Masarykova univerzita Pedagogická fakulta KATEDRA RODINNÉ VÝCHOVY A VÝCHOVY KE ZDRAVÍ
Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy Diplomová práce
Brno 2009
Vedoucí diplomové práce: PhDr. Jitka Reissmannová
Vypracovala: Bc. Kristýna Tesařová
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
TESAŘOVÁ, Kristýna. Poruchy příjmu potravy a jejich implikace do učiva výchovy ke zdraví. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra rodinné výchovy a výchovy ke zdraví, 2009.60 l, Vedoucí diplomové práce PhDr. Jitka Reissmannová.
Strana 2
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
Poděkování: Touto cestou bych chtěla poděkovat PhDr. Jitce Reissmannové za odborné rady a trpělivé vedení při psaní mé diplomové práce. Strana 3
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. ………...................... Strana 4
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
Obsah:
ÚVOD
…………………………………………………………………………….
A. TEORETICKÁ ČÁST
1. Definice PPP
7
………………………………………………………..
9
…………………………………………………………...……..
9
1.1 Poruchy příjmu potravy
…………………………………...…………….
10
1.1.1
Mentální anorexie
……………………………………………...….
10
1.1.2
Mentální bulimie
………………………………………..…………
10
1.1.3
Záchvatové přejídání
……………………………………………...
1.2 Specifické typy poruch příjmu potravy
11
…………………...…………….
11
1.2.1
Ortorexie
…………………………………………………………..
11
1.2.2
Bigorexie
………………………………………………………….
12
1.2.3
Drunkorexie
……………………………………………………….
14
………………………………………………………………..…
15
2. Ideál krásy
2.1 Ideál krásy včera a dnes 2.1 Twiggy
…………………………………………………
16
………………………………………………………….……….
17
2.3 Culture-bound syndrom (kulturně podmíněný syndrom)
…………….…
20
……………………………………………….
22
…………………………………………...…………
25
2.4 Fenomén panenky Barbie 2.5 Ideál mužské krásy
2.6 Nový ideál krásy třetího tisíciletí
…………………………………….….
26
2.6.1 Nové tisíciletí bez anorexie
……………………………………….
28
…………………………………………………….….
31
B. PRAKTICKÁ ČÁST
3. Rámcový vzdělávací program
……………………………………………..
32
3.1 Implikace tématu poruchy příjmu potravy na 1. stupeň
…………...……
32
3.2 Implikace tématu poruchy příjmu potravy na 2. stupeň
…………...……
34
………………………………………………………………
37
4. Učební metody
5. Metodické náměty pro oblast poruch příjmu potravy
…………………...
40
Strana 5
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
ZÁVĚR
……………………………………………………………………….....
60
SHRNUTÍ
………………………………………………………………….……
61
RESUME
………………………………………………………………….…….
62
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ANOTACE
………………………………………...
63
……………………………………………………………...………
67
ANNOTATION
………………………………………………………...……….
KLÍČOVÁ SLOVA
………………………………………………………...…..
69
…………………………………………………………………..
70
……………………………………………………………………….
71
KEY WORDS PŘÍLOHY
68
Strana 6
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
ÚVOD
„Žena nemůže být nikdy příliš bohatá ani příliš štíhlá.“
Vévodkyně z Windsoru
Když před více než sedmdesáti lety vévodkyně z Windsdoru prohlásila tato slova, určitě netušila, že brzy zlidoví. Poruchy příjmu potravy jsou charakteristické patologickou změnou postoje k vlastnímu tělu, neadekvátním hodnocením jeho proporcí a hmotnosti (Vágnerová, 2004). O možné etiologii poruch příjmu potravy bylo vysloveno mnoho hypotéz. Každá hypotéza nebo etiologický, výkladový model má ale svoje omezení a nemůže vysvětlit všechny varianty poruchy, proto se dnes zdůrazňuje koexistence různých faktorů a hovoří se o bio-psycho-sociální podmíněnosti poruch příjmu potravy (Krch, 1999). Tento multifaktoriální koncept v sobě zahrnuje i vztah poruch příjmu potravy a tlak na ztotožnění se s ideálem krásy.
Dnes žijeme ve společnosti, kdy je obezita skandalizována a naopak kult těla s důrazem na štíhlost se stal fenoménem ovládajícím celou západní společnost. Ve společenské hierarchii je především ženám přisuzována hodnota na základě srovnání s kulturně stanoveným tělesným ideálem – tedy na základě „krásy“. Ideálem dneška je žena, jejíž tělo není pouze štíhlé, ale rovněž pevné a nevykazující známky stárnutí. Stanovený ideál je pro naprostou většinu žen nedosažitelný a právě tento fakt tvoří živnou půdu pro šíření poruch příjmu potravy. Právě ideálem krásy, jeho kulturními, etnickými či historickými obměnami se zabývám v teoretické části své diplomové práce.
V praktické části práce se zaměřuji na prevenci poruch příjmu potravy u dětí staršího školního věku, protože se domnívám, že je poněkud opomíjena. Hnacím motorem doby, ve které žijeme, je image. Děti jsou v období dospívání zvláště vnímavé, z tohoto důvodu přebírají image, která je jim diktována, současně s životním stylem, který mají vést. Když začínají vcházet do světa dospělých, cítí se pak zrazené, mají pocit, že jim společnost slíbila něco, co není schopna splnit. Podle Kleinmana (sec.cit. Krch, 1999) je nutné, abychom svým dětem a žákům připomínali, že v našem kulturním Strana 7
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
kontextu není hladovění dobrovolnou volbou, ale nepříjemnou životní zkušeností, a nadváha nepředstavuje estetickou vadu, ani mravní selhání.
Strana 8
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
I.
TEORETICKÁ ČÁST
V teoretické části své diplomové práci bych se po stručné charakteristice poruch příjmu potravy chtěla zabývat ideály krásy, jako jedním z významných faktorů přispívajících k epidemii poruch příjmu potravy a nezdravému vztahu k vlastnímu tělu vůbec, jejich historickými, etnickými i kulturními obměnami.
1.
Definice poruch příjmu potravy
„Nežijeme, abychom jedli, ale jíme, abychom žili.“
Sókrates
Obecnou charakteristikou poruch příjmu potravy (dále jen PPP), historickými souvislostmi, symptomy, etiologií, zdravotními následky i samotnou léčbou jsem se zabývala ve své bakalářské práci, proto se nyní zmíním pouze o zásadních skutečnostech (Tesařová, 2007).
„PPP jsou jedním z nejčastějších, a pro svůj chronický průběh, závažné somatické, psychické a sociální důsledky, i jedním z nejzávažnějších onemocnění dospívajících dívek i chlapců (Krch, 1999).“ Mezi PPP řadíme nejen mentální anorexii a mentální bulimii, jako nejznámější ze skupiny onemocnění, ale také záchvatové přejídání a relativně nové typy PPP – ortorexie, bigorexie a drunkorexie.
Claudie-Pierre (2001) označuje PPP pro většinu lidí jako velkou hádanku naší doby. Jsou záhadou pro profesionální lékaře a psychology stejně jako pro obyčejné lidi, kteří na vlastní oči viděli podivné a často tragicky končící chování nemocných, a vlastně i pro samotné oběti, které se snaží zničit sami sebe, ale nejsou schopni své chování vysvětlit.
Strana 9
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
1.1
Poruchy příjmu potravy
Přes zdánlivou odlišnost jsou si mentální anorexie a mentální bulimie velmi podobné. Jejich jednotlivé příznaky se liší zejména podle závažnosti podvýživy a metod používaných ke kontrole váhy. Obě poruchy spojuje strach z tloušťky a nadměrná pozornost věnovaná vlastnímu vzhledu a tělesné hmotnosti.
Osoby, s některou z PPP, se nepovažují za plnohodnotného člověka, ale za něco méně důležitého, než jsme my ostatní. Podle Claudie-Pierre (2001) neví, proč si zaslouží méně jídla a více fyzické bolesti, pouze jednoduše vědí, že je to tak.
1.1.1
Mentální anorexie
Anorexia nervosa je charakterizována především úmyslným snižováním tělesné hmotnosti. Se strachem z tloušťky úzce souvisí narušené vnímání vlastního těla a popírání závažnosti nízké tělesné hmotnosti. Nemocní se neustále zabývají tím, jak vypadají, kolik váží a vytrvale se snaží zhubnout, nebo alespoň zabránit vzrůstu často kriticky nízké tělesné hmotnosti pomocí nadměrného cvičení a užíváním anorektik1 (Krch, a kol., 1999).
1.1.2
Mentální bulimie
Bulimia nervosa neboli vlčí hlad je porucha typická zejména opakujícími se záchvaty přejídání, spojenými s přehnanou kontrolou tělesné hmotnosti a zájmu o tělesný vzhled. Nemocný vnímá přejídání jako neovladatelné, ztrácí pocit kontroly nad jídlem. Následnému tloustnutí, z kterého má chorobný strach, se snaží zabránit vyvoláním zvracení nebo nadměrným užíváním purgativ2, nebo obojím (Krch, a kol., 1999).
1
Anorektika – léky snižující chuť k jídlu. Fungují na principu potlačení pocitu hladu a zvýšení bazálního metabolismu. 2 Purgativa – neboli laxativa, projímadla, léčiva používaná při zácpě, místním působením ve střevě stimulují pohyb střev či změkčují a zvyšují střevní obsah.
Strana 10
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
1.1.3 Záchvatové přejídání
Diagnostickými
kritérii
záchvatového,
psychogenního nebo nutkavého
přejídání jsou opakované epizody záchvatovitého přejídání (nejméně 2x týdně), kdy jí pacient bez předchozího pocitu hladu mnohem rychleji, než je obvyklé, a to tak dlouho, dokud se necítí nepříjemně plný. Často jí z důvodu studu o samotě, po přejedení je sám sebou znechucen, deprimován, cítí se provinile. Záchvatové přejídání bývá spojeno s nezdravou sebekontrolou a nevhodnými stravovacími návyky (Krch, a kol., 1999).
1.2
Specifické typy poruch přijmu potravy
Relativně novými typy poruch příjmu potravy, které jsou ve své extrémní podobě stejně nebezpečné jako anorexie nebo bulimie, jsou ortorexie, bigorexie a drunkorexie. V případě těchto nemocí, můžeme zpočátku mluvit o jistém životním stylu. Položme si však otázku, kde je hranice mezi zdravým životním stylem a nemocí, která dokáže ze života udělat peklo?
1.2.1
Ortorexie
Ortorexia nervosa je odborným výrazem pro patologickou posedlost zdravou výživou. Termín se skládá ze dvou řeckých slov: „ortos“- správný a „orexis“ – chuť. Tato porucha postihuje ve větší míře ženy, u kterých se počáteční orientace na zdravý životní styl mění v posedlost. Dnešní doba s sebou přináší novou módu - jíst zdravě, to je „in“. Ortorektik se zpočátku zajímá o obchody se zdravou výživou a o biopotraviny. Je pyšný na svůj zdravý přístup k jídlu. I jeho okolí nevidí na takovém chování nic špatného. O to více, je ortorexie nebezpečná. Ze svého jídelníčku vyškrtá potraviny uměle hnojené, geneticky modifikované, ošetřované pesticidy, chemicky konzervované a barvené, maso, tuky. Na povoleném jídelníčku mu zůstanou pouze maximálně přírodní a tedy zdravé potraviny, vše ostatní odmítá. Jenže co bylo zdravé včera, už není zdravé dnes. Seznam povolených bio-potravin se stále zužuje. Nemocný si často pěstuje sám zeleninu, ale škodliviny obsahuje i vzduch, se kterým jsou jeho potraviny v kontaktu, což ho děsí. Ortorektik je pak zcela pohlcen strachem, Strana 11
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
že by se mohl nějakou potravinou otrávit. Roste strach z „nezdravého jídla“. Potraviny podrobuje stále většímu zkoumání, téměř všechny postupně přestávají být zdravé, tedy bezpečné. Jídelníček se tak zužuje na minimum, nemocný ztrácí na tělesné hmotnosti a trpí podvýživou. Jeho myšlenky jsou zcela zaměstnány dříve zdravým životním stylem, dnes posedlostí. Trápí ho úzkosti, deprese, osamění a skutečná izolace.
Termín ortorexie, pro označení fanatického zaujetí zdravou výživou, poprvé použil americký lékař Steven Bratman v roce 1997 [www.mineralfit.cz]. Ještě před dvaceti lety byl vášnivým zastáncem zdravé výživy. Na předměstí New Yorku založil komunitu, v níž žili její fanatičtí příznivci. Byli mezi nimi vyznavači vegetariánství, veganství, makrobiotiky, stravy syrové a tepelně nezpracované, lidé živící se pouze ovocem. Časem ovšem zjistil, že přehnané zabývání se zdravým jídlem vede k extrémním změnám ve stravovacích návycích pod vlivem obsesivních omezení se značnými negativními důsledky na tělesné i psychické zdraví a sám komunitu rozpustil [www.pppinfo.cz].
1.2.2
Bigorexie
Bigorexie označována jako nová varianta dysmorfofobie3 – dříve byla definována jako chorobná myšlenka, až totální přesvědčení, že je jedinec svému okolí nápadný či ho dokonce odpuzuje. Novější pojetí se soustředí na její základní rys, a to nadměrné zaobírání se nějakým domnělým defektem vzhledu u normálně vyhlížející osoby. Toto onemocnění můžeme nalézt také pod označením „Adonisův komplex“. Dnešní společnost klade odlišné nároky na ženy a na muže. Ženy mají být velmi štíhlé, kdežto muži se mají pyšnit vypracovanou muskulaturou. Bigorexie je posedlost vlastním tělem, ve smyslu dosažení často nereálných tělesných proporcí., snaha dosáhnout vzhledu, který je prezentován na stránkách kulturistických časopisů. Je tedy logické, že se častěji vyskytuje u mužů, zřídka u žen, a když, tak převážně u sportovkyň. Bigorektik se cítí být slabý, malý, nedostatečně svalově vyvinutý. Svého cíle se snaží dosáhnout nadměrným posilovacím tréninkem, vysokou spotřebou energie, nadužíváním doplňků výživy, zneužíváním léků. Toto onemocnění je velmi zrádné zejména tím, že bigorektik
3
Dysmorfofobie – nadměrné zaobírání se domnělým defektem vzhledu u běžně vyhlížející osoby.
Strana 12
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
je se svým způsobem života spokojený, okolím často obdivovaný, protože pravidelně cvičí, k čemuž oni se nedokáží přinutit. Ať se jedná o ortorexii, bigorexii či jinou poruchu příjmu potravy, vždy končí totální sociální izolovaností nemocného. Zůstanou mu pouze myšlenky na jídlo, zdravou výživu nebo touhu po dokonalém těle akčních hrdinů.
K dalším rizikům bigorexie patří: -
riziko poškození hybného systému způsobené jeho dlouhodobým přetěžováním (tzv. overuse syndrom – tělo je denně hodiny a hodiny mučeno ve fitcentrech s minimálním prostorem pro regeneraci. Častěji dochází k úrazům a zánětlivým onemocněním, ale zranění-nemocní nejsou schopni přerušit svůj režim ani na dobu nezbytně nutnou k rekonvalescenci.),
-
riziko nadměrné spotřeby doplňků výživy (falešný mýtus ze světa kulturistiky, že je bezpodmínečně nutné tělu dodávat neskutečné množství chemických přípravků, zejména bílkovin nebo přímo aminokyselin, nemluvě o jejich finanční náročnosti),
-
nadměrná tělesná hmotnost (snaha o nárůst svalové hmoty je podnícena nejenom tělesnou zátěží, ale i zvýšením přijaté energie),
-
riziko podlehnutí svodům anabolických steroidů (bigorektici se uchylují ke steroidům jako k rychlé pomoci pro přiblížení se k jejich vysněnému cíli. Nekontrolované množství steroidů užívají dlouhodobě, a to pro ně může být smrtelné).
Bigorektik mnohdy při své fanatické touze vypadat jako kulturista, odsouvá soukromý život na druhou kolej – rozpadne se mu manželství, ztratí zaměstnání, odejde ze studií. Lékaři však naštěstí vědí, že nemoc je způsobena poklesem serotoninu, a proto nemocným mohou pomoci podáváním klomipraminu, ten může snížit intenzitu příznaků zhruba o 25 – 35%. K naprostému vyléčení je nutná komplexní psychoterapie. Tomuto onemocnění se zdaleka nevěnuje taková pozornost jako anorexii nebo bulimii. Odborníci předpokládají, že díky neustále se rozvíjejícímu „fitness boomu“ bude tento stav častější a celý problém i viditelnější [www.anabell.cz]
Strana 13
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
1.2.3 Drunkorexie
Drunkorexie označuje opakované redukování příjmu potravy s cílem snížit příjem kalorií a tak si dovolit pít více alkoholu, který je jak známo vysokokalorický. Nejčastěji postihuje ženy – vysokoškolačky. Ale díky nízké věkové hranici, kdy si může člověk zakoupit alkohol a zejména tomu, že prodejci ani tuto hranici nedodržují, se můžeme s tímto onemocněním setkat i v mnohem nižším věku. Opět zde hraje hlavní roli nespokojenost s vlastním tělem a úzkost z přibírání na váze. Drunkorexie také zahrnuje cílené zvyšování energetického výdaje na párty či na diskotéce kombinováním tvrdého alkoholu s energetickými nápoji, tzv. Energy drinky, což je podle lékařů zdraví nebezpečné a v krajním případě může způsobit i smrt. Nebezpečí tkví v rychlejším vstřebávání alkoholu „na lačný žaludek“, který je velkou zátěží pro játra, a vysokém riziku vzniku alkoholismu. Nemocný člověk strádá nejen fyzicky, ale také psychicky. Tím, že mu k opilosti stačí pár skleniček, se stává pro společnost méně atraktivní, to může vést k pocitům odcizení, osamělosti, až ke konečné izolaci. Společnost je vůči alkoholu velmi tolerantní. Proto toto onemocnění nebývá na první pohled ihned patrné, o to více je však nebezpečné [www.stopanorexia.estranky.cz].
Strana 14
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
2.
Ideál krásy
Byla jedna dívka. Nebyla tlustá, ani hubená. Jednoho krásného dne se podívala do zrcadla a řekla si: „Myslím si, že budu muset zhubnout.“ A zhubla. A stala se krásnou a oblíbenou (Zpravodaj Anabell č. 10).
Na vztah mezi mentální anorexií a sociálním tlakem, na ztotožnění se s módním ideálem, bylo poukázáno již v roce 1978 (Krch, a kol., 1999). Především snadno zranitelní adolescenti vidí ve štíhlosti cestu ke kráse a tím pádem k úspěchu a sebekontrolu spojují s kontrolou tělesné hmotnosti. V posledních letech zejména módní průmysl a sdělovací prostředky rozšiřují názor, že štíhlost jako hodnota člověka je nejdůležitějším aspektem fyzické přitažlivosti. Tyto trendy vedly tak daleko, že současné ideální proporce, silueta a hmotnost ženského těla jsou pro většinu žen biogeneticky nedosažitelné a zdravotně ohrožující. V našem společenském klimatu je přerušení diety a mírná odchylka od stanoveného ideálu krásy, tedy nadváha, vnímáno jako selhání (Krch, 1999).
Analýzou médií (Zpravodaj Anabell č. 10) lze konstatovat, že ideálem krásy již nejsou vychrtlé postavy, ale trendem začínají být hubená, nicméně vypracovaná těla, která
se
od
anorekticky
vypadajících
těl
módních
salónů
podstatně
liší.
Komercionalizace zdravé výživy, fitness a sportu se spolu s vyrovnaností fyzické i duševní krásy odráží i v ideálu, který je v posledních letech na vzestupu. Vrací se řecký ideál krásy – kalokagathia4 – čímž by mohlo být usměrněno nepřirozené hladovění žen. Otázkou zůstává, zda se do myslí milionů žen tento ideál dostane stejně rychle, jako například ideál super štíhlé postavy modelky Twiggy .
4
Kalokagathia – pojem, který vyjadřuje antické řecké přesvědčení, že krásné a dobré, krása a ctnost patří k sobě a mají mnoho společného. Co není zároveň dobré, nemůže být krásné a naopak. Aplikován na člověka vyjadřuje ideál harmonického souladu a vyváženosti tělesné i duševní krásy a dobroty, ctnosti a statečnosti < http://cs.wikipedia.org/wiki/Kalokagathia>.
Strana 15
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
2.1
Ideál krásy včera a dnes . Hledání ideálu krásy trvá od doby, kdy se začala
psát historie lidstva. Každá doba má jiné ideály krásy a vyzdvihuje jiná měřítka. Ideální postava v průběhu staletí přibírala a zase hubla. Nejstarší nalezená soška na světě – Věstonická venuše (23 000 př. n. l.) – zpodobňuje ženu z dnešního pohledu poněkud nelichotivě. Ve starší době kamenné byla však na ženách ceněna plodnost, ideálem byla rodička a žena jako matka Obr. 1: Věstonická venuše
Korpulentní Věstonickou venuši vystřídala o něco štíhlejší helénistická socha venuše Mélské, symbol antického ideálu ženy, kdy byla oslavována především přirozená krása a harmonie těla a duše. Ve starém Řecku a Římě byly v módě atletické postavy, muži i ženy cvičili. Ideální tělo bylo souměrné a zdravé, ženy měly ladnější křivky. Obr. 2: Venuše Mélská
Nadvláda boubelek trvala s několika výjimkami od vzniku lidstva do 60. let minulého století. Výjimkou byl například středověk - popíral vše, co souviselo s tělesností, tedy i potravu. Ideální ženské tělo mělo vyhublé paže i nohy a velmi bledou pleť. V renesanci a baroku byl ideál krásy v porovnání s dnešním trendem, obrazně řečeno, typu „krev a mlíko“, zdůrazňovala se prsa, boky a břicho. Tento ideál kulaté ženy se udržel až do 19. století. Tehdy se krása rovnala zdraví, protože hubenost strašila tuberkulózou. Esovitá postava s vystouplým pozadím a bujným poprsím, přeštípnutá útlým pasem, byla ještě v předminulém století vrcholem elegance. Kdo ji neměl, přibral a baculaté tělo zdeformoval pevným korzetem.
Strana 16
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
Ke změně estetického ideálu dochází na počátku 20. století., kdy se tělo osvobozuje. Po první světové válce, kdy došlo k masovému rozvoji sportu, přišla do módy chlapecká, vysportovaná, plochá postava. Ženy, které měly větší poprsí, si je dokonce stahovaly speciálním pásem. Ve 30. a 40. letech pak byly naopak zdůrazňovány ženské křivky. V roce 1942 vyšla kniha „Nový lékařský rádce“, ve kterém byl popsán tehdejší ženský ideál: „Jemná stavba kostí, oblé tvary, plné, nepřevislé prsy, široké kyčle, neochlupený trup a obličej.“. V důsledku druhé světové války lidé pociťovali nedostatek jídla, a tak byla plná postava znakem blahobytu. Poválečné období se neslo ve stylu smyslnosti. Ideálem byla Marylin Monroe s mírami 91-58-91 nebo Brigitte Bardot. Ženy se celkově chtěly stylizovat do postav filmových hvězd té doby. Zlom nastal v šedesátých letech, kdy se symbolem stává malá, štíhlá britská modelka Twiggy s mírami 79-56-81. Nejde však pouze o trendy v postavě, ale o trendy ve cvičení, nízkokalorické stravě a módě. Štíhlost se stává symbolem příslušnosti k vyšší společenské vrstvě. Podle tehdejších průzkumů však tento typ postavy rozhodně nebyl tím pravým pro muže. Ti preferovali ženy s velkými ňadry, podobné modelkám foceným pro pánský časopis Playboy. Od slavné éry Twiggy se ideály příliš nezměnily, snad jen s tím rozdílem, že ke štíhlosti se přidala výška. Výjimkou mohou být osmdesátá léta, kdy byl ideál krásy štíhlý, ale zdravý. Jeho příkladem jsou modelky Claudie Schiffer a Cindy Crawford. Až v devadesátých letech nastupují vychrtlé modelky „heroinového stylu“, jejichž nadvláda pokračuje dodnes [www.anabell.cz].
Za zajímavé považuji zjištění, že zatímco v padesátých letech vážila průměrná modelka o 8 % méně než běžná Američanka, na konci dvacátého století už to bylo téměř o 25 % méně (Brimová, 2006).
2.2
Twiggy
Šedesátá léta, to jsou především Beatles, hnutí hipiess, rokenrol. Ve světě módy jsou šedesátá léta Twiggy, a to do slova a do písmene. Ona sama o období své největší
Strana 17
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
slávy mluví střízlivěji, „šedesátá léta byla dobou, kdy obyčejní lidé dělali neobyčejné věci“.
Lesley Hornby se narodila 19. srpna 1949 na londýnském předměstí Neasden, jako dcera tesařského mistra Williama Normana a Heleny Hornby, kuchařky
židovského
původu.
Narodila se do úplně obyčejné, průměrné rodiny a svoji budoucnost si nepředstavovala nijak závratně. Twiggy není její umělecké jméno, ale přezdívka, kterou získala v dětství, protože připomínala proutek („twig" – anglicky proutek nebo větvička). Její extrémní vyhublost ji ostatně velmi trápila. Obr.3: Twiggy
Přesto může zpětně svému superrychlému metabolismu vděčit za neuvěřitelný úspěch. Rychlému spalování a několika málo lidem, kteří jí věřili. Mezi ně jistě patří Nigel Davis, její objevitel a pozdější milenec. Se svým bratrem pracovali v jednom londýnském kadeřnickém salonu a Twiggy si vyhlédli, když jí bylo pouhých 15 let. Justin de Villeneuve, jak si začal později říkat, si dokázal velmi dobře spočítat, že na věšáku, který nemá žádná prsa a žádné boky dobře vyniknou šaty. Když tohle děvčátko s vizáží vystrašeného kotěte odjelo do New Yorku, nikdo jí moc velkou šanci na úspěch nedával. I ti optimističtější tipovali její kariéru pouze na jednu sezonu. Nikoho nenapadlo, že se Twiggy stane idolem milionů žen dokonce i mužů, převážně však teenagerů, po víc než půl století. Nikoho nenapadlo, že by se tato vychrtlá holčička měla stát idolem a někdo by ji měl napodobovat. Twiggy se svými 41 kilogramy na 168 cm výšky znamenala naprostou revoluci ve vnímání ženského těla. Do té doby se ženy česaly a líčily jako Marilyn Monroe, světu krásy tehdy vládly Claudia Cardinale,
Sophia
Loren
nebo
Brigitte
Bardot.
Nebyly
tlusté,
jen
měly
to, co by na ženském těle mělo být – prsa, boky. Poté, co jí fotograf Barry Lategan Strana 18
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
ostříhal vlasy nakrátko, dostala další přezdívku „The Face of 66“ (tvář šestašedesátého) a její hvězda vystřelila ještě strměji. Její obrovské oči, rámované třemi řadami umělých řas, koukaly snad ze všech titulních stran prestižních módních časopisů.
Do New Yorku přišla jako dítě, neznalá bohémského života, jakým se ve světě sexu, drog a rokenrolu žije. Snad právě její nevinnost a původ z chudé rodiny ji uchránily od všech skandálů. Její vrstevníci mají možná na divoká šedesátá léta
bouřlivější
vzpomínky.
Přesto
ji
mnoho kritiků označuje za spouštěč, který spustil smrtelnou vlnu anorexie. Někdo o ní dokonce mluví jako o první anorektičce. Nebyla jí, jen měla takové (ne)štěstí, že takhle hubená byla, aniž by musela hnout prstem.
Obr. 4: Twiggy
Všichni chtěli vypadat jako ona, tvořili si na hlavě chlapecké sestřihy, zkracovali sukně, lepili si umělé řasy a hubli, … chtěli být Twigy. Stala se kultem štíhlosti, kterého chtěl dosáhnout každý. Kolik žen a dívek se pomocí upravené životosprávy a zdravého životního stylu alespoň přiblíží její vizáži? Za to, co ona měla zadarmo, zaplatily svým zdravím, v extrémním případě i životem. Po pěti letech v modelingu, na absolutním vrcholu její kariéry, ji přestalo bavit, být pouhým věšákem na šaty. Rozhodla se zkusit uspět u filmu, kde v roce 1971 dostala svoji první roli ve snímku The Boy Friend. Tato plachá dívka s britským přízvukem a anglickým chováním se nikdy hvězdou filmového plátna nestala. Dostávala spíše menší okrajové role, ale to jí stačilo. Objevila se i v televizi, na divadelních prknech (její zatím poslední rolí je kuplířka ve hře Živnost paní Warrenové) a v devadesátých letech měla dokonce i svůj vlastní televizní pořad. Žádné skandály a pikantnosti nenajdeme ani v jejím osobním životě. V roce 1977 si vzala svého prvního muže, herce Michaela Witneyho, kterému porodila dcerku Carly. Jejich manželství bohužel vydrželo jen krátce, velmi náhle se stala mladou vdovou, její muž roku 1983 zemřel na infarkt. Strana 19
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
O pět let později se znovu zamilovala a provdala za druhého osudového muže svého života, herce a režiséra Leigha Lawsona.
Dnes je Twiggy Lawson stále šťastně vdaná, věnuje se charitativním akcím, bojuje za práva zvířat, občas natáčí, v USA se naposledy objevila
v porotě
v cyklu
Amerika
hledá
topmodelku. To, že letos oslaví šedesáté narozeniny by jí asi nikdo nehádal. Dnes již samozřejmě není tak vyzáblá, přesto si svoji váhu hlídá, denně cvičí a tancuje. Obr. 5: Twiggy Lawson
Twiggy byla hvězdou módního mola před více než čtyřmi desítkami let, přesto má i dnes miliony svých fanynek a obdivovatelů, kteří touží vypadat jako ona, aniž by si uvědomili, že Twiggy svoji přirozenou štíhlost dostala do vínku.
2.3
Culture-bound syndrom (kulturně podmíněný syndrom)
Ideál krásy podléhá nejen času, ale i místu a sociální skupině, do které patříme a kde žijeme. Euroamerická kultura, tedy kultura v rozvinutých zemích s dostatkem životních potřeb, jako je Evropa a Severní Amerika, uplatňuje teorii, že tělo je krásné, jen když je štíhlé. A pouze krásným lidem se dovoluje zakusit úspěch, uznání a moc. Touha po přiblížení se ideálu krásy, uznávaného naší kulturou, jde samozřejmě ruku v ruce s rozvojem PPP. Nebylo by však správné přehlédnout, že v celém vývoji lidské společnosti existují některé mimoevropské kultury, které upřednostňují odlišný estetický ideál tělesné krásy (Hogenová, 2000). A tak co je v jedné zemi považováno za velmi přitažlivé, jinde odpuzuje. Příkladem mohou být země, kde vládne chudoba. Tam je ideálem krásy plnoštíhlost, stejně jako tomu bylo v minulých stoletích i v Evropě. Například mezi afroamerickou populací silnější ženské tělo (takto postavu žen pojmenovává naše euroamerická kultura) vyjadřuje sexualitu a smyslnost. Pro tradičního arabského muže jsou ženy při těle maximálně atraktivní, žádoucí, sexy Strana 20
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
a co je hlavní, jsou zdravé a tím pádem plodné (Kobíková, 2007). Protože se ženy v muslimských zemích chovají tak, jak jim muž přikáže, jsou zde PPP takřka neznámé. Na Filipínách, v Indonésii nebo pro Asiaty je plnější ženská postava znakem bohatství. Tamější ženy jsou dokonce schopny užívat různých prostředků na tloustnutí (například ve formě tablet). Hubenost tam totiž představuje synonymum pro nemoc, zejména AIDS. Paradoxně tak ženy z bohatých zemí Evropy a Ameriky, chtějí vypadat štíhlé, jako by neměly nic. A v Africe, kde opravdu nic nemají, chtějí být tlusté, aby vypadaly, že žijí v blahobytu [www.anabell.cz]. Pro názorný příklad nemusíme vůbec na jiný kontinent, i mezi Olašskými Romy je tloušťka jednou z vlastností, podle které si muži vybírají dobrou ženu (Kucharičová, 2007).
Naše kulturní hodnoty a s nimi i nezdravě hubený ideál krásy mají takřka celosvětový dopad. Ať již cestou sdělovacích prostředků a médií, nebo vinou migrace obyvatel z důvodu válek, bídy, vyšší životní úrovně nebo jen lepších možností, se problém PPP šíří i do kultur, kde odedávna vyznávají odlišné hodnoty. V roce 1990 vznikl v souvislosti s PPP nový termín – „cultural change syndrom“ (syndrom změny kultury). Stres spojený se začleněním se do kulturního prostředí, které vyznává ideál vychrtlé až podvyživené krásy, může vést ke vzniku problémů s PPP i v kulturách, kde onemocnění mentální anorexie a mentální bulimie dosud nehrozilo, a hlavně, kde vyznávají svůj vlastní, často odlišný, ideál ženské krásy. Výskyt PPP v těchto kulturách – například arabských, asijských, afroamerických, hispánských a dalších, roste společně s mírou přizpůsobení se těchto etnik kultuře euroamerické a mírou přejímání jejích hodnot. Euroamerická kultura vnucuje jiným etnikům naše hodnoty jako jistou daň za to, že jim poskytuje azyl. A tak dívky hispánské, asijské či arabské, které žijí v Evropě nebo Americe, mají stále častěji problémy s PPP. Dívky jsou se svým tělem ještě více nespokojené než dívky bílé barvy pleti. PPP se začnou objevovat v momentě, kdy se tyto dívky, se zcela jinou stavbou kostry a tvarem postavy, snaží splynout s euroamerickou kulturou a nekriticky přijímají její hodnoty. Možná by nebylo marné zamyslet se, proč právě euroamerická kultura má být tou, která diktuje hodnoty celému světu (Kobíková, 2007).
Strana 21
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
2.4
Fenomén panenky Barbie
Bez nadsázky můžeme říci, že hravost dětí je skutečnou hybnou silou jejich intelektuálního rozvoje. Chlapce provází dětstvím auta, vrtulníky a traktory, naopak dívky si hrají na maminky s panenkami. Dnešní rodič musí být při výběru hračky velmi ostražitý, protože i nevhodně zvolená hračka může velmi negativně ovlivnit citový vývoj dítěte. Ukázkovým příkladem může být padesátiletá dáma – kontroverzní panenka Barbie.
Její rodné jméno je Lilli. Úplně poprvé se objevila v Německu 24. června 1952, v kreslené podobě vtipů. Její život měl být jepičí, časopis „Bild – Zeitung“ potřeboval pouze něčím zaplnit stránku. Jenže Lilli měla u čtenářů takový ohlas, že ji museli týden co týden vracet. Z její oblíbenosti se zrodil nápad vyrobit ji jako trojrozměrnou panenku. Jako hračka pro děti však byla pro svoji sexy postavu, která se nehodila do prudérních 50. let, zavržena. A tak 12.
srpna
1955
spatřila
světlo
světa
pornografická panenka pro muže. Obr. 6: První panenka Lilli
Stála na podstavci a v ruce držela zvláštní Lillino vydání časopisu. Krátce nato se díky zavíracímu špendlíku stala maskotem dálkových řidičů. Proporce panenky pro dospělé odpovídaly představám mužů o dokonalé ženě [www.barbie-ivanafilipova.ic.cz].
Strana 22
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
Ruth Handlerová si německé panenky na své cestě po Evropě všimla a zakoupila ji své dceři Barbaře. Manželé Ruht a Elliott Handlerovi, spoluzakladatelé firmy Mattel, zakoupili prodejní právo na panenku Lilli. Stačilo dokonalou postavu obléknout do černobílých pruhovaných plavek, ztmavit jí barvu vlasů a změnit jméno na více americké. A tak se 9. března 1959 stala za skromnou cenu 3 dolarů v téměř nezměněné podobě vzorem dívčího světa dokonale formovaná, dokonale upravená, dokonale krásná a věčně mladá panenka Barbie. Obr. 7: První panenka Barbie
Dříve snad každá holčička toužila po tom, stát se maminkou. Chovala, přebalovala, krmila a s naivní dětskou láskou zpívala ukolébavky panence vypadající jako miminko. Dnes místo toho upravují a oblékají panenku, se kterou si podle původního plánu měli hrát jejich tatínkové, a utvářejí si zcela unikátní vztah k proporcím svého těla. Míry panenky Barbie byly přeci jen o něco více založené na mužském snu, než na mírách skutečné ženy a tak Mattel, jako odezvu na kritiku, velmi decentně přiblížil panenčinu postavu reálnému světu – především co se objemu hrudníku týče (původní objem by po přepočtení byl 114 cm) [www.wikipedia.infostar.cz].
Přesto by však po převedení Barbie do životní velikosti byly její míry při výšce 2 m 99 – 47 - 86. Pro poměrně značné množství žen a dívek jsou i typicky modelkovské míry 90 – 60 – 90 metou, na kterou nikdy nedosáhnou. Mnohé z děvčátek drží v rukou panenku a neuvědomují si, že tato dívka by se ihned zlomila v pase, chůze by nebyla na svých miniaturních chodidlech schopna a tak by se mohla pohybovat pouze po kolenou. Místo toho, aby dívenky prožívaly radost a bezstarostnost dětství, prožívají agonii sebepozorování.
Strana 23
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
Dívky s umělohmotnou
se
srovnávají
ikonou,
která
se má
k průměrným proporcím ženského těla hodně daleko. Obraz dlouhého štíhlého krku, pevných ňader, úzkého pasu, klenutého zadečku a výstavních nohou si s sebou odnášejí do období dospívání. Snaží se tomuto nerealistickému výrobku vizáží alespoň přiblížit. Nerespektují svoje kulturní odlišnosti, genetické vlohy, jednoduše chtějí vypadat jako Barbie. Zvracení po každém jídle nebo rovnou odmítání jídla samotného jim může připadat jako jednoduchá a rychlá cesta k jejich růžovému snu.
Obr. 8: Barbie Anna – anorektická panenka
Přece jen prošla panenka nějakou změnou, během půl století nejen že několikrát změnila barvu vlasů, ale její kolenní, loketní i zápěstní klouby se staly pohyblivými, může se točit v pase i hlavou. Do života panenky Barbie, celým jménem Barbary Millicent Roberts, přibylo také nespočet zvířátek, několikapatrový dům, výletní loď, skútr, bazén, přívěs, kabriolet, tisíce variant oblečků na párty, na sport, společenské róby, svatební šaty, cvičební trikoty, pár sourozenců, nějaké ty kamarádky a také muž – Ken, který však hraje v jejím životě velmi nevýznamnou roli, možná až bezvýznamnou. Zatímco se její smyšlená biografie vyvíjí, barbínky se prodávají již v téměř 150 zemích světa, každou vteřinu se na světe prodají její 2 kusy. Stala se výborným sběratelským artiklem, ve kterém se dají uložit nemalé peníze. Barbie se vyrábí nejen v euroamerickém stylu, v závislosti na rase se vyrábí v různých barvách kůže a s drobnými změnami v obličeji [www.wikipedia.infostar.cz].
Barbie způsobila největší revoluci ženského myšlení tohoto století, dokonce větší, než když si ženy vybojovaly volební právo nebo právo na vzdělání. Tato „hračka“ ztvárňuje emancipovanou, úspěšnou, nezávislou ženu, která je představována v mnoha podobách - princezna, zdravotní sestřička, lékařka, sportovkyně, letuška nebo dokonce pilotka. Před nedávnem byla představena nová bárbínka v koženém oblečení nápadně Strana 24
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
připomínající dominu. Není se snad ani čemu divit, když byl v tak puritánské zemi jako je Saudská Arábii prodej barbínek díky provokativnímu vzhledu, a tak pro rozpor s Islámem, zakázán [www.hcjb.cz].
Celkový počet dodnes vyrobených panenek Barbie přesáhl miliardu kusů. Můžeme jen odhadovat, kolik těchto na první pohled dokonalých hraček je spouštěčem pro vznik anorexie a bulimie. V žádném případě si nemyslím, že bárbínky mohou za všechny slzy matek anorektických holčiček. Současně však nemůžeme moc růžových panenek zlehčovat a myslet si, že jde pouze o nějaké výkřiky tlustých amerických feministek. Svědčí o tom jedna uveřejněná změna vzhledu Barbie, která proběhla na přelomu století. Firma Mattel rozšířila pas Barbie do přirozenějších proporcí. Tyto zdánlivé
milimetry
jsou
obrovským
krokem
v boji
s nemocí,
která
zabíjí.
[www.wikipedia.cz, www.hcjb.cz].
Přestože jsou první majitelky bárbínek již babičkami, hrají si jejich vnučky takřka se stejnými panenkami jako ony. Dávno zralé ženy dnes již považují panenku za kult dokonalé postavy a mladistvého vzhledu. V našich poměrech kult věčného mládí není tak očividný, ale v západních zemích či v USA se stáří prostě nenosí. Továrny na lidská těla vytahují kůži ženám, které se nechtějí smířit se svým věkem, vysávají z nich tuk, vpichují injekce botoxu, které jim zamrazí úsměv. Zcela jistě mohou salony krásy a kliniky plastické chirurgie být panenkám, po celá desetiletí bez jediné vady a vrásky, za jejich miliardové zisky vděčné [www.hcjb.cz].
2.5
Ideál mužské krásy
Na ženy byly vždy kladeny odlišné nároky než na muže, platí to i co se ideálu krásy týče. Při hledání příčin, proč muži trpí PPP v mnohem menší míře než ženy, se uvádí, že správný muž by měl mít sílu a vyrýsované svaly. Můžeme však takového muže považovat za ideál? Tak jako se ženský ideál krásy v průběhu let mění, i ideál muže má za sebou určitý vývoj. V době kamenné byl zřejmě ideálním mužem ten, kdo dokázal ulovit největší zvíře, tedy silný a schopný lovec. I starý Egypt, stejně jako antické Řecko či Řím měly své zcela typické ideály mužské krásy. Po zjemnělých, pěstovaných a navoněných mužích, kteří s oblibou trávili čas diskuzemi v lázních, Strana 25
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
přichází středověk a jeho rytíři. Hrady byly nepohodlné a nenabízely mnoho komfortu pro hygienu a krásu těla. Baroko a rokoko muže podstatně zjemnilo, krajky a punčochy obepínající nohy se k velkým svalům příliš nehodily. Co je však v módě dnes, na počátku třetího tisíciletí?
Módní mola ideál mužské krásy mění. V posledních letech zejména po milánských, newyorských a pařížských přehlídkových molech chodí muži s vizáží nedospělých chlapečků a mírami velmi podobnými těm ženským, kostnatí mladíčci oblečeni v mužské velikosti číslo nula a vtěsnaní do velmi úzkých nohavic. Mužský ideál se od základu změnil a je na hony vzdálený od urostlých, mužně vypadajících manekýnů, které si žádala osmdesátá a devadesátá léta. S návrhem šatů pro tak štíhlé a mladé muže, že by jim mnozí nehádali ani středoškolský věk, začal návrhář oděvního domu Christian Dior Heidi Slimane v roce 2000. Záhy začali i ostatní světoví návrháři preferovat muže, kteří o modelingu donedávna nemohli ani snít, protože platili za vyzáblé a nepohledné. Velmi znepokojeni jsou samozřejmě zdravotníci, protože záplava oblečení vytvořena pro křehké muže, presentovaná kostnatými manekýny s úzkým pasem a hubenýma nohama, může mnohé jedince dovézt k drastickému řešení a skončit poruchami příjmu potravy
2.6
Nový ideál krásy třetího tisíciletí
„Být otylým není tělesná vlastnost – to je světový názor.“
Kurt Tucholsky
Je to již přes čtyřicet let, kdy jedna super štíhlá modelka s obrovskýma očima změnila pohled na štíhlost a krásu, a z elegantních, erotických žen plnějších tvarů udělala boubelky. Od šedesátých let minulého století se ideál krásy nezměnil, ba naopak se kult štíhlosti ještě více vyostřil. Na konci devadesátých let minulého století nastupuje tzv. „heroinový“ či „sirotčí styl“ , módní domy si vybírají hubené modelky bez boků, pasu a ňader, které více než symbol plodnosti připomínají mladé chlapce. Od modelek je jen malinkatý krůček k dospívajícím dívkám a ženám. Ty si přece kupují módní Strana 26
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
časopisy, sledují přehlídky a reklamy. Mají na výběr plejádu vychrtlých modelek, jen si vybrat, které se podobat. Dlouhá léta veřejnost žádný problém neviděla (nebo nechtěla vidět?) a módní návrháři si vyzáblé modelky pochvalovali pro tělo, které neodvádí pozornost od navržených šatů.
Bohužel hlad, kterým se trápí snad každá modelka, začal zabíjet a k pojmům anorexie a bulimie přibýval jeden černý křížek za druhým. Ať je to již brazilská modelka Ana Carolina Restanová, která přežívala na rajčatech a jablcích a nakonec zemřela se 40-ti kilogramy při výšce 174 centimetrů, uruguayské modelky sestry Luise a Eliana Ramosovi, učitelka angličtiny a příležitostná novinářka Beatriz Cristina Baston nebo studentka vysoké školy Carla Casalle, všechny dívky se vyhladověly k smrti. Teď už nelze zastírat, že hvězdy světového modelingu, nejsou vyzáblé. Svět si uvědomil, že PPP jsou obrovským problém a začal s anorexií či bulimií bojovat. První na smrt modelek zareagoval módní průmysl ve Španělsku, Itálii a Izraeli, po modelingových agenturách požadoval vyloučení nejútlejších modelek z přehlídek v Madridu a v Miláně. Castingem neprošla asi třetina zkušených modelek.
Plány, jak zastavit propagování kultu extrémní štíhlosti, a ideálu krásy pro nové tisíciletí přidat pár kilogramů a ženských tvarů, byly opravdu velkolepé. Ještě dále zašla „Americká akademie pro poruchy příjmu potravy“, která na tiskové konferenci vydala prohlášení k módnímu průmyslu, ve kterém doporučila, aby na přehlídková mola nesměly dívky, které mají BMI5 pod 18,5 a je jim méně než 16 let. Zavázaly se k tomu jak milánské módní domy, tak oděvní průmysl ve Španělsku. Že modelingové agentury závazky neplní, je zřejmé z pohledu na módní mola. Ze světových topmodelek neplní podmínku 18 bodů BMI ani jedna – třeba Naomi Cambell má BMI 16,6, topmodelka Kate Moss dokonce 15,7. Všichni světoví návrháři a módní domy touží po uznání, po tom, aby se o jejich (ne)nositelné kreace lidé rvali. Proč však modelky považují pouze za spotřební zboží? Kolik modelek a mladých dívek bude muset zemřít hladem, aby všichni táhli za jeden provaz a konečně problém PPP uznali?
5
BMI – Body Mass Index (index tělesné hmotnosti), poměr váhy v kilogramech dělený výškou v metrech na druhou. Optimální váha se liší odborník od odborníka, některý uvádí BMI 18,5 jiný 20.
Strana 27
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
Jakýmisi vlaštovkami v oděvním průmyslu se zdály být dva nejrozšířenější butiky s oblečením na světě – Zara a Mango. Rozhodly se, že nechají přibrat své umělohmotné figuríny ve výkladních skříních, a že nebudou prodávat oděvy menší než velikost 38. Zatím však stále slýchám od svých přítelkyň (podotýkám s normální postavou!), že kalhoty, které si ve zmíněných buticích zkoušely,
Obr. 9: Dívka trpící mentální anorexií
oblékly sotva do půlky stehen. Nabízí se tedy otázka, do jaké míry šlo o líbivou politiku a marketingový tah, který se ukázal jako nereálný. Přece ne každý, kdo má velikost 36 musí nutně trpět anorexií, a tak by i u nás velmi oblíbené značky, přišly o řadu zákaznic.
Připadá mi, že se celý módní svět k problému PPP staví jako samy anorektičky ke své léčbě a uzdravení. Když už jim dojde, že hladovění není cesta k životu, rozhodnou se něco změnit. Ano, chtějí přibrat. Ale pozor, nechtějí jíst. Modelingové agentury a módní domy uznávají, že tu nějaký problém je, ale nechtějí se vzdát svých nároků na modelky. Proto vypustí mezi veřejnost plány, jak říci stop anorexii, ale po čase zjistíme, že „skutek utek“.
2.6.1 Nové tisíciletí bez anorexie
Před časem rozdělil celý svět na dva nesmiřitelné tábory italský fotograf Oliviero Toscani. Proslavil se především dřívější spoluprácí se společností Benetton a kontroverzními fotografiemi k její reklamní kampani, například člověka umírajícího na AIDS, oblečení po mrtvém vojákovi ze srbsko-chorvatského konfliktu, souložících koní, kněze líbajícího se s jeptiškou, či nahých lidí v důchodovém věku. Tentokrát si ho pro svoji reklamní kampaň vybrala oděvní společnost Flash&Partners jako propagaci nové milánské módní značky No-l-ita a současně jako součást kampaně Strana 28
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
bojující proti mentální anorexii: „No – Anorexia“ (ne anorexii). Modelem mu stála francouzská modelka a herečka Isabelle Carová vážící v té době pouhých 31 kg. Billboardy
se
objevily
v Miláně
a
po
internetu
obletěly
celý
svět
[www.designportal.cz].
Obr. 10: Billboard pro kampaň „No-Anorexia“
Isabelle Carová trpí mentální anorexií od svých 13-ti let. Její matka trpěla těžkými depresemi a obavami z toho, až její dcera vyroste. Isabelle ze strachu, aby nebyla své matce na obtíž, přestala, ve snaze zastavit růst, jíst. Vlastně nepřestala jíst, na jejím denním jídelníčku byly 2 čtverečky čokolády a 5 lupínků corn-flakes [www.ppp.7x.cz]. Fotograf Toscani využil pro kampaň její nahé télo po více než 15-ti letech hladovění. Její kostra je potažena kůží, léze nad kostrčí ukazuje na kožní onemocnění lupénku. Jak už to u fotografií Oliviera Toscana bývá, i tyto fotografie rozbouřily obrovskou debatu plnou emocí. Mnohým se zdají být fotografie příliš drsné. V Miláně, které je považováno za meku módy, vydržely billboardy jen krátce, na příkaz starostky musely být strženy. Ve Francii dokonce vůbec nemohly být vyvěšeny s odůvodněním, že spodobnění modelky je v rozporu s lidskou důstojností a morálním kodexem. Mnozí odborníci na problematiku PPP upozorňovali na kontra-produktivitu kampaně. A to proto, že dívky trpící anorexií by se v Isabelle Carové mohly vzhlédnout a svoji váhu ještě více snížit ve snaze se jejímu „štíhlému“ tělu vyrovnat. Světoví módní návrháři, například Armani nebo návrhářská dvojka Domenico Dolce a Stefano Gabbana, kampaň naopak chválí. Já se připojuji k jejich názoru a myslím si, že fotografie ukazují realistický obraz, kam až může člověka dovézt touha po dokonalém těle. Hlavním důvodem, proč se nad fotografiemi strhla neuvěřitelná vlna Strana 29
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
diskuzí, mohou být dohady, zda fotograf nemocnou modelku nevyužil pouze ve prospěch jedné malé módní značky, která by si nemohla pro svůj rozjezd mezi obrovskou konkurencí dovolit velkou reklamní kampaň. Zda motiv bojovat s nemocí, o které se v dnešní době neustále hovoří, nebyl využit pouze jako výtečný reklamní tah [www.designportal.cz].
Obr. 11: Billboard pro kampaň „No-Anorexia“
Dnes je Isabell Carová v péči lékařů a snaží se o návrat do života. Plánuje si budoucnost, chtěla by založit rodinu. Její tělo je však příliš zubožené, lékaři jí objevili nevratné poškození srdečního orgánu a ledvin. Jeden francouzský lékař se vyjádřil, že se Isabell může dožít maximálně 35 let. Je děsivé, že na to, že chce žít, přišla příliš pozdě.
Strana 30
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
II.
PRAKTICKÁ ČÁST
Poruchy příjmu potravy v posledních letech ohrožují stále mladší a mladší děti, postupně se ze středních škol přesouvají na školy základní. Je proto důležité těmto onemocněním, obzvláště v kritickém období nastupující puberty, předcházet. Základ prevence by měl spočívat samozřejmě v rodině, avšak i škola by měla v rámci programu výchovy ke zdravému životnímu stylu využít všech svých možností:
-
poskytnout žákům dostatek informací o výskytu, příčinách i zdravotních následcích PPP,
-
nenásilně vést žáky ke zdravým stravovacím návykům,
-
vytvářet dobré podmínky pro rozvoj osobnosti každého žáka a snažit se omezovat projevy sebedestruktivního chování.
V rámci výuky je vhodné uplatňovat metody aktivního sociálního učení, zadávat žákům úkoly, jejichž cílem je výchova ke zdraví. Znamená to poskytovat žákům objektivní informace o zdravých stravovacích návycích, ale také, jako v tomto případě, informace týkající se ohrožení zdraví v důsledku poruch příjmu potravy. Vhodné jsou hry zaměřené na rozvoj sebedůvěry i sociálních dovedností, na zkoumání vlastní osobnosti. Cvičení by měla napomoci tomu, aby třída brala všechny své členy takové jací jsou, aby se žáci více navzájem vnímali. Je kladen důraz na uvědomění si hodnot, přijetí společné odpovědnosti za pohodu každého člena skupiny, upřímnost, vzájemnou úctu, důvěru, empatii a citlivost. Hry jim snad pomohou zvládnout problémy vlastního dospívání bez ohrožení mentální anorexií či bulimi. (Krch, Marádová, 2003).
Strana 31
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
3.
Rámcový vzdělávací program
V souladu s novými principy kutikulární politiky se do vzdělávací soustavy zavádí nový systém kutikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let. Kutikulární dokumenty jsou vytvářeny na dvou úrovních – státní a školní (RVP pro ZV, 2006).
Státní úroveň v systému kutikulárních dokumentů představují Národní program vzdělávání a rámcové vzdělávací programy (dále jen RVP). Národní program vzdělávání vymezuje počáteční vzdělávání jako celek. RVP vymezují závazné rámce vzdělávání pro jeho jednotlivé etapy – předškolní, základní a střední vzdělávání. Školní úroveň představují školní vzdělávací programy, podle nichž se uskutečňuje vzdělávání na jednotlivých školách.
Vzdělávací obsah základního vzdělání je v RVP orientačně rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí. Jednotlivé vzdělávací oblasti jsou tvořeny jedním nebo více obsahově blízkými vzdělávacími obory:
Jazyk a jazyková komunikace Matematika a její aplikace Informační a komunikační technologie Člověk a jeho svět Člověk a příroda Umění a kultura Člověk a zdraví Člověk a svět práce
3.1
Implikace tématu poruch příjmu potravy na 1. stupni
Téma PPP lze na 1. stupni aplikovat v rámci vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět. Ten je členěn do pěti tematických okruhů:
Strana 32
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
-
Místo, kde žijeme
-
Lidé kolem nás
-
Lidé a čas
-
Rozmanitost přírody
-
Člověk a jeho zdraví – právě tento okruh dává možnost připravit základy pro specializovanější výuku tématu PPP ve vzdělávacím oboru Výchova ke zdraví na 2. stupni.
Charakteristika tematického okruhu Člověk a jeho zdraví
Žáci poznávají především sebe na základě poznávání člověka jako živé bytosti, která má své biologické a fyziologické funkce a potřeby. Poznávají, jak se člověk vyvíjí a mění od narození do dospělosti, co je pro něj vhodné a nevhodné z hlediska denního režimu, výživy, mezilidských vztahů. Získávají základní informace o zdraví a zdravotní prevenci. Postupně si uvědomují, jakou odpovědnost má každý člověk za své zdraví a bezpečnost i za zdraví jiných lidí. Žáci docházejí k poznání, že zdraví je nejcennější hodnota v životě člověka.
Cílové zaměření vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět vztahující se k tématu poruchy příjmu potravy
-
poznávání podstaty zdraví i příčin nemocí, upevňování preventivního chování, účelné rozhodování a jednání v různých situacích ohrožení vlastního zdraví a bezpečnosti,
-
poznávání a chápání rozdílů mezi lidmi, kulturní a tolerantní chápání a jednání na základě společně vytvořených a přijatých nebo obecně uplatňovaných pravidel soužití,
-
orientace ve světě informací, časové a místní propojování kulturních informací.
Strana 33
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
Vzdělávací obsah tematického okruhu Lidé a jejich zdraví
Učivo 1. stupně vztahující se k PPP: -
lidské tělo (životní potřeby a projevy),
-
partnerství, rodičovství, základy sexuální výchovy (biologické a psychické změny v dospívání),
-
péče o zdraví, zdravá výživa (pitný režim, pohybový režim, zdravá strava, duševní hygiena).
3.2
Implikace tématu poruch příjmu potravy na 2. stupni
Téma PPP lze na 2. stupni aplikovat v rámci vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví, který tvoří vzdělávací oblast Člověk a zdraví.
Charakteristika vzdělávací oblasti Člověk a zdraví
Dle definice WHO je zdraví člověka chápáno jako vyvážený stav tělesné, duševní a sociální pohody. Je utvářeno a ovlivňováno mnoha aspekty, jako je styl života, zdravotně preventivní chování, kvalita mezilidských vztahů, kvalita životního prostředí, bezpečí člověka atd. Protože je zdraví základním předpokladem pro aktivní a spokojený život a pro optimální pracovní výkonnost, stává se poznávání a praktické ovlivňování rozvoje a ochrany zdraví jednou z priorit základního vzdělání (RVP pro ZV, 2006).
Vzdělávací oblast Člověk a zdraví přináší základní podněty pro ovlivňování zdraví, s nimiž se žáci seznamují, učí se je využívat a aplikovat ve svém životě. Vzdělávání v této vzdělávací oblasti směřuje především k tomu, aby žáci poznávali sami sebe jako živé bytosti, aby pochopili hodnotu zdraví, smysl zdravotní prevence i hloubku problémů spojených s nemocí či jiným poškozením zdraví. Žáci se seznamují s různým nebezpečím, které ohrožuje zdraví v běžných i mimořádných situacích, osvojují si dovednosti a způsoby chování, které vedou k zachování či posílení zdraví, a získávají potřebnou míru odpovědnosti za zdraví vlastní i zdraví jiných. Strana 34
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
Vzdělávací oblast Člověk a zdraví je vymezena a realizována v souladu s věkem žáků ve vzdělávacích oborech Výchova ke zdraví a Tělesná výchova. Oblast Člověk a zdraví prolíná do ostatních vzdělávacích oblastí, které je obohacují nebo aplikují, a do života školy.
Cílové zaměření vzdělávací oblasti Člověk a zdraví vztahující se k PPP
-
získávání základní orientace v názorech na to, co je zdravé a co může zdraví prospět, a také na to, co zdraví ohrožuje a poškozuje,
-
poznávání zdraví jako nejdůležitější životní hodnoty,
-
využívání osvojených preventivních postupů pro ovlivňování zdraví v denním režimu, k upevňování způsobů rozhodování a jednání v souladu s aktivní podporou zdraví v každé životní situaci i k poznání a využívání míst souvisejících s preventivní ochranou zdraví,
-
propojování činností a jednání souvisejících se zdravím a zdravými mezilidskými vztahy se základními etickými a morálními postoji, s volním úsilím atd.,
-
chápání zdatnosti, dobrého fyzického vzhledu i duševní pohody jako významného předpokladu výběru profesní dráhy, partnerů, společenských činností atd.
Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví
Učivo 2. stupně vztahující se k PPP: -
vztahy mezi lidmi a formy soužití,
-
změny v životě člověka a jejich reflexe,
-
zdravý způsob života a péče o zdraví (kromě zásad zdravého stravování, vlivu životních podmínek a způsobu stravování na zdraví, sem můžeme zařadit i poruchy příjmu potravy),
-
rizika ohrožující zdraví a jejich prevence,
-
hodnota a podpora zdraví,
-
osobnostní a sociální rozvoj.
Strana 35
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
Je zřejmé, že v RVP je mnoho oblastí, na které lze téma PPP vztáhnout. Jednotlivé souvislosti PPP s RVP jsou uvedeny v praktické části u jednotlivých aktivit.
Strana 36
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
4.
Učební metody
Téma poruch příjmu potravy v předmětu Výchova ke zdraví umožňuje proaktivní způsob výuky. Jako pedagogové máme k dispozici mnoho různých učebních metod. Preferujeme ve výuce takové činnosti, které dítě dále rozvíjejí a dělají vyučování více tvořivým. Snahou je zaktivizovat studenty, protože čím víc je žák vtažen do procesu učení, tím víc informací a schopností získává.
Přednáška, výklad (5 % zapamatování)
Jsou to učitelem prezentované informace o jednotlivém tématu. Přestože mohou být přednášky velmi prospěšné, mají své nevýhody – při delší časové dotaci mohou být nudné, nepodaří-li se žáky aktivně zapojit, studenti jsou v pozici pasivních posluchačů.
Čtení (10 % zapamatování)
Je samozřejmě důležitou metodou, lepších výsledků však dosáhneme v kombinaci s ostatními učebními metodami.
Audiovizuální metoda (20 % zapamatování)
Videokazety a filmy mohou podpořit myšlenky prezentované učitelem. Měly by být před prezentací učitelem pečlivě prozkoumány. Audiovizuální materiály doplněné diskusí po shlédnutí mohou znatelně zvýšit přínos učení.
Demonstrace (30 % zapamatování)
Každý student používá jednu ze svých schopností více než ty ostatní a tak každému vyhovuje jiná učební metoda. Někdo se lépe učí posloucháním, jiný čtením nebo sledováním filmu či aktivní činností. Demonstrace může mít nejrůznější podoby, a tak mohou učitelé asistovat při všech učebních stylech – transparenty, pracovní listy, plakáty.
Diskuse ve skupinách (30 % zapamatování)
Verbální výměna mezi žáky a vedoucími poskytuje žákům příležitost podělit se o vlastní názory, pocity a myšlenky, naslouchat odlišným názorům a aplikovat to, co se naučili. Velmi oblíbená je i spontánní diskuse – tzv. brainstorming, umožňuje volný tok nápadů na specifické téma. Všechny nápady jsou zhodnoceny poté, co výměna skončí.
Praktické cvičení (70 % zapamatování)
Žáci přijmou určitou roli, zpravidla jinou než je jim vlastní, a zahrají či předvedou určitou životní situaci. Scénka trvá jen několik minut, protože žáci předvádí různé Strana 37
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
způsoby. Protože žáci nehrají sami sebe, jde o bezpečný způsob, jak probádat nestandardní či velmi obtížné situace.
Učení ostatních (90 % zapamatování)
Student, který učí ostatní studenty, si zapamatuje drtivou většinu informací sám. Během dospívání je vliv vrstevníka významnější než v ostatních obdobích života, proto není obtížné získat si pozornost studentů (Shapiro, 1992).
Pravidla diskuse ve třídě pro žáky
Diskuse ve třídě, prezentace a činnosti probíhají mnohem lépe, pokud si je každý vědom pravidel a jedná podle nich. Pravidla pomáhají žákům i dospělým využívat svá práva a zvládnout povinnosti. Je jistě dobré před každou hodinou, která není vedena klasickou frontální výukou, pravidla s žáky zopakovat: 1. Naslouchat jeden druhému S řečníkem udržujeme kontakt očima, nehovoříme. 2. Mluví vždy jen jeden V případě, že žákům dělá potíže „neskákat“ druhým do řeči, můžeme použít například klíč od dveří, který bude vždy držet v ruce mluvčí, a později ho předá tomu, kdo bude chtít mluvit. 3. Zůstat u jednoho tématu Žáci mají tendenci unikat z hlavního bodu diskuse. Je na učiteli – vedoucím skupiny, aby diskusi řídil správným směrem. 4. Všechny nápady jsou důležité Žáci potřebují povzbuzení, aby se podělili o své myšlenky. Je třeba dát žákům najevo, že jejich nápady jsou cenné a oceňované. Povzbuďme je, žák nesmí cítit stud nebo výsměch za svůj názor nebo otázku. 5. Podporovat sebeúctu Všichni žáci jsou vedeni k účasti na činnosti ve třídě a na diskusích. Přesto by měl žák mít právo nezúčastnit se, pokud by pro něj účast byla zvlášť bolestná nebo stresující. 6. Nepřípustné chování Je v pořádku s někým nesouhlasit, ale nevhodné odsoudit druhé za jejich názory. Umožněme jim, porozumět, jak se ostatní cítí, když se někdo takto chová. Ukažme, že takové chování je nepřijatelné a nebude tolerováno. Strana 38
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
7. Vážit si všech studentů Pamatujme si, že není hloupé otázky, jen hloupé odpovědi. Přesvědčme žáky, že všechny jejich otázky budou brány s vážností a během výuky budou zodpovězeny (Shapiro, 1992).
Strana 39
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
5.
Metodické náměty pro oblast poruch příjmu potravy
Abychom mohli vést výuku jiným než frontálním stylem, nesmíme opomenout přípravu na samotnou hodinu, která je neméně důležitá jako namyšlené aktivity. Ta nám samozřejmě zabere nějaký čas, troufám si říci, že více než samotná realizace. To je možná také důvod, proč velké procento našich kantorů stále frontální výuku preferuje a to i přesto, že témata hodiny přímo volají po tom, abychom je uchopili alternativně.
Níže uvedené aktivity jsou již v praxi vyzkoušené, a to na základní škole v rámci projektu Dny zdraví. Práce s žáky při jednotlivých aktivitách je natočena na kameru a CD s výstupem je přiloženo k mé diplomové práci. Může tak sloužit pedagogům jako možná inspirace.
Před tím, než jsme mohli s žáky začít pracovat, museli jsme si připravit učebnu. Na vnitřní křídla tabule jsme nalepili velké fotografie, nejlépe formátu A4, žen a dívek, které trpí mentální anorexií. Na internetu jsme jich po krátkém hledání nalezli velké množství. Při výběru obrázků jsme si však museli dát velký pozor, mnohé jsou počítačem upravovány, což po podrobnějším prohlédnutí nebyl problém odhalit. V příloze uvádím některé fotografie, které jsem při realizaci aktivit použila. Cílem projektu bylo žáky zaujmout a vyvolat v nich emoce.
Klima ve třídě jsme zlepšili malou změnou zasedacího pořádku. Žákům se pracovalo uvolněněji, když si židle uspořádali do půlkruhu směrem k tabuli. Jednak z důvodu, aby lépe viděli na tabuli, jednak nám toto uspořádání navodilo příjemné klima třídy. Třídy by neměly být nejrůzněji spojovány, ani členěny na skupiny. Přítomnost žáků z jiné třídy, klidně i stejného ročníku, může u nejistých jedinců zapříčinit stud, nervozitu, stres a neochotu pracovat. Některé aktivity vyžadují práci ve skupině, na to jsme vždy žáky předem upozornili. Prioritou však je, aby žáci pracovali společně.
V projektu jsme použili z níže uvedených aktivit tyto: č.1, 2, 3, 4, 5, 9 a 12.
Strana 40
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
Aktivita 1 – „Co víš o poruchách příjmu potravy?“
Cílem první aktivity je dozvědět se co možná nejvíce informací, které žáci o PPP vědí nebo si myslí, že vědí. Tato aktivita je velmi důležitá zejména pro pedagoga, který si zmapuje, s jak velkými „odborníky“ bude pracovat. Aktivita probíhá formou „branstormingu“. Žáci volně říkají hesla týkající se PPP a učitel je bez komentáře zapisuje na zavřená křídla tabule. Hesla zaznamenáváme i přesto, že některá budou mylná, nebo se zdánlivě nebudou týkat tématu. Hesla, která budou zajímavá, důležitá, nebo naopak chybná, ihned zakroužkujeme a později (klidně i v průběhu hodiny) se k nim vrátíme. Mohu říci, že mě odpovědi žáků velmi překvapili. Zpočátku jsem si myslela, že chlapce téma PPP příliš nezaujme, ale právě ti byli největším překvapením.
Komentář: téma PPP můžeme v rámci vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví aplikovat v souvislostech s učivem „Zdravý způsob života a péče o zdraví“.
Aktivita 2 – Test
Žákům rozdáme krátký test, jehož. cílem není jejich znalosti klasifikovat. Je velmi jednoduchý, takže žákům stačí 5 minut na zpracování. Test s nimi však nekontrolujeme ihned, ale až na konci celé hodiny, kdy už žáci budou mít všechny informace o PPP ucelené.
1. Mentální anorexie a mentální bulimie patří mezi: a) poruchy příjmu potravy b) nemoci, které se vyskytují jen v posledních 20-ti letech c) duševní poruchy, které však není třeba léčit, neboť nejsou nebezpečné 2. Mentální anorexie a bulimie se častěji vyskytují u: a) chlapců b) dívek c) u obou pohlaví stejně často
Strana 41
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
3. Mentální anorexie se hlavně vyznačuje: a) zvýšenou spavostí pacientek b) nechutenstvím a sníženým příjmem potravy c) dobrou náladou pacientek 4. Při mentální anorexii se pacientkám: a) zlepšuje kvalita vlasů, pleti, zubů a nehtů b) mohou tvořit lysiny ve vlasech způsobené jejich vypadáváním c) vyrýsuje svalstvo 5. K nejzávažnějším následkům mentální anorexie a bulimie patří: a) vypadávání obočí b) bolest hlavy c) úmrtí pacientky 6. Pro bulimičky je typické, že: a) hodně spí b) přejídají se a potom zvracejí c) mají většinou podváhu 7. Pro mentální anorektičky je typické, že: a) hodně vaří a hodně snědí b) klamou své okolí ohledně příjmu potravy c) dobře a rády spolupracují při léčbě 8. Při léčbě mentální anorexie a bulimie: a) stačí brát jeden týden léky a pacientka je vyléčena b) je nutná spolupráce mnoha odborníků (psychologů a psychiatrů) s rodinnými příslušníky pacientky a s pacientkou samotnou c) není důležitá spolupráce rodiny, nemocná je dívka, je-li plnoletá je to její soukromá věc 9. Dívky trpící mentální anorexií samy sebe vidí jako: a) dívky s nádherně štíhlou postavou b) nepřijde jim jejich postava nijak odlišná od ostatních vrstevníků c) neuvěřitelně tlusté a odporné 10. Dívky s mentální anorexií většinou: a) urputně skrývají svoji vychrtlost, nosí volné oblečení v několika vrstvách b) dávají na obdiv svoje vyčnívající žebra, nosí obtažené oblečení, krátká trička
Strana 42
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
Komentář: téma PPP můžeme v rámci vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví aplikovat v souvislostech s učivem „Zdravý způsob života a péče o zdraví“.
Aktivita 3 – Šok
Toto je právě jedna z aktivit, které vyžadují přípravu, o které jsem psala výše. Ještě před začátkem hodiny nalepíme fotografie osob trpících mentální anorexií na vnitřní křídla tabule. Rozevřeme tabuli a necháme žákům pár desítek vteřin na to, aby si fotografie přilepené na vnitřních křídlech tabule prohlédli. V této aktivitě nám jde o to šokovat, proto vybíráme opravdu extrémní obrázky. Čas na „vstřebání“ je velmi důležitý zejména proto, že někteří žáci zřejmě nikdy tak reálné obrázky neviděli.
Některé fotografie použité v této aktivitě jsou uvedeny v příloze č.1 - 10 Po 20 sekundách začínáme číst pravdivý příběh týkající se této problematiky. Je třeba vybírat velmi pečlivě, protože na internetu je velké množství článků, které působí velmi „pohádkově“. Například na stránkách Občanského sdružení Anabell, www.anabell.cz, najdeme dostatečné množství věrohodných článků, které jsou psány z různých pohledů.
„Vždyť jsem se tolik snažila! Být dobrá, pořádná, hodná, žít zdravě … být zkrátka perfektní. Dětství? Naši nebývali moc doma, a pokud ano, zavírali se do svých pokojů – pracoven. Mamku jsem už jako dítě obdivovala, ale zároveň jsem se jí tak trochu bála. Vede celou kosmetickou firmu. Toužila jsme být jako ona. Učit se, chodit do hodin klavíru, kreslení a na gymnastiku – to byla zase moje práce. A zvládala jsem ji – jen pro naše jaksi samozřejmě.
Na první stupínek pomyslného žebříčku úspěchu jsem nastoupila na střední výtvarné škole. Zaměření na odívání mi pootevřelo bránu do hvězdného světa modelingu. Čím víc jsem chtěla něco dokázat, tím víc se ve mně začala probouzet nejistota. Jsi ošklivá, kyneš jako těsto na buchty, našeptával mi pohled do zrcadla. Budu dobrá, prala jsem se v duchu s nestvůrou, která mi házela klacky pod nohy. Budu Strana 43
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
v módě tak dobrá, jako máma v kosmetice. Ročníkové práce (navržené a ušité modely) jsme předváděly samy. A já jsem si moc dobře uvědomovala, že k dokonalosti modelky mi ještě veliký kus chybí.
Vím, že to chce jen trochu. Shodím pár kilo. Neměla jsem nadváhu (172 cm, 60 kg), ale viděla jsem se přece v zrcadle! Kulaté boky, vyduté břicho a ta rozplácnutá stehna!!! Tak dost, řekla jsem si jednoho dne. Přestala jsem chodit ve škole na obědy a obrátila se na cestu zdravé stravy. Jablko k snídani, v poledne bílý jogurt light, odpoledne další jablko a večer pár lupenů hlávkového salátu nebo kousek salátové okurky. Hlad je jen převlečená žízeň, přesvědčovala jsem sama sebe, když mě zpočátku ještě honila mlsná. Problém představovaly víkendy – tedy přesněji řečeno naši. Mé věčné výmluvy nabíraly na rafinovanosti – nejím, nemám chuť, protože: jsem nachlazená, bolí mě břicho, mám dostat menstruaci, přes oběd musím něco zařídit.
Kila letěla dolů, jako když na jaře sundávám slupky zimního oblečení. Na módní přehlídce školy jsem už byla hvězda. Holčičí pohledy sršely závistí. Já to dokázala, zhubla jsem. Přestávala jsem si s nimi rozumět. Nit společných zájmů se přetrhla. Kolem mne všichni žili jako v jiném světě.
Uprostřed velikého, cizího světa jsem zůstala úplně sama. Vůbec nikdo mě nechápal. Raději jsem už ani vůbec nikam nechodila. Stejně jsem zvládla akorát tak dojít do školy, odpoledne si zacvičit a co možná nejdřív padnout do postele. Chtělo se mi jen spát a spát …. Ráno po probuzení se mi ale stále častěji honily hlavou moc divné myšlenky: Nejsi tu zbytečně? Jsi nemožná! Všechno děláš špatně. Není to tak úplně pravda, snažila jsem se deprimujícím hlasům bránit. Mám přece silnou vůli. Pravidelně cvičím, dokážu se ovládat, jím zdravě – žiji zdravě! Zhubla jsem, i když to stále ještě není ono, ale ani takhle to každý nedokáže. Na jaře mě zahalila těžká deka únavy. Věčně mě zábly nohy a měla jsem promodralé konečky prstů na rukách.
Posledním ročníkem jsem proplula s čtyřiačtyřiceti kilogramy. Kromě věčné zimy, chronické zácpy a chomáčků vlasů, které denně zůstávaly ve vaně, mi bylo – no, normálně. Dobře, krásně … ten pocit už dávno neznám! Radost, těšení se či dokonce štěstí už si vůbec nepamatuji. Najednou je mi do breku. Na celém světě už není nikdo,
Strana 44
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
kdo by mi rozuměl. Občas mě zaplaví nepopsatelný zmatek a smutek – proč tu vlastně jsem?
Zradily mě „skvělé“ dva měsíce posledních prázdnin. Naši odjeli k moři. Marně dnes lovím v paměti vzpomínky na těch čtrnáct dnů, kdy jsem byla sama doma. Snad jsem je celé prospala? Nenamáhala jsem se ani převlékat. Když z ničeho nic zarachotily v zámku klíče, lekla jsem se. „Mami, jen jsem něco špatného snědla“, předběhla jsem spršku jejích otázek a výčitek. „To bude dobrý, věř mi, vyspím se z toho“. Motala se mi hlava, bylo mi na omdlení a máma mě v tomhle stavu donutila stoupnout si na váhu. Její ručička se pomalounku ustálila na … 38 kg. Máma nevěřícně polkla, posadila se na postel a rozbrečela se.
No to mi ještě chybělo. Vím sama, že jsem prašivá, zbytečná a k ničemu. Slabá jako moucha jsem, opírajíc se o zeď, doručkovala do koupelny a napustila si vanu. Zamkla jsem dveře, rozebrala tátovu žiletku na holení a ponořila se do konejšivé náruče bublinek. Pak mě ale z letargie vytrhla rána jako z děla a zvuk sypajícího se skla. Staré dveře se rozlétly na kousky a do koupelny vpadl táta. Ten táta, který si mě snad nikdy nevšiml, pro nějž jsem byla jen součástí bytu, mě zkrvavenýma rukama tahal z vany. A pak už nevím vůbec nic. Probrala jsem se až v nemocnici. Za hlavou mi tiše předly monitory a do žil mi po kapkách vtékal život.
Nastoupila jsem do těžké války s jídlem. Mám obrovský strach ze všeho, co bych měla sníst. Výkrmná tříměsíční dieta je taková hrůza, že ji ani nedovedu popsat. První bílý rohlík po třech letech mi připadal v žaludku jako těžká dlažební kostka. Vepřový plátek s knedlíkem a se zelím k obědu mě dusil a rval střeva už od rána, kdy jsem si v léčebně přečetla jídelní lístek. Bojím se dneška, bojím se zítřka, toho co bude tam venku. Po dvou měsících jsem z léčebny málem utekla. Přibrala jsem pět kilo, cítila jsem se odulá, nateklá, tlustá…. Kde jsou mé zásady zdravého života? Kde je má štíhlost?
Článek byl záměrně zvolený v této surovější formě, nejde nám o to, žáky k PPP nabádat, ale varovat. Po přečtení se jich zeptáme o jakou PPP se v tomto konkrétním případě jednalo. Uvedeme, která všechna onemocnění do PPP patří a vysvětlíme jejich základní rozdíly.
Strana 45
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
Komentář: téma PPP můžeme v rámci vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví aplikovat v souvislostech s učivem „Rizika ohrožující zdraví a jejich prevence“.
Aktivita 4 – Malé ohlédnutí do historie
Tato aktivita je založená na diskusi, ptáme se žáků, zda si myslí, že PPP jsou novou nemocí posledních let nebo naopak. Odpovědi nehodnotíme, neříkáme, zda má žák pravdu nebo ne. Přečteme následující velmi zajímavý text týkající se prvních zmínek PPP, článek je ze zpravodaje Anabell (č. 13/2007). Po přečtení článku krátce shrneme postřehy žáků a okomentujeme, kdo měl pravdu a kdo ne.
„První zmínka o dívce, která zemřela dobrovolně hladem se objevila ve 14 století. Svatá Kateřina ze Sieny žila v letech 1374 až 1380. V mladém věku se starala o ženu s rakovinou prsu. Jednoho dne byla znechucena zápachem odumírající tkáně tak, že aby překonala tělesné pocity odporu, setřela z nemocného těla hnis a vypila jej. Té noci se jí zjevil Ježíš a vyzval ji, aby pila krev vyvěrající z jeho ran, což měla být útěcha pro její žaludek. Zjevení si vyložila tak, že nemůže jídlo trávit a nemusí do konce svého života jíst. Ve středověku znamenalo vědomé odmítání stravy, že Kateřina našla vlastní duchovní zdroj potravy, úcty a víru v Boha. Od šestnácti let přežívala Kateřina pouze o chlebu, vodě a čerstvé zelenině. Pokud byla donucena sníst něco více, jedla výhonky, které zapříčinily zvracení. Ve své víře v milost boží docílila toho, že byla přijímána králi, královnami a dokonce i papeži, aby jim radila v politických otázkách. Sarah Jacobs, známá jako velšská hladovějící dívka, zemřela roku 1869 na hladovku, kterou si sama nařídila. Po deseti dnech, kdy nepozřela žádné jídlo, zemřela na vyhladovění. Avšak první úmrtí v historii, jehož dokázanou příčinou byla mentální anorexie tak, jak ji známe z moderního pojetí medicíny, bylo zaregistrováno až v roce 1888 v Bristolu v Anglii. Ještě deset měsíců před svou smrtí byla K.R. zdravě vypadající dívka, která se snažila upoutat pozornost přátel. Bez žádného zjevného důvodu přestala jíst. Skončila v nemocnici, kde byla krmena rozmixovaným jídlem každé čtyři hodiny. Avšak tato dívka vynaložila velké úsilí na to, aby nepožila ani kousek stravy. Umřela na podvýživu v nemocnici, mimo kruh svých přátel.
Strana 46
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
Další známou obětí PPP byla Ellen West. Vášnivá, skvělá dívka, která vždy chtěla vynikat nad ostatními. Snažila vyjádřit skutky svá niterná přání touhu po svobodě. Navzdory své píli nemohla překonat překážky, které kladla ženám do cesty společnost začátku dvacátého století. Do svého deníčku napsala: „Mé myšlenky jsou věnovány výlučně mému tělu, jídlu a projímadlům“. Ve třiceti třech letech spáchala sebevraždu požitím jedu po dni, kdy se najedla do sytosti, četla poezii a psala svůj deník.
Uvedené příběhy dívek, které položily život za „ideální váhu“ ukazují, že lze vyhladovět až k smrti. Děsivé na příbězích však není jen to, že se tyto dívky rozhodly dobrovolně skoncovat se životem. Ještě děsivější a smutnější je zjištění, že minuly cíl, který je původně do spárů mentální anorexie dovedl.“ (Hohnová, 2007).
Nemusíme se bát, že žáci neudrží svoji pozornost při takovém množství předčítaného textu. Články a příběhy jsou voleny velmi uvážlivě, v textu jsou zajímavé informace, děj má spád.
Komentář: téma PPP můžeme v rámci vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví aplikovat v souvislostech s učivem „Změny v životě člověka a jejich reflexe“.
Aktivita 5 – Příčiny PPP
Tato aktivita záměrně navazuje na oba předchozí texty. Ptáme se žákům na možné příčiny, které mohou vést k PPP. Opět můžeme využít techniku branstormingu. Důležitá a zajímavá hesla na tabuli zaškrtneme a následně vysvětlíme. Hlavním cílem je uvést příčiny vzniku PPP, odůvodnit, proč chlapci trpí PPP v mnohem menší míře než ženy (zmínit odlišný ideál krásy u mužů, důraz na sílu a vyvinuté svalstvo), zdravotní i psychické důsledky PPP. Podstatné je nezapomenout sdělit, kam by mohli žáci s tímto problémem přijít, kde jim pomohou. Dáme samozřejmě prostor pro případně rozvíjející se diskusi.
Vyhodnotíme test, v případě některých nesprávných odpovědí vysvětlíme.
Strana 47
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
Komentář: téma PPP můžeme v rámci vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví aplikovat v souvislostech s učivem „Zdravý způsob života a péče o zdraví. Rizika ohrožující zdraví a jejich prevence“.
Aktivita 6 - Ideál krásy
Shromážděte obrázkový materiál, kterým doložíte, jak se v průběhu času měnil ideál krásy. Internet Vám bude nekonečnou studnou inspirace, najdete zde fotografie soch, obrazů, ukázky filmů, fotografie dobových celebrit či fotografie kultu štíhlosti představující modelku Twiggy, která je často nesprávně zaměňována za představitelku anorexie. Bylo by zajímavé zjistit si i informace, co je považováno za ideál krásy v jiných kulturách či etnických skupinách.
V příloze uvádím některé fotografie vhodné pro tuto aktivitu, jsou jimi přílohy č. 14 – 17.
Diskutujte se žáky o tom, co oni považují za absolutní ideál krásy. Snažte se dosáhnout toho, aby žáci sami přišli na to, že vyrovnat se těmto umělým ideálům je pro většinu populace nedosažitelné a nemožné (Krch, Marádová, 2003).
Komentář: téma PPP můžeme v rámci vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví aplikovat v souvislostech s učivem „Osobnostní a sociální rozvoj“.
Aktivita 7 - Pohled do zrcadla
Mnohdy neopodstatněná nespokojenost s vlastním tělem, může být jednou z příčin vzniku PPP u dospívajících. Dospívání je obecně velmi složité období, kdy se mění nejen celé tělo, ale i stravovací návyky. Představy o sobě samém se tříští s realitou i s názory blízkých lidí. Nejen na dívky a ženy je vyvíjen obrovský tlak, jen štíhlá žena může být krásná, a to dospívajícím dívkám brání být spokojené s vlastním tělem – s tvarem postavy, s vlasy, s pletí, s původním stravováním. Chlapci jsou zase samá ruka samá noha a do svalnatého sportovce mají hodně daleko. Strana 48
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
Pro atmosféru ve třídě je vhodné přinést zrcadlo. Přečtěte si úryvek z deníku čtrnáctileté Lindy:
„Rozbijte všechna zrcadla, už se nechci ani vidět! Nechci, aby se na mě někdo díval! Proč zrovna já jsem tak tlustá a ošklivá?“
Diskutujte s žáky,o tom, co je vlastně krása a co ošklivost. Kdo může určit, co je opravdu krásné a co ne? Snažte se debatu zakončit konstatováním, co je opravdovou hodnotou člověka, co je víc než nespokojenost s vlastní postavou. (Krch, Marádová, 2003).
Komentář: téma PPP můžeme v rámci vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví aplikovat v souvislostech s učivem „Hodnota a podpora zdraví. Osobnostní a sociální rozvoj.“
Aktivita 8 - Příběhy
Cílem této aktivity je posoudit příčiny (ty již žáci znají z předchozí aktivity), které vedou k PPP, a navrhnout možné možnosti, jak těmto onemocněním předcházet. Třídu rozdělte do 4 skupin, každé skupince rozdejte jeden příběh s úkolem. Jednotlivé skupinky se zamyslí nejen nad úkoly, ale také nad tím, jak by příběh mohl pokračovat. Je důležité, aby příběhy nebyly stejné, v každém z nich se objeví nové informace, například příčiny patologického jednání, jak pomoci své kamarádce nebo zdravotní následky. Poté prodiskutujte jednotlivé příběhy s celou třídou.
Příběh č. 1: „Jana nikdy nebyla příliš štíhlá. Nyní ve čtrnácti letech se její postava mění v souvislosti s dospíváním. Dívá se do zrcadla a má pocit, že už by ji doma neměli považovat za malou holčičku. Pokud se své názory snaží prosadit, často se dostává do sporu s rodiči a to ji velmi mrzí. Dochází k závěru, že to jediné, co jí přináší potěšení, je jídlo. Cestou do školy si kupuje čokoládu, schovává ji ve skříňce ve škole i doma ve svém pokoji. Tajně ji potom rozbaluje a jí…“.
Strana 49
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
Jak by mohl příběh pokračovat? Jaké následné problémy může Janě její chování přinést? Snažte se najít příčiny jejího chování a navrhnout, jak Janě pomoci.
Příběh č. 2: „Petra chce být tanečnicí. Od předškolního věku pilně trénuje, chtěla by studovat balet na konzervatoři. V jejím úsilí ji podporuje i matka, která už ji vidí tančit na divadelním jevišti, a Petra tak uskuteční její sen… Petru tanec moc baví, a tak je ochotná kvůli němu oželet zábavu s přáteli. Ví, že musí pilně trénovat, aby se její sen splnil. V poslední době má však nové starosti. Její postava se v souvislosti s dospíváním začala měnit. Při nácviku na školní představení se jí příliš nedařilo a navíc zjistila, že přibrala celý kilogram. Rozhodla se držet dietu. Začala si myslet, že čím bude hubenější, tím lepší výkon bude podávat. Podařilo se jí snížit hmotnost, ale…“.
Příběh vyprávějte dál. Co by se mohlo stát, pokud bude Petra i nadále omezovat příjem potravy? Co by měla udělat proto, aby se mohla stát tanečnicí?
Příběh č. 3: „ Denise je 16 let a sportuje od útlého dětství. Její otec je trenérem házené, maminka byla úspěšnou sportovní gymnastkou. Denisa se zabývá hned několika sporty, hraje tenis, běhá a reprezentuje sportovní oddíl v atletických soutěžích. V poslední době začala na radu kamarádů chodit do posilovny a intenzivně cvičit. Bojí se, aby neztloustla. Jídlo si musí „zasloužit“. Nedokáže se v klidu najíst. Ihned se snaží získanou energii vydat cvičením. Pohyb pro ni už dávno přestal být relaxem, prostředkem pro udržení kondice a pohody. Stal se z něj zabiják kalorií a tuku, prostředek hubnutí. V době, kdy nemůže cvičit, nejí, protože by jistě přibrala. Nadměrný a důsledně dodržovaný pohyb ji ovládl stejně, jako dodržování drastických diet a stoprocentně zdravé životosprávy. A tak se ocitla v poradně pro anorektičky…“.
Zamyslete se, proč se Denisa dostala do problémů? Jakou roli v tom hraje rodina? Jak by mohla situaci vyřešit?
Příběh č. 4: „Katka se vždycky dobře učila a měla spoustu zájmů. Její maminka se však v důsledku úrazu nemůže starat o ni a o mladšího brášku jako dřív. Katka musí pomáhat, chodí pozdě spát, na učení jí nezbývá mnoho času. Její vysvědčení už nepatří k nejlepším. A to se ještě kluk, který se jí líbí, vyjádřil, že s tlustou holkou chodit nebude. Strana 50
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
Katka se vyděsila a začala s dietami. V té době jí prozradila kamarádka zaručený recept, najíst se a potom vše vyzvracet. Katka je nadšená, tak určitě zhubne a přesto může jíst všechno…“.
Jaké zdravotní následky může mít její chování (časté zvracení, používání projímadel, …). Zvažte, za jakých okolností mohou být ohrožení poruchami příjmu potravy chlapci, uveďte příklady.
Všechny tyto příběhy spojuje skutečnost, že člověk nemocný některou z PPP používá jídlo k řešení svých citových problémů. Jídlo pro něj přestává být jednou z nezbytných součástí života, ale stává se jeho hlavní náplní. Myšlenky na jídlo vytěsní vše ostatní – rodinu, přátele, školní povinnosti, koníčky (Krch, Marádová, 2003).
Komentář: téma PPP můžeme v rámci vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví aplikovat v souvislostech s učivem „Vztahy mezi lidmi a formy soužití. Osobnostní a sociální rozvoj.“
Aktivita 9 – Magazíny
Žákům rozdáme časopisy, které běžně ve svém věku čtou, například Bravo, Cosmo girl, Dívka, aj. Necháme je chvíli, aby si časopisy prohlédli, a zkusili najít nějakou dívku, která má podle nich nadváhu. Zároveň se mají zamyslet nad tím, zda je v současné době v TV nějaká reklama, kde by vystupovala baculka (pomineme-li reklamu na hubnutí, v současnosti je najdeme jedině na přípravky společnosti DOVE.).
Komentář: téma PPP můžeme v rámci vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví aplikovat v souvislostech s učivem „Osobnostní a sociální rozvoj“.
Aktivita 10 - Pomoc a léčba PPP
Pro nikoho není snadné přihlížet, jak někdo z našich blízkých trpí. Natož onemocněním, při kterém si zcela úmyslně ničí své zdraví, potažmo celý život. Jen Strana 51
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
ve velmi malém procentu případů dojde k tomu, aby si nemocný uvědomil své chování, bez odborné pomoci. Rozdělte třídu do několika skupinek. Jejich počet závisí na počtu notebooků nebo PC, které budete schopni pro tuto aktivitu zajistit. Úkolem jednotlivých skupinek bude vyhledat na internetu kontakty na specializovaná pracoviště, která se zabývají diagnostikou a léčením poruch příjmu potravy, a to buď nemocniční zařízení nebo občanská sdružení.
Se zaměřením na pracoviště v nejbližším okolí Brna v současné době fungují mimo jiné tato zařízení:
Občanské sdružení Anabell,
Psychiatrická klinika při Fakultní nemocnici Brno – Bohunice,
Arteterapie v léčbě poruch příjmu potravy v Brně,
Dietologické centrum – ambulance je zřízena při nemocnici Milosrdných bratří v Brně,
Ambulance pro zdravou výživu - zřízena při Masarykově onkologickém ústavu a Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně,
Zdravotní ústav se sídlem v Brně, oddělení podpory zdraví,
Modrá linka (Centrum a linka důvěry pro děti a mládež).
V rámci této aktivity můžeme s žáky rozpoutat diskusi na téma léčba PPP. Zda si dokáží představit, v čem taková léčba akutní formy PPP spočívá. Je důležité si uvědomit, že s anorexií nebo bulimií nemůže nemocný žít věčně. Jsou pouze dvě možnosti, buď my zabijeme ji nebo ona nás. Při hospitalizaci musí nemocný abnormálně zvýšit příjem kalorií, zde není žádné místo na nějaké kompromisy, a tak na jídelníčku je bílé pečivo, maso, k němu samozřejmě přílohy, sladká jídla, první večeře, druhá večeře. Léčba PPP bolí, snědené jídlo tíží v žaludku jako pytel kamení. Přesto je to však jediná cesta, jak z bludného kruhu ven. Zdravá dívka sní v závislosti na věku a fyzické aktivitě denně asi 8500 – 10500 kJ. Při příjmu jí dívky trpící anorexií z důvodu přivyknutí na novou skladbu jídla a normální stravovací zvyklosti asi pouze 5000 kJ. Brzy se však jejich denní příjem zvýší až na 12600 – 16800 kJ denně. Ještě před propuštěním by se měl denní kalorický příjem ustálit na minimálním příjmu 8400 kJ denně. Pro demonstraci uvádím klasický „výkrmný“ jídelníček, který je dobré dětem nakopírovat, aby jej měli před sebou.
Strana 52
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
Snídaně (asi 2500 kJ): -
3 rohlíky s máslem a džemem nebo šunkou a sladký čaj nebo
-
¼ kg závinu (asi 5 větších kousků) a sklenici plnotučného mléka nebo
-
30 g corn flakes s mlékem a 2 koblihy nebo 2 croisanty
Přesnídávka (kolem 1200 kJ): -
tmavý rohlík se 2 plátky sýra a 2 dcl slazeného nápoje (coca-cola, fanta, …) nebo
-
velká tatranka a jogurt 125 ml nebo Pribináček
Oběd (energetický příjem asi 4000 kJ, měl by mít toto složení): -
polévka (asi 300 kJ)
-
porce masitého hlavního jídla s běžnou přílohou (př. kuře s bramborem nebo hovězí guláš s knedlíky – 2500 – 3000 kJ)
-
salát s francouzskou zálivkou (asi 250 – 300 kJ)
-
moučník (oplatka, asi 600 kJ)
Svačina (asi 1500 kJ): -
houska s tučným sýrem, jablko a kiwi nebo
-
smetanový jogurt 150 ml a maková buchta
Večeře (2800 kJ) by měla být například v tomto složení: -
polévka (300 kJ)
-
velká porce bramborových šišek se strouhankou (1800 kJ)
-
jako moučník hrnek slazeného čaje se sušenkami nebo
-
polévka
-
těstoviny se sýrem (1800 kJ)
-
míchaný zeleninový salát (450 kJ)
-
ovoce jako moučník
Strana 53
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
Druhá večeře (1200kJ): -
chleba s máslem a se šunkou nebo
-
palačinka s ovocem nebo
- banán se smetanovým mléčným krémem [www.femina.cz].
Uvedený jídelníček ukazuje, jak neuvěřitelně těžká musí být cesta zpět pro člověka, který počítal každé zrnko rýže.
Komentář: téma PPP můžeme v rámci vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví aplikovat v souvislostech s učivem „Hodnota a podpora zdraví“.
Aktivita 11 – Vliv médií
Příprava projektu a jednotlivých aktivit vyžaduje přečtení velkého množství materiálů dané tématiky. Ať to jsou již knihy, odborné časopisy nebo internetové stránky. Při svém několikaměsíčním surfování po internetu jsem prostudovala a prohlédla neuvěřitelné množství stránek pochybných kvalit týkajících se PPP přímo nebo
vzdáleně,
ale
také
spoustu
nových
informací
o
problematice
PPP,
(ne)věrohodných příběhů a fotografií, ale také blogy6, u kterých jsem si nebyla jistá, zda si pubertální autorky nedělají ze svých čtenářů legraci. Dívky se na svých stránkách chlubí svým anorektickým jídelníčkem a úbytky na váze. Veřejně vyzývají k tomu, aby se jim dívka trpící některou z PPP přihlásila a poradila, jak se stát anorektičkou. Pro dokreslení toho, jak jsou komentáře dívek mnohdy absurdní, uvádím některé z nich, vybrané z jednoho blogu, na kterém autor presentuje fotografie dívek trpících mentální anorexií (komentáře nejsou záměrně upravovány). Myslela jsem si, že již zemřelo dost dívek, aby o závažnosti PPP nemohl nikdo pochybovat. Mýlila jsem se.
„Ahojky ty fotky jsou super!!!!Já jsem taky anorektička už půl roku jím jen zeleninu a je to super,zkuste to taky!!!!!!“ 6
Blog - webová aplikace, obsahující příspěvky jednoho editora na jedné webové stránce, tedy jakýsi „osobní deníček“.
Strana 54
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
„náhodou já jsem taky anorektička a jsem na to pyšnááá“ „Jeeeeeeeeee to je krása tak bych chtěla vypadat!“ “Co mám proto udělat prosím poraďte!!!Pls chci být takhle štíhlá!!Prosím poraďte!!!!“ Internet skýtá neuvěřitelné možnosti, dokáže spojit celý svět, zároveň je však neřízenou střelou a jen velmi těžko ovladatelnou zbraní. Na jedné straně poskytuje informace o úmrtí dívek na vyhladovění spolu s fotografiemi živých kostřiček potažených kůží. Na straně druhé některé internetové stránky a blogy píší o anorexii a bulimii velmi přívětivě – představují je jako „moje přítelkyně Ana a Mia“ (mentální anorexie – anorexia nervosa, mentální bulimie – bulimia nervosa). Autoři těchto blogů „dobrácky“ mladičkým čtenářkám doporučují drastické diety, jídla, která se snadněji zvracejí. Radí, jak maskovat úbytek váhy před zraky rodičů, jak lhát lékařům nebo dokonce nabádají k sebepoškozování, kdykoli si vezmou nějaké jídlo. Jaký smysl potom mají snahy stovek dobrovolníků z Občanských sdružení či pedagogů, kteří se snaží o prevenci PPP u dětí a dospívajících? Například ve Francii se rozhodli proti propagaci chorobné vyhublosti bojovat. Parlament zde schválil zákon, který podněcování k anorexii či bulimii, trestá až dvouletým trestem odnětí svobody a pokutou 30 tisíc eur. V případě, že anorexie zapříčiní smrt, trest se navýší. Žádný jiný soud dosud k takovému opatření nesáhl. I tento zákon má však své odpůrce v podobě odborníků zabývajících se odmítáním potravy. Ti pochybují o tom, zda může zákon nějak pomoci obětem, obávají se, že na tzv. proanorektické stránky ještě více upozorní. Osobně si myslím, že nějaké kroky se proti těmto pseudoautorům podnikat musí. Propagace zdraví ničících způsobů k získání ideální postavy dosáhla takového stupně, že bylo nutné pokusit se tento vliv zmírnit nebo zastavit, jinak by dál záměrně ničili zdraví stovek a možná i tisícům dívek Před pár měsíci oslovil tým odborníků z Centra pro poruchy příjmu potravy Všeobecné fakultní nemocnice Praha s podobným návrhem i jednoho z českých poslanců, materiály však zůstaly bez odezvy. Snad za to může téměř nulová běžná i odborná prevence v naší zemi [www.novinky.cz].
Přečtěte žákům následující dopis od „přítelkyň Any a Mii“. Diskutujte o tom, jaké pocity žáci po přečtení mají, koho mohou tzv. anorektické stránky ovlivnit, o možných trestech pro jejich autory. Dopis od Any
Strana 55
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
„Dovol mi představit se. Jmenuji se, nebo jak mě nazývají lékaři a jiní, Anorexia. Moje celé jméno zní Anorexia Nervosa, ale můžeš mi říkat Ana. Myslím, že se můžeme stát dobrými partnery. V blízké budoucnosti do tebe budu investovat hodně svého času a totéž očekávám od tebe.
V minulosti jsi slyšela své učitele a rodiče jak o tobě mluví jako o zralé a inteligentní osobě s tolika možnostmi. Kam se to podělo, mám se ptát? Nikdy nic z toho nebylo! Nejsi dokonalá, dost se nesnažíš a navíc ztrácíš čas přemýšlením a mluvením s přáteli nebo kreslením! Tyhle slabosti ti nebudou povoleny. Tví přátelé ti nerozumí, nejsou k tobě upřímní. Kdysi, když se nejistota vkrádala do tvé mysli a ty ses jich zeptala, "Jsem…tlustá?" a oni odpověděli "Ale ne, jistěže ne" Tys věděla, že lžou! Jen já ti říkám pravdu. Tvoji rodiče, škoda mluvit! Víš, že tě milují a starají se o tebe, ale část toho je jen proto, že to jsou rodiče a že je jejich povinností to dělat. Teď bych ti měla říct tajemství: Někde hluboko uvnitř jsou tví rodiče zklamaní. Jejich dcera, ta s tolika možnostmi, je tlustá, líná a nehodná dívka. Ale já to všechno změním. Očekávám od tebe hodně. Není ti povoleno jíst moc. Začne to pomalu: snižování příjmu tuku, čtení tabulek s nutričními hodnotami, zbavování se nezdravých, smažených jídel atd. Na chvíli bude cvičení snadné: nějaké to běhání, možná nějaké dřepy či cviky na břicho, nic vážného. Možná takhle shodíš pár kil z toho svého tlustého těla. Ale nebude dlouho trvat a nebude mi to stačit. Budu od tebe očekávat, že si budeš počítat a zapisovat svůj příjem kalorií a že začneš cvičit více. Vnutím ti limit. Musíš to přijmout, protože mi nemůžeš vzdorovat! Začínám se do tebe vkrádat. Hezky brzo, jsem s tebou neustále. Jsem s tebou, když ráno vstaneš a běžíš k váze. Ta čísla se stávají jak přáteli, tak nepřáteli a ty si stále jen zoufale přeješ, aby byly nižší než včera, než večer… Do zrcadla se na sebe díváš s hrůzou.Pícháš a strkáš do každého špeku a usmíváš se, když přejedeš rukou přes kost. Jsem s tebou, když si plánuješ den: 400 kalorií, 2 hodiny cvičení. Já jsem ten, kdo takhle plánuje, protože od teď jsou mé myšlenky spjaty s tvými.
Sleduji tvé myšlenky po celý den. Ve škole, když ve své mysli bloudíš neznámem, dám ti něco, o čem můžeš přemýšlet. Přepočítej si kalorie pro tento den. Je jich příliš mnoho. Zaplním tvou mysl myšlenkami na jídlo, tvou váhu, kalorie a na věci, na které je pro mne bezpečné myslet. Protože teď jsem už v tobě. Jsem ve tvé hlavě, ve tvém srdci a duši. Ta bolest z hladu, kterou předstíráš, že necítíš, jsem já.
Strana 56
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
Hodně brzy ti říkám nejen to, co máš dělat s jídlem, ale i to, co máš dělat pořád. Usmívat se a přikyvovat. Dobře se prezentuj. Vtahuj sakra to tlusté břicho! Bože, jsi tlustá kráva!!!! Když je čas na jídlo, tak ti řeknu co dělat. Udělám to tak, že talířek salátu ti bude připadat jako jídlo hodné krále. Rozházím jídlo kolem a hle, vypadá to, jako bys něco snědla. Ani kousíček…jestli něco sníš, veškerá kontrola bude zničena. TOHLE chceš??? Vrátit se zpět k té tlusté krávě, jíž jsi kdysi byla??? Přinutím tě zírat na modelky v časopisech. Ty nádherně hubené, s bílými zuby, modely dokonalosti, co na tebe hledí z těch lesklých stránek. Nechám tě myslet si, že nikdy nebudeš taková jako ony. Vždy budeš tlustá a nikdy nebudeš tak nádherná jako jsou ony. Když se podíváš do zrcadla, zdeformuji odraz. Ukážu ti obezitu a ošklivost. Ukážu ti zápasníka sumo namísto vyhladovělého dítěte. Ale to ty nesmíš vědět, protože kdybys znala pravdu, mohla bys opět začít jíst a náš vztah by se začal rozpadat.
Občas se z tebe stane rebel. Ačkoli ne moc často. Rozpoznáš rebelské vlákno, které zůstalo ve tvém těle a které tě dovede do temné kuchyně. Dvířka od kredence se pomalu a jemným vrzáním otevřou. Tvoje oči budou kmitat po jídlech, které jsem držela z tvého dosahu. Najednou zjistíš, že tvé ruce tápají ve tmě po krabici se sušenkami. Zhltneš je, mechanicky, ne kvůli jejich chuti, ale kvůli pocitu, že jdeš proti mně.. Sáhneš po další krabici a další a další. Tvé břicho se nafoukne a začne vypadat groteskně, ale ty stejně ještě nepřestaneš. A po celou tu dobu na tebe budu křičet ať toho necháš, ty tlustá krávo, ty opravdu nemáš žádnou sebekontrolu, budeš tlustá.
Až tomu bude konec, opět se obrátíš na mě a budeš žádat o radu, protože ty opravdu nechceš být tlustá. Překročila si základní pravidlo a jedla jsi a nyní mě chceš zpět. Poženu tě do koupelny, na kolena a přinutím tě hledět na dno záchodové mísy. Tvé prsty pošlu hluboko do tvého hrdla a s pořádnou dávkou bolesti tě zbavím přijatého jídla. Znovu a znovu to budeš opakovat dokud ze sebe nedostaneš jen vodu a krev. To budeš vědět, že je to vše pryč. Když potom stoupneš, budeš se cítit slabá. Ale ihned se postav! Ty tlustá krávo, vybrala sis život v bolesti!
Možná ta volba zbavit se té "pokrývky" je jiná. Možná tě nechám brát projímadla a nechám tě sedět v koupelně až do brzkých ranních hodin, kdy budeš cítit, jak jsou tvé vnitřnosti skrčené. Nebo možná tě jen nechám, aby sis ublížila sama. Strana 57
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
Mlátila hlavou o zeď dokud by tě nebolela jak čert. Řezání je taky efektivní. Chci abys viděla svou vlastní krev, jak stéká po tvé ruce. A v tom si uvědomíš, že přijmeš veškerou bolest, kterou ti nabídnu. Jsi v depresi, jsi naštvaná, máš bolesti. Snažíš se někoho přivolat, ale jako bys byla němá, nikdo neposlouchá? Kdo by se o tebe zajímal?!?! Zasloužíš si to, můžeš si za to sama.
Oh, je to kruté? Chceš, aby se ti to stalo? Jsem snad neférová? Dělám jen věci, které ti pomohou. Umožňuji ti přestat myslet na věci, které tě stresují. Vztek, smutek, zatracení a osamění se mohou zastavit, protože já je vezmu pryč a naplním tvou hlavu kalorickými výpočty. Dám pryč i tvou snahu vyrovnat se svým vrstevníkům, snahu všechny potěšit. Protože teď jsem já tvůj jediný přítel, jsem ta jediná, kterou musíš potěšit.
Mám i svou slabou stránku, ale tu nesmíme nikomu říct. Pokud se rozhodneš proti mně bojovat, dostat se k někomu a říct mu, jak tě nutím žít, všechno se zničí. Nikdo to nesmí zjistit, nikdo nemůže rozbít ten krunýř, kterým jsem tě pokryla. Já jsem tě stvořila, tuhle hubenou, dokonalou dívku. Jsi moje, jenom moje. Beze mě nejsi nic. Tak se nesnaž mi vzdorovat. Když o tobě jiní mluví, ignoruj je. Zapomeň na ně, zapomeň na všechno co se tě snaží ode mě oddělit. Jsem tvá kladná stránka a míním to nechat tak, jak to je.“
Upřímně, Ana [www.prijem-potravy.blog.cz]
Zmínit můžete snahu médií s problematikou PPP bojovat. Příkladem mohou být také „protianorektické“ billboardy „No-Anorexie“, blíže jsem se touto kampaní zabývala v kapitole 2.6.1 Nové tisíciletí bez anorexie. V přílohách č. 11-13 naleznete fotografie zmíněného billboardu.
Komentář: téma PPP můžeme v rámci vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví aplikovat v souvislostech s učivem „Hodnota a podpora zdraví, Osobnostní a sociální rozvoj“. Aktivita 12 – Propagační materiály
Strana 58
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
Je dobré nachystat si pro žáky nějaké materiály, které by si mohli odnést domů. Můžeme například navštívit středisko Anabell, pracovníci po předchozí telefonické domluvě ochotně nějaké propagační materiály vydají. Například: Základní informace o Občanském sdružení Anabell, Manuál pro rodiče – PPP, Jak pomoci nemocnému PPP aneb rady pro kamarády, Stručné informace o mentální anorexii a bulimii, Desatero zásad zdravé výživy, aj. Je dobré informace nakopírovat na barevné papíry, pro žáky to bude přitažlivější, více si toho všimnou.
Komentář: téma PPP můžeme v rámci vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví aplikovat v souvislostech s učivem „Hodnota a podpora zdraví. Vztahy mezi lidmi a formy soužití.“.
ZÁVĚR
Strana 59
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
Již po staletí jsou popisovány nejrůznější formy narušeného příjmu potravy. Poruchy příjmu potravy způsobují mnoho bolesti nejen samotným pacientům, ale také jejich nejbližším. Ve své diplomové práci jsem se zabývala ideály krásy, jako jedním z významných etiologických faktorů poruch příjmu potravy. Nahlížela jsem na ně nejen z historického, ale také z kulturního a etnického hlediska.
O poruchách příjmu potravy bylo napsáno již mnoho. Přesto však nedochází k eliminaci nových případů. Důvodem může být podceňovaná prevence. Právě na prevenci na 2. stupni základních škol jsem se ve své diplomové práci zaměřila. Mým cílem bylo zpracovat metodické náměty na pedagogické hry pro žáky, díky nimž se mají dozvědět základní informace o poruchách příjmu potravy, o jejich příčinách, zdravotních následcích, léčbě. Pomocí her se seznámí s mýty kultu těla a poznají hodnoty, které u zdravého a šťastného jedince stojí na pomyslném žebříčku nejvýše. Drtivou většinu uvedených aktivit jsem vyzkoušela v praxi a s radostí mohu říci, že měly velký úspěch. Toto onemocnění stále mezi veřejností platí za poměrně tajemné. Osobně si však myslím, že chceme-li poruchy příjmu potravy co možná nejvíce vymítit, musíme žákům ukázat všechna rizika, která s sebou toto onemocnění přináší. Věřím, že tato práce může být dobrým zdrojem inspirace nejenom pro pedagogy, kteří ji mohou ke své práci s žáky využívat. V tom případě by byl cíl mé diplomové práce splněn.
SHRNUTÍ
Strana 60
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
V teoretické části své diplomové práci se zabývám ideály krásy, jako jedním z významných faktorů přispívajících k epidemii poruch příjmu potravy a nezdravému vztahu k vlastnímu tělu vůbec. Zmíněna je i panenka Barbie, díky které si mohou děvčátka utvářet zcela patologický vztah k proporcím svého těla. V praktické části jsem se zaměřila na prevenci v oblasti poruch příjmu potravy v období školní docházky, kdy je důležité dětem poskytnout dostatek informací nejen o správné výživě, ale také vhodnou argumentací pomáhat eliminovat vznik různých stravovacích extrémů, v tomto případě poruch příjmu potravy. Součástí praktické části jsou metodické náměty pro práci s žáky, jejichž úkolem je poskytnout žákům objektivní informace týkající se ohrožení zdraví v důsledku poruch příjmu potravy a zejména pak rozvíjet jejich sebedůvěru a dovednosti, které jim pomohou zvládnout problémy vlastního dospívání bez ohrožení mentální anorexií či bulimií.
RESUME
Strana 61
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
In the theoretical part of my thesis I investigate beauty ideals as one of the significant Factors contributing to the epidemic of eating disorders and an unhealthy attitude towards one´s own body in general. Also the Barbie doll is mentioned, as it may make little girls form a totally pathological idea about the proportions of their bodies. In the practical part, I focused on prevention in the area of eating disorders during school attendance. In this period it is important to provide children with enough information not only about healthy nutrition but also to help to eliminate development of various eating extremes, in this case eating disorders, by an appropriate argumentation. Also methodical suggestions for work with students are a part of the practical part, their task being to provide the students with objective information concerning health hazard caused by eating disorders, but primarily to develop their self-confidence and skills which will help them to cope with problems of their own adolescence without being jeopardized by mental anorexia or bulimia.
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
Strana 62
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
1.
BARTLOVÁ, E.: Jak to začíná? In Zpravodaj Anabell č. 9. 2006, s. 3 - 4.
2.
BRIMOVÁ, E.: Mýtus krásy. In Zpravodaj Anabell č. 3. 2006, s. 3 – 5.
3.
CLAUDE-PIERRE, P.: Tajná řeč a problémy poruch příjmu potravy. Praha: Pragma, 2001, 264 s. ISBN 80-7205-818-5.
4.
GROGAN, S.: Body image – psychologie nespokojenosti s vlastním tělem. Praha: Grada Publishing, 2000.
5.
HELUS, Z.: Dítě v osobnostním pojetí. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-8880.
6.
HOGENOVÁ, A.: Pohyb a tělo. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2000, 236 s.
7.
HOHNOVÁ, B.: Vyhladovělí duchové minulosti. In Zpravodaj Anabell č. 13. 2007, s. 3-4.
8.
HORNBACHER, M.: Na dně. Praha: Domino, 1999.
9.
KOBÍKOVÁ, Z.: Euroamerický podvyživený ideál ženské krásy. In Zpravodaj Anabell č. 13. 2007, s. 5 – 7.
10.
KOCOURKOVÁ, J.: Mentální anorexie a bulimie v dětství a dospívání. Praha: Galen. 1997.
11.
KRCH, F. D.: Mentální anorexie. Praha: Portál, 2002, 235 s. ISBN 80-7178598-9.
12.
KRCH, F. D. a kol.: Poruchy příjmu potravy. Praha: Grada Publishing, spol.s r.o., 1999, 240 s. ISBN 80-7169-627-7.
13.
KRCH, D., MÁLKOVÁ, I.: SOS nadváha. Průvodce úskalím diet a životního stylu. Praha: Granit, 1993. Strana 63
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
14.
KRCH, F. D., MARÁDOVÁ, E.: Poruchy příjmu potravy – příručka pro učitele. Praha: VÚP, 2003.
15.
KRCH, F., RICHTEROVÁ, I.: Chci ještě trochu zhubnout. Praha: Motto, 1998, 87 s. ISBN 80-85872-86-2.
16.
KUCHARIČOVÁ, M.: Plnoštíhlost? U Romů ideál. In Zpravodaj Anabell č. 13.2007, s. 9.
17.
LEIBOLD, G.: Mentální anorexie. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1995. ISBN 80-205-0499-0.
18.
MARÁDOVÁ, E.: Rodinná výchova – zdravý životní styl 2. Praha: Fortuna, 1999. ISBN 80-7168-643-3.
19.
MOLONEY, M., KRANZOVA, R.: O poruchách příjmu potravy. Praha: Lidové noviny, 1997. ISBN 80-7106-248-0.
20.
PAPEŽOVÁ, H.: Anorexia nervosa. Praha, Psychiatrické centrum, 2000.
21.
TESAŘOVÁ,
K.:
Psychosociální
aspekty
poruch
příjmu
potravy
u
dospívajících. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 63 s.
22.
VÁGNEROVÁ, M.: Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál, 2004. 872 s., ISBN 80-7178-802-3.
23.
VÁGNEROVÁ, M.: Kognitivní a sociální psychologie žáka základní školy. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2001. ISBN 80-246-0181-8.
24.
VOMASTEK, P.: Z deníku anorektika. Praha: Houška, 2000. ISBN 80-8606810-3.
25.
Mýtus krásy. Brno: Nezávislé Sociálně Ekologické HNUTÍ – NESEHNUTÍ, 2005. Strana 64
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
26.
Zpravodal Anabell. Č. 10 (září 2006). Brno: Občanské sdružení Anabell, 2006. Vychází měsíčně
27.
www.anabell.cz
28.
www.anorexie.czechian.net
29.
www.anorexie.wz.cz
30.
www.barbie-ivanafilipova.ic.cz
31.
www.designportal.cz
32.
www.doktorka.cz
33.
www.hcjb.cz
34.
www.help24.cz
35.
www.idealni.cz
36.
www.nemoci.abecedazdravi.cz
37.
www.pharmanews.cz
38.
www. pppinfo.cz
39.
www.ppp.7x.cz
40.
www.stopanorexia.estranky.cz
41.
www.wikipedia.infostar.cz
42.
www.wikipedia.cz
43.
Barbie, [on-line]. Dostupné z www: http://wikipedia.infostar.cz/b/ba/barbie.html
44.
Dopis
od
Any,
[on-line].
Dostupné
z www:
http://prijem-
potravy.blog.cz/0712/dopis-od-any
45.
Historie krásy – Jak se vyvíjel fyzický ideál? [on-line]. Dostupné z www: http://www.anabell.cz/index.php/clanky-a-vase-pribehy/poruchy-prijmupotravy/16-ideal-krasy/219-historie-krasy-jak-se-vyvijel-fyzicky-ideal
Strana 65
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
46.
Magazín nejen o zdraví, Ortorexie – posedlost zdravou výživou, [on-line]. Dostupné
z www:
http://www.mineralfit.cz/diety-a-cviceni-clanek/ortorexie-
posedlost-zdravou-vyzivou-392/
47.
Stop anorexia & bulimia, Ortorexie, drunkorexie, bigorexie, [on-line]. Dostupné
z www:
http://www.stopanorexia.estranky.cz/clanky/ortorexie_-
bigorexie_-drunkorexie/ortorexie_-bigorexie_-drunkorexie
48.
FILIPOVÁ, I.: Historie Barbie, [on-line]. Dostupné z www: http://www.barbieivanafilipova.ic.cz/barbiehistorie.htm
49.
KOLOUCH, V. Bigorexie Dostupné z www: http://www.anabell.cz/index.php/clanky-a-vase-pribehy/poruchy-prijmupotravy/16-ideal-krasy/207-bigorexie
50.
KUHLÁNEK, J. Ortorexie, bigorexie, drunkorexie. Dostupné z www: http://www.pppinfo.cz/ortorexie--bigorexie-drunkorexie_clanek_show.asp?id=2251
51.
SCHWARZ, L.: Opět zakázali Toscaniho, [on-line]. Dostupné z www: http://www.designportal.cz/reklamy-kampane/zakazany-toscani-anorexie.html
52.
STEIGEROVÁ, K.: Fenomén panenky Barbie, [on-line]. Dostupné z www: http://www.hcjb.cz/
Strana 66
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
ANOTACE
Diplomová práce je dle svého tematického zaměření rozdělena na dvě části – teoretickou a praktickou. Úvodní kapitoly teoretické části velmi stručně, s odkazem na bakalářskou práci, definují nejznámější typy poruch příjmu potravy, tedy mentální anorexii, mentální bulimii a záchvatové přejídání. Představují také relativně nové typy poruch příjmu potravy – bigorexii, drunkorexii a ortorexii. Tyto poruchy jsou méně známé, ale ve své extrémní podobě mohou být stejně nebezpečné jako anorexie či bulimie. Stěžejní část práce tvoří zamyšlení se nad ideálem krásy, jeho historickým vývojem, kulturními či etnickými obměnami, nebo také ideálem krásy u mužů, či novým
ideálem
třetího
tisíciletí.
Zajímavou
kapitolou
je
ohlédnutí
se nad nestárnoucím fenoménem panenky Barbie, která může u některých děvčátek pokřivit vztah ke svému vlastnímu tělu.
Praktickou část tvoří kapitoly zabývající se rámcovým vzdělávacím projektem, učebními metodami a hlavně náměty na aktivity týkající se tématu poruch příjmu potravy pro žáky na 2. stupni. Jednotlivé aktivity jsou zaměřeny na rozvoj osobnosti žáků, utváření si kladného vztahu k vlastnímu tělu, zdravý životní styl a v neposlední řadě poskytnutí dostatku informací o výskytu, příčinách i zdravotních následcích poruch příjmu potravy
Strana 67
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
ANNOTATION
The thesis is, according to its subject focus, divided into two parts – theoretical and practical. The introductory chapters define very concisely, with reference to the bachelor thesis, the most known types of eating disorders, i.e. anorexia nervosa, bulimia nervosa and compulsive overeating. They also introduce relatively new types of eating disorders – bigorexia, drunkorexia and orthorexia. These disorders are less known, however, in their extreme form, they can be equally dangerous as anorexia or bulimia. The main part of the text consists of reflection on the beauty ideal, its historical development, cultural or ethnic variations, or also the male beauty ideal and the new ideal of the third millennium. An interesting chapter is a retrospective glance on the ageless phenomenon of the Barbie doll, which may distort girls´ attitudes towards their own bodies.
The practical part consists of chapters treating the general educational project, teaching methods and primarily suggestions for activities concerning the subject matter of eating disorders for older elementary school students. The individual activities are directed towards the development of the students´ personalities, forming a positive attitude towards their own bodies, a healthy lifestyle and last but not least, providing enough information about the occurrence, causes and health consequences of eating disorders.
Strana 68
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
KLÍČOVÁ SLOVA
Poruchy příjmu potravy, mentální anorexie, mentální bulimie, záchvatové přejídání, bigorexie, drunkorexie, ortorexie, ideál krásy, panenka Barbie, Twiggy, didaktické hry, rámcový vzdělávací program.
Strana 69
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
KEY WORDS
Eating disorders, anorexia nervosa, bulimia nervosa, compulsive overeating, bigorexia, drunkorexia, orthorexia, the Barbie doll, Twiggy, didactic games, the general educational program.
Strana 70
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
PŘÍLOHY
Příloha č. 1
Strana 71
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
Příloha č. 2
Strana 72
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
Příloha č. 3
Strana 73
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
Příloha č. 4
Strana 74
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
Příloha č. 5
Strana 75
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
Příloha č. 6
Strana 76
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
Příloha č. 7
Strana 77
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
Příloha č. 8
Strana 78
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
Příloha č. 9
Strana 79
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
Příloha č. 10
Strana 80
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
Příloha č. 11
Strana 81
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
Příloha č. 12
Příloha č. 13
Strana 82
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
Příloha č. 14
Strana 83
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
Příloha č. 15
Strana 84
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
Příloha č. 16
Strana 85
D i p l o m o v á p r á c e: Ideál krásy v souvislosti s problematikou poruch příjmu potravy
Příloha č. 17
Strana 86