Historie a symboly KP Cíl disciplíny: Získat základní přehled o kořenech, ze kterých KP vyrostl, o historických okolnostech za kterých se tak stalo. Lépe se pak vyznat v tom proč zastáváme nebo nezastáváme některé názory, v čem se lišíme od Pathfinderu v jiných zemích a co máme naopak společného. Umět zhruba seřadit posloupnost tohoto procesu. Znát význam symbolů důležitých pro KP, umět jej vysvětlit druhým a vhodně je používat. Ověření nabytých znalostí: 1) souhrnný test na procvičení znalostí o událostech, osobnostech a nejvýznamnějších datech. 2) Umět události z historie KP seřadit na časové ose. 3) Vysvětlit, případně nakreslit význam zadaných symbolů.
Potřebné pomůcky: psací potřeby, sportovní oblečení (ne všechny testy musí probíhat v učebně ) Studijní materiál naleznete v příloze pro tuto disciplínu devítiboje. Doporučená literatura: publikace Skaustské století, vydaná ke 100 letému výročí skautingu kniha Jana Čáky Junácká symbolika, vydaná v r. 1990
Přílohy: Stručná historie KP KLUB PATHFINDER V ČR/SR Historie světového KP v datech Význam slova pathfinder
Stručná historie KP Kapitola 1. : Mladí misionáři ve století páry 19. století bylo časem velkých zvratů. Technické vynálezy propojují celý svět. Železnice, paroplavba, telegraf, telefon, řiditelné vzducholodě atd. To vše způsobuje u mnoha lidí pocit, že pro lidského ducha neexistují hranice. Člověk se konečně stává pánem světa. Budoucnost má plně ve svých rukách. Už nepotřebuje pomoc z nebe. Sám to nebe dobývá. S Bohem již nemusíme počítat ani v budoucnosti, ani v minulosti. Darwin vydává své dílo O původu druhů, Marx píše o revoluci, která přinese sociálně spravedlivý řád, Nietzsche hlásá, že Bůh je jen berlička pro slabochy. Soupeření o vliv, moc a kolonie přináší mnoho konfliktů. Např. válka prusko-rakouská (nám dobře známá bitva u Hradce Králové), americká občanská válka (Sever proti Jihu), války na Balkáně, jež zapříčiňují rozpad Osmanské říše. V Americe se objevují nová naleziště zlata a ropy. Do země proudí velké množství zlatokopů, dobrodruhů, spekulantů, obchodníků i podvodníků. Přes indiánská území se staví železnice, jsou vybíjena stáda bizonů, všude je plno zbraní a whisky. Není divu, že našince napadají myšlenky: „kam ten svět spěje“. S biblí v jedné a novinami v druhé ruce, začnete přesvědčovat sebe i druhé o nevyhnutelnosti blížícího se konci světa. Na tomto pozadí a z tohoto podhoubí vzniká i hnutí adventistů. Přes počáteční váhání stojí brzy před výzvou, jak poselství, kterému věří, rozšířit co nejrychleji, co nejdál. Je tu plno mladých lidí, plných energie a nadšení. Jak je seznámit co nejlépe s adventistickým poselstvím, aby jej mohli šířit dál? J. White, přichází s iniciativou, vydávat pro mládež časopis, ve kterém budou formou diskuse představeny klíčové body věrouky a rady pro život podle nich. Časopis dostal název „Instruktor mládeže“ (1852). Tato forma výuky se stala natolik populární, že si ji záhy osvojili i dospělí a Instruktor mládeže se stal předlohou úkolů sobotní školy1. Nadšení pro misijní činnost je mezi mladými velké. Vyberou mezi sebou prostředky k zakoupení škuneru2, na kterém mladí misionáři navštěvují ostrovy v jižním Pacifiku a šíří zde adventistické poselství. Loď nese název The Pitcairn, podle ostrova, na kterém žili potomci vzbouřenců z britské lodi HMS Bounty, a kteří se stali adventisty.3 V tomto duchu a nadšení pro misijní činnost se odvíjela první koncepce práce s mládeží a dětmi. Není proto divu, že první adventistická mládežnická organizace byla „Missionary Voluteers“ (MV) – Misijní dobrovolníci (1907) a první dětská organizace „Junior Missionary Volunteers“ (JMV) – 1909.
časopis Instruktor mládeže 1
škuner The Pitcairn
Srovnej: Advent, časopis CASD, 3/2007, Advent – Orion s.r.o., Praha 2007, s. 5-6 Škuner: rychlá plachetnice rozšířená v britských državách v 18. a 19. st. obvykle vybavena dvěma stěžni a vratiplachtami (tato loď byla pořízena za 11 000 USD, tehdy jistě nemalé peníze pro tak malé společenství) 3 Srovnej: Caroline Alexandr, Pravdivá historie vzpoury na plachetníku Bounty, BB/art, Praha 2005 2
Kapitola 2. : Hledání identity – misionáři nebo skauti? Na počátku 20. Století se objevil nový fenomén pro volnočasové aktivity mládeže a dětí. Skauting(1907) a Woodcraft (1912). Jejich zakladatelé, britský důstojník R. B. Powel a americký spisovatel E. T. Seton se instinktivně trefili do toho, čím žila chlapecká i dívčí duše. Romantika, dobrodružství, kamarádství, hry. Tato hnutí, zejména pak skauting, se rychle šířila po celém světě. V jejich paprscích se brzy chtěli ohřát i mladí adventisté. I oni chtějí jezdit na tábory, chodit do přírody, hrát hry. Tak se objevují první adventistické odborky, stavějí se prázdninové kempy (v této době je poprvé použit název Pathfinder camp, označující tábořiště JMV v Kalifornii,1929), zakládají se dětské kluby, aktivity dětí jsou roztříděny podle věkových kategorií. Ne všichni to však vnímají jako pozitivní posun. Spíše naopak. Vidí v tom posun blíže ke světu, tomu hříšnému Babylonu. „Přichází hodina Božího soudu a vy si hrajete v lese? Nyní není čas her, ale čas žně! Je třeba evangelizovat, evangelizovat a znovu evangelizovat… Odvádíte mladé lidi od úkolu, který naše církev má! Na některých místech se vedoucí museli potýkat s kázeňskými postihy ve svých sborech, a dětský klub v Santa Anně (1930) musel být dokonce rozpuštěn4. To další rozvoj adventistických dětských klubů přibrzdilo na několik let.
ukázka z první sady odborek pro JMV (1928)
prvně použitý název Pathfinder (1929)
zakladatel skautingu Robert Baden Powel
4
Srovnej: Klub Pathfinder, Skripta k vůdcovskému kurzu, 1.vydání, 2008, kapitola historie organizace KP (J. Šlosárek), s. 6
Kapitola 3. : Zformování Klubu Pathfinder 2. polovina 20. Století se stala zlatou érou Pathfinderu. I přes potíže let 30., semínka romantiky a dobrodružství rostla v srdcích těch, kdo již kluby mládeže a dětí sami prošli. Když se z některých stali po 2. Světové válce kazatelé, s velkou chutí se pustili do práce s dětmi ve svých okrscích. Tak založil John Hancock v letech 1946 – 49, v Kalifornii, Pathfinders club. V Severní Americe se tyto kluby staly pojmem. Dospělí si uvědomili, že evangelizovat je nutné i směrem dovnitř církve, zejména právě mladé, v životě ještě nezakotvené, lidi. Tentokrát se věc setkala s pozitivním ohlasem i mezi oficiálními představiteli církve, a již v roce 1950 vyhlásila Generální Konference, jako nejvyšší správní orgán CASD, program klubů Pathfinders za celosvětový program práce s dětmi. Jako o překot vznikaly metodické příručky, ustalovala se podoba symbolů, krojů, hodnostních stupňů a systému odborek, probíhal výcvik vedoucích. Došlo k propojení původní vize JMV a skautských metod a forem. Kluby Pathfinder se rychle šířily do všech světadílů, všude tam, kde CASD působila. Vyvrcholením této cesty bylo 1. Mezinárodní Camporee v Coloredu v USA (1985), kde se snoubila tradice skautských Jamboree a velkých stanových evangelizačních shromáždění, oblíbených u evangelikálních církví.
Příručka KP z 50. let 20. st.
Nejvyšší ocenění v KP Zlatá medaile („Gold award“)
„Kemporáček“ symbol mezinárodních setkání
oficiální podoba kroje KP
ukázka změny jakou prošel odznak pro vedoucí
Přehled vývoje znaku Klubu Pathfinder5
Missionary Volunteers 1907
Hancockovi Pathfinders 1946
Junior Missionary Volunteers 1909
JMV – Pathfinder camp 1929
málo zřetelná, ale cenná ukázka, kde je Nápis MV je nahrazen zkratkou spojen motiv Misijních dobrovolníků s KP, Adventist Junior Youth název Pathfinder je obměněn za španělské 1979 Conquistadores 1962
V 80.letech došlo k rozčlenění loga podle věkových kategorijí.
Advestistická mládež 1980
kluby Patfinders 1982 Kategorie zahrnující věk 10-15 let
kluby Adventurers 1989 kategorie odpovídající přibližně našim Kolibříkům
Přes snahu vytvořit celosvětový systém není užívání loga KP jednotné. Odpovídá etapám jeho vývoje, kdy se které země do programu Pathfinders zapojily a jak si jej podle svého cítění upravily.
zde ukázka „North American Division Pathfinder emblem“ (1987) 5
Srovnej: http://gcyouthministries.org/Ministries/Pathfinder/tabit (about us - our history)
Kapitola 4.: Cesty hledačů cesty v Čechách, na Moravě a Slezku Skautská idea si velmi brzy našla cestu i do našich zemí. Zasloužil se o to A. B. Svojsík, středoškolský učitel tělesné výchovy. Během své několikaměsíční stáže v Británii se se skautikgem důkladně seznámil a již v roce 1911 zorganizoval první skautskou družinu a v létě 1912 uspořádal nedaleko Orlovské myslivny u Lipnice n. Sáz první tábor. Ve svých „Základech junáctví“ přizpůsobil anglicé vzory středoevropskému naturelu. Protože skautští průkopníci u nás nebyli spjati s armádou, jako tomu bylo v mnoha jiných zemích, kde skauting vnímali často jako formu branné výchovy, je v tom českém více ze „sítnovské“ romantiky a méně drilu6. Skautskými oddíly prošly za 1.republiky tísíce dětí. Mezi nimi i jistý V. Oháňka (Šedý Bobr). Na koci 40. Let 20.st. dokonce vedl skautský vodácký oddíl. Poté co se seznámil s adventistickým poselstvím a přijal jej za své, byla mu nabídnuta možnost studia na teologickém semináři. Jako jeho student zorganizoval letní tábor pro děti z pražských sborů CASD. Proběhl na Březinách ve východních Čechách. Psal se rok 1950. Soukolí historie se však v té době u nás netočilo příznivě k takovým aktivitám. Běsnění komustického režimu se stupňovalo. Činnost církve byla na několik let zakázána. Bratr Oháňka se však nenechal odradit a během svého působení na severní Moravě se dál věnoval výchově dětí. Např. vydával samizdatový časopis pro mládež „ASD“. V něm poutavou formou přenášel ideje skautsgu i křesťanství na mnoho mladých lidí. V atmosféře politického uvolnění konce 60. let byl požádán, aby své zkušenosti předal mladým studentům teologického semináře. Uskutečnila se řada experimentální táborů v Annině údolí v Jeseníkách u říčky Moravice. Zde se adepti na duchovenskou činnost přímo v praxi učili metodám práce s dětmi. Psal se rok 1968. V té době k nám pronikly informace o programu klubů Pathfinders ve světě. Motivován tím vším vytvořil br. Oháňka domácí podobu adventistikého skautu, tzv. Stezku písmáka. Sepsal několi velmi hodnotných metodických příruček. Politické klima se však po napadení naší země armádami Varšavkého paktu proměnilo k horšímu. 70. a 80. léta, známá jako období „normalizace“ opět dusilo jakoukoliv státem nekontrolovanou činnost. Semínka zasetá v Annině údolí však již klíčila. Absolventi těchto kurzů se dál věnovali práci s dětmi pod nejrůznějším krytím (mladí ochránci přírody, turistické oddíly mládeže apod.) S pádem komunistického bloku na přelomu 80. a 90. let, se otevřely nové možnosti volnočasových aktivit. Příležitosti vést děti svobodně, podle vlastního přesvědčení využil předně br. Šlosárek (Jerry) a zprostředkoval registraci skupin dětí z CASD v obnoveném Junáku. Přes mnohé výhody, občas spolupráce s Junáky vázla, zejména na místní úrovni, kde někteří noví mladí vedoucí, odkojeni, tu více či méně, 40 lety ateismu, jevili malé pochopení pro adventistický životní styl. Inspirováni programem klubů Pathfinders v zahraničí se „Otcové zakladatelé (Šlosárek – Jerry, Kašlík – Havran, Jonczy – Pinďa) rozhodli jít touto cestou. V létě 1994 se konalo 1. Československé unijní camporee a na přelomu roku 1994/95 došlo k zaregistrování občanského sdružení Klub Pathfinder na Ministrstvu vnitra, podle zákona o sdružování občanů. Junácké kořeny jsou však na našem sdružení stále patrné. Proto se v některých ohledech lišíme od jiných Pathfinderů (méně pochodování a více her – pozn. autora). Kvalitní práce o.s. KP byla v roce 2008 ohodnocena i Ministerstvem školství. Znovu pak v roce 2011. V roce 2014 docází vzhledem ke změně občanského zákoníku k přeregistrování KP z občanského sdružení na zaregisrtrovaný spolek.
6
Srovnej: Kolektiv autorů. Skautské století, Mladá fronta, Praha 2012
„Je na nás…na vás… a hlavně tady vlevo na vás“7, jak navážeme na práci „otců zakladatelů“ a bude-li naše sdružení i nadále moci co nabídnout generaci zrozené ve 21. století.
Stezka písmáka
1968
Junák – český skaut
1990
Klub Pathfinder
1995
(iformace utřídil, zpracoval o odpovědnost za jejich správnost nese Karel B. – K4)
7
Citováno z pera největšího českého velikána, Járy Cimrmana
KLUB PATHFINDER V ČR 1950
• první zdokumentovaný tábor pro děti z CASD (na Březinách – vedl V. Oháňka)
1957
• časopis pro mládež a děti „ASD“ obsahuje, mimo jiné, i rubriku „Stezka písmáka“, zaměřenou na studium Bible • první „vůdcovský kurz“ pro studenty teologického semináře (Anino Údolí) • ze zahraničí přichází myšlenky JMV – Pathfinders club • vzniká domácí program „Stezka písmáků“ (V. Oháňka), který přetavuje skautskou činnost do adventistického prostředí
1968
70.–80. Léta • nadšení jedinci z řad CASD pořádají poloilegální tábory a kluby dětí a mládeže 1990
• zaregistrování střediska Pathfinder v rámci Junáka Pořádají se první oficiální křesťanské dětské tábory (např. na Líšně)
1992
• je zorganizována první Múzička (R. Jonczy)
1994
• první Česko-Slovenské camporee (Okluky) • první vůdcovský kurz • založení první oblasti (Východní vítr)
1995
• zaregistrováno o. s. Klub Pathfinder (J. Šlosárek, R. Jonczy, M. Kašlík) • zaregistrovány první oddíly
1996
• vydán zpěvník KP I.
1997
• zřízeno první vlastní tábořiště KP (Jizerky)
1998
• první rádcovský kurz
2003
• vydána skripta k vůdcovskému kurzu
2009
• je vytištěno 1. české vydání Bible pro pathfindery
2012
• je dokončena metodická řada příruček pro děti školního věku 7-14 let
2014
.
Změna statutu KP z občanského sdružení na registrovaný spolek
Klub Pathfinder má 5 oblastí v Čechách a 7 na Moravě.
Historie Klubu pathfidner na Slovensku
1950
• první zdokumentovaný tábor pro děti z CASD ( na Březinách - vedl V. Oháňka )
1957 • časopis pro mládež a děti " ASD " obsahuje i rubriku " Stezka písmáka ", zaměřenou na studium bible 1968
• první " vůdcovský kurz " studentům teologického semináře ( Anino údolí ) • ze zahraničí přicházejí myšlenky Junior Mission Volunteries - Pathfinders club • vzniká domácí program " Stezka písmáka " ( V. Oháňka ) , který přetavuje skautskou činnost do adventistického prostředí
70. - 80.léta • nadšeni jednotlivci z řad CASD organizují poloilegální tábory a kluby dětí a mládeže 1990
• zaregistrování střediska Pathfinder v rámci českého Junáka Organizují se první oficiální křesťanské dětské tábory
1992
• je zorganizována první múzických ( R. Jonczy ) • pod vedením vůdců KP z USA se uskutečnil první Flag camp na Slovensku ( prázdninový denní tábor )
1993 • první celorepublikový tábor pro děti - ( v Mlýncích) • první školení slovenských vůdců lektory z USA ( konané v Bratislavě ) 1994
• první Česko - Slovenské camporre ( Okluky ) • první vůdcovský kurz
1995 • založení prvních oddílů KP na Slovensku • první celoslovenské Camporee oddílů ( na Pacově ) 1996
• oficiální zaregistrování o.s . Klub Prieskumník - Pathfinder na Slovensku
1996
• První sněm KP na Slovensku ( v Kežmarku )
2000
• první radcovský kurz a Slovensku
2011 2014
• je vytištěno 1. slovenské vydání " Bible pro děti a pathfindery " • je vydána kompletní sada odborek ( společná s KP v ČR)
Historie světového KP v datech 1852
• časopis pro mladé „Instruktor mládeže“ sloužící především k výuce věrouky (J. White)
1890
• sobotní škola mládeže zakoupila loď Pitcairn pro účely adventistické misijní služby
1907
• založena mládežnická organizace „Missionary Volunteers“ (MV) – Misijní dobrovolníci
1909
• založena organizace „Junior Missionary Voluteers“ (JMV), za účelem zapojení dětí do misionářské činnosti
1922
• práce s dětmi a mládeží byla dále rozčleněna do více skupin, podle věkových kategorií, byla stanovena základní vize dětských klubů
1925
• nejstarší dochovaná zmínka o dětském letním táboře adventistů pochází z Austrálie
1928
• byla zavedena první sada odborek
1929 1930
• na letním táboře mládeže v Idyllwild v Kalifornii poprvé použil John McKim název Pathfinder camp • aktivity blízké skautingu vyvolaly diskusi o duchovní náplni pro dětské kluby v CASD
1946
• navržen znak pro Club Pathfinders v Kalifornské Uniji (John Hancock)
1949
• Henry Bergh složil pro potřeby Hancockových Pathfinders hymnu „Oh we are the pathfinders strong • GK přijala myšlenku klubů Pathfinders jako celosvětový program • organizován první vůdcovský kurz
1950
1971
• první evropské camporee se konalo ve Švédsku
1972
• v Rakousku se konalo první camporee Euroafrické divize, kam patřilo i Českoslovenko
1979 1982
• snaha o sjednocení a modernizaci znaku, nápis JMV byl nahrazen AJY (Adventist Junior Youth) • je upravena a schválena podoba znaku KP pro celosvětové použití
1985
• první mezinárodní camporee (USA – Colorado)
Vývoj loga pro mládežnické a dětské kluby v CASD
1907
1909
1929
1946
1979
1982
Význam slova pathfinder Pathfinder = hledač stezky Slovo pathfinder má svou srozumitelnost zejména v angloamerické kultuře, a to nejen z jazykového hlediska, ale ve způsobu používání. V dobách osidlování Severní Ameriky evropskými přistěhovalci byly rozlišovány tři skupiny průzkumníků neznámých území. Prospektoři hledali zdroje nerostných surovin, především zlata. Pionýři hledali nová území vhodná k osídlení. Pathfindeři byli ti, kdo hledali schůdné cesty skrz divočinu, které později lovci kožešin (trapeři) a obchodníci využívali k dopravě svého zboží. Typickým příkladem je výprava Alexandra Mackezieho napříč Kanadou, skrz Skalisté hory až k Tichému oceánu. Po 3 letech studia zeměpisu a navigace zahájil cestu. Z jezera Athabaska plul na západ proti proudu Peace River ke Skalistým horám. Podle jeho představ měly mít jeden hřeben. Když se svými muži prodral průrvou ve skalách, zdrtil je pohled na řadu dalších horských hřebenů, jež jim stáli v cestě. Byli promrzlí, hladoví, vyčerpaní. S vypětím sil překonali rozvodí mezi Atlantikem a Pacifikem a po divokých řekách, mezi udivenými indiány, kteří ještě nikdy neviděli bělochy, obtížně sestoupili z hor. A potom konečně spatřili moře. Tichý oceán. Urazili 2500 km. Dodnes je znatelný nápis, který zanechali na skále u moře: „Alexander Mackenzie po souši z Kanady, 22.šervence 1793.“ 1 Slovo pathfinder je významově někde na pomezí českých slov průzkumník, objevitel, průkopník. V literatuře a filmu se často setkáváme s překladem stopař, což není ale zcela přesné.
prospektor
1
pioneer
pathfinder
J. Hromádko, Příběhy objevitelů a dobyvatelů, Daranus, Řitka 2007, ISBN 978-80-86983-23-3
Další významnou kapitolu v používání slova pathfinder napsala 2. světová válka. Velká Británie hledala v době, kdy vzdorovala nacistickému Německu sama, způsoby jak za použití malých skupin vojáků ničit německé vojensky významné body a komunikace. Vznikly speciální jednotky vysazované většinou z moře (komandos) či ze vzduchu (parašutisti). Očima a ušima těchto oddílů byly speciálně vycvičení průzkumníci (pathfinders), kteří vyhledávali a zajišťovali přistávací plochy pro výsadek elitních vojáků. Toto názvosloví přejaly pro své průzkumníky i vznikající americké výsadkové jednotky. Pathfinders se proslavili zejména během operace Overlord (invaze spojenců v Normandii).2 V české vojenské terminologii se pro tento typ průzkumníků setkáme s výrazem „značkaři“.
Rukávové označení průzkumníků britské armády Své pathfinders mělo i RAF (britské královské letectvo). V průběhu války se ukázalo, že značná část bomb svržených na německé vojenské a strategické cíle minula svůj cíl. Bylo to mrhání municí a životy posádek bombardérů. Hledal se proto způsob, jak přesnost bombardování vylepšit. Plukovník Bennet vycvičil jednotku, která pomocí dostupných technologií, dokázala vyhledat zamýšlené cíle bombardování i za snížené nebo nulové viditelnosti s velkou přesností a označit je pomocí speciálních světlic pro nalétávající bombardovací svazy. Přesnost bombardování se skutečně zvýšila a ztráty na životech pilotů i civilistů se snížila. Letci pathfinders byli za své výkony hodnoceni velice vysoko.3
plukovník Bennet
letecký odznak pathfinders
2
M. Ryan, Encyklopedie speciálních jednotek, Svojtka, Praha 2004, ISBN 80-7237-868-6
3
M. D. Bennet, Pathfinder v předvoji bombardérů, Naše vojsko, Praha 2011, ISBN 978-80-206-1222-9
Termín pathfinder ve smyslu průzkumník, průkopník, objevitel našel široké použití i mimo armádní kruhy. Prototyp amerického raketoplánu, terénní automobil apod. Asi nejznámějším a nejúspěšnějším nositelem tohoto jména byla sonda Mars – Pathfinder, vyslaná vesmírnou agenturou NASA k průzkumu Marsu v prosinci 1996. Sonda přistála na povrchu rudé planety v červenci 1997. Vysadila k průzkumu povrchu Marsu planetární vozítko Sojouner, nasbírala a odeslala 2,3 bilionu bitů dat a 16500 snímků. Několikanásobně překonala svou předpokládanou životnost. Odmlčela se až v září 1997. Z technického a vědeckého hlediska byla tato mise velkým úspěchem.4
Ilustrace sondy Mars – Pathfinder Příběhy o pathfinderech, ať už z dob osidlování Ameriky nebo za 2. svět. války, byly námětem mnoha publikací pro děti a mládež v USA. Není divu, že přímo či nepřímo, ovlivňovaly a motivovaly zakladatelé adventistických dětských klubů v zámoří. Nepřehlédnutelná je také skutečnost, že to byla doba jaderného zbrojení, kdy vidina závěrečného střetu mezi silami dobra a zla vypadala velice reálně a blízce. Více v odstavci o významu loga KP.
4
T. Furniss, Historie kosmických lodí, Naše vojsko, Praha 2006, ISBN 80-206-0849-4
Význam loga klubu Pathfinder
Nad rovnostranným tojúhelníkem je stuha s nápisem PATHFINDER, jehož význam objasňují výše uvedené informace. Rovnostranný trojúhelník vyjadřuje naši snahu o všetranný rozvoj člověka ve všech stránkách jeho osobnosti. 1. Rozvoj stránky tělesné (fyzické): tělesná kondice, psychomotorické dovednosti, vyvážená životospráva apod. 2. Rozvoj stránky duševní (psychosociální): intelekt, kreativita, empatie, mezilidské vztahy,socializace v dané společnosti, morálněvolní vlastnosti apod. 3. Rozvoj stránky duchovní (metafyzické): vnímání hodnot jako je krása, pravda, láska, víra, naděje, dobro a zlo, rozměru života který přesahuje naši omezenost v čase i prostoru, hledání Boha. Snažíme se vidět člověka v jeho celistvosti. Všechny složky osobnosti jsou vzájemně úzce propjené a nelze je oddělovat jednu od druhé. Ignorovat některou z nich vede k deformaci člověka jako bytosti stvořené k Božímu obrazu. (1.Moj. 1, 26) Rovnoramenný trojúhelník je tak zároveň připomínkou Boží všestrannosti, který o nás pečuje jako nebeský Otec, přišel mezi nás v těle jako Ježíš Kristus, aby byl naším vzorem a vychová naše svědomí jako Duch svatý. Štít a meč uprostřed trojúhelníku poukazují na boj mezi silami dobra a zla, jehož je každý člověk, aniž si to uvědomuje, účastníkem. Pathfindeři si to uvědomují, a proto se do nástávajícího zápasu vybavili štítem víry a mečem Ducha. Víra plodí naději a důvěru, která nám poháhá překonávat těžké chvíle v životě. Chrání nás před ataky zla, jak vyjádřil apoštol Pavel (Ef. 6, 16) Mečem ducha je Boží slovo zaznamenané v bibli (Ef. 6, 17), která nám pomáhá odhalit falešné hodnoty, které jsou lidem podsouvány, rozlišit pravdu od lži, dává nám příklady správného a nesprávného jednání, motivuje k odvaze správně se rozhodovat a jednat. Zkrátka správně „rozetnout“ složitosti života. (Žid. 4, 12) Též použité barvy mají svou symboliku: 1. Červená je barva afektivní, vyvolávající vzrušení citů. Proto je často barvou lásky, ale také revoluce, je barvou boje a prolité krve. Všechny tyto aspekty můžeme v logu KP najít. Boží lásku, vylití Ježíšovi krve, duchovní boj. Ve středověké křesťanské symbolice vyjadřovala červená barva oddané srdce, které je připraveno prolít svou krev pro slovo Boží. 2. Bílá je symbolem čistoty. V přeneseném významu nevinnosti. Bývá vnímána také jako symbol plnosti, dokonalosti (bílé světlo je souhrnem všech barev světelného spektra). Proto například Ježíš a zástup spasených mají v knize Zjevení Jana bílá roucha. V našem případě tedy bílí štít symbolizuje plnost a čistotu víry. 3. Modrá je barva studená, zklidňující. Uvádí do zamyšlené nálady. Používá se jako symbol stálosti, věrnosti, někdy také moudrosti, rozvážnosti, pravdy. Je symbolem duchovnosti
(spiruality). Je to barva nebes. Vyjadřuje mírnost a nenásilí. Modrý meč tydy vnímejme jako symbol pravdy a věrnosti. 4. Žlutý nápis a lemování tu není jen pro zvýšení kontrastu, ale má také svůj význam. To co vnímáme očima jako žluté je podle heraldických pravidel vlastně zlaté. Zlatá je symbolem ctnosti a důstojnosti. Zlato je považováno za ušlechtilý kov. Je to tedy barva urozených, vážených osobností (např. králů). Podle křesťanské symboliky je obrazem Božího světla a dokonalosti.5
Další důležitá loga a symboly mající vzah k činnosti klubu pathfinder
Skautská lilie Lilie jako symbol čistoty, tři její listy symbolizují tři základní principy skautské výchovy (úcta k Bohu, k bližnímu, k sobě samému). Prostřední list zároveň ukazuje směr jako střelka kompasu (převzato ze starých námořních map). Dvě pěticípé hvězdičky (dohromady 10 cípů) symbolizují 10 bodů skautského zákona. Lano stočené do kruhu je sybolem kruhu přátelství všech Skautů. Uzel připomíná každodenní povinnost dobrého skutku.
Junák – český skaut Lilie a trojlístek je spojení chlapeckého a dívčího skautingu. Psí hlava je symbol českého specifika skautingu. (odkaz Chodů, historických strážců hranic)
5
současná modernizovaná podoba znaku českých skutů
H. Biedermann, Lexikon symbolů, Beta, Praha 2008, ISBN 978-80-7306-362-7
Woodcraft (Liga lesní moudrosti)
Toto hnutí založení spisovatelem E. T. Setonem přineslo do českého skautingu a tím i do pathfinderu více romantiky, hravosti a způsobů táboření, odlišných od běžné skautské praxe jinde ve světě. Jeho symbolem je kruh (dokonalost) se stylizovanými paprsky, šířícími se do 4 světových stran. Každý paprsek je nositelem jednoho z principů výchovy v tomto hnutí. (síla ducha, krása těla, pravda mysli, služba lásky) Lesní moudrost
Symbol lesní moudrosti užívaný Tábornickou unií a nejrůznějšími skupinami trempů. Je převzat z indiánské symboliky, šířené Ligou lesní moudrosti. Bílý kruh – čistota a dokonalost Bizoní rohy – síla, modrá – věrnost a pravda
Skauting i liga lesní moudrosti vytvořily podhoubí, ze kterého vyrostla jak původní myšlenka Stezky písmáků (br. Voháňka alias Šedý Bobr byl skautský vedoucí), tak současný spolek Klub Pathfinder (br. Šlosárek a mnozí další byli původně skauty nebo trempy). Převzali jsme mnoho z jejich myšlenek, činnosti i forem. Je proto dobré tyto své kořeny znát a rozumět jejich postupnému vývoji. Tím lépe porozumíme sami sobě. Skauti nás považují za svou sesterskou organizaci, což je pro nás čest, a zmiňují se o nás ve svých publikacích, a to celkem pochvalně. Nedělejme proto sami sobě ostudu případnou neznalostí vlastních počátků.
Kruh táborového ohně
Účast při slavnostním táborovém ohni může být silným zážitkem. Aby tomu tak skutečně bylo, má chování při této příležitosti také svá pravidla. Oheň poskytuje světlo v temnotě. Je jakýmsi symbolem pravdy. Tak jako pravda nemá být něčím znečištěna, je nepřípustné do slavnostního ohně házet a pálit odpad. Ani vaření a opékání něčeho k snědku není vhodné. K tomuto účelu využíváme ohniště užitkové. Kruh kolem ohně je symbolem kruhu našeho přátelství. Tak jako se k přátelům neotáčíme zády, obrazně řečeno, neotáčíme se zády k onomu kruhu kolem ohně, doslovně řečeno. A to, ani když je nám zima na záda. V takové chvíli si raději něco oblečeme nebo nosíme ledvinový pás. Kruh táborového ohně není nějaké promenádní korzo, kudy chodí kdo chce a kam chce. Potřebujete-li se přemístit, zvolte cestu vně kruhu, nejlépe až za lavičkami na kterých sedí vaši kamarádi, abyste jim svou postavou nezacláněli ve výhledu, nenarušovali program apod. Do prostoru kruhu táborového ohně smí vstoupit jen pověřená osoba, tzv. „ohnivec“. Tedy ten/ta, kdo se o oheň stará. Takový oheň zapalujeme více obřadně, než běžný užitkový. Např. pochodněmi ze 4 světových stran. Ostatní táborníci stojí v kruhu a čekají, až se oheň rozhoří. Teprve na pokyn vedoucího se posadí a začne připravený program. A malá rada na závěr. Pamatujte, že kouř jde na toho, kdo přes den zlobil .
