I NAŠI VAJATALI NA KRIVÁNI

Čtrnáctideník Rotary Clubu Opava International

9

Číslo . Ročník I. Vyšlo dne 17. 10. 2011

SLUŽBA NAD VLASTNÍ ZÁJMY

I NAŠI VAJATALI NA KRIVÁNI

Kriváň, jeden z nejvyšších tatranských vrcholů (2 494, 7 m), je mimo jiné i dávným národním symbolem našich slovenských přátel. Zdobí i slovenské euromince, a kdyţ slovenský astronom Peter Kušnirák objevil v roce 1999 malou planetku číslo 24260, k Zemi se přibliţující nejblíţe na 192 milionu kilometrů, pojmenoval ji Kriváň a Mezinárodní astronomická unie to akceptovala. Je tedy Kriváň v tomto dobrém slova smyslu slovenskou posvátnou horou. A kdyţ přijeli před dvěma týdny zástupci mnoha evropských RC oslavit s přáteli z RC Poprad 15. výročí znovu obnovení rotariánské činnosti v Popradě, nemohli je hostitelé uctít lépe, neţ se s nimi (alespoň tedy s některými) vydat na vrchol oné čarovné hory. Je to úplně jednoduché - po červené

ze Štrbského plesa k plesu Jamskému, a potom jiţ jen po modré aţ na vrchol. Je to nějakých 1 200 m nahoru a 1 500 m dolů, coţ se dá udělat asi tak za sedm hodin (sic!). A tak první říjnovou soboru v pět ráno vyrazilo jedenáct nadšenců (všichni na snímku první strany) pod vedením Ondreje Kollára vzhůru. Za Opavu Mirka a Josef Melečtí a náš student Lawrence Osier Russell. Kdysi dávno se na Kriváni scházeli „štúrovci“. Určitě ještě pamatujete jejich jména. Štúr, Chalupka, Botto, Hurban, Sládkovič, Král´, Hodţa a další. Jejich hlavním poţadavkem byla suverenita slovenského národa, posílení lidové kultury, odmítali absolutismus i feudalismus. Na Slovensku se říká, ţe štúrovci chodili nahoru na Kriváň a vajatali tam. Slovo „vajatať“ je v české veřejnosti téměř neznámé. V podstatě charakterizuje nějakou činnost, kterouţto se k výsledku dospívá velice těţko, obtíţně, s utrpením, váhavostí a s jistou námahou. Hviezdoslav píše o „těžkém světě vajatání“. Naši na vrcholu Kriváně, jak známe Mirku s Pepou, určitě také vajatali. Ale bez utrpení, bez bolesti, leč v duchu neformálního přátelství a kolegiality. Ono to vajatání můţe býti docela příjemné. O tom svědčí další fotografie, jiţ bez komentáře.

Cestou domů jsme neopomenuli zastávku při „ rotariánském lese“ v Dolním Smokovci, píše ve zprávě z návštěvy u rotariánů v Popradu, Mirka Melecká. Rotariánský les? Kdyţ 19. listopadu 2004 napáchala větrná smršť v tatranských lesích nesmírné škody a zničila přes dva miliony dřevní hmoty, zdálo se, ţe je konec krásným lesům tatranským. Slováci museli čelit ve své historii daleko těţším zkouškám. Země se dala do pohybu. V prosinci 2004 vydávají popradští rotariáni výzvu směřujícím ke všem klubům Distriktu 2240 – Česká republika a Slovenská republika. Výzva zní zcela jednoznačně. Pomozte a přispějte do sbírky na výstavbu Lesa Rotary International. Skvostná myšlenka se ujala, přispěly nejen RC, ale i privátní firmy a osoby. V březnu 2006 bylo na kontě sbírky jiţ přes 175 tisíc slovenských korun a v květnu téhoţ roku přijeli rotariáni distriktu zasadit 1 870 nových stromů. Vznikl tak na dvou hektarech nikoli pouze symbolický, ale i skutečný

Les Rotary International. Nu a na předchozí stránce vpravo dole vidíte část naší výpravy, která se dle slov Mirky Melecké zastavila v rotariánském lese. Na jeho kraji je obelisk připomínající rotariánské aktivity při obnově Tatranského národního parku. Nás zaujala ještě jedna fotografie. Ta je z května roku 2006 z téhoţ místa, ale z doby, kdy se vysazovaly ony dva hektary a vznikal Les rotary International. RC Poprad má tuto fotografii (mezi mnoha jinými) na svých webových stránkách a je zajímavé, ţe jeden muţ z fotografie roku 2006 se nápadně podobá muţi z fotografie 2011. Kdyby šlo o podobnost čistě náhodnou, bylo by to zajímavé. Ještě zajímavější je ten fakt, ţe jde o podobnost nikoli náhodnou. A zde klobouk dolů. Jinak Mirka Melecká píše dále: A tak se v posledním záříjovém dnu a v prvních dvou dnech října 2011 sešli v Popradu zástupci šestnácti RC. Byli zde Poprad, Nitra Hormony, Liptovský Mikuláš, Košice, Košice Classic, Rožňava, Spišská Nová Ves, Most, Valtice-Břeclav, Ostrava International, Opava International, Ĝvov Centrum, Ĝvov, Užhorod-Skala, Kijev, Linz Süd a UA/H Berta Csaba. Nebylo možné, abychom byli všichni všude, ovšem prožít první říjnový víkend na oslavách 15. výročí založí RC Poprad, to byl vskutku nevšední zážitek. Vyrazili jsme již v pátek odpoledne s výměnným studentem Russellem a nenechali si ujít hokejový zápas soutěže KHL: HC Lev Poprad versus HC Dynamo Moskva. Hokejová hala byla vyprodaná a Poprad vysoko zvítězil 4:1. Sobotní den pro nás znamenal doslova životní slovenskou výzvu - VÝSTUP NA Kriváň. Druhá skupinka rotariánů a jejich příznivců putovala roklinou Suchá Belá ve Slovenskom raji. Sobotní slavností večer v hotelu Poprad zahrnoval přednášku z historie klubu, slavnostní večeři, dražbu obrázků žáků Základní Umělecké školy v Popradě a obrazů či děl významných místních umělců, a doprovodnou hudbu v lidovém i moderním tónu. V neděli se většina vydala lanovkou na Lomnický štít a my splavovali Dunajec na dřevěné plti. Co k tomu všechno říci? Velké poděkování za nádherné zážitky ze všeho zejména z dobytí vrcholu Kriváň, vzornou organizaci, vřelé přijetí a nezapomenutelné dojmy. Popradský RC si trochu přiblíţíme, abychom naše gratulace k 15. výročí obnovení učinili kvalifikovaně – do mezinárodní rotariánské rodiny byl klub přijat 18. května 1935, avšak za pár let poté jak víme, spadla na hodně dlouho ţelezná opona. Ale tradice zřejmě zůstaly a tak v květnu 1996 vzniká obnovený RC Poprad. Posíláme na Slovensko přátelskou gratulaci a pro ostatní čtenáře na další stránce dvě

fotografie, jejichţ spojení tak rádi vidíváme. Na snímku jsou členové předválečného PR Poprad v roce 1937 při svém zasedání v Grandhotelu Praha v Tatranské Lomnici. A dále pak členové obnoveného RC na fotografii z roku 1997.

ROTARIÁNSKÝ ZVON JIŢ ZVONÍ

Petr Zahnaš Nad loukami na svazích Červené hory se v pátek dne 7. října 2011 poprvé neslo zvonění zvonu z nově postavené kaple sv. Jana Nepomuckého, stojící na Cestě českoněmeckého porozumění. Při slavnostním svěcení kaple, které se konalo spolu s prodlouţením Cesty na konci června 2011, byl posvěcen také zvon, věnovaný kapli členkou přerovského Rotary Klubu a majitelkou zvonařské dílny v Brodku u Přerova, paní Marií Dytrychovou. Tehdy byl zvon, umístěný na podstavci před kaplí, posvěcen P. Rudolfem Smahelem spolu s budišovským farářem P. Petrem Fichnou a dalšími přítomnými duchovními. Po tomto slavnostním aktu byl uloţen v depozitáři. Na jeho instalaci a zavěšení do věţe kaple, k němuţ bylo potřeba provést některé úpravy interiéru a kompletaci mechanismu, na kterém je zvon upevněn, došlo tedy aţ nyní. Na zvonu je pochopitelně Logo ROTARY. (Foto Marie Zegzulková) V pátek, 7. října odpoledne, se za nepříliš příznivého počasí, před kaplí sešli oba její správci Antonín Janalík (na snímku vlevo) a Petr Zahnaš (na snímku vpravo). S nimi sem přijela také další dlouholetá příznivkyně Cesty česko-německého porozumění – Hanka Brhlová ze Svobodných Heřmanic. Hanka, která se pohotově ujala role fotodokumentátorky, pořídila detailní dokumentaci celého procesu, z níţ přinášíme

několik ukázek. Její přítel, Honza Matouš, původně třetí člen „instalačního týmu“, se vzhledem ke svému onemocnění akce zúčastnit nemohl. Oba se dlouhodobě věnují dokumentaci smírčích kříţů, jako dokladů středověkého práva a také jiných kamenných sakrálních památek, umístěných ve volné krajině. Není proto divu, ţe mezi objekty jejich zájmu se uţ dávno dostala také mohyla, postavená nad hromadným hrobem vojáků, padlých v bitvě u Guntramovic, od které začíná Cesta česko-německého porozumění.

Po nezbytných přípravách byl zvon vytaţen do věţe kaple a umístěn na loţiscích v její lucerně. Pak uţ následovalo jen závěrečné upevnění podkladových fošen ke konstrukci lucerny, aby byl zvon stabilní i při rázech, vznikajících při zvonění a nehrozilo jeho posunutí nebo zřícení. Hodinu a půl trvající úsilí bylo korunováno úspěchem a z věţe kaple se nad guntramovickým údolím poprvé rozezněl zvuk zvonu. Ten bude pokaţdé při prodluţování Cesty česko-německého porozumění a také při všech dalších slavnostních příleţitostech, vítat všechny příchozí a účastníky Cesty porozumění.

A K TOMU DOPIS, KTERÝ JSME DO REDAKCE DOSTALI Z RC ZNOJMO RC Znojmo, sdělení Váţený příteli, dovol mi, abych Ti jménem RC Znojmo poděkoval za zaslání publikací vztahující se k Cestě česko – německého porozumění. Po prostudování jsem naznačil ve svém klubu záměr celou záleţitost předloţit a projednat s našimi dvěma partnerskými kluby RC Geras (A 1910) a RC Eichstätt (D, D-1950) a téţ s kluby RC Třebíč, RC Telč a RC Jindřichův Hradec. Je samozřejmé, ţe věc bude diskutována a doufám, ţe v dalším období se snad náš RC Znojmo s dalšími zařadí mezi účastníky „Cesty“. Ještě jednou děkuji a přeji hodně úspěchů v činnosti, zejména při vydávání „Opavského Rotariána“ S pozdravem Ve Znojmě dne 10. 10. 2011 JUDr. Ivan Ivaniškin prezident RC Znojmo

Rotary International, Distrikt 2240 Česká republika a Slovenská republika

Tomáš Lang guvernér distriktu Motto RI 2011/2012:

„REACH WITHIN TO EMBRACE HUMANITY“ „SILOU DUCHA HUMANITY OBJÍMTE ĹUDSTVO“ „SILOU DUCHA HUMANITY OBEJMETE LIDSTVO“ Dištriktné motto pre rok 2011/2012:

„SLUŢBOU K PRIATEĹSTVU BEZ HRANÍC“ „SLUŢBOU K PŘÁTELSTVÍ BEZ HRANIC“

„TROUGH SERVICE TO FRIENDSHIP WITHOUT BORDERS“

List guvernéra číslo 4 – Október 2011

Október – Mesiac sluţby povolaniu

V Nových Zámkoch, 9. Októbra 2011 Váţené Rotariánky a Rotariáni, cestou tohto Listu by som sa chcel s Vami podeliť o niektoré svoje názory a najnovšie poznatky. O čom? · O mojich skúsenostiach z návštev našich klubov, · o prijatí zahraničných študentov, · o zistených nedôslednostiach s prácou s Listami guvernéra, · o príprave Seminára Nadácie RI pre klubových činovníkov, · o dosiahnutých výsledkoch RI v programe PolioPlus a nevyhnutnosti pokračovania.

Ako vidíte, nie je toho málo.

Uplynuli prvé tri mesiace mojej guvernérskej sluţby, počas ktorých som mal moţnosť navštíviť 21 klubov. Cieľom bolo oboznámiť sa nielen s prostredím Vášho kaţdodenného ţivota, poznať doterajšie úspešné aktivity a zámery i projekty do budúcna, ale aj pozdraviť sa s priateľmi vo Vašom domácom prostredí a získať si nových. Mal som moţnosť poznať v praxi našich klubov spoločné rysy preţívania vznešených rotariánskych ideálov, ale aj rôznosť a pestrosť realizácie v ich kaţdodennej podobe. Počínajúc mojimi prvými návštevami, ktorými boli hneď 1. júla v RC Bratislava International a RC Bratislava, potom postupne počínajúc RC Košice Classic, RC Humenné, RC Trebišov v zakladaní, RC Roţňava a následne oba RC v Brne, nezabudnuteľné stretnutie v RC Valtice-Břeclav s deväťdesiatinami priateľa Bohumila Lošťáka, oba kluby v Olomouci, v Telči, v Českom Krumlove a potom ďalšie, sa stretávam s poznaním, ţe humanitárne a servisné projekty našich klubov sú plne zlučiteľné a predchnuté zmyslom výzvy prezidenta RI Kalyana Benergeeho pre tento rotariánsky rok Silou humanity objímte svet. Humanita vyţarujúca z prostredia našich klubov objíma svojou láskou a starostlivosťou predovšetkým tých, ktorí to nielen potrebujú, ale sú aj najzraniteľnejší: deti. Deti, ktorým osud nedoţičil všetky príleţitosti bezstarostného preţívania všetkých darov šťastného detského veku. Mal som moţnosť poznať výsledky Vašej práce v pomoci a starostlivosti či uţ vo forme jednorazových projektov alebo priebeţnej záštity. Bolo tak pri návšteve škôl pre handicapované deti, detských domovov, špecializovaných škôl pre tieto deti, ich ihrísk zriadených s Vašou pomocou. Váš prínos sa odzrkadľuje vo vďačnom lesku očí detí v týchto zariadeniach. Ďakujem Vám predovšetkým v ich mene, vzácni rotariánski priatelia. Ďakujem rotariánom doteraz mnou navštívených klubov za úprimné a priateľské prijatie, za dôveru i nádej, s ktorou sa podelili so mnou o svoje radosti i starosti. Poznanie rôznosti ich prístupu, poznanie individuality novozískaných priateľov a jedinečného ovzdušia kaţdého jednotlivého klubu je vzácnym obohatením mojich poznatkov a skúseností. Pri mojich návštevách sa čím ďalej tým častejšie sa stretávam v kluboch s realizáciou myšlienky EURO pre šťastie. Jedno EURO do kasičky či do prasiatka pri začiatku rotariánskych stretnutí je od rotariánov, ktorí v uplynulom týţdni zaţili niečo pozoruhodne pozitívne, ktorí zaţili vo svojej rodine či na pracovisku pocit šťastia a radosti. Uţ samotné podelenie sa s týmto záţitkom s priateľmi navodzuje pri stretnutiach bezprostrednú a priateľskú atmosféru. Pouţitie takto nahromadených EURO pre šťastie napomáha nepriamo sa podeliť o toto šťastie s tými, ktorým ho zaţiť nie je tak často dopriate. V uplynulých letných mesiacoch prebehlo nemálo akcií s medzinárodnou účasťou tak v réţii našich klubov, ako aj s účasťou našich rotariánov na podujatiach našich priateľov v okolitých dištriktoch. Sú plne v súlade s guvernérskou výzvou pre tento rok Službou k priateľstvu bez hraníc. Je však škoda, ţe o niektorých z nich sa dozvedáme aţ následne, po ich uskutočnení. Informovanosť o pripravovaných dvoj alebo viacstranných akciách našich klubov ešte stále nie je včasná a dostatočná.

Náprava je ţiaduca preto, aby sa ktorejkoľvek akcie mohli zúčastniť členovia aj ostatných klubov dištriktu, ak o to prejavia záujem. O všetkých Vašich aktivitách na medzinárodnom poli by mal byť informovaný predseda Výboru ICC podľa príslušnej krajiny. Zatiaľ ich máme sedem: pre Nemecko, Rakúsko, Ukrajinu, Maďarsko, Holandsko, USA a Izrael, ICC pre Poľsko bude uvedený do ţivota 19.11. t.r. v Katowiciach za účasti guvernérov oboch našich dištriktov. Ak sa niektorý klub rozhodne pre spoluprácu s dištriktom, s ktorým nemáme ustanovený Výbor ICC, o svojej činnosti by mal priebeţne informovať dištriktného koordinátora medzinárodnej spolupráce PDG Otakara Veselého. Mimoriadnu pozornosť pri stretnutiach venujeme stabilizácii a rozširovaniu členskej základne, ale i moţnostiam zakladania ďalších klubov. Najbliţšie sme sa k moţnosti prvej realizácie dostali s pomocou rotariánov z RC Košice Classic v Prešove. Mimoriadne by som si váţil moţnosť obnovenia rotariánskeho ţivota v Hodoníne, meste prezidenta Tomáša G. Masaryka, kde klub v dobe prvej Republiky úspešne fungoval. V roku 75. výročia jeho úmrtia obnovenie RC v Hodoníne by bolo dôstojnou pripomienkou tejto významnej osobnosti v histórii zemí oboch častí nášho dištriktu. Dúfam v aktivitu a pomoc našich juhomoravských klubov. Viaceré kluby uţ oslávili alebo v dohľadnej dobe oslávia svoje viac-menej okrúhle výročia. Blahoţelám rotariánom v Chebe k ich dvadsaťročnici, v Tábore a v Poprade k 15. výročiu ich prístupu k Charte Rotary International. Ďalšie kluby pripomenutie týchto výročí pripravujú. Budú medzi nimi aj také vzácne, ako 75. výročie charteru klubmi Liberecjablonec a Kroměříţ. Koncom augusta sa začali u nás schádzať zo zahraničia študenti, ktorí v miestach svojich hostiteľských klubov preţijú nadchádzajúci školský rok. Prijmime ich s láskou a starostlivosťou, s akou očakávame, aby boli v ďalekej cudzine prijaté nami tam vyslané deti. Pozorne budeme sledovať ich pobyt a úspechy počas ročného pobytu na stredných školách v Mexiku, USA, Brazílii, Austrálii, v Japonsku či na Tajvane a inde. Zámerne pouţívam slová naše „deti“, pretoţe po roku sa nám vrátia ako rozhľadení, samostatní a zdravo sebavedomí mladí ľudia s novými poznatkami, zaţitými na vlastnej ţivotnej skúsenosti. V dňoch 9.-10. októbra som mal moţnosť zúčastniť sa I. Orientačného Meetingu novo príchodzích študentov, ktoré bolo v Strečne. Stretol som sa s kavalkádou šťastných a optimistických tvárí mladých ľudí. S mnohými som sa následne stretol pri návšteve ich hosťujúcich klubov tak v ČR ako aj v SR. Nie málo z nich sa uţ s úspechom pokúša vyjadriť jazykom svojich hostiteľov. Nepodceňujme dôleţitosť ich účasti na našich stretnutiach, ţiadajme od nich úvodnú prezentáciu o ich škole, rodine, o ich domovine. Ţiadajme ich pravidelne referovať o pobyte, o záţitkoch a skúsenostiach. Buďte im nápomocní pri riešení ich prípadných problémov. V tomto je prvoradá úloha YE Councellorov, ale i YEO nenahraditeľná. Čo ma mrzí, je ťaţko odôvodniteľná neúmernosť medzi počtom študentov prijatých a vysielaných klubmi v ČR v porovnaní s RC v SR. Tento pomer je teraz 1:2 miesto očakávaného 2:1. Prirodzené by bolo snaţenie tento nepomer zvrátiť, ale aj dosiahnutie vyrovnaného stavu by bol úspech. Prosím, aby ste sa v kluboch v ČR touto otázkou zaoberali, rozoberieme si ju pri príleţitosti nášho osobného stretnutia. Táto moja ţiadosť je len jednou z tých, s ktorými sa zaoberám v Listoch

adresovaných Vám, Vašim klubom. Ţiaľ, pri našich rozhovoroch nie raz s poľutovaním zisťujem, ţe ich obsah nie je známy ani členom, niekedy ani členom Predstavenstiev. Poţiadal som sekretára dištriktu Otu Kovářa, aby prešetril účinnosť a spoľahlivosť distribučných ciest, aby sa List spoľahlivo dostal k rukám kaţdého z nás. Treba však robiť opatrenia aj „zdola“: sekretári by mali list a jeho prílohy nielen rozoslať, ale na stretnutí aj informovať o opatreniach, ktoré z neho vyplývajú. Nie je zanedbateľná ani informácia o tom, čo ktorý RC v našom okolí – ale aj vzdialenejší – pripravuje. Informácie o nich v Kalendári udalostí sú nie len na vedomie, ale sú aj vzájomnou pozvánkou na stretnutia, kde sa môţeme viac poznať a prehĺbiť naše priateľstvo. Prílohy Listu DG sú aj dôleţitými oznámeniami Výborov dištriktu, venujte im nie menšiu pozornosť. O pripravovanom seminári Nadácie RI, ktorý sa uskutoční v Martine 22.10 v Martine a 23.10. v Prahe, uţ prebehla nie jedna informácia. Vyuţime príleţitosť, ţe z prvej ruky, od koordinátora Nadácie RI pre náš dištrikt Gidi Peipera sa dozvieme to najnovšie o moţnostiach vyuţitia Nadácie a jej smerovaní v podpore a spolufinancovaní našich humanitárnych projektov. Dovoľte mi na záver podeliť sa o niekoľko potešiteľných informácií k celosvetovému programu PolioPlus: za obdobie od konca septembra 2010 do konca toho istého mesiaca tohto roka sa podľa štatistiky WHO počet nových výskytov poliomyelitídy zníţil zo 682 na 410, v tom v endemických krajinách (Nigéria, India, Afganistan, Pakistan) bol síce nárast zo 120 na 153, v neendemických krajinách (hlavne Keňa, Kongo, Čína, Mali, Tadţikistan, Čad) sa zaznamenal výrazný pokles z 562 na 257. Minulý týţdeň navštívil Bill Gates Nigériu, stretol sa s najvyššími predstaviteľmi štátu, zhodnotil situáciu od roku 2009 do súčasnosti. Konštatoval, ţe za toto obdobie tam klesol výskyt o 95%. V Indii od januára 2011 sa nevyskytol ţiadny nový prípad. Tieto čísla nám jednoznačne hovoria: nesmieme poľaviť. Milí rotariánski priatelia, vo Vašom klubovom ţivote Vám ţelám veľa spoločných záţitkov, priateľstvo a dobrý pocit z rozdávania pocitu šťastia tým, ktorí sú na to odkázaní. Teším sa na ďalšie stretnutia s Vami, na poznanie Vašich klubových slastí i strastí, na stisky Vašich rúk. S priateľským pozdravom Váš

Tomáš Lang guvernér Dištriktu Poznámka redakce:

Přílohy LISTU GUVERNÉRA č. 4 naleznete na webových stránkách Distriktu 2240

PŘÁTELSKÁ POZVÁNKA Vážení přátelé, dovolte nám, abychom Vás, Vaše rodinné příslušníky a Vaše přátele tímto pozvali na Zvěřinové hody, které již po desáté pořádá Rotary klub Brno, a to dne 21. 11. 2011 v 18.00 hod., v prostorách hotelu Best Western Premier International., Husova 16, Brno Rotary klub Brno také touto cestou, prostřednictvím své Nadace RC Brno, zajišťuje finanční prostředky pro své sociální programy. Mimo jiných akcí RC Brno pořádá tábor pro postižené děti v Březejci ve spolupráci s Ústavem pro děti a mládež s tělesným a mentálním postižením v Brně na Kociánce, podporuje organizaci Betlém v oblasti péče o autistické pacienty a účastní se v rámci distriktu 2240 celosvětového projektu Rotary - odstranění infekční dětské obrny. Hosté, kteří jsou zváni na tuto slavnostní večeři, jsou obvykle seznámeni s náročností financování charitativních aktivit, a proto výše jejich příspěvků je obvykle nadstandardní, v souladu s jejich sociálním cítěním. Předpokládá se minimální příspěvek 1.000,- Kč za osobu, vyšší částky jsou samozřejmě vítány. Menu, které zde uvádíme, připravil mezinárodně uznávaný šéfkuchař hotelu International, pan Miroslav Husák se svým kolektivem. Kulinářský zážitek lze zvýšit konzumací kvalitních vín. Již tradičně bude přítomna lovecká hudba a čtené slovo brněnského herce pana Dvořáka. Na závěr večera proběhne dražba několika lahví vína vysoké kvality a výtěžek bude použit na stejné účely. Vzhledem k potřebě plánování slavnostní tabule, prosím o oznámení počtu hostů co možná nejdříve, nejlépe do 10.11.20011, a to buď na setkání RC Brno nebo e-mailem na adresu [email protected], případně na tel. 605 269 041. Dovolujeme si touto cestou též poděkovat za tradiční vstřícný přístup Hotelu Best Western International a některým členům RC Brno za sponzorské příspěvky na úhradu nákladů akce. Bez této podpory by nebylo možno akci uspořádat.

Menu Studený předkrm V hotelové udírně zauzená bažantí prsa na zvěřinovém parfait s brusinkovým želé Polévka Houbová krémová polévka s mléčnou pěnou Teplý předkrm Dušená plec z mladého divočáka se šípkovou omáčkou a dýňovým nákypem Hlavní chod Pečená kýta z mladého divočáka, červené vinné zelí a variace knedlíků Dezert Vanilkový dortík zdobený čokoládou na višňovém coullis s citrónovým sorbetem

Petr Hadam prezident Rotary klubu Brno

Ing. Alexander Turkovič

past prezident Rotary klubu Brno, DGE

(9) KAPITOLKY Z HISTORIE ROTARIÁNSKÉHO HNUTÍ V OPAVĚ Píše Petr Zahnaš Na severním opavském předměstí, v Palhanci, stojí nejstarší, nepřetržitě existující mlýn ve Slezsku. Jako dřevěný vodní mlýn o jednom složení jej nechal postavit sám opavský vévoda Mikuláš II. a listinou ze 13. 3. 1362 daroval plat z tohoto mlýna a k němu přilehlých pozemků, své dceři Anně. Po více než pěti stech letech, v roce 1876, prodal tehdejší majitel, Anton Springer, syn známého opavského textilního podnikatele, mlýn i s krupníkem a přistavěnou olejnou Janu Herberovi. Ten měl se svou ženou Marií, rozenou Kramnou, osm dětí. Dětství přežili synové Rudolf, Friedrich, později uváděný jako Bedřich (*23. 2. 1887), Vladimír a dcery Anna a Marie. Po smrti svého manžela Jana (+ 30. 8. 1900) spravovala Marie Herberová mlýn sama. Prokuru udělila nejprve svému synu Rudolfovi a dne 21. 2. 1918 byla udělena prokura také druhorozenému synovi Friedrichu Herberovi. A právě on byl dalším z významných osobností meziválečného opavského Rotary clubu. Seznam členů klubu z rotariánského roku 1937/38 o něm stručně uvádí: Jméno a povolání: Herber Bedřich, komerční rada a mlynář; klasifikace: výroba mouky; adresa bytu: Palhanec u Opavy; adresa podniku: Palhanec u Opavy, tel. 259. (na fotografii vlevo Bedřich Herber v době udělení prokury)

Na konci roku 1918 byl mlýn převeden do majetku obou bratrů. O dva roky později Bedřich odkoupil i Rudolfův vlastnický podíl a stal se tak výhradním majitelem nemovitosti. Později získal ke mlýnu další pozemky a v roce 1933 si na nich nechal postavit vilu, v níž dodnes rodina bydlí. Věnoval se rovněž modernizacím mlýnského provozu, z nichž nejvýznamnější byla v roce 1937 instalace parní turbíny, která nahradila původní vodní energetický zdroj a vedla ke značnému zvýšení produktivity tehdy již válcového mlýna. Výkonnost mlýna se tím zvýšila na semletí 25 tun žita a 35 tun pšenice za 24 hodiny. Vedle toho byla zmodernizována také čistírna a přípravna obilí. (vpravo mlynářský znak rodiny Herberů) V roce 1929 se Bedřich Herber oženil s Eliškou Lukešovou, narozenou v Duchcově. Sňatek se konal v kostele Nejsvětější Trojice v Praze Podskalí, kde tehdy Eliška, se svými rodiči, již od dětství žila. Byla to žena velmi společensky založená. Hrála na klavír, ráda lyžovala a hrála tenis. Hovořila plynně třemi jazyky (francouzsky, anglicky a německy), a i když vyrostla v Praze, dokázala se přizpůsobit životu na předměstí Opavy. Byla velmi silnou, i když nenápadnou osobností a svého manžela dokázala vždy podpořit a podržet. Manželé Herberovi byli velmi váženými občany Opavy a okolí a byli vždy veřejně činní a společensky aktivní. Již v roce 1918 se Bedřich Herber stal starostou obce Vávrovic, k níž tehdy Palhanec patřil a v této funkci setrval až do roku 1938. Záhy po vzniku opavského Rotary Clubu se, již

od roku 1934, stal jeho velmi aktivním členem a i paní Herberová zaujímala mezi „dámami rotariánů“ velmi významné místo. Jmenovka s jejím jménem se v pozůstalosti manželů Herberových dochovala dodnes. V období před první světovou válkou si Bedřich Herber odbýval povinnou vojenskou službu. V jejím průběhu se setkal a spřátelil s jednou z tehdejších významných osobností českého kulturního života – s malířem Adolfem Kašparem. Později, už v období první světové války, kdy Herberův mlýn pracoval také pro válečné účely a byl tudíž hlídán vojenskou patrolou,

došlo k události, kdy se slavný malíř rozhodl navštívit svého „kriegskolegu“ a jako překvapení a dar mu přinést obraz jeho mlýna. Než se u Herberů ohlásil, začal tedy malovat jejich mlýn. Tím se však stal podezřelým, ne-li dokonce špionem. Byl zatčen, vyslýchán a stálo to mnoho úsilí celou věc vysvětlit. Malíř pak již neměl moc chuti na započatém díle pokračovat. Přesto se však nechal přesvědčit a obraz dokončil. Jeho dílo pak zůstalo v majetku rodiny a vidíme ho na obrázku vpravo nahoře. Vlevo, vedle něj, je fotografie mlýna z téže doby. Bedřich Herber byl také velkým milovníkem automobilů. Své první a také prokazatelně první auto v Opavě, měl již na počátku 20. století, dávno před první světovou válkou. Byl to automobil značky „Darag“. Bedřich Herber byl rovněž držitelem řidičského průkazu s číslem 1 pro Opavu venkov, čehož si sám velmi považoval. Ve třicátých letech přešel na značku Mercedes a vlastnil i nákladní vůz. V průběhu druhé světové války měl Škodu Populár. Na konci války mu byl veškerý mechanizovaný majetek zabaven, ale brzy po jejím skončení získal osobní Tatru 57B, z dodávek UNRRA pak šestisedadlového Forda a nákladní auta, později přikoupil i Tatru 111. Vnoučatům často vyprávěl o svých zážitcích z dob začínajícího autoprovozu, kdy jízda na cestách, plných koňských povozů, byla velmi dobrodružná. Mezi své první jízdy, ještě s Daragem, odvážně zařadil v době první republiky i cestu do Prahy. Tam byl autoprovoz v té době již, oproti Opavě či Palhanci, velmi rozvinutý. Sám p. Herber si byl vědom několika přestupků, spáchaných při jízdě Prahou. K nim se pak šel na policejní komisařství dobrovolně přiznat. Tím však policejního komisaře do té míry překvapil a vyvedl z míry tak, že jej na místě omilostnil a přestupky mu prominul. I tato drobná příhoda nám ilustruje osobnost Bedřicha Herbera. I když byl, dá se říci velmi úspěšným a bohatým podnikatelem, byl vždy člověkem čestným, slušným a připraveným pomoci tam, kde to bylo potřeba. Byl prostě rotariánem. (pokračování o Bedřichu. Herberovi i v příštím čísle) Ke zpracování bylo vedle materiálů z rodinného archivu, poskytnutých pí. Milenou Valentovou, dcerou B. Herbera, použito také podkladů zpracovaných PhDr. J. Gebauerem a J. Stiborem

rotariánská pohádka číslo pět

ROTARIÁNSKÁ POHÁDKA

O TŘECH BANÁNECH

V Basře vládl šlechetný sultán. Otevřel svůj park všem lidem od rána do noci a mnoho chudých trávilo pod vzácnými palmami celé dny. Jednou přišel do parku chudý hoch, syn vdovy. Procházel se palmovými háji, aţ přišel do kouta pod zámeckou zdí. Tam rostl malý banánový strom, ale mezi listím místo ţlutých banánů visel jeden malý hrozen se třemi plody: jeden byl červený, druhý modrý a třetí bílý. Pod stromem, uhraboval starý zahradník půdu. Kdyţ spatřil hocha, jak hledí udiven na barevné plody, pravil mu: „ Hleď, tyto plody vyrůstají na tomto starém stromě jen jednou za deset let a jen na hodinu. Kdo sní červený plod, bude nesmírně bohat; kdo sní modrý plod, bude mocným muţem; a kdo sní bílý, dovede si získat váţnost všech lidí. Kdo by snědl více neţ jeden plod, zemře. Zbývá ještě minuta, potom plody odpadnou. Vyber si!“ Hoch neváhal, utrhl jeden plod a snědl jej. Jaký plod utrhl ten hoch? Z publikace Rotariánské pohádky Václava Tilleho (Contes rotariens de Václav Tille), které byly nalezeny v jeho pozůstalosti. Prof. Václav Tille byl prezidentem RC Praha v období 1927/1928

Poslední zprávy těsně před uzávěrkou: Juliana TRUJILLO CUELLAR z KOLUMBIE (Bogota) DISTRICT 4290 měla být jiţ dávno mezi námi. Vyslal ji její mateřský Rotary klub ve stejnou dobu jako Russella LAWRENCE OSIER z USA – Charlotte / stát NC/ DISTRICT 7680, avšak naše státní orgány nejsou schopny pochopit, ţe výměna studentů v rámci ROTARY je bezproblémová a dlouhodobě jiţ tradičně zajišťovaná. Juliana mohl u nás jiţ dávno být. Nyní přišla zpráva, ţe jí naše úřady konečně povolily vstup do země. Ve středu večer pro ni na letiště jedou Mirka a Josef Melečtí.

OPAVSKÝ ROTARIAN – čtrnáctideník RC Opava International. Vychází kaţdé druhé pondělí v nakladatelství a vydavatelství MORAVSKÁ EXPEDICE®. Odpovědný redaktor: Petr Andrle. Adresa vydavatele: Nákladní 16, 746 01 Opava ([email protected] ). Adresa redakce: Petr Andrle, Čeladná 711, 739 12 Čeladná. Tel.: +420 558 431 835; mobil: +420 724 100 646; e-mail: [email protected] . Toto číslo 9/2011 vyšlo dne 17. října 2011.