HUDEBNÕ V›CHOVA 1. ñ 4. roËnÌk osmiletÈho gymn·zia
I. Charakteristika a cÌle p¯edmÏtu HudebnÌ v˝chova v 1. ñ 4. roËnÌku osmiletÈho gymn·zia navazuje na p¯edmÏt hudebnÌ v˝chova na 1. stupni z·kladnÌ ökoly. RozvÌjÌ, kultivuje a prohlubuje to, co û·k jiû zÌskal na prvnÌm stupni z·kladnÌ ökoly a soustavou pÏveck˝ch, poslechov˝ch, instrument·lnÌch a hudebnÏ pohybov˝ch ËinnostÌ vede û·ka k aktivnÌ percepci, reprodukci a Ë·steËnÏ i produkci hudby a k pochopenÌ z·kladnÌch pojm˘ z hudebnÌ teorie. HudebnÌ v˝chova se realizuje v Ëinnostech pÏveck˝ch, poslechov˝ch, instrument·lnÌch a hudebnÏ pohybov˝ch. CÌlem hudebnÌ v˝chovy na niûöÌm stupni osmiletÈho gymn·zia je rozvoj hudebnÌch schopnostÌ a dovednostÌ û·k˘, jejich hlasovÈ kultury, melodickÈho a harmonickÈho cÌtÏnÌ, smyslu pro rytmus, formu, rozvoj hudebnÌ pamÏti, p¯edstavivosti a fantazie. é·ci prost¯ednictvÌm hudebnÌch ËinnostÌ rozvÌjejÌ receptivnÌ, reprodukËnÌ a produkËnÌ schopnosti a dovednosti, zÌsk·vajÌ vhled do hudebnÌ kultury naöÌ a svÏtovÈ, jejich prost¯ednictvÌm se uËÌ rozumÏt hudebnÏ vyjad¯ovacÌm prost¯edk˘m a spoleËensk˝m funkcÌm hudby jednotliv˝ch umÏleck˝ch epoch, zÌsk·vajÌ orientaci v jejÌm slohovÈm a stylovÈm rozvrstvenÌ.
II. Obsah uËiva P¯ehled tematick˝ch celk˘ 1. PÏveckÈ, instrument·lnÌ a hudebnÏ pohybovÈ Ëinnosti 2. Lidsk˝ hlas 3. Stupnice, intervaly, akord, harmonizace 4. HudebnÌ materi·l, hudebnÏ v˝razovÈ prost¯edky 5. Hudba lidov· a umÏl·, lidov˝ tanec 6. Hudba spojen· s jin˝mi druhy umÏnÌ 7. HudebnÌ n·stroje a jejich vyuûitÌ v hudbÏ, hudebnÌ tÏlesa 8. HudebnÌ forma 9. »lovÏk a hudebnÌ dÌlo 10. »esk· a svÏtov· hudba 11. ModernÌ hudba 12. Hudba a technika Obsah tematick˝ch celk˘: 1. PÏveckÈ, instrument·lnÌ a hudebnÏ pohybovÈ Ëinnosti Hlasov· v˝chova Rozvoj spr·vn˝ch pÏveck˝ch n·vyk˘ ñ spr·vn˝ postoj; d˝ch·nÌ, dechov· opora, st¯Ìdav˝ dech; tvorba tÛnu, hlavov· rezonance, zvÏtöov·nÌ hlasovÈho rozsahu, spr·vn· artikulace, hlasov· hygiena; zpÏv dvojhlasu pop¯ÌpadÏ trojhlasu, lidov˝ dvojhlas, prodleva, k·non. 160
Intonace Intonace jednoduch˝ch melodiÌ v dur i moll, rozvoj intonaËnÌch dovednostÌ (opÏrnÈ pÌsnÏ, ton·lnÌ metoda intonace interval˘ apod.). ZpÏv v lidovÈm dvojhlasu, Ë·steËnÏ trojhlas. Sluchov· anal˝za z·kladnÌch interval˘. Melodick˝ dikt·t. Rytmus Rozöi¯ov·nÌ rytmick˝ch znalostÌ a dovednostÌ; dvoudob˝, t¯Ìdob˝ a Ëty¯dob˝ takt, kresba z·kladnÌch taktovacÌch gest, rytmick˝ dikt·t. Instrument·lnÌ a hudebnÏ pohybovÈ Ëinnosti Hra instrument·lnÌch doprovod˘ k vok·lnÌm projev˘m, improvizace p¯edeher, meziher a doher, vyuûitÌ n·strojovÈ hry û·k˘ hrajÌcÌch na klasickÈ hudebnÌ n·stroje. HudebnÏ pohybov˝ projev v·zan˝ na tance; lidovÈ tance jako polka, salonnÌ tance nap¯. valËÌk, modernÌ tance, country tance apod. PoslechovÈ Ëinnosti AktivnÌ p¯Ìstup k poslechu; zpÏv a hra motiv˘ i tÈmat skladeb, hudebnÌ rozbor skladeb obsahov˝ i form·lnÌ (podle stupnÏ hudebnÌ vyspÏlosti û·k˘). 2. Lidsk˝ hlas Lidsk˝ hlas z hlediska funkce; ˙strojÌ, podÌlejÌcÌ se na vzniku hlasu; hlasov· hygiena; druhy lidskÈho hlasu a zpÏvnÌ hlasy. PoslechovÈ Ëinnosti: nap¯. tenorovÈ ·rie v pod·nÌ L. Pavarottiho, B. Smetana ñ Prodan· nevÏsta ñ ·rie Vaöka, duet JenÌka a Kecala, duet Ma¯enky a JenÌka, A. Dvo¯·k ñ Rusalka ñ ·rie Rusalky, Prince, Jeûibaby,VodnÌka, dÏtskÈ sbory ñ nap¯. B. Foerster ñ PÌseÚ apod. 3. Stupnice, intervaly, akord, harmonizace Stupnice dur a moll melodick·, harmonick· a aiolsk·, cÌrkevnÌ mody; intervaly z·kladnÌ a odvozenÈ, sluchov· anal˝za interval˘, jejich intonov·nÌ (opÏrnÈ pÌsnÏ); akord, terciov· stavba, obraty, dominantnÌ septakord, sluchov· anal˝za kvintakordu dur a moll a jejich obrat˘, jejich intonov·nÌ, zmenöen˝ a zvÏtöen˝ kvintakord; harmonizace jednoduch˝ch melodiÌ pomocÌ akord˘ T,S,D pop¯ÌpadÏ vedlejöÌch stupÚ˘ (bluesov· dvan·ctka T/T/T/T7/S/S/T/T/D7/S7/T/T, houpaËka T/VI./S/D/). 4. HudebnÌ materi·l, hudebnÏ v˝razovÈ prost¯edky TÛn, vlastnosti tÛnu, nota; melodie, rytmus, harmonie, dynamika, barva; kontrast a gradace; polyfonie a homofonie. PoslechovÈ Ëinnosti: nap¯. F. M. Bartholdy ñ Koncert pro housle a orchestr e moll, I. Stravinskij ñ SvÏcenÌ jara, K. Penderecki ñ Jit¯nÌ, J. S. Bach ñ UmÏnÌ fugy, B. Smetana ñ Vyöehrad, M. P. Musorgskij ñ Obr·zky z v˝stavy, G. F. H‰ndel ñ Alleluja apod. 5. Hudba lidov· a umÏl·, lidov˝ tanec Lidov· hudba vok·lnÌ a instrument·lnÌ, hudebnÌ regiony, lidov· hudba v okolnÌch zemÌch, lidov˝ tanec (polka, matenÌk, mazurka aj.), lidovÈ hudebnÌ n·stroje, hudebnÌ skladby ovlivnÏnÈ lidovou hudbou; umÏl· hudba, pÌseÚ umÏl· a zlidovÏl·. PoslechovÈ Ëinnosti: nap¯. V. Nov·k ñ JihoËesk· svita, A. Dvo¯·k ñ MoravskÈ dvojzpÏvy, pÌsnÏ FanÛöa MikuleckÈho, B. Martin˘ ñ OtvÌr·nÌ stud·nek, F. Schubert ñ Pstruh, pÌsnÏ H. a P. Ulrychov˝ch, Hradiöùan, lidov· poezie ve skladb·ch naöich hudebnÌch skladatel˘ ñ L. Jan·Ëek, P. Eben, Z. Luk·ö apod. 6. Hudba spojen· s jin˝mi druhy umÏnÌ Hudba a tanec ñ balet, v˝razov˝ tanec, modernÌ tanec; hudba a slovo ñ melodram, recitace spojen· s hudbou; hudba na jeviöti ñ opera, opereta, muzik·l; filmov· hudba, hudba v multimÈdiÌch. 161
PoslechovÈ Ëinnosti: nap¯. S. Prokofjev ñ Julie dÏvË·tko, A. ChaËaturjan ñ äavlov˝ tanec, uk·zky modernÌch tanc˘ ñ disco tance, hiphop, techno, J. A. Benda ñ Ariadna na Naxu, Z. Fibich ñ VodnÌk, J. Suk ñ Poh·dka, G. Verdi ñ sbor éid˘, J. Offenbach ñ Kank·n, O. Nedbal ñ Jsem jeden z diplomat˘, pÌsnÏ z muzik·l˘ West Side story, Jesus Christ Superstar, Hair, Starci na chmelu, Kdyby tisÌc klarinet˘ apod., soundtracky z film˘ DobytÌ r·je, Titanic apod. 7. HudebnÌ n·stroje a jejich vyuûitÌ v hudbÏ, hudebnÌ tÏlesa StrunnÈ n·stroje, dechovÈ n·stroje, n·stroje bicÌ (samozvuËnÈ a blanozvuËnÈ); akustickÈ, elektricky zesÌlenÈ a elektrofonickÈ; smyËcov˝ orchestr, symfonick˝ orchestr; sÛlo, duo, trio, kvarteto, kvinteto atp., sbor dÏtsk˝, muûsk˝, ûensk˝, smÌöen˝. PoslechovÈ Ëinnosti: nap¯. V. Trojan ñ SlavÌk˘v koncert, Star˝ ûab·k, J. K. Krumholz ñ Koncert pro harfu a orchestr B dur, L. Jan·Ëek ñ Symfonietta, J. Haydn ñ Symfonie Ë. 94 ÑS ˙derem kotl˘ì, B. Britten ñ Pr˘vodce mladÈho ËlovÏka orchestrem, M. Ravel ñ Bolero, B. Smetana ñ Z domoviny, A. Dvo¯·k ñ MoravskÈ dvojzpÏvy, A. Dvo¯·k ñ II. Tercet, B. Smetana ñ Z mÈho ûivota, Dobr˝ veËer kvintet, K. H. Stockhausen ñ elektronickÈ kompozice, B. Martin˘ ñ OtvÌr·nÌ stud·nek, B. Smetana ñ M· hvÏzda, C. Orff ñ Carmina Burana apod. 8. HudebnÌ forma Perioda; mal· a velk· pÌsÚov· forma, pÌseÚ strofick· a prokomponovan·, variace, son·ta a symfonie, fuga, koncert, kant·ta a oratorium. PoslechovÈ Ëinnosti: nap¯. F. Schubert ñ Pstruh, Kr·l duch˘, W. A. Mozart ñ Menuet z Haffnerovy symfonie, L. van Beethoven ñ Variace na tÈma opery W. A. Mozarta Don Giovanni, L. van Beethoven ñ Symfonie Ë. 5 c moll Osudov· a Symfonie Ë. 9 d moll s ”dou na radost, J. S. Bach ñ UmÏnÌ fugy, J. S. Bach ñ Koncert d moll pro dvoje housle a orchestr, G. F. H‰ndel ñ Mesi·ö, S. Prokofjev ñ Alexandr NÏvsk˝ apod. 9. »lovÏk a hudebnÌ dÌlo Skladatel, interpret, posluchaË, partitura, slavnÈ hudebnÌ osobnosti, hudebnÌ kulisa, hudba a neövary spojenÈ s nÌ (drogy, alkohol). PoslechovÈ Ëinnosti: nap¯. W. A. Mozart ñ Son·ta pro cemballo a housle F dur KV 30 (skladba osmiletÈho autora), Beatles ñ Yesterday (origin·lnÌ interpretace a dalöÌ moûnÌ interpreti), B. Smetana ñ Vltava ñ uk·zka partitury, Jim Morrison a Jimmi Hendrix (obÏti drog), skladby slavn˝ch svÏtov˝ch a Ëesk˝ch interpret˘, skladatel˘ apod. 10. »esk· a svÏtov· hudba NejstaröÌ hudebnÌ pam·tky; k¯esùansk˝ zpÏv; hudba v dobÏ gotiky; husitsk˝ chor·l; renesance jako vrchol vok·lnÌ polyfonie; J. S. Bach, G. F. H‰ndel, A. Vivaldi; ËeskÈ baroko; J. Haydn, W. A. Mozart, L. van Beethoven; naöi umÏlci v dobÏ klasicismu, J. MysliveËek; romantismus a n·rodnÌ ökoly; M. I. Glinka, Mocn· hrstka, F. Chopin, J. Brahms, F. Lizt, G. Verdi, R. Wagner, H. Berlioz, P. I »ajkovskij; ËeötÌ romantici, B. Smetana, A. Dvo¯·k, Z. Fibich; impresionismus, M. Ravel, C. Debussy; hudba 20. stoletÌ, Pa¯Ìûsk· öestka, B. Martin˘, J. Suk, L. Jan·Ëek, I. Stravinskij, P. Hindemith, B. Britten, A. Schˆnberg a jeho dodekafonie, A. H·ba a jeho ËtvrttÛnov˝ systÈm, dalöÌ smÏry 20. stoletÌ (seri·lnÌ hudba a O. Messiaen, P. Boulez, elektronick· hudba a K. Stockhausen, aleatornÌ hudba a J. Cage, W. Lutoslawski, postmodernismus a syntÈzy ...). PoslechovÈ Ëinnosti: nap¯. Seikilova pÌseÚ, gregori·nsk˝ chor·l, Hospodine, pomiluj ny, Svat˝ V·clave, G. de Machaut ñ Jestliûe ûal mne suûuje, Moniot z Arrasu ñ Byl vlah˝ m·j, Ktoû js˙ boûÌ bojovnÌci, G. P. da Palestrina ñ Missa papae Marcelli, K. Harant ñ Missa quinis voncibus, J. S. Bach ñ Toccata a fuga d moll, G. F. H‰ndel ñ Hudba ke kr·lovskÈmu ohÚostroji, A. Vivaldi ñ »tvero roËnÌch dob, A. Michna z Otradovic ñ Loutna Ëesk·, P. J. Vejvanovsk˝ ñ Intr·dy, W. A. Mozart ñ Kouzeln· flÈtna ñ ·rie Kr·lovny noci, J. Haydn ñ Koncert pro trubku a orchestr 162
Es dur, L. van Beethoven ñ 9. Symfonie s ”dou na radost, J. MysliveËek ñ Il Bellerofonte ñ z·vÏreËn˝ sbor, P. Vranick˝ ñ p¯edehra ke zpÏvoh¯e Oberon, J. L. DusÌk ñ Sonatina G dur, M. I. Glinka ñ Kamarinskaja, M. P. Musorgskij ñ Obr·zky z v˝stavy, N. Rimskij-Korsakov ñ äeherez·da, P. I. »ajkovskij ñ KlavÌrnÌ koncert b moll, H. Berlioz ñ Fantastick· symfonie, R. Wagner ñ ·rie VeËernice, G. Verdi ñ sbor éid˘, F. Chopin ñ Mazurka a moll, J. Brahms ñ UherskÈ tance, B. Smetana ñ M· vlast, A. Dvo¯·k ñ Symfonie Ë. 9 e moll, Z. Fibich ñ selanka V podveËer, M. Ravel ñ Bolero, C. Debussy ñ Faunovo odpoledne, A. Schˆnberg ñ MojûÌö a Aron, P. Hindemith ñ Ludus Tonalis, B. Martin˘ ñ La Bagarre, OtvÌr·nÌ stud·nek, L. Jan·Ëek ñ Symfonietta,V mlh·ch, Po zarostlÈm chodnÌËku, J. Suk ñ Poh·dka, Asrael, V. Nov·k ñ Slov·ck· suita, B. Britten ñ Pr˘vodce mladÈho ËlovÏka orchestrem, A. H·ba ñ Fantazie pro ËtvrttÛnov˝ klavÌr, O. Messiaen ñ Les Offrandes oubliÈes, P. Boulez ñ Kladivo bez p·na, K. Stockhausen ñ Kontakty, W. Lutoslawski ñ Ben·tskÈ hry apod. 11. ModernÌ hudba Nonartifici·lnÌ hudba; spiritu·l, ragtime, blues, boogie woogie; jazz a swing; trampsk· pÌseÚ; country and western; rock and roll; bigbeat; dalöÌ smÏry modernÌ popul·rnÌ a rockovÈ hudby (hard rock a art rock, punk, nov· vlna, reggae, heavy metal, disco, rap a hiphop, techno); folk music apod. PoslechovÈ Ëinnosti: ËernoöskÈ spiritu·ly a blues, S. Joplin ñ Maple Leaf Read, uk·zky jazzovÈ hudby v pod·nÌ L. Armstronga, uk·zky swingovÈ hudby v pod·nÌ orchestr˘ Bennyho Goodmana a Glenna Millera, pÌsnÏ J. Jeûka, R. A. DvorskÈho, trampskÈ pÌsnÏ v pod·nÌ K.T.O. apod., pÌsnÏ F. Sinatry, H. Wiliams ñ Jambalaya, B. Haleyñ Rock around the Clock, P. Anka ñ Daj·na, E. Presley ñ Love me tender aj., pÌsnÏ dvojice Such˝ ñ älitr (Semafor), pÌsnÏ Beatles a Rolling Stones, Olympic ñ éelva, Pt·k Rosom·k, Letadlo aj., pÌsnÏ M. Volka, Pink Floyd ñ pÌsnÏ z alba The Wall aj., Led Zeppelin ñ v˝bÏr pÌsnÌ, Abba ñ Fernando, Voulez vous aj., Queen ñ pÌsnÏ z alba Queen jazz album aj., pÌsnÏ Boba Dylana, Bruce Springsteena, Boba Marlyho, skupiny The Police a Stinga, R.E.M., pÌsnÏ naöich skupin (Abraxas, Praûsk˝ v˝bÏr, apod.), pÌsnÏ folkov˝ch a countryov˝ch skupin naöich i zahraniËnÌch, G. Gershwin ñ Porgy and Bess, Rhapsody in blue, skladby Chica Corey, Franka Zappy a dalöÌ. 12. Hudba a technika Audiotechnika, historick˝ v˝voj, hudebnÌ nosiËe, nahr·vacÌ studio, poËÌtaËe a multimÈdia apod.
III. P¯Ìstupy k obsahu a organizaci v˝uky HudebnÌ v˝chova v prvnÌm aû ËtvrtÈm roËnÌku osmiletÈho gymn·zia se uskuteËÚuje prost¯ednictvÌm pÏveck˝ch, instrument·lnÌch, poslechov˝ch a hudebnÏ pohybov˝ch ËinnostÌ. Tyto Ëinnosti jsou organickou souË·stÌ kaûdÈ hodiny a kaûdÈho probÌranÈho tÈmatu s tÌm, ûe v jednotliv˝ch hodin·ch podle charakteru probÌranÈho tÈmatu mohou nÏkterÈ Ëinnosti p¯evaûovat. Obsahem ËinnostÌ je hlasov· v˝chova, rozvoj rytmick˝ch a intonaËnÌch dovednostÌ, jednohlas˝ i vÌcehlas˝ zpÏv s doprovodem i bez doprovodu (a cappella), hra na orffovskÈ n·stroje, pop¯ÌpadÏ i na jinÈ n·stroje (keyboardy, flÈtny, kytary, klasickÈ n·stroje apod. ñ vyuûÌv·me û·k˘ z·kladnÌch umÏleck˝ch ökol) s n·sledn˝m vyuûitÌm v p¯edehr·ch, mezihr·ch a dohr·ch, pop¯ÌpadÏ ke h¯e jednoduch˝ch doprovod˘ k taneËnÌm pÌsnÌm. Ve v˝uce se pracuje s hudebnÌm materi·lem, hudebnÏ v˝razov˝mi prost¯edky, hudebnÌmi formami, pozornost je vÏnov·na horizont·lnÌ i vertik·lnÌ organizaci hudby. Ze znÏjÌcÌ hudby jsou vyvozov·ny hudebnÌ pojmy a hudebnÏ naukovÈ poznatky. Prost¯ednictvÌm n·vötÏv v˝chovn˝ch koncert˘, besed a dalöÌch hudebnÌch aktivit se û·k uËÌ o hudbÏ hovo¯it a pokouöÌ se tak vytv·¯et samostatnÈ soudy. Odborn˝ gestor V⁄P: Mgr. Alexandros Charalambidis, Mgr. Dalibor Matoöka 163
HUDEBNÕ V›CHOVA 1. ñ 4. roËnÌk Ëty¯letÈho gymn·zia 5. ñ 8. roËnÌk osmiletÈho gymn·zia
I. Charakteristika a cÌle p¯edmÏtu HudebnÌ v˝chova na Ëty¯letÈm gymn·ziu je logick˝m pokraËov·nÌm p¯edmÏtu hudebnÌ v˝chova na z·kladnÌ ökole, v p·tÈm aû osmÈm roËnÌku gymn·zia osmiletÈho pak p¯edmÏtem organicky navazujÌcÌm na hudebnÌ v˝chovu na niûöÌm stupni. V prvnÌm a druhÈm roËnÌku Ëty¯letÈho gymn·zia a p·tÈm a öestÈm roËnÌku osmiletÈho gymn·zia je hudebnÌ v˝chova p¯edmÏtem povinn˝m. Ve svÈm ËinnostnÌm p¯Ìstupu rozvÌjÌ, kultivuje a prohlubuje to, co û·k jiû zÌskal na niûöÌm stupni. Soustavou pÏveck˝ch, poslechov˝ch, instrument·lnÌch a hudebnÏ pohybov˝ch ËinnostÌ vede û·ka k aktivnÌ percepci, reprodukci a†produkci hudby. HudebnÌ v˝chova se realizuje v Ëinnostech pÏveck˝ch, poslechov˝ch, instrument·lnÌch a hudebnÏ pohybov˝ch. DÌky tÏmto Ëinnostem je hudebnÌ materi·l a hudebnÌ teorie (hudebnÌ skladby, lidovÈ a umÏlÈ pÌsnÏ apod.) na pozadÌ umÏleckÈho slohu Ëi û·nru osvojov·n a z·roveÚ konfrontov·n s umÏleck˝mi dÌly dalöÌch druh˘ umÏnÌ. ZÌskanÈ poznatky, dovednosti a†zkuöenosti pak û·kovi umoûÚujÌ hudebnÌ dÌlo jednak proûÌvat, jednak za¯azovat je do umÏleckÈho obdobÌ, pozn·vat jeho formu, urËovat styl, û·nr dÌla, vytv·¯et hodnotÌcÌ stanoviska. NavÌc tyto poznatky p¯ispÌvajÌ i k hluböÌm vhled˘m do dalöÌch druh˘ umÏnÌ.
II. Obsah uËiva P¯ehled tematick˝ch celk˘ 1. a 2. roËnÌk Ëty¯letÈho a 5. a 6. roËnÌk osmiletÈho gymn·zia 1. 2. 3. 4.
PÏveckÈ, instrument·lnÌ a hudebnÏ pohybovÈ Ëinnosti Vok·lnÌ a instrument·lnÌ hudba (jejÌ v˝voj v jednotliv˝ch hudebnÌch epoch·ch) Pr˘niky a syntÈzy, hled·nÌ nov˝ch cest Popul·rnÌ hudba, jejÌ deriv·ty
Obsah tematick˝ch celk˘ 1. PÏveckÈ, instrument·lnÌ a hudebnÏ pohybovÈ Ëinnosti Hlasov· v˝chova PÏveckÈ n·vyky ñ postoj, d˝ch·nÌ, tvorba tÛnu, hlavov· rezonance, hlasov· hygiena atp. Rozvoj hlasovÈ techniky ñ pohyblivost a nosnost tÛn˘, dynamika, spr·vn· dikce. éiv· a p¯irozen· pÏveck· interpretace. Prost¯edky v˝razovÈho p¯ednesu ñ legato, staccato, p¯Ìzvuky, dynamika, vnÏjöÌ projev p¯i interpretaci apod. Rozöi¯ov·nÌ hlasovÈho rejst¯Ìku. Hlasov· hygiena. Intonace Intonace jednoduch˝ch melodiÌ v dur i moll, rozvoj intonaËnÌch dovednostÌ, zpÏv v lidovÈm dvojhlasu, trojhlasu i Ëty¯hlasu. UpevÚov·nÌ intonace Ëist˝ch, velk˝ch a mal˝ch interval˘. Rozvoj harmonickÈho cÌtÏnÌ û·k˘. 164
Rytmus Rytmus, metrum, dvoudob˝ a t¯Ìdob˝ metrick˝ pulz. Takt 2/4, 3/4 a 4/4; hodnoty celÈ, p˘lovÈ, ËtvrùovÈ, osminovÈ a öestn·ctinovÈ. Z·klady taktovacÌ techniky u tÏchto takt˘. Rytmy v taktech osminov˝ch (3/8, 6/8, 9/8, 12/8), p˘lov˝ch (2/2, 3/2, 4/2) a charakteristickÈ rytmickÈ ˙tvary v souvislosti s probÌran˝m uËivem ñ hudebnÌm materi·lem (nap¯. synkopa u hudby jazzovÈ oblasti). Rozöi¯ov·nÌ rytmick˝ch znalostÌ a dovednostÌ (osminovÈ takty, synkopa, triolovÈ rytmy apod.). Posilov·nÌ dovednostÌ û·k˘ v ¯ÌzenÌ zpÌvajÌcÌho kolektivu (taktovacÌ technika n·stup˘, kresba taktovacÌch gest v r˘zn˝ch tempech, dynamika). Instrument·lnÌ a hudebnÏ pohybovÈ Ëinnosti Hra instrument·lnÌch doprovod˘ k vok·lnÌm projev˘m û·k˘, improvizace p¯edeher, meziher a doher, vyuûitÌ n·strojovÈ hry û·k˘ hrajÌcÌch na klasickÈ hudebnÌ n·stroje. HudebnÏ pohybov˝ projev ñ dobovÈ tance. PoslechovÈ Ëinnosti AktivnÌ uchopenÌ poslechov˝ch ËinnostÌ; zpÏv a hra motiv˘ i tÈmat skladeb, jejich melodick˝, rytmick˝ a Ë·steËnÏ i harmonick˝ rozbor. HudebnÌ forma. Dynamick˝ p˘dorys skladby, dominujÌcÌ v˝razov˝ prost¯edek skladby apod. HudebnÌ teorie Prohlubov·nÌ z·kladnÌch poznatk˘ a dovednostÌ z hudebnÌ nauky na z·kladÏ hudebnÌch ËinnostÌ; notopis, hudebn̆n·zvoslovÌ, oznaËenÌ dynamiky a tempa, nejbÏûnÏjöÌ v˝razy a znaËky vyskytujÌcÌ se v pÌsnÌch a v n·strojov˝ch skladb·ch. 2. Vok·lnÌ hudba Lidov· pÌseÚ ñ jejÌ spoleËenskÈ funkce d¯Ìve a dnes; typy podle charakteru, n·mÏtu, region·lnÌho p˘vodu; lidov· pÌseÚ a tanec; vazba mezi lidovou pÌsnÌ a folkem. CÌrkevnÌ a svÏtsk˝ jednohlas˝ zpÏv; gregori·nsk˝ chor·l ñ jeho souËasn· renesance ñ nap¯. na evropsk˝ch sborov˝ch festivalech. Francouzsk˝ a nÏmeck˝ ryt̯sk˝ zpÏv ñ Ëetnost a mnohostrannost souËasnÈ interpretace. Husitsk˝ chor·l ñ aktu·lnost historick˝ch hodnot pro dneöek. PoslechovÈ a pÏveckÈ Ëinnosti: lidov· pÌseÚ, gregori·nsk˝ chor·l, ryt̯sk· pÌseÚ ñ nap¯. v provedenÌ souboru Chorea bohemica. GotickÈ umÏnÌ ñ slohovÈ principy a dobovÈ filozofickÈ myölenÌ (z·kladnÌ pohled). Vznik gotiky ve Francii. Gotick· architektura u n·s (nap¯. Praha, Olomouc, Kutn· Hora a region·lnÌ pam·tky). P¯Ìklady gotickÈho mal̯stvÌ a socha¯stvÌ. KniûnÌ †malba ñ v˝zdoba chor·lnÌch knih s uk·zkami notace (chor·lnÌ notace, menzur·lnÌ notace). Tanec (nap¯. basse dance). Liter·rnÌ uk·zky. DuchovnÌ i svÏtsk· pÌseÚ. Vznik a rozvoj vÌcehlasÈho zpÏvu; vok·lnÌ polyfonie; Orlando Lasso a Giovanni Palestrina. R˘znÈ druhy polyfonnÌch forem. Moteto, madrigal, oratorium. Soudob· interpretace vok·lnÌ polyfonie. PoslechovÈ a pÏveckÈ Ëinnosti: nap¯. Palestrina ñ PÌseÚ pÌsnÌ; Orlando Lasso ñ madrigal Mattona mia cara, k·nony apod. RenesanËnÌ umÏnÌ ñ slohovÈ principy a dobovÈ filozofickÈ myölenÌ (z·kladnÌ pohled). UmÏn̆italskȆrenesance. »esk·†renesance. RenesanËnÌ architektura u n·s (nap¯. TelË a region·lnÌ pam·tky). P¯Ìklady renesanËnÌho†mal̯stv̆a socha¯stvÌ. Man˝rismus. Tanec (nap¯. pavana). Liter·rnÌ uk·zky. VÌcehlas a jeho principy. Opera ñ vztah hudby†a slova. Spojen̆projevu†divadelnÌho, hudebnÌho, v˝tvarnÈho a taneËnÌho. Florentsk· camer·ta a zrod opery. BaroknÌ opera (Claudio Monteverdi, Georg Friedrich H‰ndel); nÏmeck˝ singspiell a Mozartovy opery. N·rodnÌ opernÌ ökoly†19. stoletÌ ñ italsk·†opera (Gioacchino Rossini, Giuseppe Verdi), nÏmeck· opera ñ hudebnÌ drama (Richard†Wagner), Ëesk·†opera†(Bed¯ich Smetana, AntonÌn 165
Dvo¯·k), rusk· opera (Petr IljiË »ajkovskij, Modest PetroviË Musorgskij); opernÌ realismus Leoöe Jan·Ëka, rozvoj slovenskÈ opery ñ Eugen SuchoÚ, J·n Cikker. PoslechovÈ Ëinnosti: nap¯. diafon SvÏtov· opera. Opereta ñ specifickÈ rysy; hlavnÌ typy. SociologickÈ p¯edpoklady obliby operety. (NÏkterÈ skladatelskÈ osobnosti ñ nap¯. Johann Strauss, Jacques Offenbach, Oskar Nedbal.) PoslechovÈ a pÏveckÈ Ëinnosti: nap¯. diafon Opereta, muzik·l, revue; vybranÈ uk·zky z†operetnÌ tvorby. Mnohotv·rnost vok·lnÌ hudby 20. stoletÌ: Vok·lnÌ hudba 20. stoletÌ a promÏny hudebnÌch v˝razov˝ch prost¯edk˘. Hled·nÌ nov˝ch forem umÏleckÈ v˝povÏdi (n·vrat k jednoaktovÈ ope¯e, opera pro rozhlas, dÏtsk· opera, jazzov· opera, kant·ta, oratorium). Vztah hudby a slova. SpojenÌ umÏleck˝ch druh˘. PoslechovÈ a pÏveckÈ Ëinnosti: nap¯. Claude Debussy ñ PellÈas a Melisanda, Leoö Jan·Ëek ñ Liöka Bystrouöka, Bohuslav Martin˘ ñ Veselohra na mostÏ, V·clav Trojan ñ KolotoË, George Gershwin ñ Porgy and Bess, Arthur Honegger ñ V·noËnÌ kant·ta, Karol Szymanowski ñ Stabat Mater; nap¯. lidovÈ pÌsnÏ v ˙pravÏ VÌtÏzslava Nov·ka, Leoöe Jan·Ëka, Ilji HurnÌka, Petra Ebena; esteticky a didakticky vhodnÈ pÌsnÏ jazzovÈ oblasti. 3. Instrument·lnÌ hudba PoË·tky svÈbytnÈ instrument·lnÌ hudby: Rozmach instrument·lnÌ hudby ve vrcholnÈm baroku a klasicismu; concerto grosso, son·ta, sÛlov˝ koncert. Rozvoj n·strojovÈ virtuozity (Antonio Vivaldi, Johann Sebastian Bach, Niccolo Paganini, Fryderyk Chopin, Franz Liszt). PoslechovÈ Ëinnosti: nap¯. Johann Sebastian Bach ñ Temperovan˝ klavÌr, Niccolo Paganini ñ Fantazie na G strunÏ. BaroknÌ umÏnÌ ñ slohovÈ principy a dobovÈ filozofickÈ myölenÌ (z·kladnÌ pohled). Italsk˝ barok. »esk˝ barok. DynamizujÌcÌ a statickÈ tendence v architektu¯e, socha¯stvÌ a mal̯stvÌ. Iluzionismus. Tanec (nap¯. courante). Liter·rnÌ uk·zky. VyhranÏnÌ rozdÌl˘ mezi vok·lnÌ a instrument·lnÌ hudbou, prosazenÌ dur ñ mollovÈho systÈmu. Klasicismus ñ slohovÈ principy a filozofickÈ myölenÌ (z·kladnÌ pohled). P¯Ìklady klasicistnÌho mal̯stvÌ, socha¯stvÌ a architektury. EmpÌr ñ sloh Napoleonova cÌsa¯stvÌ a jeho odraz ve v˝tvarnÈm umÏnÌ. Tanec (nap¯. gavota). Liter·rnÌ uk·zky. V hudbÏ charakteristick· p¯ehledn· melodika, nejËastÏji smϯujÌcÌ k periodicitÏ. Symfonie ñ jako ust·len˝ i dynamicky se rozvÌjejÌcÌ hudebnÌ druh a jako jeden z ideovÏ a umÏlecky nejz·vaûnÏjöÌch hudebnÌch û·nr˘. Charakteristika symfonie v obdobÌ vrcholnÈho klasicismu a tendence dalöÌho v˝voje. PoslechovÈ Ëinnosti: nap¯. Wolfgang Amadeus Mozart ñ symfonie C dur Jupiter nebo uk·zka z nÏkterÈ ze symfoniÌ Ludwiga van Beethovena Ëi Josefa Haydna. ProgramnÌ symfonie ñ Hector Berlioz ñ vztah obsahu a formy. Symfonick· b·seÚ ñ Franz Liszt ñ charakteristick· programnÌm zamϯenÌm a volbou mimohudebnÌho n·mÏtu (liter·rnÌho, v˝tvarnÈho). HudebnÌ drama ñ Richard Wagner ñ syntÈza vöech z˙ËastnÏn˝ch umÏnÌ: hudebnÌho, dramatickÈho, v˝tvarnÈho, taneËnÌho. PoslechovÈ Ëinnosti: nap¯. Hector Berlioz ñ Faustovo prokletÌ. Franz Liszt ñ Tasso, VÌtÏzslav Nov·k ñ V Tatr·ch, Richard Wagner ñ Tristan a Isolda. Romantismus ñ znaky romantickÈho mal̯stvÌ, socha¯stvÌ a architektury ve Francii, NÏmecku a u n·s. N·rodnÌ divadlo. Tanec (nap¯. Ëtverylka). Liter·rnÌ uk·zky. Demokratizace hudby, vztahy mezi hudebnÌ tvorbou a ostatnÌmi umÏleck˝mi obory i mimoumÏleckou skuteËnostÌ. Rozmach vok·lnÌ hudby a opery. VyuûitÌ melodick˝ch, rytmick˝ch a harmonick˝ch prvk˘ typick˝ch pro lidovou hudbu jednotliv˝ch n·rod˘ v Ñn·rodnÌch ökol·chì. Rozpornost 20. stoletÌ: UmÏleckÈ smÏry (impresionismus, expresionismus, neoklasicismus, 166
neobaroko). Hled·nÌ nov˝ch vyjad¯ovacÌch prost¯edk˘. HistorickÈ a spoleËenskÈ souvislosti (srovn·vat, za¯azovat a hodnotit). Mnohotv·rnost instrument·lnÌ hudby 20. stoletÌ: Skladba pro sÛlov˝ n·stroj, pro sÛlov˝ n·stroj s doprovodem orchestru, orchestr·lnÌ koncert, komornÌ hudba, baletnÌ hudba, scÈnick· hudba. Impresionismus ñ znaky impresionismu ve v˝tvarnÈm umÏnÌ. Francouzsk˝ a Ëesk˝ impresionismus v mal̯stvÌ. V˝razov˝ tanec. V˝razovÈ prost¯edky vrcholnÈho hudebnÌho impresionismu ñ melodika, rytmika, uvolÚov·nÌ ton·lnÌch vztah˘, hled·nÌ a promÏny v oblasti hudebnÌch forem. Expresionismus ñ znaky expresionismu ve v˝tvarnÈm umÏnÌ. VystupÚov·nÌ romantickÈ v˝razovosti do exaltace. CÌlevÏdom· destrukce tradiËnÌch umÏleck˝ch norem. V˝razovÈ prost¯edky v hudbÏ ñ melodika, rytmika, akordika a dalöÌ. Neoklasicismus (a neobaroko) ñ hled·nÌ v˝chodisek v odkazu minul˝ch umÏleck˝ch epoch, jejich p¯ehodnocenÌ a vyuûitÌ v souËasnÈ hudebnÌ tvorbÏ. PoslechovÈ a pÏveckÈ Ëinnosti: nap¯. Maurice Ravel ñ Pavana za mrtvou infantku nebo Bolero, VÌtÏzslav Nov·k ñ Pan, Eric Satie ñ Parado, Leoö Jan·Ëek ñ Ml·dÌ, BÈla BartÛk ñ Podivuhodn˝ mandarin, Igor Stravinskij ñ SvÏcenÌ jara, Dmitrij äostakoviË ñ Koncert pro trubku, klavÌr a smyËcov˝ orchestr, Paul Hindemith ñ Ludus tonalis; lidovÈ pÌsnÏ v ˙pravÏ souËasnÈho skladatele ñ Ilji HurnÌka, ZdeÚka Luk·öe atd. 4. Pr˘niky a syntÈzy, hled·nÌ nov˝ch cest Skladatel v·ûnÈ hudby inspirovan˝ folklorem (nap¯. Leoö Jan·Ëek, Bohuslav Martin˘), jazzem (nap¯. pa¯Ìûsk· äestka, Bohuslav Martin˘ atd.), mimoevropsk˝mi kulturami (nap¯. u G. Pucciniho ñ japonskou, C. Debussyho ñ jav·nskou, O. Messiaena ñ indickou). ñ pokusy o rozö̯enÌ palety v˝razov˝ch prost¯edk˘ (nap¯. Sergej Prokofjev ñ Sarkasmy); ñ ËtvrttÛnov· hudba (nap¯. Alois H·ba ñ Matka); ñ hudba t¯etÌho proudu (nap¯. Pavel Blatn˝); ñ bitonalita, polytonalita. 5. Popul·rnÌ hudba SpoleËenskÈ funkce popul·rnÌ hudby; estetick·, sociologick· a komerËnÌ hlediska. PÌseÚ a tanec jako v˝raz doby ñ pÌseÚ n·rodnÌho obrozenÌ; ñ lidov· pÌseÚ, lidovka, kabaretnÌ pÌsniËka a öanson; ñ lidov· pÌseÚ a folklor ÑdruhotnÈ existenceì; ñ protest song, Ñbudovatelsk·ì pÌseÚ, folkov· pÌsniËka. Charakteristika jednotliv˝ch pÌsÚov˝ch druh˘. Melodick·, harmonick·, instrument·lnÌ a textov· sloûka. ÑNep¯ekroËitelnostì jednoduch˝ch formov˝ch typ˘ (vych·zejÌcÌ z principu tzv. zodpovÏdnÈ vazby). PoslechovÈ a pÏveckÈ Ëinnosti: typickÈ uk·zky jednotliv˝ch pÌsÚov˝ch druh˘. Jazz ñ ko¯eny jazzu (spiritu·l, work song, blues, ragtime, evropskÈ vlivy); ñ tradiËnÌ jazz (instrument·lnÌ a vok·lnÌ projev, improvizace); ñ swing (metrorytmika, scat, role skladatele a aranûÈra; evergreen); ñ poswingov˝ v˝voj (be bop, cool jazz, west coast, soul, jazzrock, free jazz). PoslechovÈ a pÏveckÈ Ëinnosti: typickÈ uk·zky jednotliv˝ch styl˘; osvojenÌ pÌsnÌ ovlivnÏn˝ch dixilandem a swingovou hudbou. Muzik·l ñ specifickÈ rysy, souvislost s v˝vojem popul·rnÌ hudby. Revue. PoslechovÈ a pÏveckÈ Ëinnosti: nap¯. diafon ñ Opereta, muzik·l, revue; uk·zky z muzik·l˘; 167
osvojenÌ pÌsniËky Jaroslava Jeûka, Ji¯Ìho Voskovce a Jana Wericha, Ji¯Ìho SuchÈho a Ji¯Ìho älitra a dalöÌch. Rockov· hudba a dalöÌ stylovÏ-û·nrovÈ druhy a typy ñ rhythm and blues; ñ rock (rock and roll, v˝voj od Beatles po souËasnost); ñ country and western; ñ Ñst¯ednÌ proudì, diskotÈkov· hudba a tanec; ñ punk, nov· vlna, reggae, neorock, world music...; ñ rap a hiphop; ñ techno, taneËnÌ hudba 90. let. PoslechovÈ a pÏveckÈ Ëinnosti: typickÈ uk·zky jednotliv˝ch druh˘ rockovÈ hudby; osvojenÌ vhodnÈ rockovÈ a country pÌsnÏ. UmÏnÌ a technika (hudba Ñvyr·bÏn· ve studiuì, hudba Ñkomponovan·ì poËÌtaËem). TextovÈ a obrazovÈ uk·zky. Obsah a forma. ÿ·d a nahodilost. ObecnÈ a jedineËnÈ. Normy v umÏnÌ. Hodnoty v umÏnÌ a v ûivotÏ. Konvence a novÈ myölenÌ. SvÏt a jeho promÏny. éivotnÌ styl. P¯ehled doporuËen˝ch tematick˝ch celk˘ (HudebnÌ v˝chova ÑRì ñ 3. a 4. roËnÌk Ëty¯letÈho gymn·zia, 7. a 8. roËnÌk osmiletÈho gymn·zia) 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
PÏveckÈ, instrument·lnÌ a hudebnÏ pohybovÈ Ëinnosti UmÏlec ñ tv˘rce umÏleckÈho dÌla UmÏleckÈ dÌlo Interpret PosluchaË umÏleckÈho dÌla Evropsk· hudba ñ hudba mnoha kultur Hudba a jinÈ druhy umÏnÌ Slohov· a stylov· anal˝za KritickÈ hodnocenÌ
Obsah tematick˝ch celk˘ 1. PÏveckÈ, instrument·lnÌ a hudebnÏ pohybovÈ Ëinnosti PÏveckÈ, instrument·lnÌ a hudebnÏ pohybovÈ Ëinnosti jsou organickou souË·stÌ kaûdÈ vyuËovacÌ jednotky. Ve shodÏ s profesnÌ orientacÌ û·k˘ vÏnujeme p¯imϯenou pozornost aktivnÌmu projevu û·k˘ 2. UmÏlec ñ tv˘rce umÏleckÈho dÌla Nad·nÌ, dÏdiËnost (nap¯. rodina Bach˘, rodina J. Bendy), Ñz·zraËnÈ dÏtiì (nap¯. W. A. Mozart); talent ñ jeho v˝chova. Vznik hudebnÌ skladby ñ proces vzniku, inspirace ñ nap¯. lidovou hudbou, lidovou slovesnostÌ, obrazem nebo jin˝m umÏleck˝m dÌlem. Objedn·vka umÏleckÈho dÌla. Originalita umÏleckÈho dÌla, individu·lnÌ styl, skladatel syntetik (Ñklasikì), man˝ra, epigonstvÌ a eklekticismus. PÏveckÈ a poslechovÈ Ëinnosti: nap¯. skladby inspirovanÈ jin˝m druhem umÏnÌ (M. P. Musorgskij ñ Obr·zky z v˝stavy apod.). 3. UmÏleckÈ dÌlo Forma hudebnÌ skladby, obsah hudebnÌho dÌla. PÌsÚov· forma, variace, rondo, suita. Son·tov· forma v r·mci jedinÈ vÏty, son·tovÈ rondo, 168
cyklick· son·tov· forma. NeimitaËnÌ a imitaËnÌ technika. Fuga ñ vrcholn˝ typ evropskÈ imitaËnÌ formy, jejÌ uûitÌ v hudebnÌ tvorbÏ vöech hudebnÌch epoch aû po souËasnost. PÏveckÈ Ëinnosti: nap¯. zpÏv lidov˝ch a umÏl˝ch pÌsnÌ s urËov·nÌm jejich formy; k·non. PoslechovÈ Ëinnosti: nap¯. V. Nov·k ñ Slov·ck· suita, A. Berg ñ Lyrick· suita pro smyËcov˝ kvartet, J. S. Bach ñ UmÏnÌ fugy, uûitÌ fugy v tvorbÏ skladatel˘ 19. a 20. stol. ñ nap¯. B. Smetana ñ Z Ëesk˝ch luh˘ a h·j˘ apod. 4. Interpret SÛlista, duo, trio, kvarteto, orchestr, sbor atp. N·roky technickÈho a tv˘rËÌho interpretaËnÌho uchopenÌ dÌla. Stylov· interpretace, virtuozita. Skladatel a interpret v jednÈ osobÏ ñ nap¯. L. van Beethoven, B. BartÛk, I. Stravinskij, I. HurnÌk apod. Psychick· a fyzick· n·roËnost hudebnÌ interpretace. Dirigent a hudebnÌ tÏleso. V˝chova k schopnosti hodnotit iterpretaËnÌ v˝kon. PÏveckÈ interpretaËnÌ umÏnÌ ñ pÏveckÈ techniky a intonaËnÌ systÈmy. UmÏleckÈ ökolstvÌ. V˝chova skladatel˘ a interpret˘ na umÏleck˝ch ökol·ch; muzikologie. Studium hudebnÌ v˝chovy na pedagogickÈ fakultÏ. V˝znamnÈ interpretaËnÌ soutÏûe u n·s i v zahraniËÌ nap¯. PraûskÈ jaro, Mlad· Smetanova Litomyöl, Sv·tky pÌsnÌ v Olomouci apod. SlavnÌ interpreti u n·s i v zahraniËÌ. PÏveckÈ Ëinnosti: spojit s kapitolou o pÏveck˝ch technik·ch a intonaËnÌch systÈmech (u rozsahu uËiva p¯ihlÈdnout k profesnÌ orientaci û·k˘). PoslechovÈ Ëinnosti: nap¯. S. Richter, J. Panenka, D. Oistrach, J. Suk apod. ñ srovnat interpretaËnÌ p¯Ìstup ke stejn˝m skladb·m (nap¯. klavÌrnÌ son·ty, houslovÈ son·ty apod.). 5. PosluchaË umÏleckÈho dÌla V˝chova aktivnÌm a pasivnÌm stykem s hodnotnou umÏleckou hudbou. HudebnÌ vkus ñ souvislost s rozvojem hudebnosti. EstetickÈ hodnocenÌ ñ atributy dobrÈ hudby x dÌlo technicky, nedokonalÈ, k˝ËovitÈ, podbÌzivost, napodobenina. PoslechovÈ Ëinnosti: nap¯. srovnat ˙pravu lidovÈ pÌsnÏ urËenou pro folklornÌ soubor s ˙pravou tÈûe pÌsnÏ pro dechov˝ orchestr, jazzovou Ëi rockovou skupinu; klasik a epigon v operetÏ; v·ûn· hudba a jejÌ transformace do jin˝ch û·nrov˝ch poloh. Z·jem a aktivnÌ snaha sledovat hudbu ñ v·ûn· hudba a prost¯edÌ koncertnÌ sÌnÏ. Popul·rnÌ hudba a prost¯edÌ jejÌ produkce. Publikum a jeho projevy p¯i klasickÈ a modernÌ hudbÏ. VlastnÌ fonotÈka, reprodukËnÌ technika. KoncertnÌ ûivot u n·s (region, mÏsto, st·t). HudebnÌ ml·deû, »esk· hudebnÌ spoleËnost a dalöÌ organiz·to¯i koncertnÌho ûivota. PÏveckÈ Ëinnosti: podle profesnÌ orientace û·k˘. PoslechovÈ Ëinnosti: nap¯Ìklad vystoupenÌ nÏkterÈho z interpret˘ z mÌsta naöeho p˘sobiötÏ. 6. Evropsk· hudba ñ hudba mnoha kultur SpoleËnÈ mÌsto r˘zn˝ch n·rodnÌch kultur v souËasnÈm svÏtÏ, jejich mÌsenÌ a vz·jemnÈ vlivy. Evropsk· hudebnÌ kultura: nap¯. p¯edklasicismus (vliv ËeskÈ hudebnÌ emigrace na evropskou hudbu). Vliv ruskÈ hudby v z·padnÌ EvropÏ na poË·tku 20. stol. Prvky asijsk˝ch hudebnÌch kultur v tvorbÏ evropsk˝ch skladatel˘; vp·d afroamerickÈho folkloru do Evropy. Vz·jemnÈ ovlivÚov·nÌ mezi jednotliv˝mi druhy a û·nry evropskÈ hudby. RozdÌly a posuny v systÈmu estetick˝ch hodnot. »esk˝ hudebnÌ skladatel v·ûnÈ hudby a evropsk· hudba. PostavenÌ ËeskÈ popul·rnÌ hudby v evropskÈm a svÏtovÈm kontextu. PÏveckÈ Ëinnosti: podle profesnÌ orientace û·k˘. PoslechovÈ Ëinnosti: nap¯. uk·zky hudby odliön˝ch tÛnov˝ch systÈm˘; srovn·nÌ hudby angloamerickÈ a ËeskÈ v jejÌm z·kladnÌm û·nrovÈm dÏlenÌ. 169
Instrument·lnÌ Ëinnosti: interpretace doprovod˘ pÌsnÌ i doprovody improvizovanÈ. Tvo¯ivÈ vytv·¯enÌ jednoduch˝ch formov˝ch typ˘. HudebnÏ pohybovÈ Ëinnosti v n·vaznosti na uËivo a podmÌnky ve t¯ÌdÏ. 7. Hudba a jinÈ druhy umÏnÌ Hudba a poezie (literatura jako inspirativnÌ zdroj, r˘znÈ moûnosti a zp˘soby ztv·rnÏnÌ atp.) nap¯. sborov· tvorba ñ lidov· poezie, zhudebnÏnÌ b·snÏ ñ nap¯. u J. B. Foerstra a P. Ebena.; jazz and poetry ñ nap¯. L. Hulan, J. Kainar; J. Seifert ñ Mozartiana; V. HrabÏ a hudba jeho generace. Hudba a ¯eË (nap¯. L. Jan·Ëek ñ n·pÏvkov· teorie); rytmizace a melodizace textu, p¯Ìzvuk v ¯eËi a hudbÏ, jazykovÈ prost¯edky v ope¯e a popul·rnÌ hudbÏ. Hudba a v˝tvarnÈ umÏnÌ (vz·jemnÈ vlivy ve vöech historick˝ch epoch·ch). Hudba a film, dalöÌ moûnosti uplatnÏnÌ hudby ve filmu (nap¯. hudba k loutkovÈmu filmu ñ J. Trnka). HudebnÌ filmy muzik·lovÈho typu (Kdyby tisÌc klarinet˘ apod.). Hudba a pohyb ñ balet, v˝razov˝ tanec, hudba a pantomima apod. (pr·ce s filmem Ëi videoz·znamem ñ nap¯. P. I. »ajkovskij ñ LabutÌ jezero apod.). Hudba a rozhlas ñ hudba k rozhlasov˝m hr·m a dalöÌm po¯ad˘m, hudba jako zvukov· kulisa, vzdÏl·vacÌ po¯ady o hudbÏ. Hudba a divadlo (v Ëinoh¯e, revui, muzik·lu). HudebnÌ drama (nap¯. opery R. Wagnera). SouËasnÈ trendy ñ snahy o novou syntÈzu mezi jednotliv˝mi druhy umÏnÌ (nap¯. M. Koc·b ñ Odysseus). 8. Slohov· a stylov· anal˝za Pokusy o anal˝zu z·kladnÌch dobov˝ch sloh˘ na vybran˝ch skladb·ch. ñ formovÈ zmÏny, ñ v˝razovÈ prost¯edky (melodika, harmonie, instrumentace ñ nap¯. skladby Orlanda di Lassa, J. S. Bacha, W. A. Mozarta, H. Berlioze, M. Ravela, B. Martin˘ atp.). Pokusy o charakteristiku skladatelskÈho typu v oblasti nonartifici·lnÌ hudby (nap¯. J. Jeûek, J. älitr apod.). 9. KritickÈ hodnocenÌ Metody kritickÈho hodnocenÌ ñ konkrÈtnÏ na vybran˝ch skladb·ch. Kritick· hodnocenÌ hudebnÌ skladby. KritickÈ hodnocenÌ interpretace (nap¯. koncertnÌho vystoupenÌ apod.). HudebnÌ publicista, hudebnÌ kritik, hudebnÌ vÏdec. PÏveckÈ Ëinnosti: podle profesnÌ orientace û·k˘. Instrument·lnÌ a hudebnÏ pohybovÈ Ëinnosti: v n·vaznosti na uËivo a podmÌnky ve t¯ÌdÏ.
III. P¯Ìstupy k obsahu a organizaci v˝uky P¯edmÏt hudebnÌ v˝chova m· v uËebnÌm pl·nu vymezenou pevnou Ëasovou dotaci pro 1. a 2. roËnÌk Ëty¯letÈho gymn·zia a pro 5. a 6. roËnÌk osmiletÈho gymn·zia. V r·mci estetickÈ v˝chovy se vyuËuje v alternaci s v˝tvarnou v˝chovou a pro û·ky se st·v· p¯edmÏtem povinn˝m. HudebnÌ v˝chova v prvnÌm a druhÈm roËnÌku Ëty¯letÈho gymn·zia a p·tÈm a öestÈm roËnÌku gymn·zia osmiletÈho je zamϯena na v˝voj evropskÈ hudby od prvopoË·tk˘ hudebnÌ kultury aû po 20. stoletÌ jak v rovinÏ hudby artifici·lnÌ, tak nonartifici·lnÌ. St¯Ìd·nÌ umÏleck˝ch 170
epoch je ve vazbÏ na dalöÌ umÏleckÈ druhy osvÏtlov·no prost¯ednictvÌm hudebnÌho materi·lu. P¯i osvojov·nÌ a porovn·v·nÌ r˘zn˝ch druh˘ a û·nr˘ hudby, a to jak v oblasti artifici·lnÌ (umÏleckÈ), tak i nonartifici·lnÌ (popul·rnÌ), a hled·nÌ paralel s ostatnÌmi druhy umÏnÌ û·ci dospÌvajÌ k pokus˘m hodnotit hudebnÌ dÌla p¯edevöÌm z estetickÈho hlediska. P¯edmÏt estetick· v˝chova, kter˝ zahrnuje hudebnÌ a v˝tvarnou v˝chovu, je v uËebnÌm pl·nu oznaËen ÑRì pro 3. a 4. roËnÌk Ëty¯letÈho gymn·zia a 7. a 8. roËnÌk osmiletÈho gymn·zia. Za¯azenÌ p¯edmÏtu hudebnÌ v˝chova do tÏchto roËnÌk˘ a jeho Ëasov· dotace je v plnÈ kompetenci ¯editele gymn·zia. P¯i rozhodov·nÌ o za¯azenÌ p¯edmÏtu do uËebnÌho pl·nu by mÏl ¯editel gymn·zia zohlednit z·jmy û·k˘ v tÈto vzdÏl·vacÌ oblasti. Ve t¯etÌm a ËtvrtÈm roËnÌku gymn·zia Ëty¯letÈho stejnÏ jako v sedmÈm a osmÈm roËnÌku gymn·zia osmiletÈho doch·zÌ na z·kladÏ osvojen˝ch poznatk˘ z roËnÌk˘ niûöÌch k hluböÌ anal˝ze hudebnÌho dÌla a kvalitativnÏ vyööÌ pr·ci s hudebnÌm materi·lem. é·ci se seznamujÌ s takov˝mi estetick˝mi kategoriemi jako umÏlec, interpret, posluchaË, umÏleckÈ a neumÏleckÈ dÌlo apod. Jelikoû p¯edmÏt hudebnÌ v˝chova v tÏchto roËnÌcÌch navötÏvujÌ p¯edevöÌm û·ci, kte¯Ì cÌlÌ k povol·nÌ, jeû souvisÌ s hudbou, p¯edpokl·d· se i aktivnÏjöÌ p¯Ìstup k nabÌzenÈmu hudebnÌmu materi·lu ñ stylov· interpretace dÌla ñ pÏveck·, instrument·lnÌ, slohov· a stylov· anal˝za, kritick· hodnocenÌ. é·ci se jednak zamϯujÌ na hudbu jim zn·mou z niûöÌch roËnÌk˘, jednak na hudbu zcela novou. PronikajÌ do problematiky, kterou s sebou p¯in·öÌ slohov· syntÈza, hudba a multimedi·lnÌ tvorba, vz·jemnÈ st¯ety a pr˘niky artifici·lnÌ a nonartifici·lnÌ hudby apod. V˝uku lze realizovat podle doporuËen˝ch tematick˝ch celk˘. Odborn˝ gestor V⁄P: Mgr. Alexandros Charalambidis, Mgr. Dalibor Matoöka
171
