Hrozí světu globální konflikt Prima str. 1 11:00 Partie

Hrozí světu globální konflikt 22.2.2015

Prima

str. 1

11:00 Partie

;;

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor -------------------Dobrý den, dobré dopoledne. Vítejte při sledování dnešní Partie. Pozornost celého světa tento týden upírala k Ukrajině, kde přesně před týdnem začalo platit už druhé příměří dojednané v Minsku. Jenže opět zněla střelba, opět umírali lidé, opět se posunula bojová linie. V jiném koutě světa opět vraždili členové Islámského státu. Máme se proto obávat budoucnosti? Hrozí světu globální konflikt? Odpověď budou v dnešní Partii hledat poradce ministra obrany Lukáš Dyčka z Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií Univerzity obrany. Dobrý den. Lukáš DYČKA, Centrum bezp. a vojenskostrategických studií Univerzity obrany -------------------Dobrý den. Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor -------------------A František Šulc, bývalý ředitel kabinetu ministra obrany. I vám dobrý den. František ŠULC, bývalý ředitel kabinetu ministra obrany -------------------Dobrý den. Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor -------------------V průběhu Partie ještě přizveme i kolegu Jana Nováka, který tento týden natáčel na Ukrajině v místě nejtvrdších bojů. Takže, Honzo, i tobě dobrý den. Jan NOVÁK, válečný reportér FTV Prima -------------------Dobré dopoledne. Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor -------------------Varování před globálním konfliktem přichází jak od českých politiků, tak i ze světa, naposledy je vyslovila Rada bezpečnosti OSN. Částečné shrnutí toho, co se ve světě děje, připravil kolega Patrik Kaizr. / reportáž / Patrik KAIZR, redaktor -------------------Teroristé schovaní mezi uprchlíky ze severní Afriky. ISIS ovládá část Libye a už otevřeně vyhrožuje Itálii. Po moři je to do Evropy jen 400 kilometrů. Když radikálové v minulých dnech podřezali hrdla křesťanům z Egypta, udělali to právě na břehu moře, přičemž popravovaní Egypťané byli otočeni k tvářemi k Itálii. osoba -------------------Bedlivě sledujeme situaci v Libyi. Důrazně odsuzujeme teroristické útoky a i nadále budeme tuto zemi a dění v ní monitorovat a podporovat OSN. Patrik KAIZR, redaktor --------------------

Libyi ani Itálii tyto řeči ale zřejmě nestačí a prosí teď svět o včasnou pomoc. Aby taky ne. Včera teroristé z ISIS odpálili v libyjském městě Quba 3 nálože a zabili 45 lidí. Itálie se zase potýká s masovou imigrační vlnou. Ze severu Afriky do země připlulo převážně po moři už na 200 tisíc uprchlíků. Muhammad AL-DAIRI, libyjský ministr zahraničí -------------------Pomozte nám vybudovat armádu. Zrušte zbrojní embargo pro Libyi. Naše armáda musí získat zbraně, aby si poradila s šířením terorismu. Paolo GENTILONI, italský ministr zahraničí -------------------Zhoršení situace v Libyi ukládá, zdůrazňuji, ukládá mezinárodnímu společenství změnu tempa, než bude příliš pozdě. Patrik KAIZR, redaktor -------------------Zdá se, že svět stojí před další válkou. Už i americký prezident Barack Obama připustil pozemní operaci v Sýrii. Letecké nálety ISIS nezničí. A to, že je svět na pokraji konfliktu, připouští i čeští politici a špičky armády. redaktor /citace: Petr PAVEL, náčelník Generálního štábu Armády ČR/ -------------------"Často přivíráme oči před tím, co se u nás děje. Jsme pod čarou ponoru a na palubě se pořád ještě tancuje. Promiňte mi tu narážku, říká se, že bude líp, místo abychom přiznali, že nebude." redaktor /citace: Jiří BALOUN, zástupce náčelníka generálního štábu/ -------------------"Zdroje možných bezpečnostních hrozeb pro Českou republiku jsou šíření radikálních ideologií, ekonomické dopady, terorismus, radikalizace evropské společnosti a radikální zhoršení ekonomické situace." Patrik KAIZR, redaktor -------------------Jenže Evropu ohrožuje i válka na Ukrajině. Například na denním pořádku jsou provokace ruského letectva, které narušují vzdušný prostor nad Evropou a členskými zeměmi NATO. Odborníci na bezpečnost se v českém parlamentu shodli: "Náš pocit bezpečí je iluze. V podstatě už jsme ve válce. Jen si to nechceme připustit a nejsme ochotni vzdát se pocitu bezpečí." / konec reportáže / Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor -------------------Pánové, opravdu stojíme na hranici velkého globálního celosvětového konfliktu? Lukáš DYČKA, Centrum bezp. a vojenskostrategických studií Univerzity obrany -------------------Já bych byl tady v tomhle trošku opatrný, to slovo válka je hodně závažné na to, abychom s ním takhle hazardovali. A já proto, že o válce přednáším docela často, tak vím, že válka má celou řadu znaků. A jeden z těch znaků jsou aktéři, to znamená, kdo v té válce bojuje. A já si úplně nejsem jistý, že my vlastně umíme popsat, kdo by proti komu teď bojoval. Dobrá, tak možná jsme to my jako západní civilizace. Ale kdo bojuje proti nám? Je to Rusko, které už tady minimálně posledních 8, 10 let zvětšuje svůj potenciál, nemyslím si. Nebo je to terorismus, který je tady od roku 2001? Nebo snad je to Čína, která roste posledních 20 let? Takže pokud nevíme, kdo vlastně ve válce bojuje, těžko s tímhle slovem můžeme nakládat takhle, takhle jednoduše. Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor -------------------Blíží se svět globálnímu konfliktu, nejsou v současnosti znatelné nějaké rysy, jako třeba v 30. letech minulého století?

František ŠULC, bývalý ředitel kabinetu ministra obrany -------------------Tak určitě najdete, ale nebavil bych se rozhodně o globálním konfliktu, jo, za prvé zcela bych souhlasil s tím, že je nutné dělit aktéry, protože každý se chová nějakým způsobem jinak a pokud bych se na to měl podívat rétorikou posledních cca 15 let, tak už ve válce jsme, říkali jsme globální válka proti terorismu, používá to někdo do dneška, byť to spojení je, ten novotvar je nesmysl, takže vlastně ve válce už jsme 15 let. A jestli jsme si toho nevšimli, tak, tak to je velká asi škoda. Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor -------------------Co je v současné době tou největší hrozbou? Terorismus nebo světové dluhy? Lukáš DYČKA, Centrum bezp. a vojenskostrategických studií Univerzity obrany -------------------To jste řekl dobře, ale těch hrozeb je jednoznačně víc a není úplně velká shoda na tom, která vlastně z nich je ta hlavní. Když se podíváme třeba jenom na Českou republiku, tak tady panuje velký názorový střet, jestli tou hrozbou je právě ten rostoucí potenciál třeba Ruska, anebo jestli je to ten 15 let starý terorismus, o kterém mluvíme dlouho, anebo jak to řekl krásně generál Baloun, a koneckonců, i vy, ty dluhy a ekonomická situace. Takže ten rozpor mezi experty je veliký. To je jedna rovina. A druhá rovina je potom ta politická, kde já úplně nevidím ochotu reflektovat kteroukoliv z těhle těch hrozeb dostatečně silně. A byť bychom si vybrali jednu z nich, tak dostatečně dobře na ní reagovat. A je to dáno společenskou poptávkou, která také ale existuje. Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor -------------------Vy jste říkal, že ta válka má jasná "pravidla", že proti sobě stojí nějaké mocnosti. Není třeba v současné době čas přehodnotit vlastně tento pohled na válku, kdy vlastně nemáme jasně daného ve své podstatě protivníka? Lukáš DYČKA, Centrum bezp. a vojenskostrategických studií Univerzity obrany -------------------Tak potom nám ten pojem válka devalvuje a stává se něčím jiným. Je to nějaký střet, nějaký názorový střet, možná přerůstající do ozbrojeného konfliktu, každopádně to nebude válka. A já bych byl opravdu opatrný, vzpomeňme si na generace mých babiček, možná vašich, možná vašich otců, kteří tu válku zažili, skutečně v drastickém slova smyslu, viděli ty mrtvé okolo sebe, myslím 2. světovou válku, nic takového tady není. Takže tu válku používejme opatrně. Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor -------------------Je ještě vůbec v současné době možné, aby proti sobě stály mocnosti, dřív to tak vždycky bylo, Západ versus Východ, spojenci proti nacismu? František ŠULC, bývalý ředitel kabinetu ministra obrany -------------------Takhle debata je problematická z toho důvodu, že převládají nějaké představy o válce, ty naše představy o válce vycházejí z představ filmů, které známe o 2. světové válce, o 1. světové válce, jenom upozorním, že za posledních asi 5 tisíc let tyto typy konfliktu byly v naprosté menšině historicky, spíš se válčilo, spíš Afghánistán zapadá do toho, jak většinově se válčilo v těch posledních 5 tisících letech, než 2. světová válka, to znamená, Clausewitz psal o válce jako o chameleonovi, válka má spoustu znaků, nabývá různých tváří. Samozřejmě můžou proti sobě stát, stanout velmoci. Já jsem, já si myslím, že svět se, ten světový řád se jaksi přetváří spíše do podoby 19. století, než do podoby studené války, to znamená, vznik určitých ad hoc koalic, proxi-válek tak, jak to bylo, tak, jak to bylo vlastně za, za studené války, například v Africe a tak dále, to znamená, já bych nečekal nějaký globální konflikt, kdy se sejdou 2 panovnické domy a globálně si to vyřídí, ale spíše budeme svědky toho, co jsme svědky do dneška, to znamená, různých typů střetů, různých typů hrozeb. Příklad, co je největší nebezpečí Islámského státu? Je to to, že dokáže zorganizovat nějaké velké akce v Evropě, obávám se, že nikoliv, protože pokud se podíváte na oběti teroristických činů, tak z hlediska obětí válek jako takových je to naprostá menšina. Největším nebezpečí je destabilizace toho Jihu, toho vlastně měkkého podbřišku Evropy, která povede k velmi migračním vlnám, spolu například se

zhoršujícím se klimatem, to znamená se suchem, které, které panuje v Africe. To znamená, pokud tohle spojíte, tak z Jihu je největší hrozbou tato. Z Východu je samozřejmě tou hrozbou Rusko, ne proto, že bych se chystal pozítří obsadit Českou republiku nebo obsadit NATO, ale to, že to, co předvedlo na Ukrajině v roce 2008, to, co nyní předvádí, teda v Gruzii nyní předvádí na Ukrajině, se dá očekávat, že podél hranice bude předvádět i nadále, protože Rusko se cítí býti mocností a tím bude vlastně destabilizovat ten řád zase na naše východní hranice a ohrožovat zájmy Evropské unie. Takže spíš v tomto smyslu, než střety velkých armád na moři, ve vzduchu. Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor -------------------Profesor ..., ano. Lukáš DYČKA, Centrum bezp. a vojenskostrategických studií Univerzity obrany -------------------Já bych tady k tomu měl ještě dobrý dodatek, který se týká čísel. Když se podíváte na data o světovém zbrojení, výdajích na zbrojení, tak paradoxně v roce 2013 klesly oproti předchozímu roku asi o 2 procenta. Za rok 2014 ta data zatím nejsou dostupná. Každopádně ony rostou jenom v konkrétních regionech. V Africe asi o 136 procent, na Blízkém východě asi o 50 procent. Takže nějaký globální konflikt, globální válka zjevně nehrozí, jestliže globálně klesají výdaje. Spíše hrozí, přesně, jak říkal kolega, ty konflikty v nějakých těch regionálních souvislostech a v konkrétních vymezených regionech. Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor -------------------Profesor Oskar Krejčí v rozhovoru pro První zprávy prohlásil: "Jsme svědky třetího kola rozpadu uspořádání světa, které se vytvořilo po 2. světových válkách ve 20. století." Kdo se snaží přemalovat mapu světa? Snaží se někdo přemalovat mapu světa? Lukáš DYČKA, Centrum bezp. a vojenskostrategických studií Univerzity obrany -------------------Já myslím, že kontinuálně vlastně skoro každý, kdo není spokojený s tím uspořádáním, které tady zatím panuje. A musíme si uvědomit, že to uspořádání zatím favorizovalo nás, tedy Západ, takže do jisté míry, byť se nám to nelíbí, tak chápu, že třeba právě to Rusko není spokojeno s tím, jak ten svět vypadá, snaží se ho přemalovat, ale nemusí to být jenom státní aktéři a vidíme to s celou řadou nestátních aktérů, z nichž paradoxně jeden se jmenuje Islámský stát, ale má spíše celou řadu těch nestátních znaků. Takže tady tyhle skupiny, které nejsou spokojené, ať už s dominancí Západu ekonomicky a nebo s dominancí Západu vojensky či kulturně, tak samozřejmě mají tendence tu, to nastavení měnit poměrně výrazně. Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor -------------------Vzhledem k tomu, co jste popsal před chviličkou, máme očekávat konec rozdělení světa na Východ a Západ? František ŠULC, bývalý ředitel kabinetu ministra obrany -------------------No, tak my jsme si to rozdělení světa na Východ a Západ namalovali za studené války a pořád v tom, jaksi v tom obraze mentálním žijeme a on vlastně nefungoval zcela ani, ani tehdy. A viz například Hnutí nezúčastněných států, který se ho snažilo nabourat. Já bych to nedělil na Východ a Západ, protože já bych to skutečně dělil na významné hráče, kteří formulují a budou formulovat tu bezpečnost, bezpečnost, mezinárodní bezpečnost v 21. století, a tam rozhodně padá, spadá i Čína. To, že my si Číny všímáme jaksi méně a všímáme si jí zde primárně jako ekonomické, ekonomické velmoci, je dáno tím, že je daleko, že máme pocit, že vlastně nás žádným způsobem neohrožuje, pokud se budete bavit o sousedech Číny v Asii, tak ti ji vidí, vidí zcela jinak, to znamená, viz ten střet Číny například s Japonskem o sporné ostrůvky, emancipace Číny, to znamená, těch hráčů vlastně bude více a já bych, my jsme se, my se blížíme do toho multipolárního světa, po kterém jsme neustále volali a jsme překvapeni vlastně, že, jak vypadá. Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor --------------------

Jak si vysvětlujete, že nejkrvavější konflikty jsou tam, kde byl svržen, svržen diktátorský režim a byla tam importovaná ta západní demokracie, Ukrajina, Libye, Afghánistán? Lukáš DYČKA, Centrum bezp. a vojenskostrategických studií Univerzity obrany -------------------Já bych nesouhlasil s tím, že tam byla importována ta západní demokracie. Ta demokracie, to nejsou jenom vnější znaky, jako to, že máme svobodné volby a několik politických stran, demokracie je mnohem víc, nějaké určité myšlení těch lidí, občanská společnost, a to jsme importovat rozhodně nedokázali, to znamená, tady si nemyslím, že jsme něco importovali, my jsme zkrátka svrhli diktátorské režimy a místo nich jsme nebyli schopní, a myslím, že to ani není možné, importovat to, co považujeme za správné, takže to období, kterým teďka procházíme, podle mě je, řekněme, přechodné, než ta situace nějakým způsobem stabilizuje, může to nějakou dobu trvat a trvat bude a bude velice krvavé. Každopádně je to období přechodné, není to nějaký nový trend, takže ... Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor -------------------Nebyla třeba chyba, když spojenci svrhli Muammara Kaddáfího v Libyi, že neměli už třeba připravený nějaký ten plán B, který by tam nějakým způsobem zajistil stabilitu té země, protože spoustu lidí teď a spoustu komentátorů teď říká, že v Libyi bylo za Kaddáfího paradoxně lépe než teď, kdy je Libye vlastně rozparcelovaná a v dost těžkém konfliktu? Lukáš DYČKA, Centrum bezp. a vojenskostrategických studií Univerzity obrany -------------------Pozdě bycha honiti se říká, je to pěkné české přísloví. A sem určitě velice dobře sedí. Tak samozřejmě, že v té Libyi bylo líp v krátkodobém ohledu za Kaddáfího. Každopádně to, co se tam dělo, bylo z lidského hlediska nepřijatelné. A znova, to, co se tam děje teď, je nějaké přechodné období. A věřím, že časem, až se ta situace stabilizuje, otázka je, jak dlouho to bude trvat, tak se situace nějakým způsobem zlepší. V Egyptě se ta situace zlepšila, byť se tam ten režim zase vrátil k tomu vojenskému, vojenskému režimu, který tam v podstatě byl do té doby, takže Egypt může sloužit jako takový dobrý modelový příklad, jak ta situace bude vypadat třeba v Libyi za několik let, možná časem v Sýrii. Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor -------------------Není chybou vměšování se do vnitrostátních záležitostí, třeba těch muslimských států, když si vezmeme, tak například vznik Islámského státu je proto, že Američané a západní vojáci jsou na, na muslimském území? František ŠULC, bývalý ředitel kabinetu ministra obrany -------------------No, já bych to v žádným případě nespojoval a rozhodně bych nekupoval tuto rétoriku, jo, to je pouze rétorika, stejně jako, podívejte se, Usáma bin Ládin velice často hovořil o Palestincích a Al-Kajdě i Islámskému státu jsou Palestinci vcelku ukradení, jo, to znamená, že já bych rozhodně nespojoval s tím, že je nějaká přítomnost vměšování se a proto vznikl Islámský stát. Ten by vznikl tak jako tak. To jsou, to jsou hnutí, to jsou organizace, které vznikají za určité situace. To znamená, pokud se podíváte a je docela důležité to, na co jste se ptal před tím a o čem hovořil kolega, kolega Dyška, Dyčka, když je obecná představa, že když je autokracie nebo totalita, tak ten režim je stabilní a potom do toho někdo zasáhne a ten režim se zhroutí a vypukne krveprolití, občanská válka, ono se ukazuje, že tam není kauzalita, ono čím ten režim je tvrdší, autokracie, totalita, a to se podívejte na Libyi, to se podívejte na Sýrii, vlastně na Bašára Asada, tak ty režimy, ty změny moci mají obvykle tendenci probíhat velice krvavě. Čím tvrdší je vlastně ten režim. Takže my jsme toho svědky. A já upřímně pochybuji, že například v Libyi, kde, kde došlo k zásahu pouze vzdušnému a v omezené míře pozemnímu, tak, takže Evropa nebo Západ obecně způsobily nějakou tragédii, nezpůsobily, protože i kdyby Západ nezasáhl, tak ta situace by tam byla naprosto stejná. Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor -------------------Je ještě možné nějak zastavit Islámský stát, už jsme tady slyšeli, že americký prezident připustil pozemní operaci v Sýrii?

Lukáš DYČKA, Centrum bezp. a vojenskostrategických studií Univerzity obrany -------------------Já myslím, že zastavit ho je možné a on se v podstatě zastaví sám tou svojí excesivní krutostí. A kolega naznačil, každý ten režim, který je založený na nějaké krutosti nebo násilí, tak dříve nebo později padne a padne velice krvavě. A já si v historii neumím vybavit žádný režim, který by tou krutostí takhle disponoval a byl schopný přežít. Takže ten Islámský stát minimálně od upálení toho pilota z Jordánska se v podstatě odepsal a diskvalifikoval. A i bez nějakého pozemního zásahu ze Západu je v podstatě na ústupu a on tu válku prohraje. Teďka jde jenom o to nenechat se do té války vtáhnout, dle mého ohledu. A všelijaké to podřezávání těch západních novinářů je v podstatě jakousi zoufalou snahou Islámského státu přivést ten zásah Západu, který tomu Islámskému státu zase dá legitimitu. Takže z našeho pohledu myslím si, že je potřeba nenechat se vyprovokovat a nechat ty muslimské státy právě v tom regionu, aby ten Islámský stát porazily samy, to je jediný způsob, jak zaručit nějaké stabilní uspořádání. František ŠULC, bývalý ředitel kabinetu ministra obrany -------------------Můžu dodat jenom k tomu jednu věc, naprosto souhlasím. Já si myslím, my nemůžeme házet do pytle to, co se děje od Afriky až po ..., od severní Afriky až po Afghánistán, Islámský stát taky není jedna jednolitá entita, my máme na něj nahlížet tím naším prismatem státu, ale on vlastně stát není, na jednu stranu říkáme, že není, na druhou stranu tak na něj nahlížíme. My bychom měli dělit jeden problém od druhého. A tam, kde je možno zasáhnout, tam, kde je něco možné udělat, tak to udělat. Typu Libye, sice Islámský stát tam je, ale libyjský problém je zcela odlišný. Klíč k řešení Iráku, Kurdistánu, leží v Sýrii v tuhle tu chvíli, to těžiště je v Sýrii, nikoliv v samotnému Iráku a tak dále, a tak dále, takže je potřeba skutečně velice pečlivě dělit ty jednotlivé proudy, jednotlivé věci, které se odehrávají a reagovat na ně správnými nástroji a někdy nereagovat. Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor -------------------Je tomu týden, co na Ukrajině začalo platit příměří dohodnuté v Minsku. Na mnoha místech sice opravdu palba ustala, ale v takzvané debalcevské kapse se bojovalo dál. A právě tam natáčel i náš kolega Jan Novák. Honzo, ještě jednou dobrý den. Jan NOVÁK, válečný reportér FTV Prima -------------------Dobré dopoledne. Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor -------------------Jak u Debalceve vypadalo to, ta chvíle, kdy se vyhlásilo příměří? Bojovalo se tam? Jan NOVÁK, válečný reportér FTV Prima -------------------My jsme v podstatě minulou sobotu přiletěli na Ukrajinu a pohybovali jsme se v místech, kde bylo vyhlášeno příměří, nebo v takzvané frontové linii. Hovořili jsme s lidmi, jestli ta, jestli příměří je dodržováno, vesměs nám potvrdili, že ano, ovšem krom místa, krom města kolem Debalceve nebo Debalcevo, kde naopak ty boje byly intenzivnější. A nutno k tomu podotknout, že příměří nedodržovala ani jedna ze stran, tedy ani Ukrajina, ani separatisté. Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor -------------------Jak místní lidé vnímali ta minská jednání, doufali, že bude klid, nastane mír, jak potom reagovali, když ta palba neustala? Jan NOVÁK, válečný reportér FTV Prima -------------------Ano, asi nepřekvapím, když řeknu, že všichni lidé, s kterými jsme hovořili, tak říkali to samé, že chtějí mír, chtějí, aby boje přestaly. Druhým dechem ale dodávali, že v podstatě to je válka o nich bez nich, jich se nikdo neptal, jestli chtějí žít na Ukrajině, jestli chtějí žít v nějaké separatistické nebo, nebo jiné oblasti, zdali chtějí patřit k Rusku, zkrátka oni to vnímají tak, že ty boje probíhají nezávisle na jejich vědomí a na jejich chtění.

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor -------------------Děkuji. Co znamená to, že vlastně po vyhlášení toho minského příměří se ještě u Debalceva bojovalo, že separatisté prohlásili, že debalcevská kapsa není součástí téhle té minské dohody? František ŠULC, bývalý ředitel kabinetu ministra obrany -------------------No, v první řadě já si myslím, že se zcela potvrdila slova, předchozí slova Angely Merkelové, že, že Vladimiru Putinovi se nedá věřit a že se s ním nedá bavit, to je v první řadě. A překvapuje mě, že do toho šla tímto způsobem, byť věděla, že asi ta dohoda nebude příliš platit. A já si myslím, že jeden můj kamarád mi napsal krásnou SMSku, nás na vojenské škole učili, že příměří vypadá jinak, učili nás to špatně, no, neučili to špatně, samozřejmě, to příměří, to, co se odehrálo v Minsku, já spíše beru jako určitou diploma ..., jako určitý diplomatický pokus, který ale z druhé strany, to znamená, ze strany Moskvy, ze strany Ruska, primárně, protože to je ta síla, která ovládá separatisty, která je zásobuje logisticky a která jim pomáhá s vedením operací, tak nebyl myšlen vážně, dokud se prostě nevytvoří, dokud se nevyřeší minimálně tato kapsa a popřípadě, dokud se nevyřeší další části, to znamená, já bych očekával, že ty boje budou pořád nějakým způsobem pokračovat omezeně a právě bude, bude dokládáno, že vlastně to jsou omezené výstřelky, které trvají několik dní a budou ukončeny velice rychle a to příměří se nemění, protože Rusku tato situace vyhovuje. Lukáš DYČKA, Centrum bezp. a vojenskostrategických studií Univerzity obrany -------------------Já bych si dovolil reagovat. Já jsem si vytáhl data z OBSE včera večer, která v podstatě mluví o tom, že to příměří je dodržováno, což je zajímavé, protože OBSE považuju za relativně nestrannou organizaci, kromě samozřejmě oblasti Debalceva a Horlivky, což jsou jakoby kapsy, které, kde probíhají docela tuhé boje neustále. Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor -------------------Na ty se tedy minská dohoda nevztahuje? Lukáš DYČKA, Centrum bezp. a vojenskostrategických studií Univerzity obrany -------------------Na ty se minská dohoda podle povstalců nevztahuje, podle Západu jakýmsi způsobem ano, ale když se podíváte na mapu, kde to Debalceve leží, tak ono je úplně logické a docela racionální jako očekávat, že povstalci se tu kapsu pokusí získat, ve chvíli, kdyby tam kapsa zůstala, tak by to byl zdroj dalšího sporu a dalšího konfliktu stejně jako doněcké letiště, to znamená, jakoby ponechat to Debalceve v rukou ukrajinské armády tak, jak s tím ze začátku možná počítala ta minská dohoda, bylo nezodpovědné z těch, ze strany těch, kteří tu dohodu podepsali, protože bylo jasné, že je to řešení, které nemůže vydržet, proto tam podle mě ale byl asi ten třídenní odklad toho příměří, protože všichni počítali s tím, že v té době se povstalci to území pokusí dobýt a tím pádem ho získat a ten problém nějakým způsobem vyřešit. Takže ta situace, která se tam vyvinula, to znamená, že Debalceve v rukou povstalců podle mě stabilizovala celou, celou, celý ten konflikt a teď už možná je nějaká šance na to dodržování příměří, koneckonců OBSE, jak jsem říkal, to potvrzuje. František ŠULC, bývalý ředitel kabinetu ministra obrany -------------------Já jenom, jestli můžu, já bych nežongloval se slovíčky. Příměří znamená, že se neválčí. Pokud se válčí, není to příměří. To je jednoduchá logika, v tomto případě akceptovatelně černobílá. Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor -------------------Už tohle to naznačuje, že ..., nebo už toto naznačuje, že je situace na Ukrajině opravdu velmi nepřehledná, kdo je vlastně tím agresorem v tuto chvíli, nebo respektive než začalo to příměří? Lukáš DYČKA, Centrum bezp. a vojenskostrategických studií Univerzity obrany -------------------Já ...

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor -------------------Dá se to nějakým způsobem, protože například Ruský prezident Putin stále říká, že proti ukrajinské armádě válčí východoukrajinští traktoristé a horníci. Ukrajinská armáda hovoří o ruských vojácích s ruskou technikou. Lukáš DYČKA, Centrum bezp. a vojenskostrategických studií Univerzity obrany -------------------Samozřejmě já v tomhle tom myslím, že Ukrajinci, byť jejich propaganda poslední dobou selhává, tak mají pravdu, opravdu ti Rusové tam poslali velké množství vojáků, velké množství techniky, tady bych se zase těch Rusů rozhodně nechtěl zastávat, tam je to do značné míry její vina. Otázka je, jak moc ten konflikt opravdu začal tím, že začali být nespokojeni traktoristé a ti horníci. Vzpomeňme si, kdo byl první, kdo vlastně vyhlásil nezávislost na Ukrajině, to nebyl ani Luhansk, to nebyl ani Doněck, to byla lvovská oblast na západě Ukrajiny, která vyhlásila nezávislost na Ukrajině ještě ve chvíli, kdy tam vládl prezident Janukovyč. Takže ty separatistické tendence nejsou záležitostí jenom Východu, ony jsou záležitostí i Západu, a řídí se zkrátka jenom tím, kdo zrovna v Kyjevě vládne. A zkrátka vyhrála prozápadní vláda, proto se v podstatě východní Ukrajina pokusila odtrhnout. Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor -------------------Jak se vlastně zjišťuje, kdo má na Ukrajině zbraně a vojáky, protože furt je to takové jako, co známe z médií, co na sebe jedna a druhá strana nahází, víme, jsou tam špioni, máme družicové záběry? František ŠULC, bývalý ředitel kabinetu ministra obrany -------------------Já bych předpokládal, že samozřejmě zpravodajské služby to velice bedlivě sledují, mají lidi na místě, takže dostávají zprávy odtamtud, zároveň jste schopen prokázat spoustu věcí, například satelitními snímky, pokud se zaměříte na tu oblast, no, a potom už jenom stačí používat také logiku, jo, pokud prostě hlavní zbraní používanou v tomto konfliktu je dělostřelectvo, a to prosím na obou stranách, tak já nevím, jak traktorista z Luhansku přijde poměrně vyspělému státu Grad nebo, nebo, nebo k dělostřelectvu, jak tak rychle získá takový zácvik, že je schopen docela dobře trefovat ukrajinskou armádu a tak dále, a tak dále, to znamená, tam jenom stačí se podívat na to, jaké zbraně se používají, kolik té munice se tam vlastně spotřebuje, ta munice se tam musí nějak dostávat. A ta, ten, ty přístupové cesty vlastně ze Západu jsou uzavřené samozřejmě z té ukrajinské strany, to znamená, musejí jít z Východu, to je prostě vcelku logické. Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor -------------------Petro Porošenko a Bezpečnostní rada Ukrajiny chtějí do země pozvat jednotky OSN, dá se ale očekávat, že Rusko toto pozvání nebo tento mandát na půdě OSN zablokuje. Je reálné, aby na Ukrajinu vstoupily nějaké mezinárodní jednotky, aniž by tomu Rusko dalo požehnání? Co by to znamenalo, kdyby tam vstoupily bez toho, aniž by Rusko souhlasilo? Lukáš DYČKA, Centrum bezp. a vojenskostrategických studií Univerzity obrany -------------------No, to by znamenalo především popření těch dohod z Minsku, protože ty dohody z Minsku přece hovoří o tom, že třeba otázka hranic z Ukrajiny s ruskou má být řešena jednáním mezi povstalci a ukrajinským velením, vedením, to znamená ve chvíli, kdy by tam přišla další entita /nesrozumitelné/ a ještě bez svolení těch povstalců, řeknu, navíc i Ruska, tak by potom šlo proti duchu těch dohod samotných, což by ale potom znamenalo, že jakékoliv otázky o příměří jsou irelevantní a v podstatě se proti tomu duchu stavíme i my, kteří jsme tam ty jednotky případně poslali. Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor -------------------A platí ještě teda v současné době ty minské dohody, když byly porušovány vlastně už na začátku vlastně ... Lukáš DYČKA, Centrum bezp. a vojenskostrategických studií Univerzity obrany --------------------

To je složité, oni povstalci řekli dopředu, že část těch dohod dodržovat nebudou a týkalo se to třeba Debalceve, otázka je, jak moc Rusko tohle třeba mohlo ovlivnit, já si myslím, že, že v podstatě mohlo, ale bylo by nelogické, kdyby to dělalo, podle mě platí, ale nevydrží dlouho. Já si umím představit další postup povstalců, když se podíváme na mapu, jak vypadá situace, tak je to jenom logické, snaha dobýt přístav Mariupol je prostě z vojenského hlediska naprosto jednoznačně logická, normální, přirozená, takže si myslím, že teďka to příměří bude sloužit nějakým způsobem k dozbrojení obou dvou stran, připravení pozic, Ukrajinci to koneckonců to potřebují mnohem více, než ti povstalci samotní. A další kolo si asi obě dva strany rozdají někdy na jaře. Můžeme se na to těšit. Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor -------------------Není právě teď ten čas, aby opravdu zasáhlo OSN? František ŠULC, bývalý ředitel kabinetu ministra obrany -------------------OSN může zasáhnout, pokud s tím souhlasí Rada bezpečnosti a pokud s tím souhlasí všichni jeho členové. Já si myslím, že abych tak neshazoval zase se stolu, že nedojde k dohodě, ale já si myslím, že když přijdou jednotky OSN na Ukrajinu, tak je nutné si říci, kam půjdou. Pokud půjdou na tu linii příměří mezi povstalci a mezi vlastně ukrajinskou armádou, tak v tu chvíli dokážou, jediní budou monitorovat tu linii, ale umožní to, co popisoval kolega Dyčka, dozbrojení separatistů z Východu, to těžiště toho konfliktu leží na ukrajinsko-ruské hranici, dokud ta nebude zabezpečena, ten konflikt může být maximálně zamražený, ale velice snadno se obnoví. Takže jestli jednotky OSN, jestli by Rusko souhlasilo s tím, že jednotky OSN by byly ve větším množství rozmístěny tam, podobně jako to bylo například v roce 95 nebo před rokem 95, chorvatsko-srbská krajina, kdy Srbové obsadili vlastně část Chorvatska a Chorvati se stáhli na určitou linii, byla také hlídána jednotkami OSN, mimo jiné Čechy, Chorvati potom, když měli připravenou armádu, tak to území dobyli v roce 95 v operaci Bouře, tak ty jednotky OSN, vlastně které by přišly na Ukrajinu, znamená, je důležité, kam by skutečně přišly, pokud by byly na rusko-ukrajinské hranici, má to smysl, pochybuju, že s tímto bude Rusko souhlasit. Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor -------------------Také se obáváte toho, že na jaře se opět spor rozhoří? Je reálné a ta úvaha, kdy se separatisté budou chtít probít vlastně až na Krym? František ŠULC, bývalý ředitel kabinetu ministra obrany -------------------Já jaksi, já si nejsem jistý, jestli, jestli ta válka souvisí s ročním obdobím, protože pokud by souvisela, tak neprobíhala teďka v zimě. To znamená, já si nemyslím ... Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor -------------------Nějaký /souzvuk hlasů/ na to dozbrojení, jak tady zaznělo. František ŠULC, bývalý ředitel kabinetu ministra obrany -------------------Já si nemyslím, že to musí být zákonitě jaro, ono to může být léto, on to může být podzim, tam jde v tuhle chvíli o něco jiného, tam jde o to, dovycvičit se, dozbrojit se, zamrazit vlastní linii, která teďka je rovná díky odstranění kapsy, kapsy u Debalceva, a potom eventuálně zajištění toho, toho koridoru na Krym, ale to je velká otázka, jestli, jestli se k tomu dostane. Mimochodem, ještě jedna poznámka zcela na okraj, fascinuje mě, že z veškerých debat diplomatických mírových rozhovorů zmizel Krym. Nevím, jestli jste si toho taky všimli. Všichni jsme akceptovali, že Krym se stal ruský. Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor -------------------Zmínil jste dozbrojení v tomto, v této chvíli klidu. Ukrajinský ministr zahraničí oznámil, že Ukrajina nutně potřebuje moderní zbraně a vybavení vojáků. Už před časem o tomto tématu hovořil například i americký prezident. Někteří komentátoři se ale obávají, že dodávky zbraní ukrajinské armádě by vedly ke konfliktu, který by se mohl rozhořet i dál do dalších částí Evropy. Přitom ještě do konce roku některé české firmy a zbraně na Ukrajinu dovážely. Honzy Nováka bych se proto zeptal, Honzo, tys

tam měl možnost sledovat ty ukrajinské jednotky, s čím bojují, jak jsou, jak jsou vybaveni ukrajinští vojáci? Jan NOVÁK, válečný reportér FTV Prima -------------------Ta ukrajinská armáda, její vybavení naprosto tristní. Řeknu dva příklady. My jsme bydleli ve městě Artemivsk, které je vlastně poslední město před Debalcevem, bydleli jsme v hotelu, z jedné čtvrtiny jsme to byli my, zahraniční novináři, kolegové z Washingtonu Post, BBC, Al-Džazíry, Bildu a podobně, ze tří čtvrtin to byli právě ukrajinští vojáci. Já jsem byl naprosto fascinován tím, že mnozí z nich neměli žádné uniformy nebo měli letní uniformy a to tam teploty padají k minus 20 stupňům. A potom druhý příklad, když jsme se vraceli zpátky na letiště do Dnětropetrovsku, tak jsme potkali kolonu těžké techniky, která jela směrem k bojům. Tu kolonu jsme potkávali i další desítky kilometrů. Vozy stály u silnice, vojáci se je snažili opravit, nebo nějakým způsobem zapřáhnout, aby se dostali zpět. Ukrajinská armáda rozhodně není moderní armáda, jsou to většinou zbytky, které pochází ze Sovětského svazu. Dokonce u některých vozů jsme viděli i překreslené CCCP. A já vlastně i vysvětlím trochu proč, protože bývalé vedení, bývalí prezidenti Ukrajiny větší, značnější částky investovali do vnitřní obrany, to znamená, že dávali peníze vnitřní policii, nebo vyzbrojovali policejní jednotky Berkut, které spadaly pod ministerstvo vnitra a na armádu jaksi už nezbyly peníze. Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor -------------------Honzo, díky za té postřehy z Ukrajiny, kde jsi tento týden natáčel. A díky, že jsi se zúčastnil dnešní Partie. Vy jste říkal, že jednotky OSN na Ukrajinu ne, co zbraně? Lukáš DYČKA, Centrum bezp. a vojenskostrategických studií Univerzity obrany -------------------Zbraně ještě více ne. A z jednoho logického důvodu, za prvé, Ukrajina má docela silný, nebo měla docela silný zbrojní průmysl, dobrá, měla by si být schopna ty zbraně do značné míry si zajistit sama. Neumí to. Problémy zjevně budou na jejich strany, my jim tady tímhle nepomůžeme. No, a za druhé, ty zbraně, víte, já nevím, které zbraně vlastně Ukrajinci chtějí, oni oficiálně říkají, že by rádi protitankové střely, dobrá, tom jim zcela jistě stačit nebude, tak jak jsme slyšeli od kolegy, oni mají problém hlavně s bojovými vozidly, takže oni zcela jistě budou chtít tanky, bojová vozidla, pěchoty budou chtít dělostřelectvo, možná budou chtít další jiné systémy, když jim tuhle techniku dodáme, ona bude úplně nekompatibilní s tím, co měli doteď, tak to znamená, že jim musíme poslat instruktory, abychom je vycvičili. Ten výcvik nebude trvat 14 dní, nebude trvat ani 3 měsíce, bude trvat delší dobu, to je první věc. Další věc, když jim dodáme tyhle zbraně, potřebujeme zajistit jejich logistiku, obrovské množství náhradních dílů munice. Ukrajinci nemají peníze, je jasné, že tuhle tu munici ani náhradní díly nebudou schopni zaplatit, budeme to muset platit my, to znamená, obrovské objemy. Pochybuji, že by se našla vůle, která by poslala na Ukrajinu moderní zbraně, to znamená, většinou to budou staré zbraně a většinou bez právě těch náhradních dílů, bez nějaké opravdu skutečné ochoty pomoci té Ukrajině. Takže řešení toho konfliktu dodávkou zbraní, jakýmsi symbolickým dodáním zbraní si neumím představit, a jestliže naším hlavním cílem je dosáhnout míru na Ukrajině, tak určitě dodání těžkých zbraní, které ti Ukrajinci nebudou schopni efektivně použít k porážce těch povstalců, což oni nebudou schopní, tak to k míru rozhodně nepovede. Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor -------------------Jak vnímat varování britského ministra obrany, který prohlásil, existuje reálné přítomné nebezpečí, že Vladimir Putin zahájí utajované útoky s cílem destabilizovat pobaltské státy na východním křídle NATO? František ŠULC, bývalý ředitel kabinetu ministra obrany -------------------Určitě existuje, samozřejmě, že existuje, já bych nebyl překvapen, kdyby po zamražení tohoto konfliktu, protože já nepředpokládám, že, že vlastně dojde k obecnému uznání o odtržení těch území, která ovládají separatisté, nebo naopak jejich přičlenění, přičlenění k Ukrajině velice brzo, takže já bych očekával, že podobně jako to bylo po Gruzii, a kdy se mimochodem říkalo, že další cíl je Ukrajina, tak tady se zaměří na pobaltí, ale já bych nebyl překvapen, kdyby se zaměřil tím tradičním směrem a to je na Balkán například, který, který aspiruje k tomu, že se staly jednotlivé země členem Evropské unie, členem Aliance a tak dále, ale já si myslím, že tam také může, může dokázat,

dokázat mnohé. Jestli můžu ještě k tomu embargu, k tomu vývozu zbraní, já souhlasím s tím, že zbraně v tuhle tu chvíli bych nevyvážel, protože pokud vyvezete moderní zbraně a ti dotyční s nimi neumějí zacházet, tak vám jsou stejně naprosto k ničemu. Navíc, jaké zbraně konkrétně nebylo specifikováno a myslím, že gruzínský příklad by měl sloužit jako poměrně dobré odstrašení pro nás. Nicméně já bych nevylučoval jinou věc, já bych se skutečně vrátil zpátky k tomu Chorvatsku, kde úspěšně proběhla jedna věc, když chorvatská armáda neměla tu sílu, aby ohlídala a kontrolovala celé svoje území, vytvořila se tam kapsa, ta takzvaná srbská krajina, chorvatská armáda se stáhla na linii, kterou byla schopna bránit a mezitím došlo k naprosto, naprosté přestavbě té chorvatské armády, to znamená, výcviku, výcviku důstojníků, vidíme na Ukrajině, co se odehrává v ukrajinské, v ukrajinské armádě, tak především jsou to selhání velení, aspoň, co tak člověk slyší od těch vojáků, nebo co čte v médiích, tak je potřeba v první řadě ukrajinskou armádu vystavit. "Vnutit jí" samozřejmě nějaký etos, tak jako se to stalo například v Chorvatsku a tam mimochodem jeden, jedna z těch, to byla soukromá firma, která hodně přispěla k postavení chorvatské, k výstavbě chorvatské armády, ARMY americké, jestli se nepletu. Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor -------------------A jak by to na Ukrajině mohlo dlouho trvat? František ŠULC, bývalý ředitel kabinetu ministra obrany -------------------Toto? No, podívejte se na Osetii, podívejte se na Abcházii, podívejte se na další části v této oblasti, pokud ten konflikt zamrazíte a někdo se nerozhodne, že ho vyřeší nějakým způsobem, to znamená, řekne, neexistují, separatistická území jsou součástí Ukrajiny nebo naopak vzniká nový stát, tak to může trvat hodně dlouho, ale ten čas by měl být využit k tomu, že skutečně ukrajinská armáda se v první řadě vycvičí, připraví a bude jí pomoženo, aby se dozbrojila sama, vy totiž máte ještě větší problémy, co ..., Ukrajina je na pokraji bankrotu, možného bankrotu, akorát, akorát to neříkáme nahlas, Ukrajina má poměrně vysoké energetické nároky, tohle někdo musí zaplatit, to znamená, vy přebíráte určitý díl odpovědnosti za ten stát jako takový, a to je obrovský stát. Lukáš DYČKA, Centrum bezp. a vojenskostrategických studií Univerzity obrany -------------------Já bych tady k tomuhle jenom opatrně s tím srovnáním Balkánu - Ukrajiny, to jsou zcela neporovnatelné entity, Chorvatsko - Ukrajina. Chorvatsko proti Rusku nikdy nebojovalo. Každopádně, víte armáda je vždycky obrazem té společnosti, která si jí pro svojí obranu vytvoří, to znamená, pokud nefunkční ukrajinská armáda znační to, že je nefunkční celý ten stát, ta armáda je zkorumpovaná, protože zkrátka korupce existuje v samotné Ukrajině. Vystavit armádu nestačí, pokud se nezmění ukrajinská společnost a to není úkol na krátkou dobu, to není úkol, ani který bychom měli dělat my, to je jedna věc. A k otázce výcviku těch vojáků, důstojníků, je přece celá řada, stovky, možná tisíce ukrajinských důstojníků vyšly, prošly cvičením a školením na Západě, v aliančních zařízeních ve Spojených státech, v Montreal, ve všech možných ostatních školách, kde ti důstojníci jsou. Oni dostali kvalitní školy, opravdu na srovnatelné úrovni i s našimi vojáky a oni nebyli schopni ty jeho zkušenosti použít, případně odešli, případně byli zkorumpovaní. A z mé vlastní zkušenosti, jak jsem tyto vojáky měl možnost potkat, velká část z nich používala to školení v zahraničí jako určitou dovolenou do zahraničí, aby se zkrátka dostali z Ukrajiny pryč. Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor -------------------Jak na situaci na Ukrajině reaguje česká armáda? Je v pohotovosti třeba nějaké zvýšené? Lukáš DYČKA, Centrum bezp. a vojenskostrategických studií Univerzity obrany -------------------Nemyslím si, to v žádném případě, já jsem zaznamenal trošičku zvýšenou pohotovost jenom v otázce těch útoků v Paříži, které byly úplně o ničem jiném. S Ukrajinou si myslím, že to tak velký, tak velký, tak velkou souvislost nemá. Každopádně já myslím, že česká armáda Ukrajinu sleduje velmi pozorně, a už jenom proto, jakým způsobem tam ti povstalci, případně pokud uznáme, že jsou tam Rusové, tak Rusové bojují, protože to je zcela nový styl války, zcela nový styl konfliktu, na který se česká armáda a celé ostatní armády Severoatlantické aliance musí umět připravit. Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor

-------------------V úterý se sejdou v Poslanecké sněmovně zástupci českého i slovenského obranného výboru. Dá se očekávat, že se naváže nějaká spolupráce, že by třeba česká armáda pomáhala slovenské armádě při obraně slovensko-ukrajinské hranice? Lukáš DYČKA, Centrum bezp. a vojenskostrategických studií Univerzity obrany -------------------To samozřejmě predikuje, že čekáte, že přijde nějaký útok na slovensko-ukrajinskou hranici, který určitě nepřijde. Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor -------------------Tak jsou to hranice Schengenu. Lukáš DYČKA, Centrum bezp. a vojenskostrategických studií Univerzity obrany -------------------Jsou to hranice Schengenu, ze slovenských zdrojů jsem slyšel zajímavé údaje o nelegální imigraci, která není až tak o moc větší, než, než jakou jsme zaznamenávali před tím, takže já ten problém na slovensko-ukrajinské hranici zatím nevidím. Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor -------------------Během panelové diskuse, která proběhla v Poslanecké sněmovně, jste prohlásil, že by bylo, nebo že je nutné obnovit cvičení záloh, nejen těch aktivních, jak by to mělo probíhat. František ŠULC, bývalý ředitel kabinetu ministra obrany -------------------Tak vcelku jednoduše, protože my vlastně máme profesionální jádro, to je poměrně malé a my nejsme schopni ho rozšířit v případě potřeby, to znamená, my máme velice dobrou armádu profesionální, byť která má dlouhodobý podstav a já se obávám, že se ty díry nepodaří zacelit vzhledem k demografickému vývoji, ale o to spíše je ... Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor -------------------Vy byste byl třeba pro obnovení vojenské služby, aby se zacelily tyto díry? František ŠULC, bývalý ředitel kabinetu ministra obrany -------------------V žádném případě, v žádném případě. Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor -------------------Ne. František ŠULC, bývalý ředitel kabinetu ministra obrany -------------------To, abychom si rozuměli, vy máte profesionální jádro a máte dva typy záloh, v zásadě aktivní a povinnou. Aktivní záloha, to jsou ti, kteří dobrovolně převezmou svoji, který dobrovolně chtějí sloužit. A povinná záloha, to jsou ti, kteří absolvovali vojenskou službu, to znamená, upozorňuji, v posledních 10 letech jsou to čistě profesionálové, takže většiny populace by se nedotkla, ale to je tam, kde, to je to, kde já bych začal, to znamená, obnovení cvičení povinné zálohy, tak jako to bývalo, které se týká skutečně jenom těch bývalých profesionálů, respektive těch, kteří prošli vojenskou základní službou, do toho roku, do toho roku 2005. Je to jednak symbolické a jednak vám to umožní zjistit vlastně stav té populace, protože jeden z těch velkých problémů je, že pokud se podíváme na koncept mobilizace, který padá do konce 18. století, 19. století, tak jeden z předpokladů úspěšného, úspěšné mobilizace vlastně toho státu je kontrola nad populací. A my ji dneska nemáme, samozřejmě, respektive je velice omezená. Takže vy potřebujete nejdřív zjistit, jaký je stav té populace, zdravotní například, fyzický, s kým můžete počítat, s kým nemůžete počítat, znalost a tak dále. Dnes se odhaduje, že pokud by bylo potřeba vyhlásit mobilizaci, tak ten, tak by to trvalo, dejme tomu rok, dva, což znamená, že vlastně to už je dávno, dávno po jakékoliv válce, samozřejmě máte,

primární je personál, sekundární jsou i zdroje, že jo, my nemáme materiál, nejsou doplněné sklady, které se doplňují, nemáte vlastně díky globální dělbě práce, díky globalizaci, vy vlastně nemáte možnost kontrolovat komplexnější nebo složitější, složitější vojenské systémy, ty nevyrábějí se jako celek na vašem území, takže vy nekontrolujete jednotlivé jejich části. Takže v případě, kdy potřebujete posílit, kdy potřebujete dokoupit další, vám někdo může říct, no, já vám ale tuhle tu věž nedodám, protože já jí dodávám jinam a vy pak máte smlouvu, musíte se s ní nějak vypořádat. Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor -------------------Potřebuje česká armáda takovéhle změny, hrozí nám třeba vůbec v tuto chvíli, jako České republice, nějaké reálné nebezpečí? Lukáš DYČKA, Centrum bezp. a vojenskostrategických studií Univerzity obrany -------------------Já myslím, že tady jsme s Františkem Šulcem ve shodě, o žádnou brannou povinnost, povinnou vojenskou službu se samozřejmě nejedná, jedná se spíš o nějakým způsobem odvody, které zjistí, jaký je stav populace. Já jsem u odvodu byl, vy jste u odvodu, předpokládám, oba dva taky byli, a víte, co to znamená, je to jeden den, kdy v podstatě osmnáctiletý kluk odejde ze školy a oni ho změří, zváží. Nic jiného to v podstatě není. A tohle to nám vlastně teďka chybí, chybí samozřejmě i ty zdroje. Ona samozřejmě ta všeobecná povinnost nebo zavedení povinné vojenské služby by nepomohlo už ani proto, že my nemáme ty vojáky kde vycvičit. Ve Vyškově jsme sotva schopni zvládat ty vojáky, kteří slouží k normální prosté obměně, odchodovosti personálu z AČR v současné době. Takže vlastně není jasné, kdo by ty základy nějaký cvičil, kdo by to dělal, stálo by to poměrně velké prostředky, nemyslím si, že by ... Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor -------------------Ještě jenom krátce. Máme se něčeho v České republice v tuto chvíli obávat? Lukáš DYČKA, Centrum bezp. a vojenskostrategických studií Univerzity obrany -------------------Já bych rád řekl, že ne, rád bych tu debatu nějakým způsobem uklidnil, umím si představit možná teroristický útok, jako byl v Paříži nebo v Kodani, byť v nějakém dalším časovém horizontu, jinak si myslím, že pořád ještě žijeme v době bezpečí. Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor -------------------Žijeme v době bezpečí, krátce poprosím? František ŠULC, bývalý ředitel kabinetu ministra obrany -------------------Já myslím, že žijeme pořád ještě v době bezpečí, ale nesmíme se tím nechat ukolébat, vy přece nemáte armádu pro mír, vy máte armádu pro válku, ten stát se připravuje a musí připravovat na nejhorší variantu. A na tu v tuhle tu chvíli připraveni nejsme, byť není příliš pravděpodobná, protože kdyby se něco stalo, tak samozřejmě budou dotazy, kdo za to může, že nejsme připraveni, tak jako to bylo v minulosti. Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor -------------------Pánové, děkuji. Taková byla dnešní Partie. Jejími aktéry byli Lukáš Dyčka z Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií Univerzity obrany, poradce ministra obrany. Děkuji vám za návštěvu. Lukáš DYČKA, Centrum bezp. a vojenskostrategických studií Univerzity obrany -------------------I já vám děkuji. Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor -------------------A František Šulc, bývalý ředitel kabinetu ministra obrany. I vám děkuji za názory.

František ŠULC, bývalý ředitel kabinetu ministra obrany -------------------Díky. Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor -------------------Děkuji také Honzovi Novákovi, reportérovi FTV Prima, který se tento týden vrátil z Ukrajiny. No, a vám doma u televizních obrazovek přeji krásnou neděli a těším se na viděnou. Nezapomeňte, že v 18:55 začínají dnešní zprávy na Primě. Hezký den.