I. Vývoj a monitorování kvality ovzduší a emisí

Krajský program snižování emisí znečišťujících látek s cílem zlepšení kvality ovzduší a dosažení imisních limitů znečišťujících látek

Kraj Vysočina

I.

Vývoj a monitorování kvality ovzduší a emisí

I.1.

Vývoj kvality ovzduší

Vstupní data a limitní hodnoty Pro hodnocení kvality venkovního ovzduší bylo použito nových imisních limitů stanovených Nařízením vlády ČR č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší. Tyto limity reflektují požadavky směrnic Evropského společenství a zavádějí nově kromě limitů pro ochranu zdraví i limity na ochranu vegetace a ekosystémů. Pro každou látku je explicitně stanoveno, ve kterém roce má být dosaženo imisního limitu. Pro období před předpokládaným dosažením limitu jsou pak stanoveny tzv. meze tolerance, které udávají, o jakou část může být imisní limit překročen v daném kalendářním roce. Meze tolerance se lineárně snižují až k nulové hodnotě. Limity pro ochranu zdraví jsou uvedeny jsou uvedeny v tabulce č. 54, limity pro ochranu vegetace a ekosystémů jsou uvedeny v tabulce č. 55.

strana 102


Kraj Vysočina

Znečišťující příměs

SO2

NO2 PM10 CO benzen

Časový interval

Limitní hodnota

Mez tolerance

1)

(pro r. 2001)

Maximální tolerovaný počet překročení za kalendářní rok

kalendářní rok

50 µg.m-3

bez meze tolerance

24 hod.

125 µg.m-3

bez meze tolerance

1 hod. kalendářní rok 1 hod. kalendářní rok 24 hod. maximální denní 8hod. klouzavý průměr kalendářní rok

350 µg.m-3 40 µg.m-3 200 µg.m-3 40 µg.m-3 50 µg.m-3

120 µg.m-3 18 µg.m-3 90 µg.m-3 6.4 µg.m-3 20 µg.m-3

24 0 18 0 35

10 000 µg.m-3

6 000 µg.m-3

0

5 µg.m-3

5 µg.m-3

0

120 µg.m-3

bez meze tolerance

0.5 µg.m-3 0.005 µg.m-3 100 µg.m-3 0.006 µg.m-3 0.02 µg.m-3 0.05 µg.m-3 0.001 µg.m-3

0.4 µg.m-3 0.003 µg.m-3 60 µg.m-3 0.006 µg.m-3 0.016 µg.m-3 0 0.008 µg.m-3

O3

maximální denní 8hod. klouzavý průměr

Pb Cd NH3 As Ni Hg Benzo(a)pyren

kalendářní rok kalendářní rok kalendářní rok kalendářní rok kalendářní rok kalendářní rok kalendářní rok

0 3

25, v průměru za 3 roky 25, 0

Tabulka 54 imisní limity pro ochranu lidského zdraví podle nařízení vlády č. 350/2002 Sb.

Poznámka: 1) mez tolerance je procento imisního limitu, nebo část jeho absolutní hodnoty, o které může být imisní limit překročen, tato hodnota se pravidelně v po sobě následujících rocích snižuje až k nulové hodnotě

strana 103


Kraj Vysočina

Maximální tolerovaný počet překročení za kalendářní rok

Znečišťující příměs

Časový interval

Limitní hodnota

SO2

Kalendářní rok a zimní období (1.10.-31.3.)

20 µg.m-3

NOx

Kalendářní rok

30 µg.m-3

bez meze tolerance

0

O3

AOT402), vypočten z 1hod. hodnot v období květen-červenec, průměr za 5 let

18 000 µg.m-3.h

bez meze tolerance

0

Mez tolerance

1)

bez meze tolerance

0

Tabulka 55 imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace podle nařízení vlády č. 350/2002 Sb.

Poznámka: 1)

mez tolerance je procento imisního limitu, nebo část jeho absolutní hodnoty, o které může být imisní limit překročen, tato hodnota se pravidelně v po sobě následujících rocích snižuje až k nulové hodnotě

2)

AOT40 je součet rozdílů mezi hodinovými koncentracemi vyššími než prahová koncentrace 80 µg.m-3 (40 ppb) a hodnotou 80 µg.m-3, v období 8-20 hod. SEČ. Srovnání měřených koncentrací hlavních znečišťujících příměsí bylo provedeno pro poslední kalendářní rok, pro který jsou k dispozici data, tedy pro rok 2001. Vývoj kvality ovzduší byl vyhodnocen za období 1996-2001, přičemž byly příslušné imisní charakteristiky přepočteny podle nových imisních limitů. Pro analýzu byly použity informace ze všech měřicích stanic (automatizovaných i manuálních), které kvalitu ovzduší na území kraje v daném roce monitorovaly.

Časový vývoj – období 1996 – 2001 Z provedeného časového vývoje za období 1996-2001 je zřejmé, že koncentrace u všech měřených látek poklesly. Výjimkou je ozon, který vykazuje překračování limitní hodnoty pro ochranu zdraví i vegetace a ekosystémů ve všech letech sledovaného období (kromě r. 1997, kdy na stanici Kostelní Myslová činila maximální 8hod průměrná klouzavá koncentrace 116.5 µg.m-3, což je u ozonu v kraji Vysočina jediná podlimitní koncentrace).

strana 104


Kraj Vysočina

Kromě ozonu se ve sledovaném období jevila jako nejproblematičtější frakce suspendovaných částic PM10, u které bylo v r. 1996 zaznamenáno překročení imisního limitu pro zdraví pro 24hod průměrnou koncentraci na všech stanicích (Havlíčkův Brod-Smetanovo nám. – 68 µg.m-3, Kostelní Myslová – 65 µg.m-3, Žďár nad Sázavou – 62 µg.m-3 a Košetice – 57 µg.m-3). V následujících letech již však u této látky k žádnému překročení 24hod limitu nedošlo. Na stanici Jihlava-Znojemská bylo zaznamenáno opakované překročení imisního limitu pro nikl (všechny sledované roky kromě r. 1998 vykazují překročení), je však zřejmý klesající trend ročních koncentrací niklu. V posledním hodnoceném roce 2001 je tato koncentrace pouze velmi mírně nad limitem. Uvedené zvýšené hodnoty byly zjištěny na stanici č. 505 Znojemská, která je provozována hygienickou službou. Stanice je klasifikována v sytému EoI jako dopravní, městská, obytná / obchodní. V lokalitě města Jihlavy byly v registru REZZO identifikovány některé zdroje emisí niklu, viz. následující tabulka (zahrnuje i zdroje niklu mimo Jihlavu).

Identifikační číslo provozovatele (IDFPROV)

Název zdroje

Kategorie

Emise niklu -1

t· rok

627400061

Jihlavské sklárny BOHEMIA a.s. - provoz Dobronín

757900221

Jihlavské sklárny BOHEMIA a.s.

777390241

ANTONÍN RUCKL A SYNOVÉ s.r.o. - sklárna Včelnička

velký zdroj

0,00013

779090261

AGROMOTOR Velké Meziříčí a.s.

velký zdroj

0,00300

797150201

Knoflíkářský průmysl Žirovnice a.s.

velký zdroj

0,00008

Celkem

velký zdroj

0,00030

zvláště velký zdroj 0,00049

0,00400

Tabulka 56 Evidované zdroje niklu v databázi REZZO v roce 2000

Zjištěné zdroje z velké pravděpodobnosti nemohou být příčinou překročení imisního limitu pro nikl na zmíněné stanici. Příčinu překročení imisního limitu neidentifikoval ani provozovatel stanice imisního monitoringu – Okresní hygienická stanice v Jihlavě. Podle slov ing. Pavla Buchty, vedoucího laboratoří OHS Jihlava bylo v minulosti zjištěno opakované překračování imisního limitu pro nikl v blízkosti zdrojů spalujících těžké ropné deriváty (těžké topné oleje), které obsahují až 30 g niklu na tunu paliva. V blízkosti stanice nebyl ČIŽP v Havlíčkově Brodě zjištěn žádný zdroj spalující TTO. Příčinou překračování imisního limitu pro nikl na stanici 505 v Jihlavě může být ale také nejvýznamnější zdroj na území města závod KRONOSPAN, který může ročně emitovat cca 163 kg niklu, který se uvolňuje v množství cca 0,32 g na tunu sušených třísek (tj. cca 1,75 ng· hod-1). Kapacita zdroje je cca 60 tun hodinově, doba provozu asi 8500 hodin ročně.

strana 105


Kraj Vysočina

Výsledky měření na stanici by bylo vhodné prověřit jinou referenční metodou k zajištění prokazatelnosti výsledků. Současnou použitou analytickou metodou je atomová absorbční spektrofotometrie. Z tabulky vyplývá, že v okolí města Jihlavy se nachází poměrně významný zdroj v podobě skláren BOHEMIA, ovšem z hlediska imisního monitoringu zcela není podchycen nejvýznamnější evidovaný zdroj emisí niklu v kraji podnik AGROMOTOR Velké Meziříčí, který ročně emituje cca 3 kg niklu. Ve Velkém Meziříčí je provozována stanice imisního monitoringu ČHMÚ, která měří pouze imisní zatížení SO2, NO2 a tuhými znečišťujícími částicemi. Výsledným doporučením je prověřit imisní zatížení lokalit, kde se prokáže významný zdroj emisí znečišťujících látek uvedených nařízením vlády č. 350/2002 Sb.

Obrázek 30 Umístění stanice imisního monitoringu č. 505 Jihlava - Znojemská, kde bylo zaznamenáno opakované překročení imisního limitu pro nikl.

U arsenu se objevilo překročení limitní hodnoty v r. 1996 na stanici Havlíčkův Brod-Smetanovo náměstí (7.1 µg.m-3), v dalších letech však koncentrace na téže stanici vykazují výrazný pokles. V r. 1997 se objevila koncentrace překračující limit (1.6 µg.m-3) u benzo(a)pyrenu na stanici Žďár nad Sázavou, v dalších letech se však již překročení limitu neopakovalo. K překračování imisních limitů pro ekosystémy docházelo v r. 1996 a 1997 i pro SO2, a to zejména v zimním období.

strana 106


Kraj Vysočina

Na 11 % výměry hráněných území (Železné Hory a Žďárské vrchy) není dodržován imisní limit pro ochranu ekosystémů pro oxidy dusíku. Na stanici 1326 Velké Meziříčí bylo v roce 2001 zjištěno překračování imisního limitu pro suspendované částice frakce PM10. Rozloha území, na kterém je překračován imisní limit pro suspendované částice frakce pod 10 μm činí cca 0,24 % rozlohy okresu Žďár nad Sázavou repsektive 0,06 % rozlohy kraje. Hodnoty koncentrací PM10 jsou na této stanici zjišťovány výpočtem z naměřených koncentrací suspendovaných částic.

Závěr Závěrem je možné konstatovat, že na základě provedené analýzy je zřejmé, že v kraji Vysočina je nejvíce problematickou látkou přízemní ozon, jehož koncentrace trvale překračují limitní hodnoty pro ochranu zdraví i vegetace na všech sledovaných lokalitách. Vzhledem k tomu, že se jedná o tzv. sekundární škodlivinu, která nemá vlastní emisní zdroj, ale vzniká řadou fotochemických reakcí z prekurzorů, je nutné se při návrhu opatření na zlepšení kvality ovzduší soustředit zejména na omezení emisí těchto prekurzorů, tedy oxidů dusíku a těkavých organických látek. Problém ozonu a snížení jeho koncentrací je problémem celoevropským. Vzhledem ke složitým atmosférickým procesům spojených se vznikem a odbouráváním ozónu by měl návrh konkrétních opatření ke snížení jeho koncentrací vždy vycházet z odborného posouzení. Rovněž je nutné povšimnout si dlouhodobého překračování limitní hodnoty pro nikl na stanici Jihlava-Znojemská. Na 11 % výměry hráněných území (Železné Hory a Žďárské vrchy) není dodržován imisní limit pro ochranu ekosystémů pro oxidy dusíku. Marginálně se objevilo na stanici 1326 Velké Meziříčí i překračování imisního limitu pro suspendované částice frakce PM10, (uzemí okresu Žďáru nad Sázavou – 0,24 %). Hodnoty koncentrací PM10 jsou odvozovány z výsledků měření koncentrací suspendovaných částic teoretickým přepočetem.

strana 107


Kraj Vysočina

I.2.

Monitorování kvality ovzduší Síť imisního monitoringu v kraji Vysočina

Na území kraje je provozováno celkem 9 monitorovacích stanic provozovaných ČHMÚ (4 stanice), hygienickou službou (3 stanice) a 2 stanice firmou Ekotoxa pro hodnocení dopadů kvality ovzduší na produkci v zemědělství. Rozmístění stanic je přehledně uvedeno v následující mapce.

Obrázek 31 Stanice imisního monitoringu v kraji Vysočina v roce 2001

strana 108


Kraj Vysočina

Hodnocení kvality venkovního ovzduší podle nových imisních limitů pro kraj Vysočina

Výsledky hodnocení Aktuální stav – rok 2001

Na základě provedené analýzy je možné konstatovat, že venkovní ovzduší kraje Vysočina je v souladu s očekáváním velmi dobré. Srovnání měřených koncentrací s novými limitními hodnotami potvrzují, že v r. 2001 nedošlo k překročení imisního limitu u naprosté většiny sledovaných látek a měřené hodnoty se u většiny látek pohybují dokonce dosti hluboko pod limitem. Výjimkou je přízemní ozón, u kterého jsou překročeny imisní limity pro ochranu zdraví i ochranu ekosystémů na všech stanicích, kde se měří. Jedná se o stanice Žďár nad Sázavou, Kostelní Myslová (okr. Jihlava) a Košetice (okr. Pelhřimov). Dále byla zaznamenána zvýšená koncentrace niklu na stanici Jihlava-Znojemská, kde roční průměr za r. 2001 činil 0,0203 µg.m-3 (limit je 0,02 µg.m-3, mez tolerance je 0,016 µg.m-3). Názorné porovnání naměřených koncentrací s platnými limity umožňují tab. 57 a 58. Ve sloupci „rozmezí měřených koncentrací“ je uvedena relevantní maximální hodnota a minimální hodnota ze všech stanic souboru.

Limit Znečišťující látka

SO2

NO2

PM10

CO benzen

Doba průměrování

-3

(µg.m )

Mez tolerance pro r. 2001 -3

(µg.m )

Rozmezí měřených koncentrací (max-min)

μgּm-3

μgּm-3

μgּm-3

Kalend. rok

50

-

11.6 – 2.7

24 hod

125

-

34.8 – 12.0

1 hod

350

120

41.2 – 24.9

Kalend. rok

40

18

25.8 – 7.4

1 hod

200

90

75.4 – 27.3

Kalend. rok

40

6.4

24.8 – 22.3

24 hod

50

20

40.9 – 38.0

10000

6000

4677 - 727

5

5

0.8

Max. denní 8hod klouzavý průměr Kalend. rok

strana 109


Kraj Vysočina



-3

(µg.m )


(µg.m )

Rozmezí měřených koncentrací (max-min)

μgּm-3

μgּm-3

μgּm-3

O3

Max denní 8hod klouzavý průměr

120

-

133.5 – 122.2

Pb

Kalend. rok

0.5

0.4

0.0302 – 0.0057

Cd

Kalend. rok

0.005

0.003

0.001 – 0.0003

NH3

Kalend. rok

100

60

2.6

As

Kalend. rok

0.006

0.006

0.0015 – 0.0002

Ni

Kalend. rok

0.02

0.016

0.0203 – 0.0008

Hg

Kalend. rok

0.05

-

Neměří se

Benzo(a)pyren

Kalend. rok

0.001

0.008

0.0008 – 0.0002

Tabulka 57 Naměřené koncentrace znečišťujících látek v kraji Vysočina v r. 2001 a porovnání s novými imisními limity pro ochranu zdraví

(µg.m )

Rozmezí měřených koncentrací -3 (µg.m )

μgּm-3

μgּm-3

μgּm-3

Kalend. rok

20

-

5.7 – 2.7

Zimní období (1.10.-31.3.)

20

-

9.4 – 4.0

Kalend. rok

30

-

19.5 – 8.3

18 000 µg.m-3.h

-

21589.1 - 19636


SO2

NOx

O3


AOT40, vypočten z 1hod. hodnot v období květenčervenec, průměr za 5 let

-3

(µg.m )


Tabulka 58 Naměřené koncentrace znečišťujících látek v kraji Vysočina v r. 2001 a porovnání s novými imisními limity pro ochranu vegetace a ekosystémů

strana 110


Kraj Vysočina

Jedinou látkou, ke které se nelze vyjádřit je rtuť, která se na žádné stanici v kraji neměří. Vzhledem k emisním zdrojům lze nicméně předpokládat, že koncentrace v dotčeném území zvýšené nejsou.

strana 111


Kraj Vysočina

I.3.

Modelové výpočty kvality ovzduší

V rámci modelových výpočtů byly hodnoceny dvě reprezentativní znečišťující látky: oxidy dusíku a benzen. Tyto látky byly vybrány po dohodě se zadavatelem, mj. s ohledem na novou právní úpravu ochrany ovzduší v ČR. Výsledky modelových výpočtů jsou graficky znázorněny pro průměrné roční a pro maximální hodinové koncentrace. Hodnocení imisního zatížení oxidy dusíku bylo zvoleno z důvodu překračování imisního limitu pro ochranu ekosystémů pro NOx na území kraje. Hodnocení a modelování imisního zatížení kraje benzenem vyplývá z převahy vlivu mobilních zdrojů na kvalitu ovzduší a výrazný podíl lokálních topenišť a malých zdrojů spalujících tuhá paliva. Do modelových výpočtů bylo zahrnuto cca 8 000 zdrojů znečišťování (viz. příloha I.). Tyto zdroje jsou rozděleny do tří skupin podle velikosti a charakteru: Bodové stacionární zdroje: - významné zdroje kategorie REZZO I. Bodově byly hodnoceny největší zdroje v kraji. Emise z vybraných bodových zdrojů představují 90 % emisí NOx REZZO I. Plošné stacionární zdroje:

- zbylé, emisně méně významné zdroje REZZO I, - zdroje kategorie REZZO II, - kotelny REZZO III a lokální topeniště, - spotřeba rozpouštědel a nátěrových hmot obyvatelstvem a v malých zdrojích.

Dopravní zdroje:

- vybraná síť komunikací, - vybrané silnice v intravilánech měst, - nesilniční a ostatní doprava.

Ve výpočtech byl zohledněn i dálkový přenos znečištění z ostatních území ČR a ze zahraničí, tzv. transfery. Modelové výpočty byly provedeny v síti více než 3 700 referenčních bodů (příloha č. V.). Základní síť pokrývající celé území kraje Vysočina je tvořena referenčními body s roztečí 2 000 m. Tato síť byla na urbanizovaném území doplněna body s roztečí 1 000 m. Hustá síť bodů má mimořádný praktický význam, neboť umožňuje podrobně vyhodnotit kvalitu ovzduší na celé ploše území kraje a zároveň získat podrobnější údaje o zasažení jednotlivých sídel.

strana 112


Kraj Vysočina

I.4.

Výsledky modelových výpočtů Současný stav Oxidy dusíku (NOx) – průměrné roční koncentrace

Rozložení imisní zátěže oxidů dusíku je nejvíce ovlivňováno hlavním dopravním zdrojem kraje – dálnicí D1. Jak ukazuje příloha č. VI., byly podél této komunikace vypočteny průměrné roční koncentrace NOx mezi 15 a 20 μgּm-3 v úseku od severozápadní hranice kraje po Jihlavu a 15 – 25 μgּm-3 od Jihlavy po Velké Meziříčí. V okolí křižovatky dálnice se silnicí I/38 je možné zaznamenat průměrné roční koncentrace mezi 30 a 40 μgּm-3. Podél ostatních komunikací se hodnoty IHr NOx pohybují mezi 9 – 12 μgּm-3, v okolí významnějších silnic až 14 μgּm-3. Zvýšené koncentrace NOx byly vypočteny též v centrech největších měst. V Jihlavě dosahují průměrné roční koncentrace NOx 20 – 25 μgּm-3, ve Velkém Meziříčí 15 – 25 μgּm-3, v centru města až 30 μgּm-3, v Havlíčkově Brodě, Pelhřimově, Žďáru nad Sázavou a Moravských Budějovicích 13 – 20 μgּm-3. Jihozápadní okraj Humpolce je zasažen zejména provozem automobilové dopravy na dálnici, hodnoty v této části města se pohybují mezi 13 a 20 μgּm-3. Výrazné působení bodových zdrojů je možné zaznamenat na několika místech, jako je např. již zmíněný Žďár nad Sázavou, kde se emise ze zvláště velkého zdroje závodu ŽĎAS (příspěvek k ročním koncentracím z tohoto zdroje dosahuje až 1,5 μgּm-3). Dalším výrazným bodovým zdrojem je Dřevozpracující družstvo v Lukavci. V nejbližších referenčních bodech tento zdroj přispívá k IHr NOx hodnotami 5 až 7 μgּm-3. Celková průměrná roční koncentrace v Lukavci tak dosahuje 13 – 20 μgּm-3. Závod KRONOSPAN v Jihlavě přispívá k imisní zátěži nejvýše 2 μgּm-3, tj. 13 % celkové hodnoty IHr NOx; příspěvky sousedního závodu KRONODOOR dosahují 0,6 μgּm-3 (cca 4 %). Na ostatním území se průměrné roční koncentrace NOx pohybují v rozmezí 8 až 11 μgּm-3. Imisní limit NOx pro ochranu ekosystémů je stanoven na 30 μgּm-3. Imisní limit pro ochranu lidského zdraví pro NO2 je stanoven pro průměrné roční koncentrace ve výši 40 µgּm-3. Mez tolerance pro rok 2002 je stanovena na 16 µgּm-3. Oxidy dusíku tvoří směs oxidu dusnatého a oxidu dusičitého, koncentrace NO2 budou vždy nižší než koncentrace NOx.

Oxidy dusíku (NOx) – maximální hodinové koncentrace Nevýznamnějším bodovým zdrojem znečištění NOx z pohledu krátkodobých (hodinových) koncentrací je dle výsledků modelových výpočtů Dřevozpracující družstvo v Lukavci. Hodnoty IHk v nejbližším okolí závodu mohou dosahovat 250 až 300 µgּm-3 (viz. příloha č. VII.). Působení zdroje je však pouze lokální, oblast, kde je možné očekávat maximální hodinové hodnoty přesahující 200 µgּm-3 dosahuje cca 1,3 km od závodu. Je možné, že při souběžném maximálním provozu zdroje a výskytu nepříznivých rozptylových podmínek může docházet i k překračování imisního limitu pro ochranu lidského zdraví pro NO2 s četností více než 18 případů v roce. strana 113


Kraj Vysočina

Dalším místem, kde je možné očekávat výskyt zvýšených krátkodobých koncentrací, je lokalita západně od křižovatky dálnice D1 a silnice I/38 poblíž Jihlavy. V tomto prostoru se sčítá příspěvek dálnice a silnice I/38 s působením emisně poměrně významného zdroje – Jihlavských skláren Bohemia (emise v roce 2000 činily 89,93 t NOx s emisní výškou zdroje 20 m nad terénem při celoročním provozu). Ve zmíněné lokalitě je dle modelových výpočtů možné očekávat maximální hodinové koncentrace převyšující 300 µgּm-3. Na ploše cca 5 km2 je pak možné očekávat překračování hranice 200 µgּm-3. Hodnoty přesahující 200 µgּm-3 byly vypočteny též kolem dálnice poblíž Velkého Meziříčí. Za nepříznivých rozptylových podmínek a při maximálních emisích ze zdrojů NOx je možné ve vymezených lokalitách očekávat překračování imisních limitů pro NO2 ve více než 18 případech v roce. Pro centra ostatních měst a okolí dálnice D1 a území podél hlavních dopravních tahů jsou charakteristické hodnoty IHk NOx na úrovni 50 – 100 µgּm-3, lokálně až 150 µgּm-3. Imisní limit pro hodinové koncentrace NOx není stanoven. Imisní limit pro hodinové koncentrace NO2 je stanoven na 200 µgּm-3 s tolerovaným počtem 18 překročení za rok, mez tolerance pro rok 2002 činí 80 µgּm-3.

Benzen – průměrné roční koncentrace Pro rozložení stávajícího imisního pole průměrných ročních koncentrací (IHr) benzenu jsou charakteristické zvýšené koncentrace v centrech měst, kde se projevuje zejména vliv vytápění obytné zástavby (viz. příloha č. VIII.). Nejvyšší koncentrace byly vypočteny v zástavbě Třebíče, Jemnice (až 1,5 µgּm-3), dále pak Jihlavy, Bystřice nad Pernštejnem a Ledče nad Sázavou (0,7 – 0,9 µgּm-3). Průměrné roční koncentrace benzenu mezi 0,5 a 0,7 µgּm-3 byly vypočteny v Pelhřimově, Kamenici nad Lipou, Třešti a Velkém Meziříčí. V ostatních sídlech v kraji Vysočina se vypočtené koncentrace benzenu pohybují v rozmezí 0,3 – 0,5 µgּm-3. Imisní příspěvek nejvýznamnějšího bodového zdroje – závodu KRONOSPAN v Jihlavě se v nejbližších referenčních bodech pohybuje v rozmezí 0,25 – 0,37 µgּm-3. Imisní limit pro roční průměrné koncentrace benzenu je stanoven na úrovni 5 µgּm , mez tolerance pro rok 2002 činí 5 µgּm-3. -3

Benzen – maximální hodinové koncentrace Nejvyšší hodnoty maximálních hodinových koncentrací benzenu je třeba dle modelových výpočtů (viz. příloha č. IX.) očekávat v Ledči nad Sázavou a Jihlavě, kde se vypočtené hodnoty pohybují mezi 12 a 15 µgּm-3, lokálně i více. V ostatních městech byly vypočteny IHk benzenu v rozmezí 7,5 – 12 µgּm-3. V malých obcích je možné očekávat hodnoty 2 – 5 µgּm-3, lokálně až 10 µgּm-3, podle typu vytápění. Pro benzen není stanoven krátkodobý imisní limit.

strana 114


Kraj Vysočina

Podíly skupin zdrojů na imisní zátěži Výsledky modelových výpočtů potvrdily, že v případě oxidu dusíku je nejvýznamnějším zdrojem znečišťování ovzduší na území kraje Vysočina dálnice D1. Příloha X. zobrazuje rozložení podílu mobilních zdrojů na imisní zátěži NOx. Z výkresu je patrné, že podíl dálnice na imisní zátěži dosahuje v nejbližším okolí tohoto zdroje 60 – 90 %, ve vzdálenosti cca 1 km pak 20 %. Podél ostatních komunikací se podíl dopravy na imisní zátěži pohybuje mezi 20 a 40 procenty, v centrech měst pak až 50 %. Významnější podíl bodových zdrojů lze zaznamenat pouze v Lukavci (Dřevozpracující družstvo) a Jihlavě (Jihlavské sklárny Bohemia, KORONOSPAN, KRONODOOR atd.), a to 30 – 40 %. V ostatních lokalitách se podíl bodových zdrojů na imisní zátěži NOx pohybuje pod 5 %. Podíl plošných zdrojů na imisní zátěži NOx se pohybuje mezi 20 a 30 % v centrech největších měst a mezi 5 a 10 % v menších sídlech. Na většině území kraje nepřesahuje příspěvek plošných zdrojů 5 % koncentraci NOx. V případě benzenu má doprava výrazně nižší vliv, než tomu je u oxidů dusíku. Podél dálnice D1 se podíly liniových zdrojů na imisní zátěži pohybují na úrovní 15 – 20 %. V okolí ostatních silnic tato hodnota klesá na 3 – 5 %. Nejvýznamnější podíl bodových zdrojů je možné očekávat v Jihlavě, kde se projevuje emise benzenu ze závodu KRONOSPAN. Emise z tohoto zdroje se v bezprostřední blízkosti podílejí až na 30 % imisní zátěže benzenem. Ostatní bodové zdroje přispívají k průměrným ročním koncentracím benzenu do 5 %. Podíl plošných zdrojů na IHr benzenu dosahuje v centrech největších měst 40 – 60 %, místy až 80 %. Na většině ostatního území se podíl plošných zdrojů pohybuje mezi 20 a 40 %.

strana 115


Kraj Vysočina

Výhledová situace (rok 2010)

Oxidy dusíku (NOx) – průměrné roční koncentrace Modelové výpočty provedené pro rok 2010 ukazují, že ve výhledovém stavu je třeba očekávat celoplošný pokles průměrných ročních koncentrací oxidů dusíku. Důvodem je jednak určité snížení emisí z plošných zdrojů (vytápění) a pokles emisí z dopravy. Zde se projevuje vliv postupné obměny vozového parku, kdy dochází k odstavování nejstarších vozidel (s nejvyššími emisemi) a jejich nahrazování vozidly novými (splňujícími přísnější emisní limity). Nové automobily (plnící limity EURO 3 a 4) produkují několikanásobně nižší množství znečišťujících látek než vozidla nejstarší kategorie, čímž dochází k postupnému zlepšování emisních parametrů celého dopravního proudu. Lze předpokládat, že celkově bude docházet k poklesu produkce emisí oxidů dusíku z dopravy, a to i přes uvažovaný nárůst dopravních výkonů (dle podkladů Ředitelství silnic a dálnic narostou dopravní výkony do roku 2010 přibližně o 20 – 30 % podle druhu dopravy a třídy komunikace). Dálnice D1 zůstane nadále nejvýznamnějším zdrojem znečištění ovzduší oxidy dusíku – podél dálnice se hodnoty IHr NOx pohybují mezi 12 a 14 µgּm-3 v úseku Hořice – Jihlava a mezi 14 a 20 µgּm-3 v úseku Jihlava – Velké Meziříčí (viz. příloha č. XIII). Podél ostatních komunikací byly vypočteny hodnoty IHr NOx v rozmezí 9 – 11 µgּm-3. Pokles koncentrací oproti současnému stavu dosahuje podél dálnice 4 – 5 µgּm-3, lokálně až 10 µgּm-3. Také v centrech některých měst lze očekávat pokles imisní zátěže o 3 – 5 µgּm-3 (Žďár nad Sázavou, Havlíčkův Brod, Pelhřimov, Třebíč a Jihlava), ve Velkém Meziříčí i více (přes 5 – 10 µgּm-3). Díky poklesu emisí z liniových zdrojů se zvýrazní podíl Jihlavských skláren Bohemia na celkovém imisním zatížení, v jejichž těsném okolí lze očekávat průměrné roční koncentrace NOx mezi 20 a 25 µgּm-3. Se změnami emisních parametrů se ve výpočtech nepočítá. Při výpočtu výhledového stavu byly uvažovány emise bodových zdrojů na stávající úrovni, jejich příspěvky tedy zůstanou beze změny; celkové koncentrace v jejich okolí však se však sníží díky poklesu emisí z liniových a plošných zdrojů. Výjimkou je závod KRONOSPAN v Jihlavě, na kterém se předpokládá nárůst emisí NOx na cca dvojnásobek. Vzestup emisí na tomto zdroji je však rovněž vyrovnán poklesem emisí z plošných a liniových zdrojů. Celková imisní situace v Jihlavě se tak změní spíše k lepšímu. Na ostatním území se průměrné roční koncentrace NOx pohybují v rozmezí 8 až 11 µgּm-3. Imisní limit NOx pro ochranu ekosystémů je stanoven na 30 µgּm-3. Imisní limit pro ochranu zdraví pro NO2 je stanoven pro průměrné roční koncentrace ve výši 40 µgּm-3. Oxidy dusíku tvoří směs oxidu dusnatého a oxidu dusičitého, koncentrace NO2 budou vždy nižší než koncentrace NOx.

strana 116


Kraj Vysočina

Oxidy dusíku (NOx) – maximální hodinové koncentrace V případě maximálních hodinových koncentrací dojde do roku 2010 k všeobecnému zlepšení imisní situace (viz. příloha č. XIV.). V okolí dálnice byly vypočteny hodnoty IHk NOx v rozmezí 60 – 80 µgּm-3 v severozápadní části a 100 – 150 v jihovýchodní části kraje. V centrech měst lze zaznamenat hodnoty mezi 60 a 100 µgּm-3, lokálně až 150 µgּm-3, v malých sídlech pak v rozmezí 10 a 40 µgּm-3. Zvýšené krátkodobé hodnoty NOx (avšak nižší než u současného stavu) se mohou opět vyskytovat severně od Jihlavy, a to při současném působení skláren Bohemia a dálnice D1. Tyto zdroje mohou způsobovat maximální hodinové koncentrace v rozsahu 150 až 200 µgּm-3 (zde byly v roce 2002 vypočteny hodnoty 200 – 300 µgּm-3). Situace vykazuje výrazné zlepšení stavu a lze předpokládat, že ani při souběhu nepříznivých emisních a klimatických faktorů nebude docházet k překračování imisního limitu pro ochranu lidského zdraví pro NO2. V okolí významných bodových zdrojů se situace IHk NOx v porovnání se současným stavem výrazně nezmění. Stejně jako v současném stavu byly nejvyšší koncentrace IHk NOx vypočteny v okolí Dřevozpracujícího závodu v Lukavci (150 – 200 µgּm-3). Ani v tomto případě by však v lokalitě nemělo docházet k překračování stanoveného imisního limitu pro lidské zdraví pro NO2. Imisní limit pro hodinové koncentrace NOx není stanoven. Imisní limit pro hodinové koncentrace NO2 je stanoven na 200 µgּm-3 s tolerovaným počtem 18 překročení za rok. Benzen – průměrné roční koncentrace Největší pokles průměrných koncentrací benzenu lze zaznamenat v Jihlavě v okolí závodu KRONOSPAN, kde podle předpokladů dojde ke snížení emisí z 11,2 na 0,9 t.rok-1 (o více než 90 %) a tedy ke zlepšení imisní situace až o 0,4 µgּm-3. V centru Jihlavy lze tedy očekávat IHr benzenu v hodnotách 0,5 – 0,7 µgּm-3 (viz. příloha č. XV.). V centrech dalších měst lze zaznamenat pokles průměrných ročních koncentrací o 0,1 – 0,4 µgּm-3 (Třebíč) a o 0,05 – 0,2 µgּm-3 (Žďár nad Sázavou, Bystřice nad Pernštejnem, Pelhřimov a Pacov). Jako charakteristickou hodnotou IHr benzenu v sídlech je možné v roce 2010 očekávat koncentraci 0,4 – 0,5 µgּm-3 (lokálně až 0,7 µgּm-3) ve větších městech a 0,3 – 0,4 µgּm-3 v malých obcích. Imisní limit pro roční průměrné koncentrace benzenu je stanoven na 5 µgּm-3.

strana 117


Kraj Vysočina

Benzen – maximální hodinové koncentrace Na většině území se hodnoty IHk benzenu pohybují v rozmezí 2 – 5 µgּm-3, místy pak až 7,5 µgּm-3. Ve větších městech byly vypočteny hodnoty 7,5 – 12,5 µgּm-3, v Ledči n. Sázavou a Jihlavě pak až 15 µgּm-3. Pro benzen není stanoven krátkodobý imisní limit.

Podíly skupin zdrojů na imisní zátěži Podíly jednotlivých skupin zdrojů budou i v roce 2010 obdobné jako v současném stavu (přílohy č. XVII. až XIX.). Na základě výsledků modelových výpočtů lze předpokládat, že podíl jednotlivých skupin zdrojů na celkové úrovni imisní zátěže bude obdobný jako v současnosti. Dojde však k určitému poklesu imisních příspěvků z dopravy v důsledku obměny vozového parku (viz výše). Podíl dopravy na imisní zátěži tak bude dosahovat 60 % (okolí dálnice). Vlivem nárůstu emisí NOx v závodě KRONOSPAN dojde k mírnému zvýšení příspěvků bodových zdrojů na imisní zátěži této znečišťující látky v oblasti severně od Jihlavy (40 – 50 %). Naopak v případě benzenu se díky výraznému snížení emise z tohoto závodu sníží příspěvek bodových zdrojů k IHr benzenu pod 5 %.

strana 118


Kraj Vysočina

Vývoj emisí

Vývoj emisí hlavních znečišťujících látek – tuhých látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku, oxidu uhelnatého a uhlovodíků – ze stacionárních zdrojů (REZZO 1 – 3) v období 1994 až 2001 je uveden v následujících tabulkách a grafech (hypertextový odkaz). Emise_řady_Vys.xls Z přehledu lze vidět, že, stejně jako v celé České republice, došlo na území kraje Vysočina v období 1994 až 1998 k výraznému poklesu emisí u všech látek. V období od roku 1999 je situace stabilizovaná s tím, že dochází k meziročním výkyvům (zejména v případě malých zdrojů v kategorii REZZO 3).

strana 119

I. Vývoj a monitorování kvality ovzduší a emisí

Recommend Documents