I
„
I
I
~~"\\lTl/I J.J
1-IOŘ~LIC~ 1052--1948
AUTOD1LNY
Vk
11
STROJNÍ ZAME ČNJ TVf
a
1·
s no u, e 1 eg ant ní u č n ".
p
1·
acovan ou
SKLAD A VÝRODA
náhradních
dí lů
O
auto-, molo-, vc lo.
AUTOGENNÍ A ELEKTRlCKÍ~ SVÁŘENÍ
B
U
V
k oupíte u firmy
}'rantišek J(raml obuvnictví
flořelice, IIOŘELICE M asar
yk o v a
Č.
Masarykova
221
t f í .d a.
Te lefon Dušníky 30.
SVÉ
ÚS PORY
Městská spořitelna
NE JLÉPE ULOŽÍTE
v Unhošti
U SVÉHO DOMAC1HO ÚSTAVU
Záložny
Dušníkách
pobočka v
Dušníkách
a v Hostivici vyřídí
Vám veškel'é Vaše záležito ·ti.
pen ě žní
Hořelice-Drahelčice 1052~ 1948
Na pamět 250 let školy a -SO let nové budovy školní.
Motto: Svatopluk
Čech:
Jak vlny osením po tobě hrají mé vzpomínky a touhy, můj rodný kraji.
Úvodem. »Všude dobře, doma nejlíp, « říká se často. Teprve když odejdeme kraj světa na delší čas, vzpomínáme více na sv11j domov a nejčastěj· i vzpomínáme na místa svých dětských her, bezstarostného mládí. Tato knížečka chce ve Vás oživiti vzpomínky na Hořelici a Drahelčice, ,jež hyly světem mládí mnohých občanů naší krásné republiky. Málo se ví o městysi Hořelici a o obci Drahelčicích, ač leží téměř uprostřed mezi Bero1{nem a Prahou na státní silnici při křižovatce drah a autobusů. Kdysi málo významné dvory s vesnicemi byly majetkem různých pánů. Jejich rozvoj spadá do doby dolování na železnou rudu v sousedních Nučicích, jež tam počalo v roce 1848, a v roce 1860-62 u Krahulova v těsném sousedství ·Hořelice. Výstavba Kladensko-Nučické dráhy v roce 1857 (a rok.u 1897 projel první vlak z Dušník do Berouna) znamenala další stupeň vývoje. Připojená tabulka ukazuje růst obou obcí i Dušník., které se pv první světové válce výstavbou- části východní zvláště rozrostly a samy C!ovedly postupem času získati vše, co měla dříve Hořelice . Je to škola, biograf, pošta. záložny na místě prvním. Dnes se Hořelice snaží vyrovnati krok, Drahelčice i Hořelice mají dnes svůj místní rozhlas, Hoře lice na Kladensku nejkrásnější kostel barokový, zakládáme stavební a bytové družstvo, družstevní prádelnu, pracujeme a chceme spojiti náměstím a novou čtvrtí obě části Hořelice v hezké městečko, kde by se nám líbilo a kde ve svém kulturním domě měli bychom vše, čeho třeba pro náš společenský a radostnější život. Ve vedení obou obcí stojí občané, kteří se nechlubí rodem maJetkem, jako kdysi bývalo, ale jejich práce mluví za ně . A dík tomu, že únorové události z vůle lidu zp11sobily radostnější a svornou pohodu všemu občanstvu naší lidově demokratické republiky, probíhá nyní práce nadě_jně,ji. Předsedou MNV v Hořelici je od revoluce 1945 p. Josef' Kol ář. čestné místo v ruchu obce mají i spolky a organisace, z nich ž jmenu,ji KSČ, dále SD, divadelní spolek Pokrok, Baráčníky, Besedu, Sbor dobrov. hasičů, SNR-železo 3, Svaz čs . -sovětského přátelství, SK Hoře lice a Drahelčice, SČM, rodičovské sdružení při obecné škole, radu zaměstnanců státního statku, obě MRO i školu samu, spolek zahrádkářů i pěvecký spolek Hlahol. 5
Z
dě.jin Hořelice. Počátky
každého národa jsou zahaleny v mlhách nejistoty. Pravi-
delně není dnes možno rozeznati historickou skutečnost od bájí a
z těchto vyl~upnouti jádro pravdy. Jestliže je tomu tak u velikých celků, národů a stáH'1, tím spíše u menších útvarů, ,jako města a obce a také u naší obce, Hořelice . Pojmenování naší obce znělo dle nejstarších pramenů Gorzeluky. Z toho, jak náš rodný jazyk se dle jazykozpytných zákonů vyvíjel, vzniklo Hořeluky a konečně Hořelice. Někdy s·e ve starých záznamech vyskytuje také pojmenování Zhořelice. Dnešní úřední název se užívá v čísle jednotném, ta Hořelice, ale původně v čísle množném ty Hořelice. Nejstarší nám známá zpráva o existenci naší obce pochází z roku 1052. Jest jmenována v nadační listině českého knížete Břetislava, kte-
rou věnoval kostelu ve Staré Boleslavi mnohé statJ y a výsady a mezi nimi také důchod ze vsi Zhořelice u Prahy. ulno tedy položiti vznik obce před r. 1052. Koncem století dvanáctého nebo v p1·vni polovici století třináctého byl v Hořelici postaven první kostel. Je]10 vznik je v souvislosti s bitvou u Loděnice, která byla svedena 2 . ledna 1179. Tak zvaná kronika Dalimilova, sepsaná v letech 130 - 1326, líčí tuto bitvu v kapitole 68. a pra:ví o ní, že byla svedena mezi] níž i m »selským « Soběslavem a knížetem Bedřichem. Soběslav prý vida malý počet svého vojska, prosil o pomoc svatého Jana Křtitele a slíbil, že zvítězí-li, postaví k ,jeho cti kostel. Pak udeřil na německé voj . ko, které přemohl v bitvě tak krvavé, že Loděnický potok (Kačá ] ) 3 cln byl ktvavý. Doslovně kronika Dalimilova praví: » Uzřev počie
kniez (kníže) malost liuda svého, prositi na pomoc Krestil:ele . vatého.
Tak všecko niemecké vo,jsko zbich u ni ciesař ni kniežata ostojichu. Potok ten tři dny krvavý tekl. Tu kostel svatému Janu učinichu a ku Praze líc na paměť kopec snosichu. « Dlle toho postavil Soběslav kostel ke cti sv. Jana Křtitele a směrem ku Praze nanesl kopec. Bojiště se táhlo od Loděnice přes Hořelici až k Dušníkám. V celém tomto kraji není ,jiného kostela ke cti sv. Jana Křtitele, než kostel v Hořelici a onen kopec uměle nanesený, kde prý byl tehdy pohřben v bitvě padlý rytíř neobyčejné velikosti jménem Hillig· i se svým koněm, jak praví pověst, nemůže býti nic jiného než Homole v Dušníkách. Jsou tedy obě památky, kostel v Hořelici i duš-
6
nická Homole stejného původu. Dle průzkumu odborníků jest Homole původu staršího, byla opravdu uměle nan.e sena a pravděpodobně i ohrazena a sloužila k obraně při nepřátelském útoku, neboť v rovinatém kraji nebylo žádného vyvýšeného místa, které by svou přiroze nou polohou sloužilo jako opěrný bod k obraně. Soběslav snad kopec jen zvýšil nebo upravil. že Homole je uměle nanesený kopec, bylo nade vši pochybnost prokázáno, když při stavbě nového kostela dušnjckého byla prokopána šachta až na úroveň okolí. Při tom bylo v umělém nánosu nalezeno množství železitých škvár, což by bylo dů kazem, že zde již v dávných dobách byly železné pece. Někteří historikové sice svedení bitvy u Loděnice popírají, ale ,jsou závažné dů v.ody pro nj. J:est pravda„ že Dalimilova kronika není ve všem 's polehlivá, ale starší kronika opata kláštera v Milevsku, Jarlocha, který v době bitvy žil a svou kroniku psal , se o této bitvě také zmiňuje. Profesor Brániš, ředitel kladenské reálky a konservátor kladenského kraje, při průzkumu dušnické Homole prohlásil, že o existenci této bitvy ani v nejmenším nepochybuje a odllVodňoval to tím, že Dalimil nežil v době tak příliš vzdálené od bitvy a že se mohl podrobnosti dověděti ne-li od pamětníki'1, tedy aspoň od jejich bezprostředních potomků.
První zmínka o kostele hořelickém, ,jako farním, je z roku 1356 v t. zv. Libri confirmationum. Praví se tam, ž~ 19. prosince 1356 byl presentací abatyše Anežky a celého konventu kláštera sv. Jiří v Praze za faráře potvrzen František, dříve plebán ve Všeni, na základě směny s Petrem, plebánem v Hořelici . Byla tedy fara v Hořelici zřízena ,již před rokem 1356, t. j . za vlády Karla IV„ a nepatřila již obec kostelu ve Staré Boleslavi, nýbrž ženskému klášteru u sv. Jiří v Praze. V dalším období klidné a šťastné vlády Otce vlasti nezažila naše obec žádných velkých změn, až přišly války husitské. R. 1426 byl na faru hořelickou presentován Václav, syn Víta z Hlinné, ale nemohl se své fary ujmouti, neboť v tomto kraji táboř'ila husitská vojska a nově jmenovaný farář se do Hořelice nedostal, vrátil se a nastoupil sem později . R. 1435 byl zde farářem jmenován Martin z Horek, ale po něm již následuje v Hořelici řada kněží utrakvistických, kteří zde zůstali, až na některá kratší období, kdy fara nebyla vůbec obsazena. Kolem. roku 1600 přechází fara opět do správy kněží katolických. Jeden z nich, Jan Kobylka Litomyšlský (1603- 1609), dal vlastním nákladem 25 kop postaviti na Horkách, jižní straně ·horní části Hořelice, »Boží muka«. Je to komolý ,jehlan čtyřboký, uměle nasypaný a na něm kříž ze sliveneckého mramoru. Jest vlastně pomníkem na hrobech obětí velkého moru. škoda, že tato vzácná stará památka je v tak špatném stavu, že oprava není již možná. Smutné časy třicetileté války, které brzy následovaly (1618- 1648), byly pro Hořelici, tak jako pro celou naši vlast osudné, ba zhoubné. 7
Nejvíce trpěly kraje, ležící na cestách, kudy táhla vojska. A tu výhoda naší obce, že leží na hlavní tepně spo,jující Prahu se západními Če chami a Bavorskem, se stala velkou nevýhodou! Vojska obou válčících stran táhla tudy oběma směry, od Prahy i ku Praze· a zásobovala se na úkor obyvatelstva, po dobrém, či po zlém. Lid úplně · ožebračený prchal ze svých domovů, opouštěl statky a skrýval se po lesích a na odlehlých místech, aby zachránil aspoň holý život . Kostel hořelický byl pobořen i fara a od r. 1625 nebyla fara vůbec obsazena. Duchovní správu zde vedli faráři ze železné. Jak c;l.alece byla touto válkou postižena Hořelice, přesně zjistit nelze. Pravděpo dobně byla téměř prázdná, bez obyvatel s tva. N eboť 1 dyž za 11 let po válce, r. 1659 se stal majitelem hořel icl ého pan tví hrabě František Adam Eusebius žďárský ze žd ál'u a byl prnž 1 ou 1 onsistoří vyzván, aby dal do pořádku kostel a faru, aby mohl býti dosazen nový farář, odpověděl, že se vynasnaží tak u v·ini I i, ač] oliv io pro těch pár lidí, kteří Hořelici obývají, nestojí za to. Když tedy byla obec ještě po 11 letech po válce poloprázdná , jak. lo m11s lo vypadati za války! Možno počítati, že před válkou třicetilelou rn vla obec asi 20 domovních čísel. Kraj náš se z hrozných následL (1 t'i ll y ,ještě nevzpamatoval, když přišla pohroma nová. R. 1680 vypu 1 I v Praze veliký mor a zachvátil celé okolí a téměř celé Čechy. Ve V 1 oviC'Í ·li byl zřízen tábor, kam byli morem zachvácení dopravováni , ale c I ý tábor i s lékaři a ošetřovateli vymřel skoro úplně. Jen v Praze ·i vyžádal mor 30.000 obětí. Kolik obětí bylo v Hořelici, není známo, neboť l'urní matriky začínají teprve r. 1697, když byla :f ara nově obsazena . že mo1· zde zuřil, ,je zcela jisté, neboť víme, že zde morem zemřel 1:ehd j š í poštmistr hořelický Mates Kraus. Kostel a faru opravil r. 1697 nový majitel panství Jan Josef rytíř Karwinský z Karwinu, který následoval po hraběti žďárském. Nově · založené matriky podáva.ŤÍ nám již p:ře n ěj ší zprávy o počtu a stavu obyvatelstve~. R. 1698 byla v Hořelici zřízena první škola, byla zde pošta, pivovar, mlýn, pekař, kovář a velký zájezdní hostinec. O škole a poště promluvíme v samostatných článcích tohoto spisku. Podle matriky narozených z té doby se narodilo průměrně v pěti letech kolem r. 1700 ročně 18-20 děti na celé farní osadě , t. j. v Hoře lici, v Dušníkách a Drahelčicích dohromady. Z toho v Hořelici nn~1měrně 4-5 dětí ročně. Počítáme-li s velikou porodností v té době, kdy 10-12 dětí v rodině nebylo žádnou zvláštností, ale naproti tomu byla také veliká úmrtnost dětí , možno odhadnouti počet rodin zde bydlících asi na 10- 15. Z těch značná část byla zcela ve službách majitele panství. Pří,jmení v té době se v Hořelici vyskytující ,jsou: Velvarsl ý, Mařenec, Mušketýr, Jandečka, Šantročil, Blažek, Dálipánbůh (z toho vzniklo později Dalibába). V Dušníkách byli: Klacák, Kučera, Kostka, Raboch, Rybář, Šilhánek, Zábranský, Duchač, Kozák, Janoušek. 8
V Drahelčicích v té době se vyskytují: Solanský, Kotouč, Vopálka, Symiján, Humpl, Žižka, Zamlátil. Matriky jsou' psány česky až do r. 1758. Od r. 1759, pod nátlakem josefinského vídeňského centralismu, nemohly býti psány česky, psali tedy latinsky, ale německy ne. V matrice zemřelých jsou zaznamenány v r. 1743 opět 3 případy moru, ale jen v Drahelčicích, dále se epidemie nerozšířila. V těchto letech mění panství hořelické opět majitele. Z rodu Karwinských přechází do rukou Anny Marie, velkovévodkyně Toskánské, která postavila dnešní barokový kostel farní. Starý kostel, rytířem Karwinským opravený, byl v tak špatném stavu, že bylo rozhodnuto-, že nestojí za opravu. Byl tedy zbořen, během p1Lldruhého roku postavena nová baroková stavba a dn/e 3. září 1747 o poutní slavnosti byl kostel posvěcen. Stavitel jeho znám není. Soudilo se kdysi, že stavitelem nebo navrhovatelem byl slavný barokový stavitel Kilián Ignác Dienzenhofer, ale odborníci zjistili, že tomu tak není. Přes to však je dnes hořelický kostel, po tragickém zničení kostela v Lidicích, který byl postaven o několik roků dříve, ne,jkrásnější barokovou stavbou v okresu kladenském. Ze starého kostela se zachovala do dnešního dne jenom křtitelnice . Je to cínový kotlík s ozdobným víčkem, které je označeno rytým nápisem a věnováním, dle něhož .Ťe darem rytíře Karwinského. ~lidnému vývoji obce nebylo dopřáno dlouhého času. V letech 1771-1772 přichází nový velký hladomor. Byla to leta vlhká a neúrodná, za nimiž přišel z hladu mor. Lid hladem a nebezpečím nákazy puzen, opouštěl domov, šel bez cíle, přidržuje se hlavních silnic, živil se žebrotou a tak se mor šířil stále více. Stručné záznamy matriky zemřelých z těch let jsou tragickým zakončením celé řady neznámých u božáki'1, kteří ploužíce se silnicí, zahynuli v příkopě u cesty, nebo byli z milosrdenství přijati pod střechu zdejšími obyvateli, kteří sami trpěli nedostatkem, aby tam zemřeli a zanechali po sobě jen morovou nákazu. »Neznámý žebrák, asi 40letý, nalezen u silnice, neznámá žebračka s dítětem nalezena u cesty, dítě bylo živé, neznámý chlapec asi ·14letý«, to jsou často v různých obdobách se vyskytující zápisy matriční těchto smutných let. Jak dalece byla postižena naše osada, vyplývá z následujících úda,jl1 vybraných z matriky. Za normálních let, p:řied rokem 1770, umíralo na celé osadě, v Hořelici, Dušníkách a Drahelčicích průměrně ročně 18 osob. V roce 1770 je již zaznamenáno 31 pohřbů, většinou z listopadu a prosince. To již začínal mor. V roce 1771 je již zaznamenáno 51 pohřbů a roku 1772 dokonce 79 pohřbů. Rok 1773 byl již normální a je zapsáno jen 12 úmrtí. Mezi morem zemřelými je i zdejší kaplan Antonín Pokorný a františkán z Hájku, P . Petronius ·Ruth, který zde vypomáhal, 68 nemocných zaopatřil, ale sám se také nakazil a nemocný převezen do Hájku, kde zemřel. Zemřelo tedy v těchto letech 161 osob a odečteme-li
I
'
ty, kteří zemřeli chorobou jinou, dostaneme číslo 150 zemřelých morem. Nelze zjistit, kolik ob;yvatel před morem na zde,jší osadě žilo, ale nemohlo jich býti více než asi 500. Vymřela tedy asi jedna třetina obyvatelstva. Vždyť za dvacet let po moru, r . 1792, z něhož máme první statistická data, bylo v Hořelici 32, v Dušníkách 43 a v Drahelčicích 30 domovních čísel a v nich dohromady 685 obyvatel. Tak končí století osmnácté u nás a ,již z Francie sem doléhá revoluční píseň, na jeviště evropských dě,jin vystupuje Napoleon a počát kem století devatenáctého otřásají celo u Evro pou napoleonské války. Náš k r aj nebyl sice svědke1n žádných bitev, ale trpěl opět neustálými pochody vojsk, hlavně v letech 1 j3 a 1814. Vojska táhnouci na západ do Francie zde někdy přenocova l a, jindy zde měla odpočinek a žádné z nich nepřinášelo, nýbrž všichni odllá šel i nebo zde aspoň se chtěli nasytit. V selských usedlostech bylo ubytováno i 40 vojáků . R. 1814 zde táhla nepřetržitě vojska ru ] <:Í a mí tní podání praví, že slavný ruský generál Suvorov byl povděč,en, když se mohl na dušnické poště vyspati na tvrdé lavici. Jak proběhl bouřlivý rok 1848 v naší obci, není záznami'.L Oběti obou válek světových, v druhé zvláště oběti nacistického teroru a německé zběsilosti mají čestnou upomínku na pomníku padlých před š"kolou u kostela. Jsou to podle seznamu na pomníku: Bauml Jos. naroz. 1895, Boubelík Ant. 1895, Bukvička Jos. 1887, Červenka Ant. 1886, červenka Fr. :1891, Helebrant Jan 1885, Jahelka Jos. 1900, K~pal Fr. 1881, Keltner Jo;s. 1889, Kobl Jos. 1896, Mařánek Václ. 1893, Paleček Jan 1880, Pokorný Ant. 1873, Rákos Václ. 1893, Sleza Jos . 1882, Spálenka Fr. 1887, Souček Jan 1880, Šantora Fr. 1890, Šlapánek Ant. 1886, Švandrlík Jos. 1892, Votruba Fr. 1891 jako oběti prvé světové války, dále oběti květ nové revoluce 1945 : Doksanský Rud. 1900, Prepsl Fr. 1923, Semerád 1iří 1924, Šmíd.Frant. 1925, Veselý Václ. 1907, Zelenka Miroslav 1919, dále oběti německé krutosti a persekuce : Bosák Jos. 1898, Fidra Frant. 1921, Hecht Vilém 1875, Hechtová Jos. 1877, Káš Jos. 1910, Koros Jar. j911 , Košek Jos. 1904, Košková Helena 1907, Košek Miroslav 1932, Košek Pavel j934, Molák JQs . 1893, Nálevka Miroslav 1902, Neumannová Anna 1898, Neumannová Eva 1923, Neumannová Irena 1928, Novák Boh. 1888, Voglová Olga 1876, Sakař Jaroslav 1905, Zivec Václ. :1897,' Živcová Jarmila 1908.
10
Počet
obyvatelstva a obytných
domů
v Hořelici, Drahelčicích a Dušníkách dle zachovalých rejstříků. Hořelice
Rok
Drahelčice
1
Obyvatel ID~'." 0 v. c1se
Obyvatel
ID~'."ov. c1sel
Dušníky Poznámka
I
Obyvatel Do'."o v. 1
č1se
1792
32
30
43
1805
44
35
51
Obyvatel celkem 685 Obyvatel celkem 722 Počet židů
1825
1830
268
287
44
46
244
245
35
35
328
362
Úředníků
6
4
3
sedláků
5
8
11
Chalupníků
3 27 7
6 15 4
6 26 11
Domkářů
Podruhů
51
229
47
237
35
.
418
34 4 4
51
-1848
v Hoř. v Duš. v Drah.
52
Židů
v Hoř. v Drah. ~ Duš.
42 2 9
Židů
1859
404
1877
469
1910
1560
1930
1528
47
322
33
305 188
564 496
475
57
v Hoř. v Drah. v Duš.
47 7 ·23
.
634 49
1336
180
1601
K posouzení lidnatosti Čech budiž ještě připomenuto, že v době sv. Václava měly Čechy así půl mílíonu obyvatel (kolem r. 930) a v době Karla IV. kolem r. 1350 asi jeden mílíon obyvatel.
11
Tvrz s dvorem v Dějiny
dvora jsou
Hořelici. vlastně
i
dějinami
obce, jež k
němu patřila .
Z tvrze jistě po mnohých opravách a úpravách zbyl vlastně dnešní
zámek ve dvoře v Hořelici . Nejvíce asi utrpěla tvrz ve třicetileté válce, po které byla obnovena a stála j~ště roku 1726. V urbáři z roku 1728 popisuje se hořelická tvrz takto: Tvrz jest od kamene na vápno vystavěná, ode dvora oddělená, se zvláštním zavřitím . Jsou zde dvoje pěkné schody, mnoho pokojů a komor, které v dolejším štoku klenuté, v hořejším č istým dílem štukatorským ozdobené, s kapličkou ku cti sv. Kříže zasvěcenou, 2 kuchyně, ku každé zvláštní spižírna, salon terrenou při n:í s dvěma kabinety s dílem mosaiky okrášleným. V tom zavřití j 011 kolny pro vozy panské a vedle nich 4 pokojíky při zemi pro kancelář hospodářskou a pro čeleď panskou, od kterých nedaleko jest špejchar, na který se na tři podlahy obilí sypati může, .Ťest pro nebezpečnost ohně oddělen od ostatního stavení. Vedle tvrze ,jest malý dvoreček a tu kurníky pro drůbež panskou, na druhé straně v tom zavřití jest pěkná studna a vedle tu, kde rundel stojí, jest klenutý sklep, u kteréhož v prostředku také druhá studna se nachází. Hned pod tvrzí ,jest zahrada panská, zděmi náležitě ohrazená, v ní cirgad pěknými cverglemi vysázený, vedle toho plac na kuželky, též obšírná kuchyňská zahrada a štěpnice velká, skrze kterou poh'lček běží , také tu studna a vody hojnost. Ve štěpnici jest sádek na ryby a vedle štěpnice k mlýnu jest zahrada vysázená švestkovím. Při té zahradě má zahradník svůj byt a proti němu má byt panský bečvář , pod ním myslivec a při něm komoru na ptáky. Tvrz je vlastně dnešním zámkem, který byl as ohražen. Při tvrzi je panský dvi'u. Dále mlýn pod rybníky, pivovar, vinopalna a panská hospoda.
Data o
Hořelici
(37 4 m n. m.)
Hořelice má rozlohu katastrální 451 ,04 ha. Z toho je 339,56 ha orné půdy, 7,89 zahrad, 0,21 ha ovoc. sadů, 29.42 ha luk trvalých, 6,78 ha pastvin, 7,13 lesů, 30,86 ha zastavěno a dvorů, 9,19 ha neplodné půdy. Poslední sčítání 1948 uvádí počet zvířectva : 34 koní, ·1 mula, 159 kusů . hovězího, 257 kusů vepřového dobytka, 4 ovce, 165 koz a kozlů, 1039 slepic a kohoutů , 60 hus, 61 kachen. Obyvateli'! má nyní 1360, domů 300. Výčet živnostníků a obchodů v insertní části ukazuje rozvoj po stránce hospodářské . Značný počet dělníki'1 i úředníků dojíždí za prací do Prahy, niuži i ženy. Horníci jsou zaměstnáni v Nučicích, v Chrustenicích i u Kladna. Z původních zásob železné rudy chamositu, as 30 mil.
tun, je již přes 25 milion-& tun vyrubáno, což znamená i postupné zanikání těžení rudy v budoucnu. 12
Drahelčice.
Ve staré češtině byly nazývány Dragalčice nebo Dragančice . Ve 12. a 13. století byly v župě Rokytenské či v Rakovnické. R. 1239 byly jmenovány mezi statky kláštera Kladrubského, papežem Řehořem IX. potvrzenými, také Drahelčice a Skryje se všemi desátky a se vším pří slušenstvím. V první polovině 14. století patřily pražskému měšťanu Fráňovi ze Žatce spolu s Nenačovicemi a zašlými vesnicemi Holonohy a Uhně buzy. Týž ,je prodal r . 1357 jinému pražskému měšťanovi Jordanu Rechcerovi právem zákupným za roční plat sedmi čtvrtin kopy. Roku 1360 byly Nenačovice s 10 lány polí, svobodnou rychtou a krčmou vysazeny či prodány Henzlovi rychtáři a sedlákům v Nenačovicích právem zákupným a ti mu platili z každého lánu 2 kopy a 5 gr. Po šesti letech se Drahelčice s Nenačovicemi, Holonohy a Uhněbuzy dostaly se vším k učení Pražskému či ke kole.ti Karlově, patrně koupí Karlem IV., který darování do desek zemských vložil. Majestátem Václava IV. ze 17. ledna 1392 bylo stanoveno, že všechna odúmrtí a nápady z lidí poddaných z Nenačovic a Drahelčic neměla spadati na krále, ale na probošta a mistry učení Pražského, čímž Karlovo darování utvrzeno a rozšířeno. Universita postoupila své zboží v Nenačovicích, Drahelčice a Dolany v ceně 74.000 zl. Jach. Bredovi za Malešice a Štěrboholy a ten je připojil k panství tachlovickému dne 14 března 1730. Hrabě Breda prodal Drahelčice o dva roky později velkovévodkyni Toskánské s celým panstvím tachlovickým za 954.166 zl. 40 kr. Pak Drahelčice vystřídaly různé pány, dne 17. prosince 1847 staly se soukromým císařským majetkem a po převratě 28. X. 1918 připadl dvůr ve výměřie 132,72 ha československému státu. Roku 1654 byl zde rychtářem Jan Mařenec, r . 1790 Matěj Kotouč. 18. a 19. listopadu 1741 vytrpěli obyvatelé velmi mnoho od Francouzů, od Hořelice za nhonice utábořených. Stejně si počínalo i o 7 mě síců později vojsko rakouského generála Bretbucha. Pobrali, kde co mohli, hubili a ničili. Obec má 477,8943 ha, z čehož role 366,4432 ha, zahrady 7,4226 ha, louky 15,6503 ha, pastviny 10,5511 ha, lesy 59,509.7 ha, cesty 13,5368 ha, rybníky a potoky 0,5059 ha, zastavěná plocha 4,2747 ha. čistý katastrální výnos činil před druhou světovou válkou Kč 16,858,38. Předse dou MNV jest od revoluce 1945 p . Jan Vašátko. Drahelčice ma,jí dnes 129 pop. čísel domovních, v nich žije 498 obyvatelů, pěstují tam 154 kusy hovězího, 154 vepřového dobytka;_27 koní, 1'14 koz a kozlů, 108 hus, 761 slepic, 9 krůt a 11 ovcí a beranů. Obec má kapli, jež byla 29. ledna 1884 zasvěcena sv. Janu Nepomuckému, památník padlým a váhu. V poslední době zřízen obětavostí občanstva místní rozhlas a ·staví se obecní dům . Knihovna má na 700 13
svazků a kulturní život v obci se klidně rozvíjí. Obec je přiškolena ke škole hořelické a občané se podílí činně na jejím zlepšování. Památník padlým vzpomíná jmen: Jaroslav Korecký, Jan Vobora, Karel Anděl, Frant. Havlín, Frant. Raboch, Frant. Vacek, Frant. Pankrác, Josef Vorel, Frant. Janáček, Václav Horák, Jaroslav Holeček, Josef Eliášek, Jaroslav černý, Josef Fišer, Václav Kokrda. V neděli dne 9. května 1948 byla odhalena na pomníku padlým pamětní deska obětem ·nacismu Jaroslavu Koreckému, Františku Kotoučovi a Josefu Haškovi.
14
15
Čsl. Husův sbor
Zámek
16
Kostel
římskokat.
Boží muka
17
Pomník padlých v Drahe lči cích
18
Škola v Hořelici. škola má vychovati charakterního. ·člověka, který bude užitečným členem svého národá a státu, a toho dosáhne výchovou vůle, zušlechťováním citů, vzděláváním rozum1i. a péčí o zdraví a o zdravý tělesný vývoj„
·
Cesta k svobodě jest cestou tohoto vývoje. Kdy opravdu škola-v- Hořelici vznikla, nelze přesně podle . pramenů dnes přístupných zjistiti. S jistotou víme, že po třicetileté válce byla při obnovení kostela a fary zřízena · zde farní škola roku 1697: Navště vovaly ji děti z přifařených obcí . Hořelice, a to Drahelčic a Dušník. Po'v inná docházka školní tehdy nebyla, dětí · as mnoho tedy do ní nechodilo, čímž můžeme si vysvětliti, ·že její ·rozměry ·tehdy vyhovovaly. Počet obyvatelů těchto třt obcí ·byl tehdy po · válkách a epidemiích malý, as 30 až 40 rodin, a úmrtnost dětí mnohem větší než dnes. Nebylo ani zájmu o školní výchovu a práce domácí tehdy byly přednější, a tak počet žáků jistě nebyl velkýa vyufováno as bylo ponejvíce v zimě. V!e ~farní matric~· ,je ~ápis ~ D~e .22: Července 1698 byl pokřtěn J a~ub Jan, syn Matěje Jelínka, kantora h<;>řelického a spolu varhaníka, a mateře Anny. Při křtu mělo dítě šest kmotrů·, mezi nimi »Úrozená a slovlitná paní Alžběta Tru~sová, měšťanka á vladyková ze Staréh_o města pražského «, která i ostatním dětem tohoto učitele byla za kmotrl.L . · · · · · · · · Nejstarší, zprávi;i. o škole v Hořeli_ci nám vypray11,je, že . r. 1698 tehdejší patron nadal učiteli 2 korce žita za rozsvěcován..í lampy. ~oku 1707 byl zvýšen důchod učiteli o 6 zlatých a r.. 1723 vystavěl farář Glaser zádušní chalupu; as č. 16, a - učinil mu na -té chalupě jakési nadání, z něhož šlo později 2.zl. 831/2 kr. ke ško~e . .Za to měl učitel s mládeží vykonávati jisté modlení. Podle. paměti bylo v této chalupě a později i ve staré faře vyučováno, a to až do zbudování školy, nyní » staré ~ · zvané, roku 1.847: R. 1708 zde působil jako učitel Jakub Menkr, r. 1710 Jan ·váélav Prunhofer, r. 1740 Jakub Krásný, r. 1761 Václav Andres a 1766-'1778 Václav Šrámek. V-neznámé době působil zde Pátek, okolo r. ·1790' Fr. Veselý, po něm Fr Holeček, syn učitele z Unhoště, do konce r. 1796 a po něm Václav Richter, Václav Franc a pak následuje celá řada dalších; od roku 1847 jest zde záznam i pomocníků školních. Db r. 1855 trojtřídní a později čtyřtřídní; časem ·s p'obočkami. Od 1. září 1946 zřízena mateřská škola pod správou obecné školy. · . Nová budova školní stavěna od 5. dubna do konce září 1898, vyučo vání v ní počalo 11. října 1898. Tehdy bylo na škole 100 hochů a 117 dí vek, tedy 217 dětí ve třech třídách. Krátce na to otevřena při škole,
19
zvláště přičiněním Řemeslnicko-živnostenské Besedy podpůrné, prů myslová škola pokračovací jako dvoutřídní. V budově staré školy, kterou si pronajala česká montanní spole č nost v Nučicích, byly zřízeny byty pro dozorce v dolech. Nyní ,již po radu let používá budovy obecní úřad. Do zdejší školy docházely děti z Dušník, Drahelčic a Hořelice . V roce 1897 povolila zem. škol. rada v Praze zřízení dvoutřídní školy v Dušníkách a zdejší pětitřídní škola stala se dvoutřídkou. Ale již ve E'kolním roce příštím měla tři a o dva roky později čtyři třídy. Ve škol. roce 1908/ 9. bylo 5, ve škol. roce 1912/ 13 dokonce 7 tříd s 363 dětmi. V roce 1921/22 bylo .ien 6 tříd s 267 dětmj , od. '1. IX . 1925 o jednu třídu méně. Po 5. květnu 1945 byla škola již jen trojtřídní a počet žáků ze 167 odstěhováním dětí s rodiči do pohraničí poklesl k 3. září 1945 na 92. Od té doby jeví se mírný přírůstek (7). Prvním řídícím učitelem v nové budově školní byl Alois Landa do r. 1906, po něm Pavel Řídký do r. 1915, Josef Šimeček do 1926, Karel Bláha do r . 1934, pak Josef Herrmann, Frant Martínek, Frant. Píša, za okupace Václav Lemberk, po revoluci od 15. VI. 1945 Karel Šmejkal. Za okupace utrpěla škola pobytem německých vojáků v ní usídlených zuačné škody na inventáři, jak ukazuje nížeuvedená tabulka. ·Proto bylo nutno pustiti se do díla obnovy a práce v· osvobozené vlasti a škole, dík porozumění občanstva a za podpory spolků a jedinců podařilo se za pouhé poslední tři roky společně s rodičovským sdružením a s mí.sh1[ školní radou ne.jen doplniti ztracené, ale o více než 100°/o zvětšiti inventář, a to i o kusy mnohatisícové ceny, jako pro,jekční přístro,j Alma na 16 mm film v ceně 18.500,- Kčs; z toho dalo z výtěž ku prvního dětského dne 1946 rodič. sdružení 10.000,- Kčs, zbytek dán subvencí filmového a diapositivního ústavu ministerstva školství a osvěty v Praze. Dále zřízena vodárna s nádrží na 300 1 vody, o níž tolik občanů se zasloužilo i prací rnkou svých, že j ejich vyjmenování · zabralo by značnou část obsahu této brožurky, stejně .iako není možno vyjmenovati všechny, kteří jakkoli přispěli k rozkvětu školy. Nelze ani vyjmenovati všechny členy učit . sboru; jen do r. 1930 bylo ,jich 97. činnost školy navenek je značná: řada besídek, filmových představení, světelných obrazů, hra loutk. divadla, zprvu říd . učitelem a pak farou ř. k. zapůjčeným, přednášky, spoluúčast školy na slavnostech, to vše ,jsou zdroje, z nichž pořizují se učebné pomůcky a knihy. Sem nutno poznamenati, že dárci školy jsou politické org·ani·s ace, zejména KSČ a SD, div. spolek Pokrok, Baráčníci, Beseda, DTJ, báňské ředitelství v Nučicích, závodní rada státního velkostatku, který často i povozy vypomůže, komise žen Bratrství a j. z Hořelice 1
i Drahelčic.
Nutno se zmíniti i o milých spolupracovnících při podnicích školy, nedocenitelnou prací podmiňují zdar školních podniků; orne-
kteří svou
20
zené místo nedovolí je všechny uvésti, ale nutno jim vysloviti opravdu upřímný dík všem stejně jako dárcům, všichni mají svůj velký podíl na stálém rnzvoji školy, zejména v posledních třech letech po boku učitelského sboru. Pracujeme pro zdar lepších příštích dob, pro naši mládež a spolupráce se daří! Výsledek
zmíněné
práce nejlépe ukazuje následující tabulka :
Stav učitelské knihovny dne 1. 7. 1914 28. 10. 1918 15. 3. 1939 5. 5. 1945 15. 4. 1948
77 92 259 63 378
žákovské knihovny
pro chudé knihovny
68 105 421 53 421
o o
učebných pomůcek
349 392 828 536 1129
208
o
41
Zdar školy předpokládá i spokojeného učitele, který může v první svým dětem věnovati i duševní rovnováhu, radost ze života, odvahu k překonávání překážek a odhodlání plniti svědomitě povinnosti člena národa a státµ. Tomu ovšem nebylo vždy, jak kronika uvádí. řadě
Pro zajímavost uvádím: podle fasse ze 12. 10. 1790 byly tehdy :
příjmy
učitele
6 z jisté chalupy kostelní 6 z panského pole pod 2% str. 6 z farní pokladny Hořelické z filiálky v D ušníkách 3 za službu kostelnickou 2 str. žita 4 za zpívání pašijí o dušičkách od vrchnosti 1% věrtele žita, 11/ 2 věr. pšenice, 11/ 2 věr . ječmene, i1/'. l věr . ovsa, 3 čtvr. ř . 7/ 10 hrachu a 1/z sudu piva 11 Od přiškolených obcí štoly 8 11/2 str. pšenice po 3 zl. 4 11 5% str. žita po 2 zl. Z Dušičkového dvo,r a ~'2 str. pšen. 1 školného 45 Novoroční g·roš ze 100 chalup 5 Na zelený čtvrtek 11/2 kopy vajec úhrnem
zl. zl. 22~,~ zl. zl. zl. 45 15
kr. kr ..... kr . kr. kr. kr. kr.
zl. zl. zl. zl. zl. zl. zl.
kr. kr. kr. kr. kr. kr.
44 30 50 30 37
lu. 44
kr.
114 zl. 48% krejcaru 21
Významným činitelem pro školu byla obecní zas tupitelstva, nyní MNV a zejména školní rady. Není možno vypo-:ítati v-:ech jejich funkcionářů, kteří se zasloužili jakkoli o školu; j ji h příliš mnoho, než aby mohli býti. všichni vyjmenováni. V po ledních 3 letech by li předsedy p. Ant. Šíma, p. Frant. Veselý a n. ní j p. Karel Hložek; jim i ostatním pp. člen1]m mšr náleží značný podil n a rozvoji školy v posledních letech, podobně jako i okresnímu školnímu výboru, jenž při spívá svými dotac;emi. Při škole obecné jest od po čátku září 1946 i jedno oddělení školy mateřské, jež má učebnu vybavenou i dč tským nábytkem. Navštěvuje .Ťi 28 dětí a maminkám uvolňuje se fo na jinou práci. Není možno spokojiti se se stavem šk0ily, jak dnes je. Nutno stále ni.ysliti a plánovati na roky vpřed. 'kola je u silnice, kde se příliš práší a má zatím jen slib, že v roce 1949 bude silnice před ní v délce as 700 m potažena asfaltem. škola nemá vlastní zahrady ani cvičiště, ba ani tělocvičny. Snažíme se získati koupí zahradu od stát. dvora, ale věc ještě stojí, chceme vybudovati z jedné třídy tělocvičnu. Nemáme dostatečného dvora, když sousední prodávanou chalupu získal soused a použil prostory po .jejím zboření p.r o sebe. Chystáme spoluprací vlastní loutkovou scénu s 50 cm loutkami, .ŤeŽ vyrábí říd. učitel za spolupráce p. Fr. Veselého a .Ť· pp. Chceme zaříditi zvukové bio 16 mm pro mladé (i staré). Potřebujeme zříditi pískoviště pro děti mateřské školy, letní tělocvičnu a potřebujeme i vyhovující mateřskou školu. Věříme, že za podpory všeho lidu obou obcí vykonáme, co bude možno nejen pro dobro našich dětí, ale i pro lepší a šťastnější život všeho našeho občanstva.
Husův
sbor církve
českoslo,renské
v
Hořelici.
Když 8. ledna 1920 byla založena národní, demokratická, pokroková křesťanská církev československá, nebylo divu, že národ, ve kterém zůstalo sémě husitské, použil této příležitosti k tomu, aby se osamostatnil také duchorvně. I u nás v Hořelici a okolí zapustilo nové náboženské hnutí své kořeny, kde zřízena byla samostatná náboženská obec, která byla schválena výnosem min. škol. a nár. osvěty v Praze 19. ledna 1924. Přípravný výbor k .jejímu založení tehdy tvořili: Antonín Blažek, Junek Rudolf, Srb Karel, Zavázal Josef, Eliška Rákosová a Chot František z Dušník. Měl-li se ovšem náboženský život v Hořelici a okolí rozví,jeti, k tomu bylo zapotřebí, aby zdejší náboženská obec měla svů.j vlastní stánek čili sbor Páně, který by byl střediskem náboženského života, 22
aby tak nová církev mohla po všechny další časy v Hořelici i okolí plniti své nábožensko-mravní poslání v lidu. . První a nejdůležitější starostí přípravného výboru bylo opatřiti vhodný pozemek ku stavbě Husova sboru. A tu se našel mecenáš, nynější předseda rady starších br. Antonín Blažek, rolník v Hořelici, který věnoval potřebný pozemek k této stavbě. A tak již 2. září 1923 byl položen základní kámen ku stavbě za přítomnosti prvního .p atriarchy Dr Karla Farského a 11. listopadu 1923 nový Husův sbor slavnostně otevřen za veliké účasti věřících z blízka i z dáli. Náboženská obec čítala v prvních začátcích přes 2 tisíce duší. Po druhé válce světo v é se mnoho příslušníků odstěhovalo do pohraničí a tak čítá náboženská obec ke dni 31. 12. 1947 příslušníků 1756. V náboženské obci od začátku jejího trvání působili tito duchovní: Václav Jílek, Rudolf Typlt, Vladimír šbacký, Jakub Havlíček, František Špringer, František Bílek, Josef Minařík, Josef Jokl, admin. František Adámek a nynější farář František šťastný od 1. 8. 1946. K náboženské obci patří tyto obce: pol. okres Kladno, s. o. Unhošť: Drahelčice, Dušníky, Hořetice, Chrášťany, Chrustenice, Chýně, Jinočany, Nenačovice, Nučice, Ptice, Tachlovice a Úhonice. Pol. a soudní okres Beroun: Kuchař, Mezouň a Vysoký újezd. Pol. okres Praha-venkov, s. o. Praha-západ: Dobříč, Choteč, Chýnice, Třebonice s osadou Chaby. V parčíku kolem Husova sboru je pomník s poprsím prvního presidenta T. G . Masaryka s nápisem: Svému vůdci legionáři 1918 na paměť osvobození. Pan president Masaryk si prohlédl Husi'1v sbor, jeden z prvních a nejstarších v republice při své návštěvě 15. července 1925 v doprovodu tehdejšího min. předsedy Antonína Švehly.
Mista 1•osled11ího
od11očh1ku
našich
1•ředků.
Jak tomu bývalo všude jinde, byl i v Hořelici původně hřbitov kolem kostela a byl obehnán kamennou zdí. Jak ukazují dosud místy zachovalé základy této zdi, byl hřbitůvek malý a v dobách morových epidemií nestačil. Proto oběti moru byly pochovány mimo hřbitov , v míst ě, kde jsou dnes »Boží muka«, jak se o tom jinde zmiňujeme. Drahelčičtí pochovávali svoje oběti moru na levé straně silnice vedoucí k (Thonici'un v místě, kde stojí kříž a veliká lípa. V Dušníkách měli nouwvý hřbitov pod Homolí, kde jest pochováno také hodně pří slušníků vojsk zde tábořících. Také se pochovávalo i v samém kostele, kde byly zřizovány hrobky před hlavním oltářem i postranními. Zde byli pohřbíváni hlavně zde zemřelí kněží a rodinní příslušníci patronů kostela. Hrobky byly kryty kamennými deskami v úrovni podlahy kostela, tak, že se přes tyto kryty chodilo. Během času se tyto kameny 23
sešlapaly, nápisy na nich, označující, kdo je v hrobce pohřben, mizely a některé se dokonce propadly. To bylo v r. 1906. Tehdy se také pomýšlelo starou dlažbu kostela, která byla z kamenných dlaždic a hyla již chatrná, vyměniti za novou. Byly tedy všechny 11robky otevřeny, nepatrné zbytky ztrouchnivělých kostí ll loženy, zbylé krycí desky vsazeny do zeli předsíně chrámové, aby se za hovaly, hrobky pak zasypány a položena nová dlažba ze šamofových dlažd ic. Nový hřbitov u silnice, dnešní, byl zřízen r . J 1 a na starém hřbitově se přestalo pochovávati. Zeď kolem starého )1.řbilova by la zbořena až r. 1837 a s ní také kaple sv. Antonína, která by la při. j avčna ke zeli. R. 1900 byl hřbitov rozšířen o novou část :mčrcm I I u:níld'1m, vchod na hřbitov byl posunut do místa, kde nová ".ást se připojo val a l e starému hřbi tovu. R. 1901 pak byla postave na dn ešn í hřl itovni I aple s márnicí.
Židovská synagoga. Kely se židovští osadníci v Hořeli ci poč'.:ali usazovati, není přesných záznam{L V roce 1825 jich tu by lo 34, v r. 1859 již 47. Roku 1842 vystavěli si na Skalce, k.cle dosud stoji, kamennou modlitebnu-synagogu. Před tím, jak se vypráví, m ěli modlitebnu dřevěnou, která vyhořela. V obřadní síni synag·ogy tvarn obdélníka bylo 12 lavic ve třech řadách po pěti místech. Vedle byl byt pro rabína a zimní modlitebna. Nad těmito mítnostmi bvlo oddělení ženské. Později byla zřízen.a soukromá škola pro židovské děti a r . 1885 byl zřízen ze ženského oddělení byt pro učitele této školy. Vyučoval v zimní modlitebně, ženy přes těhovány do obřadní síně, takže od muž-lt je oddělovala ,jen úzká uli čka od dveří k oltáři. Roku 1881 byla škola zřízena, ve škol. roce 1886/ 87 měla 16 dítek. Zanikla roku 1897 asi pro nedostatek žactva, neboť ve škol. roce 1898/ 99 by ly ve třech třídá.ch hoř elické školy pouze 2 dě t i. Roku 1876 byl zřízen při hořelické nábož. obci židovské nemocniční spolek »Bikin Chalim«, který zanikl v první světové válce. Do r. 1900 používali židé jako úřední řeč zápisů němčiny, od té doby češtiny. Poslední rodinu židovskou vyhubili Němci, až na jediného člena p. Karla Neumanna, našeho příslušníka, který se sám z celé rodiny vrátil z koncentračního tábora (nar. 24. 3. 1896 v Hatích, okres Beroun) a který se odstěhoval 10. VI. 1947 do Stanovic u Karl. Varů. Synagoga byla r . 1925 opravena, v první svět. válce bylo jí používáno za útulek polských urpchlíků, kteří bydlili v bytech synagogy Bytů bylo používáno do konce druhé světové války, nyní již _jen hořeních. Budova však pustne a její konec, nebude-li majiteli - židovskou obcí v Berouně - opravena, je otázkou příštích let. 24
Pošta v
Hořelici.
Roku 1558 bylo zavedeno pravidelné poštovní spojení mezi Prahou u Řeznem v Bavorsku po hlavní silnici přes Beroun a Plzeň .. Poštovní stanice byly rozloženy při silnici vždy za určitým počtem mil. Tak se stalo, že první stanice za Prahou byla zřízena v Hořelici. Pošta hoře lická stojí podnes. Je to hostinec »Na staré«. 1ato budova byla však postavena až asi r. 1690. Až do r. 1924, kdy byla budova opravována, byl prý letopočet 1690 na ní vyznačen, ale neobnoven. l řed rokem 1690 musela zde býti nějaká budova menší, která nevyhovovala. Ne.jstarší známý poštmistr hořelický je z r. 1665. Jest to Kateřina, poštová hořelická, pravděpodobně vdova po bývalém pošbnistru. R. 1676 je jmenována Anna Marie, poštmistrová mladá, nebo poštmistrova sestra a po ní Sabina. Nato Mates Kraus, pošta hořelický a po něm opět žena, Ludmila. Mates Kraus byl synem zdického poštmistra Krištofa Krause a jmenované poštmistrové, Anna Marie a Sabina jsou jeho sestry a Ludmila jeho manželka. Mates Kraus zemřel v Hořelici morem. Vdova po něm se provdala za Jakuba Franka, který pak poštu vedl. Po něm se ujímá vedení pošty Jan Kraus, syn po Matesu Krausovi. Pošta byla rodová a dědičná . R. 1715 koupil poštmistr hořelický A. K. Kraus s manželkou Eleonorou od kapitoly svatovítské půllán (30 strychů) v Dušníkách za 750 zl. Je to dům čp . 22 a téhož roku pravděpodobně přestěhoval poštu z Hořelice do Dušník. Pošta hořelická byl podnik veliký a výnosný. Na př. v r . 1700 tam byl mimo poštmistra zaměstnán hospodář, Jan Adam Schulz, manželka tohoto Klára, jako hospodyně a tito měli pronajatu živnost hostinskou, která byla s poštou spojena. Dále tam byli 7.aměstnáni 3 postilioni, podomek a v hostinci číšník, vedle personálu, který obstarával polní hospodářství. Ve velkých stájích stála řada koní, připravených neustále k odjezdu. Zde střídali kurýři své koně a diligence přípřež, k~eré přijely od Prahy a s čerstvou přípřeží z Hořelice jeli až do Zdic, kde byla druhá poštovní stanice. Zde také stavěli, krmili a napájeli četní formani, kteří na těžkých vozech dopravovali ri'1zné zboží ze západu do Prahy a naopak. Byl to tedy podnik, kde bylo neustále, ve dne i v noci, živo. V Berouně byla zřízena poštovní stanice později, asi r. 1715 a její zřízení je v souvislosti s přemístěním pošty z Hoříelice clo Dušník. Postavením železnic pošty na svém významu ztrácely a upadaly. Hořelice.
Obecní knihovna. Vznikla koncem roku 1920. Tehdy likvidoval čtenářský spolek »Svatopluk Čech « a daroval svoje knihy jako základ obecní knihovny s podmínkou, že bývalí členové spolku mají právo knihy si vypůjčo 25
vat, a to zdarma. Koncem roku 1921 bylo v knihovně již 646 knih a vypůjčovalo si 97 čtenářů . V roce 1927 měla knihovna 1337 svazků, 1.930 pak 1851, v roce 1935 2;104, v lednu 1939 2180 knih. Dík »kulturní « činnosti Němcl'1 za okupace a ubytování Němců i v místnosti knihovny klesl počet knih do květnové revoluce i945 na 1611, tedy o 569 méně. Dík podpoře MNV a MRO máme dnes v obecní knihovně, kterou spravuje p. Fr. Prepsl, 1585 zábavných děl, 221naučných , 18 časopisi'1, knih pro mládež 44, tedy celkem 1890 knih. Hořelice.
Místní rada osvětová. Po místní osvětové komisi před revolucí 1945 chopila se díla místní rada osvětová. Organisuje slavno ti, dává k nim podnět, pokud není podnětné činnosti jiných organisací, pořádá biografická představení 16 mm filmu, přednášky se světelnými obrazy i bez nich, • připravuje propagačně vymoženosti kultury ve prospěch občanstva (založení prádelního, bytového a stavebního družstva, stálého kina, výsadbu stromoví a jeho ochranu) a spolupracuje ostatními spolky a organisacemi na kulturním dění v obci, na loutkovém divadle a s divadelním spolkem »Pokrok«, který přináší obci značné kulturní hodnoty svými divadly. Předsedou je řícl. uč. K. Šmejkal, jednatelk0u sl. Marie Forejtová, tajemnicí pí uč. Zd. Klossová. Místní akční výbory Národní fronty. Byly utvořeny v revolučních dnech únorových v obou obcích. Ujaly se očisty veřejného života a svou podnětnou činností jistě při spívají neobvyklou měrou k rozvoji obou obcí. MAVNF v Hořelici dal podnět k vysazení 233 topolů v aleji ve dvou řadách mezi státní silnicí a Drahelčicemi, jichž zakoupena většina spolky i jednotlivci k uctění památky T. G. Masaryka, Dr. h . c. Jana Masaryka, na počest žijících: presidenta r.epubliky Dr. Ed. Beneše, generalissima J. V. Stalina„ předsedy vlády Klementa Gottwalda, ministra škol. a osv. Dr. · Zdeňka Nejedlého, ministra vnitra V. Noska, památce obětí válek, revoluce a persekuce, památce zemřelých a pro radost a příklad dětem, aby staly se ochránci svých stromů a rostlinstva vi'1bec. Předsedou MA VNF v Hořelici je p. Oldřich Paulát, v Drahelčicích pan Stanislav Neubauer. · MA VNF musí býti průbojným organisátorem všeho dění v obcích. MAVNF znamenají činitele, který všemi silami bude pečovati o rozvoj a výstavbu obcí. Přiedevším jistě bude pečovati o provádění všech zákonů a nařízení, které rozvoj obcí podporují a jsou na pro. spěch občanstva samého. Je to na prvém místě výsadba stromů podél cest a silnic majiteli přilehlých polností. Podnětná činnost MAVNF přinese obcím náměty k zlepšení vzhledu obcí a k jejich kulturnímu 26
j hospodářskému povznesení. Hlavním činitelem jest ovšem zase lid a jeho práce, která dobrovolnými brigádami přináší obcím i škole tolik hodnot, že nelze jich opravdu docenit. Obce se budou zlepšovati tou měrou, jakou jejich občané přiloží v budovatelském nadšení ruku k dílu, všichni a rovnoměrně ! · Jen společnou prací a vzájemnou pomocí dosáhneme lepšího života všech. Jsme jen malým kouskem na půdě republiky, ale jistě svým dílem přispějeme k tomu, abychom mohli tím nadšeněji pěti: »- - - - - v sadě skví se jara květ, zemský ráj to na pohled, a to je ta krásná země, země česká, domov můj - - - - «
Vznik spisku. Podnět k vydání spisku dal pan farář ř. k . a konsistórní rada Josef Hach; sestavil kapitoly Z děj in Hořelice, Místo posledního odpočinku a Pošta v Hořelici . Pan farář církve čsl. Frant. šťastný napsal o Hnsově sboru, o hořelické tvrzi pí učitelka Ludmila Hachová, ostatek sepsal a spisek k tisku upravil říd . uč . Karel Šmejkal. Fotografie dodal pan Václav Kučera, obchodník v Hořelici . Titulní kresbu na obálce zhotovil pan Jan Jungman, ředitel měšf. školy ve Slaném. Vydáno v květ nu 1948 péčí MRO a rodič. sdruž. při obecné škole v Hořelici, nákladem rodičovského sdružení. Insertní část opatřila sl. Marie Forejtová, jednatelka MRO. - Fotografie : škola, čsl. Husův sbor, zámek, kostel řím. kat., Boží muka, pomník padlým v Drahelčicích . Titulní kresba: starobylé zámecké zákoutí.
Sv. Čech : Tak rodný kraji náš, buď zdráv nám stále! K pyšnému květu rozvíjej se dále. Shrň v sebe vděky, půvaby všech zemí a jako hvězda skvě.t se nade všemi.
Hořelický :
Ty naše drahá, česká školo stará my pozdrav tobě nesem vonícího jara my školáci tví, kteří ~jem v dáli jak rádi bychom se zas ve tvých třídách smáli! Vám doma možno bez ostychu říci: nám zbývá vzpomínka ,jen na svou Hořelici!
27
JIŽ O
PLNYCH
KULTURU
30
R .O KO
DŮM
OBCHODNÍ
DIVADLEM
V MĚSTYSI HOŘELICI STARÁ SE
Hořelice
divadelní spolek „P O K R O K"
Kučera
Václav
Proti hotelu
MODNÍ
Paříž .
ZBOŽÍ
TEXTIL Staňte
se
jeho
členy !
PRÁDLO Návštěvou
podporujete jeho
GALANTERIE
divadla
HRAČKY
osv ě tovou činnost.
·~-------------------~--------------------------·
V
Macháčkově cukrárně obd rž í t e nejkvalitnější
pečivo,
chutnou zmrzlinu a velký
28
výběr desertů
všech
značek
věc důvěry.
Kožešina
Kožeši ny všeho d ru hu a
svědomi!č
a
přes
zhotoví, opraví,
l evně
Uspokojím Vaše i
požadavky podle módy
Marie Hnulíková dámská a
před ělá
HOŘEL
lé lo
11 .
chová
Josef
Ji_olář
sebenáročnější
dětská krejčová ,
I CE, Masarykova
ELEKTRO-
A
č. 99.
RADIOZÁVOD
li:ožešníli:
Hořeli~e
16~
Josef Vašek H O
MEDICINÁLN1 DROGERIE
Ř
E L I C E u hotelu
DÁMSKÉ opraví
Jindřich
Ma-runa
Paříž. ·
KLOBO UKY
a
vkusně
zhotoví
1'Iilada Uhládkova modistka,
Hořelice-Dušníky
H O
KV ALITNfM KOŽENYM ZB0ž1M
VÁZÁNÍ KYTIC A VĚNCŮ
Vaší cle11 nf
p o tř eby
Ř
E L I C E, M a s a r y k o v a.
a prodej veškerých sazenic
Vám po loll ží odborný závod
KAREL
II
ŠIMÁČEK
vlastní výroba a prodej koženého zboží, HOŘELICE, Masarykova č. 117.
květin
i zelenin
Jose i
Dvořák
zahr a dnict v í HOŘEL
I CE, Masarykova
č.
82
29
pečivo
Jemné
Jemné
Čokoláda
Cukrovinky Bonbony
er s tv é m a so
nakoupí!
STANISLAV ŠMÍD
DENNĚ
u ze ni n y všeho druhu č
a stále
v řeznickém a uzenářském závodě
cukrářství
Václava Pilečka
HOŘELICE
HOŘEL
ČERSTVÝM
PEČ
I VEM
I CE, Masarykova
Ph. Mr.
VAS USPOKOJÍ
Š-NAJ DR
lékárna
pekař,
H O
Ř
E L I C E, M a s a r y k o v a
v
Dušníkách ŘEMESLO
VAZE Y NAKLADATELSKÉ,
VŠE PRO DOMÁCNOST,
OBCHODNÍ A ZAKÁZKOVÉ
A
Josef Kubový
JAROSLAV PL O DR
k niha H O
Ř
ř
s t v í,
E L I C E, Masarykova 185
Antonín Braný VÝROBA CEMENTOVÉHO ZBOŽÍ A · UMĚLÉHO KAMENE POMNÍKY, HROBKY, XYLOLITE:, TERACO, HOŘELICE
30
HOSPODÁŘSTVÍ
VÁM DODÁ
železářství
v
Hořelici
Vodovody,
čerpadla,
napaječky
a jiné instalatérské práce provádí odborný instalatérský závod
Vladimí1· HOŘELICE,
Hůla
Masarykova 67.
I
KAREL FIŠ:Ell výroba a
Václav Krčma
měkkého, leštěného
umělého
kolářství
nábytku H O Ř E L I C E, M u s a r y k o v a
V
HOŘELICI,
Masarykova 251
proti Husovu shoru.
vybaví Vás i p rn s port.
JosEF HouDEI<
Drogerie VÁCLAV CIKÁNEK V H O
Ř
E LI C I
čp.
71
u h řbitova
FOTOGRAF doporu č uj e
svt"tj ob c hod pří z ni pám"t zák az ní kl1. Má na sklad ě též šk olní potfohy .
HOŘELICE
MICHAL TEM PEL
LOUTKOVÉ
PRODEJ
DIVADLO
OPRAVY VE ŠKOLE V
HOŘELICI
HOŘELICE
pobaví mládež každého
MASARYKOVA
S •II"užení
I"Odičů
a
přátel
v ěku .
školy
zaji -:ť uje
sr olupráci školy s rodinnou, napomáhá škole v jejím poslá ni v ý chovné m a socialním a pečuje v její zvelebení a všestraný rozvo_Ť. Veškeré P. T.
občanstvo
zveme k
členství
a spolupráci.
