I.A skupina s1 prvky, II.A skupiny s2 prvky

I.A skupina – s1 prvky, II.A skupiny – s2 prvky - 08-27-2013 by Chemie - Otázky z biologie a chemie - http://biologie-chemie.cz

I.A skupina – s1 prvky, II.A skupiny – s2 prvky by Chemie - Úterý, Srpen 27, 2013 http://biologie-chemie.cz/i-a-skupina-s1-prvky-ii-a-skupiny-s2-prvky/

Otázka: I.A skupina – s1 prvky, II. A skupiny – s2 prvky P?edm?t: Chemie P?idal(a): net

I.A skupina – s1 prvky Li, Na, K, Rb, Cs, Fr (radioaktivní) = ALKALICKÉ KOVY valen?ní sféra ns1– snaží se získat EK vzácného plynu a odšt?pí jeden elektron – kationy M+ siln? elektropozitivní, malá izoniza?ní E, (nízká hodnota elektrononegativity – ve slou?eninách p?evážn? iontové vazby) m?kké, st?íbrolesklé, malá hustota na vzduchu snadno oxidují a pokrývají se vrstvou oxida?ních produkt? dob?í tepelní a elektri?tí vodi?i uvoln?né elektrony jsou poskytnuty atom?m nebo iont?m jiných prvk?, které se tím redukují ? SILNÁ REDUK?NÍ ?INIDLA velmi reaktivní – uchovávají se pod petrolejem Li ? Cs = nár?st elektropozitivity, reaktivity, rozpustnosti, síly bazí, iontového charakteru vazby (LiOH – nejslabší hydroxid; RbOH – nejsiln?jší hydroxid)

Výskyt: ve form? solí (jsou v?tšinou rozpustné ve vod?) ?

NaCl – halit, s?l kamenná

page 1 / 7


?

KCl – sylvín

?

KCl * MgCl2 * 6H2O – karnalit

?

KCl * MgSO4 * 3H2O – karnit

?

NaNO3 – chilský ledek

?

Na2CO3 – trona

?

Li, Rb, Cs – vzácné, rozptýlené

?

Na+, K+ - nezbytná sou?ást t?l rostlin a živo?ich?

Výroba: z halogenid? elektrolýzou tavenin; t. t. se snižuje p?idáním nap?. CaCl2 katoda (Fe): 2Na + 2e- ? 2Na anoda (C): 2Cl- ? Cl2 + 2ecelkov?: NaCl ? (elektrolýza taveniny) 2Na + Cl2 Chemické vlastnosti: prudká reakce s vodou (nejpomaleji Li) 2Na + 2H2O ? 2NaOH + H2

SLOU?ENINY: ? ve slou?eninách oxida?ní ?íslo +I – tvo?í kationty M+ a vlastnosti slou?enin jsou dány chováním aniont? ?

mají iontový charakter, jsou dob?e rozpustné ve vod?

?

úpln? disociují na kationty a anionty

?

páry t?kavých slou?enin charakteristicky zbarvují plamen:

Li+ - purpurov? ?erven? Na+ - žlut? K+ - fialov? (nutno pozorovat p?es žluté kobaltové sklo, „odfiltruje“ žluté zbarvení Na+)

page 2 / 7


Rb+ - fialov? ?erven? Cs+ - azurov? mod?e ?

HYDROXIDY: bezbarvé, hydroskopické, leptavé, rozpustné

? NaOH: pr?myslová výroba elektrolýzou vodného roztoku chloridu sodného amalgámovou metodou 1. anoda: 2Cl- - 2e- ? Cl2 vyvíjí se plynný Cl 2. katoda (Hg): 2Na+ + 2e- + Hg ? 2NaHgn sodík se slou?í s Hg a vzniká Amalgám 3. amalgám reaguje s vodou – p?itom vzniká: 2NaHgn + H2O ?2NaOH + H2 + Hg zregenerovaná uvoln?ná rtu? se vrací do elektrolyzéru produkty jsou: H2, Cl2, NaOH ? Hydroxidy alkalických kov? – ve vod? dob?e rozpustné, ve vod? pln? disociují na ionty p?. Na+ a OH- ? silné zásady ? široké použití: výroba mýdel, celulózy a papiru, um?lého hedvábí

?

UHLI?ITANY: nejvýznamn?jší Na2CO3 a K2CO3

? Na2CO3 (soda), výroba: ze Solanky Solvayovým zp?sobem (založen na malé rozpustnosti NaHCO3 v H2O) 1. do roztoku nasyceného za chladu NH3 se zavádí CO2 NaCl + NH3 + H2O + CO2 ? NaHCO3 + NH4Cl 1. po odfiltrování NaHCO3 se rozkládá na kalcinovanou sodu 2NaHCO3 ? (150°C) Na2CO3 + H2O + CO2 (zp?t do výroby) 1. uvolní se zp?t do výroby: NH3, ú?inkem Ca(OH)2 2NH4 + Ca(OH)2 ? CaCl2 + NH3 + 2H2O

? Uhli?itan vápenatý krystalizuje z vodných roztok? jako Na2CO3 * 10H2O ( = krystalová soda; Glauberova s?l) ? NaHCO3: „užívací soda“, ve vod? omezen? rozpustný; používá se k tlumení kyselosti žalude?ních

page 3 / 7


š?áv; prášek do pe?iva ? K2CO3: potaš; vyrábí se z melasy (odpad p?i výrob? cukru); výroba mazlavého mýdla; chemického skla (simax) ? uhli?itany alkalických kov? (s výjimkou Li2CO3) reagují s vodou zásadit? v d?sledku hydrolýzy: CO32+ H2O ? HCO3- + OH-

?

HALOGENIDY

? krystalické látky, dob?e rozpustné ? iontová struktura p?. NaCl

?

DUSI?NANY A SÍRANY

? rozpustné v H2O, krystalické látky ? použití jako hnojiva: KCl, K2SO4 ? KNO3 – výroba výbušnin

II. A skupiny – s2 prvky Be, Mg, Ca, Sr, Ba, Ra (radioaktivní) = KOVY ALKALICKÝCH ZEMIN EK: ns2 ? 2VE ? II. A skupina ve srovnání s s1 prvky – mén? reaktivní – 2VE, které jsou v menších atomech pevn?ji vázání ? v?tší ioniza?ní E vyšší teploty tání, jsou tvrdší a k?ehké; st?íbrolesklé Be ? Ba = stoupá elektropozitivita, stoupá bazicita (Ba(OH)2 – silná báze, nejreaktivn?jší, svými vlastnostmi se blíží vlastnostem alkalických kov?) Výskyt: ?

3BeO * Al2O3 * 6SiO2 – beryl, vytvá?í polodrahokamy – zelený smaragd a modrý aquamarin

?

MgCO3 – magnezit

?

MgCO3 * CaCO3 – dolomit

?

CaCO3 – kalcit (?esky – mramor!)

page 4 / 7


sírany: ?

CaSO4 * 2H2O – sádrovec

?

BaSO4 – baryt

?

CaF2 – kazivec (fluorit)

?

sou?ást fosfore?nan? (apatit, fosforit), k?emi?itan?

?

Ca(kosti) + Mg(vázán v chlorofylu) = biogenní prvky

?

ostatní prvky jsou mén? b?žné a velmi vzácné Výroba: elektrolýzou tavenin p?íslušných chlorid?, pop?ípad? aluminotermicky ( 3BaO + Al ? Al2O3 + 3Ba) Vlastnosti:

? Be: lehký tvrdý kov, vysoké tt, používá se do speciálních slitin pro výrobu nejisk?ivých nástroj?, ložisek a chirurgických nástroj?; slou?eniny jsou jedovaté ? Mg: lesklý, lehký kov, po zapálení na vzduchu ho?í oslniv? bílým plamenem (2Mg + O2 – 2MgO); 3Mg + N2 – Mg3N2 (p?ímo se slu?uje s dusíkem) ?

lehké slitiny: magnalium, duraluminium

?

dají se dokázat charakteristicky zbarveným plamenem:

Ca2+ - cihlov? ?erven? Sr2+ - karmínov? ?erven? v chemické analýze (zbarvení zp?sobí anionty) Ba2+ - zelen? Reakce: ?

schopny tvo?it HYDRIDY

BaH2: BeCl2 + 2LiH ? BeH2 + 2LiCl (kovalentní vazba) CaH2: Ca + H2 ? CaH2 (iontová vazba)

page 5 / 7


?

OXIDY

? MgO – bílý prášek, p?ímou syntézou, „pálená magnézie“, používá se k výrob? žáruvzdorného materiálu, vznik termickým rozkladem (MgCO3 ? MgO + CO2) ? CaO – získává se pálením vápence (v pecích - „vápenkách“) ? CaCO3 ? CaO (pálené vápno - stavebnictví) + CO2 ? reaguje s vodou za uvol?ování tepla CaO + H2O ? Ca (OH)2 (hašené vápno – na p?ípravu malty = sm?s vápna, vody a písku) ? Tvrdnutí malty: Ca(OH)2 + CO2 ? CaCO3 + H2O ? Ca(OH)2 – ve vod? rozpustný, jeho vodná suspenze = vápenné mléko ? BaO, BeO, SrO ?

HYDROXIDY

? Mg(OH)2: ve vod? tém?? nerozpustný, v léka?ství se používá jako polysan (gen na spáleniny) a gastrogel (antacidum) – neutralizuje p?ebytek kyselin v zažívacím traktu ? Ba(OH)2: silná zásada; BaO + H2O ? Ba(OH)2 - „barytová voda“ ?

SOLI VÁPENATÉ

? CaCO3: v p?írod? nejrozší?en?jší slou?enina Ca; vyskytuje se ve 2 krystalových modifikacích (kalcit, aragonit) mramor: technické ozna?ení pro vápence, které je možno leštit nerozpustný CaCO3 se ú?inkem vodného roztoku oxidu uhli?itého m?ní na hydrogenuhli?itan; CaCO3 + H2O + CO2 ? Ca (HCO3)2 - vznik krápník?; reakce m?že probíhat ob?ma sm?ry – je podstatou krasových jev? ? Ca(HCO3)2: zp?sobuje p?echodnou tvrdost vody, lze ji odstranit pova?ením ( Ca(HCO3)2 ? CaCO3 + H2O + CO2) ? z vápence a hlín (obsahujících k?emi?itany hlinité) se pálením vyrábí CEMENT (práškovitá sm?s látek – po smísení s vodou vzniká beton) ? CaSO4: ve vod? málo rozpustná látka, p?í?inou trvalé tvrdosti vody; odstraníme ji p?idáním sody (CaSO4 + Na2CO3 ? CaCO3 + Na2SO4) ? v p?írod? známý minerál (bílá odr?da – úb?l = alabastr) sádrovec (CaSO4 * 2H2O) ? sádra (CaSO4 *

page 6 / 7


½ H2O) – smísením op?t s vodou hydratuje, tvrdne a zv?tšuje sv?j objem asi o 1% ?

VÁPENATÁ HNOJIVA:

? Ca(NO3)2- ledek vápenatý ? CaCN2 – kyanid vápenatý ? Ca(H2PO4)2 - superfosfát _______________________________________________ PDF generated by Kalin's PDF Creation Station

page 7 / 7 Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

I.A skupina s1 prvky, II.A skupiny s2 prvky

Recommend Documents