IB History, IB Economy, v nichž se vyučuje v angličtině podle IB osnov a maturitních požadavků

Společenské vědy Do vzdělávací oblasti Společenské vědy patří povinné předměty:  

Kořeny evropské kultury (KEK), Dějepis, Občanská výchova, Zeměpis a Základy společenských věd, v nichž se vyučuje v češtině History, Geography, Humanities, v nichž se vyučuje v angličtině

Studenti, kteří v septimě a v oktávě studují dvouletý maturitní program International Baccalaureate, si volí jeden nebo dva společenskovědní předměty: 

IB History, IB Economy, v nichž se vyučuje v angličtině podle IB osnov a maturitních požadavků

Protože se obsahy a cíle těchto předmětů ve svém vymezení pro 2. stupeň často překrývají, přistupujeme k nim jako k jedné propojené vzdělávací oblasti. Klademe důraz na to, aby na sebe jednotlivé předměty a ročníky navazovaly, navzájem se doplňovaly a dále rozvíjely daná témata a otázky. Učitelé, kteří se podílejí na výuce jednotlivých předmětů a ročníků Společenských věd, musí proto úzce spolupracovat při plánování výuky a při sdílení informací o průběhu a naplněných cílech výuky. Cíle výuky Společným cílem je, aby se studenti seznamovali s důležitými společenskými jevy a procesy, které se promítaly a promítají do života lidí a společnosti dnes a/nebo v minulosti a uvědomovali si rozmanitost, proměnlivost a vzájemnou souvislost dějinných, sociálních a kulturních stránek našeho současného života. V humanitních předmětech si studenti osvojují a rozvíjejí důležité dovednosti a nástroje kritického myšlení. Při vyhledávání a zpracování informací a při čtení a interpretaci textů a dat rozšiřují své vyšší čtenářské dovednosti:  učí se pracovat s prameny a sekundární literaturou, formulovat a prezentovat své myšlenky a závěry, věcně a kultivovaně obhajovat svůj názor a debatovat  učí se rozlišovat mezi fakty a názory, účelně používat terminologii společenských věd, kriticky porovnávat různé interpretace lidského jednání a nacházet v nich skryté nebo zjevné zájmy a úmysly a historické, geografické nebo myšlenkové souvislosti Studenti v různé formě prezentují, jak porozuměli často i složitým společenským jevům, a učí se debatovat a nacházet souvislosti s ději v současném světě a se svým vlastním životem:  prakticky se učí konstruktivně a kultivovaně účastnit debaty i o složitějších nebo přímo kontroverzních tématech a v debatě vysvětlit a hájit svůj názor nebo názor někoho jiného a rozlišovat a porovnávat jednotlivé argumenty a jejich váhu,  rozvíjejí svou schopnost vyhodnotit informace a argumenty a na jejich základě zaujmout postoj i s uvědoměním si možných důsledků svého postoje. Důležitým cílem je výchova k toleranci a k respektování lidských práv, která je jádrem prevence rasistických, xenofobních a jiných extrémistických postojů. Tyto cíle směřují společně k nejvyšší úrovni cílů nejen v humanitních předmětech: k výchově občanů, kteří se budou aktivně zapojovat do života v demokratické společnosti a budou svobodnými a přitom odpovědnými lidmi schopnými kriticky myslet, lidmi, kteří se nenechají snadno manipulovat a kteří si uvědomují svoji odpovědnost a možnosti.

Specifické cíle výuky jsou rozepsány níže v tabulkách podle jednotlivých předmětů a příslušných ročníků. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů V kvartě studenti vypracovávají a obhajují seminární práci z Dějepisu nebo z předmětu Humanities. Práce vzniká pod vedením učitele předmětu, do něhož svým tématem patří, a je včetně obhajoby hodnocena podle předem daných formálních a obsahových kritérií. Po dohodě s vyučujícím může být jazykem práce a obhajoby čeština nebo angličtina. Vypracování a obhajoba práce prokazuje, že student zvládl výše uvedené nástroje kritického myšlení a dokáže zpracovat a prezentovat informace na úrovni nutné pro studium humanitních předmětů na vyšším gymnáziu. Časová dotace jednotlivých předmětů1 prima Dějepis KEK Občanská výchova

3

Zeměpis / Geography

2

sekunda

tercie

kvarta

2

2

3

2 2

2

Humanities

4

kvinta

sexta

septima

History/Dějepis ZSV

2

2 2

3 2

Zeměpis / Geography

2

2

2

oktáva

IB History

4 nebo 53

4 nebo 5

IB Economics

4 nebo 5

4 nebo 5

1

Pole tabulky s šedou výplní znamenají, že výuka probíhá v anglickém jazyce. Studenti, kteří chtějí získat mezinárodní maturitu IB, si musí zvolit aspoň jeden alespoň jeden z nabídky předmětů IB Group 3 (společenskovědní předměty). 3 Student si volí IB History, resp. IB Economics jako svůj maturitní předmět na vyšší (High Level) nebo nižší úrovni (Standard Level). Zvolené úrovni odpovídá časová dotace. 2

Kořeny evropské kultury Předmět Kořeny evropské kultury (dále KEK) je předmětem integrovaným. Jeho obsah je tvořen vybranými tematickými celky z Dějepisu, Občanské výchovy a průřezových témat (Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Výchova demokratického občana a Mediální výchova). Cíle předmětu Hlavním cílem KEKu je, aby se studenti hned na začátku gymnaziálního studia seznámili s hlavními vlivy, které postupně utvářely evropský kulturní prostor. V tematickém bloku Evropská kultura a civilizace, který je vystavěn kolem otázky co je Evropa, co ji (pokud vůbec něco) spojuje, charakterizuje a vymezuje vůči ostatním kulturním okruhům, se studenti se rámcově seznamují s milníky a klíčovými osobnostmi historického vývoje Evropy a jejich odkazem pro dnešek. V dalším bloku studenti porovnávají velké náboženské systémy světa a pokoušejí se zjistit, jakým způsobem náboženství determinovalo historický a kulturní vývoj různých regionů a jaký mělo a stále má vliv na život společnosti i jednotlivce. Značná pozornost je věnována biblické dějepravě. Studenti poznáváním Bible získávají povědomí o dějinách židovského národa a Blízkého východu, porovnávají etické normy Starého a Nového zákona a snaží se určit, kde došlo mezi nimi k posunu. Dalším Studenti se také seznamují s nejznámějšími příběhy řecké a severské mytologie. V posledním bloku je výuka zaměřena na výchovu k občanství. Zabýváme se především tématy života ve škole, práv dětí a mládeže a vzájemně souvisejícími tématy vlastenectví a tolerance vůči odlišnostem. Celoroční projekt sledování a komentování aktuálních událostí má za cíl studenty seznámit s jednotlivými zdroji informací a názorů v médiích a naučit je přistupovat k nim kriticky. KEK by měl také pomoci studentům orientovat se v základní terminologii společenskovědních oborů, jako jsou dějepis, filosofie, právo, religionistika atd., které jsou ve vyšších ročnících pojímány komplexněji. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů Vycházejí z obsahu hodin, který bude především ve znamení projektů a kolektivní i individuální práci s materiály. Studenti jsou hodnoceni především za výsledky své práce ve skupinách (úroveň projektových prezentací), za přípravu individuálních prezentací a za aktivitu v hodinách a během diskusí. Ověřování znalostí formou testů se v KEKu objevuje výjimečně. Časová dotace - 3 hodiny týdně v primě Učebnice KEK učebnice nemá. Nahrazují je učitelem připravované materiály, které studenti dostávají v hodinách. Další doporučená literatura Goran Burenhult: Velké civilizace. Argo. Christopher Patridge: Lexikon světových náboženství. Slovart. Válková a kol.: Dějepis pro 6. ročník ZŠ. SPN.

Kořeny evropské kultury - prima Konkrétní cíle Evropská kultura a civilizace  prohlubuje porozumění vlivu kulturních, ideologických a sociopolitických rozdílů  rozvíjí schopnost srovnávat projevy kultury v evropském a globálním kontextu, nacházet  společné znaky a odlišnosti a hodnotit je v širších souvislostech  zná hlavní mezníky na cestě k současnému pojetí individuálních lidských práv  rozšiřuje a prohlubuje dovednosti potřebné pro orientaci v evropském kulturním prostoru  prohlubuje vědomosti potřebné k pochopení souvislostí evropských kořenů a kontinuity evropského vývoje a podstaty evropského integračního procesu  vede k poznání a pochopení života a díla významných Evropanů a iniciuje zájem žáků o osobnostní vzory  pomáhá překonávat stereotypy a předsudky  kultivuje postoje k Evropě jako širší vlasti  podporuje pozitivní postoje k tradičním evropským hodnotám Velká světová náboženství  charakterizuje základní rysy jednotlivých světových náboženství  rozpozná rozdíly mezi jednotlivými kulturními okruhy  dovede na mapě světa ukázat, kde jsou různé náboženské systémy vyznávány Židovsko-křesťanské tradice, antická a severská mytologie  rozumí nejdůležitějším událostem z dějin židovského národa  orientuje se v základní biblické terminologii  uvede příklady řeckých a severských bohů a hrdinů a popíše báje, které se k nim vztahují  uvede nejvýznamnější typy památek, které se staly součástí světového kulturního dědictví  demonstruje na konkrétních příkladech přínos antické kultury a uvede osobnosti antiky důležité pro evropskou civilizaci, zrod křesťanství a souvislost s judaismem Výchova k občanství  uvědomuje si svá práva a povinnosti ve škole i obecně, pokouší se zdůvodnit jejich uplatnění na vybraných modelových situacích  rozlišuje projevy vlastenectví od projevů nacionalismu  objasní potřebu tolerance ve společnosti, respektuje kulturní zvláštnosti i odlišné názory, zájmy, způsoby chování a myšlení lidí, učí se zaujímat tolerantní postoje k menšinám

Učivo

- jsme Evropané – kořeny a zdroje evropské civilizace; klíčové mezníky evropské historie - vývoj koncepce individuálních práv - základní práva a svobody a jejich dopad na život jedince - co Evropu spojuje a co ji rozděluje; Evropská specifika a evropský přínos dějinám světa - milníky evropských dějin, osobnosti evropských dějin - základy středoškolské prezentace na úrovni nižšího gymnázia

- projekt „Světová náboženství“ – výroba plakátů, nacvičování scének - prezentace projektu, komparace jednotlivých náboženství

- Bible – vznik, obsah, struktura, jazyk - biblická dějeprava - rozdílnost Starého a Nového zákona - antická a severská mytologie a její historické souvislosti

naše škola – práva a povinnosti ve škole Charta práv dítěte - vlastenectví versus nacionalismus, projevy rasismu a xenofobie v minulosti i dnes

učí se rozpoznávat netolerantní, rasistické, xenofobní a extremistické projevy v chování lidí a zaujímá aktivní postoj proti všem projevům lidské nesnášenlivosti  posoudí a na příkladech doloží přínos spolupráce lidí při řešení konkrétních úkolů a dosahování některých cílů v rodině, ve škole, v obci 

učí se vybírat si informace s médií, přistupovat k nim kriticky  učí se rozeznat propagandu a reklamu, rozumět jejich působení na veřejné mínění a chování lidí 

sledování a interpretace aktuálních zpráv v tištěných i elektronických médiích

Dějepis/History Dějepis, resp. History vyučujeme jako povinný předmět od sekundy do septimy, vyučovacím jazykem je čeština a angličtina. Dějepisná témata a cíle tvoří také podstatnou část osnov předmětů Kořeny evropské kultury v primě a Humanities v kvartě. Studenti, kteří v septimě a v oktávě studují dvouletý maturitní program International Baccalaureate, si jako jeden z volitelných předmětů mohou zvolit IB History. Vyučovacím jazykem je angličtina. Od tercie si studenti také mohou vybrat z dějepisně orientovaných volitelných předmětů z aktuální nabídky pro daný školní rok. Tyto volitelné předměty jsou nabízeny i v češtině i v angličtině (viz aktuální seznam volitelných předmětů na http://www.porg.cz/cz/ucebni-plan/hlavni-clanky/ucebniplan-krc-gympl ) Cíle výuky Cílem studia Dějepisu je (vedle výše uvedených společných cílů pro všechny předměty Humanitního základu) získat základní orientaci v dějinách, to znamená osvojit si základní historickou terminologii a umět časově a prostorově zařazovat historická fakta, osobnosti jevy a procesy. Fakta a terminologie nejsou cílem, ale prostředkem k pochopení souvislostí a posouzení významu historických událostí a osobností pro dnešek a budoucnost. Studenti se učí s fakty a terminologií pracovat – učí se analyzovat a kriticky interpretovat historické informace v pramenech i v sekundárních zdrojích (knihy, filmy, fotografie, novinové články apod.); učí se porovnávat historické informace a spojovat je do celků, vykládat vazby a rozdíly mezi nimi.

Zaměření dějepisu v různých ročnících V sekundě a tercii je důraz kladen na dějiny civilizace – tzn. na vývoj způsobu obživy a na rozvoj technologií a hmotné kultury, na složení a fungovaní společnosti a na typické projevy myšlení a umění v daném období, velmi důležitou součástí tohoto přístupu jsou dějiny každodennosti. Naopak relativně méně pozornosti věnujeme politickým dějinám. Druhým významným důrazem v sekundě a tercii je zaměření na dějiny na území českého státu. V duchu výše uvedeného zaměření na dějiny civilizace si co nejvíce jevů a procesů ukazujeme na českých tématech, anebo naopak porovnáváme vývoj české společnosti s vývojem v ostatních částech Evropy, je-li český vývoj významně odlišný. V rámci českých dějin však navíc věnujeme pozornost významným osobnostem určitých epoch, na nichž si ukazujeme obecné rysy doby (příklad: Karel IV., Jan Hus a Jan Žižka, Jan Ámos Komenský, František Palacký, Tomáš Garrigue Masaryk atd.). V kvartě se věnujeme především českým dějinám 20. století. Z obecných dějin 20. století se zaměřujeme na klíčové události, bez nichž by nebylo možné pochopit český a československý historický vývoj (příčiny, průběh a výsledky 1. a 2. světové války, velká hospodářská krize, ruské revoluce a vývoj v Sovětském svazu, příčiny a charakter studené války apod.). V anglicky vyučovaném předmětu Humanities se detailně zabýváme vývojem v Německu mezi světovými válkami. V kvintě a sextě se dějepis vyučuje anglicky. Obsah i cíle vycházejí z IGCSE kurikula pro 15 a 16 studenty mezinárodních škol. Hlavními tématy jsou mezinárodní vztahy během studené války, vývoj v USA a Rusku v 19. a 20. století a proces kolonizace a dekolonizace, který studujeme obecně i na několika případových studiích.

V septimě se dějepis vyučuje v češtině a jeho náplní jsou především dějiny českých zemí od příchodu Slovanů po dotvoření občanské společnosti na začátku 20. století. Při tomto 2. kole studia českých dějin klademe jednak na upevnění přehledu o českých dějinách, jednak na různé dobově a ideologicky podmíněné interpretace našich národních dějin (obrozenecký a pozdější vlastenecký pohled, Češi vs. Němci a oproti tomu protektorátní pohled, čechoslovakistický, třídní, současný vědecký, popularizační, příp. i „bulvární“ pohled na dějiny). Na začátku každé kapitoly si studenti opakují a prohlubují své znalosti o evropském a celosvětovém kontextu, na jehož pozadí se české dějiny odehrávaly. V septimě a v oktávě mohou studenti studovat dvouletý kurz History v rámci mezinárodní maturity IB. Osnovy předmětu vychází z aktuálně platného sylabu, který vydává IBO zhruba na pětileté období a který je pro IB školy závazný. V rámci toho sylabu mají školy určité omezené možnosti volby (mj. především v tom, jestli se zaměřují spíše na dějiny středověku a novověku nebo na dějiny 19. a 20. století) a vytvářejí si osnovy kombinací z předepsaných možných témat. IB kurz na Novém PORGu se logicky soustřeďuje především na moderní dějiny Evropy a na vývoj a soupeření světových mocností ve 20. století. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů Předmětem průběžného i výstupního hodnocení (které studenti dostávají vždy na konci trimestru) v Dějepise jsou především: - znalosti studentů, tzn. jejich orientace ve významných událostech, osobnostech a důležitých pojmech spojených s daným obdobím nebo tématem  formou faktograficky zaměřených otázek v písemných opakováních a testech, které obvykle následují po každém tematickém celku - schopnost samostatně a přitom správně a co nejpřesněji uplatnit tyto znalosti  jednak v písemných opakováních a testech formou aplikačních úloh typu: porovnej, vysvětli, uveď příčiny nebo následky apod., jednak formou souvislejších úkolů, jakými je zpracování údajů do grafů, diagramů, myšlenkových map apod., nebo psaní úvah, tematických prací a vytváření prezentací (ústních, písemných, elektronických, v podobě plakátu apod.) na dohodnuté téma a podle předem známých obsahových i formálních kritérií - schopnost spolupracovat v týmu na dílčích úkolech a projektech  formou úkolů, za něž je hodnocena celá skupina, tyto úkoly mají někdy charakter projektu (např. zpracování a prezentování určitého tématu z různých pramenů) a jsou také vždy hodnoceny podle předem známých kritérií, přičemž tato kritéria se kromě obsahu a formy vztahují i na organizaci práce v rámci skupiny a na reflexi jejího průběhu a výsledku. Na konci kvarty musí studenti složit postupové písemné zkoušky, jejichž složení je podmínkou pro postup do vyššího ročníku. Na rozdíl od běžných testů, které se soustředí na prověření dílčích znalostí, je postupová zkouška zaměřena na zapamatování a pochopení podstatného z delších časových celků. Důraz je kladen na základní orientaci v dějinách a na porovnání jednotlivých epoch. V kvartě studenti vypracovávají seminární práci. Úspěšná obhajoba této práce je jednou z podmínek postupu na vyšší gymnázium. Studenti mohou práci vypracovat v předmětech Dějepis nebo Humanities, jazykem práce a obhajoby může být čeština i angličtina. Časová dotace povinné výuky Dějepisu a History sekunda tercie kvarta kvinta sexta 2 2 3 2 2 - v kvintě a sextě je vyučovacím jazykem angličtina

septima 3

Učebnice sekunda – kvarta: Dějepis 6 až 9 pro ZŠ a víceletá gymnázia. Fraus. kvarta – sexta Twentieth Century History: IGCSE: International Relations since 1919. Cambridge University Press. Lacey, Shepherd: Germany 1918 – 45. Bookpoint Limited. Fiehn, Mills: The USA between the wars. Bookpoint Limited. Britain and the nationalist challenge in India. Pearson. septima: Beneš Z., Petráň J.: České dějiny I pro SŠ. SPL Práce. Kvaček R.: České dějiny II pro SŠ. SPL Práce.

další doporučená literatura Toulky českou minulostí, nakl. Baronet. Toulky minulostí světa, nakl. Via Facti. knihy z ediční řady Děsivé dějiny nakladatelství Egmont Smetana V., Gjuričová A., Ellinger J., Cuhra J. - České země v evropských dějinách. Paseka. Dějepis pro gymnázia a střední školy 1 - 4. SPN. GCSE Modern World History (History in Focus). Heinemann. Dějepis - sekunda Konkrétní cíle Úvod do výuky dějepisu  obhajuje svůj názor na smysl zabývání se dějinami, výuku dějepisu, budování muzeí, pomníků apod.  objasní, jak se velké události dějin 20. století projevily v osudech rodiny a jejích příslušníků  orientuje se bezpečně na časové ose a v datech podle křesťanského letopočtu, zná i jiné způsoby počítání letopočtů  popíše a logicky roztřídí historické prameny, uvádí příklady  na konkrétních příkladech vysvětlí pojmy pramen, fakt a interpretace  uvádí různé příčiny a okolnosti, proč docházelo nebo může docházet ke zkreslování dějin  uvede příklady pomocných historických věd a příklady spolupráce historiků s dalšími vědci Počátky lidské společnosti  charakterizuje život pravěkých sběračů a lovců, jejich materiální a duchovní kulturu  objasní význam zemědělství, dobytkářství a zpracování kovů pro lidskou společnost  uvede příklady archeologických kultur na našem území Nejstarší civilizace  vysvětlí souvislost mezi přírodními podmínkami a

Učivo - smysl zkoumání dějin a výuky dějepisu, smysl muzeí a památníků - velké dějiny v (malých) dějinách rodiny - časová osa, letopočty - metody historického zkoumání - pramen, kritika pramene, fakt, interpretace, zkreslování dějin - pomocné vědy historické a spolupráce historiků s vědci z jiných vědních oborů

- člověk a lidská společnost v pravěku

- společnost a kultura nejstarších států

vznikem prvních velkých zemědělských civilizací popíše vývoj organizace společnosti a vzniku státu  uvede, čím významným přispěly tyto civilizace v oblasti výroby a technologií, vzdělanosti a umění, organizace společnosti  demonstruje na konkrétních příkladech přínos antické kultury a uvede osobnosti antiky důležité pro evropskou civilizaci, zrod křesťanství a souvislost s judaismem  porovná formy vlády a postavení společenských skupin v některých státech a vysvětlí podstatu antické demokracie  uvede, jaké kultury žily v době bronzové a železné na našem území, uvede významné archeologické lokality a nálezy z toho období  porovná organizaci společnosti a hmotnou kulturu ve střední Evropě ve srovnání s civilizací řeckou a římskou Křesťanství a středověká Evropa  popíše podstatnou změnu evropské situace, která nastala v důsledku příchodu nových etnik, christianizace a vzniku států  porovná základní rysy západoevropské, byzantsko-slovanské a islámské kulturní oblasti s důrazem na to, čím významným přispěly tyto civilizace v oblasti výroby a technologií, vzdělanosti a umění, organizace společnosti  vymezí úlohu křesťanství a víry v životě středověkého člověka, konflikty mezi světskou a církevní mocí, vztah křesťanství ke kacířství a jiným věroukám  ilustruje postavení jednotlivých vrstev středověké společnosti  uvede příklady románské a gotické kultury, charakterizuje projevy románské a gotické kultury České země ve středověku  objasní situaci Velkomoravské říše a vnitřní vývoj českého státu a postavení těchto státních útvarů v evropských souvislostech  ilustruje postavení jednotlivých vrstev české středověké společnosti a jejich život  uvede příklady velkomoravské, románské a ranně gotické kultury na československém území  ilustruje postavení jednotlivých vrstev české společnosti doby Karlovy a jejich život  vysvětlí význam Karlovy státnické a zakladatelské činnosti  uvede příklady významných památek doby vlády Lucemburků  vymezí význam husitské tradice pro český politický a kulturní život 

v oblasti Mezopotámie, Egypta, Předního východu, Indie, Číny a Střední a Jižní Ameriky

- antické Řecko a Řím

- střední Evropa a její styky s antickým Středomořím

- nový etnický obraz Evropy a důsledky stěhování národů a pádu říše římské - byzantská společnost a kultura - islámská civilizace a kultura, její kontakty s křesťanským světem - křesťanství, papežství, křížové výpravy, katedrály, kláštery - život a vzdělanost ve středověké společnosti - umění a kultura doby románské a gotické

- Velká Morava - české země v době Přemyslovců

- české země a Praha v době Lucemburků s důrazem na dobu vlády Karla IV.

- husitství

Dějepis - tercie Konkrétní cíle Učivo Zámořské objevy a dobývání. Renesance a humanismus - renesance a humanismus  vysvětlí znovuobjevení antického ideálu člověka  uvede příklady renesanční kultury, charakterizuje její projevy, uvede příklady významných kulturních památek  uvede významné představitele renesanční kultury a humanistického myšlení a porovná jejich vidění světa a člověka se středověkým a dnešním viděním - zámořské objevy a počátky dobývání  popíše a demonstruje průběh zámořských objevů, světa jejich příčiny a důsledky  popíše společnost a kulturu nejvyspělejších států Ameriky Reformace, náboženské války - reformace a její šíření Evropou,  objasní postavení a moc církve, kněžích, papeže náboženské války  vysvětlí, v čem se Lutherovo učení a učení dalších - třicetiletá válka reformátorů odklánělo od katolického pojetí víry  uvede příklady náboženských válek v Evropě a ilustruje na nich, které společenské vrstvy a zajatých příčin se jich účastnily  objasní příčiny a důsledky vzniku třicetileté války a posoudí její důsledky - české země v době jagellonské a po  na příkladu událostí v českém státě objasní nástupu Habsburků stavovské a absolutistické pojetí státu - české země a Praha v době rudolfínské  ilustruje postavení jednotlivých vrstev české společnosti doby rudolfínské a jejich život  uvede příklady významných osobností a památek spojených s dobou vlády Rudolfa II. Doba barokní - Ludvík XIV. a Francie jeho doby  na příkladu Ludvíka XIV. ilustruje absolutistický způsob vlády  rozpozná základní znaky barokního kulturního stylu - barokní umění a myšlení a uvede jeho představitele a příklady významných - Jan Ámos Komenský kulturních památek v Evropě a v českých zemích  vysvětlí přínos a význam života a díla Jana Ámose Komenského Modernizace společnosti - osvícenství  uvede významné představitele osvícenského myšlení a jejich nejdůležitější myšlenky - habsburské země v době Marie Terezie  vysvětlí pojem osvícenský absolutismus, uvede a Josefa II. významné reformy a jejich dopad na různé stránky života společnosti - vznik USA, Velká francouzská  objasní souvislost mezi osvícenským myšlením a revoluce, napoleonské války událostmi amerického boje za nezávislost, Velké francouzské revoluce a napoleonských válek na jedné straně a rozbitím starých společenských struktur v Evropě na straně druhé - národní hnutí  porovná jednotlivé fáze utváření novodobého českého národa v souvislosti s národními hnutími vybraných evropských národů  uvede významné osobnosti českého národního obrození

 



 

 

   

ilustruje postavení jednotlivých vrstev české společnosti v době národního obrození na příkladu průběhu a důsledků průmyslové revoluce ve Velké Británii a v českých zemích vysvětlí rozdílné tempo modernizace a prohloubení nerovnoměrnosti vývoje jednotlivých částí Evropy a světa charakterizuje emancipační úsilí významných sociálních skupin; uvede požadavky formulované ve vybraných evropských revolucích a porovná je s postavením těchto skupin dnes České země, Evropa a svět v druhé polovině 19. století ilustruje postavení a život jednotlivých vrstev české společnosti uvede příklady významných osobností z politiky, kultury, vědy, příklady jejich děl a činů zhodnotí jejich význam, charakterizuje nejvýznamnější umělecké styly doby charakterizuje základní politické proudy charakterizuje vztahy mezi Čechy a Němci a jejich proměny; vysvětlí, proč byly pokusy o uspořádání česko-německých vztahů neúspěšné vysvětlí rozdíl mezi vlastenectvím a nacionalismem na příkladu tzv. hilsneriády charakterizuje soudobý český antisemitismus uvede nejvýznamnější koloniální říše a příklady některých významných jednotlivých kolonií vysvětlí, proč státy o kolonie usilovaly, a charakterizuje, jakými prostředky je ovládaly

- industrializace a její důsledky - Velká Británie a české země v době 1. průmyslové revoluce

- česká společnost, život v Praze, život na venkově - vztahy Čechů a Němců

- soupeření mezi velmocemi, kolonialismus

Dějepis - kvarta Konkrétní cíle 1. světová válka a vznik Československa  vysvětlí nejdůležitější příčiny války  charakterizuje válku – způsob vedení bojů a vývoj techniky, dopad na civilní obyvatelstvo  uvede výsledky a důsledky války  charakterizuje různý postoj Čechů k rakouské armádě a Habsburkům obecně  charakterizuje domácí a zahraniční odboj – uvede použité prostředky, významné osobnosti  charakterizuje ruský stát a ruskou společnost na začátku války  charakterizuje program bolševiků, vysvětlí jeho souvislost s učením Marxe  uvede hlavní změny, které provedla sovětská vláda, a charakterizuje metody bolševiků při budování jejich státu Československo, Evropa a svět mezi světovými válkami  uvede hlavní výsledky konference a porovná nové postavení velmocí  charakterizuje ČSR z hlediska politického, národnostního, hospodářského a kulturního ve 20. a pak ve 30. letech  charakterizuje politickou a hospodářskou situaci v těchto státech a především dopady hospodářské krize  rozpozná klady a nedostatky demokratických systémů  charakterizuje fašismus a nacismus 2. světová válka  vysvětlí nejdůležitější příčiny války, rozlišuje mezi příčinami záminkami  uvede nejdůležitější události v průběhu války  charakterizuje válku – způsob vedení bojů a vývoj techniky, dopad na civilní obyvatelstvo  uvede výsledky a důsledky války  charakterizuje cíle a prostředky nacistické okupace a jejich proměny v průběhu války  ilustruje všední život v protektorátu  charakterizuje různý postoj Čechů k okupační moci a jeho proměny  charakterizuje domácí a zahraniční odboj – uvede jeho cíle, použité prostředky, významné osobnosti a také postup nacistů vůči odboji Československo po 2. světové válce; Rozdělený svět  vysvětlí příčiny a důsledky vzniku bipolárního světa; uvede příklady střetávání obou bloků  vysvětlí a na příkladech doloží mocenské a politické důvody euroatlantické hospodářské a vojenské spolupráce  charakterizuje život a systém pod vládou

Učivo - příčiny, charakter a důsledky 1. světové války

- Češi a Slováci v době války a tzv. 1. odboj

- ruské revoluce

- versailleská mírová konference - charakter československého státu v době vzniku a ve 20. létech a po hospodářské krizi - Československo, USA, Německo a Sovětské Rusko,

- příčiny, průběh, charakter a výsledky války

- Čechoslováci ve 2. světové válce, život za okupace a tzv. druhý odboj

studená válka, rozdělení světa do vojenských bloků reprezentovaných supervelmocemi; politické, hospodářské, sociální a ideologické soupeření vnitřní situace v zemích východního

komunistických stran z hlediska politického, národnostního, hospodářského a kulturního, z hlediska dodržování lidských práv  na konkrétních příkladech posoudí postavení rozvojových zemí v souvislosti s jejich koloniální minulostí Československo od únorového převratu do r. 1989  objasní souvislost mezi postavením komunistické strany a jejím nástupem k moci a výsledky a důsledky 2. světové války (z hlediska mezinárodního i vnitrostátního)  zamýšlí se nad obecnějšími příčinami obliby komunistického učení  objasní, proč a jakými prostředky komunisté perzekuovali některé skupiny obyvatelstva  zamýšlí se nad důvody, proč byl totalitní režim přijat většinou obyvatelstva  vysvětlí pojem propaganda a objasní základní principy jejího fungování, rozpozná je na konkrétních příkladech komunistické i jiné propagandy, zamýšlí se nad okolnostmi a vlivy, které mohou snižovat účinnost propagandy  na příkladech osudů jednotlivců (z primárních i sekundárních pramenů) se zamýšlí nad možnostmi jejich jednání, nad jejich motivací a nad důsledky jejich postojů a činů  ilustruje všední život v 60. letech a v letech normalizace Rozpad východního bloku  charakterizuje hlavní příčiny rozpadu východního bloku a pádu komunistických stran

bloku (na vybraných příkladech srovnání s charakteristikou západních zemí) rozpad koloniálního systému, mimoevropský svět - nástup KSČ k moci

- represe v 50. letech a v době normalizace - jedinci a skupiny obyvatel a jejich možnosti v extrémní situaci totalitního režimu a odepření lidských práv skupině obyvatel z pohledu - skupiny obětí, pachatelů, diváků a účastníků tzv. 3. odboje a disidentů

- životní úroveň a všední život

History – kvinta, sexta Cíle výuky dějepisu v kvintě a sextě společné všem níže uvedeným blokům  zná významné historické události k danému tématu a dokáže vysvětlit jejich význam a souvislosti mezi nimi a správně je zařadit časově i geograficky  zná významné historické osobnosti, dokáže zhodnotit jejich význam a správně je zařadit časově i geograficky  na podporu svého názoru a při odpovídání na otázky k jednotlivým tématům a hodinám správně a vhodně používá faktografické znalosti a odbornou terminologii  rozlišuje mezi příčinami a důsledky historických procesů a událostí a s použitím relevantních znalostí demonstruje, že chápe souvislosti mezi nimi  při srovnávání různých historických událostí, procesů, osobností apod. je schopen brát ohled na jejich historický kontext a postihovat jak to, co mají společného, tak to, v čem se liší  zlepšuje se ve schopnosti interpretovat a porovnávat různé historické prameny, vyvozovat z nich logické důsledky a jasně, přehledně a kultivovaně je prezentovat

Učivo - kvinta Počátky studené války

Zahraniční politika USA do r. 1989

Zahraniční politika Sovětského svazu do r. 1989 a její dopad na země tzv. východního bloku

OSN a její role a možnosti v době studené války Izraelsko-palestinský konflikt

- Příčiny rozpadu válečné aliance spojenců na konci války a těsně po ní - Vznik a charakter tzv. východního bloku, metody, kterými Sovětský svaz získal nad jednotlivými zeměmi kontrolu, reakce Spojenců - Okupace Německa, blokáda Západního Berlína a její důsledky - Obecná charakteristika americké zahraniční politiky - Její periodizace a porovnání jejích prostředků a úspěšnosti v jednotlivých etapách studené války - Vybrané detailněji studované epizody: - Karibská krize - Vietnamská válka - Obecná charakteristika sovětské zahraniční politiky - Její periodizace a porovnání jejích prostředků a úspěšnosti v jednotlivých etapách studené války - Vybrané detailněji studované epizody: - intervence v Maďarsku 1956 a v Československu 1968 - Stavba Berlínské zdi v r. 1961 - Vývoj v Polsku, hnutí Solidarita - Gorbačov a kolaps Sovětského svazu - Funkce OSN, prostředky k jejich vykonávání a míra do jaké se jí tyto funkce dařilo plnit - Vybrané detailněji studované epizody: - Korejská válka - Židé a Arabové v Palestině v 19. a 20. stol, vznik státu Izrael - Války v roce 1956, 1967 a 1973, role a postoj velmocí - Dopad konfliktu na život Izraelců a Palestinců - Vývoj v 90. letech - Přetrvávající problémy a jejich možná řešení

Učivo - sexta Dopad kolonialismu západních velmocí v 19. století

Proces dekolonizace

Občanská válka v USA a její důsledky USA mezi světovými válkami USA po 2. světové válce Čína v letech 1945 - 90

- Příčiny evropského úspěchu při ovládání různých částí světa - Vybrané detailněji studované konkrétní příklady: - Charakter a dopad koloniální politiky západních mocností - v Číně - v Indii - v Africe - Okolnosti a příčiny dekolonizačního hnutí po 2. světové válce – obecná charakteristika - Vybrané detailněji studované konkrétní příklady: - Vznik a rozdělení Indie - Občanská válka v Kongu - Otroctví v USA a jeho role ve vypuknutí občanské války - Osobnost Abrahama Lincolna - Co rozhodlo o vítězství severu - USA po občanské válce - Zlatá 20. léta a jejich dopad na společnost v USA - Příčiny, projevy a důsledky velké hospodářské krize - F. D. Roosevelt, New Deal a jeho úspěšnost - USA v 50. 60. letech - Hnutí za lidská práva - USA v 70. letech a 80. letech - Dopad 2. světové války na situaci v Číně - Šíření komunismu, vítezství komunistů v občanské válce - Čína v 50. až 70. letech, charakter čínské verze komunismu, Maovy kampaně - Proměny čínské hospodářské politiky v 80. a 90. letech a jejich důsledky

Dějepis – septima Cíle výuky dějepisu v septimě společné všem níže uvedeným blokům  zná významné historické události českých dějin a dokáže vysvětlit jejich význam a souvislosti mezi nimi a správně je zařadit časově  zná významné historické osobnosti českých dějin, dokáže zhodnotit jejich význam a správně je zařadit časově  zopakuje se milníky a zásadní trendy evropského a světového historického vývoje  události, osobnosti a trendy českých dějin uvádí do souvislosti evropskými a světovými dějinami  na podporu svého názoru a při odpovídání na otázky k jednotlivým tématům a hodinám správně a vhodně používá faktografické znalosti a odbornou terminologii  rozlišuje mezi příčinami a důsledky historických procesů a událostí a s použitím relevantních znalostí demonstruje, že chápe souvislosti mezi nimi  při srovnávání různých historických událostí, procesů, osobností apod. je schopen brát ohled na jejich historický kontext a postihovat jak to, co mají společného, tak to, v čem se liší  zlepšuje se ve schopnosti interpretovat a porovnávat různé historické prameny, vyvozovat z nich logické důsledky a jasně, přehledně a kultivovaně je prezentovat

Učivo - septima České země před vznikem přemyslovského státu

České země v době Přemyslovců

České země za vlád Lucemburků, Jiříka z Poděbrad a Jagellonců

České země od nástupu Habsburků do konce třicetileté války České země v době barokního a osvícenského absolutismu

České země v sobě národního obrození

České země v době formování moderní společnosti (1849 – 1914)

- Periodizace a charakter (technologie, stupeň organizace, památky) jednotlivých prehistorických a starověkých epoch dějin Evropy - Prehistorie území Čech a Moravy a jejich srovnání s významnými evropskými oblastmi - Keltové a Germáni a Slované na našem území – porovnání jejich společnosti a kultury - 1. slovanské státní útvary – Sámova říše, Velká Morava - Periodizace evropských dějin středověku, charakter středověké společnosti, kultury, vzdělanosti ve středověku obecně i v jeho jednotlivých etapách - Vznik českého přemyslovského státu, jeho vývoj do konce 12. století - Český stát v době posledních Přemyslovců - Evropa na hranici středověku a novověku – zvl. renesanční kultura a vzdělanost - Vláda Jana a Karla - husitské války a jejich důsledky, vláda Jiřího z Poděbrad - české země za vlády Jagellonců - Evropa v době reformace a zámořských objevů - vláda prvních Habsburků - Rudolf II a jeho doba, rudolfinská Praha - stavovské povstání, třicetiletá válka a její důsledky - Evropa a svět v době barokní a osvícenské – zvl. kultura, vzdělanost, základy vědy, důsledky osvícenského myšlení pro pojetí státu a společnosti - proměny české společnosti a habsburského státu 1648 1740 - vláda Marie Terezie a Josefa II. - Evropa v době francouzské revoluce a napoleonských válek, vznik a charakter USA - charakter a důsledky průmyslové revoluce - 1. a 2. obrozenecká generace, jejich cíle, proměny české společnosti - Evropa svět v 19. století a na zač. 20. století – koncert velmocí, charakter jednotlivých oblastí a velmocí, průmyslová společnost, vzdělanost, kultura - česká společnost a její proměny - vztahy Čechů a Němců, postavení českých zemí v habsburské říši - hlavní politické proudy a strany

History – IB Course Studenti, kteří v septimě a v oktávě studují dvouletý maturitní program International Baccalaureate, si jako jeden z volitelných předmětů mohou zvolit IB History. Vyučovacím jazykem je angličtina.

I. Cíle výuky Zájemci jsou připravováni k úspěšnému složení mezinárodní maturitní zkoušky IB z Historie na vyšší (High Level) či standartní úrovni (Standard Level), k úspěšnému složení české maturitní zkoušky z Dějepisu a ke složení přijímacích zkoušek na vysoké školy přírodovědného směru.

II. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů 

průběžné hodnocení (dílčí testy, písemná a ústní zkoušení a prezentace, apod.)



každý trimestr je hodnocen jeden větší výstup (může jít o zkoušení podobné zkoušce, odevzdání samostatné práce apod.)



externí a interní výstupy předepsané IBO pro úspěšné absolvování zkoušky z History

III. Hodinová dotace Student si volí IB History jako svůj maturitní předmět na vyšší (High Level) nebo nižší úrovni (Standard Level). Zvolené úrovni odpovídá časová dotace: Standard Level

High Level

septima

4

5

oktáva

4

5

IV. Osnovy Osnovy předmětu vychází z aktuálně platného sylabu, který vydává IBO zhruba na pětileté období a který je pro IB školy závazný. V rámci toho sylabu mají školy určité omezené možnosti volby (mj. především v tom, jestli se zaměřují spíše na dějiny středověku a novověku nebo na dějiny 19. a 20. století) a vytvářejí si osnovy kombinací z předepsaných možných témat.

Septima hodinová dotace 4 hodiny týdně Standard Level, 5 hodin týdně High Level Peacemaking, Peacekeeping – International Relations 1918-36

Aims of the Paris Peacemakers and Terms of the Paris Peace treaties Political Impact of the Treaties on Europe Disarmament and reinforcement of the Treaties Work of the League of Nations Depression and Threats to Peace The Cold War Origins of the Cold War 1917-45 From allies to enemies 1945-47 The division of Germany and Europe 1948-52 The Spread of Communism in Asia 1945-54 From détente to the Berlin Wall 1953-61 The Global Cold War 1960-78 The Politics of Détente 1963-79 The End of the Cold War 1980-1990 Unification and Consolidation of Germany and Italy 1815-90 – for High Level students only The unification of Italy 1796-1848 The establishment of the Kingdom of Italy 1848-61 Italy 1861-90 Germany 1815-62 The unification of Germany 1862-71 Germany under Bismarck 1871-90 Imperial Russia, Revolutions and the Establishment of the Soviet State – for High Level students only The reforms of Alexander II Reaction under Alexander III The 1905 revolution and its effects The revolutions of 1917 Lenin’s Russia 1917 - 1924

Oktáva hodinová dotace 4 hodiny týdně Standard Level, 5 hodin týdně High Level Causes, Practices and Effects of Wars The First World War 1914-1918 The Spanish Civil War 1936-1939 The Second World War in Europe 1939-1945 The Chinese Civil War 1927 - 1949 The Nicaraguan Revolution 1976 - 1979

The Soviet Union and Eastern Europe 1924-2000 – for High Level students only The rise and the nature of the rule of Stalin (1924 – 1953) The USSR and World War Two Khrushchev and Brezhnev’s era (1953 – 1982) Transformation of Soviet Union (1982 – 2000)

V. Učebnice Peacemaking, Peacekeeping – International Relations 1918-36 (Dailey, Williamson) Causes, Practices and Effects of Wars (Dailey, Webb) The Cold War (Williamson) Unification and Consolidation of Germany and Italy 1815-90 (Wells, Todd) Imperial Russia, Revolutions and the Soviet State 1853-1924 (Waller) The Soviet Union and Eastern Europe (Todd)

Občanská výchova a Humanities Předmět Občanská výchova vyučujeme v sekundě, jeho vyučujícím jazykem je čeština, navazující předmět Humanities vyučujeme v kvartě, jeho vyučujícím jazykem je angličtina. Oba sebe navazující předměty mají studentům poskytnout vhled do fungování moderní demokratické společnosti. Během jejich hodin se žáci seznámí s problematikou mezilidských vztahů, základních lidských práv, s právními základy státu, s principy demokracie, se základy hospodářství v mikroekonomickém i makroekonomickém měřítku. Náplní výuky Humanities v kvartě je také rozsáhlý kurz, který integruje témata a otázky Dějepisu, Občanské výchovy a Osobnostně sociální výchovy. Tento kurz, který je sestaven jako celek na sebe navazujících dílčích tematických celků, vychází z metodiky programu Facing History and Ourselves4. Propojuje detailní studium konkrétního historického tématu Německa mezi světovými válkami (selhání demokratického systému, nástup nacistů, příprava a uskutečnění holocaustu) s tématy a otázkami fungování současné společnosti, role a zodpovědnosti jednice v ní.

Cíle výuky Občanská výchova u studentů rozvíjí znalosti a dovednosti, které potřebují k tomu, aby mohli vést kvalitní osobní a společenský život a aby se mohli aktivně a efektivně podílet na životě demokratické společnosti. Vychovává z nich poučené, kriticky myslící občany, kteří jsou si vědomi svých možností a povinností. Mezi nejdůležitější specifické cíle patří, aby studenti: - znali svá práva a povinnosti, seznámili se s důležitými právními normami - rozuměli pojmům demokracie, zastupitelská demokracie, právo a spravedlnost, znali jejich instituce a uvědomovali si jejich fungování v ČR, v Evropě, ve světě a byli si také vědomi vývoje a hranice těchto pojmů a jejich uplatňování - přijímali a reflektovali svou roli v prostředích a sociálních skupinách, jichž jsou členy (rodina, třída, škola, obec, ČR apod.) - získali vlastní zkušenosti s procesem hledání a přijímání řešení v rámci kolektivu, komunity a získali základní znalosti a dovednosti důležité pro řešení složitých nebo ohrožujících situací - porozuměli sami sobě i druhým, zvládali co nejlépe vlastní chování

Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů Předmětem průběžného i souhrnného hodnocení (které studenti dostávají vždy na konci trimestru) jsou v Občanské výchově především: - schopnost samostatně a přitom správně a co nejpřesněji uplatnit získané znalosti a dovednosti  jednak ve formě souvislejších úkolů, jakými je příprava na debatu a účast v ní (může jít i o debatu písemnou), psaní úvah, tematických prací a vytváření prezentací (ústních, písemných, elektronických, v podobě plakátu apod.) na dohodnuté téma a podle předem známých obsahových i formálních kritérií, jednak v písemných opakováních a testech.

4

www.facinghistory.org

- schopnost spolupracovat v týmu na dílčích úkolech i projektech  formou úkolů, za něž je hodnocena celá skupina, tyto úkoly mají někdy charakter projektu (např. skupinová debata, zpracování a prezentování určitého tématu z různých pramenů) a jsou také vždy hodnoceny podle předem známých kritérií, přičemž tato kritéria se kromě obsahu a formy vztahují i na organizaci práce v rámci skupiny a na reflexi jejího průběhu a výsledku V kvartě studenti vypracovávají seminární práci. Úspěšná obhajoba této práce je jednou z podmínek postupu na vyšší gymnázium. Studenti mohou práci vypracovat v předmětech Dějepis nebo Humanities, jazykem práce a obhajoby může být čeština i angličtina. Časová dotace sekunda – 2 hodiny týdně, vyučovací jazyk čeština kvarta – 4 hodiny týdně, vyučovací jazyk angličtina České učebnice: Horská a kol: Občanská výchova I. Fortuna, Praha 2003 Horská a kol: Občanská výchova II. Fortuna, Praha 2003 Učebnice v angličtině: Lesley de Meza, Stephen De Silva: PSHE 1. Hodder Education 2008.5 Tony Thorpe: Understanding Citizenship 1 – 3. Hodder Education 2008. Brian Titley, Dan Moynihan: Economics. Oxford University Press. 2007. Holocaust and Human Bahavior. Resource book. FHAO 1994. Další doporučená literatura: Paula Mirk, Patricia Born, Jim Mulligan: Ethics and Citizenship: Tools for Moral Decision-Making. Hodder Education 2003. Ted Huddlestone: Citizens and Society. Hodder Education 2004.

5

V anglickém a mezinárodním školství našemu termínu OSV odpovídá nejčastěji termín PSHE – Personal, Social and Health Education.

Předměty Občanská výchova i Humanities jsou předměty integrovanými. Jejich obsah je tvořen tematickými celky vzdělávacích oborů Výchova k občanství, Dějepis a průřezových témat Osobnostně sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. Občanská výchova - sekunda Konkrétní cíle Stát a právo  rozlišuje nejčastější typy a formy států a na příkladech porovná jejich znaky

   

   

 



 





objasní účel důležitých symbolů našeho státu a způsoby jejich používání rozlišuje a porovnává úkoly jednotlivých složek státní moci ČR i jejich orgánů a institucí uvede příklady institucí a orgánů, které se podílejí na správě obcí, krajů a státu vyloží smysl voleb do zastupitelstev v demokratických státech a uvede příklady, jak mohou výsledky voleb ovlivňovat každodenní život občanů na konkrétních aktuálních příkladech objasní principy fungování parlamentní demokracie zamýšlí se nad výhodami, slabými stránkami i mezemi demokracie sleduje a komentuje nejdůležitější aktuální politické události v ČR, Evropě a ve světě zná Listinu Základních lidských práv a svobod a posuzuje možnosti, které má společnost, komunita i žák sám při obraně těchto práv a v boji proti diskriminaci a předsudkům má základní přehled o různých etnických a kulturních menšin v české společnosti diskutuje o tom, kdy může být odlišnost zdrojem konfliktu a kdy zdrojem obohacení, objasní, kde dochází k problémům v souvislosti se sociokulturními rozdíly v ČR a Evropě, zamýšlí se nad možnostmi jejich řešení přiměřeně uplatňuje svá práva a respektuje práva a oprávněné zájmy druhých lidí, posoudí význam ochrany lidských práv a svobod

objasní význam právní úpravy důležitých vztahů – vlastnictví, pracovní poměr, manželství rozlišuje a porovnává úkoly orgánů právní ochrany občanů, uvede příklady jejich činnosti a spolupráce při postihování trestných činů seznamuje se s jednoduchými právními úkony a chápe jejich důsledky, uvede příklady některých smluv upravujících občanskoprávní vztahy – osobní přeprava; koupě, oprava či pronájem věci dodržuje právní ustanovení, která se na něj

Učivo - právní základy státu – znaky státu, typy a formy státu; státní občanství ČR; Ústava ČR; složky státní moci, jejich orgány a instituce - státní symboly ČR - státní správa a samospráva – orgány a instituce státní správy a samosprávy, jejich úkoly - principy demokracie – znaky demokratického způsobu rozhodování a řízení státu; politický pluralismus, sociální dialog a jejich význam; význam a formy voleb do zastupitelstev

- Listina základních lidských práv a svobod a další zásadní dokumenty - rozdíly mezi etnickými, kulturními a náboženskými skupinami a jejich rovnocennost - základní informace o různých skupinách žijících v české společnosti a jejich postavení

- lidská práva – základní lidská práva, Listina základních práv a svobod, práva dítěte, jejich ochrana; úprava lidských práv a práv dětí v dokumentech; poškozování lidských práv, šikana, diskriminace - právní řád České republiky – význam a funkce právního řádu, orgány právní ochrany občanů, soustava soudů; právní norma, předpis, publikování právních předpisů - právo v každodenním životě – význam právních vztahů; důležité právní vztahy a závazky z nich vyplývající; styk s úřady - protiprávní jednání – druhy a postihy protiprávního jednání, trestní

vztahují, a uvědomuje si rizika jejich porušování rozpozná protiprávní jednání, rozliší přestupek a trestný čin, uvede jejich příklady Mezinárodní spolupráce  uvede některé významné mezinárodní organizace a společenství, k nimž má vztah ČR  seznamuje se s dopadem společných politik a institucí na osobní i občanský život jednotlivce  seznamuje se s hlavními institucemi Evropské unie a oblastmi života, na které tyto instituce působí  zaujímá postoj k dopadu jejich činnosti na osobní i občanský život jednotlivce i s možnostmi jejich zpětného ovlivňování a využívání  zná vývoj evropské integrace od 2. světové války do současnosti 

postižitelnost; porušování předpisů v silničním provozu, porušování práv k duševnímu vlastnictví - mezinárodní spolupráce – ekonomická, politická a bezpečnostní spolupráce mezi státy, její výhody; významné mezinárodní organizace (RE, NATO, OSN aj.) - Evropská unie – její činnost, orgány, vývoj - vliv EU na život v ČR



Vztahy mezi lidmi a formy soužití  vysvětlí role členů komunity a uvede příklady pozitivního a negativního vlivu na vztahy v komunitě a na její fungování Rizika ohrožující zdraví a jejich prevence  umí popsat a dát do souvislostí zdravotní a psychosociální rizika spojená se zneužíváním návykových látek  zná bezpečné modely chování a komunikace (odmítání) v situacích spojených se sociálně patologickými jevy ve škole i mimo ni  ví, kde a jak v případě potřeby vyhledat pomoc  umí popsat a rozpoznat i méně zjevné projevy šikany  umí popsat důsledky šikany a zneužívání, rozlišuje role a možnosti chování obětí, pachatelů a diváků  zná bezpečné modely chování v situacích potenciálně spojených s nebezpečím násilí, zvláště sexuálního  ví, kde a jak v případě potřeby vyhledat pomoc v rámci školy i mimo ni

- vztahy partnerské, kamarádské, rodinné - vztahy a pravidla soužití v prostředí komunity – škola, vrstevnická skupina, obec, spolek - auto-destruktivní závislosti – rizika zneužívání návykových látek, rizika dalších závislostí (hráčství, závislost na počítači, na internetu)

- různé formy a stupně individuálního násilí a zneužívání a obrana proti nim – sexuální kriminalita, šikana, možnosti odborné pomoci, základní právní předpisy - bezpečné chování v komunikaci s vrstevníky, s cizími lidmi

Humanities - kvarta Konkrétní cíle Občan, občanská společnost a stát  zná Listinu Základních lidských práv a svobod a jiné zásadní lidsko-právní normy a posuzuje možnosti, které má společnost, komunita i žák sám při obraně těchto práv a v boji proti diskriminaci a předsudkům  má základní přehled o různých etnických a kulturních menšin v české, britské a evropské společnosti  diskutuje o tom, kdy může být odlišnost zdrojem konfliktu a kdy zdrojem obohacení, objasní, kde dochází k problémům v souvislosti se sociokulturními rozdíly v ČR, Velké Británii a Evropě, zamýšlí se nad možnostmi jejich řešení  uvede příklady institucí a orgánů, které se podílejí na správě obcí, oblastí, státu v ČR a ve Velké Británii  porovná úkoly jednotlivých složek státní moci a samosprávy v ČR a ve Velké Británii  objasní principy fungování parlamentní demokracie a porovná je s jiným typem státu (civilní autokracie, teokracie)  sleduje nejdůležitější aktuální politické události v ČR Stát a hospodářství  rozlišuje a porovnává různé formy vlastnictví, uvede jejich příklady 



 

 

objasní potřebu dodržování zásad ochrany duševního vlastnictví a jejich znalost uplatňuje ve svém jednání dodržuje zásady hospodárnosti, popíše a objasní vlastní způsoby zacházení s penězi a se svým i svěřeným majetkem, vyhýbá se rizikům v hospodaření s penězi vysvětlí, jakou funkci plní banky a jaké služby občanům nabízejí rozlišuje, ze kterých zdrojů pocházejí příjmy státu a do kterých oblastí stát směruje své výdaje, uvede příklady dávek a příspěvků, které ze státního rozpočtu získávají občané rozlišuje a porovnává úlohu výroby, obchodu a služeb, uvede příklady jejich součinnosti na příkladu chování kupujících a prodávajících vyloží podstatu fungování trhu

Jedinec a společnost  objasní, z jakých různých zdrojů se utváří individuální identita člověka  zamýšlí se nad svou vlastní identitou, snaží se ji postihnout, diskutuje o ní se spolužáky

Učivo - Listina základních lidských práv a svobod a další zásadní dokumenty - rozdíly mezi etnickými, kulturními a náboženskými skupinami a jejich rovnocennost - základní informace o různých skupinách žijících v české, Britské, evropské společnosti a jejich postavení

- formy participace občanů v politickém životě, volební systém - principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování - místní samospráva a komunita - vláda a parlament

- majetek, vlastnictví – formy vlastnictví; hmotné a duševní vlastnictví, jejich ochrana - hospodaření s penězi, majetkem a různými formami vlastnictví - peníze – funkce a podoby peněz, formy placení

- rozpočet rodiny, státu; význam daní

- výroba, obchod, služby – jejich funkce a návaznost - principy tržního hospodářství – nabídka, poptávka, trh; podstata fungování trhu; nejčastější právní formy podnikání - individuální identita

objasní, z jakých zdrojů se může utvářet kolektivní identita a jak tuto identitu osobně reflektuje  uvědomuje si na svém vlastním chování i na chování jiných lidí projevy potřeby patřit k nějakým skupinám a zamýšlí se (diskutuje) nad důsledky těchto projevů  na konkrétních situacích z historie i ze současnosti popíše podstatu hurá efektu, nálepkování a předsudků, zamýšlí se nad úlohou, kterou tyto mechanismy plní v komunikaci a soužití lidí, a nad jejich důsledky  definuje a porovná nacionalismus, vlastenectví a jejich projevy  na konkrétních příkladech těchto dvou myšlenkových hnutí vysvětlí, jakou plnily ve své době funkci a které slupiny obyvatel je přijímaly, pokusí se vysvětlit proč  vysvětlí, jakou úlohu hrály v těchto hnutích vědecké teorie Německo mezi dvěma světovými válkami  popíše situaci v Německu po přijetí versailleské mírové smlouvy, vysvětlí, které hlavní skupiny obyvatel výmarskou republiku přijímaly a které odmítaly, a proč  vysvětlí jaké okolnosti a společenské a obecně lidské tendence využili nacisté na cestě moci  porovná režim vytvořený nacisty s demokratickým systémem vlády  na příkladech osudů jednotlivců (z primárních i sekundárních pramenů) se zamýšlí nad možnostmi jejich jednání, nad jejich motivací a nad důsledky jejich postojů a činů  porovná, nakolik jsou situace a volby tehdejších lidí srovnatelné s dnešní situací a s volbami, které musí provádět dnešní lidé 

Holocaust a lidské chování  objasní, proč nacisté perzekuovali některé skupiny obyvatelstva  zamýšlí se nad důvody, proč byly restrikce přijaty většinou německého obyvatelstva a měly relativně malý ohlas i v zahraničí  vysvětlí pojem propaganda a objasní základní principy jejího fungování, rozpozná je na konkrétních příkladech nacistické i jiné propagandy  zamýšlí se nad okolnostmi a vlivy, které mohou snižovat účinnost propagandy  na příkladech osudů jednotlivců (z primárních i sekundárních pramenů) se zamýšlí nad možnostmi jejich jednání, nad jejich motivací a nad důsledky jejich postojů a činů

- kolektivní identita a potřeba někam patřit - podstata nálepkování a předsudků - my a oni – na úrovni kolektivu spolužáků, skupiny vrstevníků, na úrovni společnosti, státu

- antisemitismus - americké a evropské eugenické hnutí na konci 19. a na poč. 20. století

- přijetí demokratického systému v Německu - cesta nacistů k moci v době výmarské republiky - demontáž demokracie - jedinec a možnosti pro jeho rozhodování v situaci nástupu totalitního a xenofobního režimu - mezinárodní právo a možnosti vlád v situaci nástupu totalitního a xenofobního režimu

- postup restriktivních opatření a jejich přijímaní obyvateli, definování nepřítele - metody propagandy a možnosti odolnosti vůči ní

- jedinci a skupiny obyvatel a jejich možnosti v extrémní situaci totalitního režimu a odepření lidských práv skupině obyvatel z pohledu - skupiny obětí, pachatelů, diváků a

zachránců Vyrovnávání se s minulostí  vysvětlí pojem mír vítězů a spravedlivý mír a zamýšlí se nad těmito pojmy v souvislosti s norimberským procesem  popíše cíle a způsob fungování některých současných trestních soudních tribunálů a jiných institucí usilujících o vyrovnání s traumatickou minulostí  zamýšlí se nad pojmy potrestání, vyrovnání, odpuštění v souvislosti s holocaustem a s jinými událostmi masového porušování lidských práv a násilí  vysvětlí funkci pomníků a dalších institucí paměti  zaujme k nim osobní postoj ke konkrétním památníkům, muzeím apod. a zamýšlí se nad přínosem jejich udržování a budování Rozhodnutí angažovat se  popíše příklady činů, které znamenaly ochranu lidských práv nebo pozitivní změnu a zamýšlí se nad motivací k těmto činům a nad jejich důsledky  ve skupině nebo samostatně vytvoří a prezentuje návrh projektu, jehož provedení by přineslo pozitivní změnu do života školy, obce apod.

- norimberský proces a jeho význam - jiné, především současné pokusy o vyrovnání se s válečnými zločiny a s masovým porušováním lidských práv

- pomníky, památníky, muzea, vyznamenání obecně – jejich smysl - konkrétní pomníky, památníky atd. - další příklady činů proti diskriminaci a činů pomoci - možnost či potřeba angažovat se v současnosti tam, kde žijeme my

Základy společenských věd Předmět Základy společenských věd vyučujeme v kvintě a sextě. V kvintě studenti studují český politický systém a právo a seznamují se také se základy psychologie. V sextě je jeho obsah tvořen především studiem filosofie a doplněn úvodem do sociologie. Cíle výuky Základy společenských věd u studentů rozvíjí znalosti a dovednosti, které potřebují k tomu, aby mohli vést kvalitní osobní, společenský život a občanský život. Vychovává z nich poučené, kriticky myslící občany, kteří jsou si vědomi svých možností a povinností. Mezi nejdůležitější specifické cíle patří, aby studenti: - znali svá práva a povinnosti, seznámili se s důležitými právními normami - rozuměli pojmům demokracie, zastupitelská demokracie, právo a spravedlnost, znali jejich instituce a uvědomovali si jejich fungování v ČR, v Evropě, ve světě a byli si také vědomi vývoje a hranice těchto pojmů a jejich uplatňování - přijímali a reflektovali svou roli v prostředích a sociálních skupinách, jichž jsou členy (rodina, třída, škola, obec, ČR apod.) - získali vlastní zkušenosti s procesem hledání a přijímání řešení v rámci kolektivu, komunity a získali základní znalosti a dovednosti důležité pro řešení složitých nebo ohrožujících situací - porozuměli sami sobě i druhým, zvládali co nejlépe vlastní chování

Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů Předmětem průběžného i výstupního hodnocení (které studenti dostávají vždy na konci trimestru) v Zeměpise jsou především: - znalosti studentů a jejich schopnost tyto znalosti uplatnit a použít, ověřované prostřednictvím testů, - schopnost samostatně pracovat (krátkodobě i dlouhodobě) na zadaném projektu podle předem známých obsahových i formálních kritérií, - schopnost spolupracovat v týmu  formou úkolů, za něž je hodnocena celá skupina, - aktivní přístup při všech činnostech v hodinách

Časová dotace kvinta a sexta – 2 hodiny týdně, vyučovací jazyk čeština České učebnice: Denglerová a kol.: Společenské vědy pro střední školy, 1. díl. Didaktis. Dufek a kol., Společenské vědy pro střední školy, 2. díl. Didaktis. Horecký a kol., Společenské vědy pro střední školy, 3. díl. Didaktis. Hejduk: Občanský a společensko vědní základ – Filosofie. Computer Media. Další doporučená literatura: Žaloudek: Encyklopedie politiky. Libri.

Dočekalová, Švec a kol.: Úvod do současné politologie. Grada. Scruton: Slovník politického myšlení. Atlantis. Mičienka: Příruční slovník občana. Sociologické nakladatelství. Šíma, Suk: Základy práva pro střední a vyšší odborné školy. Nakladatelství C. H .Beck. kolektiv: Právo pro každého - Street Law”. Partrners Czech. Ryska: Právo pro střední školy. Fortuna. Ryska: Příklady z právní praxe pro střední školy. Fortuna. kol.: Filosofický slovník. Nakladatelství Olomouc. Kratochvíl: Filosofie mezi mýtem a vědou (od Homéra po Descarta. Academia. Petříček: Úvod do (současné) filosofie. Herrmann & synové. Blecha: Filosofie. Nakladatelství Olomouc. Helus, Psychologie pro střední školy. Fortuna. Nakonečný, Encyklopedie obecné psychologie. Academia. Hartl, Hartlová: Psychologický slovník. Portál. kol.: Encyklopedický atlas psychologie. Nakladatelství Lidové noviny. Petrusek: Základy sociologie. Akademie veřejné správy. Buriánek: Sociologie pro střední odborné školy a vyšší odborné školy. Fortuna.

Základy společenských věd - kvinta Konkrétní cíle Psychologie jako věda  definuje předmět oboru, vysvětlí základní pojmy a odliší psychologické metody a disciplíny  vyloží kořeny a vznik psychologie, charakterizuje její vývoj a základní směry Osobnost z psychologického hlediska  definuje psychologické pojetí osobnosti  odliší jednotlivé složky osobnosti (procesy, stavy, vlastnosti, rysy), porovná a posoudí jednotlivé psychologické teorie osobnosti  charakterizuje osobnost v jednotlivých fázích jejího vývoje, odliší změny poznávacích procesů, myšlení a sociálního chování, určí souvislosti biologického, duševního a sociálního vývoje  odliší psychické procesy: vnímání, představy, myšlení a paměť, definuje jednotlivé myšlenkové operace (srovnávání, analýza, syntéza, abstrakce) popíše typy emocí (afekt, nálada, vášeň), na případech objasní společenskou stránku citů (např. vztah rodiče a dítěte v rané fázi dětství)  zhodnotí hierarchii potřeb podle A. Maslowa, posoudí vliv uspokojení sociálních potřeb na lidskou psychiku, odůvodní význam rodiny v socializačním procesu  definuje proces vytváření identity, popíše důležité činitele  porovná různé metody učení a zhodnotí jejich efektivitu pro vlastní studium, zhodnotí význam sebepoznání pro pochopení motivů a příčin vlastního chování i porozumění druhým  osvojí si praktické zásady a techniky psychohygieny, popíše důsledky dlouhodobého působení stresu a frustrace na člověka, dokáže uvést vybrané formy odborné pomoci a rozlišuje úlohu a specializaci psychologa a psychiatra

Učivo - Vymezení psychologie jako vědy, základní terminologie, metody, disciplíny - Vývoj oboru, základní proudy, školy - Pojetí osobnosti v psychologii, složky osobnosti - Vybrané teorie osobnosti - Periodizace vývoje osobnosti

- Poznávací procesy (vnímání, představy, myšlení, paměť), měření duševních schopností, myšlenkové operace



Interpersonální vztahy  určí nejčastější zdroje utváření stereotypů a předsudků, posoudí jejich úlohu při sociálním poznávání, popíše průběh sociální komunikace a popíše možné příčiny chyb a nepochopení, které při ní mohou nastat, definuje nezbytné předpoklad y efektivní komunikace Český politický systém  definuje stát, uvede jeho funkce, popíše vybrané teorie vzniku státu  rozliší a porovnává funkce a pravomoci orgánů

- Emoční a volní procesy - Motivace: potřeby, etické a psychosociální aspekty rodinného, partnerského života - Identita, důstojnost - Proces učení, sebereflexe, poruchy učení - Duševní hygiena, předcházení stresu, zvládání stresu - Náročné životní situace a jejich řešení, hledání pomoci, psychologické poradenství, klinická psychologie a psychopatologie - Mezilidská komunikace a vnímání druhých lidí

- Vznik a funkce státu - Dělba státní moci

státní správy a samosprávy v ČR, na konkrétních příkladech popíše systém vzájemné kontroly politických orgánů v ČR,  dokáže interpretovat aktuální politické dění v ČR  dokáže popsat proces schvalování zákonů, na příkladech z politické praxe umí popsat stav legislativní nouze a určit, kdo má v ČR tzv. zákonodárnou iniciativu, odliší způsob přijímání ústavních zákonů, zákonů (zákonných opatření) a podzákonných předpisů (vyhlášek, nařízení)  dokáže se orientovat v textu ústavy ČR, vymezí oblasti života společnosti, které upravuje a posoudí její funkci, objasní význam ústavního soudu  uvede možnosti aktivní politické participace občanů ve veřejném životě (např. v návrh změny v životě obce, městské části atd.), objasní význam politických stran v ČR, pomocí samostatného projektu představí rozdílnost přístupu politických stran v ČR k řešení konkrétních společenských problémů Základy práva vysvětlí, na jakých principech je založen právní stát a právní vědomí společnosti odliší morální, náboženské a právní normy, dokáže uvést znaky a typy právních norem 

- Legislativní proces

- Ústava ČR - Politická participace

- Právní stát a právní normy



rozliší hierarchii právních předpisů na základě jejich právní síly,  vysvětlí význam vybraných právních zásad (principů), popíše publikaci a formu právních předpisů  odliší rozdíl mezi platností, účinností a působností právních předpisů  odliší oblasti veřejného a soukromého práva a charakterizuje jednotlivá právní odvětví  na konkrétním příkladu představí právní vztah, uvede 4 základní povinnosti, které z něho mohou vyplývat  popíše právní skutečnosti, při nichž vzniká (příp. se mění nebo zaniká),  rozliší fyzické a právnické osoby a popíše jejich roli v právních vztazích, odliší právní subjektivitu a způsobilost k právním úkonům popíše funkci a struktury soudů v ČR, zná náplň práce advokáta, notáře a policie ČR uvede příklady právních problémů, s nimiž se na ně mohou občané obracet

- Právní řád ČR a začlenění práva

rozeznává, jaké případy se řeší v občanském soudním řízení a jaké v trestním řízení, dokáže vytvořit platnou smlouvu, zná nároky, které z ní vyplývají, je si vědom, jakým způsobem se může domoci ochrany svých práv nebo vymožení povinností, kterými je mu někdo zavázán,  zná a respektuje práva spojená s ochranou soukromého vlastnictví (včetně duševního vlastnictví)

- Občanské právo





- Právní vztah a právní skutečnost

- Orgány právní ochrany

určí, za jakých okolností nelze uzavřít manželství, dokáže definovat práva povinnosti vyplývající z manželství a rodičovskou zodpovědnost vůči dětem, uvede, mezi kterými osobami je uzákoněna vyživovací povinnost  vymezí podmínky vzniku a zániku pracovního poměru, popíše postup uzavření pracovní smlouvu a podání výpovědi  dokáže odhalit neplatnou nebo neúplnou pracovní smlouvu, zná svá pracovní práva a respektuje své pracovní povinnosti, chová se poučeně a adekvátně situaci v případě pracovního úrazu  odliší trestný čin od přestupku, vymezí podmínky trestní postižitelnosti občanů a uvede příklady postihu trestné činnosti, pomocí konkrétního příkladu trestné činnosti je schopen vysvětlit 4 znaky skutkové podstaty trestného činu, dokáže definovat úmyslný trestný čin i nedbalost vědomou a nevědomou  umí charakterizovat funkce orgánů činných v trestním řízení (policie, státní zástupce, soud, obhájce, obhájce ex offo)  je schopen popsat stádia trestního řízení a pomocí skupinového projektu představit průběh soudního líčení 

- Rodinné právo

- Pracovní právo

- Trestní právo hmotné

- Trestní řízení (trestní právo procesní)



Základy společenských věd - sexta Konkrétní cíle Sociologie jako věda  definuje předmět oboru, orientuje se v základních pojmech a odliší psychologické metody a disciplíny  vyloží kořeny a vznik sociologie, charakterizuje její vývoj a základní směry, uvede významné představitele  pokouší se interpretovat výsledky sociologického výzkumu (grafy, diagramy, statistiky …) Rodina  dokáže posoudit jednotlivé funkce rodiny, na příkladech z historie i současnosti popíše vliv vnějších podmínek na její podobu  odliší základní typy rodiny (nukleární, vícegenerační, neúplná) i kulturně podmíněné formy manželských svazků (polygynie, polyandrie) Sociální útvary a sociální struktura společnosti  dokáže charakterizovat sociální skupinu a sociální agregát, odůvodní funkci sdílených norem a hodnot pro fungování společenských skupin,  uvede příklady subkultur v české společnosti;  okáže popsat různé osy sociální stratifikace, charakterizuje vývoj sociální struktury české společnosti v posledních třech desetiletích;

Učivo - Vymezení psychologie jako vědy, základní terminologie, metody, disciplíny - Vývoj oboru, základní proudy, školy, významní představitelé

- Rodina a její funkce - Sociální role v rodině - Příčiny a projevy proměny rodiny v historii i v současnosti - Kulturně podmíněné varianty rodiny - Sociální útvary - Sociální normy a hodnoty, kultura, sub-kultura - Sociální stratifikace a mobilita, sociální nerovnost

odliší horizontální a vertikální mobilitu, posoudí možnosti sociální mobility jedince v současné české společnosti Sociální změny  popíše základní rysy tradiční společnosti;  charakterizuje procesy provázející utváření moderní společnosti (industrializace, urbanizace, individuace, sekularizace, alfabetizace);  popíše politické, ekonomické, technologické a kulturní změny vedoucí k postindustriální společnosti,  v uvedených typech společností dokáže porovnat postavení muže, ženy a pojetí etnické skupiny, národa a státní příslušnosti Sociální kontrola a sociální deviace  definuje funkci sociální kontroly, rozliší jednotlivé mechanismy a prostředky; odůvodní možné příčiny nedodržování sociálních norem; dokáže interpretovat statistické údaje o kriminalitě v ČR  

Filozofie Úvod do filosofie  objasní podstatu filozofického tázání, je schopen porovnat přístupy filosofie, náboženství a vědy k uchopení skutečnosti a člověka, určí základní filosofické disciplíny, umí interpretovat filosofický text a orientuje se v základních filosofických pojmech

Antická filosofie  charakterizují základní školy a klíčové osobnosti antické filosofie, je schopen jejich přístup k vybraným filosofickým otázkám vysvětlit a vzájemně porovnat Středověká filosofie  popíše vliv helénistického myšlení a judaismu na vznik křesťanství, je schopen vysvětlit spor o univerzálie (obecné pojmy), definuje Augustinovo vnímání vztahu rozumového poznání světa a pravé víry, porovná ho s přístupem Tomáše Akvinského Nástup novověku  pomocí Descartova obratu od objektu k subjektu charakterizuje počátky moderní vědy, dokáže porovnat principy zkoumání světa u racionalistické filosofie a britského empirismu, je schopen odlišit Descartovu metodickou skepsi od přístupu helénistické školy skeptiků Osvícenství a německá klasická filosofie  na textech konkrétních myslitelů představí, jakými

- Porovnání tradiční, moderní a postmoderní společnosti - Postavení muže a ženy, pojetí etnické skupiny, národa, státní příslušnosti

- Formy a význam sociální kontroly, sankce - Příčiny nedodržování sociálních norem a pravidel - Kriminalita, její různé příčiny, kontrola kriminality, statistiky kriminality a jejich interpretace

-

-

specifika filosofického tázání odlišnost reflexe světa: filosofie, náboženství, věda význam mýtu základní filosofické disciplíny (např. etika, gnoseologie, ontologie) a pojmy (např. metafyzika, dedukce, agnosticismus) počátky řecké filosofie, presokratikové filosofie klasického období filosofie helénistického období

-

kořeny křesťanství, patristika, scholastika

-

renesance a humanismus empiristé a racionalisté

-

francouzské osvícenství

způsoby se osvícenská filosofie vyjadřovala k otázkám pokroku lidské civilizace, náboženství, společenského uspořádání a výchovy (Voltaire, Rousseau), je schopen porovnat Kantovo učení o kategorickém imperativu s jiným etickými teoriemi, dokáže popsat pojetí smyslu dějin a lidské svobody u Hegela Filosofické směry 19. století  charakterizuje postoje představitelů vybraných filosofických směrů k etickým otázkám, noetice, náboženství a společenskému vývoji Filosofie 20. a 21. století  porovná přístup fenomenologie a analytické filosofie (logického pozitivismu) k otázce lidského poznání, vysvětlí pojetí autentického lidského pobytu (způsobu jakým existuje člověk) podle Martina Heideggera a popíše vliv jeho myšlenek na existenciální filosofii,  specifikuje postmoderní skepsi vůči důvěryhodnosti tzv. velkých vyprávění i vůči předpokladu o univerzální platnosti vědeckých teorií

-

německá klasická filosofie

-

marxismus pozitivismus (scientismus) voluntarismus, nihilismus

-

pragmatismus analytická filosofie a kritický racionalismus fenomenologie existencialismus strukturalismus a postmoderní myšlení

-

Economics – IB Course Gymnázium Nový PORG

Studenti, kteří v septimě a v oktávě studují dvouletý maturitní program International Baccalaureate, si jako jeden z volitelných předmětů mohou zvolit IB Economics. Vyučovacím jazykem je angličtina.

I. Cíle výuky Zájemci jsou připravováni k úspěšnému složení mezinárodní maturitní zkoušky IB z Economics na vyšší (High Level) či standartní úrovni (Standard Level), k úspěšnému složení české maturitní zkoušky z Všeobecného humanitního základu a ke složení přijímacích zkoušek na vysoké školy ekonomického a společenskovědního směru.

II. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů 

průběžné hodnocení (dílčí testy, písemná a ústní zkoušení a prezentace, apod.)



každý trimestr je hodnocen jeden větší výstup (může jít o zkoušení podobné zkoušce, odevzdání samostatné práce apod.)



externí a interní výstupy předepsané IBO pro úspěšné absolvování zkoušky z History

III. Hodinová dotace Student si volí IB Economics jako svůj maturitní předmět na vyšší (High Level) nebo nižší úrovni (Standard Level). Zvolené úrovni odpovídá časová dotace: Standard Level

High Level

septima

4

5

oktáva

4

5

IV. Osnovy Osnovy předmětu vychází z aktuálně platného sylabu, který vydává IBO zhruba na pětileté období a který je pro IB školy závazný. V rámci toho sylabu mají školy určité omezené možnosti volby a vytvářejí si osnovy kombinací z předepsaných možných témat.

Septima hodinová dotace 4 hodiny týdně Standard Level, 5 hodin týdně High Level

Introduction to economics Introduction to economics, scarcity, goods, opportunity costs, PPF, economic systems Section 1: Microeconomics Markets Demand, supply, equilibrium, price mechanism Elasticity - PED, YED, CPE, PES Government intervention Market failure Government failure Public choice Assessment week Labour market Game theory I Game theory II Firm

SR vs. LR, cost analysis, production analysis, revenue analysis, monopoly, monopolistic competition, oligopoly, price discrimination Section 2: Macroeconomics The level of overall economic activity Aggregate demand Monetary policy Fiscal policy Aggregate supply Macroeconomic equilibrium Unemployment Money and banking Inflation Growth Business cycle Distribution of income - Taxation, transfers, inflation consequences History of economic thought – historical and modern ecomomists Economic systems

Oktáva hodinová dotace 4 hodiny týdně Standard Level, 5 hodin týdně High Level Section 3: International economics Why do countries trade? Free trade and protectionism Exchange rates Balance of payments Economic integration

Terms of trade Assessment week Behavioural economics Section 4: Development economics Economic development Measuring development Domestic factors International trade Foreign direct investment Foreign aid International debt Assessment week Development experiments Pop-economics Micro recap Macro recap Development econ recap International trade recap

V. Učebnice Blink, Dorton: IB Economics. Oxford University Press.

Zeměpis / Geography Zeměpis se na Novém PORGu vyučuje na nižším gymnáziu v primě v češtině, v sekundě a tercii v angličtině, na vyšším gymnáziu v kvintě v češtině a v sextě v angličtině. V primě je učivo tvořeno dvěma základními bloky: Úvod do geografie a Zeměpis České republiky. První blok se věnuje především prostoru – postavení Země ve vesmíru, mapám a práci s nimi a základním světovým makroregionům, především z hlediska jejich polohy na mapě světa. Druhý blok se věnuje České republice – postavení státu ve světě, EU; přírodním poměrům a zdrojům, lidskému a hospodářskému potenciálu, jádrovým a periferním oblastem. V sekundě a tercii bude Zeměpis, v rámci anglojazyčné tradice, založen více na tzv. případových studiích (jak funguje počasí, komplexní pohled na zemětřesení, kukuřice z pole až na stůl, uhlí v Číně…). V sekundě se věnujeme fyzické a socioekonomické geografii, v tercii se zaměřujeme na regiony a na životní prostředí (tj. interakci člověka a krajiny). Tematický plán vychází z mezinárodních osnov KS 3 Geography britského nakladatelství Oxford University Press6. Kvinta shrnuje a systematizuje poznatky regionálního zeměpisu. Klíčovým pojmem je makroregion. V sextě se studenti věnují fyzicko geografické a socioekonomické sféře a jejich vzájemné interakci. Důraz je jednoznačně položen na socioekonomickou sféru – klíčové jsou bloky populace a hospodářský zeměpis. Tematický plán vychází z mezinárodních osnov IGCSE Geography britské Cambrigde International Examinations7.

Cíle výuky Obecným cílem je ukázat zeměpis jako zajímavý předmět, který integruje celou řadu oborů a dává jim prostorový aspekt, a vzbudit či posílit zájem studentů o poznávání regionů světa. Těchto cílů dosáhneme tím, studenti: -

získají geografické vědomosti s ohledem na své zapojení do občanského života a prostředí, které je obklopuje - tj. rozuměli základní terminologii a byli schopni prostorové orientace v měřítku mikroregion až svět,

-

naučí se klást geografické otázky: kde je to umístěno, proč je to tam, jak to vzniklo, jaký to má vliv na prostředí, jaký má tato poloha vztah k umístění ostatních geografických objektů,

-

osvojí si schopnost získávat, třídit a analyzovat geografické informace - používat mapy, grafy, texty, fotografie a statistický materiál; systematicky vyhledávat, shromažďovat a zpracovávat geografické informace z různých zdrojů; rozlišit jejich kvalitu a hodnotu a být schopni jejich interpretace,

-

rozvíjejí své schopnosti kriticky myslet: posuzovat a porovnávat územní změny, sociální a hospodářské jevy a procesy v prostoru místní krajiny, místní oblasti a vlastní země ve srovnání s obdobnými či odlišnými jevy a procesy v evropském a světovém měřítku,

- naučí se chápat regionální specifika a kulturní odlišnosti lidských ras, národů a kultur. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů 6 7

http://ukcatalogue.oup.com/product/education/secondary/geography/9780199135059001000.do http://www.cie.org.uk/qualifications/academic/middlesec/igcse/subject?assdef_id=859

Předmětem průběžného i výstupního hodnocení (které studenti dostávají vždy na konci trimestru) v Zeměpise jsou především: - znalosti studentů a jejich schopnost tyto znalosti uplatnit a použít, ověřované prostřednictvím testů, - schopnost samostatně pracovat (krátkodobě i dlouhodobě) na zadaném projektu podle předem známých obsahových i formálních kritérií, - schopnost spolupracovat v týmu  formou úkolů, za něž je hodnocena celá skupina, - aktivní přístup při všech činnostech v hodinách časová dotace V primě, sekundě a kvartě – vždy dvě hodiny týdně. V primě vyučujeme v českém jazyce, v sekundě a v kvartě v anglickém jazyce. Učebnice - prima Demek, Voženílek: Zeměpis 1. Prodos. - sekunda a tercie RoseMarie Gallagher, Richard Parish, Janet Williamson: Geography 1, 2, 3. Oxford University Press. - kvinta Bičík I. a kol.: Makroregiony světa - Regionální geografie pro gymnázia, Nakladatelství české geografické společnosti. - sexta Edexcel IGCSE Geography Book. Pearson. Další doporučená literatura Bičík I. a kol.: Regionální zeměpis světadílů. Nakladatelství české geografické společnosti. Školní atlas světa. Kartografie. Školní atlas Dnešní svět. Terra. Kolektiv: Přírodní obraz Země. Fortuna. Demek a kol. : Geografie pro SŠ I - fyzickogeografická část. SPN Praha. Holeček a kol. : Zeměpis české republiky. NČGS.

Zeměpis - prima Konkrétní cíle Planeta Země  vysvětlí význam výuky zeměpisu; uvede různé oblasti lidské činnosti a různé způsoby a metody, které jsou zdrojem zeměpisných údajů porovná postavení Země ve vesmíru a podstatné vlastnosti Země s ostatními tělesy sluneční soustavy



popíše základní pohyby Země a vysvětlí důsledky těchto pohybů Kartografie  používá s porozuměním vybranou geografickou, topografickou a kartografickou terminologii

Učivo - úvod do studia geografie, zdroje zeměpisného poznání - Země jako vesmírné těleso - pohyby Země a její důsledky, tvar Země, zeměpisné souřadnice, časová pásma



používá dostupné kartografické produkty a další geografické zdroje dat a informací v tištěné i elektronické podobě pro řešení geografických problémů



přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických produktů a elaborátů, z grafů, diagramů, statistických a dalších informačních zdrojů



- měřítko, druhy map podle měřítek, obsahu, počtu mapových listů, hodnověrnosti - zobrazovací metody polohopisu, výškopisu a popisu, konstrukční prvky map - práce se školním atlasem - snímky DPZ a GIS dostupné na internetu interpretace snímků DPZ - generalizace na mapách, mentální mapa

přiměřeně hodnotí geografické objekty, jevy a procesy v krajinné sféře, jejich určité pravidelnosti, zákonitosti a odlišnosti, jejich vzájemnou souvislost a podmíněnost, rozeznává hranice (bariéry) mezi podstatnými prostorovými složkami v krajině



vytváří a využívá osobní myšlenková (mentální) schémata a myšlenkové (mentální) mapy pro orientaci v konkrétních regionech, pro prostorové vnímání a hodnocení míst, objektů, jevů a procesů v nich, pro vytváření postojů k okolnímu světu Česká republika  hodnotí a porovnává na přiměřené úrovni polohu, přírodní poměry, přírodní zdroje, lidský a hospodářský potenciál České republiky v evropském a světovém kontextu  uvádí příklady účasti a působnosti České republiky ve světových mezinárodních a nadnárodních institucích, organizacích a integracích států  hodnotí na přiměřené úrovni přírodní, hospodářské a kulturní poměry místního regionu, možnosti dalšího rozvoje, přiměřeně analyzuje vazby místního regionu k vyšším územním celkům 

lokalizuje na mapách jednotlivé kraje České republiky a hlavní jádrové a periferní oblasti z hlediska osídlení a hospodářských aktivit



- poloha ČR, její pozitiva, negativa přírodní podmínky, socioekonomická sféra - regiony ČR

Geography - sekunda Konkrétní cíle Přírodní obraz země  rozlišuje a porovnává složky a prvky přírodní sféry, jejich vzájemnou souvislost a podmíněnost, rozeznává, pojmenuje a klasifikuje tvary zemského povrchu porovná působení vnitřních a vnějších procesů v přírodní sféře a jejich vliv na přírodu a na lidskou společnost Společenské a hospodářské prostředí  posoudí na přiměřené úrovni prostorovou organizaci světové populace, její rozložení, strukturu, růst, pohyby a dynamiku růstu a pohybů 



zhodnotí na vybraných příkladech mozaiku multikulturního světa



posoudí, jak přírodní podmínky souvisí s funkcí lidského sídla, pojmenuje obecné základní geografické znaky sídel



zhodnotí přiměřeně strukturu, složky a funkce světového hospodářství, lokalizuje na mapách hlavní světové surovinové a energetické zdroje



porovnává předpoklady a hlavní faktory pro územní rozmístění hospodářských aktivit



porovnává státy světa a zájmové integrace států světa na základě podobných a odlišných znaků



lokalizuje na mapách jednotlivých světadílů hlavní aktuální geopolitické změny a politické problémy v konkrétních světových regionech

Učivo - krajinná sféra – přírodní sféra, společenská a hospodářská sféra, složky a prvky přírodní sféry -systém přírodní sféry na planetární úrovni – geografické pásy, geografická (šířková) pásma, výškové stupně - systém přírodní sféry na regionální úrovni – přírodní oblasti - obyvatelstvo světa – základní kvantitativní a kvalitativní geografické, demografické hospodářské a kulturní charakteristiky - globalizační společenské, politické a hospodářské procesy – aktuální společenské, sídelní, politické a hospodářské poměry současného světa, sídelní systémy, urbanizace, suburbanizace - světové hospodářství – sektorová a odvětvová struktura, územní dělba práce, ukazatelé hospodářského rozvoje a životní úrovně - regionální společenské, politické a hospodářské útvary – porovnávací kritéria: národní a mnohonárodnostní státy, části států, správní oblasti, kraje, města, aglomerace; hlavní a periferní hospodářské oblasti světa; politická, bezpečnostní a hospodářská seskupení (integrace) států; geopolitické procesy, hlavní světová konfliktní ohniska

Geography Konkrétní cíle Životní prostředí  porovnává různé krajiny jako součást pevninské části krajinné sféry, rozlišuje na konkrétních příkladech specifické znaky a funkce krajin 

uvádí konkrétní příklady přírodních a kulturních krajinných složek a prvků, prostorové rozmístění hlavních ekosystémů (biomů)



uvádí na vybraných příkladech závažné důsledky a rizika přírodních a společenských vlivů na životní prostředí

Regiony světa  rozlišuje zásadní přírodní a společenské atributy jako kritéria pro vymezení, ohraničení a lokalizaci regionů světa  



lokalizuje na mapách světadíly, oceány a makroregiony světa podle zvolených kritérií, srovnává jejich postavení, rozvojová jádra a periferní zóny porovnává a přiměřeně hodnotí polohu, rozlohu, přírodní, kulturní, společenské, politické a hospodářské poměry, zvláštnosti a podobnosti, potenciál a bariéry jednotlivých světadílů, oceánů, vybraných makroregionů světa a vybraných (modelových) států

zvažuje, jaké změny ve vybraných regionech světa nastaly, nastávají, mohou nastat a co je příčinou zásadních změn v nich Globalizace  uvede příklady některých případů globalizace, porovná jejich klady a zápory

tercie Učivo - krajina – přírodní a společenské prostředí, typy krajin - vztah příroda a společnost – trvale udržitelný život a rozvoj, principy a zásady ochrany přírody a životního prostředí, chráněná území přírody

- světadíly, oceány, makroregiony světa – určující a porovnávací kritéria; jejich přiměřená charakteristika z hlediska přírodních a socioekonomických poměrů s důrazem na vazby a souvislosti (přírodní oblasti, podnebné oblasti, sídelní oblasti, jazykové oblasti, náboženské oblasti, kulturní oblasti) - modelové regiony světa – vybrané modelové přírodní, společenské, politické, hospodářské a environmentální problémy, možnosti jejich řešení





uvede některé globální problémy současnosti (ekologické, politické, kulturní atd.), vyjádří na ně svůj osobní názor a popíše jejich hlavní příčiny i možné důsledky



objasní souvislost globálních a lokálních problémů, uvede příklady možných projevů a způsobů řešení globálních problémů na lokální úrovni – v regionu, v obci, ve škole



uvede příklady mezinárodního terorismu a zaujme vlastní postoj ke způsobům jeho potírání

- globalizace – projevy, klady a zápory; příklady významných globálních problémů, způsoby jejich řešení

Zeměpis - kvinta Konkrétní cíle Regiony světa Rozliší matematickou, fyzickogeografickou a sociogeografickou polohu míst na Zemi. Používá obecná geografická kritéria na vymezení regionu, sestaví jeho základní geografickou charakteristiku. Určí polohu místa na Zemi ve vztahu k objektům fyzickogeografické sféry - vzdálenost od moře, klimatický pás, nadmořská výška, povodí, poloha vůči pohoří a socioekonomické sféry – jádro - periferie. Na základě přírodních, populačních a ekonomických charakteristik rozlišuje jednotlivé světové makroregiony. Číselně a graficky udává nejdůležitější charakteristiky současného stavu a trendu obyvatelstva i ekonomiky v jednotlivých makroregionech světa. Lokalizuje na mapách makroregiony světa, vymezí jejich hranice, zhodnotí jejich přírodní, kulturní, politické a hospodářské poměry a jednotlivé makroregiony vzájemně porovná. Srovnává jejich postavení, zvláštnosti a podobnosti, potenciál a bariéry, rozvojová jádra a periferní zóny Zvažuje, jaké změny ve vybraných regionech světa nastaly, nastávají, mohou nastat a co je příčinou zásadních změn v nich Používá s porozuměním vybranou geografickou, topografickou a kartografickou terminologii. Používá dostupné kartografické produkty a další geografické zdroje dat a informací v tištěné i elektronické podobě pro řešení geografických problémů. Vytváří a využívá vlastní mentální schémata. Čte, interpretuje a sestavuje jednoduché grafy a tabulky, analyzuje a interpretuje číselné geografické údaje. Čte tematické mapy, jednoduché sám sestavuje. Rozezná znaky kvalitativní a kvantitativní, statické a dynamické. Geograficky relevantní data vyčísluje ve vztahu k ploše a počtu obyvatel. Konstruuje základní charakteristiky středu – průměr, modus a medián. Převádí tabelární data do grafů a naopak. Umisťuje grafy do tematických map. Vyčte z grafu požadované hodnoty i vývoj resp. tendenci, chod, trend atp. Najde požadovaná data v číselné, slovní grafické, i obrazové podobě na www i v literatuře. Hodnověrnost zdroje posoudí kritikou

Učivo Základní přístupy k vymezování regionů (fyzickogeografický region, nodální region), úrovně vnímání detailů při práci s regiony (makro-, mezo-, mikroúroveň). Základní principy územního plánování. Etnické, náboženské a jazykové rozdíly jako základní příčina sociokulturních rozdílů ve světě. Na základě konkrétních příkladů hodnocení geneze těchto rozdílů i možného budoucího vývoje. Vývoj jádrových oblastí, příčiny nerovnoměrného rozložení socioekonomických jevů na Zemi. Rozvojové osy na příkladu šíření průmyslové revoluce v minulosti a moderních technologií dnes. Charakteristika nejdůležitějších jádrových a periferních oblasti současného světa, příčiny jejich postavení, populační a ekonomické charakteristiky. Svět dělený na jednotlivé světadíly, oceány, makroregiony světa – určující a porovnávací kritéria; jejich přiměřená charakteristika z hlediska přírodních a socioekonomických poměrů s důrazem na vazby a souvislosti (přírodní oblasti, podnebné oblasti, sídelní oblasti, jazykové oblasti, náboženské oblasti, kulturní oblasti) Makroregiony světa na základě publikace COLE, J. (1996): Geography of the World's Major Regions: -Západní Evropa -Východní Evropa -Japonsko a Korea

pramene. -Angloamerika . -Oceánie -Latinská Amerika -Subsaharská Afrika -Jihozápadní Asie a Severní Afrika -Jižní Asie -Jihovýchodní Asie -Východní Asie Na mapách lokalizuje hlavní oceánské proudy a popisuje jimi dynamiku světového oceánu i ve vztahu ke globální atmosférické cirkulaci a koloběhu vody na Zemi. Jmenuje mechanismy jeho znečištění a správně posoudí jeho roli pro výživu obyvatel a v dopravě

Geografie světového oceánu

Geography - sexta Konkrétní cíle Učivo Fyzická geografie Počasí a podnebí Popíše procesy v atmosféře tak, aby mohl vysvětlit jevy Meteorologické prvky a jevy, globální každodenního počasí. cirkulace, atmosférické fronty. Rozumí meteorologickou terminologii předpovědi počasí. Interpretuje synoptickou situaci podle synoptické mapy. Složení atmosféry, ozónová vrstva. Odhaduje vývoj počasí pozorováním meteorologických jevů. Znečištění ovzduší, teplotní inverze, Rozezná a popíše vybrané meteorologické jevy, objasní kouřové vlečky lokálních zdrojů. jejich fyzikální podstatu. Objasní mechanizmus vzniku větrů. Problematika globálních změn klimatu Objasní teplotní inverze a jejich dopad na rozptylové podmínky. Popíše mechanizmus vzniku kyselých dešťů a znečištění ovzduší. Klimadiagram Rozlišuje úroveň makroklima-mezoklima – místní klima – mikroklima. Na všech úrovních uvede důsledky a příčiny lokálního oteplování. Rozliší povrchy Země podle významu Klimatické pásy na Zemi pro utváření mikroklimatu a lokálního znečištění. Vymezí podle charakteristik uváděných v klimatodiagramech základní klimatické pásy na zemi, vysvětlí jejich genezi, dá do souvislosti astronomické a geografické příčiny utváření odlišných typů klimatu. Socioekonomická sféra

Hustota zalidnění – metodická úskalí Obyvatelstvo Rozliší přírodní faktory příznivé a nepříznivé pro osídlení. ukazatele. Lokalizuje na mapách vhodné oblasti pro vyšší koncentraci obyvatelstva. Struktura obyvatelstva podle pohlaví a věku v různých částech světa. Reprodukční Popíše vývoj počtu lidstva v historických a ekonomických chování obyvatelstva a jeho vyjádření souvislostech, vysloví prognózu vývoje počtu obyvatel v pomocí základních demografických dat – modelových regionech a odhaduje důsledky. ukazatele, hrubé míry, kvocienty a indexy. Klasifikace demografického chování Demograficky charakterizuje skupiny obyvatel. Analyzuje skupin obyvatelstva – zobrazení věkovými demografická data se zřetelem k časovému vývoji, sleduje pyramidami. Demografické chování demografické kohorty a demografické chování, nachází kohort. Podmíněnost populačního vývoje příčiny mezi vybranými sociokulturními jevy. Porovná sociálními a ekonomickými faktory, demografické charakteristiky různých skupin obyvatelstva v populační politika. čase, prostoru a sociální vrstvě. Demografická revoluce, její fáze, odlišnost Rozliší a pojmenuje hlavní rasové, jazykové a náboženské průběhu v různých částech světa, skupiny obyvatelstva i jejich další diferenciaci. Objasní nerovnoměrnost jejího průběhu. jejich geografické rozložení historickými geopolitickými událostmi. Hlavní rasové skupiny, jejich antropologické znaky, míšenci. Rozšíření Vědecky přistupuje k pojmu rasa, identifikuje zjevné i ras a jeho změny vyvolané otrokářstvím, skryté formy rasismu, xenofobie a etnické či náboženské genocidou. Biologická (ne)odůvodněnost nesnášenlivosti v textech i projevech chování pojmu rasa. Vzájemný vztah ras. Klasifikuje významné světové a evropské jazyky a náboženství Vymezí oblasti jejich rozšíření i šíření. Uvede oblasti vlivu náboženství na chování svých vyznavačů.

Vymezení národů, etnik, etnických skupin a nářečí – biologické, kulturní, náboženské, geografické, jazykové vymezení národů. Jazyky, jazykové rodiny a skupiny. Identifikuje příčiny rozdílného vývoje sídelní sítě i vnitřní Nejrozšířenější jazyky světa. Systémy struktury sídel v různých částech světa, dokáže zobecnit písma – problémy s překladem a přepisem jejich základní charakteristiky. geografických názvů. Analyzuje hlavní rasová, etnická, jazyková, náboženská, Náboženské systémy, jejich klasifikace kulturní a politická specifika s ohledem na způsob života a oblasti vlivu. Vztah náboženství, národů a životní úroveň v kulturních regionech světa. ras ve vybraných modelových státech. Nacionalismus, rasismus a náboženská Identifikuje obecné základní geografické znaky sídel a (ne)snášenlivost ve vybraných modelových aktuální tendence ve vývoji osídlení. státech (Izrael, USA, JAR, Německo, Francie etc.). Proces urbanizace, suburbanizace, desurbanizace, cityzace a další urbanizační procesy. Lokalizační faktory průmyslu a jejich Hospodářství světa, energetika a zdroje Zhodnotí na příkladech světové hospodářství jako otevřený měnící se význam v historickém kontextu. dynamický systém s určitými složkami, strukturou a funkcemi a zohlední faktory územního rozmístění hospodářských aktivit, vymezí jádrové a periferní oblasti světa. Charakteristika historického vývoje světového hospodářství, základní tendence S pomocí mapových a dalších zdrojů identifikuje vývoje. Struktura hospodářství, rozdíly nejdůležitější ekonomické oblasti současného světa, mezi jednotlivými makroregiony. vysvětlí příčiny jejich postavení. Na základě ekonomických

údajů a s přihlédnutím k procesu globalizace vysvětlí rozdíly ve struktuře hospodářství v různých částech světa. Světová spotřeba potravin, typy Zhodnotí stupeň hospodářského rozvoje s využitím různých zemědělství v různých částech světa, ukazatelů jednoduchých i komplexních. problém hladu a podvýživy. Identifikuje základní kvalitativní a kvantitativní rozdíly mezi jádrem a periférií. Určí příčiny přetrvávajícího postavení tradičních jádrových oblastí. S pomocí map a dalších datových zdrojů určí nejdůležitější jádrové a periferní oblasti současnosti.

Nejdůležitější průmyslové oblasti světa, jejich charakteristika, struktura průmyslové výroby, rozdíly v podílu jednotlivých průmyslových odvětví v různých částech světa.

Lokalizuje nejdůležitější surovinové oblasti světa, geologickými pojmy vysvětluje příčiny výskytu konkrétních surovin, na základě současného stupně poznání Nejdůležitější surovinové a energetické kvalifikovaně předpovídá možnosti využití energetických zdroje současného světa, oblasti jejich zdrojů do budoucna a nutné změny ve struktuře využívání. těžby, možnosti využití. Zhodnotí nerovnoměrné rozmístění, objem a distribuci světových surovinových a energetických zdrojů. Rozlišuje rozdílné faktory ovlivňující vývoj světového hospodářství v minulosti a v současnosti, proměny ve struktuře. Životní prostředí Zhodnotí na příkladech různé krajiny jako systém Přírodní podmínky jako limity existence pevninské části krajinné sféry se specifickými znaky, člověka. určitými složkami, strukturou, okolím a funkcemi. Analyzuje na konkrétních příkladech přírodní a kulturní krajinné složky a prvky krajiny. Rozlišuje a porovnává složky a prvky přírodní sféry, jejich vzájemnou souvislost a podmíněnost, rozeznává, pojmenuje a klasifikuje tvary zemského povrchu.

Obnovitelné zdroje – různé podoby, možnosti využití v různých částech světa, ekonomické klady i zápory využívání obnovitelných zdrojů.

Na základě konkrétních příkladů demonstruje rostoucí vliv člověka na přírodu se všemi souvisejícími průvodními jevy. Posoudí význam i ekologickou únosnost těžby a Ekologická rizika těžby nerostných zdrojů, zpracovatelských technologií v daném regionu. Vyhodnotí ukládání odpadů. bezpečnost ukládání odpadů a efektivitu využívání druhotných surovin v daném regionu. Posoudí vliv zemědělství, dopravy, průmyslu a těžby na životní prostředí. Rozlišuje bodové, plošné a lineární zdroje znečištění. Nachází vhodné prostředky snižování rizik zátěže na životní prostředí. Při rozhodování v situacích konfliktu mezi socioekonomickými zájmy a zájmy ochrany přírody aplikuje myšlenku trvale udržitelného rozvoje.