Hrozby a možnosti p echod Roman Hytych Abstract: Every day we are confronted with transitions between different domains of experiencing. These transitions can be done either mindfully with clear comprehension, which opens the opportunity for drawing of energy and wisdom, or we can ignore their existence and we can get lost there. According to psychology of abhidhamma, the key for skilful transitions between domains of experiencing is development of mindfulness directed on body and wise consideration of experienced situation. Fragments of two case studies show, how the existence of transitions can be used in psychotherapy. Klí ová slova: p echody, psychologie abhidhammy, všímavost, t lesn zakotvené prožívání, satiterapie Key words: transitions, psychology of abhidhamma, mindfulness, bodily anchored experiencing, satitherapy „Na p echodu pro chodce, Tatra drtí d chodce…“, jsme se spolužáky ze základní školy spole n zpívali p ed p tadvaceti lety. Dnes, když se ocitnu na p echodu (nejenom) pro chodce, rad ji si všímav ov ím, zda mám všech p t pohromad , abych nedopadl jako d chodce v písni ce. Jsou r zné druhy p echod . tená e vedle p echodu pro chodce (na kterém se lze nechat p ejet i úsp šn p ejít na druhou stranu) napadne možná p echod hor (na n mž se lze ztratit i na erpat energii a povznést náladu spole n s pozvedáním t la na horské vrcholy) nebo klimaktérium (p estože i muži mají své dny). Pokud je tená vzd laný v sociálních v dách, pak mu zajisté p ijdou na mysl kulturn diverzifikované rituály p echodu, pro psychologa a psychoterapeuta pak p echody mohou znamenat jasn rozlišené p esuny pozornosti do odlišných oblastí prožívání a vnímání, se kterými se pojí specifické dovednosti (state specific skills). V tomto lánku se pokusím výše zmín né druhy p echod propojit pomocí klí ového pojmu všímavosti a ukázat, jaké možnosti nabízejí všímav provád né p echody p i terapeutické práci s klientem. Všímavost (sati),1 v anglicky psané literatu e mindfulness, ozna uje úst ední schopnost mysli neselektivn zaznamenávat a podržet v krátkodobé pam ti ty skute nosti prožívané te a tady, na které „svítí sv tlo“ pozornosti (Frýba, 1996). V posledním desetiletí se fenomén všímavosti do kává stále v tší pozornosti ze strany psycholog a psychoterapeut nejenom v eské republice (Frýba, 2003; Hájek, 2002; Hytych, 2003; Hytych, Mezulianek, 2007), ale p edevším ve velké zemi za mo em (Benda, 2007; Germer, Siegel, Fulton, 2005). I když klinický výzkum aplikace všímavosti v psychologii a psychoterapii je teprve v za átcích, poslední desetiletí p inesla množství výzkumn ov ených zjišt ní, mezi nimiž nechybí ani hypotéza, že skute nosti ozna ované pojmem všímavost možná poukazují na spole ný terapeutický faktor sdílený r znými psychoterapeutickými školami. Tento text se však nebude ubírat sm rem výzkumn podložených zjišt ní, ale cestou reflektování p ípadového využití všímavosti p i p edcházení hrozbám a vytvá ení podmínek pro rozvoj a plné využívání možností, které nabízejí všímav provád né p echody. Pro drtivou v tšinu dospívajících v naší kultu e se asto využívaným rituálem p echodu p i hledání identity dosp lého stávají experimenty s nejr zn jšími psychotropními látkami, p estože — i snad práv proto — sv t dosp lých je dospívajícím zakazuje. Na p echodech se lze ztratit, zbláznit se i zem ít, ale také nalézt sm ující vizi, objevit nové možnosti i získat kvanta energie a radosti, což se mnou mnoho dospívajících s tzv. „problémy chování“ sdílelo. P estože drogy, jejich užívání a zneužívání jsou populárním tématem, podobn jako mnohé akutní problémy 1 V psychoterapeutickém p ístupu satiterapie (lé by všímavostí), jsou používány ke klí ovým pojm m jejich ekvivalenty v jazyku páli, z d vodu jejich precisní definice v eticko–psychologickém systému abhidhamma, z n hož satiterapie vychází (Frýba 1996; Kratochvíl 1998).
1
dospívajících, ukázky aplikace všímavých p echod se budou vztahovat ke kasuistickým zlomk m z p íb hu dvou dosp lých klient , na které jsem si p i formulování textu vzpomenul. Prvním klientem byla p ta ty icetiletá u itelka Žaneta, kterou za mnou p ivedla její nespokojenost se životem, doléhající strachy a smutky, které ob as zažene alkoholem a dojem, že musí být silná a vše ustát. Úvodní setkání bylo pro mne velmi náro né, opakovan jsem se ocital pod drobnohledem testování a po áte ní ned v ry. Odmítnul jsem její požadavek na vy ešení minulosti skrze hypnózu, jelikož tímto stylem nepracuji a nabídnul jí dv možnosti: 1. t i spole ná testovací setkání s cílem ne ešit minulost, ale vydat se hledat spokojen jší život, nebo 2. kontakt na n koho z koleg v nujících se hypnóze. Žaneta p ijala první variantu a já s ní na konci setkání sdílel své nep íjemné pocity pramenící z atmosféry ned v ry, kterou jsem sice ozna il jako zcela pochopitelnou vzhledem k našemu prvnímu setkání, ale také jako skute nost omezující naši budoucí spole nou práci. Na druhé setkání p ichází klientka s v tší d v rou a p ináší si téma nespokojenosti s manželstvím, které se p i postupném konkretizování prožitých situací za íná prom ovat do „strategie starostlivé kvo ny“. Pojmenovaná strategie dokáže okolo sebe rozto it koloto starostí a obav, ve kterém se klientka bezpe n dokáže ztratit. P i hledání možností, jak se od zažité strategie distancovat, nabízím klientce experiment se systematickým zakotvením se ve skute nostech prožívaných p ti smysly, jež do psychoterapie p inesl Mirko Frýba pod názvem „Máte všech p t pohromad ?“ (Frýba, 2003, s.268–272).2 Žaneta souhlasí. Po krátkém nácviku a jeho reflektování (je spokojena s možností odejít od myšlení ke konkrétním prožitk m a vjem m) hledáme spole n možnosti aplikace nejenom v problematických, ale i b žných situací jejího každodenního života (nap . jak si všímavým uléháním a usínáním p ipravit podmínky pro klidné probouzení a pomalé nastartování dne). V záv ru setkání Žaneta reflektuje rostoucí d v ru v možnosti naší spolupráce. Na t etí setkání si p ináší nejenom radost ze zm n, které dokázala do svého života vnést (op t za ala ráno cvi it…), ale i zlost na sebe samu jako „ob zabezpe ovacích vzorc chování“ p i opoušt ní svého bytu (opakovan kontroluje nejr zn jší spot ebi e a asto se vrací, t eba i od výtahu, ujistit se, zda je všechno v po ádku). Nejprve tematizujeme možnosti, které jí opakovaný trénink kotvení v t lesném prožívání p inášel, a Žaneta zjiš uje, že když si dokáže p ipustit jednoduché prožitky a vjemy, které te a tady prožívá, je se sebou spokojen jší a p ijímá více i sebe samu takovou, jaká je. P edkládám tedy Žanet návrh, zda nechce vyzkoušet zm nit nep íjemn „opakující se vzorec ujiš ování“ v „zám rn provád ný rituál lou ení se s domovem“, op t s pomocí t lesn zakotveného prožívání. „Zkuste to vzít jako hru, kolik si dokážete všimnout prožitkových skute ností, když budete všímav opoušt t sv j byt (dotyky s vypína i, klikou, klí i apod.),“ navrhuji. „Než však za nete hru provád t, zastavte se, zp ítomn te si to, co práv chcete (odejít z domova novým zp sobem), a pak teprve vystartujete,“ dodávám. Na poslední dohodnuté setkání Žaneta dochází sdílet radost a d v ru v možnosti další spolupráce pro p ípad objevivší se pot eby: „Jsem klidn jší a spokojen jší. Když opouštím byt, stále n kolikrát obejdu spot ebi e, ale mén krát než d ív, a jakmile odejdu, už se nevracím a nep epadá mne nejistota, zda je všechno v po ádku.“
2
Abhidhamma rozlišuje šest informa ních kanál (dv ra), kterými jsou zrak, sluch, chu , ich, hmat a mysl (Frýba, 1996; Hytych, 2003). Technika „Máte všech p t pohromad “ (Frýba, 2003) je ve skute nosti aplikací pojmové matice abhidhammy, kterou lze p eložit jako sledování skute ností na šesti smyslových základnách (sal– yatana– dhamm –anupassan ). Vzhledem k tomu, že mysl v sob integruje ostatní informa ní kanály a je sama o sob zna n komplikovaná, je výhodou pozornost nejprve zam it k nekomplikovaným skute nostem p ti t lesných smysl (dotek s podložkou, rt , vjem celé t lesné pozice; chu v ústech; ichové vjemy; vid né barvy a tvary; slyšené zvuky). Cílem je p ipustit si jejich existenci a všímav je zaznamenat, což vytvá í stabilní podklad k prozkoumání skute ností v krajin mysli (jak se nyní prožívám, co chci), jak také sdílí Žaneta: „Když si dokážu p ipustit jednoduché prožitky a vjemy, dokážu být se sebou spokojen jší a p ijmout sebe samu takovou, jaká jsem.“
2
Druhý z klient , íkejme mu František, byl t icetiletý po íta ový odborník, který se do mé praxe dostavil s následujícím problémem: „Jsem v neustálé vnit ní tenzi, již n kolik let pracuji bez odpo inku, týdny p echázení angíny st ídají týdny p echázení ch ipky a úlevu mi p inese jen koktejl uspáva a povzbuzova .“ S Františkem jsme se dohodli na úvodních p ti setkáních s cílem hledat smysluplné a realistické cíle, zvládnout vnit ní vztek a tenzi a rozvinout toleranci v i životu okolo n j. Klient již b hem prvního setkání projevoval d v ru prozkoumávat problematiku nejenom slovn , ale i prožitkov , p estože se jeho všímavosti prezentovaly p edevším nep íjemné stahující prožitky (tenze v žaludku). P edb žn souhlasil s mým názorem, že vzhledem k jeho sou asnému stavu je pravd podobné, že dosažení definovaných cíl si vyžádá mnohem delší dobu než úvodních p t setkání. Vzhledem k po áte ní d v e klienta, jsem si mu dovolil nabídnout k otestování v každodenním život následující experiment. Najít si v b hu dne sedm minut, které v nuje sám sob : provede ritualizované opušt ní pracovišt a hbitou procházku, p i které bude zaznamenávat pouze jednoduché t lesné prožitky a vjemy, jak jsme si to také okamžit vyzkoušeli v pracovn . František na druhé setkání p ichází v euforii, rituál hbité procházky mu umožnil p epnout, p ehodit na chvíli výhybku, a po n kolika letech dokázal prožít víkend bez práce (dokonce ani nešel zapnout PC). Upozor uji ho, že experimenty, které za ínáme provád t, jsou vedeny zám rem otev ít možnosti volby a že „staré struktury se lehce nedají“, že je nemusíme vylekat tím, že jim vše hned zakážeme a zm níme od podlahy („povzbuzující i uklid ující koktejly“ apod.), ale že pracujeme na otevírání nových obzor , aby se mohl rozhodovat, zda bude jednat podle starých vzorc nebo zrovna na chvíli zkusí n co nového. František si také st žuje, že je emocionáln plochý, jako by už dlouho žil bez emocí. P ijímá nabídnutý výlet do oblasti t lesn zakotveného prožívání (op t „Máte všech p t pohromad ?“) a objevuje krajinu, kde to t lesn v e a bublá, která je pro n j zatím bez pocit a emocí.3 P estože všímavým zaznamenáním aktuálních prožitk a vjem z oblasti p ti smysl došlo k uvoln ní, n kolikaminutový výlet do krajiny t lesného prožívání byl pro klienta zárove velmi náro ný, jelikož zkoušel pro n j novou strategii — místo potla ování pocit 4 jejich všímavé zaznamenávání. Proces terapie se dále vyvíjel a František se rozhodl na základ reflektování úvodních setkání a z nich plynoucích výsledk pro dlouhodob jší spolupráci. Okolo desátého setkání jsme se op t podrobn v novali p echod m ve vztahu k vyty ování a realizaci cíl . Na setkání se propojovalo n kolik fenomén : práce se symbolickým vyjád ením aktuální skute nosti a dlouhodobých cíl (zjednodušit život) z minulého setkání; fakt, že si zapomn l doplnit sv j „uklid ující koktejl“ a je už pátý den bez n j; pochyby o opravdovosti opakovan konkretizovaných dlouhodobých cíl ; otázka kde a kdy lze nalézat a realizovat smysl života. František sdílel své pochyby a p edest el dosud neverbalizovanou p edstavu, k níž upíná koloto svého pracovního úsilí, kterému pod izoval život: „Jednou, až budu špi kový odborník, který si se vším poradí, možná zachráním sv t a m j život získá smysl. To je mé sv tlo na konci tunelu.“ Konfrontuji ho s faktem, že všechno co mu p ineslo v pr b hu naší spolupráce úlevu, klid, znovu se objevující pocity spontánního št stí a spokojenosti, nevyr stalo z neskute né p edstavy možné budoucnosti, ale ze schopnosti p ijímat skute nost te a tady. Namítá, že není schopen nalézat aktuální zám ry a cíle rostoucí ze situací te a tady a proto se vztahuje alespo k hypotetickému „n kdy tam v budoucnu.“ Prozkoumáváme prožitkov aktuální d ní a 3
Všímavost zaznamenává skute n existující fenomény prožívání a vnímání, a jelikož je ídící schopnosti mysli (indriya), je možné rozvíjet, eho všeho si daná osoba dokáže všimnout. Poci ování (vedan ), ve smyslu jednoduchého rozlišení na p íjemné a nep íjemné, je dle psychologie abhidhammy p ítomné ve všech stavech mysli (Nyanatiloka, 1998), avšak terapie není výukou a jedním z klí ových princip praxe satiterapie je akceptování prožitkového sv ta klienta. 4 Jedním z klí ových okamžik pokra ujícího terapeutického procesu bylo zvn jšn ní tendence držet a drtit své prožívání p i práci s hlínou („chci vytvo it neprodyšný kontejner pro prožívání“) a prožitkovému ov ování nových možností v kontaktu s elementem zem , které se postupn da ily aplikovat i na vztah k sob samotnému. V kazuistickém zlomku se však podrobn ji zam uji pouze na tématiku využívání možností všímavých p echod .
3
provokujeme šestý z p ti smysl (mysl, viz poznámka . 2) otázkou: „Co te chci?“ Nic nevymýšlíme, jen pasivn vy káváme, co z mysli i t la vyvstane (p edstava, nápad, hnutí mysli, pocit, t lesný prožitek i vjem apod.). Po krátké dob František namítá, že zase byl prázdný a nic nep išlo. Podrobn reflektujeme uplynulý pr zkum — pojmenovává prožitky p elévání v hlav , p edstavu prázdné místnosti a jako nejintenzivn jší ozna uje prožitek t lesné spokojenosti, že nic nechce a nemusí. Když se ho zeptám, jestli práv posledn pojmenované není tím, co nyní skute n chce (spokojen setrvat v p ítomnosti), souhlasí a uvedené vztahujeme i k dalším skute nostem, které si do tohoto setkání p inesl. Navrhuji klientovi, aby zkoušel p etahovat „sv tlo pozornosti“z konce tunelu n kde v budoucnosti k aktuáln žité p ítomnosti, která mu zrovna v pr b hu setkání dávala smysl. Na záv r setkání plánujeme, jak nové objevy aplikovat v b hu každodenního života. Jak za ít den tak, aby se bezhlav nerozb hl ešit problémy, ale aby nejprve spo inul u sebe samotného, ov il si, zda má všech p t pohromad , prozkoumal zám ry, které v mysli vyvstávají, a na základ moudrého uvážení se rozhodnul, co dnes bude d lat. František postupn konkretizuje, jak by v konkrétních krocích mohl realizovat p echod ze spánku do pracovního dne (spo inutí b hem pravidelné ranní sprchy). Na dalším setkání klient reflektuje zna né zvoln ní v pracovním tempu, které mu p ineslo spokojenost. Ve zlomcích obou p íb h se objevuje práce s p echody, proto chci na záv r textu z uvedených konkrétních p ípad vytáhnout satiterapeutické principy aplikované pro všímavé zvládání p echod . Žaneta se ztrácela v opakující se strategii nejistoty a ujiš ování, která se v mezilidských vztazích projevovala jako „starostlivá kvo na“, p i odchodu z domova pak zabezpe ovacími vzorci chování. František se ztrácel v úporné honb za pomyslným cílem v budoucnosti (být p ipraven zachránit lidstvo), jemuž pod ídil vše a zapomenul p itom na fakt, že je prožívající bytost. U obou klient jsem použil dva klí ové prvky pro všímavé zvládání p echod . Všímavost zam ená na t lo (1) je východiskem, které vytvá í p edpoklad pro moudré zvážení (2)5 dané situace z odstupu t lesn zakotveného prožívání (Frýba, 1996; Gendlin, 1978; Hájek, 2002; Hytych, Mezulianek, 2007). Žanet k odstupu pomohlo pojmenování strategie heslem „starostlivá kvo na“ a zjišt ní, že se v nep íjemn prožívané situaci, kdy se „kvo na“ objeví, m že stáhnout k sob samotné, k jednoduchým vjem m, ov it si, zda má všech p t pohromad . P i odchodu z domova klientce pomohlo nabídnutí alternativního postoje k situaci. Místo vý itkami a zlostí napln né p edstavy sebe jako „ob ti opakujícího se vzorce ujiš ování“ vytvá et smysluplný rituál „lou ení se s domovem“ vedený hravostí a zv davostí: „ eho všeho si dokážu všimnout?“ Všímavost je v jazyce páli synonymem pro krátkodobou pam . Její rozvoj tedy vede nejenom k rozší ení pole, které jsem schopen prožívat a vnímat te a tady, ale i k r stu schopnosti zapamatovat si prožité a vnímané, což u Žanety vedlo ke snížení po tu opakovaného ujiš ování. Všímav provád ný rituál lou ení s jasným v d ním o jeho ú elu (lou ím se a opouštím byt) umožnil vnit ní odložení situace, uzav ení jejího tvaru, a proto po odchodu se již do mysli nevtíraly pochybnosti a nutkání k návratu. František využíval postupn mnoho drobných rituál , které mu pomáhaly rozsekat úpornost dne zam eného na dosažení profesní dokonalosti, na drobn jší úseky. V mezi ase vytvo eném všímav provedeným rituálem odchodu a návratu (hbitá procházka, užití kotvení v t lesném prožívání na za átku a konci pracovních projekt , všímavé usínání a probouzení dopln né zam ením se na cíl konkrétního dne, aj.) p estal ignorovat vlastní prožívání a za al se mu pln v novat. Sou ástí rituál stažení se k sob byla aktualizace cíl a zám r vyvstávající v dané situaci. Rozvíjení všímavosti respektující aktuální prožitky, pot eby a zám ry spole n s moudrým uvážením postupn klientovi umožnilo erpat energii a klid z dovedného provád ní p echod mezi oblastmi pracovního výkonu a všímavé pé e o sebe samého. P estože klient dále 5
Moudré zvážení (yoniso–manasik ra) je celostní kognitivní uchopení prožitkové situace, v níž jsou p ítomna ty i jasná v d ní (sati–sampajañña): o ú elu, o oblasti prožívání o používaných prost edcích a o nezaslepenosti (Frýba, 1996, 2003; Hytych, Mezulianek, 2007).
4
efektivn pracuje, za al díky pravideln provád ným „rituál m p echodu“ nacházet bohatost vlastních prožitk a mezilidských vztah , krásu sv ta okolo n j a mnoho jiného. P echody mezi odlišnými oblastmi prožívání jsou skute nostmi, se kterými se setkáváme každý den. Jedním z nejb žn jších je p echod ze spánku do bd ní a naopak, který oba klienti za ali využívat pro dosahování svých cíl . Systematicky a kvalitativn na vyšší úrovni lze trénovat dovednosti pot ebné k všímavému provád ní p echod v rámci nácviku meditativního rozvoje mysli, jak ukazuje nap íklad výzkum vlivu meditace na estetické prožívání (Hytych, Trávní ek, 2007; Trávní ek, Hytych, 2008). Podstatným, a pro meditaci, psychoterapii i každodenní život, je fakt, že p echody lze provád t všímav a s jasným v d ním, ímž se stávají možností pro na erpání energie a moudrosti, nebo lze ignorovat jejich existenci a pak nám hrozí, že se na nich ztratíme. Souhrn: P echody mezi odlišnými oblastmi prožívání jsou skute nostmi, se kterými se setkáváme každý den. P echody lze provád t všímav a s jasným v d ním, ímž se stávají možností pro na erpání energie a moudrosti, nebo lze ignorovat jejich existenci a pak nám hrozí, že se na nich ztratíme. Dle psychologie abhidhammy je klí em pro dovedné p echázení mezi oblastmi prožívání rozvoj všímavosti zam ené na t lo a moudrého zvážení prožívaných situací. Na dvou kasuistických zlomcích je ukázáno, jak lze skute nost p echod využívat v rámci psychoterapie. Literatura: Benda, J. (2007). Všímavost v psychologickém výzkumu a v klinické praxi. eskoslovenská psychologie: asopis pro psychologickou teorii a praxi. 2, 129-140. Frýba, M. (1996). Psychologie zvládání života: Aplikace metody Abhidhamma. Brno: Masarykova universita. Frýba, M. (2003). Um ní žít š astn . Praha: Argo. Gendlin, E. T. (1978). Focusing. New York: Everest House. Germer, C. K., Siegel, R. D. & Fulton, P. R. (Eds.). (2005): Mindfulness and Psychotherapy. New York, London: The Guilford Press. Hájek, K. (2002). T lesn zakotvené prožívání. Praha: Karolinum. Hytych, R. (2003). Vztah slovo–skute nost v souvislosti se zm nou osoby. Konfrontace: asopis pro psychoterapii. (14), 2, 98–103. Hytych, R, Mezulianek, L. (2007). Zodpov dné tvo ení: psychohygiena pro pedagogy. In Assenza D. (Ed.) Praktické rady budoucím u itel m, ešení problém 2. díl. (pp. 206–254). Olomouc: Centrum inovativního vzd lávání, A & M Publishing. Hytych, R, Trávní ek, Z. (2007). Je zm na estetického vnímání a prožívání, která je výsledkem praxe kultivování soust ed ní a klidu (samathá), zachytitelná testem estetického úsudku? In. Gajdošíková, H. (Ed.), Kvalitativní p ístup a metody ve v dách o lov ku V — vybrané aspekty teorie a praxe (pp. 22–27). Praha: Karlova univerzita, Sdružení SCAN. Nyanatiloka Thera (1998). Abhidhamma Studies: Buddhist Explorations of Consciousness and Time. Kandy: Buddhist Publication Society. Kratochvíl, S. (1998). Základy psychoterapie. Praha: Portál. Trávní ek, Z., Hytych, R (2008). Estetika prožívání barev a element . Poster prezentován na Konferenci Kvalitativní p ístup a metody ve v dách o lov ku VII., Bratislava, 21. – 22. 1. 2008. PhDr. Roman Hytych pracuje v privátní praxi (www.psychoprofi.cz) jako psycholog a psychoterapeut, p ednáší na Fakult sociálních studií MU, Brno, kde dokon uje doktorandské studium sociální psychologie. Text je v recenzním ízení asopisu Psychoterapie: Praxe– Inspirace–Konfrontace.
5
