Výstup projektu
Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí
PROFIL SKUPINY POVOLÁNÍ
Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají
Praha, 2015
OBSAH
1.
Zaměstnanost ve skupině povolání Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají ............................................. 1
1.1. VYMEZENÍ SKUPINY POVOLÁNÍ.......................................................................................... 1 1.2. POČET ZAMĚSTNANÝCH .................................................................................................. 1 1.3. ROZLOŽENÍ V ODVĚTVÍCH ................................................................................................ 3 1.4. PROJEKCE DO ROKU 2020 – EXPANZIVNÍ A NAHRAZOVACÍ POPTÁVKA ......................................... 8 1.5. MOBILITA MEZI SKUPINAMI POVOLÁNÍ.............................................................................. 10 1.5.1. 1.5.2.
Mobilita do skupiny povolání ....................................................................................................... 10 Mobilita ze skupiny povolání ....................................................................................................... 11
1.6. DEMOGRAFICKÁ STRUKTURA .......................................................................................... 12 1.6.1. 1.6.2.
2.
Genderové a věkové charakteristiky ............................................................................................ 12 Vzdělanostní struktura ................................................................................................................. 13
Kvalifikační profil skupiny povolání Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají ........................................... 15
2.1. ÚROVEŇ KVALIFIKAČNÍCH POŽADAVKŮ ............................................................................. 15 2.1.1. 2.1.2. 2.1.3.
Kvalifikační požadavky – porovnání skutečné a nejvhodnější úrovně vzdělání............................ 15 Požadavky pracovních míst.......................................................................................................... 16 Využití dovedností v zaměstnání.................................................................................................. 17
2.2. ÚROVEŇ ZNALOSTÍ, DOVEDNOSTÍ A KOMPETENCÍ PRACOVNÍKŮ ............................................... 18 2.2.1. 2.2.2.
Dosažená úroveň čtenářské a numerické způsobilosti a řešení problémů ................................... 18 Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání................. 19
2.3. SOCIÁLNĚ-PSYCHOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY POVOLÁNÍ ....................................................... 20 2.3.1. 2.3.2.
3.
Pracovní orientace – podle typu pracovního prostředí ................................................................ 20 Pracovní hodnoty pracovníků ...................................................................................................... 21
Závěr ..................................................................................... 23
Podrobný popis použité metodologie, vysvětlení kvalitativních i kvantitativních indikátorů a jejich způsob interpretace a využití cílovými skupinami, stejně jako použité datové zdroje, jsou v samostatné publikaci „Manuál pro využití informačního produktu Profily skupin povolání“.
1.
Zaměstnanost ve skupině povolání Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají
1.1. Vymezení skupiny povolání Do této skupiny povolání patří v ČR dvě skupiny odpovídající mezinárodní klasifikaci ISCO-08 na 3. úrovni. Jde o skupinu Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají (ISCO 832+833). Při podrobném členění povolání podle 5. úrovně klasifikace ISCO-08 spadá do této skupiny povolání celkem 14 různých detailních povolání. Největší z nich jsou uvedena v následující tabulce (seřazená sestupně podle podílu zaměstnaných ve skupině):
Nejvýznamnější povolání ve skupině (5. úroveň ISCO-08) ISCO (název/kód)
% z celku
kumul. %
Řidiči nákladních automobilů (kromě tahačů) (ISCO 83321)
40,2%
40,2%
Řidiči tahačů (ISCO 83322)
19,0%
59,1%
Řidiči osobních a malých dodávkových automobilů (kromě taxikářů) (ISCO 83221)
16,0%
75,1%
Řidiči autobusů v městské hromadné dopravě (ISCO 83311)
6,7%
81,8%
Řidiči autobusů v dálkové přepravě osob (ISCO 83312)
4,1%
85,9%
Řidiči ostatních speciálních vozidel (ISCO 83329)
3,2%
89,1%
Taxikáři osobních a malých dodávkových automobilů (ISCO 83222)
2,8%
91,8%
Řidiči dopravy nemocných a raněných (ISCO 83223)
1,9%
93,8%
Řidiči tramvají (ISCO 83314)
1,7%
95,5%
1,4%
96,9%
Řidiči popelářských vozů (ISCO 83323) Zdroj: VŠPS
Národní soustava povolání definuje pouze 8 povolání: Řidič nákladní dopravy, Řidič osobní dopravy, Řidič osobních a malých dodávkových automobilů, Řidič sněžných pásových vozidel, Pracovník přepravy a ustájení jatečných zvířat, Řidič dopravy nemocných a raněných, Řidič tramvají, Obsluha speciálního vozu pro čištění kanalizace.
1.2. Počet zaměstnaných Počet zaměstnaných Řidičů motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají mírně klesá. V roce 2014 bylo v ČR v této skupině povolání zaměstnáno 180 tisíc osob. Průměrný pokles počtu zaměstnaných v letech 2000-2014 v ČR v této skupině povolání představoval zhruba 0,6 % ročně. Snížil se i jejich podíl na celkovém počtu zaměstnaných osob v ČR, který v současnosti činí 3,6 % (8. největší skupina povolání ze 40 skupin). Pokles počtu řidičů souvisel s hospodářskou krizí a poklesem průmyslové výroby - objem přepravovaného nákladu v ČR v tomto období poklesl.
1
Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na zaměstnanosti v ČR a EU28 (2014) 8%
ČR
EU28
6%
4%
2%
0% Zaměstnanci v Pracovníci v oblasti Řídící pracovníci v Řidiči motocyklů, Provozovatelé Pracovníci v oblasti Odborní pracovníci ozbrojených silách uměleckých a oblasti ubytovacích automobilů, prodejen, osobních služeb v obchodní sféře a tradičních řemesel a stravovacích autobusů a prodavači a veřejné správě a polygrafie služeb a obchodu tramvají příbuzní pracovníci Skupiny povolání s nejnižším podílem na zaměstnanosti
Skupiny povolání s nejvyšším podílem na zaměstnanosti
Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 v roce 2014. Zdroj: EU LFS
V roce 2014 dosahovala míra nezaměstnanosti (počet nezaměstnaných, kteří naposledy vykonávali některé z povolání v této skupině, k celkovému počtu pracovníků ve skupině povolání) v této skupině povolání 3,5 %. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání je jejich míra nezaměstnanosti poměrně nízká.
Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR (2014) 20%
15%
10%
5%
0% Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví
Řídící pracovníci v Odborní pracovníci Řidiči motocyklů, oblasti výroby, v oblasti automobilů, informačních zdravotnictví autobusů a technologií a tramvají vzdělávání
Skupiny povolání s nejnižší mírou nezaměstnanosti
Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod.
Uklízeči a pomocníci
Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci
Skupiny povolání s nejvyšší mírou nezaměstnanosti
Graf ukazuje míru nezaměstnanosti dané skupiny povolání v ČR v roce 2014 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR v roce 2014. Zdroj: VŠPS
2
V EU28 bylo v roce 2014 v této skupině povolání zaměstnáno zhruba 6,6 milionu osob. V EU28 tato skupina povolání tvoří 3,0 % ze všech zaměstnaných. Podíl této skupiny povolání ve struktuře zaměstnanosti v ČR je 3,6 %, tj. je o 0,6 p. b. vyšší než v EU28.
Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v zemi (2014, země EU28) 6%
5%
4%
3%
2%
1%
LU
NL
DK
SI
AT
MT
IT
DE
BE
SE
FR
CY
FI
UK
PT
IE
EU28
HU
CZ
HR
EL
PL
ES
EE
LV
SK
RO
LT
BG
0%
Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání v ČR ve srovnání s průměrem EU28 a členskými zeměmi EU28 v roce 2014. Zdroj: EU LFS
1.3. Rozložení v odvětvích Rozložení skupin povolání napříč odvětvími můžeme pro účely této publikace sledovat ze dvou úhlů pohledu – z pohledu jednotlivých odvětví a skupin povolání. Pokud bychom chtěli sledovat rozložení pracovníků v odvětvích z pohledu skupiny povolání, můžeme hovořit o tzv. odvětvové koncentraci, jež indikuje míru rozptýlenosti pracovníků v rámci vybrané skupiny napříč sledovanými odvětvími. V souvislosti s koncentrací platí poměrně jednoduché pravidlo – s nižší koncentrací (a tedy vyšší mírou rozptýlenosti) se zvyšuje šance na lepší pracovní uplatnění, jelikož jsou pracovníci šířeji profilováni a jejich znalosti a zkušenosti přesahují do více oblastí. Naopak, pokud je míra rozptýlenosti nízká a pracovníci jsou v rámci dané skupiny povolání výrazněji koncentrováni do určitého odvětví, možnost uplatnění se v dané skupině povolání snižuje. Jestliže bychom tedy měli skupinu povolání s nižší koncentrací (tedy vyšší mírou rozptýlenosti), znamená to, že pracovníci v rámci dané skupiny nalézají uplatnění napříč různými odvětvími a nejsou omezeni pouze na konkrétní, specifickou a úzce vymezenou oblast činnosti. Skupina povolání Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají je v ČR charakteristická nadprůměrnou odvětvovou koncentrací a tedy nižší mírou rozptýlenosti napříč jednotlivými odvětvími. Pokud se podíváme na níže přiložený graf, můžeme zároveň vidět, že tato skupina povolání vykazuje podobnou úroveň odvětvové koncentrace také v rámci EU28. I zde dosahuje odvětvová koncentrace skupiny povolání Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají ve srovnání s ostatními sledovanými skupinami nadprůměrných hodnot.
3
Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28 100%
80%
ČR
60%
EU28
40%
20%
0% Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci
Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání
Administrativní pracovníci, sekretáři apod.
Řidiči motocyklů, Provozovatelé Všeobecné sestry Zaměstnanci v automobilů, prodejen, a porodní ozbrojených silách autobusů a prodavači a asistentky se tramvají příbuzní pracovníci specializací
Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové koncetrace
Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové koncetrace
Graf ukazuje srovnání míry odvětvové koncentrace v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS
Nejvyšší hodnoty odvětvové koncentrace pracovníků v rámci skupiny povolání Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají vykazuje v ČR odvětví Doprava, skladování a poštovní činnosti (65,4 % ze zaměstnaných osob v této skupině povolání pracuje v tomto odvětví). Z hlediska úrovně odvětvové koncentrace má toto odvětví ve srovnání s ostatními dominantní postavení – více než polovina pracovníků ze skupiny povolání Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají je zaměstnána právě v této oblasti. V rámci ostatních odvětví dosahuje odvětvová koncentrace v této skupině výrazně nižších hodnot.
Rozložení skupiny povolání do jednotlivých odvětví – srovnání situace v ČR a EU28 ČR
EU28
Doprava, skladování a poštovní činnosti
65,4%
62,2%
Stavebnictví
6,6%
4,0%
Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel
6,1%
11,0%
Potravinářský a tabákový průmysl
4,3%
3,2%
Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
3,2%
3,7%
Zdravotní a sociální péče
2,6%
2,3%
Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti
2,1%
2,2%
Zemědělství, lesnictví a rybolov
1,9%
0,9%
Veřejná správa a obrana
1,4%
2,1%
Výroba dopravních prostředků
1,0%
0,3%
Ostatní odvětví
5,3%
8,0%
100,0%
100,0%
ČR Celkem
Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Zdroj: EU LFS
4
V EU28 je situace z hlediska míry odvětvové koncentrace ve skupině povolání Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají velmi podobná. Také zde vykazuje nejvyšší míru odvětvové koncentrace odvětví Doprava, skladování a poštovní činnosti (62,2 %, o 3,2 p. b. méně než v ČR). I zde je koncentrována více než polovina pracovníků této skupiny povolání. Vyšší hodnoty odvětvové koncentrace vykazuje v EU28 také odvětví Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel (11,0 %, o 4,9 p. b. více než v ČR). Úroveň odvětvové koncentrace v ostatních odvětvích je velmi nízká, podobně jako v ČR. Největší část osob ze skupiny povolání Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají je zaměstnána ve Středočeském kraji. V kraji pracuje téměř 13 % zaměstnaných osob z této skupiny povolání (ve srovnání s podílem kraje na celkové zaměstnanosti ČR je to o 2 p. b. více). Dalších více než 12 % pracuje v Praze (Praha se podílí na celkové zaměstnanosti ČR 16 %), téměř 12 % v Moravskoslezském kraji (11 % na celkové zaměstnanosti ČR) a více než 11 % v Jihomoravském kraji (kraj má stejný podíl na celkové zaměstnanosti ČR). V porovnání s ostatními skupinami povolání je geografická koncentrace této skupiny povolání v krajích ČR podprůměrná. Následující mapa porovnává rozložení zaměstnaných osob ze skupiny povolání a celkové rozložení všech zaměstnaných v celé ekonomice do jednotlivých krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Například ve Středočeském kraji, jak je uvedeno výše, je ze skupiny povolání Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají zaměstnáno 13 % všech osob. Celkově, v celé ekonomice, má Středočeský kraj podíl na zaměstnanosti v ČR jen 11 %. Počet zaměstnaných ze skupiny povolání Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají v kraji je tedy vzhledem k velikosti kraje velmi vysoký (a proto tedy zelená barva v mapě).
Počet zaměstnaných ze skupiny povolání v kraji vzhledem k velikosti kraje
Mapa znázorňuje srovnání struktury zaměstnaných ve skupině povolání do jednotlivých krajů s rozdělením všech zaměstnaných do krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Zdroj: VŠPS
5
Jestliže bychom chtěli naopak rozložení pracovníků posuzovat z hlediska vybraných odvětví, můžeme hovořit o odvětvové exkluzivitě, která nám poskytuje informaci o tom, které skupiny povolání jsou v rámci vybraných odvětvích nejvíce zastoupené. S vyšší odvětvovou exkluzivitou se zvyšuje i podíl zastoupení skupiny povolání v rámci vybraného odvětví a naopak. Jestliže tedy určitá skupina povolání dosahuje vyšší míry odvětvové exkluzivity, znamená to, že je v rámci daného odvětví zastoupena výrazně více než ostatní skupiny. Z níže přiloženého obrázku můžeme vidět, jak jsou na tom v ČR z hlediska odvětvové exkluzivity Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají. Ačkoliv můžeme na základě srovnání se skupinami povolání s vyšší exkluzivitou vidět poměrně výrazné rozdíly, odvětvová exkluzivita skupiny povolání Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají dosahuje ve srovnání s ostatními skupinami vysokých hodnot. Také v EU28 je odvětvová exkluzivita této skupiny vysoká, ve srovnání s ČR však nicméně dosahuje odvětvová exkluzivita v EU28 mírně nižších hodnot.
Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou exkluzivity v ČR a EU28 60% 50%
ČR
EU28
40% 30% 20% 10% 0% Zákonodárci, Zaměstnanci v Řídící pracovníci v Řidiči motocyklů, nejvyšší státní ozbrojených silách oblasti ubytovacích automobilů, úředníci a nejvyšší a stravovacích autobusů a představitelé služeb a obchodu tramvají společností Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové exkluzivity
Obsluha Učitelé a ostatní Pracovníci v oblasti stacionárních specialisté v oblasti osobních služeb strojů a zařízení výchovy a vzdělávání Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové exkluzivity
Graf ukazuje srovnání exkluzivity v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší exkluzivitou v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS
Nejvyšší podíly pracovníků skupiny povolání Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají vykazuje v ČR odvětví Doprava, skladování a poštovní činnosti (39,9 % zaměstnaných z tohoto odvětví tvoří právě tato skupina povolání). Ve srovnání s ostatními sledovanými odvětvími je zde podíl výrazně vyšší, podíly pracovníků jsou v rámci ostatních odvětví nízké. V Evropské unii je situace z hlediska podílů pracovníků skupiny povolání Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají v jednotlivých odvětvích velmi podobná. Také zde vykazuje nejvyšší podíl pracovníků odvětví Doprava, skladování a poštovní činnosti (37,0 %, o 2,9 p. b. méně než v ČR). V rámci ostatních odvětví je podíl pracovníků této skupiny nízký, podobně jako v ČR.
6
Zastoupení skupiny povolání v rámci odvětví – srovnání situace v ČR a EU28 ČR
EU28
Doprava, skladování a poštovní činnosti
39,9%
37,0%
Potravinářský a tabákový průmysl
6,7%
4,4%
Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
5,1%
7,5%
Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti
3,0%
1,6%
Stavebnictví
2,9%
1,8%
Zemědělství, lesnictví a rybolov
2,5%
0,6%
Těžební průmysl
2,4%
4,4%
Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel
1,9%
2,4%
Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl
1,8%
1,1%
Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl
1,7%
1,4%
Podíl na zaměstnanosti celkem
3,7%
3,0%
Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Zdroj: EU LFS
Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v krajích ČR
Kraj ČR
Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti
Plzeňský Středočeský Jihočeský Ústecký Olomoucký Moravskoslezský Královéhradecký Vysočina Jihomoravský ČR celkem Pardubický Karlovarský Liberecký Zlínský Praha
4,7% 4,4% 4,3% 4,1% 4,0% 4,0% 3,9% 3,9% 3,8% 3,8% 3,5% 3,5% 3,4% 3,0% 2,9%
Na celkovém počtu zaměstnaných v krajích je nejvyšší podíl Řidičů motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají v Plzeňském (4,7 %), Středočeském (4,4 %), Jihočeském (4,3 %) a Ústeckém kraji (4,1 %). Nejnižší podíl těchto pracovníků na celkové zaměstnanosti v kraji je v Praze a Zlínském kraji. Geografická exkluzivita této skupiny povolání je vysoká. Velká většina osob z této skupiny povolání pracuje, stejně jak je tomu v celé ČR, ve stejném kraji, kde bydlí – to podporuje skutečnost, že migrace pracovní síly v ČR je tradičně velmi nízká. V jiném kraji pracuje 6,5 % osob, což je o 0,6 procentních bodů více, než je průměr v celé ČR. Tabulka ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti ve všech krajích ČR, ve srovnání s průměrem ČR. Kraje jsou seřazeny sestupně od kraje s nejvyšším podílem na zaměstnanosti po kraj s nejnižším podílem na zaměstnanosti (průměr let 2012 až 2014). Zdroj: VŠPS
7
Podíl zaměstnaných ve skupině povolání Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají na počtu zaměstnaných v kraji
Mapa znázorňuje srovnání podílu zaměstnaných dané skupiny povolání v kraji na celkovém počtu zaměstnaných osob v kraji. Čím světlejší barva, tím menší podíl má daná skupina povolání na celkové zaměstnanosti v kraji ve srovnání s ostatními skupinami povolání. Zdroj: VŠPS
1.4. Projekce do roku 2020 – expanzivní a nahrazovací poptávka Projekce a očekávaný vývoj v rámci jednotlivých skupin povolání jsou pro účely této publikace vyjádřeny prostřednictvím tzv. expanzivní a nahrazovací poptávky: • Expanzivní poptávka nám poskytuje informaci o tom, jaký je rozdíl mezi počtem nově vytvořených a zaniklých pracovních míst ve sledovaném období v dané skupině povolání; • Nahrazovací poptávka nám říká, kolik bude pracovních míst ve sledovaném období uvolněno z důvodu odchodu pracovní síly do důchodu apod. Přestože lze v souvislosti se změnami ve struktuře odvětví, které nastanou v ekonomice ČR do roku 2020 a vnitřními změnami profesních struktur uvnitř jednotlivých odvětví, očekávat poklesy a nárůsty počtu pracovních míst, ve skupině povolání Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají do roku 2020 k žádným výrazným změnám pravděpodobně nedojde. V rámci této skupiny povolání by mělo dojít pouze k mírnému poklesu počtu pracovních míst. Zatímco v roce 2014 bylo v této skupině povolání v rámci VŠPS evidováno přibližně 180 tisíc osob, do roku 2020 by se měl počet pracovníků snížit zhruba o 2 tisíce, tedy přibližně o 1 %. Expanzivní poptávka je ve skupině povolání Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají ve srovnání s ostatními skupinami téměř nulová – to je koneckonců dobře patrné i z níže přiloženého grafu.
8
Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR mezi roky 2014-2020
Změna počtu prac. míst v tis.
40
20
0
-20
-40 Expanzivní Odborní poptávka v ČR pracovníci v celkem obchodní sféře a veřejné správě
Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech
Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě
Skupiny povolání s nejvyšší expanzivní poptávkou
Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají
Obsluha Pomocní a stacionárních nekvalifikovaní strojů a zařízení pracovníci
Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci
Skupiny povolání s nejnižší expanzivní poptávkou
Graf ukazuje srovnání expanzivní poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK
Přestože skupina povolání Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají nevykazuje ve srovnání s ostatními skupinami nikterak vysokou expanzivní poptávku a pravděpodobně zde do roku 2020 nedojde z hlediska počtu pracovních míst k žádným výrazným změnám, je nutné počítat s tím, že bude třeba obsadit již existující pracovní místa z důvodu odchodu pracovníků do důchodu apod. Nahrazovací poptávka je totiž v této skupině nadprůměrná. Do roku 2020 by v rámci této skupiny povolání mělo svá současná pracovní místa opustit zhruba 17 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2020 bude ve skupině povolání Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají potřeba nově obsadit přibližně 15 tisíc pracovních míst.
Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR mezi roky 2014-2020 50
Změna počtu prac. míst v tis.
40
30
20
10
0 Odborní pracovníci Učitelé a ostatní Provozovatelé Řidiči motocyklů, Řídící pracovníci v Pracovníci v oblasti Zaměstnanci v v obchodní sféře a specialisté v prodejen, automobilů, oblasti ubytovacích uměleckých a ozbrojených silách prodavači a autobusů a a stravovacích tradičních řemesel veřejné správě oblasti výchovy a vzdělávání příbuzní pracovníci tramvají služeb a obchodu a polygrafie Skupiny povolání s nejvyšší nahrazovací poptávkou
Skupiny povolání s nejnižší nahrazovací poptávkou
9
Graf ukazuje srovnání nahrazovací poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK
1.5. Mobilita mezi skupinami povolání Ze získaných údajů je zřejmé, že mobilita pracovních sil v této skupině povolání je mírně podprůměrná. Jde o skupinu, ze které odejde stejný podíl lidí, jako do ní přijde, takže podíl příchozích i odchozích pracovníků je vyrovnaný. V podílu nově příchozích patří tato skupina povolání k těm, které vykazují spíše nižší hodnoty, kdy v hierarchii skupin povolání podle podílu nově příchozích jí patří 29. místo ze 40 skupin povolání. Podobný podíl příchozích pracovníků vykazují skupiny povolání Všeobecné Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu či Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení (kromě elektrických). Podíl pracovníků, kteří ze skupiny odešli, řadí tuto skupinu povolání na 32. místo v žebříčku fluktuace pracovníků. Podobný podíl odcházejících pracovníků vykazují skupiny povolání Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí či Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci. Do této skupiny povolání přišlo 6,6 % nově příchozích a odešlo 6,6 % pracovníků. Podíl těch, kteří ze skupiny odešli a kteří do ní přišli, je tedy zcela vyrovnaný. 1.5.1.
Mobilita do skupiny povolání
Do této skupiny povolání přišlo ve sledovaném období celkem 6,6 % pracovníků, přičemž jejich struktura byla následující:
Mobilita do skupiny povolání Přišli do skupiny povolání celkem
6,6%
z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v této skupině povolání
18,9%
přišli do této skupiny z jiné skupiny povolání
18,6%
z toho nejčastěji: Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby
2,3%
Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí
2,3%
Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a pomocníků
1,9%
Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení (kromě elektrických)
1,5%
Montážní dělníci výrobků a zařízení
1,5%
přišli ze vzdělávání (ze školy)
3,4%
přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání
6,8%
přišli z nezaměstnanosti
52,3%
V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě do skupiny povolání pracovníků, kteří do uvedené skupiny povolání ve sledovaném období vstoupili, a to z uvedených typů činnosti – změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, přišli ze zcela jiné skupiny povolání, přišli ze vzdělávání, přišli z jiné neaktivity než vzdělávání anebo byli předtím nezaměstnaní. Zdroj: VŠPS
Jak vidíme, nejvíce pracovníků přišlo do této skupiny povolání z řad nezaměstnaných, a to 52,3 %. Jde o pátou skupinu s největším podílem příchozích nezaměstnaných. Více nezaměstnaných přijde jen do skupin povolání Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby, Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci při dokončování staveb, Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a pomocníků a Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství. Druhou největší skupinu tvoří ti, kteří změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině povolání (18,9 %). Následují nově příchozí, kteří do této skupiny vstoupili
10
z jiné skupiny povolání (18,6 %). Za nimi jsou pracovníci, kteří přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání (6,8 %). Nejméně pracovníků pak vstoupilo do této skupiny povolání ze vzdělávání (3,4 %). Pokud se podíváme na strukturu těch, kteří měli původně jiné profesní zaměření, pak vidíme, že nejčastěji šlo o skupiny povolání Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby (2,3 %), Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí (2,3 %), Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a pomocníků (1,9 %), Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení (kromě elektrických) a Montážní dělníci výrobků a zařízení. 1.5.2.
Mobilita ze skupiny povolání
Jestliže do této skupiny povolání (jak uvádíme výše) přišlo nově celkem 6,6 % pracovníků, pak z ní také odešlo 6,6 % pracovníků. Struktura pracovníků, kteří tuto skupinu povolání opustili, je uvedena v následující tabulce:
Mobilita ze skupiny povolání Odešli ze skupiny povolání celkem
6,6%
z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v této skupině povolání
19,2%
odešli z této skupiny do jiné skupiny povolání
24,1%
z toho nejčastěji: Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí
3,1%
Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci
2,7%
Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení (kromě elektrických)
2,3%
Úředníci pro zpracování číselných údajů a v logistice
1,9%
Montážní dělníci výrobků a zařízení
1,9%
odešli do vzdělávání (do školy)
1,5%
odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání z toho odešli do důchodu
25,7% 23,4%
odešli mezi nezaměstnané
29,5%
V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě ze skupiny povolání pracovníků, kteří z uvedené skupiny povolání ve sledovaném období odešli, a to z uvedených typů činnosti – odešli do jiného zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, odešli do zcela jiné skupiny povolání, odešli do vzdělávání, odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání či se z nich stali nezaměstnaní. Zdroj: VŠPS
Také zde je zřejmé, že nejvíce je těch, kteří z této skupiny povolání odešli a stali se nezaměstnanými (29,5 %). Druhou největší skupinou jsou ti, kteří odešli z profese a stali se ekonomicky neaktivními (mimo ty, kteří odešli do vzdělávání), přičemž nejčastěji šlo o pracovníky, kteří odešli do důchodu (23,4 %). Následují ti, jenž odešli do zcela jiné skupiny povolání (24,1 %). Pracovníků, kteří změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině povolání je 19,2 %. Do vzdělávání odešlo pouze 1,5 % pracovníků, kteří tuto skupinu opustili. Pokud se podíváme podrobněji na ty, kteří odešli z této skupiny do jiné skupiny povolání, pak pracovníci nejčastěji odcházeli do skupiny povolání Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí, mezi Kováře, nástrojaře a příbuzné pracovníky, Slévače, svářeče, mechaniky a opraváře strojů a zařízení (kromě elektrických), Úředníky pro zpracování číselných údajů a v logistice a Montážní dělníky výrobků a zařízení. Jak můžeme vidět, je podíl těch, kteří do skupiny povolání přicházejí a podíl těch, kteří ze skupiny odcházejí, shodný a stejně shodné jsou i nejčastější skupiny povolání, do kterých míří odcházející i nově příchozí pracovníci.
11
Tato skupina povolání má na trhu práce stabilní místo a na určitou míru její perspektivy poukazuje fakt, že podíl nezaměstnaných, kteří do skupiny vstupují, je vyšší, než podíl těch, kteří odcházejí mezi nezaměstnané.
1.6. Demografická struktura 1.6.1.
Genderové a věkové charakteristiky
Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání je 43,4 roku, což je o 0,9 roku vyšší než průměrný věku všech zaměstnaných v ČR. Skupina povolání Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají je 14. nejstarší ze všech skupin povolání v ČR.
Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším průměrným věkem v ČR (2013, 2014) 50,0 47,5 45,0 42,5 40,0 37,5 35,0 Průměrný věk Technici v Zaměstnanci v Specialisté v všech oblasti ozbrojených oblasti zaměstnaných v informačních a silách informačních a ČR komunikačních komunikačních technologií technologií Skupiny povolání s nejnižším průměrným věkem
Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají
Uklízeči a pomocníci
Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví
Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností
Skupiny povolání s nejvyšším průměrným věkem
Graf ukazuje hodnoty průměrného věku zaměstnaných osob dané skupiny povolání ve srovnání se skupinami povolání s nejnižšími a nejvyššími hodnotami průměrného věku zaměstnaných osob v ČR (průměr dat za roky 2013, 2014). Zdroj: VŠPS
Z celkového počtu zaměstnaných osob této skupiny povolání je pouze 4,2 % absolventů, tedy těch, kteří úspěšně ukončili (určitý stupeň) vzdělávání v posledních pěti letech (což je o téměř 6 p. b. méně, než je celkový podíl absolventů na zaměstnanosti v ČR). V porovnání s ostatními skupinami povolání se v této skupině povolání uplatňují čerství absolventi v malé míře (podprůměrně). Podle vyjádření zaměstnavatelů jsou řidiči jednou z profesí, u kterých se potýkají s nedostatkem pracovníků. Řidiči nákladních automobilů, autobusů a tramvají patří také k nejčetněji se vyskytujícím profesním skupinám v nabídce volných pracovních míst evidovaných ÚP. Podíl zaměstnaných osob starších 60-ti let v této skupině povolání je 7,6 % a je pouze o 0,2 p. b. vyšší než podíl osob starších 60-ti let na celkové zaměstnanosti v zemi. U osob starších 60-ti let je předpoklad, že během příštích 5 let většina z nich odejde do důchodu a jimi uvolněná pracovní místa bude potřeba nahradit (více viz závěry kap. 1.4). Ve skupině povolání Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně muži. Ti tvoří více než 98 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 41 p. b. více, než je podíl mužů mezi všemi zaměstnanými v ČR (podíl mužů je 57 %, podíl žen 43 %).
12
Ve struktuře zaměstnaných převládají muži ve 25 skupinách povolání, z toho v 17 výrazně a Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají jsou jednou z nich. 1.6.2.
Vzdělanostní struktura
Následující graf ukazuje vzdělanostní strukturu osob zaměstnaných ve skupině povolání Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají.
Vzdělanostní struktura u skupiny Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají v ČR v roce 2014
Terciární
Skupina povolání ČR celkem
SŠ s MZ
SŠ bez MZ
ZŠ a nižší
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
V grafu jsou uvedeny údaje o nejvyšším ukončeném vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jde o vzdělanostní skupiny základní vzdělání a nižší (ZŠ a nižší), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného výučním listem (SŠ bez MZ), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného maturitní zkouškou (SŠ s MZ) a terciární vzdělání – bakalářské, magisterské, doktorské či vzdělání absolvované na vyšší odborné škole ukončené absolutoriem (Terciární). Zdroj: VŠPS
Jak je z grafu patrné, ve vzdělanostní struktuře skupiny povolání Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají je jednoznačně dominantní střední vzdělání s výučním listem, kdy tito pracovníci představují většinu lidí působících v této skupině povolání (70,7 %). Druhou skupinou jsou pracovníci s ukončeným maturitním vzděláním (23,3 %). Následují pracovníci se základním či nižším vzděláním (5,0 %). Nejméně pracovníků této skupiny povolání představují absolventi terciárního vzdělání (1,1 %). Pokud pracovníci terciární vzdělání mají, pak jde o magisterské vzdělání (0,6 %), bakalářský vzdělávací program (0,4 %) a vyšší odbornou školu (0,1 %). V doktorském vzdělávacím programu neabsolvoval žádný pracovník této skupiny povolání. Z uvedených údajů je zřejmé, pro toho, kdo chce pracovat v tomto povolání, je výhodné, pokud absolvoval střední vzdělání ukončené výučním listem, neboť toto je převažující úroveň vzdělání pro tuto skupinu povolání. Tento předpoklad podporují i údaje získané z analýzy inzertní nabídky zaměstnání z roku 20121, kdy v inzerátech hledajících pracovníky do skupiny povolání Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají bylo nejčastěji požadováno vzdělání na úrovni středního vzdělání s výučním listem (81,4 % inzerátů, ve kterých byl uveden požadavek na výši vzdělání u pracovníků z této skupiny povolání), následoval požadavek na střední vzdělání s maturitou (15,9 % inzerátů, ve kterých byl uveden požadavek na výši vzdělání). Jiné požadavky na vzdělání byly pouze ojedinělé. Požadavek na výši vzdělání byl uveden pouze u 24,5 % inzerátů, které poptávaly pracovníky z této skupiny povolání, což vypovídá o tom, že zaměstnavatelé u této skupiny povolání na kvalifikaci pracovníků příliš nehledí. 1
Šťastnová, Tillner. Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu – 2012. NÚV. Praha. 2013.
13
Pokud jde o obor vzdělání, pak u pracovníků této skupiny povolání se v oborové struktuře vyskytlo 65 různých oborů vzdělání bez rozlišení dosažené úrovně vzdělání. Obory jsou spojeny jak s terciární úrovní vzdělání (10 oborů), tak také s obory na úrovni středního vzdělání s maturitní zkouškou (31 oborů) i se středním vzděláním bez maturity (22 oborů). Z tohoto množství oborů vzdělání se však značně vysoký podíl pracovníků soustředí zejména do dvou oborů – Motorová vozidla, lodě a letadla s výučním listem (27,4 %) a také Strojírenství, kovovýroba a metalurgie na úrovni středního vzdělání s výučním listem (16,4 %). S odstupem následují pracovníci, kteří absolvovali obor Stavebnictví a inženýrské stavitelství na úrovni středního vzdělání s výučním listem (9,3 %), Strojírenství, kovovýroba a metalurgie, avšak na úrovni středního vzdělání ukončeného maturitní zkouškou (5,8 %). Následují pracovníci se základním vzděláním (5,0 %). Dále jde o učební obory Výroba a zpracování materiálů (dřevo, papír, plasty, sklo), Elektrotechnika a energetika a Rostlinná a živočišná výroba a rybářství.
Nejčastější obory vzdělání u skupiny povolání Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají v ČR v roce 2014 30%
25%
20%
15%
10%
5%
41-Zemědělství (SŠ bez MZ)
31-Elektrotechnika (SŠ bez MZ)
37-Výroba a zpr. mater. (SŠ bez MZ)
01-Obecné vzdělání (ZŠ)
30-Strojírenství (SŠ s MZ)
40-Stavebnictví (SŠ bez MZ)
30-Strojírenství (SŠ bez MZ)
34-Dopr. prostředky (SŠ bez MZ)
0%
V grafu jsou uvedeny údaje o oborové struktuře dosaženého vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jsou uváděny údaje o nejčastěji se vyskytujících oborech vzdělání v dané skupině povolání. Zdroj: VŠPS
Z analýzy inzertní nabídky zaměstnání z roku 20122 vyplynulo, že zaměstnavatelé u této skupiny povolání obor vzdělání téměř neuváděli. Nároky na obor vzdělání obsahovalo pouze necelé jedno procento inzerátů, které poptávaly pracovní sílu pro tuto skupinu povolání.
2 Šťastnová,
Tillner. Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu – 2012. NÚV. Praha. 2013.
14
2.
Kvalifikační profil skupiny povolání Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají
Zatímco první kapitola analyzuje charakteristiky lidí, kteří ve skupině povolání skutečně pracují, tato kapitola se orientuje na požadavky pracovních míst, tedy popisuje, jaké nároky by měla osoba, která dané pracovní místo obsadí, co nejlépe splňovat. Kvalifikační profil skupiny povolání shrnuje řadu charakteristik, které popisují různé dimenze kvalifikačních požadavků a předpokladů pro výkon daného povolání. Zahrnuje tři základní úrovně, které jsou rozděleny do sedmi dimenzí. První úroveň představují kvalifikační požadavky, které obsahují stupeň požadovaného vzdělání a obor vzdělání a vyjadřují v podstatě složitost povolání. Druhou úroveň tvoří výsledky učení, jako jsou znalosti, dovednosti a kompetence požadované na daném pracovním místě. Třetí úroveň představují sociálně-psychologické dimenze práce. V rámci kvalifikačního profilu sem řadíme profesní zájmy a preference a hodnoty práce.
2.1. Úroveň kvalifikačních požadavků 2.1.1.
Kvalifikační požadavky – porovnání skutečné a nejvhodnější úrovně vzdělání
Každé pracovní místo klade na pracovníka určité kvalifikační požadavky. Ve skupině Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají zcela výrazně převažují pracovníci s vyšším sekundárním vzděláním, tedy vyučení nebo pracovníci s maturitou (přibližně 95 % pracovníků). Dále jsou zastoupeni pracovníci s nižší sekundární úrovní vzdělání (4 %). Jen okrajově se zde vyskytují pracovníci s magisterskou úrovní vzdělání (1 %). Nejvhodnější struktura v rámci ČR je přitom posunutá k nižší úrovni vzdělání a zahrnuje snížení podílu pracovníků s vyšším sekundárním vzděláním (na 62 %) a naopak zvýšení podílu pracovníků s nižším sekundárním vzděláním (26 %) a dále i zastoupení pracovníků s pouze primární úrovní vzdělání (12 %). Kvalifikační požadavky na pracovníky v této skupině povolání v ČR jsou tedy mírně nižší, než skutečná vzdělanostní úroveň. Porovnáme-li situaci v ČR se zeměmi EU, pak skutečná úroveň vzdělání v průměru zemí EU je nižší, tedy se více blíží nejvhodnější struktuře v ČR. Zejména je zde nižší zastoupení pracovníků s vyšším sekundárním vzděláním (50 %) a naopak vyšší podíl pracovníků s nižším sekundárním vzděláním (29 %) a zastoupeni jsou i pracovníci s pouze primární nebo nižší úrovní vzdělání (12 %). Na rozdíl od ČR v průměru v zemích EU jsou zde zastoupeni okrajově i pracovníci s vyšší úrovní vzdělání (asi 4 % pracovníků s vyšším odborným vzděláním (ISCED 5B), 2 % pracovníků s bakalářskou úrovní vzdělání (ISCED 5A) a přibližně 1 % pracovníků s magisterským vzděláním. Nejvhodnější struktura vzdělání v průměru zemí EU předpokládá ještě další snížení úrovně vzdělání, a to na jedné straně zvýšení podílu pracovníků s nižším sekundárním vzděláním (až na 36 %) i pracovníků s primárním vzděláním (26 %) na úkor pracovníků s vyšším sekundárním vzděláním, na druhé straně mírnou redukci pracovníků s terciární úrovní vzdělání, kteří již tak jsou zastoupeni jen minimálně.
15
Porovnání dosažené a nejvhodnější struktury vzdělání – skupina Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají
ČR - dosažená úroveň vzdělání
ČR - nejvhodnější úroveň vzdělání
EU - dosažená úroveň vzdělání
EU - nejvhodnější úroveň vzdělání
0%
20%
40%
60%
80%
100%
Primární nebo nižší (ISCED 1 nebo nižší) Nižší sekundární (ISCED 2, ISCED 3C krátké) Vyšší sekundární (ISCED 3A-B, C dlouhé) Post-sekundární, ne terciární (ISCED 4A-B-C) Terciární – vyšší odborné (ISCED 5B) Terciární – bakalářské (ISCED 5A) Terciární – magisterské/doktorské (ISCED 5A/6) Terciární – bakalářské/magisterské/doktorské (ISCED 5A/6)
Graf porovnává dosaženou a nejvhodnější strukturu vzdělání v dané skupině povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC 2012, EU LFS
2.1.2.
Požadavky pracovních míst
Ve skupině Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají jsou požadavky pracovních míst celkově spíše nižší. Relativně nejvíce je vyžadována schopnost plánovat a dále určitá míra nezávislosti, i tak jsou ale tyto požadavky ve srovnání s jinými skupinami povolání pod průměrem (index 1,8 oproti 2,2 v průměru). Pracovní místa Řidičů motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají ve větší míře nevyžadují ani další učení (index 1,7 oproti 2,0 v průměru). Podprůměrné jsou i požadavky na potřebu ovlivňování ostatních pracovníků (index 1,3 oproti 1,8 v průměru). Celkově tedy pracovní místa v této skupině povolání v ČR kladou na pracovníky nižší požadavky, než odpovídá průměru ze všech skupin povolání. Srovnání se situací v zemích EU ukazuje, že požadavky jsou v průměru v zemích EU ještě mírně nižší než v ČR, výrazněji se to týká především míry nezávislosti (index 1,4 v průměru zemí EU oproti 1,8 v ČR).
16
Požadavky pracovních míst – skupina povolání Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají 2,5
Index Požadavků pracovního místa
2,0
1,5
1,0
0,5
0,0 Skupina povolání ČR
Všechny skupiny povolání průměr ČR
Míra ovlivňování ostatních
Míra plánování
Skupina povolání - průměr EU
Míra nezávislosti
Všechny skupiny povolání průměr EU
Schopnost dalšího učení
Graf zobrazuje požadavky na pracovní místo v dané skupině povolání a srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU z hlediska sledovaných charakteristik. Zdroj: PIAAC 2012
Nízké kvalifikační požadavky jsou zřejmé i z obvykle vyžadované doby vzdělávání pro vykonávání pracovního místa v této skupině povolání v rámci ČR, která činí pouze 10,5 roku oproti průměru za všechny skupiny povolání, který dosahuje 13,1. Postačující doba vzdělávání dosahuje jen 10,0 roku. Ve srovnání s tím je v EU obvykle požadovaná doba vzdělávání ještě nižší (dosahuje 10,0 roku a minimální doba vzdělání je 9,8 roku). 2.1.3.
Využití dovedností v zaměstnání
Jaké dovednosti pracovníci ve skupině povolání Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají nejvíce využívají? Pracovníci v této skupině povolání využívají všechny sledované dovednosti ve srovnání s průměrem méně často. Relativně nejčastěji potřebují numerické dovednosti, ve srovnání s jinými skupinami povolání je ovšem jejich využití nižší (index využití těchto dovedností dosahuje jen 1,7 oproti 2,2 v průměru za všechny skupiny povolání v rámci ČR). Četnost využití čtenářských a písemných dovedností je ještě nižší (index shodně 1,4 oproti 1,9, resp. 2,0). Nejméně často potřebují Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají v rámci výkonu své práce ICT dovednosti. Zde index četnosti jejich využití dosahuje hodnoty jen 1,2 oproti 2,0 v průměru. Situace v zemích EU je obdobná. I v rámci zemí EU je četnost využití uvedených dovedností ve skupině povolání Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají podstatně nižší než činí průměr ze všech skupin povolání. Porovnáme-li využívání dovedností v rámci této skupiny povolání v ČR a EU, je četnost využívání uvedených dovedností na obdobné úrovni, pouze index využití numerických dovedností je v ČR mírně vyšší, zatímco u písemných dovedností je tomu naopak. Přes velmi nízkou četnost využití ICT dovedností, se podíl pracovníků v této skupině povolání, kteří nemají žádnou zkušenost s prací na PC, pohybuje v rámci ČR kolem průměru (5 %). V zemích EU je podíl pracovníků, kteří nemají zkušenost s prací na PC, výrazně vyšší, a dosahuje 15 %.
17
Četnost využití dovedností v zaměstnání – skupina povolání Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají 2,5
Index Využití dovedností v práci
2,0
1,5
1,0
0,5
0,0 Skupina povolání ČR
Všechny skupiny povolání průměr ČR
Skupina povolání - průměr EU
Všechny skupiny povolání průměr EU
Četnost využití čtenářských dov.
Četnost využití písemných dov.
Četnost využití numerických dov.
Používání informačních technologií
Graf zobrazuje četnost využití dovedností v dané skupině povolání a srovnání s ostatními skupinami povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC 2012
2.2. Úroveň znalostí, dovedností a kompetencí pracovníků 2.2.1.
Dosažená úroveň čtenářské a numerické způsobilosti a řešení problémů
Úroveň kompetencí pracovníků se v různých povoláních výrazně liší. To je dáno jak rozdílnými vstupními požadavky, tak tím, že práce v jednotlivých povoláních rozvoj některých dovedností a znalostí podporuje. Pracovníci ve skupině povolání Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají dosahují ve všech sledovaných oblastech podprůměrné úrovně. Relativně nejvyššího bodového ohodnocení dosahují v numerických dovednostech. Nižší jsou z hlediska počtu bodů jejich čtenářské dovednosti a schopnost řešit problémy. Rozdíly v bodovém ohodnocení jsou ovšem nízké. Podíváme-li se na úroveň jejich dovedností podrobněji, pak v numerických dovednostech dosahují skóre jen 266 bodů, což je o 14 bodů méně, než činí průměr. Pro lepší představu tento rozdíl činí v průměru přibližně 2 roky vzdělávání. Ve čtenářských dovednostech dosahují 262 bodů, což je rovněž zhruba 14 bodů pod průměrem. Nejslabších výsledků dosahují v dovednosti řešit problémy, kde bodové ohodnocení činí jen 259 bodů, což je kolem 24 bodů pod průměrem. Ve srovnání se zeměmi EU jsou pracovníci v ČR v této skupině ve čtenářské a numerické dovednosti na přibližně stejné úrovni, v dovednosti řešit problémy dosahují pracovníci v ČR mírně nižší úrovně, než srovnatelná skupina v průměru ze zemí EU. Úroveň řešení problémů u pracovníků ve skupině povolání Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají v České republice přibližně odpovídá např. pracovníkům v Polsku nebo v Německu.
18
Úroveň schopností a dovedností – skupina povolání Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají 310 305 300 295
Počet bodů - PIAAC 2012
290 285 280 275 270 265 260 255 250 Čtenářská dovednost
Numerická dovednost
Dovednost řešit problémy
Skupina povolání ČR
Všechny sk. povolání - průměr ČR
Sk. povolání - průměr EU
Všechny sk. povolání - průměr EU
Graf zobrazuje úroveň schopností a dovedností v dané skupině povolání a porovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC 2012
2.2.2.
Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání
Z hlediska důležitosti kompetencí jsou pro výkon povolání ve skupině Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají, podobně jako v ostatních povoláních, nejpodstatnější osobnostní kompetence, méně důležité jsou metodologické a sociální kompetence. Z osobnostních kompetencí je nejdůležitější spolehlivost, sebeovládání, odolnost vůči stresu a schopnost spolupráce, ze sociálních kompetencí je potřebná schopnost pracovat v týmu a udržovat sociální kontakty a rovněž i vstřícnost. Důležité metodologické kompetence, které toto povolání vyžaduje, jsou především schopnost pracovat v časové tísni. Dále klade nároky na samostatnost a četnost rozhodování. Celkově je ovšem důležitost i náročnost, která je v těchto oblastech na Řidiče motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají kladena, pod průměrem ze všech skupin povolání. Vzhledem k charakteru povolání jsou pro pracovníky potřebné především znalosti a dovednosti z oblasti služeb, dále administrativy. Nejdůležitější dovedností pro toto povolání jsou kognitivní dovednosti a z nich zejména schopnost posuzování vlastností věcí, služeb nebo lidí, rozhodování a řešení problémů, zpracování informací a využívání relevantních znalostí. Důležitá je dále schopnost komunikace v mateřském jazyce a praktické dovednosti. Ve srovnání s ostatními povoláními jsou ovšem nároky nižší než činí průměr.
19
Úroveň náročnosti a důležitost kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání – skupina povolání Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají 100%
80%
60%
40%
20%
Kompetence
Důležitost
Znalosti
Důležitost - průměr
Schopnost se dále učit
Numerické dovednosti
Komunikace v mateřském jazyce
Praktické dovednosti
Kognitivní dovednosti
Podnikání, administr. a řízení
Služby
Zdravotnictví a sociální péče
Technické ob., výroba a staveb.
Přírodovědné ob., mat. a inf.
Společenské ob., obchod a právo
Humanitní ob. a umění
Vzdělání a výchova
Metodologické schopnosti
Sociální schopnosti
Osobnostní schopnosti
0%
Dovednosti
Úroveň náročnosti
Úroveň náročnosti - průměr
Graf zobrazuje úroveň náročnosti a důležitosti kompetencí v dané skupině povolání a srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), 2014
2.3. Sociálně-psychologické charakteristiky povolání 2.3.1.
Pracovní orientace – podle typu pracovního prostředí
Každou skupinu povolání lze charakterizovat na základě preferencí obsahu a stylu práce a pracovního prostředí a podle převažujících prvků ji zařadit do určitého typového modelu. Ve skupině povolání Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají výrazně převažují manuálně technické činnosti, práce se stroji a zařízeními a práce „venku“ (Realističnost). Všechny ostatní složky jsou zastoupeny méně. Dalšími relativně více zastoupenými činnostmi jsou systematická práce podle pokynů jiných lidí, kdy je důraz kladen na přesnost a pracovní činnosti jsou vykonávány v jasně strukturovaných podmínkách (Konvenčnost). V menší míře se pracovníci věnují činnostem souvisejícím s řízením lidí, obchodem, prodejem nebo ekonomickými a organizačními činnostmi (Podnikavost) a činnostem souvisejícím s řešením problémů, zkoumáním a vyhodnocováním procesů (Investigativnost). Vzdělávací, poradenské nebo kreativní činnosti téměř zastoupeny nejsou.
20
Pracovní orientace – skupina povolání Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají
Kreativita
100% 80% 60% Sociálnost
Konvenčnost
40% Skupina povolání
20% 0%
Průměr za všechna pracovní místa
Realističnost
Podnikavost
Investigativn ost
Graf ukazuje převažující obsah, styl práce a pracovní prostředí ve sledované skupině povolání v porovnání s průměrem se všemi pracovními místy. Výsledky jsou založeny na tzv. metodě RIASEC, kterou zformuloval John L. Holland. Pro oblast pracovního prostředí vytvořil typologii šesti modelů pracovního prostředí, do kterých je možné zařadit všechna povolání podobně jako typy osobností. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), 2014
2.3.2.
Pracovní hodnoty pracovníků
Pro Řidiče motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají je nejdůležitější hodnotou ovlivňující jejich spokojenost v práci dostatečná podpora, dále pak nezávislost. Relativně méně podstatné jsou pro ně dobré pracovní podmínky a sociální vztahy. Rovněž uznání a úspěch nepatří k hodnotám, které by byly pro jejich spokojenost v práci určující. S výjimkou potřeby podpory a nezávislosti jsou ostatní uvedené hodnoty pro Řidiče motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají méně podstatné, než pro pracovníky za všechna pracovní místa v průměru.
21
Náplně a významy práce důležité pro spokojenost pracovníků – skupina povolání Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají Úspěch
60%
40% Pracovní podmínky
Nezávislost
20% Skupina povolání 0%
Podpora
Průměr za všechna pracovní místa
Uznání
Vztahy
Graf ukazuje porovnání pracovních hodnot, které charakterizují náplň a význam práce, které jsou důležité pro spokojenost pracovníků ve vybrané skupině povolání a jejich porovnání s průměrnými hodnotami za všechna pracovní místa. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), 2014
22
3.
Závěr
Skupina povolání Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají v sobě na základě 5. úrovně klasifikace ISCO 08 zahrnuje 14 různých povolání. Největší z nich jsou Řidiči nákladních automobilů (kromě tahačů) (ISCO 83321) a Řidiči tahačů (ISCO 83322). Podíl zaměstnaných pracovníků v této skupině povolání na celkovém podílu zaměstnaných osob v ČR je poměrně vysoký – z hlediska podílu zaměstnaných osob se v ČR jedná o 8. největší skupinu povolání ze sledovaných 40 skupin. Podíl zaměstnaných pracovníků je nadprůměrný z hlediska srovnání s EU28. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání v ČR je nezaměstnanost Řidičů motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají poměrně nízká – v roce 2014 dosahovala míra nezaměstnanosti 3,5 %. Skupina povolání Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají je z hlediska rozložení pracovníků napříč jednotlivými odvětvími charakteristická nadprůměrnou odvětvovou koncentrací – a to jak v ČR tak i v EU28. V ČR jsou pracovníci v rámci této skupiny povolání nejčastěji koncentrováni v odvětví Doprava, skladování a poštovní činnosti. Z hlediska úrovně odvětvové koncentrace má toto odvětví ve srovnání s ostatními dominantní postavení – více než polovina pracovníků ze skupiny povolání Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají je zaměstnána právě v této oblasti. Exkluzivita skupiny povolání Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají dosahuje v ČR i EU28 vysokých hodnot, ve srovnání s ČR je však úroveň odvětvové exkluzivity v EU28 mírně nižší. Z pohledu sledovaných odvětví v ČR je podíl pracovníků nejvyšší v odvětví Doprava, skladování a poštovní činnosti. Ve srovnání s ostatními sledovanými odvětvími je zde podíl výrazně vyšší, podíly pracovníků jsou v rámci ostatních odvětví nízké. Z hlediska očekáváného vývoje lze předpokládat, že ve skupině povolání Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají dojde ve srovnání s ostatními skupinami jen k nepatrnému poklesu počtu pracovních míst – do roku 2020 by se zde měl počet pracovníků snížit zhruba o 2 tisíce. Nahrazovací poptávka dosahuje ve skupině povolání Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají nadprůměrných hodnot – svá současná pracovní místa by mělo opustit zhruba 17 tisíc osob. Do roku 2020 tak bude v této skupině povolání potřeba nově obsadit přibližně 15 tisíc pracovních míst. Fluktuace pracovníků je v případě skupiny povolání Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají ve srovnání s ostatními skupinami povolání mírně podprůměrná. Do této skupiny povolání vstupují zejména pracovníci, kteří byli předtím nezaměstnaní. Tato skupina povolání je spojena zejména se skupinou povolání Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí a Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení. Právě do těchto skupin pracovníci jak odcházejí, tak z ní přicházejí. Tato skupina povolání má na trhu práce stabilní místo a na určitou míru její perspektivy poukazuje fakt, že podíl nezaměstnaných, kteří do skupiny vstupují, je vyšší, než podíl těch, kteří odcházejí mezi nezaměstnané. Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání je 43,4 roku, což je o 0,9 roku vyšší než průměrný věku všech zaměstnaných v ČR. V dané skupině povolání převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně muži – ti tvoří více než 98 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. Z hlediska vzdělanostní struktury v této skupině povolání výrazně převažují pracovníci s vyšším sekundárním vzděláním, tedy vyučení nebo pracovníci s maturitou (95 % pracovníků). Dále jsou zastoupeni pracovníci s nižší sekundární úrovní vzdělání (4 %). Jen okrajově se zde vyskytují pracovníci s magisterskou úrovní vzdělání (1 %). Nejvhodnější struktura v rámci ČR je přitom posunutá k nižší úrovni vzdělání a zahrnuje snížení podílu pracovníků s vyšším sekundárním vzděláním (na 62 %) a naopak zvýšení podílu pracovníků s nižším sekundárním vzděláním (26 %) a dále i zastoupení pracovníků s pouze primární úrovní vzdělání (12 %). Kvalifikační požadavky na pracovníky v této skupině povolání v ČR jsou tedy mírně nižší, než skutečná vzdělanostní úroveň. Pro výkon tohoto povolání je vyžadována především schopnost plánovat a dále určitá míra nezávislosti. Celkově jsou ovšem na pracovníky v této skupině v ČR kladeny nižší požadavky, než odpovídá průměru ze
23
všech skupin povolání v rámci ČR. Relativně nízkým požadavkům odpovídá i skutečnost, že Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají v rámci výkonu povolání jen málo často využívají čtenářské nebo písemné dovednosti. Relativně vyšší je pouze využití numerických dovedností. Ve čtenářských dovednostech a dovednostech řešit problémy zároveň dosahují poměrně nízké úrovně. Mírně lepší je v souladu s jejich častějším využitím pouze úroveň numerických dovedností. Podobně jako v ostatních povoláních, jsou pro Řidiče motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají nejpodstatnější osobnostní kompetence a z nich zejména vysoká spolehlivost, sebeovládání, odolnost vůči stresu a schopnost spolupráce. Méně podstatné jsou sociální kompetence. Z nich jsou nejpodstatnější schopnost pracovat v týmu a udržovat sociální kontakty a vstřícnost. Vzhledem k charakteru povolání jsou pro pracovníky potřebné především znalosti a dovednosti z oblasti služeb a dále administrativy. K nejdůležitějším dovednostem pro toto povolání patří dostatečné kognitivní schopnosti, schopnost řízení motocyklů a automobilů a dalších dopravních prostředků a vyžaduje schopnost rychlého posuzování situace, rozhodování a řešení problémů a zpracování informací. Důležitá je v této skupině povolání i schopnost komunikace v mateřském jazyce a praktické dovednosti. Z hlediska charakteru a obsahu práce ve skupině povolání Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají výrazně převažují manuálně technické činnosti, práce se stroji a zařízeními. Dalšími relativně více zastoupenými činnostmi jsou přesná a systematická práce podle pokynů jiných lidí, kdy je důraz kladen na přesnost a pracovní činnosti jsou vykonávány v jasně strukturovaných podmínkách. Nejdůležitější hodnoty, které ovlivňují spokojenost Řidičů motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají v práci, je dostatečná podpora při práci a dále pak nezávislost.
24
