IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE
Název stavby:
Obnova lesoparku s rozhlednou nad ulicí Raisova
Místo stavby:
Brno, městská část Nový Lískovec
Katastrální území
610283 Nový Lískovec
Parcelní číslo
973/1, 974/1, 977/3, 978,
Plocha pozemku
cca 60 000 m2
Kraj
Jihomoravský
Zadavatel
Statutární město Brno, městská část Brno – Nový Lískovec Oblá 75a, 634 00 Brno
Projektant:
Ing. arch. Marek Štěpán Atelier Štěpán Konečného náměstí 3,602 00 Brno
Autoři:
Mgr. Akad. arch. Vanda Štěpánová Ing. arch. Marek Štěpán Ing. Petr Förchtgott
Datum:
5 / 2008
ÚVOD Předem je nutno konstatovat, že rozhodnutí úřadu městské části Nový Lískovec věnovat po šesti desítkách let zapomnění lesoparku opět pozornost, je velice moudré a prozíravé. Na rozdíl od minulého režimu, který orientoval svou péči o obyvatele na výstavbu sídlišť bez širšího kontextu, nyní dochází k přehodnocování náhledu na kvalitu bydlení. Trend využívat sídlištní byty pouze na přespání není zrovna ideální, člověk si tak nevytváří vztah k bydlišti a okolí. Obnova lesoparku, který je v dosahu pěší procházky ze tří velkých brněnských sídlišť, nabízí další možnost rekreace obyvatel a navazuje na hodnoty vybudované v souvislosti s původní zástavbou.
HISTORIE
Lesopark byl založen jako součást ozdravovacího areálu „Městské nemocenské pojišťovny – pokladny“ před první světovou válkou. U jeho zrodu stál senátor Josef Hybeš. K nejrozsáhlejším úpravám lesoparku a architektonickým zásahům pak došlo ve třicátých letech 20. století. Vytvářel prostředí pro umístění celé řady objektů (koupaliště, hřišť, kuželny, solária, vyhlídkové věže) a sloužil přímo pro rekonvalescenci pacientů. Areál obsahoval správní budovu s kuchyní a jídelnou, dále vlastní živočišné hospodářství, byty zaměstnanců, zahradnictví, ubytovací objekty rekonvalescentů (původně uvažované jako dělnické domy), ženský pavilon
na stráni Kamenného vrchu, tamtéž koupaliště, kuželnu, hřiště pro míčové hry, vyhlídkovou věž, dřevěný objekt solaria a vzorně udržovaný lesopark. Nový Lískovec byl v té době malou obcí na jihozápadním předměstí Brna, v zachovalém přírodním prostředí, což umožňovalo i výstavbu sanatoria v letech 19371939. Ozdravovna v původním pojetí byla v roce 1948 z politických důvodů zrušena, v budově sanatoria byla zřízena městská nemocnice, objekty vhodné k bydlení byly rozprodány soukromníkům, ženský pavilon zbourán a rozkraden, další objekty však podlehly naprosté devastaci, neudržovaný lesopark byl ponechán živelnému vývoji. V současné době je v bývalém sanatoriu Doléčovací a rehabilitační oddělení, součást Fakultní nemocnice U sv. Anny, ale okolní prostředí není pacienty přímo využíváno. Širší urbanistické vztahy prošly dramatickou proměnou po výstavbě panelových sídlišť v 70.-80. letech. V docházkové vzdálenosti tak nyní žije 50-60 tisíc obyvatel jihozápadního sektoru Brna; a pro značnou část z nich (Starý Lískovec, Bohunice) je tato lokalita v podstatě jedinou pěšky dosažitelnou rekreační oblastí lesního charakteru.
Možné vstupy do lesoparku - z Nového Lískovce z ulice Kamínky, Raisove a přístupové cesty k zázemí nemocnice ( možný vstup přes zahradu nemocnice je v jednání ) - z Kohoutovic od Myslivny - od Kamenného Vrchu
Původní rozloha lesoparku
Současná rozloha lesoparku
KONCEPCE Vzhledem k současné situaci bohužel nelze původní koncepci důsledně zachovat. Pozemek lesoparku se výrazně zmenšil, stavební objekty jsou již demontovány, nebo v havarijním stavu. Lesopark, po přeměně ozdravovny v městskou nemocnici, už neslouží původnímu účelu – rehabilitaci pacientů. Proto je koncepce lesoparku koncipována na současné potřeby obyvatel, a to nejen v dotčené městské části, ale i v širším kontextu možnosti rekreace v Brně.
ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ Architektonické řešení návrhu vychází z původní realizace ve 30.tých letech. Tvarosloví je však použito současné. Lesopark fungoval jako systém pěších cest s konkrétními body – zastaveními či cíly. Stejný princip zachováváme, jen trasy některých cest jsou vzhledem k současným pozemkům pozměněny a funkce bodů obnovena dle nové strategie. Vrcholem procházky je nová rozhledna. Je umístěna na novém místěv severozápadním cípu pozemku. Bude skýtat krásný výhled na Brno od Pisárek, přes Bohunice po Nový Lískovec. Vyhlídková plošina ve výšce 25m a dosáhne nad koruny dubového lesa. Původní rozhledna je dnes v havarijním stavu. Její dominantní funkce postrádá na významu, protože za uplynulých 80 let jehličnany v jejím okolí vyrostly do obřích rozměrů a brání tak v jakémkoliv výhledu. Navrhujeme její rekonverzi na místo k zastavení a občerstvení pitnou vodou, která bude přivedena z nedaleké vodovodní sítě. Stavba se opraví, schodiště se doplňovat nebude. V centru svažitého lesoparku je znatelná největší původní úprava terénu – zářez pro dnes chybějící ženský pavilon, kde byly ubytovány sestřičky z ozdravovny. Měl dřevěnou konstrukci a dvě nadzemní podlaží. Terénní modulace i poloha vybízí k vybudování přírodního amfiteátru. K tomuto bodu by bylo vhodné přivést el. přípojku. Torzo bazénu kdysi sloužilo jako rehabilitační plovárna, pravděpodobně s šatnami a zázemím (dokumentace se nedochovala). Voda byla čerpána ze studny, která se dnes nachází na soukromém pozemku.
Navrhujeme původní půdorys bazénu zachovat a hloubku upravit na 0,5m. Jelikož se z plaveckého bazénu stane jezírko, přívod vody z nového vrtu lze pojednat jiným příběhem (potok, vodopád). Narozdíl od stavby samotné, se zachovala dokumentace od lehárny, která se vyznačovala zajímavou funkcí i dřevěnou konstrukcí ve svahu. Na jejím místě lze stavbu připomenout a využít jako dřevěnou plošinu, na které je možné poležet, posedět i posilovat (posilovací zařízení pro seniory). Růžové návrší lze nově upravit jako rosarium, s možností romantického posezení. Bylo rozhodnuto jej do koncepce obnovy lesoparku zahrnout, i když se nachází na pozemku nemocnice. Další průběh závisí na dohodách mezi oběma subjekty – městem a nemocnicí. Zahrada nemocnice není v projektu více řešena.
Práce Mgr. Tomáše Medka, asistenta na FaVU
Poslední terénní úprava v lesoparku se týkala vybudování kuželny. Vzhledem k absenci možné obsluhy se nabízí plochu využít na sporty a hry jako petanque a kuličky. Sportoviště se pojedná pískem (štěrkopískem) na vymezeném půdorysu, vybaví krytým posezením. Přes rokli, probíhající napříč parkem, vedla pěší železobetonová lávka. Leží v zoufalém stavu na dnes nepoužívané trase (vedoucí k soukromému pozemku). Na nové trase navrhujeme novou pěší lávku ve dvou variantách. Cesty v lesoparku budou rozděleny do dvou kategorií: - hlavní trasy – cesty na pohodlnou chůzi - se zpevněným povrchem (konkrétní materiál bude upřesněn v dalším stupni dokumentace; jedná se o mechanické zpevnění, zhutnění, povrch musí být propustný pro vodu), kudy bude moci projet i menší vůz na údržbu lesoparku; vzhledem ke svažitosti terénu je nutné provést dobré odvodnění - pěšinky – cesty strmé, často se schody - povrch může být sypký, měkký (obměnitelná kůra) Cestu lesoparkem mohou zpestřovat umělecká díla, která by návštěvníky provázela jistým příběhem. Na jeho vývoji a realizaci by mohla spolupracovat brněnská FaVU, ateliér sochařství, nebo určitým způsobem presentovaná básnická díla.
Báseň nalezená v lesoparku
ZELEŇ
Návrh zeleně
Popis původního stavu Současný stav zeleně v areálu lesoparku nad ulicí Raisova v Brně – městské části Nový Lískovec je důsledkem takřka 70 let trvajícího zanedbávání. Během této doby nebyly prováděny téměř žádné zásahy, a to ani na úrovni péče o bezprostředně sousedící příměstské lesy. Protože však byla převážná část areálu původně parkově upravena, s výsadbami nepůvodních jehličnanů (douglaska, borovice černá, modřín) a okrasných keřů, nemohla se zde ani rozvinout nerušená sukcese, která by po určité době vyústila v přírodě blízké společenstvo rostlin. K vlivům omezujícím tento vývoj nutno připočíst stálý tlak návštěvníků i vliv městského prostředí (v okolí se rozvinula obytná zástavba a vznikly frekventované komunikace). Ukončení údržby parkově upravené části areálu má za následek dodnes přetrvávající masový rozvoj invazívních druhů dřevin (především trnovníku akátu), což dále způsobuje degradaci bylinného patra. V uměle vysazených skupinách jehličnanů nebyly prováděny žádné probírky – a vzhledem k nepřirozeně hustému zápoji i věku stromů nyní dochází k rozvratu porostů. V roce 1983 byla zpracována (nerealizovaná) studie rekonstrukce parku (ing. R. Emödiová, CSc.; Brnoprojekt), která v závěru konstatuje, že „řešené území bude … nutno projektově urychleně připravit a do budoucna počítat s co nejrychlejší realizací projektu“. Ze srovnání tehdy a nyní provedené inventarizace dřevin lze vyvodit, jak mezitím dále postoupila degradace zeleně.
Pohled na lesopark z Bohunic, vegetační zóny
Vzhledem ke zmíněnému pokročilému stupni degradace zeleně a rozvratu porostů je bezprostředně nutné odstranit všechny havarijní a bezpečnost návštěvníků ohrožující stromy. Jedná se dřeviny zcela nebo téměř suché, dále stromy vyvracející se z kořenů – jejich celkový počet je řádově několik desítek. Nejrychlejší a nejracionálnější metodou bude přímé vyznačení těchto stromů v terénu za spolupráce s OŽP ÚMČ. Ve druhém kroku bude nutné zlikvidovat náletové invazivní druhy dřevin na celé ploše lesoparku. Vzhledem k tomu, že nejrozšířenější z nich – trnovník akát – se vyznačuje silnou pařezovou i kořenovou výmladností, není možné tento zásah považovat za jednorázovou záležitost. Teprve následný, třetí krok představují nové kompoziční úpravy zeleně. Ty se týkají hlavně bezprostředního okolí nově navržených či rekonstruovaných objektů a komunikací. I v tomto případě se však bude jednak spíše o probírky a uvolňování porostů, než o nové výsadby. K podtržení charakteru parkově upravenějších enkláv lze použít výsadbu některých soliterních druhů, které budou mít hlavně zpestřující funkci. Naopak jiné části lesoparku, které se již nyní nejvíce blíží přírodě blízkému (dubovému) lesu, je možné dále ponechat procesu (řízené) sukcese. Přístup návštěvníků do nich však bude z bezpečnostních důvodů omezen.
Dlouhodobé záměry a cíle
Vegetační zóny - tmavě zelená – dubový les - světle zelená –smíšený porost na svazích - písková – zpustlá parková zóna - tyrkysová - rokle
Současný projekt obnovy lesoparku se neubírá cestou historické rekonstrukce, ale zcela nové interpretace. Lesopark je pojem pro označení typu zeleně, přechodného stupně mezi městským parkem a příměstským lesem. V dané lokalitě však během posledních 70-ti let pokročil stupeň přírodní sukcese natolik, že pokus o celoplošnou obnovu tradičně chápaného lesoparku by byl obtížně realizovatelný a neúměrně nákladný. Úpravy zeleně jsou podřízeny základnímu cíli: zpřístupnění lesoparku většímu počtu návštěvníků a obnovení prostředí vhodného pro krátkodobou rekreaci obyvatel z bližšího i vzdálenějšího okolí. Aby v budoucnu nedošlo k opětnému zpustnutí a degradaci areálu, je nezbytné nově upravované části zpřístupnit natolik, aby údržbu zeleně bylo možné provádět racionálním způsobem a za přiměřených nákladů.
Vstup do lesoparku od ulice Kamínky
Vstup do lesoparku od ulice Raisova
Vstup od Kamenného vrchu
Porost v lesoparku
Růžové návrší
Zbytky původních stupňů
AMFITEATR
Foto místa
Na místě dřevěného ženského pavilonu, kde byly ubytovány sestry z ozdravovny, navrhujeme využít přirozeného tvaru terénu. Vložením lavic kopírující vrstevnice vznikne amfiteátr, vhodný pro různé kulturní akce. K tomuto bodu je vhodné přivést el. přípojku (do opěrné zídky).
půdorys původního ženského pavilonu
Inspirace ze zahraničí
BAZÉN – VARIANTA „POTOK“
Foto stávajícího stavu
Bazén původně fungoval jako plovárna v rámci rehabilitace pacientů. Pravděpodobně k němu přináležela stavba převlékáren. Voda do bazénu se přečerpávala ze studny, která se dnes nachází na soukromém pozemku. Vodní prvek znamená vždy v lesoparku příjemné zpestření procházek, proto navrhujeme částečnou rekonstrukci. Bylo by však nebezpečné hloubku bazénu zachovávat, dno se tedy sníží na 0,5m. Nad bazénem se v terénu vytvoří zpevněné stupně na posezení, schody a malá plošina s lavičkami . Protože se změnou účelu z bazénu stane jezírko, bylo by vhodné přidat vodě nějaký příběh. V této variantě voda z nového vrtu vytéká ze svahu z kašny, pokračuje potokem v úrovni terénu do jezírka.
Foto stávajícího stavu
BAZÉN – VARIANTA „VODOPÁD“
Foto stávajícího stavu
Bazén původně fungoval jako plovárna v rámci rehabilitace pacientů. Pravděpodobně k němu přináležela stavba převlékáren. Voda do bazénu se přečerpávala ze studny, která se dnes nachází na soukromém pozemku. Vodní prvek znamená vždy v lesoparku příjemné zpestření procházek, proto navrhujeme částečnou rekonstrukci. Bylo by však nebezpečné hloubku bazénu zachovávat, dno se tedy sníží na 0,5m. Nad bazénem se v terénu vytvoří zpevněné stupně na posezení, schody a malá plošina s lavičkami . Protože se změnou účelu z bazénu stane jezírko, bylo by vhodné přidat vodě nějaký příběh. V této variantě voda z nového vrtu vytéká ze svahu z kašny, pokračuje potokem na akvaduktu a padá vodopádem do jezírka.
DŘEVĚNÁ PLOŠINA
Plány původní lehárny
Dnes neexistující skvělá dřevená lehárna sloužila k rehabilitaci pacientů na čerstvém vzduchu v přírodě. Navrhujeme na původním místě novou dřevěnou plošinu, inspirovanou původní konstrukcí lehárny. Na plošině budou umístěny rehabilitační „posilující“ prvky pro seniory, vhodné pro venkovní prostředí. Samotná plošina může být tvarovaná do formy lehátek, posezení atd.
PĚŠÍ LÁVKA
Foto stávajícího stavu
V lesoparku se nachází torzo železobetonové pěší lávky. Její rekonstrukce na původním místě postrádá na významu, protože stezka touto trasou nepovede (z důvodu jejího vyústění na soukromém pozemku. Nová pěší lávka přes rokli na nové stezce má více variant.
Foto stávajícího stavu
PETANQUE
Po kuželně zbyla pouze obdélníková vybetonovaná plocha. Vzhledem k tomu, že kuželnu nelze obnovit kvůli nutné obsluze, navrhujeme plošinu využít pro jiné sporty a hry. Vymezený obdélník se opatří pískovým povrchem (štěrkopískem), vhodný pro petanque, kuličky… K odpočinku bude sloužit posezení pod přístřeškem.
PŮVODNÍ ROZHLEDNA
Foto stávajícího stavu
Původní rozhledna je sice v zoufalém stavu, ale stojí. Bylo by škoda tuto památku odstranit. Sice navracet její původní funkci nemá význam, protože stromy (douglasky) v jejím okolí vzrostly do velkých výšek a zabraňují tak ve výhledu. Ale stavba je to zajímavá a tak jsme se rozhodli pro ni najít nový význam. Navrhujeme rozhlednu rekonstruovat, staticky zajistit (po stavebně historickém průzkumu) a nazvat ji „místem pro občerstvení“. Z nedaleké vodovodní sítě přivedeme do stavby pitnou vodu (jediné místo v lesoparku) a vybavíme kohoutkem s omezeným výtokem. Existují dvě varianty rekonstrukce. První - spočívá v zazdění vstupních otvorů, dozdění lavice, vyvedení kohoutku do stěny a vpusti pod ním. Druhá - bývalý otvor v přízemí na dveře se zvětší, v apsidě po bývalém točitém schodišti se provede zdroj vody a odpad. Otvorem v patře bude dopadat do apsidy horní světlo.
NOVÁ ROZHLEDNA
Nová rozhledna je navržena nedaleko od původní rozhledny, ale na výhodnější místo kvůli výhledu. Vyhlídková plošina ve výšce 25m přehlédne koruny dubového lesa. Rozhledna je koncipovaná jako „šikmá věž“, čím zapadne do prostředí (stromy, svah) a získá na výjimečnosti. Skládá se ze dvou spolupůsobících částí – svislého ocelového schodiště a obalu (nosná kce ocel, opláštění dřevěné lamely) našikmo. Vstup na rozhlednu je možné uzavřít. Vyhlídka z věže je poutavá asi v úhlu 200º - od Pisárek, přes Bohunice, po Nový Lískovec. Vpravo inspirace ze zahraničí
