí du‰e zemfiel˘ch projít.

je v úvodu: „Opfiel jsem se o kameny Jeruzaléma,

Rabínská literatura povaÏuje jeskyni nejen za mís-

…místa z prvních.“ Zmínûna je i západní zeì, mís-

to pohfibu tfií praotcÛ a jejich Ïen, ale také Adama

to poÏívající mimofiádné úcty, a vysloveno je pfiání

a Evy.

66

Pohfibení v Machpele budou po pfiíchodu

Mesiá‰e vyzdviÏeni jako první.

znovupostavení Jeruzaléma „za na‰ich dnÛ“. K Jeruzalému se vztahují mesiá‰ská oãekávání

Název Machpela v sobû nese v hebrejském ko-

ÎidÛ, neboÈ v Jeruzalému zazní ‰ofar pfii pfiíchodu

fienu slova v˘znam „zdvojení, násobek“, a proto

Mesiá‰e. „Onen den“ je spojen s pfiedstavou

byla vykládána jako „dvojitá“.

19

72

67

Tímto zpÛsobem

Hospodina troubícího na ‰ofar: „Hospodin BÛh se

je zobrazena v horní ãásti náhrobku Zalmana

ukáÏe a vyjde jako blesk jeho stfiela. Hospodin

Schicka z roku 1845 na hfibitovû Osikovci v Bab-

BÛh bude troubit na ‰ofar“ (Za 9:14). Základní

ãicích. Pfied dvojitou jeskyní roste strom, kter˘ je

my‰lenkou a smyslem Ïidovsk˘ch náhrobkÛ je

moÏné interpretovat jako strom Ïivota, „zaplÀují-

vztáhnout se k „onomu dni“ a doufat, Ïe kosti

68

cí“ zahradu ráje , obr. 19.

zemfiel˘ch budou vyzdviÏeny z prachu.

Jeruzalém

pfiedávané v Ïidovsk˘ch komunitách z generace

Îidovská symbolika ãerpá z tisícileté tradice, Jeruzalém, mûsto nejvy‰‰í svatosti, má v juda-

na generaci, a odráÏí se také ve v˘tvarném bo-

ismu mimofiádné postavení. LeÏí na hofie Morija,

hatství náhrobních kamenÛ. PfiestoÏe podstata ju-

která je v Bibli vícekrát zmiÀována v souvislosti

daismu není zaloÏena na v˘tvarném projevu, ale

s rÛzn˘mi událostmi. Na základû BoÏího pfiíkazu

na psaném a mluveném slovu, Îidé od starovûku

tam vystoupil Abraham, aby obûtoval svého syna

zobrazovali v˘tvarné symboly a od poãátku zejmé-

Izáka. Na hofie Morija bylo pozdûji zbudováno krá-

na ty, které se vztahovaly k pfiíchodu Mesiá‰e.

lem Davidem mûsto, v nûmÏ král ·alomoun vystavûl Chrám (bajit ri‰on). Zniãení Chrámu BabyloÀa-

Pfiíspûvek vznikl za podpory v˘zkumného zámû-

ny roku 586 pfied obãansk˘m letopoãtem byla

ru MK âR ã. 07503233302 a zãásti je v˘sledkem

tragická událost, pfiipomínaná dodnes v dûjinách

dokumentace Ïidovsk˘ch hfibitovÛ, kterou od roku

ÎidÛ jako katastrofa mimofiádn˘ch rozmûrÛ. Po

2011 provádí Matana, a. s.

návratu ze zajetí Îidé vystavûli na stejném místû takzvan˘ druh˘ Chrám. K jeho zniãení do‰lo za

Za pomoc dûkuji Andree Jelínkové a Danielu Polakoviãovi.

fiímské nadvlády roku 70 obãanského letopoãtu. Posledním zbytkem stavby je „západní zeì“, ozna■ Poznámky

ãovaná jako „zeì náfikÛ“.

20

Jeruzalém je v judaismu povaÏován nejen za

66 GINZBERG, L., cit. v pozn. 10, s. 98, pozn. 137,

Obr. 19. Drmoul (okres Cheb), Ïidovsk˘ hfibitov, náhro-

centrum zemû Izrael, ale i za stfied Zemû. V Ïi-

s. 234.

bek Brejndl, dcery Davida, Ïeny Chajima Judy, 1751.

dovské tradici je existence Chrámu úzce spojena

67 TamtéÏ, s. 236, pozn. 263.

(Foto Iva Steinová, 2009)

s poãátkem vzniku Zemû. Její tvofiení nastalo prá-

68 TamtéÏ, s. 127, pozn. 60.

Obr. 20. Ivanãice (okres Brno-venkov), Ïidovsk˘ hfibitov,

vû poloÏením základního kamene pozdûj‰ího

69 TamtéÏ, s. 7, s. 128, pozn. 60.

náhrobek Hir‰e, syna Mo‰eho Teschena, 1811. (Foto Iva

Chrámu, a to v místech, kde mûl v budoucnu stát

70 V písemn˘ch pramenech je manÏel Sar y Maharim

Steinová, 2009)

jeho oltáfi.

69

Na tuto skuteãnost se nûkteré ná-

hrobní nápisy odvolávají.

Sg“l uvádûn jako Markus Skall, viz Národní archiv v Praze, fond HBMa 1145, fol. 29, a fond HBF 58, fol. 15.

Zobrazení Jeruzaléma je doloÏeno na nûkolika

71 WODZI¡SKI, Marcin. Groby cadyków w Polsce. O cha-

Machpela zobrazena v hornaté krajinû, v blízkosti

náhrobcích. Na na‰em území je dochován jedin˘

sydzkiej literaturze nagrobnej a jej kontekstach. Wroc∏aw

opevnûného vrcholu hory. V pozadí za jeskyní se

doklad: náhrobek Sarl, Ïeny Maharima Sg“l (Lu-

: Towarzystwo Przyjació∏ Polonistyki Wroc∏awskiej, 1998,

uplatÀuje architektura mûsta Hebronu a „dub

Ïe, 1848) , obr. 20. Náhrobní nápis vyobrazení

s. 59–61, obr. na s. 95. ISBN 8370910416.

Mamre“ (Gn 18:1). Zobrazení Machpely je umís-

nekomentuje, av‰ak porovnání se zobrazením Je-

72 NOWOGÓRSKI, Przemyslaw; KOWALSKA, Joanna.

tûno na konec náhrobního textu, kde obvykle b˘-

ruzaléma na náhrobku v polském Brzesku

do-

Mauzoleum Bera Sonnenberga na cmentarzu ˝ydowskim

vá závûreãné sousloví „aÈ je jeho du‰e spojena

voluje v˘tvarné téma v LuÏích také oznaãit jako

w Warszawie. Studia Judaica. 2000, roã. 3, ã. 2 (6),

ve svazku Ïiv˘ch“. Zdá se, Ïe Machpela toto sou-

Jeruzalém. Na var‰avském hfibitovû je dochováno

s. 286. ISSN 1506-9729.

sloví nahrazuje. Vyjadfiuje pouto zemfielého k Erec

nûkolik dal‰ích náhrobkÛ s reliéfem Jeruzaléma.

456

70

71


Îidovsk náhrobek Symboly olam ha-ba

Recommend Documents