1
PROJEKTOVÝ ATELIÉR Ing. arch. Jaroslav DANĚK Husova 4, Č. Budějovice 370 01, tel.fax.387 311 238, tel. 387 314 260, 605 277 998
ADs.r.o.
Územní plán obce
LITVÍNOVICE ČÁSTI – LITVÍNOVICE, ŠINDLOVY DVORY, MOKRÉ návrh
PRŮVODNÍ ZPRÁVA Červen 2004
SCHVALOVACÍ DOLOŽKA TENTO ÚZEMNÍ PLÁN BYL SCHVÁLEN Schvalovací orgán
ZASTUPITELSTVO OBCE LITVÍNOVICE
Dne
9. 6. 2004
Pod číslem usnesení
1 / 10
Starosta obce
ALENA NOVÁKOVÁ
Zástupce pořizovatele
OBECNÍ ÚŘAD LITVÍNOVICE
Zastoupený
ALENA NOVÁKOVÁ
Nadřízený orgán
Krajský úřad – Jihočeský kraj Odbor územního plánování, stavebního řádu a investic
Stanovisko vydáno dne
26. 5. 2004
Pod číslem jednacím
KUJCK 14162 / 2004 OÚPI / Pf
Razítka
2
OBSAH ÚDAJE O ZAKÁZCE ...................................................................................................................................................... 3 1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE ........................................................................................................................................... 4 1.1 HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ....................................................................................................................................... 4 1.2 ZHODNOCENÍ VZTAHU DŘÍVE ZPRACOVANÉ A SCHVÁLENÉ ÚPD A NÁVRHU ÚPO ........................... 4 1.3 VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ SOUBORNÉHO STANOVISKA ............................................................................ 4 1.4 VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ ...................................................................... 5 2 ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ........................................................................................................................... 5 2.1 VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ PODLE KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ OBCE ................................................. 6 2.2 ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY A PODMÍNKY VÝVOJE OBCE A OCHRANY PŘÍRODNÍCH, CIVILIZAČNÍCH A KULTURNÍCH HODNOT ÚZEMÍ ..................................................................................... 6 2.3 NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE.............................................................................................................. 8 2.4 NÁVRH ČLENĚNÍ ÚZEMÍ OBCE NA FUNKČNÍ PLOCHY A PODMÍNKY JEJICH VYUŽITÍ...................... 11 2.5 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ VČETNĚ STANOVENÝCH ZÁPLAVOVÝCH ÚZEMÍ......................................... 15 2.6 NÁVRH KONCEPCE DOPRAVY, OBČANSKÉHO A TECHNICKÉHO VYBAVENÍ A NAKLÁDÁNÍ S ODPADY ........................................................................................................................................................ 16 2.7 VYMEZENÍ PLOCH PŘÍPUSTNÝCH PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTŮ A PLOCH PRO JEHO TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ.................................................................................................................................. 27 2.8 NÁVRH MÍSTNÍHO ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY A KRAJINNÁ EKOLOGIE ........ 28 2.9 VYMEZENÍ PLOCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, ASANACÍ A ASANAČNÍCH ÚPRAV ............... 31 2.10 POŽADAVKY CO A OBRANY STÁTU ........................................................................................................... 34 2.11 VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA.... 41 2.12 NÁVRH LHŮT AKTUALIZACE ...................................................................................................................... 54 3 ČÍSELNÉ ÚDAJE DOPLŇUJÍCÍ A CHARAKTERIZUJÍCÍ NAVRŽENÉ ŘEŠENÍ .......................................... 55 3.1 OBYVATELSTVO A BYTOVÝ FOND............................................................................................................. 55 3.2 BYTOVÝ FOND................................................................................................................................................ 59 3.3 SEZNAM ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ............................................................................................................ 61 3.4 PŘÍLOHA K REGISTRAČNÍMU LISTU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE OBCE PLOCHY ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ ............................................................................................................................ 63 3.5 VÝPOČET SPOTŘEBY EL. ENERGIE ............................................................................................................ 64 3.6 VÝPOČET POTŘEBY VODY ........................................................................................................................... 66 4 ZÁVAZNÁ ČÁST VE FORMĚ REGULATIVŮ ............................................................................................... 67 4.1 NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE............................................................................................................ 67 4.2 NÁVRH ČLENĚNÍ ÚZEMÍ OBCE NA FUNKČNÍ PLOCHY A PODMÍNKY JEJICH VYUŽITÍ...................... 68 4.3 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ VČETNĚ STANOVENÝCH ZÁPLAVOVÝCH ÚZEMÍ......................................... 71 4.4 NÁVRH KONCEPCE DOPRAVY, OBČANSKÉHO A TECHNICKÉHO VYBAVENÍ A NAKLÁDÁNÍ S ODPADY ........................................................................................................................................................ 72 4.5 NÁVRH MÍSTNÍHO ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY .................................................... 76 4.6 VYMEZENÍ PLOCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, ASANACÍ A ASANAČNÍCH ÚPRAV ............... 77
3
ÚDAJE O ZAKÁZCE IDENTIFIKACE ZAKÁZKY A ÚDAJE O ZPRACOVATELI Název zakázky Stupeň Číslo zakázky Datum Pořizovatel Schvalující orgán Nadřízený orgán Zpracovatel IČO DIČ Bankovní spojení – č.účtu Vypracovali
ÚZEMNÍ PLÁN OBCE LITVÍNOVICE Návrh D46/94 29..3.2002 Obec Litvínovice Obec Litvínovice Krajský úřad – Jihočeský kraj PROJEKTOVÝ ATELIÉR AD s.r.o. - Ing.arch. Jaroslav Daněk 25 194 771 077 - 25 194 771 HVB a.s. České Budějovice, číslo účtu 31778-800/2700 Blanka Martiniová, Jana Titlová, Jaromír Kadlec, Ing. arch. Jindra Kupcová, Ing. Karolina Škrlantová, Naděžda Platilová,, Ing. Marcela Pávková, Ingrid Petrovičová, Pavel Kouba, Marcela Fenclová, Ivana Cápalová.
ZPRACOVATELÉ JEDNOTLIVÝCH ČÁSTÍ A KOOPERACE Urbanistická část Demografie Doprava a dopravní zařízení Vodohospodářské řešení Energetické řešení Zemědělský půdní fond Krajinná ekologie
Ing.arch. Jaroslav Daněk - PROJEKTOVÝ ATELIÉR AD s.r.o. Blanka Martiniová - PROJEKTOVÝ ATELIÉR AD s.r.o. Ing. Lumír Zenkl – ZESA s. r. o. Ing. V. Houška - H – PROJEKT Ing. J. Karpyta - ELENERG Blanka Martiniová - PROJEKTOVÝ ATELIÉR AD s.r.o. Ing. Pavel Popela
4
1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1.1 HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ Hlavním cílem územního plánu je vytvořit v obci Litvínovice a jejím správním území podmínky pro zdravý a spokojený život obyvatel. Schválený územní plán se stane právním podkladem pro řízení výstavby v obci a jejím správním území. Předmětem územního plánu je zejména podchycení současného urbanistického stavu obce s limitujícími faktory a na jejich základě navrhnout zásady budoucího uspořádání v území. Neopomenutelnou součástí územně plánovací dokumentace je návrh koncepce dopravy, technické infrastruktury a opatření vedoucí ke zlepšení kvality životního prostředí. Současně je nutné stanovit zastavitelné území obce se závaznými regulativy pro funkční plochy a veřejně prospěšné stavby.
1.2 ZHODNOCENÍ VZTAHU DŘÍVE ZPRACOVANÉ A SCHVÁLENÉ ÚPD A NÁVRHU ÚPO V minulosti byl zpracován ÚPNSÚ Litvínovice, Stavoprojektem České Budějovice. Důvodem pro nové zpracování je skutečnost, že zásadní změny politického, společenského i ekonomického vývoje po roce 1989 způsobily, že dosavadní územně plánovací dokumentace již nevyhovuje dnešním podmínkám usměrňování rozvoje obce. Navržené plochy platného ÚPO Litvínovice, byly již vyčerpány, a v současné době vzniká potřeba vytypování nových rozvojových ploch, stejně jako potřeba řešit a regulovat rozvoj celého správního území komplexně v návaznosti na širší územní vazby.
1.3 VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ SOUBORNÉHO STANOVISKA 1. část – splnění požadavků řešení sídel Dokumentace je zpracována jako Územní plán obce celého správního území obce v měřítku 1 : 2 000, včetně zapracování ÚSES. Obsah je v souladu s požadavky stavebního zákona a navazujících vyhlášek v platném znění. V roce 1992 byly zpracovány průzkumy a rozbory. Na základě průzkumů a rozborů byly vypracovány územně hospodářské zásady. V roce 1994 byl zpracován koncept územního plánu. V roce 1995 bylo zahájeno projednání zpracovaného konceptu. Po vyjasnění některých zásadních podkladů (existence vojenského letiště, trasa a šířka silnice I/3 - České Budějovice – Český Krumlov, velikost zátopového území, plynofikace obce…), byly uskutečněny v roce 1997 další projednání viz. přílohy v dokladové části. Dne 21.7.1997 byla Obcí Litvínovice objednána aktualizace konceptu. Dne 25.8.1997 byla předána (ve dvou vyhotoveních) aktualizovaná verze konceptu územního plánu, která byla řádně projednána s dotčenými orgány státní správy a účastníky řízení. Konečné připomínky byly stručně sepsány v dokumentu „Souborné stanovisko k doplněnému konceptu územního plánu sídelního útvaru Litvínovice, Šindlovy Dvory, Mokré“ vydaném Úřadem města České Budějovice dne 19.11.1997. 22.9.1998 byla potvrzena smlouva o dílo na dopracování konečného návrhu. V prosinci 1998 byl územní plán kompletně převeden do digitální formy a dokončen. V klasickém provedení (tiskem na papíře) byla předána začátkem roku 1999 po komunálních volbách „novému“ zastupitelstvu obce architektonická část k možnosti připomínek. Na základě požadavku vypracování klasických výtisků s kompletním vybavením zakázky v klasické formě ze dne 12.5.1999 byl konečný návrh dopracován. Konečný návrh územního plánu byl projednán s DOSS podle schváleného souborného stanoviska. V roce 2002 po povodních bylo zpracováno doplnění souborného stanoviska které bylo schváleno 12 2003. Všechny body souborného stanoviska byly splněny.
5 2. část – splnění požadavků řešení volné krajiny Hospodaření člověka se rušivým způsobem projevuje na tváři krajiny, a proto je potřebné nalézt vyvážený kompromis, který je nezbytným předpokladem zachování životních podmínek. Nejzávažnější narušení životního prostředí dnes představuje: · Zhoršení kvality ovzduší a zatížení ekosystému odpady. · Narušení energetických a látkových toků (například eroze). · Zhoršení přirozené úrodnosti půd. · Narušení hydrologického režimu a extrémní rozkolísanost průtoků. · Kontaminace povrchových i podzemních vod. · Vymizení ekotonálních společenstev. · Nevyváženost druhové skladby bioty. · Přerušení migračních cest velkoplošnou zástavbou a neuváženým řešením pozemních komunikací. Celkově došlo k narušení tzv. ekologické stability, kterou je však možné systémem odpovědně navržených opatření alespoň částečně obnovit. Výchozí platformu poskytuje tzv. ekologická kostra krajiny, kterou tvoří ekologicky stabilnější části přírody. Mezi nejvýznamnější nástroje revitalizace krajiny patří realizace územního systému ekologické stability, realizace komplexních pozemkových úprav nebo krajinotvorné programy Ministerstva životního prostředí.
1.4 VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Architektonnický návrh byl proveden v souladu se schváleným souborným stanoviskem, které bylo sepsáno na základě řádně projednaného konceptu návrhu zemního plánu obce Litvínovice. Veškré připomínky zestrany dočených orgánů státní správy a obce byly akceptovány. Připomínky podané obvateli obce byly zpracovány v souladu s dohodovacím řízením souborného stanoviska.
2 ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU METODIKA ZPRACOVÁNÍ Územní plán obce je zpracován v souladu se Stavebním zákonem v platném znění a jeho prováděcí vyhlášky č.135/2001.
POUŽITÉ PODKLADY Pro pořízení územně plánovacích podkladů bylo použito státní mapové dílo, které bylo v rámci přípravných prací pořizovatele doplněno na účelově vytvořený mapový podklad, který vychází z posledního stavu katastrálních map. Mapové podklady neobsahují rozestavěné objekty, objekty na které již bylo vydáno stavební povolení, ani objekty které již fyzicky existují a jejich majitelé nepožádaly o zanesení do katastrálních map. Pro zpracování byl vytvořen mapový podklad v měřítku 1 : 2 000 (Mapové podklady jsou určeny výhradně pro potřebu ÚPD). Ostatní použité podklady pro vypracování ÚPO : Koncepce urbanizace Jihočeského kraje, Stavoprojekt České Budějovice Územní plán města Č.Budějovice Výsledky sčítání lidu, domů a bytů v okrese České Budějovice Hlukové izofony z vojenského letiště. Mapy radonového rizika. Podklady ŽP o poddolovaných lokalitách a nerostných ložiskách Generel místního ÚSES Vyjádření a podklady dotčených orgánů státní správy a organizací k zadání ÚPN Konzultace se zastupiteli obce Litvínovice
6
2.1 VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ PODLE KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ OBCE Řešené území jednotlivých sídel Litvínovice, Mokré, Šindlovy Dvory je vymezeno velikostí zpracovaného mapového podkladu. Velikost řešeného detailu v měřítku 1 : 2 000 byla stanovena tak, aby bylo graficky možné vyjádřit celé katastrální území obce. Sousední správní území jsou České Budějovice, Homole, Dubné, Planá. Sousední katastrální území jsou České Budějovice, Planá, Homole, Třebín, Branišov.
2.2 ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY A PODMÍNKY VÝVOJE OBCE A OCHRANY PŘÍRODNÍCH, CIVILIZAČNÍCH A KULTURNÍCH HODNOT ÚZEMÍ Předpokládané podmínky vývoje obce Základním principem urbanistické koncepce, tzn. celkového prostorového uspořádání stávající i nové zástavby, je zachování relativní celistvosti a kompaktnosti sídelního útvaru. Přitom se respektuje určitá uvolněnost zástavby odpovídající venkovskému prostředí a celkovému měřítku stávající zástavby. Na podporu koncepčních principů stabilizace řešeného území, vývoje sídelní struktury a urbanistické úrovně venkovského prostoru je třeba prioritně uplatňovat objektivní hlediska "Programu obnovy vesnice". Při realizaci výstavby bytů je nutné klást důraz na rekonstrukci a modernizaci domovního fondu, na využívání vnitřních rezerv zastavěných částí a v rámci výstavby soukromých obytných objektů je třeba podporovat možnost zřizování prostorů pro občanskou vybavenost, která nenaruší okolní bydlení. V obci je zástavba spíše vesnického charakteru, k okrajům sídel se mění na zástavbu převážně původních zemědělských objektů v průběhu doby přestavěných a doplněných novější zástavbou rodinných domů. Tato zástavba je formována komunikačním skeletem uprostřed zemědělsky obhospodařované krajiny se značným podílem lesů a zeleně, která je zde tvořena doprovodnou vegetací podél komunikací. V sídlech jsou pohledově výrazně vnímány veškeré vyšší a objemnější stavby, o to výrazněji působí fronty původních objektů. Tento charakter sídel, by měl být zachován a citlivě rozvíjen.
Předpokládané podmínky vývoje přírodních hodnot území V řešeném území se nachází 5 památných stromů, a to na hrázi Šindlovského rybníka. Jejich poloha je zakreslena v grafické části ÚPD, včetně ochranných pásem.
Návrhy výsadeb a jiných sadových úprav A)
Ozelenění hospodářských areálů. Dřeviny vhodné pro protihlukové výsadby
Acer campestre (javor babyka), Acer platanoides (javor mléč), Acer pseudoplatanus (javor klen), Alnus glutinosa (olše lepkavá), Berberis vulgaris (dřišťál obecný), Betula verrucosa (bříza bradavičnatá), Carpinus betulus (habr obecný), Cornus alba (svída bílá), Cornus mas (dřín obecný), Cornus sanguinea (svída krvavá), Corylus avellana (líska obecná), Crataegus prunifolia (hloh slivoňolistý), Fagus sylvatica (buk lesní), Hippophae rhamnoides (rakytník řešetlákový), Lonicera tatarica (zimolez tatarský), Lonicera xylosteum (zimolez pýřitý), Parthenocissus quinquefolia (přísavník pětilistý), Philadelphus coronarius (pustoryl věncový), Polygonum baldschuanicum (rdesno baldšuánské), Populus x berolinensis (topol berlínský), Prunus padus (střemcha hroznovitá), Prunus serotina (střemcha pozdní), Quercus robur (dub letní), Rosa canina (růže šípková), Rosa multiflora (růže mnohokvětá), Rubus odoratus (ostružiník vonný), Salix aurita (vrba ušatá), Salix purpurea (vrba nachová), Symphoricarpos albus var. laevigatus (pámelník bílý), Syringa vulgaris (šeřík obecný), Tilia cordata (lípa srdčitá), Tilia platyphylla (lípa velkolistá), Viburnum lantana (kalina tušalaj), Viburnum rhytidophyllum (kalina vrásčitolistá).
7 Dřeviny vhodné pro protihlukové a protiprachové výsadby Berberis vulgaris (dřišťál obecný), Carpinus betulus (habr obecný), Cornus alba (svída bílá), Cornus mas (dřín obecný), Cornus sanguinea (svída krvavá), Corylus avellana (líska obecná), Crataegus prunifolia (hloh slívolistý), Hippophae rhamnoides (rakytník řešetlákový), Lonicera tatarica (zimolez tatarský, Lonicera xylosteum (zimolez pýřitý), Parthenocissus quinquefolia (přísavník pětilistý), Philadelphus coronarius (pustoryl věncový), Polygonum baldschuanicum (rdesno baldšuánské), Prunus padus (střemcha hroznovitá), Rosa canina (růže šípková), Rosa multiflora (růže mnohokvětá), Rubus odoratus (ostružiník vonný), Salix aurita (vrba ušatá), Salix purpurea (vrba nachová). Původní stromové dřeviny vhodné pro clonné výsadby Acer platanoides (javor mléč), Acer pseudoplatanus (javor horský), Betula verrucosa (bříza bradavičnatá), Fraxinus excelsior (jasan ztepilý), Quercus petraea (dub zimní), Tilia platyphylla (lípa velkolistá), Ulmus hollandica (jilm holandský) - nepůvodní ale vhodný.
B)
Dosadba alejí podél komunikací. Dřeviny vhodné pro výsadby v širších ulicích
Acer platanoides (javor mléč), Acer pseudoplatanus (javor klen), Aesculus x carnea (jírovec pleťový), Ailanthus altissima (pajasan žláznatý), Betula verrucosa (bříza bradavičnatá), Castanea sativa (kaštanovník jedlý), C.s. 'Pyramidalis', Catalpa bignonioides (katalpa trubačovitá), Celtis australis (břestovec jižní), Celtis occidentalis (břestovec západní), Crataegus laevigata 'Paul's Scarlet' (hloh obecný), 'Plena', Fagus sylvatica f. purpurea (buk lesní), Fraxinus americana (jasan americký), Fraxinus excelsior 'Diversifolia' (jasan ztepilý), Gleditsia triacanthos 'Shademaster' (dřezovec trojtrnný), Juglans cinerea (ořešák popelavý), Juglans nigra (ořešák černý), Magnolia acuminata (šácholan přišpičatělý), Malus floribunda (jabloň mnohokvětá), Malus trilobata (jabloň trojplátečnatá), Platanus x acerifolia (platan javorolistý), Platanus occidentalis (platan západní), Populus alba (topol bílý), Populus x berolinensis (topol berlínský), Prunus avium 'Fastigiata' (třešeň ptačí), Prunus dulcis (slivoň sladká), Prunus sargentii (slivoň Sargentova), Prunus serrulata (třešeň pilovitá), Prunus x yedonensis (slivoň jedoská), Pyrus calleryana (hrušeň), Quercus petraea (dub zimní), Quercus robur (dub letní), Quercus turneri (dub Turnerův), Robinia pseudoacacia (trnovník akát), R.p. 'Pyramidalis', Salix alba 'Calva' (vrba bílá), 'Drakenburg', 'Lievelde', Sorbus aria 'Gigantea' (jeřáb muk), 'Magnifica', Sorbus latifolia (jeřáb širolistý), Sorbus x thuringiaca (jeřáb), Sorbus torminalis (jeřáb břek), Tilia cordata (lípa srdčitá), Tilia x euchlora (lípa zelená), Tilia platyphylla (lípa velkolistá), Tilia tomentosa (lípa stříbrná), Tilia x varsaviensis (lípa varšavská), Ulmus carpinifolia (jilm habrolistý), Ulmus glabra (jilm horský), Ulmus x hollandica 'Groeneveld' (jilm holandský). Dřeviny vhodné pro výsadby v úzkých ulicích Acer campestre 'Fastigiatum' (javor babyka), Acer platanoides 'Erectum' (javor mléč), Aesculus hippocastanum 'Pyramidalis' (jírovec maďal), Carpinus betulus 'Fastigiata' (habr obecný), Crataegus monogyna 'Stricta' (hloh jednosemenný), Fagus sylvatica 'Dawyck' (buk lesní), 'Fastigiata', Laburnum x watereri 'Vossii' (štědřenec Watererův), Liriodendron tulipifera 'Fastigiatum' (liliovník tulipánokvětý), Malus baccata 'Columnaris' (jabloň bobulovitá), Populus alba 'Raket' (topol bílý), Prunus x hillieri 'Kornicensis' (slivoň Hillierova), Prunus serrulata 'Amanogawa' (slivoň pilovitá), Ulmus x hollandica 'Wredei' (jilm holandský).
2.2.1.1 GEOLOGICKÉ POMĚRY Řešené území se nachází na rozhraní klikovského souvrství – spodní oddíl (zelenošedé kaolinické pískovce, rudohnědé jílovce, tmavošedé jílovce a pískovce) a sprašových hlín místy s polohami navátých písků a svahovin. Podél vodního toku se nalézají nivní sedimenty a sedimenty umělých vodních nádrží, splachové hlíny.
2.2.1.2 HYDROGEOLOGICKÉ POMĚRY Řešené území sídel se nachází v oblasti komplexu většího počtu nepravidelně se střídajících průlinovo-puklinových vrstvových kolektorů a izolátorů a průlinového kolektoru kvartérních fluviálních písků a štěrkopísků. Průměrná hodnota kolektoru transmisivity se pohybuje mezi T>6.10 –3 Y>6,7 a T=1.10 –3 -6,10–3 Y=6,0 - 6,7.
8
Podmínky kulturních hodnot území 2.2.1.3 HISTORICKÝ VÝVOJ TRADIČNÍ ZASTAVĚNÍ V obci se vyskytují původní vesnické statky s hospodářskými částmi, které se vyznačují v převážné míře dvěma rovnoběžnými trakty s orientovanými štíty do ulice, které jsou propojeny zdí s vraty. Uprostřed této dispozice bývala síň s kuchyní, vpředu se světnicí a světničkou, vzadu s komorou. Statky mají hluboké předzahrádky se stromovím, rozlehlý dvůr, který bývá vzadu uzavřen stodolou. Za ní následují dlouhé zahrady a původně také polnosti. Domy byly uspořádány do řad s mezerami mezi staveními, nebo stály samostatně uprostřed luk. Budovy byly zděné, vápnem omítnuté, střechy sedlové. Výplňové prvky byly dřevěné, truhlářsky opracované. Uspořádání budov kolem dvora mělo v drsné přírodě opodstatnění : vznikl ohrazený prostor chráněný před povětrnostními vlivy. Dnes můžeme také ocenit soukromí a útulnost dvorů. Statky jsou převážně dobře udržované, dříve necitlivě modernizované, v současné době však pečlivě rekonstruované.
PAMÁTKOVĚ CHRÁNĚNÉ OBJEKTY Ochrana kulturních památek je zpracována ve spolupráci s Památkovým ústavem v Českých Budějovicích. V případě zamýšlené výstavby, která by mohla po svém realizování nadměrným měřítkem, nevhodným tvaroslovím, materiálovou skladbou, barevností či jakýmkoli jiným způsobem nepříznivě ovlivnit prostředí nemovité kulturní památky nebo která se bude v rámci dálkových pohledů opticky uplatňovat v souvislosti s nemovitou kulturní památkou, je nutné postupovat dle ustanovení §9 a 11 zákona č. 20/1987 Sb. „O státní památkové péči “, v platném znění, ve smyslu ustanovení § 40 zákona č. 71/1967 Sb., „O správním řízení “, v platném znění. V návrhu je respektován zákon č. 20/1987 Sb. a č.242/1992 Sb. „o státní památkové péči “. V řešeném území se nachází tyto památkově chráněné objekty : Litvínovice rejstř.č. 240
Stelova boží muka – u č.p.108, u hlavní silnice směr Šindlovy Dvory
rejstř.č. 241
Vodojem u č.p. 8 a 9 – při silnici, parcel.č. 618
Mokré
ARCHEOLOGICKÉ LOKALITY Na celé území obce je nutno pohlížet jako na území s archeologickými nálezy. Před zahájením výkopových a terénních prací, stavební nebo jiné obdobné činnosti je nezbytné postupovat v souladu s ustanoveními §21-24 zákona č. 20/1987 Sb. „O státní památkové péči “, v platném znění.
2.3 NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE Základním nástrojem urbanistické koncepce je rozdělení správního území obce na: Současně zastavěné území obce - tvoří jedno nebo více oddělených zastavěných území ve správním území obce. Hranici současně zastavěného území tvoří uzavřená obalová hranice zahrnující prostor stavebních parcel (zastavěných ploch a dvorů) a pozemkových parcel, které s nimi sousedí a slouží účelu, pro který byly stavby zařízeny (povoleny a kolaudovány). Hranice současně zastavěného území byla stanovena na základě průzkumů a rozborů. Zastavitelné území- tvoří plochy vhodné k zastavění, které jsou vymezeny územně plánovací dokumentací. Jsou to plochy určené pro rozvoj urbanizovaného území, převážně ploch pro bydlení a technickou vybavenost, sport a rekreaci, veřejnou zeleň, plochy pro dopravu a technickou infrastrukturu. Nezastavitelné území - je území, které nebylo vymezeno ÚPD k zastavění, ani není současně zastavěné. Toto území nelze zastavět vůbec, nebo výjimečně za zvláštních podmínek stanovených obecně závaznými právními předpisy.
9
Koncepce současně zastavěného a zastavitelného území Předpoklad rozvoje uranizovaného území obce Litvínovice Řešení, navrhované územním plánem, směřuje k posílení obytné a sídelní funkce. Další rozvoj obce je založen na občanské vybavenosti a podnikání. Za jeden z nejvýznamnějších prostředků stabilizace obyvatelstva lze považovat zdroj pracovních příležitostí. Při vytváření nové infrastruktury je třeba klást důraz především na kvalitu, na trvalé zlepšování vzhledu sídla a na kultivaci prostředí. Základním principem urbanistické koncepce, to je celkového prostorového uspořádání stávající i nové zástavby, je zachování relativní celistvosti a kompaktnosti sídelních útvarů. Přitom se respektuje určitá uvolněnost zástavby odpovídající příměstskému prostředí a měřítku stávající zástavby. Je nutno respektovat zásady rozvoje, vyjádřené v hlavním výkresu územního plánu. Jejich zpřesnění je nutné provést v následné dokumentaci - regulačním plánu. Na veškerou výstavbu o ploše větší než 5 ha je nutné zpracovávat regulační plány, nebo podrobnější architektonické studie.
Nejnaléhavější potřeba zpracování regulačního plánu se jeví v prostoru mezi silnicí I/3 a řekou Vltavou, kde je v části území přilehlého k silnici navržena smíšená zóna občanské vybavenosti a podnikání. Dále je nutné vypracovávat regulační plány i na větší obytné celky. Na podporu koncepčních principů stabilizace řešeného území, vývoje sídelní struktury a urbanistické úrovně venkovského prostoru je třeba prioritně uplatňovat zásady podle objektivních hledisek "Programu obnovy vesnice".
2.3.1.1 LITVÍNOVICE Sídlo Litvínovice leží západně od hlavního silničního tahu na Český Krumlov. Vzhledem k velmi malé vzdálenosti od centrální části Českých Budějovic a výbornému dopravnímu propojení jsou veškeré pozemky využitelné k výstavbě velmi cenné. Z tohoto důvodu také požadovala obec maximální možné zastavění. Původně byla navrhována převážná část pozemků pro smíšenou zónu podnikání a občanskou vybavenost (dnes níže uvedená zóna f), z důvodů hlukového zatížení od letiště. Později na základě požadavků (poptávky investorů) na pozemky pro bydlení bylo funkční využití změněno na obytnou zónu. Částečně byla iniciována rovněž mírným snížením nově vypočítaného hlukového pásma od letiště Planá. Tato změna byla projednána v aktualizovaném konceptu územního plánu a odsouhlasena souborným stanoviskem. Litvínovice lze rozdělit do několika hlavních funkčních zón : a) Komerční zóna – stávající (v prostoru podél silnice I/3 severozápadně). b) Komerční zóna – navržená (v prostoru podél silnice I/3 jihovýchodně). c) Zóna podnikání a zemědělství v severní části sídla – stav a návrh. d) Zóna bydlení - stav. f) Zóna bydlení - návrh. Komerční zóny jsou situovány podél hlavních komunikací, nízkopodlažní zástavba je umístěna stranou od rušných aktivit občanské vybavenosti a podnikání.
2.3.1.2 ŠINDLOVY DVORY Návrh přirozeným způsobem navazuje na stávající zástavbu nejdříve první a následně druhou etapou výstavby. Postupně bude docházet k obestavování centrální části. Jedná se o pozemky na pěkných jižních svazích, po kterých je vedena nová páteřní komunikace. Je nezbytné považovat tuto komunikaci za závaznou a plně ji respektovat. Území je dostatečně provětrávané a poskytuje pěkný výhled do mělkého údolí. Lokality jsou poměrně velkého rozsahu a v návrhovém období patrně nedojde k jejich úplnému zastavění. Poskytují však dostatečné množství pro výběr a umožňují tržní porovnání. I pro tuto možnost výběru jsou v návrhu uvažovány plochy v lokalitě :
10 Výhodou jižních ploch Šindlových Dvorů je velmi krátká vzdálenost do střední části (centra) s občanskou vybaveností a zastávkami ČSAD a MHD. Významným oživením této lokality je bezesporu existence Šindlovského rybníka a návaznost na lesní porosty. V této lokalitě však není se zástavbou nízkopodlažními objekty uvažováno. Severně od sídla se nachází stávající sportovně rekreační areál střelnice, který je umístěn v dostatečné vzdálenosti stávající i navržené nízkopodlažní zástavby, aby neomezoval svým provozem bydlení. Podle posledního hlukového měření zasahuje ochranné hlukové pásmo na hranici obytné zástavby. V bezprostřední blízkosti této plochy je navržena plocha pro sportovní využití s možností dočasné stavby. Plochy pro bydlení lze považovat částečně za smíšené zóny, kde jde realizovat menší občanská vybavenost, která nebude obtěžovat okolní životní prostředí. Rovněž je nutné zdůraznit, že závaznou část tvoří obytné plochy, které budou na základě regulačních plánů doplněny veřejnou zelení, drobnými hřišti, parkovišti a další vybaveností.
2.3.1.3 MOKRÉ Návrh využívá zejména plochy v severní části sídla, a to pro nízkopodlažní zástavbu bydlení. Další plochy pro bydlení jsou doplněny v jihozápadní části sídla pod silnicí. Rovněž jako u sídla Šidlovy Dvory lze plochy pro bydlení považovat částečně za smíšené zóny, kde jde realizovat menší občanská vybavenost, která nebude obtěžovat okolní životní prostředí. Rovněž je nutné zdůraznit, že závaznou část tvoří obytné plochy, které budou na základě regulačních plánů doplněny veřejnou zelení, drobnými hřišti, parkovišti a další vybaveností. V blízkosti zemědělského areálu jsou navrženy plochy pro občanskou vybavenost. Na těchto plochách lze budovat i vybavenost sportovního charakteru (bazény, tělocvičny, kuželkárny, sauny…). V jihozápadní části je navržená smíšená zóna - plocha pro výrobu, technickou vybavenost, občanskou vybavenost s příležitostným ubytováním. Z důvodů zachování dosavadních hodnot v území je třeba u ploch pro bydlení v rodinných domech zachovávat stávající orientaci hřebene a u ploch navržených jej orientovat kolmo do návsi. Dále je pak nutné, aby se u všech nově navržených staveb jednalo o nízkopodlažní přízemní objekty, u ploch pro bydlení v rodinných domech případně s objekty s obytným podkrovím, přičemž maximální plocha zastavěná budovami by neměla činit více než 40% pozemku. Odstavení vozidel by mělo být situováno vždy na vlastním pozemku.
Koncepce nezastavitelného území Koncepce krajiny se odvíjí z myšlenky, že lesní porosty, nivy vodních toků, polopřírodní až přírodní porosty a neobdělávané plochy jsou páteří její ekologické stability. Prvořadou záležitostí je ochrana (ve většině případů drobných toků však spíše obnova) vodního režimu. Týká se a) revitalizací vodních toků, drobných nádrží a jejich bezprostředního okolí, b) dalšího zvyšování retence vody v krajině. Jde o zvýšení morfologické členitosti koryt drobných vodních toků, umožnění jejich přirozeného meandrování (ve snaze celkově prodloužit vodní tok), vytvoření odpovídajícího vegetačního doprovodu, umožnění periodického zaplavování vhodných lokalit, ochrana toků před lokálním znečištěním z obce a snaha o obnovu stability vodního režimu. V řešeném území je možné tyto požadavky naplnit: revitalizací nejdrobnějších vodních toků a jejich vegetačního doprovodu (prostřednictvím projektů revitalizací konkrétních vodních toků, vesměs ve správě ZVS), realizací místního územního systému ekologické stability, které využívají vodní toky jako biokoridory a především biocentra umožňující trvalou existenci organismů nějakým způsobem vázaných na vodní prostředí, zřízením drobných vodních nádrží převážně biologického charakteru. Řešené území lze označit jako krajinu harmonickou. Vliv lidské činnosti je patrný zejména na odlesnění krajiny. Vzhledem k přizpůsobování krajiny těžké mechanizaci došlo v řešeném území ke zvětšování honů, plošnému odvodnění pozemků (a tím i zrychlení odtoku vody), částečnému zatrubnění vodotečí, k rušení remízků i k odstraňování solitérních dřevin, změně polních komunikací a podobně, které bránily těmto záměrům. Výše uvedenými zásahy a zejména jejich kombinací dosáhla labilita cenóz zvýšeného stupně a vyžaduje v blízké budoucnosti dodatečné náklady na nejrůznější ekologická opatření. V okolí Litvínovic považujeme za nejpotřebnější vytvoření hodnotných liniových prvků zeleně - alejí podél komunikací a ozelenění (případně revitalizaci) vodoteče. Všechny ostatní návrhy by měly být odvozeny zejména od územního systému ekologické stability (kromě studie revitalizace
11 vodotečí), jehož základními skladebnými částmi na lokální úrovni jsou i interakční prvky, což jsou ekologicky významné krajinné prvky a ekologicky významná liniová společenstva, vytvářející existenční podmínky rostlinám a živočichům a významně ovlivňující fungování ekosystémů kulturní krajiny. V místním územním systému ekologické stability zprostředkovávají interakční prvky příznivé působení biocenter a biokoridorů na okolní, ekologicky méně stabilní krajinu. Interakční prvky jsou součástí ekologické niky různých druhů organismů, které jsou zapojeny do potravních řetězců i okolních, ekologicky méně stabilních společenstev. Slouží jim jako potravní základna, místo úkrytu a rozmnožování i pro orientaci. Přispívají ke vzniku bohatší a rozmanitější sítě potravních vazeb v kulturní krajině a tím podmiňují vznik regulačních mechanismů, zvyšujících ekologickou stabilitu krajiny. Ekologická obnova luk Pozemky určené územním systémem ekologické stability (po jeho vypracování) pro zřízení trvalého travního porostu budou na podzim zorány, ponechány v drnu a na jaře podmítnuty. Preemergentně lze na podzim použít herbicidy s krátkou reziduální účinností. Vlastní výsev bude proveden nejlépe v květnu - většina druhů bude vzcházet po pravidelném červnovém období dešťů - do mělce vláčené a smykované půdy. Největší možná vzdálenost řádků je 22 cm, přičemž doporučujeme osev kombinovat s velmi řídce setou krycí plodinou - ječmenem nebo ovsem do výsevku 50 kg/ha přes řádek. Přední botky hlavní výsevní skříně sejí obilovinu, travinobylinná směs je seta mělce ze zadních botek "jeteláku". Výsev lze provést rovněž dvakrát do kříže - obilovinu hlouběji a směs jako druhou mělce. Osev bez krycí plodiny (obiloviny) je rovněž možný, ale je nutné provádět odplevelovací seče a odvážet pokos. Po osevu následuje lehké uválení. Na extrémních stanovištích je možné použít přísev do stávajícího společenstva speciálním strojem, který vyfrézuje v drnu výsevní drážku například upravená nesená sečka ze STS Libchava. I zde je nejlepším termínem setí jarní období. Výhodou bezorebných způsobů obnovy je v rychlosti akce a větší šanci dosévaných druhů stát se členy společenstva. Doporučujeme vysetí většího množství druhů (ideálně směsi z produkce firmy Planta Naturalis) s tím, že postupně nastane rovnováha. Důrazně varujeme před neekologickou obnovou trvalých travinobylinných porostů klasickým zemědělským jetelotravním postupem, který nemá s reálnou obnovou krajiny příliš mnoho společného.
2.4 NÁVRH ČLENĚNÍ ÚZEMÍ OBCE NA FUNKČNÍ PLOCHY A PODMÍNKY JEJICH VYUŽITÍ V grafické části Hlavního výkresu v měřítku 1 : 2 000 je patrné členění správního území obce Litvínovice do funkčních ploch a rozdělení do jednotlivých zón regulace. Jednotlivé funkční plochy jsou rozlišeny barvou upřesňující typ funkčního využití.
Plochy bydlení v rodiných domech – zóna 1, 1N ·
·
·
Doporučená funkce: individuální bydlení v rodinných domech a činnosti a děje s tímto typem bydlení související, tj. užitkové zahrady, vedlejší samozásobitelské hospodářství, vestavěná občanská vybavenost, drobná zařízení řemeslná a výrobní nenarušující sousedskou pohodu, malá rekreační a sportovní zařízení. Umístění musí být v souladu s charakterem využívání okolních ploch. Přípustná jsou rovněž parkovací stání a garáže pro potřeby vyvolané přípustným využitím území na vlastním pozemku, veřejná zeleň. Podmíněně přípustná funkce: zahradnické, sadovnické a vinařské provozovny, nerušící řemeslné a hospodářské provozy s vyloučením provozů vyžadujících vymezení pásem hygienické ochrany, administrativní zařízení, obchody, provozovny služeb a občanská vybavenost menšího rozsahu, veřejné stravování (sloužící převážně pro denní potřebu obyvatel přilehlého území). Nepřípustné: ostatní funkce, neuvedené jako přípustné nebo podmíněně přípustné, zejména veškeré činnosti narušující venkovské prostředí, odstavná stání a garáže pro nákladní automobily a autobusy, hromadné garáže, nákupní zařízení, zařízení dopravních služeb a autobazary.
Plochy bydlení v bytových domech – zóna 2 ·
· ·
Doporučená funkce: bydlení v rodinných domech nebo v bytových domech do 4. nadzemních podlaží, přípustné jsou služby zdravotní a sociální (domy s pečovatelskou službou), v přízemí vestavěná občanská vybavenost a provozovny služeb. Dále je přípustná funkce vzdělávací, kulturní, sportovní a infrastrukturní, ta zejména dopravní, nepřekračující významem místní dosah, parkovací stání a garáže pro potřeby vyvolané přípustným využitím území, a veřejná zeleň, parkové úpravy. Podmíněně přípustné: drobné obchodní, prodejní a administrativní činnosti nenarušující obytnou pohodu Nepřípustné: ostatní funkce, neuvedené jako přípustné nebo podmíněně přípustné , zejména veškeré provozy, činnosti a děje narušující obytnou pohodu, veškeré hospodářství, chovatelství a pěstitelství, odstavná stání a garáže pro nákladní automobily a autobusy, hromadné garáže, autobazary, nákupní zařízení většího rozsahu.
12
Plochy občanského vybavení – zóna 3, 3N ·
Přípustná funkce: funkce poskytující veřejné a správní služby, kulturní a kultovní služby, zdravotnické a sociální, sportovní a vzdělávací služby netechnického charakteru. Přípustné je zřizovat a provozovat knihovny, archivy, galerie, divadla, kaple, kostely, fary, úřady státní správy, služebny policie, zdravotnická střediska apod., parkovací a odstavná stání vyvolaná přípustným využitím území, nezbytná infrastruktura, veřejná zeleň, nákupní zařízení.
·
Podmíněně přípustná funkce: bydlení, ostatní podnikání, pokud nevyžaduje vyhlášení OP a negativně neovlivňuje své okolí.
·
Nepřípustné: jsou takové činnosti a děje, které nadměrně narušují prostředí, chovatelství, pěstitelství; průmyslová výroba a sklady.
Plochy technického vybavení – zóna 4, 4N ·
· ·
Doporučená funkce: Jsou to plochy určené pro umisťování staveb a zařízení technické vybavenosti. Smí být umisťovány nejen na těchto plochách, ale i na ostatních, kde jsou určeny pro bezprostřední obsluhu těchto ploch. Plochy pro technickou vybavenost zahrnují plochy pro vodovod, kanalizaci, elektřinu, plyn, teplo, spoje a radiokomunikace, kolektory a produktovody, likvidaci odpadů, skladování odpadů, vodohospodářské plochy, požární zbrojnice. Podmíněně přípustné: odstavná stání pro autobusy a nákladní automobily, garáže. Podmíněně přípustné jsou rovněž zařízení průmyslově a zemědělsky zaměřené a provozní byty pro bydlení osob přímo spojených s provozem dané výroby či technologie. Nepřípustné: ostatní funkce, neuvedené jako přípustné nebo podmíněně přípustné, zejména bydlení, hromadné patrové garáže.
Plochy soukromé zeleně – zóna 5 · · ·
Doporučená funkce: soukromé zahrady, sady, vinice, s možnou výstavbou oplocení a objektů drobné zahradní architektury (altány, sklady nářadí, pergoly, apod.) nenarušující sousedskou pohodu. Podmíněně přípustné: Podmíněně přípustné je zřizování zahradních domků o ploše do 16m2, samostatných rekreačních objektů, objektů pro pěstitelství a chovatelství, zahradnictví a sadovnictví většího rozsahu. Parkovací a odstavná stání je podmíněně přípustné zřizovat výlučně pro vlastní potřebu Nepřípustné funkce: veškeré funkce narušující prostředí, trvalé bydlení, garáže jako samostatné objekty, jakékoliv jiné funkce a zařízení, která nejsou uvedena jako doporučená nebo podmíněně přípustná.
Plochy sportu – zóna 6, 6N ·
· ·
Doporučená funkce: Jsou to plochy určené k hromadnému provozování sportovních aktivit. Přípustné je zřizovat sportoviště a hřiště, dětské hřiště, jednoduché stavby (s výjimkou staveb pro rekreaci) související s využitím plochy pro sport, parkovací a odstavná stání vyvolaná využitím území a děje s tímto typem bydlení související, veřejná zeleň, louky, velký podíl zeleně. Podmíněně přípustné: obslužná zařízení související s využitím území. Nepřípustné: ostatní funkce, neuvedené jako přípustné nebo podmíněně přípustné, zejména stavby individuální rekreace, zahrádky, altány, dopravní služby a autobazary.
Smíšené plochy sportu a bydlení v rodinných domech – zóna 7N ·
· ·
Doporučená funkce: plochy určené ke smíšené funkci sportu a bydlení v rodinných domech, s možností využití navrženého území pouze pro jedno z funkčních využití. - Přípustné je zřizovat sportoviště a hřiště, jednoduché stavby (s výjimkou staveb pro rekreaci) související s využitím plochy pro sport, parkovací a odstavná stání vyvolaná využitím území. - Bydlení v rodinných domech a činnosti a děje s tímto typem bydlení související. Podmíněně přípustné: obslužná zařízení související s využitím území. Nepřípustné: ostatní funkce, neuvedené jako přípustné nebo podmíněně přípustné, zejména stavby individuální rekreace, zahrádky, altány, dopravní služby a autobazary.
13
Smíšené plochy technického a občanského vybavení – zóna 8N ·
Přípustná funkce: technické a občanské vybavení, funkce poskytující veřejné a správní služby, kulturní a kultovní služby, zdravotnické a sociální, sportovní a vzdělávací služby netechnického charakteru. Přípustné je zřizovat a provozovat knihovny, archivy, galerie, divadla, kaple, kostely, fary, úřady státní správy, služebny policie, zdravotnická střediska apod., parkovací a odstavná stání vyvolaná přípustným využitím území, nezbytná infrastruktura, veřejná zeleň, nákupní zařízení.
·
Podmíněně přípustná funkce: bydlení, ostatní podnikání, pokud nevyžaduje vyhlášení OP a negativně neovlivňuje své okolí.
·
Nepřípustné: jsou takové činnosti a děje, které nadměrně narušují prostředí, chovatelství, pěstitelství; průmyslová výroba a sklady.
Plochy veřejné zeleně – zóna 9, 9N ·
Přípustná funkce: parkově upravená veřejná prostranství, krajinná zeleň, přírodě blízké porosty a dřeviny, travní porosty bez dřevin, solitéry s podrostem bylin. Tyto plochy jsou určeny k oddechu a rekreaci. Přípustné je zřizovat stezky pro pěší i cyklisty, osazovat drobnou architekturu a uliční mobiliář, pomníky, hrobky, památníky, vysazovat aleje.
·
Podmíněně přípustné: podmíněně přípustné je zřizovat hřiště, parkovací a odstavná stání, vyvolaná využitím území.
·
Nepřípustné: parkovací a odstavná stání a garáže většího rozsahu pro nákladní automobily a autobusy, trvalé bydlení, veškeré funkce neuvedené jako přípustné nebo podmíněně přípustné.
Plochy zemědělské výroby – zóna 10 ·
Přípustná funkce: činnosti zemědělské výroby a zemědělských provozů – zahradnické a zelinářské areály, chovatelské areály jimž nemusí být vymezeno PHO, zemědělské a zpracovatelské provozovny, přípustné je zřizovat skladové prostory a zařízení poskytující zemědělské služby a obchod, parkovací a odstavná stání pro potřebu vyvolanou využitím území. Bydlení pouze jako integrovaná součást malého soukromého zemědělského areálu.
·
Podmíněně přípustné: areály jimž musí být vymezeno pásmo hygienické ochrany, změna kultury pozemku na zahradu, sad, vinici, nedochází-li ke změně charakteru území a krajinného rázu. Výrobní a podnikatelská činnost, výrobní služby a sklady. Podmíněně přípustné je zřizovat provozní byty či rodinné domy pro bydlení osob přímo spojených s provozem dané výroby.
·
Nepřípustné: jsou veškeré činnosti vyžadující ochranu před zátěží okolí (hlukem, vibracemi, prachem, pachem, exhalacemi), nepřípustné je zřizovat čerpací stanice pohonných hmot s výjimkou zařízení pro potřebu provozovatele.
Pozemky určené pro plnění funkce lesa – zóna 11 ·
Přípustná funkce: plochy trvale určené k plnění funkce lesa podle zvláštních předpisů, přípustné je zřizovat jednotlivé účelové stavby pro lesní hospodářství místního dosahu.
·
Podmíněně přípustné: účelové komunikace určené pro obsluhu území, dostavby a přístavby malého rozsahu (tj. nárůst o max. 20% zkolaudované podlahové plochy) stávajících trvalých staveb na vlastním pozemku.
·
Nepřípustné: jsou jakékoliv funkce, které nejsou uvedeny jako přípustné nebo podmíněně přípustné.
Vodní toky a plochy – zóna 12 · Přípustná funkce: vodní plochy a toky, chovné rybníky, rekreační nádrže a ostatní vodní díla. · Podmíněně přípustná funkce: je možno zřizovat přemostění a lávky, stavidla a hráze, krmná zařízení pro chovné rybníky, pro rekreační vodní plochy pak skluzavky, mola, přístaviště a jiná sportovní zařízení. · Nepřípustné: všechny činnosti a děje neuvedené jako přípustné nebo podmíněně přípustné
14
Orná půda ·
Přípustná funkce: hospodaření na zemědělské orné půdě.
·
Podmíněně přípustné: zalesnění, trvalé travní porosty, účelové komunikace, jednoduché zemědělské stavby, vinice, sady, případně chmelnice, výstavba technické infrastruktury, stavby sloužící k obnově krajiny.
·
Nepřípustné: jakákoliv funkce, činnost nebo děj neuvedený jako přípustný nebo podmíněně přípustný.
Kulturní travní porosty ·
Přípustná funkce: extenzivně či intenzivně zemědělsky využívané travní a luční porosty.
·
Podmíněně přípustné: ostatní zemědělské využití, zalesnění, orná půda, účelové komunikace, objekty sloužící pro obnovu krajiny (rekultivace).
·
Nepřípustné: jakákoliv funkce, činnost nebo děj neuvedený jako přípustný nebo podmíněně přípustný.
Přírodě blízké porosty ·
Přípustné: plochy zařazené mezi prvky ÚSES je přípustné obhospodařovat v souladu s požadavky ochrany přírody (ty jsou specifikovány např. v textových částech schválených materiálů ÚSES, v plánech péče apod.)
·
Podmíněně přípustné: je zřizovat a provozovat na těchto územích zařízení bezprostředně související s využitím území, umožňuje-li způsob využití území jeho bezodkladné navrácení, nedochází-li ke změně charakteru území a krajinného rázu. Ve volné krajině je podmíněně přípustné realizovat opravy a údržbu obslužných komunikací, opravy, údržbu a výstavbu polních cest, kanalizace, meliorace, elektrické vedení VN a NN, dálkové a telekomunikační kabely. Doporučená je výsadba alejí a ochranné zeleně. Lze povolovat dočasné stavby pro zabezpečení zemědělské činnosti (seníky), lesnické, myslivecké a rybnikářské činnosti ( kazatelny, krmelce, posedy, sklady krmiva u rybníků).
·
Nepřípustné: je zřizovat a provozovat na těchto územích jakákoliv zařízení (zejména stavby), která nejsou uvedena jako přípustná nebo podmíněně přípustná. Nepřípustné je zřizovat objekty, které mohou sloužit individuální rekreaci. Plochy zařazené mezi prvky ÚSES je nepřípustné intenzivně obhospodařovat v rozporu s požadavky ochrany přírody.
Nezastavitelné plochy pro protipovodňová opatření ·
Přípustné: plochy určené pro řešení protipovodňových opatření. Přípustné je zde zřizovat stavby zvyšující nebo snižující břehy v závislosti na podrobném řešení povodňového modelu řeky Vtavy. Při projednávání tohoto modelu je nutné veškeré úpravy projednávat v součinnosti s městem České Budějovice jako jeden celek.
·
Podmíněně přípustné: je zřizování veřejné zeleně, parkové úpravy, včetně komunikací pro pěší, cyklistické stezky, zpevněné plochy, dětské hřiště, výstavba technické infrastruktury
·
Nepřípustné: zásadně je nepřípustné v této oblasti budovat stavby a zařízení, která zhoršují průtok a následně mohou vytvářet povodňové vlny (oplocení, odplavitelný materiál …)
Součástí výkresů jsou také plochy dopravní, pro dopravu v pohybu. Pro tyto plochy jsou stanoveny tyto funkce: ·
Přípustné: doprava motoristická, cyklistická, pěší,. Jsou to komunikace I., III.třídy a místní obslužné komunikace.
·
Podmíněně přípustné: se neurčují
·
Nepřípustné: veškeré činnosti a děje neuvedené jako přípustné
15
2.5 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ VČETNĚ STANOVENÝCH ZÁPLAVOVÝCH ÚZEMÍ Ochranná pásma Veškerá ochranná pásma jsou zakreslena v Hlavním výkresu.
2.5.1.1 OCHRANNÁ PÁSMA ELEKTRICKÉHO VEDENÍ Uživatel území v blízkosti energetických venkovních vedení je omezován ve své činnosti ochrannými pásmy. Jsou dána novelizovaným Energetickým zákonem nabývajícím účinnosti dne 1.1.2001. U stávajících el. zařízení, vybudovaných před účinností tohoto zákona, zůstávají původní ochranná pásma, viz §41: 22 kV = 10 m.
2.5.1.2 OCHRANNÉ PÁSMO VODNÍCH ZDROJŮ Ochrana podzemních vod je zpracována podle zákona č.138/1973 Sb. „o vodách“ ve znění pozdějších předpisů. V řešeném území se nenachází vodní zdroje s ochrannými pásmy.
2.5.1.3 OCHRANNÉ PÁSMO ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD V řešeném území se nachází navržené ČOV s ochrannými pásmy, která jsou zakreslena do hlavních výkresů.
2.5.1.4 OCHRANNÉ PÁSMO SILNIC Ochranná pásma dopravních tras jsou zpracována podle Zákona o pozemních komunikacích a Zákona o drahách. Sídly prochází státní silnice I. a III.třídy. Jejich ochranná pásma jsou zakreslena v hlavních výkresech.
2.5.1.5 OCHRANNÉ PÁSMO POZEMKŮ PRO PLNĚNÍ FUNKCE LESA Ochrana pozemků pro plnění funkce lesa je zpracována podle zákona „ O lesích “. Ochranné pásmo pozemků určených pro plnění funkce lesa je 50m od okraje.
Omezení lesními celky, vodními plochami a záplavovým územím V blízkosti řešených sídel se nachází vodní plochy a toky, lesní celky. Veškerá jejich ochranná pásma, pokud byla stanovena, jsou zakreslena do výkresů. Záplavové území se v katastrálním území nenachází.
Telekomunikace Provozovatelem pevné telekomunikační sítě je Český Telecom a.s.. Základním dokumentem pro jeho činnost je Zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, v pozdějším znění zákona ze dne 12. března 1992, kterým se původní zákon mění. Z hlediska vedení telefonních přístupových sítí je třeba při územním a stavebním řízení vyžádat stanovisko od Českého Telecomu a.s., oblast Jižní Čechy (České Budějovice). Ochranná pásma dálkových kabelů jsou 1,5m. Na úrovni analogové telefonní sítě je provedeno sdružení do uzlových telefonních obvodů (UTO). Pro danou oblast jsou to: Okres České Budějovice - UTO České Budějovice. Uzlové telefonní obvody jsou dále sdruženy do transitních telefonních obvodů (TTO), které se nacházejí pro Českobudějovicko v Českých Budějovicích. V řešeném území nejsou návrhem dotčeny telekomunikační trasy.
Radiokomunikace Daným územím procházejí radiokomunikační sítě. Jejich trasy jsou zakresleny v příloze textové části. Návrhem ploch k zástavbě nebudou dotčeny stávající radiokomunikační trasy.
Zásobování plynem Řešeným územím neprochází trasa vysokotlakého plynovodu. Návrh uvažuje s s rozvodem středotlakého plynovodu v obci. Jeho trasa je zakreslena do výkresové části.
16
Produktovody V řešeném území se nenachází produktovody.
Zájmy vojenské správy V případě staveb a objektů vojenských zájmů postupovat podle zákona č.222/1999 Sb. V řešeném území je v současné době evidován objekt vojenské zprávy, a to čistírna odpadních vod. V řešeném území jsou evidované zájmy vojenské zprávy.
2.6 NÁVRH KONCEPCE DOPRAVY, OBČANSKÉHO A TECHNICKÉHO VYBAVENÍ A NAKLÁDÁNÍ S ODPADY DOPRAVA A DOPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ Litvínovice, Šindlovy Dvory a Mokré leží v těsném sousedství jihozápadního okraje Českých Budějovic při silnici I/3 (dolnodvořišťské), od jejíž trasy se sídla rozkládají podél silnice III/14330 západním směrem. Přilehlý okraj Litvínovic je od budějovického náměstí vzdálen necelé 2 km, což je méně, než například vzdálenost čtyřdvorských sídlišť. Relativně poklidný charakter zejména dvou posledně jmenovaných sídel je dán přítomností z jihu přiléhajícího vojenského letiště, které po celé desítky let limitovalo výstavbu v těchto sídlech. Proto ani dopravně nepřipomínají tato sídla bezprostřední sousedství centra jihočeského regionu. Předložený dopravní návrh vychází především z vlastních průzkumů a rozborů a územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů již dříve zpracovaných, pokud mají vztah k řešenému území. To se týká zejména ÚPnSÚ Českých Budějovic (Stavoprojekt Č. Bu, Ing. arch. Štěpán, 1986), koncept Generelu dopravních systémů Českých Budějovic (ZESA, sro Č. Bu. 1993) a Urbanistická studie Litvínovice (Ing. arch. Daněk, 1994). Silnice I/3 (Praha - České Budějovice - Dolní Dvořiště) je součástí evropského silničního tahu E - 55. Je zařazena do vybrané silniční sítě ČR jako hlavní ("vymezený tah"). Její trasa v poloze bezprostředně přiléhající k sídlu Litvínovice sem byla přenesena cca před deseti lety, kdy se stala součástí přeložky mimo českobudějovické Linecké předměstí a Rožnov, Včelnou a Kamenný Újezd. Trasa sama však je podstatně starší, byla vybudována jako součást silnice II/143 (České Budějovice - Brloh - Smědeč - Prachatice) za druhé světové války pro rychlé a kapacitní spojení tehdy budovaného vojenského letiště s Českými Budějovicemi. (Její součástí tehdy byla i českobudějovická komunikace na Dlouhé louce). Dnes tato silnice představuje nejzatíženější výpadovou silnici z Českých Budějovic. Podíl cizinců činí cca 20 %, což je zhruba dvaapůlkrát více, než představuje souhrnný podíl cizinců na jízdách v Českých Budějovicích. Litvínovická silnice vykazuje jeden z nejvyšších nárůstů intenzit dopravy v celé českobudějovické komunikační síti v posledních letech. Obecně se to přisuzuje vlivu pádu nenáviděné železné opony. Ta se jistě na tom podílí výraznou měrou, ovšem zdá se, že největší měrou se na tomto nárůstu podílí především ekonomické zmátoření se oblastí kdysi označovaných jako příhraničí, tedy především krumlovska a kaplicka. Průtah silnice I/3 řešeným územím je vpodstatě bez dopravních závad, šířkové parametry jsou homogenizovány zhruba do šířkové kategorie S 11.5, dva protisměrné oblouky o poloměru R = 300 m nejsou sice ideální, ovšem nelze je označit vyloženě za dopravní závadu. Za dopravní závadu nutno ovšem považovat většinu křižovatek, jejich tvar je většinou závadný, chybějící odbočovací pruhy (zejména vlevo) způsobují kongesce dopravního proudu, v případě komunikace ke Štechrovu mlýnu jsou závady i výškového vedení trasy. (Dopravně chaotický prostor před vstupem do vojenského letiště již leží mimo řešené území). Dopravní návrh považuje trasu této silnice za územně stabilizovanou. V souladu s naplněním záměrů Generelu dopravních systémů (zejména dálnice D - 3 Praha - Linec) dojde k mírnému poklesu intenzity dopravy na této komunikaci. Silnice bude přeřazena do sítě silnic II. třídy (jako II/603). Počítá se s rozšířením parametrů na čtyřpruh. Křižovatku je nutno doplnit o odbočovací pruhy a zabezpečit potřebné rozhledové poměry. Urbanistický návrh vychází v maximální míře vstříc požadavkům obestavění trasy silnice II/603 (respektive I/3) objekty podnikatelského charakteru. Je nutno upozornit na imperativní charakter zakreslené polohy a tvaru křižovatek! V žádném případě nelze připustit přímou dopravní obsluhu přilehlých objektů ze silnice II/603, přičemž křižovatky musí být upraveny do budoucí podoby dle předloženého dopravního návrhu již v okamžiku požadavku na nové další připojení východně trasy silnice. Zpracovatelům je dostatečně znám problém křižovatky silnice I/3 (II/603) se silnicí III/14330, která je hlavní křižovatkou umožňující zpřístupnění řešeného území. V souladu s nově zpracovaným ÚPM Č.Budějovic (Ateliér Brno – 2000) byl do dopravního řešení navrhnut kruhový objezd kolem kterého je nutné ponechat rezervní plochy pro chodníky pro pěší, cyklostezky a přechody v úrovni.
17 Komunikační kostru celého řešeného území představuje silnice III. třídy III/143 30 Litvínovice (křižovatka I/3) - Mokré Kaliště u Lipí - Lipí. Silnice má šířku vozovky cca 6 m (západně Mokrého cca 5 m), což představuje lepší průměr na síti silnic III. třídy u nás. Vykazuje řadu dopravních závad a to jak liniových, tak bodových, které se nacházejí především mezi křižovatkou I/3 a centrem Litvínovic a v centrální části průtahu v Mokrém (u kapličky). Mimo tato místa je počet závad vcelku únosný (na průtahu Šindlovými Dvory je tomu tak díky nedávno vybudované přeložce ve východní části průtahu). Silnice má na větší části průtahu sídly alespoň jednostranný chodník. Dopravní návrh počítá vpodstatě s její stabilizací v současné trase. Především je nutno počítat s dobudováním chodníků podél ní. Další silnicí III. třídy v řešeném území je III/143 31 Mokré - Třebín. Do řešeného území zasahuje poměrně krátkým úsekem. Má šířku vozovky cca 6 m a je vpodstatě bez dopravních závad. V dopravním návrhu je územně stabilizována. Tato silniční síť je doplněna sítí místních a účelových komunikací v naznačených trasách. Dominantní postavení mezi nimi bezesporu zaujímá nová trasa západní spojnice čtyřdvorských sídlišť s prostorem jižní části pravého břehu Českých Budějovic vedená západně od Stromovky. Jedná se o obslužnou komunikaci funkční třídy B2. Na hranicích katastrů Obce Litvínovice a Města ČB bude napojení provedeno místními komunikacemi a jejich využívání bude upraveno v souladu s potřebami Obce Litvínovice. Přímá dopravní obsluha přilehlého území by se neměla u ní připustit, nicméně její funkční charakteristika umožňuje poměrně hustou síť křižovatek, které v dostatečné míře obslouží přilehlé území (zejména jeho podnikatelské aktivity). Návrh dalších místních a účelových komunikací vychází především z návrhu urbanistického. Tyto komunikace by měly mít šířku vozovky 6 m a měly by být v dostatečné míře vybaveny chodníky. Řešeným území neprochází železniční trať, takže jediným hromadným dopravním prostředkem v řešeném území je autobus. V současné době se jedná jednak o autobusy MHD, která je provozována dvěma linkami, jednak ČSAD, která provozuje v řešeném území celkem 3 linky. Dopravní podnik provozuje 2 linky, linku 6 do Nových Homol a linku 16 do Mokrého. Obě linky jsou vedeny centrem Litvínovic. Kvalita dopravní obsluhy (na lince 16) je velmi špatná, počet spojů velmi nízký. 2 linky ČSAD jsou vedeny po silnici II/143 na Křemži a Brloh (19 párů spojů, 2 700 cestujících den -1), tyto linky mají zastávku na rozcestí do Litvínovic a jejich význam pro dopravní obsluhu řešených sídel je velmi malý. Po silnici III/14330 (respektive III/14331) je vedena autobusová linka do Čakovce. Je provozována 9 páry spojů (610 cestujících den1 obousměrně, tedy průměrně 34 cestujících spoj -1). (Uvedené hodnoty jsou převzaty z Průzkumů a rozborů dopravních systémů Českých Budějovic - 1992). Donedávna se v řešeném území nenacházela prakticky žádná dopravní zařízení s výjimkou několika roztroušených menších parkovišť (viz mapa dopravních průzkumů) a řadových garáží (v počtu cca 70) v jižní části Litvínovic (další řadové garáže u letiště při silnici I/3 již leží na homolském katastru). V současné době již funguje čerpací stanice pohonných hmot a několik autobazarů při silnici I/3 (II/603). Nově navrhované, případně již vybudované parkovací plochy jsou patrny z výkresu dopravního návrhu. Napříště je nutno počítat s tím, že garážovací potřeba u nově budovaných bytových objektů či souborů musí být důsledně řešena na vlastních pozemcích a to již jako součást stavby. Stavební úřad by neměl povolit ani jednu stavbu obytného objektu, který by tuto podmínku nesplňoval. Přiměřeně to musí platit i pro objekty cestovního ruchu, zejména pensiony, pokud by se objevily požadavky tato zařízení v řešeném území budovat. Znalost výhledového dopravního zatížení umožnila zpracovatelům kvantifikovat hluk emitovaný ze silniční dopravy. Výsledky výpočtu jsou zřejmy z přiložené tabulky, jakož i ze zákresu isofon v mapě dopravního návrhu. Nicméně pro eventuelní novostavby či rekonstrukce objektů situované v bezprostředním sousedství průtahu silnice III/14330 je nutno počítat s posouzením hlukových poměrů a zřejmě s použitím pasivních protihlukových opatření. V případě potřeby přesných hodnot hluku z dopravy je nutné provést speciální měření. Hluk z pozemní dopravy, emise škodlivin, vibrace Předmětem je posouzení hlukových poměrů, škodlivin a vibrací emitovaných z pozemní dopravy do území řešeného územním plánem obce. Hluk: Za zdroj nadlimitního hluku v tomto prostoru je považována stávající silnice I/3 (respektive II/603 v návrhu) jako sběrná komunikace funkční třídy B1 (dle kvalifikace územním plánem města Českých Budějovic), spojovací komunikace (dle ÚPnM Českých Budějovic) vedená v prodloužení Papírenské ulice přes řeku Vltavu k silnici I/3 a dále pak pokračující od křižovatky se silnicí III/14330 v obci Litvínovice na sídliště Máj, která je sběrnou komunikací funkční třídy B2 a silnice III/14330 z křižovatky se silnicí I/3 (II/603) na Litvínovice, Šindlovy Dvory a Mokré, která má charakter obslužné komunikace funkční třídy C1. V žádném případě není uvažováno s propojením městského okruhu pro osobní automobily a nákladní dopravu do Schneiderovy ulice. Toto řešení bylo již v historii zásadně zamítnuto.
18 Hlukové posouzení vychází ze zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů a nařízení vlády ČR č. 502/2000 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací (dále jen nařízení vlády) platných od 1. ledna 2001, které stanovují hodnoty hygienických limitů pro hluk ve venkovním i vnitřním prostředí. Normovanou hladinou hluku ve venkovním prostoru v denní době je podle nařízení vlády pro bydlení a jemu přilehlé území v sousedství hlavních komunikací 60 dB (za předpokladu, že hluk z této komunikace je převažujícím zdrojem hluku z dopravy v daném území). „Hlavními komunikacemi“ ve smyslu nařízení vlády jsou v daném případě sběrné komunikace B 1, B 2 - silnice I/3 (II/603) a (českobudějovická) spojovací komunikace. V sousedství ostatních komunikací (v daném případě silnice III/14330) představuje hygienický limit 55 dB. Ve vnitřních prostorách obytných budov je nutno dodržet 40 dB. Pokud se prokáže, že ve stávající situaci zástavby není technicky možné dodržet normované hodnoty hluku ve venkovním prostoru (tj. 60, respektive 55 dB), je možné potřebnou ochranu před hlukem zajistit isolací objektu na normovou hodnotu hluku ve vnitřním prostředí (tj. 40 dB). Přitom musí být zachována možnost potřebného větrání. Hlukové posouzení bylo zpracováno podle "Metodických pokynů pro výpočet hladin hluku z dopravy" (RNDr. Liberko, VÚVA Brno 1991) a "Novely metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy" (Ing. Kozák, CSc., RNDr. Liberko, Příloha zpravodaje MŽP č. 3/1996). Hodnoty dopravního zatížení přilehlých silničních komunikací byly převzaty (pro rok 2010) z dopravní prognózy zpracované pro město České Budějovice. V přiložené tabulce a zákresem isofon do mapy návrhu jsou kvantifikovány isofony pro normové hodnoty hluku z uvedených přilehlých komunikací (tj. 60, resp. 55 dB). Vzhledem k očekávanému poklesu intenzity dopravy na silnici I/3 (II/603) po vybudování dálnice D-3 jsou vypočteny i hlukové poměry emitované kolem silnice I/3 a III/14330 v současné době. Z výsledků výpočtu vyplývá, že na hraně uliční čáry v referenční vzdálenosti 7.5 m od osy vozovky není v současné době ani kolem silnice I/3, ani III/14330 překročen hygienický limit pro tzv. „starou zátěž“, který činí 72 dB kolem hlavních silnic (I/3), respektive 67 dB kolem ostatních komunikací (III/14330). Nicméně v obou případech nelze tento závěr použít pro případnou novou výstavbu podél těchto komunikací, kterou by bylo nutno protihlukově ochránit. V prostoru dopravního napojení městského silničního okruhu na kruhový objezd se dostává navrhovaná komunikace do bližšího kontaktu se stávající nízkopodlažní zástavbou. V tomto úseku je navržena aktivní ochrana formou protihlukových stěn, valů, či jiných bariér, které budou realizovány na základě přesných výpočtů a upřesněné projektové dokumentace navrhovaného dopravního řešení. U případných návrhů dostavby v prolukách kolem stávající silnice III/14330 (případně návrhů na úplnou rekonstrukci stávajících objektů), pokud nebude možno dosáhnout ochrany před nadlimitním hlukem ve venkovním prostoru 2 m před fasádou navržených domů, bude možno - vzhledem k tomu, že se jedná vpodstatě o dostavbu ve stávající situaci zástavby chránit pouze vnitřní prostor obytných domů jeho pláštěm (zřejmě bez nároků na použití speciálních typů oken), bude však nutno zajistit účinné větrání těchto místností i při zavřených oknech. Emise škodlivin: Emisní zatížení bylo vypočteno podle „Metodického návodu pro posuzování a navrhování opatření ke snížení negativních účinků silničního provozu na životní prostředí“ (MV ČSR, SD a MVT ČSR Praha, 1981). Výpočet byl proveden pro charakteristický úsek průtahu silnice I/3 (II/603) v místě navržené okružní křižovatky se silnicí III/14330 a to pro oxidy dusíku a oxid uhelnatý. Výpočet vychází ze současných hodnot dopravního zatížení (které jsou nepříznivější, než ve výhledu). Z výpočtu emisního zatížení vyplývají následující hodnoty maximální očekávané koncentrace ve špičkové hodině: · u oxidů dusíku 0.1 mg m-3, · u oxidu uhelnatého 0.6 mg m-3. Uvedené hodnoty byly zjištěny odečtením z nomogramu, který je uveden v citovaném Metodickém návodu. Hygienický limit představuje u oxidu dusíku (0.1 mg m-3), u oxidu uhelnatého (5.0 mg m-3); z uvedeného vyplývá, že vypočtené hodnoty emisí oxidu uhelnatého jsou nižší oproti hodnotám normovaným, u oxidů dusíku budou na hranici hodnot normových. Míra rizika překročení kmax byla analyzována u oxidu dusíku za použití metody bodového hodnocení (uvedená v citovaném Metodickém návodu). Bylo zjištěno, že emise budou představovat 0.38 g km-1 sec-1 NOx. Těmto hodnotám odpovídá bodové ohodnocení 7.20, což představuje „nebezpečné očekávané znečištění s poměrně vysokou pravděpodobností překročení kmax při nepříznivé meteorologické situaci“ a to v jedné pětině rozpětí pro toto hodnocení. Přes toto nepříliš pozitivní hodnocení lze označit navrženou úpravu křižovatky doporučit, neboť se touto úpravou zásadním způsobem zkvalitní podmínky pro vyklízení silnice III/14330 před křižovatkou se silnicí I/3 (II/603), tedy v místě přilehlém k okraji
19 zástavby obce, kde se dnes zejména v ranní špičce tvoří fronta čekajících vozidel přímo pod okny těchto domů. Jedná se o ranní výjezd těchto vozidel, jejichž motory v místě křižovatky zpravidla nejsou zahřáty na optimální provozní režim a produkují výrazně zvýšené množství škodlivých plynných zplodin. Uvedená křižovatka představuje limitní případ z hlediska emisí škodlivin. Výše uvedenou metodikou (odečtením z nomogramu) byly zjištěny hodnoty emisí pro výhledovou zástavbu podél navržené spojovací komunikace a byly zjištěny následující hodnoty maximální očekávané koncentrace ve špičkové hodině: · u oxidů dusíku 0.08 mg m-3, · u oxidu uhelnatého 0.5 mg m-3, tedy v obou případech v rámci hygienického limitu, který představuje u oxidu dusíku (0.1 mg m-3), u oxidu uhelnatého (5.0 mg m-3). Vibrace: Provozem vozidel na komunikacích se vyvolávají otřesy a vibrace jako důsledek změn dotykových sil mezi koly vozidla a povrchem vozovky a vybuzují napěťové vlny, které se šíří do okolního prostředí. Mohou v limitních případech působit nepříznivě na stavební stav objektů, ale i na člověka. Vibrace buzené dopravou se vyskytují nejčastěji ve frekvenčním pásmu 50 až 80 Hz. Tyto jevy lze jen velmi obtížně matematicky modelovat, v praxi je lze pouze v konkrétních případech měřit. Nejvyšší přípustné hodnoty vibrací stanovuje nařízení vlády. Pro obytné místnosti je nejvyšší přípustnou hodnotou zrychlení vibrací v třetinooktávových pásmech Latp pro střední kmitočet pásma o šíři 50 Hz v denní době 96 dB, respektive 93 dB v noční době. Z dostupné dokumentace k problematice vibrací buzených dopravou vyplývá, že riziko poškození stavebního stavu objektů je významnější, než riziko poškození zdraví jejich obyvatel. Pro vyhodnocení těchto vlivů použito metodiky posuzování vlivu vibrací uvedené v publikaci „Transevropská magistrála - metodologie vícekriteriální analýzy a její aplikace“ (Liberko a kol., VÚVA Praha 1988). Z této metodiky vyplývá, že vzhledem k poloze navržených objektů (a jejich vzdálenosti od hrany vozovky) a vzhledem k tomu, že lze považovat za samozřejmý předpoklad, že tyto objekty budou zhotoveny s monolitickými betonovými základy či základovými pasy zhotovenými minimálně do nezámrzné hloubky, je riziko škodlivých vlivů z titulu vibrací (a to jak na zdraví obyvatel, tak stavebním stavu objektů) prakticky nulové. Pokud by však na pozemcích přilehlých k těmto komunikacím měl být navržen objekt zhotovený nekonvenční stavební technologií (bez monolitických betonových, či alespoň zděných základů), bylo by nutno takovýto záměr posoudit z hlediska rizika šíření vibrací z dopravy.
20
VODOHOSPODÁŘSKÉ ŘEŠENÍ Tato část zpracovává vodohospodářskou situaci (konečný návrh) na území sídelních útvarů Litvínovice, Šindlovy Dvory a Mokré v okrese České Budějovice. Řešení vychází z místního šetření a z informací, podkladů a požadavků Obecního úřadu Litvínovice. Jako podklad pro vypracování této vodohospodářské části ÚPO měl projektant k dispozici: §
koncept k ÚPNSÚ Mokré, Šindlovy Dvory, Litvínovice (AD 01.95) se zákresem stávajících a navrhovaných vodovodů a kanalizací
§
mapy 1 : 2000 se stávajícím stavem a návrhem architektonického a dopravního řešení obce
§
základní vodohospodářské mapy 1 : 50 000
§
aktuální zákres stavu vodovodní a kanalizační sítě zájmového území (VaK JČ 02.99)
§
České Budějovice - hlavní kanalizační sběrače (studie Hydroprojekt 1988)
§
Program rozvoje vodovodů a kanalizací okres České Budějovice (Hydroprojekt 1997)
§
Kanalizace Litvínovice I. etapa (projekt EKOEKO 07.94) vč. změn a skutečného zaměření
§
Kanalizace Litvínovice II. etapa (projekt EKOEKO 04.97) vč. změn a skutečného zaměření
§
Studie technického řešení přívodu vody k nádrži Bagr ve Stromovce (VH TRES 05.99)
§
Zátopové území řeky Vltavy dle povodňového modelu (12.1999)
§
projekty jednotlivých ZTV zájmového území (Litvínovice I, II, III, Šindlovy Dvory (U rybníka), Mokré, MANE)
2.6.1.1 VÝZNAM ÚZEMÍ PRO VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Řešené území se nenachází v chráněné oblasti přirozené akumulace vod.
2.6.1.2 ODTOKOVÉ POMĚRY, VODNÍ TOKY A NÁDRŽE Katastrální území sídla Litvínovice, Šindlovy Dvory a Mokré patří v celém rozsahu do povodí Vltavy (hydrologické povodí číslo 1-06-01-216). Přirozeným vodním recipientem celého řešeného území je řeka Vltava se svým levostranným přítokem Litvínovickým potokem, jehož správcem je Státní meliorační správa Č. Budějovice. Na něm jsou vybudovány čtyři rybníky. Největší vodní plochou v řešeném území je Šindlovský rybník o ploše 10.8 ha. Ostatní rybníky Horní, Střední a Dolní jsou podstatně menší. Koryto Litvínovického potoka je částečně regulováno. Část trasy je vedena i v potrubí a to především v zástavbě Litvínovic. V řešeném území Litvínovic procházela trasa bývalé Zlaté stoky. Některé části původního koryta Zlaté stoky jsou v terénu ještě patrné. Koryto řeky Vltavy je regulováno. V řešeném území je na řece Vltavě vybudován Trilčův jez. Při větších průtocích dochází k rozlivu velkých vod do údolní nivy řeky. Hranice inundačního území (hranice zátopy velké vody) je zakreslena v situaci dle podkladů. Jedná se o hranice, které jsou v současnosti platné, a o nové hranice, které v současné době předkládá Povodí Vltavy a.s. závod Horní Vltava k vyhlášení.
2.6.1.3 NÁVRH ŘEŠENÍ Současný stavební stav koryta potoka a rybníků je poměrně dobrý. V roce 2002 byla uskutečněna obnova Zlaté stoky (otevřený zemní kanál) od Stecherova mlýna přes katastr obce Litvínovice a dále po katastru města České Budějovice (Stromovka) až k nádrži Bagr. Novou zástavbu v pruhu zátopového území na levém břehu řeky Vltavy je možno řešit až po zpracování povodňového modelu na tento stav, vyhlášení zátopových pásem a zpracování protipovodňových opatření. Veškeré stavby a úpravy dotýkající se toků ve správě Povodí Vltavy a.s. je potřeba s touto organizací vždy projednat.
2.6.1.4 ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU Stávající stav Provozovatelem vodovodu na území sídel Litvínovice, Šindlovy Dvory a Mokré jsou Vodovody a kanalizace a.s. Jižní Čechy, divize České Budějovice. Spotřeba vod za rok 1996 se pohybuje okolo hodnoty 100 l/os/den, v Litvínovicích o něco více. Trasy stávajících vodovodních řadů byly zakresleny dle dostupných projektových dokumentací, dle údajů obecního úřadu, pochůzka v terénu a dle informací (zákresu) provozovatele (VaK JČ).
21 Sídlo Litvínovice (390.00 – 402.00 m n.m.) je napojeno na vodovodní síť města České Budějovice (vodojem Včelná 36 000 m3 462.00/457.00) vodovodním řadem PE DN 150. Předávací místo je v blízkosti obchodního centra. Stávající vodovodní síť je DN 80 až 150, většina je nověji vybudovaná. Je na ni připojena prakticky celá stávající obytná zástavba, dále objekty ZD a objekty vojenského letiště. V zájmovém území procházejí trasy hlavních vodovodních řadů a to DN 1000 směr Vodňany a DN 1000, 800 a 600 propojující městské vodojemy a vodovodní síť města České Budějovice. Sídlo Šindlovy Dvory (400.00 – 430.00 m n.m.) a sídlo Mokré (411.00 – 435.00 m n.m.) jsou napojena na vodárenskou soustavu Římov na řad DN 600 do čerpací stanice a vodojemu Švábův Hrádek, který tvoří odbočku z řadu Včelná Hlavatce DN 1000 (vodojem Včelná 36 000 m3 462.00/457.00) a který prochází za jižním okrajem zástavby. Vodoměrná šachta je mezi obcemi Šindlovy dvory a Mokré poblíž komunikace. Rozvodná síť sídel je připojena odbočkou DN 200 a řadem DN 150. Stávající vodovodní síť je DN 80 až 150, většina je nověji vybudovaná. Je na ni připojena prakticky celá stávající obytná zástavba a objekty zemědělského areálu. V ochranném pásmu je možno provádět jakoukoliv stavební činnost jen se souhlasem provozovatele vodovodní sítě.
Návrh řešení Provozovaný vodovodní systém vyhovuje i do budoucna, a proto zůstane zachován. Pro další výstavbu v řešených sídlech je zajištěn dostatečný vodní zdroj (nádrž Římov), dostatečná zásoba vody ve vodojemech (v rámci města Č. Budějovice) i dostatečně dimenzovaná stávající vodovodní síť (hlavní řady). Nové vodovodní řady jsou navrhovány převážně v rámci nové zástavby. Vodovodní řady, které jsou na konci své životnosti nebo které jsou slabě dimenzované, budou postupně rekonstruovány. Koncové úseky vodovodních řadů budou DN 80. Vodovod bude sloužit i pro požární účely. Nové hlavní přívodní řady jsou navrhovány ve světlosti DN 150 a hlavní rozvodné řady DN 100, což odpovídá ČSN 73 0873. Pro občanskou vybavenost na levém břehu řeky Vltavy (mezi řekou a silnicí) je potřeba s ohledem na požární potřebu realizovat přívodní řad DN 200. V území Litvínovic, v místě stávajících tras hlavních vodovodních řadů DN 1000 a 800, je v některých místech uvažováno s využitím území. Z tohoto důvodu je potřeba předem technicky vyřešit všechny podmínky bezpečného provozu a obsluhy těchto řadů a vyžádat si souhlas provozovatele vodovodní sítě. Plánovanou výstavbou vpravo podél silnice Litvínovice - Šindlovy Dvory - Mokré a realizací nových vodovodních řadů v této lokalitě dojde k propojení vodovodních systémů jednotlivých obcí (jedná se o jedno tlakové pásmo). Je však nutno dořešit systém měření spotřeby vody.
2.6.1.5 ZDROJE ZNEČIŠTĚNÍ, ODKANALIZOVÁNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD Stávající stav Provozovatelem kanalizace na území sídel Litvínovice, Šindlovy Dvory a Mokré jsou Vodovody a kanalizace a.s. Jižní Čechy, divize České Budějovice a Obecní úřad Litvínovice. Kanalizační síť je gravitační jednotného systému a je vybudována téměř po celém území všech tří sídel. Kanalizační síť je různého stáří a profilů, část sítě je nověji vybudována zejména v rámci nové zástavby a splňuje požadavky na provoz jednotné kanalizační sítě. Část sítě je starší a nebo stavebně nevyhovující a bude vyžadovat postupnou rekonstrukci. Tato část nesoustavné kanalizace z betonových trub byla vybudována jako podpovrchové odvodnění, je položena většinou v trasách silničních příkopů, je mělce uložena, bez revizních šachet, uliční vpustě jsou bez záchytných košů. Trasy stávajících kanalizačních stok byly zakresleny dle dostupných projektových dokumentací, dle údajů obecního úřadu, pochůzka v terénu a dle informací (zákresu) provozovatele (VaK JČ). Hlavními odpadními vodami obcí jsou splaškové vody z domácností a občanské vybavenosti. Složení a koncentrace odpadních vod odpovídají obvyklým hodnotám a nejsou ovlivňovány jinými specifickými komponenty. Obec Litvínovice byla výstavbou kanalizačního sběrače D a DVI napojena na ČOV České Budějovice tj. odpadní vody z této obce jsou čištěny na centrální ČOV. Sběrač D slouží jako jednotná kanalizace pro splaškové a odlehčené dešťové vody. Sběrač DVI začíná pod Litvínovicemi napojením na sběrač D v odlehčovací komoře. Vede podél komunikace na náves, kde se do něho napojuje sběrač DVI-I, a dále pokračuje na Šindlovy Dvory, kde je za obcí Litvínovice v současnosti ukončen. Sběrač DVI-I svádí pouze splaškové vody převážně z oblasti nové zástavby na jihozápadě Litvínovic. Tyto vody jsou do sběrače D přečerpávány. Dešťové vody z uvedené lokality jsou odváděny samostatnou dešťovou kanalizací přímo do Litvínovického potoka. Komerční centrum je odkanalizováno oddílnou kanalizací. Spalškové vody jsou odváděny do sběrače D a dešťové vody do Litvínovického potoka.
22 Čištění odpadních vod z obytné zástavby obce Šindlovy Dvory a Mokré je řešeno pouze provizorně pomocí septiků a žump. Vlastní centrální čistírna odpadních vod není vybudována. Odpadní vody z kanalizační sítě jsou vypouštěny na několika místech do toku Litvínovického potoka vč. stávajících rybníků na tomto potoce. ZTV MANE na severozápadě obce Mokré je odkanalizováno oddílnou kanalizací. Splaškové vody jsou čištěny místně ve společné AČB 250 Fortex Šumperk s odtokem spolu s dešťovými vodami do místní kanalizace. Odpadní splaškové vody z Výchovného ústavu pro děti a mládež Šindlovy Dvory jsou čištěny v jeho vlastní domovní ČOV, která byla postavena cca před 10 lety a ze které odtéká vyčištěná voda do stávající kanalizace. Majitelem ČOV je Úřad města České Budějovice. Areál vojenského letiště má vybudovanou vlastní kanalizační síť s napojením do vlastní ČOV umístěné na levém břehu Vltavy. Odpad z ČOV je zaústěn do řeky Vltavy. Čistírna je mechanicko-biologického typu a sestává se z štěrbinové nádrže a skrápěného filtru. Další biofiltr byl následně dobudován. Její kapacita je plně vytížena. Dle informací majitele nemá ČOV vyhlášené pásmo ochrany.
Návrh řešení Pro celkové řešení kanalizace byla v roce 1988 zpracována studie "Hlavní kanalizační sběrače Č. Budějovice", ve které jsou navrženy hlavní zásady odkanalizování a čištění odpadních vod dle dříve zpracovaných územních a projektových podkladů a to hlavně dle ÚPNSÚ Č. Budějovice, projektové dokumentace na ČOV pro město Č. Budějovice a dalších podkladů. Celé řešené území patří do povodí hlavního kanalizačního sběrače D, tj. kanalizační síť všech tří sídel je uvažována jako součást budoucí kanalizační sítě Českých Budějovic. V kapacitách městské ČOV je uvažováno i se splaškovými vodami Litvínovic, Šindlových Dvorů a Mokrého. Pro vlastní obec Litvínovice je vybudována veškerá hlavní kanalizační síť a splaškové vody jsou odváděny na centrální ČOV České Budějovice. V případě napojování dalších stok na kanalizační sběrač DVI-I (pouze splaškové vody), je potřeba posoudit výkon stávající čerpací stanice na tomto sběrači. Pro další vývoj sídel Šindlovy Dvory a Mokré bude postupně dobudována kanalizační síť pro celé řešené území, zejména v rámci nové zástavby. Veškerá kanalizace bude napojena na centrální ČOV České Budějovice a to dobudováním sběrače DVI a přepojením do něho stávající kanalizace. Šindlovský rybník tedy nebude již nadále využíván k vypouštění odpadních vod. Až po Šindlovský rybník je sběrač ve stádii projektu, další pokračování směr Mokré musí být ověřeno podrobnější projektovou dokumentací. V původní stávající zástavbě je uvažována převážně jednotná kanalizační síť, s odlehčením dešťových a ředěných splaškových vod do Litvínovického potoka (poměr ředění 1+4). Pro novou zástavbu na území všech tří sídel jsou navrženy nové trasy kanalizace. Kanalizace je navržena (dle připomínek) jako oddílná tj. splašková kanalizace napojená do sběrače D a DIV a dešťová kanalizace. Nová výstavba rodinných domů nesmí být zahájena před vybudováním této splaškové kanalizace. Dešťové vody z jednotlivých rodinných domů a objektů musí být řešeny přímým vsakováním na vlastním pozemku, aby nedocházelo k rychlému odvádění vody z krajiny, k přetěžování vodních toků a vodních nádrží a k nepřiměřenému zvyšování průtoků povrchových vod, které by mohlo v době zvýšených dešťů představovat riziko ohrožení povodní obyvatel obce Litvínovice. Do vodního toku Litvínovického potoka a vodních nádrží lze napojit dešťové vody pouze z komunikací a veřejných ploch. Některé úseky stávající kanalizace pod novou zástavbou budou využity jako dešťová kanalizace. Splašková kanalizace v těchto úsecích bude budována nová. Pokud bude využita stávající kanalizace, je potřeba zajistit její pasportizaci a v případě nevyhovujícího stavu provést její rekonstrukci či opravu. Odpadní vody z nově navržené plochy v jižní části sídla Mokré budou svedeny do nově navržené ČOV v severní části této lokality. Odpadní vody z areálu letiště zůstanou ve stávající trase, je doporučeno ponechat existenci stávající ČOV na dožití. Výhledově se doporučuje zvážit možnost přečerpání splaškové kanalizace na městskou ČOV v Českých Budějovicích. Stávající zástavbu v Šindlových Dvorech na pravém břehu Litvínovického potoka nebude pravděpodobně možno napojit na navrhovaný sběrač DIV gravitačně. Proto se předpokládá přečerpávání odpadních vod z této lokality. Pokud je zástavba umístěná na prudším svahu, doporučuje se ji chránit proti přívalovým srážkám stékajícím po povrchu záchytným příkopem, který bude napojen na dešťovou oddílnou kanalizaci.
2.6.1.6 HYDROTECHNICKÉ POSOUZENÍ NÁVRHU Protože návrh ploch určený k zástavbě byl oproti konceptu tohoto ÚPNSÚ rozšířen, v důsledku čehož může dojít k nárůstu odtokového množství dešťových a splaškových odpadních vod z dané lokality, je potřeba znovu kapacitně posoudit nerealizovanou část sběrače DVI a případně upravit jeho dimenze.
23 Následující posouzení nenahrazuje hydrotechnické výpočty prováděné v rámci studie nebo projektových prací. Stanovuje pouze reálnost konečného návrhu tohoto ÚPNSÚ s ohledem na již realizovaný sběrač D a DVI. Dle výpočtu potřeby vody (viz výše Zásobování pitnou vodou) je celková průměrná denní potřeba vody celého řešeného území bez potřeby pro zemědělství Qp = 4.9 l/s, tj. množství neředěných odpadních vod přitékajících na OK Litvínovice. Dle "Kanalizace Litvínovice - II. etapa Posouzení navrženého kanalizačního sběrače DVI ve vztahu k nárůstu odkanalizovaných ploch na území sídelního útvaru Litvínovice, Šindlovy Dvory a Mokré" (EKOEKO 05.97) je tato hodnota rovna 6.5 l/s. I když předpokládaný počet zásobovaných obyvatel pitnou vodou zůstává přibližně stejný (2150 obyvatel), pokles hodnoty Qp je zapříčiněn nižší uvažovanou specifickou potřebou vody (160 l/os/den). Z tohoto důvodu není ohroženo překročení kapacity stávajících sběračů splaškovými a tím i odlehčenými dešťovými vodami. Při zachování ředícího poměru 1+4 v navrhovaných OK bude navrhovaný odtok ředěných odpadních splaškových vod z řešeného území do kanalizační sítě města Českých Budějovice 24.5 l/s. S těmito hodnotami (vč. ředícího poměru OK) z lokality Litvínovice, Šindlovy Dvory a Mokré je uvažováno i v územním plánu města České Budějovice.
2.6.1.7 ČISTOTA VOD V řešeném území je pravidelně sledována čistota vody řeky Vltavy podnikem Povodí Vltavy, pracoviště České Budějovice. Dle ČSN 83 0602 byla vyhodnocena čistota vody v profilu: Březí ř.km 249.5: pro skupinu A - IV třida, B - II třída, C - I třída, E - IV třída čistoty vody Budějovice pod zaústěním Malše ř.km 239.5: pro skupinu A - IV třida, B - III třída, C - I třída, E - IV třída čistoty vody.
2.6.1.8 PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ Navržená protipovodňová opatření jsou řešena v Generelu protipovodňových opatření, který je samostatnou přílohou. Soubor navržených protierozních opatření v rámci řešení generelu je poměrně rozsáhlý a nelze jej provést v krátkém časovém období. Jako nejdůležitější opatření byla, již provedená, výměna stávajícího betonového potrubí Js 120 cm na Litvínovickém potoce v km 0,730 – 0,935 za železobetonové rámy. Dalším nutným opatřením je odvedení povrchových vod záchytnými příkopy ze severní a jižní části správního území do spodní části Litvínovického potoka a dále do Vltavy. Současně s výše uvedenými opatřeními je nutné využít Šindlovského rybníka kromě stávající funkce rybochovné zejména jako retenčního rybníka pro zachycení případné povodňové vlny z horní části povodí – snížením normální hladiny vody. Pro veškerá protipovodňová opatření jsou vymezeny rezervní plochy ve výkresové část ÚPD, a to v hlavním výkresu a ve výkresu vodohospodářského řešení. Protipovodňová opatření jsou také součástí veřejně prospěšných staveb.
ENERGETICKÉ ŘEŠENÍ 2.6.1.9 ZÁSOBOVÁNÍ EL. ENERGIÍ Elaborát konečného návrhu ÚPN obcí Litvínovice, Šindlovy Dvory a Mokré zahrnuje zpracování a zakreslení elektrorozvodných venkovních vedení 22 kV, kabelů 22 kV s trafostanicemi 22/0,4 kV, včetně ochranných pásem do mapových podkladů v měřítku 1 : 2000. Dále obsahuje na základě výpočtu výkonových bilancí návrh rozvoje rozvodů VN 22 kV.
2.6.1.10 PRŮZKUM STÁVAJÍCÍCH VN A NN SÍTÍ Rozvodné napětí Kmenová linka Nadřazený systém
3 + PEN 400/230V 50Hz stř. 22 kV Rájov 22 kV Dubné TR 110/22 kV Mladé České Budějovice TR 110/22 kV Západ České Budějovice
Obecně lze konstatovat, že stávající kmenové linky 22 kV Rájov a Dubné mají v současné době rezervu výkonu cca 1 MW. Tyto kmenové linky procházejí řešeným územím obcí a napájí stávající trafostanice 22/0,4 kV. Obě linky jsou v úseku TR Mladé až začátek obce Šindlovy Dvory vedeny jako dvojnásobné vedení VN. Na linku Rájov je v prostoru obce Šindlovy Dvory napojen posilující primární kabel 22 kV z TR Západ. Na linku Rájov je dále připojeno několik dalších obcí (např. Planá u Č.B., Homole Koroseky, Boršov n. Vlt., Vrábče, ..., atd.), v kterých je dle územních plánů uvažováno zvýšení odběru. Proto se očekává, že tato linka 22 kV bude plně vytížena
24 a v prostoru Litvínovice - Boršov se provede její posílení na dvojnásobné vedení s novým kabelovým napojením do TR Západ.
LITVÍNOVICE - průzkum a návrh VN V současné době se na území Litvínovic nachází sedm stávajících trafostanic. T0 - Litvínovice obec, PTS do 250 kVA T1 - JZD, BTS do 400 kVA T2 - Obch. zóna, VTS do 2x630 kVA T3 - Discont, BTS do 400 kVA T4 - Štecherův mlýn, PTS do 160 kVA T5 - JEMA - pitná voda, PTS do 250kVA T6 - ZTV Stingo, VTS 2x630 kVA Rozvod NN je proveden v převážné míře kabelem NN, uloženým do výkopů. Ve starší zástavbě pak jsou torza venkovního vedení NN vedených po střešnících a betonových sloupech. Venkovní síť NN je posílena kabelovými vývody z TS. Rozvod NN vyhovuje pro stávající zatížení. Základním energetickým vstupem je plošná plynofikace stávající i navrhované výstavby v obci. Stávající zástavbu v obci napájí trafostanice T0 a T1. Obě stanice jsou v dobrém technickém stavu a mají v současné době částečnou rezervu výkonu pro pokrytí přirozeného nárůstu elektrizace domácností. Ve výhledu se plánuje posílení stávající TS T0 na typ do 400 kVA, případně se v těsné blízkosti nahradí novou TS - ST do 400 kVA. Obchodní zóna při hlavní komunikaci je napojena z TS T2 a T3. Obě stanice byly projektovány tak, aby měli rezervu pro další napojení odběrů navrhované občanské vybavenosti v těsné blízkosti. V současné době se zastavuje rodinnými domy lokalita na západ „Za humny“, která má vybudovanou TS T6. TS je značného výkonu a předpokládáme, že bude mít výkon pro další řadu navrhovaných RD. Celou lokalitu s RD navrhujeme dále posílit o TS T19 (VTS do 1x630 kVA) , ve výhledu dle potřeby TS T23 (ST do 400 kVA). Nová zástavba na jihu pod Autobazarem se napojí z TS T5, která bude nahrazena novou stanicí typu VTS do 1x630 kVA. Navrhovaná výstavba RD na severozápadě obce se napojí z nové TS T20 - VTS 1x630 kVA. S tím bude spojena rekonstrukce TS T0, viz. výše. Plochy pro občanskou vybavenost, obchodní činnost, služby, atd. v prostoru lokality „U řeky“ se napojí z TS T21 a T22. Návrh umístění a počet těchto TS je pouze směrný a bude upřesněn podle skutečných potřeb v území. S kabelizací stávajícího vedení 22 kV se v současné době neuvažuje. V rámci následujících konkrétních dokumentací, např. dokumentace pro územní rozhodnutí, lze s kabelizací uvažovat.
ŠINDLOVY DVORY - průzkum a návrh VN V řešeném území sídla Šindlovy Dvory se nachází šest trafostanic. T - Technické služby - skládka THO - PTS do 250kVA - mimo mapový podklad T7 - Obec - BTS do 2x400kVA T8 - Bakara1 - kabelová BTS 1x630 kVA T9 - Bakara 2 - Betonbau 2x630 kVA T10 - Švábův Hrádek - pitná voda - zd.kab 2x1000kVA T11 - Šindlovy Dvory 2 - BTS do 400kVA Stávající TS T 10 je pro vodárnu Švábův Hrádek, TS T je pro skládku THO Technické služby České Budějovice. Obě stanice jsou značně vzdáleny od obce a nenají přímý vliv na rozvodnou síť NN v obci. Stávající zástavbu napájí TS T7 a T11. Obě stanice jsou v dobrém technickém stavu a mají dnes částečnou rezervu výkonu pro přirozený nárůst stávající spotřeby. V rámci navrhované výstavby východně od lokality Bakara se TS T7 nahradí za
25 kabelovou stanici T17 2x630 kVA. Dle skutečné potřeby, v rámci výstavby v lokalitě „Nad kravínem“ (západ) se nahradí stávající TS T11 za stanici VTS do 1x630 kVA. Stávající TS T8 - Bakara 1 má rezervu výkonu, která se využije pro napojení navrhovaných RD v prostoru stávajících zahrad. V současné době je již vybudována nová TS T16, typ ST do 400 kVA. Ve východní části obce se do výhledu navrhuje TS T18, typ cca VTS do 1x630 kVA. Přesné umístění a typ bude stanoveno podle skutečné potřeby v území. Ve stávající TS T9 - Bakara 2, je ponechána rezerva pro případnou výstavbu RD severním směrem, v katastru města České Budějovice.
MOKRÉ - průzkum a návrh VN V obci se dnes nachází dvě trafostanice: 1. T12 Obec, typu BTS do 400kVA, která je ve vyhovujícím stavu a má rezervu výkonu cca 100 kW pro pokrytí odběru části navrhované zástavby. 2. T13 RD Mane, typ VTS do 3x 630 kVA. Stanice byla vybudována pro nové ZTV RD Mane. V případě, že bude převedena do majetku JČE, budou z ní napojeny výhledové RD na severozápadě obce. Stávající sekunderní síť NN je převážně provedena venkovním vedením po střešnících a betonových sloupech. Rozvod NN má značné délky. Východní část obce je dále napájena venkovním vedením NN od TS T11 Šindlovy Dvory. V rámci nové výstavby RD a podnikatelských aktivit na východě a severovýchodě obce navrhujeme vybudovat samostatnou TS T14 typu ST do 400kVA. Z této TS se provede nový kabelový rozvod pro navrhovanou zástavbu a posílí se stávající NN rozvod. Výstavba vybavenosti a RD západně za kravínem se napojí z nové TS T24, typ ST do 400 kVA. Plocha pro podnikání a RD s živností, v prostoru „Dolní Kališťák“, si vyžádá výstavbu TS T15, typu ST do 400 kVA.
2.6.1.11 NÁVRH NN Stávající sekunderní síť je převážně venkovního provedení, někde posílena o kabelové vývody z TS, v návaznosti na novou výstavbu se bude postupně přizpůsobovat, zejména kabelizovat do země. Dimenzování této sítě se provede s ohledem na druh vytápění. Sídliště RD ve výstavbě jsou pak plně kabelizovány. Nová zástavba se napojí kabely NN uloženými do země. Konkrétní rozvoj sítě NN se provede v návaznosti na novou zástavbu a druh vytápění. Provoz sítě smyčkový, zaokruhovaný.
2.6.1.12 VEŘEJNÉ OSVĚTLENÍ Typ osvětlovacích stožárů bude určen podle kategorie komunikace. Hlavní a průjezdné komunikace se osvětlí sodíkovými výbojkovými svítidly na vysokých stožárech K10 s výložníky. Vedlejší, zpevněné a pěší komunikace v obytných zónách se osvětlí sodíkovými svítidly na sadových stožárech K6. S ohledem na vysokou životnost doporučujeme výrobky firmy Hellux Elektra. Rozvody VO se provedou kabely, uloženými společně s NN rozvody do jednoho výkopu. Místo napojení rozvodu VO bude určeno podle rozsahu zástavby v další projektové dokumentaci. Provoz sítě VO zaokruhovaný.
2.6.1.13 ZÁVĚR Doporučujeme, aby navrhovaná zástavba obcí respektovala stávající elektrorozvodná zařízení VN a NN, včetně ochranných pásem, dle energetického zákona č. 222/1994 Sb.. V dalším stupni projektové dokumentace je nutné provádět koordinaci energetického řešení s možností napojení dalších etap výstavby. Investice do energetických sítí v současné době dělají nezanedbatelnou položku v ceně staveb, proto je nutné preferovat řešení, která dovolují racionálně minimalizovat náklady a přispějí k úspoře elektrické energie. Řešení rozvoje elektrorozvodné sítě VN byl zpracován na základě připomínek a nových urbanistických dat. Celková koncepce, vycházející z výkonových potřeb obcí, byla předložena a projednána na JČE a.s., PS Č. Budějovice, za přítomnosti ing. Mikuláše a ing. Huraje.
26
2.6.1.14 ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM V současné době převažuje v řešeném území spalování méněhodnotných paliv, především hnědého uhlí, v menším množství dřeva a el. energie. Požadavky obyvatelstva pro účely vaření jsou částečně pokryty dodávkou propan - butanu. V návrhu je nutná zásadní změna ve využívání paliv. V současné době jsou v řešeném území spalována převážně pevná paliva – nejvíce hnědé uhlí horší kvality. Postupná náhrada tepelných zdrojů přinese výrazné zlepšení čistoty ovzduší. V rámci zpracování byl proveden průzkum stávajících zdrojů tepla.
Koncepce plynofikace V roce 1995 byl zpracován generel plynofikace na sídlo Litvínovice, Šindlovy Dvory, Mokré - zpracovatel: České Budějovice, ze kterého byly po dohodě s Obecním úřadem Litvínovice převzaty údaje.
Gasplan
V současné době je již plynofikována.
Klimatologické údaje - 15o C
Výpočtová venkovní teplota - te : Rozmezí nadmořské výšky :
:
389 - 416 mnm
Odpadové hospodářství Při zpracování koncepce řešení nakládání s odpady je třeba respektovat platný zákon č. 185/2001 „o odpadech“ a příslušnou prováděcí vyhlášku. Skládky povolené:
Ve správním území obce Litvínovice se v současné době nenachází funkční povolená skládka.
Skládky nepovolené:
V řešeném území se nenacházejí žádné větší lokality nepovoleného skládkování. Případné vznikající „černé skládky“ je nutno ihned likvidovat.
Likvidace domovního odpadu :
Je zajišťovaná svozem na řízenou skládku.
Tříděný odpad :
V obci Litvínovice je umístěna plocha na tříděný odpad v prostoru zemědělského areálu ve východní části obce.
Likvidace nebezpečného odpadu : Je zajišťována svozem na řízenou skládku v dohodnutých termínech. Současný stav nakládání s odpady je obecně charakterizován fungujícím systémem svozu a skládkování. Svozové firmy obvykle zabezpečují dané území komplexně, tj. vedle svozu netříděného komunálního odpadu zajišťují i separovaný sběr (nejčastěji sklo, plasty, popř. papír), sběr a svoz nebezpečných složek komunálního odpadu a svoz objemného odpadu. Obě posledně jmenované služby se provádí obvykle kombinací provozu recyklačních dvorů a mobilního sběru. Při zpracování návrhu řešení nakládání s odpady je třeba respektovat platný zákon O odpadech a příslušnou prováděcí vyhlášku. Současný stav nakládání s odpady je obecně charakterizován fungujícím systémem svozu a skládkování. Svozové firmy obvykle zabezpečují dané území komplexně, tj. vedle svozu netříděného komunálního odpadu zajišťují i separovaný sběr (nejčastěji sklo, plasty, popř. papír), sběr a svoz nebezpečných složek komunálního odpadu a svoz objemného odpadu. Obě posledně jmenované služby se provádí obvykle kombinací provozu recyklačních dvorů a mobilního sběru.
2.6.1.15 STARÉ ZÁTĚŽE Jedinou možností vzniku této zátěže jsou zemědělské areály, prozatím však ekologické zátěže na těchto plochách nebyly prokázány.
27
2.7 VYMEZENÍ PLOCH PŘÍPUSTNÝCH PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTŮ A PLOCH PRO JEHO TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ V konceptu řešení je respektován zákon ČSN č. 44/1988 Sb. „o ochraně a využití nerostného bohatství „ – horní zákon ve znění pozdějších předpisů.
Ložiska nerostných surovin V řešeném území se nenachází ložiska nerostných surovin.
Poddolovaná území V řešeném území se nachází poddolované území. Jeho poloha je vyznačena v příloze textové části. Č.
IDENTIF.
OKRES KAT.ÚZ.
PLOCHA HA
NÁZEV LOKALITY
PŘES.
TĚŽ. SUROV.
LOKAL.
STUP. DOKUMENT.
STÁŘÍ DÍLA 19
3222018
Č.BUDĚJOVI CE
8,5
LITVÍNOVICE
PŘESNÁ
PŘED R.1945
PALIVA ČÁSTEČNÁ
ROZSAH DÍLA VĚROHOD. SYSTÉM ZJIŠTĚNA
08620, 02194 Horní zákon stanoví území se zvlášť nepříznivými inženýrsko-geologickými poměry, kde orgány územního plánování mohou vydat územní rozhodnutí jen s předchozím souhlasem Ministerstva životního prostředí České republiky nebo po splnění jím stanovených podmínek. Těmito územími jsou i poddolovaná území, na kterých lze zřizovat stavby jen po provedení speciálního geologického průzkumu, který určí komplex technických opatření nutných pro zakládání staveb v těchto oblastech.
Radonová problematika V příloze jsou uvedeny orientační údaje z mapy radonového rizika 1:200 000.
28
2.8 NÁVRH MÍSTNÍHO ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY A KRAJINNÁ EKOLOGIE
Pro řešené území byl zpracován Plán ÚSES ( Ing. Pavel Popela). Regulativy pro prvky ÚSES mají 2 základní funkce: 1)
Zajišťují podmínky pro trvalou funkčnost existujících prvků ÚSES
2) Zajišťují územní ochranu ploch pro doplnění prvků ÚSES navržených nebo nefunkčních. Na jejich základě je omezeno právo vlastnické tam, kde jsou pro to splněny podmínky vyplývající z Ústavní Listiny, Občanského zákoníku, Stavebního zákon, Zákona o ochraně přírody a krajiny a Zákona o ochraně zemědělského půdního fondu (neboli mimo oblast územního plánování). V ostatních případech zůstává právo na stávající využití území zachováno. Regulativy jsou podkladem pro správní řízení, a liší se podle konkrétního prvku ÚSES.
1)
Biocentra
Druhová skladba bioty se bude blížit přirozené skladbě odpovídající trvalým stanovištním podmínkám, u antropicky podmíněných ekosystémů též trvalým antropickým podmínkám. Veškeré vedlejší funkce musejí být tomuto cíli podřízeny. Nepovoluje se zde:
umisťování staveb pobytová rekreace intenzívní hospodaření a rovněž nepřípustné jsou veškeré další činnosti snižující ekologickou stabilitu tohoto krajinného segmentu.
2)
Biokoridory
Posláním biokoridorů je umožnit migraci všech organismů mezi biocentra, trvalou existenci nelze předpokládat. Z těchto důvodů se zde připouští širší možnosti hospodářského využití, nevadí ani souběžné vedení biokoridorů s účelovými komunikacemi, rekreačními trasami a podobně. V nezbytných případech je podmíněně přípustné povolování liniových staveb, konkrétně příčné křížení s biokoridorem, vodohospodářská zařízení, čistírny odpadních vod a podobně. Nepovoluje se zde opět:
umisťování staveb pobytová rekreace intenzívní hospodaření a rovněž nepřípustné jsou veškeré další činnosti snižující ekologickou stabilitu tohoto krajinného segmentu. Lesní porosty v rámci ÚSES musí být výhledově lesy zvláštního určení potřebnými pro zachování biologické různorodosti podle § 8 odst. (2) písm. (f), Zákona číslo 289/1995 Sb., lesní zákon. Jedná se o nejpřírodnější části hospodářsky využívané krajiny, a tvoří tzv. „biologickou infrastrukturu“. Cílem je vznik uceleného přírodě blízkého ekosystému. Strategie musí být závislá na současném stavu, ideální je usměrňovaný polopřírodní vývoj. Principy ochrany lesa (včetně ponechání odumřelé dřevní hmoty) musejí být v souladu s oblastním plánem rozvoje lesů a podle dlouhodobých plánů péče schválených v dohodě orgánů státní správy ochrany přírody a lesního hospodářství. Zpravidla bez zvláštních omezení jsou principy péče o zvěř (nepočítá se však s jejím přikrmováním, nepůvodní druhy se však vylučují), ale bez mysliveckých zařízení vedoucích ke koncentraci zvěře. Provozní cíl musí být kompromisem mezi přirozenou skladbou a lesnicky odvozeným provozním cílem. Obecně platné řešení není, a je potřebné vytvořit diferencované postupy pro jednotlivé lokality v závislosti na HS a především LT (jako ideální při zpracování LHP se jeví využití publikace Péče o chráněná území – II. Lesní společenstva, I. Míchal, V. Petříček a kol., AOPaK Praha 1999).
29
VÝPIS PRVKŮ ÚSES Číselné kódy označující prvky ÚSES v následující tabulce souhlasí s číselným označením ve výkresové části ÚPD. Č.
NÁZEV PRVKU
EKOLOGICKÝ VÝZNAM Biokoridor lokální
1
Litvínovický potok v úseku Mokré
2
Šindlovský rybník
Biocentrum lokální
3
Litvínovický potok – Šindlovy Dvory
Biokoridor lokální
4
Horní a Prostřední litvínovický rybník
Biocentrum lokální
5
Litvínovický potok – Šindlovy Dvory
Biokoridor lokální
A
Alej podél státní silnice Mokré – Homolský les
Interakční prvek lokální
B
Severní okraj obce Mokré
Interakční prvek lokální
C
Porost u vodárny
Interakční prvek lokální
CHARAKTERISTIKA EKOTOPU A BIOTY
NÁVRH NA OPATŘENÍ
Biokoridor je veden v trase zatrubněné vodoteče, která naplňuje Šindlovský rybník a propojuje skladebné prvky ÚSES řešeného území se skladebnými prvky ÚSES České Budějovice. Nyní je vodoteč zatrubněná a louky, ze kterých zbývají pouze fragmenty, byly přeměněny v bloky orné půdy. Biocentrum zaujímá plochu celého rybníka i s jeho litorálními porosty. Potok je veden v napřímeném a technicky upraveném korytu lichoběžníkového tvaru. Svahy koryta jsou porostlé ruderální bylinnou vegetací, ve východní polovině BK roste na hraně svahu několik náletů dubu letního. Ze severní strany je koryto potoka lemováno zahrádkářskou kolonií. Jádrem biocentra je soustava Horního a Dolního 1. rybníka. Oba rybníky jsou velmi kvalitně izolované jak od zemědělských kultur, tak i od státní silnice. Pozoruhodné jsou i porosty na hrázích obou rybníků. Jedná se o biokoridor městského charakteru.
Při minimální variantě naplnění funkčnosti BK je nutné v uvedeném prostoru a na místě bývalých luk znovu založit luční porosty. Louky by měli mít extenzivní charakter, dle vlastností stanoviště by se zde měla ustálit společenstva mezofilních luk. Logické i v závislosti na typu stanoviště kolem rybníka by bylo znovuzaložení lučních porostů. Rekonstrukce původních břehových a doprovodných porostů a sice v tomto případě na jižním břehu koryta. Luční porost by měl být obhospodařován jako extenzivní mezofilní louka.
Při případném odbahňování neukládat rybniční sediment na břehy rybníků, kde by došlo k devastaci kvalitně vyvinutých litorálních společenstev. Dále je nutné odborně ošetřit pozůstalé stromy z původních výsadeb na hrázích rybníků. U plánované komunikace je nutné pod hrází Prostředního 1. rybníka dodržet volný průchod pro odtok z rybníka a tedy i možnost volné migrace pro drobné savce a obojživelníky. Pro úsek v obci je možné doporučit pouze jediné: podporovat a rozvíjet soukromou a veřejnou zeleň. Oboustranná alej je tvořena v úseku obec – zatáčka Provést pouze prosvětlovací řez u hrušní a tvarovací řez vysokokmenem hrušně a v úseku zatáčka – okraj u lip. lesa lípou srdčitou. Nezpevněná cesta je lemovaná oboustranným Zamezit skládkování a porost ponechat přorozenému stromořadím dubu letního. vývoji. U stromů provést základní asanační řez. Východní část byla využívána ke skládkování. Od Provést důslednou rekultivaci skládky. Zbývající část prostoru skládky až k vodárně převládá ve ponechat přirozenému vývoji pod tlakem sukcese. stromovém patru topol osika. Keřové patro je velmi husté. Bylinný kryt je ruderálního charakteru.
30 Č. D
U Kropáčků
EKOLOGICKÝ VÝZNAM Interakční prvek lokální
E
U Švába
Interakční prvek lokální
F
Stromořadí Litvínovice – Šindlovy Dvory U Stromovky
Interakční prvek lokální
Alej podél státní silnice Vídeňská
Interakční prvek lokální
Liniový porost podél pěšiny
Interakční prvek lokální
G
H CH
NÁZEV PRVKU
Interakční prvek lokální
CHARAKTERISTIKA EKOTOPU A BIOTY Jedná se pravděpodobně o bývalé hliniště. Na dně se nachází menší rybníček, který zarůstá druhy litorálních společenstev, mezi kterými dominuje orobinec úzkolistý a sítina klubkatá. Jedná se pravděpodobně o bývalé hliniště. Na dně je patrný pramen, který je zarostlý skřípinou lesní a metlicí trsnatou. V okolí pramene rostou nálety topolu osiky. Oboustranná alej vysázená z lípy srdčité, v prostoru skládky za obcí Litvínovice z břízy bílé. Porost dříve doprovázel koryto Zlaté stoky. Dnes je vyschlé. V porostu, který má liniový charakter, dominuje ve stromové patru dub letní, na jižním konci je to lípa srdčitá, přimíšena je i olše lepkavá a vrba křehká. Druhově je alej složená z lípy srdčité, dále z břízy bílé a z jírovce maďalu. Podél pěšiny na obou stranách je vysázen hloh. V nedávné době byl porost omlazen a vyčištěn. Místy, především v jižní části, z porostu vyrůstají i dospělé stromy dubu letního. Pěšina je stále užívána.
NÁVRH NA OPATŘENÍ Ponechat přorozenému vývoji.
Ponechat přorozenému vývoji, keře pámelníku nahradit domácími druhy jako trnka obecná či růže šípková. Provést pouze základní asanační řez. Odstranit odumírající dřeviny a případně je nahradit jinými – buď vybrat vhodný nálet, nebo vysázet nového jedince. Na západním okraji doporučuji vysázet trnku obecnou, která bude pohledově oddělovat areál ZD. Je možné konstatovat, že pokud bude stromům věnována náležitá péče, mohou se z nich stát perspektivní jedinci. Občas porost zmladit a vyčistit.
2.9 VYMEZENÍ PLOCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, ASANACÍ A ASANAČNÍCH ÚPRAV O vhodnosti řešení rozvoje obce z hlediska veřejných zájmů rozhoduje (dle zákona č.410/92 o obcích) zastupitelstvo obce. Rozvoj obce vychází z předpokladu zájmu o výstavbu především rodinných domů a občanského vybavení dle komplexního urbanistického návrhu, což je vázáno na dostatečné technické vybavení území. Sídlo má příznivé podmínky jak pro rozvoj bydlení, tak podnikání, rekreaci a cestovní ruch. Návrh veřejně prospěšných staveb je vyznačen v samostatném výkresu návrhu územního plánu obce. Vymezení ploch pro veřejně prospěšné stavby je podkladem pro případné vyvlastnění pozemků nebo staveb podle §108 odst. 2 písm.a) stavebního zákona, pokud nebude možno řešení majetkoprávních vztahů dosáhnout dohodou nebo jiným způsobem. Vyvlastnit je možné ve veřejném zájmu pro stavby veřejně prospěšných služeb, pro veřejně prospěšné technické vybavení území podporující jeho rozvoj a ochranu životního prostředí, pro vytvoření hygienických, bezpečnostních a jiných ochranných pásem, pro vyhlášení chráněných území, pro provedení asanace sídelního útvaru nebo jeho asanačních úprav a pro vytvoření podmínek nezbytného přístupu k pozemku a stavbě.
V řešené obci jsou navrženy tyto veřejně prospěšné stavby : 2.9.1.1 ZAŘÍZENÍ DOPRAVY Navržená dopravní zařízení. LITVÍNOVICE D–1 D–2 D–3 D–4 D–5 D–6 D–7 D–8 D–9 D – 10
Navržená místní komunikace – I. etapa – směr Šindlovy Dvory Navržený severní obchvat – směr České Budějovice Navržená směrová úprava komunikace III. třídy Navržený severní obchvat Navržená síť místních komunikací v navržené lokalitě „ Za humny“ Navržený obchvat v jižní části sídla – I. etapa Navržený obchvat v jižní části sídla – směr České Budějovice – Rožnov Územní rezerva pro rozšíření komunikace I. třídy Navržený kruhový objezd Navržená místní komunikace východně od kruhového objezdu
ŠINDLOVY DVORY D–1 D–2 D–3 D–4 D–5 D–6 D–7
Navržená místní komunikace – II. etapa – západní část sídla Navržená místní komunikace – I. etapa – západní část sídla Navržená místní komunikace – II. etapa – severní část sídla Navržená místní komunikace – I. etapa – centrální část sídla Navržená místní komunikace – I. etapa – východní část sídla Navržená místní komunikace – I. etapa – směr Litvínovice Navržený obchvat v západní části sídla Litvínovice
MOKRÉ D–1 D–2 D–3 D–4 D–5 D–6
Navržená místní komunikace – jižně od komunikace III. třídy – západní část sídla Navržená místní komunikace – severozápadní část sídla Navržená místní komunikace – jižním směrem od centra sídla Navržená místní komunikace – severním směrem od centra sídla Navržená místní komunikace – jižně od komunikace III. třídy – centrální část sídla Navržená místní komunikace – II. etapa – severní část sídla
32
2.9.1.2 ZAŘÍZENÍ TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Navržené trasy vodovodu. LITVÍNOVICE V1 V2 V3 V4 V5 V6
Navržený místní vodovod – navržená lokalita „ Za Humny“ – jižní část Navržený místní vodovod – I. etapa – severozápadní část sídla Navržený místní vodovod – při komunikaci III. třídy směrem na Šindlovy Dvory Navržený místní vodovod – severovýchodní část sídla Navržený místní vodovod – navržená lokalita „ Za Humny“ – střední část Navržený místní vodovod – navržená lokalita „ Za Humny“ – východní část
ŠINDLOVY DVORY V1 V2 V3 V4 V5 V6 V7
Navržený místní vodovod – II. etapa – západní část sídla Navržený místní vodovod – I. etapa – západní část sídla Navržený místní vodovod – II. etapa – centrální část sídla Navržený místní vodovod – I. etapa – centrální část sídla Navržený místní vodovod – severovýchodní část sídla Navržený místní vodovod – II. etapa – směr Litvínovice Navržený místní vodovod – při komunikaci ve východní části sídla
MOKRÉ V1 V2 V3 V4 V5
Navržený místní vodovod – západní část sídla Navržený místní vodovod – jižní část sídla Navržený místní vodovod – severní část sídla Navržený místní vodovod – centrální část sídla Navržený místní vodovod – východní část sídla
Navržené trasy kanalizace a ČOV. LITVÍNOVICE K1 K2 K3 K4 K5 K6 K7
Navržená kanalizace ve východní části sídla podél komunikace I. třídy Navržená kanalizace – I. etapa – severozápadní část sídla Navržená kanalizace – při komunikaci směrem na Šindlovy Dvory Navržená kanalizace – v severovýchodní části sídla v blízkosti zem. areálu Navržená kanalizace – navržená lokalita „ Za Humny“ – střední část Navržená kanalizace – navržená lokalita „ Za Humny“ – jihovýchodní část Navržená kanalizace – stávající zástavba – jižní část sídla
ŠINDLOVY DVORY K1 K2 K3 K4 K5 K6 K7 K8 K9 K10
Navržená kanalizace – II. etapa – západní část sídla Navržená kanalizace – západní část sídla Navržená kanalizace – II. etapa – střední část sídla Navržená kanalizace – střední část sídla Navržená kanalizace – jihozápadní část sídla Navržená kanalizace – jižní část sídla Navržená kanalizace – v jižní části sídla směrem na Litvínovice Navržená kanalizace – severovýchodní část sídla Navržená kanalizace – II. etapa – směr Litvínovice Navržená kanalizace – při komunikaci směrem na Litvínovice
33
MOKRÉ K1 K2 K3 K4 K5 K6 K7 K8
Navržená kanalizace – západní část sídla Navržená kanalizace – jižní část sídla Navržená čistírna odpadních vod – jižní část sídla Navržená kanalizace – II. etapa – severní část sídla Navržená kanalizace – centrální část sídla Navržená kanalizace – východní část sídla Kanalizační síť - Hradiště Navržená kanalizace – II. etapa – směr Šindlovy Dvory
Navržené trasy venkovního vzdušného vedení VN a trafostanice. LITVÍNOVICE E1 E2 E3 E4 E5 E6
Navržené el. vedení VN 22 kV, včetně trafostanice – severozápadní část sídla Navržené el. vedení VN 22 kV, včetně trafostanice – západní část lokality „ Za Humny“ Navržené el. vedení VN 22 kV, včetně trafostanice – jižní část lokality „ Za Humny“ Rekonstrukce trafostanice – lokalita „ Za Humny“ Navržené el. vedení VN 22 kV, včetně trafostanice – při navržené ploše OV – východní část sídla Navržené el. vedení VN 22 kV, včetně trafostanice – při navržené ploše OV – východní část sídla
ŠINDLOVY DVORY E1 E2 E3 E4 E5
Navržené el. vedení – směr Mokré Rekonstrukce trafostanice – západní část sídla Navržené el. vedení VN 22 kV, včetně trafostanice – severozápadní část sídla Navržené el. vedení VN 22 kV, včetně trafostanice – východní část sídla Navržená trafostanice – střední část sídla
MOKRÉ E1 E2
Navržené el. vedení VN 22 kV, včetně trafostanice – severovýchodní část sídla Navržené el. vedení VN 22 kV, včetně trafostanice – jihovýchodní část sídla
Navržené trasy středotlakého plynovodu. LITVÍNOVICE P1
Navržený středotlaký plynovod – v jižní části lokality „ Za Humny“
MOKRÉ P1
Navržený středotlaký plynovod – severní část sídla
Protipovodňová opatření LITVÍNOVICE T1 T2 T3 T4 T5 T6 T7 T8
Navržený protlak o průměru 60 cm Navržené křížově hradítko km 1,420 Navržená rekonstrukce opevnění Navržený rámový mostek 200/150 Navržená úprava Litvínovického potoka Navržený záchytný příkop č.7 Nezastavitelná plocha pro protipovodňová opatření Nezastavitelná plocha pro protipovodňová opatření
34
ŠINDT7LOVY DVORY T1 T2 T3 T4 T5 T6 T7 T8
Navržený záchytný příkop č.7 – 450 m Navržený záchytný příkop č.6 – 600 m Navržený záchytný příkop č.5 – 1250 m Navržený rámový mostek 200/150 Navržený středotlaký plynovod – východní část sídla Navržené křížově hradítko km 1,960 Navržená rekonstrukce opevnění Navržený záchytný příkop č.7
MOKRÉ T1 T2 T3 T4 T5 T6 T7
Navržený záchytný příkop č.1 – 435 m Navržený záchytný příkop č.2 – 250 m Navržený krytý kanál – průměr 60 cm – 285 m Navržený otevřený kanál – 580 m Navržené pročištění stávajícího trubního kanálu Js 50 Navržená rekonstrukce otevřeného kanálu 150 m Navržený protlak o průměru 60 cm
2.10 POŽADAVKY CO A OBRANY STÁTU POŽADAVKY CO A OBRANY STÁTU Požadavky a předpisy na zajištění ochrany obyvatelstva se rozumí plnění úkolů civilní ochrany a to zejména varování, evakuace, nouzové přežití a další opatření k zabezpečení ochrany života, zdraví a majetku v případě záplav, havárií a válečných konfliktů. Je třeba dbát na řádné posouzení stávajících rizik při územních a stavebních řízeních. Navrhované stavby pak ovlivňovat tak, aby nedošlo ke kumulaci rizik. Se vstupem do NATO, je nutná koordinace předpisů a při aktualizaci územního plánu aktualizovat i požadavky na ochranu civilního obyvatelstva.
Platné právní předpisy
Zákon 239/2000 Sb. O integrovaném záchranném systému vymezuje integrovaný záchranný systém, stanoví složky integrovaného záchranného systému a jejich působnost, pokud tak nestanoví zvláštní právní předpis, působnost a pravomoc státních orgánů územních samosprávných celků, práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na mimořádné události a při záchranných a likvidačních pracích a při ochraně obyvatelstva před a po dobu vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu a válečného stavu (dále jen „krizové stavy“). Vyhláška 380/2002 Sb. k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva vymezuje - postup při zřizování zařízení civilní ochrany a při odborné přípravě jejich personálu - způsob informování právnických a fyzických osob o charakteru možného ohrožení, připravovaných opatření a způsobu jejich provedení - technické, provozní a organizační zabezpečení jednotného systému varování a vyrozumění a způsob poskytování tísňových informací - způsob provádění evakuace a jejího všestranného zabezpečení - zásady postupu při poskytování úkrytů a způsob a rozsah kolektivní a individuální ochrany obyvatelstva - požadavky ochrany obyvatelstva v územním plánování a stavebně technické požadavky na stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní ochrany
VÝZNAM A PODKLADY PRO ZPRACOVÁNÍ Opatření civilní ochrany je nedílnou součástí územně plánovací dokumentace. Je zpracovávána současně s touto dokumentací, nebo jako samostatný dokument. Podklady pro zpracování Opatření CO mohou poskytnout orgány zajišťující přípravu na mimořádné události, na provádění záchranných a likvidačních prací a ochranu obyvatelstva tj. - hasičské záchranné sbory krajů a jejich územní odbory - obecní úřady - obec pořizující v přenesené působnosti územní plán obce, regulační plány a územně plánovací podklady
35 Nejdůležitějším zdrojem informací a závazným dokumentem pro všechny obce, správní úřady, právnické a fyzické osoby nacházející se na území kraje je Havarijní plán kraje. Jedná se o soubor opatření k provádění záchranných a likvidačních prací k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení ohrožení vzniklých mimořádnou událostí a k odstranění vzniklých následků způsobených mimořádnou událostí v případě živelných pohrom nebo jiných nebezpečí, která ohrožují životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí. Požadavky civilní ochrany k územnímu plánu obce Na základě stanoviska dotčeného orgánu uplatněného k návrhu zadání územního plánu obce se v rozsahu předaných podkladů zapracuje do textové a grafické části územního plánu obce návrh ploch pro požadované potřeby - ochrany území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní - zón havarijního plánování - ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události - evakuace obyvatelstva a jeho ubytování - skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci - vymezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce - záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události - ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území - nouzového zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií
Ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní V rámci povodňové ochrany se plánuje evakuace ze záplavových území ohrožených přirozenými a zvláštními povodněmi. Evakuací se zabezpečuje přemístění osob, zvířat, předmětů kulturní hodnoty, technického zařízení, popřípadě strojů a materiálu k zachování nutné výroby a nebezpečných látek z míst ohrožení mimořádnou událostí. Evakuace se provádí z míst ohrožených mimořádnou událostí do míst, která zajišťují pro evakuované obyvatelstvo náhradní ubytování a stravování, pro zvířata ustájení a pro věci uskladnění. Přirozená povodeň je povodeň způsobená přírodními jevy. Zvláštní povodeň je povodeň způsobená umělými vlivy, to jsou situace jenž mohou nastat při stavbě nebo provozu vodohospodářských děl, která vzdouvají nebo mohou vzdouvat vodu. Záplavová území stanovuje územně příslušný vodoprávní úřad a to vymezením pravděpodobných hranic území ohroženého přirozenými povodněmi (záplavová čára při stoletém průtoku vody) a zvláštními povodněmi /záplavová čára při průchodu průlomové vlny). Mapovou dokumentaci se záplavovým územím předává vodoprávní úřad stavebním úřadům dotčených území a Ministerstvu životního prostředí. Při ohrožení přirozenými povodněmi se provádí evakuace veškerého obyvatelstva z prostoru ohrožených záplavami s ohledem na průběh a dobu záplavové vlny. Při ohrožení zvláštní povodní, při dosažení hodnot sledovaných jevů a pokud hrozí bezprostřední havarie vodního díla doprovázená nebezpečím vzniku průlomové vlny, se provádí okamžitá evakuace ihned po varování obyvatelstva a nařízení evakuace, a to všemi dostupnými prostředky do předem stanovených prostorů a z nich do míst náhradního ubytování a stravování. Důležité je stanovení počtu evakuovaných osob z nemovitostí ohrožených přirozenou a zvláštní povodní. To samé platí pro určení míst s ustájenými zvířaty a počtů zvířat (např. zemědělská družstva, právnické a fyzické osoby podnikající v živočišné výrobě, zoologické zahrady, terária apod.) do míst nového ustájení, míst s předměty kulturnívh hodnot (např. muzea, archivy, obchody se starožitnostmi, knihovny apod.) do míst uskladnění a míst skladující nebezpečné látky. Je potřebné vytipovat evakuační prostory určené pro obec. V době povodní mohou být prováděny povodňové zabezpečovací práce v rámci operativních opatření. Vymezit území (jsou-li) v obci určená k těžení materiálu použitelného k zabezpečovacím pracím (pískovny, štěrkovny, kamenolomy, haldy, apod.), dále místa, kde se zpracovává nebo skladuje stavební materiál (pily, stavebniny, sklady materiálů apod.) a místa v obci, kde je parkována a používána automobilní a speciální technika (zemědělské podniky, dopravci, dopravní podniky, stavební a jiné obdobné firmy). Jedním z opatření, které se provádí po povodni, je i odstraňování povodňových škod. Měla by být vymezena místa, kde by mohl být dočasně skladován suťový materiál naplaveniny (jíl, písek), velkoobjemový odpad apod..
Zóny havarijního plánování Zóny havarijního plánování jsou stanoveny dřívějšími okresními úřady. O zónách havarijního plánování informují na krajských úřadech nebo krajských ředitelstvích hasičských záchranných sborů. Přehled nebezpečných látek na území obce s ohroženou oblastí je součástí Analýzy rizikmožného vzniku mimořádné události Havarijního plánu kraje.
36 V zónách havarijního plánování jaderných zařízení se plánuje evakuace, která se týká obyvatelstva, z části nebo z celého urbanistického celku, případně většího územního prostoru. V případě poruchy technologického zařízení jaderné elektrárny, která může vyvolat havarii, se provádí přímá evakuace. V případě vzniku radiační havárie se ze středového prostoru a z vybraných prostorů (v závislosti na směru větru) provádí evakuace s ukrytím, aby se snížilo prvotní nebezpečí ozáření z radioaktivního oblaku.
Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události Způsob a rozsah kolektivní ochrany obyvatelstva ukrytím se stanovuje plánem ukrytí, který je součástí Havarijního plánu kraje. Ukrytí v obci se zabezpečuje podle Plánu ukrytí obce. Stálé úkryty (SÚ) Jsou ochranné stavby trvalého charakteru, které byly projektovány a postaveny tak, aby poskytovaly účinnou ochranu ukrývaných osob proti účinkům střepin, tlakové vlny, světelného záření i pronikavé radiace. Tvoří je stálé tlakově odolné úkryty, stálé tlakově neodolné úkryty a ochranné systémy podzemních dopravních staveb. Otvory úkrytů lze hermeticky uzavřít. Jsou vybaveny kapacitně odpovídajícím filtroventilačním zařízením s filtry a dalším technologickým vybavením, které vytváří podmínky pro dlouhodobý pobyt ukrývaných osob po dobu až 3 dnů. Stropní konstrukce nad vestavěnými úkryty v budovách jsou stavebně provedeny tak, aby unesly váhu trosek zřícených budov. K ukrytí obyvatelstva bude využit stávající fond stálých úkrytů, který nebude z prostředků státu dále rozšiřován. Přehled o umístění stálých úkrytů na území obce mají hasičské záchranné sbory krajů (jejich územní odbory) a obce, které vedou evidenci stálých úkrytů ze zákona. Improvizované úkryty (IÚ) Improvizované úkryty jsou podzemní nebo i nadzemní prostory ve stavbách určené k ukrytí obyvatelstva. Budují se k ochraně obyvatelstva před účinky světelného a tepelného záření, pronikavé radiace, kontaminace radioaktivním prachem a částečně proti tlakovým účinkům zbraní hromadného ničení v případě krizového stavu v místech, kde nelze k ochraně obyvatelstva využít stálých úkrytů. Vhodnými prostory pro zřízení improvizovaných úkrytů jsou podzemní prostory v budovách nebo prostory částečně zapuštěné pod úrovní terénu, nejlépe se vstupem do úkrytu z budovy. Je vhodné, aby obvodové zdivo IÚ mělo co nejmenší počet oken a dveří s minimálním množstvím prací nutných pro úpravu (čím silnější je zdivo, tím kvalitnější je ochrana). Podlahová plocha pro ukrývanou osobu se volí asi 1,5 m2, ochranný součinitel stavby (udává, kolikrát je úroveň radiace radioaktivního záření v úkrytu menší než úroveň radiace radioaktivního záření ve výšce 1 m nad odkrytým terénem) by měl být větší než 50. Doporučuje se, aby jeden IÚ neměl větší kapacitu než 50 ukrývaných osob. Výběr vhodného prostoru ke zřízení IÚ se provádí v době míru. Budování začíná po vyhlášení válečného stavu podle zpracovaných postupů do 5 dnů v těchto etapách“ 1) v první etapě se provádí vyklizení vybraného prostoru, kontrola uzávěru páry, plynu, vody, elektrické energie a příprava k příjmu ukrývaných osob 2) v druhé etapě se provádějí úpravy v úkrytu zejména přívodu vzduchu, utěsnění, vnitřní a venkovní úpravy 3) ve třetí etapě se provádějí opatření ke zvýšení ochranných vlastností, zejména zesílení únosnosti stropních konstrukcí podpěrami, zvětšení zapuštění úkrytů násypy a provedení opatření k nouzovému opuštění úkrytu. Přehled o umístění a kapacitách improvizovaných úkrytů na území obce mají obce, které vedou evidenci improvizovaných úkrytů.
Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování V případě výzvy k evakuaci z ohroženého prostoru je třeba si připravit evakuační zavazadlo, do kterého patří trvanlivé potraviny, pitná voda, předměty denní potřeby, miska, příbor, doklady, peníze, pojistné smlouvy, cennosti, rádio s bateriemi, toaletní potřeby, léky, svítilna, náhradní oděv, pláštěnka, přikrývka, kapesní nůž, zápalky. Dětem dáme do kapsy lísteček se jménem a adresou. Kočky a psy bereme s sebou. Ostatní zvířata zásobíme potravou a vodou. Před opuštěním bytu je třeba uhasit otevřený oheň v topidlech, vypnout elektrické spotřebiče (mimo ledniček a mrazniček), uzavřít přívody vody a plynu, vzít si evakuační zavazadlo, uzamknout byt a na dveře dát oznámení, že je byt opuštěný a dostavit se na určené místo k evakuaci. Ubytování evakuovaného obyvatelstva se řadí mezi plánovaná evakuační opatření. Zabezpečení ubytování ve vhodných ubytovacích místech zajišťuje obec. Ubytování je řešeno po provedení evakuace jako nouzová varianta ve vhodných zařízeních (jako například školských), která jsou nejblíže evakuačních prostor a v prvopočátku umožní evakuovaným osobám odpočinek (internáty, koleje), nejnutnější nouzové stravování (kuchyně), zásobování pitnou vodou, potravinami a nouzovými příděly předmětů nezbytných k přežití (např. k vykonání základních hygienických potřeb). V případě, že dojde ke zničení obydlí v místech ubytování, provádí se postupně ubytování v dalších vhodných zařízeních, uvedených v plánech nouzového přežití. Mohou to být i navržené pozemky (plochy) vhodné k nouzovému ubytování polním způsobem.
37
Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci Skladování materiálu civilní ochrany se v současnosti zabezpečuje ve skladech a uložištích civilní ochrany organizačních ložek státu, státních organizací, obcí, právnických a podnikajících fyzických osob. Hasičský záchranný sbor kraje organizuje hospodaření s materiálem civilní ochrany ze zákona. Hasičský záchranný sbor kraje organizuje hospodaření s materiálem civilní ochrany ze zákona. Ke skladování materiálu civilní ochrany využívá své sklady. Na území obce se mohou také nacházet sklady materiálu co Ministerstva vnitra – GŘ hasičského záchranného sboru, dále obce a právnických a podnikajících fyzických osob v zóně havarijního plánování. Obce mohou mít vlastní sklady, protože také jako doplňkové síly hasičského záchranného sboru kraje hospodaří s materiálem civilní ochrany. K výdeji prostřeků civilní ochrany si mohou zřizovat zařízení CO pro zabezpečení výdeje prostředků. Právnické a podnikající fyzické osoby mohou zřizovat sklady, pokud jsou zahrnuty do havarijního plánu kraje nebo vnějšího havarijního plánu a zřizují zařízení civilní obrany vybavené věcnými prostředky pro zařízení civilní ochrany. Přehledy skladů a úložišť materiálu civilní ochrany na území kraje vede hasičský záchranný sbor kraje v programu EMCO- evidence materiálu civilní ochrany. Pro zlepšení životních podmínek postiženého obyvatelstva a zmírnění jeho utrpení je organizovaná humanitární pomoc. Je poskytovaná bezplatně. Na humanitární pomoci se podílejí: - orgány státní správy - právnické a podnikající fyzické osoby - nevládní organizace (Červený kříž, charitativní organizace, nadace, občanská sdružení, církevní organizace apod.) - skupiny osob a jednotlivci - vojenské záchranné útvary Armády ČR - hasičské záchranné sbory - cizí státy a jiné subjekty a to na základě výzev nebo z vlastní iniciativy formou nabídek. Mumanitární pomoc má charakter materiální (ošacení, strava, pitná voda, ubytování, hygienické potřeby, peníze, věcné prostředky apod.), ale i duchovní. Zásoby humanitární pomoci pro postižené obyvatelstvo mohou být již vytvořeny (ve větších městech) nebo se vytvářejí podle potřeb v místech postižení v humanitárních základnách. Humanitární základnu tvoří vhodné objekty, kde lze shromažďovat, skladovat materiál humanitární pomoci a organizovat jeho výdej určenými pracovními skupinami. Humanitární základny mohou být: 1. 2. -
Stávající sklady materiálu humanitární pomoci hasičských záchranných sborů sklady materiálu humanitárních organizací sklady charitativních organizací a další Nově zřizované v postižených místech vhodné objekty využitelné pro shromažďování, skladování a výdej materiálu vhodné územní plochy ke zřízení základen polním způsobem
Vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce Velkokapacitní sklady nebezpečných látek, například ve stavbách pro průmyslovou výrobu a skladování, se umisťují za hranice vymezeného zastavitelného území obce.
Záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události Záchrannými pracemi se rozumí činnost k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení rizik vzniklých mimořádnou událostí ohrožující život, zdraví, majetek nebo životní prostředí. Likvidačními a obnovovacími pracemi pak činnost k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí (i za válečného stavu). Záchranné, likvidační a obnovovací práce (dále ZL a OP) k odvrácení a k odstranění škodlivých účinků kontaminace vzniklé při mimořádné situaci provádějí základní složky integrovaného záchranného systému, a to především jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje, které jsou vybavené technikou a materiálem k plnění tohoto úkolu. Zjišťování a označování nebezpečných oblastí, detekce plynů a nebezpečných látek, provádění dekontaminace v prostředí nebezpečných látek zajišťuje Chemicko-technická služba Hasičského záchranného sboru ČR. Na provádění ZL a OP se na vyžádání dále podílejí ostatní složky integrovaného záchranného systému, a to především vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil a zařízení civilní ochrany pro zabezpečení dekontaminace terénu, osob a oděvů a věcných prostředků. Personál (osoby) a prostředky základních a ostatních složek jsou za válečného stavu označeny mezinárodně platnými rozpoznávacími znaku civilní ochrany. Aby mohla chemicko-technická služba a zařízení civilní ochrany plnit své úkoly, musí mít k dispozici stavby
38 dotčené požadavky civilní ochrany, jejichž stávající technologické vybavení je po úpravách využitelné k dekontaminaci (dále stavby pro dekontaminaci) a chemické laboratoře. K stavbám pro dekontaminaci patří: - hygienické propusti stálých úkrytů - stavby pro dekontaminaci osob - stavby pro dekontaminaci zvířat - stavby pro dekontaminaci oděvů - stavby pro dekontaminaci věcných prostředků a dekontaminační plochy
Ochrana před vlivy nebezpečných látek skaldovaných nebo přepravovaných na území K ochraně osob před kontaminací nebezpečnými látkami, radioaktovním prachem, účinky pronikavé radiace látek skladovaných nebo přepravovaných na území budou využívány přirozené ochranné vlastnosti staveb, budou prováděny úpravy proti pronikání kontaminantů do těchto staveb podle charakteru ohrožení, a to v rámci organizačních opatření (uzavření a utěsnění otvorů, utěsnění větracích a jiných průduchů a prostupů všech instalací, vypnutí ventilace, přemístění osob apod.). Budovy budou opuštěny jen na pokyn velitele zásahu. Ochrana dýchacích cest, očí a povrchu těla bude prováděna především improvizovným způsobem s využitím prostředků všeobecně dostupných v domácnostech, na pracovištích apod. Budou využívány jednoduché pomůcky (pomůcky improvizované ochrany), které si občané připraví svépomocí a které omezeným způsobem nahrazují typizované prostředky individuální ochrany. K ochraně dýchacích orgánů se použije vodou navlhčená rouška zhotovená z kapesníků, ručníků, utěrek apod. Hlavu chránit čepicí, kloboukem, šálou či kuklou tak, aby vlasy byly úplně zakryty a zvolená pokrývka hlavy chránila též čelo, uši a krk. Oči si chráníme brýlemi (lyžařskými či motoristickými), ruce rukavicemi. K ochraně těla poslouží oblek, kombinéza, sako, kalhoty, plášť nebo pláštěnka do deště. Nohy si chráníme nejlépe vysokými botami nebo holínkami. Ochrana zvířat bude spočívat zejména v organizačních opatřeních. Je možno provádět improvizované utěsnění stájových prostorů, ochranu okenních a dveřních otvorů. Opatření k ochraně zvířat se provádí improvizovaným způsobem s využitím místních prostředků.
Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou při zachování jejího nezbytného množství a nezávadných vlastností se bude zajišťovat v případě, pokud nelze zabezpečit běžné zásobování obyvatelstva pitnou vodou pro veřejnou potřebu. Hromadné zásobování obyvatel pitnou vodou zajišťují provozovatelé vodovodů. Při zásobování pitnou vodou je provozovatel oprávněn přerušit nebo omezit dodávky jen v případech stanovených zákonem o vodovodech a kanalizacích a současně je povinnen zajistit náhradní zásobování pitnou vodou. Postup orgánů krajů a obcí k zajištění nouzového zásobování obyvatelstva při mimořádných událostech a za krizových stavů Službou nouzového zásobování vodou je řešen směrnicí Ministerstva zemědělství. Seznam subjektů Služby předávají orgány krizového řízení územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje, jako podklad pro uzavření písemných dohod k poskytnutí plánované pomoci na vyžádání. Nouzové zásobování vodou je součástí krizových a havarijních plánů podle zvláštních předpisů.
INFORMACE O CHARAKTERU MOŽNÉHO OHROŽENÍ, PŘIPRAVENÝCH ZÁCHRANNÝCH A LIKVIDAČNÍCH PRACÍ A O OCHRANĚ OBYVATELSTVA PŘI VZNIKU MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI Občan získá informace, dle zákona o integrovaném záchranném systému, o charakteru možného ohrožení, o připravených záchranných a likvidačních pracích a ochraně obyvatelstva v případě vzniku mimořádné události na příslušném obecním (městském) úřadu. Zaměstnanec získá informace, dle téhož zákona, o charakteru možného ohrožení, o připravených záchranných a likvidačních pracích a o ochraně obyvatelstva v místě dislokace pracoviště od svého zaměstnavatele (příslušné právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby). Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba získá informace o charakteru možného ohrožení, o připravených krizových opatřeních a způsobech jejich provedení u příslušného obecního (městského) úřadu. O vzniku mimořádné události – například povodni, havárii v chemickém provozu a následném úniku nebezpečných látek, které mohou ohrozit zdraví a životy obyvatel, jsou lidé vyrozumnění prostřednictvím sirén a následně tísňovými informacemi v rozhlase, televizi, hlášením místního rozhlasu, pomocí pojízdného vozu s megafony apod. Tvar a význam varovného signálu V České republice je od 1. 11. 2001 jeden varovný signál.
39 Varovný signál je vyhlašován kolísavým tónem sirény po dobu 140 vteřin. Vyhlašován může být třikrát za sebou v cca tříminutových intervalech. Tón sirény
Délka signálu
Název varovného signálu
Kolísavý
140 vteřin
„Všeobecná výstraha“
Nejnovější a nejdůležitější informace o průběhu mimořádné události a pokyny k chování obyvatelstva přinášejí televizní a rozhlasové stanice i místní rozhlas. Pro případ, že se přeruší dodávka elektrické energie, je dobré mít u sebe radiový přijímač na baterie, který lze naladit na pásmo VKV (FM), na kterém se tísňové informace vysílají.
ZÁKLADNÍ KONTAKTY NA HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR JIHOČESKÉHO KRAJE Krajské ředitelství Poštovní adresa: Nádražní ulice, P.S. 66, České Budějovice Ústředna: 387 005 111 Ředitel: 387 005 300 Fax sekretariát: 387 005 303 E-MAIL:
[email protected]
OBEC – SPRÁVNÍ ÚZEMÍ, ČÁSTI OBCE - SÍDLA, KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ VE SPRÁVNÍM ÚZEMÍ OBCE Řešenou plochou je správní území obce Litvínovice. Grafická část je řešena v měřítku 1 : 2 000. Katastrální výměra správního území obce Litvínovice je 567 ha.
Charakteristika terénu, nadmořská výška, vrásnění, lesní a vodní plochy atd. Nadmořská výška sídel:
Litvínovice - 389 m n.m. Šindlovy Dvory - 405 m n.m. Mokré - 416 m n.m.
V blízkosti řešených sídel se nachází lesní celky s ochrannými pásmy, a menší vodní plochy a toky, které zásadně neomezují rozvoj sídel. Ochranná pásma jsou zakreslena do výkresů.
Meteosituace - převládající směr (síla větrů), úseky na přístupových komunikacích, kde se v zimním období tvoří návěje atd. Převládajícím vzdušným prouděním je západní až severozápadní, v letním období je významný i jihovýchodní směr. Řešená oblast se vyznačuje teplým a suchým létem, krátkým přechodným obdobím s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, krátkou mírnou až mírně chladnou zimou, s krátkým trváním sněhové pokrývky. Z hlediska sjízdnosti komunikací je poměrně složitá situace v zimním období pro velmi časté námrazy na silničním povrchu. K větším návějím téměř nedochází.
Vzdálenost od větších sídel (možnosti vzájemné výpomoci v oblasti sil a prostředků a evakuace) Sídlo velmi těsně navazuje na krajské město České Budějovice a tudíž v případě nutnosti lze využít jeho blízkost.
Současný stav ukrytí Seznam stávajících úkrytů v obci Litvínovice je zpracován v samostatné doložce CO, která je uložena v budově obecního úřadu v Šindlových Dvorech. V současné době je v obci Litvínovice 25 úkrytů o celkové kapacitě 1126 lidí.
Navržený stav ukrytí Seznam plánovaných úkrytů dle předpokládaného nárůstu obyvatelstva, osazenstva objektů a žáků v obci je zpracován v samostatné doložce CO, která je uložena v budově obecního úřadu v Šindlových Dvorech.
40
Vodní zdroje (voda pitná, užitková, odpadní, čističky, úpravny) Podrobný popis viz kapitola 2.6 Návrh koncepce dopravy, občanského a technického vybavení a nakládání s odpady, v části Vodohospodářské řešení.
Zásobování el.energií Podrobný popis viz kapitola 2.6 Návrh koncepce dopravy, občanského a technického vybavení a nakládání s odpady, v části Energetické řešení.
Zásobování plynem V současné době sídlo není napojeno na zemní plyn, návrh připojení je řešen.
Skládky odpadů - pevný domovní odpad - spec. odpad V řešeném území je pevný domovní odpad odvážen sběrnými vozy na řízenou skládku. S odvozem odpadů je uvažováno i výhledově.
Velké stavebnictví V obci se nenachází žádný rozsáhlý výrobní komplex. V návrhu není uvažováno s výstavbou nových větších objektů, které by byly případně použitelné pro potřeby CO.
Těžba a skládky surovin V řešeném území se nenachází těžba nerostných surovin.
Převažující druh konstrukcí staveb v daném území Převážná část konstrukcí v obci je zděná z klasického cihelného materiálu. Konstrukce střech je zpravidla rovněž klasická tašková krytina na dřevěném sedlovém krovu. Část objektů především hospodářských je kamenná, nebo ze smíšeného zdiva. Několik nových objektů rodinných domů je postaveno z moderních materiálů typu ISOSPAN, POROTHERM, YTONG, HEBEL ... Konstrukce stropů je u většiny starších objektů dřevěná, u nových objektů keramické trámečky s keramickými vložkami. Výšková hladina zástavby je převážně 1 - podlažní, výjimečně 2 nebo 3 - podlažní.
Výrobní nebo skladové objekty potencionálního ohrožení V sídle se nenacházejí žádné sklady škodlivých nebo výbušných látek .
Jiná zatížení území V obcI a jeho nejbližším okolí nebyla nalezena žádná rizika ohrožující životy a zdraví obyvatel.
Organizační centrum Organizační cetrum v případě ohrožení se nachází v budově Obecního úřadu v Šindlových Dvorech.
Sklad ochranných pomůcek Organizační cetrum v případě ohrožení se nachází v budově Obecního úřadu v Šindlových Dvorech.
Shromažďovací prostor Jako shromažďovací prostor je vytypována náves obce Šindlovy Dvory.
41
2.11 VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA Životní prostředí Požadujeme zatravnění pozemků v rámci územního systému ekologické stability (na základě vypracovaných projektů ÚSES) odpovídající směsí bylin. Zatravněny by měly být v maximální možné míře orané pozemky podél vodotečí, podél vodních ploch, zdrojů podzemní vody a v lokalitách náchylných k erozi. Projekty zalesnění pozemků, které dnes slouží zemědělské výrobě, a jsou určeny pro realizaci prvků ÚSES, by měly být zpracovány odbornou firmou za využití publikace Zalesňování nelesních půd, Z. Černý, T. Lokvenc a J. Neruda, IVV MZ ČR v Praze, 1995.
Ochrana půdy proti erozi
Realizace systému protierozních opatření pro ochranu zemědělské půdy před erozí: Organizační opatření: - širokořádkové plodiny soustředit na pozemky rovinaté, - na středně ohrožené půdě se sklonem do 7° lze pěstovat i širokořádkové plodiny za předpokladu uplatnění protierozní agrotechniky, - výrazně erozně ohrožené pozemky (svažitost 7 - 12°) chránit před erozí vysokým podílem víceletých pícnin, - pozemky se svažitostí vyšší než 12° převést do trvalých travních porostů. Agrotechnická opatření: - obdělávat svažité pozemky (do 7°) po vrstevnicích, - využívat brázdování a hrázkování svažitých pozemků, - pěstovat plodiny v pásech (okopaniny, obilniny, víceleté pícniny), - minimalizovat zpracování půdy, využívat bezorebného setí do strniště předplodin nebo setí do hrubé brázdy. Technická opatření: - budovat záchytné příkopy kolem ohrožených pozemků, - zřizovat obdělávané nebo zatravněné průlehy, - terasovat svažité pozemky. Významným přínosem ochraně půd by bylo též znovuzřizování mezí (formou agrárních teras) a jejich osazení přirozenou vegetací, která ohrožované plochy nejenom zpevňuje a zachycuje erodované části substrátu, ale rovněž poskytuje útočiště mnoha druhům vyšších i nižších živočichů. Při stanovení nejvýhodnější orientace těchto prvků z hlediska ochrany území před větrnou erozí není třeba tuto celkově brát v potaz vzhledem k jejímu malému významu; biokoridory rovněž není možné považovat za krajinné prvky odpovídající větrolamům. Pouze v období dlouhotrvajícího sucha a za přispění trvalého stejnosměrného větrného proudění může docházet na návětrných svazích k částečné větrné erozi. Značné ohrožení půdy představují monzunové deště v letním období přicházející z jihovýchodního směru, kterým jsou vystaveny zejména plochy s touto expozicí.
stromy základní stromy doplňkové keře
Dřeviny vhodné pro výsadbu podél vodoteče Fraxinus excelsior (jasan ztepilý). Betula verrucosa (bříza bradavičnatá), Alnus glutinosa (olše lepkavá), Alnus incana (olše šedá), Populus tremula (topol osika), Prunus padus (střemcha hroznovitá), Salix caprea (vrba jíva), Salix fragilis (vrba křehká), Tilia cordata (lípa malolistá). Rhamnus frangula (krušina olšová), Salix cinerea (vrba popelavá), Salix viminalis (vrba košíkářská), Salix triandra (vrba trojmužná), Viburnum opulus (kalina obecná), Sambucus nigra (bez černý).
Dřeviny vhodné pro protierozní výsadby v chudých půdách, s normálními vláhovými poměry, plnící doplňkovou (zpevňující) funkci. stromy základní stromy doplňkové keře domácí
Acer pseudoplatanus (javor klen), Sorbus aucuparia (jeřáb ptačí). Betula verrucosa (bříza bradavičnatá), Populus tremula (topol osika), Salix caprea (vrba jíva). Corylus avellana (líska obecná), Lonicera xylosteum (zimolez pýřitý), Rhamnus frangula (krušina), Ribes alpinum (meruzalka horská).
42 Dřeviny vhodné pro protierozní výsadby v polochudých půdách, s normálními vláhovými poměry, plnící doplňkovou (zpevňující) funkci. stromy základní strom doplňkový keře domácí
Acer pseudoplatanus (javor klen), Betula verrucosa (bříza bradavičnatá), Sorbus aucuparia (jeřáb ptačí), Fraxinus excelsior (jasan ztepilý). Tilia cordata (lípa srdčitá). Cornus sanguinea (svída krvavá), Corylus avellana (líska obecná), Crataegus monogyna (hloh jednosemenný), Crataegus oxyacantha (hloh obecný), Prunus spinosa (trnka obecná), Prunus padus (střemcha hroznovitá), Viburnum lantana (kalina tušalaj), Viburnum opulus (kalina obecná).
Dřeviny vhodné pro protierozní výsadby v půdách vlhkých a podél vodotečí, plnící doplňkovou (zpevňující) funkci. strom základní stromy doplňkové
keře domácí
Fraxinus excelsior (jasan ztepilý). Betula verrucosa (bříza bradavičnatá), Alnus glutinosa (olše lepkavá), Populus tremula (osika), Prunus padus (střemcha hroznovitá), Salix caprea (vrba jíva), Salix fragilis (vrba křehká), Tilia cordata (lípa srdčitá). Rhamnus frangula (krušina olšová), Salix cinerea (vrba popelavá), Salix viminalis (vrba košíkářská), Salix triandra (vrba trojmužná), Viburnum opulus (kalina obecná), Cornus sanguinea (svída krvavá).
V lesních porostech je především nutno: - ochránit a podporovat přirozený vývoj zbytků původních lesních směsí, - zohlednit obnovní cílovou skladbu dřevin dle stanovištních poměrů a s přihlédnutím k podílu původních druhů dřevin v rámci územního systému ekologické stability, - zašetřovat porosty v lokalitách významných z hlediska plnění ostatních funkcí lesů a porosty s vysokou genetickou hodnotou, - využívat v geneticky cenných porostech maximálně přirozené obnovy, vyzvedávat náletové sazenice a k docílení přirozené obnovy realizovat clonné seče, - realizovat pravidelně a včasně výchovné zásahy v mladých porostech, - zvýšit podíl listnatých dřevin v porostních pláštích (v ideálním případě - s výjimkou borových porostů - až ke 100%), - dodržovat hospodářské plány v lesích zvláštního určení a lesích ochranných.
2.11.1.1 OCHRANA OVZDUŠÍ V současné době je v řešeném sídle narušováno ovzduší lokálními tepelnými zdroji na tuhá nekvalitní paliva. V konceptu řešení je uvažováno s využitím plynu a netradičních zdrojů tepla. Jedná se o spalování dřevního odpadu, tepelná čerpadla v kombinaci s el. energií a kogenerační jednotky. Po stránce životního prostředí se jedná o území kvalitní, dobře provětrávané.
2.11.1.2 OCHRANA HODNOT VOLNÉ KRAJINY ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Významným přínosem ochraně půd by bylo znovuzřizování mezí (formou agrárních teras) a jejich osazení přirozenou vegetací, která ohrožované plochy nejenom zpevňuje a zachycuje erodované části substrátu, ale rovněž poskytuje útočiště mnoha druhům vyšších i nižších živočichů. Při stanovení nejvýhodnější orientace těchto prvků z hlediska ochrany území před větrnou erozí není třeba tuto celkově brát v potaz vzhledem k jejímu malému významu; biokoridory rovněž není možné považovat za krajinné prvky odpovídající větrolamům. Pouze v období dlouhotrvajícího sucha a za přispění trvalého stejnosměrného větrného proudění může docházet na návětrných svazích k částečné větrné erozi. Značné ohrožení půdy představují monzunové deště v letním období přicházející z jihovýchodního směru, kterým jsou vystaveny zejména plochy s touto expozicí. Dřeviny vhodné pro protierozní výsadby v chudých půdách, s normálními vláhovými poměry, plnící doplňkovou (zpevňující) funkci. stromy základní Acer pseudoplatanus (javor klen), Sorbus aucuparia (jeřáb ptačí). stromy doplňkové Betula verrucosa (bříza bradavičnatá), Populus tremula (topol osika), Salix caprea (vrba jíva). keře domácí Corylus avellana (líska obecná), Lonicera xylosteum (zimolez pýřitý), Rhamnus frangula (krušina), Ribes alpinum (meruzalka horská).
43 Dřeviny vhodné pro protierozní výsadby v polochudých půdách, s normálními vláhovými poměry, plnící doplňkovou (zpevňující) funkci. stromy základní Acer pseudoplatanus (javor klen), Betula verrucosa (bříza bradavičnatá), Sorbus aucuparia (jeřáb ptačí), Fraxinus excelsior (jasan ztepilý). strom doplňkový Tilia cordata (lípa srdčitá). keře domácí Cornus sanguinea (svída krvavá), Corylus avellana (líska obecná), Crataegus monogyna (hloh jednosemenný), Crataegus oxyacantha (hloh obecný), Prunus spinosa (trnka obecná), Prunus padus (střemcha hroznovitá), Viburnum lantana (kalina tušalaj), Viburnum opulus (kalina obecná). Dřeviny vhodné pro protierozní výsadby v půdách vlhkých a podél vodotečí, plnící doplňkovou (zpevňující) funkci. strom základní Fraxinus excelsior (jasan ztepilý). stromy doplňkové Betula verrucosa (bříza bradavičnatá), Alnus glutinosa (olše lepkavá), Populus tremula (osika), Prunus padus (střemcha hroznovitá), Salix caprea (vrba jíva), Salix fragilis (vrba křehká), Tilia cordata (lípa srdčitá). keře domácí Rhamnus frangula (krušina olšová), Salix cinerea (vrba popelavá), Salix viminalis (vrba košíkářská), Salix triandra (vrba trojmužná), Viburnum opulus (kalina obecná), Cornus sanguinea (svída krvavá). Poměry hydrologické - návrhy revitalizačních opatření - výběr vhodných dřevin V roce 1997, kdy naší zemi postihly neobvyklé záplavy, došlo k dohodě mezi Ministerstvem životního prostředí, odboru ekologie krajiny, a Ministerstva zemědělství - Ústředního pozemkového úřadu, o postupu odstraňování škod způsobených povodněmi v zemědělské krajině. V materiálu se mj. píše o nutnosti bezprostředních preventivních opatření včetně úpravy vlastnických práv k pozemkům, který je pro naplnění těchto cílů velmi vhodným nástrojem. Musí být vypracován přehled kroků nutných pro posílení protipovodňové ochrany a posílení hydroekologické stability krajiny. Na základě rozhodnutí meziresortní komise budou urychleně zahájeny pozemkové úpravy, a to převážně ve formě jednoduchých pozemkových úprav s tím, že bude zvolen jejich obvod v nezbytném rozsahu s ohledem na splnění záměrů v daném katastru. V zákoně č. 284/1991 Sb. o pozemkových úpravách, § 2, se definují pozemkové úpravy jako nástroj k zajištění celospolečenských zájmů. Mezi ně rozhodně patří únosný stav krajiny z hlediska vodohospodářského a protierozního. Strategie revitalizace říčních systémů sleduje vytipování lokalit (dílčích povodí), kde existuje potřeba řešit nepříznivé důsledky civilizačního tlaku v krajině. Základními cíli jsou: • • • • • • • •
náprava nevhodně provedených meliorací a nevhodného způsobu obhospodařování, zvyšování retenčního potenciálu krajiny zpomalováním odtoku vody, zachycování povrchové vody v mokřadech, obnova přirozené funkce vodních toků odstraněním jejich nevhodných úprav (regulací, zatrubnění), zřizování doprovodných porostů a zpevňování odolnosti koryt, zvýšení samočistící schopnosti vody v tocích zvýšením členitosti dna i břehů, biologické oživení toků, zejména těch, které byly necitlivě regulovány, zvýšení stability vodního režimu (snaha o ¯ /Qmax - Qmin/).
Obnovu přirozené funkce vodního toku odstraněním nevhodných úprav představuje zřízení ochranného pásma (zatravnění pásu kolem vodoteče o šířce minimálně 25 metrů) a výsadba doprovodných břehových porostů dle místně příslušného STG. Nedílnou součástí je zpomalení odtoku povrchové vody a zvýšení stability vodního režimu snížením rozdílů mezi minimálním a maximálním průtokem, který by měl být realizován jízkováním, otevřením zatrubněných koryt, alespoň částečnou obnovou původní meandrovitosti a výstavbou malých nádrží za účelem zvýšení retenční schopnosti území, směřující ke zvýšení ekologické stability krajiny. Toky budou přehraženy kulatinou (Æ 10 - 20 cm) zapuštěnou do břehů za krátkými zaberaněnými dřevěnými sloupky. Vzdálenost jízků se bude řídit výškou nadržené vody, která se bude pohybovat mezi 0,1 0,2 m, tedy v závislosti na spádu vodoteče přibližně po 20-40ti metrech. Opatřeními snižujícími devastaci krajiny erozí a obnovujícími základní funkce krajiny jsou především znovuzřízené bývalé meze nejsvažitějších pozemků v zorněné ploše povodí včetně výsadby vhodné vegetace, konstrukce agrárních teras, které spolu s doprovodnou vegetací tvořila významný prvek protierozní ochrany krajiny, a změna kultur z orné půdy na louku nebo dokonce na les. V některých partiích vodotečí (například v opevněném korytě) půjde o revitalizaci částečnou - břehy
44 budou upraveny svahováním ve sklonu 1:8 nepravidelně tak, aby se střídaly plochy směřující do dna koryta potoka s příkřejšími svahy (předpokládáme ponechání opevnění koryta na strmějších svazích, a naopak vytrhání bočních melioračních desek), naopak v zatrubněných partiích o revitalizaci úplnou - nebude provedeno žádné opevnění břehů ani dna, pouze bude chráněno do zapojení travinobylinného porostu (síťovina Polynet, ochranná perforovaná fólie). Břehy budou osazeny vhodnou vegetací. Měla by být zpracována studie revitalizace vodních toků v tomto území, která by se pokusila v předprojektové fázi navrhnout druh, způsob a rozsah revitalizačních úprav. Její řešení by mělo umožňovat napojení revitalizovaných krajinných segmentů do již vymezeného územního systému ekologické stability. Biologicky hodnotné vodní prostředí (alespoň 3. třída jakosti podle ČSN 757221) dle ukazatelů kyslíkového režimu a obsahu rozpuštěných a nerozpuštěných látek je základní podmínkou úspěšné revitalizace drobných vodotečí. Zvýšení mechanického působení vody a její prokysličení budou podporovat opatření v korytě - jízky z kulatiny. Dno vodoteče (zvláště nově odtrubněné) i vysazený břehový porost na upravených svazích koryt bude skýtat dostatek prostorů pro faunu. Tvarové změny budou docíleny jednak střídavým svahováním (v případě dnes opevněných koryt), jednak obnovou přirozené meandrovitosti v případě odtrubňovaných úseků. Přirozené součásti toku - vegetační doprovody, budou ponechán samovolné sukcesi tam, kde se již nacházejí, nebo v partiích dosazovaných po 2-3 letech údržby. Optimální umístění dřevin je nejméně 60 cm nad setrvalou hladinou vodoteče. Spon dřevin doporučujeme okolo 2 m v případě vrb a keřů, a okolo 5ti m pro stromy. Opatřeními, které jsou schopné zamezit transport splavenin do drobných toků, jsou protierozní agrární terasy (valy) spolu s výsadbou adekvátních dřevin okolo nich i podél cest, a samozřejmě také ochranné zatravnění. Případné revitalizační práce musejí být prováděny dodavatelsky tak, že nesmí dojít k ohrožení základních funkcí toku ani k devastaci okolních pozemků. Ve zvýšené míře bude využívána ruční práce. Práce musí postupovat směrem po toku. Nejvhodnějším termínem je málo deštivý podzim a bezmrazá zima.
2.11.1.3
PLOCHY ZELENĚ V SÍDLE
Funkce veřejné zeleně Veřejná zeleň plní řadu funkcí, z nichž lze jmenovat především: a) Mikroklimatickou - Zeleň v letních měsících snižuje teplotu (pás zeleně o šíři 50 metrů sníží teplotu o cca 3°C), zvyšuje relativní vlhkost vzduchu (o 20% oproti zastavěné ploše), snižuje stupeň pohyblivosti vzduchu, tlumí účinky inverze. b) Hygienickou - Zelené rostliny produkují kyslík, zeslabují vliv dráždivých faktorů (přímý sluneční svit, hluk, nedostatečná vlhkost ovzduší, silný vítr) a rovněž produkují těkavé látky s baktericidním (škodlivé organismy ničícím) účinkem. c) Ochrannou a izolační - Zeleň zachycuje prach a přispívá ke snižování sekundární prašnosti, tlumí hluk, pohledově odstiňuje neestetické stavby. d) Estetickou - Zeleň vytváří účinný kontrast (barvou olistění, habitem), dotváří urbanistický koncept obcí. Vhodná druhová skladba, prostorové uspořádání i forma habitu pro jednotlivá stanoviště jsou předpokladem pro zajištění výše uvedených funkcí. Zdravý vývoj vegetace lze předpokládat jen u jedinců vysazených na stanovištích odpovídajících jejich přirozeným požadavkům. Výsadba stanovištně vhodných druhů dřevin je pro dosažení požadovaného efektu nejjistější, nejrychlejší a také nejekonomičtější (minimální ztráty při výsadbě, nižší nároky na následnou údržbu a podobně). Dodržením výše uvedených zásad se rovněž zamezí nežádoucímu narušení charakteristických prvků jednotlivých partií intravilánu. Proto je třeba věnovat zvýšenou pozornost volbě dřevin odpovídajících stanovišti a upřednostňovat ve výsadbách ty, které jsou pro danou oblast typické, respektive zde byly v minulosti běžně zastoupeny. Při eventuálních výsadbách je samozřejmostí používat místních druhů výhradně domácí provenience. e) Ekologickou - Vytváří vhodné prostředí pro zachování různorodosti a rozmanitosti člověkem ovlivňovaných rostlinných a živočišných společenstev. Umožňuje hnízdění mnoha druhům zejména drobného ptactva a rovněž slouží plodožravým a bobuložravým (částečně i listožravým) živočichům jako potravní základna. Opomíjenou, ale velmi důležitou funkcí vzrostlé zeleně je udržení genofondu, což platí zejména pro věkovité venkovské stromy (lípy, jilmy, duby a javory). Celkový estetický dojem řešeného území není vytvářen pouze její architekturou, ale i kvalitou veřejné zeleně. Obecně lze konstatovat, že ještě v nedávné minulosti nebyl přírodní stránce sídel přisuzován takový význam, jaký si bezesporu zaslouží. Tento problém ještě více vystoupí do popředí zvážíme-li, že většina v našich podmínkách použitelných dřevin nastupuje do období skutečného estetického působení často po mnoha desetiletích od výsadby.
ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND (dle přílohy k vyhlášce 13/1994 Sb.) 2.11.1.4 ZÁKLADNÍ ÚDAJE A METODIKA ZPRACOVÁNÍ Vyhodnocení důsledků rozvoje řešeného území na zemědělský půdní fond je zpracováno metodikou dle zákona ČNR č.334 Sb. ze dne 12.5.1992, o ochraně ZPF a vyhlášky č.13 Ministerstva životního prostředí ze dne 29.prosince 1993, kterou se
45 upravují podrobnosti ochrany půdního fondu ve znění zákona České národní rady č.10/93 Sb. a přílohy 3 této části vyhlášky. Dále je vyhodnocení zpracováno dle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96. Hranice současně zastavěného území byla stanovena na základě provedených průzkumů a rozborů a je zakreslena ve výkrese.
2.11.1.5 POUŽITÉ PODKLADY 1.
Mapové podklady katastrálního úřadu v měřítku 1 : 2 000 a s vyznačenými hranicemi bonitovaných půdně ekologických jednotek.
2.
Mapové a spisové dokumentace k vyhlášení národních parků, chráněných krajinných oblastí, přírodních rezervací, přírodních památek, významných krajinných oblastí, územních systémů ekologické stability, chráněných oblastí přirozené akumulace vod,ochranných pásem vodních zdrojů, ochranných pásem léčivých zdrojů a minerálních vod pro stanovení koeficientů ekologické váhy negativního vlivu odnětí půdy na faktory životního prostředí.
3.
Mapové nebo spisové dokumentace, posudky hygienické služby, případně výsledků účelových měření nebo průzkumů jako podklad pro důvody ke snížení základní sazby odvodů za odnětí půdy ze ZPF.
4.
Mapové a spisové podklady Katastrálního úřadu pro identifikaci jednotlivých pozemků, jejich kultury a využití.
2.11.1.6 ZPŮSOB IDENTIFIKACE LOKALIT ZÁBORU A ROZVOJOVÝCH LOKALIT V GRAFICKÉ ČÁSTI DOKUMENTACE Vyhodnoceny jsou pouze rozvojové plochy určené návrhem územního plánu k zastavění (zastavitelné plochy), zabírající zemědělskou půdu. Označeny jsou číselně a vyhodnoceny v tabulce. Podkladem pro určení kultur v jednotlivých lokalitách byla katastrální mapa a terénní průzkum.
2.11.1.7 INVESTICE DO PŮDY V řešeném území jsou provedeny meliorace pro odvodnění pozemků. Tyto plochy jsou vyznačeny ve výkresu Záboru ZPF a LPF. V návrhu nebudou v zásadě ovlivněny hydrologické poměry.
2.11.1.8 ÚDAJE O AREÁLECH A OBJEKTECH STAVEB ZEMĚDĚLSKÉ PRVOVÝROBY Posouzení je provedeno podle metodického návodu vydaného Hlavním hygienikem České republiky (č.j. HEM-30012.6.92), platného pro posuzování návrhů novostaveb, rekonstrukcí, modernizací nebo změn využití chovů zvířat. Při posuzování chovů zvířat z hlediska hygienických požadavků na ochranu ovzduší, půdy, vody a zdravého stavu území a sídlišť, zadání stavby i projekt uvažovaných staveb obsahují základní údaje o podmínkách chovu zvířat, t.j. typ a technický stav budov, technologii výroby, údaje o kapacitě chovu, způsob zásobování vodou, údaje o výhledovém využití území a pásma hygienické ochrany jiných zařízení či objektů v zájmovém území chovu. Součástí zadání stavby a projektové dokumentace je návrh pásma hygienické ochrany (dále jen OP) chovu a návrh využití statkových hnojiv. Návrh OP při novostavbě, rekonstrukci, modernizaci, dostavbě, ale i stávajících objektů chovu zvířat vychází z výpočtu dosahu emisí z chovu zvířat. Vypočtené poloměry OP platí pro obytné a rekreační zóny sídel. V případě, že chov zvířat je situován ve výrobní či smíšené zóně, snižuje se vypočtený poloměr OP až o polovinu, a to podle zastoupení obytné a rekreační funkce. Není-li v sídle k dispozici schválená územně plánovací dokumentace, nebo nevyžaduje-li revizi, stanoví charakter zóny věcně příslušný orgán územního plánování po projednání s dotčenými orgány státní správy a samosprávy. Ochranný účinek OP se vztahuje na okolní objekty hygienické ochrany s výjimkou obydlí vlastníka chovu zvířat. Ochranná pásma kolem chovů zřizuje provozovatel nebo vlastník chovu zvířat. V OP nelze povolit provoz a výstavbu staveb vyžadujících hygienickou ochranu (školských a dětských zařízení, budov sloužících k obytným, zdravotnickým, potravinářským, tělovýchovným a rekreačním účelům a jiných). V řešeném území se nachází zemědělské areály využívané pro živočišnou výrobu. V hlavním výkresu, které řeší celé správní území v měřítku 1 : 2 000, jsou zakreslena pásma hygienické ochrany zemědělských zařízení pro živočišnou výrobu. Jejich výpočet je přiložen v příloze textové části.
2.11.1.9 USPOŘÁDÁNÍ ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU A POZEMKOVÉ ÚPRAVY V řešeném území jsou provedeny komplexní pozemkové úpravy (KPÚ).
46
2.11.1.10
OPATŘENÍ K ZAJIŠTĚNÍ EKOLOGICKÉ STABILITY
Územní systém ekologické stability pro dané území byl zpracován. Konkrétní vymezení skladebných částí na zemědělské půdě řeší podrobnější dokumentace ( plán ÚSES, regulační plán, komplexní pozemkové úpravy).
2.11.1.11
BONITOVANÉ PŮDNĚ EKOLOGICKÉ JEDNOTKY
Výchozím podkladem ochrany zemědělského půdního fondu pro územně plánovací činnosti jsou bonitované půdně ekologické jednotky - BPEJ. BPEJ vyjadřuje : klimatický region, hlavní půdní jednotku, číselnou kombinaci skeletovitosti a expozice půdy. Pomocí tohoto kódu se přiřazuje jednotlivým BPEJ stupeň třídy ochrany zemědělské půdy.
2.11.1.12
PŘÍKLAD KÓDU BPEJ : 8.34.21 8
klimatický region
34
hlavní půdní jednotka,charakterizovaná půdním typem, subtypem, substrátem a zrnitostí včetně charakteru skeletovitosti, hloubky půdního profilu a vláhového režimu v půdě
21
číselná kombinace skeletovitosti, hloubky a expozice půdy
CHARAKTERISTIKA ZEMĚDĚLSKÝCH PŮD V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ KLIMATICKÝ REGION V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ Kód regionu
5
Symbol regionu :
MT 2
Charakteristika regionu :
mírně teplý, vlhký
0
Suma teplot nad 10 :
2200 - 2500° 0
Průměrná roční teplota ve C :
7–8
Průměrný roční úhrn srážek v mm :
550 – 650 (700)
Pravděpodobnost suchých vegetačních období :
15 - 30
Vláhová jistota :
4 - 10
PŮDNÍ JEDNOTKY V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ HPJ 52 HPJ 53 HPJ 58 HPJ 67
oglejené půdy a hnědé půdy oglejené na usazeninách limického terciéru, lehčí, středně těžké, bez štěrku nebo slabě štěrkovité, náchylné k dočasnému zamokření oglejené půdy a hnědé půdy oglejené na usazeninách limického terciéru, středně těžké, s těžkou spodinou, obvykle bez štěrku, málo propustné, dočasně zamokřené nivní půdy glejové na nivních uloženinách, středně těžké, vláhové poměry méně příznivé, po odvodnění příznivé glejové půdy mělkých údolí a rovinných celků při vodních tocích, středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po odvodnění vhodné převážně pro louky
47
CHARAKTERISTIKA TŘÍD OCHRANY I.
Do I. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu.
II.
Do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné.
III. Do III. třídy ochrany jsou v jednotlivých klimatických regionech sloučeny půdy s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno územním plánováním využít pro případnou výstavbu IV. Do IV. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů, s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. V.
Do V. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající bonitované půdně ekologické jednotky, které představují především půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých. velmi svažitých, hydroformních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany, s výjimkou vymezených pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí.Na základě kombinace klimatického regionu a hlavní půdní jednotky je stanovena základní sazba odvodů za odnětí zemědělské půdy ve smyslu zákona ČNR č.334/1992 Sb. (příloha A) ve znění pozdějších předpisů.
48
2.11.1.13
TABULKOVÉ VYHODNOCENÍ
Orná půda
0,39
0
0,39
0
2 3 4 5 6
Komunikace Komunikace Bydlení + veřejná zeleň I. etapa Komunikace Komunikace
0,21 0,42 0,32 0,02 1,90
0,21 0,21 0,11 0,02 0,95
0,21 0,42 0,32 0,02 1,64
0 0 0 0 0
0,21 0,42 0,32 0,02 1,64
7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18
Technické vybavení Bydlení I. etapa Komunikace Občanské vybavení Občanské vybavení I. etapa Bydlení I. etapa Občanské vybavení Komunikace Občanské vybavení Občanské vybavení Komunikace Bydlení + veřejná zeleň I. etapa Občanské vybavení + bydlení Bydlení + veřejná zeleň I. etapa + komunikace Komunikace Občanské vybavení Bydlení Celkem
1,43 1,24 0,18 1,37 0,11 0,13 8,72 0,20 0,31 0,91 1,02 2,03
0,72 0,43 0,18 0,69 0,05 0,05 4,36 0,20 0,16 0,45 1,02 1,00
Orná půda Orná půda Orná půda Louka Orná půda, ostatní plochy Orná půda, louka Louka Louka Orná půda, louka Louka Ostatní plochy Louka Orná půda Orná půda Orná půda Zahrada, orná půda Orná půda
1,43 1,24 0,18 1,37 0,11 0 8,72 0,20 0,31 0,91 1,02 2,03
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
1,52 5,75
0,76 2,88
Orná půda Orná půda
1,52 5,75
0,03 0,98 0,18 29,37
0,03 0,49 0,06 15,42
Orná půda, louka Orná půda Orná půda
0,03 0,98 0,18 28,98
19 20 21 22 23
DLE VÝMĚRA BPEJ
MIMO SOUČASNĚ ZASTAV.Ě NÉ ÚZEMÍ
0,39
TŘÍDA OCHRANY ZPF
V SOUČASNĚ ZASTAV. ÚZEMÍ
0,39
CELKEM
DRUH POZEMKU
Komunikace
CELKEM
1
ČÍSLO LOKALITY
PŘEDPOKL . ZASTAVĚN Á PLOCHA
NAVRHOVANÉ FUNKČNÍ VYUŽITÍ
VÝMĚRA ZEM. PŮDY V LOKALITĚ PODLE KULTURY
BPEJ
VÝMĚRA LOKALITY V HA
VÝMĚRA NEZEMĚDĚLSKÝ CH PLOCH
Sídlo Litvínovice
0 0 0 0 0,26
5.53.11 5.53.01 5.53.11 5.53.11 5.53.11 5.67.01 5.53.11
IV III IV IV IV V IV
0,20 0,19 0,21 0,42 0,32 0,02 1,64
1,43 1,24 0,18 1,37 0,11 0 8,72 0,20 0,31 0,91 1,02 2,03
0 0 0 0 0 0,13 0 0 0 0 0 0
5.53.01 5.53.01 5.53.01 5.53.01 5.53.01 5.58.00 5.58.00 5.52.01 5.52.01 5.52.01 5.52.01
III III III III III I I V V V V
1,43 1,24 0,18 1,37 0,11 0 8,72 0,20 0,31 0,91 1,02 2,03
0 0
1,52 5,75
0 0
0 0 0 0
0,03 0,98 0,18 28,98
0 0 0 0,39
5.53.01 5.52.01 5.53.01 5.53.01 5.58.00 5.53.11
III V III III I IV
1,52 4,34 1,41 0,03 0,98 0,18 28,98
49
1,02 0 5,06
0 0 0
1,02 0 5,06
0 0,97 0
4 5 6 7 8 9
Bydlení I. etapa + komunikace Občanské vybavení Bydlení I. etapa Bydlení I. etapa Bydlení I. etapa Bydlení I. etapa + komunikace
1,53 0,20 0,16 0,18 0,24 2,52
0,69 0,10 0,06 0,06 0,08 1,13
Orná půda Orná půda Louka Louka Louka Orná půda, louka
1,53 0,20 0,16 0,18 0,24 2,52
0 0 0 0 0 0
1,53 0,20 0,16 0,18 0,24 2,52
0 0 0 0 0 0
10 11
Bydlení I. etapa + komunikace Bydlení I. etapa
1,79 0,50
2,30 0,18
Orná půda, louka Orná půda
1,79 0,50
0 0
1,79 0,50
0 0
12
Bydlení I. etapa + komunikace
4,85
2,18
Orná půda
4,85
0
4,85
0
13 14 15
Bydlení II. etapa Sport + bydlení I. etapa Komunikace
1,82 0,67 0,21
0,64 0,34 0,21
Orná půda Orná půda Orná půda
1,82 0,67 0,21
0 0 0
1,82 0,67 0,21
0 0 0
16 17 18
Bydlení I. etapa + komunikace Bydlení I. etapa Komunikace
1,48 0,04 0,85
0,67 0,02 0,85
Orná půda Ostatní plochy Orná půda, louka
1,48 0 0,85
0 0 0
1,48 0 0,85
0 0,04 0
Celkem
24,09
12,59
23,08
0
23,08
1,01
5.53.01 5.53.01 5.53.11 5.53.11 5.53.11 5.53.01 5.53.11 5.53.11 5.53.11 5.53.01 5.53.11 5.53.11 5.53.01 5.53.11 5.53.01 5.53.11 5.53.11 5.53.11 5.53.01 5.53.11 5.67.01 5.53.11 5.53.01
III III IV IV IV III IV IV IV III IV IV III IV III IV IV IV III. IV V IV III
CELKEM
DLE VÝMĚRA BPEJ
Orná půda Ostatní plochy Orná půda
TŘÍDA OCHRANY ZPF
MIMO SOUČASNĚ ZASTAV.Ě NÉ ÚZEMÍ
0,36 0,44 2,28
CELKEM
1,02 0,97 5,06
DRUH POZEMKU
Sport Bydlení I. etapa Bydlení II. etapa + komunikace
PŘEDPOKL . ZASTAVĚN Á PLOCHA
1 2 3
ČÍSLO LOKALITY
V SOUČASNĚ ZASTAV. ÚZEMÍ
NAVRHOVANÉ FUNKČNÍ VYUŽITÍ
VÝMĚRA ZEM. PŮDY V LOKALITĚ PODLE KULTURY
BPEJ
VÝMĚRA LOKALITY V HA
VÝMĚRA NEZEMĚDĚLSKÝ CH PLOCH
Sídlo Šindlovy Dvory
1,02 0 1,47 3,59 1,53 0,20 0,16 0,18 0,24 0,75 1,77 1,79 0,34 0,16 2,70 2,15 1,82 0,67 0,10 0,11 1,48 0 0,09 0,11 0,65 24,09
50
0,33 8,12
0 0
0,33 8,12
0 0
3
Bydlení I. etapa + komunikace
2,56
1,15
Louky, orná půda
2,56
0
2,56
0
4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17
Bydlení I. etapa + komunikace Bydlení II. etapa + komunikace Technické vybavení - ČOV Bydlení I. etapa + komunikace Výrobní plochy + OV I. etapa Bydlení I. etapa + komunikace Bydlení I. etapa Bydlení I. etapa Veřejná zeleň Občanské vybavení I. etapa Bydlení II. etapa + komunikace Bydlení I. etapa + komunikace Bydlení I. etapa + komunikace Bydlení II. etapa + komunikace
0,83 0,78 0,07 0,77 3,31 0,90 1,02 0,08 0,31 0,73 1,30 0,66 0,38 3,66
1,15 0,35 0,07 0,35 1,66 0,41 0,51 0,04 0,31 0,37 0,59 0,30 0,17 1,65
Louky Louky Louky Orná půda Louky Louky Louky Louky Louky Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda
0,83 0,78 0,07 0,77 3,31 0,90 1,02 0,08 0,31 0,73 1,30 0,66 0,38 3,66
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
0,83 0,78 0,07 0,77 3,31 0,90 1,02 0,08 0,31 0,73 1,30 0,66 0,38 3,66
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
Celkem
25,81
12,85
25,81
0
25,81
0
5.52.11 5.52.11 5.52.01 5.52.11 5.52.01 5.67.01 5.67.01 5.53.01 5.53.01 5.53.01 5.67.01 5.67.01 5.67.01 5.67.01 5.53.11 5.53.11 5.53.11 5.53.11 5.53.11 5.52.01
IV IV V IV V V V III III III V V V V IV IV IV IV IV V
CELKEM
DLE VÝMĚRA BPEJ
Zahrada Louky, orná půda
TŘÍDA OCHRANY ZPF
MIMO SOUČASNĚ ZASTAV.Ě NÉ ÚZEMÍ
0,12 3,65
CELKEM
0,33 8,12
DRUH POZEMKU
Bydlení I. etapa Bydlení II. etapa + komunikace
PŘEDPOKL . ZASTAVĚN Á PLOCHA
1 2
ČÍSLO LOKALITY
V SOUČASNĚ ZASTAV. ÚZEMÍ
NAVRHOVANÉ FUNKČNÍ VYUŽITÍ
VÝMĚRA ZEM. PŮDY V LOKALITĚ PODLE KULTURY
BPEJ
VÝMĚRA LOKALITY V HA
VÝMĚRA NEZEMĚDĚLSKÝ CH PLOCH
Sídlo Mokré
0,33 3,95 4,17 0,56 2,00 0,83 0,78 0,07 0,77 3,31 0,90 1,02 0,08 0,31 0,73 1,30 0,66 0,38 3,05 0,61 25,81
51 ZÁBORY PŮDY CELKEM BPEJ 5.52.01 5.52.11 5.53.01 5.53.11 5.58.00 5.67.01 CELKEM Nezemědělská půda
2.11.1.14
ZÁBOR CELKEM
SKUTEČNĚ ZASTAVĚNÁ PLOCHA
15,39 4,84 19,12 24,59 9,90 4,03 77,87
6,93 2,37 11,68 11,53 4,36 3,34 40,21
1,40
0,65
ZDŮVODNĚNÍ
LITVÍNOVICE Lokalita číslo 1, 5,14, 17: Navržený obchvat sídla. Po okraji území sídla je navržen zábor zemědělského půdního fondu pro návrh silničního obchvatu. Zábor je z technického hlediska nezbytný. Plocha je zařazena do IV., I. a III. třídy ochrany. Lokalita číslo 2, 21:
Navržená místní komunikace. Zábor je z technického hlediska nezbytný. Plocha je zařazena do III. a IV. třídy ochrany.
Lokalita číslo 3, 4 :
V proluce mezi sídly jsou navržené plochy bydlení v rodinných domech na půdě s IV. třídou ochrany, tedy půdě poměrně nízké kvality. Záborem dojde k ucelení obce.
Lokalita číslo 6:
Navržená smíšená zóna občanského vybavení a bydlení. Jedná se o zbytkovou plochu mezi stávající zástavbou a navrženým obchvatem sídla. Jedná se o plochu zařazenou do IV. třídy ochrany, která byla by pro zemědělské účely špatně využitelnou. Část navržené plochy se nachází na nezemědělských půdách.
Lokalita číslo 7 :
Navržená plocha technického vybavení. Jedná se o plochu zařazenou do IV. třídy ochrany, která byla by pro zemědělské účely špatně využitelnou.
Lokalita číslo 8 :
Navržená plocha bydlení v proluce mezi stávající zástavbou v severovýchodní části sídla je navržená na půdách s III. třídou ochrany. Z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu je tato lokalita zemědělsky nevyužívaná z důvodu jejího umístění.
Lokalita číslo 9 :
Navržená místní komunikace. Zábor je z technického hlediska nezbytný. Plocha je zařazena do III. třídy ochrany.
Lokalita číslo 10 :
Lokalita navrženého občanského vybavení je umístěná na půdách s III. třídou ochrany. Zástavbou této plochy dojde k ucelení sídla. Je třeba brát v úvahu i vhodnost napojení na inženýrské sítě.
Lokalita číslo 11 :
Navržená smíšená zóna občanského vybavení a bydlení je umístěná na půdách s III. třídou ochrany. Zástavbou této plochy dojde k ucelení sídla. Je třeba brát v úvahu i vhodnost napojení na inženýrské sítě.
Lokalita číslo 12 :
Návrh malé plochy bydlení je umístěn v současně zastavěném území obce na nezemědělské půdě. Z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu je tato lokalita zemědělsky nevyužívaná.
Lokalita číslo 13, 22 :
Navržená plocha pro občanské vybavení ve východní části sídla, při komunikaci I. třídy. Přestože se jedná o plochu zařazenou do I. třídy ochrany, byla by pro zemědělské účely špatně využitelnou. Z hlediska napojení na inženýrské sítě má výborné možnosti.
Lokalita číslo15, 16 :
Navržená plocha pro bydlení ve východní části obce v proluce mezi stávající zástavbou a navrženým obchvatem je záborem půdy V. třídy ochrany, tedy půdy velmi nízké kvality. Záborem dojde k ucelení sídla.
Lokalita číslo 18,19 :
Navržená smíšená zóna občanského vybavení a bydlení. Jedná se o zbytkovou plochu mezi stávající zástavbou a navrženým obchvatem sídla. Jedná se o plochu zařazenou do III. a V. třídy ochrany, která by byla pro zemědělské účely špatně využitelnou.
52 Lokalita číslo 20 :
Plocha bydlení v rodinných domech a veřejné zeleně v jihovýchodní části části obce, navazující na navrženou plochu veřejné zeleně, je navržená na půdách s III. a V. třídou ochrany.
ŠINDLOVY DVORY Lokalita číslo 1 :
Plocha určená pro sportovní využití navazující na stávající plochu střelnice. Plocha je zařazena do III. třídy ochrany.
Lok. číslo 2 :
Plocha bydlení v rodinných domech v severní části části obce, navazující na stávající zástavbu, je navržená na nezemědělských půdách.
Lokalita číslo 3, 4 :
Návrh výstavby rodinných domů a komunikací navazující na současnou zástavbu. Zástavbou této plochy dojde k ucelení sídla. Plocha je zařazena do III. a IV. třídy ochrany.
Lokalita číslo 5 :
Navržená plocha pro občanské vybavení ve východní části sídla, při komunikaci III. třídy. Jedná se o plochu zařazenou do IV. třídy ochrany, která by byla by pro zemědělské účely špatně využitelnou. Z hlediska napojení na inženýrské sítě má výborné možnosti na jejich napojení.
Lokalita číslo 6 :
Návrh výstavby RD, ochrany.
Lokalita číslo 7, 8, 9 :
Návrh výstavby rodinných domů a komunikací navazující na současnou zástavbu. Zástavbou těchto ploch dojde k ucelení sídla. Plochy jsou zařazeny do III. a IV. třídy ochrany.
Lokalita číslo 10 - 12 :
Návrh výstavby rodinných domů a komunikací navazující na současnou zástavbu. Zástavbou těchto ploch dojde k ucelení sídla. Plochy jsou zařazeny do III. a IV. třídy ochrany.
Lokalita číslo 13:
Navržená zóna bydlení. Jedná se o zbytkovou plochu mezi sídly. Jedná se o plochy zařazenoé do IV. třídy ochrany, které by byly pro zemědělské účely špatně využitelné.
Lokalita číslo 14:
Navržená smíšená zóna sportu a bydlení. Jedná se o zbytkovou plochu mezi sídly. Jedná se o plochy zařazenoé do IV. třídy ochrany, které by byly pro zemědělské účely špatně využitelné.
Lokalita číslo 15, 16 :
Návrh výstavby rodinných domů a komunikací navazující na současnou zástavbu. Zástavbou těchto ploch dojde k ucelení sídla. Plochy jsou zařazeny do IV. třídy ochrany.
Lokalita číslo 17 :
Návrh malé plochy bydlení je umístěn v současně zastavěném území obce na nezemědělské půdě. Z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu je tato lokalita zemědělsky nevyužívaná.
Lokalita číslo 18:
Navržený obchvat sídla Litvínovice. Po okraji území sídla je navržen zábor zemědělského půdního fondu pro návrh silničního obchvatu. Zábor je z technického hlediska nezbytný. Plocha je zařazena do IV., V. a III. třídy ochrany.
v návaznosti na současnou zástavbu. Plocha je zařazena do III. třídy
MOKRÉ Lokalita číslo 1 :
Návrh výstavby RD, ochrany.
v návaznosti na současnou zástavbu. Plocha je zařazena do IV. třídy
Lokalita číslo 2 –5, 7 :
Návrh výstavby rodinných domů a komunikací navazující na současnou zástavbu. Zástavbou těchto ploch dojde k ucelení sídla. Plochy jsou zařazeny do IV. a V. třídy ochrany.
Lokalita číslo 6 :
Navržená plocha pro ČOV v jižní části sídla. Zábor pro ČOV je z technického, ekonomického, provozního, stavebního, přístupového a terénního hlediska nezbytný. Plocha je zařazena do III. třídy ochrany.
Lokalita číslo 8 :
Lokalita určená k výstavbě výrobních ploch a občanského vybavení. Plocha se nachází v blízkosti sídla a tudíž je vhodná nejenom z důvodu dobrého napojení na inženýrské sítě, ale i z urbanistického hlediska. Plocha je zařazena do III. třídy ochrany.
Lokalita číslo 9 :
Návrh výstavby rodinných domů a komunikací navazující na současnou zástavbu. Zástavbou této plochy dojde k ucelení sídla. Plocha je zařazena do V. třídy ochrany.
Lokalita číslo 10:
Navržená smíšená zóna občanského vybavení a bydlení. Jedná se o zbytkovou plochu mezi stávající zástavbou a zemědělským areálem. Jedná se o plochu zařazenou do V. třídy ochrany, tedy o půdu poměrně nízké kvality.
Lokalita číslo 11 :
Návrh výstavby RD, v návaznosti na současnou zástavbu. Jedná se o plochu zařazenou do V. třídy ochrany, tedy o půdu poměrně nízké kvality.
Lokalita číslo 12 :
Návrh veřejné zeleně v návaznosti na současnou zástavbu. Jedná se o plochu zařazenou do V. třídy ochrany, tedy o půdu poměrně nízké kvality.
53 Lokalita číslo 13:
Navržená plocha pro občanské vybavení v západní části města, při komunikaci III. třídy. Přestože se jedná o plochu zařazenou do IV. třídy ochrany, byla by pro zemědělské účely špatně využitelnou. Z hlediska inženýrských sítí má výborné možnosti na jejich napojení.
Lokalita číslo 14 -17 :
Návrh výstavby rodinných domů a komunikací navazující na současnou zástavbu. Zástavbou těchto ploch dojde k ucelení sídla. Plochy jsou zařazeny do IV. a V. třídy ochrany.
2.11.1.15
ZÁVĚR
V návrhu byly respektovány zásady ochrany zemědělského půdního fondu. Byl kladen důraz na maximální využití pozemků v zastavěném území sídelního útvaru, proluk, přestavbových částí a nedostatečně využívaných pozemků. V případech kdy došlo k nezbytnému odnětí půdy ze ZPF, bylo postupováno dle zákona č. 334 ve znění pozdějších předpisů. ZÁBORY PŮDY PRO FUNKČNÍ VYUŽITÍ CELKEM FUNKČNÍ VYUŽITÍ Bydlení Bydlení + komunikace Bydlení + komunikace + veřejná zeleň Bydlení + veřejná zeleň Sport Technické vybavení Občanské vybavení + výrobní plochy Komunikace Občanské vybavení + bydlení Občanské vybavení Veřejná zeleň Bydlení + sport CELKEM
ZÁBOR ZPF CELKEM V HA
ZÁBOR ZPF V%
5,75 37,19 5,75 2,35 1,02 1,50 3,31 5,17 1,52 13,33 0,31 0,67 77,87
7 48 7 3 2 2 4 6 3 15 1 2 100
POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA Současná druhová skladba a struktura lesních porostů je v řešeném území oproti původní výrazně změněna. Řešené území se jako celek vyznačuje průměrnou lesnatostí. Rozptýlená dřevinná vegetace (liniová, plošná, doprovodná břehová a pod.) se v řešením území vyskytuje v nadprůměrném množství (především okolo vodních toků a nádrží). Druhová skladba dřevin v lesních porostech (snížené zastoupení listnáčů) se nepříznivě projevuje na ekostabilizační funkci lesů v řešeném území. Problémy ekologické stability lesních porostů v řešeném území představují především škody větrem a sněhem (jsou podmíněny kromě síly a směru větru i expozicí porostů, nadmořskou výškou a dalšími vlivy) poškozování porostů loupáním a přibližováním - následné hniloby snižují stabilitu poškozených stromů Þ zvýšená zátěž - kmenové zlomy nebo vývraty s následným postupným prořeďováním nebo destrukcí porostů. K eliminaci výše uvedených jevů jsou nezbytné následující kroky: a) zásadní redukce stavů vysoké zvěře (3 ks/1000 ha) b) ochrana vybraných stromů tvořících kostru porostů. c) používat šetrné způsoby vyklizování s vyloučením sběrného lana. d) při poškození ošetřit vzniklé rány insekticidním nátěrem. e) provádět úpravu hladiny spodní vody systémem stok s možností regulace hladiny spodní vody. f) zakládat zpevňovací žebra z odolných dřevin (dub, buk, borovice) v návaznosti na rozdělovací a cestní síť tak, aby se postupně vytvořila pevná kostra (zvýšení celkové odolnosti lesních porostů proti bořivým větrům). g) pruhy zpevňujících dřevin zakládat v šíři 30-40 m, po 150-300 m v minimálním 40% zastoupením zpevňujících dřevin v lesních porostech. h) pěstební opatření na zvýšení stability lesních porostů provádět max. do 40ti let stáří porostů. i) výchovné zásahy v lesních porostech nezaměřovat k vytváření dlouhých korun a příznivého štíhlostního
54 koeficientu. j) ochrana proti okusu zvěří - ochrana měkkým drátěným pletivem, aplikace dehtových nátěrových hmot na ohroženou část kmene. k) dodržovat porostní hygienu - především proti tracheomykóze. l) omezit až vyloučit používání chemických prostředků - Emdelin, Cymbush, aj. m) pokud možno při přibližování dřeva nepoužívat těžké mechanizace - vznik hrubých, těžko odvodnitelných rýh a z toho vyplývající následné zamokření celé lokality. Nejčastější příčinou chřadnutí i případného úhynu listnatých stromů v lesních porostech jsou v současnosti choroby, které se shrnují pod pojem "onemocnění s tracheomykózními příznaky". Na velkém nárůstu těchto onemocnění se podepsala i perioda relativně suchých let způsobující pokles spodní vody a snížení průměrné relativní vzdušné vlhkosti. Mezi příčiny onemocnění patří ale rovněž zanedbaná péče o dřeviny, typická pro konzumní společnost posledních desetiletí. Poškozené stromy jsou indikovány: - pozdějším nástupem rašení a dřívějším opadem listů, - změnou barvy částí listových ploch i celých korun, - drobnějšími letorosty, jejich vadnutím a zasycháním, - redukcí celkové listové plochy jedince, - prosvětlením koruny (= "řídnutím"), - zasycháním všech řádů větví až úhynem celých částí korun, - vznikem typického nahloučení listů na zkrácených letorostech, - probouzením spících pupenů, - vytvářením trsovitých výhonků. Na jednotlivých exemplářích se vyskytují jak některé příznaky onemocnění, tak i jejich různé kombinace v závislosti na druhu hostitelské dřeviny, druhu patogena a stupni napadení. Za základní opatření v boji proti šíření a potlačování tracheomykózních onemocnění je možné považovat: • Smýcení silně napadených a odumírajících stromů v čase co nejkratším. Likvidace veškerých zbytků dřevní hmoty a kůry, jakož i zelených zbytků po odkácení, které všechny mohou být rezervoárem onemocnění. • Provedení asanačních a zdravotních řezů na všech dřevinách vykazujících příznaky onemocnění správnou technikou včetně vhodné podpůrné aplikace chemikálií; preferovat zákroky v době růstu a nikoli stále podle zažitého úzu v době vegetačního klidu. • Zabránění poškozování stromů vytvářením ran na kořenech a kmenech. • Výsadbu stromů odolných proti celkové civilizační zátěži. Jde zejména o správnou druhovou volbu, která by měla konkrétnímu stanovišti co nejvíce vyhovovat a nepřicházet s ním do kolize. Aplikace chemikálií by měla odpovídat publikaci Grafióza dubu autora doc. ing. Antonína Příhody, Praha 1994. V předpokládaných záměrech není uvažováno se záborem lesního půdního fondu.
2.12 NÁVRH LHŮT AKTUALIZACE Zastupitelstvo obce musí min. 1x za 4 roky ve svém usnesení zhodnotit aktuálnost ÚPO, a to jednou z následujících možností: ·
vzhledem k požadavkům je nutno pořídit změnu závazné části ÚPO
·
vzhledem k množství změn a ztráty přehlednosti ÚPO zajistit zpracování nového ÚPO
·
platný ÚPO plně vyhovuje potřebám obce a nebyly vzneseny požadavky na pořízení změn ÚPO. Není nutná jakákoliv změna ÚPO.
55
3 ČÍSELNÉ ÚDAJE DOPLŇUJÍCÍ A CHARAKTERIZUJÍCÍ NAVRŽENÉ ŘEŠENÍ DEMOGRAFIE 3.1 OBYVATELSTVO A BYTOVÝ FOND Počet obyvatel v navržených lokalitách Úbytek obyvatel obce v první polovině 20. století byl způsoben odsunem lidí z venkova do měst. Dnes bydlí lidé ponejvíce v rodinném domě se zahradou a hospodářstvím a dojíždějí za prací do měst. To je způsobeno částečně rehabilitací hodnot venkovského života (spojení bydlení s přírodou), vzrůstajícím stupněm automobilizace a nemožností dosažení bytu ve městě. V návrhu je záměrně řešeno poměrně velké množství rozvojových ploch, větší než skutečné potřeby sídla, především z důvodů možnosti variantního umístění a možnosti volby dle ceny pozemku a majetkoprávních vztahů, a značné blízkosti Českých Budějovic. V tabulce jsou variantní návrhy odečteny v řádce „Variantní návrhy“. V řešených sídlech je předpokládán výrazný nárůst trvale žijících obyvatel v řešených sídlech.
Zaměstnanost, pracovní příležitosti v řešeném území V sídle žije v současné době 980 trvale žijících obyvatel. Většinou se jedná o lidi produktivního věku. Pracovní příležitost v sídlech je minimální, za prací a školní docházkou obyvatelstvo dojíždí převážně do Českých Budějovic. Počet nově vzniklých pracovních příležitostí v řešených obcích bude minimální vzhledem ke značnému nárůstu obyvatel v návrhovém období. Dojížďka do zaměstnání a školních zařízení je proto předpokládána i dobudoucna.
Základní údaje o sídlech 3.1.1.1 LITVÍNOVICE první písemná zpráva z roku
1259
nadmořská výška v m
389
katastrální výměra v ha (obce)
-
počet domů trvale obydlených
194
počet obyvatel
488
3.1.1.2
MOKRÉ
první písemná zpráva z roku
1331
nadmořská výška v m
416
katastrální výměra v ha (obce)
-
počet domů trvale obydlených
70
počet obyvatel
219
3.1.1.3
ŠINDLOVY DVORY
první písemná zpráva z roku
1391
nadmořská výška v m
405
katastrální výměra v ha (obce)
-
počet domů trvale obydlených
100
počet obyvatel
273
56
Graf vývoje počtu obyvatel v řešeném území 3.1.1.4 UVAŽOVANÝ NÁRŮST POČTU OBYVATEL V OBCI LITVÍNOVICE, ŠINDLOVY DVORY, MOKRÉ SÍDLO
STAV
NÁRŮST I.ETAPA
II.ETAPA
CELKEM
LITVÍNOVICE
488
252
114
854
ŠINDLOVY DVORY
273
273
156
702
MOKRÉ
219
240
225
684
765
495
2240
1745
2240
2240
CELKEM NÁRŮST CELKEM POČET
980
Uvažovaný nárůst počtu obyvatel – sídlo Litvínovice 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 r.1869 r.1999
r.1900 r.2005
ETAPA
r.1930 r.2015
r.1950
r.1961
NÁRŮST
STAV K ROKU 1998
r.1970
r.1980
r.1990
CELKOVÝ POČET LIDÍ V SÍDLE 488
DO ROKU 2005
cca o 252 lidí
740
DO ROKU 2015
cca o 114 lidí
854
CELKEM NÁRŮST
cca o 366 lidí
854
57 Lokalita
Stav
I. etapa
II. etapa
Poznámka
Severozápadní část
24
81
obyv.
Střední část
150
0
obyv.
Jihozápadní část
96
45
obyv.
Jihovýchodní část
3
0
obyv.
Odpad byt. fondu
-9
0
Varianty
-12
-12
obyv.
Celkem návrh
252
114
obyv.
740
854
obyv.
Litvínovice
488
800 700 600 500 400 300 200 100 0 r.1869 r.1999
r.1900 r.2005
r.1930 r.2015
r.1950
r.1961
r.1970
r.1980
r.1990
Uvažovaný nárůst počtu obyvatel – sídlo Šindlovy Dvory
ETAPA
NÁRŮST
STAV K ROKU 1998
CELKOVÝ POČET LIDÍ V SÍDLE 273
DO ROKU 2005
cca o 273 lidí
546
DO ROKU 2015
cca o 156 lidí
702
cca 429 lidí
702
CELKEM NÁRŮST
58
Lokalita
Stav
I. etapa
II. etapa
Poznámka
Severovýchodní část
207
54
obyv.
Severozápadní část
114
102
obyv.
Odpad byt. fondu
-6
0
Varianty
-42
0
obyv.
Celkem návrh
273
156
obyv.
546
702
obyv.
Šindlovy Dvory
273
Uvažovaný nárůst počtu obyvatel – sídlo Mokré 700 600 500 400 300 200 100 0 r.1869 r.1999
r.1900 r.2005
ETAPA STAV K ROKU 1998
r.1930 r.2015
r.1950
r.1961
NÁRŮST
r.1970
r.1980
r.1990
CELKOVÝ POČET LIDÍ V SÍDLE
0
219
DO ROKU 2005
cca o 240 lidí
459
DO ROKU 2015
cca o 225 lidí
684
CELKEM NÁRŮST
cca o 465 lidí
684
59 Lokalita
Stav
I. etapa
II. etapa
Severovýchodní část
27
78
Jihovýchodní část
21
0
Severozápadní část
231
129
Jižní část
39
18
Odpad byt. fondu
0
0
Varianty
-78
0
obyv.
Celkem návrh
240
225
obyv.
459
684
obyv.
Mokré
219
Poznámka
obyv.
3.2 BYTOVÝ FOND Graf vývoje počtu domů a bytů v obcích obcích Litvínovice, Šindlovy Dvory, Mokré 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 r.1961
r.1970
r.1980
r.1990
r.1999
r.2005
r.2015
Počet navržených bytů a rodinných domů v obcích Litvínovice, Šindlovy Dvory, Mokré SÍDLO
STAV
NÁRŮST RD I.ETAPA
II.ETAPA
LITVÍNOVICE
194
84
38
ŠINDLOVY DVORY
100
130
90
MOKRÉ
70
79
70
293
198
657
855
CELKEM NÁRŮST CELKEM
364
60
3.2.1.1
LITVÍNOVICE
Lokalita
Stav
I. etapa
II. etapa
Poznámka
Severozápadní část
8
27
RD
Střední část
50
0
RD
Jihozápadní část
32
15
RD
Jihovýchodní část
1
0
RD
Odpad byt. fondu
-3
0
Varianty
-4
-4
RD
Celkem návrh
84
38
RD
194
278
316
RD
Stav
I. etapa
II. etapa
Poznámka
Severovýchodní část
69
18
RD
Severozápadní část
38
34
RD
Odpad byt. fondu
-2
0
Varianty
-14
0
RD
Celkem návrh
130
90
RD
100
230
320
RD
Stav
I. etapa
II. etapa
Poznámka
Severovýchodní část
9
16
RD
Jihovýchodní část
7
0
RD
Severozápadní část
77
43
RD
Jižní část
13
6
RD
Odpad byt. fondu
0
0
Varianty
-26
0
RD
Celkem návrh
70
79
RD
140
219
RD
Litvínovice
3.2.1.2
ŠINDLOVY DVORY
Lokalita
Šindlovy Dvory
3.2.1.3
MOKRÉ
Lokalita
Mokré
70
61
3.3 SEZNAM ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ LITVÍNOVICE POŘ.Č. OZNAČENÍ PLOCHY
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.
Komunikace Komunikace Komunikace Bydlení + veřejná zeleň I. etapa Komunikace Komunikace Technické vybavení Bydlení I. etapa Komunikace Občanské vybavení Občanské vybavení I. etapa Bydlení I. etapa Občanské vybavení Komunikace Občanské vybavení Občanské vybavení Komunikace Bydlení + veřejná zeleň I. etapa Občanské vybavení + bydlení Bydlení + veřejná zeleň I. etapa + komunikace Komunikace Občanské vybavení
Celkem současně zastavěné území v ha Zastavitelné území v ha Koeficient plošného rozvoje v % Hustota obyvatelstva stav (ob/ha) zastavěného území Hustota obyvatelstva návrh (ob/ha) zastavitelného území
VÝMĚRA V HA 0,39 0,21 0,42 0,19 0,02 1,90 1,43 1,24 0,18 1,37 0,11 0,13 8,72 0,20 0,31 0,91 1,02 2,03
DRUH FUNK. VYUŽITÍ D D A,D A,D D A,B D D D B A,B A B D B B D A,B
REGULACE
1,52 5,75
A,B A,D
4N 1N
0,03 0,98
D B
2N
1N 1N 2N 3N 1N 2N 4N 1N 2N 2N 2N 4N
41,20 29,06 1,75 11,90 12,20
62 ŠINDLOVY DVORY POŘ.Č. OZNAČENÍ PLOCHY
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18
Sport Bydlení I. etapa Bydlení II. etapa + komunikace Bydlení I. etapa + komunikace Občanské vybavení Bydlení I. etapa Bydlení I. etapa Bydlení I. etapa Bydlení I. etapa + komunikace Bydlení I. etapa + komunikace Bydlení I. etapa Bydlení I. etapa + komunikace Bydlení II. etapa + sport Bydlení I. etapa + sport Bydlení II. etapa + komunikace Bydlení I. etapa + komunikace Bydlení I. etapa Komunikace
VÝMĚRA V HA 1,02 0,97 5,06 1,53 0,20 0,16 0,18 0,24 2,52 5,10 0,50 4,85 1,13 0,67 1,70 1,48 0,04 0,85
DRUH FUNK. VYUŽITÍ E A A,D A,D B A A A A,D A,D A A A,E A,E A,D A,D A D
Celkem současně zastavěné území v ha Zastavitelné území v ha Koeficient plošného rozvoje v % Hustota obyvatelstva stav (ob/ha) zastavěného území Hustota obyvatelstva návrh (ob/ha) zastavitelného území
REGULACE
7N 1N 1N 1N 2N 1N 1N 1N 1N 1N 1N 1N 10N 10N 1N 1N 1N 29,70 28,20 2,00 9,41 11,70
MOKRÉ POŘ.Č.
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16
OZNAČENÍ PLOCHY
Bydlení I. etapa Bydlení II. etapa + komunikace Bydlení I. etapa + komunikace Bydlení I. etapa + komunikace Bydlení II. etapa + komunikace Technické vybavení - ČOV Bydlení I. etapa + komunikace Výrobní plochy I. etapa Bydlení I. etapa + komunikace Bydlení I. etapa Bydlení I. etapa Veřejná zeleň Občanské vybavení I. etapa Bydlení II. etapa + komunikace Bydlení I. etapa + komunikace Bydlení I. etapa + komunikace
VÝMĚRA V HA 0,33 8,12 2,56 0,83 0,78 0,07 0,77 3,31 0,90 1,02 0,08 0,31 0,73 1,30 0,66 0,38
DRUH FUNK. VYUŽITÍ A A,D A,D A,D A,D D A,D B,D A A,B A D B A,D A,D A,D
REGULACE
1N 1N 1N 1N 1N 3N 1N 5N 1N 4N 1N 9N 2N 1N 1N 1N
63 17
Bydlení II. etapa + komunikace
3,66
A,D
Celkem současně zastavěné území v ha Zastavitelné území v ha Koeficient plošného rozvoje v % Hustota obyvatelstva stav (ob/ha) zastavěného území Hustota obyvatelstva návrh (ob/ha) zastavitelného území
1N 24,18 25,81 2,00 9,12 13,68
3.4 PŘÍLOHA K REGISTRAČNÍMU LISTU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE OBCE PLOCHY ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ Tabulka č.2. (příloha č.6 k vyhlášce č.131/1998 Sb) PLOCHY ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ vymezené schváleným územním plánem obce větší než 0,5 ha
LITVÍNOVICE Pořadové číslo plochy 1 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.
Označení - (název plochy)
2 Komunikace Technické vybavení Bydlení I. etapa Občanské vybavení Občanské vybavení Občanské vybavení Komunikace Občanské vybavení + bydlení I. etapa Občanské vybavení + bydlení Bydlení + veřejná zeleň I. etapa + komunikace Občanské vybavení
Výměra v ha
3 1,90 1,43 1,24 1,37 8,72 0,91 1,02 2,03
Druh funkčního využití 4 A,B D D B B B D A,B
1,52 5,75 0,98
A,B A,D B
Výměra v ha
Druh funkčního využití 4 E A A,D A,D A,D A,D A A,E A,E A,D A,D D
ŠINDLOVY DVORY Pořadové číslo plochy 1 1 2 3 4 9 10 12 13 14 15 16 18
Označení - (název plochy)
2 Sport Bydlení I. etapa Bydlení II. etapa + komunikace Bydlení I. etapa + komunikace Bydlení I. etapa + komunikace Bydlení I. etapa + komunikace Bydlení I. etapa + komunikace Bydlení II. etapa + sport Bydlení I. etapa + sport Bydlení II. etapa + komunikace Bydlení I. etapa + komunikace Komunikace
3 1,02 0,97 5,06 1,53 2,52 5,10 4,85 1,13 0,67 1,70 1,48 0,85
64
MOKRÉ Pořadové číslo plochy 1 2 3 4 5 7 8 9 10 13 14 15 17
Označení - (název plochy)
Výměra v ha
2 Bydlení II. etapa + komunikace Bydlení I. etapa + komunikace Bydlení I. etapa + komunikace Bydlení II. etapa + komunikace Bydlení I. etapa + komunikace Výrobní plochy I. etapa Bydlení I. etapa + komunikace OV + bydlení I. etapa Občanské vybavení I. etapa Bydlení II. etapa + komunikace Bydlení I. etapa + komunikace Bydlení II. etapa + komunikace
Druh funkčního využití 4 A,D A,D A,D A,D A,D B,D A A,B B A,D A,D A,D
3 8,12 2,56 0,83 0,78 0,77 3,31 0,90 1,02 0,73 1,30 0,66 3,66
A - v dané ploše dle návrhu ÚPD převažuje bydlení B - v dané ploše dle návrhu ÚPD převažuje obchod a služby C - v dané ploše dle návrhu ÚPD převažuje rekreace D - v dané ploše dle návrhu ÚPD převažuje podnikání (zahrnuje např. zemědělskou nebo průmyslovou výrobu, služby, apod.) E - v dané ploše připouští ÚPD variabilní využití
obchod,
3.5 VÝPOČET SPOTŘEBY EL. ENERGIE V obcích je postupně zahájena plošná plynofikace. Výkonová bilance k tomuto přihlíží. Předpokládáme topení plynovými kotli, vaření na el. sporácích a ohřev TÚV kombinovaně plynem a el. akum. bojlery. Předpokládá se u podstatné většiny objektů elektrizace kategorie A. Zbývající část, kterou dnes nelze blíže specifikovat bude B1 (v noci pak B2). Do tabulek bilancí nebyly zahrnuty výkonové potřeby pro již vybudovaná ZTV, kde jsou ještě částečně RD ve výstavbě. Pro tyto lokality jsou postaveny trafostanice 22/0,4 kV a jedná se o akce: RD STING Litvínovice (TS - 2x630 kVA), RD MANE Mokré (TS 3x630 kVA), RD ZTV Bakara Šindlovy Dvory (TS - 1x630 kVA a 2x630 kVA). V době budování ZTV se neuvažovalo s plynofikací, proto bylo navrženo el. přímotopné topení, které dle předpokladu bude ve výhledu z určité části nahrazeno plynovým vytápěním. Výpočet byl proveden podle normy ČSN. Koeficienty soudobostí byly pro jednotlivé lokality vybrány ve vztahu k počtu bytových jednotek a dosahu jednotlivých trafostanic. Pro podnikatelské plochy jsou příkony určeny pouze směrně podle navrhované plochy a funkčního využití. Výsledky jsou dále upraveny celkovou soudobostí jednotlivých lokalit a obcí ve vztahu ke kmenové lince VN 22 kV. Navrhované odběry jsou v tabulkách rozděleny na etapy: návrh (do roku 2010), výhled (po roce 2010).
LITVÍNOVICE Druh výstavby, lokalita Obč.vyb. - dostavba u Mercedesu Drobné podnikání u JZD Průmysl - výroba , západně za JZD Obč.vyb. - služby, prodej u Diskontu
měr. jedn. cca cca cca cca
Návrh soudob v kW 150,0 50,0 150,0 70,0
Výhled soudob v kW
65 Obč.vyb. - plochy v lokalitě U řeky RD - severně u JZD RD - Za humny RD - jih, západně za autobazarem RD - jihozápad výhled Smíšená zóna - bydlení s drob. podnikáním, jih Obč.vyb. - u Štechrova mlýna výhled RD s živností - severozápad nad rybníkem Dolní Součet Soudobost pro celou obec Litvínovice Mezisoučet po etapách soudobě v kW
cca 9 RD/bj 55 RD/bj 18 RD/bj cca 46 bj cca cca cca 14RD cca
600,0 29,6 119,4 50,4 99,8 150,0 70,0 105,0 874,4 x 0,7 612,1
CELKEM SOUDOBĚ za obec Litvínovice
769,8 x 0,7 538,9
1 151,0 kW
ŠINDLOVY DVORY Druh výstavby, lokalita
měr.jedn.
RD východ návrh RD s živností východ u silnice RD s živností východ u silnice výhled RD severozápad v zahrádkách RD severozápad nad zahrádkami výhled RD v lokalitě U lesa jih RD směr Litvínovice výhled RD směr Mokré výhled Součet Soudobost za celé Šindlovy Dvory Mezisoučet po etapách soudobě v kW CELKEM SOUDOBĚ za obec Šindl. Dvory
20 RD/bj cca 4 RD cca 4 RD 19 RD/bj cca 13 RD 32 RD/bj cca 80 RD cca 12 RD cca
Návrh soudob v kW 51,8 30,0
Výhled soudob v kW
30,0 50,5 38,2 73,9
206,2 x 0,7 144,3
182,9 18,0 269,1 x 0,7 188,4 332,7 kW
MOKRÉ Druh zástavby, lokalita
měr.jedn.
RD severně „Nad kravínem“ RD dostavby střed + jih RD západ pod a podél komunikace RD s živností jih „Dolní Kališťák“ RD pás severně nad obcí výhled RD směr Šindlovy Dvory výhled Podnikání - průmysl jih „Dolní Kališťák“ Součet Soudobost za celou obec Mezisoučet po etapách soudobě v kW CELKEM SOUDOBĚ za obec Mokré
18 RD/bj 8 RD/bj 13 RD/bj cca 3 RD cca 84 RD cca 31 RD cca cca
Návrh soudob v kW 49,1 26,9 38,2 30,0
Výhled soudob v kW
187,2 76,4 100,0 244,2 x 0,7 171,0
263,6 X 0,7 184,5 355,5 kW
66
Předpokládané soudobé zatížení : Obec LITVÍNOVICE ŠINDLOVY DVORY MOKRÉ
CELKEM Ps
Návrh v kW (do roku 2010)
Výhled v kW (po roce 2010)
CELKEM v kW
612,1 144,3 171,0
538,9 188,4 184,5
1 151,0 332,7 355,5
928,4
911,8
1 839,2
Poznámka: Vypočtený celkový soudový příkon Ps bude na kmenových linkách 22 kV představovat nižší hodnoty, bude snížen o koeficient soudobosti na VN vedeních.
3.6 VÝPOČET POTŘEBY VODY Litvínovice 488+261+35 obyvatel á 160 l/os/den občanská vybavenost 784 obyvatel á 23 l/os/den obchodní centrum cca 200 zaměstnanců Celkem Qp Max. denní potřeba Qd při kd = 1.5 Max. hodinová potřeba Qh při kh = 1.8 Zemědělský areál 175 krav Qp / Qd á 60/80 l/ks/den 60 prasnic Qp / Qd á 20/30 l/ks/den 200 selat Qp / Qd á 6/10 l/ks/den 100 jalovic Qp / Qd á 10/15 l/ks/den Celkem Qp / Qd Šindlovy Dvory 273+222+120 obyvatel á 160 l/os/den občanská vybavenost 615 obyvatel á 23 l/os/den Celkem Qp Max. denní potřeba Qd při kd = 1.5 Max. hodinová potřeba Qh při kh = 1.8 Mokré 219+273+240 obyvatel á 160 l/os/den občanská vybavenost 732 obyvatel á 23 l/os/den Celkem Qp Max. denní potřeba Qd při kd = 1.5 Max. hodinová potřeba Qh při kh = 1.8 Zemědělský areál 100 krav Qp / Qd á 60/80 l/ks/den Celkem Prům. denní potřeba Qp Max. denní potřeba Qd při kd = 1.5 Max. hodinová potřeba Qh při kh = 1.8 Zemědělství Qp / Qd
125 m3/den 18 m3/den 30 m3/den 173 m3/den = 2.0 l/s 260 m3/den = 3.0 l/s 5.4 l/s 11 m3/den / 14 m3/den 1 m3/den / 2 m3/den 1 m3/den / 2 m3/den 1 m3/den / 2 m3/ 14 m3/den / 20 m3/den = 0.2 l/s 98 m3/den 14 m3/den 112 m3/den = 1.3 l/s 168 m3/den = 1,9 l/s 3.5 l/s 117 m3/den 17 m3/den 134 m3/den = 1.6 l/s 201 m3/den = 2.3 l/s 4.2 l/s 6 m3/den / 8 m3/den = 0.1 l/s 419 m3/den = 4.9 l/s 629 m3/den = 7.3 l/s 13.2 l/s 20 m3/den / 28 m3/den = 0.3 l/s
67
4 ZÁVAZNÁ ČÁST VE FORMĚ REGULATIVŮ 4.1 NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE Základním nástrojem urbanistické koncepce je rozdělení správního území obce na: Současně zastavěné území obce - tvoří jedno nebo více oddělených zastavěných území ve správním území obce. Hranici současně zastavěného území tvoří uzavřená obalová hranice zahrnující prostor stavebních parcel (zastavěných ploch a dvorů) a pozemkových parcel, které s nimi sousedí a slouží účelu, pro který byly stavby zařízeny (povoleny a kolaudovány). Hranice současně zastavěného území byla stanovena na základě průzkumů a rozborů. Zastavitelné území- tvoří plochy vhodné k zastavění, které jsou vymezeny územně plánovací dokumentací. Jsou to plochy určené pro rozvoj urbanizovaného území, převážně ploch pro bydlení a technickou vybavenost, sport a rekreaci, veřejnou zeleň, plochy pro dopravu a technickou infrastrukturu. Nezastavitelné území - je území, které nebylo vymezeno ÚPD k zastavění, ani není současně zastavěné. Toto území nelze zastavět vůbec, nebo výjimečně za zvláštních podmínek stanovených obecně závaznými právními předpisy.
Koncepce současně zastavěného a zastavitelného území Předpoklad rozvoje uranizovaného území obce Litvínovice Řešení, navrhované územním plánem, směřuje k posílení obytné a sídelní funkce. Další rozvoj obce je založen na občanské vybavenosti a podnikání. Za jeden z nejvýznamnějších prostředků stabilizace obyvatelstva lze považovat zdroj pracovních příležitostí. Při vytváření nové infrastruktury je třeba klást důraz především na kvalitu, na trvalé zlepšování vzhledu sídla a na kultivaci prostředí. Základním principem urbanistické koncepce, to je celkového prostorového uspořádání stávající i nové zástavby, je zachování relativní celistvosti a kompaktnosti sídelních útvarů. Přitom se respektuje určitá uvolněnost zástavby odpovídající příměstskému prostředí a měřítku stávající zástavby. Je nutno respektovat zásady rozvoje, vyjádřené v hlavním výkresu územního plánu. Jejich zpřesnění je nutné provést v následné dokumentaci - regulačním plánu. Na veškerou výstavbu o ploše větší než 5 ha je nutné zpracovávat regulační plány, nebo podrobnější architektonické studie.
Nejnaléhavější potřeba zpracování regulačního plánu se jeví v prostoru mezi silnicí I/3 a řekou Vltavou, kde je v části území přilehlého k silnici navržena smíšená zóna občanské vybavenosti a podnikání. Dále je nutné vypracovávat regulační plány i na větší obytné celky. Na podporu koncepčních principů stabilizace řešeného území, vývoje sídelní struktury a urbanistické úrovně venkovského prostoru je třeba prioritně uplatňovat zásady podle objektivních hledisek "Programu obnovy vesnice". Z důvodů zachování dosavadních hodnot v území je třeba u ploch pro bydlení v rodinných domech zachovávat stávající orientaci hřebene a u ploch navržených jej orientovat kolmo do návsi. Dále je pak nutné, aby se u všech nově navržených staveb jednalo o nízkopodlažní přízemní objekty, u ploch pro bydlení v rodinných domech případně s objekty s obytným podkrovím, přičemž maximální plocha zastavěná budovami by neměla činit více než 40% pozemku. Odstavení vozidel by mělo být situováno vždy na vlastním pozemku.
Koncepce nezastavitelného území Koncepce krajiny se odvíjí z myšlenky, že lesní porosty, nivy vodních toků, polopřírodní až přírodní porosty a neobdělávané plochy jsou páteří její ekologické stability. Prvořadou záležitostí je ochrana (ve většině případů drobných toků však spíše obnova) vodního režimu. Týká se c) revitalizací vodních toků, drobných nádrží a jejich bezprostředního okolí, d) dalšího zvyšování retence vody v krajině.
68 Jde o zvýšení morfologické členitosti koryt drobných vodních toků, umožnění jejich přirozeného meandrování (ve snaze celkově prodloužit vodní tok), vytvoření odpovídajícího vegetačního doprovodu, umožnění periodického zaplavování vhodných lokalit, ochrana toků před lokálním znečištěním z obce a snaha o obnovu stability vodního režimu. V řešeném území je možné tyto požadavky naplnit: revitalizací nejdrobnějších vodních toků a jejich vegetačního doprovodu (prostřednictvím projektů revitalizací konkrétních vodních toků, vesměs ve správě ZVS), realizací místního územního systému ekologické stability, které využívají vodní toky jako biokoridory a především biocentra umožňující trvalou existenci organismů nějakým způsobem vázaných na vodní prostředí, zřízením drobných vodních nádrží převážně biologického charakteru.
4.2 NÁVRH ČLENĚNÍ ÚZEMÍ OBCE NA FUNKČNÍ PLOCHY A PODMÍNKY JEJICH VYUŽITÍ V grafické části Hlavního výkresu v měřítku 1 : 2 000 je patrné členění správního území obce Litvínovice do funkčních ploch a rozdělení do jednotlivých zón regulace. Jednotlivé funkční plochy jsou rozlišeny barvou upřesňující typ funkčního využití.
Plochy bydlení v rodiných domech – zóna 1, 1N ·
·
·
Doporučená funkce: individuální bydlení v rodinných domech a činnosti a děje s tímto typem bydlení související, tj. užitkové zahrady, vedlejší samozásobitelské hospodářství, vestavěná občanská vybavenost, drobná zařízení řemeslná a výrobní nenarušující sousedskou pohodu, malá rekreační a sportovní zařízení. Umístění musí být v souladu s charakterem využívání okolních ploch. Přípustná jsou rovněž parkovací stání a garáže pro potřeby vyvolané přípustným využitím území na vlastním pozemku, veřejná zeleň. Podmíněně přípustná funkce: zahradnické, sadovnické a vinařské provozovny, nerušící řemeslné a hospodářské provozy s vyloučením provozů vyžadujících vymezení pásem hygienické ochrany, administrativní zařízení, obchody, provozovny služeb a občanská vybavenost menšího rozsahu, veřejné stravování (sloužící převážně pro denní potřebu obyvatel přilehlého území). Nepřípustné: ostatní funkce, neuvedené jako přípustné nebo podmíněně přípustné, zejména veškeré činnosti narušující venkovské prostředí, odstavná stání a garáže pro nákladní automobily a autobusy, hromadné garáže, nákupní zařízení, zařízení dopravních služeb a autobazary.
Plochy bydlení v bytových domech – zóna 2 ·
· ·
Doporučená funkce: bydlení v rodinných domech nebo v bytových domech do 4. nadzemních podlaží, přípustné jsou služby zdravotní a sociální (domy s pečovatelskou službou), v přízemí vestavěná občanská vybavenost a provozovny služeb. Dále je přípustná funkce vzdělávací, kulturní, sportovní a infrastrukturní, ta zejména dopravní, nepřekračující významem místní dosah, parkovací stání a garáže pro potřeby vyvolané přípustným využitím území, a veřejná zeleň, parkové úpravy. Podmíněně přípustné: drobné obchodní, prodejní a administrativní činnosti nenarušující obytnou pohodu Nepřípustné: ostatní funkce, neuvedené jako přípustné nebo podmíněně přípustné , zejména veškeré provozy, činnosti a děje narušující obytnou pohodu, veškeré hospodářství, chovatelství a pěstitelství, odstavná stání a garáže pro nákladní automobily a autobusy, hromadné garáže, autobazary, nákupní zařízení většího rozsahu.
Plochy občanského vybavení – zóna 3, 3N ·
Přípustná funkce: funkce poskytující veřejné a správní služby, kulturní a kultovní služby, zdravotnické a sociální, sportovní a vzdělávací služby netechnického charakteru. Přípustné je zřizovat a provozovat knihovny, archivy, galerie, divadla, kaple, kostely, fary, úřady státní správy, služebny policie, zdravotnická střediska apod., parkovací a odstavná stání vyvolaná přípustným využitím území, nezbytná infrastruktura, veřejná zeleň, nákupní zařízení.
·
Podmíněně přípustná funkce: bydlení, ostatní podnikání, pokud nevyžaduje vyhlášení OP a negativně neovlivňuje své okolí.
·
Nepřípustné: jsou takové činnosti a děje, které nadměrně narušují prostředí, chovatelství, pěstitelství; průmyslová výroba a sklady.
69
Plochy technického vybavení – zóna 4, 4N ·
· ·
Doporučená funkce: Jsou to plochy určené pro umisťování staveb a zařízení technické vybavenosti. Smí být umisťovány nejen na těchto plochách, ale i na ostatních, kde jsou určeny pro bezprostřední obsluhu těchto ploch. Plochy pro technickou vybavenost zahrnují plochy pro vodovod, kanalizaci, elektřinu, plyn, teplo, spoje a radiokomunikace, kolektory a produktovody, likvidaci odpadů, skladování odpadů, vodohospodářské plochy, požární zbrojnice. Podmíněně přípustné: odstavná stání pro autobusy a nákladní automobily, garáže. Podmíněně přípustné jsou rovněž zařízení průmyslově a zemědělsky zaměřené a provozní byty pro bydlení osob přímo spojených s provozem dané výroby či technologie. Nepřípustné: ostatní funkce, neuvedené jako přípustné nebo podmíněně přípustné, zejména bydlení, hromadné patrové garáže.
Plochy soukromé zeleně – zóna 5 · · ·
Doporučená funkce: soukromé zahrady, sady, vinice, s možnou výstavbou oplocení a objektů drobné zahradní architektury (altány, sklady nářadí, pergoly, apod.) nenarušující sousedskou pohodu. Podmíněně přípustné: Podmíněně přípustné je zřizování zahradních domků o ploše do 16m2, samostatných rekreačních objektů, objektů pro pěstitelství a chovatelství, zahradnictví a sadovnictví většího rozsahu. Parkovací a odstavná stání je podmíněně přípustné zřizovat výlučně pro vlastní potřebu Nepřípustné funkce: veškeré funkce narušující prostředí, trvalé bydlení, garáže jako samostatné objekty, jakékoliv jiné funkce a zařízení, která nejsou uvedena jako doporučená nebo podmíněně přípustná.
Plochy sportu – zóna 6, 6N ·
· ·
Doporučená funkce: Jsou to plochy určené k hromadnému provozování sportovních aktivit. Přípustné je zřizovat sportoviště a hřiště, dětské hřiště, jednoduché stavby (s výjimkou staveb pro rekreaci) související s využitím plochy pro sport, parkovací a odstavná stání vyvolaná využitím území a děje s tímto typem bydlení související, veřejná zeleň, louky, velký podíl zeleně. Podmíněně přípustné: obslužná zařízení související s využitím území. Nepřípustné: ostatní funkce, neuvedené jako přípustné nebo podmíněně přípustné, zejména stavby individuální rekreace, zahrádky, altány, dopravní služby a autobazary.
Smíšené plochy sportu a bydlení v rodinných domech – zóna 7N ·
· · ·
Doporučená funkce: plochy určené ke smíšené funkci sportu a bydlení v rodinných domech, s možností využití navrženého území pouze pro jedno z funkčních využití. - Přípustné je zřizovat sportoviště a hřiště, jednoduché stavby (s výjimkou staveb pro rekreaci) související s využitím plochy pro sport, parkovací a odstavná stání vyvolaná využitím území. - Bydlení v rodinných domech a činnosti a děje s tímto typem bydlení související. Podmíněně přípustné: obslužná zařízení související s využitím území. Nepřípustné: ostatní funkce, neuvedené jako přípustné nebo podmíněně přípustné, zejména stavby individuální rekreace, zahrádky, altány, dopravní služby a autobazary.
Smíšené plochy technického a občanského vybavení – zóna 8N ·
Přípustná funkce: technické a občanské vybavení, funkce poskytující veřejné a správní služby, kulturní a kultovní služby, zdravotnické a sociální, sportovní a vzdělávací služby netechnického charakteru. Přípustné je zřizovat a provozovat knihovny, archivy, galerie, divadla, kaple, kostely, fary, úřady státní správy, služebny policie, zdravotnická střediska apod., parkovací a odstavná stání vyvolaná přípustným využitím území, nezbytná infrastruktura, veřejná zeleň, nákupní zařízení.
·
Podmíněně přípustná funkce: bydlení, ostatní podnikání, pokud nevyžaduje vyhlášení OP a negativně neovlivňuje své okolí.
·
Nepřípustné: jsou takové činnosti a děje, které nadměrně narušují prostředí, chovatelství, pěstitelství; průmyslová výroba a sklady.
70
Plochy veřejné zeleně – zóna 9, 9N ·
Přípustná funkce: parkově upravená veřejná prostranství, krajinná zeleň, přírodě blízké porosty a dřeviny, travní porosty bez dřevin, solitéry s podrostem bylin. Tyto plochy jsou určeny k oddechu a rekreaci. Přípustné je zřizovat stezky pro pěší i cyklisty, osazovat drobnou architekturu a uliční mobiliář, pomníky, hrobky, památníky, vysazovat aleje.
·
Podmíněně přípustné: podmíněně přípustné je zřizovat hřiště, parkovací a odstavná stání, vyvolaná využitím území.
·
Nepřípustné: parkovací a odstavná stání a garáže většího rozsahu pro nákladní automobily a autobusy, trvalé bydlení, veškeré funkce neuvedené jako přípustné nebo podmíněně přípustné.
Plochy zemědělské výroby – zóna 10 ·
Přípustná funkce: činnosti zemědělské výroby a zemědělských provozů – zahradnické a zelinářské areály, chovatelské areály jimž nemusí být vymezeno PHO, zemědělské a zpracovatelské provozovny, přípustné je zřizovat skladové prostory a zařízení poskytující zemědělské služby a obchod, parkovací a odstavná stání pro potřebu vyvolanou využitím území. Bydlení pouze jako integrovaná součást malého soukromého zemědělského areálu.
·
Podmíněně přípustné: areály jimž musí být vymezeno pásmo hygienické ochrany, změna kultury pozemku na zahradu, sad, vinici, nedochází-li ke změně charakteru území a krajinného rázu. Výrobní a podnikatelská činnost, výrobní služby a sklady. Podmíněně přípustné je zřizovat provozní byty či rodinné domy pro bydlení osob přímo spojených s provozem dané výroby.
·
Nepřípustné: jsou veškeré činnosti vyžadující ochranu před zátěží okolí (hlukem, vibracemi, prachem, pachem, exhalacemi), nepřípustné je zřizovat čerpací stanice pohonných hmot s výjimkou zařízení pro potřebu provozovatele.
Pozemky určené pro plnění funkce lesa – zóna 11 ·
Přípustná funkce: plochy trvale určené k plnění funkce lesa podle zvláštních předpisů, přípustné je zřizovat jednotlivé účelové stavby pro lesní hospodářství místního dosahu.
·
Podmíněně přípustné: účelové komunikace určené pro obsluhu území, dostavby a přístavby malého rozsahu (tj. nárůst o max. 20% zkolaudované podlahové plochy) stávajících trvalých staveb na vlastním pozemku.
·
Nepřípustné: jsou jakékoliv funkce, které nejsou uvedeny jako přípustné nebo podmíněně přípustné.
Vodní toky a plochy – zóna 12 · Přípustná funkce: vodní plochy a toky, chovné rybníky, rekreační nádrže a ostatní vodní díla. · Podmíněně přípustná funkce: je možno zřizovat přemostění a lávky, stavidla a hráze, krmná zařízení pro chovné rybníky, pro rekreační vodní plochy pak skluzavky, mola, přístaviště a jiná sportovní zařízení. · Nepřípustné: všechny činnosti a děje neuvedené jako přípustné nebo podmíněně přípustné
Orná půda ·
Přípustná funkce: hospodaření na zemědělské orné půdě.
·
Podmíněně přípustné: zalesnění, trvalé travní porosty, účelové komunikace, jednoduché zemědělské stavby, vinice, sady, případně chmelnice, výstavba technické infrastruktury, stavby sloužící k obnově krajiny.
·
Nepřípustné: jakákoliv funkce, činnost nebo děj neuvedený jako přípustný nebo podmíněně přípustný.
Kulturní travní porosty ·
Přípustná funkce: extenzivně či intenzivně zemědělsky využívané travní a luční porosty.
·
Podmíněně přípustné: ostatní zemědělské využití, zalesnění, orná půda, účelové komunikace, objekty sloužící pro obnovu krajiny (rekultivace).
·
Nepřípustné: jakákoliv funkce, činnost nebo děj neuvedený jako přípustný nebo podmíněně přípustný.
71
Přírodě blízké porosty ·
Přípustné: plochy zařazené mezi prvky ÚSES je přípustné obhospodařovat v souladu s požadavky ochrany přírody (ty jsou specifikovány např. v textových částech schválených materiálů ÚSES, v plánech péče apod.)
·
Podmíněně přípustné: je zřizovat a provozovat na těchto územích zařízení bezprostředně související s využitím území, umožňuje-li způsob využití území jeho bezodkladné navrácení, nedochází-li ke změně charakteru území a krajinného rázu. Ve volné krajině je podmíněně přípustné realizovat opravy a údržbu obslužných komunikací, opravy, údržbu a výstavbu polních cest, kanalizace, meliorace, elektrické vedení VN a NN, dálkové a telekomunikační kabely. Doporučená je výsadba alejí a ochranné zeleně. Lze povolovat dočasné stavby pro zabezpečení zemědělské činnosti (seníky), lesnické, myslivecké a rybnikářské činnosti ( kazatelny, krmelce, posedy, sklady krmiva u rybníků).
·
Nepřípustné: je zřizovat a provozovat na těchto územích jakákoliv zařízení (zejména stavby), která nejsou uvedena jako přípustná nebo podmíněně přípustná. Nepřípustné je zřizovat objekty, které mohou sloužit individuální rekreaci. Plochy zařazené mezi prvky ÚSES je nepřípustné intenzivně obhospodařovat v rozporu s požadavky ochrany přírody.
Nezastavitelné plochy pro protipovodňová opatření ·
Přípustné: plochy určené pro řešení protipovodňových opatření. Přípustné je zde zřizovat stavby zvyšující nebo snižující břehy v závislosti na podrobném řešení povodňového modelu řeky Vtavy. Při projednávání tohoto modelu je nutné veškeré úpravy projednávat v součinnosti s městem České Budějovice jako jeden celek.
·
Podmíněně přípustné: je zřizování veřejné zeleně, parkové úpravy, včetně komunikací pro pěší, cyklistické stezky, zpevněné plochy, dětské hřiště, výstavba technické infrastruktury
·
Nepřípustné: zásadně je nepřípustné v této oblasti budovat stavby a zařízení, která zhoršují průtok a následně mohou vytvářet povodňové vlny (oplocení, odplavitelný materiál …)
Součástí výkresů jsou také plochy dopravní, pro dopravu v pohybu. Pro tyto plochy jsou stanoveny tyto funkce: ·
Přípustné: doprava motoristická, cyklistická, pěší,. Jsou to komunikace I., III.třídy a místní obslužné komunikace.
·
Podmíněně přípustné: se neurčují
·
Nepřípustné: veškeré činnosti a děje neuvedené jako přípustné
4.3 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ VČETNĚ STANOVENÝCH ZÁPLAVOVÝCH ÚZEMÍ Ochranná pásma Veškerá ochranná pásma jsou zakreslena v Hlavním výkresu.
4.3.1.1 OCHRANNÁ PÁSMA ELEKTRICKÉHO VEDENÍ Uživatel území v blízkosti energetických venkovních vedení je omezován ve své činnosti ochrannými pásmy. Jsou dána novelizovaným Energetickým zákonem nabývajícím účinnosti dne 1.1.2001. U stávajících el. zařízení, vybudovaných před účinností tohoto zákona, zůstávají původní ochranná pásma, viz §41: 22 kV = 10 m.
4.3.1.2 OCHRANNÉ PÁSMO VODNÍCH ZDROJŮ Ochrana podzemních vod je zpracována podle zákona č.138/1973 Sb. „o vodách“ ve znění pozdějších předpisů. V řešeném území se nenachází vodní zdroje s ochrannými pásmy.
4.3.1.3 OCHRANNÉ PÁSMO ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD V řešeném území se nachází navržené ČOV s ochrannými pásmy, která jsou zakreslena do hlavních výkresů.
4.3.1.4 OCHRANNÉ PÁSMO SILNIC Ochranná pásma dopravních tras jsou zpracována podle Zákona o pozemních komunikacích a Zákona o drahách. Sídly prochází státní silnice I. a III.třídy. Jejich ochranná pásma jsou zakreslena v hlavních výkresech.
72
4.3.1.5 OCHRANNÉ PÁSMO POZEMKŮ PRO PLNĚNÍ FUNKCE LESA Ochrana pozemků pro plnění funkce lesa je zpracována podle zákona „ O lesích “. Ochranné pásmo pozemků určených pro plnění funkce lesa je 50m od okraje.
Omezení lesními celky, vodními plochami a záplavovým územím V blízkosti řešených sídel se nachází vodní plochy a toky, lesní celky. Veškerá jejich ochranná pásma, pokud byla stanovena, jsou zakreslena do výkresů. Záplavové území se v katastrálním území nenachází.
4.4 NÁVRH KONCEPCE DOPRAVY, OBČANSKÉHO A TECHNICKÉHO VYBAVENÍ A NAKLÁDÁNÍ S ODPADY DOPRAVA A DOPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ Silnice I/3 (Praha - České Budějovice - Dolní Dvořiště) je součástí evropského silničního tahu E - 55. Je zařazena do vybrané silniční sítě ČR jako hlavní ("vymezený tah"). Její trasa v poloze bezprostředně přiléhající k sídlu Litvínovice sem byla přenesena cca před deseti lety, kdy se stala součástí přeložky mimo českobudějovické Linecké předměstí a Rožnov, Včelnou a Kamenný Újezd. Ta se jistě na tom podílí výraznou měrou, ovšem zdá se, že největší měrou se na tomto nárůstu podílí především ekonomické zmátoření se oblastí kdysi označovaných jako příhraničí, tedy především krumlovska a kaplicka. V souladu s naplněním záměrů Generelu dopravních systémů (zejména dálnice D - 3 Praha - Linec) dojde k mírnému poklesu intenzity dopravy na této komunikaci. Silnice bude přeřazena do sítě silnic II. třídy (jako II/603). Počítá se s rozšířením parametrů na čtyřpruh. Křižovatku je nutno doplnit o odbočovací pruhy a zabezpečit potřebné rozhledové poměry. Urbanistický návrh vychází v maximální míře vstříc požadavkům obestavění trasy silnice II/603 (respektive I/3) objekty podnikatelského charakteru. Je nutno upozornit na imperativní charakter zakreslené polohy a tvaru křižovatek! V žádném případě nelze připustit přímou dopravní obsluhu přilehlých objektů ze silnice II/603, přičemž křižovatky musí být upraveny do budoucí podoby dle předloženého dopravního návrhu již v okamžiku požadavku na nové další připojení východně trasy silnice. Zpracovatelům je dostatečně znám problém křižovatky silnice I/3 (II/603) se silnicí III/14330, která je hlavní křižovatkou umožňující zpřístupnění řešeného území. V souladu s nově zpracovaným ÚPM Č.Budějovic (Ateliér Brno – 2000) byl do dopravního řešení navrhnut kruhový objezd. Silniční síť je doplněna sítí místních a účelových komunikací v naznačených trasách. Dominantní postavení mezi nimi bezesporu zaujímá nová trasa západní spojnice čtyřdvorských sídlišť s prostorem jižní části pravého břehu Českých Budějovic vedená západně od Stromovky. Jedná se o obslužnou komunikaci funkční třídy B2. Na hranicích katastrů Obce Litvínovice a Města ČB bude napojení provedeno místními komunikacemi a jejich využívání bude upraveno v souladu s potřebami Obce Litvínovice. V prostoru dopravního napojení městského silničního okruhu na kruhový objezd se dostává navrhovaná komunikace do bližšího kontaktu se stávající nízkopodlažní zástavbou. V tomto úseku je navržena aktivní ochrana formou protihlukových stěn, valů, či jiných bariér, které budou realizovány na základě přesných výpočtů a upřesněné projektové dokumentace navrhovaného dopravního řešení. Návrh dalších místních a účelových komunikací vychází především z návrhu urbanistického. Tyto komunikace by měly mít šířku vozovky 6 m a měly by být v dostatečné míře vybaveny chodníky. Nově navrhované, případně již vybudované parkovací plochy jsou patrny z výkresu dopravního návrhu. Napříště je nutno počítat s tím, že garážovací potřeba u nově budovaných bytových objektů či souborů musí být důsledně řešena na vlastních pozemcích a to již jako součást stavby. Stavební úřad by neměl povolit ani jednu stavbu obytného objektu, který by tuto podmínku nesplňoval. Přiměřeně to musí platit i pro objekty cestovního ruchu, zejména pensiony, pokud by se objevily požadavky tato zařízení v řešeném území budovat.
73
VODOHOSPODÁŘSKÉ ŘEŠENÍ 4.4.1.1 ODTOKOVÉ POMĚRY, VODNÍ TOKY A NÁDRŽE Současný stavební stav koryta potoka a rybníků je poměrně dobrý. Předpokládá se obnova Zlaté stoky (otevřený zemní kanál) od Stecherova mlýna přes katastr obce Litvínovice a dále po katastru města České Budějovice (Stromovka) až k nádrži Bagr. Novou zástavbu v pruhu zátopového území na levém břehu řeky Vltavy je možno řešit až po zpracování povodňového modelu na tento stav, vyhlášení zátopových pásem a zpracování protipovodňových opatření. Veškeré stavby a úpravy dotýkající se toků ve správě Povodí Vltavy a.s. je potřeba s touto organizací vždy projednat.
4.4.1.2 ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU Provozovaný vodovodní systém vyhovuje i do budoucna, a proto zůstane zachován. Pro další výstavbu v řešených sídlech je zajištěn dostatečný vodní zdroj (nádrž Římov), dostatečná zásoba vody ve vodojemech (v rámci města Č. Budějovice) i dostatečně dimenzovaná stávající vodovodní síť (hlavní řady). Nové vodovodní řady jsou navrhovány převážně v rámci nové zástavby. Vodovodní řady, které jsou na konci své životnosti nebo které jsou slabě dimenzované, budou postupně rekonstruovány. Koncové úseky vodovodních řadů budou DN 80. Vodovod bude sloužit i pro požární účely. Nové hlavní přívodní řady jsou navrhovány ve světlosti DN 150 a hlavní rozvodné řady DN 100, což odpovídá ČSN 73 0873. Pro občanskou vybavenost na levém břehu řeky Vltavy (mezi řekou a silnicí) je potřeba s ohledem na požární potřebu realizovat přívodní řad DN 200. V území Litvínovic, v místě stávajících tras hlavních vodovodních řadů DN 1000 a 800, je v některých místech uvažováno s využitím území. Z tohoto důvodu je potřeba předem technicky vyřešit všechny podmínky bezpečného provozu a obsluhy těchto řadů a vyžádat si souhlas provozovatele vodovodní sítě. Plánovanou výstavbou vpravo podél silnice Litvínovice - Šindlovy Dvory - Mokré a realizací nových vodovodních řadů v této lokalitě dojde k propojení vodovodních systémů jednotlivých obcí (jedná se o jedno tlakové pásmo). Je však nutno dořešit systém měření spotřeby vody.
4.4.1.3 ZDROJE ZNEČIŠTĚNÍ, ODKANALIZOVÁNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD Pro celkové řešení kanalizace byla v roce 1988 zpracována studie "Hlavní kanalizační sběrače Č. Budějovice", ve které jsou navrženy hlavní zásady odkanalizování a čištění odpadních vod dle dříve zpracovaných územních a projektových podkladů a to hlavně dle ÚPNSÚ Č. Budějovice, projektové dokumentace na ČOV pro město Č. Budějovice a dalších podkladů. Celé řešené území patří do povodí hlavního kanalizačního sběrače D, tj. kanalizační síť všech tří sídel je uvažována jako součást budoucí kanalizační sítě Českých Budějovic. V kapacitách městské ČOV je uvažováno i se splaškovými vodami Litvínovic, Šindlových Dvorů a Mokrého. Pro vlastní obec Litvínovice je vybudována veškerá hlavní kanalizační síť a splaškové vody jsou odváděny na centrální ČOV České Budějovice. V případě napojování dalších stok na kanalizační sběrač DVI-I (pouze splaškové vody), je potřeba posoudit výkon stávající čerpací stanice na tomto sběrači. Pro další vývoj sídel Šindlovy Dvory a Mokré bude postupně dobudována kanalizační síť pro celé řešené území, zejména v rámci nové zástavby. Veškerá kanalizace bude napojena na centrální ČOV České Budějovice a to dobudováním sběrače DVI a přepojením do něho stávající kanalizace. Šindlovský rybník tedy nebude již nadále využíván k vypouštění odpadních vod. Až po Šindlovský rybník je sběrač ve stádii projektu, další pokračování směr Mokré musí být ověřeno podrobnější projektovou dokumentací. V původní stávající zástavbě je uvažována převážně jednotná kanalizační síť, s odlehčením dešťových a ředěných splaškových vod do Litvínovického potoka (poměr ředění 1+4). Pro novou zástavbu na území všech tří sídel jsou navrženy nové trasy kanalizace. Kanalizace je navržena (dle připomínek) jako oddílná tj. splašková kanalizace napojená do sběrače D a DIV a dešťová kanalizace. Nová výstavba rodinných domů nesmí být zahájena před vybudováním této splaškové kanalizace. Dešťové vody z jednotlivých rodinných domů a objektů musí být řešeny přímým vsakováním na vlastním pozemku, aby nedocházelo k rychlému odvádění vody z krajiny, k přetěžování vodních toků a vodních nádrží a k nepřiměřenému zvyšování průtoků povrchových vod, které by mohlo v době zvýšených dešťů představovat riziko ohrožení povodní obyvatel obce Litvínovice. Do vodního toku Litvínovického potoka a vodních nádrží lze napojit dešťové vody pouze z komunikací a veřejných ploch. Některé úseky stávající kanalizace pod novou zástavbou budou využity jako dešťová kanalizace. Splašková kanalizace v těchto úsecích bude budována nová. Pokud bude využita stávající kanalizace, je potřeba zajistit její pasportizaci a v případě nevyhovujícího stavu provést její
74 rekonstrukci či opravu. Odpadní vody z nově navržené plochy v jižní části sídla Mokré budou svedeny do nově navržené ČOV v severní části této lokality. Odpadní vody z areálu letiště zůstanou ve stávající trase, je doporučeno ponechat existenci stávající ČOV na dožití. Výhledově se doporučuje zvážit možnost přečerpání splaškové kanalizace na městskou ČOV v Českých Budějovicích. Stávající zástavbu v Šindlových Dvorech na pravém břehu Litvínovického potoka nebude pravděpodobně možno napojit na navrhovaný sběrač DIV gravitačně. Proto se předpokládá přečerpávání odpadních vod z této lokality. Pokud je zástavba umístěná na prudším svahu, doporučuje se ji chránit proti přívalovým srážkám stékajícím po povrchu záchytným příkopem, který bude napojen na dešťovou oddílnou kanalizaci.
4.4.1.4 PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ Navržená protipovodňová opatření jsou řešena v Generelu protipovodňových opatření, který je samostatnou přílohou. Soubor navržených protierozních opatření v rámci řešení generelu je poměrně rozsáhlý a nelze jej provést v krátkém časovém období. Jako nejdůležitější opatření byla, již provedená, výměna stávajícího betonového potrubí Js 120 cm na Litvínovickém potoce v km 0,730 – 0,935 za železobetonové rámy. Dalším nutným opatřením je odvedení povrchových vod záchytnými příkopy ze severní a jižní části správního území do spodní části Litvínovického potoka a dále do Vltavy. Současně s výše uvedenými opatřeními je nutné využít Šindlovského rybníka kromě stávající funkce rybochovné zejména jako retenčního rybníka pro zachycení případné povodňové vlny z horní části povodí – snížením normální hladiny vody. Pro veškerá protipovodňová opatření jsou vymezeny rezervní plochy ve výkresové část ÚPD, a to v hlavním výkresu a ve výkresu vodohospodářského řešení. Protipovodňová opatření jsou také součástí veřejně prospěšných staveb.
ENERGETICKÉ ŘEŠENÍ 4.4.1.5 ZÁSOBOVÁNÍ EL. ENERGIÍ Obecně lze konstatovat, že stávající kmenové linky 22 kV Rájov a Dubné mají v současné době rezervu výkonu cca 1 MW. Tyto kmenové linky procházejí řešeným územím obcí a napájí stávající trafostanice 22/0,4 kV. Obě linky jsou v úseku TR Mladé až začátek obce Šindlovy Dvory vedeny jako dvojnásobné vedení VN. Na linku Rájov je v prostoru obce Šindlovy Dvory napojen posilující primární kabel 22 kV z TR Západ. Na linku Rájov je dále připojeno několik dalších obcí (např. Planá u Č.B., Homole Koroseky, Boršov n. Vlt., Vrábče, ..., atd.), v kterých je dle územních plánů uvažováno zvýšení odběru. Proto se očekává, že tato linka 22 kV bude plně vytížena a v prostoru Litvínovice - Boršov se provede její posílení na dvojnásobné vedení s novým kabelovým napojením do TR Západ.
LITVÍNOVICE V současné době se na území Litvínovic nachází sedm stávajících trafostanic. T0 - Litvínovice obec, PTS do 250 kVA T1 - JZD, BTS do 400 kVA T2 - Obch. zóna, VTS do 2x630 kVA T3 - Discont, BTS do 400 kVA T4 - Štecherův mlýn, PTS do 160 kVA T5 - JEMA - pitná voda, PTS do 250kVA T6 - ZTV Stingo, VTS 2x630 kVA Rozvod NN je proveden v převážné míře kabelem NN, uloženým do výkopů. Ve starší zástavbě pak jsou torza venkovního vedení NN vedených po střešnících a betonových sloupech. Venkovní síť NN je posílena kabelovými vývody z TS. Rozvod NN vyhovuje pro stávající zatížení. Základním energetickým vstupem je plošná plynofikace stávající i navrhované výstavby v obci.
75 Stávající zástavbu v obci napájí trafostanice T0 a T1. Obě stanice jsou v dobrém technickém stavu a mají v současné době částečnou rezervu výkonu pro pokrytí přirozeného nárůstu elektrizace domácností. Ve výhledu se plánuje posílení stávající TS T0 na typ do 400 kVA, případně se v těsné blízkosti nahradí novou TS - ST do 400 kVA. Obchodní zóna při hlavní komunikaci je napojena z TS T2 a T3. Obě stanice byly projektovány tak, aby měli rezervu pro další napojení odběrů navrhované občanské vybavenosti v těsné blízkosti. V současné době se zastavuje rodinnými domy lokalita na západ „Za humny“, která má vybudovanou TS T6. TS je značného výkonu a předpokládáme, že bude mít výkon pro další řadu navrhovaných RD. Celou lokalitu s RD navrhujeme dále posílit o TS T19 (VTS do 1x630 kVA) , ve výhledu dle potřeby TS T23 (ST do 400 kVA). Nová zástavba na jihu pod Autobazarem se napojí z TS T5, která bude nahrazena novou stanicí typu VTS do 1x630 kVA. Navrhovaná výstavba RD na severozápadě obce se napojí z nové TS T20 - VTS 1x630 kVA. S tím bude spojena rekonstrukce TS T0, viz. výše. Plochy pro občanskou vybavenost, obchodní činnost, služby, atd. v prostoru lokality „U řeky“ se napojí z TS T21 a T22. Návrh umístění a počet těchto TS je pouze směrný a bude upřesněn podle skutečných potřeb v území. S kabelizací stávajícího vedení 22 kV se v současné době neuvažuje. V rámci následujících konkrétních dokumentací, např. dokumentace pro územní rozhodnutí, lze s kabelizací uvažovat.
ŠINDLOVY DVORY V řešeném území sídla Šindlovy Dvory se nachází šest trafostanic. T - Technické služby - skládka THO - PTS do 250kVA - mimo mapový podklad T7 - Obec - BTS do 2x400kVA T8 - Bakara1 - kabelová BTS 1x630 kVA T9 - Bakara 2 - Betonbau 2x630 kVA T10 - Švábův Hrádek - pitná voda - zd.kab 2x1000kVA T11 - Šindlovy Dvory 2 - BTS do 400kVA Stávající TS T 10 je pro vodárnu Švábův Hrádek, TS T je pro skládku THO Technické služby České BUdějovice. Obě stanice jsou značně vzdáleny od obce a nenají přímý vliv na rozvodnou síť NN v obci. Stávající zástavbu napájí TS T7 a T11. Obě stanice jsou v dobrém technickém stavu a mají dnes částečnou rezervu výkonu pro přirozený nárůst stávající spotřeby. V rámci navrhované výstavby východně od lokality Bakara se TS T7 nahradí za kabelovou stanici T17 2x630 kVA. Dle skutečné potřeby, v rámci výstavby v lokalitě „Nad kravínem“ (západ) se nahradí stávající TS T11 za stanici VTS do 1x630 kVA. Stávající TS T8 - Bakara 1 má rezervu výkonu, která se využije pro napojení navrhovaných RD v prostoru stávajících zahrad. Výhledově se doplní nová TS T16, typ ST do 400 kVA. V současné době je již vybudována nová TS T16, typ ST do 400 kVA. Ve východní části obce se do výhledu navrhuje TS T18, typ cca VTS do 1x630 kVA. Přesné umístění a typ bude stanoveno podle skutečné potřeby v území. Ve stávající TS T9 - Bakara 2, je ponechána rezerva pro případnou výstavbu RD severním směrem, v katastru města České Budějovice.
MOKRÉ V obci se dnes nachází dvě trafostanice: 3. T12 Obec, typu BTS do 400kVA, která je ve vyhovujícím stavu a má rezervu výkonu cca 100 kW pro pokrytí odběru části navrhované zástavby. 4. T13 RD Mane, typ VTS do 3x 630 kVA. Stanice byla vybudována pro nové ZTV RD Mane. V případě, že bude převedena do majetku JČE, budou z ní napojeny výhledové RD na severozápadě obce. Stávající sekunderní síť NN je převážně provedena venkovním vedením po střešnících a betonových sloupech. Rozvod NN má značné délky. Východní část obce je dále napájena venkovním vedením NN od TS T11 Šindlovy Dvory.
76 V rámci nové výstavby RD a podnikatelských aktivit na východě a severovýchodě obce navrhujeme vybudovat samostatnou TS T14 typu ST do 400kVA. Z této TS se provede nový kabelový rozvod pro navrhovanou zástavbu a posílí se stávající NN rozvod. Výstavba vybavenosti a RD západně za kravínem se napojí z nové TS T24, typ ST do 400 kVA. Plocha pro podnikání a RD s živností, v prostoru „Dolní Kališťák“, si vyžádá výstavbu TS T15, typu ST do 400 kVA.
4.4.1.6 NÁVRH NN Stávající sekunderní síť je převážně venkovního provedení, někde posílena o kabelové vývody z TS, v návaznosti na novou výstavbu se bude postupně přizpůsobovat, zejména kabelizovat do země. Dimenzování této sítě se provede s ohledem na druh vytápění. Sídliště RD ve výstavbě jsou pak plně kabelizovány. Nová zástavba se napojí kabely NN uloženými do země. Konkrétní rozvoj sítě NN se provede v návaznosti na novou zástavbu a druh vytápění. Provoz sítě smyčkový, zaokruhovaný.
4.4.1.7 VEŘEJNÉ OSVĚTLENÍ Typ osvětlovacích stožárů bude určen podle kategorie komunikace.
4.4.1.8 ZÁVĚR Doporučujeme, aby navrhovaná zástavba obcí respektovala stávající elektrorozvodná zařízení VN a NN, včetně ochranných pásem, dle energetického zákona č. 222/1994 Sb.. V dalším stupni projektové dokumentace je nutné provádět koordinaci energetického řešení s možností napojení dalších etap výstavby. Investice do energetických sítí v současné době dělají nezanedbatelnou položku v ceně staveb, proto je nutné preferovat řešení, která dovolují racionálně minimalizovat náklady a přispějí k úspoře elektrické energie.
4.4.1.9 ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM V současné době převažuje v řešeném území spalování méněhodnotných paliv, především hnědého uhlí, v menším množství dřeva a el. energie. Požadavky obyvatelstva pro účely vaření jsou částečně pokryty dodávkou propan - butanu. V návrhu je nutná zásadní změna ve využívání paliv. V současné době jsou v řešeném území spalována převážně pevná paliva – nejvíce hnědé uhlí horší kvality. Postupná náhrada tepelných zdrojů přinese výrazné zlepšení čistoty ovzduší. V rámci zpracování byl proveden průzkum stávajících zdrojů tepla.
Koncepce plynofikace V současné době je již obec plynofikována.
Odpadové hospodářství Při zpracování návrhu řešení nakládání s odpady je třeba respektovat platný zákon O odpadech a příslušnou prováděcí vyhlášku. Současný stav nakládání s odpady je obecně charakterizován fungujícím systémem svozu a skládkování. Svozové firmy obvykle zabezpečují dané území komplexně, tj. vedle svozu netříděného komunálního odpadu zajišťují i separovaný sběr (nejčastěji sklo, plasty, popř. papír), sběr a svoz nebezpečných složek komunálního odpadu a svoz objemného odpadu. Obě posledně jmenované služby se provádí obvykle kombinací provozu recyklačních dvorů a mobilního sběru.
4.5 NÁVRH MÍSTNÍHO ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY Regulativy pro prvky ÚSES mají 2 základní funkce: 1)
Zajišťují podmínky pro trvalou funkčnost existujících prvků ÚSES
2) Zajišťují územní ochranu ploch pro doplnění prvků ÚSES navržených nebo nefunkčních. Na jejich základě je omezeno právo vlastnické tam, kde jsou pro to splněny podmínky vyplývající z Ústavní Listiny, Občanského zákoníku, Stavebního zákon, Zákona o ochraně přírody a krajiny a Zákona o ochraně zemědělského půdního fondu (neboli mimo oblast územního plánování). V ostatních případech zůstává právo na stávající využití území zachováno. Regulativy jsou podkladem pro správní řízení, a liší se podle konkrétního prvku ÚSES.
77 1)
Biocentra
Druhová skladba bioty se bude blížit přirozené skladbě odpovídající trvalým stanovištním podmínkám, u antropicky podmíněných ekosystémů též trvalým antropickým podmínkám. Veškeré vedlejší funkce musejí být tomuto cíli podřízeny. Nepovoluje se zde: umisťování staveb pobytová rekreace intenzívní hospodaření a rovněž nepřípustné jsou veškeré další činnosti snižující ekologickou stabilitu tohoto krajinného segmentu. 2) Biokoridory Posláním biokoridorů je umožnit migraci všech organismů mezi biocentra, trvalou existenci nelze předpokládat. Z těchto důvodů se zde připouští širší možnosti hospodářského využití, nevadí ani souběžné vedení biokoridorů s účelovými komunikacemi, rekreačními trasami a podobně. V nezbytných případech je podmíněně přípustné povolování liniových staveb, konkrétně příčné křížení s biokoridorem, vodohospodářská zařízení, čistírny odpadních vod a podobně. Nepovoluje se zde opět: umisťování staveb pobytová rekreace intenzívní hospodaření a rovněž nepřípustné jsou veškeré další činnosti snižující ekologickou stabilitu tohoto krajinného segmentu.
4.6 VYMEZENÍ PLOCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, ASANACÍ A ASANAČNÍCH ÚPRAV O vhodnosti řešení rozvoje obce z hlediska veřejných zájmů rozhoduje (dle zákona č.410/92 o obcích) zastupitelstvo obce. Rozvoj obce vychází z předpokladu zájmu o výstavbu především rodinných domů a občanského vybavení dle komplexního urbanistického návrhu, což je vázáno na dostatečné technické vybavení území. Sídlo má příznivé podmínky jak pro rozvoj bydlení, tak podnikání, rekreaci a cestovní ruch. Návrh veřejně prospěšných staveb je vyznačen v samostatném výkresu návrhu územního plánu obce. Vymezení ploch pro veřejně prospěšné stavby je podkladem pro případné vyvlastnění pozemků nebo staveb podle §108 odst. 2 písm.a) stavebního zákona, pokud nebude možno řešení majetkoprávních vztahů dosáhnout dohodou nebo jiným způsobem. Vyvlastnit je možné ve veřejném zájmu pro stavby veřejně prospěšných služeb, pro veřejně prospěšné technické vybavení území podporující jeho rozvoj a ochranu životního prostředí, pro vytvoření hygienických, bezpečnostních a jiných ochranných pásem, pro vyhlášení chráněných území, pro provedení asanace sídelního útvaru nebo jeho asanačních úprav a pro vytvoření podmínek nezbytného přístupu k pozemku a stavbě.
V řešené obci jsou navrženy tyto veřejně prospěšné stavby : 4.6.1.1 ZAŘÍZENÍ DOPRAVY Navržená dopravní zařízení. LITVÍNOVICE D–1 D–2 D–3 D–4 D–5 D–6 D–7 D–8 D–9 D – 10
Navržená místní komunikace – I. etapa – směr Šindlovy Dvory Navržený severní obchvat – směr České Budějovice Navržená směrová úprava komunikace III. třídy Navržený severní obchvat Navržená síť místních komunikací v navržené lokalitě „ Za humny“ Navržený obchvat v jižní části sídla – I. etapa Navržený obchvat v jižní části sídla – směr České Budějovice – Rožnov Územní rezerva pro rozšíření komunikace I. třídy Navržený kruhový objezd Navržená místní komunikace východně od kruhového objezdu
78
ŠINDLOVY DVORY D–1 D–2 D–3 D–4 D–5 D–6 D–7
Navržená místní komunikace – II. etapa – západní část sídla Navržená místní komunikace – I. etapa – západní část sídla Navržená místní komunikace – II. etapa – severní část sídla Navržená místní komunikace – I. etapa – centrální část sídla Navržená místní komunikace – I. etapa – východní část sídla Navržená místní komunikace – I. etapa – směr Litvínovice Navržený obchvat v západní části sídla Litvínovice
MOKRÉ D–1 D–2 D–3 D–4 D–5 D–6
Navržená místní komunikace – jižně od komunikace III. třídy – západní část sídla Navržená místní komunikace – severozápadní část sídla Navržená místní komunikace – jižním směrem od centra sídla Navržená místní komunikace – severním směrem od centra sídla Navržená místní komunikace – jižně od komunikace III. třídy – centrální část sídla Navržená místní komunikace – II. etapa – severní část sídla
4.6.1.2 ZAŘÍZENÍ TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Navržené trasy vodovodu. LITVÍNOVICE V1 V2 V3 V4 V5 V6
Navržený místní vodovod – navržená lokalita „ Za Humny“ – jižní část Navržený místní vodovod – I. etapa – severozápadní část sídla Navržený místní vodovod – při komunikaci III. třídy směrem na Šindlovy Dvory Navržený místní vodovod – severovýchodní část sídla Navržený místní vodovod – navržená lokalita „ Za Humny“ – střední část Navržený místní vodovod – navržená lokalita „ Za Humny“ – východní část
ŠINDLOVY DVORY V1 V2 V3 V4 V5 V6 V7
Navržený místní vodovod – II. etapa – západní část sídla Navržený místní vodovod – I. etapa – západní část sídla Navržený místní vodovod – II. etapa – centrální část sídla Navržený místní vodovod – I. etapa – centrální část sídla Navržený místní vodovod – severovýchodní část sídla Navržený místní vodovod – II. etapa – směr Litvínovice Navržený místní vodovod – při komunikaci ve východní části sídla
MOKRÉ V1 V2 V3 V4 V5
Navržený místní vodovod – západní část sídla Navržený místní vodovod – jižní část sídla Navržený místní vodovod – severní část sídla Navržený místní vodovod – centrální část sídla Navržený místní vodovod – východní část sídla
Navržené trasy kanalizace a ČOV. LITVÍNOVICE K1 K2 K3
Navržená kanalizace ve východní části sídla podél komunikace I. třídy Navržená kanalizace – I. etapa – severozápadní část sídla Navržená kanalizace – při komunikaci směrem na Šindlovy Dvory
79 K4 K5 K6 K7
Navržená kanalizace – v severovýchodní části sídla v blízkosti zem. areálu Navržená kanalizace – navržená lokalita „ Za Humny“ – střední část Navržená kanalizace – navržená lokalita „ Za Humny“ – jihovýchodní část Navržená kanalizace – stávající zástavba – jižní část sídla
ŠINDLOVY DVORY K1 K2 K3 K4 K5 K6 K7 K8 K9 K10
Navržená kanalizace – II. etapa – západní část sídla Navržená kanalizace – západní část sídla Navržená kanalizace – II. etapa – střední část sídla Navržená kanalizace – střední část sídla Navržená kanalizace – jihozápadní část sídla Navržená kanalizace – jižní část sídla Navržená kanalizace – v jižní části sídla směrem na Litvínovice Navržená kanalizace – severovýchodní část sídla Navržená kanalizace – II. etapa – směr Litvínovice Navržená kanalizace – při komunikaci směrem na Litvínovice
MOKRÉ K1 K2 K3 K4 K5 K6 K7 K8
Navržená kanalizace – západní část sídla Navržená kanalizace – jižní část sídla Navržená čistírna odpadních vod – jižní část sídla Navržená kanalizace – II. etapa – severní část sídla Navržená kanalizace – centrální část sídla Navržená kanalizace – východní část sídla Kanalizační síť - Hradiště Navržená kanalizace – II. etapa – směr Šindlovy Dvory
Navržené trasy venkovního vzdušného vedení VN a trafostanice. LITVÍNOVICE E1 E2 E3 E4 E5 E6
Navržené el. vedení VN 22 kV, včetně trafostanice – severozápadní část sídla Navržené el. vedení VN 22 kV, včetně trafostanice – západní část lokality „ Za Humny“ Navržené el. vedení VN 22 kV, včetně trafostanice – jižní část lokality „ Za Humny“ Rekonstrukce trafostanice – lokalita „ Za Humny“ Navržené el. vedení VN 22 kV, včetně trafostanice – při navržené ploše OV – východní část sídla Navržené el. vedení VN 22 kV, včetně trafostanice – při navržené ploše OV – východní část sídla
ŠINDLOVY DVORY E1 E2 E3 E4 E5
Navržené el. vedení – směr Mokré Rekonstrukce trafostanice – západní část sídla Navržené el. vedení VN 22 kV, včetně trafostanice – severozápadní část sídla Navržené el. vedení VN 22 kV, včetně trafostanice – východní část sídla Navržená trafostanice – střední část sídla
MOKRÉ E1 E2
Navržené el. vedení VN 22 kV, včetně trafostanice – severovýchodní část sídla Navržené el. vedení VN 22 kV, včetně trafostanice – jihovýchodní část sídla
Navržené trasy středotlakého plynovodu. LITVÍNOVICE P1
Navržený středotlaký plynovod – v jižní části lokality „ Za Humny“
MOKRÉ P1
Navržený středotlaký plynovod – severní část sídla
80
Protipovodňová opatření LITVÍNOVICE T1 T2 T3 T4 T5 T6 T7 T8
Navržený protlak o průměru 60 cm Navržené křížově hradítko km 1,420 Navržená rekonstrukce opevnění Navržený rámový mostek 200/150 Navržená úprava Litvínovického potoka Navržený záchytný příkop č.7 Nezastavitelná plocha pro protipovodňová opatření Nezastavitelná plocha pro protipovodňová opatření
ŠINDT7LOVY DVORY T1 T2 T3 T4 T5 T6 T7 T8
Navržený záchytný příkop č.7 – 450 m Navržený záchytný příkop č.6 – 600 m Navržený záchytný příkop č.5 – 1250 m Navržený rámový mostek 200/150 Navržený středotlaký plynovod – východní část sídla Navržené křížově hradítko km 1,960 Navržená rekonstrukce opevnění Navržený záchytný příkop č.7
MOKRÉ T1 T2 T3 T4 T5 T6 T7
Navržený záchytný příkop č.1 – 435 m Navržený záchytný příkop č.2 – 250 m Navržený krytý kanál – průměr 60 cm – 285 m Navržený otevřený kanál – 580 m Navržené pročištění stávajícího trubního kanálu Js 50 Navržená rekonstrukce otevřeného kanálu 150 m Navržený protlak o průměru 60 cm
