ICT u českých výrobních podniků

Trendy v oblasti investic do IS/ICT u českých výrobních podniků Petr Sodomka, Hana Klčová Centrum pro výzkum informačních systémů (CVIS) Fakulta managementu a ekonomiky Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Mostní 5139, 760 01 Zlín [email protected]; [email protected]

Abstrakt: Ke konci roku 2009 uzavřelo Centrum pro výzkum informačních systémů rozsáhlý kvalitativní výzkum v 50 výrobních organizacích v ČR. Jeho cílem bylo analyzovat vybrané podnikové oblasti z hlediska využití informačních systémů a technologií a definování trendů. Jedním z hlavních témat tohoto šetření bylo objasnit investiční priority výrobních podniků do informačních systémů a technologií. Stručný přehled těch nejdůležitějších faktů zjištěných v této oblasti si můžete přečíst v následujícím článku. Klíčová slova: Podnikové informační systémy a technologie, IT, IS/ICT, výrobní podniky, investice, celkové náklady na vlastnictví (TCO), ERP, APS, EDI, kolaborativní plánování (CPFR), řízení dodavatelského řetězce (SCM), Business Intelligence Abstract: At the end of year 2009 Center for inVestigations into Information Systems concluded wide qualitative research in 50 manufacturing enterprises in the Czech Republic. The aim of this study was to analyze the utilization of information systems and technologies in selected business areas and define current trends. One of the key topics of this research was to clarify investment priorities of manufacturing companies into information systems and technologies. The brief overview of the most important facts identified in this area is summarized in this paper. Key words: Enterprise Information Systems and Technologies, IT, IS/ICT, Manufacturing Enterprises, Investments, Total Costs of Ownership (TCO), ERP, APS, EDI, Collaborative Planning, Forecasting and Replenishment (CPFR), Supply Chain Management (SCM), Business Intellligence

1. Úvod Centrum pro výzkum informačních systémů (CVIS) od samého počátku své existence a odborné zainteresovanosti svých členů a partnerů pracuje na výzkumu podnikových informačních systémů, a to jak na straně dodavatelů, tak na straně uživatelských organizací (1). Obecné základy pro zkoumání podnikových informačních systémů a technologií, jejich klasifikace a efektivního využití v podnicích tvoří stěžejní monografické práce profesorů Jiřího Voříška (2), Josefa Basla (3), Zdeňka Molnára (4) z konce 90. let a významné zahraniční práce renomovaných výzkumných společností, jako jsou Accenture (5) a Deloitte (6). Poslední dvě jmenované práce jsou spolu s odbornými publikacemi T. H. Davenporta (7), T. Stevense (8) a D. L. Olsona (9,10) základem pro vlastní zkoumání podnikových informačních systémů a technologií (11).

20

SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2/2010

Trendy v oblasti investic do IS/ICT u českých výrobních podniků

Podstatnou část svých výzkumných kapacit věnuje CVIS také realizaci kvalitativního dotazování na straně uživatelských organizací. Takto realizovaný výzkum má povahu kombinace mapujícího a kauzálního výzkumu. Mapující výzkum má za úkol pomoci řešiteli zorientovat se v problematice a odhalit doposud nepříliš jasné souvislosti. Součástí mapujícího výzkumu jsou strukturované rozhovory s manažery uživatelských organizací, konkrétně pak za využití techniky projektivního rozhovoru, a to na základě předkládání vlastních představ o stavu a vývoji jednotlivých zkoumaných oblastí s cílem jejich modifikace, doplnění a rozvíjení ze strany respondenta. Kauzální část výzkumu má za úkol objasnit složitost vztahů a naznačit, jaké příčiny vyvolávají změnu. Při kauzálním výzkumu byly k posílení jeho vypovídající schopnosti uplatněny i další techniky kvalitativního dotazování (12,13). Hlavní zásady Výzkumu stavu a požadavků na informační systémy a technologie ve výrobních podnicích v ČR, včetně podmínek pro dosažení maximální validity a reliability a dalších důležitých charakteristik lze shrnout následovně: 

Výzkum musí být realizován výhradně formou kvalitativního dotazování – projektivních rozhovorů, přičemž jako podklad pro tyto rozhovory bude sloužit strukturovaný dotazník.



Výzkum budou realizovat pouze odborníci a spolupracovníci CVIS, kteří jsou dostatečně fundovaní v celé šíři zkoumané problematiky a mají zkušenosti s vedením projektivních rozhovorů.



Dotazování bude probíhat vždy v místě zkoumané organizace a bude-li to možné, pak bude následováno exkurzí, která umožní uplatnit vybrané techniky pozorování jako doplňující nástroj pro sběr dat a utvoření si celkového obrazu o organizaci.



Vyhodnocení výzkumu bude uskutečněno jak na základě kvalitativních, tak i kvantitativních metod.



Validita a reliabilita prezentovaných výsledků se bude opírat o dominanci faktů, na nichž se shodne co největší počet velmi odlišných organizací zkoumaného vzorku.



Veškeré poskytnuté údaje při dotazování musí být respondenty oficiálně schváleny a autorizovány. Veškeré údaje (názory, stanoviska, interní informace o fungování a problémech firem) kromě vybraných faktografických dat (např. počet zaměstnanců, velikost obratu) budou publikovány výhradně jako souhrnné závěry bez uvádění jmen konkrétních firem nebo respondentů.



Výběr vzorku bude záměrný a bude se opírat o následující principy: o Celkový počet zkoumaných organizací musí dosáhnout minimálně počtu 50. o Budou zkoumány pouze ty organizace, které mají převažující výrobní činnosti a budou schopny a ochotny se podílet na dotazování. o Organizace budou pocházet z různých vertikál (odvětví), přičemž bude snahou získat pro každou vertikálu, či subvertikálu reprezentativního respondenta (prestižní organizaci v oboru).


21

Petr Sodomka, Hana Klčová

Každou organizaci bude reprezentovat minimálně jeden respondent (manažer), v jehož pravomoci je rozhodování nebo spolurozhodování o investicích do IT. V případě, že takovýto respondent nebude schopen odpovědět na všechny položené otázky, pak bude k dotazování přizvána další odpovědná osoba tak, aby bylo možné zodpovědět vše vyčerpávajícím způsobem. Na základě těchto zásad a principů byl proveden výzkum ve všech 50 výrobních organizacích. Dotazování a průběžné zpracovávání výsledků probíhalo v období září 2008 až prosince 2009. Vzhledem k tomu, že právě v tomto období se začaly projevovat první příznaky hospodářské recese (ztráta zakázek, druhotná platební neschopnost apod.), přibyl terénním výzkumníkům jeden důležitý úkol: zhodnotit mimořádné vlivy hospodářské recese na uvažování a závěry respondentů a dokázat od sebe oddělit chování a plány organizací v obvyklé ekonomické situaci a v situaci ekonomického poklesu a rostoucí nejistoty na průmyslových trzích. o

2. Východiska výzkumu Při definování cílů výzkumu jsme společně s jeho zadavatelem, společností Microsoft, vycházeli z faktu, že na trhu neexistuje podrobná studie či analýza, která by dokázala podchytit stav a hlavní požadavky na informační systémy a technologie ve výrobních podnicích, které tvoří páteř české ekonomiky a zároveň představují významný potenciál pro uplatnění IT produktů a služeb. Dosavadní zkušenosti z řady výběrových řízení a dílčích zkoumání formou případových studií ukazovaly na mnoho významných rozporů, které doposud nebyly systémově nijak popsány a většinou také správně uchopeny, a to ani IT dodavateli ani výrobními podniky. Tyto rozpory se dle našich poznatků nacházejí zejména mezi: 

obecnými předpoklady IT dodavatelů, jaké jsou potřeby a ochota investovat do podnikových informačních systémů a technologií ze strany výrobních organizací.



skutečnými požadavky, které mají různé skupiny uživatelů z různých typů firem a oborů podnikání.



znalostmi a zkušenostmi v jednotlivých podnicích, jak správně a efektivně využít IT právě v jejich prostředí. Proto pro nás bylo důležité poznat, jaké hlavní problémy tíží výrobní podniky a zda k jejich řešení dokážou uplatnit informační systémy a technologie. Dále jsme si chtěli v praxi ověřit, do jaké míry se v českých podnicích uplatňují trendy, tolik proklamované světovými analytickými agenturami či případně zda nelze hodnověrným a spolehlivým detailním zkoumáním vygenerovat vlastní závěry, které by se daly zobecnit v podmínkách českého IT trhu zaměřeného na průmyslový segment. V neposlední řadě nás zajímaly priority a trendy v oblasti investic, a to nejen do podnikových informačních systémů a technologií.

22



Obr. 1: Zastoupení průmyslových odvětví ve zkoumaném vzorku výrobních organizací

3. Hlavní oblasti a cíle výzkumu Hlavní cíle výzkumu jsme rozdělili do čtyř oblastí. Tou první a nejrozsáhlejší z hlediska zkoumání byly podnikové procesy, a to jak interní hodnototvorné, podpůrné a rozhodovací, tak externí – sdílené se zákazníky a dodavateli. Cílem bylo zjistit hlavní problémy, spokojenost se stávajícím stavem a využití IT pro řízení jednotlivých procesů. V oblasti manažerského rozhodování, plánování a řízení výroby byly rovněž zkoumány metody používané v jednotlivých podnicích. Druhou analyzovanou oblastí byly investice. Cílem bylo zjistit, jaké postavení mají investice do podnikových informačních systémů a technologií v rámci investičních priorit. Dále jsme podrobně zkoumali investice v jednotlivých kategoriích IT. V neposlední řadě nás zajímalo, jakým způsobem podniky plánují, schvalují a hodnotí investice do podnikových informačních systémů a technologií. Třetí zkoumanou oblast představovaly samotné informační systémy a technologie, zkušenosti s realizacemi IT projektů a dodavateli. Cílem bylo charakterizovat důležitost kritérií pro výběr IT a dodavatelů, analyzovat využití vybraných informačních technologií, kriticky popsat chování IT dodavatelů na českém trhu. SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2/2010

23


Poslední oblast, byť nikoliv z hlediska důležitosti a pořadí, tvořily samotné zkoumané organizace. Cílem bylo charakterizovat jejich podnikatelskou činnost, klasifikovat je podle velikosti a převažujícího oboru činnosti a pokusit se najít vztah mezi těmito charakteristikami a investičním potenciálem, popř. využitím IT. V následujících kapitolách se zaměříme výhradně na hlavní výsledky a trendy v oblasti investic do podnikových informačních systémů a technologií a zmíníme nezbytné souvislosti s důležitými charakteristikami zkoumaných organizací.

4. Výrobní podnik, jeho potenciál a ochota investovat do IT První charakteristiku, kterou jsme z hlediska investičních priorit analyzovali, byl počet osobních počítačů, počet zaměstnanců a obrat jednotlivých organizací ve vztahu k potenciálu a ochotě investovat do informačních systémů a technologií. Cílem této analýzy bylo potvrdit, modifikovat či vyvrátit tezi, která říká, že: Velký podnik vybaven mnoha počítači (řádově stovkami PC) představuje pro dodavatele IT operujícím na širokém tržním segmentu (operační systémy, kancelářský software, databázové platformy, informační systémy) významnou obchodní příležitost a větší potenciál pro uplatnění IT produktů a služeb, ve srovnání se středně velkými a malými podniky, které disponují řádově desítkami PC. Na základě této teze totiž některé IT korporace připravují své obchodní a marketingové strategie, které pak uplatňují na trhu, segmentovaném podle odvětví a počtu počítačů v organizacích. Neexistuje přímý vztah mezi počtem počítačů, zaměstnanců, velikostí a typem organizace na jedné straně a rozsahu, potenciálu či ochotě investovat do IT na straně druhé. Výše uvedená formulace představuje druhý důležitý závěr výzkumu. Ten tak zcela vyvrací původní tezi a ukazuje jako mylné segmentovat trh výrobních firem podle počtu PC a v těchto segmentech pak uplatňovat obchodní a marketingové strategie (založené např. na aktivním telemarketingu). Doložit tento závěr můžeme těmito zjištěnými fakty:

24



Výrobní podniky bez ohledu na velikost, počet PC, obor podnikání a vlastnickou strukturu investují do IT za účelem obnovy hardwarové a softwarové infrastruktury s cílem minimalizovat celkové náklady na vlastnictví (TCO – Total Costs of Ownership), tedy v souhrnu náklady na pořízení i provoz IT. Z tohoto důvodu snižují TCO do podnikových aplikací s nízkou přidanou hodnotou (např. kancelářský software) a nahrazují je aplikacemi typu Open Source. Důležitým závěrem je, že výrobní podniky snižují TCO IT bez ohledu na hospodářský cyklus (tedy jak v případě konjunktury, tak recese).



Výrobní podniky bez ohledu na velikost, počet PC, obor podnikání a vlastnickou strukturu jsou ochotny investovat významné částky (v mil. Kč) do IT v případě, že tyto investice přímo podpoří zvýšení efektivnosti hodnototvorného procesu (výroby, nákupní, prodejní, výrobní logistiky). Podstatné pro realizaci takovéto investice je nabídka odpovídajícího IT řešení a souvisejících služeb znalými konzultanty, samozřejmě za SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2/2010


výhodného poměru cena/kvalita. Tuto investici jsou výrobní podniky ochotny činit i v období hospodářské recese, a to v případě, že vidí svou budoucí perspektivu a nemají výrazné finanční problémy. 

Výrobní podniky bez ohledu na velikost, obor podnikání, vlastnickou strukturu i schopnost investovat do IT, se chovají velice účelně a především úsporně. Jako účelný např. často chápou funkční, zaběhnutý, i když morálně a technicky zastaralý systém. Plní-li ale tento systém potřeby organizace i několik let, pak podniky nejeví ochotu investovat do jeho inovace. Důvodem je kromě úspornosti také zkušenost s náročností implementačních projektů. Výjimku představují upgrady informačních systémů za účelem udržet legislativní podporu a vývoj aplikace do budoucna v případě, že zastaralý systém přestává tyto požadavky plnit.

5. Investiční priority výrobních organizací U všech 50 organizací jsme zkoumali obecné investiční priority, a to v období minulém (2007-2008) i budoucím (2010-2011). Závěry jsou tyto: 

Výrobní podniky bez ohledu na velikost, obor podnikání a vlastnickou strukturu mají stejné investiční priority, které se v daném čase nijak výrazně nemění. Z hlediska důležitosti a objemu investičních prostředků firmy realizovaly a zároveň plánují největší investice do výrobních technologií a kapacit. Druhé místo zaujaly budovy, výrobní a skladové plochy, třetí oblast v pořadí představují informační systémy a technologie.



Zajímavým zjištěním je, že se mezi prvními třemi investičními prioritami nevyskytují lidské zdroje. V této oblasti jsme z hlediska odpovědí respondentů zaznamenali jen nepatrný posun ve významu lidských zdrojů a ochotě investovat do jejich rozvoje. Samotným podnikovým informačním systémům a technologiím jsme se samozřejmě věnovali podrobněji. Graf na obrázku 2 znázorňuje, jakou úroveň investic do jednotlivých oblastí IS/ICT hodlají námi zkoumané organizace vynaložit v období 2010 – 2011. Z grafu je patrné, že podniky plánují významné investice především do obnovy hardwaru, pořízení nebo inovace aplikačního softwaru. U zkoumaných organizací je vidět jasný trend ve směřování investic do oblasti plánování podnikových zdrojů (ERP), plánování a řízení výroby (APS), řízení jakosti a její integrace v rámci ERP, vnitřní (výrobní) logistiky a skladového hospodářství s důrazem na integraci systému čárových kódů. Významnou investici obvykle „táhne“ požadavek výrobního podniku na konkrétní řešení – které se může opírat např. o zavedení specifické metody plánování a řízení výroby (TOC v zakázkové výrobě, Lean Manufacturing a Kanban v sériové opakované výrobě, Seiban u producenta investičních celků) nebo zefektivnění navazujících logistických procesů (čárové kódy, RFID).


25


Obr. 2: Investiční priority do jednotlivých oblastí IT

K dalším investičním prioritám patří podpora manažerského rozhodování (Business Intelligence), řízení dokumentů a řízení vztahů se zákazníky. Je však třeba podotknout, že převážná většina organizací nehodlá do těchto oblastí investovat více jak 1 mil. Kč, a z tohoto pohledu nelze tyto priority hodnotit jako významné. S investicemi do aplikací jsou úzce spojeny investice do komplementů, jako jsou databázové systémy, síťová infrastruktura, popř. hardware. Jejich výše je obvykle v relaci s investicí do hlavní součásti řešení – samotné aplikace (ERP, APS systém). V plánech výrobních firem komplementární produkty většinou nepřesahují výši investice 1 mil Kč. Je třeba zdůraznit, že investice do jakékoliv z uvedených oblastí je silně individuální a závislá na fázi životního cyklu, v níž se z hlediska využití IT organizace nachází. Dalším klíčovým faktorem je nutnost využití dané technologie pro fungování firmy. Technologie EDI může být nezbytná pro některé obory podnikání (automobilový, potravinářský průmysl), v jiných odvětvích nemusí mít pro výrobní podnik žádný význam (nábytkářský, stavební průmysl). U některých výrobců může její zavedení sehrát významnou roli v posílení dodavatelskoodběratelských vztahů s jedním významným zákazníkem, u jiných producentů téže vertikály (např. plastikářský průmysl) naopak nenalezne žádné uplatnění. Velký prostor pro investice do budoucna vidíme v oblasti kolaborativního plánování (CPFR – Collaborative Planning, Forecasting and Replenishment) a celkové podpoře řízení dodavatelského řetězce (SCM). Nyní je většina podniků nedokáže správě uchopit a vyhodnotit jejich důležitost, pokud již k tomu nebyly „donuceny“ např. svými dominantními odběrateli (typicky automobilovými výrobci). 26



6. Plánování a schvalování investic do IT Nezbytnou součástí úvah o investičním potenciálu a prioritách výrobních podniků je otázka, jak probíhá plánovací a schvalovací proces investic do IT a zda jsou tyto investice vyhodnocovány. Na základě provedeného výzkumu můžeme konstatovat následující fakta: 

Investice do IT plánuje a schvaluje 70 % zkoumaných organizací.



Rozhodujícími faktory pro naplánování investice jsou (v uvedeném pořadí): o Priority rozvoje organizace jako celku o Nutnost inovace, resp. obnovy informačních systémů a technologií o Finanční možnosti a ekonomická situace firmy



Rozhodujícími faktory pro schválení investice jsou (v uvedeném pořadí): o Nutnost inovace, resp. obnovy informačních systémů a technologií o Finanční možnosti a ekonomická situace firmy o Priority rozvoje organizace jako celku



Návratnost investic do IT pravidelně hodnotí pouze 8 % zkoumaných organizací, a to za využití měkkých metrik (spokojenost uživatelů, managementu, v jednom případě kolektivním posouzením komise). Manažeři na prostředky vynaložené do IT často nahlíží přes jejich celkový objem a porovnávají ho s výší investic do výrobních zařízení, kapacit, budov, skladových ploch, které se pohybují o řád až dva výše. Zatímco hodnocení návratnosti investic do strojního zařízení je pro výrobní podniky samozřejmou a logickou činností, u IT tomu brání dva důvody: prvním je z pohledu managementu již zmíněná „menší důležitost“ daná nižším objemem investovaných prostředků, druhým, jak správně efektivnost IT vůbec vyhodnotit. Problém spočívá především ve správném uchopení metrik a jejich adekvátním použití. To úzce souvisí s dalším zjištěným faktem – výrobní organizace téměř nepoužívají standardy pro řízení podnikové informatiky (COBIT, ITIL, ISO 20000 atd.).

Obr. 3: Respondenti výzkumu podle pracovní pozice Na závěr zodpovězme otázku, kdo vlastně ve výrobních podnicích rozhoduje o investicích do IT? Možná to bude pro někoho překvapivé, ale IT „mají v rukou“ většinou vrcholoví manažeři, kteří řídí celou společnost nebo její ekonomický úsek. SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2/2010

27


Schvalování je pak obvykle záležitostí vrcholového vedení. Zejména středně velké a malé společnosti nemají definovanou samostatnou pracovní pozici ředitele IT, o investicích v těchto firmách často rozhodují ředitelé a vlastníci nebo spoluvlastníci v jedné osobě, ovšem ani ve větších organizacích to není výjimkou.

7. Literatura [1]

[2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10]

[11]

[12] [13]

28

Sodomka, P. Actual Development Trends in ERP Conception in Enterprises in the Czech Republic. In Managing Information in the Digital Economy 2006. Bonn : International Business Information Management Association, 2006, Proceedings Proceedings of the 6th IBIMA Conference, p. 179-186. ISBN 0-975393-5-4 Voříšek, J. Strategické řízení informačního systému a systémová integrace. Praha : Management Press, 1997. ISBN 80-85943-40-9 Basl, J. Podnikové informační systémy. Praha : Grada Publishing, 2002. ISBN 80-247-0214-2 Molnár, Z. Efektivnost informačních systémů. Praha: Grada Publishing, 2000. ISBN 80-7169-410-X Accenture. Hodnota podnikových informačních systémů v České republice. Praha : leden 2001. Interní studie společnosti Accenture Deloitte Consulting. ERP’s Second Wave – A Global Research Report. 2000. ISBN 1-892383-42-X Davenport, T. H. Putting the Enterprise into the Enterprise System. Harvard Business Review, 1998, vol. 76, pp. 121-131. ISSN 0017-8012. Stevens, T. All Fair in Integration. Industry Week, 2001, vol. 250, no. 6, pp. 24-29. ISSN 0039-0895. Olson, D. L. Managerial issues of ERP systems. New York : McGrawHill/Irwin, 2003. ISBN 0-07-286112-6. Olson, D. L.; Chae, B; Sheu, C. Issues in multinational ERP implementation. Int. J. of Services and Operations Management, 2005, vol. 1, no. 1, pp. 7-21. ISSN 1744-2370. Klčová, H; Šulová, D.; Sodomka, P. Planning and Scheduling Methods and their Applications in ERP Systems on the Czech Market. In Innovation and Knowledge Management in Twin Track Economies: Challenges and Solutions 2009. Cairo: International Business Information Management Association, 2009. Proceedings of the 11th IBIMA Conference, p. 852-862. ISBN 978-0-9821489-0-7 Pavlica, K., a kol. Sociální výzkum, podnik a management. Praha: Ekopress, 2000. ISBN 80-86119-25-4 Gill, J.; Johnson, P. Research Methods for Managers. London : Paul Chapman Publishing, 1991. ISBN 1-85396-119-1


ICT u českých výrobních podniků

Recommend Documents