HYDROGEOLOGICKÁ STUDIE s návrhem opatření ke snížení zdravotních rizik vodovodu Měšín

586 01 JIHLAVA, Znojemská 78

HYDROGEOLOGICKÁ STUDIE s návrhem opatření ke snížení zdravotních rizik vodovodu Měšín

Jihlava, listopad 2015

Výtisk č.

Hydrogeologická studie Název zakázky:

Hydrogeologická studie s návrhem opatření ke snížení zdravotních rizik vodovodu Měšín

Č. zakázky zhotovitele:

16 5034

Objednatel:

OBECNÍ ÚŘAD MĚŠÍN Měšín 33 586 01 Jihlava 1 IČ 00543721, DIČ CZ00543721

Zhotovitel:

GEOMIN s. r. o., Znojemská 78, 586 01 Jihlava IČ 60701609, DIČ CZ60701609 Tel. 603 512 492, e-mail: [email protected]

Zprávu vypracoval:

Mgr. Marie Nešporová

……………………………. Mgr. Marie Nešporová odpovědný řešitel

……………………………. RNDr. Michal Černý odborně způsobilá osoba pro projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací v oboru inženýrské geologie a hydrogeologie

interní kontrola

……………………………. RNDr. Jiří Šourek jednatel

Rozdělovník: Výtisk č. 1 – 2 Výtisk č. 3

OBECNÍ ÚŘAD Měšín, Měšín 33, 586 01 Jihlava 1 GEOMIN s.r.o. – archiv

Obsah 1.

Úvod ................................................................................................................................................2 Podklady pro studii: ....................................................................................................................3 2. Metodický postup při zpracování hydrogeologické studie ..............................................................4 3. Přírodní poměry prostoru hydrogeologické studie ..........................................................................5 3.1 Topografické a morfologické poměry .........................................................................................5 3.2 Klimatické poměry ......................................................................................................................5 3.3 Geologická stavba .......................................................................................................................7 3.4 Hydrografické, hydrologické a hydrogeologické poměry ...........................................................9 3.4.1 Stávající vodní zdroje a hydrogeologické indikace v území hydrogeologické studie . 13 3.4.2. Rešerše archivních zdrojů - ověřené hydrogeologické vrty a vrtané vodní zdroje 20 4. Návrh technologie čištění surové pozemní vody ...........................................................................23 5. Závěr ..............................................................................................................................................25 1.1

Přílohy: Příloha 1: Filtrační zařízení k odstranění těžkých kovů, zbytkového chloru a zápachu (automatické provedení) Typ AK 1354 XPO Příloha 2: Filtrační zařízení k odstranění zbytkového chloru (automatické provedení) Typ AK 1865 SFE

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Hydrogeologická studie s návrhem opatření ke snížení zdravotních rizik vodovodu Měšín

-1-

1. Úvod Předkládaná hydrogeologická studie byla zpracována na základě objednávky ze dne 5. 9. 2016 obce Měšín, kterou při jednání zastupoval starosta obce, pan Aleš Lancman. Potřeba vypracování studie vznikla v souvislosti s nadlimitním výskytem alachloru ESA a mezním výskytem metazachloru ESA v pitné vodě, kterou jsou zásobováni obyvatelé z obecního vodovodu. Cílem studie bylo doporučení technologického odstranění alachloru ESA, metazachloru ESA ze surové vody a předložení možných návrhů řešení vzniklé situace v současné době (návrh technologie odstranění alachloru ESA a metazachloru ERA z pitné vody). Druhá část se týkala zhodnocení možného restaurování stávajícího vodního zdroje nebo využití přilehlého hydrogeologického vrtu v bezprostřední blízkosti stávajícího vodního zdroje jako možného budoucího vodního zdroje pro obec Měšín. Třetí částí bylo předložení alternativních možností zajištění nových vodních zdrojů, jejich typu a hloubek v prostoru stávajícího jímacího území a širšího okolí. Lokalizace prostoru hydrogeologické studie: Kraj: Vysočina Obec: Měšín [587508] Katastrální území: Měšín [693481] 470/3,470/9,470/10, Parcelní číslo:

Obrázek č. 1: Výřez z topografické mapy se schématickým vyznačením zájmového prostoru s vyznačením stávajícího ochranného pásma vodního zdroje a území hydrogeologické studie. ochranné pásmo vodního zdroje 1. stupně

prostor hydrogeologické studie


-2-

1.1 Podklady pro studii: Objednatel poskytl zpracovateli studie chemické analýzy z let 2011-2016, znalecký posudek: Vodovod Měšín – Hodnocení zdravotních rizik nerelevantního metabolitu alachlor ESA z pitné vody od Havla (2016) a topografickou situaci jímacího území Měšín s vyznačením vodního zdroje a jeho ochranného pásma. Jako studijní a podkladové materiály byly dále využity výsledky starších průzkumných prací, kterými byly: Bílek P., Rybařík V. (1972): Rytířsko, Surovina: zeminy. Geoindustria Praha. Signatura v GEOFONDu – GF FZ005262. Beran M., Novotná V., Tůma W.(2001): Heroltice, okres Jihlava, vyhodnocení čerpací zkoušky na vrtu HR3. Hydrogeologie Chrudim spol.s r.o. Chrudim. Signatura v GEOFONDu – GF P101055. Demek J. et al. (1987): Zeměpisný lexikon ČSR - Hory a nížiny. Academia Praha. Dušková J.,Tůma W. (1983): Rytířsko. Závěrečná zpráva prací II.etapy na lokalitě Rytířsko, okres Jihlava. Vodní zdroje Praha, závod Bylany, Chrudim. Signatura v GEOFONDu – GF P045426. Kolář J. (1974): Zpráva číslo 130/74 o hydrogeologickém průzkumu Pávov, Řehořov. Král J. (1970): Posudek č.124/70 o doplňujícím geologickém průzkumu v trase dálnice D1, Praha - Brno, úsek Humpolec – Pávov. MS, Vojenský projektový ústav, Praha Krásný J. et al. (1982): Odtok podzemní vody na území Československa. ČHMÚ Praha. Krásný J. et. Al. (2012): Podzemní vody České republiky. ČGS Praha Landa I., Novotná V., Taranza J., Voldán J. (2012): Prameniště Rytířsko, hydrogeologické posouzení vlivu záměru těžby štěrkopísků v oblasti Měšín, Kozlov, a Velký Beranov, jižně od dálnice D1 v prostoru prognózního zdroje štěrkopísků, závěrečná zpráva. Hydrogeologie Chrudim spol.s r.o. Chrudim. Signatura v GEOFONDu – GF P138870. Marek V. (1975): Zpráva o doplňujícím inženýrskogeologickém průzkumu trasy dálnice D1 úseku Humpolec – Pávov. MS, Stavební geologie, Praha. Signatura v GEOFONDu - P024704 Mísař Z. et al. (1983): Geologie ČSSR. - SNTL Praha. Myslil V. et al. (1986): Vysvětlivky k základní hydrogeologické mapě ČSSR 1 : 200 000, list 23 - Jihlava. Olmer et al. (2006): Hydrogeologická rajonizace České republiky. Sbor. Coel. Věd, Hydrol. Inž. Geol., 23, 5-32. ČGS Praha Svatoš A. (1967): Zpráva o inženýrskogeologickém průzkumu pro dálnici v úseku mezi Humpolcem a Jihlavou. MS, IGHP, závod Praha Signatura v GEOFONDu - P020323 Tůma W.(1990):Provedení vrtu indikačního systému na lokalitě Rytířsko, okres Jihlava, vrty I-1 až I-10, R23, 24,25,ST-1A. Neptun, Chrudim. Signatura v GEOFONDu – GF P071921. Včíslová B. (1989): Hydrogeologická syntéza východní části moldanubika. MS, Stavební geologie Praha.Signatura v GEOFONDu - P075041 Dále byly autorovi předkládané hydrogeologické studie k dispozici: topografická mapa 1 : 50 000, list 23-23 Jihlava, list 23-24 Polná vodohosp. mapa 1 : 50 000, list 23-23 Jihlava, list 23-24 Polná topografická mapa 1 : 25 000, list 23-234 Jihlava geologická mapa 1 : 50 000, list 23-23 Jihlava, list 23-24 Polná geologická mapa 1: 25 000, list 23-234 Jihlava geologická mapa 1: 25 000, list M- 33-92-C-b Polná, kvadrant C (1970) ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Hydrogeologická studie s návrhem opatření ke snížení zdravotních rizik vodovodu Měšín

-3-

Obrázek č. 2: Výřez z ortofotopodkladu se zákresem hranic katastrálních území a znázornění obecní studny a přidruženého vrtu s vyznačením ochranného pásma 1. stupně a blízký zdokumentovaný vodní zdroj (využívá firma Obaly na míru)

2. Metodický postup při zpracování hydrogeologické studie Předkládaná hydrogeologická studie byla zpracována v několika postupných krocích: 1. Po získání základních informací o zájmovém prostoru byla zpracovatelem studie provedena předběžná rekognoskace, kdy bylo zadané území protúrováno a identifikovány a zaměřeny stávající vodní zdroje přímo v terénu. Současně byly dokumentovány případně nalezené hydrogeologicky významné body. 2. Následující krok řešení úkolu představoval rešeršní studium, kdy byly prostudovány dostupné geologické a hydrogeologické zprávy ze zájmového prostoru a jeho okolí. Seznam archivních zpráv byl představen v kapitole 1.1. Byly shromažďovány klimatické, hydrologické, geologické, hydrogeologické a vodohospodářské informace vztahující se k zájmovému prostoru. Byly prostudovány a vzájemně konfrontovány geologické, topografické a vodohospodářské mapy a byly srovnávány s leteckými snímky (Google earth) s cílem stanovení podmínek pro potenciální výskyt zvodnělého prostředí a zvodnělých struktur a jejich projevů v terénu. Byly studovány informace o stávajících vodních zdrojích, o jejich technických parametrech, možnostech využívání i o chemismu jímaných vod. Cílem rešeršních prací bylo kromě jiného i zjištění informací o případné existenci starších, dnes již „zapomenutých“ a nevyužívaných vodních zdrojích, které by případně bylo možno regenerovat a zapojit do stávajícího vodárenského systému. Součástí rešeršní práce bylo i vytipování prostor pro realizaci orientačního geofyzikálního měření. 3. Opakovaná rekognoskace terénu byla krokem následujícím rešerši. V této fázi činností byly v terénu ověřovány informace zjištěné rešerší, byly prověřovány geologické a hydrogeologické poměry, dosud neidentifikované vodní zdroje, či významné hydrogeologické body (prameny, mokřady). 4. Další část studie se zabývá odstranění pesticidů z využívané pitné vody. Tato část se věnuje technologii čištění surové vody a technickým parametrům čistícího a filtračního zařízení. 5. Posledním krokem zpracování předkládané hydrogeologické studie byly práce kamerální spjaté s kompletací získaných informací a jejich vyjádřením ve formě obrázků a tabulek. Součástí posledního kroku bylo i sestavení předkládaného textu.


-4-

3. Přírodní poměry prostoru hydrogeologické studie 3.1 Topografické a morfologické poměry Prostor hydrogeologické studie byl po dohodě se starostou obce Měšín situován do stávajícího jímacího území na západním okraji obce Měšín, severně od místní komunikace směrem do Měšína a východně od dálnice D1. Další prostory k rekognoskaci byly zvoleny v jihozápadním okraji katastrálního území obce Měšín v údolí bezejmenného levostranného přítoku Měšínského potoka a na severovýchodním úbočí Špitálského lesa svažujícího se z jihu k tělesu dálnice D1 a do údolí Měšínského potoka. Celková plocha prostoru zpracované hydrologické studie je cca 0,3 km2. Prostor, který však zaujímá plocha povodí Měšínského potoka pod obec Měšín je však zhruba 7,5 km2. Prostor hydrologické studie vyjadřuje Obrázek č. 1. Z geomorfologického hlediska se zájmový prostor nachází v části Českomoravské vrchoviny reprezentované celkem Hornosázavské pahorkatiny a podcelkem Jihlavskosázavské brázdy (Demek et. al. 1987). Prostor hydrogeologické studie se v rámci Jihlavskosázavské brázdy nalézá v okrsku Beranovského prahu a Dobronínské pánve. Území na svahu Špitálského lesa má generelní sklon směrem k SV a je situováno do zdrojové oblasti Měšínského potoka na území jeho drobnějšího levostranného přítoku má generelní směr SZ. Nadmořská výška se pohybuje mezi 518 - 525 m na svahu Špitálského lesa (na jihozápad od Měšína) a 510 m v prostoru stávajícího vodního zdroje severně od tělesa dálnice D1. Místními výraznými vrcholy jsou kóta Zmoliška (550 m n.m.) a její stejně vysoká (550 m n. m.) severozápadní bezejmenná kóta ve Špitálském lese. Vlastní povodí, které by mohlo být zahrnuto do hydrogeologické studie, sahá ještě první stovky metrů na jih od dálničního tělesa, kde je rozvodnice zvýrazněna kótou Beranov (560 m n.m.) a bezejmennou kótou 547 m n. m. severovýchodně od kóty Beranov. Plocha studie je většinou porostlá lesy a loukami, v okolí Měšína se pak rozkládají polní pozemky (okolo stávajícího vodního zdroje vyjma výseče na severovýchod. Zde se rozprostírá louka. Zájmový prostor protíná místní asfaltová silnice spojující Měšín se Švábkou (JZ – SV) a dálnice D1 (JV – SZ směrem). 3.2 Klimatické poměry Podle Atlasu podnebí ČSSR (Kolektiv 1959) spadá zájmové území do mírně teplé klimatické oblasti (okrsku B5 - mírně teplý, mírně vlhký, vrchovinný), která je charakterizována průměrnou teplotou: roční 6 - 7 oC, lednovou -3 - -4 oC, červencovou 16 - 17 oC. Pro toto území uvádí Atlas podnebí roční srážkový úhrn 650 - 700 mm, s průměrnou dobou trvání sněhové pokrývky 60 - 80 dní. Podle Quitta (1971) leží zájmový prostor v mírně teplé oblastí MT3. Pro toto území je charakteristické krátké, mírně až mírně chladné léto, suché až mírně suché. Přechodné období je normální až dlouhé, jaro i podzim jsou mírné. Zima je normálně dlouhá, mírně chladná, suchá až mírně suchá, s normálním až krátkým trváním sněhové pokrývky. Představu o klimatických poměrech širšího okolí lokality si můžeme udělat z charakteristiky oblasti MT3 (viz tabulka č.1) a z údajů Hydrometeorologického ústavu v pozorovacích stanicích Humpolec - Dusilov, Havlíčkův Brod a Bohdalov – Horní mlýn.


-5-

20-30 Počet letních dnů o 120-140 Počet dnů s průměr. teplotou 10 C 130-160 Počet mrazových dnů 40-50 Počet ledových dnů -2 až-3 Prům. teplota ledna 16-17 Prům. teplota července 6-7 Prům. teplota dubna 6-7 Prům. teplota října 110-120 Počet dnů se srážkami 1 mm a více 350-450 Srážkový úhrn za vegetační období 250-300 Srážkový úhrn v zimním období 60-100 Počet dnů se sněhovou přikrývkou 120-150 Počet dnů zamračených 40-50 Počet dnů jasných Tabulka č. 1: Charakteristiky klimatické oblastí MT3 (podle Quitta 1971)

Stanice

m n.m.

Srážky Jihlava Polná (MT3) Puklice (MT3) Teploty Humpolec-Dusilov Havlíčkův Brod Bohdalov-Hor. mlýn

I

II

III IV

V

VI VII VII IX I

X

XI XII

IXII

558 510 538

35 38 38

38 35 39

29 42 31 44 31 42

65 61 65

82 77 74

88 99 91

77 77 75

43 38 42

47 46 47

38 37 38

37 32 39

621 615 621

510 455 575

-3,1

-2,0

1,8

7,0

11,9

15,1

16,3 16,2

12,8

7,5

2,7

-1,1

7,1

-3,6

-2,4

1,7

7,0

12,1

15,6

17,2 16,5

12,9

7,5

2,7

-1,3

7,2

-4,5

-3,3

0,4

5,7

11,0

14,5

16,1 15,5

12,0

6,7

1,8

-2,1

6,1

o

Tabulka č. 2: Průměrné měsíční a roční úhrny srážek (mm) a průměrné teploty ( C) za léta 1931 - 1960 ve vybraných hydrometeorologických stanicích (Myslil et al. 1986)

Havlíčkův Brod srážky S (mm) výpar V (mm) rozdíl S-V (mm)

I 46 2 44

II 46 5 41

III 40 21 19

IV 49 45 4

V 75 91 -16

VI 84 88 -4

VII VIII IX 99 89 51 85 69 50 14 20 1

X 56 23 33

XI 42 2 40

XII I-XII 43 720 1 482 42 238

Tabulka č. 3: Srovnání průměrných výparů a srážek ve stanici Havlíčkův Brod (Tomlain 1965, Myslil et al. 1986)

300 200

Puklice (MT3)

100

Polná (MT3) Jihlava

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

Obrázek č. 3: Roční chod srážek ve vybraných hydrometeorologických stanicích


-6-

120 100 80 60 40 20 0 -20 -40

srážky S (mm) výpar V (mm) rozdíl S-V (mm) I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

Obrázek č. 4: Porovnání intenzity srážek a výparu v hydrometeorologické stanici Havlíčkův Brod Z uvedených tabulkových přehledů a grafů, které uvádí obrázek č. 3 a obrázek č. 4. vyplývají následující závěry: V dlouhodobém průměru jsou nejvyšší měsíční úhrny srážek pozorovány v květnu a následujících letních měsících, přičemž srážkového maxima bývá dosaženo v červenci (99 mm). Nejnižší srážkové úhrny jsou pozorovány v zimních měsících, listopadu a v první polovině jara, kdy březen je dlouhodobě měsícem s nejnižšími srážkovými úhrny (29 mm). Ve vegetačním období (duben - září), které se vyznačuje vysokou aktuální i potencionální evapotranspirací, spadnou cca 2/3 celoročního srážkového úhrnu. Nejvyšší dlouhodobé průměrné měsíční teploty se v letních měsících pohybují v rozmezí 15,1 – 17,2 oC, nejnižší teploty v zimních měsících dosahují -1,1 - -4,5 oC. K rychlému vzestupu denních teplot dochází v dubnu a květnu, k poklesu pak v září a říjnu. Pro charakterizování výparu byly využity údaje ze stanice Havlíčkův Brod, které však nemusí být pro Měšín, vzdálený 19 km zcela reprezentativní. Stanovení či odhad výparu jsou však obecně problematické, neboť kromě klimatických prvků je výpar výrazně ovlivňován i rostlinným pokryvem a dalšími okolnostmi. Jak ukazuje tabulka č. 3, jsou nejvyšší měsíční úhrny výparu z povrchu půdy zaznamenány v měsících květen - srpen (99 - 69 mm), nejnižší hodnoty jsou dosahovány v období listopad - únor (1 - 5 mm). Z porovnání dlouhodobých hodnot výparů s měsíčními srážkovými úhrny v průběhu roku (viz obrázek č.4) je zřejmé, že dotace podzemních vod vodou z dešťových srážek bude v jarních a letních měsících minimální, v druhé polovině jara (květen - červen) a v září může slabě výpar převýšit nad srážkami. Na jaře je však nutno kromě srážek počítat i s dotací povrchovou vodou z tající sněhové pokrývky. Výraznější dotaci podzemní vody vodou srážkovou je možno očekávat v období podzim – zima. Je také nutné vzít na zřeteli, že uvedené údaje zahrnují teplotní a srážkové výkyvy z let 1931-1960, ale nejsou tam uvedeny hodnoty z posledních let. Průměrný počet dnů se sněhovou pokrývkou se v zájmovém území pohybuje mezi 50 a 60 dny (Atlas podnebí ČSSR, 1958). Podle již citovaného Atlasu podnebí (Kolektiv 1958) převládají v zájmovém území větry jihovýchodního a severozápadního směru. 3.3 Geologická stavba Z regionálně geologického hlediska náleží zájmové území českému moldanubiku. Na východním okraji centrálního masívu moldanubického plutonu se již v okolí Měšína začínají objevovat drobné polohy hornin typických pro pestrou skupinu moldanubika – tj. amfibolit, erlan a krystalický vápenec. Geologické schéma uvádí obrázek č. 5. Katazonálně metamorfované horniny pláště centrálního jsou reprezentovány komplexem sillimaniticko biotitických pararul, často s cordieritem v plášti centrálního masívu ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Hydrogeologická studie s návrhem opatření ke snížení zdravotních rizik vodovodu Měšín

-7-

moldanubického plutonu. Často se projevuje i intenzivní migmatitizace, jejíž projevy se snižují směrem k V. Směrem k V se naopak snižuje četnost výskytu cordieritu.

VYSVĚTLIVKY:

Kvartér: 6 - nivní sediment Kvartér: 19 sprašová hlína Kvartér: 9 slatina, rašelina, hnilokal, Neogén: 130 štěrky písčité štěrky, písky s vložkami jílů Paleozoikum: 2191 granit Paleozoikum až Proterozoikum:1302 migmatit Paleozoikum až Proterozoikum:1325 pararula až migmatit Paleozoikum až Proterozoikum:1343 pararula prostor hydrogeologické studie

Obrázek č.5: Schématická geologická mapa zájmového prostoru


-8-

Intenzita migmatitizace hornin určuje jejich texturu; slabě migmatitizované horniny mají zřetelnou plošně paralelní texturu, horniny intenzivněji migmatitizované jsou arteritické a často ptygmaticky provrásněné, nejsilněji migmatitizované horniny lze označit jako nebulitické migmatity až nebulity. Vzácněji se v zájmovém území objevují polohy migmatitizovaných biotitických pararul. V nich lze rozlišit dva typy, břidličné a masívnější. Jsou to středně až hrubě zrnité horniny, často s výraznou tendencí plagioklasů k porfyroblastickému vývoji. Mají výraznou plošně paralelní texturu s přednostní orientací biotitu. V minerálním složení převládá plagioklas nad křemenem a biotitem. Masivnější, křemenem bohatší biotitické pararuly tvoří zpravidla jen méně mocné polohy v břidličných pararulách, od nichž se liší zvýšeným obsahem křemene a živců, často téměř všesměrnou texturou a stejnosměrným vývojem zrna. Z centrálního moldanubického plutonu zasahuje na JV od Měšína dle geologické mapy drobná apofýza (protažená SSZ-JJV) tvořená dvojslídným, středně až drobně zrnitým, místy drobně porfyrickým granitem. Žilný doprovod tvoří aplity a pegmatity. Drobné pně a apofýzy moldanubického plutonu mají většinou směr S-J. Horniny skalního podloží jsou směrem k povrchu rozpukané a rozložené v štěrkovitá a písčitá eluvia, přecházející v písčito-hlinitá deluvia, jež jsou kryta svrchními hlinitými horizonty. Eluvia granitoidních hornin mohou mít písčitější a štěrkovitější charakter ve srovnání se zvětralinami metamorfitů. V údolích vodních toků jsou podložní horniny překryty aluviálními sedimenty, které jsou zastoupeny především hlinitými štěrky ve spodních částech a povodňovými hlínami a jíly v horních partiích sedimentárního sledu fluviálních uloženin. Fluviální uloženiny se relativně významněji objevují pouze v relativně úzkém pruhu na severním okraji zájmového území předkládané hydrogeologické studie podél vodoteče mezi rybníky U Stěny, Prostředním rybníkem, Přibylovým rybníkem a v údolí bezejmenného levostranného přítoku Měšínského potoka a v úzkém pruhu podél malého levostranného přítoku v bezprostřední blízkosti stávajícího vodního zdroje. Na ploše severně, vedle bývalého pionýrského tábora (v současnosti firma Obaly na míru), se nachází malá plocha rašeliny. Územím Jihlavy probíhá ve směru S-J až SSV-JJZ jihlavský zlom s doprovodným pásmem zlomů stejného směru regionálního významu. Další tektonické pásmo probíhá 4 km v. od města Jihlavy jako známá přibyslavská mylonitová zóna SSV-JJZ směru. Mladším projevem těchto tektonických zón je v okolí Měšína jihlavská brázda s relikty neogenních sedimentů, které jsou přímo na lokalitě zastoupeny fluviálními sedimenty od písčitých jílů přes prachovité písky až do hrubých štěrkopísků a štěrků. Geologická mapa se vyznačuje v prostoru hydrogeologické studie dominantními rupturními tektonickými směry SV-JZ až SSV-JJZ (vi obrázek 5). Uvedený směr protažení má v zásadě i celý centrální masív moldanubického plutonu. V menší míře jsou zmapovány a interpretovány poruchy směru SSZ-JJV až SZ-JV. Tyto směry jsou ale v daném okolí hojně využívány místními drobnými vodními toky. 3.4 Hydrografické, hydrologické a hydrogeologické poměry Prostor mezi Měšínem, Herolticemi a Velkým Beranovem náleží k povodí Měšínského potoka č. hydr. poř. 1-09-01-054 (Měšínský potok). Jižní rozvodnice (jižně od dálnice D1) tvoří rozvodí mezi povodími řeky Jihlavy a řeky Sázavy (rozvodí Dunaj - Labe). Prostor hydrogeologické studie je pramenným prostorem drobnějšího bezejmenného levostranného přítoku Měšínského potoka a Měšínského potoka, na kterém jsou založeny rybníky: U Stěny, Prostřední a Přibylův rybník. Ve střední části Špitálského lesa pramenní Měšínský potok. Nejdříve teče na východojihovýchod do rybníka U Stěny. Zde má charakter občasného toku. Z rybníka protéká kaskádou již zmíněných rybníků na severozápad (tedy téměř v opačném směru), kde již charakter stálé vodoteče má. Morfologickou i hydrologickou ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Hydrogeologická studie s návrhem opatření ke snížení zdravotních rizik vodovodu Měšín

-9-

osu zájmového prostoru tvoří údolnice JV – SZ zvýrazněná regulovaným korytem Měšínského potoka, do něhož vyúsťují menší bezejmenné přítoky. Menší bezejmenný levostranný přítok, který je součástí hydrogeologické studie má charakter trvalého toku od Špitálského lesa směrem k V, kde ústí do Měšínského potoka. Ve východozápadním údolí bezejmenné vodoteče se nachází mokřady Měšín. Z regionálně hydrogeologického hlediska náleží ve smyslu rajonizace Olmera et al. (2006) zájmový prostor a jeho okolí hydrogeologickému rajónu 6520 - Krystalinikum v povodí Sázavy kde hlavním typem hydrogeologického prostředí je hydrogeologický masív – v němž existují tři vertikální zóny (Krásný et al. 2012): Svrchní zóna – zvětralinová – která je tvořena zvětralinovým pláštěm a na něm vznikajícími půdami. S eluviem často vzájemnými přechody souvisejí kvartérní uloženiny různých genetických typů: svahové, deluviofluviální, proluviální, fluviální,...Převládá zde intergranulární (průlinová) pórovitost. Obvyklá mocnost svrchní zóny dosahuje několika metrů. Pod nimi se zde na lokalitě vyskytují sedimenty pliocenního stáří zastoupené fluviálními sedimenty od jílů až po hrubé štěrky. Neogenní sedimenty denudačních zbytků mají pestrý faciální vývoj, pokud jsou reprezentovány jílovitou facií, jsou pro vodu nepropustné. Značná faciální proměnlivost na malých plochách a omezené rozlohy psamiticko-psefitických sedimentů určuje lokální význam zvodně. Střední zóna – puklinová (zóna připovrchového rozpojení puklin) - která je tvořena více, nebo méně pravidelně rozpukanými skalními horninami. Otevření puklin je důsledkem exogenních geologických procesů a jejich propustnost je protop největší právě v této zóně, všeobecně pak klesá s hloubkou. Puklinová zóna obvykle zasahuje do hloubek několika až mnoha desítek metrů pod terén a přechází do masívní zóny. K těsnému sepnutí puklin dochází až v hloubkách 100 - 200 m. Mocnost puklinové zóny, četnost a charakter puklin se liší v závislosti na typu horniny a jeho fyzikálně mechanických vlastnostech. Spodní zóna – masívní – je reprezentována převahou masívních hornin, s občasnými výskyty více, či méně izolovaných puklin, či puklinových systémů. V regionálním měřítku tyto hydrogeologické nehomogenity mohou vytvořit vzájemně propojenou síť umožňující rozsáhlé a hluboké - regionální až globální (kontinentální) proudění podzemní vody, zasahující do hloubek stovek až tisíců metrů. Hluboko zasahující puklinové systémy umožňují vznik mnohých minerálních a termálních vod. Mocnost masívní zóny lze stanovit na stovky až tisíce metrů. Zvětralinová a puklinová zóna spolu obvykle vytvářejí připovrchový kolektor hydrogeologického masívu, sledující víceméně konformně zemský povrch. Tento připovrchový kolektor se největší měrou podílí na vytváření podzemního odtoku z území a také, díky větší propustnosti, je v něm umístěna naprostá většina jímacích objektů podzemních vod jako mělké studny, jímky, zářezy, mělké vrty. Nejdůležitějším hydrogeologickým prvkem v krystalických horninách jsou pukliny, puklinové zóny a zlomy, které určují velikost hydraulických parametrů, cesty proudění, možnosti akumulace podzemních vod. Znalost geometrie a vlastností puklin (prostorová orientace, četnost, velikost, míra rozevření, drsnost stěn, výplň, vzájemné propojení,...) jsou proto podstatné pro poznání pohybu podzemní vody. Jednotlivé lokální puklinové zvodně hydrogeologického masívu jsou často plošně omezené, často vzájemně nekomunikující, či jen omezeně komunikující. Míra zvodnění krystalinika je závislá především na rozevření puklin a jen málo na jejich hustotě. Hydrogeologicky je přitom nejdůležitější drobná tektonika, tj. tektonické prvky střední velikosti, řádově do desítek metrů. V krystalických břidlicích, kterými jsou v zájmovém prostoru migmatitizované ruly (viz kapitola 3.3) bývají nejotevřenějšími a nejpropustnějšími diskontinuity orientované ve směru působení horotvorných tlaků, kolmo na foliaci a lineaci, tedy pukliny příčné. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Hydrogeologická studie s návrhem opatření ke snížení zdravotních rizik vodovodu Měšín

- 10 -

V zájmovém území hydrogeologické studie by se mělo tedy jednat o pukliny a poruchy větších rozměrů orientované ve směru SZ-JV. Na základě výše uvedených geologických a hydrogeologických charakteristik bylo stanoveno, že v zadaném území studie mohou být z hlediska situování nových vodních zdrojů hydrogeologicky perspektivními plochy s terciérními fluviálními sedimenty pro mělčí vodní zdroje. Pokud existuje možnost průniku znečištění z kvartérních zvětralin i do terciérních sedimentů, bude lépe tuto mělkou zvodeň tzv. odtěsnit a využít rupturní struktury ve svrchní části hydrogeologického masívu (do hloubky 100 m od zemského povrchu) orientované ve směru SZ-JV. Ve zvětralinovém plášti krystalinických hornin (ve svrchní zóně hydrogeologického masívu) se vytváří freatický horizont podzemní vody, jehož pohyb probíhá souhlasně s morfologií terénu. Režim oběhu je značně závislý na atmosférických srážkách. Na elevacích je eluvium po bezesrážkovém období většinou vyschlé, v terénních sníženinách bývá zvodnělé. Atmosférické srážky spadlé na povrch terénu se z části odpaří nebo odtékají jako povrchový odtok. V celé pramenné části Měšínského potoka je relativně plochý terén a velká část území je zalesněna. Zůstalo zde i mnoho, luk, rybníků a dokonce i podmáčených mokřin. Proti terénům, kde jen malá část srážek infiltruje do hlubších vrstev zvětralin a puklinového systému krystalických hornin, je zadržení vody v zalesněných terénech a různých vodních nádržích, které se zde v okolí díky citlivému hospodaření s vodou zachovaly, výrazně větší. Zde srážky spadlé na povrch po dosažení hladiny podzemní vody výrazně přispívají k doplnění zásob podzemní vody. Toto tvrzení dokládá i fakt, že zatímco v posledních dvou letech měli některé obce Kraje Vysočina problémy se zásobováním pitnou vodou, zde se suché letní měsíce neprojevili výraznějším poklesem hladiny pozemní vody. Z neogenních a kvartérních sedimentů mají obecně větší hydrogeologický význam terciérní fluviální sedimenty (psamity a psefity) a kvartérní akumulace sedimentů údolních niv a některá mocnější písčitá eluvia. Propustnost neogénu a kvartéru se mění podle jeho charakteru. Fluviální sedimenty, jako mělký zdroj podzemní vody je možno využívat v pruhu na severním okraji zájmového území podél vodoteče Měšínského potoka, mezi rybníky U Stěny, Prostředním a Přibylovým rybníkem, v údolí bezejmenného levostranného přítoku Měšínského potoka pod Špitálským lesem, v úzkém pruhu podél malého levostranného přítoku v bezprostřední blízkosti stávajícího vodního zdroje a ještě jižně od dálnice v prostoru Špitálského lesa, kde pod kvartérními sedimenty leží terciérní fluviální sedimenty. V prostoru hydrogeologické studie je možno očekávat, že vzhledem k morfologické pozici území se zásoby podzemních vod indukují pouze ze zasakování ovzdušných srážek v daném hydrogeologickém povodí (7,5 km2 – viz kapitola 3.1). Průtočnost kolektoru hydrogeologického masívu bývá nízká až velmi nízká v řádu 10-4 až 10-5 m2.s-1, což jsou hodnoty dávající předpoklady pouze pro zastižení zdrojů místního a individuálního zásobování. Vody mělkého oběhu hydrogeologického masívu bývají lehce zranitelné povrchovou kontaminací způsobenou zemědělskou a další lidskou činností (např. kontaminací vodami stékajícími ze silnice). Regionální hodnota odtoku podzemní vody (přírodní zdroje podzemních vod) bývá v daném prostoru odhadována na 3-5 l.s-1.km-2 (Krásný 1982). Uvedená hodnota platí především pro komplexy granitoidních hornin, v pararulách monotónní série bude hodnota podzemního odtoku pravděpodobně nižší. Jde o odtok zvýšený, dlouhodobý koeficient odtoku podzemní vody se pohybuje nad 10 % z celkového ročního srážkového úhrnu, který, jak bylo již dříve uvedeno, činí v zájmovém území 620 mm. Odtok podzemní vody je pak cca 2.10-5 l.s-1.m-2. Hodnota koeficientu dlouhodobého odtoku podzemní vody bývá udávána kolem 10% (Krásný 1982). Jak bylo již výše uvedeno, dlouhodobý roční srážkový úhrn pro dané území je cca 600-750 mm, sumární roční výpar činí cca 480 mm (viz kapitola 3.1). Na tvorbě zásob ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Hydrogeologická studie s návrhem opatření ke snížení zdravotních rizik vodovodu Měšín

- 11 -

podzemní vody a na povrchovém odtoku se podílí cca 150 - 200 mm srážek za rok. Odtok z povodí je tvořen odtokem povrchovým, odtokem z pásma aerace do koryt vodotečí, a základním odtokem podzemní vody. Žádná z těchto složek odtoku nemohla být v rámci předkládané studie vzhledem k jejímu časovému horizontu systematicky sledována, a proto jsme uplatnili i s vědomím pravděpodobných hrubých nepřesností tzv. třetinové pravidlo, z něhož vyplývá, že hodnota odtoku podzemní vody činí asi 1,6 - 2,1 l. l.s-1.km-2. Nakládal (1978), který udává pro zájmové území hodnoty v rozmezí 0,8 - 1,5 l.s-1.km-2. Ze všech výše uvedených postupů využitých k odhadu hodnoty odtoku podzemní vody vyplývá, že v zájmovém prostoru lze vzhledem k jeho ploše očekávat velikost přírodních zdrojů podzemních vod v celkové hodnotě kolísající mezi 4,0 – 7,0 l/s. Ve zprávě Landa a kol (2012) uvádí hodnoty celkového odtoku kolem 6 - 12 l, kde jsou zohledněny i terciérní sedimenty. V hodnotě přitom nezahrnuje srážkovou nerovnoměrnost, kdy zhruba 50% všech srážek spadne v období 4 měsíců v roce (květen až srpen) a průměrná doba sněhové pokrývky se pohybuje kolem 70 dní v roce. Veškeré odhadované množství podzemního odtoku není jímacími objekty (především vrty) pochopitelně jímatelné, a to jak z technických důvodů, tak s ohledem na průsak části podzemních vod do hlubších partií zóny připovrchového rozpojení puklin skalního masívu. V případě mělkých objektů (studny s hloubkami v řádu metrů) lze počítat, že poměr jímané vody přičítané podzemnímu odtoku bude vůči přítokům z aeračního pásma klesat a v návaznosti na tento poměr se bude projevovat i jejich sezónní variabilita vydatnosti.

Obrázek č. 6: Pozice dokumentačních bodů (růžově) a situace vrtů (zeleně) z rešeršní části, růžově silná čára-schematicky znázornění navržených lokalit pro situování nového vrtaného zdroje ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Hydrogeologická studie s návrhem opatření ke snížení zdravotních rizik vodovodu Měšín

- 12 -

Z vodárenského hlediska lze území krystalinika považovat za deficitní. Zde se ale kombinuje ještě vliv zdrojů vázaných na terciérní sedimenty pliocenního reliktu Jihlavské brázdy. Zdroje podzemních vod jsou v této oblasti často zajišťovány kopanými studnami vázanými na zvodně mělkých podzemních vod kvartérního pokryvu, terciérního reliktu (pokud se v místě vyskytuje) a zvětralinového pláště krystalinika. Z posouzení vlivu hloubky vrtů na jejich využitelnou vydatnost, které provedl Michlíček (1972) ve v. části Českomoravské vysočiny a o němž se domnívám, že jej lze aplikovat i v zájmovém prostoru, vyplývá, že bez ohledu na petrografický charakter horninového prostředí je možno v příznivých případech ověřit u vrtů do hloubky 10 m vydatnost do 1 l.s-1, u vrtů do hloubky 20 m až několikalitrovou vydatnost (při celkové převaze využitelné vydatnosti v rozmezí 0.01 - 0.4 l.s-1). U vrtů s hloubkovým rozmezím 20 35 m byl v parabřidlicích ověřen významný podíl vrtů (40 %) s využitelnou vydatností v rozmezí 1,0 – 2,7 l.s-1. Dle Landy a kol. (2012) je konstatováno, že dotace do terciérních sedimentů probíhá infiltrací srážek skrz kvartérní pokryv. V současné době, kdy je většina území zalesněna se součinitel odtoku pohybuje v rozmezí 0,1-0,2 -tzn., že odteče pouze 10-20% spadlých srážek. Zbývající část se vypaří nebo je spotřebována rostlinami. Ve statistickém souboru zpracovávaných údajů z hydrogeologických vrtů je patrná značná variabilita hodnot využitelné vydatnosti ve všech hloubkových rozmezích bez ohledu na charakter horninového prostředí, což svědčí o lokálním ovlivnění místními podmínkami pro tvorbu a oběh podzemních vod. Základní hydrogeologická mapa ČSSR 1 : 200 000 udává, že horniny skalního podloží mají hodnotu transmisivity nižší než X.10-4 m2.s-1. 3.4.1 Stávající vodní zdroje a hydrogeologické indikace v území hydrogeologické studie Stávající vodní zdroj sloužící k zásobování obce Měšín je na základě poskytnutých informací zaměřen na využívání svrchní (zvětralinové) a zvodnělých terciérních sedimentů. Jímání podzemních vody je zajištěno prostřednictvím kopané studně s hloubkou 6 m, z níž je podzemní voda odebírána pomocí čerpadla. Přehled dokumentačních bodů a stávající obecní studně s jejich charakteristikami uvádí přehledné tabulky dokumentačních bodů jejich pozici v zájmovém území vyznačuje obrázek č. 5, pozici danou geografickými souřadnicemi vyjadřuje tabulka č.5 Při komplexním pohledu z rešeršních prací na zájmový prostor, rozmístění a hlavně hloubku jednotlivých studní se jeví, že studny DB-1, DB-2, DB-3 jsou situovány v pliocenním reliktu fluviálních zvodnělých sedimentů. Pod DB-5, DB-6 a DB-10, které se nacházejí jz. od obce se dle Tůmy (1990) také vyskytují terciérní sedimenty. DB-1 a DB-2 spolu s hydrogeologickými indikacemi DB-3 mohou být situovány na jedné puklinové (zlomové) hydrogeologicky účinné struktuře směru SV-JZ až SSV- JJZ, z níž podzemní voda vyvěrá do terciérního reliktu a kvarterního zvětralinového pláště, odkud je jímána stávajícími vodními zdroji. Pro DB-5, DB-6 a DB-10 platí pravděpodobně totéž. Zde se však jedná o strukturu V – Z s velmi pravděpodobným křížením s výše uvedeným tektonickým porušením SSV-JJZ směru (viz geologická mapa), Proto byl posouzen základní chemismus jímaných podzemních vod podle kompletních analýz uvedených v průzkumných pracích Koláře (1974), Tůmy (1990), Duškové a kol (1983), Landy a kol. (2012) a chemické analýzy z července, srpna a října 2016. Porovnání chemismu podzemních vod zastižených stávajícími vodními zdroji a vzhledem k hodnotám mineralizace a pH se jeví pravděpodobné, že jímané vody jsou vázány na rychlý oběh ve zvětralinovém plášti, terciérních sedimentech popř. v nejsvrchnějších partiích skalního podloží na rozhraní eluvia a skalního masívu. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Hydrogeologická studie s návrhem opatření ke snížení zdravotních rizik vodovodu Měšín

- 13 -

Označení bodu DB-1 DB-2 DB-3 DB-4 DB-5 DB-6 DB-7 DB-8 DB-9 DB-10

X 1126134.16 1126127.4 1126185.6 1126098.59 1126735.06 1126725.55 1126956.13 1127195.23 1126988.86 1126746.23

Y 664195.17 664198.7 664290.13 664642.61 664273.86 664262.39 664010.26 663757.33 664560.69 664660.15

Tabulka č. 4: Souřadnice studní a dokumentačních bodů (hydrogeologických indikací) ve formátu S-JTSK (odečteno z katastru nemovitostí) Při terénních rekognoskacích bylo lokalizováno několik studní, vrtů a míst s vývěry vody na povrch. Polohu těchto bodů v zájmovém území ukazuje obrázek č. 6, jejich koordináty pak spolu se souřadnicemi stávajících studní vyjadřuje tabulka č.4. Dokumentační bod DB-1

Dokumentační bod DB-2

* HPV – hladina podzemní vody pod odměrným bodem (v našem případě krycí deska studny) **OB - odměrný bod Obecní studna Měšín k.ú. Měšín, p.č.470/3 Vlastník studny Obec Měšín Typ studny kopaná HPV p.o.b. 2,39 m Hloubka studny p.t. 5,97 m Výška vodního sloupce 3,89 m Pasívní zásoba 49 m3 Průměr studny vnitřní 4,0m, vnější 4,2m Poznámka **OB 0,31 cm

Vrt vedle obecní studny Vlastník studny Typ studny HPV p.o.b. Hloubka studny p.t. Výška vodního sloupce Pasívní zásoba Průměr studny Vzdálenost od obecní studny

k.ú. Měšín, p.č.470/3 Obec Měšín vrtaná 1,46 m 7,58 m 6,54 m 703 l 370 mm 0,5 m (**OB 0,42 cm)

Obrázek č. 7: Vzájemná poloha obecní studny a vrtu v prvním ochranném pásmu. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Hydrogeologická studie s návrhem opatření ke snížení zdravotních rizik vodovodu Měšín

- 14 -

Dokumentační bod DB-1 Kopaná studna o vnitřním průměru 4 m, hloubce 6 m a pasívní zásoba 49 m3 vody (viz obrázek č.7). Parametry studny jsou tabulkově uvedeny na předcházející straně. Z přehledu je patrné že studna má velký pasívní objem, který je schopný pokrýt i mimořádně velké výkyvy v nárůstu spotřeby celé obce. Ze studny je voda čerpána litinovým výtlačným řádem do vodojemu o objemu 100 m3. Na obrázku 7 i na titulní straně je dobře patrný pohled na oplocené první ochranné pásmo a v něm vrt a obecní studna Vedle stojí budova úpravny. Vodovod Měšín byl uveden do provozu v roce 1998. Vodovod zásobuje 250 obyvatel. Spotřebu vody v obci mají zhruba 10 000 m3 za rok. Na den tak připadá spotřeba 27,8 m3. Za hodinu se spotřebuje okolo 1,15 m3. Z toho se dá vypočítat průtok odpovídající hodnotě přibližně 0,32 l/s. Z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina - Měšín (karta obce: B_05_199) má zdroj vydatnost 0,69l/s (viz obrázek č. 14). Povolený odběr je 14 400 m3/rok (0,46 l/s). Ze studny je voda čerpána na úpravnu vody (2 tlakové rychlofiltry) a dále do VDJ Měšín 100 m3 (535,75/533,25 m n.m.). Obec je zásobena vodou gravitačně. Sací řad je délky cca 20 m, výtlačný řad délky cca 934 m. Rozvodná síť je délky cca 572 m. Z rešerše archivních materiálů vyplývá, že studna je vyhloubena nejdříve v kvartérních sedimentech a pod nimi se nachází s největší pravděpodobností relikt terciérních fluviálních sedimentů. Tomu by mohla napovídat i poměrně vysoká vydatnost vodního zdroje, který není závislý na meteorologické situaci. V loňském roce, kdy vodní zdroje vázané na pouze na mělkou svrchní zvodeň vysychaly, zde poklesla hladina pouze o 30 cm. V práci Koláře (1974) jsou popisovány studna pro obec a studna pro rekreační objekty (pravděpodobně DB-3). Dokumentační bod DB-2

Uzavřený vrt s kovovou pažnicí o vnějším průměru 37 cm (viz obrázek č. 7). Parametry jsou opět shrnuty v tabulce. Dle kamerových zkoušek se na pažnici zevnitř v hloubce 5,10 m vyskytuje asi 50 cm dlouhá protáhlá žebrovaná výduť (viz obrázek č.8). Dříve se takto někdy k hydrogeologickým vrtům připažovalo tzv."brčko", které pak sloužilo na režimní měření hladiny ve vrtu, pro případ, že by se do vrtu kvůli armaturám nebylo možné dostat. Takto přivařovaná trubka musela zákonitě ústit do vrtu a tvořila spojenou nádobu s hladinou v obou vrtech stejně vysoko. Z toho samého důvodu tedy vyplývá, že vrt a obecní studna nemají přímé propojení, neboť jejich hladiny jsou rozdílně hluboko pod terénem. V blízkosti vrtu se však nějaké další malé zhlaví nevyskytuje. Přidružené tzv. „brčko“ je buď zlikvidované, nebo se nerealizovalo, popř. mělo toto žebrování jinou funkci - dnes neznámou. Vrt by šlo využít na plynulé překlenutí doby nutné k budoucí opravě obecní studny. Pokud se předem zavede do vrtu čerpadlo s armaturami, bude se vrt první dva až tři dny (dle potřeby) čerpáním pouze zbavovat nečistot (železo z ostění vrtu, usazeniny atd…). Po cca třech dnech až týdnu by mohl být vrt schopný na převedení do sítě. Tato doba je nezbytná kvůli čištění stojaté vody v nepoužívaném vrtu i kvůli usazeninám železa a manganu, které by mohly obarvit prádlo atd. Bez předchozího začerpání není možné vodu z vrtu ihned využívat. Pokud ale budou probíhat vlastní práce ve studni, čerpat se nesmí, z důvodu zanesení studny Toto řešení je pouze na plynulé převedení do sítě, kdy se bude ve studni provádět vyjmutí čerpadla a armatur. Pokud bude v obecní studni právě probíhat nějaká oprava, nesmí se z vrtu čerpat. Pokud se bude obecní studna čistit a opravovat tak říkajíc „na sucho“, vedle ve vrtu také moc vody nebude pro jeho přílišnou blízkost (0,5 m).


- 15 -

.

Obrázek č. 8: Foto z kamerové prohlídky vrtu vedle obecní studny - hloubka 5,10 m. Dokumentační bod DB-3 studna u býv. tábora Vlastník studny Typ studny HPV p.o.b. Hloubka studny p.t. Výška vodního sloupce Průměr studny Poznámka


k.ú. Měšín, p.č. 470/2 užívá f. Obaly na míru kopaná 2,89 m 6,66 m 3,89 m 2,35 m **OB 0,55

Studna u dálnice Vlastník studny Typ studny HPV p.o.b. Hloubka studny p.t. Výška vodního sloupce Průměr studny Poznámka

k.ú. Heroltice u Jihlavy250/8 Duben Petr a Dubnová Dana kopaná 4,08 m 4,84 m 1,28 m 125 cm **OB 0,52m

Obrázek č. 9: a) Studna pro firmu Obaly na míru, b) Kopaná studna k.ú. Heroltice. Dokumentační bod DB-3 Kopaná studna dříve pro rekreační objekty bývalého pionýrského tábora dnes pro firmu Obaly na míru. Studna je oplocená (1. ochranné pásmo vodního zdroje). Pasivní objem studny činí 14,8 m3. Vodu dle dostupných informací využívá firma Obaly na míru (obr.9a). Vzdálenost od obecní studny Měšín činí 103 m. Hladina podzemní vody je 2,34 pod terénem. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Hydrogeologická studie s návrhem opatření ke snížení zdravotních rizik vodovodu Měšín

- 16 -

Dle výšky hladiny podzemní vody není vyloučeno, že podzemní voda v obou objektech (s obecní studnou Měšín) spolu komunikuje. Dle Koláře (1974) se ve studni k rekreačním objektům objevily indikátory znečištění a mezofilní bakterie Voda v obou studních (i ve studni Měšín) vykazovala v době odběru (1974) bakteriologickou závadnost. To dokumentuje, že vody v obou studních jsou závislé na mělké zvodni. Mezi požadavky objednatele bylo zhodnocení okolí stávajícího obecního zdroje (růžová plocha na obr. 6) jako možné lokality pro budoucí vrtanou obecní studnu, kde by možnost znečištění pesticidy byla minimalizována. Oblast v okolí stávající studny je podmínečně vhodná pro vyhledání a vybudování nového vrtu. Studna i studna obecní, jak již bylo zmíněno, pravděpodobně zasahuje i do terciérních fluviálních sedimentů. S největší pravděpodobností budou tedy i terciérní sedimenty v horních partiích (minimálně do 8 m pod terénem) obsahovat také stopové množství pesticidů. Pokud by obec nechtěla mít v novém zdroji problém s kontaminací pesticidy, mělo by se zamezit pronikání vody z kvartérní i z terciérní zvodně jejím odtěsněním. S tímto opatřením bude však vydatnost nového zdroje podstatně menší než na jakou byla obec zvyklá z obecní studny. Řádově se vydatnost nového vodního zdroje může pohybovat v rozmezí prvních decilitrů až litru za sekundu. Pokud se tak neučiní, bude vydatnost větší, ale pesticidy se mohou objevit i v tomto nově vybudovaném zdroji. Přesná lokalizace průzkumných vrtů bude provedena s využitím podrobného geofyzikálního průzkumu na vytipovaných lokalitách s cílem přesného vytýčení vhodné hydrogeologické struktury. Pro vytýčení bude využito geofyzikální metody velmi dlouhých vln (VDV) a odporová tomografie. V případě VDV se jedná o elektromagnetickou metodu, která využívá signálů navigačních a radiokomunikačních stanic v pásmu velmi dlouhých vln k vyhledávání strmých vodivých zón, které v daných hydrogeologických podmínkách mohou představovat přednostní dráhy migrace podzemních vod, na nichž je možno situovat vodní zdroj. V terénní fázi jsou na vytýčených geofyzikálních profilech měřeny reálná (Re) a imaginární (Im) složky elektromagnetického pole. Odporová tomografie (tzv. multikabel) je metoda, která umožní vykreslení vertikálního odporového řez napříč strukturou, Tento obrázek zabezpečí, že známe úklon struktury a můžeme účelově posunout vrt tak, aby zastihl strukturu ve vetší hloubce a měli jistotu zajištění kvalitní vody a úspěchu skutečného zastižení struktury. Prakticky je to množství elektrod v linii a proměření všech kombinací elektrod a stanovení zdánlivého měrného odporu. Hloubkový dosah je cca 1/3 vzdálenosti krajních proudových elektrod. Dokumentační bod DB-4 Kopaná studna již mimo katastr obce Měšín. Studna není oplocená a je situovaná na hranici pole a lesa (obr.9b). Hladina podzemní vody je 3,56 m pod terénem. Studna je pro dokreslení hydrogeologické situace širšího okolí (situovaná již mimo oblast hydrogeologické studie).

Dokumentační bod DB-5 Vrtaná studna u dálnice

Vlastník pozemku(studny) Typ studny HPV p.o.b. Hloubka studny p.t. Výška vodního sloupce Průměr studny Poznámka Vzdálenost od dálnice


k.ú. Měšín, p.č. 413/3 Obec Měšín vrtaná 2,34 m 11,0 m 9,07 m (objem 923 l) 0,36 m **OB 0,41( mokřad 25x35 m) 55 m

Mokřad u dálnice Vlastník pozemku Rozměry HPV p.o.b. Přístupnost autem

k.ú. Měšín, p.č. 413/3 Obec Měšín 25 x 35 m 2,34 m ano

Vzdálenost od dálnice

30 m


- 17 -

Obrázek č. 10: DB-5 a DB-6 - mokřad s vrtem u dálnice - pravděpodobně vrt R18 dle Tůmy (1990)


Vrtaná studna nejasného původu o průměru 36 cm a hloubce 11 m. Při studiu archivních zpráv a vrtné prozkoumanosti (Česká geologické služba) jsou v uvedeném prostoru určité nesrovnalosti s přesnou lokalizací vrtných děl. V internetové databázi se nenalézá, ale ve zprávě Tůmy (1990) je uváděn jako vrt R18. Některé vrty jsou dle online vrtné prozkoumanosti situovány na jiných souřadnicích, než se vyskytují (viz vrt I6 – DB-7). Přesto lze s určitostí na základě více vrtných pracích z různých období při průzkumu podloží dálnice a terciérního reliktu se štěrkopísky tvrdit, že údolí je tektonicky prediponované a je zaplněno terciérními fluviálními sedimenty pliocenního stáří. Ze studia archivních materiálů lze předpokládat, že se jedná o zdroj s možnou vydatností okolo 0,4 l/s. To lze ověřit hydrodynamickou zkouškou. Směr proudění vody v mělkém kolektoru je směrem k dálnici. Pokud by se zde ovšem začalo čerpat, nelze úplně vyloučit ovlivnění chemismu jímané vody tohoto vodního zdroje znečištěním z dálnice, neboť jeho vzdálenost od dálničního tělesa je pouhých 55 m. Dokumentační bod DB-6

Drobnější podmáčená plocha (občasně snad i jezírko) na konci údolní nivy bezejmenného potoka před propustí pod dálnicí. Zvýrazněno vodomilným rostlinstvem (ostřice,…). S velmi vysokou pravděpodobností v hydrogeologické souvislosti s mokřinou v DB-10. Hydrogeologický vrt DB-5 je její součástí (na západním okraj mokřiny). V blízkém okolí se na západ od této mokřiny směrem k DB-10 v údolní nivě potůčku nalézají i další drobné podmáčené plochy, či dokonce bahnitá jezírka (záleží na meteorologických podmínkách). Vzhledem k prostorové orientaci spolu hydrogeologickými indikacemi DB-10 není možno vyloučit eventualitu založení vývěru na tektonické struktuře (třeba i jen nehluboce hydrogeologicky účinné) vyplněnou zvodnělými terciérními fluviálními sedimenty.


- 18 -

Dokumentační bod DB-7 Vrt I-6 Vlastník pozemku Typ studny HPV p.o.b. Hloubka studny p.t. Výška vodního sloupce Průměr studny Poznámka

k.ú. Měšín, p.č. 403/1 Obec Měšín vrt 4,93 m 10,75 m 6,22 m 0,23 m (0,19 m) **OB 0,40 m

Dokumentační bod DB-8 Vrt I-7 Vlastník pozemku Typ studny HPV p.o.b. Hloubka studny p.t. Výška vodního sloupce Průměr studny Poznámka

k.ú. Měšín, p.č. 403/2 Obec Měšín vrt 3,45 m 14,64 m 11,62 m 0,23 m (0,19 m) **OB 0,43m

Obrázek č. 11: a) Vrt I -6 na okraji lesa u louky, b) Vrt I-7 u lesní cesty a dálnice. Dokumentační bod DB-7 Ve zprávě Tůmy (1990) je popsán petrografický profil vrtu I-6 následovně: 0-1,0 šedohnědá jílovito-písčitá zemina 1,0-4,0 jemnozrnný až středně zrnitý jílovitý písek 4,0-10,0 štěrkopísek s jílovitou příměsí cca 60-70% val. průměr do 2-3 cm 10,0-13,0 m stř. až hrubozrnný jíl. písek se štěrkem, cca 10-20% val.průměr do 2-3cm Výstroj vrtu: plná ocel průměr 245 mm, PE průměr 225 Hladina pozemní vody se ustálila v úrovni 3,95 m. Ověřovací čerpací zkouškou byla dokumentována vydatnost 0,35 l/s při snížení hladiny vody na úroveň 4,4 m. Dokumentační bod DB-8 Ve zprávě Tůmy (1990) je popsán petrografický profil vrtu I-7 následovně: 0-0,5 hlína, kamení 0,5-5,0 štěrky 5,0-12,0hrubé štěrky 12,0-15,0 rula Výstroj vrtu: PE průměr 225, plná, perforovaná. Hladina pozemní vody se ustálila v úrovni 2,15 m. Ověřovací čerpací zkouškou byla dokumentována vydatnost 0,50 l/s při snížení hladiny vody na úroveň 3,32 m. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Hydrogeologická studie s návrhem opatření ke snížení zdravotních rizik vodovodu Měšín

- 19 -

Dokumentační bod DB-9 Pravděpodobně malý suťový vývěr v lese Ve vlhčích obdobích se v okolí zřejmě objevují další, obdobně slabé vývěry. Dokumentační bod DB-10 Rozsáhlá mokřina ve V-Z údolí bezejmenné vodoteče jz. od obce Měšín (p. č. 413/2 Pozemkový fond). Centrální část je zvýrazněna plochou zarostlou olšemi a dalšími náletovými dřevinami, orobincem, směrem k vodoteči pak pásem převážně vrb a olší. Mokřina je odvodňována do vodoteče přitékající od malých rybníčků (ležících jihojihovýchodně od Heroltic a Švábky), které se nacházejí na západním okraji Špitálského lesa v katastru obce Henčov. Plošný rozsah mokřadu ukazuje na rozsáhlejší plošnou dotaci. Pravděpodobná je hydrogeologická spojitost s dokumentačními body DB-5 a DB-6. Mezi těmito body a mokřadem jsou patrná další více podmáčená místa v louce údolní nivy potoka (viz modré šipky obrázek 12 a). Sdružení Mokřady - ochrana a management tam v letech 2012 -2013 upravovala terén. Provedená opatření (kácení náletových dřevin na celkové ploše 520 m2 a ruční vybudování tří tůní o velikostech 50, 35, a 10 m2, viz zákres tůní obrázek č. 13) mají zejména sloužit k podpoře populace silně ohroženého čolka velkého vyskytujícího se na blízké lokalitě v rybníce U Stěny. Smyslem prořezávek je prosvětlit lokalitu. Tůně mají nabídnout nové příležitosti k rozmnožování čolka. Opatření byla finančně podpořena z programu Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny Ministerstva životního prostředí. Při založení vodního zdroje (vrtané studny blízko DB-10) by mohlo být při využívání dosaženo vydatností nižších 0,X l/s možná až 1 l/s. Vzhledem k orientaci hydrogeologických indikací DB-5 a DB-6, není možno též zcela vyloučit založení vývěrů na tektonické struktuře (třeba i jen nehluboce hydrogeologicky účinné). Podle Tůmy (1990) se zde blízko DB-10 nalézá vrt I-3 hluboký 10 m. Ten se prozatím nezdařilo najít. V geologickém profilu je popsán: 0 - 0,5 m Kvartér jílovito písčitá zemina šedá 0,5 - 1,5 m Kvartér hlinito kamenitá až balvanitá suť 1,5 - 6 m Kvartér písek jemnozrnný šedozelený 6-8m Terciér štěrkopísek balvanitý max. vel částic 3 dm 8 - 10 m Proterozoikum rula silně navětralá Hladina podzemní vody v něm byla dokumentovaná 0,41 cm pod terénem a jeho vydatnost se pohybovala 0,4 l/s při snížení hladiny o 1,2 m. Využitelná vydatnost pak byla stanovena na 0,5 l. Při studiu vrtné databáze vyplynulo, že při čerpací zkoušce na vrtu I-3 se přetok na vrtu HR-3 zvýšil z 00057 l/s na 0.075 l/s. Vrt HR-3 se nalézal v jižní části obce Heroltice. Podle výsledků předkládané studie bylo za perspektivní pokládáno křížení Z-V údolí v oblasti jiného drobného bočního údolí SSV-JJZ směru (z jihu od lesa), ve kterém je dokumentován DB-9., morfologicky zvýrazněný podmáčenými plochami, v jejíž blízkosti se nalézá i hydrogeologický indikační bod DB-10. Na obrázku 12a) je tento prostor zvýrazněn 2 modrými šipkami bez popisu téměř uprostřed. Zde ale taktéž není vyloučeno ovlivnění zdroje HR-3 v Herolticích, který se nalézá v západním protažení směru údolí, ve kterém se DB-10 nalézá. Je potřeba ještě dodat, že čerpání podzemní vody by zde také mohlo mít za následek snížení hladiny podzemní vody v blízkém okolí a to by mohlo znamenat změny v biotopech. Některé blízko položené tůně by mohly zaniknout.


- 20 -

Obrázek č. 12: a)Nahoře údolní niva potoka s mokřady (modré šipky) a polohou DB. b)Dole zákres tůní a realizovaných opatření: žlutě - prořezávky náletových dřevin, modře - tůně, bíle - uložení a rozhrnutí vykopané zeminy. c)Dole vpravo - foto východní tůně. 3.4.2. Rešerše archivních zdrojů - ověřené hydrogeologické vrty a vrtané vodní zdroje. Dokumentační bod DB-11 Vrt R15 Dle Tůmy (1990):- výstroj vrtu průměr 377 mm, ocelová plná (+0,5-8,5; 10,9-13,0 m) a UGI filtr průměr 360 mm (8,5 -10,9 m) Geologický popis a profil vrtu Kvartér 0-0,2 tmavohnědá humusovitá, zemina 0,2-0,7 šedohnědá písčitá hlína 0,7-2,0 šedohnědý slabě písčitý jíl, tuhý až pevný Terciér- pliocén 2,0-3,0 rudohnědý písčitý jíl 3,0-4,0 žlutohnědý slabě písčitý jíl 4,0- 7,0 šedohnědý jílovitý písek jemnozrnný až prachovitý 7,0-8,0 šedožlutý jílovitý písek, prachovitý 8,0- 8,5 rezavohnědý středně zrnitý jílovitý písek 8,5-9,5 štěrkopísek asi 50-60% val., průměr do 5 cm, místy polohy slepenců s Fe Mn tmelem 9,5-11,5 hrubé štěrky s jíl.-písčtitou výplní, asi 70 % valounů, průměr do 25-30 cm Moldanubikum 11,5-13,0 rozvětralá rula, charakter silně písčitého jílu s úlomky Hladina pozemní vody byla naražena v 8,0 m a ustálila se v úrovni 3,5 m. Ověřovací čerpací zkouškou byla dokumentována vydatnost 1,68 l/s při snížení hladiny vody na úroveň 8,5 m. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Hydrogeologická studie s návrhem opatření ke snížení zdravotních rizik vodovodu Měšín

- 21 -

Dokumentační bod DB-12 Vrt ST-1A Dle Tůmy (1990): výstroj vrtu průměr 225 mm, PE perforovaná (2-12 m) a plná Geologický popis a profil vrtu 0-1,0 hrubý štěrk a kusy betonu 1,0-1,5 šedá písčitá hlína 1,5-2,5 šedohnědý slabě písčitý jíl 2,5-8,0 rezavohnědý štěrkopísek s jíl. příměsí, cca 30-40%valounů, průměr 2-10 cm 8,0-12,0 štěrkopísek s jíl. příměsí cca 60-70 % valounů, průměr 20-30 cm 12,0-14,0 silně navětralá rula Hladina pozemní vody se ustálila v úrovni 1,25 m. Ověřovací čerpací zkouškou byla dokumentována vydatnost 0,50 l/s při snížení hladiny vody na úroveň 2,44 m. Dokumentační bod DB-13 Vrt R16 a Vodní zdroj pro Velký Beranov II Oplocený vrtaný vodní zdroj v lese Dle Tůmy (1990): výstroj vrtu průměr 377 mm, ocelová plná (+0,5-9,0;11,4-11,9; 15,517,0 m) a UGI filtr průměr 360 mm (9,0-11,4; 11,9-15,5 m) Geologický popis a profil vrtu Kvartér 0-0,2 černohnědá humusovitá zemina 0,2-1,2 šedobílý tuhý jíl Terciér- pliocén 1,2-2,0 rezavohnědý silně písčitý jíl s valouny štěrku 2,0-3,0 žlutošedý prachovitý písek 3,0- 5,0 rezavohnědý stř. až hruborznný písek s ojed. valouny průměru do 5 cm 5,0-10,0 rezavohnědý štěrkopísek, asi 60% val. průměr do 5 cm 10,0- 15,0 rezavohnědý štěrkopísek, asi 70%val. průměr do 10 cm 15,0-15,3 šedý jíl s val. štěrku do 10 cm 15,3-15,5 hrubé štěrky s jílovito písčitou výplní, val. průměr až 35 cm Moldanubikum 15,5-16,0 rozvětralá rula 16,0-17,0 silně navětralá rula s úlomky Hladina pozemní vody byla naražena v 5,1 m a ustálila se v úrovni 5,2 m. Ověřovací čerpací zkouškou byla dokumentována vydatnost 2,85 l/s při snížení hladiny vody na úroveň 7,3 m. Dle Landy (2012) je v R16, což je jeden ze čtyř využívaných vrtů pro skupinový vodovod Velký Beranov, využitelná vydatnost 4,00 l/s. Dokumentační bod DB-14 Vodní zdroj pro Velký Beranov I Oplocený vodní zdroj - vrtaná studna. Geologická situace bude obdobná jako u vrtu I-6 viz DBVII, který je vzdálen cca 75 m. Dle Landy (2012) se jedná o vrt R17, který je hluboký 17 m a jeho využitelná vydatnost je 3 l/s. Na katastrálním území Měšína využívá místní (městská) část Velký Beranov dva vrty. Další dva jsou již mimo k.ú. Měšína. Celkový povolený odběr dle Landy (2012) ze všech čtyř vrtů je 10 l/s. Jedná se tedy o průměrné využití 7-9 l/s ze všech čtyř vrtů. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Hydrogeologická studie s návrhem opatření ke snížení zdravotních rizik vodovodu Měšín

- 22 -

Zdroj PRVK –Kraje Vysočina. V místní části Velký Beranov je vybudovaný veřejný vodovod z let 1973-1983. Vodovod je součástí skupinového vodovodu Velký Beranov -Luka nad Jihlavou -Bítovčice -Vysoké Studnice. Zdrojem pitné vody je podzemní zdroj Rytířsko, který se sestává ze čtyř vrtů.

Obrázek č. 13: Celková situace vodárenského systému obce Měšín i na jeho katastrálním území využívané zdroje podzemní vody pro Velký Beranov - jižně od dálnice D1 (Zdroj PRVK –Kraje Vysočina )

4. Návrh technologie čištění surové pozemní vody Pesticidní látky včetně metabolizovaných forem se běžně vyskytují jak v povrchových tak i podzemních vodách. Jedná se zejména o následující skupiny pesticidních látek: triaziny, chloracetanilidy, deriváty kyseliny močové (urony), pyrethroidy, glyphosat a další. Analýzou vzorku vody z odběrového místa Měšín čp. 23 ze dne 13.7.2016, která byla v rámci úplného rozboru zaměřena i na širokou škálu pesticidních látek a jejich metabolitů, byl ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Hydrogeologická studie s návrhem opatření ke snížení zdravotních rizik vodovodu Měšín

- 23 -

zjištěn obsah alachloru ESA 1,6 µg/l a metazachloru ESA 0,46 µg/l. Obsah mateřských látek alachlor a metazachlor i jejich metabolitů OA byl pod mezí stanovitelnosti 0,025 µg/l. Obsah alachloru ESA nad hodnotou 1 µg/l, doporučenou Státním zdravotním ústavem Praha, byl potvrzen i následným cíleným rozborem vzorku vody ze stejného odběrového místa ze dne 22.8.2016, kdy byl zjištěn obsah alachloru ESA 1,4 µg/l a metazachloru ESA 0,66 µg/l. Podle výsledků úplných rozborů vzorků vody ze dne 22.7.2015 a 13.7.2016 vyhovuje kvalita vody z vodovodu Měšín v ostatních ukazatelích s výjimkou vyšší kyselosti (pH 6,1) požadavkům vyhláškyč. 252/2004 Sb.2, pouze tvrdost vody (obsah vápníku a hořčíku) je pod doporučeným rozmezím hodnot. Alachlor a metazachlor i jejich metabolity se vyskytují zejména v souvislosti s hospodařením v zemědělství (pro ochranu pěstovaných rostlin), jsou velmi dobře rozpustné a snadno pronikají půdním profilem. Ve znaleckém posudku Havla (2016) se uvádí, že obsah alachloru ESA v pitné vodě vodovodu Měšín do maximální koncentrace 2 µg/l podle současných odborných poznatků nepředstavuje riziko nepříznivých zdravotních účinků pro zásobované obyvatele včetně nejcitlivějších skupin populace. Přesto z důvodu předběžné opatrnosti vzhledem k teoretické nejistotě ohledně možné přítomnosti i dalších méně známých metabolitů alachloru ve vodě z kontaminovaného zdroje a též pro zachování důvěry spotřebitelů k dodávané pitné vodě doporučuje Havel (2016) prověřit možnost dočasné úpravy vody ze studny instalací filtru s aktivním uhlím. Současně navrhuje majiteli vodovodu podat podnět Zemědělské inspekci ÚKZÚZ k prošetření používání přípravků na ochranu rostlin v lokalitě kontaminovaného zdroje vodovodu Měšín, neboť aplikace přípravků s obsahem účinné látky alachlor není v ČR již 8 let povolena. Pro příklad v komerčně prodávaném produktu LASSO MTX (složení alachlor, voda +formulační příměsi) z roku 2002 se uvádí, že při fotochemické degradaci v půdě má alachlor poločas rozpadu 144 dní. Pokud je v půdě rozptýlen, půda je provzdušněná a teplota je okolo 25°C, je poločas rozpadu15-30 dní a ve vodě je poločas rozpadu 23 dní.!!! Tato látka se velmi rychle odbourává a rozpadá. I z pohledu hydrochemického je proto důrazně doporučeno majiteli vodovodu podat podnět Zemědělské inspekci ÚKZÚZ k prošetření používání přípravků na ochranu rostlin v lokalitě kontaminovaného zdroje vodovodu Měšín. Vyplavování těchto látek do vodních toků je závislé na srážkovém režimu. Mezi nejdiskutovanější paradoxy dneška patří výstavba bioplynových stanic a s tím související využití zemědělské půdy pro pěstování technických plodin, zejména kukuřice. U těchto plodin je hlavním požadavkem rychlý růst a jsou extrémně chemicky hnojeny. Ve srážkových obdobích jsou tato hnojiva splavována do okolních vodních toků a následně mohou být obsažena i ve vodních zdrojích Snížit pesticidy v pitné vodě lze dosáhnout omezením a přísnou regulací dávkování těchto látek v zemědělství, což je v praxi těžko dosažitelné řešení. Další možností je odstranění těchto pesticidů z vody odpovídajícími technologiemi na úpravnách vody nebo pomocí filtrace vody pitné vody přímo u spotřebitele. V úpravnách vody se používá filtrační zařízení s aktivním uhlím k odstranění těžkých kovů, vysrážených oxidů kovů, zbytkového chloru a zápachu z upravované vody. Zařízení pracuje automaticky a je řízeno časově. Příkladem mohou být dvě filtrační zařízení uvedená v příloze I za textem studie. V těchto případech se jedná o dvě zařízení v jednoduchém provedení, vybavené automatickým 5-stupňovým centrálním řídícím ventilem SIATA typ V 132 F, s elektronickým řídicím přístrojem XPO nebo SFE, přímo programovatelnou nebo automatickou regenerací. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Hydrogeologická studie s návrhem opatření ke snížení zdravotních rizik vodovodu Měšín

- 24 -

Tlaková nádoba je vyrobena z korozivzdorného materiálu GFK. Jako základový filtrační materiál je použit křemenný písek, zbytek náplně tvoří filtrační náplň – aktivní uhlí. Zařízení je možné dodávat v různých velikostech. Pokud není voda upravována nebo pro snížení koncentrace pesticidních a dalších organických látek v pitné vodě se v současné době mohou použít dvě technologie také u konečného spotřebitele, ozonizace a sorpce na granulovaném aktivním uhlí GAU. Proces ozonizace jednotlivé látky rozloží, chemicky změní, z vody je však úplně neodstraní. Pro skutečné odstranění pesticidů z pitné vody je relevantní pouze technologie sorpce na GAU. Granulované aktivní uhlí GAU se liší nejen podle suroviny, ze které se vyrábí, ale podle vlastní struktury. Pro širší záběr při odstraňování pesticidů je ideální kombinace alespoň dvou typů aktivního uhlí. Známé konvice pro filtraci pitné vody obsahující aktivní uhlí dokáží snížit obsah zkoušených pesticidů až o 60%, což je velmi dobrý výsledek.

5. Závěr Na základě výše uvedeného komplexního hydrogeologického zhodnocení předmětného prostoru s aplikací studia archivních materiálů a terénního šetření, lze dospět k následujícím závěrům: 1. Perspektivním prostorem pro zastižení zvodnělých struktur je prostor ve Špitálském lese v blízkosti zdrojů pro Velký Beranov I a II na území katastru obce Měšín. Zde by bylo nutné dodržet ochranná pásma již stávajících vodních zdrojů pro Velký Beranov. Jejich poměrně velká vzdálenost (okolo 400 m) dává prostor pro nový vodní zdroj. Dalším pozitivem se jeví fakt, že prostor leží dále od tělesa dálnice, hydrologicky proti proudění mělkého kolektoru a jeho poloha v zalesněné oblasti slibuje daleko menší zátěž možným znečištěním než současný vodní zdroj obce, který je ohrožený hospodařením na přilehlých polních pozemcích. Tento prostor uvedený pro případné situování jímacího vrtu se nalézá v hydrologickém a hydrogeologickém povodí stávajících vrtů. Měl by se nacházet vně jejich ochranných pásem a v dostatečné vzdálenosti, aby nedošlo k jejich vzájemnému ovlivnění. Pro přesnější lokalizaci bodu hloubení v jednotlivých lokalitách bude nutno doplnit provedený orientační průzkum geofyzikální metodou VDV, jejíž vyhodnocení bude rozšířeno o konstrukci hloubkových řezů, které umožní predikovat potřebnou hloubku vrtu v navrhovaném bodě vrtání. Předběžně lze potřebnou hloubku vrtů odhadovat na 20-40 m, nelze vyloučit, že bude potřebné vrtat hlouběji. Z hlediska možnosti zajištění nejvyšších vydatností lze za nadějné označit hluboký (desítky metrů – až 40 m popř. i více) jímací vrt situovaný v terciérních sedimentech a na zvodnělé tektonické linii v puklinové zóny, který může v případě vhodného situování dosáhnout vydatnosti i větších než 1 l/s. Vodní zdroj tohoto konstrukčního typu může do vodárenské sítě dodávat i několik desítek m3 podzemní vody denně a nebývá tak náchylný na roční chod srážek a klimatické změny. Pokud je jejich hloubka větší, bývá jejich chemické složení často zatíženo vyššími koncentracemi železa a manganu, poměrně častý bývá výskyt radonu v podzemní vodě. Často bývá nutné uvedené komponenty z vody odstraňovat. 2. Podle výsledků předkládané studie je za perspektivní pokládána také oblast Z-V linie na jz. okraji obce Měšín vymezeného prostoru hydrogeologické studie, morfologicky zvýrazněná mokřinami, mezi indikačními body DB-10 a 5. Nadějnější lokalizací se jeví tektonické křížení se směrem SSV-JJZ na kterém leží DB-9 Předpokládaná hloubka je mezi 40-60m. U této lokalizace však existuje možnost ovlivnění jak biotopu mokřadu, tak i minimální možnost ovlivnění zdrojů v jižní části Heroltic, ležící ve V-Z protažení údolí potoka. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Hydrogeologická studie s návrhem opatření ke snížení zdravotních rizik vodovodu Měšín

- 25 -

3. Lokalita blízko stávajícího vodního zdroje (růžová plocha okolo DB-1 až DB-3 je také nadějná. Zde ale existuje možnost kontaminace alachlorem a proto je doporučeno využití pouze vody puklinové odtěsněním kvartérní a terciérní zvodně, což se projeví na nižší vydatnosti nového zdroje. Odhadem by nový zdroj mohl mít vydatnost v rozmezí prvních decilitrů až litru za sekundu. 4. V případě úvah využití jako nového vodního zdroje vrtané studny DB-5, který by byl využíván pomocí čerpání podzemní vody je nutné očekávat dosažitelné, dlouhodobě udržitelné vydatnosti v řádu převážně nižších jednotek decilitrů za sekundu. Uvedená orientační vydatnost představuje potenciální denní posílení stávajícího vodárenského systému v řádu jednotek m3 denně. Tento perspektivní bod má nevýhodu v poměrné blízkosti u dálničního tělesa a tudíž tento vodní zdroj by mohl být ohrožený jak znečištěním z provozu dálnice tak případné havárie na ní. Prostor je na obrázku č. 6 vyjádřen růžovou barvou a označen DB-5. Uvedený typ vodního zdroje by v daném prostoru byl situován v podobných hydrogeologických podmínkách jako v případě obecní studny. Vodní zdroj by využíval terciérní fluviální uloženiny a kvartérní fluviální sedimenty. Obecně u totoho vodního zdroje lze očekávat obdobné fyzikálně chemické složení, které je u stávajícího vodního zdroje využívaným daným vodárenským systémem. Z hlediska hydrogeologa lze jako potenciálně nejperspektivnější pro zajištění vydatnějšího vodního zdroje, jejichž vybudování by mohlo mít zásadnější vliv na zvýšení celkové vydatnosti stávajícího malého vodárenského systému obce Měšín, označit lokalitu na jižním okraji prostoru hydrogeologické studie oba růžově ohraničené prostory. Perspektivnější se nalézá mezi stávajícími zdroji pro Velký Beranov pro jeho poměrně nadějnou vydatnost z terciérní zvodně i čistotu vody díky lokalizaci ve Špitálském lese bez zemědělského obhospodařování. Jako druhá se nalézá přibližně uprostřed mezi indikačními body DB-10 a 5 na pravděpodobném křížení tektonických struktur vedoucí od DB-9 (SSV-JJZ směru). U druhé lokalizace však existuje možnost ovlivnění jak biotopu mokřadu, tak i minimální možnost ovlivnění zdrojů v jižní části Heroltic, ležící ve V-Z protažení údolí potoka. Orientačně předpokládané hloubky nových vrtů jsou 20-40 a 40-60 m. Vrty bude nutno využívat za pomoci ponorných čerpadel. Oba dva vrty bude pravděpodobně možné připojit k stávajícímu vodárenskému systému propustí pod dálnicí v blízkosti DB-6. Lokalita blízko stávajícího vodního zdroje (růžová plocha okolo DB-1 až DB-3 je také nadějná. Zde ale existuje možnost kontaminace alachlorem a proto je doporučeno využití pouze vody puklinové odtěsněním kvartérní a terciérní zvodně, což se projeví na nižší vydatnosti nového zdroje. Odhadem by nový zdroj mohl mít vydatnost v rozmezí prvních decilitrů až litru za sekundu. Pokud by objednatelem bylo hledáno řešení v podobě využívání již stávajících vrtných děl, pak lze z hlediska očekávané relativně stabilnější vydatnosti vodního zdroje za perspektivnější označit vrt DB-5 v prostoru DB-6 v malém mokřadu u dálnice. Hloubka tohoto zdroje je 11 m. Nutno však připomenout, že tento zdroj je potencionálně ohrožen znečištěním z prostoru dálnice popř. z havárie na ní. Význam a perspektivy ostatních lokalit, indikačních bodů a ostatních starších vrtných děl byly uvedeny v kapitolách 3.4.1 a 3.4.2. V dalších krocích při řešení dané problematiky by měl objednatel (investor) v první řadě na základě předložené studie rozhodnout o bodech (resp. lokalitách) určených pro budování nových vodních zdrojů (na základě výhodnosti pozice vůči stávajícím vodohospodářským zařízením, majetkových poměrů ve vztahu k pozemkům s předpokládaným umístěním nových vodních zdrojů, ve vztahu k možnostem vedení vodovodních potrubí a elektrických přípojek ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Hydrogeologická studie s návrhem opatření ke snížení zdravotních rizik vodovodu Měšín

- 26 -

od nových zdrojů ke stávajícím vodohospodářským objektům, ve vztahu ke stávající úpravě zachycované vody. Dalším krokem pro přesné stanovení hloubení v těchto prostorách by měla být provedena detailní rekognoskace a doplňkový geofyzikální průzkum, které konkretizují bod hloubení nového vodního zdroje. Ve specifikovaných lokalitách by pak měl být vyhlouben nový průzkumný vrt, který v případě, že bude ve vrtu čerpacími zkouškami ověřena požadovaná vydatnost a zastižená voda bude upravitelná na vodu pitnou, čímž budou splněny požadavky na zásobování obce, bude uplatněn následující postup. Vyústění zárubnice na povrch bude překryto tzv. chráničkou (ocelová trubka shodná s průměrem vrtu opatřená uzamykatelným nebo jinak zabezpečeným víkem). Instalace chráničky zabrání poškození ústí vrtu. Tímto způsobem bude průzkumný vrt konzervován do doby, než bude uděleno stavební povolení speciálním stavebním úřadem pro vodní díla – vodoprávní úřad.

V Jihlavě dne 14. 11. 2016 Vypracovala: Mgr. Marie Nešporová


- 27 -


-1-

HYDROGEOLOGICKÁ STUDIE s návrhem opatření ke snížení zdravotních rizik vodovodu Měšín

Recommend Documents