Identifikace práce POZOR, nutné vyplnit čitelně! vyplňuje žák Žák jméno
příjmení
věk
Bydliště ulice, č.p.
město
PSČ
jiný kontakt (např. e-mail)
vyplňuje škola Učitel jméno
příjmení
podpis
Škola ulice, č.p.
město
PSČ
jiný kontakt (např. e-mail)
vyplňuje hodnotící komise
A I:
A II:
B I:
B II:
C:
D I:
D II:
Σ:
Milí mladí astronomové, opět se k vám dostává zadání úloh, tentokrát korespondenčního kola Astronomické olympiády. Některé úlohy jsou jednoduché, nad jinými se naopak musíte trochu více zamyslet, než naleznete správné řešení. Úlohy můžete oproti školnímu kolu řešit v klidu doma a na řešení máte téměř neomezené časové možnosti. Přesto by vám jejich řešení nemělo trvat příliš dlouho a mělo by se vám vejít do vymezeného prostoru v zadání. Doporučujeme vám průběžně sledovat internetové stránky olympiády (http://olympiada.astro.cz), na kterých naleznete průběžně aktualizované údaje k průběhu olympiády, informace o připravovaném finále Astronomické olympiády nebo třeba o cenách, které na vás čekají. Těšíme se na vaše práce a s některými z vás na shledanou na pražském finále v květnu 2010. Výbor astronomické olympiády Z hodnocení korespondenčního kola Astronomické olympiády budou vyřazeny: a) práce zaslané po termínu b) práce, které nebudou mít vyplněny veškeré náležitosti nebo budou nečitelné v části „Identifikace“ c) nečitelné práce d) práce, které budou obsahovat xerokopie z knih nebo jiných prací Doporučení pro vypracování korespondenčního kola Astronomické olympiády: - řešení vypracujte do vytištěného tiskopisu (na formát A4 – velký sešit) - k vyplnění použijte pero nebo propisku černé či modré barvy - ke kreslení obrázků použijte obyčejnou tužku nebo barevný (ale ne červený) tenký fix/propisku Důležité kontakty: internetové stránky Astronomické olympiády e-mail pro dotazy k Astronomické olympiádě poštovní adresa pro zaslání vypracovaných zadání
http://olympiada.astro.cz
[email protected] Astronomická olympiáda Boční II 1401 Praha 4 141 31
Pomůže nám, když Tvůj učitel bude registrovat práce korespondenčního kola z Tvé školy v naší databázi v sekci pro učitele (kam se vkládaly výsledky školního kola). Zároveň pak dostane potvrzení o tom, že jsme zásilku obdrželi.
Žák
jméno
příjmení
strana 1/7
A) Astronomická rozcvička I. Přehledový test U následujících otázek zakroužkuj vždy jednu správnou odpověď. 1. Nejjednodušší dalekohled se skládá ze: [a] dvou čoček. [b] dvou čoček a uzavřeného tubusu. [c] jedné čočky a uzavřeného tubusu. [d] jedné čočky.
6. Ze Země nelze pozorovat [a] přechod Merkuru přes sluneční disk. [b] přechod Marsu přes sluneční disk. [c] přechod Venuše přes sluneční disk. [d] přechod Měsíce přes sluneční disk.
2. Jak daleko bychom museli být od povrchu Země, abychom zažili stav beztíže nebo volný pád? [a] Alespoň 100 km. [b] Dál než obíhá Měsíc. [c] Mimo naši sluneční soustavu. [d] Na vzdálenosti nezáleží.
7. Při zatmění Měsíce [a] vrhá Země stín na Měsíc. [b] vrhá Slunce stín na Měsíc. [c] vrhá Měsíc stín na Zemi. [d] je k Zemi natočena noční strana Měsíce.
3. Když je družice tzv. geostacionární, tak to znamená, že: [a] kolem Země neobíhá. [b] obíhá kolem Země jednou za 90 minut. [c] obíhá kolem Země jednou za 23 hodin 56 minut a 4 sekundy. [d] obíhá kolem Země jednou za 24 hodin. 4. Všichni dobře víme, že Slunce vychází na východě a zapadá na západě. Jak je to s planetami a většinou hvězd? [a] Planety a většina hvězd vychází na východě a zapadá na západě. [b] Planety vycházejí na východě, ale hvězdy vycházejí na západě. [c] Hvězdy vycházejí na východě, ale planety vycházejí na západě. [d] Hvězdy vycházejí na východě a zapadají na západě, ale planety se pohybují po komplikovaných křivkách, takže někdy vycházejí na východě a jindy na západě. 5. S ohledem na vzájemnou polohu Země a Marsu se vysílají kosmické sondy na Mars v časovém intervalu: [a] přibližně po půl roce. [b] zhruba po roce. [c] přibližně po dvou letech. [d] přibližně jednou za pět let.
Žák
jméno
8. Hustotu nižší než voda mají tyto planety: [a] Jupiter a Saturn [b] Venuše a Jupiter [c] Uran a Neptun [d] pouze Saturn 9. Která trojice uvedených hvězd tvoří orientační obrazec na letní obloze, tzv. letní trojúhelník? [a] Vega, Polárka a Regulus [b] Vega, Deneb a Altair [c] Antares, Altair a Albireo [d] Regulus, Aldebaran a Rigel 10. Rádiové vlny [a] jsou o hodně pomalejší než světlo. [b] se pohybují přibližně poloviční rychlostí světla. [c] se šíří stejnou rychlostí jako světlo. [d] jsou mnohem rychlejší než světlo. 11. Cefeidy umožňují měřit [a] složení mezihvězdného prachu. [b] vzdálenosti ve vesmíru. [c] polarizaci světla. [d] magnetická pole exoplanet. 12. Při srážce dvou galaxií dochází k [a] tzv. velkému hukotu, protože se jedná o velmi hlučný proces. [b] překotné tvorbě nových hvězd. [c] vzniku velké planetární galaxie. [d] zániku obří centrální černé díry – kvasaru.
příjmení
strana 2/7
II. Osmisměrka Doufáme, že rád(a) luštíš křížovky a osmisměrky. Jednu takovou astronomickou osmisměrku jsme totiž pro tebe připravili. Pod tabulkou se zdánlivě rozházenými písmeny najdeš padesát astronomických pojmů, které jsou v tabulce ukryty, a tvým úkolem je tyto pojmy najít a postupně vyškrtat v osmi směrech, tj. svisle, vodorovně, šikmo vpravo a šikmo vlevo oběma směry. Avšak pozor! Oproti klasické osmisměrce jsou zde astronomické pojmy pouze popsány a ty je budeš muset nejprve odhalit, třeba v literatuře nebo na internetu. A až všechny pojmy najdeš a vyškrtáš, zůstane ti tajenka, kterou nezapomeň zapsat do kolonky pod tabulkou. A T U D O R S R O E D I E Q M L Y E N O A N G I C D A Y P A
E I S A I L U Z I E L I L A G
N O S R N O E E G A G A R I N
A R L A N B N N B O O E R I S
L O E S P I Á I O L F P E S E
P E P U C M L T A L L E P A C
O X E A D T E M R Q U S A E T L U G E R P O N M R A C I O K O M T I T E K U L A E F D E L O P A N G O Y A U E U G P M R M I I Á O A C C E D S I P B I
K V U O L D M Í I K N D A N C O E V B I O R P P I T K G G B
A K C I N N C T D U E P I S M Á O S S O M B A O A H U P A N
A L D E B A R A N I N I M E G
Tajenka: Odsluní Nejjasnější hvězda souhvězdí Býka Odzemí Kosmický program USA, jehož cílem bylo přistání na Měsíci Zkratka souhvězdí Orla Vozka (lat.) Velký třesk Velmi jasný meteor Zkratka souhvězdí Pastýře Dánský astronom (1546–1601) Zkratka souhvězdí Žirafy Zkratka souhvězdí Kozoroha Nejjasnější hvězda souhvězdí Vozky Zkratka souhvězdí Raka Zkratka souhvězdí Labutě Menší Marsův měsíc Zkratka souhvězdí Draka Zkratka souhvězdí Koníček
Žák
jméno
Planeta u cizí hvězdy První kosmonaut První astronom, který použil dalekohled Největší satelit sluneční soustavy Blíženci (lat.) Newtonovo jméno Plynný obal jádra komety Pyxis Okamžik, kdy daný objekt prochází místním poledníkem Zkratka souhvězdí Ještěrky Meteorický roj pozorovatelný kolem 17. listopadu Zajíc (lat.) Hvězdná velikost Místní poledník Malé těleso nacházející se v meziplanetárním prostoru Poslední planeta sluneční soustavy
příjmení
Nejvýraznější souhvězdí zimní oblohy Zkratka souhvězdí Persea Větší Marsův měsíc Zkratka souhvězdí Malíře Ryby (lat.) Planeta v letech 1930–2006 Zrcadlový dalekohled Nejjasnější hvězda souhvězdí Lva Věda studující Měsíc První umělá družice Největší měsíc Saturnu Zkratka souhvězdí Velké medvědice Předposlední planeta Zkratka souhvězdí Panny Nejhojnější prvek ve vesmíru Nadhlavník
strana 3/7
B) Astronom musí také občas počítat … I. Vesmírné vzdálenosti podruhé … Vzpomínáš si, jak jsi ve školním kole „zápasil“ se světelnými roky a astronomickými jednotkami? Pokud ano, tak se ti nyní tvé znalosti budou hodit. A pokud ne, nezoufej! Vše můžeš najít znovu ... Pro měření obrovských vesmírných vzdáleností se kromě světelných let používají také parseky. (a) Uveď definici parseku.
(b) Uveď velikost parseku ve světelných rocích.
(c) První rozhlasové vysílání se uskutečnilo v roce 1903. Předpokládejme, že jej někdo ve vesmíru zachytil a obratem odeslal zprávu, kterou jsme nyní od něj dostali. Z jaké maximální vzdálenosti můžeme v současnosti takovou zprávu dostat? Výsledek uveď v parsecích zaokrouhlený na 1 desetinné místo. Nezapomeň uvést a vysvětlit všechny kroky svého řešení.
II. Energie „Dneska se z postele ani nehnu, vůbec nemám energii … !“ Určitě jsi už tuto nebo podobnou větu od někoho z dospělých ve svém okolí slyšel. To, že každé pohybující se těleso má nějakou energii (říkáme jí pak pohybová nebo cizím slovem kinetická), asi tušíš. Ale jak velkou? Astronomy může zajímat třeba energie meteoroidu, který by se mohl srazit se Zemí a udělat někde „pořádnou paseku“. Vždyť při dopadu takového tělesa se právě jeho pohybová energie mění na energii výbuchu, který vytvoří na Zemi kráter … (a) Jak říkáme té části meteoroidu, která dopadla na zemský povrch?
(b) Na kterých veličinách závisí pohybová energie tělesa?
Žák
jméno
příjmení
strana 4/7
(c) Najdi v literatuře nebo na internetu vzoreček pro výpočet pohybové energie.
(d) Která z veličin, na nichž pohybová energie závisí, má na pohybovou energii větší vliv? Proč?
C) Než vyrazíš pozorovat 1. Jaký nejvzdálenější objekt můžeme vidět pouhým okem?
2. Které planety naší sluneční soustavy lze ze Země v dalekohledu někdy pozorovat jako úzké srpky a proč?
3. S pomocí domácího počítačového planetária nebo otočné mapky zjisti, které(á) souhvězdí nalezneš přímo nad hlavou o půlnoci 15. února? A které(á) o půl roku později, o půlnoci 15. srpna?
4. Jak se bude měnit poloha Polárky na obloze, když půjdeme po poledníku od severního pólu až k rovníku?
5. O kolik stupňů zeměpisné délky jsou vzdálena dvě místa ležící na 50° s. š., jestliže časový rozdíl mezi východy Slunce na těchto dvou místech je 1 hodina? Vychází Slunce na východněji položených místech ve stejném časovém pásmu dříve nebo později?
Žák
jméno
příjmení
strana 5/7
D) Mars I. Oprav text Do následujícího textu o planetě Mars se vloudilo 16 „drobných chybiček“. Pro tebe ale určitě nebude problém chyby najít a opravit. Mars, v pořadí pátá planeta od Slunce, je zhruba čtvrtinového průměru, než má Země, a je tedy po Plutu druhou nejmenší planetkou sluneční soustavy. Přes četné rozdíly je Zemi nejpodobnější – dobou rotace, sklonem osy nebo střídáním ročních období. Při pozorování se Mars vyznačuje typickým načervenalým nádechem, jenž je způsoben červenou barvou ložisek ropy na jeho povrchu. Své barvě, vzdáleně připomínající odstín krve, ostatně vděčí i za své jméno. Planeta je pojmenována po římském bohu lásky - Martovi, jehož vlastnosti Egypťané přijali od řeckého Árése. Jedná se o planetu typu Jupitera, tj. má pevný horninový povrch pokrytý vysokými sopkami, hlubokými kaňony a dalšími útvary. Jen impaktní krátery zde nenajdeme. V období, kdy je Mars v konjunkci ke Slunci a Země se tak nachází mezi těmito dvěma tělesy, je Mars pozorovatelný na obloze pouze o půlnoci. Dalekohledem pak můžeme pozorovat snad nejnápadnější útvary na povrchu planety - bílé rovníkové pásy, nánosy kapalného oxidu uhličitého a vodního ledu. Mars má tři měsíce pravidelného kulového tvaru pojmenované Phobos, Eros a Mentos.
II. Pozoruj Mars! 1. Pomocí hvězdářské ročenky nebo domácího počítačového planetária zjisti, v kolik hodin vychází nad obzor a v kolik hodin zapadá Mars dne 14. února 2010, tj. přibližně v polovině korespondenčního kola astronomické olympiády. Předpokládej, že pozoruješ z Prahy.
Žák
jméno
příjmení
strana 6/7
2. Pozoruj Mars a zaznamenej jeho polohu do přiložené mapky. Pozorování opakuj alespoň třikrát s odstupem mezi jednotlivými pozorováními alespoň 7 dní. Pro každé pozorování uveď datum, čas, přesné místo a meteorologické podmínky, a to do níže uvedené tabulky. Do mapky rovněž vyznač spojnice alespoň 6 souhvězdí, která znáš a napiš jejich česká jména.
1.
2.
3.
4.
5.
datum čas
místo
meteorologické podmínky
Žák
jméno
příjmení
strana 7/7
