MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ FAKULTA LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ, ÚSTAV NAUKY O DŘEVĚ ZEMĚDĚLSKÁ 3, 613 00 BRNO, , TEL: + 420 545 134 547
Identifikace neznámých vzorků dřev – REJVÍZ, MALÉ MECHOVÉ JEZÍRKO
Závěrečná zpráva
Materiál a metodika Z dodaných vzorků byly pomocí čepelky zhotoveny základní mikroskopické řezy (příčný – P, radiální – R, tangenciální – T), které jsou nezbytné pro identifikaci dřev. Z mikroskopických řezů byly zhotoveny dočasné mikroskopické preparáty. Jako montovací médium byla použita destilovaná voda. Mikroskopické preparáty byly pozorovány pomocí světelného mikroskopu Leica DMLS. Snímky byly nafoceny pomocí digitální kamery Leica DFC280 R2.
Výsledky pozorování Vzorky byly určovány na základě mikroskopických znaků. Odlišnosti v mikroskopické stavbě dřeva umožňují určit dřevo na úroveň jednotlivých rodů (genus) dřevin. Určení druhu dřeva na úroveň druhu (species) dřeviny je až na výjimky nemožné. Ze zkoumaných vzorků byly určeny následující rody: jehličnaté dřeviny smrk (Picea sp.), borovice (Pinus sp.) listnaté dřeviny s kruhovitě pórovitou stavbou dřeva -s roztroušeně pórovitou stavbou dřeva bříza (Betula sp.)?
Mikroskopická stavba dřeva identifikovaných jehličnatých dřevin Dřeva našich jehličnatých dřevin lze rozdělit z pohledu přítomnosti pryskyřičných kanálků do dvou skupin: 1. dřeva s pryskyřičnými kanálky 2. dřeva bez pryskyřičných kanálků U všech zkoumaných vzorků byly přítomny pryskyřičné kanálky. Proto lze vyloučit dřevo jedle, tisu a jalovce. Další pozorované mikroskopické znaky pro jednotlivé druhy dřev jsou uvedeny v následujícím popisu: smrk (Picea sp.) – SM P – středně ostrý přechod mezi jarními a letními tracheidami v rámci letokruhu, pryskyřičné kanálky přítomny s tlustostěnnými epitelovými buňkami o počtu 8–12 R – heterocelulární typ dřeňového paprsku, piceoidní typ teček v křížovém poli o počtu 2–6, jednořadé rozmístění dvojteček na stěnách tracheid T – dřeňové paprsky jednovrstevné i vícevrstevné, pryskyřičné kanálky přítomny s tlustostěnnými epitelovými buňkami o počtu 8–12 Mikroskopické rozlišení smrku a modřínu je v případě některých vzorků velmi problematické, což potvrzují i informace z anatomických lexikonů dřev (Schweingruber 1978 a 1990). Dodaný vzorek měl ostřejší přechod mezi jarními a letními tracheidami v rámci letokruhu (příčný řez), ale na radiálním řezu nebyly pozorovány párové dvojtečky (typický znak pro dřevo modřínu). Vzhledem k nepřítomnosti párových dvojteček se lze domnívat, že se jedná o dřevo smrku.
borovice (Pinus sp.) – BO P – ostrý přechod mezi jarními a letními tracheidami v rámci letokruhu, pryskyřičné kanálky přítomny s tenkostěnnými epitelovými buňkami o počtu 4–5 R – heterocelulární typ dřeňového paprsku, oknový typ teček v křížovém poli o počtu 1–2, buněčné stěny ležatých tracheid zubatě ztloustlé T – dřeňové paprsky jednovrstevné i vícevrstevné, pryskyřičné kanálky přítomny s tenkostěnnými epitelovými buňkami o počtu 4–5
Mikroskopická stavba dřeva identifikovaných listnatých dřevin Na základě přítomnosti makrocév a mikrocév v rámci letokruhu lze dřevo listnatých dřevin rozdělit do dvou základních skupin: 1. dřevo listnatých dřevin s kruhovitě pórovitou stavbou dřeva v jarním dřevě makrocévy, v letním dřevě mikrocévy tvořící charakteristická uskupení 2. dřevo listnatých dřevin s roztroušeně pórovitou stavbou dřeva v letokruhu přítomny pouze mikrocévy
Pouze jeden identifikovaný vzorek patřil do skupiny listnatých dřevin (dřevo listnaté s roztroušeně pórovitou stavbou dřeva).
Další pozorované mikroskopické znaky jsou uvedeny v následujícím popisu: bříza (Betula sp.) – BR? P – roztroušeně pórovitá stavba dřeva, cévy jednotlivě nebo v radiálních skupinkách, úzké dřeňové paprsky, v lumenech cév zbytky žebříčké perforace R – žebříčková perforace cév, homogenní typ dřeňového paprsku T – -Vrstevnatost dřeňového paprsku nemohla být stanovena, jelikož se jednalo o velmi malý vzorek dřeva (větvička). Žebříčkové perforace jsou typickým znakem pro dřevo olše (Alnus sp.) a dřevo břízy (Betula sp.). Charakteristickým znakem pro dřevo olše je výskyt nepravých (sdružených) dřeňových paprsků. Ty ovšem nebyly na zkoumaném vzorku (na příčném řezu) pozorovány. Lze se tedy domnívat, že by se mohlo jednat o dřevo břízy.
Závěr Na základě pozorovaných znaků byly jednotlivé vzorky určeny následovně: HJ-7-A/1 HJ-7-A/2 HJ-7-A/3 HJ-7-A/4
dřevo smrku dřevo borovice dřevo borovice dřevo břízy?
Použitá literatura SCHWEINGRUBER, F. H. Anatomie europäischer Hölzer. - Anatomy of European woods. Verlag Paul Haupt, Bern und Stuttgart, 1990. 800s. ISBN 3-258-04258-6 SCHWEINGRUBER, F. H. Mikroskopische Holzanatomie. Zürcher AG Verlag, Zug, 1978. 226s. WAGENFÜHR, R. Holzatlas. Fachbuchverlag Leipzig, 2000. 707s. ISBN 3-446-21390-2. WAGENFÜHR, R. Anatomie des Holzes, Strukturanalytik - Identifizierung - Nomenklatur Mikrotechnologie. DRW-Verlag, 1999. 188s. ISBN 3-87181-351-6.
Součástí závěrečné zprávy je i příloha: Příloha: Ukázky mikrofotografií s důležitými mikroskopickými znaky V Brně 22. března 2007
Expertizu prováděl: Ing. Vladimír Gryc, Ph.D.
Příloha Ukázky mikrofotografií s důležitými mikroskopickými znaky
Obrázek 1: Dřevo smrku (Picea sp.), příčný řez; v levé části široký letokruh s tlakovým dřevem (vzorek HJ-7-A/1)
Obrázek 2: Dřevo smrku (Picea sp.), tangenciální řez; detail horizontálního pryskyřičného kanálku s tlustostěnnými epitelovými buňkami (vzorek HJ-7-A/1)
Obrázek 3: Dřevo smrku (Picea sp.), radiální řez; heterocelulární typ dřeňového paprsku, piceoidní typ teček v křížovém poli, jednořadé uspořádání dvojteček na stěnách tracheid (vzorek HJ-7-A/1)
Obrázek 4: Dřevo borovice (Pinus sp.), příčný řez; ostrý přechod mezi jarními a letními tracheidami v rámci letokruhu (vzorek HJ-7-A/2)
Obrázek 5: Dřevo borovice (Pinus sp.), radiální řez; heterocelulární typ dřeňového paprsku, zubatě ztloustlá ležatá tracheida dřeňového paprsku, oknový typ teček v křížovém poli, jednořadé uspořádání dvojteček na stěnách tracheid (vzorek HJ-7-A/2)
Obrázek 6: Dřevo borovice (Pinus sp.), radiální řez; heterocelulární typ dřeňového paprsku, oknový typ teček v křížovém poli, jednořadé uspořádání dvojteček na stěnách tracheid (vzorek HJ-7-A/3)
Obrázek 7: Dřevo břízy? (Betula sp.), radiální řez; detail žebříčkové perforace (vzorek HJ-7-A/4)
