Hry a činnosti na vyplňování prostoru s dětmi předškolního věku

Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta Ústav primární a preprimární edukace

Hry a činnosti na vyplňování prostoru s dětmi předškolního věku Bakalářská práce Soutěžní práce SVOČ 2008

Autor:

Radka Melichnová

Studijní program:

B7507 Specializace v pedagogice

Studijní obor:

Učitelství pro mateřské školy

Vedoucí práce:

PhDr. Jana Cachová, Ph.D.

Hradec Králové 2008

-1-

Anotace MELICHNOVÁ, Radka. Hry a činnosti na vyplňování prostoru s dětmi předškolního věku. [Bakalářská práce]. Hradec Králové: Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové, 2007. 68 s.

Bakalářská práce se zabývá rozvíjením schopností a dovedností potřebných pro vytváření správných matematických, respektive předmatematických představ dětí před vstupem do školy. Zejména se věnuje pěstování dovedností nezbytných pro rozvoj geometrické představivosti. Cílem práce je sestavit soubor vhodných tvořivých činností a her určených dětem předškolního věku. Hry jsou zaměřeny na vyplňování prostoru předměty, pohybem i vlastním tělem a mají přispět k rozvoji vnímání a poznávání prostoru a orientaci v něm.

Klíčová slova:

prostor, orientace, předškolní věk, hra, schopnosti

-2-

Obsah 1. Úvod………………………………………………………………………...

8

2. Vysvětlení pojmů …………………………………………………………...

9

3. Předškolní vzdělávání……………………………………………………….

11

3.1.

Vzdělávací oblasti v RVP PV ve vztahu k rozvoji schopností a dovedností potřebných pro budoucí učení se matematice……………...

12

Příprava na geometrii……………………………………………….

18

4. Vývoj vnímání a orientace v prostoru………………………………………

20

5. Hra a učení v mateřské škole………………………………………………..

23

3.2.

5.1.

Učení v předškolním věku…………………………………………..

23

5.2.

Hra v předškolním vzdělávání………………………………………

24

5.3.

Druhy her……………………………………………………………

25

5.4.

Znaky hry……………………………………………………………

26

6. Soubor her a činností………………………………………………………..

28

6.1.

Volné konstruktivní hry……………………………………………..

28

6.2.

Hračky……………………………………………………………….

31

6.3.

Řízené aktivity……………………………………………………....

40

6.3.1.

Dělení prostoru……………………………………………...

41

6.3.2.

Vyplňování prostoru………………………………………...

45

6.3.3.

Pohyb v prostoru…………………………………………….

58

6.3.4.

Dimenze prostoru……………………………………………

63

7. Závěr………………………………………………………………………...

66

8. Seznam literatury……………………………………………………………

67

-3-

1. Úvod Již několik let je klíčovým dokumentem, podle kterého pracují mateřské školy, Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Zrušil dlouhou dobu užívané rozdělení vzdělávacího obsahu do výchovných složek podobných předmětům ve škole a zavedl jeho nové členění i nový způsob plánování výchovné práce. Pracuji již téměř dvacet let jako učitelka v mateřské škole a mohu z vlastní zkušenosti porovnat oba způsoby práce. Ten současný dává nám pedagogům mnohem větší volnost, ale zároveň klade větší požadavky na naši zodpovědnost, samostatnost a znalost metodik. Sami si musíme dávat jednotlivé obory do kontextu s Rámcovým vzdělávacím programem. Na pomoc nám jsou vydávány různé metodické materiály, do kterých přispívají jak odborníci specializující se na metodiku, tak pedagogové z praxe. V těchto materiálech můžeme najít z mnoha úhlů pohledu a různě podrobně rozpracovány estetické obory, rozvíjení jazyka i pohybových dovedností. Zdá se mi ale, že jen málo autorů se věnuje vytváření předmatematických představ. V této bakalářské práci se zabývám pěstováním takových schopností a dovedností dětí předškolního věku, které uplatní v budoucnosti při učení se matematice, zvláště geometrii. Okruh těchto schopností a dovedností je velmi široký a jejich rozvíjení prolíná všemi oblastmi života dítěte a všemi činnostmi, se kterými se setkává. Mou snahou je uvést je do souvislosti s Rámcovým vzdělávacím programem. Cílem práce je sestavit soubor her a činností, které mají přispět k rozvoji vnímání a poznávání prostoru a orientaci v něm. Vývoji vnímání a orientace v prostoru je věnována jedna kapitola, další se věnuje hře, protože hra je hlavní činností a prostředkem učení předškolních dětí. Vlastní soubor her a činností tvoří tři části. První z nich dokumentuje volné konstruktivní hry, druhá obsahuje několik ukázek hraček a pomůcek využitelných jak při volných hrách, tak při řízených činnostech. Řízené činnosti jsou obsahem poslední části. Celou práci doplňují a ilustrují fotografie a moje vlastní zkušenosti z praxe, které jsou zapsány kurzívou.

-4-

2. Vysvětlení pojmů Máme-li se zabývat prostorem a orientací v něm v souvislosti s přípravou dětí na matematiku, zvláště na geometrii, je třeba ujasnit a vysvětlit si význam některých užívaných pojmů. Zdrojů informací, ze kterých je možno čerpat vysvětlení, je mnoho. Pro účely této bakalářské práce jsem zvolila následující definice.

Prostor Prostor je obecný termín, který může mít v různých oborech lidské činnosti různý význam. „Ve filozofii (podle I. Kanta) je prostor spolu s časem základní podmínkou každé vnější zkušenosti. Až do novověku byl prostor chápán konkrétně jako volné místo či rozloha. Souběžně s matematizací fyziky byl ztotožněn se souřadnou soustavou o třech dimenzích (R. Descartes). Pro Newtona je prostor nekonečný, homogenní a absolutní (nezávislý na tom, co v něm je). Podle relativistické fyziky je naopak prostor možný jen tam, kde něco je. Hmota (energie) způsobuje jeho zakřivení, jež je příčinou gravitačních sil. Vesmírný prostor je neomezený, ne však aktuálně nekonečný.“ (Velký slovník naučný 1999, s. 1180) V geometrii je prostor „geometrický útvar, jehož dimenze je rovná prostoru, ve kterém se nachází, v případě trojrozměrného prostoru má tedy dimenzi rovnu třem. Prostor může obsahovat lineární, rovinné nebo prostorové útvary, tedy geometrické útvary dimenze nižší nebo i stejné jako je dimenze samotného prostoru (například poloprostor má stejnou dimenzi jako prostor, v němž je obsažen). Vlastnosti a počet dimenzí prostoru pak určují, jaké prostorové útvary v něm mohou být obsaženy a jaké mezi nimi mohou být geometrické vztahy. V geometrii se standardně používá Euklidovský prostor o dvou nebo třech dimenzích, prostor o dvou dimenzích bývá označován jako rovina.“ (Wikipedie 2007)

Geometrie „Geometrie je nauka o vlastnostech a vzájemných vztazích prostorových útvarů.“ (Akademický slovník cizích slov, s. 262)

-5-

Geometrický útvar „Geometrický útvar je souhrn geometrických objektů - bodů, přímek, rovin (např. mnohoúhelník, krychle). Je-li hranice geometrického útvaru dobře známá a snadno sestrojitelná a jde-li o útvar rovinný, mluví se o geometrickém obrazci, jde-li o útvar prostorový, mluví se o geometrickém tělese.“ (Velký slovník naučný 1999, s. 1551) Pojem orientace má rovněž mnoho významů v různých vědních oborech.

Orientace – vysvětlení psychologické „Orientace je základní psychická činnost; schopnost jedince založená na vnímání, pozornosti, myšlení a paměti, umožňující člověku zařazovat se do vztahů a souvislostí v místě a čase, k jiným osobám a situacím. Je to výhradně lidská schopnost uvědomovat si rozměr času a na jeho základě plánovat svůj život.“ (Velký slovník naučný 1999, s. 1052)

Schopnosti „Soubor předpokladů nutných k úspěšnému vykonávání určité činnosti: naučené a vrozené dispozice k určitému druhu výkonu. Vyvíjejí se učením, popř. výcvikem na základě vloh. Rozlišují se schopnosti obecné a specifické: první jsou dispozicemi k celé skupině činností, druhé k velmi speciálním činnostem; cvičením se z nich stávají dovednosti.“ (Velký slovník naučný 1999, s. 1326)

Dovednosti „Dovednost je učením (cvičením, zkušeností) získaná dispozice vykonávat správně a účelně komplexní, přitom však konkrétní, jasně vymezené činnosti v oblasti pohybové, sociální, jazykové a intelektuální. Toto jednání se cvičením stává zautomatizovaným, tj. nevyžaduje vědomou kontrolu.“ (Velký slovník naučný 1999, s. 342)

-6-

3. Předškolní vzdělávání Předškolní vzdělávání má svá specifika, která vycházejí ze specifických vývojových fyziologických, kognitivních, sociálních a emocionálních potřeb dětí předškolního věku. Práce v předškolních zařízeních se těmto potřebám maximálně přizpůsobuje. Tato specifika jsou popsána v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání. „Předškolní vzdělávání by mělo nabízet vhodné vzdělávací prostředí, pro dítě vstřícné, podnětné, zajímavé a obsahově bohaté, v němž se dítě může cítit jistě, bezpečně, radostně a spokojeně, a které mu zajišťuje možnost projevovat se, bavit a zaměstnávat přirozeným dětským způsobem.“ (RVP 2004, s. 8) Vzdělávání v mateřské škole není rozděleno do jednotlivých předmětů ani vzdělávacích složek. V souladu s Rámcovým vzdělávacím programem je v něm uplatňován integrovaný přístup. To znamená, že vzdělávací obsah je dětem nabízen v přirozených souvislostech, vazbách a vztazích. Bývá uspořádán do integrovaných bloků, jejichž témata, kterými jsou činnosti motivovány a sjednoceny, vycházejí ze života dětí, z toho, s čím se děti setkávají, co je zajímá. Poznatky a dovednosti, které tak děti získávají, jsou hlubší, protože jsou obohaceny o prožitky. V Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání je vzdělávací obsah rozčleněn do pěti oblastí vytvořených na základě vztahů, které si děti postupně vytvářejí a interakcí, do kterých v rámci těchto vztahů vstupují.

Vzdělávací oblasti a jejich názvy v RVP PV: 1. Oblast biologická

- Dítě a jeho tělo

2. Oblast psychologická

- Dítě a jeho psychika

Tato oblast je dále členěna do tří podoblastí •

Jazyk a řeč

•

Poznávací schopnosti a funkce, představivost a fantazie, myšlenkové operace

•

Sebepojetí, city, vůle

3. Oblast interpersonální

- Dítě a ten druhý

4. Oblast sociálně-kulturní - Dítě a společnost 5. Oblast enviromentální

- Dítě a svět

-7-

Toto členění je však pouze pomocné, orientační. Obsahy jednotlivých oblastí se stále vzájemně prolínají, ovlivňují a podmiňují. V úvodu každé oblasti je formulován záměr vzdělávacího úsilí pedagoga. Každá oblast zahrnuje tři kategorie, které jsou vzájemně propojené, jedna z druhé vychází. •

Dílčí vzdělávací cíle - vyjadřují, co by měl pedagog u dětí sledovat a podporovat.

•

Vzdělávací nabídka - označuje to, co bývá v rámcových vzdělávacích programech na jiných stupních vzdělávání označeno jako „učivo“. Představuje souhrn aktivit a příležitostí, které pedagog dítěti nabízí.

•

Očekávané výstupy - vyjadřují, co mohou děti ukončující předškolní vzdělávání dokázat.

Pojmenována jsou zde i rizika, která mohou ohrožovat úspěch vzdělávacích záměrů pedagoga.

3.1

Vzdělávací oblasti v RVP PV ve vztahu k rozvoji schopností a dovedností potřebných pro budoucí učení se matematice (rozvoj matematických představ)

V předškolním věku se rozvíjejí schopnosti a dovednosti, které dítě uplatní při studiu matematiky až mnohem později. Tyto schopnosti a dovednosti se nejlépe rozvíjejí v pohybu a manipulací s konkrétními předměty, později se přechází k manipulaci se zástupnými předměty (zástupci těchto předmětů). Tím dítě zapojuje do poznávání co nejvíce smyslů a poznávání je tak efektivnější. Na základě vlastní praxe jsem dospěla k následujícímu výběru cílů, činností a očekávaných výstupů, které se podle mých zkušeností vztahují k přípravě na matematiku.

Dítě a jeho tělo Dílčí vzdělávací cíle -

uvědomění si vlastního těla

-

rozvoj a užívání všech smyslů

-

osvojení si věku přiměřených praktických dovedností

-8-

Vzdělávací nabídka -

manipulační činnosti a jednoduché úkony s předměty, pomůckami, nástroji, náčiním, materiálem; činnosti seznamující s věcmi, které je obklopují a jejich praktickým používáním

-

smyslové a psychomotorické hry

-

konstruktivní a grafické činnosti

-

činnosti zaměřené k poznávání lidského těla a jeho částí

Příklad z praxe: Vědomí vlastního těla, znalost jeho částí a funkcí je důležité i pro rozvíjení prostorové orientace, protože dítě vnímá ostatní osoby a věci nejprve ve vztahu k vlastní osobě. K nácviku uvědomování tělesného schématu využíváme pohybové a psychomotorické hry. Například hru „Na srostlíky“. Děti utvoří dvojice, postaví se k jedné stěně místnosti. Učitelka se domluví s dětmi na signálech. Úder na bubínek znamená rameno, zvoneček znamená břicho, píšťalka znamená hlavu apod. Na signál se dvojice společně přesunují k protější stěně místnosti, musejí se však dotýkat určenou částí těla. Signál může být také jen jeden a učitelka k němu vždy zavolá část těla, kterou se mají děti dotýkat. Očekávané výstupy -

zvládnout základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci, běžné způsoby pohybu v různém prostředí

-

vnímat a rozlišovat pomocí všech smyslů

-

ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku

Dítě a jeho psychika – jazyk a řeč Dílčí vzdělávací cíle -

rozvoj

řečových

schopností

a

jazykových

dovedností

receptivních

i produktivních -

osvojení si některých poznatků a dovedností, které předcházejí čtení a psaní, rozvoj zájmu o psanou podobu jazyka i další formy sdělení verbální i neverbální


komentování zážitků a aktivit, vyřizování vzkazů a zpráv

-

poslech čtených či vyprávěných pohádek, příběhů

-

vyprávění toho, co dítě slyšelo nebo co shlédlo

-

grafické napodobování symbolů, tvarů, čísel, písmen

-9-

-

hry a činnosti zaměřené k poznávání a rozlišování zvuků, užívání gest

Příklad z praxe: V naší mateřské škole denně čteme nebo vyprávíme dětem po obědě pohádky nebo příběhy na pokračování. Druhý den pak děti vyprávějí, co předchozí den slyšely. Učí se tak vytvářet si představu na základě slyšeného slova, zapamatovat si slyšené a vlastními slovy to převyprávět. To jsou dovednosti potřebné pro řešení matematických úloh. Očekávané výstupy -

pojmenovat většinu toho, čím je obklopeno

-

vyjadřovat samostatně a smysluplně myšlenky, nápady, pocity, mínění a úsudky ve vhodně zformulovaných větách

-

porozumět slyšenému

-

formulovat otázky, odpovídat, hodnotit slovní výkony, slovně reagovat

-

učit se nová slova a aktivně je používat (ptát se na slova, kterým nerozumí)

-

popsat situaci (skutečnou, podle obrázku)

-

rozlišovat některé obrazné symboly a porozumět jejich významu i jejich komunikativní funkci

-

sledovat očima zleva doprava

Dítě a jeho psychika – poznávací schopnosti a funkce, představivost a fantazie, myšlenkové operace Dílčí vzdělávací cíle -

rozvoj, zpřesňování a kultivace smyslového vnímání, přechod od konkrétně názorného myšlení k myšlení slovně-logickému (pojmovému), rozvoj paměti a pozornosti, přechod od bezděčných forem těchto funkcí k úmyslným, rozvoj a kultivace představivosti a fantazie

-

rozvoj tvořivosti (tvořivého myšlení, řešení problémů, tvořivého sebevyjádření)

-

posilování

přirozených

poznávacích

citů

(zvídavosti,

zájmu,

radosti

z objevování apod.) -

vytváření pozitivního vztahu k intelektuálním činnostem a k učení, podpora a rozvoj zájmu o učení

-

osvojení si elementárních poznatků o znakových systémech a jejich funkci (abeceda, čísla)

-

vytváření základů pro práci s informacemi

- 10 -


záměrné pozorování běžných objektů a předmětů, určování a pojmenovávání jejich vlastností (velikost, barva, tvar, materiál…), jejich charakteristických znaků a funkcí

-

motivovaná manipulace s předměty, zkoumání jejich vlastností

-

konkrétní operace s materiálem (třídění, přiřazování, uspořádání, odhad, porovnávání apod.)

-

spontánní hra, volné hry a experimenty s materiálem a předměty

-

smyslové hry, činnosti zaměřené na rozvoj a cvičení postřehu a vnímání, zrakové a sluchové paměti, koncentrace pozornosti apod.

-

hry a činnosti zaměřené ke cvičení různých forem paměti

-

činnosti zaměřené na poznávání jednoduchých obrazně znakových systémů

-

hry a praktické úkony procvičující orientaci v prostoru i v rovině

-

činnosti

zaměřené

k seznamování

se

s elementárními

číselnými

a

matematickými pojmy a jejich symbolikou (číselná řada, číslice, základní geometrické tvary, množství apod.) a jejich smysluplné praktické aplikaci Příklad z praxe: Při oslavách narozenin děti rády ukazují na prstech, kolik je jim let. Mívají naučenu jednu konfiguraci prstů (např. pět – celá ruka, šest – celá ruka a palec na druhé ruce). Ptáme se, zda to dokážou ukázat i za pomoci jiných prstů. (např. pět – dva prsty na jedné a tři prsty na druhé ruce atd.). I ostatní děti ukazují oslavenci jeho věk různými způsoby. To pomáhá postupně vytvářet představu o různých modelech čísla. Očekávané výstupy -

vědomě využívat všech smyslů, záměrně pozorovat, postřehovat, všímat si (nového, změněného, chybějícího)

-

záměrně se soustředit na činnost a udržet pozornost

-

přemýšlet, vést jednoduché úvahy a to, o čem přemýšlí a uvažuje, také vyjádřit

-

zaměřovat se na to, co je z poznávacího hlediska důležité

-

chápat základní číselné a matematické pojmy, elementární matematické souvislosti a podle potřeby je prakticky využívat

-

chápat prostorové pojmy (vpravo, vlevo, dole, nahoře, uprostřed, za, pod, nad, u, vedle, mezi apod.), elementární časové pojmy, orientovat se v prostoru i v rovině, částečně se orientovat v čase

- 11 -

-

řešit problémy, úkoly a situace, myslet kreativně, předkládat „nápady“

-

nalézat nová řešení nebo alternativní k běžným

Dítě a jeho psychika – sebepojetí, city, vůle Dílčí vzdělávací cíle -

rozvoj schopnosti sebeovládání

-

získání schopnosti záměrně řídit svoje chování a ovlivňovat vlastí situaci


činnosti přiměřené silám a schopnostem dítěte a úkoly s viditelným cílem a výsledkem, v nichž může být dítě úspěšné

-

příležitosti pro rozvoj vůle, vytrvalosti a sebeovládání

Očekávané výstupy -

přijímat pozitivní ocenění i svůj případný neúspěch a vyrovnat se s ním, učit se hodnotit svoje osobní pokroky

-

prožívat radost ze zvládnutého a poznaného

-

vyvinout volní úsilí, soustředit se na činnost a její dokončení

Dítě a ten druhý Dílčí vzdělávací cíle -

rozvoj interaktivních a komunikativních dovedností verbálních i neverbálních

-

rozvoj kooperativních dovedností


společenské hry, společné aktivity nejrůznějšího zaměření

-

kooperativní činnosti ve dvojicích, ve skupinkách

Příklad z praxe: Při vycházkách - zejména na podzim – sbírají děti s oblibou nejrůznější přírodniny (kaštany, žaludy, bukvice, oříšky a skořápky, šišky, plody šípku a pámelníku, kousky kůry, mech, šnečí ulity, barevné listy atd.) Z nich můžeme hned venku vytvářet mozaiky na velké ploše (koberce, mandaly), na jejichž vzniku se podílejí všechny děti. Domlouvají se, kam co dát, co ještě chybí, kdo sbírá a kdo skládá, průběžně hodnotí společné dílo.

- 12 -

Obrázek č. 1

Obrázek č. 2


přirozeně a bez zábran komunikovat

-

spolupracovat s ostatními

-

dodržovat dohodnutá a pochopená pravidla soužití a chování, dodržovat herní pravidla

Dítě a společnost Dílčí vzdělávací cíle -

vytvoření základů aktivních postojů ke světu, k životu


různorodé společné a skupinové aktivity (námětové hry, dramatizace, konstruktivní a výtvarné projekty apod.) umožňující dětem spolupodílet se na jejich průběhu i výsledcích

Příklad z praxe: Skupinová práce – ilustrace pohádky Čert a Káča. Využití dřevěné mozaiky.

Obrázek č. 3

Obrázek č. 4

- 13 -


zachycovat skutečnosti ze svého okolí a vyjadřovat své představy pomocí různých výtvarných dovedností a technik (kreslit, používat barvy, modelovat, konstruovat, tvořit z papíru, tvořit a vyrábět z různých jiných materiálů, z přírodnin aj.)

Dítě a svět Dílčí vzdělávací cíle -

seznamování s místem a prostředím, ve kterém dítě žije


aktivity zaměřené k získávání praktické orientace v obci

-

kognitivní činnosti (kladení otázek a hledání odpovědí, diskuse nad problémem, vyprávění, poslech, objevování)

Příklad z praxe: Při vycházkách obcí necháváme místní děti, aby nás dovedly k jejich domu. Hovoříme o tom, kudy jsme šli, kudy se dostaneme zpět ke škole. Ukazujeme si, kam vede která cesta, jakým směrem jsou významná místa v okolí. Očekávané výstupy -

osvojit si elementární poznatky o okolním prostředí, které jsou dítěti blízké, pro ně smysluplné a přínosné, zajímavé a jemu pochopitelné a využitelné pro další učení a životní praxi

Každé dítě může dosáhnout očekávaných výstupů v míře, která odpovídá jeho individuálním potřebám a možnostem. Je na zodpovědnosti pedagoga, aby sestavoval nabídku činností tak, aby každé dítě mělo možnost dosáhnout nejvyšší úrovně v rámci svých možností.

3.2

Příprava na geometrii

„Geometrie je pro dítě spjata s poznáváním prostoru, v němž vyrůstá.“ Autoři knihy „Matematika a porozumění světu“ považují za základ rozvíjení geometrických představ dítěte tyto čtyři principy:

Dělení prostoru Postýlkou, pokojem, domem, zahradou …

- 14 -

Vyplňování prostoru Tento princip je spojen s dělením prostoru. Dětský pokoj je zčásti zaplněn nábytkem, krabička je vyplněna kostkami, zeď je postavena z cihel, … Staví-li dítě z kostek, opět vyplňuje část prostoru. Tato (geometrická) konstrukce je spjata s dalším principem.

Pohyb v prostoru Život dítěte si nelze bez pohybů představit: zprvu nekoordinované pohyby nohou a rukou, překulení na bříško, první krůčky. S pohybem (ruky a tužky) jsou spjaty i první dětské kresby.

Dimenze prostoru Stín je obraz postavy, stopa (trojrozměrné) boty je (dvojrozměrná) šlápota, fotografie je technicky utvořený dvojrozměrný obraz trojrozměrné reality. Tato bakalářská práce se má zabývat především vyplňováním prostoru, jak je zde však naznačeno, všechny čtyři principy spolu souvisejí. Podle mého názoru by nebylo vhodné a ani dost dobře možné ostatní tři zcela opomenout.

- 15 -

4. Vývoj vnímání a orientace v prostoru Schopnost orientovat se v prostoru se začíná vytvářet již během prvního roku života dítěte. S využitím prací několika autorů se pokusím popsat, jak se dítě ve svém vývoji seznamuje s prostorem a učí se v něm orientovat. Podle Piageta (1997) nejprve dítě poznává jen různorodé prostory vázané na jeho vlastní tělo. Ty se postupně koordinují až do období, které Piaget nazývá pátým a šestým stádiem senzomotorické úrovně (přibližně 11 – 24 měsíců), kdy dítě začíná postupně chápat, že předmět, který zmizel z jeho zorného pole, nepřestává existovat (vytváří se schéma trvalého předmětu) a kdy se organizuje struktura nazývaná praktická grupa přemístění. Ta vytváří kostru praktického prostoru a po svém zvnitřnění bude tvořit základ operací euklidovské geometrie (Piaget, Inhelderová 1997). Jaroslav Koch (1986) podrobně popisuje vývoj dítěte v prvním roce života a nabízí činnosti a cvičení k jeho stimulaci. Nezabývá se izolovaně vývojem vnímání prostoru, ale domnívám se, že ten je možné vysledovat v souvislosti s vývojem zrakového, sluchového a hmatového vnímání, manipulace a lokomoce a v jejich vzájemné interakci. Kojenec se učí fixovat předmět očima, sledovat jej v pohybu, odhadovat jeho polohu a vzdálenost, vést k němu ruku, aby jej následně mohl uchopit. Dokáže-li předměty uchopit, prohlíží si je, manipuluje jimi, zase je pouští a především je prozkoumává hmatem. Hmat je důležitým zdrojem informací o světě. Dítě se rovněž učí vyhledat zdroj zvuku zrakem, později začíná rozlišovat slova a vyhledávat jmenované předměty zrakem. Zajímavé je doporučení nechat dítě ve věku 4 – 6 měsíců manipulovat s předměty různých geometrických tvarů (krychle, koule, válec, jehlan, hranol apod.). J. Koch vyslovuje názor, že již v tomto věku je možné tříbit smysl pro svislé, vodorovné, kolmé, rovinné, válcovité apod., a že je to prospěšné pro pozdější uplatnění dítěte. Na konci prvního roku života dítě leze po celém bytě, dokáže překonávat nízké překážky, začíná se stavět a chodit. Tím se prostřednictvím pohybu seznamuje s okolním prostorem. Umísťuje a přemisťuje samo sebe i jiné předměty v prostoru, manipuluje jimi. Ohmatává duté předměty uvnitř i vně, vkládá je do sebe, staví na sebe a vedle sebe, působí jedním na druhý, otvírá a zavírá, spojuje a rozkládá - začíná si uvědomovat jejich třetí rozměr.

- 16 -

Příklady činností, které napomáhají rozvoji prostorové orientace •

Sedání si na židličku (schůdek, lavičku přiměřené výšky) – dítě musí odhadnout správně vzdálenost, zorientovat své tělo

•

Tlačení hračky před sebou, tahání hračky za sebou – dítě se učí orientovat se při chůzi, i když je jeho pozornost zaměřena na něco jiného

•

Kladení předmětů na sebe

•

Plnění a vyprazdňování dutých předmětů (krabice, sáčky, kapsy…)

•

Vkládání předmětů do otvorů odpovídajících tvarů

•

Vkládání mističek, kelímků, krychlí do sebe

•

Přelévání vody z nádoby do nádoby

•

Nabírání písku, plnění nádob pískem, přesypávání

V tomto období začíná dítě chápat problém okliky. Učí se řešit situaci, kdy předmět jeho zájmu není přímo v jeho dosahu a dítě se od něj musí nejprve vzdálit, aby se jej pak mohlo zmocnit. •

Dítě podleze stůl, na jehož vzdálenějším konci je předmět jeho zájmu. Ztratí tak předmět na čas ze zorného pole.

•

Dítě odejde, aby si přineslo stoličku.

•

Dítě obejde plot a projde brankou, aby se dostalo k osobě nebo předmětu za plotem.

Popsané činnosti jsou určeny dětem na konci čtvrtého čtvrtletí prvního roku života, pokud je dítě systematicky podněcováno a je maximálně využito jeho vývojových možností. Pro rozvoj dovedností nejsou stanoveny žádné pevné časové normy. Časové období, v němž se dítě naučí nějakou dovednost, může mít rozpětí několika měsíců. Závisí na zrání organismu a kvalitě stimulace. Těmito i dalšími činnostmi se dítě zabývá po celé batolecí období, zdokonaluje se v nich, a tím zdokonaluje i svou schopnost zvládat prostor. „Prostor je definován třemi osami: horizontální, vertikální a předozadní“ (Zelinková 1994, s.134). Vlivem gravitace zvládá dítě ve vývoji nejprve operace ve směru vertikálním, tedy pojmy v rozmezí nahoře – dole, následně i nad – pod, vrchní – spodní apod. Rozvoj zrakového vnímání a pohybu umožňuje nástup operací ve směru předozadním. To znamená zvládnutí pojmů vpředu – vzadu, později před – za, první – poslední atd. Orientace ve směru horizontálním neboli pravolevém je nejobtížnější a nastupuje ve vývoji jako poslední. Její zvládnutí má tři stádia. Věk, kdy dítě

- 17 -

jednotlivými stádii prochází, se podle různých autorů různí, jak píše O. Zelinková. Nejprve je dítě schopno rozlišovat pravou a levou stranu na sobě. To se děje na konci předškolního období a na začátku školní docházky. V dalším stádiu poznává pravou a levou stranu na druhé osobě sedící čelem proti dítěti (přibližně v 10 letech) a v posledním stádiu, mezi 11 – 15 rokem, dokáže rozlišovat pravou a levou stranu při představě vlastního pohybu v prostoru se současnou projekcí do plošné roviny (např. orientace na mapě a pohyb podle ní). Byly zjištěny významné rozdíly mezi chlapci a dívkami. (Zelinková 1994, s.134 - 137) V mateřské škole zařazujeme do programu řadu činností zacílených na poznávání prostoru. Kromě nich lze k tomuto účelu využít mnoho příležitostí vyskytujících se při běžných situacích v průběhu dne, nebo činnostech primárně zaměřených na jiné cíle. Při uvědomování si pravé a levé strany na vlastní osobě pomáhá dětem připomenutí ruky, kterou používají při jídle, kreslení, stříhání nebo při hře na flétnu (používáme zpočátku jen levou ruku). Když si děti každý den prostírají na oběd příbor, brzy si všimnou, že dítě sedící u stolečku naproti má prostřeno jinak, a začnou o tom diskutovat.

- 18 -

5. Hra a učení v mateřské škole „Rozvojové předpoklady a možnosti dětí vyžadují uplatňovat v předškolním vzdělávání odpovídající metody a formy práce. Vhodné jsou metody prožitkového a kooperativního učení hrou a činnostmi dětí, které jsou založeny na přímých zážitcích dítěte, podporují dětskou zvídavost a potřebu objevovat, podněcují radost dítěte z učení, jeho zájem poznávat nové, získávat zkušenosti a ovládat další dovednosti. Ve vzdělávání je třeba využívat přirozeného toku dětských myšlenek a spontánních nápadů a poskytovat dítěti dostatek prostoru pro spontánní aktivity a jeho vlastní plány. Učební aktivity by proto měly probíhat především formou nezávazné dětské hry, kterou se dítě zabývá na základě svého zájmu a vlastní volby.“ (RVP PV 2004, s. 8-9)

5.1

Učení v předškolním věku

Učení je v různých formách obsaženo ve všech druzích činností předškolního dítěte. Většinou má povahu spontánního učení. To vzniká nahodile, z vlastního zájmu dítěte, mívá dlouhodobý účinek a přináší radost a uspokojení. To jsou jeho nesporné výhody. Spontánní učení samo o sobě však může být jednostranné a nedostačující a dítě se při něm se stejnou radostí a zaujetím naučí i to, co pro něj není vhodné a co mu neprospívá. Jako příklad nevhodného působení spontánního učení se zde nabízí používání vulgárních slov malými dětmi. Dítě často neví, co slovo znamená, ale jistá libozvučnost těchto slov spolu s bouřlivou reakcí okolí způsobí, že je zařadí do svého aktivního slovníku.

Situační učení Situační učení spočívá ve výběru a uspořádání situací bohatých na výchovné podněty a jejich využívání k probuzení zájmu dětí o poznávání. Pedagog využívá situace, které se v běžném životě naskytnou, ale také vhodné situace nenápadně připravuje. Dítě se tak učí činností v konkrétní situaci, získává tak užitečné a srozumitelné poznatky v souvislostech, a to probouzí jeho zájem o další objevování. Připravit učební situaci znamená přichystat nabídku činností, kterými se budou děti zabývat, odhadovat jejich reakce a podle toho volit strategii. Přitom je třeba mít na vědomí, že proces poznávání je důležitější, než konkrétní výsledek. Prostřednictvím učebních situací vytváří učitelka podmínky k tomu, aby se získávané zkušenosti

- 19 -

skládaly v logicky funkční vztahy a vytvořily tak základ budoucího systému poznatků. ( Opravilová, Gebhartová 2003) Příklad z praxe: Při hrách na sněhu si děti stěžovaly na mokré rukavice. Situace se stala podnětem k řadě pozorování a pokusů s táním sněhu a ledu a mrznutím a odpařováním vody.

5.2

Hra v předškolním vzdělávání

Významem a podstatou lidské činnosti nazývané hra se zabývalo velké množství filozofů, pedagogů i psychologů počínaje Platónem. Nahlíželi na hru z různých hledisek ve světle svých teorií, zkoumali důvody, proč si lidé hrají a jaký význam pro jejich život hra má. Některé teorie byly přezkoumávány a kritizovány, ale každá nějakým způsobem přispěla k poznání hry, k tomu, jak se na hru díváme nyní. „Hra je jednou ze základních lidských činností, jejíž smysl tkví v ní samotné, tj. není účelově zaměřena k dosažení dalších cílů. Doménou hry je dětství; ve hře se uplatňuje zvídavost dítěte, touha zkoumat, experimentovat, zacházet s předměty. Hra rozvíjí psychické funkce, schopnosti a dovednosti.“ (Velký slovník naučný 1999, s. 553) Hra je v životě dítěte předškolního věku velmi důležitou činností. Je to v tomto věku hlavní činnost, kterou se dítě zabývá (nebo by se mělo zabývat). Problematika hry dětí předškolního věku je v současné odborné literatuře velmi podrobně popsána a zpracována. Chceme-li se sní seznámit, narazíme nejčastěji na práce doc. PhDr. Evy Opravilové. E.Opravilová (2004) charakterizuje hru jako dorozumívací prostředek, který dítě používá k učení a duševnímu růstu, jako spontánní, improvizovanou činnost určenou mírou vlastní zkušenosti, v jejímž rámci dítě objevuje svět a různé souvislosti v něm. Je to jedna ze základních psychických potřeb, má vrozený základ, pro dítě je přirozeně zvládnutelná, a proto podporuje jeho psychickou rovnováhu, přináší mu klid a vyrovnanost. Zároveň ověřuje schopnost dítěte něco vyřešit a vykonat, zpřesňuje jeho vědomosti, rozvíjí dovednosti, obohacuje komunikaci a sociální vazby. Ve hře se dítě seznamuje se svým okolím, zkouší, hledá, přemýšlí, manipuluje s předměty, a tím získává zručnost i poznává vlastnosti těchto předmětů. Hra pomáhá dítěti poznávat i sebe sama. Při společné hře se dítě učí spolupracovat, komunikovat, dodržovat pravidla, respektovat druhé. To vše činí dobrovolně, svým vlastním tempem, a přitom se dobře baví. - 20 -

5.3

Druhy her

Hra dětí je velmi různorodá činnost, zapojuje se do ní celá osobnost a rozvíjejí se různé její stránky, proto popsat ji a roztřídit není snadné. Existuje mnoho různých způsobů třídění her podle různých hledisek. E. Opravilová (2004) uvádí jako možnost následující typy dělení: -

podle schopností, které rozvíjejí (smyslové, pohybové, intelektuální a speciální)

-

podle typů činnosti (napodobovací, dramatizující, konstruktivní a fiktivní)

-

podle místa (exteriérové, interiérové)

-

podle počtu hráčů (individuální, párové, skupinové)

-

podle věku

-

podle pohlaví

Třídění her z hlediska psychologického (V. Mišurcová 1980) -

instinktivní

hry

-

experimentační,

lokomoční,

sběratelské,

mazlení,

hra na schovávanou, na honěnou -

senzomotorické – uchopovací, sluchové, zrakové

-

intelektuální – námětové, napodobivé, fantastické, konstruktivní, hlavolamy a skládačky

-

kolektivní – soutěživé, rodinné, stolní

Třídění her z hlediska pedagogického •

hry tvořivé – takové hry, ve kterých si dítě volí námět i průběh hry samo. Dále se mohou dělit na hry a) předmětové - dítě manipuluje s předměty, rozvíjí své smysly, poznává vlastnosti předmětů

Příklad z praxe: Děti všech věkových kategorií mají ve velké oblibě kuličkovou dráhu, na které se vhozená kulička s rachotem kutálí po šikmé ploše dolů do klece. Se stejným zaujetím a velkou radostí pouštějí míč dolů ze skluzavky a sledují, kam se zakutálí. b) úlohové (námětové) - dítě bere na sebe známou sociální roli dospělého, hraje si na někoho Příklady z praxe: Známé hry na lékaře, na policisty, na maminku apod. c) dramatizační (snové) - dítě ve své představě vytváří děje, postavy, prožitky, hovoří s vymyšlenou osobou - 21 -

Příklad z praxe: Když byly mé dceři asi čtyři roky, zživotnila si svou oblíbenou postavu z Večerníčku. Ta pak s námi „jako“seděla u stolu, cestovala autobusem, přiváděla další kamarády. d) konstruktivní - dítě manipuluje s materiálem, s konstrukčními prvky a díly stavebnic s cílem zhotovit konkrétní výtvor Příklady z praxe: Tvoření z písku, hlíny, plastelíny, sestavování ze stavebnic, hry s přírodninami (kaštany, žaludy, klacíky apod.), mozaiky a skládanky, výtvarné činnosti atd. •

hry s pravidly – obsahují soubor pravidel a postupů, které je třeba dodržet. Tyto hry bývají dále děleny na hry a) pohybové - řízené hry, které někdo zadává nebo usměrňuje, dohlíží na dodržování pravidel; může to být dospělý i vyspělejší dítě

Příklady z praxe: Lidové hry, hry s pohybem, hudebně pohybové hry, hry sportovní atd. b) didaktické - hry připravené přímo s pedagogickým cílem, se záměrem vytvořit určitou dovednost nebo její základ Žádný z těchto způsobů klasifikace není zcela přesný, vždy jde o dělení zjednodušující.

5.4

Znaky hry

Ne každá činnost, kterou dítě provádí dobrovolně, je však hrou. Hra je specifická činnost, která má své určité znaky. S. Koťátková (2005, s.17) uvádí jako pozorovací vodítka, podle kterých může pedagog zjistit, zda si dítě opravdu hraje a je-li činnost, kterou pro děti připravil, opravdu hrou, tyto znaky: •

spontánnost

•

zaujetí

•

radost

•

tvořivost

•

fantazie

•

opakování

•

přijetí role

Při volné hře se dítě učí, aniž si to uvědomuje a ve svém vlastním tempu. Toto tempo se nám však někdy jeví jako příliš pomalé, a pak se snažíme dítěti pomoci, aby získávalo

- 22 -

zkušenosti rychleji. Proto zařazujeme do nabídky řízené aktivity – didakticky zacílené činnosti přímo nebo nepřímo motivované pedagogem. Je nezbytně nutné, aby spontánní i řízené aktivity byly vyvážené ve správném poměru odpovídajícím potřebám dané věkové skupiny, jak to odpovídá požadavkům RVP PV.

- 23 -

6. Soubor her 6.1

Volné konstruktivní hry

Během přípravy této práce jsem si zřetelněji uvědomila, že hlavní činností, při které děti rozvíjejí svou prostorovou orientaci a vyplňují prostor, je volná konstruktivní hra. Děti při ní získávají zkušenosti s předměty okolního světa, se vztahy mezi nimi, s vlastnostmi materiálů, rozvíjí se jejich tvořivé myšlení a schopnost řešit problémy. Děti často při stavění spolupracují s jinými dětmi, i s dospělými. Pak si rozšiřují slovní zásobu, rozvíjí se jejich schopnost komunikovat. Následující fotografie byly pořízeny při volných hrách dětí ve věku od čtyř do sedmi let. Dokumentují, jak děti při svých hrách samy, bez zásahu dospělých, dělí a vyplňují prostor, vytvářejí cesty, po kterých se pak pohybují a sestavují-li podle předlohy, setkávají se s dvojrozměrným zobrazením prostorových útvarů. Je vidět, jak se konstruktivní hra dětí vyvíjí.

Obrázek č. 5

Obrázek č. 6

Mladší děti stavějí ohrádky. V nich si dále hrají se zvířátky, s auty, nebo v nich „bydlí“. Ohraničují a uzavírají prostor, staví překlady, vytvářejí okna, dveře, brány.

Obrázek č. 7

Obrázek č. 8

- 24 -

Obrázek č. 9

Obrázek č. 10

Starší děti stavějí složitější konstrukce, zdobí své stavby, spolupracují spolu. Vytvářejí cesty a výtvory propojují. Dožadují se zachování svého díla na příští dny, ale často se již k němu nevracejí a dále si s ním nehrají.

Obrázek č. 11

Obrázek č. 12

Obrázek č. 14 Obrázek č. 13

- 25 -

Nejzkušenější stavitelé své stavby zastřešují, kombinují prvky různých stavebnic a vytvářejí rozsáhlé stavby se zajímavými detaily, ke kterým se vracejí v dalších dnech, přestavují je a zdokonalují.

Obrázek č. 15

Obrázek č. 16

Obrázek č. 17

Obrázek č. 18

Obrázek č. 19

Obrázek č. 20

- 26 -

6.2

Hračky

Při volné hře si děti samy volí námět, cíl a prostředky. (Koťátková 2005, s.17) Prostředky pro konstruktivní hry představují stavebnice a další materiály, kterými jsou mateřské školy zpravidla dobře vybaveny. Není možné vytvořit úplný přehled těchto materiálů. Jejich význam je však nesporný, proto zde uvedu alespoň několik pomůcek a hraček, které jsou mezi dětmi naší mateřské školy nejoblíbenější a nejvyužívanější.

Plastová mozaika Popis: Plastové mozaikové dílky ve tvaru obdélníků a rovnostranných trojúhelníků v pěti barvách a karty s předlohami. •

Děti kladou dílky vedle sebe tak, aby

vznikl koberec. Mohou vyplňovat omezenou plochu. Kladou dílky podle libosti nebo vytvářejí vzory. •

Děti sestavují šestiúhelníky, rovné a

lomené řady. •

Děti sestavují obrázky podle předlohy i

vlastní fantazie

Obrázek č. 22

Obrázek č. 21

Obrázek č. 23

- 27 -

Hříbečková mozaika Popis: Dírkované

podložky,

do

kterých

děti

zasouvají plastové hříbečky a vytvářejí vzory.

Obrázek č. 24

Mozaika z dřevěných tvarů Popis: Dřevěné kostky uložené ve dřevěné krabičce čtvercového tvaru. Karta s předlohou ke skládání. Děti vyplňují krabičku a vytvářejí různé vzory. Mohou stavět i mimo krabičku a vytvářet prostorové stavby. Obrázek č. 25

Mozaika Popis: Čtvercové podložky, barevné plastové dílky ve tvaru čtverců, kruhů a trojúhelníků, karty s předlohami.

Obrázek č. 26

Obrázek č. 27

- 28 -

Magnetická mozaika Popis: Kovová podložka, barevné kartónové dílky ve tvaru čtverců, kruhů a trojúhelníků podlepené magnetickou fólií, karty s předlohami.

Obrázek č. 28

Obrázek č. 29

Skládanka čtverců Popis: Plastové čtvercové díly rozdělené na tři části. Ze dvou dílů děti sestaví „okénko“, do kterého vloží správný tvar nebo hledají vybranému výřezu správný „domeček“. Výřezy mají kruhový, čtvercový nebo trojúhelníkový tvar. Díly jsou v šesti barvách. •

Každé dítě samo vyhledává dílky a sestavuje podle své libosti.

•

Hra ve dvojici: jedno dítě sestaví ohrádku, druhé najde vhodný výřez. Mohou si

určit, zda má mít stejnou nebo jinou barvu. •

Děti pracují jen se dvěma barvami a skládají díly tak, aby vytvořily šachovnici.

Obrázek č. 30

Obrázek č. 31

- 29 -

Čtverec Popis: Šestnáct dřevěných destiček čtvercového tvaru, uložených v dřevěném rámečku. Čtyři destičky jsou žluté, čtyři modré, čtyři červené, tři zelené, jedna je v přírodní barvě. Nenabarvenou destičku vyjmeme z rámečku, ostatní zamícháme. Dítě přesouvá destičky v rámečku tak, aby seřadilo dílky stejných barev k sobě do řad, sloupců nebo čtverců. Nesmí žádnou další destičku vyjmout.

Obrázek č. 32

Obrázek č. 33

Golo Popis: Devět dílů dřevěné skládanky vzniklých rozdělením kruhu, leporelo s předlohami. Z dílů lze sestavovat obrázky podle předloh i vlastních nápadů.

Obrázek č. 35

Obrázek č. 34

- 30 -

Ukaž, co umíš Popis: Plastová skládanka vzniklá rozdělením obdélníku na sedm dílků, plastové karty s předlohami. Předlohy jsou ve skutečné velikosti, ve dvou provedeních •

jen obrys

•

obrys s naznačením polohy dílků.

K dispozici je mnoho souborů pohromadě, což umožňuje práci více dětí najednou.

Obrázek č. 36

Obrázek č. 37 3


- 31 -

Variant Popis: Dřevěné tyčky, dřevěné mnohostěny s otvory k zasouvání, karta s předlohami. Děti mohou sestavovat modely geometrických tvarů i těles, stavět podle návodů i podle vlastní fantazie.

Obrázek č. 40

Obrázek č. 41


- 32 -

Click – clack magnetic Popis: Kovové kuličky, magnetické tyčinky dvou délek, potažené plastem. Vkládáním kuliček mezi tyčinky lze vytvářet modely různých útvarů.

Obrázek č. 44

Obrázek č. 45

Seva Popis: Plastové dílky lze spojovat jen do pravého úhlu. Otvory je možno vyplňovat destičkami, k dispozici jsou i kolečka.

Obrázek č. 46

Obrázek č. 47

- 33 -

Hra s tvary Popis: Dvě sady dřevěných modelů geometrických těles s otvorem, dřevěná podložka s kolíčky na nasouvání tvarů (slouží i jako stojan na paraván). Jeden hráč seřadí svou sadu tvarů, odstraní paraván. Druhý hráč si sestavu prohlédne, zakryje ji a snaží se po paměti seřadit svou sadu stejně.

Obrázek č. 49

Obrázek č. 48

Stavebnice Kapla

Obrázek č. 50

Obrázek č. 51

- 34 -

Popis: Kvádry z měkkého dřeva bez povrchové úpravy. Všechny díly jsou stejné. Tvar kostek zajišťuje vysokou stabilitu staveb, což umožňuje stavět i složité konstrukce. Je výhodné mít velké množství dílů.

Stavebnice Michaela Popis: Barevné kvádry z měkkého dřeva. Všechny díly jsou stejně velké, tvarem i velikostí se shodují se stavebnicí Kapla.

Obrázek č. 52

Obrázek č. 53

Tyto stavebnice děti rády kombinují mezi sebou i s jinými druhy stavebnic, které mají k dispozici.

Obrázek č. 54

Obrázek č. 55

- 35 -

6.3

Řízené aktivity

Většina her a činností, tak jak jsou popsány, je určena pro nejstarší věkovou skupinu dětí v mateřské škole, pro děti ve věku 5 –7 let (děti předškolní a s odkladem školní docházky). Každá učitelka může činnosti snadno přizpůsobit potřebám své skupiny dětí a podle aktuálního tématického celku upravit motivaci. Materiál pro většinu aktivit najdeme v běžném vybavení každé mateřské školy. Pro některé hry je třeba pomůcky vyrobit. S úspěchem lze použít karton a netoxické akrylové barvy. Můžeme využít i dílky ze starých vyřazených stavebnic a natřít je. Každou vytvořenou pomůcku doporučuji uložit do zvláštní krabice, která bude mít své místo na poličce mezi hračkami. Tím děti získají možnost samy se ke hře vracet, když budou mít chuť, a původně učitelkou přinesená a instruovaná činnost se stane v pravém slova smyslu hrou. Cíle, ke kterým mají hry pomoci dospět, jsou vybrány z Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Lze je chápat jako dovednosti a schopnosti, které hra nebo činnost rozvíjí. Přitom si musíme být vědomi toho, že každá aktivita je dítěti prospěšná ještě i v mnoha jiných směrech, než které jsou zde vytyčeny. K některým hrám je připojena reflexe, v níž jsou shrnuty postřehy, závěry a doporučení, která vyplynula z ověřování v praxi, u jiných komentář chybí, protože bych se opakovala nebo se domnívám, že popis či fotografie jsou dostatečně výmluvné. Hry jsou rozděleny do čtyř kategorií podle čtyř principů, které byly na jiném místě této práce označeny za základ rozvíjení geometrických představ dítěte. 1) Dělení prostoru 2) Vyplňování prostoru 3) Pohyb v prostoru 4) Dimenze prostoru

- 36 -

6.3.1

Dělení prostoru

Zahrádky Cíle:

orientovat se v prostoru i v rovině soustředit se na činnost a její dokončení

Hra pro jednotlivce i dvojice Pomůcky:

hrací deska se čtvercovou sítí – zahrádka čtverce s obrázky zeleniny díly plotu o délce strany čtverce

Popis: Zahradník staví plot kolem zahrádky. Koupil si 16 dílů plotu. Díly může spojovat jen rovně nebo v pravém úhlu (po čárách na desce). •

Postavte plot kolem zahrádky z dílů, které máte

•

Zasázejte zeleninu (vyplňte plochu čtverci se zeleninou)

•

Postavte jiný plot z těch samých dílků, zasázejte zeleninu

Vešla se všechna zelenina jako předtím? Něco zbylo? Něco chybí? Reflexe: Aniž si to uvědomují, pracují děti s obvodem a obsahem rovinných útvarů. Zjišťují, že i když mají dvě zahrádky stejně dlouhý plot, nevejde se do nich vždy stejně zeleniny. Důležitý je komentář učitelky. Pojmy obvod a obsah zatím neužíváme, ale domnívám se, že později, až se o nich budou učit ve škole, mohou si na tuto aktivitu vzpomenout a získané zkušenosti zúročit.

Okénko z chaloupky ježibaby Cíle:

ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku tvořit a vyrábět z různých materiálů chápat základní matematické pojmy (geometrické tvary)

Pomůcky:

kreslící karton nůžky lepidlo děrovačka zbytky vlny

- 37 -

Popis: Děti si nastříhají z kreslícího kartonu čtyři proužky stejně dlouhé i široké, sestaví a slepí z nich čtvercové okénko. Učitelka vyrazí po obvodu děrovačkou dírky. Děti provlékají dírkami vlnu, vyplétají vlnou „pavučinku“. Nakonec mohou připevnit pavouka.

Kelímková Cíle:

orientovat se v rovině řešit problémy, úkoly a situace, myslet kreativně sledovat očima zleva doprava ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku

Činnost pro jednotlivce i dvojici Pomůcky:

hrací deska – čtvercová síť 4x4 čtverce, řádky označeny barvou, sloupce označeny tvarem, 16 kelímků dvě

sady

kartiček

s obrázky

tvarů

v předepsaných barvách Č

Popis: Na hrací desku rozmístíme jednu sadu kartiček podle předepsaných tvarů a barev (mohou si je rozmístit samy

Z

děti), každý zakryjeme kelímkem. Druhou sadu rozložíme Ž na stole obrázkem dolů. Dítě vylosuje obrázek, najde jej M podle souřadnic. (King, 1999, s. 60, upraveno) Varianta: Hra pro dva hráče Jeden hráč schová pod kelímek bonbón, obrázek, žeton apod. Druhému hráči dá kartičku se stejným obrázkem jako je ten, u kterého je dárek. Může také jen obrázek (tvar) pojmenovat (např. červené kolečko). Druhé dítě hledá. Jednodušší verze: použijeme poloviční velikost tabulky, tedy jen dva řádky nebo dva sloupce. Obtížnější verze: tvary nejsou v rastru rozmístěny, to ztěžuje kontrolu, dítě musí více pracovat s představou. Reflexe: Děti manipulují s modely geometrických tvarů, musí je pojmenovat a rozlišit ještě podle další vlastnosti, musí se zorientovat na hrací desce, aby našly správné místo. Hra je oblíbená, i když zpočátku poněkud obtížná, ale po několika opakováních se děti - 38 -

výrazně zdokonalují. Je důležité, aby této hře předcházely činnosti, při kterých děti rozmisťují předměty nebo obrázky do tabulek se záhlavím. Firmy nabízející hračky a pomůcky mívají takové tabulky ve svých katalozích, lze je však snadno vyrobit svépomocí.

Schovávaná s Františkem Cíle:

chápat prostorové pojmy, orientovat se v prostoru i v rovině pojmenovat většinu toho, čím je dítě obklopeno formulovat otázky, odpovídat, slovně reagovat

Hra pro skupinu Pomůcky:

maňásek František

Popis: Jeden hráč jde za dveře, ostatní schovají maňáska v místnosti. Hadač se ho snaží vypátrat zjišťovacími otázkami. Užívá pojmy blízko, dál, napravo, nalevo, nahoře, dole, u, pod, před, za apod. (např. Je František někde blízko okna?) Ostatní mohou odpovídat pouze ano – ne. Reflexe: V této podobě je hra vhodná jen pro nejstarší věkovou skupinu. Pro děti je obtížné formulovat správně otázky a také neprozradit v odpovědi víc, než je třeba. Je vhodné, když zpočátku v roli hadače několikrát vystupuje učitelka. Děti tak mají možnost slyšet správné otázky. Pro méně zkušené hráče je výhodné, je-li prostor rozdělen do sektorů, které jsou pojmenovány (např. stálé hrací koutky – kuchyňka, pracovní koutek, hudební koutek atd. ).1 Obměna: Maňáska schová učitelka, hledají všechny děti. Kdo jej najde, nesmí jeho úkryt prozradit ostatním, jen to pošeptá učitelce a posadí se na koberec. Reflexe: Zde je nejtěžší naučit děti neprozradit úkryt. Často se to podaří až po několika opakováních. Mladší děti mohou hrát tak, že maňáska hned přinesou a všem řeknou, kde byl.

1

Jiná varianta této hry byla v předškolním období nejoblíbenější hrou mého syna.

Schovávali jsme sami sebe, ale pouze pomyslně, v představě. Měli jsme jen pravidlo, že to musí být místo, které známe. Hrávali jsme ji při cestách autobusem a vlakem.

- 39 -

Rybičky Cíle:

chápat prostorové pojmy, orientovat se v rovině formulovat otázky, odpovídat, slovně reagovat

Hra pro dva hráče Pomůcky:

dvě stejné hrací desky – akvária s rybičkami (viz obrázek) dva kroužky – síťky paravánek

Popis: Každý hráč má svou hrací desku. Mezi nimi je paravánek, aby neviděli na desku protihráče. Jeden hráč chce koupit rybku, označí si ji na své desce kroužkem (chytí ji do síťky), druhý v roli prodavače zjišťuje kterou. Smí užívat jen zjišťovací otázky (odpovědi ano – ne). Pokud si myslí, že ji našel, označí ji také kroužkem a odstraní paraván. Užívají pojmy nahoře, dole, vpravo, vlevo, uprostřed. Reflexe: Hra je poměrně rychlá, děti se střídají v rolích. Jestliže nemají jasno, kde je pravá a levá, pomáhá označit jednu ruku náramkem nebo uvázat stužku.

Provázky Cíle:

ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku spolupracovat s ostatními pojmenovat většinu toho, čím je dítě obklopeno

Činnost pro jednotlivce, dvojice i skupinu dětí Pomůcky:

provázky asi 1,5 metru dlouhé, konce spojit k sobě

Popis: Z provázku sestavujeme na podložce obrazce. •

Obrazce je možno obkreslovat na papír nebo venku křídou na chodník a vybarvovat.

•

Děti mohou obrazce vyplňovat dlaždicemi, PET víčky nebo plechovkami.

- 40 -

•

Z obrazců mohou sestavovat obrázky.

Varianta: Z provázků vytváříme obrazce v prostoru (spolupracuje více dětí). Pojmenováváme vzniklé tvary, užíváme pojmy vysoký, nízký, úzký, široký atd. Děti i učitelka mohou obrazci prolézat, předem odhadovat, a pak ověřovat, zda se vejdou nebo ne. (King, 1999, s. 96,)

6.3.2

Vyplňování prostoru

Ohrádky z proužků I. Cíle:

orientovat se v prostoru i v rovině spolupracovat s ostatními chápat základní matematické pojmy (geometrické tvary)

Činnost pro skupinu dětí Pomůcky:

proužky papíru všechny stejně dlouhé (např. 30 cm)

Popis: Jedno dítě sestaví na koberci ze čtyř proužků ohrádku, další děti přidávají proužky k libovolné straně, vytvářejí další ohrádky. Vzniklý obrazec lze využít ke skákání místo panáka, ke třídění apod. Reflexe: Děti se nejprve snaží postavit každé svou celou ohrádku. Je třeba jim ukázat, že k vytvoření další stačí přiložit jen tři proužky. Můžeme použít proužky dvou délek a sestavovat ohrádky obdélníkové. Děti musí určit delší a kratší a správně je umístit. Když učitelka aktivitu komentuje, zdůrazní a s dětmi ověří, že proužky jsou nebo nejsou stejně dlouhé, že na jednu ohrádku potřebujeme čtyři apod., získávají děti zkušenosti s vlastnostmi čtyřúhelníků.

Ohrádky z proužků II. Cíle:

ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku dodržovat herní pravidla orientovat se v rovině chápat základní matematické pojmy (geometrické tvary)


proužky papíru dvou barev, všechny stejně dlouhé

- 41 -

(pro hru na menší ploše, například u stolečků, lze použít tyčinky z dřevěné mozaiky) žetony dvou barev Popis: Děti se střídají v pokládání proužků, kdo uzavře čtverec, vloží do něj svůj žeton. Hraje se do vyčerpání proužků. Kdo má na konci na hrací ploše víc žetonů, vítězí.

Obrázek č. 56

Reflexe: Touto hrou se děti vydrží zaujatě zabývat poměrně dlouhou dobu. Děti zpočátku jen stavějí okénka, nesnaží se soutěžit. Přikládají dílky vždy jen k tomu poslednímu rozestavěnému čtverci, netaktizují. Je dobré, když je občas jedním z hráčů učitelka a ukáže i jinou strategii. Pokud na tom děti samy netrvají, nepovažuji za nutné zdůrazňovat soutěž a určovat vítěze. Chtějí-li děti vědět, kdo vyhrál, utvoří z žetonů dvojice a zjistí, kdo má víc.

Včelí plástve Cíle:

orientovat se v prostoru i v rovině ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku tvořit a vyrábět z různých materiálů

Hra pro skupinu dětí Vlastní činnosti předchází pozorování včel, včelích

pláství,

šestiúhelníkových

tvarů

vyhledávání v okolí,

hra

s mozaikovou stavebnicí Včelka. Pomůcky:

proužky

stejně dlouhé (20 - 30 cm)

papíru

všechny Obrázek č. 57

- 42 -

Popis: Děti sestavují na koberci z proužků šestiúhelníky, vytvářejí model včelí plástve. Vzniklý útvar využijeme při hře na včelky.

Dlažba I. Cíle:

orientovat se v rovině řešit problémy a úkoly chápat základní matematické pojmy (geometrické tvary) ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku

Hra pro jednotlivce Pomůcky:

větší množství stejných čtvercových dlaždic z kartonu (možno využít dílky ze starší stavebnice) hrací podložky – čtverce a obdélníky různých velikostí (různého obsahu) např. 2x2; 3x3; 4x4; 5x5; 2x3; 4x5; 1x4; 2x10; 1x20; 3x4; 2x6; 1x12; 1x6 čtverců apod.

Popis: Dítě si vybírá hrací podložky, vyplňuje (dláždí) jejich plochu. Může porovnávat, kde použil více, méně, stejně dlaždic, určovat jejich počet v řadě apod. Obměny: •

Dítě má omezený počet dlaždic, hledá podložky, které může vyplnit.

•

Dítě vyplňuje hrací podložky různých tvarů o stejném obsahu.

•

Dlaždice mají různé barvy, dítě při vyplňování podložky vytváří nějaký vzor.

Obracení dlaždic Cíle:

orientovat se v rovině dodržovat herní pravidla ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku


hrací deska se čtvercovou sítí 4x4 čtverce dvojbarevné čtvercové dlaždice (z jedné strany červené, z druhé zelené)

Popis: Dlaždice rozmístíme na hrací desku, polovinu červenou a polovinu zelenou stranou nahoru. Hráči si vyberou barvu. Házejí kostkou, obrátí vždy tolik dlaždic na svou barvu, kolik jim padlo bodů na kostce. Vítězí ten, kdo obrátí všechny čtverce svou barvou - 43 -

nahoru, nebo kdo po skončení časového limitu bude mít víc čtverců svou barvou nahoru. (King, 1999, s. 90)

Šátky Cíle:

řešit problémy, úkoly a situace, myslet kreativně tvořit a vyrábět z různých materiálů

Činnost pro skupinu dětí Pomůcky:

šátky

Popis: •

Klademe šátky na zem vedle sebe, abychom vykryli co největší plochu třídy.

•

Jsou li šátky jednobarevné, různých barev, vytváříme pravidelný vzor.

•

Děti šátky různě překládají, tvarují a sestavují, vytvářejí z nich obrázky. Např. ze čtvercového šátku přeložením vytvoří trojúhelníkový tvar, ze druhého obdélníkový, sestaví domeček. Sestavy buď kladou na podlahu nebo je skupina dětí drží ve vzduchu v prostoru.

Mozaika z víček od PET lahví Cíle: ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku tvořit a vyrábět z různých materiálů vnímat a rozlišovat pomocí všech smyslů orientovat se v rovině Hra pro jednotlivce i skupinu dětí Pomůcky:

velké množství víček od PET lahví různých barev na velkém formátu papíru vytvořené barevné předlohy – obrázky

Popis: Děti vyplňují plochu předlohy víčky podle barev. Obměny: •

Předlohy nejsou barevné, jsou vytvořeny jen obrysem, děti se samy rozhodují, jaké užijí barvy.

•

Předlohy jsou na formátu A4 vytvořené tečkami. Každá tečka představuje jedno víčko. Děti sestavují obrázky na koberci.

•

Děti sestavují obrázky podle své fantazie, bez předlohy.

- 44 -

Mozaika z přírodnin Cíle: ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku tvořit a vyrábět z různých materiálů vnímat a rozlišovat pomocí všech smyslů Činnost pro jednotlivce nebo malou skupinu dětí Pomůcky:

větší množství přírodnin různých druhů podložky

Popis: Při vycházkách - zejména na podzim – sbírají děti s oblibou nejrůznější přírodniny (kaštany, žaludy, bukvice, oříšky a skořápky, šišky, plody šípku a pámelníku, kousky kůry, mech, šnečí ulity, barevné listy atd.). Z nich můžeme hned venku vytvářet mozaiky na velké ploše (koberce) nebo dekorativně řešit omezenou plochu (dorty apod.). Ve třídě si pak vytváříme sbírky tohoto materiálu. S ním děti mohou volně manipulovat a různě jej přesýpat z nádoby do nádoby, dekorativně vrstvit do sklenic, sesypávat a znovu třídit. Na podložkách (nejlépe se osvědčily textilní, protože nekloužou) opět sestavují mozaiky.

Obrázek č. 58

Obrázek č. 59

Vykrajování z těsta Cíle: ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku řešit problémy orientovat se v rovině Činnost pro jednotlivce nebo malou skupinu dětí Pomůcky:

těsto

- 45 -

váleček na těsto vál nebo podložka na vyválení těsta formičky na vykrajování Popis: Při vykrajování cukroví se děti snaží klást formičky na plát těsta tak, aby zbylo co nejméně těsta. Reflexe: Dítě musí otáčet formičkou, hledat vhodné místo, určovat, jestli se tvar vejde nebo ne, aby správně vyplnilo celou plochu otisky. Musí také zpomalit a zpřesnit pohyby, aby si nepoškodilo již vykrojené tvary. Zde se dobře projevuje zkušenost dětí s touto činností z domova.

Šablonky Cíle: ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku řešit problémy orientovat se v rovině Činnost pro jednotlivce Pomůcky:

list papíru a šablona pro každé dítě tužky

Popis: Obkreslují-li si děti tvary pro vystřihování podle šablonky, učíme je klást šablonu na papír co nejblíže k okraji papíru a jednotlivé tvary co nejblíže k sobě, aby zbyl co nejmenší odpad. Reflexe: Tato činnost je těžší než vykrajování, protože dítě musí ještě správně přidržet šablonu a obkreslit ji. Zpravidla potřebuje pomoc učitelky.

Tangram Cíle: ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku záměrně se soustředit na činnost a udržet pozornost řešit problémy, myslet kreativně nalézat nová řešení Hra pro jednotlivce, dvojice i skupinku dětí Pomůcky:

sedm dílků hlavolamu Tangram předlohy pro skládání

- 46 -

Popis: Hlavolam Tangram lze vyrobit z kartonu, z překližky, z fólie, nebo z pěnové hmoty rozdělením čtverce na sedm dílků podle obrázku. Hlavolam je možno také koupit. Práce se skládačkou má mnoho variant různého stupně obtížnosti. Vždy je třeba dodržovat tato pravidla: 1) Vždy musejí být použity všechny části skládačky. Žádný dílek nesmí přebýt. 2) Jednotlivé dílky se pokládají vedle sebe na podložku, nesmějí se překládat přes sebe ani malým kouskem. 3) Dílky se musejí vzájemně dotýkat alespoň vrcholem. 4) Dílky se mohou převracet (je vhodné, aby obě strany měly stejnou barvu). Varianty: •

Obrázek č. 60

Předlohy jsou ve skutečné velikosti podle

velikosti

skládačky

s vyznačenými dílky, děti kladou dílky přímo na předlohu •

Dítě

má

k dispozici

předlohu

s vyznačenými dílky (může být i menšího formátu) a předlohu, na které je jen obrys obrázku ve skutečné velikosti. Klade dílky do prázdného obrysu podle předlohy. •

Učitelka sestaví před dítětem obrázek, dítě si jej prohlédne, pak obrázek rozhází a zkouší jej sestavit znovu.

•

Dítě skládá dílky do obrysu předlohy bez nápovědy (pro předškolní děti značně obtížné)

•

Děti sestavují obrázky podle vlastní fantazie, zcela bez předlohy.

•

Hra na zrcadlo: (Metodické listy pro předškolní vzdělávání.; Raabe) hrají dvě děti na čtvercové síti rozdělené na dvě poloviny silnější svislou čárou, která představuje zrcadlo. Každé dítě má jednu sadu dílků. Jedno dítě přiloží k tlusté čáře stranou nebo vrcholem jeden dílek Tangramu, druhé dítě má za úkol přiložit ten samý dílek ze své sady na druhou stranu čáry, jako by se odrážel v zrcadle. Při správném postupu vznikne osově souměrný obrazec.

- 47 -

Papírové království Cíle: vyjadřovat své představy pomocí různých výtvarných dovedností a technik ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku záměrně se soustředit na činnost a udržet pozornost Činnost pro jednotlivce Pomůcky:

papír formátu A4 nebo A3 lepidlo zásoba různých modelů geometrických tvarů z barevných papírů

Popis: Děti na papír sestavují a nalepují hrady, lesy, domy, pohádkové postavy a další sestavy podle vlastní fantazie. •

Vzniklé obrázky je možné použít jako kulisy pro loutkové divadlo.

•

Obrázky mohou děti vystřihnout, vytvořit podpěrku z pruhu papíru, z krabičky, či roličky od toaletního papíru. Z postav tak vzniknou loutky. Ze staveb panely, které je možno dále sestavovat, seskupovat a spojovat.

Geometrická skládanka Cíle:

řešit problémy, úkoly a situace, myslet kreativně chápat základní matematické pojmy (geometrické tvary) ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku záměrně se soustředit na činnost a udržet pozornost

Činnost pro jednotlivce Pomůcky:

obálky

se

skládankami,

na

každé

obálce

je

nakreslen

obrys

geometrického tvaru, který je v obálce rozstříhaný na několik menších tvarů Popis: Dítě obdrží v obálce skládanku. Ze všech dílů v obálce má sestavit útvar nakreslený na obálce. Pro výrobu se hodí použít pohlednice, obrázek usnadní skládání. (Krejčová, Volfová 2001, s. 66)

Plechovky od nápojů Cíle:

ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku

- 48 -

tvořit a vyrábět z různých materiálů chápat prostorové pojmy (vpravo, vlevo, dole, nahoře, uprostřed, za, pod, nad, u, vedle, mezi apod.), orientovat se v prostoru i v rovině Činnosti pro jednotlivce i skupinu dětí Pomůcky:

plechovky od nápojů (vypláchnuté, otvor je vhodné přelepit páskou) předlohy

Popis: •

Děti řadí plechovky vedle sebe i na sebe a vytvářejí sestavy podle svého.

•

Děti sestavují podle předlohy.

•

Děti vyplňují plochu obrazců plechovkami stavěnými těsně vedle sebe.

•

Děti mají určitý počet plechovek, vyhledávají obrazce, které mohou těmito plechovkami vyplnit.

Papírové krabičky Cíle:

ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku řešit problémy, úkoly a situace, myslet kreativně tvořit a vyrábět z různých materiálů soustředit se na činnost a její dokončení

Činnost pro jednotlivce i skupinu dětí Pomůcky:

papírové obaly od čajů, zubní pasty, sýrů apod. lepidlo tužky barvy, štětce, pastely, zbytkový materiál (víčka, roličky od utěrek a toaletního papíru, stužky, drátky atd.) barevné papíry

Popis: •

Z nashromážděných krabiček sestavujeme prostorové objekty, doplňujeme zbytkovým materiálem a barevnými papíry.

•

Papírové krabičky rozlepíme, rozložíme a následně znovu slepíme naruby, barevnou stranou dovnitř. Vzniklé krabičky jsou vhodné k pomalování, polepování, dají se využít při vytváření loutek a prostorových objektů. Na hrubší straně, která se tak dostala navrch, dobře drží barvy a lepidlo.

- 49 -

•

Papírové krabičky rozlepíme a rozložíme. Děti si je prohlédnou a obkreslí na čistý papír. Získají tak síť tělesa. Tu mohou vybarvit, vystřihnout, sestavit novou krabičku.

Reflexe: Děti získávají první zkušenost s povrchem a sítí tělesa. Krabičky jsou snadno dostupný materiál, jsou příjemné a dobře se s nimi pracuje. Děti jsou při práci s nimi velmi vynalézavé.

Sáčky – hmatáčky Cíle:

vnímat a rozlišovat pomocí všech smyslů ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku spolupracovat


dva látkové sáčky dva stejné soubory předmětů (modely geometrických tvarů nebo těles)

Popis:

Obrázek č. 61

Obrázek č. 62

Do každého sáčku vložíme jeden soubor předmětů. Hráči se posadí proti sobě, každý má jeden sáček s předměty. Jeden z nich vytáhne ze svého sáčku libovolný předmět a položí jej na stůl (nebo na hrací podložku). Druhý hráč poslepu, jen pomocí hmatu musí ze svého sáčku vylovit stejný předmět. Hráči se mohou střídat.

Obrázek č. 63

- 50 -

Obměna: Hráči postupují, jak je výše popsáno, nestřídají se. První dítě sestavuje postupně ze svých tvarů obrazec nebo stavbu, druhé dítě se snaží postavit to samé. Pokud užíváme modely geometrických tvarů, je možné využít podložku ze hry „Na zrcadlo“ popsané výše a sestavovat osově souměrný obrazec.

Dřívka Cíle:

ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku řešit problémy, úkoly a situace, myslet kreativně tvořit a vyrábět z různých materiálů soustředit se na činnost a její dokončení


špejle nebo slámky na pití, nařezané na stejně dlouhé kousky modelovací hmota podložky na modelování

Popis: Z modelovací hmoty děti dělají stejně velké kuličky, pomocí nich spojují špejle nebo slámky a vytvářejí žebrové modely těles.

Obrázek č. 64

Obrázek č. 65

•

Pracují podle vlastní fantazie.

•

Snaží se postavit stejný model, jako učitelka nebo jiné dítě.

•

Pracují ve dvojicích nebo skupinkách, vytvořené modely spojují do větších celků, vytvářejí stavby.

•

Snaží se postavit model podle předlohy na obrázku. (Pro předškolní děti obtížné.)

- 51 -

Stavby z roliček Cíle:

ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku spolupracovat s ostatními tvořit a vyrábět z různých materiálů


roličky od toaletních papírů a utěrek role od koberců rozřezané na díly kancelářské sponky

Obrázek č. 66

Obrázek č. 67

Popis: Děti sestavují z roliček libovolné stavby, do roliček je možno udělat zářezy, aby se daly spojovat, ale není to nutné. Ke spojování mohou děti používat i kancelářské sponky. Dvě sponky spojíme do sebe, každou pak připneme na jednu roličku. Kobercové role, pokud jsou nařezané rovně, lze sestavovat volně jako stavebnicové kostky, případně je možno stavbu zpevňovat lepící gumou Tack – it. Reflexe: Netradiční materiál je pro děti atraktivní a vybízí k experimentům. Děti zkoušejí,

jaké

možnosti

jim

vlastnosti

daného tvaru poskytují. Roličky si mohou natřít barvou nebo polepit papírem, vytvořit z nich válcové loutky nebo krabičky. Opět se seznamují s povrchem tělesa. Obrázek č. 68

- 52 -

Schovávaná Cíle: vědomě využívat všech smyslů, záměrně pozorovat, postřehovat řešit problémy, úkoly a situace mít radost z objevování Činnost pro jednotlivce i dvojice Pomůcky:

nádoby různých velikostí předměty různých velikostí

Popis: Na podložce rozmístíme předměty (kostky, hračky, figurky, předměty denní potřeby atd.), dítě si vybere nádobu a zkouší, pod kterou by se které předměty daly ukrýt, kam se co vejde. Děti mohou pouze experimentovat, později si vzájemně dávají hádanky.

Balíme dárky Cíle:

vědomě využívat všech smyslů, záměrně pozorovat, postřehovat řešit problémy, úkoly a situace zvládat jemnou motoriku

Činnost pro jednotlivce i dvojice Pomůcky:

krabičky různých velikostí hračky

Popis: Děti vybírají vhodné krabičky, do kterých by mohly zabalit hračku jako dárek pro kamaráda. Pokud hrají ve dvojicích, druhé dítě hádá, co by mohlo být v krabičce ukryto, co se do ní mohlo vejít.

Hry s vodou Cíle:

vědomě využívat všech smyslů, záměrně pozorovat, postřehovat zvládat jemnou motoriku mít radost z objevování

Pomůcky:

kelímky, hrnečky, misky, kbelíčky, plastové krabičky a láhve, naběračky různých velikostí voda

- 53 -

Popis: Hra s vodou přináší dětem mnoho radosti a je proto velmi oblíbená. Děti naplňují a zase vyprazdňují nádoby, přelévají vodu z jedné nádoby do druhé, zkoušejí kam se vejde víc, míň, stejně. Obměna: Tytéž experimenty lze provádět se sypkým materiálem. Děti mohou přesypávat písek, krupici (pozor na alergiky), těstoviny, zrní, luštěniny, korálky atd.

6.3.3

Pohyb v prostoru

Pohybové hry a tanečky Pohybové hry a tanečky poskytují mnoho možností pro rozvíjení prostorové orientace. Při vysvětlování pravidel pohybových her a při nácviku tanečků děti dostávají pokyny dopředu, dozadu, nahoru, dolů, vpravo, vlevo, ke dveřím, k oknu apod. Často je třeba určit, kdo je vyšší, nižší, větší, menší, vpředu, vzadu, uprostřed, uvnitř nebo venku. Děti se pohybují v prostoru určeným směrem, v kruhu volném i vázaném, v řadách, v zástupech, často musí měnit směr pohybu, vrátit se na původní místo atd. Při párových tanečcích, kdy stojí děti proti sobě, zjišťují pravou a levou stranu na osobě proti sobě.

Na kočku a myš Cíle: zvládnout základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci dodržovat herní pravidla chápat prostorové pojmy (uvnitř, venku, uprostřed, vedle, mezi apod.) Činnost pro skupinu dětí Pomůcky:

žádné

Popis: Děti se postaví do kruhu – představují myší díru. Jedno dítě – myška – je uvnitř, druhé dítě – kočka – je venku. Myška vyběhne ven, běží kolem kruhu, kočka se ji snaží chytit. Mohou měnit směr, nadbíhat si. Myška se před kočkou může ukrýt uvnitř kruhu, když chce do kruhu kočka, děti se semknou svými těly, aby nemohla projít. Reflexe: Velmi známá a oblíbená hra vhodná i pro nejmenší děti. Právě při jejich hře můžeme vidět, jak pro ně zpočátku není snadné zorientovat se, usměrnit svůj pohyb a oběhnout kruh.

- 54 -

Na pošťáka Cíle: zvládnout základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci dodržovat herní pravidla Činnost pro skupinu dětí Pomůcky:

žádné

Popis: Děti se posadí nebo postaví do kruhu těsně vedle sebe. Vybrané dítě obchází kolem kruhu, u jednoho z dětí se zastaví, zaťuká mu na záda a řekne „Paní, nesu vám psaní“. Pak běží kolem kruhu. Vyzvané dítě běží také kolem kruhu, ale opačným směrem. Když se setkají, podají si ruce, pozdraví se a běží dál svým směrem. Snaží se doběhnout na uvolněné místo jako první a opět uzavřít kruh. Kdo zůstane mimo kruh, je v příští hře pošťákem.

Pojďte ven, je krásný den Cíle: zvládnout základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci reagovat na signál Činnost pro skupinu dětí Pomůcky:

ohraničený prostor (zahradní domeček, průlezka, stůl, ohrádka apod.)

Popis: Děti si vlezou do domečku, do ohrádky, do prostoru pod průlezkou nebo pod stůl. Na signál - zaklepání a větu „Pojďte ven, je krásný den“ – vyběhnou, proběhnou se a zase se vrátí.

Brány Cíle: zvládnout základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci odpovídat na otázky popsat situaci Činnost pro skupinu dětí Pomůcky:

žádné

Popis: Při pohybových a tanečních hrách (např. Na zlatou bránu, Na kominíka atd.) staví děti z vlastních těl různé brány a tunely, kterými ostatní procházejí a prolézají. Oblíbené je procházení bránou při návratu z vycházky. Hra na nekonečný tunel (viz níže) zpestří nudný úsek delší cesty. - 55 -

Ptáme se:

Jaká byla brána? Úzká, široká, vysoká, nízká? Co jste museli udělat, abyste prošli? Skrčit se, protáhnout se bokem, jít po čtyřech, plazit se? Kdo se musel skrčit víc, kdo míň? Kolik dětí může projít zároveň?

Nekonečný tunel Cíle: zvládnout základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci, běžné způsoby pohybu v různém prostředí chápat prostorové pojmy (vpravo, vlevo, dole, nahoře, uprostřed, za, pod, nad, u, vedle, mezi apod.) Činnost pro skupinu dětí Pomůcky:

žádné

Popis: Děti utvoří dvojice, postaví se proti sobě, chytnou se za ruce a spojené ruce zvednou – utvoří bránu. Všechny dvojice se postaví do řady, a tak vznikne tunel. Určíme si, kdo je na začátku a kdo na konci.

Obrázek č. 69

Dvojice na začátku se pustí a projde tunelem. Na konci se zase chytí a prochází další dvojice. Tunel se tak stále posunuje. Můžeme měnit výšku paží, rozestupy, ke zvětšení rozestupů použít stuhy atd. Ptáme se podobně jako u předchozí činnosti.

Železnice Cíle:

řešit problémy, úkoly a situace více způsoby, myslet kreativně ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku spolupracovat s ostatními

Hra pro jednotlivce, dvojice i skupinu dětí Pomůcky:

stavebnice 48 dílků čtvrtkružnic

Popis: Děti pracují na koberci. Z dílků stavebnice stavějí různé tvary železnice podle vlastní fantazie nebo podle pokynů. Možnosti:

- 56 -

•

Děti sestavují uzavřené dráhy (aby mohl vláček objet dokola a vrátil se zase do stejné stanice). Dráhy mohou měřit provázkem a porovnávat délku, určovat počet dílků, které použily.

•

Sestavují dráhu ze všech dílů.

•

Propojují železnicí několik stanic, vyhýbají se při stavbě překážkám (rybník, hrad apod.)

Stavebnici lze doplnit díly s přímými kolejnicemi nebo křižovatkami. Děti stavbu doplňují domečky, stromy a dalšími doplňky podle libosti, využívají ji pro hru s vláčky. Na tomtéž principu lze vytvořit díly silnice pro auta. (Krejčová, Volfová 2001, s. 67)

Bludiště z listí Cíle: zvládnout základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci chápat prostorové pojmy řešit problémy, úkoly a situace více způsoby dodržovat herní pravidla Činnosti pro skupinu dětí i jednotlivce Pomůcky:

zahrada nebo park s listnatými stromy hrábě

Popis: Na podzim, když opadá listí ze stromů, vyhrabeme v něm snadno cestičky a vytvoříme bludiště. Dětem vysvětlíme, že tam, kde je listí, jsou vysoké zdi, kterými se nedá procházet, a že tedy nemohou přeskakovat z jedné cestičky na druhou, mohou pouze procházet „dveřmi“. Použitý materiál umožňuje snadno a rychle měnit tvar a směr cest, zvyšovat a snižovat obtížnost.

Obrázek č. 70

- 57 -

Obměny: •

Při pobytu v lese můžeme k vytvoření bludiště použít šišky.

•

Bludiště lze vyšlapat i ve sněhu. Sněhové bludiště je méně přehledné, proto je jeho řešení obtížnější. V oblastech, kde nemáme o sníh nouzi, můžeme vyznačit cesty sněhovými koulemi nebo cihlami.

•

Ve třídě lze vytvořit cesty a křižovatky z listů papíru nebo pruhů krepového papíru či ze stuh. Listy většinou tvoří přímo cestu, po které se chodí, pruhy vytvářejí „zdi“ podobně jako listí nebo šišky.

Reflexe: Při cestě k cíli se děti musí rozhodovat, pamatovat si směr, odkud přišly, snaží se předvídat, někdy musí napravovat chyby. Bludiště v listí je jednou z mála možností, jak poskytnout dětem příležitost řešit labyrint pohybem celého těla, ne jen zástupným předmětem. Tato činnost je pro děti vzrušující a nemohou se jí nabažit. Některé děti vyžadují od rodičů, aby jim vytvořili bludiště i doma na zahradě.

Malá bludiště Cíle:

ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku orientovat se v prostoru i v rovině řešit problémy, úkoly a situace více způsoby

Činnost pro jednotlivce i dvojice Pomůcky:

drobné stavebnice

Popis: •

Z kostek stavíme menší bludiště, po kterých se děti nepohybují samy, ale pohybují zástupným předmětem (autíčkem, figurkou, loutkou…). Můžeme je využít i k dechovým cvičením, kdy děti foukají do lehkého míčku a snaží se jej po cestičkách dopravit do cíle.

•

Cestičky bludiště můžeme postavit i z tzv. hříbečkové mozaiky, která bývá v mateřských školách k dispozici. Děti stavějí na dírkované podložce cestu pro figurku ze hry Člověče, nezlob se, pro kuličku, kterou se pak snaží dostat do cíle nakláněním celé podložky do stran, apod.

•

Pokud děti dobře zvládají řešení labyrintů v prostoru, můžeme jim nabídnout bludiště nakreslená na pracovních listech, kde vyznačují cestu tužkou.

Reflexe: Řešení labyrintů tužkou na papíře zařazuji až jako poslední aktivitu po zvládnutí bludišť prostorových. Místo tužky je vhodnější použít fix, na jehož stopě jsou patrná všechna váhání a zastavení. Čára nám rovněž ukáže, jak dítě pracuje s chybou. - 58 -

Stavbičky Cíle:

chápat prostorové pojmy, orientovat se v prostoru popsat situaci porozumět slyšenému ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku


dvě stejné sady kostek s různě velkými a barevnými kostkami

Popis: Hráči jsou k sobě zády nebo je mezi nimi paravánek. První hráč staví ze svých kostek stavbu a zároveň diktuje spoluhráči, co má dělat, aby postavil stejnou stavbu. Např.: Vezmi dlouhou červenou kostku, na ni dej dva zelené válečky a nahoru modrou stříšku. Stavby si pak porovnají. Reflexe: Hra je náročná na vyjadřování a porozumění. Pomáhá, když si na začátku hry ujasníme, jak budeme kterou kostku označovat. Velmi dobře se v této hře osvědčilo Lego.

6.3.4

Dimenze prostoru

Bramborová tiskátka Cíle: vědomě využívat všech smyslů, záměrně pozorovat, postřehovat, všímat si ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku chápat základní matematické pojmy (geometrické tvary) Činnost pro jednotlivce Pomůcky:

brambory nůž barvy misky papíry

Popis: Z brambor vyřežeme modely geometrických těles. Necháme s nimi děti manipulovat, osahat si je, mohou je poznávat hmatem i zrakem a hledat dvě stejné. Pak dětem nalijeme do misek trochu barvy, děti do ní namáčejí bramborové modely a otiskují je na

- 59 -

papír. Zkoušejí, jaký otisk zanechávají jednotlivé stěny. Později mohou otisky seskupovat do vzorů, rytmicky střídat prvky, zaplňovat plochu mozaikou.

Sestavování Cíle: řešit problémy, úkoly a situace, myslet kreativně vědomě využívat všech smyslů, záměrně pozorovat, postřehovat, všímat si pojmenovat většinu toho, čím je dítě obklopeno Činnost pro jednotlivce Pomůcky:

stavebnice s různými tvary kostek běžné předměty z okolí dětí soubor fotografií geometrických těles soubor obrázků nebo fotografií předmětů z okolí dětí

Popis: •

Dítě si prohlíží obrázky těles, vyhledává ze stavebnic kostky odpovídajících tvarů, z nich si pak staví.

•

Můžeme dát každému dítěti jen jeden nebo dva obrázky, hovořit s nimi o možnostech, které jim daný tvar poskytuje (co jde a nejde postavit a proč). Můžeme samozřejmě porovnávat množství atd.

•

Dítě si prohlíží obrázky těles, vybírá kostky ze stavebnice, hledá tyto tvary na reálných předmětech v okolí.

•

Dítě si prohlíží obrázky předmětů z okolí, snaží se určit, jaké těleso připomínají, opět vybírá odpovídající kostky.

Překážkové dráhy Cíle: chápat prostorové pojmy, orientovat se v prostoru i v rovině řešit problémy, úkoly a situace Činnost pro skupinu dětí Pomůcky:

tělocvičné nářadí a náčiní, které je v MŠ k dispozici noviny

Popis: Noviny nastříháme na díly, které budou symbolizovat vybrané nářadí a náčiní. Snažíme se přibližně dodržet tvar a poměr velikostí. Společně s dětmi připravíme plán překážkové dráhy. Dráhu podle plánku postavíme.

- 60 -

Při stavbě i při vysvětlování cvičení užíváme pojmy nahoru, dolů, vpravo, vlevo, nad, pod, vedle atd. Reflexe: Orientovat se v prostoru podle plánku děti v předškolním věku ještě zpravidla nedovedou. Tato aktivita musí být iniciována a řízena učitelkou, ale diskuse nad plánem, porovnávání velikostí a pohyb podle pokynů (případně značek) i tak poskytuje dětem cenné zkušenosti. Zvlášť chlapce tato aktivita často inspiruje k vytváření vlastních map a plánů. Sami pak podle nich zkoušejí chodit nebo stavět.

Hry na sněhu Cíle: zvládnout základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci, běžné způsoby pohybu v různém prostředí orientovat se v prostoru i v rovině Činnost pro skupinu dětí Pomůcky:

žádné

Popis: Děti s oblibou vyšlapávají ve sněhu cestičky a otiskují do sněhu stopy svých bot, svých těl a různých předmětů. Do sněhu vyšlapáváme ornamenty a vzory. Ohraničíme část plochy, vykrýváme ji celou otisky bot. Ze sněhových koulí stavíme zdi, hrady, bunkry. Je-li sněhu hodně, můžeme lopatou vykrajovat cihly a použít je ke stavbám.

- 61 -

7. Závěr Cílem práce bylo sestavení souboru tvořivých činností a her, určených dětem předškolního věku, zaměřených na vyplňování prostoru předměty, pohybem i vlastním tělem. Vytvořený soubor aktivit má tři části. První část upozorňuje na význam volné konstruktivní hry pro vývoj zvládání prostoru a ukazuje příklady činností dětí. Druhá část obsahuje ukázky oblíbených hraček a pomůcek a některé možnosti jejich využití. Třetí část popisuje řízené aktivity. Většina her v tomto souboru pochází z praxe učitelek, jak si je předávají ze zásobníku do zásobníku, některé jsem sama vytvořila během svého působení v mateřské škole. Her přímo převzatých z literatury není mnoho. Publikace zabývající se přípravou na matematiku v předškolním věku se převážně zaměřují na práci s číslem, s množstvím, případně na řešení problémů. V oblasti geometrie najdeme řadu didaktických her určených ke zpestření výuky na základní škole. Pro předškolní děti jsou tyto hry většinou příliš náročné, ale některé lze pro potřeby dané věkové skupiny upravit. Řízené aktivity byly ověřeny v praxi při práci se skupinou dětí ve věku 4 – 6 let. Jsou doplněny komentářem obsahujícím postřehy získané pozorováním dětí při provádění činností a doporučení, která mohou pomoci při dalším využití. Některé činnosti se na první pohled jeví jako obtížné pro předškolní děti. Jsou-li však dětem nabízeny často, případně s náležitým komentářem, jestliže s dětmi při práci hovoříme a mohou pozorovat ostatní (zralejší, zručnější) děti při činnostech, motivuje je to k dalšímu zkoušení a nakonec dokážou problémy vyřešit. Některé úlohy přímo vyžadují zácvik a opakováním se děti viditelně zlepšují. Soubor her jistě není vyčerpávající, je možné jej dále doplňovat a rozšiřovat. Jde jen o to, abychom si uvědomili, čím která činnost přispívá k rozvoji předmatematických představ dětí předškolního věku a dokázali toho využít k vybudování dobrých základů pro jejich budoucí vzdělávání.

- 62 -

8. Seznam literatury BURIÁNOVÁ, J. et al. Metodické listy pro předškolní vzdělávání. 1. vyd. Praha : Raabe, 2001. (volné listy v pořadači) ISBN 80-86307-03-4 KING, A. Co dokážu s matematikou II. 1. vyd. Havlíčkův Brod : Fragment, 1999. 112 s. ISBN 80-7200-314-3. KOCH, J. Výchova kojence v rodině. 3. vyd. Praha : Avicenum, 1986. 208 s. KOLLÁRIKOVÁ , Z., PUPALA, B. (eds.) Předškolní a primární pedagogika = Predškolská a elementárna pedagogika. 1. vyd. Praha : Portál, 2001. 455 s. ISBN 807178-585-7. KOŤÁTKOVÁ, S. Hry v mateřské škole v teorii a praxi. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2005. 184 s. ISBN 80-247-0852-3. KREJČOVÁ, E. VOLFOVÁ, M. Didaktické hry v matematice. 3. vyd. Hradec Králové : Gaudeamus, 2001. 120 s. ISBN 80-7041-423-5. KUŘINA, F. et al. Matematika a porozumění světu: kniha pro rodiče a zvídavé žáky. Praha: Academia, 2008. rukopis MIŠURCOVÁ , V. FIŠER, J. FIXL, V. Hra a hračka v životě dítěte. 1. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1980. 143 s. Knihy pro rodiče. OPRAVILOVÁ, E. Předškolní pedagogika II. : hra (cesta k poznání předškolního dítěte). 1. vyd. Liberec : Technická univerzita, 2004. 35 s. ISBN 80-7083-786-1. OPRAVILOVÁ, E. Dítě si hraje a poznává svět. 1. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1988. 184 s. OPRAVILOVÁ , E, GEBHARTOVÁ, Vladimíra. Rok v mateřské škole : kurikulum předškolní výchovy. 1. vyd. Praha : Portál, 2003. 496 s. ISBN 80-7178-847-3. PETRÁČKOVÁ, V., KRAUS, J. et. al. Akademický slovník cizích slov. 1. vyd. (dotisk) Praha: Academia, 2001. 834 s. ISBN 80-200-0982-5 PIAGET, J., NHELDEROVÁ, B. Psychologie dítěte. 2. vyd. Praha : Portál, 1997. 144 s. ISBN 80-7178-146-0. Přispěvatelé

Wikipedie,

Prostor

(geometrie)

[online],

Wikipedie:

Otevřená

encyklopedie, c2007, Datum poslední revize 17. 07. 2007, 10:30 UTC, [citováno 29. 12. 2007]

- 63 -

SMOLÍKOVÁ , K. et al. Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. 1. vyd. Praha : Výzkumný ústav pedagogický, 2006. 48 s. Dostupný z WWW: . ISBN 80-87000-00-5. Velký slovník naučný. 1. vyd. Praha : Diderot, 1999. 2 sv. (842, 843-1679 s.). ISBN 80902723-1-2. ZELINKOVÁ , O. Poruchy učení. 1. vyd. Praha : Portál, 1994. 196 s. ISBN 80-7178038-3.

- 64 -

Hry a činnosti na vyplňování prostoru s dětmi předškolního věku

Recommend Documents